Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice

ComMedia Digital Prezentace a komunikace informací

Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice

Vysoká škola ekonomická v Praze 2008

Předmluva Vážení čtenáři, právě jste otevřeli Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice. Tato příručka si klade za cíl usnadnit běžnému divákovi českých televizních stanic přechod z analogového pozemního vysílání na některý druh digitálního vysílání. Přechod na digitální pozemní vysílání (DVB-T) začal v České republice v roce 2004 spuštěním prvního pozemního digitálního multiplexu ve zkušebním provozu. Nyní, v roce 2008, byl zahájen úplný přechod z analogového na digitální vysílání – jsou spouštěny nové digitální multiplexy a vypínány původní analogové vysílače. Nejpozději v roce 2012 nebude na území České republiky dostupný analogový televizní signál a všechny televizní stanice budou vysílat pouze digitálně. V některých oblastech České republiky (Praha, Plzeň) dojde k úplnému vypnutí analogových vysílačů již v roce 2009. Kromě této příručky, ve které doufáme najdete všechny potřebné informace týkající se digitálního vysílání, jsme vytvořili ještě brožury zaměřené na konkrétní oblast: • Jak přejít na pozemní digitální vysílání? • Jaké jsou možnosti příjmu HD vysílání? • Termíny spuštění DVB-T v jednotlivých oblastech Věříme, že Vám tento průvodce usnadní přechod na digitální televizní vysílání a pomůže Vám s orientací v této problematice.

Vždy aktuální informace a další odkazy včetně této příručky a brožur v digitální podobě najdete na webovém portálu www.dvbinfo.cz.

Tým ComMedia Digital

Tato příručka, brožury a webový portál vznikly jako studentská práce v rámci kurzu 4SA426 Prezentace a komunikace informací, vyučovaném na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Obsah Digitální vysílání v České republice

2

Možnosti příjmu

6

Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílaní 7 Katalog produktů pro digitální příjem

14

Přehled digitálně vysílaných TV programů

20

Programy vysílané ve vysokém rozlišení

21

Přehled vysílačů DVB-T v ČR

22

Často kladené dotazy

25

Slovníček pojmů

25

Další užitečné zdroje

27

2

Digitální vysílání a digitalizace v České republice

Digitální vysílání v České republice Jak funguje digitální vysílání?

Digitální televize (DTV) je přenos obrazu a zvuku diskrétním (digitálním) signálem. Jedná se tedy o principiálně zcela odlišný způsob přenosu televizního vysílání od vysílatele k divákovi než dosud, přičemž jednotlivé složky vysílání, tj. obraz, zvuk a doprovodné služby (teletext apod.) jsou přenášeny v digitální podobě. Jednou z hlavních výhod digitálního vysílání je to, že oproti analogovému vysílání podstatně lépe využívá kmitočtové spektrum, které je poměrně omezené. Jeden program analogové televize zabírá v našich podmínkách 8 MHz, což je poměrně velká část spektra (pro analogové televizní vysílání je určena část spektra 174 – 230 MHz). Aby se jednotlivé vysílače vzájemně nerušily, musí každý vysílat na jiné frekvenci. Se zvyšováním počtu kanálů začíná být v éteru poněkud „těsno“. Proto se v Evropě přechází na digitální vysílání, které je oproti analogovému mnohem úspornější. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů – v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik a k tomu ještě několik dalších telekomunikačních služeb. Díky obrovské variabilitě digitální přenosových systémů nelze přesně říct, kolik programů lze na místo jednoho analogového umístit, ale při současném stavu techniky lze reálně uvažovat o čtyřech až šesti programech. Navíc je možné konstruovat vysílací sítě tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu. Takže první výhodou digitální televize pro diváky je možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky, než jak je tomu u analogové televize.

Historie digitalizace v České republice První zmínky o digitálním vysílání se v České republice objevily před více než deseti lety. V červnu 1997 předala Rada ČR pro rozhlasové a televiz-

ní vysílání (RRTV) parlamentní Stále komisi pro sdělovací prostředky text „Problematika Internetu a digitálních elektronických médií“, který uváděl zemskou digitální televizi jako technologickou novinku. Problematiku pak Rada zmínila i ve své výroční zprávě za rok 1997, ze zákona předkládané Poslanecké sněmovně. Regulátor audiovize i politická reprezentace v Česku vědí o digitálním televizním vysílání tedy už celé desetiletí. „Přechod na digitální televizní vysílání je jediný možný způsob, jak do budoucna dále zlepšovat kvalitu obrazu a

(od 1. září 2006 Telefónica O2 Czech Republic). Stejný rok znamenal průlom v koordinaci kmitočtů pro budování celoplošných digitálních televizních sítí. ČTÚ vydal 15. 7. 2004 všem třem společnostem se zájmem o digitální vysílání sadu povolení ke zřizování a provozování tří sítí vysílačů DVB-T. Od té doby až do současnosti existují tři přechodné multiplexy s označením A, B a C. Síť A připadla Českým Radiokomunikacím, multiplex B firmě Czech Digital Group a v síti C zahájil 3. srpna 2004 vysílání Český Telecom.

» Řádné pozemní digitální vysílání bylo v ČR zahájeno v roce 2008, analogové vysílání bude ukončeno nejpozději roku 2012 « zvuku a především jak hospodárně využívat kmitočtové spektrum přidělené pro televizní vysílání“, uváděla v roce 1997 Rada ve výroční zprávě. V červenci téhož roku se konalo také zasedání Evropské konference správy pošt a telekomunikací (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations, CEPT) v britském Chesteru, na němž vznikla „Vícestranná koordinační dohoda o technických podmínkách, koordinačních principech a postupech pro zavádění zemské digitální televize“. Mezinárodní smlouvu podepsala i Česká republika, čímž se zavázala k několika úkolům. Mezi nimi bylo také zpracování koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005, rozbor možnosti pokrytí ČR signálem digitální televize včetně prvního návrhu vysílací sítě a příprava experimentálního vysílání. Po teoretických úvahách o digitalizaci a hledání volných kmitočtů pro nové multiplexy DVB-T začalo v roce 2000 experimentální vysílání. Experimentální vysílání zahájila společnost České radiokomunikace 12. května a 18. srpna se přidala společnost Czech DVB Group, zajišťující digitální vysílání českých programů přes satelitní službu CzechLink. V roce 2004 se ke dvojici experimentujících připojil Český Telecom

Zkušební provoz sítě A přešel 21. října 2005 na řádné vysílání, jeho signál byl v té době dostupný stále jen obyvatelům Prahy, části středních Čech a některých výše položených horských oblastí. Nabídka multiplexu zahrnovala tři stanice České televize, televizi Nova a pět okruhů Českého rozhlasu. Na přelomu let 2005 a 2006 se digitální televize dostala i k divákům v Brně (22.12.) a v Ostravě (9.2.). Pokrytí se tak rozšířilo na 30% populace. Od 10. února 2006 vysílá nový program České televize ČT4 Sport, což způsobilo boom v nákupu set-top boxů. K dalšímu rozšíření pokrytí došlo v polovině letošního roku na Ústecku a na Domažlicku. Zároveň tam bylo poprve v ČR vypnuto analogové vysílání, neboť kanál ČT2 rušily německé vysílače. V roce 2008 začalo vysílání v síti 1. Zemské digitální vysílání, které není šířeno ve vysílací síti 1, v územních oblastech Praha, Ústí nad Labem, Plzeň a v části Brno ‑ město a územní oblasti Brno, bylo ukončeno ke dni 30.9.2008 a v územní oblasti Ostrava bude ukončeno nejpozději ke dni 30.4.2011. Analogové pozemní vysílání bude ukončeno na celém území do 11.11.2011 s výjimkou oblastí Jeseník a Zlín, kde bude ukončeno do 30.6.2012.


Legislativní rámec přechodu Pro zavedení DVB-T neexistuje jednotný model, protože podmínky každé země jsou odlišné z hlediska velikosti trhu, kapacity dostupného kmitočtového spektra a rozšíření satelitního a kabelového vysílání. Každá evropská země si tedy sama stanovuje klíčové parametry pro přechod na DVB-T při respektování mezinárodních závazků v oblasti kmitočtového plánování, technické standardizace a pravidel pro rovný přístup k technickým platformám poskytujícím programové a informační služby. Existují tři různé legislativně regulační přístupy pro zavedení DVB-T: • licenční model „multipex-led“, tj. oddělené licencování provozovatele multiplexu a programových služeb • licenční model „service led“ tj. licencování programových služeb v předem daných multiplexech technicky kontrolovaných provozovatelem terestriální vysílací sítě, případně jinými investory • kombinace předchozích dvou přístupů Tzv. aktualizace koncepce přechodu na digitální vysílání, předložená RRTV počátkem roku 2004, je odrazem druhého výše nastíněného modelu „service led“, kdy budou nejdříve sestaveny a licencovány vysílací sítě se stanoveným režimem. Názory na postup zvolený v ČR se liší. Vzhledem k tomu, že legislativní úpravy digitálního vysílání započaly jinde v Evropě již před zhruba deseti lety, měla Česká republika možnost přiučit se z chyb ostatních zemí a tuzemský postup kvalitně vyladit s požadavky všech zainteresovaných subjektů. Volba konkrétních podzákonných právních nástrojů přechodu pak byla záležitostí odborných setkání. Na úrovni zákonných předpisů je základní normou upravující přechod ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání tzv. diginovela, která byla přijata dne 1. listopadu 2007 – jedná se o zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony

v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, který novelizoval zejména zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dále potom zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, i zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, či zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Ještě před přijetím diginovely se rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájit výběrové řízení na udělení programových licencí pro digitální vysílání. Dospěla totiž k závěru, že tak může (a dokonce musí) učinit ještě podle předchozího legislativního rámce (zákon č. 231/2001 Sb.). Výše uvedená diginovela však byla výsledkem několika let příprav a jednání mezi subjekty zainteresovanými na přechodu. Jak vyplývá ze zápisu schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 24. března 2005, už před třemi lety někteří poslanci upozorňovali na to, že s přechodem na nový způsob příjmu vysílaného signálu se k nám dostane nejen nová moderní technologie, ale tato změna s sebou nutně přinese i sociálně-ekonomické zásahy do společnosti, které pak způsobí i přeformování trhu v oblasti elektronických médií, což vyžaduje nutně regulaci ze strany zákonodárce. Ani diginovelou však činnost zákonodárce v této oblasti nekončí. Již nyní se projednává další novela zákona o elektronických komunikacích. Ta by měla řešit několik klíčových oblastí v problematice digitalizace, a to zejména: • správu kmitočtového spektra • zrušení zákazu křížení vlastnictví v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání • zrušení omezení vlastnictví sítí elektronických komunikací pro šíření rozhlasového a zemského digitálního televizního vysílání v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání • upřesnění kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k provádění změn v souboru technických parametrů

3

•

zrušení poplatků za společný příjem digitálního televizního vysílání v autorském zákoně • zpřesnění rozsahu povinností České televize po dobu přechodu na digitální televizní vysílání Pozornost legislativní úpravě digitálního vysílání však byla věnována již o několik let dříve, možná v návaznosti na podobné úpravy v jiných evropských zemích. Již v minulém století Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vytvořila meziresortní poradní orgán, tzv. Skupinu pro digitální vysílání (SDV). Na základě její činnosti byla v r. 2000 vytvořena Koncepce přechodu na digitální vysílání (schválená vládou v roce 2001). Tímto směrem však zaměřil pozornost nejen národní, ale také komunitární zákonodárce. Jak vyplývá z nedávné tiskové zprávy Evropského parlamentu, evropské právo se čile věnuje předpisům v oblasti telekomunikací – právě v těchto měsících se na půdě evropských institucí projednává nová směrnice o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací. Na operativní úrovni řízení je nejdůležitějším předpisem upravující přechod z analogového na digitální vysílání Technický plán přechodu (TPP), který ve formě nařízení přijala vláda ČR na svém zasedání dne 28. dubna 2008. Z dotčených subjektů tento krok uvítala např. Česká televize, protože jí TPP uděluje zákonný rámec k uskutečnění výstavby multiplexu veřejné služby. Hlavním subjektem vedoucím osvětovou kampaň za digitalizaci je Národní koordinační skupina pro digitalizaci (NKS). Kampaň by měla být technicky neutrální a měla by představit všechny možnosti příjmu digitálního vysílání. Má být zaměřena regionálně. S podporou mohou počítat například zdravotní zařízení, ústavy sociální péče a další podobné instituce.

Co na to divák?

