Průvodce "Průvodce Nízké Tatry"

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry"

Hrad Strečno Hrad

GPS poloha: 49°10'28.31"N 18°51'43.52"E

Unikátny hrad, ktorý akoby vyrástol zo skaly. Poloha a celá konštrukcia hradu je úchvatná. Vysokánske strmé hory naokolo, do nich zarezaný mohutný Váh, ktorý prerezal Malú Fatru na dve polovice. Hrad je postavený ako pevnosť, ktorá stráži vstup do Žilinskej kotliny od východu. Postavili ho na prelome XIII.a XIV.storočia za čias Matúša Čáka na staršom základe. Potvrdené sú tu nálezy z doby železnej a rímskej (Púchovská kultúra) a predchodcom hradu bolo slovanské Hradisko.Prvá zmienka o hrade je z roku 1316 a prvý písomný dôkaz o hrade pochádza z roku 1384 (comitatus castri Strechyn). Hrad bol teda sídlom Strečnianskeho panstva. Jeho založenie sa pripisuje rodine Balašovcov. V XV. storočí ho vlastnila kráľovná Barbora a po nej Alžbeta. V rokoch 1444 až 1469 patril Pongrácovcom z Liptovského Mikuláša spolu s neďalekým Starým hradom. Potom patril Pavlovi Kinižimu, Jánovi Zápoľskému, Mikulášovi a Petrovi Kostkovcom, Deršfiovcom, v XVII. storočí grófovi Vessélenyimu. Na Strečne žila jeho manželka Žofia Bosniaková, ktorá zomrela vo veku 35 rokov. 45 rokov po smrti bolo jej telo neporušené a mnohí ju začali považovať za svätú. Jej telo bolo vystavené v kostole v Tepličke nad Váhom. Hrad dal cisár Leopold I (*1640 †1705). zbúrať, keďže slúžil, ako sídlo Thökölyho povstalcov. Od vtedy už hrad neopravili a 300 rokov stál ako ruina, až v rokoch 1978 až 1993 sa ho podarilo čiastočne zrekonštruovať a v roku 1995 ho otvorili pre verejnosť. Je v ňom umiestnená expozícia Považského múzea. Z hradu sú prekrásne výhľady na údolie Váhu. Hrad stojí priamo nad hlavnou cestou zo Žiliny do Vrútok a asi aj to je dôvod návštev množstva domácich a zahraničných turistov. Autor článku: Milan Šalko Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-strecno--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Chata pod Rysmi Chata

GPS poloha: 49°10'59.99"N 20°4'59.99"E

Chata pod Rysmi je najvyššie položená chata vo Vysokých Tatrách. Chatárom tu je Viktor Beránek. Nachádza sa v blízkosti Vrchu Rysy 2499 m n. m.Na chate je malá reštaurácia a možnosť sa ubytovať v podkroví.V tesnej blízkosti chaty je sedlo Váha.Chatu už postihlo veľa prírodných katastrov,hlavne v zimnom období keď ju zasypali lavíny.Pred chatou je umiestnená tabuľa-Slobodné kráľovstvo Rysy.Pri chate je aj unikátna kadibúdka s výhľadom na Vysoké Tatry. Pri našej návšteve tu bola aj POŽIČOVŇA BICYKLOVmiestna kuriozita.Na chate varia perfektnú zelňačku,guláš a k tomu čapované pivo alebo chutný čaj.Keď vychádzate od Popradského plesa je možnosť vyniesť potraviny,uhlie,dosky a pre silných aj plynovú bombu.Tieto veci sú na rozcestí. Odmena bude čaj aj s rumom.Prístup je tu z Popradského plesa po modrej značke 35 min a ďalej po červenej značke 2 hod.až na chatu. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-pod-rysmi

Oravský hrad Hrad

GPS poloha: 49°15'40.18"N 19°21'28.40"E

Oravský hrad stojí nad obcí Oravský podzámok na 112 m vysokém strmém vápencovém bradle v okrese Dolný Kubín. První písemné údaje o hradu pochází z roku 1267, kdy byla vybudována nejvýše položená část celého areálu. Místní vojenská posádka měla za úkol hlídat obchodní stezku do Polska. Majitelem hradu byli nejprve uherští králové, např. Béla IV., Karel Robert z Anjou a Matyáš Korvín. Dále území spravovali jimi dosazení šlechtici mj. i Matúš Csák Trenčianský. Později majetek přešel do soukromých rukou, nejvýznamnějším vlastníkem byla např. rodina Thurzů. Na Oravě byl zřízen zvláštní způsob správy tzv. komposesorát, který sídlil právě na tomto hradě. Oravský hrad byl postupně rozšiřován, v roce 1483 byl postaven obytný palác, od roku 1611 má již hrad dnešní podobu. V roce 1800 hrad postihl velký, ničivý požár, jehož následky byly v 50.60. letech 20. století rekonstruovány. Hrad je velice snadno dostupný autem nebo i vlakem z Ružomberoku. Návštěva hradu je vhodná pro zdatnější turisty, jelikož se v průběhu prohlídky zdolává velké množství schodů. Během sezony se zde konají několikrát do měsíce kulturní akce nebo třeba netradiční noční prohlídky s atrakcemi. Součástí hradní výstavy je část sbírek muzea (etnografie, fauna, dějiny regionu), které bylo založeno na hradě v pol. 19. století. Vstupné pro dospělé činí 7 euro, pro děti polovina. Autor článku: Nikol 128 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/oravsky-hrad--1

