Průvodce "Černá Voda"
Rešovské vodopády Přírodní památka
GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E
Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Černá Voda" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady
Praděd Hora
GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded
Jeskyně Na Pomezí Jeskyně
GPS poloha: 50°14'44.92"N 17°8'14.39"E
Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je dlouhá kolem 1,7 kilometru a její hloubka dosahuje 45 metrů. Jeskyně je tvořena bílými krystalickými vápenci nazývanými jesenické mramory. Krápníkové prostory jeskyně byly vytvořeny tudy protékající vodou. Najdeme tu značně vysoké chodby, které jsou vytvořeny ve dvou úrovních. Krápníková výzdoba je značně bohatá. Můžeme tu vidět tenká dutá krápníková brčka, hůlkové stalaktity a nebo mohutné krápníky. Prohlédneme si rozměrné sintrové kaskády, řadu jezírek s kamennými hrázkami či kulovitými útvary, které se nazývají perly. Dno jeskyně je pokryto hlínou, která sem byla naplavena prosakující povrchovou vodou. V několika místech přecházejí chodby v prostorné dómy a to Ledový, U balvanu, Římské lázně či Bílý dóm. V posledním ze jmenovaných dómů jsou zajímavé a neobvyklé sloupkové stalagmity. Zajímavý je také 13 metrů vysoký Královský dóm, kde jsou neuspořádaně nakupené zřícené balvany. V tomto dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. V dómu zvaném Zvonice najdeme krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry. Podzemní prostor jeskyně byl objeven v roce 1936 a to zásluhou pracovníků v Havránkově lomu na mramor. K podrobného prozkoumání a zmapování jeskyně došlo až o několik let později a to v roce 1949. Následně po té byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Současná prohlídková trasa je dlouhá 460 metrů. Území jeskyní je od roku 1965 chráněno jako národní přírodní památka a její plocha zaujímá prostor 10, 9 hektarů. Z města Jeseník se vydáme severním směrem do lázní Jeseník a odtud vede k jeskyni Na Pomezí několik značených turistických tras a byl tu rovněž vyznačen vycházkový okruh. Dalším výchozím místem pro návštěvu jeskyně je rekreační oblast v okolí obce Lipová Lázně a z této obce půjdeme severním směrem. Od jeskyně můžeme pokračovat dále severním směrem na vrchol kopce Medvědí kámen ( 907 m. n. m. ), z jehož vrcholku je velmi pěkná vyhlídka na okolní panorama hor. Z vrcholku se vydáme po jedné ze značených tras jihovýchodním směrem do města Jeseník. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-pomezi
Jánský Vrch Zámek
GPS poloha: 50°23'14.15"N 16°59'57.33"E
Monumentální Zámek Jánský vrch stojí nad městem Javorníkem na Jesenicku v Olomouckém kraji. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. První návštěvníky zavede do dobových interiérů vratislavských biskupů se zařízením a sbírkami z 16. ? 19. století; unikátem je soubor historických dýmek. Druhá trasa návštěvníky provede hospodářským zázemím. Na začátku a konci hlavní sezóny se uskutečňují noční prohlídky. Zájemci si mohou rezervovat i zimní prohlídky mimo hlavní sezónu. Jeho historie započala snad již v 2. polovině 13. století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. Písemnou zmínkou je hrad Javorník poprvé zmiňován roku 1307, jako majetek svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Předslavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupovi ve Vratislavi (Wroclaw, Breslau). V průběhu 15. století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele. Historie Původní gotický hrad byl po staletí majetkem a letním sídlem vratislavských biskupů. V roce 1428 hrad dobyli husité. Biskup Konrád v roce 1432 hrad vykoupil a dal jej částečně pobořit, aby se nemohl stát oporou nepřátel. V letech 1482 ? 1509 biskupové Jan Roth a Jan Thurzo objekt obnovili a pojmenovali Jánský Vrch. Počátkem 17. století bylo sice Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Černá Voda" modernizováno opevnění, ale hrad se postupně změnil v zámek. Bez větších škod přečkal zámek obsazení Švédy během třicetileté války i válku sedmiletou. Od roku 1767 tady žil vratislavský biskup hrabě Gothard Filip Schaffgotsch, který vytvořil z Jánského Vrchu významné kulturní centrum Slezska. Protože miloval hudbu povolal na zámek v roce 1769 skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, který sestavil orchestr i operní sbor, pro který zkomponoval několik oper. Ditters navrhl i některé stavební úpravy na zámku. V roce 1776 byla zřícena oranžérie a okrasná zahrada ve francouzském slohu. Po biskupově smrti byl však kulturní život utlumen. Dnešní podobu dal zámku Schaffgotschův nástupce Kristián Hohenlohe-Bartenstein, přestavba byla dokončena v roce 1801. Zřícen byl i Zámecký park, který byl rozšířen v letech 1837 ? 