Primárním požadavkem diváka televizního vysílání je to, aby mohl sledovat svoje oblíbené pořady v nejlepší kvalitě a v nejširší nabídce. Neboli mít

4


na výběr co možná největší množství ní době je upřednostňován poměr stran technického vybavení. V lepším přípořadů, respektive programů. obrazu 16:9 na úkor staršího 4:3. Tento padě jste již vlastníky televize, která Právě v této oblasti má digitální poměr stran lépe odpovídá lidskému vi- je schopna digitální vysílání přijímat, televize co nabídnout. Technologie di- dění a téměř všechny nové televizní pří- nebo vám postačí nákup jednoduchého gitálního vysílání umožňuje vměstnat stroje či monitory jsou vyráběny s tímto set-top boxu. V horším případě musído jednoho kmitočtu větší množství poměrem stran obrazovky. Stejně tak je te investovat do nákladného zařízení programů, než tomu bylo u vysílání třeba zmínit, že technologie digitálního v domě se společnou anténou. Tak či analogového. Divák zvyklý na základ- vysílání na těchto přijímačích (mobily, tak se jedná o jednu z negativních strání programovou nabídku původních 4 počítače, přenosné přehrávače) usnad- nek přechodu na digitální vysílání – českých televizních programů, kterou ňuje nahrávání vysílaných pořadů. Ob- nutnost počáteční investice. Ta vyvstátvořily televize ČT1, ČT2, Nova a Pri- raz je přijímán již v digitální podobě a vá jak na straně diváka, tak na straně ma, bude mít s příchodem digitálního nemusí být převeden do formátu, který provozovatele sítě vysílání. Mnoho lidí vysílání možnost naladit mnohem širší jsou schopny tyto přijímače nahrávat. vidí tyto výdaje jako zbytečné, bohupaletu programů. Jako přidanou hodnoDigitální vysílání s sebou přináší žel se definitivní vypnutí analogového tu příjmu digitálních programů je třeba také doplňkové služby, které rozšiřují vysílání blíží a nikdo se této investici zmínit současné digitální vysílání rá- již tak bohatou nabídku služeb digitál- v budoucnosti nevyhne. diových stanic. Jediným přijímačem je ního vysílání. Jedná se především o inS tím souvisí i jeden z problémů přetotiž možné přijímat jak televizní, tak teraktivní služby, které divák televizní- chodu na digitální vysílání – neochota rádiové vysílání. ho vysílání může bezprostředně ovlivnit uživatelů. Velká část televizních diváku Technologie digitálního vysílání vy- pomocí dálkového ovládání televizoru je spokojena se stávající programovou chází vstříc teké dalšímu nabídkou, a proto si mys» Digitální vysílání přináší širší nabídku požadavku, který televizlí, že se jich přechod na ní diváci očekávají, totiž digitální vysílání netýká programů a služeb « vyšší kvalitě vysílání. – budou moci stále sledoDigitální vysílání již v současné době nebo set-top boxu. Z těch nejzákladněj- vat tuto základní paletu programů. Reamůže nabídnout větší kvalitu obrazu i ších můžeme zmínit možnost výběru lita je bohužel odlišná a mnoho lidí tak zvuku, než tomu bylo u analogového různých druhů jazyků u právě vysíla- může být v budoucnu nemile překvapevysílání. Jak z pohledu lepšího podání ného pořadu, možnost výběru titulků či no, pokud ze dne na den nebudou mít barev, vyššího rozlišení obrazu, mož- úhlu kamery. Již fungující službou, kte- možnost příjmu televizního vysílání. nosti ozvučení prostorovým zvukem, rou mohou diváci digitálního vysílání Jak již bylo řečeno, divák má díky tak z pohledu omezení výpadků a ru- využít je EPG – elektronický programo- technologii digitálního vysílání možšení signálu. Problémem technologie vý průvodce. Divák může pomocí této nost sledovat televizi s kvalitnějším analogového vysílání jsou interference, služby zjistit informace o právě sledo- obrazem a zvukem. Navíc zde nedokteré mohou být způsobeny příjmem vaném pořadu (jazyku, přístupnosti pro chází k rušení a zrnění obrazovky. Tyto signálu z více směrů, či jeho odrazem. děti, obsahu filmu) nebo o tom, jaké atributy však nejsou obecné. V místech U digitální technologie byl tento faktor pořady běží na ostatních programech. se silným signálem může televizní dipotlačen. Respektive příjem signálu z Jedná se v podstatě o interaktivní pro- vák počítat právě s těmito vlastnostmi více zdrojů zvyšuje u digitálního vy- gram zprostředkovaný přes digitální – čistý, kvalitní obraz a zvuk. V míssílání kvalitu obrazu a zamezuje vý- vysílání. Možnosti doplňkových služeb tech se slabým signálem je tomu však padkům. U digitálního vysílání se také jsou však mnohem širší. Bohužel tyto naopak. Zatímco u analogové technonesetkáme se šuměním, zrněním obrazu služby či technologie jsou dosud z větší logie se divák dočkal zhoršení obrazu na televizoru či „televizními duchy“. části teprve ve stádiu testování. Na to, ve formě ruchů obrazu či zrnění, pokud Velkou výhodou digitálního vysílá- do jaké míry budou tyto služby zavede- byl signál slabý, či byl rušen, u technoní je zjednodušení samotného příjmu ny a přijaty diváky televizního vysílání, logie digitální se nedočká obrazu žádsignálu. Zejména proto, že při silném odpoví až budoucnost. Je možné, že se ného. Při slabém signálu není set-top signálu postačí k příjmu obyčejná po- za několik let diváci dočkají takových box schopen převést digitální signál na kojová anténa, či anténa zabudovaná možností, jako je hlasování v soutěžích obrazový a televizní divák se tak dočká v přijímači. Je tak možné přijímat di- a anketách prostřednictvím televizoru a pouze černé obrazovky. gitální signál i přenosnými zařízeními, jeho obrazovky, přístupu ke službe ViDůležitým faktorem, pokud mluvímobilními telefony a přenosnými pře- deo on Demand i ke službám, na které me o kvalitě vysílání, je stupeň komprehrávači. Digitální vysílání lze přijímat jsou zvyklí při práci s internetem. se obrazu. Stupeň komprese stanovuje, dokonce i za pohybu, například i v jev jaké kvalitě jsou obraz a zvuk teleStinné stránky doucích automobilech, což bylo dříve vizního vysílání přenášeny. Čím větší prakticky nemožné. komprese, tím horší kvalita. Nejvyšpřechodu ší kvality by bylo dosaženo přenosem S přechodem na digitální vysílání signálu v nekomprimované podobě. To Pro tento způsob sledování je výhodnější i nový formát vysílání. V dneš- souvisí nutnost pořízení potřebného by však bylo z hlediska provozovatele

Digitální vysílání a digitalizace v České republice vysílání neekonomické, neboť by každý takový program zabral příliš velkou část datového toku a nebylo by možné přidat další programy a informace. Proto musí provozovatelé digitálního vysílání zvolit vhodný kompromis mezi kvalitou a kompresí. Obecně lze říct, že pokud běžný divák nepozná rozdíl mezi vysílaným komprimovaným obrazem a obrazem, jenž by byl vysílán v nekomprimované podobě, je vše v pořádku. Záleží však, jak se rozhodnou provozovatelé. Zda nedají přednost ekonomickým zájmům před zájmy diváka.

Jak digitální vysílání funguje Kompresní technologie DVB V systému digitální pozemní televize (DVB-T) jsou televizní obraz a jeho zvukový doprovod zdigitalizovány a spolu s přidruženými datovými službami (Teletext, VPS, WSS) jsou přenášeny společným datovým kanálem v podobě tzv. digitálního multiplexu. Tento multiplex může obsahovat několik televizních programů (v DVB-T typicky 4-6 programů) a k tomu ještě např. sadu rozhlasových programů a množství rozličných doplňkových služeb (EPG, MHP apod.). Kompresní technologie zajišťuje dvě základní operace - zdrojové kódování a multiplexování. Zdrojové kódování Digitalizovaný obraz je velmi náročný na přenosovou kapacitu (hrubá přenosová rychlost ve studiovém formátu SDI je 270Mbit/s), proto je nutné jej komprimovat. V systému DVB se pro komprimaci nejčastěji používá systém MPEG2. Funguje na principu redukce irelevantních a redundantních informací v obrazovém signálu. Redukce irelevantních informací znamená, že jsou z obrazu vypuštěny všechny informace, které lidské oko

díky své nedokonalosti nemůže vidět (zejména při rychlém pohybu apod.). Redukce redundantních informací využívá toho, že sousední snímky záznamu se liší jen málo, proto stačí přenášet jenom diference mezi nimi. Systém MPEG2 je systém ztrátové komprese. Jím komprimovaný signál již nelze nikdy plně obnovit v původní kvalitě. Je však velmi účinnou metodou dosahující kompresního poměru 20:1 až 40:1 (obraz s datovým tokem 166 Mbit/s lze bez větších ztrát kvality zkomprimovat na 4-8 Mbit/s). Další výhodou je nesymetričnost, což znamená, že komplikovaný je pouze kodér na straně vysílatele, dekodér na straně příjemce je velmi jednoduchý a levný. Existují samozřejmě sofistikovanější systémy komprimace, například MPEG4. S jejich plošným nasazením se však v ČR zatím nepočítá. Zvuk je v systému DVB-T také komprimován. Nejprve se uvažovalo pouze o využití systému MPEG1, respektive MPEG2, záhy se však situace vyvinula podobně jako v případě nosičů DVD. Jako alternativa pro přenos vícekanálového zvukového doprovodu byl povolen i systém Dolby Digital. V současné době probíhá standardizace systému DTS, mírně upraveného pro použití v rámci DVB. V blízké budoucnosti by tak mohlo být vysílání DVB-T zdrojem kvalitního vícekanálového zvuku podobně jako nosiče DVD. Multiplexování Zakódované obrazové a zvukové signály se šíří společným datovým kanálem, proto je nutné sloučit je dohromady. Tomuto procesu se říká multiplexování a provádí ho zařízení zvané multiplexer. Zdrojové datové toky, které generuje videokodér a audiokodér, jsou vedeny do tzv. primárního, neboli programového multiplexeru, kde jsou spojeny s datovými toky doplňkových

5

datových služeb (teletext, titulky atd.). Videokodér, audiokodér a primární multiplexer obvykle tvoří jediné zařízení, tzv. DVB kodér. Datový tok z DVB kodéru je poté veden do tzv. transportního multiplexeru. Ten slučuje datové toky jednotlivých televizních programů s datovými toky doplňkových služeb, jako jsou např. EPG (elektronický programový průvodce), datový karusel, interaktivní aplikace apod., do jediného datového toku, kterému se říká transportní tok. Transportní multiplexer má také za úkol vytvořit servisní data, která identifikují jednotlivé komponenty výsledného transportního toku. Bez servisních dat uspořádaných do mnoha tabulek, by byl transportní tok jen nekonečnou řadou bitů, kterou by nebylo již nikdy možné dekódovat zpět. Digitální multiplex, reprezentovaný transportním tokem, obsahuje v systému DVB-T obvykle 4 až 6 televizních programů podle toho, jaká kvalita reprodukce je požadována. Příjem DVB-T Pro příjem digitálního pozemního vysílání není třeba speciální antény. Signál pro DVB-T je šířen ve stejných kmitočtových pásmech jako analogové televizní vysílání. Ve větších městech a jejich okolí je zpravidla k dipozici signál umožňující bezproblémový příjem na pokojovou anténu. Na zbytku území bude pravděpodobně zapotřebí užít venkovní antény, avšak její umístění a přesnost nasměrování by neměly být zásadním faktorem pro kvalitní příjem vysílání jako u analogového příjmu. Ani na domovní rozvody signálu se nekladou zvláštní nároky, a proto by měly plně vyhovět stávající rozvody analogového signálu.