Chata pod Chlebom Chata

GPS poloha: 49°10'52.25"N 19°2'57.19"E

Chata pod Chlebom – nejvýše položená turistická chata (1423 m n. m. ) v Kriváňské Malé Fatře. Nachází se na jižních úbočích hory Chleb, na hřbetu, který vybíhá, z Chlebu, směrem do Turčianskej doliny a končící, asi po dvou kilometrech, sukem Čierťaž (1105,3 m). Chata stojí jen asi 30 minut od frekventovaného Snilovského sedla (pod sedlo jezdí lanovka z Vrátnej doliny). Svou polohou je tak chata ideálním místem noclehu pro turisty, podnikající túru po hřebenim pohoří. První chata na tomto místě byla postavena v roku 1930. Ta však byla v roce 1944, spolu s ostatními chatami v Malé Fatře, vypálena Němci. Po válce, v roce 1946, byla Klubem slovenských turistů a lyžařů chata obnovena. Tato nová chata měla ubytovací kapacitu 60 – 70 osob. Z tohoto období pocházejí i dva lyžařské vleky v blízkosti (oba jsou už přes 10 let mimo provoz). V roku 1982 však i tato chata vyhořela. Podařilo se uhasit jen spojovací tunel s hospodářskou budovou. Z této hospodářské budovy vznikl nejdříve Bufet pod Chlebom a později, rozšířením ubytovacích možností a zázemí, skromná chata v dnešní podobě. Chata poskytuje tyto služby: Celoroční provoz (denně od 7:00 do 22:00 hod., ale často i mimo tuto dobu, takže vlastně non- stop). Možnost občerstvení a stravování (jídla jsou velmi chutná). K ubytování slouží pokoje, s polštáři a peřinami. Tři vícelůžkové pokoje Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" (6, 8 a 9 postelí, většinou poschoďových). Možnost přespat i, v dnes už zatepleném, podkroví (tzv. „povale“- kapacita 40 míst). „Povala“ je vybavená lehátky a matracemi (potřebný je vlastní teplý spacák), v nouzi se dá přespat i přímo v jídelně. U chaty je určené místo na stanování (za poplatek). V chatě je dispozici umývadlo s tekoucí vodou a „splachovací“ záchody – splachuje se vědrem s vodou. Před chatou je pramen vody s nádrží na umytí. Ubytování je nutno předem rezervovat a ještě potvrdit 24 hodin předem na tel: +421/905/ 861 042 nebo mailem: chatarka@chatachleb. sk Ceny ubytování, stravování a další podrobnosti na stránkách chaty: www.chatachleb.ofirme.sk/ Od chaty je nádherný výhled na Chleb a Veľký Kriváň, ale i další vzdálenější pohoří Slovenska i do Turčianské doliny viz. panorama z východu slunce: http://www.virtualtravel.sk/ sk/panorama/zilinsky-kraj/terchova/ mala-fatra/ vychod-slnka-prichate-pod-chlebom/ U chaty je rozcestí turistických tras a lze zde dojít: • po zelené trase ze Snilovského sedla (0:25 hod., opačným směrem - 0:30 hod. ), od horní stanice lanovky po stejné trase (0:30 hod. opačně - 0:35 hod.) • po žluté trase ze Sedla za Hromovým, přes rozcestí „ Kopiská“ (0:30 hod., opačně - 0:40 hod.) • po modré, výstupové trase od rozcestí "Odbočka k Šútovskému vodopádu", kolem Mojžíšových pramenů a rozcestí „ Kopiská“(2:50 hod., opačně - 1:35 hod.) • po zelené výstupové trase z ústí Revaiovskej doliny od rozcestí „Zajacová“ , přes rozcestí „Ploštiny“ (2:10 hod., opačně - 1:20 hod.) Autor článku: Petr Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-pod-chlebom--1

Chata pod Suchým Chata

GPS poloha: 49°10'35.15"N 18°56'7.04"E

Chata pod Suchým – turistická chata (1075 m n.m.) v západní části Kriváňské Malé Fatry. Na katastru obce Varín. Najdeme ji pod hřebenem vybíhajícím z vrcholu Suchý (1467, 8 m)k severozápadu. V tomto hřebeni, pak asi necelé 2 km od Suchého za sedlem Príslop pod Suchým , pod polanou Javorina, ze které vede chatě lyžařský vlek. Od Javoriny je v okolí sjezdovky prostor v průseku k chatě odlesněn. Za chatou rozvolněný les. Přesněji se chata nachází jen asi 250 metrů jihozápadně pod zmiňovaným hřebenem (rozcestím Javorina). Od chaty pak dále vybíhá, právě tímto směrem, k průlomovému údolí řeky Váh, hřeben, zakončený sukem Plešel (980,8 m). Právě po tomto hřebeni vedou k chatě výstupové trasy z údolí Váhu (ze Strečna a Nezbudské Lúčky). Další možnost výstupu je z vesnice Varín. Původní chata zde byla postavena v roce1938. Postavil ji Odbor KČST v Žilině. I tuto chatu však postihl stejný osud, jako ostatní chaty v tomto pohoří. V roce 1944 byla vypálena německými vojáky. Chata pak byla po válce obnovena. Chata je dřevená, zděné z kamene je jen přízemí chaty. Interiér chaty je rovněž dřevený. Před chatou je pramen vody s nádrží na umytí a dřevěné posezení a rozcestník turistických tras. Od chaty se otvírají výhledy do Žilinské kotliny. Chata poskytuje tyto služby: Chata je otevřena po celý rok, v zimě však jen o víkendech a svátcích (případně po domluvě). Chata má kapacitu 50 lůžek, ve 2- a 4-lůžkových pokojích s povlečením. Nebo je možný nocleh v noclehárně s vlastním spacákem. Ubytování, zvláště větších skupin, je nutno rezervovat předem – viz: www.chatapodsuchym.sk/kontakt. php. Podrobnější informace o cenách a ubytování viz : www.chatapodsuchym.sk. K chatě lze dojít: • po červené, výstupové trase od rozcestí „Starohradská dolina“, kolem odbočky k Starému hradu, po "Hradnom hrebeni" (výhledy na Váh) k vrcholu Plešel a dále po hřebeni k chatě (asi 2:00 hod). Ze Strečna (2:45 hod) • po modré, výstupové trase od rozcestí „Starohradská dolina“ (2:00 hod) – tato trasa je méně náročná, ale i méně zajímavá. Vede severními úbočími Hradného hrebeňa - žádné výhledy • po zelené hřebenové trase ze sedla Brestov, kolem vrcholu Kopa, k rozcestí „Javorina“ a odtud kousek, z kopce, po červené (0:50 hod) Po stejné trase výstupem z Varína (3:05 hod) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" • po žluté trase přímo ze sedla Brestov, úbočími hory Kopa (0:45 hod) – alternativa předcházející trasy • po červené hřebenové trase ze sedla Príslop pod Suchým, přes rozcestí „Javorina“ (0:30 hod). Z vrcholu Suchý (0:50 hod) Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-pod-suchym--1

Veľká Fatra Hřeben

GPS poloha: 48°50'20.58"N 19°6'53.46"E

Veľká Fatra je krásne pohorie kde sa dá naplánovať veľa trás.Uvediem príklad jednej dvojdennej trasy. Hrebeňovka, ktorú sme začali v dedine Staré Hory pri Banskej Bystrici. Vystúpili sme na hrebeň a postupovali aj cez najvyšší vrchol Ostredok a ďalej na veľmi príjemnú Chatu pod Borišovom. Na druhý deň sme pokračovali cez Ploskú až na Bieli potok a odtiaľ autobusom do Ružomberka.Je to stredne náročná trasa. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velka-fatra

