Průvodce "Železná Ruda"

Průvodce "Železná Ruda"

Křemelná Řeka

GPS poloha: 49°12'16.43"N 13°15'34.80"E

Jeden ze dvou hlavních pramenných toků Otavy pramení jako Zhůřecký potok na východním svahu Můstku nedaleko Železné Rudy ve výšce 1.214 m. U Čeňkovy Pily se spojuje s Vydrou a odtud je již jejich společný tok znám pod jménem Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Odvodňuje území o rozloze 172 km čtverečních. Pro vodácké účely je využívaný úsek od soutoku s Prášilským potokem až k Rejštejnu. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován Vchynicko- Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremelna--1

Pancíř Hora

GPS poloha: 49°10'42.83"N 13°15'12.75"E

Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města. Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek - Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře. Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem. Na vrcholek Pancíře vede sedačková lanovka, která má nástupní stanici nedaleko parkoviště na Špičáku. Pěší výstup na Pancíř je možný po modré značce ze Železné Rudy (asi 8 km) nebo od parkoviště Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Železná Ruda" ze sedla Špičáku po červené značce (asi 5 km), která pokračuje jako hřebenovka na vrcholy Můstu a Prenetu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pancir

Bílá strž Rezervace

GPS poloha: 49°11'34.71"N 13°9'24.28"E

Romantické údolí středního toku Bílého potoka (jeden z toků napájejících údolní nádrž Nýrsko) s jediným vodopádem na Šumavě, vysokým téměř 14 m, leží asi 4 km jižně od Hojsovy Stráže a asi 10 km severozápadně od Železné Rudy. Chráněn je především vodopád jako mimořádný přírodní výtvor, jsou zde však i obří hrnce, vymodelované na kamenech v řečišti potoka. Na stráních nad řečištěm se dochovaly zbytky původního lesa, který má pralesní podobu. Přístup do dnešní národní přírodní rezervace umožňuje trasa červené turistické značky ze Špičáku nad Železnou Rudou (asi 5 km) nebo od Černého jezera (asi 4 km). Na červenou značku je možné se napojit také z modré procházející železniční stanicí Hojsova Stráž (asi 12 km) a osadou Hamry (asi 7 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-strz

Černé jezero Jezero

GPS poloha: 49°10'49.68"N 13°11'4.17"E

Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha) byla vyhlášená již roku 1911 k ochraně dvou z osmi šumavských jezer ledovcového původu na úbočích Jezerní hory (1343 m). Černé jezero (zvané též Bystřické, Dešenické, České) je rozlohou největší na Šumavě (18,93 ha, hloubka 40 m, délka od hráze k Jezerní stěně 800 m). Leží ve výšce 1008 m n. m. Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká karová stěna Jezerní hory. Hráz jezera je zpevněná a je u ní hydroelektrárna z r. 1929 - první přečerpávací elektrárna v ČSR vybudovaná Škodovými závody Plzeň pro ZČE (soustrojí 2,5 MVA, spád 240 m). Kamenité kráterové dno je pokryto 9 m vysokou vrstvou kalu z pylu okolních stromů, ukládaného zde po statisíce let. Horizontální silničku ze Špičáckého sedla zde vybudoval krátce před 1. světovou válkou nadlesní Julius Komárek, otec univerzitního profesora Dr. Julia Komárka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerne-jezero

Můstek Vrchol

GPS poloha: 49°12'8.06"N 13°14'46.33"E

Do oblasti výjimečných přírodních krás Železnorudska patří i Můstek, jeden ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy (Prenet, Můstek, Pancíř), který dosahuje asi 7 km severně od Železné Rudy výšky 1.234 m. Kolem vrcholku vede hřebenová cesta s pěknými výhledy. Vrch je - stejně jako celý hřeben - porostlý smrkem. Na severozápadním svahu Můstku je nad Hojsovou Stráží lyžařský vlek se sjezdovou tratí. Přístup k vrcholu usnadňuje sedačková lanovka, která vyveze návštěvníky na vrcholek Pancíře. Odtud vede trasa červené turistické značky (asi 5 km) na vrchol Můstku. Turistům, kteří se k vrcholku chtějí vypravit od Hojsovy Stráže, usnadní cestu trasa modré turistické značky, která na trase dlouhé asi 4 km nabízí řadu výhledů na Železnorudsko. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mustek

