Pro většinu z nás Prusko je Berlín. My jsme byli v Prusku a přitom 700 km východně od Berlína. Mnohým včetně mne to vrtalo hlavou, takže jsem se ponořil do literatury a konečně trochu pochopil, jak to s tím Pruskem vlastně je. Literatura [1] Švec, Matura, Štol – Dějiny pobaltských zemí - Nakladatelství Lidových novin [2] Müller, Krieger, Vollrath – Dějiny Německa - taktéž NLN v originále Deutsche Geschichte in Schlaglichter, tedy opravdu velmi stručné [3] Louda, MacLagan – Lines of Succession
Pruská vlajka používaná v letech 1701 - 1918
Začněme citáty z [1] …... Řád německých rytířů povolal v letech 1225-1226 mazovský kníže Konrád proti útokům pohanských Prusů, kteří pustošili polské oblasti. …... Roku 1230 se němečtí rytíři usadili trvale v Chelmińské zemi, zpustošené vpády Prusů. …... V dobyté krajině řád stavěl hrady, usazoval německé kolonisty, zakládal města na magdeburském právu (Toruń1233, Elbląg 1237, Královec – založený českým králem Přemyslem Otakarem II. za tažení proti Prusům 1256 …... Po dobytí Prus se snížil počet místního obyvatelstva ze 170000 na 100000. … V roce 1400 Prusové tvořili polovinu z 270000 obyvatel. …... Jejich asimilace trvala čtyři století.Na začátku 18. století poslední baltští Prusové mizí definitivně z dějin, tehdy končí i zprávy pastorů o posledních ojedinělých reliktech pohanství. Po původních obyvatelích zůstalo pouze jméno země a několik pruských náboženských textů a stručných slovníčků z 15.století a z doby reformace. …... Řádový velmistr Albrecht Hohenzollernský roku 1525 přestoupil k reformaci a sekularizoval řádový stát v Prusku.. na základě smlouvy z 8.dubna 1525 složil o dva dny později v Krakově lenní přísahu polskému králi.
A teď se přesuneme do Dějin Německa [2] 5.6 Braniborsko za „velkého kurfiřta“ Braniborské (Brandenburg) markrabství vzniklo za německé východní kolonizace přibližně v polovině 12. století a roku 1417 přešlo do rukou Hohenzollernů. …... Začátkem 17. století získalo Braniborsko řadu nesouvisejících území … a vévodství pruské jako polské léno (1618). …... To je velmi stručné konstatování, ale vysvětlení dají Lines of Succession . Byla to zřejmě standardní a přitom úspěšná sňatková politika, kdy se Braniboři otec Jáchym Fridrich a syn Jan Zikmund pro jistotu oba oženili s dcerami pruského vévody, (otec si vybral mladší Eleanor, na syna zbyla Anna - viz tabulka 92 v příloze). V tabulce 91 jsou erby Braniborska (červená orlice), Pruska (černá), černobíle dělený štít Hohenzollernů, znak císařského Německa složený z erbů jednotlivých provincií a znak německého císaře Viléma I. (říšská orlice, pruská orlice a štítek Hohenzollernů). …... Friedrich Vilém se narodil 16.února 1620 v Berlíně. …...
