JAKÝ JE ROZDÍL MEZI POEZIÍ A PRÓZOU?
Možná největší rozdíl je v tom, že poezie má nějaký zřetelný rytmus a občas taky verše, které se rýmují. Tohle próza nemá.
To je přece úplně jasné – nebo není? V próze (tedy v knížce, jako je třeba tahle) nenajdete žádné verše a rýmy. Ne všechny básně se však rýmují. Například… Být či nebýt – to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?
Plul jsem sám jako ten mrak
Červený šátečku, kolem se toč, někdy se básně rýmují a jindy zase ne. Takže s tímhle daleko nedojdeme. Próza se píše ve větách a odstavcích, zatímco poezie se píše ve verších a slokách. Ne všechna poezie se však v průběhu dějin psala. První eposy (dlouhé básně) lidé recitovali a učili se je nazpaměť jeden od druhého. Dobrým příkladem je Ilias – starořecký epos o Trojské válce, kterou mezi sebou svedli Řekové a obyvatelé Troje. Takže i když není báseň napsaná, je to pořád báseň. Před středověkem lidé navíc často psali básně, aniž by oddělovali jednotlivé verše. Takže i když není báseň psaná ve verších, je to pořád ještě báseň.
letící nad kopci i údolími když tu uviděl jsem lidí shluk louku s květy rozkvetlými
Próza
Poezie
(Wordsworth)
50
(Shakespeare)
51
Nejstarší světové… soupisy
Opravdu, ale opravdu dlouhé básně
Nejstarší psaný text, o kterém víme, vytvořili staří Sumerové v Mezopotámii (dnešním Iráku) asi před 5 500 lety. Nešlo o nic vzrušujícího – byl to soupis majetku a daní. Staří Sumerové psali rákosovým rydlem do hliněných destiček takzvaným klínovým písmem. Díky tomu jejich texty přežily dodnes – kdyby používali papír, určitě by se dávno rozpadl.
Ilias, Odysea i Epos o Gilgamešovi jsou všechno dlouhé básně – v tehdejší době očividně autorovi nestačilo napsat jen pár veršů. Jednou z nejdelších básní světa je však Mahábhárata, indická báseň napsaná starobylým jazykem sanskrt. Je asi čtyřikrát delší než Ilias a Odysea dohromady – celkem obsahuje přibližně 110 000 dvojverší a 1,8 milionu slov. Její recitování by trvalo několik dní – a to bez přestávek na jídlo nebo spánek.
Skutečně staré básně Nejstarší báseň, kterou někdo zapsal – tedy aspoň pokud víme – pochází také ze staré sumerské říše. Jmenuje se Epos o Gilgamešovi a vznikla asi před čtyřmi tisíci lety. Pojednává o králi Gilgamešovi, který patrně opravdu vládl někdy kolem roku 2 500 před naším letopočtem. Ilias a Odysea jsou starořecké epické básně, které byly napsané kolem roku 700 před naším letopočtem – ačkoli si je lidé předávali ústním podáním ještě dlouho před tím. Ilias je o Trojské válce a Odysea o Odyseovi, řeckém hrdinovi, a jeho dlouhé cestě domů z Trojské války. Slovo „odysea“ se dostalo i do češtiny a znamená něco jako „dlouhá obtížná cesta“.
52
533
JAKÝ JE ROZDÍL MEZI OSLEM, MULOU A MEZKEM? Abychom ten zmatek ještě trochu zvýšili, musíme do celého vysvětlování přibrat taky koně. Za chvilku pochopíte, proč: Osli patří do čeledi koňovitých lichokopytníků, takže jsou si koně a osli blízce příbuzní. Stejně jako koně lidé chovají osly už několik tisíc let. Předky domácích oslů jsou přitom divocí osli, jako například osel somálský a osel núbijský. Mula vznikne, když se zkříží klisna koně se samcem osla. Jestliže se zkříží oslice s koňským hřebcem, vznikne mezek. Muly a mezkové se většinou nemůžou dál množit – takže si můžete oddychnout. Zmatek s křížením koní a oslů tu končí.
54
Zebra vstupuje do hry Zebry patří taky do čeledi koňovitých a můžou se křížit jak s osly, tak s koňmi. O zebroidech jste možná ještě neslyšeli, ale oni skutečně existují. Většinou se jedná o potomky samce zebry a samice koně nebo osla, vzácněji se však objevuje i opačné křížení. Tihle kříženci můžou být pruhovaní po celém těle, nebo dokonce jen na některých částech těla.
Zebří pruhy Zebry jsou kvůli svým nápadným pruhům nepřehlédnutelné. Vypadá to skoro, jako by koně v pyžamu přímo vyhledávali pozornost druhých. Kdybyste však byli lvem, asi by pro vás zebry tak nápadné nebyly. Lvi vnímají barvy jinak než my, a protože se zebry navíc zdržují ve stádech, stírají se šelmě obrysy těla jednot- livých zvířat. Lev se tedy při lovu nemůže zaměřit na jedinou kořist, což je jeho nejúspěšnější metoda lovu. Pro vás – a možná i pro lvy – asi vypadají zebří pruhy stejně, ve skutečnosti jsou však pro každého jedince typické podobně jako pro nás otisky prstů. Kontrastní pruhování navíc odrazuje mouchy tse-tse, které přenášejí smrtelnou spavou nemoc. Zebry jsou tak díky svému výraznému úboru v bezpečí.
55
Obří osli Osli jsou většinou menší než koně – ti nejmenší nejsou v kohoutku vysocí ani celý metr. V jižním Španělsku však žije jedno plemeno osla, které je v kohoutku vysoké až 1,5 metru – tito osli jsou tedy stejně vysocí jako závodní koně.
