Průvodce "Nový průvodce"

Průvodce "Nový průvodce"

Jánský vrch Hora

GPS poloha: 50°33'9.96"N 13°29'18.50"E

Jánský vrch je výraznou krajinnou dominantou Mostecka, především při Pohledech z podkrušnohorské pánve. Svahy hory totiž spadají velmi příkře do pánve, jejich hloubka je ještě zvýrazněna lomem Československé Armády, který se přimyká těsně k úpatí Krušných hor. Z náhorní strany již jeho plochý vrchol zdaleka tolik výrazný není. Své jméno získal nejspíše kvůli tomu, že zde kdysi byly zapalovány svatojánské ohně, které byly vidět daleko do kraje; kopci se proto také dříve říkalo Svatojánská hora nebo Ohnivec. Na vrcholu stojí letitá vyhlídková dřevěná věž. K ní se lze jednoduše dostat po lesní pěšině. Nejvyšší místo hory ovšem tvoří asi desetimetrové skalisko s osamělou borovicí. Odtud se naskýtá dobrý výhled po okolí. Ke skále žádná vyšlapaná cesta nevede, leží asi 0,5 km východně od dřevěné rozhledny. Kromě této skály se na svazích nacházejí další větší či menší skalní útvary. Autor článku: Honzík Otčenášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jansky-vrch--1

Červený Hrádek Zámek

GPS poloha: 50°30'36.06"N 13°26'41.20"E

Zajímavý barokní zámek Červený Hrádek stojí na úpatí Krušných hor nedaleko Jirkova na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je rozlehlý čtyřkřídlý objekt s mansardovou střechou a výrazným rizalitem uprostřed hlavního průčelí. V ose průčelí je vchod s bohatě zdobeným portálem, k Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Nový průvodce" němuž vede dvouramenné schodiště. V nádvoří se dochovaly arkády. Výstavné jsou nejen vnější fasády, ale i zámecké interiéry, z nichž vyniká slavnostní sál s bohatou výzdobou stěn, dále rytířský sál a zámecká kaple sv. Jana Křtitele. Návštěvníci si mohou také prohlédnout pracovnu M. Hohenlohe, expozici vojenství, starožitných hodin a další zajímavosti. Zámek obklopuje park ? je zde i zámecké divadlo z konce 18. století. Historie Předchůdcem zámku byl hrad, původně zvaný Borek, který založil kolem roku 1300 Albrecht ze Seebergu. V roce 1421 poškodili hrad husité, poté byl však opraven a natřen červenou barvou ? od té doby se nazýval Červený Hrádek. Za třicetileté války byl hrad několikrát vydrancován. Tehdejší majitelé ? Hrzánové z Harasova pak nechali zbytky hradu zbořit a na jeho místě vybudovat v letech 1669 ? 1675 honosný barokní zámek. Za Ferdinanda Maxmiliána Hrzána měl na zámku v letech 1687 ? 1688 svou dílnu sochař Jan Brokof, který plastikamu vyzdobil zámecký park. Později na Červeném Hrádku sídlili Lichtenštejnové, Aueršperkové a od 19. století Hohenlohové. Max Egon Hohenlohe spolupracoval s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a zorganizoval na zámku v roce 1938 setkání jejích představitelů s lordem Runcimanem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerveny-hradek