1840. Na zámku zemřel i poslední vratislavský biskup kardinál Adolf Bertram (1914 ? 1945). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jansky-vrch
Králický Sněžník Vrchol
GPS poloha: 50°12'18.05"N 16°50'53.30"E
Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou krajiny. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří - Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka přes Tichou Orlici a Labe do Severního moře a na polské straně Nysa Klodzka do Baltského moře. Tato státní přírodní rezervace patří mezi ekologicky nejzachovalejší části České republiky. Proto se zde vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naučná turistická stezka dlouhá 9 km seznamuje na 13-ti zastávkách návstěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi masívu. Pro výstup Na Králický Sněžník doporučujeme výstup po žluté značce, který lze začít na konečné autobusu v Dolní Moravě. Pěší návrat až do Králíků lze uskutečnit po červené značce (asi 22 km) a návrat do Starého Města po modré značce (10 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicky-sneznik
Bruntál Zámek
GPS poloha: 49°59'14.23"N 17°27'52.53"E
Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, 792 01 Bruntál Telefon: 554717947/9; fax. 554718 558 E-mail:
[email protected]; www.bruntál-zamek.cz
Zámecká expozice
Otevírací doba: 1.4. - 31.10.2008 denně kromě pondělí duben a říjen - 9:00-12:00, 12:30-16:00 hod Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Černá Voda" květen - září. - 9:00-12:00 12:30-17:00 hod 26.-30.prosince - 9.00-12:00 12:30-16.00 hod
Vstupné plné: 70,- Kč (dospělí) snížené 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč Muzejní expozice (Příroda Bruntálska, Řemeslo má zlaté dno) a výstavy:
Otevírací doba: celoročně denně kromě pondělí 9:00-12:00 12:30-16:00hod
Vstupné: plné: 20,- Kč (dospělí) snížené: 10,- Kč (děti 6 -15 let, studenti, důchodci, invalidé Slevy: držitelé karty EUROBEDS, ISIC, IYTC (Alive), ITIC Volný vstup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav, ICOM, ICOMOS Na zámku je možné provádět svatební obřady (Matrika Městského úřadu vBruntále, Nádražní 20, 79201 Bruntál, tel: 554706230)
Popis objektu a expozic: Barokně přestavěný původně renesanční zámek vBruntále je sídlem regionálního muzea. Po celý rok nabízí návštěvníkům prohlídku expozic a výstav. Zámeckou expozici tvoří nádvoří, kaple a 27 sálů reprezentačního 1.patra spůvodní výzdobou i zařízením. Řemeslo má zlaté dno - muzejní expozice o činnosti řemeslníků vnašem regionu na přelomu 19. a 20.století. Příroda Bruntálska - muzejní expozice, představující geologickou skladbu, faunu a flóru celého regionu. Výstavy vroce 2009:
4.12.2008 - 31.1. Oslaďme si život Všechno co víme o cukru a jiných sladidlech.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Černá Voda" 23.1. - 22.2. Igor Minárik - Kresbomalby Eva Cisárová-Mináriková - Textilní koláže Slovenští výtvarní umělci představují svá díla zposledního období..
5.3. - 29.3. Vily Moravskoslezského kraje Nejznámější vily postavené od konce 19.století vplánech a fotografiích.
3.4. - 10.5. Daniela Vinopalová - Objekty Objekty - sochy jedné znevýznamnějších autorek současného českého výtvarného umění.
29.5. - 31.7. 40 let CHKO Jeseníky
20.10. - 22.11. Věra a František Vítkovi - Loutky a obrazy Výtvarníci královéhradeckého divadla Drak jak je známe i neznáme.
10.9. - 31.10. Přírůstky Muzea vBruntále za roky 2006-8
3.12. - 31.1.2010 Tajemství kávy
Akce:
4.4. Velikonoce na zámku Jarmark a vyhodnocení soutěže Bruntálská kraslice 29.5. Velká muzejní noc Oslavy mezinárodního dne muzeí a mezinárodního dne památek 13.9. Dny evropského dědictví sleva na vstupném 50% 12.12. Vánoce na zámku Jarmark, vyzdobený zámek a vyhodnocení soutěže Nejkrásnější vánoční ozdoba.
Změna programu vyhrazena.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Černá Voda" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bruntal
Bílá Opava Říčka
GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava
Křížová hora u Červené Vody Rozhledna
GPS poloha: 50°2'16.73"N 16°45'26.14"E
Rozhledna na Křížové hoře
První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudována i chata pro návštěvníky a poutníky. Poutě se konaly 26. června a 6. srpna. Po odsunu německého obyvatelstva po r. 1945 došlo k pomalému úpadku místa, prostor za Křížovou horou byla vyhlášen armádním cvičištěm, od r. 1969 do r. 1990 pak sloužil sovětské armádě. Došlo tak k úplné devastaci místa. Po listopadových změnách došlo pomalu ke snaze tuto lokalitu zase povznést a využít k turistickému ruchu. R. 2006 bylo započato s výstavbou rozhledny podle architekta Mádlíka. Rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m má betonové jádro a dřevěné opláštění. Součást rozhledny je dřevěný přístřešek pro návštěvníky. V jeho výseči je vyznačen kameny půdorys bývalého kostelíka. Součástí půdorysu je jednoduchý kamenný oltářní stůl. V blízkosti vrcholu je i obnovený kříž a část obnovené Křížové cesty. Rozhledna byla otevřena návštěvníkům v červnu 2007 (16. 6. ). Nejbližší přístup od Červené Vody je po žlutém turistickém okruhu, od centra obce cca 2 km, mírnější výstup je od Šanova po stejné žluté značce asi 3 km. Určitou zajímavostí že z Křížové hory můžeme vidět 4 jiné rozhledny. Zhruba na jihozápadě Lázek, severozápadně Suchý vrch, a severně rozhlednu na Klepém a nedaleký Val u Králík. Samozřejmě je nádherný výhled Na Králický Sněžník, ale tam už rozhledna dávno nestojí...
Rozhledna je otevřena od dubna do října, v listopadu až březnu pouze na vyžádání. IV, X – so, ne 13-15 hod, V, VI, IX so, ne 10-17 hod, VII, VIII denně 10-17 hod
v případě zájmu nad 5 osob lze domluvit individuální vstup Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizova-hora-u-cervene-vody
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Černá Voda" Dlouhé stráně h. Přehrada
GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h
Karlova Studánka Lázně
GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail:
[email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Černá Voda" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka
Priessnitzovy lázně Lázně
GPS poloha: 50°14'31.61"N 17°10'53.94"E
Priessnitzovy léčebné lázně se nacházejí v okrese Jeseník a staly se časem akciovou společností. Jezdí se zde léčit pacienti, kteří trpí například astmatem, mají potíže s krevním oběhem, nervovou soustavou či vegetativním nervstvem. lázně vám nabídnou klidné prostředí pro léčbu a odpočinek. Ubytování v případě pobytu s léčením ZVÝHODNĚNÉ UBYTOVÁNÍ V PŘÍPADĚ POBYTU S LÉČENÍM. Ceny platí pro osobu /lůžko/noc. Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzZimní sezóna 15. 11. 2009 - 13.12.2009 a 10.01.2010 - 28.02.2010Studio SWC--630Suite LUX SWC---890 990 Suite SWC, KWC 570 1/1 SWC, KWC-425565550 645 1/2 SWC,KWC-365470425 495 1/1 B 310 1/2 B 260 260 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzMezisezóna 04. 10. 2009 - 15.11.2009 a 28.02.2010 - 02.05.2010 a 3.10.2010 - 19.12.2010Studio SWC--685Suite LUX SWC---980 1090 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Černá Voda" Suite SWC, KWC 630 1/1 SWC, KWC-460610600 690 1/2 SWC,KWC-395505460 550 1/1 B 330 1/2 B 280 280 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J.RipperPriessnitzHlavní sezóna 02.05. 2010 - 03. 10.2010Studio SWC-860Suite LUX SWC---1190 1350 Suite SWC, KWC 790 1/1 SWC, KWC-605730720 890 1/2 SWC,KWC-505650620 690 1/1 B Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Černá Voda" 430 1/2 B 350 350 Poznámka: V cenách není zahrnut lázeňský poplatek ve výši 15,- Kč/osoba/noc. Uvedené ceny jsou osvobozeny od DPH dle Zák. 235/ 2004 Sb., § 58, odst. 1 (platí pro komplexní a příspěvkovou péči a ozdravné pobyty). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/priessnitzovy-lazne
Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál
GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E
Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku)
Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.
Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou
Lesní bar Odpočinkové místo
GPS poloha: 50°13'34.62"N 17°3'2.45"E
Když se vydáte cestou z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora v Jeseníkách), rozprostře se před vaším turistickým okem cosi, co se na první pohled bude zdát jako pouhý přelud vyprahlého poutníka. Lesní bar. Dřevěný stůl, dřevěné lavice, dřevěná koryta, ve kterých proudí čistá voda. A jak tak proudí, chladí přitom nápoje, které jsou v korytech, případně sudech, umístěny. Pivo, ledový čaj, dětské pití, energetický drink, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Černá Voda" cola, slivovice, svařák... co je libo. A to tam - vlesích - stojí po celé dny obsluha?, říkáte si možná. Nikoliv. Lesní bar je samoobsluhou. Vezmete si nápoj, sušenku a do kasičky umístěné na dřevěném stolku hodíte dvacetikorunu. Lesní bar, který vznikl proto, aby zpříjemnil turistům a cyklistům výšlapy do kopců, je živý jen z nadšení pánů provozovatelů a z důvěry v lidské pokolení. Napůl přírodní a napůl lidmi vytvořený úkaz je jedním z nejzajímavějších turistických cílů, které jsem za svůj dosavadní život měla možnost spatřit. Autor článku: Gabriela Sedláčková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-bar
Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna
GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.
Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna
Jeseník - vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka Tvrz
GPS poloha: 50°13'47.14"N 17°12'25.24"E
Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu 15.- 16. století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Černá Voda" věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út - so 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: http://www.muzeum.jesenik.net/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-vodni-tvrz-vlastivedne-muzeum-jesenicka
Expozice Čarodějnické procesy Muzeum
GPS poloha: 49°57'54.47"N 16°58'19.24"E
Ve starobylém sklepení tzv. Geschaderova domu se nachází stálá expozice Čarodějnické procesy, která přitažlivou formou představuje nechvalně proslulé inkviziční procesy v Šumperku a na Velkolosinsku z let 1678-94, kterým padlo za oběť více než 80 nevinných lidí. Expozice je vybavena automatickým osobním audioprůvodcem guidePORT™, jehož prostřednictvím vás expozicí provede hlas samotného hlavního inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga. K prohlédnutí jsou připraveny reprodukce soudních protokolů a rozsudků, k shlédnutí dva filmy a k vyzkoušení mučící nástroje. Jako pomník lidského utrpení se v expozici nachází rekonstrukce vězení Jindřicha Peschkeho, nejstatečnější oběti procesů, jako jediný se k čarodějnictví na mučidlech nikdy nepřiznal a zemřel ve vězení po 12 letech žalářování. Prohlídka expozice trvá přibližně 45 minut.
Provozní doba: červen, září| po-ne | 9.00-15.00 hod. červenec, srpen | po-ne | 9.00-12.00, 13.00-17.00 hod. Mimo uvedené období se lze k prohlídce objednat (s předstihem min. 14 dní).
