Provozní řád zneškodňovací stanice odpadních vod s obsahem kyanidů
AERO a.s. Vodochody
Schválil: KÚ Středočeského kraje Odbor zemědělství a životního prostředí
Vypracoval:
Pavel Lebeda ing. Magda Popková
Platnost od 6/2006
Odběratel :
AERO VODOCHODY a. s. U letiště 374
Odolena Voda 250 70 Tel. : +420 255 76 1111 Fax. : +420 255 76 2111 E-mail :
[email protected] www.aero.cz
Zpracovatel :
L E C O M L E D E Č, a.s. Nádražní 4
Ledeč nad Sázavou 584 11 Tel. : 569 726 081 Fax : 569 726 083 E-mail :
[email protected] www.lecom.cz
1
OBSAH : 1.
ÚVOD
5
2.
ÚDAJE O PROVOZOVATELI
5
3.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE ZS
7
3.1
Určení zneškodňovací stanice
7
3.2
Obecná charakteristika zařízení
7
3.3
Výkon zneškodňovací stanice
7
3.4
Princip technologie zneškodňování
7
3.5
Objemy van a výkony čerpadel
8
4.
TECHNOLOGICKÝ POSTUP ZNEŠKODŇOVÁNÍ
10
4.1 Zneškodňování kyanidových vod ostatních 4.1.1 Technologie
10 10
4.2 Zneškodňování kyanidových vod s obsahem Cd a Zn 4.2.1 Technologie
10 11
5. 5.1
ELEKTRICKÉ VAZBY VE ZNEŠKODŇOVACÍ STANICI Všeobecně
12 12
5.2 Zneškodňování odpadních vod s obsahem kyanidů – ostatní 5.2.1 Sběrná vana kyanidových oplachových vod – ostatní - poz.1 5.2.2 Reakční blok - poz.101
12 12 12
5.3 Zneškodňování odpadních vod s obsahem kyanidů – Cd+Zn 5.3.1 Sběrná vana kyanidových oplachových vod – Cd+Zn - poz.2 5.3.2 Reakční blok - poz.102 5.3.3 Sběrná vana odsedimentované vody a filtrátu z kalolisu - poz.201 5.3.4 Přípravná jednotka NaOH - poz.301 5.3.5 Přípravná jednotka NaClO - poz.302 5.3.6 Přípravná jednotka Na2S2O5 - poz.303 5.3.7 Přípravná jednotka flokulantu - poz.304
13 14 14 15 15 15 15 15
5.4
Ruční provoz
15
5.5
Havarijní provoz
16
6.
POŽADAVKY NA OBSLUHU ZNEŠKODŇOVACÍ STANICE
17
6.1
Požadavky na obsluhu zajišťující provoz ZS
17
6.2
Potřeba pracovních sil
17
2
7.
POKYNY PRO PROVOZ A ČINNOST OBSLUHY
18
7.1
Zahájení provozu
18
7.2
Během provozu
18
7.3
Ukončení provozu
19
7.4
Kontrolní činnost obsluhy
19
7.5 Kontrolní metody zneškodňovacího procesu prováděné obsluhou 7.5.1 Kontrola pH 7.5.2 Kontrola přítomnosti kyanidů
20 20 20
7.6
20
8.
Záznamní povinnost obsluhy
PŘÍPRAVA ZNEŠKODŇOVACÍCH CHEMIKÁLIÍ
21
8.1
Pozice a velikosti přípravných jednotek, koncentrace chemikálií
21
8.2
Příprava cca 10 %-ního roztoku hydroxidu sodného
21
8.3
Příprava roztoku chlornanu sodného
21
8.4
Příprava cca 10 %-ního roztoku disiřičitanu sodného
22
8.5
Příprava 0,1 %-ního roztoku flokulantu
22
9.
ÚDRŽBA ZNEŠKODŇOVACÍ STANICE
23
9.1
Údržba strojního zařízení
23
9.2
Údržba elektrického zařízení
24
10.
MINIMALIZACE RIZIK, BEZPEČNOSTNÍ A HYGIENICKÁ OPATŘENÍ
10.1
Stanovení rizik
26 26
10.2 Zabezpečení a minimalizace rizik 10.2.1 Zabezpečení a minimalizace rizika úniku lázní a částečně upravených odpadních vod mimo prostor sběrných van a reakčních nádrží 10.2.2 Zabezpečení a minimalizace rizika potřísnění pokožky a zasažení očí chemikáliemi 10.2.3 Zabezpečení a minimalizace rizika potřísnění oděvu pracovníka obsluhy provozními chemikáliemi 10.2.4 Odstranění rizika úrazu elektrickým proudem 10.2.5 Odstranění rizika uklouznutí nebo zakopnutí na obsluhovací plošině
26 27 27
10.3
Požadavky na obsluhu zajišťující provoz zařízení na předúpravu odpadních CN vod
27
10.4
Výstražné tabulky
28
10.5
Bezpečnostní tabulky
28
3
26 26 26
11.
BEZPEČNOST A HYGIENA PŘI PRÁCI
29
11.1
Pracovní prostředí
29
11.2
Pokyny pro bezpečnost a hygienu práce
29
11.3 Základní pokyny pro poskytování první pomoci 11.3.1 Poleptání oka 11.3.2 Poleptání těla 11.3.3 Při nadýchání škodlivých látek 11.3.4 Při požití škodlivých látek
30 30 30 31 31
12.
HAVARIJNÍ ŘÁD
32
13.
HAVÁRIE VZDUCHOTECHNIKY
34
13.1
Výpadek proudu
34
13.2
Výpadek některého ventilátorů
34
14.
PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA
34
15.
DOZOR NAD STANICÍ
34
16.
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA
34
17. ZÁKONNÁ USTANOVENÍ, PŘEDPISY A NAŘÍZENÍ SOUVISEJÍCÍ S PROVOZEM
35
18.
PŘEJÍMÁNÍ , DODÁVÁNÍ, BALENÍ, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
38
18.1
Přejímání
38
18.2
Dodávání
38
18.3
Balení technologických zařízení
39
18.4
Přeprava technologických zařízení
39
18.5
Zákony
39
18.6
Normy
42
19.
Záznam změn a doplňků
43
4
1.
ÚVOD
Návrh tohoto provozního řádu vychází z projektové dokumentace zpracované firmou LECOM LEDEČ, a.s. z Ledče nad Sázavou pod číslem projektu 512 – 21 – 01, číslo zakázky 02 075 05. Návrh je zpracován podle vyhlášky MZ č.195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl a na základě zvyklostí a zkušeností firmy LECOM LEDEČ a.s. Tento návrh provozního řádu se vztahuje výhradně k výše uvedenému rozsahu zpracované projektové dokumentace. Po doplnění odběratelem o kapitoly týkající se tzv. místních úprav a zvyklostí, o rozhodnutí vodohospodářského orgánu a po doplnění připomínek veřejně právních orgánů bude sloužit jako prozatímní předpis pro provoz zneškodňovací stanice po dobu zkušebního provozu. Po jeho ukončení a vyhodnocení bude návrh doplněn o získané poznatky a zpracován jako provozní řád zneškodňovací stanice jehož součástí budou i pokyny pro obsluhu a údržbu obsažené v průvodní dokumentaci zařízení dodávané spolu se zařízením. Provozní řád musí být v čistopise trvale vyvěšen na místě přístupném pro obsluhu zneškodňovací stanice a veškerý obsluhující personál včetně údržby musí být s jeho obsahem prokazatelně seznámen.
2.
ÚDAJE O PROVOZOVATELI
Název a sídlo organizace : AERO VODOCHODY A.S., U LETIŠTĚ 374, ODOLENA VODA 250 70 Místo stavby : areál firmy Charakter výroby : zneškodňování odpadních vod s obsahem kyanidů Recipient odpadních vod : odpadní potrubí do stávající zneškodňovací stanice Způsob zneškodnění : fyzikálně-chemické čištění Data uvedení do provozu : 1) Zkušební provoz zahájen 1.6.2006 2) Trvalý provoz zahájen 1.1.2007 Za provoz odpovídá : ...........................................………………………………………………………….