6

Možnosti příjmu

Možnosti příjmu Pozemní vysílání (DVB-T)

DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je standard digitálního televizního vysílání šířeného pozemními vysílači. Na rozdíl od analogového vysílání jsou programy v reálném čase převáděny do datového toku a společně komprimovány (v současnosti se nejvíce používá formát MPEG-2, výjimečně dokonalejší MPEG-4), což umožňuje daleko lepší využití frekvenčního spektra. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jedné televizní stanice vysílá tzv. multiplex, který může obsahovat několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide - Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, e-mail, jednoduché hry). DVB-T je možné přijímat přes: • set-top box • integrovaný digitální televizor • kartu pro příjem a záznam televizního vysílání na osobním počítači Set-top box Set box je zařízení, které se připojí mezi analogovou televizi a anténu, jež přijímá televizní signál. Hlavní funkcí set-top boxu je transformace (přeměna) digitálního televizního signálu na analogový. Všechny „staré“ televize totiž pracují v rámci analogového vysílání a mají v sobě zabudovánu příslušnou

• • • •

Výhody Minimální investice Jednoduchá instalace Budoucí dostupnost Příjem zdarma

Nevýhody • Kvalita obrazu • Programová nabídka

• • • •

techniku, která televizní příjem dokáže zpracovat jako obraz a zvuk. Nyní, kdy dochází k přechodu na digitální vysílání, již analogová televize není schopna přijímanému signálu porozumět. Integrovaný digitální televizor Integrovaný digitální televizor je moderní televizor s již zabudovaným DVB-T dekodérem, díky kterému dokáže zpracovat přijímaný digitální televizní signál v obraz a zvuk. Funkce je stejná, jako při použití analogové televize s připojeným set-top boxem, jeho obvody jsou v tomto případě již součástí televizoru. Karta pro příjem a záznam televizního vysílání na osobním počítači Jedná se o kartu ve formátu PCI, kterou je možné přidat do osobního počítače. Dojde k rozšíření funkcí počítače o příjem DVB-T. Po správném nainstalování softwaru lze sledovat televizní vysílání na monitoru osobního počítače. Některé moderní multimediální notebooky mají obvody této karty integrované, postačí jen připojit anténu a sledovat oblíbený pořad. Existuje též možnost pořídit si k počítači přijímač DVB-T ve formátu USB. Výhodou je možnost ukládat televizní vysílání do osobního počítače a dále jej zpracovávat. Většina karet podporuje ukládat vysílání do MPEG-2 nebo MPEG-4. Tato varianta není ovšem pro běžného diváka příliš praktická, protože sledování

Výhody Pokrytí signálem Kvalita obrazu Programová nabídka Bezplatný příjem základních programů

Nevýhody • Počáteční investice • Složitější instalace

televizního vysílání komplikuje další práci na osobním počítači – není příliš praktické surfovat po internetu a v malém okně sledovat televizi.

Satelitní vysílání (DVB-S) DVB-S (z anglického Digital Video Broadcasting over Satellite) je standard DVB - digitálního televizního vysílání přes satelit. Je používán v celé Evropě a ve větší části zbytku světa. Pro transport datových streamů je použita QAM nebo QPSK modulace. České televizní stanice je možno přes satelitní vysílání sledovat pouze v případě zakoupení dekódovací karty CS link nebo jiného placeného balíčku pro příjem českých televizních programů, jako např. DigiTV, či UPC Direct. Základem přijímacího řetězce satelitního vysílání je venkovní anténa (lidově parabola). V ohnisku paraboly je umístěn konvertor, který spojuje se satelitním přijímačem (set-top boxem) koaxiální kabel. Set-top box se připojí k zobrazovacímu zařízení. V České republice je dostupných několik placených služeb pro příjem českých i zahraničních programů přes satelit. Přijímat lze také několik stovek volných, neplacených zahraničních programů, mezi nimi pak několik českých.

Kabelová televize (DVB-C) DVB-C je standard digitálního televizního vysílání v sítích kabelových

Výhody • Vysoká kvalita • Programová nabídka • Nízká investice

Nevýhody • Dostupnost • Paušální poplatky

• • • •

Výhody Interaktivní služby Kvalita příjmu Programová nabídka Doplňkové služby

Nevýhody • Poplatky • Vyžaduje pevnou linku

Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání televizí. Systém je kódován pomocí MPEG-2, v budoucnu se plánuje také MPEG-4. K využití tohoto vysílání je zapotřebí přijímač, který dokáže datový tok distribuovaný v rámci kabelového vysílání přijímat. Tento přijímač distribuují sami zprostředkovatelé kabelových televizí jako součást distribučních balíčků/tarifů.

Internetová televize (IPTV) IPTV (Televize přes internetový protokol) je systém, ve kterém jsou služby digitální televize šířeny prostřednictvím IP protokolu přes počítačové sítě. IPTV může být součástí dodávky širokopásmového připojení k internetu (nejčastěji ADSL). Hlavním rozdílem IPTV od klasického plošného nebo kabelového vysílání je použití technologií pro počítačové sítě. Pro příjem IPTV je potřeba speciální zařízení, které nejčastěji dodává přímo poskytovatel služeb IPTV.

Digitální rozhlas Pozemní digitální vysílání Digitální rozhlas lze v českém éteru naladit prozatím několika způsoby. Tím prvním je platforma DVB-T, kde se kromě televizních kanálů objevují i rádiové stanice. V televizním multiplexu 1 vysílá sedm stanic veřejnoprávního Českého rozhlasu. Z běžně dostupných stanic jsou to Český rozhlas 1 – Radiožurnál, Český rozhlas 2 – Praha a Český rozhlas 3 – Vltava. Nově jsou to pak digitální stanice Rádio Česko, populárně-vědecký okruh ČRo Leonardo, ČRo D-dur věnovaný vážné hudbě a ČRo 4 – Rádio Wave pro mladé posluchače. Tyto nové digitální stanice vznikly speciálně pro digitalizaci ČRo a jsou ve většině případů dostupné kromě pozemního vysílání pouze na internetu. Tento způsob příjmu je prozatím pro posluchače nejjednodušší. K příjmu posluchači postačí pouze set-top box, či televizor se zabudovaným DVB-T při-

7

jímačem. Při ladění televizních stanic se pak v programové nabídce kromě televizních objeví i stanice rozhlasové. Digitální rozhlas - DAB DAB neboli Digital Audio Broadcasting je speciální technologie pro vysílání digitálního rozhlasu. V několika zemích je již tato technologie ve standardním provozu. K příjmu tohoto formátu je nutné pořídit speciální přístroj. Na běžném rádiu či set-top boxu nelze toto vysílání naladit, což je také jeden z důvodů, proč majitelé stanic netlačí na zavedení této technologie. V České republice probíhá prozatím vysílání ve formátu DAB jen v testovacím provozu. Posluchači vybavení patřičným přijímačem si mohou v Praze naladit ČRo Wave, Dance Radio, Rádio Proglas, ČRo Region, ČRo Leonardo a ČRo D-dur.

Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílaní Několik návodů nás postupně provede všemi důležitými úkony potřebnými pro hladký přechod z příjmu analogového televizního signálu na příjem signálu digitálního. První část návodů nám pomůže se zajištěním digitálního signálu, ať už ze společné televizní antény (STA) nebo z individuální antény. Druhá část návodu popisuje různé druhy zařízení potřebných pro příjem a dekódování digitálního signálu, jakými jsou televize, antény nebo set-top boxy. Poskytuje návod na jejich instalaci a finální zprovoznění příjmu televizního signálu prostřednictvím digitálního vysílání.

Společná televizní anténa (STA) Co to je STA? Společná televizní anténa (dále STA) je systém společného příjmu televizních, rozhlasových a satelitních sig-

nálů v bytových domech. Na rozdíl od kabelové TV je soubor zařízení STA ve vlastnictví majitele domu (družstva, společenství vlastníků apod.). V minulosti byla STA synonymem nekvalitního příjmu způsobeného zastaralými zařízeními i anténami. V současné době již jsou na trhu zařízení, která zaručují špičkovou kvalitu obrazu a zvuku při zachování nízké ceny a vysoké spolehlivosti. Z čeho se STA skládá? • Anténní systém - stožár a antény • Hlavní stanice STA - obsahuje napájecí zdroj, zesilovače, modulátory • Rozvod signálu – kabeláž, rozbočovače

•

Účastnické zásuvky

Jaké jsou možnosti řešení příjmu digitálního signálu? V současnosti je pomocí STA přijímán analogový signál, který je pak rozvody přenášen k cílovému místu. Signál není potřeba dekódovat, tudíž není potřeba žádného speciálního zařízení. Po přechodu na digitální vysíláni je nutno zvolit jedno z následujících řešení. • převod DVB-T programů na analogové kanály • přímý rozvod digitálního signálu DVB-T • převod DVB-S programů na analogové kanály • přímý rozvod DVB-S signálu • převod DVB-T nebo DVB-S na DVB-C • převod DVB-T nebo DVB-S na IPTV

8

Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání

Převod DVB-T programů na analogové kanály Nejlevnější a v současné době nejjednodušší způsob, jak se přes STA dostat k digitálně šířeným programům. Signál je přijímán pomocí terestriální antény. DVB-T programy jsou pomocí transmodulátorů (digitálních přijímačů) převedeny do analogové podoby a namodulovány do TV pásma. Zesilovací souprava je pak rozesílá do účastnických zásuvek.

Komu je řešení určeno? Přestože se toto řešení může jevit jako „zpátečnické“ (převádí „nový digitální signál“ zpět na „starý analogový“), Výhody • Signál digitálních programů lze přijímat na běžných TV přijímačích (bez použití set-top-boxů) • Všechny stávající přístroje (videorekordéry, DVD rekordéry atd.) zůstávají plně funkční - není nutná rekonstrukce rozvodů • Programy mohou zůstat na původních TV kanálech vzhledem k modulární koncepci lze jednoduše rozšiřovat počet programů

je v mnoha případech optimální jak z důvodů technických, tak ekonomicko-sociálních. Pro obyvatele domu má konverze hlavní výhodu v tom, že nemusí pořizovat set-top boxy, Všechny stávající přístroje (TV, VCR, DVD rekordéry atd.) zůstávají plně funkční. Sestavu lze nastavit tak, že volbou původních výstupních kanálů není ani nutné přelaďovat TV. Řešení se nabízí do domů vybavených STA, kde většina účastníku preferuje levné řešení a nejsou otevřeni změně v systému příjmu televizních programů (domy se starším obyvatelstvem). Instalaci provede odborná firma.

Nevýhody • Ztráta přídavných digitálních služeb (EPG) • Nižší kvalita obrazu • Nemá perspektivu (analogové TV se přestanou vyrábět) • Neumožňuje přenos rozhlasových programů, které bývají součástí digitálních multiplexů ve standardu DVB-T

Kolik to bude stát Odhadované náklady pro šíření šesti televizních programů v domě postaveném okolo roku 1970, celkem 207 bytů v devíti vchodech. Položka Převodník jednoho programu z digitálního multiplexu na signál analogový Šest převodníků z DVB-T do analogu včetně montáže Výměna anténního systému Celkem Náklady na jeden byt

Náklady 8 – 15 000 Kč 48 – 90 000 Kč 4 000 Kč 52 – 94 000 Kč 250 – 454 Kč


9

Přímý rozvod digitálního signálu DVB-T Signál je přijímán digitální terestriální anténou a DVB-T je v STA šířen na původní frekvenci a v původní digitální podobě. Účastníci používají vlastní set-top boxy případně televizory s digitálním tunerem.

Komu je řešení určeno? Řešení je vhodné pro obytné domy, které mají nové rozvody, nebo uvažují o jejich rekonstrukci. Řešení splňuje plné využití možností digitálního přenosu. Instalaci provede odborná firma.

Výhody • Signál se v digitální podobě dostává až k účastníkovi • Nízká cena rozšíření nebo zřízení hlavní stanice STA • Systémově čisté a perspektivní řešení

Nevýhody • Nutnost pořízení set-top boxu k televizoru (nebo TV s digitálním tunerem) • Nutná kontrola rozvodů včetně účastnických zásuvek • U starších společných antén bude příliš nákladné

Kolik to bude stát Odhadované náklady pro šíření šesti televizních programů v domě postaveném okolo roku 1970, celkem 207 bytů v devíti vchodech. Ve výpočtu je zohledněno, že všechny původní účastnické zásuvky instalované do roku 1980 se musí vyměnit a zároveň u domů postavených do roku 1980 se dá předpokládat výměna celého účastnického rozvodu i technologie hlavní stanice. Položka Výměna účastnických zásuvek a kabelů stoupacích vedení Vybavení hlavní stanice, výměna anténního systému, změna konfigurace horizontálního propojení domů

Náklady 207 000 Kč 30 000 Kč

Set-top boxy, případně nové televizory

435 000 Kč

Celkem

672 000 Kč

Náklady na jeden byt Celkové náklady na elektrickou energii spotřebovanou set-top boxy za rok Zvýšení platby za elektrickou energii na jeden byt za jeden rok

3 246 Kč 27 000 Kč 130 Kč

10


Převod DVB-S programů na analogové kanály Signál je přijímán satelitem. Vybrané satelitní programy jsou pomocí satelitních transmodulátorů převedeny do pozemního pásma v analogové podobě a lze je tak přijímat na běžných TV přijímačích.

Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je potřeba instalace nového zařízení: • zařízení pro příjem satelitního signálu (společné) Výhody • Signál satelitních programů lze přijímat na běžných TV přijímačích (bez použití satelitních přijímačů) • Možnost příjmu volných i kódovaných TV programů • Není nutná rekonstrukce rozvodů • Vzhledem k modulární koncepci lze jednoduše rozšiřovat počet programů Přímý rozvod DVB-S signálu Satelitní signál je pomocí tzv. multipřepínačů přiveden do každé bytové jednotky. Každý účastník má svůj vlastní satelitní přijímač s dekódovací kartou a může si tak zcela individuálně určit programovou nabídku. Příjem je možný až ze čtyř různých satelitů ale běžně se využívá hlavně příjem ze satelitů ASTRA 23, 5°E (české programy) a ASTRA 19, 2°E. Řešení je moderním a progresivním způsobem modernizace nebo výstavby STA. Je však podmíněno kompletní rekonstrukcí rozvodů, musí být použity prvky schopné pracovat ve frekvenčním pásmu do 2150 MHz a nutností je hvězdicové uspořádání rozvodu. Nevýhodou jsou vyšší náklady jak na samotnou rekonstrukci (příp. výstavbu), tak na pořízení satelitních přijímačů s dekódovacími kartami. Varianta s jednokabelovým rozvodem satelitního signálu je levnější než varianta předchozího řešení. Namísto multipřepínačů se používají kmitočtové konvertory satelitního signálu. Vybrané satelitní transpondéry jsou převedeny do jednoho pásma a do nižších frekvencí, proto odpadá nutnost

Výhody • Signál se v digitální podobě dostává přímo k účastníkovi • Lze přijímat všechny programy dostupné na přijímaných satelitech

• transmodulátor (společné) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu.

Komu je řešení určeno? Skupinový satelitní příjem je vhodný například v lokalitách, kde je signál analogové TV nekvalitní a pokrytí signálem DVB-T nejisté. Transmodulátory lze nastavit na původní analogové TV kanály. Nevýhody • Ztráta přídavných digitálních služeb (EPG) - omezený počet programů • Kvalita obrazu

budování hvězdicového rozvodu a jsou sníženy nároky na kvalitu rozvodu. Příjem je omezen na vybrané transpondéry z jednotlivých satelitů.

Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je třeba instalace nového zařízení: • zařízení pro převod satelitního signálu – multipřepínač (společné) • satelitní přijímač (individuální) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu. Komu je řešení určeno? Skupinový satelitní příjem je vhodný například v lokalitách, kde je signál analogové TV nekvalitní a pokrytí signálem DVB-T nejisté. Přímý rozvod DVB-S signálu zachovává všechny možnosti digitálního příjmu (EPG apod.), je ale nákladnější než převod do analogových kanálů (nutnost pořídit satelitní přijímač ke každé televizi). Nevýhody • Účastníci musí mít pro každý televizor vlastní satelitní přijímač s dekódovací kartou • Nutná kompletní rekonstrukce rozvodů včetně výměny účastnických zásuvek

Pro koho je příjem satelitního vysílání vhodný? Příjem a případný převod digitálního satelitního signálu (DVB-S) je vhodný zejména pro individuální příjem (satelitní signál není šířen pomocí společného televizního rozvodu, ale každý uživatel – nájemník – má svou vlastní satelitní anténu). Tento druh příjmu je také vhodný v případech, kdy není a nebude dostupný signál DVB-T nebo když uživatelé vyžadují širší programovou nabídku, než jakou poskytuje DVB-T. V neposlední řadě příjem satelitního vysílání nabízí nejširší nabídku programů ve vysokém rozlišení (HDTV). Pokud má uživatel přístup k digitálnímu kabelovému příjmu, je vhodné zvážit výhody a nevýhody těchto dvou způsobů příjmu.

Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání Převod DVB-T nebo DVB-S na DVB-C Digitální multiplex šířený pozemní cestou ve standardu DVB-T lze přivést do společných rozvodů s obvyklou šířkou pásma 8 MHz také ve standardu DVB-C, tedy digitální kabelové televize. Maximální datový tok je oproti DVB-T téměř dvojnásobný. Samotný kabelový standard DVB-C ale distribuci digitálního multiplexu v STA neusnadňuje. DVB-C má zatím naději na úspěch jen u televizních kabelových rozvodů. Vybavení hlavní stanice je nákladné, set-top boxy pro tento standard jsou méně dostupné a nakoupené levné modely pro DVB-T jsou nepoužitelné. Na volném trhu je nabídka DVB-C přijímačů výrazně omezená a mnohem užší než u DVB-T nebo DVB-S. Set-top boxy pro příjem kabelové digitální televize v tuzemsku nabízejí většinou přímo kabeloví operátoři a přijímače lze používat pouze pro sledování jejich konkrétní programové nabídky. Tyto přijímače obvykle zároveň obsahují

Výhody • Vysoká kvalita DVB-C • Zachování možností digitálního příjmu (EPG apod.) • Možnost individuálního zřízení DVB-C příjmu přes kabelového operátora

11

dekodéry a dekódovací karty nastavené pro příjem určitých programů, takže zákazník například nemůže pro sledování digitální kabelové televize od společnosti UPC použít jiný typ přijímače než ten, který mu dodá sám operátor.

Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je potřeba instalace nového zařízení: • zařízení pro příjem satelitního nebo pozemního digitálního signálu (společné) • transmodulátor (společné) • DVB-C set-top box (individuální) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu. Komu je řešení určeno? V současné době je toto řešení určeno především pro použití v sítích kabelových operátorů (např. UPC). Nevýhody • Jako náhrada STA velmi nákladné • Malý výběr DVB-C set-top boxů

Převod DVB-T nebo DVB-S na IPTV DVB-T (DVB-S) programy jsou pomocí IP streamerů převedeny na IP pakety a šířeny počítačovou sítí. Nejsou potřeba žádné koaxiální rozvody. Příjem je možný pomocí IP set-top boxu a nebo pomocí PC.

• IP streamery (společné) • síťový rozvod UTP (společné) • IP set-top box (individuální) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu.

Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je potřeba instalace nového zařízení: • zařízení pro příjem satelitního nebo pozemního digitálního signálu (společné)

Komu je řešení určeno? V současné době je toto řešení určeno především pro použití v síti internet (např. Telefónica O2, Volný).

Výhody • Vysoká kvalita • Interaktivity (přes IP probíhá obousměrná komunikace mezi set-top boxem a IP streamerem) • Zachování možností digitálního příjmu (EPG apod.) • Možnost individuálního zřízení IPTV příjmu přes pevnou telefonní linku

Nevýhody • Jako náhrada STA velmi nákladné a neúčelné

Pro koho je převod digitálního vysílání na DVB-C nebo IPTV vhodný? Tato dvě řešení jsou zde uvedena zejména pro úplnost našeho přehledu. Obě řešení jsou vhodná pro operátory kabelových sítí nebo pro operátory, kteří své služby šíří prostřednictvím sítě internet. Při použití pro distribuci digitálního signálu mezi uživatele pomocí STA převod digitálního vysílání na DVB-C nebo IPTV nepřínáší žádné výhody oproti šíření nepřevedeného signálu. Pro použití běžnými uživateli tedy tato dvě řešení nedoporučujeme.

12


Individuální televizní anténa Co to je? Individuální televizní anténa je řešení, které umožňuje příjem televizního signálu v samostatné obytné jednotce. Výběr vhodné televizní antény je důležitý, protože bez dobrého zdroje signálu set-top box nedokáže zobrazit obraz. Některým lidem ve městech bude stačit malá pokojová anténa, ale obyvatelé dále od vysílačů na ni nenaladí vůbec nic. Žádné změny pravděpodobně nečekají majitele venkovních antén, ale také oni mohou získat lepší signál správným nasměrováním na vysílač. Je nutné připomenout, že anténa sama o sobě příjem signálu nezajistí a je potřeba mít k dispozici ještě dekódovací zařízení (set-top box nebo IDTV). Jaká anténa je vhodná pro příjem signálu? Typ antény a vhodnost použití se liší vzdáleností místa příjmu od vysílače. Obecně platí, čím je slabší a horší signál, tím kvalitnější (ziskovější, směrovější, či řečeno lidově „větší“) anténu potřebujeme. Malá vzdálenost od vysílače – velké město Doporučuje se použít malou anténu – pokud možno umístěnou běžným způsobem na střeše nebo alespoň venku, např. na balkoně. Na některých místech v blízkosti vysílače sice může vyhovět anténa pokojová, ale rozhodně to neplatí obecně pro celou oblast. Navíc i v místech, kde je signál silný, je pokojový příjem mnohem více náchylný k rušení (např. GSM nebo i jinými elektrickými spotřebiči), tedy k výpadkům. Pokojovou anténu lze vždy považovat jen za nouzové řeše-

ní (v případě že venkovní anténu není možné nainstalovat). Vzdálenost do 10 km Pro příjem digitálního vysílání ze vzdálenosti do 10 km od vysílače ve většině případů stačí menší typy antén, například: • malá yagi anténa (např. osmi nebo devítiprvková, zisk cca 7-9,5 dB) • logaritmicko-periodická anténa (zisk cca 8-10 dB) • Buzená dvoupatrová celovlnná soustavu (poloviční „síto“, zisk cca 8-10 dB) • aktivní panelová - Schwaiger Antares DTA 3000, DA5000 – Digiality, Kathrein BZD 40 (oproti yagi dražší, některé mají integrován GSM filtr, ale jsou příliš širokopásmové včetně integrovaného zesilovače (pásmo VHF i UHF) – riziko možných problémů, např. zahlcením zesilovače nebo vstupního dílu přijímače v místě jiného silného nežádoucího signálu (např. analogového TV vysílače) Všechny tyto antény je možno bez větších problémů umístit i na okenní rám, balkon nebo stěnu domu, pokud je výhled situovaný směrem k vysílači. Vzdálenost nad 10 km Pro příjem digitálního vysílání ve vzdálenosti od vysílače větší než 10 km je třeba nainstalovat větší, ziskovější anténu, například: • buzenou čtyřpatrovou celovlnnou soustavu do méně kopcovitého terénu („síto“, zisk cca 9-12 dB) • víceprvkovou yagi anténu (běžně s 12 prvky, pro místa se slabým signálem a členitým terénem nebo v různě členité

městské zástavbě až s 28 prvky; zisk cca 7-13,5 dB) • 91 prvkovou anténu (XL 91 BL Color Super a podobné: Fracarro BLU 920, Iskra UHF 91X, Color Supra) při opravdu slabé intenzitě signálu (zisk cca 1018 dB, úzká směrovost, vysoký předozadní poměr a potlačené boční laloky omezují nežádoucí příjem signálů z jiných směrů) V mnoha případech se bez odborných montáží antén pro příjem DVB-T neobejdeme ani v budoucnosti. Lze jen doporučit obracet se na zkušené prodejce, ne každý obchod totiž zajisté stejnou odbornou úroveň prodavačů.

Digitální satelitní přijímač, kabelová televize, pevná linka se službou digitální televize Změna pozemního vysílání z analogu na digitál se nás netýká, problém za nás vyřeší operátor společnosti a my se o nic starat nemusíme.

Zařízení pro dekódování digitálního signálu

Podrobný přehled jednotlivých druhů zařízení pro příjem digitálního signálu najdete v katalogu těchto přístrojů v následující kapitole. Na tomto místě uvádíme pouze základní rozdělení. STB (Set-Top Box) Set-top box je přídavný přístroj, který se zapojí mezi anténu a televizor. Přijímá digitální vysílání a převádí je na obraz a zvuk nebo na analogový televizní signál, který je pak přiveden do analogového televizoru.

Napájení Set-top box vyžaduje napájení. Většina set-top boxů má zabudovaný

Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání vlastní zdroj, některé pak používají externí adaptér. DVB-T karty a USB moduly jsou většinou napájeny přímo z počítače nebo notebooku.

Kompatibilita s televizory Set-top box lze zapojit k jakémukoliv televizoru, záleží pouze na způsobu zapojení. Pokud váš televizor nemá videovstup – SCART, ale jen kulatou anténní zdířku, je třeba mít set-top box s tzv. modulátorem. Dálkové ovládání Pro přepínání digitálních programů se využívá dálkové ovládání dodávané se set-top boxem. Pro zapnutí a vypnutí televize, případně přepínání analogových programů je používáno původní dálkové ovládání. Použiti jednoho set-top boxu pro více televizorů Aby bylo možné použít jeden settop box pro více televizorů, musel by běžet na všech připojených obrazovkách stejný program. Výjimkou jsou vícetunerové set-top boxy, většinou dvoutunerové. Ty pak mohou přijímat tolik programů zároveň, kolik obsahují tunerů. Pro standardní příjem digitálního vysílání na více televizorech se

13

používají televizní rozvody nebo více set-top boxů.

nektory SCART – jeden pro televizi a druhý pro video nebo DVD rekordér.