Kontaktní údaje: Evropský dům setkávání (tzv. Geschaderův dům) Kladská 1, 787 01 Šumperk tel.: 583 213 747, 721 346 527 e-mail:
[email protected] www.sumperk.cz facebook: Šumperský průvodce Autor článku: Bohuslav Vondruška Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/expozice-carodejnicke-procesy
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Černá Voda" Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel
GPS poloha: 50°13'48.00"N 17°24'1.66"E
Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj:http://mariahilf.hyperlink.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-kostel-pany-marie-pomocne
Bouda Muzeum
GPS poloha: 50°4'17.58"N 16°40'41.53"E
Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí pevnostního systému budovaného před II. světovou válkou. Od roku 1990 probíhají rozsáhlé rekonstrukce, které umožnili zpřístupnění veřejnosti. Pevnost je největším muzeem československého stálého opevnění u nás. Více informací na http://www.bunkry.cz/ bouda Bouda vstupné : dosp. 50 Kč , stud. a důch 40 Kč , děti od 6 l. 30 Kč prohlídka : květen,červen, září, - 11h , 13h, 15h denně červenec, srpen - 11 h - 16h denně , vždy v celou hodinu říjen 11h, 13h,15h, SO, NE a Sv Podrobnější info na www.bunkry.cz/bouda/ Možnosti dopravy najdete na www.odjezdy.cz Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda--2
Knížecí cesta Technická památka
GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E
Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Černá Voda" nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta
Lesní železnice v Koutech Technická památka
GPS poloha: 50°6'31.18"N 17°5'1.14"E
Na konci 19. století byly ve svazích Černé stráně vybudovány soustavy lanovek a úzkorozchodných železnic k likvidování následků větrné kalamity, která poškodila lesní porosty na tomto masivu. Dodnes můžeme na jižních svazích hory najít nějaké zbytky drážních těles a lanovek, na kterých byly položeny základy dopravních zařízení. Další železnice pak vedla do prostoru Černé Stráně a Vozky od severu, dodnes můžeme vidět zbytky železnice např. V Branné u Banjaluky, či Josefové. Železnice na jižním svahu se rozkládaly v prostoru nad Kouty a Přemyslovem. Železnice měly být postaveny v patrech ve vrstevnicích zhruba od 700m do 1000m ve vzdálenostech 100m výšky. Nejnižší patro mělo začínat zhruba v nejvyšším bodu tzv. Knížecí cesty, což je cca 700m n.m.. Spojení mezi patry pak zajišťovaly pozemní lanovky. Některá patra dráhy jsou již zcela zarostlá nebo zničená, nicméně něco se dá pořád najít. V překvapivě dobrém stavu je nejvyšší 4. patro ve výšce kolem 1000m, v podsatě jsem na ně narazi lpři sestupu lesem od skal na Kazatelně. Základy železnice byly totiž stavěny z kamení na sucho, ale zřejmě dostatečně bytelně, aby se nerozpadly. Téměř v jižním bodě svahu Černé stráně pak na těleso dráhy navazuje násep po kterém byla asi vedena jedna z lanovek. Dráha pak směřuje dál k severu kde mizí nebo končí v mlází. Naštestí porost není příliš hustý a brzy se dá narazit na průsek k silnici po úbočí Černé stráně, po cca 300m pak dorazí k silnici s červenou cykloznačkou od Přemyslova. Zhruba podobnou trasu bych doporučil k zájemcům o průzkum této zajímavé technické památky. Většina částí železnic je bohužel dostupná s obtížemi, je možná škoda, že alespoň k některým částem není upraven nějaký smysluplněnší přístup, přece jen se jedná o dílo, které ve své době představovalo zajímavou ukázku důmyslu lesníků a dřevorubců. Ostatně dodnes se najdou v Koutech pamětníci, kteří tvrdí, jak v mládí někde v lese jezdili na vozíčcích. Poměrně zajímavě je popsána železnice na stránkách obce Loučná, viz. níže, ovšem kolejnice či pražce dnes asi v lese už nenajdeme.
http://www.loucna-nad-desnou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8708&id=31753&p1=3034 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-zeleznice-v-koutech
Muzeum silnic Vikýřovice - Šumperk Muzeum
GPS poloha: 49°58'2.75"N 16°59'59.28"E
Koncem října (27.10.2010) bylo ve Vikýřovicích otevřeno nové muzeum silnic. Sbírkový fond obsahuje předměty a exponáty převážně z oblasti severní a střední Moravy. S vytvářením sbírky bylo započato v r. 1995, samotné muzeum vzniklo r. 2005. Muzeum je umístěno v prostorách bývalého hospodářského dvora ve vikýřovické části Krenišov. Prozatím je otevřena část budovy s klenbami v přízemí, do budoucna se počítá s oddělením mostů (ze silnice od Šumperka je vidět na dvůr s železnými konstrukcemi bývalých mostů a lávek) a oddělení věnované železárnám bratří Kleinů z Loučné a Sobotína, významných železničních i silničních stavitelů. Před vstupem do muzea je řada historických patníků, k nejzajímavějším exponátům zatím patří železný kololis na zpevňování kol formanských vozů, najdeme tu historické vozy, kočár, saně, dámské kolo či různé nářadí, tabulky, směrovky, závodní kroniky, odznaky či vyznamenání apod. Měly by tu být vystaveny i archeologické nálezy ze staveb silnic, najdeme tu mapu Československa z r. 1937 se zakreslenou dálnicí podle návrhu J. A. Bati. Na velkoplošné obrazovce může návštěvník shlédnou filmy a fotografie o stavbách silnic. Muzeum vzniklo z velké části díky podpoře tzv. Norských fondů a Olomouckého kraje, iniciátorem myšlenky je především ředitel Okresní správy silnic Šumperk Roman Bednář. Zajímavé jsou plány na další dostavbu muzea. Silnice I/11 by do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Černá Voda" budoucna měla být přemostěna bývalou lávkou ze šumperského nádraží, v arálu má vzniknout vyhlídková věž, v bývalých objektech pak budou depozitáře. Muzeum je snadno dostupné od silnice č. 11/44 Šumperk – Jeseník od odbočky směr Hraběšice, Krásné (k penzionu U Jirsáka). Otevření muzea je i významným počinem v roce, kdy se Vikýřovice staly vesnicí roku Olomouckého kraje.
