Průvodce "Vranov nad Dyjí"

Průvodce "Vranov nad Dyjí"

Vranov nad Dyjí Zámek

GPS poloha: 48°53'44.15"N 15°48'48.08"E

Barokní zámek se vypíná na skalním ostrohu nad řekou Dyjí ve Vranově nad Dyjí. Zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek je přístupný od června do září každý den kromě pondělí a v říjnu pouze o víkendech. Dominantou zámku je Sál předků s galerií rodu Althanů. Většina interiérů je vybavena v duchu klasicismu. U zámku je krásný park. Na zámku jsou pořádány tradiční sezónní výstavy a oblíbené zámecké kulturní léto. Aktuální informace nalezenete na stránce: http://www.zamekvranov.cz. Historie Původní gotický hrad z 13. století, jehož majitelé se v držení velmi často střídali, za třicetileté války vydrancovali Švédové a ke zkáze hradu přispěl také požár v roce 1665, hrad začal velmi rychle chátrat. Teprve na přelomu 17. a 18. století byl zchátralý hrad rodem Althanů radikálně přestavěn podle projektu architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu a vznikl barokní zámek. V období klasicismu došlo k úpravám okolí zámku; na vytvoření okolního krajinářského parku se výrazně podílel český zemský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, který se na konci 18. století nakrátko stal majitelem zámku. Na počátku 2. světové války získal zámek jako konfiskát německý baron Gebhard von Wense. V roce 1948 stát zpřístupnil zámek veřejnosti. V 70. letech 20. století proběhla nákladná obnova větší části areálu a postupně dochází také k úpravám okolního přírodního prostředí, které je součástí přísně chráněné zóny Národního parku Podyjí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranov-nad-dyji--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Vranov nad Dyjí" Jaroměřice nad Rok. Zámek

GPS poloha: 49°5'39.40"N 15°53'32.34"E

Monumentální barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou stojí na břehu řeky Rokytné ve stejnojmenném městečku na Třebíčsku v kraji Vysočina. Zámek lze navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a pouze na objednávku v pracovní dny kromě pondělí, od května do září každý den kromě pondělí. Na západní straně je zámek spjat s barokním zámeckým Kostelem Sv. Markéty. V zámeckých interiérech jsou dobové hudební nástroje a další mobilie související s bohatým hudebním životem. Na zámku je k vidění knihovna, galerie, koncertní síň, taneční a hudební sál s bohatou malířskou výzdobou aj. K zámku přiléhá francouzská zahrada a volný anglický park s přírodním divadlem a řadou soch s mytologickými náměty. Zámek se stává vyhledávaným místem filmařů při natáčení historických filmů. V zámeckém parku se každoročně koná festival Petera Dvorského. Původní tvrz, chráněná vodním opevněním, náležela počátkem 16. století Janovi z Pernštejna, který ji postoupil Meziříčským z Lomnice. Ti tvrz v polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Na počátku 17. století vlastnil zámek Zikmund z Tiefenbachu a později ho koupili Rechenberkové ze Želetic. Po bitvě na Bílé hoře panství získali Questenberkové, kteří se zasloužili o jeho barokní podobu. Přestavba zámku probíhala v letech 1700 ? 1737 podle projektu, který vypracoval rakouský architekt Jakub Prandtauer. Současně s přestavbou zámku byla u zámku také přebudována dosavadní renesanční zahrada na barokní francouzskou zahradu, která byla rozšířena za řeku Rokytnou a která byla pak ve 20. století v letech 1961 ? 1963 částečně zrekonstruována. Za Adama z Questenberka se zámek proslavil rušným kulturním životem. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. Autor článku: Rostislav Pavelka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jaromerice-nad-rok

Hardeggská vyhlídka Vyhlídka

GPS poloha: 48°51'28.15"N 15°51'41.11"E

Patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Na 90 m vysokém skalisku je postaven stylový dřevěný altán, z něhož je nejenom jedinečný rozhled po širokém údolí řeky Dyje, ale rozhodně i nejkrásnější pohled "za hranice" na nejmenší rakouské město Hardegg. Původní vyhlídkový altánek z roku 1885 se nazýval Luitgardinou vyhlídkou. Později zpustl a byl zcela zničen. Altánek byl rekonstruován Rakouským klubem turistů a v roce 1990 byl jako dar předán tehdejší Správě CHKO Podyjí. K vyhlídce se dostaneme po modré značce lesní asfaltkou z obce Čížov, kde před prudkým klesáním vede k ní krátká značená odbočka. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hardeggska-vyhlidka--1

Králův stolec - vyhlídka Vyhlídka

GPS poloha: 48°50'39.88"N 16°0'12.35"E

Nachází se na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady. Jedná se o dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něho se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu. Byl vybudován ve dvacátých letech minulého století, kdy z něho byl vidět romantický Trauznický (Čekanovský) mlýn s jezy a dalšími přilehlými budovami. Ty však v šedesátých letech zatopily vody Znojemské přehrady. Vyhlídkové místo dostalo svůj název podle pověsti, že zde měl mít odpočinkové místo a pozorovatelnu polský král Jan III. Sobieski, když v roce 1683 spěchal na pomoc tureckými vojsky obležené Vídni. Kolem vyhlídky prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Gránického údolí přes Hradiště a dále pak pokračuje na Andělský mlýn zpět do Znojma. Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní park Podyjí-Thayatal Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Vranov nad Dyjí" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kraluv-stolec-vyhlidka

Ledové sluje u Vranova Jeskyně

GPS poloha: 48°52'58.48"N 15°50'23.82"E

Jedná se o příkrý suťový svah s množstvím podzemních puklinových prostor vzniklých posunem nestabilních skalních bloků. V důsledku zvláštního mikroklimatu se v podzemí vytváří koncem zimy ledová výzdoba, která v některých letech zde vydrží až do pozdního jara. V okolí vchodů těchto puklin vzniklo společenstvo chladnomilných a stínomilných druhů rostlin a živočichů V podzemních prostorách žije nejméně 17 druhů netopýrů. Z vyhlídky nad jeskyněmi u obelisku pohledy do hlubokého údolí Dyje a protější svah lesního komplexu Braitavy. Lokalita se nachází na území Národního parku Podyjí, v jeho první zóně. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ledove-sluje-u-vranova

Národní park Podyjí Národní park

GPS poloha: 48°49'48.69"N 15°57'44.77"E

Nachází se při hranici s Rakouskem a jeho hlavní osou je hluboce zaříznuté a silně meandrující údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Rozloha celého národního parku je 62 km2. Do centrální (nejcennější) části parku, která tvoří I. zónu, je vstup povolen pouze po značených turistických cestách. Těch je na území parku více jak 80 km a zpřístupňují nejzajímavější části, včetně několika vyhlídkových míst. Parkem prochází i řada značených cyklotras. Na odpočinkových místech je zbudováno i několik přístřešků a u řady zajímavých míst jsou instalovány i informační tabule. Hlavními nástupními centry do národního parku jsou město Znojmo a letovisko Vranov nad Dyjí. Dílčími pak i ostatní obce nacházející se na jeho hranici. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.81 Podyjí-Vranovská přehrada Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-park-podyji

Šobes Hřeben

GPS poloha: 48°49'10.90"N 15°58'24.52"E

Šobes (Římská cesta): skalnatý hřeben s ostohem v hluboce zaklesnutém meandru řeky Dyje, po nemž procházela stará obchodní stezka. Z cesty po hřebenu jsou pěkné výhledy na obě strany do údolí Dyje. Na jižních svazích jsou velmi kvalitní vinice s unikátním mikroklimatem Hlubokého údolí Dyje. Na vinicích příležítostně otevřen stánek s ochutnávkou vín. Celá lokalita (mimo vinice) je porostlá lesostepními společenstvy s hojným výskytem chráněných rostlinných i živičišných druhů, např: kudlanky nábožné, ještěrky zelené, užovky stromové a dalších. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobes

Bítov Hrad

GPS poloha: 48°56'37.14"N 15°42'2.12"E

Hrad Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů u nás. Hrad se nachází na Znojemsku v Jihomoravském kraji. Stojí na ostrohu nad vodami Vranovské přehrady. Návštěvníci si mohou hrad prohlédnout každý den kromě pondělí od června do září a říjnu o víkendech. Většina hradních Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Vranov nad Dyjí" interiérů je upravena novogoticky. Nábytek se sice v plné míře nedochoval, byl však stylově doplněn svozem z okolních hradů a zámků. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Historie Hrad vznikl v 11. století; původní dřevěný hrad byl brzy nahrazen kamennou stavbou. Po vymření rodu Přemyslovců se hrad dostal na více než 200 let do vlastnictví Lichtemburků, za kterých byl hrad rozšířen a přestavěn. V době jejich vlastnictví hrad několikrát sehrál důležitou strategickou úlohu jako opora jejich mocenských ambicí, a to zejména v době husitských válek. V letech 1617 ? 1734 byl hrad majetkem Jankovských z Vlašimi. V roce 1736 přešel hrad do vlastnictví hrabat Daunů. V průběhu 1. poloviny 19. století byl hrad upraven do novogotické podoby. V 1. polovině 20. století změnil hrad několikrát majitele. Posledním majitelem Bítova, než byl hrad v roce 1949 převeden do správy státu, byl Jiří Haas. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bitov--1

Nový Hrádek u Lukova Zřícenina

GPS poloha: 48°50'21.26"N 15°54'27.30"E

Malebné zříceniny hradu Nový Hrádek stojí na strmém skalnatém ostrohu nad hlubokým meandrem řeky Dyje. Zřícenina hradu Nový Hrádek se nachází na Znojemsku v Jihomoravském kraji. Nový Hrádek tvoří 2 relativně samostatné části. Starší je zadní hrad, tvořený plášťovou zdí a parkánovou hradbou. Uvnitř se dochovaly zbytky paláce a dalších budov a dále pozůstatky tří cisteren. Hluboký příkop se zbytky zděných mostních pilířů odděluje zadní hrad od hradu předního, jehož jádrem je velký dvoukřídlý palác, ze kterého směrem ke vstupní bráně vybíhají mohutné bašty. Historie Hrad nechal vybudovat po roce 1358 markrabě Jan Jindřich. Pak se majitelé rychle střídali. Za pánů z Eytzingu ve 2. polovině 15. století bylo severovýchodně od hradu vybudováno předsunuté opevnění, do začátku 16. století postupně přestavěné na nové obytné hradní jádro (přední hrad). V úpravách hradu pokračovali v 16. století i Krajířové z Krajku. V roce 1618 se Nový Hrádek stal součástí vranovského panství a přestal být udržován. Zkázu hradu dovršili Švédové, kteří jej v roce 1645 pobořili. Od té doby již nikdy nebyl v plné míře obnoven. Ve 2. polovině 18. století se renesanční část předního hradu dočkala úprav a sloužila pak jako Lovecký zámeček a obydlí panského lovčího. Vstupné a prohlídky Venkovní areál obou nádvoří, hradní příkop a dva hrady - starší gotická stavba s obytným palácem a dvojitým prstencem oválných zdí a dále hrad přední, vznikající postupně od 15. století z původně předsunutého opevnění. V mohutných zdech bylo vestavěno schodiště na atraktivní vyhlídku. Odtud je neopakovatelný výhled na členité moravsko- rakouské Podyjí s hlubokým kaňonem meandrující řeky Dyje. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-hradek-u-lukova

Znojmo - křížová cesta Poutní místo

GPS poloha: 48°51'31.79"N 16°2'22.74"E

Nachází se v příkrém skalnatém svahu Gránického údolí na západním okraji města. Stezka křížové cesty stoupá serpentinami kolem čtrnácti poutních kaplí ze dna údolí potoka Gránice až ke kostelu sv. Antonína Paduánského. Stojí zde již téměř tři staletí. Byla vybudována v době působení tehdejšího významného stavebníka probošta Tomáše Sclessina (1653- 1675). V nedávné době byla nákladně restaurována. Křížová cesta začíná v údolí Gránického potoka kudy prochází modře značná turistická cesta, která vede od hlavního rozcestníku ve Znojmě a pokračuje dále údolím až do obce Citonice. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/znojmo-krizova-cesta

