Průvodce "Bavorská Železná Ruda"

Průvodce "Bavorská Železná Ruda"

Zámek Kynžvart Zámek

GPS poloha: 50°0'15.19"N 12°36'22.68"E

Přibližně v letech 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře byl majitelem kynžvartského panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic. Jelikož se však účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., byl mu jeho majetek v roce 1623 konfiskován. Nejprve bylo panství propůjčeno a v roce 1630 definitivně prodáno pěti bratřím Metternichovým za 66.114 říšských zlatých. Kynžvartské panství včetně ruin hradu na kopci a nově postaveným zámkem v údolí patřilo Metternichům až do roku 1945. První přestavba zchátralého renesančního zámku Cedviců pochází z let 1681-1691. Další stavební práce se konaly v letech 1821 -1839, jelikož starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval nárokům rakouského státního kancléře a ministra zahraničí Metternicha na reprezentaci. Přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu měl na starosti vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile. Právě osoba knížete Metternicha (Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg) byla patrně tou nejslavnější a nejdůležitější v éře kynžvartského zámku. Za jeho života (17731859) zde bylo soustředěno velké množství uměleckých předmětů, sbírky medailí, mincí, porcelánu a zbraní. V této době také vznikla proslulá kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky.

Zámek je ojedinělou ukázkou venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru, která je citlivě vsazena do rozsáhlého přírodně - krajinářského parku. Návštěva se však nemusí odehrávat pouze venku, nýbrž je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" možné si zakoupit vstupenku na prohlídku interiéru. Lze zde spatřit například Kancléřovu knihovnu, která patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Za prohlídku stojí také zámecká jídelna, kde je instalován unikátní zrcadlový mosazný zlacený stolní servis, vyrobený koncem 18. století. Dále je umožněn přístup do Zámecké Kaple sv. Antonína z Padovy, která byla vybudována v roce 1833 a ve které byla od roku 2000 obnovena tradice poutní mše sv. Antonína. S osobností posledního chebského kata Karla Hussa je spojen vznik Kabinetu kuriozit, který patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě.

Jedna z prvních věcí, která návštěvníka zámku zaujme, je fontána na nádvoří u hlavního vchodu. Jedná se o zajímavý litinový výrobek Metternichových železáren. V bezprostředním i vzdálenějším okolí zámku založil při jeho empirové přestavbě vídeňský dvorní zahradník Riedl za spolupráce architekta Petra Nobileho krásný a zajímavý Zámecký park. Základ parku tvoří promyšlená skladba původních místních porostů, která byla doplněna novými výsadbami taktéž z dřevin domácích.

Areálem Zámeckého parku protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Mlýnský (s ostrůvkem a dřevěnou chatkou), Panský, Zahradní, Písečný a Černý. Z několika míst v parku se nabízejí zajímavé pohledy na budovu zámku. Působivá je také stromová alej vysázená kolem vedlejší příjezdové silnice. Hlavní budova zámku byla v minulosti doplněna objekty, které se snažili stavět slohově jednotné se zámkem. Jedná se například o budovy hospodářského dvora, mlýnu, zahradnictví se skleníkem, pivovaru a lesovny pod zámkem. Tyto doplňují drobnější architektonické objekty – Štolbův kříž, Obelisk, Kamenné odpočívadlo se stolem a lavicemi, Litinová plastika Artemis, Čajovna (poustevna – Eremitage a další. Zajímavá zastávka je také u Staleté lípy velkolisté (Tilia platiphillus).

Zámek Kynžvart je ve správě Památkového ústavu v Plzni a během roku se zde konají se zde zajímavé výstavy a zámecké koncerty.

V městečku Lázně Kynžvart a okolí mne mimo zaujalo následující: - jeden zajímavý objekt:http://www.turistika.cz/mista/lazne-kynzvart-zidovsky-obchodni-dum-new-york - romantická ruina kostela:http://www.turistika.cz/mista/romanticky-upravena-ruina- kostela-sv-jana-krtitele-v-obci-vysokanedaleko-lazni-kynzvart - kopec Dyleň:http://www.turistika.cz/mista/dylen-a-zavrena-rozhledna - židovský hřbitov u obce Drmoul:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-obce-drmoul - Panská rozhledna nad obcí Drmoul: http://www.turistika.cz/mista/panska-rozhledna-nad-obci-drmoul