Čeština v set-top boxu Pokud vyžadujeme, aby byl přístroj lokalizovaný do českého jazyka, je třeba si všimnout dvou věcí: zda je ovládací menu v češtině a jaké kódování přístroj používá pro zobrazování českých znaků. Česká diakritika činí řadě výrobců set-top boxů problémy. Existují tři základní oblasti, ve kterých se podpora češtiny může výrazně lišit. Součástí úvodního nastavení přístroje bývá volba jazyka. Většina dnes prodávaných přijímačů nabízí české uživatelské menu, často ale jen bez háčků a čárek. Některé set-top boxy mají problémy s českými znaky ve stránkách teletextu, tedy při aplikaci služby, kterou digitální vysílání převzalo z analogového konceptu. Největší potíže dělá přístrojům programový průvodce. Ujistěte se u prodejce, zda je jím prodávaný přístroj dobře vybaven i v tomto směru.

Příjem kódovaných pořadů Většina levných DVB-T přijímačů neobsahuje CI rozhraní (Common Interface), určené pro vložení karty, která dovoluje příjem placených kanálů. Je možné, že v budoucnu budou provozovány také placené prémiové programy, pro jejichž příjem bude nutné zakoupení dekódovací karty.

Propojení s videorekordérem nebo DVD rekordérem Zapojení je stejné jako u televizoru, tedy nejlépe přes konektor SCART. Set-top box bývá vybaven dvěma ko-

Jak poznat, jaké vstupy nabízí můj televizní přijímač? Většina současných televizí nabízí vstupy typu SCART a cinch. Jedná se o analogové vstupy. Na obrázku jsou vstupy SCART velké černé konektory označené AV1 a AV2, vstupy typu cinch jsou malé barevné konektory uprostřed obrázku. Přes tyto vstupy můžete k televizi připojit set-top box. Pokud televize i set-top box disponují digitálními vstupy/výstupy, je vhodné použít je namísto analogových. Digitální vstupy jsou nejčastěji HDMI nebo DVI. Konektor HDMI můžete na obrázku vidět vlevo nahoře, konektor DVI se často používá pro propojení obrazového výstupu počítače a televize.

Nahrávání pořadů na pevný disk Samostatnou skupinu tvoří přijímače se zabudovaným pevným diskem (PVR – Personal Video Recorder). Uživatel může nahrávat pořady z vysílání v nezměněné kvalitě v délce mnoha hodin nebo zastavit obraz pomocí funkce Time Shift a následně pořad sledovat se zpožděním ze záznamu. Důležité je, aby bylo možné záznam z pevného disku dále archivovat mimo přijímač, stáhnout do osobního počítače nebo vypálit na DVD. Firmware set-top boxu U většiny zařízení lze firmware (softwarové vybavení přijímače) inovovat přes sériový port RS-232C nebo přes USB. V některých případech je možná také automatická aktualizace firmware (update) přímo z vysílání. Inovace firmware může významně zlepšit uživatelskou přívětivost i výkonové vlastnosti přijímače. Elektronický programový průvodce Funkce elektronického programového průvodce (EPG), která umožňuje divákovi prolistovat nabídku pořadů všech programů obsažených v multiplexu, je naprosto nezbytnou součástí výbavy každého digitálního přijímače. Různí výrobci přistupují k EPG odlišně. Někteří se omezují na pouhé zobrazení aktuálně vysílaných (Current) a následujících (Next) pořadů, jiní se snaží vytěžit z dané možnosti maximum a jejich elektroničtí průvodci provedou diváka programem na celý následující týden, eventuálně umožní přímo zanést vybraný pořad do programu časovače.

14


Automatické vypnutí a časovač Mezi doplňkovou softwarovou výbavu lze zařadit funkci automatického vypnutí (Sleep Timer) anebo časovače (Timer) synchronizovaného podle času z multiplexu. Podpora interaktivních aplikací MHP Přijímače podporující MHP (Multimedia Home Platform) bývají navíc vybaveny integrovaným modemem pro realizaci tzv. zpětného datového kanálu (od diváka k vysílateli) pro interaktivní aplikace, vyžadující zpětný kanál. Výhody STB • Set-top box je možné připojit k jakémukoliv zařízení s AV vstupem • Nejsnazší cesta k příjmu digitálního signálu s analogovou televizí • Levnější řešení než IDTV Nevýhody STB • U moderních LCD panelů a plazmových televizí, které zpracovávají signál digitálně, dochází k nadbytečnému převodu z digitálního signálu na analogový a zpět na digitální • Potřeba dalšího dálkového ovládání • Televize programy zobrazuje na AV kanálu (přepínání programů obsluhuje set-top box)

IDTV (Televizor s digitálním tunerem ) IDTV je moderní TV přijímač s vestavěným digitálním tunerem pro příjem DVB-T. Stále více výrobců uvádí na trh nové plazmové a LCD televizní přijímače s integrovaným tunerem DVB-T. Toto řešení má oproti STB výhodu v tom, že signál je zpracováván výhradně digitálně a nedochází tak ke zbytečné konverzi digitálního signálu na analogový a k následné degradaci signálu. Obraz má v tomto případě nesrovnatelně vyšší kvalitu, než je tomu u set-top boxu. Přenosný přijímač Díky výrazně nižším nárokům na velikost a směrovost TV antén je možné přijímat televizní signál i v místnosti na krátkou prutovou anténu. Tato vlastnost umožní výrobu a prodej i velmi malých přenosných digitálních přijímačů nebo příjem TV signálu pomocí mobilních telefonů. Využití osobního počítače Přídavné DVB – T nebo PCMCIA karty - toto řešení přináší možnost pořizování záznamu vysílaného programu přímo na HDD počítače.

Výhody IDTV • Hlavní výhodou je pohodlí, protože s IDTV není pro sledování digitálního vysílání potřeba žádných dalších přístrojů, dálkových ovládání a kabelů • IDTV poskytují lepší a jasnější obraz, protože při použití digitálního televizoru se ruší dvoustupňový proces zpracování digitálního/analogového obrazu, který je nezbytný v případě použití set-top boxu. Jakékoliv konverze snižují obrazovou kvalitu. • Je možné přímé propojení s videorekordérem Nevýhody IDTV • Vyšší cena než u klasického televizoru • Ne všechny IDTV podporují provoz interaktivních aplikací na platformě MHP (Multimedia Home Platform). Pokud chcete tyto interaktivní služby u takového IDTV využívat, bude nutné dokoupit set-top box podporující MHP aplikace • Ne všechny IDTV obsahují CI (Common Interface) rozhraní pro vložení karty ke sledování kódovaných (placených) programů. Pokud budou v budoucnosti v DVB-T vysílány placené programy, bude nutné dokoupit set-top box s CI rozhraním.

Katalog produktů pro digitální příjem První otázku, kterou si musíte položit při výběru přístroje, s jehož pomocí hodláte sledovat digitální vysílání, je jaký druh digitálního vysílání budete využívat. Teprve poté je možné přemýšlet o tom, zda jej hodláme sledovat v televizi nebo v počítači a co by měl přijímač umět. Zda vystačíte s pouhým sledováním pořadů nebo požadujete také jejich nahrávání na HDD, popř. i vypalování záznamu na DVD. Teprve nakonec bude důležité, jakými má být vaše budoucí zařízení vybaveno ko-

nektory, či zda je vhodné použít multifunkční zařízení apod. Cílem tohoto katalogu je přehledně rozdělit produkty do jednotlivých skupin, popsat jejich výhody a nevýhody a přiblížit orientační cenu a funkce, kterými disponují. Odráží se v něm fakt, že největší zájem je o pozemní vysílání, proto existuje i nejširší a největší nabídka produktů určených právě pro DVB-T. V poslední době se objevují monitory s digitálním tunerem, které fungují na stejném principu jako televi-

ze. Ojedinělá nejsou ani zařízení schopná přijímat více typů vysílání. Přístroje pro příjem DVB-T lze rozdělit do tří kategorií. Jsou jimi zejména televizory se zabudovaným digitálním tunerem, set-top boxy s různou funkcionalitou a počítačové tunery s různým typem připojení, jejichž rozsah funkcí ovlivňuje především volitelné softwarové vybavení. Je nutno zmínit, že všechny typy produktů umožňují příjem digitálního televizního i rozhlasového vysílání.

Katalog produktů pro digitální příjem

15

Přístroje pro příjem DVB-T IDTV (televize s digitálním tunerem) Nejjednodušším způsobem příjmu digitálního signálu je pořízení nového televizoru. Není třeba nic připojovat, postačí poze jeden dálkový ovladač a ovládání funguje na stejném principu, na jaký jsme zvyklí. Nový televizor umožní sledovat TV pořady v digitální kvalitě, zprostředkuje teletext i EPG. Cena tohoto řešení však je nejvyšší. Začíná na 6 000 Kč (LCD, úhlopříčka 66 cm). Podle způsobu použitého panelu (obrazovky) rozlišujeme dva typy televizorů: LCD televizory a plazmové televizory.

• • • • •

Výhody LCD televizorů Dostupné i v menší úhlopříčkách (do 139 cm) Menší váha Menší spotřeba elektrické energie Méně vyzařovaného tepla Mírně levnější než plazmové televizory

Nevýhody LCD televizorů • Nedostupné ve velkých úhlopříčkách • Mírně horší kvalita obrazu než u plazmového televizoru

Výhody plazmových televizorů • Dostupné ve velkých úhlopříčkám (až cca 3 metry) • Mírně lepší kvalita obrazu než u LCD televizorů

• • • •

Nevýhody plazmových televizorů Nedostupné v malých úhlopříčkách Větší spotřeba elektrické energie Více vyzařovaného tepla Mírně vyšší cena než u LCD televizorů

Přídavná zařízení s digitálním tunerem (set-top box a další) Přídavných zařízení s digitálním tunerem je velmi mnoho. Zjednodušeně je lze dělit na prostý set-top box, set-top box s možností nahrávání a různá multifunkční zařízení, která obsahují několik technologií najednou (například DVD přehrávač a digitální tuner). K televizi se připojují nejčastěji pomocí SCART kabelu. Některé obsahují i HDMI či USB výstup, pomocí něhož je možné připojit set-top box i k PC. HDMI a USB výstupy nabízejí však spíše dražší modely. Set-top box Set-top box je větší či menší krabička, která zpracovává digitální vysílání a umožňuje jeho příjem na běžné televizi. Ve většině případů si vystačíte s doposud využívanou anténou a se svou starší televizí. Náklady činí okolo 1000 Kč za set-top box a 100 Kč za kabely (nejčastěji SCART), pomocí kterých se box připojí k televizoru. Jedná se o nejlevnější řešení pro příjem digitálního vysílání, které však zpřístupní pouze základní funkce: sledování TV programu, teletext a EPG – elektronický programový průvodce. Dražší verze boxů bývají vybaveny dvěma tunery, které umožňují sledovat televizi a zároveň nahrávat rekordérem jiný program. Jejich funkce jsou rozšířeny o např. tzv. time shift pro zastavení obrazu a následné pokračování ze stejného místa. Jejich cena začíná na 2000 Kč.

Výhody set-top boxů • Cena • Jednoduchost Nevýhody set-top boxů • Omezené funkce

Co znamená funkce time shift? Funkce time shift, kterou poskytují dražší set-top boxy a rekordéry, umožňuje zpožděné sledování vybraného programu. Set-top box zaznamenává vysílaný program do své paměti a z ní pak program přehrává. Tato funkce je výhodná například tehdy, že nestihnete začátek oblíbeného programu a chtěli byste si ho spustit o 20 minut později. Funkce se také dá využít pro vypouštění reklam rozdělujících program – vybraný pořad začnete sledovat později a reklamy budete přeskakovat.

16


Rekordér Set-top box doplněný o možnost nahrávání bývá označován jako rekordér. Zpravidla obsahuje dva digitální tunery, aby bylo možné sledovat jeden televizní program a zároveň nahrávat jiný pořad. Nahrané programy se ukládají na pevný disk, který je součástí zařízení. Nahrané programy jsou pak zobrazovány v přehledné tabulce s podrobnějšími informace, které umožňují rychlé nalezení požadovaného programu. Dražší verze rekordérů často obsahují USB či HDMI konektor a umožňují tak zkopírování uložených programů do PC a následně například jejich editování a vypálení na DVD. Podmínkou je samozřejmě propojit přístroj s počítačem příslušným kabelem a instalovat do počítače potřebný software. Ceny rekordérů se pohybují od 2 500 Kč výše, cena kabelu činí cca 100 Kč. Multifunkční zařízení Multifunkčních zařízení je nepřeberné množství. Pro jejich velkou různorodost je nelze blíže charakterizovat, popsat jejich výhody a nevýhody, funkce a orientační cenu.

Výhody rekordérů • Možnost nahrávání televizních pořadů • Více funkcí Nevýhody rekordérů • Složitější ovládání oproti jednoduchému set-top boxu • Vyšší cena Příkladem těchto zařízení, která mimo jiné umožňují příjem digitálního vysílání, je mobilní telefon, digitální reciever, domácí kino apod.