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Vranov nad Dyjí" Jevišovice - Starý zámek Zámek

GPS poloha: 48°59'27.06"N 15°59'17.91"E

Historie Starý zámek stojí nad pravým břehem řeky Jevišovky. Zámecký areál se skládá z renesančního předzámčí a vlastního zámku odděleného příkopem. Jádro tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov kolem obdélníkového nádvoří. Ve vstupním křídle stojí hranolová věž, na nádvoří je zbytek renesanční arkády. V zámeckém interiéru se dochovaly některé gotické architektonické prvky včetně kleneb. Na zámku je k vidění expozice lidového nábytku, historických hudebních nástrojů, dějin Jevišovicka a pravěkých jeskynních maleb. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jevisovice-stary-zamek

Znojmo - historické podzemí Technická památka

GPS poloha: 48°51'20.95"N 16°2'57.12"E

Podzemní chodby v historickém jádru vytvářejí rozsáhlý víceúrovňový labyrint propojených sklepů měšťanských domů. Původní účel byl hlavně hospodářský (skladovací prostory), částečně i obranný. Část podzemí je dnes přístupno veřejnosti. Více informací pak na: Znojemské podzemí Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/znojmo-historicke-podzemi

Památník Prokopa Diviše v Příměticích Památník

GPS poloha: 48°53'7.76"N 16°2'9.31"E

Ve znojemské městské části Přímětice připomíná život jednoho z našich významných vynálezců památník Prokopa Diviše. Památník je situován ke Kostelu Sv. Markéty, kde Diviš za svého působení v Příměticích sloužíval mše svaté. Malá kruhová stavba památníku byla vybudována v roce 1936 podle návrhu brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Vedle ní můžete zhlédnout také repliku Divišova bleskosvodu. Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) žil v letech 1698-1765. Studoval na jezuitském gymnáziu u kostela sv. Michala ve Znojmě, při studiu byl podporován premonstráty z Louckého kláštera. Po studiu se rozhodl do řádu premostrátů vstoupit a v roce 1726 byl vysvěcen na kněze. Poté učí filosofii a teologii v klášterní škole. O 10 let později přichází jako farář do Přímětic, kde setrvá až do své smrti. Za svého života se Prokop Diviš zabýval mnohými obory, o čemž svědčí i výčet pod jeho jménem v památníku - kněz, fyzik, lékař a hudebník. Své vynálezy prezentoval v roce 1750 na pozvání Marie Terezie i u vídeňského císařského dvora. O tom, že Diviš jako první sestrojil v roce 1754 první uzemněný bleskosvod na světě, který nazval "povětrnostní mašinou", se asi netřeba rozepisovat. Zmínila bych však další Divišův výzkum, a to vliv elektromagnetismu na rostliny a živočichy. Na základě tohoho bádání stál přímětický farář u zrodu elektroléčby, kterou se snažil své farníky léčit bolesti kloubů a páteře. Také jako hudebník využil Diviš svou znalost elektřiny a v roce 1753 sestrojil první elektřinou poháněný hudební nástroj na světě, který nazval Denis d´Or (Zlatý Diviš). Památník spravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě a je přístupný pouze po předchozí domluvě na telefonním čísle 736 465 085. Vstupné je 10,- Kč. Uvnitř je několik panelů a model Divišova rodného domu v helvíkovicích u Žamberka. 1. 6. 2012 proběhne v památníku Den otevřených dveří. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-prokopa-divise-v-primeticich

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Vranov nad Dyjí" Znojmo - chrám sv. Mikuláše Kostel