JAKÝ JE ROZDÍL MEZI LODÍ A ČLUNEM? Lámete si hlavu nad tím, jak mluvit o své luxusní zaoceánské jachtě? Lodě jsou velké. Jsou stavěné tak, aby snadno přeplouvaly moře a nemusely zůstávat blízko u pobřeží nebo plout po řekách a jezerech jako čluny. „Velké“ sice není moc přesné označení, nemáme však žádnou uznávanou velikost, při které se z člunu stává loď. Před příchodem motorových plavidel musela mít loď alespoň tři stěžně s obdélníkovými plachtami. Dnes, když už při plavbě dávno nespoléháme na větrný pohon, je však taková definice drobátko zastaralá. Existuje ještě jeden jednoduchý neoficiální způsob, jak rozlišit lodě od člunů: loď musí být dost velká, aby uvezla čluny, a člun musí být dost malý na to, aby se dal naložit na loď. Ještě že se třeba ponorkám říká prostě ponorky – i když taky mají záchranné čluny.
56
57
Jestli vám pořád leží v hlavě vaše jachta, říkejte jí prostě jachta – i když asi má malý záchranný člun. Aspoň se vyhnete zmatkům, a navíc to zní krásně nóbl.
Jaký je rozdíl mezi mikroby, viry a bakteriemi?
Tak jaké hrůzy na nás číhají na klikách od dveří nebo záchodových prkénkách? Je čas, abychom je odhalili…
OBR K NIČEMU Supertanker Seawise Giant – později přejmenovaný na Happy Giant, Jahre Viking, Knock Nevis a konečně Mont – byl nejdelší a nejtěžší lodí, jakou kdy lidé postavili. Kdybyste ho postavili na výšku, byl by vyšší než Empire State Building. Poslední cestu vykonal v roce 2010 do Indie, kde ho rozmontovali. Byl tak velký, že nemohl vjíždět do mnoha ze světových důležitých přístavů a nemohl proplouvat Suezským či Panamským průplavem ani průlivem La Manche. Byl tedy ohromující, ale tak trochu k ničemu.
Mikrob je obecné označení pro jakýkoli organismus, který je vidět jen mikroskopem. Mnozí z mikrobů způsobují různé nemoci. Takže viry i bakterie svým způsobem patří mezi „mikroby“. Viry jsou velmi malé a jednoduché. Můžeme je pozorovat pouze pod výkonným elektronovým mikroskopem. Viry se nemůžou množit jen tak samy o sobě – musejí obsadit živé buňky, ovládnout je a přeměnit v továrny vyrábějící další viry. Zní to jako obzvlášť děsný hororový příběh, děje se to však mnohomiliardkrát každý den. Právě teď možná něco takového probíhá ve vašem těle. Fuuuj! Známe miliony různých typů virů. Některé z nich napadají rostliny, jiné živočichy a další dokonce bakterie. U lidí viry způsobují chřipku a nachlazení (viz strana 37) a další mnohem vážnější nemoci, jako jsou smrtící infekce ebola a AIDS.
58
59
Bakterie jsou větší než viry, stejně ale budete potřebovat silný mikroskop, abyste si je mohli prohlédnout. Jsou to jednobuněčné živé organismy a dokážou se samy množit. Ve skutečnosti žijí bakterie všude na Zemi, dokonce i na těch nejdrsnějších místech (podívejte se třeba na snotity ze strany 152, jejichž bakterie žijí v horkých kyselých sirných jeskyních). Většina bakterií lidem neškodí a některé z nich jsou dokonce užitečné – například bakterie, které žijí ve vašich střevech, vám pomáhají při trávení. Jsou však některé bakterie, které u lidí způsobují nakažlivé nemoci – a některé z nich jsou smrtelné. Ještě v nedávné době byly bakteriální nákazy velmi nebezpečné a lidé na ně umírali dost často. Máme ale velké štěstí, že v polovině dvacátého století objevil Alexander Fleming první antibiotikum s názvem penicilin. Vlastně za to vděčíme tomu, že měl v laboratoři nepořádek. Jednou mu na Petriho misce vyrostla nějaká plíseň a on si všiml, že ve svém okolí zabíjí bakterie. Od té doby se bakteriální nákazy léčí antibiotiky a umírá na ně mnohem míň lidí. Hurá!
60
KÝCHÁNÍ NA MĚSÍC V roce 1967 vyslala NASA k Měsíci sondu, aby tam pořídila fotografie. Když ji o tři roky později dostali zpět na Zemi, objevili odborníci na čočce fotoaparátu nějaké bakterie. Přežily výlet do kosmu, extrémní teploty (od mínus 200 °C do plus 200 °C) a pobyt mimo atmosféru. Zjistilo se, že je na fotoaparát zanesl technik NASA, který kýchl v laboratoři při testování celého vybavení.
PRASTARÉ BAKTERIE Nejstaršími dosud živými organismy objevenými na Zemi jsou bakterie. Vědci je objevili ve stavu strnulosti – to je něco jako zimní spánek – v mořské soli a znovu je oživili v laboratoři. Bakterie byly staré 250 milionů let, takže spatřily světlo světa přibližně ve stejné době jako první dinosauři.
SMRADLAVÉ BAKTERIE Bakterie páchnou – to ví každý, kdo někdy zul zpocené boty. Vědci však také objevili, že samotné bakterie mají něco jako čich. Při pokusu v roce 2010 se bakteriím podařilo odhalit páchnoucí plyn čpavek a odpovědět na jeho přítomnost tvorbou „biofirmu“ neboli ochranného slizu.
61