Medvědí skála Hora

GPS poloha: 50°34'14.87"N 13°27'53.59"E

Medvědí skála je druhá nejvyšší hora Mostecka a nejvyšší vrchol Rudolické hornatiny, měří 923,8 m. Tvoří oblý vrchol krátkého hřbetu složeného z reliktních biotitických žul a dvojslídných ortorul. Na plochém temeni hory se nacházejí vrcholové skály a žokovité balvany, na úbočích řada větších i menších skalek a na svazích rozptýlené sutě. Hora byla původně porostlá smrkovým lesem, který odumřel vlivem imisí, příměs buku zejména na východní straně. Je velmi pravděpodobné, že během ledových dob ve čtvrtohorách pokrývala vrcholek Medvědí skály malá ledovcová čepička. Jméno Medvědí skála dostala hora podle toho, že zde byl v 18. století zastřelen poslední medvěd žijící v Krušných horách. Vlastní vrchol tvoří asi 7 m vysoká skalnatá homole, přístupná ze severu po starých kamenných schodech. V její nejvyšší části se nachází vrcholová mohyla z postavená z kamenů stmelených maltou, a na její špičce žulový kámen označující triangulační bod. Vrchol kamene leží ve výšce 923, 84 m. Území v bezprostředním okolí (150 m) je chráněným územím geodetického bodu, což dokládají tabule se státním znakem. Asi 50 m severně od vrcholu je výrazná, již z dálky viditelná skalní věž; na malé plošince po její straně se nachází polorozpadlý dřevěný srub. Z vrcholu je nádherný kruhový rozhled, jeden z nejhezčích na Mostecku: na severu Hora svaté Kateřiny, na severovýchodě Jeřabina, Černý vrch, Loučná, Stropník, na východě Litvínov, na jihovýchodě Mostecká pánev, Bořeň, Milešovka, Zlatník, Hněvín a další kopce Českého Středohoří, na jihu Žatecko, na jihozápadě Doupovské hory, na západě Klínovec. Zřejmě právě kvůli tomuto výhledu si Medvědí skálu v roce 1863 vybrali zeměměřiči z Rakouska a Saska jako jeden z hlavních opěrných bodů při vyměřování evropské triangulační sítě. Na vrcholu byl vztyčen vysoký triangulační sloup a okolo něj postavena dřevěná trámová věž, která po skončení geodetických měření sloužila od roku 1865 jako rozhledna, z níž měl být údajně nejhezčí výhled v celém Východním Krušnohoří. Neudržovaná dřevěná stavba se zřítila někdy na počátku 20. století (kolem roku 1905). Existenci rozhledny připomínají ve skále vytesané štěrbiny, zřejmě pozůstatky základů věže a již zmíněné zbytky kamenného schodiště. Medvědí skála patřila v předválečných letech k oblíbeným výletním místům; dnes je téměř neznámá. Na vrchol vede lesní cesta, která odbočuje ze silničky Nová Ves - Červená Jáma (první odbočka vpravo za vodárnou). Cesta jde nejprve přímo vzhůru, pak se stočí doprava a na rozcestí se odbočí vlevo nahoru. Tato cesta vede až na hřeben severně od vrcholu, k němuž se dostanete po pěšině. Autor článku: Honzík Otčenášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedi-skala

Jezerka Rezervace

GPS poloha: 50°32'36.79"N 13°29'6.86"E

Jezerka je národní přírodní rezervace v oblasti Krušných hor. Patří k nejcennějším oblastem v Krušných horách. Tuto rezervaci najdeme severním směrem od města Jirkov a nedaleko vrcholku kopce Jedlová ( 853 m.n.m.). Podloží této oblasti tvoří horniny krušnohorského krystalinika. V období čtvrtohor tu byly zvětráváním skalních výstupků vytvořeny vrcholové skály, mrazové sruby, viklany, rozsedlinové jeskyně a na úbočí kopců suť balvanů. V této oblasti můžeme v některých místech vidět pozůstatky po těžbě stříbra a železné rudy. V roce 1969 byla tato lokalita vyhlášena národní přírodní rezervací a její rozloha zaujímá plochu 130 hektarů. Součástí této rezervace je také ochrana lesních porostů. V nižší nadmořské výšce rostou smíšené lesy, čím výše budeme stoupat tím se bude složení lesa měnit na převážně bukové a v nejvyšších místech pak roste čistá bučina. Na strmých skalních stěnách rostou zakrslé stromy habru, břízy či jeřábu. Nedaleko této lokality je zřícenina hradu Žeberku, a pod ní se dochoval pozůstatek lipodubové bučiny, která přechází v porost starého bučiny s klenem a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Nový průvodce" jilmem. Na slunečných stráních kopců rostou staré duby, jejíchž věk je odhadován na 250 let. V některých oblastech připomíná bučina charakter pralesa. V této lokalitě rostou zajímavé a vzácné druhy rostlin a to bělozářka liliová, lilie zlatohlavá, lýkovec jedovatý a jiné další. Své útočiště tu našlo také několik vzácných druhů ptáků jako lejsek malý, jestřáb lesní či strakapoud prostřední. V blízkosti toku Vesnického potoka můžeme při troše štěstí spatřit korce vodního či konipase horského. Kromě ptáků se tu dobře daří také plazům a obojživelníkům a to užovce obojkovité, ještěrce živorodé a nebo ropuše obecné. Na přelomu 19. a 20. století tu byla lobkovická obora a do ní byly dovezeni daněk evropský a muflon, kterým se tu daří i v současnosti po zrušení obory. V jižní části národní přírodní rezervace Jezerka roste památná Žeberská lípa, tento strom patří k nejstarším v regionu Mostecka. Věk lípy je podle odborníků odhadován na 750 let. Ve středu přírodní rezervace je údolní nádrž Jezeří. Kolem severního a jihovýchodního okraje přírodní rezervace procházejí turisticky značené trasy. Výchozím bodem jedné z turistických tras je městečko Vysoká Pec, ze kterého se vydáme severovýchodním směrem. Tato turistická trasa vede kolem památného stromu Žeberská lípa a dále budeme pokračovat k nedalekému Zámku Jezeří. Dalším výchozím bodem turistické trasy, která nás zavede do oblasti přírodní rezervace Jezerka je Zámek Jezeří. Od zámku se vydáme západním směrem kolem vrcholku Jánský vrch ( 739 m.n.m. ) a po té dále jihozápadním směrem a dojdeme k okrajové části Jezerky a ke zřícenině hradu Žeberk, odkud je velmi pěkná vyhlídka do okolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezerka

Rozhledna Jeřabina Rozhledna

GPS poloha: 50°36'45.37"N 13°31'15.27"E

Na vrcholovém skalisku vrchu Jeřabina byla v roce 1884 postavena první dřevěná rozhledna. Ta byla zničena za I. světové války. V roce 1929 zde byla postavena nová dřevěná věž. I ta byla brzy zničena a zůstaly pouze původní kamenné základy. Až v roce 2009 byla rozhledna obnovena podle vzhledu z roku 1929. Rozhledna je volně přístupná a nabízí pohled na Krušné hora a České středohoří. Na rozhlednu vede žlutá TZ z Mníšku a červená TZ z Křižatek. Příjezd autem po silnici z Kiížatek na Mníšek, u odbočky žluté TZ ze silnice k vrcholu je malé parkoviště. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jerabina

Jeřabina Rozhledna

GPS poloha: 50°36'47.94"N 13°31'12.58"E

Jeřabina je skalnatý vrch , na kterém stojí rozhledna, která dlouhá léta zůstávala ve stavu torza původní rozhledny.Zůstalo pouze Kamenné přízemí, na které se dalo s trochou šikovnosti vylézt - po určitou dobu zde byl i žebřík. Na betonové střeše přízemí byla dřevěná lavička a kolem betonové zábradlí. V průběhu měsíců května a června 2009 zrealizoval Sport areál Klíny ve spolupráci se Statutárním městem Most a společnostmi United Energy, a. s. a Emeran 1860, s. r. o. obnovu rozhledny do její podoby z roku 1929. Opravená rozhledna byla slavnostně otevřena 28.6 2009 Je tu nádherný kruhový rozhled na okolní kopce Krušných hor a do údolí,kde dojem trochu kazí pohled na Litvínovské chemické závody. Rozhledna je přístupná pěšky po červené značce z Litvínova, kolem Janovské(Mostecké) přehrady,nebo po žluté značce z Mníšku.Také lze zastavit autem na malém parkovišti v místě, kde ze silnice (Křížatky- Mníšek) odbočuje žlutá značka na lesní pěšinku,to už je to na Jeřabinu jen pár desítek metrů. V zimě velice těžko přístupné,protože úsek silnice Křížatky-Mníšek se v zimě neudržuje. . Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jerabina

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Nový průvodce" Kamenný vrch Hora

GPS poloha: 50°36'22.05"N 13°23'29.05"E

Nejsevernější vrchol dlouhého hřebenu, který se zdvihá severozápadně nad Novou vsí v horách. Na severu příkře spadá do údolí Načetínského potoka, na západě k Telčskému potoku a na východě se poněkud pozvolněji sklání do údolí Svídnice. Jeho vrcholovou plošinu "zdobí" dva stožáry, od kterých se alespoň otevírá vynikající výhled po okolí. Severně od vrcholu se nachází opuštěný čedičový kamenolom, kde lze pozorovat sloupcovitě se rozpadající horninu. Lomová stěna dosahuje asi 15- 20 metrů výšky. Na jihozápadním svahu leží ve výšce 800- 810 m malé rašeliniště o rozloze asi 12 ha a mocnosti rašeliny asi 2 m. Je porostlé převážně rašelinnou smrčinou. Autor článku: Honzík Otčenášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenny-vrch--2

