Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí"

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí"

Orlík (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°30'43.59"N 14°9'59.41"E

Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Historie Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 ? 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/orlik-zamek

Hrad Karlštejn Hrad

GPS poloha: 49°56'22.45"N 14°11'20.51"E

Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem ařímským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem anad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění. Více fotek najdete na http://hypolit.rajce.idnes.cz/Oslava_narozenin_skautu_Zaba_a_Doktor%2C_hrad_Karlstejn%2C_Amerika/#album Autor článku: Luděk Klíma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-karlstejn--1

Hrad Zvíkov Hrad

GPS poloha: 49°26'20.36"N 14°11'33.00"E

Kouzelný hrad Zvíkov Až zase budete jednou svižně uhánět od Prahy směrem na Strakonice a dál třeba na Šumavu, sundejte nohu z plynu a před obcí Mirotice odbočte doleva a vydejte se po státní silnici č. 121 do jednoho z kouzelných zákoutí Povltaví. Až se Vaše auto zhoupne při nájezdu na mostovku a po obou stranách probleskne hladina Otavy, jste prakticky na místě. Ještě pár set metrů rovně, pak odbočka doleva, průjezd obcí Zvíkovské podhradí, na návsi znovu odbočka vlevo a na jejím konci, na okraji lesa „upelešíte“ Vašeho plechového miláčka a hezky po svých dojdete k cíli dnešní cesty – hradu Zvíkov. Rod Přemyslovců je tím šlechtickým rodem, který je už od samého počátku spjat s historií zdejšího hradu. Když samotný Přemysl Otakar I. v roce 1226 koupil od kláštera v Doksanech zdejší Oslovský oujezd nezdálo se to být příliš dobrým obchodem. Na místě budoucího panského sídla se tyčil pouze skalnatý ostroh. Ale do budování hradu se Přemyslovci pustili opravdu s vervou, protože už v roce 1234 byl jeho purkrabím ustanoven Konrád z Janovic, což znamená, že tu už něco muselo stát. Být majitelem něčeho, co ještě není, je snad možné v dobách našeho dnešního Kocourkova, ale v tehdejších dobách osvícených……….? Zvíkov, Loket a Most – víte co měla tato 3 místa v minulosti společného? Jedna věc by se našla. Právě tato 3 místa byla jedinými, která zůstala věrna Václavovi I v době, kdy mladý kralevic Přemysl Otakar vystoupil proti svému otci. Právě ve zdech Zvíkova bylo přijato a hned nato uvězněno poselstvo odbojného mladíka. Když rozbroje ustaly, horké hlavy vychladly a mnohou číši spolu vypily, nastal znovu čas na práci. Z pověření Přemysla Otakara II. se úkolu zbudování královského paláce a opevnění ujal purkrabí Hirza. Stavební práce šly místním zřejmě pěkně od ruky a nic světoborného se na hradě nedělo, neboť další zmínka o hradní stavbě nad soutokem Otavy a Vltavy je datována až v roce 1306, kdy po vymření rodu Přemyslovců přechází objekt do rukou Jindřicha z Rožmberka. Popularity a obnovy se však dočkal až za vlády Karla IV (1346-1378), který zde rád pobýval a zřejmě i proto investoval do jeho rekonstrukce. Dokonce tu po určitý čas byly uloženy i korunovační klenoty, dokud mu tuto výsadu „nevyfoukl“ právě dostavěný Karlštejn. Brzy nato význam zdejšího hradu upadá a na jistý čas se stává zástavním hradem v držení pánů z Rožmberka a poté pánů z Vamberka. Husitské války přestál bez úhony a charakter královského hradu si, i přes držení několika majiteli, udržel až do roku 1575, kdy byl prodán znovu pánům z Vamberka, načež byl tento skutek zaznamenán do Desek zemských. Vamberští šáhli do svých truhlic a nechali na Zvíkově provést rozsáhlé renesanční úpravy. Pevnostní systém hradu to Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí" však nijak nenarušilo a ten bez problémů odolal i útokům za třicetileté války. Teprve v roce 1622 jej opustilo štěstí a byl císařským vojskem zpustošen. Nastává smutnější období jeho historie. Bez velkého entusiasmu si jej přebírají do svého vlastnictví v roce 1623 Eggenberkové, kteří moc dobře nedopadli. Vymírají! A na scénu vstupuje nám dobře známý rod Schwarzenbergů. Víte co je to výraz sekundogeniturní? Já ne, ale v chytrých knihách jsem se dočetl, že se jedná o mladší větev šlechtického rodu, v tomto případě rodu Schwarzenbergů, sídlící na nedalekém zámku Orlík. Tak si tak někdy říkám že bych taky chtěl být sekundogeniturní! Peníze asi u nich problém nebyl (a není), neboť se pustili do zajišťovacích prací na zchátralém objektu, což však nezabránilo zřícení nejen Nové brány v roce 1829 a následně i části paláce. Dodnes jsou patrné barevné rozdíly mezi původními a zrekonstruovanými částmi budov a hradeb, jejichž obnova skončila na přelomu 