Průvodce "Svitavy - městská památková zóna"

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna"

Litomyšl Zámek

GPS poloha: 49°52'25.52"N 16°18'55.67"E

Litomyšlský zámecký areál je národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál tvoří soubor několika budov, část z nich získalo město zpět v restitucích. Zámek Litomyšl, nacházející se na Svitavsku v Pardubickém kraji, patří ke klenotům české renesance. Zámek lze navštívit od dubna do října denně mimo pondělí. Zámek má skvostnou sgrafitovou výzdobu na fasádě. V průčelí jižního křídla je hlavní bosovaný portál se znaky Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manriquez de Lara. Kolem tří stran nádvoří jsou arkády. V jihovýchodním nároží zámku je kaple sv. Michala. V přízemí západního křídla je zámecké divadlo. Vlastní zámek obklopují hospodářské budovy, postavené převážně v barokním stylu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, jejíž součástí je přírodní amfiteátr, kde se konají některá představení Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Návštěvníci si mohou také prohlédnout cenné historické interiéry s bohatým mobiliářem. Zámek se stal i svědkem význačným novodobých událostí, např. v roce 1994 byl místem setkání sedmi středoevropských prezidentů nebo v červnu 2003 zámecké prostory hostily účastníky historicky prvních her Olympiády dětí a mládeže. Historie První zmínku o existenci hradu v Litomyšli nalezneme již v Kosmově kronice. Kosmas se o hradu zmiňuje v souvislosti s rokem 981. Skutečně doložená historie Litomyšle však začíná koncem 11. století, kdy tu kníže Břetislav II. založil malý benediktinský řádový dům, na který ve 40. letech 12. století navázal klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. V roce 1344 bylo v Litomyšli zříceno biskupství a klášter se změnil na biskupskou rezidenci, kterou však v roce 1425 dobyli sirotci, biskupství zaniklo a budovy byly pobořeny. Panství získali Kostkové z Postupic. V roce 1567 získal panství Vratislav z Pernštejna, který nechal v letech 1568 ? 1581 na Olivetské hoře vybudovat nádherný renesanční zámek, který se stal rodovým sídlem Pernštejnů. Současně se zámkem byla v místech někdejšího kláštera vytvořena Zámecká Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" zahrada s fontánami a dalšími stavbami, zahrada byla později několikrát upravována. V roce 1775 byl zámecký areál poškozen požárem, poté byl opraven a většina interiérů byla nově zařízena. Koncem 18. století za Trautmannsdorfů a později za Valdštejnů byl areál ještě upravován, vnější vzhled zámku si však plně uchoval renesanční ráz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litomysl

Svojanov Hrad

GPS poloha: 49°37'31.27"N 16°24'45.26"E

Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad stejnojmenným městečkem v údolí Křetínského potoka. Hrad se nachází na Svitavsku v Pardubickém kraji. Hrad Svojanov je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Dochovalo se hradní jádro ve tvaru nepravidelného oválu s částečně zříceným palácem a věží s břitem, obklopené mohutnou místy téměř 5 metrů silnou hradbou, dále úpravami snížené vnější opevnění s půlkruhovými baštami, dům zbrojnošů a empírová budova. V jižní části parkánu je reminiscence středověké zahrady. V empírovém paláci je stálá expozice o historii hradu, je zde i stálá výstava figurální keramiky. Historie Hrad založil kolem roku 1265 Přemysl Otakar II. na ochranu nově zřícené cesty z Litomyšle do Brna. Hrad měl původně název Fürstenberk. V letech 1287 ? 1290 byl vlastníkem hradu Záviš z Falkenštejna, potom až do husitských válek byl opět královským hradem. Pak ho získal Oldřich z Boskovic, jeho syn Ježek uskutečnil ve 2. polovině 15. století gotickou přestavbu hradu. Další úpravy pak proběhly v 16. století za Trčků. Po požáru v roce 1569 byl Svojanov renesančně upraven Žehušickými z Nestajova. Hrad utrpěl za třicetileté války i za pruských válek. Po roce 1800 zde byla soukenická dílna, objekt se však postupně rozpadal. Později zde byla dílna na zpracování tuhy. V roce 1842 hrad vyhořel, o rok později byl však obnoven a zčásti empírově upraven. V roce 1910 koupilo hrad město Polička a zahájilo jeho opravu. Po roce 1945 přešel hrad do majetku státu, dnes ho opět vlastní město Polička. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svojanov

Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana Rozhledna

GPS poloha: 49°38'49.13"N 16°30'43.20"E

Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana byla postavena v letech 2006 – 2007 nad městečkem Březová nad Svitavou, které leží v Pardubickém kraji mezi Svitavami a Brnem. Slavnostní otevření se konalo dne 17. 6. 2007 za účasti světoznámých cimrmanologů v čele s panem Zdeňkem Svěrákem. Jak se návštěvník dozvídá z informační tabule umístěné vedle rozhledny, pouze dva velikáni se nesmazatelně zapsali do dějin české i světové kartografie: profesor Karel František Edvard Kořistka, rodák z Březové nad Svitavou a Jára Cimrman, český génius, člověk, který zanechal stopy snad ve všech oborech lidské činnosti. "Byl to právě Cimrman, který první plně doceňuje význam a rozsah práce profesora Kořiskty, a proto na jaře v roce 1907 přijíždí do Březové nad Svitavou s cílem přesvědčit březovské městské radní, aby celoživotní dílo svého rodáka vhodným způsobem ocenili ještě za profesorova života. Bohužel se mu toto nepodaří, profesor Kořistka vroce 1916 umírá a pamětní deska je na jeho rodném domě odhalena až mnohem později. Po svém pobytu v Březové nad Svitavou se Cimrman vydal na několik procházek do okolí. Když stanul právě na tomto místě, byl uchvácen pohledem na město a údolí řeky Svitavy. Přestože les byl v těchto místech velmi mladý a nízký, několik vzrostlejších stromů Cimrmanovi kalilo dokonalý výhled. Okamžitě ho napadla myšlenka postavit zde rozhlednu. Poučen předchozím neúspěchem u městských radních, volí Cimrman jinou taktiku. Poměrně závažným problémem byl nedostatek finančních prostředků. Cimrman, opouštěje jednání městské rady, prohlásil: "Pánové, pokud to nepostavíte teď, tak potom až za 100 let." A měl pravdu. 1. světová válka, hospodářská krize, 2. světová válka a budování socialismu způsobily, že výstavba rozhledny byla stále odkládána," uvádí se v textu na informační tabuli vedle rozhledny. Slovní spojení "dobře ukrytá" je v tomto případě zcela na místě, protože rozhlednu může pozorný návštěvník spatřit na chvíli při cestě ze Svitav, ze samotného centra Březové nad Svitavou rozhlednu spatřit nelze. A tak se návštěvník, který se rozhodne rozhlednu navštívit, musí orientovat pouze podle směrových šipek. Turistická vyhlídková věž vznikla na trase naučné stezky "Údolím řeky Svitavy" na hřebenu kopcovitého terénu nad železniční tratí. Cesta k rozhledně může začít třeba na náměstí u kostela, pokračuje podél rodinných domů , až podle šipek dojdete k železničnímu podchodu. Zde již chodník přechází v lesní cestu a také začíná 1 km dlouhé stoupání do kopce k rozhledně, která se nachází na konci lesa na mýtině. K odpočinku lze využít odpočívadlo u rozhledny a teprve poté se vydat na dřevěnou nosnou konstrukci. Rozhledna je celkem 20 metrů vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 metrů nad okolním terénem. Rozhledna se nachází v nadmořské výšce 476 m. n.m. Bohužel lesní porost již dnes brání výhledu na samotnou Březovou nad Svitavou. Přesto výhled do okolní krajiny stojí z ochozu rozhledny za tu námahu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobre-ukryta-rozhledna-jary-cimrmana--1

Zámek Bystré Zámek

GPS poloha: 49°37'46.31"N 16°21'6.23"E

Renesanční zámek v Bystrém stojí na nad Panským rybníkem východně od města. Bysterský zámek je v současné době sídlem Domova na zámku Bystré, dále zde má sídlo Základní škola speciální Bystré a Speciálně pedagogické centrum. V sousedství původní tvrze, doložené roku 1579, vybudoval v letech 1586 - 1590 Jan Bezdružický z Kolovrat renesanční zámek s věží jako trojkřídlou jednopatrovou budovu. Po smrti posledního člena rodu Viléma se Bystré dostává do rukou Oldřichu Františku Libštejnskému z Kolovrat. Roku 1645 byl zámek s městem vydrancován Švédy. Po smrti Oldřicha se pak dědictvím dostává do majetku Bořity z Martinic. Za jeho potomka Maxmiliána byla ve zdejší oblasti nalezena železná ruda a v údolí postavena vysoká pec a kovací hamr. Za majitelky Anny Kateřiny z Martinic bylo v Bystré veselo, odpustila nespravedlivé roboty a po práci se vždy na panství tančilo a zpívalo. V roku 1686 získal panství Jan Pavel z Valderode. Ten však upadl v císařskou nemilost, panství dostalo svoje správce, až jej roku 1707 získávají Lichtenštejnové. Ti jej záhy předávají Jakubu Hanibalu Bedřichovi. Jeho syn František Rudolf dostavěl na zámku roku 1726 barokní chrám a zámek částečně barokně upravil. Hrabě František založil také kolem roku 1740 lázeňské místo Balda poté, co bylo zjištěno, že zdejší voda má léčivé účinky. Po vymření jeho rodu se nakonec dostává bysterské panství v roce 1762 do rukou Marie Rebeky, hraběnky z Harrachu. Po její smrti a majetkových sporech o dědictví se roku 1848 stává majitelkou Ernestina, svobodná paní z Langetu. Ernestina převzala zámek v bídném stavu, prakticky bez zařízení, které musela nákladně doplňovat. Od roku 1850 se pustila do rekonstrukce zámku, dala zřídit rozlehlý anglický park se vzácnými dřevinami a interiéry vymaloval mnichovský malíř Eduard Schwaisser. Majitelka milovala společnost na svém sídle, mezi jejími hosty bývali Jan Neruda, Josef Mánes, Josef Barák, zpěváci Ambrož a Lukes. Na zámku se taky hrávalo divadlo a pořádaly koncerty. Po majitelčině smrti se podle císařského rozhodnutí staly všechny nároky dědiců neplatné, a tak zámek získal císař František Josef I., v jehož držení byl do roku 1918. Po roce 1945 byl objekt využíván jen účelově. Od roku 1963 byla provedena nákladná oprava hlavních zámeckých budov, zejména renesančního západního a severního křídla, později byl obnoven anglický park. V roce 1978 postihly zámek dva požáry, které způsobily obrovské škody objektu. Dnes je zámek trojkřídlá patrová stavba s pilířovými arkádami na nádvoří. Na vnějších průčelích vidět sgrafitová čtvercová psaníčka. Renesanční Křížové a valené klenby jsou v přízemí a chodbě patra. Zámek je sice nepřístupný, neboť v něm sídlí domov pro mentálně postižené, ale můžete jej obhlédnout ze všech stran, projít se parkem, nahlédnout na nádvoří či se pokochat pohledem na město a Panský rybník. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-bystre