GPS poloha: 48°51'17.32"N 16°2'45.60"E

Gotický kostel na románských základech byl budovaný od poloviny 14.století do 2. poloviny 15. století. Dne 9. prosince 1437 zemřel ve Znojmě císař Zikmund Lucembuský a jeho tělo pak zde bylo po tři dny vystaveno. Na hlavním oltáři je rozměrný obraz od J. L. Deyssingera z roku 1754, kde ústřední postavou je patron kostela sv. Mikuláš. Zcela unikátní tvar má zdejší kazatelna, která je řešena ve tvaru zeměkoule. Dnešní věž pochází z let 1848- 51 a je postavena na zcela neobvyklém místě - v ose závěru presbytáře. Na ní je zavěšeno několik zvonů, nejstarší pochází z roku 1442 a nejmladší pak z roku 2003. Poslední rozsáhlá rekonstrukce objektu proběhla v letech 1996-2007. Chrám vytváří jednu z dominant města Znojma. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/znojmo-chram-sv-mikulase

Znojmo - rotunda svaté Kateřiny Rotunda

GPS poloha: 48°51'19.73"N 16°2'37.03"E

Unikátní památka nacházející se na nádvoří přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě. Představuje jeden ze symbolů české státnosti. Byla postavena kolem poloviny 11. století. Jedná se o románskou hradní rotundu, která sloužila jako knížecí a zároveň i velkofarní kostel. Při přestavbě v roce 1134 byla vyzdobena ojedinělým cyklem románských nástěnných fresek panovníků z rodu Přemyslovců. Jedná se o nejstarší malby s historickým obsahem na území naší republiky. Představuje jedinečnou kulturní památku nejenom českého, ale i evropského kulturního dědictví. Hlavní hodnota rotundy spočívá v unikátně dochované vnitřní výzdobě. Jde o freskovou výmalbu datovanou k roku 1134 s vyobrazením křesťanských námětů, postav Krista, Panny Marie, apoštolů a cherubínů. Hlavní těžiště výzdoby však tvoří unikátní galerie celého rodokmenu přemyslovských vládců a údělných moravských knížat, vyjadřující ideu legitimity a kontinuity české státnosti, oslavu panovnického rodu a jeho posloupnosti. Pojetí výmalby a rozsah zachovaných výjevů řadí rotundu mezi evropské unikáty. Existence výjimečné malířské výzdoby, která přečkala všechny proměny využití kaple (bylo zde skladiště, nálevna s tančírnou, košíkářská dílna a snad i prasečí chlívek) Je přístupná veřejnosti, vstup je však z důvodu zachování jedinečnosti této památky časově omezen. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/znojmo-rotunda-svate-kateriny

Znojmo - kaple sv. Václava Kaple

GPS poloha: 48°51'16.78"N 16°2'43.52"E

Znojmo oplývá řadou památek duchovního rázu - ať už se jedná o velmi známou rotundu sv. Kateřiny, Loucký klášter nebo nádherný Kostel sv. Mikuláše. Mezi památky tohoto typu se řadí i kaple sv. Václava. Najdete ji na městských hradbách, vedle kostela sv. Mikuláše. Historie kaple Ve skutečnosti se jedná o dvě kaple - dolní, zasvěcenou sv. Martinu, a horní, zasvěcenou sv. Anně. Svatováclavskou je tato kaple nazývána proto, že se v jejím průčelí nachází socha sv. Václava. Nachází se v prostorách bývalého hřbitova. Spodní kaple byla postavena v 15. století, přičemž současnou podobu celá kaple získala v roce 1521, kdy byla její spodní část opravena a nově byla přistavěna její horní část, zasvěcená sv. Anně. Vyzdobení kostela proběhlo na počátku 17. století (na stropě se nachází vročení 1602). Kaple je vyzdobena reliéfy světců (nacházejí se v průnicích žeber a v některých částech klenby), dále je zdobena už samotnými stavebními prvky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Vranov nad Dyjí" valená a kroužená klenba v sobě mají neuvěřitelně lehké prvky, které z kaple společně s gotickými lomenými okny vytvářejí z kaple krásný světlý prostor. Turistické informace V současné době se jedná o pravoslavnou kapli, ve které se konají výstavy výtvarného umění. Kaple je přístupná celoročně, vstupné záleží na dobrovolnosti návštěvníků. otevírací doba: květen-říjen: po-pá 15:00-17:00, so-ne 9:00-20:00 říjen-duben: po-pá 15:00-17:00, so-ne 13:00-17:00 Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/znojmo-kaple-sv-vaclava

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7