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-kynzvart

Kynžvart Zámek

GPS poloha: 50°0'9.73"N 12°36'21.18"E

Klasicistní Zámek Kynžvart leží v údolí pod městečkem Lázně Kynžvart v Karlovarském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září každý den kromě pondělí. Interiér zámku je vybaven hodnotným stylovým nábytkem, obrazy, tapisériemi, porcelánem, lustry atd. K nejcennějším malířským dílům na zámku patří 4 pozdně gotické deskové oltářní obrazy, jejichž autorem byl německý malíř Bernard Strigel. Velmi významná je zámecká knihovna obsahující 50 000 svazků, jejíž součástí je také kolekce téměř 8 000 grafických listů vytvořených převážně technikou mědirytiny, ocelorytiny a litografie. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Kabinet kuriozit na zámku Kynžvart patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě, jsou zde k vidění sbírky mincí, přírodnin a historické kuriozity apod. Kolem zámku je anglický park, který je jedním z největších a přírodně krajinářsky nejcennějších parků u nás. Historie Na místě zchátralé středověké tvrze byl v 80. letech 17. století vybudován rodem Metternichů raně barokní zámek. V 30. letech 19. století byl zámek přestavěn do podoby, kterou si uchoval dodnes. Přestavbou zámku byl pověřen významný italský architekt Pietro Nobile, který ji provedl ve stylu vídeňského klasicismu. Zámek se stal sídlem politika a kancléře K. V. Metternicha a probíhala zde i jeho významná diplomatická jednání. Na začátku 20. století byla na zámek z Vídně dovezena vzácná sbírka mramorových bust a skulptur. Rod Metternichů byl vlastníkem zámku až do roku 1945. V 70. ? 80. letech minulého století byla na zámku provedena generální oprava. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kynzvart

Rozhledna Milíře Rozhledna

GPS poloha: 49°39'52.34"N 12°37'41.86"E

Rozhledna Milíře stojí cca 5 km západně od Rozvadova, v CHKO Český les. Radiokomunikační věž z roku 2001 s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m je celoročně přístupná a vstupné se neplatí. Jestli si chcete udělat pěkný výlet, můžete se na rozhlednu vydat pěšky, nebo na kole z Přimdy, kde stojí jeden z nejstarších hradů v ČR. Rozhlednu provozuje obecní úřad Rozvadov a pro turisty je otevřena od 9 do 19 hod. v případě dobrých klimatických podmínek. Jinak je možné si klíč od věže zapůjčit u pí. Klíčové (Milíře čp. 29). Maximální počet osob na věži je deset. Přeji pěkný výlet. Autor článku: Petra Studená Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-milire

Švamberk (Krasíkov) Zřícenina

GPS poloha: 49°52'28.99"N 12°55'58.12"E

Zřícenina významného hradu Krasíkov, nazývaného také Švamberk, stojí na výrazném kopci západně od Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Z kdysi mohutného hradu se zachovala kulatá věž a část zdiva hradního paláce. Dominantou hradního areálu je Kostel sv. Jiří z roku 1652 s kryptou rodu Švamberků. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století. V roce 1421 hrad dobyl Jan Žižka. V 1. polovině 16. století proměnil Kryštof ze Švamberka hrad na reprezentativní rezidenci. V roce 1644 poškodil hrad rozsáhlý požár. Poté byl hrad ponechán svému osudu, dílo zkázy dokončila císařská armáda, která zde zvítězila nad švédskou posádkou. Z této rány se hrad již nevzpamatoval a již nikdy nebyl obnoven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svamberk-krasikov

Gutštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°50'59.28"N 13°0'59.42"E

Gutštejn je jednou z nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Zřícenina hradu Gutštejn stojí na zalesněné výšině nad údolím potoka Hadovky poblíž Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Dispozice hradu byla dvojdílná. Z předhradí se dochoval pouze sklípek vytesaný do skály. Nejstarší částí hradního areálu je vysoká hranolová věž s výrazně zaobleným nárožím, dále se zachovaly zbytky jižního a severního hradního paláce a obvodová zeď vnitřního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a stal se sídlem mocného rodu Gutštejnských. Jméno Gutštejn se poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1422 se hrad marně snažilo dobýt husitské vojsko. Již v 15. století však přestal hrad potřebám významného rodu Gutštejnských vyhovovat, jeho majitelé zde většinou trvale nesídlili. V roce 1566 se hrad Gutštejn uvádí jako pustý.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/gutstejn

Volfštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°48'27.51"N 12°52'6.08"E

Romantická zřícenina hradu Volfštejn se ukrývá uprostřed lesů na Tachovsku v Plzeňském kraji. Volfštejn byl hradem bergfritového typu a vynikajícím příkladem raně středověkého hradu, který nebyl narušen žádnými pozdějšími stavebními zásahy. Oválný hradní areál obtáčela hradba, bezpečnost zvyšoval hluboký ve skále vytesaný příkop. Dominantou a nejvýznačnějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž. Proti ní stával hradní palác, dochovaly se i zbytky dalších hradních staveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen již v 1. polovině 13. století. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1460 tehdejší majitelé Volfštejn opustili. Pustnoucí hrad pak zanikl za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/volfstejn