Hrad Cimburk - Městečko Trnávka Zřícenina

GPS poloha: 49°42'31.61"N 16°43'57.86"E

Hrad Cimburk vybudoval Ctibor nebo jeho syn Bernart z Cimburka okolo roku 1300 na vyvýšenině nad Městečkem Trnávka. O 30 let později vyměnil Bernart s Jindřichem z Lipé hrad Cimburk za území v pohoří Chřiby na Jižní Moravě, kde založil ještě jeden Cimburk. Proto bývá někdy Cimburk nad Trnávkou označován jako Starý. Na počátku 14. století se jednalo o příkopem a valem obehnaný nevelký hrad ve tvaru oválu o rozměrech 53 x 32 metrů. K hradbě přiléhal podsklepený palác. Roku 1365 jej koupil moravský markrabě Jan Jindřich. Jeho syn Jošt postoupil roku 1407 Cimburk s Městečkem Trnávkou Markétě ze Šumvaldu, jejíž manžel - Dobeš z Popovic - hrad roku 1446 přepustil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Ve 2. polovině 15. století za Vaňka a Oldřicha z Boskovic dochází k velkému rozkvětu panství a rozsáhlé přestavbě hradu, kdy byla dokonce zbořena východní část plášťové hradby a parkán a část příkopu zastavěna dlouhou budovou. Vnější zdi nového paláce byly velmi silné, jejich tloušťka dosahuje 3 metrů. Za příkopem na jihu vzniklo nové obdélné Předhradí, do kterého se vstupovalo přes hranolovou věž. Dále byly vybudovány bašta a věž k obranným účelům. Za Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" baštou přiléhala hradbě Předhradí obdélná hospodářská budova. Po pánech z Boskovic náležel hrad v letech 1545 1598 uherskému rodu Ederů ze Štiavnice. Roku 1598 hrad koupil Adam Věžník z Věžník, který jej opět částečně přestavěl. Adamovy úpravy se dotkly téměř výhradně obytné složky hradu, což ale nakonec jeho přežití v dobách rostoucích nároků šlechty stejně nepomohlo. Roku 1629 postoupila Magdalena Věžníková hrad knížeti Karlu z Lichtenštejna. Poslední válečnou epizodou v dějinách Cimburku je jeho obsazení císařskou posádkou za švédských válek roku 1645. Tato posádka ale spíše ničila okolí hradu, než bojovala s nepřítelem. Po třicetileté válce hrad zpustl a jeho existenci definitivně ukončil požár po úderu blesku roku 1776. Po první světové válce uvažoval ještě řád německých rytířů o rozsáhlé rekonstrukci hradní zříceniny, tyto plány se však nakonec neuskutečnily. Realizován z nich byl pouze archeologický průzkum, při němž byl nalezen poklad čítající 2. 500 stříbrných mincí ze 13. století. Poklad je dnes uložen v Národním muzeu. Zřícenina je volně přístupná. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-cimburk-mestecko-trnavka

Kozlovský kopec (601 m) Kopec

GPS poloha: 49°52'49.91"N 16°25'20.75"E

Nejvyšší bod stejnojmenného hřbetu složený z opuky a slínovců, zalesněný převážně smrkovými porosty. Na vrcholu se nachází turistická chata s celoročním provozem a telekomunikační věž, která slouží i jako rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 33 m. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozlovsky-kopec-601-m

Hrad Svojanov Hrad

GPS poloha: 49°37'38.42"N 16°24'30.56"E

Hrad Svojanov připomínaný ve Zbraslavské kronice již roku 1287 nechal zbudovat český král Přemysl Otakar II. Na českomoravském pomezí měl střežit obchodní cestu z Litomyšle do Brna. Po Přemyslově smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 připadl Svojanov jeho vdově, královně Kunhutě. Po smrti královny získal Svojanov její milenec, známý Záviš z Falkenštejna. Ten se od roku 1287 usídlil na hradě natrvalo, aby si zde brzy užíval života plnými doušky s Jitkou, sestrou uherského krále Ladislava IV. Ale již v roce 1290 byl Záviš na příkaz syna Přemysla Otakara II., mladého krále Václava II., popraven. Svojanov se pak vrátil do zeměpanských rukou, v nichž zůstal až do husitských válek. Vrchol svého významu prožíval ve 14. století, kdy jej císař Karel IV. zařadil mezi dědičné královské hrady. V roce 1419 přešel hrad do rukou pánů z Boskovic, kteří jej někdy okolo roku 1480 pozdně goticky přestavěli. Trčkové z Lípy v přestavbě pokračovali i v letech 1512 – 1547 . V roce 1569 hrad poškodil požár, což přinutilo jeho tehdejší držitele Žehušické z Nestajova k renesanční přestavbě. Tehdy vznikl nový palác a fasády dostaly podobu pro renesanci typických psaníčkových sgrafit. Dalšími šlechtickými vlastníky hradu byli do konce 18. století Zárubové z Hustířan a s nimi spříznění Salmové. Značné škody Svojanov utrpěl v 17. století za třicetileté a v 18. století za prusko–rakouské války. V 19. století využívali soukromí vlastníci hrad k hospodářským účelům a ten postupně chátral. Požár v roce 1842 vyvolal potřebu některých úprav prováděných v duchu empíru. V roce 1910 koupilo Svojanov město Polička a od té doby probíhají na hradě postupné opravy. Ke hradu vede cesta bývalým Předhradím, kde se dochovala část někdejších hospodářských budov a základy hradeb. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Za příkopem je vnější obvodová hradba s Okrouhlou věží a baštami, k níž na vstupní straně v oblouku přiléhá hospodářská budova. Ze stísněného vstupního prostoru vede cesta mezi hradbami vnějšího okruhu a jádrem k jihu, kde je protáhlý hradní areál upraven jako terasovitá Zahrádka. Na jihozápadě stojí stavení domu zbrojnošů, u kterého se nachází vstup do jádra. K plášťové zdi jádra přiléhá na severozápadě empírově upravená budova starého paláce, zatímco objekt renesančního paláce na severu leží v troskách. Hradu dominuje válcová věž, upravená na rozhlednu. Přízemí starého paláce je klenuté. V jedné z místností je zazděna kostra muže a o níž se vyprávějí různé pověsti. Místnosti v patře mají ploché, malované stropy, pocházející z doby empírových úprav. V domě zbrojnošů se dochovala prostora koníren v přízemí a obytné patro s trámovými stropy. Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad Křetínským potokem při stejnojmenné obci. V době vzniku ve 13. století měl Svojanov podobu oválu s hradbami silnými 3 – 5 m. V severní části byl postaven bergfrit s průměrem 9 metrů, a zdí silnou okolo 3 metrů. Obdélný palác byl stál na severozápadě. Pozdně gotická přestavba z osmdesátých let 15. století hradu přinesla nový hradební okruh s pěti půlkruhovými baštami, a v jedné z nich byla prolomena vstupní brána. Na jihovýchodě stála rozměrná obdélná patrová budova, tzv. dům zbrojnošů či střelců. Jednalo se o sídlo hradní posádky, která bydlela v patře, zatímco přízemí sloužilo jako konírny. Hradbou byl obehnán i prostor před hradem na severu, čímž vzniklo nové Předhradí s hospodářským zázemím. Po roce1569 přispěli Žehušičtí z Nestajova ke zlepšení obytných vlastností hradu tím, že na místě severního ramene plášťové zdi jádra zbudovali renesanční palác. Na hradě se provází na dvou prohlídkových okruzích. Platí se ovšem i pokud chcete jít pouze do areálu hradu či na věž. Okruh A Okruh A představuje interiéry hradního paláce. Tyto prostory získaly současnou podobu v 2. polovině 19. století a život na hradě v té době představují i nyní. Všechny komnaty jsou zařízeny stylovým inventářem. Protože hrad byl v 19. století převážně vlastnictvím drobné šlechty, měšťanů či průmyslníků, také vybavení je víceméně v měšťanském stylu. Okruh B Zatímco okruh A představuje obytné a reprezentativní prostory, v rámci okruhu B uvidíte spíše "zázemí" hradu. Prohlídka začíná ve sklepení hradního paláce.