5
Vodohospodář organizace :
Vedoucí příslušného provozu:
jméno :
.................................................................
jméno :
.................................................................
adresa :
.................................................................
adresa :
.................................................................
.................................................................
.................................................................
tel. do zam. :
.................................................................
tel. do zam. :
.................................................................
tel. domů :
.................................................................
tel. domů :
.................................................................
Obsluha neutralizační stanice : jméno : ................................................................. adresa : .................................................................
jméno : adresa :
.................................................................
tel. do zam. : tel. domů : jméno : adresa :
Laboratoř : jméno : adresa :
.................................................................
jméno : adresa :
................................................................. .................................................................
................................................................. .................................................................
................................................................. ................................................................. .................................................................
tel. do zam. : tel. domů :
................................................................. .................................................................
jméno : adresa :
................................................................. ................................................................. .................................................................
tel. do zam. : tel. domů :
................................................................. .................................................................
tel. do zam. : tel. domů :
.................................................................
.................................................................
tel. do zam. : tel. domů :
.................................................................
................................................................. .................................................................
................................................................. ................................................................. .................................................................
tel. do zam. : tel. domů :
................................................................. .................................................................
6
................................................................. .................................................................
3.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE ZS
3.1
Určení zneškodňovací stanice
Zneškodňovací stanice je určena k zneškodňování odpadních vod s obsahem kyanidů, které v současné době není možno vypouštět společně s ostatními odpadními vodami do stávající zneškodňovací stanice. Odpadní vody s obsahem kyanidů jsou produktem některých technologických operací na nové ruční galvanické lince. Nová zneškodňovací stanice je tedy určena pro předčištění odpadních vod, v hlavní míře pro likvidaci obsažených kyanidů. Po předzneškodnění a odstranění kyanidů z odpadních vod se předčištěná voda dále čerpá do stávající zneškodňovací stanice, ve které se likvidují zbylé znečišťující látky. Dále je ve zneškodňovací stanici provedeno oddělení kalů obsahující kadmium. Ostatní vody z nové ruční galvanické linky se odvádějí přímo do stávající zneškodňovací stanice.
3.2
Obecná charakteristika zařízení
Zneškodňovací stanice je umístěna suterénu haly pro povrchové úpravy. Umístění zařízení je zřejmé z technologické dispozice zneškodňovací stanice, technologický postup z technologického schématu. Kapacita ZS je dimenzována v návaznosti na ruční linku v jednosměnném provozu. Stupeň řízení ZS : automatická stanice. Technologické zařízení zneškodňovací stanice je tvořeno jednak zařízením vyráběným firmou LECOM LEDEČ,a.s. a technologickým zařízením nakupovaným (čerpadla, kalolis, pH a ORP elektrody a pod.). Veškeré nové nádrže jsou z PP, potrubí propojující jednotlivá technologická zařízení včetně dávkování chemikálií jsou v provedení PVC případně PP. Zneškodňovací stanice je umístěna do ochranné kontrolní vany (havarijní jímka). Podlaha je opatřena chemicky odolným nátěrem či obložením a vyspádována do záchytné jímky (zemní jímky), ze které se při úniku se mohou odpadní vody přečerpat do příslušných van ve zneškodňovací stanici (jedná se o odpady z údržby zařízení, úkapy, případně havárie). Vyčištěná voda bude vypouštěna do stávajícího potrubí u linky pro eloxování.
3.3
Výkon zneškodňovací stanice
Předpokládaná produkce odpadních vod s obsahem kyanidů : Kyanidové vody s obsahem Cd + Zn Kyanidové vody ostatní Celkem
3.4
cca cca cca
Princip technologie zneškodňování
7
1 000 l/den 1 000 l/den 2 000 l/den
Ve zneškodňovací stanici se likvidují dva druhy odpadních vod. Oba obsahují kyanidy. U prvního druhu odpadních vod – kyanidové odpadní vody s obsahem Cd a Zn – dochází nejen k likvidaci kyanidů, ale i oddělení vysrážených kalů. Kaly obsahují v převážné míře hydroxidy kadmia a zinku. U druhého druhu odpadních vod – kyanidové vody ostatní – se pouze provede likvidace kyanidů a další zneškodnění ostatních znečišťujících složek se provádí až ve stávající zneškodňovací stanici. Princip likvidace kyanidů je totožný pro oba druhy. Odpadní voda se načerpá do reaktoru, provede se úprava pH na hodnotu 11 -12 a nadávkuje se roztok NaClO pro oxidaci kyanidů. Po uplynutí dostatečné zdržné doby a fyzické kontrole oxidace kyanidů se obsah reaktoru (možno i po částech) odčerpá do potrubí do stávající zneškodňovací stanice. U vod s Cd a Zn se před odčerpáním ještě provede oddělení kalů od čisté vody.. Oxidace kyanidů probíhá podle rovnice : ClO - + CN - → CNO - + Cl Podmínkou kvantitativního průběhu reakce je : - pH v rozmezí 11 - 12 - přebytek oxidačního činidla (NaClO) Vysrážení Cd a Zn probíhá dle rovnice : Cd2+ + 2 OH - → Cd(OH)2 Zn2+ + 2 OH - → Zn(OH)2 Kaly se z vody oddělí sedimentací a následnou filtrací na kalolisu. Voda po oddělení kalů se odčerpává s ostatními vodami do stávající zneškodňovací stanice.
3.5
Objemy van a výkony čerpadel Vany
Čerpadla
Poz.
Určení
Objem
Poz.
Čerpaná látka
1
Sběrná vana oplachových vod ostatní Sběrná vana oplachových vod – Cd + Zn Reaktor oplachových vod - ostatní Reaktor oplachových vod – Cd + Zn Kalolis
1,0 m3
601
1,0 m3
606
1,0 m3
605
kyanidové 5 000 oplachové vody – ostatní kyanidové 5 000 oplachové vody – Cd + Zn voda bez CN 2 000
1,0 m3
612
400mm x 400mm , 20 komor
611
2
101 102 103
8
Jmen. výkon (l/h)
odsedimetovaná 3 000 voda kalová voda 2 000 – 3 000
104
Filtr Rosedale
201
Vana na odsazenou vodu a filtrát z kalolisu
0,6 m3
613
voda bez CN
2 000
301
Přípravná jednotka NaOH Přípravná jednotka NaClO Přípravná jednotka Na2S2O5 Přípravná jednotka flokulantu
0,2 m3
602 607 603 608 604 609 610
roztok NaOH
0 – 50
roztok NaClO
0 – 50
302 303 304
0,2 m3 0,2 m3 0,06 m3
9
roztok Na2S2O5 0 – 50 roztok flokulantu
0 – 60
4.
TECHNOLOGICKÝ POSTUP ZNEŠKODŇOVÁNÍ K jímání jednotlivých druhů odpadních vod jsou navrženy 2 sběrné vany.