Jezero Laka. Jezero

GPS poloha: 49°6'40.00"N 13°19'42.17"E

Jezero Laka /někdy též Mlaka/ leží tři kilometry západně od obce Prášily na území Národního parku Šumava. Svou nadmořskou výškou 1096 m je nejvýše položené v celém pohoří. Pro svoji polohu pod horou Debrník bývá jezero někdy označováno názvem Pleso. Laka zarůstá vegetací a postupně přechází na zrašelinělý močál, což bylo v 19. století důvodem ke zvyšování hráze. Maximální hloubka jezera činí 3, 9 m (nejméně ze všech šumavských jezer), průměrná hloubka 1, 4 m a obvod vodní plochy 870 m. Zajímavostí jsou plovoucí rašelinné ostrůvky . Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Křemelné. V minulosti byla voda vypouštěná z jezera využívána k plavení dříví. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Křemelné. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Železná Ruda" Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezero-laka--1

Špičák Hora

GPS poloha: 49°10'24.64"N 13°12'25.77"E

Známý vrchol Železnorudska ve vypíná do výšky 1.202 m nad stejnojmennou rekreační obcí asi 4 km severně od Železné Rudy. Na svazích Špičáku byl vybudován rozlehlý lyžařský areál, který nabízí na celé řadě různorodých sjezdových tratí podmínky jak pro začátečníky, tak pro pokročilé lyžaře. Vedou odtud i udržované trasy běžeckých stop. Oblast vrchu je přitažlivá i pro letní turistiku. Prochází tudy část naučné stezky Železnorudsko, která na trase dlouhé 15 km přibližuje návštěvníkům historii oblasti i život jejích obyvatel a přírodní krásy a zajímavosti. Špičáckým sedlem, které leží mezi Pancířem a Špičákem. V 1. 000 m nad mořem, prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Železniční trať ze Železné Rudy do Hojsovy Stráže prochází pod Špičáckým sedlem 1.748 m dlouhým tunelem, který byl postaven v letech 1874 - 1877 jako první železniční tunel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dodnes je nejdelším svého druhu v České republice. V létě 1881 zde pobýval Jan Neruda. Patrně právě zde vznikla jeho Romance o Černém jezeře. Přístup k vrcholku je možný od parkoviště ve Špičáckém sedle po trase zelené turistické značky s napojením na červenou (asi 5 km) nebo po žluté značce ze Špičáckého sedla přes Černé jezero, kde je možné se napojit opět na červenou (asi 6 km). V zimě je vrcholová partie přístupná pomocí lyžařských vleků. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spicak

Velký Javor Hora

GPS poloha: 49°6'45.22"N 13°8'12.76"E

Velký Javor (Gr. Arber), ležící na německém území, je nejvyšší vrcholem Bavorského lesa a zároveň Šumavy. Je vzdálený cca 7 km od Železné Rudy a cca 3 km od Bavorské Rudy. V blízkosti hlavního vrcholu jsou dvě kruhové věže (televizní vysílač, radarová a meteorologická stanice) a kaple sv. Bartoloměje. Za dobrého počasí se nabízí krásný výhled až na rakouské Alpy. Velký Javor poskytuje výborné podmínky pro lyžaře. Nachází se zde několik pečlivě upravovaných sjezdových tratí všech obtížnostních kategorií, k dopravě slouží šest vleků a jedna sedačková lanovka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-javor

Velké Javorové jezero Jezero

GPS poloha: 49°5'51.84"N 13°9'13.38"E

Je nejníže položeným šumavským jezerem - 934 m n. m. a jeho kar je vyhlouben v rule. Plocha je 7, 02 ha, jeho největší hloubka dosahuje 16 m. Jezero je odvodňováno do Dunaje Javorským jezerním potokem (Arber Seebach) a Řeznou. Pravděpodobně nejstarší zmínku o tomto jezeře obsahuje darovací listina Konráda II. Güntherovi, představenému kláštera v Rinchnach. Značná část pohraničního lesního území tím připadla tomuto klášteru. Hranice byly vedeny právě podle jezera ... per descentum Regin fluminis, et sic sursum... V dnešní době stojí na hrázi jezera velký hotel s Restaurací a prodejem suvenýrů, po jezeře brázdí kolesové loďky na nožní pohon. Kolem jezera je upravená stezka s pramenem pitné vody. U autobusového parkoviště je vstup do Pohádkového lesa (Märchenwald), což je atrakce pro děti s pohádkovými postavami v životní velikosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-javorove-jezero