Černý rybník Rašeliniště

GPS poloha: 50°39'13.95"N 13°31'41.59"E

Přírodní rezervace Černý rybník se nachází zhruba 1 km od Klínů při silnici na Fláje. Slouží k ochraně vrchovištního rašeliniště rozvodnicového typu s jeho typickou florou (vřes, vlochyně, borůvky, brusinky, šicha černá, koprník štětinolistý, klikva bahenní), faunou (tokaniště i hnízdiště tetřívka, ještěrka živorodá, zmije, kriticky ohrožená čírka obecná). Přístup je možný po turistické trase, která prochází okrajem rezervace. Do jejího nitra je přístup značně obtížný. Autor článku: Honzík Otčenášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerny-rybnik--1

Janovská přehrada Přehrada

GPS poloha: 50°36'44.34"N 13°33'18.32"E

Janovská (též Mostecká) přehrada je nádrž na pitnou vodu na potoce Loupnice nad Litvínovem. Hráz je zděná, 43 m vysoká a dlouhá 255 m. Je to technická památka - je nejvyšší zděnou přehradou v ČR. Délka vzdutí hladiny je 600 m. Janovská přehrada je vodárenskou nádrží se stanoveným ochranným pásmem. Hráz přehrady není volně přístupná. K přehradě se nejlépe dostaneme pěšky nebo na kole po lesní cestě, která začíná za konečnou MHD v obci Křižatky nebo pěšky po modré a červené tur. značce od rozcestníku u silnice asi kilometr od Krížatek (směr Mníšek). Od roku 2003 až do roku 2010 probíhala rozsáhlá rekonstrukce vodního díla Janov. Při rekonstrukci byly sanovány průsaky, opravou prošla přístupová šachta, štoly a spojovací šachta. Byla provedena injektáž a zhotoveny drenážní vrty. Stav hráze se se nyní automaticky monitoruje. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/janovska-prehrada

Vodní nádrž Jirkov Přehrada

GPS poloha: 50°30'38.67"N 13°24'30.52"E

Údolní vodní nádrž s kamenitou hrází vybudovanou v roce 1966 na říčce Bílině, nedaleko města Jirkov. Zásobuje okolí pitnou vodou. Její zatopená plocha je asi 15 ha a obsahuje dva a půl milionu kubíků vody. Pod hrází po proudu Bíliny se táhne Krásné údolíčko zvané Telčské, které láká k výletu pěšky nebo na kole. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-jirkov


str. 4

Průvodce "Nový průvodce" Letní bobová dráha v Seiffenu Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°39'13.09"N 13°26'44.36"E

Pět kilometrů severně od Nové Vsi v Horách a 12 km severozápadně od Litvínova v krásné krajině Krušných hor v Městečku Seiffen je letní bobová dráha. Po 175 metrech stoupání se sjíždí dráhou o délce 733 metrů s 9 prudkými zatáčkami. Součástí areálu je dětské hřiště, prolézačky, houpačky, lanová dráha, horolezecká stěna a také muzeum vláčků různých typů a velikostí s venkovním modelem železnice. Je zde možnost parkování a občerstvení. Příjezd autem nejlépe po trase Litvínov –Klíny – Mníšek – Seiffen. Cena – 1 jízda 2€, děti do 14 let 1,30 € Otevřeno 10 – 19 hodin Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letni-bobova-draha-v-seiffenu

Svět hraček v Olbernhau Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°39'1.19"N 13°21'25.09"E

Dům plný hraček, her a atrakcí pro aktivní pohyb jak pro děti, tak i pro ty starší, kteří si nezapomněli hrát. Bylo zde využito tradiční ruční výroby dřevěných hraček v Krušných horách. Je zde největší dřevěný hrad na hraní, 10 metrová klouzačka, různé skládací kostky a dílna pro kutily. Dům hraček je lehce dostupný z ČR, je přímo u turistického hraničního přechodu z Brandova do Olbernhau. Otevřeno denně mimo středu od 10 do 18 hodin. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svet-hracek-v-olbernhau