4.1
Zneškodňování kyanidových vod ostatních
V této sekci bude zneškodňováno cca 1 000 l/den vod s obsahem kyanidů z ostatních technologických operací. Reaktor je navržen pro zneškodňování 1 000 l odpadních vod v jedné vsázce. Předpokládá se likvidace jednoho reaktoru za den v jedné směně. 4.1.1
Technologie Vody ze sběrné vany kyanidových vod poz. 1 se načerpají do reaktoru oplachových vod-ostatní poz. 101. Po naplnění reaktoru se spustí míchadlo a začne se dávkovat roztok hydroxidu sodného čerpadlem poz. 602 z přípravné jednotky poz. 301. Dávkování se provádí až do dosažení hodnoty pH větší než 11,0. Potom se dávkování vypne. Úprava pH probíhá automaticky na základě měření pH elektrody v reaktoru. Po úpravě pH se začne dávkovat roztok chlornanu sodného čerpadlem poz. 603 z přípravné jednotky poz. 302. Dávkování se provádí za účelem oxidace přítomných kyanidů (jejich likvidace) a je řízeno ORP elektrodou. Po dosažení předem nastavené hranice oxidačně-redukčního potenciálu U1 se dávkování vypne a začíná se odpočítavat reakční doba, tedy čas potřebný k průběhu reakce. Po uběhnutí reakční doby oznámí systém obsluze (světelná a zvuková signalizace), že je reakce ukončena. Obsluha odebere vzorek z reaktoru a provede zkoušku na přítomnost kyanidů. Pokud již kyanidy nejsou přítomny obsluha příslušným tlačítkem provede kvitaci ukončení likvidace a systém automaticky pokračuje v technologii. V případě, že v reaktoru jsou ještě přítomny kyanidy, obsluha nesmí zmáčknout kvitaci, ale musí provést přenastavení meze ORP na ovládacím panelu na nižší hodnotu (zvýší se dávka chlornanu do reaktoru). Po snížení meze ORP se začne znovu dávkovat chlornan sodný až do nově nastavené meze a začne se odpočítávat nová reakční doba. Po uběhnutí reakční doby se postupuje výše uvedeným způsobem (kontrola, kvitace). V žádném případě nesmí obsluha provést kvitaci pokud jsou v reaktoru ještě přítomné kyanidy. Po kvitaci se spustí čerpadlo poz. 604 roztoku disiřičitanu sodného z přípravné jednotky poz. 303. Roztok disiřičitanu sodného se dávkuje na základě údajů ORP elektrody a provádí se do dosažení nastavené meze U2. Dávkování se provádí za účelem likvidace nadbytečného chlornanu v reaktoru. Po ukončení dávkování se začne odpočítávat druhá zdržná doba, nutná pro proběhnutí reakce. Po uběhnutí zdržné doby se automaticky zapne čerpadlo poz. 605 a veškerá odpadní voda zbavená kyanidů se odčerpá do vany poz. 201 a z ní dále do stávající zneškodňovací stanice. 4.2
Zneškodňování kyanidových vod s obsahem Cd a Zn
V této sekci bude zneškodňováno cca 1 000 l/den vod s obsahem kyanidů z technologických operací, které obsahují kadmium a zinek. Reaktor je navržen pro zneškodňování 1 000 l odpadních vod v jedné vsázce. Předpokládá se likvidace jednoho reaktoru za den v jedné směně.
10
4.2.1
Technologie Vody ze sběrné vany kyanidových vod s obsahem Cd a Zn poz. 2 se načerpají do reaktoru oplachových vod-Cd+Zn poz. 102. Po naplnění reaktoru se spustí míchadlo a začne se dávkovat roztok hydroxidu sodného čerpadlem poz. 607 z přípravné jednotky poz. 301. Dávkování se provádí až do dosažení hodnoty pH větší než 11,0. Potom se dávkování vypne. Úprava pH probíhá automaticky na základě měření pH elektrody v reaktoru. Po úpravě pH se začne dávkovat roztok chlornanu sodného čerpadlem poz. 608 z přípravné jednotky poz. 302. Dávkování se provádí za účelem oxidace přítomných kyanidů (jejich likvidace) a je řízeno ORP elektrodou. Po dosažení předem nastavené hranice oxidačně-redukčního potenciálu U1 se dávkování vypne a začíná se odpočítavat reakční doba, tedy čas potřebný k průběhu reakce. Po uběhnutí reakční doby oznámí systém obsluze (světelná a zvuková signalizace), že je reakce ukončena. Obsluha odebere vzorek z reaktoru a provede zkoušku na přítomnost kyanidů. Pokud již kyanidy nejsou přítomny obsluha příslušným tlačítkem provede kvitaci ukončení likvidace a systém automaticky pokračuje v technologii. V případě, že v reaktoru jsou ještě přítomny kyanidy, obsluha nesmí zmáčknout kvitaci, ale musí provést přenastavení meze ORP na ovládacím panelu na nižší hodnotu (zvýší se dávka chlornanu do reaktoru). Po snížení meze ORP se začne znovu dávkovat chlornan sodný až do nově nastavené meze a začne se odpočítávat nová reakční doba. Po uběhnutí reakční doby se postupuje výše uvedeným způsobem (kontrola, kvitace). V žádném případě nesmí obsluha provést kvitaci pokud jsou v reaktoru ještě přítomné kyanidy. Po kvitaci se spustí čerpadlo poz. 609 roztoku disiřičitanu sodného z přípravné jednotky poz. 303. Roztok disiřičitanu sodného se dávkuje na základě údajů ORP elektrody a provádí se do dosažení nastavené meze U2. Dávkování se provádí za účelem likvidace nadbytečného chlornanu v reaktoru. Po ukončení dávkování se začne odpočítávat druhá zdržná doba, nutná pro proběhnutí reakce. Po uběhnutí zdržné doby se spustí čerpadlo poz. 610 roztoku flokulantu z přípravné jednotky poz. 304. Flokulant se dávkuje k odpadní vodě pro zlepšení sedimentace vytvořených kalů. Po přidání flokulantu se malé částečky kalu shlukují do větší vloček a lépe sedimentují. Dávkování flokulantu probíhá po dobu nastavenou na ovládacím panelu. Množství roztoku flokulantu se tedy určí časem chodu čerpadla. V případě potřeby snížit resp. zvýšit dávku flokulantu se provede zkrácení resp. prodloužení času chodu čerpadla. Po načerpání potřebného množství flokulantu do reaktoru se ponechá nastavenou dobu obsah reaktoru míchat (1-5 minut) a potom se vypne míchadlo. Obsah reaktoru se nechá v klidu sedimentovat. Doba sedimentace je nastavitelná v rozmezí 30-200 minut. Po uběhnutí sedimentace tj. usazení veškerých kalů na dně reaktoru se automaticky zapne čerpadlo poz. 612 a čistá odsedimentovaná voda se přečerpá přes vakový filtr Rosedale poz. 104 do vany poz. 201 a z ní dále do stávající zneškodňovací stanice. Odčerpávání vody probíhá až po vynoření středního hladinoměru v reaktoru, kdy se čerpadlo vypne. Po odčerpání odsedimentované vody se zapne čerpadlo poz. 611 (vzduchomembránové) a začne se odčerpávat kalová voda ze dna reaktoru k zahuštění na kalolisu. V kalolisu se oddělí kal od čisté vody – filtrátu. Filtrát dále odtéká do vany poz. 201 a dále do stávající zneškodňovací stanice. Po odčerpání veškerých kalů se čerpadlo vypne a reaktor je připraven na další naplnění. Oddělený – slisovaný kal je ukládán do igelitového pytle, který je po naplnění odvezen na shromaždiště nebezpečných odpadů. Dále je odvážen oprávněnou organizací k následné likvidaci.
11
5.
ELEKTRICKÉ VAZBY VE ZNEŠKODŇOVACÍ STANICI
5.1
Všeobecně
Míchadla v přípravných jednotkách na chemikálie se spínají pouze ručně při přípravě chemikálií. Minimální hladiny v přípravných jednotkách na chemikálie blokují příslušná čerpadla a jsou vizuálně a zvukově hlášeny, minimální hladina je závažná porucha technologie a v automatickém režimu dojde vlivem nedostatku chemikálie k zastavení zneškodňovacího procesu Reakční bloky na úpravu obou druhů kyanidových vod poz.101 a poz.102 jsou odsávány pomocí ventilátoru poz.701, který musí být je v chodu při zapnutí hlavního ovladače tzn. při automatickém provozu zneškodňovací stanice a zároveň musí být v chodu tento ventilátor při přepnutí do ručního provozu.