Okruh C - prohlídka venkovních prostor hradu Otevřeno je v návštěvní době: V listopadu a březnu o víkendech od 10 do 17 hodin. V dubnu a říjnu o víkendech a státních svátcích od 9 do 17 hodin. Od května do září denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. V červenci a srpnu denně včetně pondělí od 9 - 18 hod. Od 13. prosince do 4. března je hrad uzavřen. Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem návštěvní doby. Mimo uvedenou dobu je prohlídka hradu možná pro hromadné skupiny po dohodě. Vstupné v roce 2011: Okruh A - v měsíci dubnu interiéry 1. patra a sklepení paláce s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce:

Hradní palác – interiéry přízemí a 1. patra s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5


Dospělí................................................80,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................50,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................240,- Kč

Okruh B - v měsíci dubnu sklepení a mučírna součástí okruhu A, ostatní mimo provoz.

Sklepení, kuchyně, mučírna, hradby, dům zbrojnošů s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí................................................80,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................50,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................240,- Kč

Okruh A+B:

Zvýhodněná cena pro oba prohlídkové okruhy s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí..............................................140,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................85,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................430,- Kč

Okruh C:

Volná prohlídka areálu hradu (nádvoří, hradby, výstup na věž, zahrada) bez průvodce

Dospělí................................................30,- Kč Děti, studenti, důchodci..........................20,- Kč Rodina.................................................90,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6


Po předložení rodinného pasu a motorkářského pasu obdržíte slevu 10%. Tato sleva se nevztahuje na kulturní akce. http://www.svojanov.cz/ http://www.castles.cz/hrad-svojanov/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-svojanov--1

Kozlovský kopec Rozhledna

GPS poloha: 49°52'49.72"N 16°25'26.03"E

Kozlovská kopec na Českou Třebovou s turistickou chatou a rozhlednou. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozlovsky-kopec

Nový zámek u Lanškrouna ( Rudoltic ) Zámek

GPS poloha: 49°54'6.84"N 16°34'54.02"E

Zámek stojí na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi, zvaném Zámecký Vrch. V roce 1684 se stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam z Lichtenštejna, jemuž pro občasný pobyt v Lanškrouně nevyhovoval nevelký zámek ve městě. Proto si dal vybudovat na návrší mezi Rudolticemi a Lanškrounem nový barokní zámek. Plány na stavbu vypracovali a vlastní průběh řídili italští architekti Domenico Martinelli a Antonio Salla. Stavba probíhala v letech 17001712. Nový zámek byl čtyřkřídlá třípatrová barokní budova, se čtyřpatrovým průčelým. Byl založen na půdorysu písmene H. V interiéru bylo v každém patře 14 sálů zdobených barokní štukou a nástěnnými malbami. V okolí zámku byl vybudován park. Již v r. 1714 však zámek vyhořel. Záhy byl sice nouzově opraven, ale v r. 1718 jej dal Antonín Florián po dalším požáru zbořit, mimo třípatrovou severozápadní věž. Dochovaly se také rozsáhlé sklepy a části základových zdí. Výše zmiňovaná věž byla v r. 1802 opravena a změněna v hostinec. Zbytky zahradních úprav jsou dvě aleje, mířící k jihovýchodní částí budovy. Sklepy a torzo byly majetkem lanškrounského pivovaru až do r. 1945. Do této doby sloužila budova jako hostinec. V r. 1945 přešel objekt do vlastnictví státu. Byl změněn v zemědělskou usedlost a přidělen soukromému majiteli. V r. 1969 přešel do majetku MNV Lanškroun. V letech 1970 - 71 byla budova propůjčena junáckému středisku Zubr, které ji využívalo jako své klubovny. V r. 1971 byl však komunisty Junák zrušen. Od té doby nebyl objekt využíván a chátral až do roku 2005. Dnes stojí jen torzo zámku - třípatrová budova o půdorysu obdélníku se zaobleným jihozápadním rohem. Nový zámek u Lanškrouna či u Rudoltic jsme navštívili cestou na dovolenou do Jeseníků. Návštěvu velmi rád doporučuji - z výkladu kastelánky jsme byli nadšeni. Chcete- li torzo zámku také vidět , pospěšte - soukromý majitel plánuje vybudovat zde rozhlednu ( prosklená střecha ) , restauraci a hotel, a další zázemí pro plánované golfové hřiště v blízkosti. Ve věži začala naše prohlídka - nejprve jsme vystoupali po schodech v jediné dochované zámecké věži , kde jsme si ve třech patrech prohlédli staré fotografie a přečetli historii a pověst o zámku. Také jsme se pokochali vyhlídkou do kraje a po sestoupení z věže jsme spolu s kastelánkou šli na prohlídku sklepení. V roce 2009 byly přístupné pouze 2 / 5 celého podzemí - sklepy pokračují dále na sever a západ. Byly používány pro potřeby lichtenštejnského pivovaru v Lanškrouně. Dozvěděli jsme se zde spoustu zajímavých informací o tajemném sklepení. Děti skřítkům hodili korálky do pokladnice. Poté jsme ze sklepení šli na nádvoří , kde nám kastelánka ještě hodinu povídala další informace o zámku , pátrání v archivech a tajemném druhém patře sklepení , které v roce 2009 ještě nebylo objeveno. Doufejme, že nadšení kastelánce vydrží. Návštěvu velmi doporučuji . Otevřeno je oficiálně : Zámecká vyhlídka a sklepení : vždy v pátek od 14:00 do 18:00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" svátky, soboty a neděle od 10:00 do 18:00 hod. v červenci a srpnu i ve středu od 14:00 do 18:00 hod. Když zavoláte paní kastelánce na telefon 776 642 277 , pokud to bude možné , ráda Vás provede. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-zamek-u-lanskrouna-rudoltic-