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Železná Ruda" Čertovo jezero Jezero

GPS poloha: 49°9'54.70"N 13°11'57.08"E

Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha) byla vyhlášená již roku 1911 k ochraně dvou z osmi šumavských jezer ledovcového původu na úbočích Jezerní hory (1343 m). Na Čertově jezeře proběhl r. 1957 jednodenní průzkum pod hladinou - bez jakéhokoliv nálezu. Avšak v červenci 1964 jsou nalezeny bedny s výbušninami. 10.7.1964 v 11:36 hod je u jezera odpálena první část třaskavin. Výbuch zanechal po sobě 2,5 metrový kráter o průměru 5 m. Jsou tím způsobeny značné škody v přírodní rezervaci, na což se pracovníci tehdejšího ministerstva vnitra neohlíželi. Čertovo jezero (1030 m n. m., 10,31 ha, hloubka 37 m) leží na jižním svahu Jezerní hory a je vzdáleno vzdušnou čarou od Černého jezera jen 1,5 km. Mezi nimi po hřebeni Jezerní hora - Špičák probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Z Černého jezera odtéká voda Černým potokem do Úhlavy (Severní moře). Čertovo jezero leží v povodí Řezné (Černé moře). Jezerní pánev vyhloubená ve svoru má sběrnou oblast vody o ploše 0,857 km2. Jezero má dva menší přítoky a je odvodňováno Jezerním potokem do Železného potoka, který je přítokem Řezné. Kolem jezera prochází červeně značená turistická trasa vedoucí z Železné Rudy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovo-jezero

Svaroh Kopec

GPS poloha: 49°10'23.33"N 13°10'2.97"E

Svaroh - kopec s krásným výhledem do Čech i Německa. Za dobré viditelnosti jsou vidět Alpy. Z české strany se sem nejde zrovna nejlépe - přísně chráněná zóna Šumavy. Mnohem lepší je trasa z německa, kde máte pod vrcholem parkoviště (v zimě i běžkařské trasy). V zimních měsících je lepší mít sněžnice nebo alespoŇ návleky. Kdo je příznivcem skialpinismu, tak hurá vzhůru. Trasa není časově náročná, ale když se budete chtít projít po hřebenu, tak si na to dejte více jak půl dne. Podle toho jak rádi se kocháte krajinou. Na hřebenu vede hranice (česko-německá)a německá turistická trasa. Na německé straně nebudete mít žádný problém. Na české straně se dostáváte do přísně chráněné zóny u Jezerní stěny (Černé jezero). Velkou výhodou je krásný rozhled a protože sem nevede lanovka, tak se nemusíte obávat turistických davů. Autor článku: Eliška Dolinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaroh

Malé javorské jezero Jezero

GPS poloha: 49°6'54.94"N 13°12'10.80"E

Malé javorské jezero leží pod horou Malý Javor nedaleko Železné Rudy. Jezero postupně zarůstá. Okolo jezera vede příjemná trasa. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/male-javorske-jezero

ARBERSEE - JAVORSKÉ JEZERO V BAVORSKÉM LESE Jezero

GPS poloha: 49°5'55.25"N 13°9'18.11"E

JAVORSKÉ JEZERO přístupné po celý roky, na úpatí Velkého Javoru, autem že 6elezné Rudy asi 20 km na německé straně, 935 m.n.m., hloubka vody je 16 m, 7,72 ha vodní plochy, přírodní rezervace od r. 1932 Jezero je pravděpodobně 10 000 let staré, v těsné blízkosti stojí restaurace, půjčovna loděk a prodejna suvenýrů. Pomalá procházkaokolo jezera trvá asi 1 hod. Jezero není vhodné ke koupání. Příjezd od hr. přechodu 6elezná Ruda / bayerische Eisenstein.