5.2
Zneškodňování odpadních vod s obsahem kyanidů – ostatní
Odpadní vody z galvanických procesů s obsahem kyanidů (mimo odpadních vod s obsahem Cd a Zn), natékají do sběrné vany poz.1. Po naplnění vany poz.1 se odpadní voda přečerpá čerpadlem poz.601 do reaktoru poz.101. V reaktoru se v první fázi upraví pH na požadovanou hodnotu dávkováním hydroxidu sodného čerpadlem poz.602. V další fázi se odbourávají přítomné kyanidy pomocí oxidačního činidla (NaClO) dávkovaného čerpadlem poz.603 z dávkovací jednotky poz. 302. Po proběhlé likvidaci kyanidů se provede analytická kontrola možné přítomnosti kyanidů. Pokud kyanidy nejsou přítomny potvrdí se tato skutečnost tlačítkem a dále automaticky pokračují následující kroky. - Zneškodnění přebytku chlornanu roztokem (Na2S2O5), který se dávkuje čerpadlem poz.604 z přípravné a dávkovací jednotky poz. 303. - Odčerpání upravené vody z reaktoru čerpadlem poz.605 do vany na odsedimentovanou vodu a filtrát z kalolisu poz.201. Z této vany se společně čerpají upravené vody do stávající zneškodňovací stanice k dalšímu zneškodnění. 5.2.1
Sběrná vana kyanidových oplachových vod – ostatní - poz.1
min. hlad. - vypne čerpadlo poz.601 max. hlad. – povoluje sepnutí čerpadla poz.601 pro plnění reaktoru poz.101 havarijní hlad. – světelná a zvuková signalizace pro obsluhu ruční linky 5.2.2
Reakční blok - poz.101
min. hlad. - vypne čerpadlo poz.605 12
- dává signál pro zapnutí čerpadla poz.601 (toto čerpadlo zároveň musí mít splněny podmínky pro zapnutí ve vaně poz.1) střední hlad. – spouští míchadlo a zároveň se muže začít dávkovat NaOH čerpadlem poz.602 na úpravu pH max. hlad. – vypíná čerpadlo poz.601, povoluje dávkování NaClO a Na2S2O5 na základě hodnot zlaté redox elektrody havarijní hlad. – světelná a zvuková signalizace pro obsluhu míchadlo – je spouštěno střední hladinou v reaktoru a je vypínáno po skončení procesu se zadanou časovou prodlevou skleněná pH elektroda, kombinovaná, s gelovým elektrolytem – ovládá chod čerpadla poz.602 pro dávkování NaOH, zapíná čerpadlo pokud pH je nižší než nastavená hodnota (cca 11) zlatá redox elektroda, kombinovaná, s gelovým elektrolytem – po dokončení úpravy pH ovládá chod čerpadla poz.603 pro dávkování NaClO. Dávkováním roztoku chlornanu se snižuje hodnota redox potenciálu až na nastavenou hodnotu U1. Po trvalém snížení potenciálu pod nastavenou hodnotu a potvrzení obsluhy, že test na kyanidy je negativní, elektroda ovládá chod čerpadla poz.604 pro dávkování Na2S2O5. Hodnota redox potenciálu musí dosáhnout nastavené hodnoty U2 Čerpadlo poz.605 – je zapínáno po dokončení procesu zneškodnění a proběhnutí zadané zdržné doby 5 – 20 minut. Je vypínáno minimálním hladinoměrem v reaktoru poz.101, případně maximálním hladinoměrem ve vaně poz.201. Pokud dojde k vypnutí čerpadla poz.605 z důvodu maximální hladiny v poz.201, musí se po zrušení maxima a prodlevě cca 2 minuty dokončit vypuštění reaktoru poz.101 až po minimální hladinu.
5.3
Zneškodňování odpadních vod s obsahem kyanidů – Cd+Zn
Odpadní vody z galvanických procesů s obsahem kyanidů natékají od ruční linky do sběrné vany poz.2. Po naplnění vany poz.2 se odpadní voda přečerpá čerpadlem poz.606 do reaktoru poz.102. V reaktoru se v první fázi upraví pH na požadovanou hodnotu dávkováním hydroxidu sodného čerpadlem poz.607. V další fázi se odbourávají přítomné kyanidy pomocí oxidačního činidla (NaClO) dávkovaného čerpadlem poz.608 z dávkovací jednotky poz. 302. Po proběhlé likvidaci kyanidů se provede analytická kontrola možné přítomnosti kyanidů. Pokud kyanidy nejsou přítomny potvrdí se tato skutečnost tlačítkem a dále automaticky pokračují následující kroky. Zneškodnění přebytku chlornanu roztokem (Na2S2O5), který se dávkuje čerpadlem poz.609 z přípravné a dávkovací jednotky poz. 303. Po uběhnutí zadané zdržné doby se do reaktoru poz.102 načerpá dávkovacím čerpadlem poz.610 flokulant a vypne se míchadlo. Vzniklé kaly se nechají sedimentovat. Po sedimentaci se nejdříve odčerpá čistá voda z horní části reaktoru čerpadlem poz.612 do vany poz. 201. Za čerpadlem poz.612, které odčerpává čistou vodu je umístěn na potrubí filtr ROSEDALE
13
poz.104 který zachytí případné malé uniky kalu obsahující Cd a Zn. Voda s kaly ze dna reaktoru poz.102 se odčerpá vzduchomembránovým čerpadlem poz.611 řízeným solenoidovým ventilem 1YV 611 k zahuštění na kalolisu. Filtrát z kalolisu poz.103 natéká do vany na odsedimentovanou vodu a filtrát z kalolisu poz.201. Z této vany se voda dále čerpá čerpadlem poz.613 do stávající zneškodňovací stanice k dalšímu zneškodnění. 5.3.1 Sběrná vana kyanidových oplachových vod – Cd+Zn - poz.2 min. hlad. - vypne čerpadlo poz.606 max. hlad. – povoluje sepnutí čerpadla poz.606 pro plnění reaktoru poz.102 havarijní hlad. – světelná a zvuková signalizace pro obsluhu ruční linky 5.3.2 Reakční blok - poz.102 min. hlad. - vypne čerpadlo poz.611 - dává signál pro zapnutí čerpadla poz.606 (toto čerpadlo zároveň musí mít splněny podmínky pro zapnutí ve vaně poz.2) střední hlad. – spouští míchadlo a zároveň povoluje dávkování NaOH čerpadlem poz.607 na úpravu pH max. hlad. – vypíná čerpadlo poz.606, povoluje dávkování NaClO čerpadlem poz.608, Na2S2O5 čerpadlem poz.609 a flokulantu čerpadlem poz.610. havarijní hlad. – světelná a zvuková signalizace pro obsluhu míchadlo – pomaloběžné - je zapínáno střední hladinou v reaktoru poz.102, vypíná se po skončení celého procesu zneškodňování, nadávkování flokulantu a krátké zdržné době. Potom nabíhá doba sedimentace nastavitelná v rozmezí 30 – 200 minut.
pH elektroda, kombinovaná, s gelovým elektrolytem – ovládá chod čerpadla poz.607 pro dávkování NaOH zlatá redox elektroda, kombinovaná, s gelovým elektrolytem – po dokončení úpravy pH ovládá chod čerpadla poz.608 pro dávkování NaClO a po potvrzení obsluhy, že test na kyanidy je negativní, ovládá chod čerpadla poz.609 pro dávkování Na2S2O5
Čerpadlo poz.611 – je zapínáno středním hladinoměrem při vypouštění reaktoru a je vypínáno minimálním hladinoměrem v reaktoru poz.102, případně maximálním hladinoměrem ve vaně poz.201. Pokud dojde k vypnutí čerpadla poz.611 z důvodu maximální hladiny v poz.201, musí se po poklesu maxima a zdržné době, dokončit vypuštění reaktoru poz.102 až po minimální hladinu. Čerpadlo poz.612 – je zapínáno po uběhnutí nastavené sedimentační doby. Je vypínáno středním hladinoměrem v reaktoru poz.102, případně maximálním hladinoměrem ve vaně poz.201. Pokud dojde k vypnutí čerpadla poz.612
14
z důvodu maximální hladiny v poz.201, musí se po poklesu maxima a zdržné době, dokončit vypuštění reaktoru poz.101 až po střední hladinu.