Polička - městský park Park

GPS poloha: 49°42'49.32"N 16°16'0.64"E

Nachází se na okraji historického jádra města u Synského rybníku. Byl založen přibližně před sto lety a dnes se zde nachází celkem 104 druhů dřevin. Zajímavostí jsou především některé vzácně pěstované druhy, například bělas virginský, jinan dvoulaločný, celoterčník různobarevný, ale i běžné druhy často mohutného vzrůstu. V parku jsou i památníky tří našich velikánů a to Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha. U vstupu do parku na červené značce je informační tabule s mapkou a podrobným popisem. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestsky-park

Bystré Zámek

GPS poloha: 49°37'43.16"N 16°21'16.31"E

Renesanční zámek je zajímavou památkou městečka Bystré na Svitavsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt s psaníčkovými sgrafity, v nádvoří jsou pilířové arkády. U zámku je rozsáhlý anglický park. Součástí zámeckého areálu je i původně renesanční dvůr se zbytky sgrafitové výzdoby. Historie Za Jana Bezdružického z Kolovrat byl na místě tvrze v letech 1586 ? 1590 vybudován renesanční zámek, který byl v 18. století barokně upraven. V roce 1848 získala zámek Arnoštka z Langetu, která dala na místě ovocné a zelinářské zahrady v letech 1850 ? 1852 zřídit rozlehlý Zámecký park se vzácnými dřevinami. V roce 1918 se do zámku nastěhovalo ředitelství císařského velkostatku, později sem byla umístěna zemědělská škola. V roce 1978 vyhořelo severní zámecké křídlo, poté však bylo obnoveno. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bystre--5

Rudoltice u Lanškrouna - Nový zámek Rozhledna

GPS poloha: 49°54'4.85"N 16°34'57.28"E

Téměř v polovině cesty z Lanškrouna směr Rudoltice a nebo i opačným směrem, po zeleně značené turistické trase, se ocitnete na Zámeckém Vrchu, kde se nachází pozůstatek kdysi výstavního zámku. V současné době jedna jediná zbývající z jeho původních čtyř věží je po částečné, ale i tak finančně náročné rekonstrukci, která umožňuje návštěvníkům prohlédnout si krásy okolní krajiny z ptačí perspektivy, ale i shlédnout dřívější barokní nádheru v novém hávu. Kdo a co přesně stojí za rekonstrukcí tohoto unikátního projektu, se můžete lépe a podrobněji dočíst přímo na webových stránkách Nového zámku. Za zmínku rozhodně stojí velké množství zajímavých akcí, které se na Zámku konají a které se budou konat i nadále. Dalším bonusem pro návštěvníky je úžasná paní kastelánka Krasava Šerkopová, která je strážnou duší celého místa a pro Zámeček doslova dýchá a žije a tudíž její informace nejsou čistě suše načtené, ale hlavně zažité :-) Všem návštěvníkům přeji krásný zážitek z oněch míst :-) Jana Pilátová

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" AKTUÁLNĚ Z RUDOLTIC: http://www.novyzamek.info/aktualni-deni/denni-aktuality/zahada-u-zamecku.html Autor článku: Jana Pilátová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rudoltice-u-lanskrouna-novy-zamek

Rybníky Svitavský a Rosnička Rybník

GPS poloha: 49°46'7.86"N 16°27'9.76"E

Těsně za severozápadním okrajem města Svitavy leží dva rybníky, Dolní neboli Svitavský a Horní neboli Rosnička. Oba jsou napájeny množstvím potůčků přitékajících z okolních lesů, nejvýznamnějším přítokem je Svitava. Starším rybníkem je Rosnička, založená už v 16. století. Je menší, jeho rozloha je cca 19 ha. Kromě chovu ryb byl tento rybník využíván i jako městské koupaliště a i dnes je na jeho břehu pláž (dokonce se sprchami) a restaurace. Větší (25 ha) rybník Svitavský je cenný především rostlinným společenstvem v pobřežních částech. Tvoří je množství rákosin a ostřic, zastoupen je i orobinec, zblochan a další mokřadní druhy. V nich pak nalézá útočiště řada druhů vodního ptactva, které tu úspěšně hnízdí, např. potápky, labutě, rackové, ale i chřástal, moudivláček, volavka a další. Kromě toho zde probíhá interzivní chov kapra pro trh. Kolem rybníků prochází Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy s devíti zastávkami a informačními panely. Kolem rybníků půjdete, pokud zvolíte pro svůj výlet trasu popsanou na http:// www. turistika. cz/ trasy/ svitavy- kozlovsky-kopecceska-trebova. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybniky-svitavsky-a-rosnicka