str. 4

Průvodce "Železná Ruda" Autor článku: MiNiVi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arbersee-javorske-jezero-v-bavorskem-lese

Špičácké sedlo Sedlo

GPS poloha: 49°10'22.21"N 13°13'32.83"E

Špičácké sedlo leží nedaleko Železné Rudy nad obcí Špičák mezi vrcholy Špičák a Pancíř. Je zde odstavné parkoviště pro trasy na Černé jezero a Pancíř. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spicacke-sedlo

Nový Brunst Údolí

GPS poloha: 49°10'35.54"N 13°16'29.71"E

Nový Brunst je údolí pod vrcholem Pancíř. Stávala tu osada se Skelnou hutí, kterou zde založil při Slatinném potoce v roce 1828 Jan Křtitel Adler, majitel huti na Brunstu. Původní huť dostala jméno Starý Brunst a nově založená Nový Brunst. Pro finanční potíže přešla huť do rukou Jana Jiřího Aschela v roce 1830. Ten ji po požáru roku 1831 přestavěl. Zároveň zde vzniklo celkem 18 výrobních a provozních budov. Po dalším požáru roku 1888 byla bývalá dřevěná huť přestavěna na zděnou. Znovu sklárna vyhořela roku 1900, ale to již nefungovala. Ve své době tu stály i dvě pily, hamr na cínové fólie, pokladárna zrcadel, stoupa na křemen, panský dům majitelů, hospoda a do roku 1899 fungovala škola pro místní děti. Sklářská huť vyráběla tabulové a zrcadlové sklo, které vyvážela až do 50. let 19. století do Milána a Benátek. Po poválečném odsunu německého obyvatelstva domky postupně chátraly a většina byla stržena v 50. letech 20. století. Dnes tu zůstala jen stodola přestavěná k rekreaci. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-brunst

Ski areál Železná Ruda - Špičák Ski areál

GPS poloha: 49°9'49.25"N 13°13'18.05"E

Lyžování a snowboarding na Špičáku Špičák nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy. Příležitost si dobře zalyžovat zde najdou všechny skupinu lyžařů od začátečníků přes rodiny s dětmi až po lyžařské experty. Špičák nabízí celkem pět sjezdovek a dvě cvičné louky v celkové délce 8, 4 km. Přepravu lyžařů zajišťuje jedna čtyřsedačková lanovka s nástupním kobercem od firmy Doppelmayr a 10 vleků s celkovou přepravní kapacitou 5. 500 osob za hodinu. lanovky a vleky denně v provozu 8:30 - 16:00 denně večerní lyžování na Lubáku 18:30 - 21:00 ski areál nabízí sjedovky různých otížností , na své si přijdou začátečníci i pokročilí lyžaři snowpark je denně připraven pro ty, kdo milují snowboarding a freeskiing umělé zasněžování pokrývá 80% všech sjezdovek sjezdovka černá Šance je se sklonem 45° jednou z nejprudších sjezovek v republice všechny sjezdovky včetně Šance jsou denně upravovány rolbou s navijákem - nové sněžné pásové vozidlo Park Bully 300 - skibus jezdící celým železnorudským údolím - od Gerlovky na špičácké sedlo - rozšíření zasněžovacího systému - nové věže na vrtulové kanony - zavedení rodinné jízdenky - zlevnění sezónní jízdenky - až 40% slevy pro školní zájezdy - slevy na jízdném pro ty kteří parkují na záchytných parkovištích Kaskády a Špičácké sedlo


str. 5

Průvodce "Železná Ruda" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-zelezna-ruda-spicak

Brčálník Rekreační oblast

GPS poloha: 49°11'47.36"N 13°13'52.00"E

Brčálník je horská oblast na Šumavě nedaleko Hojsovy Stráže a Železné Rudy. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brcalnik

Horizont Rekreační oblast

GPS poloha: 49°9'57.58"N 13°14'49.61"E

Horizont je malá rekreační osada a výchozí místo turistických tras. Osadu najdeme severním směrem od Železné Rudy v oblasti Národního parku Šumava. Severním směrem se nad osadou zvedá vrchol Pančíř ( 1214 m. n.m. ). Nad osadou vede lanová dráha z Železné Rudy na vrchol Pančíř. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horizont