5.3.3 Sběrná vana odsedimentované vody a filtrátu z kalolisu - poz.201 min. hlad. - vypne čerpadlo poz.613, střední hlad. - zapne čerpadlo poz.613 čerpající upravené vody do kanálu umístěného u eloxovací linky max. hlad. – vypne čerpadlo poz.605 a čerpadlo poz.611 a 612 havarijní hlad. – stejná funkce jako maximální a navíc zvuková signalizace pro obsluhu
5.3.4 Přípravná jednotka NaOH - poz.301 minimální hladinoměr - chrání čerpadlo poz.602 a 607 proti chodu nasucho, akustická signalizace elektrické míchadlo – bude spouštěno ručně pomocí tlačítek pouze při přípravě 5.3.5 Přípravná jednotka NaClO - poz.302 minimální hladinoměr - chrání čerpadlo poz.603 a 608 proti chodu nasucho, akustická signalizace 5.3.6 Přípravná jednotka Na2S2O5 - poz.303 minimální hladinoměr - chrání čerpadlo poz.604 a 609 proti chodu nasucho, akustická signalizace elektrické míchadlo – bude spouštěno ručně pomocí tlačítek pouze při přípravě 5.3.7 Přípravná jednotka flokulantu - poz.304 minimální hladinoměr - chrání čerpadlo poz.610 proti chodu nasucho, akustická signalizace
5.4
Ruční provoz
• Veškerá čerpadla a míchadla je možné zapnout a vypnout ručně, přičemž jsou zachovány vazby na minimální a maximální hladinoměrů • Po dobu ručního provozu zůstane zapojeno blokování čerpadel proti chodu nasucho minimálními hladinoměry a blokování čerpadel maximálními hladinoměry ve vanách kam je voda přečerpávána.
15
• Veškeré hodnoty pH a redox musí být zobrazeny na displeji. Ruční ovládání čerpadel pro dávkování chemikálií musí být umístěno tak, aby bylo možné při jejich spínání zároveň sledovat údaje elektrod na displeji. • V ručním režimu je prováděno výměna filtračních sáčku ve filtru Rosedale poz.104, a čištění kalolisu • Čištění kalolisu se bude provádět po ručním zastavení čerpadla na kalolis. Ovládání čerpadel se provádí na displeji řídícího panelu a je opticky signalizováno. Zneškodňování v ručním provozu Zneškodňování odpadních vod se v ručním režimu bude provádět podle stejného postupu, jaký je uveden v automatickém provozu, pouze s tím rozdílem, že veškerá čerpadla budou zapínána a vypínána ručně tlačítky. Dávkování chemikálií se bude provádět za současného sledování hodnoty pH a redox elektrod.
5.5
Havarijní provoz
Předpokládáme, že mohou nastat tyto havarijní stavy: • Chybné údaje elektrod – vyčistit elektrodu a provést kalibraci. Při nestabilitě měřené hodnoty je nutné elektrodu vyměnit. Po dobu čištění či výměny použít laboratorní pH nebo mV metr a ZS provozovat v ručním režimu • Porucha některého z čerpadel - řešit ručním přečerpáváním pomocí sudového nebo ponorného čerpadla, zajistit okamžitou výměnu a opravu čerpadla. • V prostoru ZS je havarijní jímka, do které natečou vody při případném přetečení nebo prasknutí některé z van. Z této jímky přečerpat uniklou vodu do některé ze sběrných jímek 1 nebo 2 (dle charakteru uniklé vody) • Za havarijní situaci je nutné považovat i stav, kdy nejsou připraveny chemikálie pro zneškodňování. V tomto případě je nutné chemikálie okamžitě je připravit, po dobu, kdy nejsou k dispozici, odstavit příslušnou sekci ZS. • Při havárii obsluha musí spolupracovat s vedoucím ZS nebo vodohospodářem, společně stanoví postup likvidace havárie
16
6.
POŽADAVKY NA OBSLUHU ZNEŠKODŇOVACÍ STANICE
6.1
Požadavky na obsluhu zajišťující provoz ZS
Pracovník obsluhy ZS musí být osoba starší 18 let, vyučená v oboru strojním, chemickém nebo elektro, která byla vyškolena, prakticky vyzkoušena a má písemné osvědčení, že je schopna zařízení obsluhovat (absolventi kursu pro obsluhovatele zneškodňovací stanice s odpovídající zkouškou). Pracovník musí být zaškolen v obsluze zařízení a s provozním řádem. O proškolení obsluhy musí být sepsán písemný záznam. Dále musí být pracovník prokazatelně seznámen s požárním řádem a bezpečnostními předpisy, musí znát zásady první pomoci při úrazu elektrickým proudem, otravě a poleptání chemikáliemi a být řádně poučen o práci s chemickými látkami, se kterými přichází do styku (jedy, žíraviny apod.) Pracovníci, kteří při svém pracovním zařazení přicházejí do styku s chemickými látkami, musí používat příslušné osobní ochranné pomůcky (například rukavice, holínky, ochranný štítek, pracovní oděv atd. ) Obsluhovatelem nesmí být osoba alergická vůči účinkům chemikálií, osoba, která prodělala otravu jedovatými látkami nebo trpí chronickými nemocemi (TBC, bronchiální astma a pod.). Obsluha musí řádně plnit povinnosti plynoucí z provozního řádu a místních předpisů. Pracovníci určení k obsluze a údržbě elektrických zařízení ZS musí splňovat podmínky příslušných vyhlášek pro práci s elektrickým zařízením Pravidelnou zdravotní prohlídku obsluhovatelů ZS provádí závodní lékař nejméně jednou ročně. Všichni zaměstnanci ZS a osoby s povoleným přístupem do prostoru zneškodňovací stanice a eloxovny (údržba, případné exkurze apod.), musí dodržovat příslušné platné bezpečnostní předpisy, vyhlášky a nařízení platné pro tento typ provozu.
6.2
Potřeba pracovních sil
Při uvažovaném provozu zajišťuje provoz jeden pracovník na každé směně. Pouze při přípravě chemikálií je nutná výpomoc jednoho pracovníka z jiného provozu. Kontrolní rozbory provádí laboratoř. Kontrola a údržba technologického zařízení bude prováděna : 1 x za týden - elektrikář silnoproudu 4 hod 1 x za týden - elektrikář slaboproudu 4 hod dle potřeby (nejméně 1 x za měsíc) - zámečník
17
7.
POKYNY PRO PROVOZ A ČINNOST OBSLUHY
Během provozu se činnost obsluhy soustřeďuje na kontrolu činnosti zneškodňovací stanice – množství chemikálií potřebných na zneškodňování odpadních vod, kontrola naplnění kalolisu, kontrola tlaku a výkonu čerpadla na filtr poz.104 z důvodu zanesení a následné nutné regenerace. Obsluha je povinna kontrolovat a sledovat činnost zneškodňovací stanice a v případě jakéhokoliv problému uvést vše do pořádku.
7.1
Zahájení provozu
Před zahájením práce obsluha : • zkontroluje, zda v přípravných vanách na chemikálie je dostatečné množství chemikálií a flokulantu nutných pro zneškodňování odpadních vod a v případě potřeby je doplní • zkontroluje zda jsou veškeré ventily ve správných polohách, a nemůže tedy nastat stav čerpání vody do uzavřeného potrubí • zkontroluje zda reaktory poz.101 a 102 jsou prázdné a připraveny ke zneškodňování odpadních vod • otevře hlavní přívod užitkové vody a tlakového vzduchu do ZS • zkontroluje stav naplnění kalolisu • zkontroluje hlavní ovládací panel, připravenost veškerých čerpadel, míchadel a pH a redox elektrod, případně odstraní vzniklé poruchy • zapne zneškodňovací stanici do automatického provozu stiskem tlačítka „AUTOMAT“ Dále postupuje dle technologického postupu pro zneškodňovací stanici.