Otevřeno by mělo být Út-Pá 10-16hod, So 9-16, vstupné 30,- Kč dospělí, 10,- děti, 50,- Kč rodinné vstupné Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-silnic-vikyrovice-sumperk
Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E
Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail:
[email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum
Rozcestí Lesní bar Rozcestí
GPS poloha: 50°13'29.89"N 17°3'21.17"E
Na rozcestí Lesní bar (755m) se můžete dostat po modré lyžařské trase z Lučního vrchu (6km), Smrku (9km) a Petříkova (13km) nebo z Horní Lipové žst. (1,8km), Lipová Lázně (7km) a Ramzové žst. (8km). Lesní bar je vynikající nápad místních lesáků, kteří se rozhodli zpříjemnit cyklistům, turistům a v zimě i běžkařům výlety v okolí Horní Lipové. V létě jsou zde k dispozici nápoje chlazené místním potokem, v zimě si můžete uvařit kávu, čaj, svařák nebo se posilnit i něčím ostřejším. Vždy je k dispozici něco na zub. V zimním období určitě uvítáte možnost se zahřát u krbu při čekání na klobásku nebo špekáček z roštu nebo udírny. Bar není obsluhován, vše si návštěvník připravuje sám a je v něj vložena nesmírná důvěra, že za to i zaplatí - Nezklamte ji! Modrá lyžařská trasa vede po asfaltové cestě. Přístupné a zásobené celoročně, jen za velkého náledí si dejte pozor. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-lesni-bar
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15
Průvodce "Černá Voda" Obří skály rozcestník Rozcestí
GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E
Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik
Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí
GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E
Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti
super chalupa (nejen) pro děti v Jeseníkách Ostatní
GPS poloha: 50°1'2.03"N 17°22'35.44"E
zdravím všechny cestovatele. nedá mi to se nepodělit o skvělé místo, na které jsme letos náhodou narazili. se známými a našimi dětmi jsme jsme si užili týden skvělé dovolené na pohádkové Chaloupce v Jeseníkách. Krásné okolí, blízké sjezdovky, parádní kopec na bobování pár metrů od chalupy, uvnitř 2 herny s množstvím hraček... prostě pohádka! Autor článku: Hana Novotná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/super-chalupa-nejen-pro-deti-v-jesenikach
Bělá pod Pradědem - informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°11'28.10"N 17°11'41.24"E
Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích….. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8:00 - 12.00 a 12:30 - 17:00 úterý a pátek 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov 4 790 85 Bělá pod Pradědem tel: +420 584 452 834 e-mail:
[email protected] web: http://www.bela.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 16
Průvodce "Černá Voda" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-pod-pradedem-informacni-centrum
Vysoká hole Rozcestí
GPS poloha: 50°3'35.90"N 17°13'50.45"E
Rozcestí Vysoká hole je orientační místo na červené turistické trase a najdeme jej na stejnojemnném vrcholu. V okolí rozcestí je rozlehlá holá horská plošina. Z těchto míst je krásný výhled na vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.) a za pěkného počasí můžeme vidět Nízké Tatry. Za druhé světové války zde německá armáda budovala vojenské polní letiště. Na jižním svahu jsou vidět pozůstatky dělostřeleckých cvičení české armády. Jihozápadním směrem se po červené vydáme z tohoto rozcestí oblastí Velkého kotle k Jelení studánce a opačným směrem po červené značce půjdeme kolem turistické chaty Ovčárna na vrchol Praděd. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka-hole
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 17