Roháče Pohoří

GPS poloha: 49°12'2.02"N 19°45'27.00"E

Nádherná oblast Roháčů tvoří hlavní část Západních Tater a rozprostírá se podél státní hranice s Polskem. Atraktivní místo pro provozování vysokohorské turistiky. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rohace

Demänovská ledová jeskyně Jeskyně

GPS poloha: 49°0'44.75"N 19°35'1.75"E

Jeskyně je součástí Národní přírodní památky Demänovské jaskyne. Byla spřístupněna v 80. letech 19. století, znovu byla veřejnosti zpřístupněna v letech 1950-1952. Dříve se jeskyně jmenovala Dračia jaskyňa, kvůli nálezům kostí jeskynního medvěda, považovaných za kosti draka. Jeskyni vytvořil bývalý podzemní tok říčky Demänovky. Ve spodních částech jeskyně jsou nádherné ledové útvary. Nejpěknější ledové útvary vznikají v jarních měsících, kdy do jeskyně vniká nejvíc vody z roztopeného sněhu. Voda ihned mrzne a vytváří mohutné sloupy a podlahový led. Jeskyně je dlouhá 1750m, pro veřejnost je přístupných 650m. Prohlídky probíhají od 15.5. do 30.9. (pondělí - zavírací den) Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/demanovska-ledova-jeskyne

Chopok Vrchol

GPS poloha: 48°56'37.00"N 19°35'24.00"E

Druhý nejvyšší vrch (2024 m) v hlavním hřebenu Nízkých Tater ve skupině Ďumbieru. Přístup sedačkovými výtahy od jižní strany z Bystré Doliny ze Srdiečka, od severu z Demanovské doliny z Jasné. Vyhlídkový bod na severních a jižních svazích. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chopok

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Výstup na Poľanu Hora

GPS poloha: 48°38'18.49"N 19°29'0.85"E

Výstup na Poľanu Pamiatka UNESCO . . Poľana je obrovská vyhasnutá sopka v srdci Slovenska a jedna z najzachovalejších v Strednej Európe. Pred 12,5 až 13, 5 miliónmi rokov to bol stratovulkán vyšší minimálne o jeden kilometer. Po mohutnej erupcii ostala kaldera hlboká 600 metrov o priemere 6 km. Celá sopka má tvar podkovy a mohutné vrchy Bukovina a Vepor sú vyvrhnutou lávou z jej podzemia. Poľana je chránená krajinná oblasť, od roku 1990 vyhlásená za biosférickú rezerváciu UNESCO, Zadná Poľana s pôvodnými vysokohorskými smrečinami je národnou prírodnou rezerváciou s najvyšším stupňom ochrany. Poľanu tvoria dva vrcholy. Predná Poľana je nižšia, oblejšia (1367m. n. m. ). Zadná je naozaj vysoká, divá s takmer neprechodným smrekovým pralesom.

Najľahšia možnosť výstupu je od horského hotela na Prednej Poľane. Chodník vedie cez krásne horské lúky- poľany do sedla Priehybina. Od sedla strmým výstupom (45 min.) na vrchol Zadnej Poľany. Vďaka hustej smrečine je výhľad z vrcholu obmedzený, preto musíme ísť ešte 15minút na vyhliadku Katruška. Odtiaľ uvidíme celé Slovenské Rudohorie ako na dlani. Po oddychu sa vrátime tým istým chodníkom späť. Celá túra trvá približne dva a pol hodiny a je stredne náročná. Potrebná je pevná turistická obuv a nepremokavá vetrovka. Autor článku: Milan Šalko Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vystup-na-polanu

Múzeum oravskej dediny Skanzen

GPS poloha: 49°15'35.99"N 19°39'43.66"E

Skazen oravské vesnice v krásném prostředí na polaně u osady Brestová u silnice mezi Zubercem a Zverovkou. Jsou zde soustředěny typické oravské objekty, dokládající život a bydlení rolníků, pastýřů, řemeslníků (především pláteníků) a drobných zemanů. Rešení půdorysu zastavby se opírá o uliční kopaničářskou zástavbu a samoty, které charakterizovaly Oravu do 19. století. Dominanty tvoří: škola, hospoda (krčma), příuliční sloupy, plastiky a dřevěný gotický kostel ze Zábreže. Ornamentální i tabulové malby kostela dokládají místní obrazové myšlení a pohádkový svět Oravanů. Cílem expozice bylo soustředit ukázky dřevěné oravské lidové architektůry pro získání komplexního pohledu na spůsob života a kultůru obyvatel Oravy v minulosti. Otevírací doba viz. výše uvedené oficiální stránky. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-oravskej-dediny

Červené vrchy Hřeben

GPS poloha: 49°14'1.87"N 19°55'31.52"E

Červené vrchy - nejvýchodnější část Západních Tater tvořená vápenci a dolomiti. Rozkládají se v úseku mezi Tomanovským a Kondrackým sedlem. Nejvyšším vrcholem je Kresanica, vysoká 2122 m. Červené vrchy jsou nejlépe přístupné z polské strany Tater, nejschůdnější cesta vede od Kasprowa Wierchu, na který je možno se dostat kabinkovou lanovkou z Kuznic. Z polské strany vede na hřeben několik dalších cest a to z dolin Kościeliskej, Tomanowej, Kondratowej a Małej Łąki. Ze slovenské části je turisticky přístupné pouze Tomanovské sedlo na západním konci vrchů. Úsek ze sedla na Ciemniak je bohužel nepřístupný. Kdo se na Cemniak i tak vydá může očekávat náhlý příchod neoblomného polského strážného.... Svůj název Červené vrchy získaly díky travnímu porostu, které se na podzim zbarvují do červena. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervene-vrchy--1

Demänovská dolina Údolí

GPS poloha: 48°58'18.44"N 19°35'1.57"E

Demänovská dolina je jednou z nejvíce navštěvovaných lokalit Nízkých Tater. Nachází se asi 10 km jižně od Liptovského Mikuláše a toto údolí měří měří 16 km. Táhne se od hlavního hřebene mezi vrchy Ďumbier, Krúpova hoľa, Chopok, Dereše, Poľana na sever od liptovské kotliny. Po stranách ji ohraničují výrazné boční hřebeny. Obec Demänovská dolina leží v nadmořské výšce od 700 do 2000 metrů.