Domažlice Hrad

GPS poloha: 49°26'26.48"N 12°55'36.08"E

Chodský hrad, který reprezentuje styl středoevropského kastelu, je nejvyhledávanější památkou města Domažlic v Plzeňském kraji. Hrad je patrová obdélníková stavba s nevýraznou fasádou. Z původního hradu se zachovala pouze válcová věž. Návštěvníci si na hradě mohou prohlédnout stálé expozice historie, archeologie, národopisu a přírody Chodska, sklepní Lapidárium, na figurínách je i scéna chodské svatby. Historie Hrad nechal ve 2. polovině 13. století vybudovat Přemysl Otakar II. Na hradě sídlil královský purkrabí, kterému byli podřízeni ochránci zemských hranic ? svobodní Chodové, kteří zde také měli vlastní soud. Ve 14. století se zde konaly zemské sněmy. Hrad byl často dáván do zástavy. V roce 1592 hrad vážně poškodil velký požár, poté zůstal hrad dlouhá léta v troskách a byl využíván pouze minimálně. V letech 1726 ? 1728 byly zbytky chátrajícího hradu přestavěny na solnici. V 18. století byl objekt upravován, po požáru v roce 1822 tady sídlila městská správa, v roce 1842 byl hrad obnoven a po roce 1850 sem byly umístěny státní úřady a škola. Chodský hrad byl v minulých letech po požáru uzavřen, ale po rekonstrukci je hrad v současné době opět přístupný veřejnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/domazlice--1

okolím Domažlic Hrad

GPS poloha: 49°26'26.16"N 12°55'47.17"E

Chci se s vámi podělit o zajímavou kombinaci. Jedná se o součinnost vlaku a nohou, ačkoli vlak může nahradit třeba i auto. Z důvodů nemnoha času a hlavně touha hodně toho vidět, mě často vede k naplánování prohlídky několika míst najednou. V ruce mám velice zdařilé hmotové rekonstrukce, které vychází v unikátní kolekci. Vzpomněl jsem si na návštěvu hradů, mající též svou pohlednici. Je zajímavé porovnat „nástin“ a nynější pozůstatky. Vlakem z Plzně jsem jel do Domažlic. Prohlídka náměstí s věží a hradu, vlastně muzea, je doplněna přejezdem a přechodem na Nový Herštejn. Bylo to trochu náročnější, ale věřím, že je více takových bláznů, jako já. Dá se to zvládnou za dva dny. Ale tři by byli lepší. Ten samí den totiž ještě přecházím na Rýzmberk, hledajíc zde nocleh. Druhý den přechod a přejezd na Horšovský Týn. Návštěva tamního areálu hradu a zpět na Plzeň. Je to velice hezký kout. Přírodně i architektonicky. Ještě stále je pěkný, snad se ho nepokusí někdo „vylepšovat“. Přeji pěkný výlet. Čiko Ps: více jsem popsal v cestopise Rýzmberk Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Autor článku: standa čiko Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/okolim-domazlic

Bolfánek Rozhledna

GPS poloha: 49°27'35.99"N 13°9'52.30"E

Věž se nachází asi 15 kilometrů od Klatov na vrchu Žďár, v plzeňském kraji. Výška této kamenné rozhledny je 45 metrů a počet schodů k jedné vyhlídkové plošině 138. Bolfánek poskytuje návštěvníkům nádherný kruhový rozhled do okolí. Otevírací doba: Duben - So, Ne, Svátky - 10:0012:00, 14:00-17:00 Květen, červen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00- 17:00 Čevenec, srpen - Út-Ne - 9:0012:00, 13:00-17:00 Září Út-Pá - 9:00-12:00, - 13:00-16:00 So, Ne, Svátky 10:00- 12:00, 13:00- 17:00 Říjen, listopad - So, Ne, Svátky - 13:00- 16:00 Poslední prohlídka 15 minut před koncem otevírací doby. Za špatného počasí rozhledna uzavřena. Návštěvu je možno dohodnout i mimo otevírací dobu. Mobil: 606 859 345 Tel./ Fax: 376 398 245 Pokud pojedete autem, dostanete se k ní, když za Lučicemi ve směru na Chudenice odbočíte ze silnice vlevo na asfaltovou silnici. Ta Vás po pár set metrech zavede na přírodní parkoviště u Zámeckého parku, kde se dá pod stromy zanechat auto. Zbytek cesty dojdete pěšky do kopce podle směrníků, které jsou umístěny na stromech. Na konci vás čeká rozhledna Bolfánek. Historie Předchůdcem této rozhledny byla kaplička, která stála na stejném místě jako dnešní rozhledna. Byla postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983. Podle něj byl vrch i pojmenován (Svatý Wolfgang). V letech 1722-25, na popud Františka Josefa Černína, proběhla na místě Kapličky stavba barokního poutního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Kostel začal chátrat poté, co byl kvůli náboženské reformě císaře Josefa II., stejně jako mnoho dalších, uzavřen. V roce 1810 musel být pro velkou zchátralost zbořen. V roce 1845 však věž, která tu po kostelu zůstala, dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. Byla opatřena střechou s pěti věžičkami a gotickým pavlánem. Tuto práci provedl mistr tesařský J. Kubát z Pušperka. V roce 1829 zde sloužil u kaple slavnou staroslovanskou mši Josef Dobrovský. Autor článku: Martina Kocherová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bolfanek