7.2
Během provozu
Během provozu obsluha: • zajišťuje bezporuchový chod zneškodňovací stanice • provádí občasnou kontrolu pH a ORP z důvodu správné činnosti elektrod (četnost viz níže) • zajišťuje běžnou údržbu zařízení dle kapitoly - Údržba ZS • kontroluje tlak na vakovém filtru Rosedale a v případě překročení doporučeného maximálního tlaku vymění filtrační pytel za čistý . Zanesený filtr obsluha ručně vypere v čisté vodě od kalů (používat předepsané ochranné pomůcky). Vyčištěný filtr připraví pro opětovné použití. Vodu z praní filtru vylije do sběrné vany poz. 2 • provádí kontrolu, laboratorní testy a záznamy dle kapitol Kontrolní metody a povinnosti obsluhy • dodržuje pokyny pro obsluhu obsažené v průvodní technické dokumentaci jednotlivých zařízení • nesmí ponechat technologické zařízení zneškodňovací stanice bez obsluhy 18
Nejméně 2 x za směnu: • kontroluje množství chemikálií potřebných na zneškodňování odpadních vod • kontroluje stav uzavíracích ventilů na výpustech u van a dalších technologických zařízení Veškeré zjištěné závady podle možností odstraní obsluha tak, aby nedošlo k výpadku provozu zneškodňovací stanice a tím ke zhoršení kvality vody odtékající ze zneškodňovací stanice.
Ukončení provozu
7.3 • • •
•
7.4
před ukončením provozu obsluha vizuálně zkontroluje stav stanice zkontroluje zásobu zneškodňovacích chemikálií a pokud to umožní zbývající čas, připraví chemikálie pro další směnu vypne stanici z automatického provozu a uzavře hlavní přívod užitkové vody a vzduchu do ZS (stanici se doporučuje vypínat pouze v tom případě, že neprobíhá zneškodnění v některém z reaktorů (proces zneškodnění by se po opětovném zapnutí spustil od začátku – předávkovávání chemikáliemi neekonomika atd.) V chladném období zkontroluje zda jsou prostory ZS dostatečně temperovány, aby nedošlo k poškození zařízení vlivem nízkých teplot. Minimální teplota je 15°C.
Kontrolní činnost obsluhy
Obsluha kontroluje během provozu zneškodňovací stanice hladiny v jednotlivých vanách, v přípravných jednotkách na chemikálie, tlak na filtru, zaplnění kalolisu a čistotu filtrátu. Dále kontroluje informace provozních pH a mV -metrů na reakčních blocích laboratorním pH a mV metrem. Dále kontroluje ukončení likvidace kyanidů a kvitaci ukončení likvidace. - obsluhovatel je společně s vodohospodářem zodpovědný za dodržení kvality vypouštěné vody - obsluhovatel je zodpovědný za průběh zneškodňovacího procesu a zajištění dosažitelné účinnosti při předepsaném způsobu čištění podle předepsané technologie zneškodňování - obsluhovatel se řídí provozním řádem, musí znát vlastnosti kapalin a látek s nimiž pracuje, princip zavedeného způsobu čištění odpadních vod a způsob provádění předepsaných rozborů v rámci analytické kontroly provozu - obsluhovatel musí umět odstraňovat jednoduché závady na zařízení stanice a v případě poruchy zajistit provizorní provoz. Společně s pracovníky údržby provádí kontrolu stanice.
19
7.5 7.5.1
Kontrolní metody zneškodňovacího procesu prováděné obsluhou Kontrola pH Kontrola pH se provádí kalibrovaným pH metrem podle návodu výrobce pH metru.
7.5.2 Kontrola přítomnosti kyanidů Potřebné chemikálie : indikační roztok ( do 50 ml odměrné baňky : 3 g kyseliny barbiturové (p.a.) + 15 ml pyridinu (p.a.) + 3 ml HCl (konc. p.a.) a doplnit dest. vodou na objem 50 ml) Postup : K odebranému vzorku se přidá indikační roztok a po protřepání se zkontroluje zabarvení roztoku. Roztok se nesmí do 5 min. zbarvit vínově červeně.. Pokud se roztok zbarví, je přítomen CN-. Kontrolu je také možno provádět pomocí kontrolních sad od firmy MERCK. 7.6
Záznamní povinnost obsluhy
Obsluha řádně vede provozní deník a zaznamenává do něj veškeré údaje související s provozem - důležité body denní činnosti (přípravu chemikálií, regenerace filtru, čištění kalolisu apod.), výsledky kontrolní činnosti (kontrolní měření pH, odběry vzorků, výsledky rozborů apod.) a ostatní důležité údaje (závady, poruchy, kontrolu nastavení mezí regulátorů apod.). Obsluha vede záznamy o množství zneškodněné odpadní vody a o vyvážení neutralizačních kalů. Dále vede záznamy o spotřebách připravovaných chemikálií. Vzor provozního deníku je uveden v příloze návrhu provozního řádu. Provozovatel doplní vzor provozního deníku v rámci místních zvyklostí a předpisů.
20
8.
PŘÍPRAVA ZNEŠKODŇOVACÍCH CHEMIKÁLIÍ
Chemikálie pro zabezpečení provozu zneškodňovací stanice jsou připravovány obsluhou v přípravných jednotkách ředěním koncentrovaných roztoků nebo rozpouštěním pevných chemikálií.
Pozice a velikosti přípravných jednotek, koncentrace chemikálií
8.1
Poz.č Objem . přípravné jednotky 301 200 l 302 303 304
200 l 200 l 60 l
Chemikálie
Koncentrace
NaOH pevný – pecky, perličky NaClO Na2S2O5 Flokulant Sokofloc 26
Množství na přípravnou jednotku
cca 10 %
20 kg
cca 10 % 10 % cca 0,1 %
neředí se 20 kg 60 g
Koncentrace uvedené v tabulce jsou platné pro zkušební provoz a na základě provozních zkušeností a spotřeby chemických roztoků mohou být v jeho průběhu změněny. Dále mohou být změněny koncentrace nakupovaných chemikálií např. koncentrace NaClO je možno kupovat v jiných koncentracích než je uvedena v tabulce. 8.2
Příprava cca 10 %-ního roztoku hydroxidu sodného
Roztok hydroxidu sodného o koncentraci cca 10 % je připravován v přípravné jednotce poz.301 o objemu cca 200 l. Přípravná nádrž se naplní cca ze 2/3 vodou, uvede se do provozu míchadlo a postupně se přidává potřebné množství NaOH v pecičkách nebo perličkách. Při rozpouštění hydroxidu je nutno dodržovat bezpečnostní pokyny pro práci se žíravinami. Při rozpouštění NaOH se uvolňuje velké množství tepla, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti a je třeba dbát na to, že přípravná jednotka je vyrobena z plastu. Při velkém zahřátí se přisypávání hydroxidu zastaví a obsah nádrže se nechá zchladnout. Potom se pokračuje. Jinak hrozí poškození nádrže. Po rozpuštění se přípravná nádrž doplní na požadovaný objem vodou a vypne se míchadlo. K přípravě hydroxidu sodného se používají tyto chemikálie : Hydroxid sodný – technický, pevný (pecky, perličky) – NaOH 8.3
Příprava roztoku chlornanu sodného
Roztok chlornanu sodného o dodávané koncentraci cca 10 % není nutno ředit, ale pouze se přečerpá do určené přípravné jednotky poz. 302 o objemu cca 200 l. Do přípravné nádrže se přečerpá sudovým čerpadlem potřebné množství chlornanu sodného z přepravního kontejneru, nádrž se uzavře a roztok je připraven k použití. 21
K přípravě chlornanu sodného se používají tyto chemikálie : Chlornan sodný – technický, tekutý – NaClO 8.4
Příprava cca 10 %-ního roztoku disiřičitanu sodného
Roztok disiřičitanu sodného o koncentraci cca 10 % je připravován v přípravné jednotce poz.303 o objemu cca 200 l. Přípravná nádrž se naplní cca ze 2/3 vodou, uvede se do provozu míchadlo a postupně se přidává potřebné množství Na2S2O5 . Po rozpuštění se přípravná nádrž doplní na požadovaný objem vodou a vypne se míchadlo. K přípravě disiřičitanu sodného se používají tyto chemikálie : Disiřičitan sodný – technický, pevný (krystaly) - Na2S2O5
8.5
Příprava 0,1 %-ního roztoku flokulantu
Roztok flokulantu o koncentraci cca 0,1 % je připravován v přípravné jednotce poz.304 o objemu 60 l. Přípravná nádrž se naplní vodou (vhodné je použití vlažné vody cca 40oC), otevřením ventilu se přivede vzduch do čeřícího registru a poté se do vany pomalu postupně nasypává dávka flokulantu (tj. 60 g) – pomalé nasypávání je velmi důležité, jinak flokulant vytvoří velkou gelovou kouli a nerozpustí se!!! Po cca 1 hod míchání je roztok připraven k použití. Životnost roztoku je omezená – cca 1 týden. K přípravě flokulantu se používají tyto chemikálie : Sokoflok 26 (dodavatel Sokoflok – sdružení))
22
9.