Příjem digitální televizního vysílání v počítači Rozdíly mezi zařízeními pro příjem digitálního signálu do počítače jsou především ve způsobu připojení (druhu použité sběrnice) a v softwaru, který je ovládá a který musí být instalován v počítači. Monitor s digitálním tunerem Oproti televizi se zabudovaným tunerem se nejedná o nejjednodušší řešení. Stačí sice pouze připojit anténu a pak monitor ovládat jako běžnou televizi, ale sledování pořadu znemožní hlavní funkci moinitoru, kterou je zobrazování výstupů z počítače. Nelze zároveň sledovat televizní pořad a pracovat na počítači. Při cenách začínajících na 6 000 Kč není monitor ideálním řešením pro sledování digitální TV.

Výhody monitorů s DVB-T • Jednoduchá instalace • Jednoduché užívání Nevýhody monitorů s DVB-T • Vyšší cena než řešení s použitím PC • Nemožnost současného sledování TV a práce s PC PCI/PCIe tuner PCI tuner je karta, kterou je nutné nainstalovat do stolního počítače. Nelze jí instalovat do notebooku. V dnešní době poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím softwaru a vybavení počítače), tedy sledování TV, nahrávání, vypalování, time shift, PiP, EPG. Pro sledování jednoho programu a nahrávání jiného musí být karta vybavena dvěma tunery. Samozřejmostí je dálkové ovládání. V závislosti na hardwarovém i softwarovém vybavení se ceny těchto karet pohybují od 500 Kč, nejčastěji však okolo 1 000 Kč. Oproti USB tunerům se většinou vyznačují větší stabilitou a kvalitnější příjmem signálu.

• • • •

Výhody PCI/PCIe tunerů Cena Dobrý příjem signálu Stabilita Funkčnost

Nevýhody PCI/PCIe tunerů • Složitější instalace • Řešení pouze pro stolní počítače • Složitá přenositelnost mezi počítači

Katalog produktů pro digitální příjem USB tuner USB tuner je zařízení podobné USB paměťovým klíčenkám. Díky připojení pře USB port se jedná o univerzální řešení vhodné pro stolní počítač i pro notebook. Poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím softwaru a vybavení počítače), tedy sledování TV, nahrávání pořadů, vypalování, time shift, PiP, EPG podobně, jako PCI tuner. Pro svoji velikost obsahuje však pouze jeden tuner a neumožňuje tak současné sledování a nahrávání rozdílných programů. Samozřejmostí je dálkové ovládání. V závislosti na hardwarovém i softwarovém vybavení se ceny těchto karet pohybují od 500 Kč výše, nejčastěji je lze pořídit v ceně okolo 1 000 Kč. Oproti PCI tunerům se většinou USB tunery vyznačují horší stabilitou provozu (závisí na použitém software, především u starších tunerů) a o něco málo horší kvalitou příjmu signálu. PCMCIA a Express Card PCMCIA a Express Card jsou typy karet, které se provozují zasunuté do odpovídající zásuvky v notebooku. Nelze je instalovat do stolního počítače. V současné době tento typ karet poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím softwaru a vybavení počítače), tedy sledování TV programu a jeho nahrávání i vypalování na DVD, time shift, PiP i EPG. Pro sledování jednoho programu a nahrávání jiného je nutno použít kartu se dvěma tunery. Samozřejmostí je dálkové ovládání. Ceny začínají na 1 500 Kč. Nevýhodou tohoto typu karet je využití často jediného slotu tohoto typu, který je v počítači obsažen, což znemožní souběžně provozovat a využívat více zařízení určených k instalaci v tomto slotu.

• • • •

17

Výhody USB tunerů Cena Univerzálnost Jednoduchá instalace Funkčnost

Nevýhody USB tunerů • Horší příjem signálu • Občasná nestabilita provozu

Výhody PCMCIA a Express Card tunerů • Jednoduchá instalace • Funkčnost Nevýhody PCMCIA a Express Card tunerů • Vyšší cena • Použitelné pouze pro notebooky

Přístroje pro příjem DVB-S Přídavná zařízení s digitálním tunerem (set-top box a další) Zařízení určená pro digitální satelitní vysílání jsou obvykle dražší, než obdobná zařízení pro pozemní vysílání a také dosud byla méně dostupná. Jejich menší nabídka se projevuje také v menší počtu prodávaných druhů. Pro DVB-S jsou dostupné set-top boxy a rekordéry. K použití v počítačích jsou k dispozici zařízení s USB a PCI rozhraním. Funkcionalita zařízení pro příjem DVB-S je srovnatelná s ostatními druhy vysílání. K televizi se připojují nejčastěji pomocí SCART kabelu. Některé přístroje jsou opatřeny i HDMI či USB výstupy, pomocí nichž je možné připojit set-top box i k PC.

18


Set-top box Podobně jako u DVB-T se jedná o krabičku, v tomto případě spíš větší, která zpracovává digitální vysílání a umožňuje jeho příjem na běžné televizi. Její cena však začíná na 2 000 Kč. To je způsobeno jejich menším rozšířením, jakož i faktem, že často obsahují zároveň tuner pro příjem DVB-T i DVB-S. Způsob připojení (kabelem) i jejich funkčnost jsou stejné jako u přístrojů pro příjem DVB-T (sledování TV, teletext a EPG – elektronický programový průvodce).

Rekordér Pro tento druh produktů je možné použít stejné charakteristiky jako u přístrojů pro DVB-T. Jediným podstatným rozdílem je cena, ta začíná nad úrovní 6 000 Kč. DVB-S rekordér je set-top box s možností nahrávání. Zpravidla obsahuje dva digitální tunery, aby bylo možné sledovat TV a zároveň jiný pořad nahrávat. Nahrané programy se ukládají na pevný disk, který je součástí zařízení. Nahrané programy jsou pak zobrazovány v přehledné tabulce s podrobnějšími informace, které umožňují jejich rychlé vyhledání a zpřístupnění k dalšímu použití. Rozdílem oproti pozemnímu vysílání je ve většině zařízení přítomnost USB či HDMI konektorů. Ty umožňují zkopírovat uložené programy do PC a následně je například editovat a vypalovat na CD nebo DVD nosiče. Podmínkou je samozřejmě dostupnost příslušného kabelu a instalace software v počítači.


Výhody rekordérů • Možnost nahrávání • Více funkcí Nevýhody rekordérů • Složitější ovládání oproti jednoduchému set-top boxu • Vysoká cena

Příjem na počítači Rozdíly mezi zařízeními pro příjem digitálního signálu do počítače jsou především ve způsobu připojení (sběrnici). PCI/PCIe karta PCI tuner je karta, kterou je nutné nainstalovat do stolního počítač. Nelze jí instalovat do notebooku. Tuner poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím software a vybavení počítače), tedy sledování TV programu, nahrávání, vypalování, time shift, PiP, EPG. Pro sledování jednoho programu a nahrávání jiného je zapotřebí karty se dvěma tunery. Samozřejmostí je dálkové ovládání. Na rozdíl od DVB-T PCI tuneru jsou o něco dražší – od 900 Kč. Oproti USB tunerům se většinou vyznačují větší stabilitou.

Výhody PCI/PCIe tunerů • Cena • Stabilita • Funkčnost Nevýhody PCI/PCIe tunerů • Služitější instalace • Řešení pouze pro stolní počítače

Katalog produktů pro digitální příjem USB tuner USB tuner pro DVB-S je podstatně větší oproti USB DVB-T tuneru a také jeho cena je podstatně vyšší – cca 1 300 Kč a více. Díky připojení pře USB port se jedná o univerzální řešení vhodné pro užití ve stolním počítači i v notebooku. USB tuner stejně jako PCI tuner poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím software a vybavení počítače), tedy sledování TV, nahrávání, vypalování, time shift, PiP, EPG. Kvůli své velikosti obsahuje však pouze jeden tuner, proto neumožňuje současné sledování a nahrávání rozdílných programů. Samozřejmostí je dálkové ovládání. Oproti PCI tunerům se především starší USB tunery většinou vyznačují horší stabilitou provozu.

19

Výhody USB tunerů • Univerzálnost • Jednoduchá instalace • Funkčnost Nevýhody USB tunerů • Cena • Velikost • Stabilita provozu

Přístroje pro příjem DVB-C Přídavná zařízení s digitálním tunerem (set-top box a další) Malá rozšířenost kabelové TV má za následek špatnou dostupnost či úplnou nedostupnost více druhů produktů pro příjem digitálního kabelového vysílání. Dobře dostupné jsou pouze prosté set-top boxy a set-top boxy s možností nahrávání. Většinou je však nabízí jen přímo kabelový operátor, jejich individuální pořízení je komplikované. Set-top box Podobně jako u DVB-T se jedná o krabičku, která zpracovává digitální vysílání a umožňuje jeho příjem na běžné televizi. Příčinou jejich vyšší ceny (začíná od 2 000 Kč) je malá poptávka o ně proto, že většinu přístrojů dodávají kabeloví operátoři včetně dekódovací karty. Způsob připojení (kabelem) i funkčnost jsou stejné jako u DVB-T (sledování TV, teletext a EPG – elektronický programový průvodce) Rekordér Pro tento druh produktů je možné použít stejné charakteristiky jako pro DVB-T. Jediným, avšak podstatným rozdílem je cena zařízení, ta začíná nad úrovní 6 000 Kč. DVB-C rekordér je set-top box opatřený možností nahrávání. Obsahuje sice pouze jeden tuner, ale díky použité technologii umožňuje nahrávání až 4 programů zároveň ze dvou multiplexů. Nahrané programy se ukládají na pevný disk, který je součástí zařízení. Nahrané programy jsou pak zobrazovány v přehledné tabulce s podrobnějšími informace, které umožňují rychlé nalezení požadovaného programu. Rozdílem oproti pozemnímu vysílání je přítomnost USB či HDMI konektorů ve většině zařízení. Ty umožňují zkopírovat uložené programy do PC a následně je vypálit na CD nebo DVD. Podmínkou je samozřejmě dostupnost příslušného kabelu a instalace potřebného software v počítači.


Výhody rekordérů • Možnost nahrávání • Více funkcí Nevýhody rekordérů • Složitejší ovládání oproti jednoduchému set-top boxu • Vysoká cena

20

Přehled televizních programů vysíláných v DVB-T v ČR

Přehled digitálně vysílaných TV programů V současné době je na území ČR pro digitální pozemní vysílání k dispozici deset stanic. Stanice ČT1, ČT2, ČT24, ČT4 Sport, Nova, Prima, Óčko, Public TV, Z1 a Noe TV. Stanice České televize jsou známé již z analogového vysílání, tvoří tzv. veřejnoprávní multiplex, který je postupně zaváděn na celém území České republiky dle harmonogramu. Programy Nova a Prima jsou šířeny z multiplexu 2, ve kterém postupně začne vysílat ještě druhý kanál TV Nova a Prima a TV Barrandov. Zbylé programy jsou šířeny z multiplexů 3 a 4. ČT24 (http://www.ct24.cz) ČT24 se primárně zaměřuje na celodenní zpravodajství a publicistiku. ČT24 je zpravodajský kanál České televize, který vysílá zprávy 24 hodin denně. Ve spodní části obrazu neustále běží informační proužek (ticker) a přesný čas. V současné době vysílá ČT24 24 hodin denně, přináší aktuální zprávy v pravidelných relacích každých 30 minut a zároveň nepřetržitě v podobě titulků pod obrazem (ticker). Některé pořady jsou vysílány i na programu ČT1 (např. Zprávy, hlavní zpravodajská relace Události a večerní Události, komentáře). Na internetovém portálu ČT24 najdeme aktuální zprávy z České republiky a ze světa s možností přehrát si pořady vyrobené v produkci ČT24 a uložené v archivu pořadů. ČT4 Sport (http://www.ct24.cz/sport) ČT4 je sportovně laděná stanice, na které naleznete mnoho přímých přenosů ze sportovních zápasů, jakými jsou fotbal, hokej, basketball, tenis, florbal a mnoho dalších. Dále ČT4 vysílá několik zajímavých sportovních magazínů. Na internetovém portálu ČT4 Sport najdeme aktuální informace týkající se sportu a světa okolo něj s možností přehrát si pořady vyrobené v produkci ČT24 v archivu pořadů.