Medvědí pramen Pramen

GPS poloha: 49°58'8.23"N 12°40'59.42"E

Pramen leží západně od Mariánských Lázní v Medvědím údolí. Nejstarší zprávy o prameni Bärenquelle(Medvědí pramen) jsou před první světovou válkou. Vytékal z vykotlaného pařezu v těsném sousedství Medvědího potoka.Byl častým cílem vycházek lázeňských hostů. V roce 1960 sem byla umístěna socha medvěda od akademického sochaře Vítězslava Eibla.V roce 1974 bylo jímání pramene upraveno do betonové jímky, což způsobilo, že pramen kolem roku 1985 zcela zanikl. V místech výše proti proudu se objevil nový pramínek,který byl provizorně upraven a říká se mu Medvídě. K Medvědímu prameni vede z Tyršovy ulice v Mariánských Lázních žlutá turistická značka a vycházkový okruh,který pokračuje k židovskému hřbitovu. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedi-pramen

Panská rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°56'17.48"N 12°38'20.33"E

Rozhledna leží na Panském vrchu a byla otevřena roku 2008. Je přístupná volně od 15.3 do 31. 10. Měří 55 metrů a počet schodů je 207.Náleží k obci Drmoul. Vidět můžete Slavkovský les a Český les. V místě je informačí tabule s dalšími zajimavostmi v okolí. Např: židovský hřbitov, vyhlídkový altán, šachta atd.

Krajina je zde opravdu lákavá. Doporučuji všem.


str. 5

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Autor článku: Novotna Martina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/panska-rozhledna

Slavkovský les - CHKO CHKO

GPS poloha: 49°59'34.22"N 12°42'35.01"E

Pralesovité porosty borovice či masožravou bylinu rosnatku okrouhlolistou mohou vidět návštěvníci naučné stezky přírodní oblasti Kladská v srdci Slavkovského lesa nedaleko Mariánských Lázní. Turisty láká také Dlouhá stoka, která v 16. století, v době svého vzniku, neměla v celé Evropě obdoby. Stoka přiváděla vodu do cínových dolů v Horním Slavkově. Rozsáhlé lesní území koupil v letech 1875 kníže Otto Schönburg-Waldenburg a nechal si zde vybudovat lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat, který dnes slouží jako hotel. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavkovsky-les-chko

Teplá Řeka

GPS poloha: 49°59'37.55"N 12°44'2.22"E

Teplá pramení v nadmořské výšce 765 m.n.m., poblíž Závišína u Mariánských Lázní. Na toku jsou dvě vodní díla (Březová, Podhora). Do Ohře se vlévá z pravé strany pod karlovarským Horním nádražím v nadmořské výšce 370 m.n.m. Při délce toku 59, 2 km klesá Teplá od pramene k ústí o 395 m, t.j. v průměru o 6,7 m/1 km. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tepla--1

Vlčí hora Kopec

GPS poloha: 49°48'30.01"N 12°51'22.60"E

Zajímavý kopec nad soutokem Mže a Kosího potoka. Čedičový vrchol je částečně pokryt lesem, částečně křovinatým porostem a suťovisky. Ze samotného vrcholu je výhled omezený, ale pěkné pohledy se nabízí z luk z jihozápadního úbočí. V tomto prostoru je rovněž naleziště minerálu augitu. V okolí vede několik neoficiálních turistických značek (mimo systém KČT) spojujících obec Černošín, Vlčí Horu, zříceninu Volfštejn a další zajímavosti. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlci-hora

Mariánské Lázně Lázně

GPS poloha: 49°57'20.31"N 12°42'15.53"E

Mariánské Lázně najdeme v Západních Čechách, jižním směrem od Karlových Varů. Město se rozkládá u jižního okraje Slavkovského lesa. Mariánské Lázně jsou naše druhé největší lázeňské město. Vývěry léčivých pramenů najdeme v severní a východní části města. V severovýchodní části města je vybudovaná sjezdovka s lyžařským vlekem a v blízkosti hotelu Koliba je spodní stanice lanové dráhy vedoucí pod vrchol kopce Zádubská výšina ( 779 m. n. m. ). Tady najdeme Miniatur park s maketami historických budov a technických památek ze Střední Evropy. V blízkosti severního okraje města bylo již v roce 1905 postaveno golfové hřiště a naproti je ranč s chovem koní a možností projížděk. Severním směrem dále v lese je vodní nádrž Mariánské Lázně. V jižní části města je vybudován plochodrážní stadion. Jižním směrem od města je vybudována soustava rybníků. Jihovýchodně nedaleko města je nevelké letiště. V severní části města je Geologický park, ve kterém jsou ukázky nerostů. Z Mariánských Lázní do okolí vede celá řada značených cyklistických tras. Město je výchozím bodem několika turistických tras, které nás zavedou do oblasti Slavkovského lesa. Historie V místech dnešního lázeňského města byla již ve 13. století osada nesoucí název Úšovice. V roce 1528 nechal Ferdinand I. prozkoumat místní pramen z důvodu hledání zdrojů soli na území Čech. Pramen sice obsahoval sůl, ale léčivou s projímavými účinky. Lázně vznikly až v 18. století a to zásluhou opatů tepelského kláštera, kteří koupily část Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" lesa s prameny. V roce 1786 tu nechali tepelští premonstráti vybudovat osadu nesoucí název Mariánské Lázně. V roce 1812 byla osada samostatnou obcí a v roce 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejnými lázněmi. V roce 1865 získala osad městská práva. V roce 1872 byla do města přivedena železnice na trase Plzeň ? Cheb. V roce 1898 pak byla přistavěna železnice do Karlových Varů. V roce 1902 zahájila ve městě provoz tramvajová doprava, která byla v roce 1952 nahrazena trolejbusy. V roce 1894 až 1896 probíhala výstavba vodní nádrže, která je označována jako nejstarší u nás. V současné době na území města vyvěrá kolem 40 minerálních pramenů, které jsou chráněny pavilony. V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny městskou památkovou zónou. Dominantní městskou stavbou je velký kostel Nanebevzetí panny Marie z roku 1844 až 1848. Pravoslavný kostel svatého Vladimíra zdobený kopulovitou bání byl postaven v roce 1900 až 1902. Nejznámější dům ve městě je empírová budova nesoucí název Zlatý Hrozen pocházející z let 1818 až 1823 a v současnosti sloužící jako muzeum. Pavilon Křížového pramene byl postaven v roce 1818 až 1826 a v roce 1911 až 1912 nahradila původní pavilon jeho železobetonová kopie. Nedaleko tohoto pramene je Hlavní kolonáda, které je dlouhá 120 metrů a byla v roce 1889 až 1899 zhotovena z litiny. Na konci kolonády byla v roce 1986 postavena Zpívající fontána. Většina lázeňských budov byla postavena v 19. a počátkem 20. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-lazne