ÚDRŽBA ZNEŠKODŇOVACÍ STANICE
9.1
Údržba strojního zařízení
Údržbu a opravy strojního zařízení je možné rozdělit do dvou částí a to na údržbu prováděnou obsluhovatelem a údržbu prováděnou pracovníky strojní a energetické údržby závodu. a/ Údržba a opravy prováděné obsluhovatelem - udržuje v čistotě zařízení a prostory ZS - udržuje volné přístupové (únikové) cesty z objektů a dbá, aby nedošlo k jejich zatarasení - provádí při provozu kontrolu technologického zařízení, čerpadel, potrubních rozvodů, ventilů a míchadel z hlediska jejich funkce, těsnosti apod. - udržuje v řádném stavu a čistotě ochranné pomůcky - jednou denně provede vypuštění odloučené vody z příslušných odlučovačů (vzduchová čerpadla) - jednou týdně zkontroluje a doplní tlakové maznice (pneumatická čerpadla apod.) Hladinoměry – obden kontroluje stav hladinoměrů a v případě potřeby je vyčistí Vzduchomembránové čerpadla - jednou týdně zkontroluje obsluha stav čerpadla a množství mazacího oleje. V případě potřeby doplní potřebné množství oleje (mazací olej J 4). - Pokud jsou mazána Kalolis - po každém čištění kalolisu řádně vyčistí odtokový žlab pro filtrát Vakový filtr Rosedale – provádí praní dle potřeby (tlaku na filtru) min však 1x týdně Postup : Odstaví se zneškodňovací stanice z automatického provozu a uzavře se ventil na vstupním potrubí do filtru a ventil na výstupním potrubí. Potom se pod filtr vloží vhodná nádoba – vědro – a otevře se ventil na spodní části filtru. Tím se odpustí voda z filtru a filtr se může rozebrat. V horní části se povolí veškeré šrouby, tím se uvolní uzávěr filtru a víko se sejme. Dále se vyndá textilní vložka filtru (vak) a vloží se místo něj nový (vypraný). Uzávěr se přišroubuje, uzavře se odpouštěcí ventil na spodní části filtru a otevřou se ventil na vstupu a výstupu. Potom je možno spustit hod zneškodňovací stanice v automatickém provozu. Postup praní filtračního vaku : Filtr se vloží do vhodné nádoby a ručně se provede odstranění zachycených kalů ve filtru. Při této činnosti je nutné používat rukavice. Případně je možno si vypomoci zředěnou kyselinou solnou (1-2%), do které se vak namočí a nechá se cca 0,5 hodiny působit. Potom se vypere v čisté vodě. Veškerá voda z praní se vylévá do vany poz. 2. Po vyprání se vak připraví pro další výměnu.
pH a redox elektrody - obsluha průběžně kontroluje stav elektrod pro měření pH a ORP. Jednou týdně provede obsluha kontrolu přesnosti měření pH elektrod. Odebere vzorky vody z jednotlivých van a proměří je na kalibrovaném ručním pH metru. Výsledné hodnoty porovná s údaji provozních měřících přístrojů. Je povolena odchylka ± 0,3 . Při odchylce větší je nutno provést kalibraci elektrody. 23
Jednou týdně provede čištění pH a ORP elektrod dle následujícího postupu: elektroda se vyjme z armatury povolením objímky a povytáhnutím, potom se ponoří na 5 minut do zředěné kyseliny chlorovodíkové (solné) cca 10%-ní. Po této době se elektroda pečlivě opláchne vodou, vrátí zpět do armatury a připevní do vany. Po každém čištění pH elektrody obsluha provede kontrolu přesnosti měření pH. V případě potřeby se provede kalibrace nebo úprava žádané hodnoty pH na kontrolním panelu. V případě potřeby se provede kalibrace na kontrolním panelu. Poznámka: v případě pomalé odezvy elektrod a předávkovávání chemikáliemi je nutno provádět čištění elektrod častěji případně elektrodu vyměnit. Návod pro údržbu a kalibraci pH elektrod je uveden v příloze
b/ Údržba a opravy prováděné odbornými útvary - jednou měsíčně zkontroluje stavební údržba stav objektu a záchytné zemní jímky - jednou měsíčně zkontroluje strojní údržba stav technologického zařízení, zejména stav ucpávek čerpadel, těsnost ventilů a jejich seřízení, těsnost potrubí a pod. Údržba čerpadel včetně dávkovacích Čerpadla se udržují dle podmínek uvedených v průvodní technické dokumentaci těchto zařízení. Potrubní rozvody - údržba a kontrola potrubních rozvodů se týká kontroly na těsnost přírubové spoje, spoje lepené a pomocí šroubení. Kontrola použitých hadic v rozvodech se týká jejich mechanického opotřebení a stavu ovlivněného stárnutím materiálu. Kontrola a údržba ručních ventilů se týká jejich vyčištění alespoň 1 x za čtrnáct dní. Solenoidové ventily je nutné alespoň 1 x za měsíc demontovat a vyčistit Mimo tento předpis je nutno dodržet předpisy o obsluze a údržbě jednotlivých zařízení předepsaných jejich výrobci v dokumentaci dodávané s výrobkem !
9.2
Údržba elektrického zařízení
Aby byla zajištěna bezporuchovost a bezpečnost provozu elektrických zařízení, je třeba věnovat maximální pozornost údržbě elektrického zařízení. Proto je v následujících řádcích uveden příklad některých činností a jejich časový rozvrh. 1x za týden - kontrolovat funkci tlačítek nouzového zastavení „ STOP“ 1x za měsíc - zkontrolovat funkčnost proudových chráničů pomocí zkušebních tlačítek 1x za měsíc - zkontrolovat funkčnost hladinoměrů 1x za měsíc - zkontrolovat uzemňovací spoje 1x za 6 měsíců - provést běžnou kontrolu rozvaděče - silové kontakty jističů, mot. spouštěčů a funkčnost všech tlačítek a signálních svítidel 1x za rok - kontrola ovládacích obvodů, dotažení všech šroubových spojů v rozvaděči, vysát prach z rozvaděčů.
24
Před uvedením ZS do provozu musí být provedena výchozí revize elektroinstalace. Provozovatel je povinen zajišťovat pravidelné periodické revize dle příslušných předpisů a norem Obsluhu elektrických zařízení neutralizační stanice smí provádět pouze osoba tím pověřená a prokazatelně poučená. O poučení musí být vyhotoven zápis. Termín opakovaného školení je minimálně jednou za rok. Pracovníci údržby elektro tohoto zařízení musí svojí kvalifikací splňovat v rozsahu svého pracovního zařazení požadavky státních orgánů o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Mimo tento předpis je nutné dodržet předpisy o údržbě jednotlivých zařízení vydané jejich výrobci v průvodní dokumentaci.
25
10.