Červený kříž. Zajímavost

GPS poloha: 50°33'32.98"N 13°30'4.57"E

Asi 500 metrů severně od zámku Jezeří, v blízkosti zeleně značené turistické cesty a křižovatky lesní cesty a silničky vedoucí k Dřevařskému rybníku, stojí velký dřevěný kříž. Ke kříži se váže pověst o dvou dětech, které při návratu z Nové Vsi zabloudily a ve sněhové vichřici zde umrzly. Kříž nechala v roce 1868 postavit manželka knížete Ferdinanda z Lobkovic. V blízkosti na malém návrší byl v roce 1973 objeven obětní kámen a zbytky osídlení z doby bronzové a také pozůstatky opevnění z doby třicetileté války. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerveny-kriz--1

Pomník amerických letců Pomník

GPS poloha: 50°36'13.79"N 13°32'50.75"E

21.července 1944 uskutečnilo spojenecké letectvo velký nálet na chemické závody v Záluží u Mostu. Náletu se zúčastnilo přes 100 letadel. Čtyři byly sestřeleny. Jeden z nich spadl do lesa nad Křížatkami. Pilot a navigátor zahynuli v troskách letadla, těžce zraněný střelec zemřel v teplickém lazaretu. Ostatní členové posádky vyskočili na padácích a také byli zabiti. Pomník na památku zabitých amerických letců byl odhalen v roce 2001. Pomník se nachází nad Křížatkami v lese. Když půjdeme po silnici směrem k Janovské přehradě, tak v polovině obce, u transformátoru, odbočíme do leva . Cesta vede okolo kapličky a baráčků do lesa ve svahu vrch Hřeben / 687 m/. Po pár metrech v lese je na stromě směrovka k pomníku. Pěšinou doleva se za chvilku dostaneme k pomníku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pomnik-americkych-letcu

Lobkovická hrobka Kaple

GPS poloha: 50°33'11.88"N 13°30'7.21"E

Po pravé straně silničky vedoucí od zámku Jezeří do Černic stojí v lese blízko okraje hnědouhelného dolu zbytky lobkovické hrobky, známé pod názvem Hraběcí kaple. Kdysi v těchto místech bývala paseka, nedaleko tekl Šramnický potok a vedla tudy turistická zeleně značená cesta z Dřínova k zámku. Dnešní realita je poněkud jiná... Hraběcí kapli projektoval v barokním slohu známý architekt vídeňského dvora Andreas Altomonte (žil v letech 1699- 1780). Její stavbu vedl v roce 1753 stavitel Hauptvogel z Roudnice. Potřebný kámen byl získáván v kamenolomu na Salesiově výšině (v lese mezi Loučnou a Osekem). Kaple ale nebyla nikdy dokončena; přesné důvody nejsou známy. Měla prý připomínat zánik Popelovců, jedné z rodinných větví Lobkoviců, kteří vlastnili zámek Jezeří v letech 1623 až 1722. Do dnešní doby se z kruhové stavby s předsíní zachovaly obvodové zdi. Pověst vysvětluje okolnosti vzniku a příčiny nedostavění Hraběcí kaple trochu jinak. Podle ní jeden z majitelů zámku Jezeří z rodiny Lobkoviců chtěl v blízkosti zámku postavit kapli, v ní zpřístupnit věřícím svatý trn a založit tak nové poutní místo. Jeho plán mu ale nebylo dopřáno uskutečnit. Při prohlídce staveniště ho totiž zasáhl padající kámen tak nešťastně, že hrabě krátce po úrazu zemřel. Jeden z jeho potomků se rozhodl pokračovat ve výstavbě kaple a nechal k tomuto účelu porážet stromy na nutné stavební dřevo. Osobně této práci přihlížel a to se mu stalo osudným. Byl povalen a smrtelně zraněn právě poraženým mohutným dubem. Opětovné neštěstí se všeobecně pokládalo za vyšší pokyn ponechat relikvii, svatý trn, v zámecké kapli. Představy utkvěly v rodině Lobkoviců natolik, že žádný z jejích členů se již nesnažil v započatém díle pokračovat, a kaple proto zůstala nedokončena. Z kmene onoho dubu byl přivolaným řezbářem vyřezán krucifix a postaven na místě neštěstí společně s kapličkou (ta se poblíž Hraběcí kaple opravdu nachází). Později byl tento umělecky cenný kříž přenesen do nově opravené zámecké kaple. Literatura: Foitschek, J.: Pověst o Hraběcí kapli in Kulturní kalendář Mostecka 1966, č. 3, str. 27-28 Konečný, L. J. : Tajemná zřícenina (Hraběcí kaple pod zámkem Jezeří) in Kulturní kalendář Mostecka 1965, č. 12, str. 26 Autor článku: Pavel Fekete Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lobkovicka-hrobka