19. a 20. století. Tak a to by jsme měli hotovo. Hrad je zrekonstruován a tak šup s ním v roce 1948 do rukou státu. Co je na národní technické památce – hradu Zvíkov, z pozice dnešního návštěvníka velmi pozitivní, je ten fakt, že jeho areál je otevřen celoročně, pochopitelně v rámci návštěvní doby. Do jeho areálu se vstupuje Píseckou bránou. Její název je logický, neboť je orientována právě ve směru na Písek. Ještě o něco zajímavější je však věž Hláska, přirozeně dominující celému areálu. Zbudována byla někdy v druhé polovině 13. století a dodatečně osazena tzv. břitem, který znesnadňoval oblehatelům použití metacích strojů. Dnes je tato věž návštěvníkům bohužel nepřístupná, ale ani dříve nebyl výstup na ni ničím jednoduchým. Dělo se tak po žebříku, později po strmém a úzkém schodišti. Hlízová věž je nejstarší dochovanou stavbou hradu. Její půdorys je čtvercový, přičemž dosahuje výšky 20 metrů, síla jejích zdí činí 3,5 metru a na některých kamenech jsou dochovány původní kamenické značky. Její název se odvozuje od hrubě opracovaných kvádrů. tzv. hlíz, podle černé barvy kamene se jí však také někdy říkalo „Černá“. Snad ještě dvě zajímavosti vážící se k této stavbě. V místnosti v patře této věže měly být údajně uloženy na přechodnou dobu korunovační klenoty a sídlit zde měl i známý zvíkovský rarášek. Určit datum vzniku Červené věže není vůbec jednoduché, ale hledat bychom ho mohli nejspíše někde mezi 13. – 15. stoletím. Působí dost nenápadným dojmem, čemuž „vděčí“ jak za svou polohu téměř za horizontem, tak i okolní zeleni. Ve své minulosti sloužila i jako hradní vězení, do kterého byli vězni spouštěni, což jí vyneslo dřívější označení „Hladomoří“. Kaple Sv. Václava patří k tomu nejcennějšímu, co na Zvíkově naleznete. Přispívá k tomu fakt, že tato část hradu nikdy nebyla nějak výrazněji porušena a přečkala celkem bez úhony i období devastace celého areálu. Kaple vyrostla v době vlády Přemysla Otakara II ve 13. století a od té doby stále prezentuje moc a slávu zmiňovaného panovníka, čehož dokladem jsou třeba četné dlaždice s německými nápisy. Nejvzácnější částí kaple je sousedící sakristie, sloužící původně jako soukromá kaple, vyzdobená četnými malířskými motivy neznámého autora, který je „podepsán“ i pod oltářním obrazem a znám pod označením mistr Zvíkovského oplakávání. Paradoxní je, že Kaple Sv. Václava přestala plnit svou funkci po roce 1780 z obav nad její údajně narušenou statikou, což se však nikdy nepotvrdilo. K návštěvě zámku patří i návštěva zdejšího sklepení, z něhož je však zpřístupněna pouze část. Důvodem je velmi nízký strop v nejspodnější části sklepů. Přímo pod královskou ložnicí se nachází ve skále vytesaná velká čtyřhranná místnost, u níž se usuzuje na její využití v minulosti, jako nádrže na pitnou vodu. Silueta zámku se vznešeně shlíží na hladinách Vltavy i Otavy, které se právě pod hradem stékají. Není divu že se její romantikou nechali unést nejen autoři odborných publikací, ale inspirovat se nechali i mistři krásné literatury. Jmenujme za všechny alespoň J. P. Koubka a jeho Zřiceniny zvíkovské., Františka Vlnu (Zvíkov), A. Hejduka (Ve Zvíkovské kapli), Ant. Klášterského (Sonety zvíkovské, Zvíkovský orel), nebo Antonína Sovu (Páže ze staré malby). Zapomenout samozřejmě nemůžeme Ladislava Stroupežnického a jeho Zvíkovského raráška. I František Kožík napsal hru Noci na Zvíkově, každoročně uváděnou v rámci divadelního léta, a na zdejší hrad nezapomněl ani Ladislav Stehlík ve 2. dílu svého lyrického cestopisu Země zamyšlená. Vraťme se ještě na chvilku ze světa romantických představ do reálu dnešních dní, abychom si řekli, že areál zámku je otevřen po celý rok od 8 – do 18 hodin, ale návštěvní doba se během léta prodlužuje až do 22.00 resp. 23.00. V době konání divadelních představení se otevírací doba příslušně upravuje. Standardní cena za prohlídku Královského paláce činí pro dospělého 70 kč, přičemž děti, ZTP i senioři mají nárok na příslušnou slevu. Rodinné vstupné je určeno na částku 180- Kč. V prosluněném odpoledni se silueta Zvíkova pyšně shlíží v zrcadle vodní hladiny a my jen v duchu závidíme těm, kteří mohou na tomto romantickém místě strávit svou dovolenou. Jak nádherné musí být ranní svítání u doutnajícího ohýnku na soutoku dvou slavných řek s tajemnou siluetou zdejšího hradu, pomalu se klubající z nočních temnot. Jak krásné musí být vlahé letní večery, kdy hradní areál ožívá divadelními představeními. Ano! Jsme si jisti, že dnešní návštěva není rozhodně naší poslední návštěvou tohoto kouzelného místa. A tak ne snad, ale zcela určitě na shledanou na Zvíkově! Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-zvikov