Dolina je součástí Národního parku Nízké Tatry a stalo se střediskem turistického cestovního ruchu, neboť se zde nachází krásné lyžařské svahy v okolí vrcholu Chopok, světoznámá Ledová jeskyně a jeskyně Slobody a další nádherné přírodní scenerie.

Závěr obce tvoří místní část Jasná s dominantou Chopku. Středisko může poskytnout více než 2 000 postelí v hotelech různých kategorií. Další ubytovací možnosti jsou v bezprostředním okolí střediska. K dispozici je kabinková lanovka, 5 lanovek, 17 lyžařských vleků, 25 km upravených svahů a sjezdových tratí, jakož i 30 km terénů s možností rekreačního lyžování.

Geograficky a geologicky se skládá ze dvou rozdílných částí: horní část, připojená k hlavnímu hřebeni, je žulová a tvoří celý komplex menších dolin, dolní část je zařezaná ve vápencích a bohatě svisle členěná.

Horní část vypadá jako téměř pravidelný čtyřúhelník, v jehož vrcholech se tyčí čtyři prvotřídní výhledové vrchy: na severozápadě Siná (1560 m), severovýchodě Krakova hola (1751 m), na jihovýchodě Ďumbier (2043 m) a na jihozápadě Polana (1889 m). Uprostřed jižní hrany doliny tvořené hlavním hřebenem Nízkých Tater ční Chopok (2024 m), ze kterého zbíhá na sever louka zakončená masívem Ostredku (1211 m). Protékají tudy potoky Demänovka a Zadná voda. Čtvrtohorní zalednění zde vytvořilo obrovské ledovcové kotle a zanechalo rozsáhlé morény s Vrbickým plesem a Lukovým pleskem.

Dolní část má tvar hlubokého vápencového kaňonu a vznikla na soutoku potoků Demänovka a Zadná vody. Obě větve krátce před svým spojením přecházejí do oblasti vápenců, oba potoky se ponořují a vytvářejí světoznámý podzemní systém Demänovských jeskyní. Zpřístupněné jsou Demänovská ľadová jaskyňa a Demänovská jaskyňa Slobody.

Dolina byla osídlená už v pravěku, o čem svědčí nálezy v jeskyni Okno. V historických dobách byla dolina dlouho neosídlená, jen v 18. a 19. století na několika místech dolovali rudu, stály zde salaše, pastýřské koliby a dřevorubecké domky. Zájem o dolinu prudce stoupnul objevením Demänovské jeskyně slobody roku 1921 a brzy zde vybudovali asfaltovou silnici. Mimořádný rozmach návštěvnosti doliny nastal po vybudování sedačkové lanovky z Jasné na Chopok .

Obec Demänovská Dolina vznikla 1. 8. 1964, kdy byla vytvořena samostatná obec s místními částmi Tri studničky, Jaskyně, Repiská, Lúčky a Jasná. Turistické možnosti v osadě jsou neobyčejně bohaté. Dolinou prochází a na okolní hřebeny vystupuje mnoho značkovaných tras s turistickými stezkami. Kromě toho je v dolině vybudovaná síť procházkových chodníků. http://www.nizketatry.sk

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/demanovska-dolina--1

Malino Brdo Ski areál

GPS poloha: 49°2'55.97"N 19°14'55.43"E

Moderní lyžařské středisko Malinô Brdo, které leží nad městem Ružomberok nabízí návštěvníkům bohaté sportovní vyžití zejména během zimní sezóny. Lyžařské středisko se rozkládá v nadmořské výšce 545 – 1209 m. Celková délka sjezdovek je 12 km. Nejdelší z nich měří 3900 m a je nejdelší zasněžovanou sjezdovkou na Slovensku . Přepravu zajišťuje 1 kabinová lanovka, 1 čtyřsedadlová lanovka a 6 vleků s celkovou přepravní kapacitou 8130 osob za hodinu. Středisko nabízí i lyžařskou školu, restauraci a bufet. Pro milovníky běžeckého lyžování připravuje Lyžařské středisko SkiPark Ružomberok - Malinô Brdo 10 km upravených bílých stop. Oblíbenou polyžařskou aktivitou je snowtubing. Ani v létě rozhodně jízdu lanovkou z Hrabovské doliny na Malino Brdo nevynechejte. Vedle výstupní stanice nad sedlem Malino se nacházejí vyhlídkové skalní útvary Haliny. Pokud půjdete po sjezdovce na samotný vrchol Malino Brdo, za velkou námahu budete odměněni nádherným výhledem na Ružomberok, Nízké Tatry, Chočské vrchy, Liptovskou Maru či město Dolný Kubín a další vzdálené místa. Jako na dlani budete mít pod sebou výchozí místu od lanovky s hotelem Malina. Do sedla Malina je možné se dostat i pěšky a to pozemní komunikací z Kalvárie, která se tyčí nad městem. Odtud vede asfaltová cesta až přímo do sedla, přičemž paralelně s ní je vedena i lesní stezka a nad ní je stezka po hřebeni na vrch Sidorovo (1099 mnm). http://www.skipark.sk/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/malino-brdo--1

Aquapark Tatralandia Aquapark

GPS poloha: 49°6'57.54"N 19°35'21.06"E

Aquapark Tatralandia se nachází poblíž města Liptovský Mikuláš a nedaleko od nádrže Liptovská Mara. Jedná se o největší aquapark ve Střední Evropě, s několika bazény, s termální vodou, se spoustou atrakcí a vyžitím ve vodě. Aquapark nabízí několik pásem vstupného podle období, podle denní doby, a podle množství atrakcí které chcete navštívit(za saunu se připlácí), v létě o prázdninách je vstupné nejdražší, v nabídce jsou slevy(pro místní, ISIC). Autor článku: Petr Miklas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-tatralandia

Termálne kúpalisko Oravice Koupaliště

GPS poloha: 49°17'47.29"N 19°44'40.16"E

Termálne kúpalisko Oravice sa nachádza priamo v obci. Je tu termálny prameň,ktorý je navrtaný v hĺbke 1687 metrov. Teplota vody je 58 stupňov a je ochladzovaná na 37. Kúpať sa môžme buď vo veľkom bazéne s množstvom trysiek na masírovanie,alebo si môžme prejsť do menšieho v ktorom je voda teplejšia.Je tu veľa atrakcií a pred kúpaliskom je strážené a neplatené parkovisko. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/termalne-kupalisko-oravice