restaurace ve vagonu u Hory sv.Kateřina Zajímavost

GPS poloha: 50°36'56.34"N 13°25'14.66"E

Zajímavý výlet na Horu sv.Kateřiny. Na kopci je pěkná rozhledna s dalekým výhledem. Všude jsou zbytky po těžbě v dávných časech , kdy se tu těžilo stříbro. Je tu i pár otevřených štol / zavřené však pro návštěvy/. Dost divné náměstí. Z jedné strany vede na horu strašně příkrá silnice / pro cyklisty zabiják/. Pod horou narazíte na železniční vagon na kolejích v kterém je Restaurace 1 a 4 cenové skupiny. Mají tady Bernarda a já tu ochutnal free pivo Švestku/ moc dobrá namíchaná v poměru 1 k 1 s černým pivem/. Moc ochotná obsluha , která Vám ukáže i foto z přepravy toho vagonu. Bohužel jsem nezjistil jestli tu vedla trať nebo ne . Obsluha mi řekla, že tu dráha nikde nebyla, ale já po prozkoumání zjistil,že by tu dráha mohla kdysi být . Sleduj zajímavé trosky z německé strany - zvláště ten most na některých místech přerušený. Jen tak dovětek : po této trati byla údajně přivezena slavná jantarová komnata a skryta v štolách Hory sv.Kateřiny, ale v které, že? 7.2011. zjištěno - na naší straně fakt trať nebyla - pěkný podfuk ! Na německé straně byla plně funkční až do německého převratu . Kvůli hlídání hranic pohraničníky NDR byla trať zrušena /to měli asi místní radost ! Ten jantar tady ale asi bude... Autor článku: Boháček Karel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-ve-vagonu-u-hory-sv-katerina

Mikulášská štola Důl, štola, šachta

GPS poloha: 50°36'36.30"N 13°26'14.08"E

V masivu Městského vrchu, na kterém stojí městečko Hora svaté Kateřiny, je celkem 64 štol. Některé zasahují i za hranice do Saska. Nejdůležitější z nich byla štola Mikuláš a na Saské straně štola Fortuna. Vznik dolů sahá do začátku 16. století. Těžilo se zde stříbro a měď až do začátku 19. století. Mikulášská štola, měla tři patra nad úrovní štoly a pod úrovní šly chodby do hloubky až 157 metrů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Nový průvodce" Čerpání vody zajišťovalo velké vodní kolo umístěné uvnitř štoly, které bylo poháněno vodou náhonem z hraniční říčky Svidnice. Dnes jsou spodní chodby zatopeny. V letech 1936 – 1938 byla štola zpřístupněna jako hornické muzeum. V roce 1998 se na štolu upírá pozornost obecního úřadu a hledačů pokladů. Uvažuje se o zpřístupnění štoly pro veřejnost a také nalezení jantarové komnaty, která zde údajně mohla být na konci války ukryta. Doposud je opraveno asi 420 metrů štoly. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulasska-stola

Štola Fortuna Důl, štola, šachta

GPS poloha: 50°36'40.59"N 13°26'18.87"E

Na počátku 16. století se v Krušných horách rozmáhá těžba stříbrných rud. Vznikají nová městečka Hora svaté Kateřiny a Deutschkatharinaberg. Mnoho štol vzniká v Městském vrchu a v protější stráni na německé straně. Zde také vzniká důl Fortuna, kde se těží stříbrné a měděné rudy. V blízkosti je postavena tavící huť a 2 km dlouhý vodní náhon k pohonu velkého vodního kola na čerpání důlních vod. Také zde se traduje pověst, že by zde mohla být ukryta za války uloupená jantarová komnata. V roce 1998 byla štola prozkoumána, opravena a zpřístupněna veřejnosti. Je zde také možnost prohlédnout si původní pístový parní stroj o výkonu 220 koňských sil. V blízkosti dolu je také brusírna kamenů s výstavkou minerálů. Otevřeno mimo pondělí 10 – 16 hodin Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stola-fortuna

