První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Za měsíc na to, vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, protože atentátník pocházel ze Srbska. Tato hrozná válka, která poprvé zachvátila celý svět, trvala čtyři roky. Její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a snaha o nové rozdělení světa. Bojovalo v ní Německo a Rakousko-Uhersko proti Velké Británii, Francii a Rusku. K válčícím stranám se postupně přidávaly další státy. Od války si slibovaly např. zisk nových území s důležitými obchodními cestami, dosažení nadvlády ve světovém obchodu nebo posílení politické moci. Rozvinutá průmyslová výroba a technické vynálezy umožnily použít ve válce nové zbraně. Britové poprvé použili tanky, Němci otravný bojový plyn. Obě znepřátelené strany nasadily do bojů letadla. Z českých zemí byli muži odváděni do armády Rakouska-Uherska, aby bojovali za jeho zájmy. Museli poslouchat a nasazovat své životy, i když se jim do války proti Rusům a Francouzům nechtělo. Někteří z nich se proto rozhodli dobrovolně odejít do zajetí. Rakouské úřady začaly pronásledovat české politiky, někteří byli uvězněni. Významní čeští politici Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš odešli během války do zahraničí, do států západní Evropy. Chtěli představitele západních mocností (Velké Británie a Francie) přesvědčit, že Češi a Slováci už za Rakousko nechtějí bojovat. Poskytovali jim o Rakousku-Uhersku tajné informace a zároveň vyjednávali o možnosti osamostatnění českých zemí a Slovenska. Vojáci, kteří se dostali do zajetí, se stali základem nových československých vojenských jednotek – legií. Jejich příslušníci se pak účastnili bojů proti RakouskuUhersku a Německu. Svou statečností i vojenskými úspěchy dokázali, že Češi a Slováci jsou za svou samostatnost schopni bojovat. Legie tak společně s politiky docílily toho, že vlády západních mocností přijaly Čechy a Slováky za své spojence ve válce a uznaly jejich nároky na samostatný stát. V roce 1917 vstoupily do války na straně Velké Británie a Francie Spojené státy americké. Počátkem podzimu roku 1918 už bylo jasné, že válka skončí porážkou Německa a Rakouska-Uherska. Obě země byly válkou vyčerpané, nespokojenost obyvatelstva rostla, stále se zhoršovalo zásobování, ve vojsku propukaly vzpoury. Dne 28. října 1918 byla v novinách oznámena žádost Rakouska-Uherska o mír. Téhož dne přední čeští politici vyhlásili nezávislost nového státu, Československé republiky. 1. Následující tabulku vystřihni a slep k sobě. Hra ve dvojicích – jeden pokládá otázku, druhý odpovídá. Výměna. Tabulka ti poslouží i při domácí přípravě. Polož si otázku, odpověz a zkontroluj.
Kde došlo k atentátu na císaře Rakouska – Uherska?
Jak se jmenoval císař RakouskaUherska, který byl zastřelen v Sarajevu?
Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny
František Ferdinand
Proč vyhlásilo RakouskoUhersko válku Srbsku?
Protože atentátník pocházel ze Srbska
Které země bojovaly proti Velké Británii, Francii a Rusku ?
Německo a Rakousko-Uhersko
Ve Francii vstupovali čeští občané do zvláštních vojenských oddílů, které se nazývaly …
Legie
Významní čeští politici byli pronásledování RakouskoUherskými úřady. Jak se jmenovali?
Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš
Jaké zbraně byly použity v první světové válce vlivem rozvinuté průmyslové výroby ?
Tanky - Británie, otravný plyn – Němci, letadla – obě strany
První světová válka skončila porážkou … ?
Německa a Rakousko-Uherska
Do války vstoupily na straně Velké Británie a Francie … ?
Spojené státy americké
Nezávislost nového státu Československé republiky se do dějin zapsala datem?
28. října 1918
Tank z první světové války – FT 17, Francie
2. Vystřihni tabulku a jednu rozstříhej. Vznikne hra Loto.
1914 - 1918
Rakousko-Uhersko a Německo proti
Čeští a slovenští vojáci odmítali bojovat na straně Rakouska – Uherska, dobrovolně
Nové zahraniční československé vojenské jednotky
Pronásledovaní významní čeští politici
Atentát v Sarajevu píše datum
Obětí atentátu byl
Britové použili ve válce
Němci použili ve válce
První světová válka
Velké Británii, Francii a Rusku
Odcházeli do zajetí
Legie
Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš
Červen 1914
Následník rakouského trůnu František Ferdinand
Tanky
Otravný bojový plyn
1914 - 1918
Rakousko-Uhersko a Německo proti
Čeští a slovenští vojáci odmítali bojovat na straně Rakouska – Uherska, dobrovolně
Nové zahraniční československé vojenské jednotky
Pronásledovaní významní čeští politici
Atentát v Sarajevu píše datum
Obětí atentátu byl
Britové použili ve válce
Němci použili ve válce
První světová válka
Velké Británii, Francii a Rusku
Odcházeli do zajetí
Legie
Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš
Červen 1914
Následník rakouského trůnu František Ferdinand
Tanky
Otravný bojový plyn
Zdroje: ČECHUROVÁ, Milana, Petr CHALUPA a Alena JEŽKOVÁ. Vlastivěda 5 pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2010, 104 s. Člověk a jeho svět. ISBN 978-807-2354771. DEPARTMENT OF HISTORY. První světová válka. In: DEPARTMENT OF HISTORY, Volné dílo. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 18.2.2011 [cit. 10.1.2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka HERMANS, Paul. Tanky první světové války. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 29.1.2005 [cit. 20.1.2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko