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Vojenské letadlo u muzea SNP v Banské Bystrici. Technická památka

GPS poloha: 48°44'4.78"N 19°8'55.36"E

Jedná se o dopravní a bombardovací letadlo typ Li- 2 Lisunov. Patřilo sovětské armádě, která tímto strojem vypomáhala Slovenskému národnímu povstání, například tím, že tímto letadlem dopravovala na území, kde probíhalo povstání, partyzánské organizátorské skupiny, benzín, střelivo a jiné potřeby k bojům ve Slovenském národním povstání. Při zpateční cestě do Sovětského svazu přepravovala armáda tímto letadlem zraněné bojovníky do Sovětských nemocnic. Technické údaje o letadle se dozvíte při prohlédnutí fotogalerie k tomuto článku, vložil jsem fotku panelu z informacemi, kterou jsem pořídil před letadlem. Z tohoto panelu jsem právě čerpal některé informace do tohoto článku. Vstupné do letadla činí 50 centů a příjemná paní průvodkyně vám povykládá základní informace o této technické památce. V letadle se může volně fotit. Informace o otevírací době se dozvíte na www.muzeumsnp.sk Autor článku: Vít Mrhal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vojenske-letadlo-u-muzea-snp-v-banske-bystrici

Lanovka - Štrbské Pleso - Solisko - Slovensko Lanovka

GPS poloha: 49°7'47.35"N 20°3'33.73"E

Kam jedeme? Jedeme na Solisko lanovkou ze Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku .

Technické parametry: nadmořská výška dolní stanice: 1420 metrů nadmořská výška horní stanice: 1820 metrů doba jízdy: 7min. lanovka překonává výškový rozdíl: 400 metrů délka tratě: 2070 metrů lanovka přepraví za hodinu 1600 osob

Cena jízdného: Dospělí Děti nahoru: 9 Euro 7 Euro dolů: 6 Euro 5 Euro zpáteční: 10 Euro 8 Euro

Provozní doba: 08:30 - 18:00 Autor článku: Alexandr Arabadžiev Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanovka-strbske-pleso-solisko-slovensko

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Múzeum SNP Muzeum

GPS poloha: 48°44'10.61"N 19°8'46.28"E

Múzeum Slovenského národného povstania je špecializované múzeum s archívom osobitného významu zachytávajúce vývoj slovenskej spoločnosti v rokoch 1938 1945 s akcentom na dokumentáciu protifašistického národno- oslobodzovacieho boja a SNP. Expozícia je rozdelená do trinástich tematických celkov, z ktorých každý prezentuje inú kapitolu historického vývoja slovenských a svetových dejín. Súčasťou každého celku sú panely obsahujúce stručné historické zhrnutie a mapky názorne zobrazujúce dané obdobie, počítače s databázou autentických fotografií, viažúcich sa k jednotlivým dejinným obdobiam, so stručnými popismi, rovnako ako aj krátke autentické dokumentárne filmy, ktoré je možné spustiť. Všetky fotografické a filmové informácie umocňujú dobové trojrozmerné predmety umiestnené v jednotlivých vitrínach.  Autor článku: Robert Lavicska Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-snp

Banská Bystrica - Památník SNP Památník

GPS poloha: 48°44'23.35"N 19°9'53.32"E

Muzeum Slovenského národního povstání bylo založeno v r. 1955. V současné době sídlí v monumentální budově Památníku SNP, která byla vybudována v jihovýchodní části historického jádra v roce 1969. Památník SNP je v současnosti jednou z dominant krajského města Banská Bystrica. Venkovní expozice, kterou tvoří zejména obrněná vozidla a letoun Lisunov Li2, je volně přístupná. Aktuální info o provozní době, akcích a výstavách je k získání na webu muzea, viz: http://www.muzeumsnp.sk/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/banska-bystrica-pamatnik-snp

Drevený artikulárny kostol - Svätý Kríž Kostel

GPS poloha: 49°2'2.22"N 19°32'12.70"E

Obec Svätý Kríž se nachází nedaleko Liptovského Mikuláše a přehrady Liptovská Mara. Pár stovek metrů za touto obcí stojí jeden z největších dřevěných kostelů ve střední Evropě. Byl sem přenesen během výstavby Liptovské Mary v letech 1974 až 1982 ze zatopené obce Paludza. Slavnostního vysvěcení se v roce 1982 zúčastnilo 10.000 lidí. První dřevěný Evangelický kostel v obci Paludza byl vystavěn v roce 1693. Stalo se tak díky šopronskému zemskému sněmu, na kterém bylo přijato 82 článků - artikul, proto také tento název. V těchto artikulách císař Leopold povolil protestantům stavět dřevěné kostely. Kostely musely stát mimo obec a musely být postaveny jen ze dřeva a vchod nesměl být ze strany od cesty. Na jejich stavbu se nesměl použít kámen ani železo. V roce 1774 byl kostel přestavěn tesařským mistrem Josefem Langem. Ten sice neuměl číst ani psát a kostel stavěl tedy bez projektu, ale vzdělání uměl nahradit svou šikovností a umem. Za 8 měsíců byl kostel přestavěn do dnešní podoby. Kostelní věž byla postavena v roce 1781 a je vysoká 19 m. V roce 1921-1922 byly osazeny ve věži nové zvony. Tři původní zvony z konce 18. století byly během I. světové války zrekvirované na válečné účely. Z vnitřního zařízení je pozoruhodný zejména dřevěný barokní oltář, pocházející z původního kostela z roku 1693. Hlavní oltářní obraz, olejomalba, znázorňuje proměnění Krista. Zajímavá je i kazatelna s barokním andělem, umístěná na opticky a akusticky nejvýhodnějším místě. Jsou to práce mistra řezbáře J. Lercha z Kežmarku. Lustr z roku 1780 je zhotoven z benátského skla. Chórové empora jsou vyzdobeny biblickými malbami na dřevěných deskách. Zhotovil jejich neznámý řemeslný malíř asi koncem 17. století. Kostel má kapacitu 6000 osob. Půdorys dřevěného kostela má podobu kříže. Délka celého kostela s věží je 43 m. Zastavěná plocha kromě věže je 658 m 2. Užitná plocha je 1150 m 2. http://www.nizketatry.sk/obce/skriz/skriz.html Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" OTEVÍRACÍ HODINY 1.10. - 31.5. Po - Ne: 9.00 - 15.00 každou neděli služby boží od 9.00 - 10.00 1.6. - 30.9. Po - Ne: 9.00 - 17.00 každou neděli služby boží od 9.00 - 10.00 vstupní 1 euro - telefon 044 5592 622 - farní úřad www.drevenykostol.sk Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dreveny-artikularny-kostol-svaty-kriz