poutní kostel v Květnově Kostel

GPS poloha: 50°31'12.68"N 13°22'24.42"E

Poutní kostel Panny Marie v Quynaw - Květnově,Šerchov Trasa: Jirkov - Březenec - Šerchov - Květnov. Pěkný výlet jakoby zapomenutým a poklidným krajem krásných scenerií lesů a pastvin s vykukujícími kostely v Blatně a Květnově. Pěkné upravené chaloupky chalupářů.Vrcholem je docela velký kostel Panny Mariev Květnově s dvojitým schodištěm a přírodní kaplí vytesanou ve skále s pramenem /zřejmě se pouští při příležitostech.Na vrchu přírodní kaple pár skalek dřívě zřejmě pohanské obětiště . Pak nalezena pasáčkem socha Panny Marie - vznik poutní kaple. Doložena obec Qnynaw / někdyQuigina, Quina, Kwinow/ z let 1382 / písemná zpráva/ Dnes se kostel opravuje. Mezi Šerchovem a Květnovem pěkný větší upravený rybník - nedaleko zřejmě Starý mlýn. Z Květnova je lepší trasa na zbytky hrádku Najštejn/ Neustein 1323 Jetřich z Almsdorfu -jinak se chodí z Šerchova okolo hospody, ale jde o šílenou cestu z kopce do kopce s velkým stoupáním/.V Květnově i na Najštejnu schránky GPS. 5. 7.,12.7,19.7 se tu každoročně konají církevní poutě , v kostele se bude sloužit mše,vše v duchu smíření českého a německého obyvatelstva- tak Vás zvu.Kostel se renovuje , ale jde o docela rozsáhlou rekonstrukci - takže to chvíli asi potrvá . Autor článku: Boháček Karel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-kostel-v-kvetnove

Stará štola u zámku Jezeří Technická památka

GPS poloha: 50°33'15.62"N 13°30'1.66"E

Středověká štola po těžbě železné rudy se nachází v blízkosti jezírka a parkoviště u Zámku Jezeří. Byla objevena v 70. letech minulého století. Dokumentuje tehdejší způsob těžby železné rudy. Před vlastní štolu byl přistavěn betonový klenutý přístřešek, do kterého byl vstup zabezpečen mříží. Vlastní vstup do štoly je v zadní části betonové části. Štola byla původně zazděná. Štola je veřejnosti nepřístupná, ale jak je vidět je asi navštěvovaná. Štola byla vyhlášena technickou památkou. Podle dokumentace je štola dlouhá 62 metrů, široká 60 až 100 cm a vysoká 2 metry, je velice vlhká a drží se v ní voda.


str. 7

Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stara-stola-u-zamku-jezeri

Nebeský žebřík Turistická trasa

GPS poloha: 50°35'53.79"N 13°25'58.86"E

Místní název pro část zeleně značené cesty vedoucí z údolí Kateřinského potoka z dolní části Hory Svaté Kateřiny. Cesta prudce stoupá březovým lesíkem a vychází na silnici vedoucí do Rudolic v Horách. Na krátkém úseku překonává převýšení 130 metrů. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nebesky-zebrik

Klíny - HORSKÁ SLUŽBA Ostatní

GPS poloha: 50°37'40.64"N 13°34'1.33"E

Uvedená tel. čísla platí pro případ nouze, NE pro zjištění počasí apod.!!! Stanice HS Klíny Tel: 476 116 028 Web: http://www.hscr.cz/index.php?option=com_custompages&Itemid=4&task=podoblast&oid=1406 Přesná lokalizace stanice HS Klíny je v mapce, která je součástí příspěvku. Nonstop tel: 353 815 140 HS Boží Dar Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kliny-horska-sluzba

Kyjice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°30'36.62"N 13°29'4.24"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • zastávka linkových autobusů • veřejné parkoviště Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kyjice-zeleznicni-stanice


str. 8

Průvodce "Nový průvodce"

Recommend Documents