Moravská Třebová Zámek

GPS poloha: 49°45'24.61"N 16°39'55.28"E

Renesanční zámek se nachází ve městě Moravská Třebová na Svitavsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt s mohutnou věží i zbytky zdiva středověkého hradu. V zámecké galerii jsou sbírky holandského malířství ze 17. a 18. století, grafiky a delftské fajánse. V Rytířském sále jsou zbraně a cínové předměty, dále jsou zde k vidění stále expozice věnované humanismu a renesanci v Moravské Třebové, památkám baroka a rokoka na Moravě, geologickým poměrům regionu. Pozoruhodností je soubor flanderských tapisérií ze začátku 16. století. Historie Hrad nechal v 1. polovině 14. století vybudovat na místě staršího hradního objektu Jan Železný z Lipé. Po husitských válkách jej král Jiří z Poděbrad postoupil Kostkům z Postupic, od kterých hrad koupil Ladislav Velen z Boskovic, tomu však hrad nevyhovoval, a proto v roce 1490 zahájil jeho přestavbu na renesanční zámek. V roce 1589 získal panství Ladislav Velen ze Žerotína, který nechal zámecký areál v letech 1611 ? 1618 přestavět ve stylu severoitalské renesance. Po konfiskaci v roce 1622 získal zámek Karel z Lichtenštejna. Zámek pak již nebyl šlechtickou rezidencí, dokonce zčásti sloužil jako stáje. V roce 1643 jej vydrancovali Švédové. V roce 1840 zámek vyhořel a poté byl klasicistně opraven. V současné době je zámecký objekt veřejnosti přístupný. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova--1

Zámeček Výletní místo

GPS poloha: 49°54'7.46"N 16°34'55.60"E

Začátkem 18.století výstavný zámek na kopci mezi Rudolticemi a Lanškrounem. Později výletní místo s hostincem, dnes je zde jen torzo zchátralého objektu.


str. 9

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Autor článku: Michal Šruta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecek--2

Bohuňovské skály Skalní útvar

GPS poloha: 49°35'52.01"N 16°27'21.42"E

Tyto výrazné, až 35 m vysoké skalní útvary, vystupující nade dnem hlubokého údolí říčky Křetínky, se nacházejí západně od obce Bohuňov. Jedná se o turisticky velice navštěvované a snadno dostupné místo. Jde o nejmohutnější skalní komplex v západní část svitavského okresu. Na zdejší skalní vyhlídku vede neznačená stezka od informační tabule ze dna údolí pod skalami. Území je dnes vyhlášeno za přírodní památku. Více napoví obrazová příloha. Údolím vede z Křetína cyklotrasa č. 5160 a pod rozcestím z Jobovy Lhoty dál pokračuje jako č. 5086 až do Svojanova. Více napoví přiložená podrobná turistická mapa území (lze posouvat myší). Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bohunovske-skaly

Skiareál Peklák, Česká Třebová Ski areál

GPS poloha: 49°54'30.28"N 16°25'46.38"E

• 800m dlouhá červená sjezdovka s převýšením 150m a umělým zasněžováním. • 80 m dlouhou sjezdovky modré obtížnosti pro výuku lyžování. • Strojově upravované svahy se systémem technického zasněžování. • Večerní lyžování. Parkování přímo u areálu zdarma. • Provoz je za příznivých podmínek od 9:00 - 16:00 každý den; noční lyžování poté od 17:00 - 21:00. • Je zde Restaurace, úschovna, ski servis a půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola, infoservis • Parkoviště přímo u dolní stanice vleku – kapacita cca 200 vozidel. • PARKOVÁNÍ VŠECH VOZIDEL ZDARMA !!! Technické zařízení • doprava je zajišťována kotvovým vlekem s rychlostí 3, 5 m/ s, s kapacitou 1200 osob/ hod., počet unašečů je 81 – typ hydrodinamic, napínání lana hydraulicky v dolní stanici, průměr lana 18 mm. Dalším vlekem je vlek s nízkým vedením lana typ. Kindle s unašeči s kapacitou 600 osob/hod. • svah je upravovám rolbou Kässbohrer Pisten Bully 400 s frézou Alpin multiflex • systém technického zasněžování Sufag – 6 zasněžovacích tyčí každá s max. výkonem 25 m krychlových / hod, 2 sněhová děla Sufag Supersilent s max. výkonem 65 m krychlových /hod., 3 sněhová děla Sufag Compact ECO s max. výkonem 65 m krychlových /hod 12 přípojných míst, chladící věž, zásobníky na 900 000 l vody. • osvětlení svahu z 24 míst • odbavovací systém formou bezdotykových čipových karet CENÍKY Autor článku: Alena Šreflová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-peklak-ceska-trebova

Česká Třebová - Stará radnice Radnice

GPS poloha: 49°54'7.34"N 16°26'50.42"E

Nachází se na historickém Starém náměstí čp. 77 a spolu s Novou radnicí a hotelem Korado tvoří nejvýraznější průčelí náměstí. Nad vstupem do objektu je umístěna reliéfní deska s erbem Bohdaneckých z Hodkova, datovaná k roku 1547. V přízemí radnice se nachází turistické informační centrum města. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-trebova-stara-radnice