Město Ružomberok - Liptovské muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°4'52.14"N 19°17'52.26"E

Liptovské muzeum se ve městě Ružomberok nachází na náměstí Š.N. Hýroša. Liptovské muzeum v Ružomberku vzniklo jako instituce Liptovské muzejní společnosti v roce 1912. V roce 1921 jej převzalo jako veřejnou kulturní instituci město Ružomberok pod názvem Liptovské muzeum. Budovu muzea dali postavit v roce 1934 předtavitelé města. Autorem stavby je místní architekt Vojtěch Donner. V letech 1935 - 1937 bylo muzeum postaveno a představuje tradicionalistickou koncipovanou budovu s nadčasovým řešením vnitřních a provozních prostor. V roce 1974 bylo k němu přičleněno Národopisné muzeum v Liptovském Hrádku.. Muzeum má od svého vzniku vlastivědný charakter , týkající se regionu Liptov. V muzeu jsou umístěny stálé expozice geologie, paleontologie, zoologie, botaniky, archeologie, národopisu či expozice o životě Andreje Hlinky a výroby papíru na Slovensku. Kontakt: Liptovské muzeum v Ružomberku, Náměstí Š.N. Hýroša 10, , Ružomberok tel.č.: +421 44/4322468, +421 44/4303533, fax : +421 44/4303532 e-mail: [email protected] www.liptovskemuzeum.sk Vstupné 2 eura, děti 1 euro. Foto 0,66 euro, kamera 1,66 eura. Otvírací hodiny 1.1. 1.1. – 28.2. - 28.2. Po - Pá 8.00-16.00 poslední vstup v 15.00 So - Ne pouze pro předem (2 -3 dny) ohlášené skupiny návštěvníků na tel.. čísle: 044/4322 468, 4303 532 1.3. 1.3. – 30.6. - 30.6. Po - Pá 8.00-16.00 poslední vstup v 15.00 So - Ne 10.00-16.00 poslední vstup v 15.00 1.7. 1.7. - 31.8. - 31.8. Po - Pá 8.00-17.00 poslední vstup v 16.00 So - Ne 10.00-17.00 poslední vstup v 16.00 1.9. 1.9. - 30.9. - 30.9. Po - Pá 8.00-16.00 poslední vstup v 15.00 So - Ne 13.00-16.00 poslední vstup v 15.00 1.10. 1.10. - 31.10. - 31.10. Po - Pá 8.00-17.00 poslední vstup v 16.00 So - Ne 10.00-16.00 poslední vstup v 15.00 1.11. 1.11. - 31.12. - 31.12. Po - Pá 8.00-16.00 poslední vstup v 15.00 So - Ne pouze pro předem (2 -3 dny) ohlášené skupiny návštěvníků na tel.. čísle: 044/4322 468, 4303 532 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-ruzomberok-liptovske-muzeum

Rolnický dům Vlkolínec Muzeum

GPS poloha: 49°2'20.54"N 19°16'38.78"E

Rolnický dům, ve kterém je muzem, stojí v obci Vlkolínec, která je typickou podhorskou vesnicí v pohoří Velké Fatry. První písemná zmínka o obci je z roku 1376, kdy je zmiňována jako ulice města Ružomberok. Od roku 1977 byla vyhlášena památkovou rezervací a od roku 1993 je zapsána do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V obci se zachoval unikátní soubor 45 původních, téměř nezměněných sedláckých domků s kamennými sokly, hlínou vymazanými stěnami, se střechami pokrytými šindelem. V domech č. 16 a 17 zřídilo Liptovské muzeum expozici kultury bydlení s předměty používanými v domácnostech i zemědělství, prodej suvenýrů, turistických předmětů či dřevěných výrobků. Dostanete zde také razítko do Památníku. Do muzea se již vstupné zvlášť neplatí. Nachází se nalevo v dolní části osady Vlkolínec. Objekt patří do souboru dochovaných dvoj-a tříprostorový srubových domů, které představují typické stavby regionální architektury v severní části středního Slovenska. Rolnický tříprostorový srubový dům č. 15 byl vybudován v roce 1886. Zachovány původní vnitřní členění domu a zařízení interiéru poskytuje obraz o způsobu života obyvatel domu i celé obce v prvních desetiletích 20. století. Provozní doba květen-září: 9.00 - 18.00

http://www.turistika.cz/mista/vlkolinec-rezervace-lidove-architektury Muzea a vstupy • Vstup do vesnice - celoroční vstupné 2 eura, skupiny, děti a důchodci 1 euro • Muzeum rolnický dům - v zachovalém domě č. p. 15 z roku 1886 najdeme expozici původního stylu bydlení a architektury z počátku 20. století. Otevřeno od května do září od 9 do 18 hodin. • Informační centrum - prodej suvenýrů, map, apod. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rolnicky-dum-vlkolinec

Lanovka Vrátna - Chleb (horní stanice) Lanovka

GPS poloha: 49°11'36.28"N 19°2'18.10"E

Lanová dráha ze závěru Vrátne (Staré) doliny vedoucí pod Snilovské sedlo mezi vrcholy Chleb a Veľký Kriváň do nadmořské výšky 1490 m. Oba tyto vrcholy tak velmi zpřístupňuje (výstup na Chleb asi 0:55 hod, na Veľký Kriváň asi 0:50 hod). Velmi frakventovaná je i trasa k Chatě pod Chlebom. Jedná se o osobní visutou jednolanovou dráhu oběžného systému s odpojitelným uchycením osmimístných kabinek. Lanovka je určena pro přepravu peších turistů a lyžařů. Výstavbou lanovky a jejím spuštěním do provozu se obnovil provoz nejvýznamnější turistické atrakce v regionu a zároveň se omezil nekontrolovaný pohyb turistů mimo vyznačené cesty, což má příznivý vliv na rostliny a živočichy. Lanovka umožní navštěvovat přírodu v zimě i v létě pro všechny věkové kategorie, pro různé formy vyžití při dodržování přísných pravidel “udržitelného rozvoje”. Informace o změnu jízdného a aktuálním provozu lanovky naleznete na : http:// www.lanovky.sk/ ?page=lan&lan=58 . Aktualní záběry místa pak na: Snilovské sedlo - Aktuální záběry - Holiday info. Kruhový rozhled z místa viz: http:// pano. terchova- info. sk/ panorama/horna-stanica-lanovky/ Nad budovou horní stanice se nachází turistický rozcestník. K němu lze pěšky dojít: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" • po zelené trase ze Snilovského sedla (rozcestí s červenou, hřebenovou trasou - asi jen 0:05 hod) - po stejné trase od Chaty pod Chlebom (0:35 hod) • po zelené, výstupové trase od Chaty Vrátna a dolní stanice lanovky, klikatící se kolem trati lanovky (1:45 hod) • po modré trase od rozcestí "Chrapáky", vedoucí travesem severních úbočí Veľkého Kriváňa (0:45 hod) Autor článku: Petr Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanovka-vratna-chleb-horni-stanice