Mariánské Lázně Lázně

GPS poloha: 49°57'52.88"N 12°42'4.39"E

Přijměte pozvání do jedněch z mladších lázní u nás, do Mariánských Lázní. Ty píší svoji historii něco málo přes 200 let (významné oslavy výročí se konaly v roce 2008). O rozvoj lázní se postral Klášter v Teplé, kdy ve zdejším okolí bylo objeveno přes 100 léčivých pramenů. Mariánské Lázně znají nejen turisté a pacienti od nás, ale i ze zahraničí . Světového věhlasu dosáhl Chopinův festival, který se každoročně koná na přelomu července a srpna. Dnes se k léčbě využívá 7 největších pramenů a při procházce nádhernou kolonádou se každou lichou hodinu můžete zaposlouchat do tonů zpívající fontány. http://www.marianskelazne.cz/cs/ Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-lazne--1

Klášter Chotěšov Klášter

GPS poloha: 49°39'11.72"N 13°11'54.92"E

Kde ho najdete? Klášter se nachází v obci Chotěšov na silnici mezi Plzní a Stodem. Je v centru obce a snadno ho uvidíte již z dálky - klášterní budovy jsou značně rozsáhlé, i když v současnosti poničené vzhledem k faktu, že zde za komunistického režimu působila armáda. Historie kláštera Ženský premonstrátský klášter Chotěšov byl založen v letech 1205- 1210 Hroznatou Tepelským, zakladatelem kláštera v Teplé. Jeho historie není v některých hlediscích příliš šťastná - již ve 13. století byl klášter vypleněn (v roce 1278), za husitských válek byl obsazen a vypálen. Za krále Jiřího z Poděbrad byla velká část majetku kláštera zastavena, v 16. století došlo k úpadku kláštera (způsobeného faktem, že kláštery obecně v českých zemích upadaly), za třicetileté války byl klášter dále poničen a v roce 1782 byl klášter Josefem II. zrušen. Noví majitelé o klášter nepečovali, kostel byl uzavřen a zanedbáván tak dlouho, až byl jako nebezpečný zbourán. Po válečném období, kdy byl klášter využíván jako starobinec, přišel únorový převrat - a od roku 1950 až do roku 1973 zde sídlila armáda. Po jejím odchodu zůstal klášter neobydlený a dále chátral. Byl sice v roce 1991 vrácen řádovým sestrám, ale nebyl znovu uveden do provozu. Na druhou stranu potkaly klášter i dobré časy - rozkvět kláštera za Karla IV., kdy klášter držel až 56 vesnic a 3 města, výstavba nového kláštera po třicetileté válce, působení probošta Norberta Kastla v 2. polovině 17. století a jeho opravy kláštera a rozšíření panství kláštera. Nakonec i znovuosazení kláštera v roce 1878 a založení penzionátu pro výchovu dívek. Současnost Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Po sametové revoluci se objevily snahy klášter obnovit, ať už jako celek nebo jeho část. Nejde ani tak o obnovu konventu (řádové sestry darovaly klášter v roce 2002 obci Chotěšov), jako spíše o snahu přivést do kláštera život a opravit ho. Koná se zde řada kulturních akcí, z nichž zřejmě největší jsou Večery pro klášter Chotěšov. Klášter byl totiž zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa a cílem akcí v klášteře konaných je jeho záchrana. Turistické informace Klášter je přístupný každou neděli od května do září, kdy se prohlídky konají vždy ve 13:30, 15:00 a 16:30. Jinak je přístupný při příležitosti nejrůznějších akcí, určených především na záchranu kláštera. Ke klášteru se dostanete po modré turistické značce od chotěšovského nádraží nebo ze Stoda. U kláštera začíná Naučná stezka Příroda a lidé, kterou zřídilo Středisko ekologické výchovy Ametyst. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-chotesov

Bělá nad Radbuzou Zajímavost

GPS poloha: 49°35'29.43"N 12°42'59.39"E

Bělá nad Radbuzou, město v Českém Lese, je výchozím místem mnohých turistických tras a celé Bělsko je protkáno cyklostezkami vedoucími nedotčenou přírodou, která byla v minulosti veřejnosti nedostupná, jelikož území spadalo do hraničního pásma. Město je přístupné autem, vlakem i autobusem Velkou zajímavostí je barokní most přes řeku Radbuzu, jehož stavba byla inspirována Karlovým mostem v Praze. Přiloženou fotografii jsem pořídila v roce 2005, dnes již je jistě zrekonstruován, ale to zkuste vypátrat sami. Ubytování přímo ve městě v penzionu Radbuza Turistcká známka No. 1621 Autor článku: Marie Jakešová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-nad-radbuzou

Hornické muzeum v Plané Muzeum

GPS poloha: 49°51'53.96"N 12°44'16.66"E

Zajímavá expozice hornictví na Tachovsku se nalézá v městečku Planá u Mariánských Lázní. Štola Ondřej Šlik, ve které je muzeum umístěno, byla původně proražena pouze jako průzkumná, průzkum byl však neúspěšný, proto štola byla uzavřena. Později po rozšíření sloužila k potravinářským účelům (uložení piva a výrobě ledu) a nyní je zde muzeum. Přestože zde tedy neprobíhala samotná ražba, je expozice velmi názorná – ukázky výztuže chodeb, vodních čerpadel, důlních strojů včetně těžebních vozíků na kolejích, výbavy horníků, popis tří hlavních rudných (stříbrných, poté uranových) dolů v této oblasti, atd. Prohlídka probíhá bez průvodce, po zaplacení vstupenky obdržíte několik listů s popisy jednotlivých stanovišť v dole. Po skončení prohlídky ve štole se ještě můžete podívat na malou expozici historie města Plané již na povrchu ve správní budově. Otvírací dobu a vstupné najdete na www stránkách muzea. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicke-muzeum-v-plane


str. 8

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Klášter Teplá Klášter

GPS poloha: 49°58'0.79"N 12°52'36.13"E

Klášter, který leží asi 2 km od Městečka Teplá, založil v r. 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova.V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup. Později se střídaly období rozkvětu,ale i úpadku,způsobené válkami,loupežemi,požáry a morem. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 vyhořely budovy konventu a prelatury a znovu byly barokně vystavěny. V roce 1950 byl klášter uzavřen a sloužil jako kasárna ČSLA. Pouze kostel a knihovna byly v r. 1958 zpřístupněny veřejnosti. V roce 1990 byl klášter, těžce poškozený, vrácen řádu premonstrátů. Nyní má tepelská kanonie 18 členů. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy.Klášter nabízí téměř po celý rok prohlídky svých přístupných částí. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-tepla

Klášter Teplá Klášter

GPS poloha: 49°57'59.14"N 12°52'52.47"E

Klášter Teplá je, ač se to na první pohled nezdá, jedním ze skvostů naší církevní architektury. I když zvenku působí omšele ukrývá mimo jiné i obrovskou knihovnu a jeho návštěvou budete nejspíš nadšeni.

PS: Rozhodně nedoporučuji zajíždět na oběd do Bezdružic. Místní Zámecká restaurace působí na první pohled honosně, na druhý už hůř (obsluha ve vytahaném tričku a kostkovaných kalhotech) a když čekáte hodinu na jídlo tak už ji považujete za pajzl. Ale třeba jsme jen měli smůlu a kuchař byl trochu mimo... Autor článku: Eva Vorlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-tepla--1

Kostel sv. Mikuláše Kostel

GPS poloha: 49°42'42.02"N 12°46'35.99"E

Barokní kostel (1739-49) je vlastněpátou kostelní stavbou na svém místě, když prvý kostel je zde zmiňován již r. 1282. Bohatá fresková výzdoba. Hlavní oltář je vzácnou barokní památkou - i v detailech zdařilou replikou würzburgské předlohy. Návrh oltáře je s největší pravděpodobností dílem Baltazara Neumana, význačného architekta 18. století. Pozoruhodné jsou i boční oltáře (J. K. Artschlag). Varhany z poloviny 18. století jsou dílem proslulého Antonína Gartnera z Tachova. Zařízení z větší části současné se stavbou a mladší. V hrobce pod presbytářem náhrobky pánů ze Švamberka: Bohuslav (+ 1490), Volf (+ 1505), Jan (+ 1533), Bartoloměj (+1560), Jan Erasmus (+1580), Jan Vilém (+1590). Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-mikulase--5