Polička - městské hradby Hradby

GPS poloha: 49°42'47.45"N 16°15'53.78"E

Poličské hradby byly zbudovány v polovině 14. století. Hlavní hradba má šířku 2, 5 m a výška hradeb dosahovala až 10 m. Celý hradební okruh dlouhý 1220 m byl zesílen 19 půlválcovými baštami s věžemi o celkové výšce až 22 m. Význam opevnění však od konce 16. století postupně klesal a definitivní zánik jeho funkčnosti přinesly změny válečné techniky v období třicetileté války. Městské hradby v Poličce patří dnes co do půdorysné celistvosti k nejlépe dochvalým městským fortifikacím v České republice. Dnes je část ochozů rekonstruované partie hlavní hradby s několika věžemi zpřístupněna veřejnosti. Prohlídky probíhají každou hodinu a výchozím bodem je místní informační centrum, které se nachází na historickém Palackého náměstí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestske-hradby

Polička - muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°42'53.87"N 16°15'52.17"E

Jedná se o historickou budovu na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, která byla v roce 1934 věnována místnímu Muzejnímu spolku. Do té doby byla sídlem chlapecké měťanské školy, kterou navštěvoval i nejvýznamnejší zdejší rodák hudební skladatel Bohuslav Martinů. V nedávné době prošel celý objekt rozsáhlou rekonstrukcí a byly zde vybudovány nové moderní expozice. Hlavní je pak Historie města Poličky a okolí, která se snaží návštěvníka vtáhnout do dávných časů našich předků. Samostatnou expozicí je i Sklářství na Horácku s ukázkou sklářské produkce na českomoravském pomezí. Dále je zde i ukázka školní třídy z doby mládí B. Martinů. Závěrečná část je věnována životu a tvorbě dohoto našeho významného hudebního skladatele. Turistiská mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-muzeum

Svitavy - kostel sv. Josefa Kostel

GPS poloha: 49°45'8.42"N 16°28'14.13"E

Kostel sv. Josefa ve Svitavách. Pseudorománský kostel byl založen r. 1894 podle plánů vídeňského architekta Josefa Schmalzhoffera. Stavebníkem byla firma Václava Ryšavého. Výmalba je dílem Erwina Bubenika z Lince, dokončena r. 1910, sochy Max Schmalzl. Hlavní a další 4 oltáře a kazatelnu zhotovil Ferdinand Stufflesser z Tyrolska, oltářní stůl zhotovil J.E.Tomala z Brna. Na stěnách lodi jsou sochy sv. Josefa, sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Kostel byl vysvěcen r. 1896, ke kostelu přiléhal Klášter redemptoristů. Ti byli vyhnáni r. 1950 při akci StB, dnes zde sídlí lůžkové oddělení svitavské nemocnice. Lidově se kostelu říká červený kostel podle použitého materiálu. Kostel je umístěn v bývalé samostatné obci Čtyřicet Lánů, dnes součást Svitav. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svitavy-kostel-sv-josefa


str. 11

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Polička - barokní radnice Měšťanský dům

GPS poloha: 49°42'52.56"N 16°15'55.54"E

Na místě původní gotické stavby byla v letech 1739-44 postavena radnice nová, za jejího autora se považuje František Maxmilián Kaňka. V roce 1994 byly v rekonstuované radnici instalovány a zpřístupněny stálé expozice Městského muzea a galerie (Staré umění na Poličsku, Obrazová galerie rodu Hohenembsů, Moderní umění na Poličsku a Bohuslav Martinů ve výtvarném umění). Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-barokni-radnice

Moravská Třebová - radnice a věž Radnice

GPS poloha: 49°45'26.89"N 16°39'50.94"E

Stojí na jižním okraji Masarykova náměstí a svou věží vytváří jednu z dominant města. Byla postavena koncem 15. století v pozdně gotickém slohu a v letech 1540 až 1565 získala současný renesanční vzhled. Z původní části se v přední části přízemí dochoval dolní mázhaus s půlkruhovým vstupním portálem, zaklenutý Křížovou žebrovou klenbou. V prvním patře se potom nachází horní mázhaus se síťovou hřebínkovou klenbu, podepřenou štíhlým toskánským sloupem. Místnosti jsou vyzdobeny freskami, z nichž nejvýznamnější je Šalamounův soud z doby kolem roku 1560. V zadním traktu budovy se dochovaly sloupové arkády se sgrafitovou výzdobou z roku 1565, otevřené do nádvoří. Nezvyklým stavebním řešením je radniční věž s cibulovou bání, která nemá žádné základy. Opírá se totiž o sousední měšťanské domy. Pochází z roku 1521, zvýšená pak ještě o sedmibokou nástavbou v roce 1771. Dnes v objektu radnice sídlí městský úřad. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.50 Svitavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova-radnice-a-vez

Semanín - zvonice Zvonice

GPS poloha: 49°51'58.72"N 16°26'57.05"E

Jedná se o patrovou čtyřbokou zvonici, která má zděné přízemí a dřevěnou patrovou část. Nachází se ve střední části obce v areálu kostela sv. Bartoloměje. Původně byla zapojena do ohradní zdi hřbitova, proto je v ní průjezd. Tento sloužil v minulosti jako vstup do opevněného areálu kostela. Jde o typ obranné zvonice, které byly budovány na počátku 17. století. V letech 2007- 08 byla kompletně opravena její šindelová střecha, zrekonstruovány malované ornamenty i zděná část. Patří mezi významné stavební památky Orlicko-třebovského regionu. Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/semanin-zvonice