Koliba Podžiar Salaš, koliba

GPS poloha: 49°14'32.64"N 19°4'30.04"E

Koliba Podžiar je drevenica, v ktorej nájdeme minimúzeum v podobe izbyčky obývanej z čias 19. st. . Hneď oproti dverám nás občerstvia v malom bufete, kde je možnosť si zakúpiť aj suvenír. Počas letnej sezóny je tu pre deti atrakcia jazda na poníkoch. Koliba Podžiar je zároveň aj križovatkou tiesńavJánošíkových dier. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koliba-podziar--1

Drevený artikulárny kostol Leštiny Kostel

GPS poloha: 49°11'19.07"N 19°20'57.95"E

V malé obci Leštiny na Oravě, která leží v Podhůří Chočských vrchů, se nachází dřevěný artikulární kostel. Byl postavený v letech 1688 - 1689 na příkaz Joba Zmeškala, kapitána hradní stráže na Oravském hradě. Původní podoba byla bez zvonů a věží a jako všechny podobné nekatolické kostely musel stát mimo obec tak, aby byl co nejméně vidět. Nesměl mít věže a zvony a vchody do kostela musely být z druhé strany od cesty. Na jeho výstavbu nesmělo být použito kamene ani železa včetně hřebíků. Svolení ke stavbě těchto kostelů si na císaři Leopoldovi I. vynutili povstalci Thökölyho povstání na sněmu v Šoproni roku 1678. Svolení ke stavbě 38 protestantských kostelů bylo zakotveno ve sněmovních zákonných článcích (artikulech) č. 25 a 26, odtud pochází i jejich název. V druhé polovině 18. století byl kostel zrekonstruovaný a venkovní rustikální fasádu nahradilo deskové bednění. V roce 1775 farníci zrekonstruovali také interiér a malby z konca 17. století byly nahrazeny novými. Interiér kostela je bohatě zdobený a vyniká různými tvary, malbami a barvami. Interiéru dominují nástěnné květinové malby ze 17. století. Nachází se zde také barokní oltář s dřevořezbou z konce 17. století a bohatě zdobená kazatelnice ze začátku 18. století. Z architektonického pohledu představuje typický model kostela z konce 17. století . Spolu s kostelem se v jeho blízkosti vybudovala i fara. Kostel má podlouhlý půdorys a je na příkrém svahu. Tento sklon byl vyrovnaný kamennou základnou. Na výstavbu bylo použito smrkové dřevo z okolních lesů. Dominantu kostela tvoří velká valbová střecha pokrytá dřevěným šindelem . Součástí kostela je i malá přístavba za oltářem. Vstup do kostela tvoří portál s archivoltou. V roce 1977 byla u kostela postavená zvonice a později byla s kostelem spojená zastřešeným schodištěm. V roce 2008 byl kostel spolu s dalšími slovenskými kostely zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO. V kostele se každou neděli konají bohoslužby. Byl tu pokřtěn i Pavol Országh Hviezdoslav. Do kostela můžete nahlédnout spolu s průvodkyní, se kterou jsme byli velice spokojeni. Dozvíte se velmi podrobné informace o historii nejen kostela. Telefon na průvodce +421/43/589 53 25 Po zaplacení vstupného 1 euro dostanete místo vstupenky pohlednici. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dreveny-artikularny-kostol-lestiny

Gotický kostol Ludrová Kostel

GPS poloha: 49°3'49.10"N 19°19'45.98"E

Kostel všech svatých v obci Ludrová u Ružomberku patří mezi slovenské unikáty. Je považován za nejstarší na území Liptova a jeho věku odpovídá i množství legend, s nimiž je spojován. Přesný věk této raněgotické stavby se určit nedá, ale odhaduje se, že kostel byl postaven v druhé polovině třináctého století. Je obdivuhodné jak dlouho již stojí, protože nemá žádné základy. Jeho svatyni zdobí fresky z 15. století, které zobrazují celý Kristův život. Tento kristologický cyklus je nejrozsáhlejší na Slovensku. Je pozoruhodné, že na fresce zobrazující poslední večeři se nacházejí dvě postavy Ježíše. Každého návštěvníka zarazí i výrazné nerovnosti na stěnách svatyně údajně mají vylepšovat akustiku v kostele. Kostelík byl postaven někdy ve třetí třetině 13. století v jednoduchém raněgotickém slohu, typickým pro region Liptova, jako jednolodní stavba s kvadratickým presbytářem. V první polovině 15. století boyl interiér a exteriér kostelíka vyzdobený nástěnnými malbami. Na přelomu 15. a 16. století byla přistavěna věž a jižní loď, která se otevírá do hlavní lodi širokým obloukem. Někdy v 17. století byla věž nadstavovaná a kolem kostela byl vybudován zeď. Kostelík celé 16. století a až do začátku 17. století přes šířící se reformaci zůstal v rukou katolíků. V následujících letech získávali Kostelík protestanti vždy během protihabsburských povstání. Definitivně se katolíkům vrátil v roce 1709. V roce 1826 byl postaven nový kostel v obci Villa Ludrová a Kostelík na koutě začal postupně chátrat. V roce 1843 však byl znovu vysvěcen díky úsilí Mořice Rakovského z Liptovské Štiavnice, který dal Kostelík i zeď kolem něj opravit. Mše svaté se zde pak sloužili až do roku 1953. Templáři Kostel by dokonce mohl být i starší než se odhaduje. Předpokladem by musela být pravdivost legendy o templářském velmistrovi Johannovi Gottfried von Herberstein, který je podle ní pohřben pod oltářem. V roce 1230 se údajně při návštěvě templářského kláštera na vrchu Mnich zapletl do bitvy s loupežníky a zahynul. Podle tradice měl být pohřben v nejbližší kamenné sakrální budově. V souvislosti s jeho hrobem mluví legenda o značném pokladu, se kterým měl být pohřben. Odborníci však toto tvrzení zavrhují.... Tajné podzemní chodby Jiná legenda hovoří o obrovi, který přenášel přes Váh mnichy, kteří šli na mši. Zmiňovaným obrem měl být sv. Kryštof, patron poutníků. Freska s jeho podobou se nachází na vnější stěně kostela. Kdo prý tuto fresku viděl ráno jako první, měl jistotu, že v ten den nezemře. Kdysi se hovořilo i o tajných chodbách vedoucích z kostela až do templářského kláštera na hoře Mnich či na vzdálené louky. Jednomu pastýři vběhl pes do díry a dlouho se nevracel. Psa údajně našli po dvou dnech o několik kilometrů dál. Jeho štěkání bylo slyšet pod sakristií kostela. Není to až tak dávno, co měl být při tání sněhu viditelný pás táhnoucí se přes pole, který by mohl být potvrzením existence chodby. Nejnovější legendy Najdou se však i poměrně mladé legendy. Jedna ze začátku dvacátého století hovoří o mužích vracejících se pozdě v noci z práce. Procházeli vedle kostele a zůstali zaraženi. V kostele se svítilo a bylo slyšet hru na varhany. Vstoupili dovnitř a udiveně sledovali co se děje. Uprostřed noci se sloužila mše. Neznali nikoho z přítomných, až do chvíle, kdy k jednomu z nich přistoupila jeho několik let zesnulá příbuzná. Okamžitě všichni se strachem utekli. Někdy přes noc prý bylo možné vidět i procesí mrtvých přecházejících z hřbitova do kostela. Ať už je pravda jakákoliv, rozhodně tento kostel navštivte - u níže uvedeného průvodce se dozvíte spoustu zajímavých informací a strávíte zde i přes hodinu. Otvírací hodiny: Květen - červen denně kromě pondělí od 10:00 - 16:00 Červenec - říjen Po - Ne - 9:00 - 17:00 Vstupné: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" dospělí - 1,00 € děti, studenti, důchodci - 0,50 € FOTO - 1,00 € VIDEO - 1,66 € kontakt na správce gotického kostela Ludrová - 0917120693 http://www.apsida.sk/c/1363/ludrova-kut Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/goticky-kostol-ludrova

Plechový Jánošík Socha

GPS poloha: 49°15'6.30"N 19°2'24.65"E

Socha Juraja Jánošíka v nad životnej veľkosti sa vypína nad Terchovou už od roku 1988. Bola odhalená pri príležitosti 300. výročia narodenia tohto slavného slovenského zbojníka. Celá socha je vyhotovená z ušľachtilého oceľového plechu a meria 7, 5 metra. Autorom je akademický sochár Ján Kulich.Sochu Jánošíka nájdeme ak sa vydáme z Terchovej smerom na Vrátnu dolinu po hlavnej ceste. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plechovy-janosik

Drevený gotický kostol Kostel

GPS poloha: 49°20'12.05"N 19°33'29.41"E

Drevený gotický kostol - najstaršia stavebna historická pamiatka z polovice 15. stor. V rokoch 19861993 bol kostol zrekonštruovaný. Terajšia podoba je úprava z 1650 - 1654, zaujímavý je barokový oltár z 17 a začiatkom 18. stor. sochárskou výzdobou. Drevený kostol bol v roku 1994 ocenený paneurópskou organizáciou Európa Nostra a 7. 7.2008 zapísaný do Zoznamu svetového dedičstva UNESCO. Návštevníci majú možnosť prezerať a obdivovať krásy sochárskej a maliarskej výzdoby, staviteľskej a remeselnej zručnosti. Viac na www.tvrdosin.sk Autor článku: Robert Lavicska Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dreveny-goticky-kostol

Hrana Veľkého Kriváňa Rozcestí

GPS poloha: 49°11'23.89"N 19°1'43.79"E

Hrana Veľkého Kriváňa – turistické rozcestí (1650 m n.m.) na hřebeni Veľkého Kriváňa (1708,7 m), asi 250 metrů od jeho vrcholu. Hřeben se táhne z vrcholu na severozápad k vrcholu Pekelník (1609,3m). Z hřebenové trasy zde odbočuje vrcholová odbočka (značená trojúhelníkem)k vrcholu této nejvyšší hory pohoří. Vlastní hřebenová trasa zde přichází od východu ze Snilovského sedla (1524 m). Stoupá severními úbočími hory, u rozcestníku se stáčí a po hřebenu klesá do sedélka mezi Veĺkým Kriváňom a Pekelníkom. Odtud je jen kousek k vrcholu Pekelníka. Okolí rozcestí je travnaté. V bezprostřední blízkosti dosti sešlapané (trasa k vrcholu je díky lanovce do Snilovského sedlavelmi frekventovaná). Otvírají se odtud široké výhledy k severu a západu. Za dobré viditelnosti leze odtud vidět Oravské, Slezské i Moravskoslezské Beskydy za ideálních podmínek i Jeseníky. Kruhový rozhled viz:http: http:// pano. terchova-info.sk/panorama/velky-krivan-hrana/ K rozcestí lze dojít: • po červené hřebenové trase výstupem ze sedla Snilovského sedla, (0:30 hod) • po červené hřebenové trase výstupem ze sedla Sedla Bublen přes vrchol Pekelník (asi 0:30 hod) • odbočka k vrcholu Veľkého Kriváňa trvá asi 10 minut. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Nízké Tatry" Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrana-velkeho-krivana--1

Západné Tatry Turistická trasa

GPS poloha: 49°8'54.53"N 19°43'2.28"E

Západné Tatry sú krásne a stvorené na vyskúšanie si svojej kondície,pretože väčšina trás patrí medzi náročné.Najvyšší vrchol je Bystrá.Uvediem ako príklad jednu náročnú trasu.Dvojdňovka ktorá začína v obci Žiar a pokračuje kúsok po asfaltovej ceste. Napojíme sa na žltú, ktorá vedie cez tretí najvyšší vrchol Baranec až na Žiarske sedlo odtiaľ po zelenej na Zahrádky a asi 15 min. po modrej smerom na Ráčkovú je turistická útulňa v 100% stave.Slúži na prespanie a je zdarma. Na druhý deň na Hrubý vrch a odtiaľ po zelenej cez Jakubinú-druhý najvyšší vrchol-do Prybilyny. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zapadne-tatry

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15