Televize Nova (http://tv.nova.cz) TV Nova je komerční televize vysílající programy pro celou rodinu. Obsahem je pravidelné zpravodajství, celovečerní filmy, seriály, publicistické programy, sportovní přenosy, soutěže, magazíny a diskusní pořady. Na internetovém portálu televize Nova je k dispozici aktuální přehled pořadů televize a také archiv pořadů vyrobených v produkci televize, ze kterého si může každý zákazník znovu shlédnout svůj oblíbený pořad. Televize Prima (http://www.iprima.cz) TV Prima je komerční televize vysílající programy pro celou rodinu. Obsahem je pravidelné zpravodajství, celovečerní filmy, seriály, publicistické programy, sportovní přenosy, soutěže, magazíny a diskusní pořady. Na internetovém portálu televize Prima je k dispozici aktuální přehled pořadů televize a nalezneme zde i archiv pořadů vyrobených v produkci televize, kde si může každý zákazník znovu shlédnout svůj oblíbený pořad. Televize Z1 (http://www.z1tv.cz) Z1 je komerční zpravodajskou televizí. Obsahem jsou celodenní pravidelné zprávy, které jsou podobně jako na ČT24 vysílány každou celou hodinu. Dále ve vysílání najdeme publicistické magazíny, diskusní magazíny a dokumenty. Kontinuální informační servis odpovídá světovým standardům známým například z amerických stanic CNN a Fox News, britské Sky News, německé N24 nebo slovenské TA3. Na internetovém portálu Z1 najdeme aktuální zprávy z České republiky a ze světa s možností přehrát si aktuální zprávy ve formě videa. Public TV (http://www.publictv.cz) Public TV je zaměřena na magazíny o cestování, sportu a životním stylu. Naladit Public TV je možné v celé ČR prostřednictvím satelitního pa-

ketu CS Link. V Praze, Brně, Ostravě a Plzni i v jejich okolí můžete sledovat pozemní digitální vysílání. Na webových stránkách televize najdeme volně dostupný archiv programů vysílaných v rámci produkce Public TV, kde si můžete svůj oblíbený pořad pustit kdykoliv a kdekoliv máte právě chuť.

žánrů.

Televize Óčko (http://ocko.idnes.cz) Óčko je kanál plný hudby všech

Televize Noe (http://www.tvnoe.cz) TV Noe je jediná česká nekomerční nezisková televize a zároveň jediná česká televize specializující se velkou částí svého vysílání na křesťanského diváka. Divákům však předkládá i různé nekonfesní vzdělávací pořady z oblasti historie a přírodních věd (zejména astronomie a biologie) či pohádky pro děti. Televize Barrandov (http://www.barrandov.tv) Vizí plnoformátové televize Barrandov je oslovit aktivního diváka, zejména městského především českou a evropskou filmovou tvorbou, vlastní produkcí, publicistikou a zpravodajstvím. Obsazení multiplexů Multiplex 1

Multiplex 2

Multiplex 3

Multiplex 4 (HD vysílání)

Programy vysílané ve vysokém rozlišení

21

Programy vysílané ve vysokém rozlišení Co znamená HDTV? S postupem digitalizace je často zmiňováno HD vysílání nebo také HDTV. HD z anglického „High Definition“ znamená vysoké rozlišení, tedy televizní vysílání ve vysokém rozlišení. V současnosti má televizní vysílání v České Republice i v celé Evropě rozlišení 576 řádků. Tato kvalita pro stále větší televizory již není dostatečná. Tento problém řeší vysílání ve vysokém rozlišení. Běžný člověk se nejvíce setká s pojmy HD ready a Full HD. Těmi výrobci označují zařízení, která poskytují či reprodukují digitální vysílání se 720 řádky (HD ready) a s 1 080 řádky (Full HD). Bohužel je stále velmi málo zdrojů, které obraz ve vysokém rozlišení poskytují. V případě televizního vysílání se HDTV skloňuje především se standardem MPEG-4. Ten umožňuje oproti MPEG-2 formátu, který se používá pro běžné digitální vysílání, lepší kompresi dat. Kdyby bylo HD vysílání komprimování v MPEG-2, bylo by možné do jednoho multiplexu umístit pouze 2 programy. Pro příjem HD vysílání je tedy nutný speciální přijímač, který rozumí standardu MPEG-4. Jako vysílání ve vysokém rozlišení se označuje vysílání s rozlišením alespoň 720 řádků. HDTV v České republice V České Republice je nabídka programů v HD kvalitě velmi malá. Nejzajímavější je pro většinu obyvatel čtvrtý multiplex DVB-T vysílání, který provozuje Telefónica O2. Ten zatím vysílá pouze v Praze, Brně a Ostravě, ale po plánovaném dokončení v roce 2010 by měl pokrývat 71 procent populace, především měst. V tomto multiplexu zatím vysílají programy Nova a ČT1. Příjem programů je zdrama. Dominantním poskytovatelem HDTV přes DVB-C je v ČR firma UPC. Ta v rámci nabídky UPC Digital umožňuje sledovat v HD kvalitě kanály Eurosport, National Geographic, HBO a FilmBox. Pro uživatele kabelové televize

existují kromě UPC jen dvě alternativy, jak přijímat HDTV. V Břeclavi je možný příjem programu RTV5 a na jižní Moravě programy SAT1 a FilmBox. Programová nabídka je zpoplatněna. Největší nabídku programů v HD kvalitě nabízí satelitní vysílání. První možností je předplatit si nabídku Skylink, která jako jediná satelitní platforma v ČR nabízí vysílání v HD. Jde však pouze o kanály Eurosport a Brava. Druhou možností je příjem volně dostupných programů (v cizích jazycích – zejména němčině). Další možností, jak sledovat HD vysílání, je IPTV. Jde o sledování TV přes síť poskytovatele nebo přes internet. Nutné je však rychlé připojení. Nabídka v tomto segmentu je velice pestrá a není omezená pouze klasickými TV stanicemi. Přehled programů v HD kvalitě vysílaných v českém a slovenském jazyce převzatý z www.digizone.cz:

ČT1 ČT1 začala experimentovat s vysíláním ve vysokém rozlišení obrazu v červenci 2007. Nyní vysílá v DVB-T multiplexu 4. Filmbox HD Začal vysílat v srpnu 2007 jako vůbec první český HD program. V České republice ho nabízí digitální kabelová televize UPC Digital, digitální kabelová televize Nej TV v Břeclavi a digitální televize přes internetový protokol 802.tv na Moravě (v této službě Filmbox HD v češtině odstartoval). Na září 2008 plánovala Filmbox HD zařadit do své bezdrátové digitální kabelové televize jihomoravská společnost Self servis. Provozovatel stanice, společnost SPI International, také intenzivně vyjednává o jejím zařazení do některé z placených satelitních služeb. Nova Nejsledovanější česká televize zahájila vysílání ve vysokém rozlišení obrazu v říjnu 2007. V této kvalitě nabízí pouze zpravodajské a publicistické pořady a vybrané seriály vlastní pro-

dukce. Od počátku je takto dostupná v IPTV službě 802.tv a s přestávkami také v O2TV. Experimentálně lze Novu HD naladit v přechodné zemské digitální síti 4. Podmínkou je set-top box „HD ready“ schopný přijímat zemské digitální televizní vysílání v kompresním standardu MPEG-4. Od 1. října 2008 vysílá Nova HD v základní nabídce české satelitní služby Skylink.

HBO HD Prémiový filmový kanál HBO HD v češtině začal vysílat v dubnu 2008 prostřednictvím digitální kabelové televize UPC. Od 1. října 2008 je rovněž dostupný v nabídce placené digitální televize přes internetový protokol (IPTV) od společnosti Smart Comp. nazvané Netbox. HBO HD vysílá podle stejného programového schématu jako klasické HBO ve standardním rozlišení obrazu. Část filmů na HBO HD je přepočítávaná ze standardního rozlišení do HD, provozovatel slibuje do konce roku 2008 více než polovinu obsahu ve „full HD“. Eurosport HD Česká verze panevropského sportovního kanálu Eurosport HD začala vysílat v květnu 2008 těsně před Mistrovstvím Evropy v kopané. V červnu 2008 se kanál objevil pouze v nabídce IPTV služby 802.tv na Moravě a těsně před Letními olympijskými hrami 2008 v Pekingu zařadila do svého vysílání Eurosport HD další IPTV služba Netbox. V září následovala digitální kabelová televize UPC a do konce roku 2008 plánuje tento program zařadit do své bezdrátové digitální kabelové televize jihomoravská společnost Self servis a také satelitní služba Skylink. Trojka Třetí program Slovenské televize, sportovní kanál Trojka, zahájil vysílání 8. srpna 2008. Po dobu olympiády tato stanice vysílala souběžně ve standardním i vysokém rozlišení. Po ukončení olympiády HD vysílání Trojky skončilo, program nadále vysílá pouze ve standardním rozlišení.

22

Přehled vysílačů DVB-T v ČR

Přehled vysílačů DVB-T v ČR Rozdělení ČR na oblasti

Česká republika byla pro potřeby výstavby sítě vysílačů DVB-T rozdělena na 11 územních oblastí: Praha, Plzeň, Sušice, České Budějovice, Jihlava, Brno, Zlín, Ostrava, Jeseník, Trutnov a Ústí nad Labem. V následujících tabulkách najdete termíny spouštění vysílačů v jednotlivých oblastech (stav k 26.11.2008).

Brno Vysílač Brno - Hády Brno - Barvičova

Plánovaný termín zahájení

Skutečný termín zahájení

Kanál

Výkon

Pol.

Multiplex

květen 2008

15.5.2008

59

10 kW

H

3

říjen 2008

31.10.2008

40

10 kW

V

2

Brno - Hády

říjen 2008

31.10.2008

40

10 kW

H

2

Brno - Barvičova

říjen 2008

-

59

10 kW

V

3

Mikulov - Děvín

únor 2009

-

40

25 kW

H

2

Brno - Barvičova

březen 2009

-

25

10 kW

V

1

Brno - Hády

listopad 2009

-

25

10 kW

H

1

Brno - Barvičova

listopad 2009

-

29

10 kW

V

1

Brno - Hády

listopad 2009

-

29

10 kW

H

1

Brno - Kojál

listopad 2009

-

29

100 kW

H

1

kvetěn 2010

-

25

25 kW

H

1

Brno - Kojál

Mikulov - Děvín

září 2010

-

40

100 kW

H

2

Brno - Kojál

září 2010

-

59

100 kW

H

3

Výkon

Pol.

Multiplex

100 kW

H

1

České Budějovice Vysílač České Budějovice - Kleť Vimperk - Mařský vrch

Plánovaný termín zahájení září 2008


Kanál

1.10.2008

49

červen 2009

-

49

20 kW

H

1

České Budějovice - Kleť

srpen 2009

-

50

100 kW

H

2


březen 2010

-

22

100 kW

H

3

Vimperk - Mařský vrch

březen 2010

-

50

20 kW

H

2


červen 2010

-

39

100 kW

H

2

Vimperk - Mařský vrch

červen 2010

-

39

20 kW

H

2

Výkon

Pol.

Multiplex

100 kW

H

1

Jeseník Vysílač Jeseník - Praděd

Plánovaný termín zahájení září 2010

Skutečný termín zahájení -

Kanál 36

Jeseník - Praděd

říjen 2011

-

53

100 kW

H

2

Jeseník - Praděd

říjen 2011

-

51

100 kW

H

3


23

Jihlava Vysílač



Kanál

Výkon

Pol.

Multiplex

Jihlava - Javořice

červen 2009

-

33

100 kW

H

1

Jihlava - Javořice

duben 2010

-

35

100 kW

H

2

Jihlava - Javořice

duben 2010

-

30

100 kW

H

3

Výkon

Pol.

Multiplex

Ostrava Vysílač



Kanál

Ostrava - Hladnov

říjen 2008

31.10.2008

54

100 kW

H

1

Ostrava - Hladnov

říjen 2008

31.10.2008

39

10 kW

H

2

Ostrava - Hladnov

říjen 2008

31.10.2008

37

10 kW

H

2

Ostrava - Hladnov

prosinec 2008

-

32

2 kW

H

3

květen 2010

-

54

100 kW

H

1

Frýdek-Místek - Lysá hora

Ostrava - Hošťálkovice

červenec 2010

-

54

25 kW

H

1

Frýdek-Místek - Lysá hora

duben 2011

-

37

25 kW

H

2


duben 2011

-

37

100 kW

H

2

Ostrava - Hladnov

duben 2011

-

48

10 kW

H

3


duben 2011

-

48

100 kW

H

3

Výkon

Pol.

Multiplex

Plzeň Vysílač Plzeň - Košutka Plzeň - Krašov



Kanál

květen 2008

30.5.2008

34

100 kW

H

3

červenec 2008

28.7.2008

34

100 kW

H

1

Domažlice - Vraní vrch

říjen 2008

24.10.2008

34

10 kW

H

1

Cheb - Zelená hora

říjen 2008

31.10.2008

36

20 kW

H

1

Domažlice - Vraní vrch

říjen 2008

31.10.2008

48

10 kW

H

2

Plzeň - Krašov

říjen 2008

31.10.2008

48

100 kW

H

2

Jáchymov - Klínovec

prosinec 2008

-

36

32 kW

H

1

Plzeň - Krašov

prosinec 2008

-

52

100 kW

H

3

Cheb - Zelená hora

duben 2009

-

35

20 kW

H

2

Jáchymov - Klínovec

červen 2009

-

35

20 kW

H

2

Pol.