str. 3

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí" Koněpruské jeskyně Jeskyně

GPS poloha: 49°54'22.07"N 14°4'39.40"E

Koněpruské jeskyně vznikly činností vody ve vápencích starých přibližně 400 milionů let. Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní nepřístupné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600000 - 13000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13000 let. Někdy v letech 1469 - 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince. Vchod do jeskyní se nachází asi 50m nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní. Po vstupu se prochází Spallanzaniho jeskyní, jeskyní u Varhan, kde stalaktity vydávají různé tóny a Kuklovým dómem. Návštěvníci projdou kolem Letošníkovy propasti (byla tak pojmenována po panu Letošníkovi, který se v ní během výzkumů po objevu jeskyně zřítil z výšky 12metrů a zlomil si nohu) hluboké 27m, navštíví Staré chodby a dojdou do Proškova dómu, který je nejkrásnější jeskynní prostorou se sintrovým jezírkem a Koněpruskými růžicemi. Dále následuje Pustý dóm s kopiemi některých kosterních nálezů zvířat a několika kosterních pozůstatků pravěké ženy] a Petrův dóm se vstupem do Petrbokovy jeskyně. Právě v Petrbokově jeskyni byla v únoru 2007 objevena nová jeskyně. Prohlídka končí stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní - Mincovny, odkud se vychází ven. Koněpruské jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor. Koněpruské jeskyně jsou přístupné od 1. dubna do 31. října. Délka prohlídkové trasy: 610metrů Jeskynní prostory jsou velké, proto se vstupu nemusí obávat ani lidé trpící klaustrofobií. V jeskyni je velký počet schodů, vstup se proto nedoporučuje lidem ve špatném zdravotním stavu. Dále se vstup nedoporučuje dětem do 3 let věku. Autor článku: Jaroslav a Marie Brožíkovi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/konepruske-jeskyne--1

Malá Amerika Jezero

GPS poloha: 49°57'0.94"N 14°10'42.20"E

Nachází se v oblasti Českého krasu poblíž Karlštejna. Jde o bývalý lom, nyní zatopený. Umělý původ není nijak do očí bijící, místo působí velice romanticky. Nevede sem žádná značená cesta ani není přesně vyznačeno v mapě, takže je težké jej najít. Přesto zde bývá docela rušno, zvláště v létě, kdy se sem lidé chodí koupat. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-amerika

Orlík (přehrada) Přehrada

GPS poloha: 49°31'50.92"N 14°10'9.00"E

Přehrada Orlík je dalším ze stupňů Vltavské kaskády na území jižních Čech. Její hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Převážná část přehradní nádrže se nachází na území jižních Čech. Své jméno dostala podle zámku, jenž kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou Přehradního jezera. Přehrada byla budována v letech 1954 - 1961. V první etapě výstavby bylo připraveno zázemí pro budoucí stavbaře. V další etapě byl vybudován žlab, do něhož byla po dobu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí" stavby hráze převedena voda Vltavy. Ihned potom započaly práce na vlastním tělese hráze. U paty hráze byla na levém břehu postavena hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách. Jižně od hráze je na levém břehu přístav lodní dopravy po Orlické přehradní nádrži, která zajišťuje spojení hráze s Orlíkem nad Vltavou a s hradem Zvíkov. Orlická přehrada je v řetězu vltavských přehrad článkem největším, nejvyšším a nejmohutnějším. Její 450 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Zadržuje jezero o ploše 2.732 ha, dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Jezero obsahuje 717 mil. metrů krychlových vody a je objemem zadržené vody největším v republice. Po koruně hráze vede silnice spojující Milevsko s oblastí Příbramska. Nedaleko Milína se pak napojuje na významnou silnici spojující Prahu s Píseckem a Strakonickem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/orlik-prehrada