Poněvadž za třicetileté války poznal důležitost vojska, kdykoli schopného nasazení, přikročil k vybudování stálé armády. S ní pak zasahoval do válek přičemž bez jakýchkoli skrupulí měnil spojence, pokud si od toho sliboval výhody („braniborská střídavá horečka“). Tak se mu podařilo v první severské válce (1655-1660) změnou stran – nejprve jako spojenec Švédů, pak ve spolku s Polskem – dosáhnout nezávislosti Pruska na polské koruně. …... 5.8. „Vojenský král“ Fridrich Vilém I. Král Fridrich Vilém I. se narodil 14. srpna 1688 v Berlíně jako vnuk „velkého kurfiřta“. Jeho otci, kurfiřtu Fridrichu III., císař udělil královský titul, jenž ovšem platil jen pro pruské vévodství, nepatřící k Říši. S ohledem na polská vlastnická práva v Západních Prusích se nový král po své korunovaci 18. ledna 1701 v Královci nazýval Fridrich I. král v Prusích. Fridrich Vilém III. nastoupil po něm na trůn v roce 1713. …... Protože se věnoval se zvláštní zálibou budování armády, vešel do dějin jako „vojenský král“. Za jeho vlády získal pruský stár jednostranné vojenské zaměření. „Dlouháni“ („lange Kerls), které král ve svém vojsku favorizoval, byli odváděni i do vojka násilím; verbíři, pracujíci na zapřenou, je zavlékali i ze sousedních zemí. …... To se odrazilo i v české lidové písničce, kde se zpívá „Brandenburák, ten co měl ten dlouhej plášť“. …... Jeho jediným, ale velice významným zahraničněpolitickým úspěchem bylo dobytí východní části Předních Pomořan se Štětínem ve druhé severské válce (1720). …... 5.9. Fridrich Veliký Fridrich II, syn pruského krále Fridricha Viléma I. Se narodil 24. ledna 1712 v Berlíně. …... Třetí válka o Slezsko, válka sedmiletá (5.12), ze které v důsledku spojenectví vnitroněmeckých protivníků s evropskými soupeři Anglií a Francií vzešel konflikt, zasahující až do zámoří přivedla Prusko na pokraj záhuby. Fridrich dosáhl skvělých vítězství, ale utrpěl také kruté porážky a udržel se nakonec jen díky Rusku, které vystoupilo z nepřátelské koalice. Mírem, uzavřeným roku 1763, se Prusko zařadilo s konečnou platností do kruhu evropských velmocí. Zároveň ale pokračoval rivalita s Rakouskem. Na tom nic nezměnilo ani první dělení Polska rok 1772 za účasti Prusku, Rakouska a Ruska; Prusko dosáhlo anexi Západních Prus a Varmie spojení mezi Východními Prusy a ostatními pruskými zeměmi. (biskup Varmińsky sídlil ve Fromborku, západní Prusy to je Gdańsk a okolí)
A ještě vzpomínka na Kolín 5. 12 Válka sedmiletá …... Už v roce 1757 se však Prusko ocitlo v nebezpečné krizi. Po porážce v bitvě u Kolína (18. června 1757) od rakouského polního maršála Dauna se musel Fridrich stáhnout z Čech; do Východních Prus, Pomořan a Braniborska vtrhla cizí vojska. …... V příštím roce se mu podařilo odrazit protivníky, ale v důsledku drtivé porážky u Kunnersdorfu (12. srpna 1759), kterou mu připravila spojená rakousko-ruská vojska, se ocitl v zoufalé situaci. …... Obrat přivodila smrt carevny Alžběty Petrovny 5 ledna 1762. Její následník Petr III. uzavřel s Pruskem separátní mír (5. května 1762). Po ukončení námořní a koloniální války mezi Velkou Británií a Francií v listopadu 1762 byla 15. února 1763 v Hubertusburgu uzavřena prusko-rakouská mírová smlouva. Rakousko se zřeklo s konečnou platností Slezska a Fridrich slíbil dát při volbě císaře svůj kurfiřtský hlas Josefovi II. Přes nerozhodný výsledek zůstal pruský král v očích současníků vítězem sedmiletého zápasu, neboť jeho armáda byla schopna odolávat daleko silnější koalici. Vedle Velké Británie, Francie, Rakouska a Ruska se napříště i Prusko stalo evropskou velmocí.
A na závěr ještě poznámka z Lines of Succession. Vedoucími silami v Německu se staly Braniborsko-Prusko a Rakousko, tedy vlastně vnější země, které nebyly na začátku druhého tisíciletí součástí německé říše. Jirka Vlach 9.8.2007
Prusko jako vedoucí stát císařství (1871 - 1918)