Multiplex

Sušice Vysílač



Kanál

Výkon

Sušice - Svatobor

listopad 2008

-

49

100 kW

H

1

Sušice - Svatobor

září 2009

-

50

100 kW

H

2

Sušice - Svatobor

září 2009

-

52

100 kW

H

3

Sušice - Svatobor

červen 2010

-

39

100 kW

H

2

24


Praha Vysílač Praha - Cukrák



Kanál

Výkon

Pol.

Multiplex

září 2008

1.10.2008

53

100 kW

H

1

Praha - Mahlerovy sady

říjen 2008

31.10.2008

53

32 kW

V

1

Praha - Cukrák

říjen 2008

31.10.2008

41

100 kW

H

2


říjen 2008

31.10.2008

41

32 kW

V

2

Praha - Cukrák

prosinec 2008

-

59

100 kW

H

3


prosinec 2008

-

59

32 kW

V

3

Votice - Mezivrata

březen 2009

-

41

32 kW

H

2

Votice - Mezivrata

červenec 2009

-

53

32 kW

H

1

Pol.

Multiplex

Trutnov Vysílač Liberec - Ještěď



Kanál

Výkon

červenec 2009

-

43

50 kW

H

1

srpen 2009

-

40

100 kW

H

1

Pardubice - Krásné

březen 2010

-

39

100 kW

H

2

Pardubice - Krásné

Trutnov - Černá hora

květen 2010

-

32

100 kW

H

1

Liberec - Ještěď

srpen 2010

-

61

32 kW

H

2


srpen 2010

-

61

100 kW

H

2


srpen 2010

-

60

100 kW

H

3

Výkon

Pol.

Multiplex

Ústí nad Labem Vysílač



Kanál

Ústí nad Labem - Buková hora

říjen 2008

31.10.2008

33

100 kW

H

1


říjen 2008

31.10.2008

58

100 kW

H

2

Chomutov - Jedlová hora

listopad 2008

-

33

32 kW

H

1

Chomutov - Jedlová hora

prosinec 2008

-

58

32 kW

H

2


prosinec 2008

-

55

10 kW

H

3


září 2009

-

55

100 kW

H

3

Výkon

Pol.

Multiplex

Zlín Vysílač



Kanál

Valašské Klobouky - Ploštiny

říjen 2010

-

33

25 kW

H

1

Zlín - Tlustá hora

říjen 2010

-

33

100 kW

H

1

Valašské Klobouky - Ploštiny

listopad 2011

-

49

25 kW

H

2


listopad 2011

-

49

100 kW

H

2


listopad 2011

-

25

100 kW

H

3

Slovníček pojmů

25

Často kladené dotazy Je nutné instalovat novou anténu? Není to nutné, pokud je stávající anténa dostatečně kvalitní a namířena na správný vysílač. Ve většině případů tak postačí anténa stávající. Obraz na DVB-T je horší než v analogu? V porovnání s kvalitním analogovým příjmem na velkém televizoru je možné pozorovat zhoršení kvality z důvodu odlišného principu fungování. Bude možné přijmout signál DVB-T na celém území? Pokrytí celého území není plánované. Odlehlé oblasti mohou zůstat bez pokrytí DVB-T. V těchto oblastech je možné využít příjmu DVB-S. Co za příjem digitální televize zaplatím? Všechny televize, které v dnešní době vysílají, jsou zdarma. V budouc-

nu se však počítá i s možností vysílání placených kanálů. Základní televizní nabídky se zpoplatnění nedotkne. Postačí mi jeden set-top box pro dvě televize v domácnosti? Pro více přijímačů je bohužel nutné pořídit více set-top boxů. Jeden set-top box je schopen v jednu chvíli zobrazit pouze jeden program. Potřebuji pro správné zobrazení signálu DVB širokoúhlý televizor? Set-top box dokáže správně zobrazit obraz na jakékoliv televizi jak v širokoúhlém formátu 16:9, tak ve formátu 4:3. Je možné přijímat signál na počítači? Ano, dokonce je pro příjem a ukládání na počítači tato technologie lepší. Stejně tak je tento signál možné přijí-

mat i na přenosných zařízeních, jakými jsou mobilní telefony. Postačí k příjmu digitální televize i slabší signál? Při opravdu slabém signálu není možné obraz dekódovat. Při stejném signálu bylo možné analogový obraz sledovat, ačkoliv s obrazovým šumem či špatným zobrazením barev. Je možné přijímat zároveň digitální televizi i analogovou? Tyto dvě technologie se navzájem nevylučují. Jak poznám, že dojde k vypnutí analogového signálu na vysílači, ze kterého přijímám? Česká televize vkládá do obrazu informace o blížících se změnách. Pokud se na obraze začne objevovat ikona a informace o změně ve vysílání, je na čase uvažovat o koupi set-top boxu.

Slovníček pojmů Cinch Souosý konektor pro kvalitní připojení analogového audio nebo video signálu. Common interface (CI) Modul, který je mostem mezi uživatelskou kartou (smart card) potřebnou k příjmu placeného vysílání a přijímačem. Modul se zasune se do PCMCIA portu společně s uživatelskou kartou. CVBS (Composite video) Kompozitní videosignál; způsob nejdostupnějšího připojení analogového videosignálu mezi přístroji spotřební elektroniky. Tento způsob propojení je závislý na použitém systému modulace barev. V ČR a většině Evropy se používá systém PAL. DAB (Digital Audio Broadcasting) Systém navržený za účelem poskytování služeb přenosu vysoce kvalitních

audio programů a přenosu dat pro mobilní, přenosné a stacionární přijímače nebo pro šíření v kabelových sítích, a to s využitím zemských (T-DAB) a družicových (S-DAB) vysílačů v kmitočtových pásmech VHF/UHF. dBi Relativní zisk antény k zisku izotropní antény.

vztažený

dBK Ekvivalentní šumová teplota zařízení v Kelvinech vyjádřena v decibelech logaritmické stupnice. dBW (decibelWatt) DecibelWatt; výkon signálu ve watech, vyjádřený v dB logaritmické míry. dBW/m2 Výkon rádiové vlny dopadající na plochu o rozměru jednoho čtverečního

metru, měřený ve watech a vyjádřený v decibelech logaritmické stupnice. decibel (dB) Jednotka porovnávající dvě hodnoty, například dvě úrovně proudů, napětí nebo výkonů udávané v dB logaritmické stupnice. Užívá se hlavně pro vyjádření rozdílu mezi velkými nebo naopak malými hodnotami. Příklad R = 10. log10(r), kde r je hodnota lineárního poměru a R je poměr v dB. DVB (Digital Video Broadcasting) Skupina společností a organizací, která vyvinula systém digitální televize DVB-T pro pozemní vysílání, satelitní DVB-S a kabelovou verzi DVB-C. DVB-C (Digital Video Broadcasting - Cable) Standard digitálního vysílání kabelové televize. Používá se celosvětově, přenáší data v kompresi MPEG-2.

26

Slovníček pojmů

DVB-S (Digital Video Broadcasting - Satellite) Standard digitálního vysílání přenášeného satelitní cestou. Používá se celosvětově, přenáší data v kompresi MPEG-2. DVB-T (Digital Video Broadcasting - Terrestrial) Evropský standard pozemní (terestriální) digitální televize vytvořený sdružením DVB, které připravilo také standardy pro satelitní (DVB-S) a kabelovou (DVB-C) digitální televizi. EPG (Electronic Program Guide) Elektronický programový průvodce; služba usnadňující divákovi orientaci v programové nabídce jednotlivých televizních stanic v rámci multiplexu. FTA (Free to Air) Volně šiřitelné programy; obvykle se tak označují také přístroje, které neumožňují příjem kódovaných programů (viz Common Interface). HDMI (High Definition Multimedia Interface) Základem pro HDMI je DVI, ke kterému HDMI musí být kompatibilní. Toto rozhraní je připravováno pro budoucnost digitální televize, DVD přehrávače/rekordéry, set-top boxy a další digitální A/V zařízení. HDTV (High Definition Television) Televize s vysokým rozlišením. K zobrazení obrazu používá zdroj signálu s větším počtem obrazových řádků, minimálně však 720. MPEG-2 (Moving Pictures Expert Group) Skupina expertů pro pohyblivé obrázky; metoda zdrojového kódování obrazu a zvuku, používaná v systému DVB i u disků DVD. Multiplex Souhrnný datový tok skládající se z dílčích datových toků náležejících jednotlivým televizním službám, upravený pro společné šíření vysílací sítí. Za jeho vytvoření, správu a šíření je

zodpovědný provozovatel (poskytovatel) multiplexu. OSD (On Screen Display) Možnost provádět nastavení přístroje pomocí menu na obrazovce televizoru. PVR (Personal Video Recorder) Zkratka označuje přístroje, které jsou vybaveny pro přímé zachytávání DVB(C/S/T) signálu na digitální médium (obvykle pevný disk) a jeho následné přehrávání. RF IN/OUT konektory Na konektor RF IN (někdy též Antenna nebo Aerial IN) lze připojit anténu pro příjem pozemní televize. Na RF OUT lze připojit televizor, který není vybaven výstupem SCART. RF modulátor Umožňuje připojit televizor k DVB-T přijímači pomocí anténního kabelu. Některé starší televizory nejsou vybaveny konektorem SCART a potom je připojení přes konektor RF modulátoru (často také RF OUT) jedinou možností. Modulátor by měl umožnit zvolit normu (PAL, SECAM, NTSC) a také TV kanál, na kterém bude možné výstup z přijímače naladit. Zkratka RF vychází ze slov Radio Frequency – rádiová frekvence. RGB (Red - Green - Blue) Způsob nejkvalitnějšího připojení analogového videosignálu mezi přístroji spotřební elektroniky. Kvalita se vyznačuje zejména čistotou barev a kontrastních přechodů. Zároveň je tento způsob propojení nezávislý na použitém systému modulace barev (PAL, SECAM, NTSC). Ne všechny přístroje jím disponují. RS-232 (Recomended Standard 232) Standardní sériové rozhraní používané pro propojení přístrojů spotřební elektroniky s domácím počítačem. Může sloužit k přenosu binárních dat do přístroje (viz Upgrade).

S-Video (Separated Video) Obrazový signál s oddělenou jasovou „Y“ a barevnou „C“ (chrominanční) složkou. Způsob kvalitního propojení analogového videosignálu mezi přístroji spotřební elektroniky. Tento způsob propojení je závislý na použitém systému modulace barev. V ČR a většině Evropy se používá systém PAL. SCART 21 pólový konektor používaný pro přístroje spotřební elektroniky v Evropě. Umožňuje snadné propojení různých typů audio a video zařízení. S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface) Označení pro digitální audio výstup nebo vstup, většinou optický. TimeShift Režim umožňující sledování televizního programu se zpožděním. Upgrade Aktualizace verze programu (software) přístroje spotřební elektroniky. Některé přístroje umožňují upgrade pomocí propojení s počítačem pomocí sériového rozhraní (RS-232, USB), možný je též upgrade přes anténní vstup (pokud je odvysílán a přístroj tuto možnost podporuje). USB (Universal Serial Bus) USB je externí obvod (standartní interface) pro komunikaci počítačů a externích obvodů. Podporuje systém Plug and Play a je běžný na současných operačních systémech. Dovoluje rychlejší přenos dat než paralelní a sériové porty. VBR (Variable Bit Rate) Multiplex, v němž jsou všechny programy vysílány v proměnlivém datovém toku, nazýváme statistickým multiplexem. VoD (Video on Demand) Filmy na vyžádání vysílané s posunutými začátky; divák může shlédnout film ve stanoveném časovém rozvrhu od začátku. Videem na vyžádání je také chápán přenos filmů k divákovi pomocí IPTV technologií.

Další užitečné zdroje

Další užitečné zdroje Další informace a aktuality najdete na následujících webových stránkách:

http://www.dvbinfo.cz http://www.radiokomunikace.cz/vysilaci-sluzby/digitalni-tv-vysilani.html http://www.digitalnitelevize.cz http://www.digizone.cz http://www.ceskatelevize.cz/specialy/digict http://www.parabola.cz http://www.dxradio.cz http://www.upc.cz http://www.skylink.cz http://www.cslink.cz

Autoři příručky Autoři obsahu: Jan Kotrlík, Martin Kraft, Matěj Kučera, Michal Mach, Jan Pelcman, Maroš Tarbajovský Grafika, sazba, vedení týmu: Daniel Padevět

Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008

27

www.dvbinfo.cz © ComMedia Digital 2008

Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice

Recommend Documents