Medvědárium ZOO

GPS poloha: 49°57'48.15"N 14°3'57.94"E

Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda. Od roku 2000 má i medvědy živé. Režisér Václav Chaloupek a chovatel Jan Černý nabídli Berounu tři slavné televizní hvězdy - hnědé medvídky Jakuba, Matěje a Vojtu. Bráškové se narodili 13. ledna 2000 v Českém Krumluvě čtrnáctiletým rodičům Kateřině a Vokovi. V lesoparku na Městské Hoře mají svoje království - výběh o rozloze 2 arů doplňuje železobetonová stavba medvědince, v níž jsou boxy - ložnice a přípravna krmiva. V areálu jsou i dva bazény, prolézačky a pyramida. O huňáče se starají dva ošetřovatelé. I když medvědi oslavi 13. ledna 2003 už své čtvrté narozeniny, jsou stále hraví a milí. Medvědárium leží v centru města, cca 5 minut od Husova náměstí a 15 minut z vlakového nádraží. Medvěd hnědý (Ursus arctos) je všežravec, rychle roste a dospívá ve dvou až třech letech, má velmi silné drápy, které nelze zatahovat a silné zuby, zejména stoličky. Je vytrvalý chodec a na krátké tratě je schopen rychlého klusu. S jistotou plave a dobře šplhá. Před lidmi jsou medvědi vesměs plaší. V chladných oblastech tráví zimu zimním spánkem ve skrýších, které používají i několik let. V teplých oblastech zimní klid medvědi nedodržují, skrýše používají k odpočinku. Zatímco například kladenské Medvědice si užívají zimního spánku, berounští bratři dávají přednost zimním radovánkám. Nejraději mají, když napadne čerstvý sníh a mohou se klouzat po břiše. Co na tom, že Matěj a Kuba váží už téměř tři sta kilogramů. Však už mezi ně do výběhu nechodí ani ošetřovatelé. "Hráli by si s námi jako si hrají mezi sebou a člověk je přece jenom chatrnější schránka," říká ošetřovatel Vladimír Týbl, který se s kolegyní Dagmar Krejsovou snaží vymýšlet medvědům nejrůznější zábavu - od stromů namazaných medem přes louskání ořechů až po živé kapry v bazénku. Úlohu televizních hrdinů převzali od Matěje, Vojty a Kuby jejich dnes už roční sourozenci Eliška a Honzík, s nimiž režisér Václav Chaloupek natočil druhé pokračování večerníčkových příběhů Méďové. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedarium

Žďákovský most Most

GPS poloha: 49°30'17.34"N 14°11'2.93"E

Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví. Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdakovsky-most

Podolský most Most

GPS poloha: 49°21'23.38"N 14°16'33.52"E

Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí" a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce. Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podolsky-most

Příbram - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°41'18.28"N 14°0'13.12"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • ČD centrum • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba platební kartou • platba v eurech • ČD Kurýr • úschovna zavazadel • úschovna Kol • WC • prostory pro cestující Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pribram-zeleznicni-stanice

Zdice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°54'28.38"N 13°58'47.66"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech • úschovna Kol • WC • prostory pro cestující Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdice-zeleznicni-stanice

Karlštejn - Infocentrum Ostatní

GPS poloha: 49°56'0.46"N 14°11'7.94"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Karlštejn 334, Karlštejn Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí" tel. 311 681 370; 604 204 700

Provozní doba: Otevřeno denně 8:00 - 20:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlstejn-infocentrum

Infocentrum Rožmitál pod Třemšínem Infocentrum

GPS poloha: 49°36'6.77"N 13°51'52.09"E

V infocentru můžete získat informace o možnostech ubytování a starvování, dopravě, kulturních a sportovních akcích, zajímavostech a turistických cílech v Rožmitále pod Třemšínem a mikroregionu Třemšín. Můžete zde také zakoupit regionální literaturu, turistické známky, turistické vizitky, magnetky, pohlednice, CD, DVD a další upomínkové předměty. Pro turisty je zde také možnost zakoupení turistických map. Samozřejmostí jsou propagační materiály. K dispozici je veřejný internet s možností černobílého i barevného tisku, kopírování, scanování, laminování i fax. Kontakt : Palackého 9, Rožmitál p.Tř, tel: 318 660 008 E-mail : [email protected] Web : www.tremsinsko.cz Otevírací doba: duben - říjen : Po - Pá 9 -12 13 - 17, So - Ne 9 -12 13 - 16 listopad - březen : Po - Pá 9 -12 13 - 17, So 9 -12 Autor článku: Infocentrum Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/infocentrum-rozmital-pod-tremsinem


str. 7

Průvodce "Průvodce Příbramsko a okolí"

Recommend Documents