Kostel sv. Václava Kostel

GPS poloha: 49°47'48.37"N 12°38'5.56"E

Kostel umístěný vně bývalého Městského opevnění při severovýchodním okraji hrazeného města je považován za starou svatyni předlokační osady. Obnoven byl r. 1460 a znovu postaven po požáru r. 1561. V r. 1786 byl zrušen a r.1802 odkoupen rodinou Windischgrätzů a upraven jako rodinná hrobka. Jednolodní prostá goticko-renezanční stavba je umístěna v parku, který kdysi býval hřbitovem. Při zdech kostela jsou osazeny náhrobní kameny z 15. až 18. stol. upomínající významné tachovské měšťany. Kostel od r. 2001 patří městu Tachov a slouží církvi řeckokatolické.


str. 9

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-vaclava--8

Medvědí kaple Kaple

GPS poloha: 49°18'25.79"N 13°3'42.61"E

MEDVĚDÍ KAPLE - kaple asi z konce 18. století. Podle pověsti byl na tomto místě napaden muž medvědem, ktrého po dlouhém boji zabil. Proto medvědí kaple. V roce 1992 byla opravena. Pár metrů od kaple se nachází uspořádání kamenů, které svědčí o tom, že místo bylo posvátné již dříve. Kamenné uspořádání pochází zřejmě ze středověku. Místo je také geologickou zvláštností. U Kapličky je příjemné posezení. Autor článku: Eliška Dolinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedi-kaple

Pivovarnické muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°53'34.15"N 12°43'37.42"E

Muzejní expozice jsou umístěny v příchodové chodbě pivovarské Restaurace "Ve skále". Možné jsou též exkurze do výroby, která využívá tradiční způsob přípravy sladu klíčeného na humnech a tradiční postup výroby piva kvašeného v otevřených kádích ve spilce a dokvášeného až tři měsíce v ležáckém sklepě. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovarnicke-muzeum

Židovský hřbitov v Úbočí Hřbitov

GPS poloha: 50°1'26.72"N 12°33'44.60"E

Poblíž Dolního Žandova na Chebsku je ve vísce Úbočí ukryta malá židovská nekropole. Židé přišli do Úbočí pravděpodobně v první polovině 18.století. Již v roce 1793 zde žilo 12 židovských rodin.Koncem 18.století byla postavena ve vsi synagoga, která však později vyhořela . Ke vsi patřil i malý hřbitov. Cesta k němu dodnes nevede přímo, ale je nutné obejít pahorek kolem malého hlubokého rybníka . Na pahorku stával středověký hrad Boršengrýn. Nekropole je ohraničena po celém svém obvodu kamennou zdí . K její výstavbě byly použity pravděpodobně kameny z blízké ruiny hradu. Do dnešních dnů se zde dochovalo 71 náhrobních kamenů . V písemných pramenech se předpokládá vznik hřbitova na přelomu 30. až 40. let 19. století. Zemřelí zde byli pohřbíváni ještě na počátkem 20. století. Především ho používali Židé z blízkého Žandova. Nejmladší doposud nalezený náhrobek pochází z roku 1903. Až do druhé světové války patřil hřbitov pod správu židovské obce v Mariánských Lázních. Později zůstal hřbitov opuštěn a postupně chátral. V roce 2005 byl opraven členy německé dobrovolnické organizace Aktion Sühnezeichen.Okolo hřbotova je dnes vzrostlý les. V podvečer je nádherný pohled ze hřbitova na lesknoucí se hladinu jezírka při západu slunce. Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-uboci


str. 10

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Pozoruhodný viadukt Most

GPS poloha: 49°51'46.01"N 12°58'19.99"E

Trať Pňovany – Bezdružice, dlouhá 25 km dokončená v roce 1901 má dva zajímavé mosty. Jeden, všeobecně známý přes přehradní nádrž Hracholusky a druhý přes Hadovku nedaleko Studánky lásky. Ten druhý není pozoruhodný svými rozměry, ale jednou technickou lahůdkou, kterou ocení především zájemci o historii železnice. V dobách, kdy jedinou trakcí na zdejší trati byla pára, byl problém, jakým způsobem doplňovat vodu, vzhledem k vysoké spotřebě na zdejší kopcovité trati. Místo, kde koleje křižovaly Hadovku, nabídlo možnost doplňování vody přímo z potoka, takzvaným pulsometrem. Přímo pod mostem je do dnešního dne zachována nádrž, která zaručovala dostatečnou hloubku a objem vody. Lokomotiva pak zastavila na mostě, napojila se dvěma přírubami na potrubí od nádrže, mašinfíra pustil do jedné trubky páru a druhou se čerpala voda do tendru lokomotivy. U viaduktu je dnes umístěna informační tabule. Asi 100 metrů od mostu proti proudu potoka je altánek se známou Studánkou lásky, kde se silné povahy můžou občerstvit odporně páchnoucí, ale nesmírně zdravou, minerální vodou. K mostu se dostanete po červené turistické značce ze zastávky Strahov – cca 2 km. Na tomto místě je každé léto inscenováno ozbrojené přepadení vlaku v rámci Bezdružického parního léta. Hlavní roli hraje lokomotiva řady 310, která slouží v provozu už více, než sto let ! Více informací můžete získat na webu přátel této trati : www.bezdruzickalokalka.cz Autor článku: Jiří Holomel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pozoruhodny-viadukt