Dolní Újezd - kostel sv. Martina Kostel

GPS poloha: 49°49'31.39"N 16°15'13.99"E

Dolní Újezd - historie obce sahá k roku 1167, kdy je zmiňována jako Újezd na Lubném v listině krále Vladislava. Staletou minulost obce dokládá také několik stavebních památek, z nichž je nejvzácnější a nejvýraznější farní Kostel sv. Martina. K původně románské stavbě z 1. poloviny 13. století byl ve 14. století přistavěn gotický presbytář, nalezneme zde i prvky renesanční a barokní. Kostel je obklopen hřbitovem, do kterého se vchází raně barokní zvonicí. Novodobé umění nalezneme u jednoho z hrobů, jedná se o sochu od sochaře Olbrama Zoubka. Obcí prochází cyklotrasa KČT č. 4019 zvaná Krajem Smetany a Martinů.


str. 12

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-ujezd-kostel-sv-martina

Moravská Třebová - morový sloup Socha

GPS poloha: 49°45'28.89"N 16°39'51.00"E

Nachází se v centru zdejší městské památkové rezervace, uprostřed rozlehlého Masarykova náměstí a je upomínkou na morovou epidemii v roce 1715. Byl postaven v letech 1717- 20. Vytvořil jej olomoucký sochař Jan Sturmer. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.50 Svitavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova-morovy-sloup

Moravská Třebová - Kalvárie na Křížovém vrchu Socha

GPS poloha: 49°45'27.33"N 16°40'29.42"E

Jedná se o barokní zvlněnou stěnu, třemi krucifixy před ní, sochou Krista, žehnajícího Boha Otce nad ní a sochami Madony, Jana Evangelisty a dvou andělů po stranách. Tento jedinčný sochařský celek se připisuje J. Pacákovi a pochází z období kolem roku 1730. Tvoří dominantu zdejšího unikátního komplexu pozdně gotických, renesančních a barokních památek nacházejících se ve svahu Křížového vrchu. Z nejvyšší části Křížového vrchu je pěkný rozhled na město a jeho okolí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.50 Svitavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova-kalvarie-na-krizovem-vrchu

Polička - kostel sv. Jakuba Kostel

GPS poloha: 49°42'49.71"N 16°15'49.04"E

Na místě původně raně gotického kostela, byl v polovině 14. století postaven nový kostel, barokně upravený pak v polovině 17. století. Po velkém požáru Poličky v roce 1845 byl natolik poškozen, že došlo k jeho zbourání a v na jeho místě byl v letech 1853-65 postaven v novogotickém slohu kostel dnešní, podle plánů Antonína Vacha z Pardubic. Pokud zdoláte 192 schodů v kostelní věži, dostanete se do rodné světničky hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Ta je v sezóně zpřístupněna veřejnosti. Z věžního ochozu se naskýtá krásný pohled na celé město i blízké okolí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č. 48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-kostel-sv-jakuba

Bystré - kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské Kostel

GPS poloha: 49°37'43.67"N 16°20'43.49"E

Nachází se na rozlehlém náměstí a vytváří dominantu města. První historická zmínka o bysterském kostele pochází z roku 1350, který byl v roce 1601 rozšířen. V letech 1722- 26 na jeho místě byl postaven objekt zcela nový v barokním slohu, který zde stojí dodnes. Jeho věže dosahují výšky 58 m. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy


str. 13

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bystre-kostel-sv-jana-krtitele-a-panny-marie-karmelske

Osík - White Gallery Muzeum

GPS poloha: 49°51'22.57"N 16°17'42.36"E

Doposud málo známá White Gallery se nachází v Osíku, v místní části zvané Lazaret. Tuto galerii vybudoval na zelené louce Martin Janda pro uložení prací své maminky malířky a grafičky Ludmily Jandové (1938- 2008). Ve středu Bílé budovy ze železobetonu a skla, kterou vyprojektoval architekt Jiří Krejčík, inspirovaný dílem architekta Ludwiga Mies van der Rohe, se nachází depozitář a vzniklá chodba kolem něj slouží jako výstavní prostor. V galerii nevystavují žádní regionální "mazalové", nýbrž světově proslulí čeští umělci, tvořící od druhé poloviny 20.století do současnosti. White Gallery totiž na výběru vystavujících spolupracuje s Muzeem Kampa a paní Medou Mládkovou. Galerie byla slavnostně otevřena v červnu 2010. Otevřeno každý den od 11 do 17 hodin. Vstupné: dospělí 60 Kč, snížené 30 Kč. Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/osik-white-gallery

Bystré - radnice Měšťanský dům

GPS poloha: 49°37'42.82"N 16°20'49.60"E

První radnice zde byla postavena v roce 1560, později barokně přestavěna v na počátku 18. století. Dnes zde sídlí Městský úřad a je zde umístěno i informační centrum. Radnice ve městě Bystrém je barokní budova, v jejímž interiéru je sídlo městského úřadu. První radní dům stavěli purkmistr a konšelé v roce 1560. Tento dům byl z části zděný a z části dřevěný a jeho součástí byla městská šatlava. V roce 1716, na popud Jakuba Hanibala z Hohenemsu, byla započata stavba nové radnice. Dokončena byla v roce 1719 a k její stavbě věnovala vrchnost dle dochovaných zápisů 330 kmenů dříví a 39. 700 ks cihel. Budova byla zděná, s vysokou sedlovou střechou a cibulovitou věží, která obsahovala hodinový stroj - tedy měla nynější podobu. V radnici byla i tehdy zřízena šatlava. Další opravy prodělala budova v letech 1844. V roce 1899 byla radnice poškozena požárem. V roce 1947 byly vyměněny původní krovy a místo šindele byla krytina nahrazena břidlicí. V letech 1974 - 1975 byly provedeny úpravy obřadní síně, v roce 2002 byla provedena výměna střešní krytiny, v roce 2004 byla vyměněna okna v 1. podlaží. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bystre-radnice

Polička - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°42'54.07"N 16°15'55.55"E

Informační centrum se nachází v historické části města na Palackého náměstí. Kontakt: Informační centrum Polička, Palackého náměstí 160, 572 01 Polička telefon: 461 723 800 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy


str. 14

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-informacni-centrum


str. 15

Průvodce "Svitavy - městská památková zóna"

Recommend Documents