Kaple na Hůrce Kaple

GPS poloha: 49°7'58.62"N 13°19'56.57"E

Je sobotní podvečer a my stojíme v místech bývalé šumavské osady Hůrka. Běžkaři už dávno sjeli do údolí a tak teď, když poslední sluneční paprsky zalévají okolní pláně, vládne tady nahoře téměř posvátné ticho. Jen občasný poryv větru zašumí v korunách vzrostlých javorů, lemujících cestu ke zrekonstruované kapli, která jako jediná připomíná časy, kdy tady všude okolo žili lidé. Místo, kde teď stojíme, bylo kdysi skutečným srdcem sklářské osady Hůrka, stojící přibližně 10 kilometrů od Železné Rudy, na březích Jezerního potoka, vytékajícího z nedalekého jezera Laka. V nadmořské výšce 990 m. n. m. vyrostl v roce 1789 nejdříve kostel sv. Vincence Ferrarského, aby poskytoval duchovní služby téměř tisícovce zdejších obyvatel, kteří tu žili před 2. světovou válkou. Kaple sv. Kříže vyrostla o něco později, v roce 1820 a zásluhu o její vznik měl Jiří Kryštof Abele – významný představitel zdejšího sklářského rodu, jenž ji nechal zbudovat jako rodinnou hrobku. Nechyběla v ní ani kruchta, ani varhany. Prvním, kdo spočinul v její kryptě, byla Marie Zuzana Hafenbrädlová – vdova po majiteli nedaleké Bavorské Železné Rudy. Tu postupně následovali další významní členové sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. Své sklářské tradice se nevzdali ani po své smrti. Jejich těla spočívala v prosklených rakvích a že se sklářství v té době na Šumavě opravdu dařilo, dokazovaly často i velmi cenné šperky, s nimiž byli nebožtíci do hrobky uloženi. Josef Klostermann – otec známého šumavského spisovatele Karla Klostermanna – sice nebyl tak movitý, přesto však byl, jako rodinný lékař rodiny Abelů, také uložen do zdejší kaple. Dobové dokumenty uváděly, že v roce 1920 bylo v kapli na věčný odpočinek uloženo již 23 mumifikovaných těl, těsně po 2. světové válce pak dokonce 26 těl. Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, že mezi nimi byla i dívka, jenž měla utonout v nedalekém jezeře Laka. Pravdivost této informace se však nikdy ověřit nepodařilo. Je paradoxní, že kaple, která se jako jediná, byť v notně zdevastovaném stavu, dochovala z bývalé osady, vděčí za svou záchranu tomu, že si ji po vzniku vojenského prostoru Dobrá Voda vojáci vybrali za pozorovatelnu. Přesto zaplatila krutou daň Psal se rok 1953, když byly jednoho podzimního dne všechny mumie vytaženy z krypty a za značně ponižujících okolností zlikvidovány. Vojenské komando se neštítilo ani přibít mrtvoly sklářů na prkna a použít je jako terče pro hlavně svých samopalů. Dozněly salvy samopalů, za několik let přestala fungovat i vojenská pozorovatelna a neudržovaná kaple začala rychle chátrat. Zdálo se, že i poslední připomínka bohaté historie tohoto místa podlehne drsnému šumavskému podnebí. Přišel však rok 1989 a s ním i nová naděje. Po roce 1990 byly podniknuty první kroky k záchraně kaple sv. Kříže. I díky příspěvkům bývalých obyvatel mohly být realizovány záchranné práce na této památce, díky kterým povstala v nové kráse. Dnes už se pyšní novými omítkami i novou střechou a každý poutník, který k ní dorazí, může pomocí táhla rozeznít její zvon. Kéž by jeho zvuk, nesoucí se nad šumavskými kopci, přinesl do těchto míst když už ne nový život, tak tedy alespoň klid a mír. Příkoří a nespravedlností se tu odehrálo dost. Teď je čas na další, snad veselejší kapitolu dějin tohoto místa.


str. 6

Průvodce "Železná Ruda" Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-na-hurce

býv. Hůrka Rozcestí

GPS poloha: 49°7'25.60"N 13°19'49.09"E

Rozcestí v místech kde stávala obec Hůrka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byv-hurka


str. 7

Průvodce "Železná Ruda"

Recommend Documents