Kostel sv.Barbory u Všekar Kostel

GPS poloha: 49°36'12.64"N 13°2'32.86"E

Kostel sv. Barbory u Všekar stojí asi 1,5 km západně za vsí u silnice na kraji lesa. Směrem k jihu se otevírá široké údolí Radbuzy a za ním je dobře vidět Chudenická vrchovina. Neměli jsme štěstí na dohlednost, ale podle místních bývá odtud vidět i Český Les, Šumava, Radyně, Brdy .... . Podle zpráv zde v 16. století probíhala těžba cínových a olověných rud. Horníci žili v malé osadě, která ale po úpadku dolování zanikla. Je možné, že zde nějaká sakrální stavba stála již v tehdejší době, ale to by mohl potvrdit pouze archeologický průzkum. Barokní kostel v současné podobě postavil majitel panství Horšovský Týn hrabě František Adam Trautmannsdorf v letech 1717 - 1724 a sloužil pak jako oblíbené poutní místo. Byl zrušen za Josefa II., ale nepostihlo ho chátrání a zkáza, jako mnoho jiných. Až po roce 1945 zmizel z kostela neznámo kam nádherný akantový hlavní oltář a další vybavení bylo rozkradeno nebo zničeno. Stavba zůstala dlouhodobě zcela nezajištěná a ještě donedávna byly uvnitř k vidění nápisy azbukou z roku 1968. Kostel je jednolodní stavba na půdorysu řeckého kříže. Zaklenutí je valenými klenbami s lunetovými výsečemi. Na klenbě v presbytáři jsou ještě dnes viditelné zbytky rokokových maleb A. Krause z roku 1756. Střecha kostela je ozdobena cibulovou sanktusovou věžičkou. Momentálně jsou téměř všechny dveřní otvory zazděny a jediný zbývající je opatřen důkladnou mříží, aby se zamezilo dalšímu ničení vandaly. Budova bývalé školy zanikla beze stopy. Místo bylo, podle pamětníků, využíváno jako naváděcí Stanoviště stíhaček vojenského letiště v Líních Občanské sdružení Syndicus Hereditas z Prahy, které je současným majitelem, má v úmyslu budovu kostela kompletně zrekonstruovat a vybudovat zde jakési kulturní centrum blízkého okolí. Samotný kostel by měl sloužit především jako koncertní a výstavní síň, v další etapě je v plánu vybudovat zázemí pro pořádání akcí, občerstvení .... V současné době probíhá zaměření, průzkum a projekční práce. Měli jsme štěstí, že při naší návštěvě jsme se zde setkali se zástupcem majitele a s jeho laskavým svolením jsme si mohli prohlédnout vnitřek a dozvědět se informace o budoucnosti tohoto zajímavého místa.


str. 11

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Autor článku: Jiří Holomel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-barbory-u-vsekar

Svatá Apolena Kostel

GPS poloha: 49°38'20.92"N 12°39'44.93"E

U silnice č. 198 z Přimdy k hraničnímu přechodu Železná - Eslarn, mezi vesnicemi Málkov a Nová Ves, stojí částečně ukryta v lese chátrající ruina poutního kostela Sv. Apoleny. Kostel, vysvěcený v roce 1670, byl postaven nedaleko kaple Sv. Marie Pomocné z roku 1580, stojící nad pramenem "zázračné" vody, údajně léčící oční nemoci. Ve třicátých letech dvacátého století se již pro velmi špatný stav stavby sloužily bohoslužby venku před kostelem. Samota Apolena měla tehdy 36 obyvatel, tři domy a jednu hospodu (!). Tajuplné místo s nevšedním geniem loci stojí určitě za shlédnutí. Autor článku: Luděk Mucha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svata-apolena

Mariánské Lázně - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°58'31.48"N 12°42'10.91"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Hlavní 47, Mariánské Lázně tel.: 354 655 511

Provozní doba: březen - listopad: denně: 9.00-12.00, 13.00-18.00 prosinec: denně 9.00-12.00, 13.00-17.00 vánoční svátky: 24.- 25.12. zavřeno 26.12. 14.00 - 17.00 27.- 30.12. 9.00-12.00, 13.00-17.00 31.12. 9.00-12.00, 13.00-15.00 leden - únor: 1.1. 14.00 - 18.00 2.1.- 5.1. inventura 6.1.- 28.2. denně 9.00-12.00, 13.00-17.00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-lazne-informacni-centrum


str. 12

Průvodce "Bavorská Železná Ruda" Domažlice - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°26'24.47"N 12°55'49.33"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: náměstí Míru 51, Domažlice tel. 464 620 730

Provozní doba: červenec-srpen po-pá 7.30 - 17.00 hod, so-ne 9.00-14.00 hod. mimo sezonu po-pá 7.30-16.00, so 9.00-12.00 hod. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/domazlice-informacni-centrum


str. 13

Průvodce "Bavorská Železná Ruda"

Recommend Documents