MINIMALIZACE RIZIK, HYGIENICKÁ OPATŘENÍ
10.1
Stanovení rizik
BEZPEČNOSTNÍ
A
Při provozu zařízení na předúpravu odpadních CN vod se vyskytují následující rizika : - při provozu mohou uniknout mimo prostor sběrných van a reakčních nádrží van lázně a již částečně upravené odpadní vody - potřísnění pokožky a zasažení očí chemikáliemi - možnost potřísnění oděvu pracovníka obsluhy provozními chemikáliemi - úraz elektrickým proudem - riziko uklouznutí a nebo zakopnutí na plošině
Zabezpečení a minimalizace rizik
10.2
10.2.1 Zabezpečení a minimalizace rizika úniku lázní a částečně upravených odpadních vod mimo prostor sběrných van a reakčních nádrží - pod technologickým zařízením na předúpravu CN odpadních vod je vytvořena záchytná jímka s patřičnou chemickou izolací pro zamezení průniku lázní a odpadních vod mimo prostor 10.2.2 chemikáliemi
Zabezpečení a minimalizace rizika potřísnění pokožky a zasažení očí
- pracovníci, kteří při svém pracovním zařazení přicházejí do styku s pracovními lázněmi, musí používat příslušné osobní ochranné pomůcky (například rukavice, holínky, ochranný štítek atd. ) - v prostoru zařízení na předúpravu CN odpadních vod musí být umístěna umyvadlo a pokožky při potřísnění fontánka pro možnost proplachu očí a opláchnutí chemikáliemi - u vedoucího provozu nebo pověřeného pracovníka musí být k dispozici lékárnička pro poskytnutí první pomoci 10.2.3 Zabezpečení a minimalizace rizika potřísnění oděvu pracovníka obsluhy provozními chemikáliemi - pracovníci, kteří při svém pracovním zařazení přicházejí do styku s pracovními lázněmi a chemikáliemi musí používat příslušné osobní ochranné pomůcky (například rukavice, holínky, ochranný štítek, pracovní oděv atd. )
26
- u vedoucího provozu nebo pověřeného pracovníka musí být k dispozici lékárnička pro poskytnutí první pomoci
10.2.4
Odstranění rizika úrazu elektrickým proudem
- jištění jednotlivých odběrů je provedeno pojistkami, jističi, motorovými spouštěči osazenými v rozvaděči RM1, případně v příslušných ovládacích skříních. Z důvodu omezení zkratových proudů jsou hlavnímu vypínači - jističi celého zařízení 1FA01 v rozvaděči RM1 předřazeny nožové výkonové pojistky 1FU01 - základní ochrana před úrazem elektrickým proudem je provedena samočinným odpojením od zdroje s použitím ochranného vodiče PE dle ČSN 33 2000-4-41. - zvýšenou ochranu zabezpečuje místní doplňující pospojování. V některých případech je využito i doplňkové ochrany pomocí proudových chráničů. Při ochraně pospojováním se musí vodivě propojit všechny neživé části zařízení, které se mají chránit, se všemi kovovými částmi okolí. - hlavní trasu ochranného pospojování vést společně s hlavní kabelovou trasou. Na pospojování lze využít vodiče CYA 16, 10 s izolací zelené/žluté barvy. Pro pospojování jednotlivých spotřebičů lze využít vodiče CYA 6, 4 s izolací zelené/žluté barvy. Vybudovanou síť vzájemného pospojování označit na viditelných místech samolepkou nebo barvami kombinace zelených a žlutých pruhů dle ČSN 330165. Ochrana před úrazem elektrickým proudem musí v plném rozsahu splňovat požadavky ČSN 33 2000-4-41. 10.2.5
Odstranění rizika uklouznutí nebo zakopnutí na obsluhovací plošině
- toto riziko je odstraněno správnou konstrukcí plošiny dle norem kde převýšení mezi jednotlivými rošty je omezeno, odstranění rizika uklouznutí je zajišťováno údržbou zařízení
Požadavky na obsluhu zajišťující provoz zařízení na předúpravu odpadních CN vod
10.3
- obsluhu a údržbu zařízení na úpravu CN vod smějí vykonávat pouze pracovníci k tomu určení a prokazatelně proškolení v obsluze zařízení. O proškolení obsluhy musí být sepsán písemný záznam a uložen na střeženém místě. - pracovníci určení k obsluze a údržbě zařízení musí splňovat podmínky příslušných vyhlášek týkajících se práce s žíravinami a látkami zdraví škodlivými a práce s elektrickým zařízením - přípravu, údržbu a kontrolu lázní smějí vykonávat pouze pracovníci zvlášť k tomu určení a proškolení
27
- pracovníci, kteří při svém pracovním zařazení přicházejí do styku s pracovními lázněmi, musí používat příslušné osobní ochranné pomůcky (například rukavice, holínky, ochranný štítek, pracovní oděv atd. ) Všichni zaměstnanci na předúpravu CN vod a osoby s povoleným přístupem do prostor (údržba, případné exkurze apod.), musí dodržovat příslušné platné bezpečnostní předpisy, vyhlášky a nařízení platné pro tento typ provozu v zemi odběratele !
10.4
Výstražné tabulky
Na přístupových cestách do prostoru zařízení na předúpravu odpadních CN vod musí být umístěny: Značky zákazu:
„Kouření zakázáno“ „Zákaz výskytu otevřeného ohně“ „Nepovolaným vstup zakázán“
Značky příkazu:
„Příkaz k nošení ochrany očí“ „Příkaz k nošení ochrany hlavy“ „Příkaz k nošení ochrany nohou“ „Příkaz k nošení ochrany rukou“
10.5
Bezpečnostní tabulky
Na pracovišti je nutno po dokončení montáže umístit bezpečnostní a výstražné tabulky. Jejich zabezpečení a umístění provede odběratel. „Zařízení smí obsluhovat jen osoba tím pověřená“
- na rozvaděči
„Nehas vodou ani pěnovými přístroji“
- na rozvaděči
„Nepovolaným vstup zakázán“
- u vstupů provozu
„Pozor elektrické zařízení“
- u všech elektrických zařízení
„V nebezpečí stiskni tlačítko“
- u všech tlačítek linka stop
do
prostoru
Další popisné štítky doplnit k jednotlivým prvkům po montáži. Vybavení výše uvedenými bezpečnostními tabulkami nezbavuje uživatele povinnosti tyto doplnit dalšími, vyžadují-li to místní nařízení a další předpisy.
28
11.
BEZPEČNOST A HYGIENA PŘI PRÁCI
11.1
Pracovní prostředí
Technologické zařízení neutralizační stanice je navrženo a uspořádáno tak, aby splňovalo všechny podmínky bezpečnosti práce. Teplota v objektu by měla být udržována a topením v rozmezí 15 - 25 °C. Odpadní vody a zneškodňovací chemikálie jsou vedeny v uzavřených potrubích propojujících jednotlivá technologická zařízení. Provozní tlaky kapalin v potrubních rozvodech jsou dány max. tlaky čerpadel a jejich max. dopravní výškou.
11.2
Pokyny pro bezpečnost a hygienu práce
Do prostoru zneškodňovací stanice je zakázán přístup všem osobám nepovolaným a neoprávněným ke vstupu do tohoto prostoru. V prostoru zneškodňovací stanice je zakázáno používání a skladování potravin a nápojů a zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Jíst, pít a kouřit může obsluha jen ve vyhrazené, od stanice oddělené místnosti a to po odložení pracovního oděvu a ochranných pomůcek a po umytí rukou a obličeje. Při práci s chemikáliemi je obsluha povinna používat osobní ochranné pomůcky a musí znát zásady pro jejich používání. Ochranné pomůcky musí být udržovány v dobrém stavu, ukládány ve zvláštní skříňce a nesmí přijít do styku s vycházkovým oděvem. Pro obsluhu musí být zajištěny minimálně dvě soupravy všech ochranných pomůcek pro práci s chemikáliemi. Obsluhovatel nesmí sám manipulovat s nádobami, v nichž jsou žíraviny nebo jedovaté látky. Při manipulaci s koncentrovanými kyselinami musí být přítomny vždy dva pracovníci, kteří musí používat odpovídající ochranné pomůcky (brýle, ochranný štít, gumová zástěra, gumové rukavice, gumové boty, ochranný oděv, respirátor apod.). Rozlitá kyselina se naředí vodou, zneutralizuje vápnem nebo louhem a spláchne vodou. Nesmí se používat hadrů, pilin apod. V současné době jsou na trhu havarijní soupravy pro snadné odstranění rozlitých chemikálií. Pomocné nádoby, které se používají pro manipulaci s chemikáliemi, musí být řádně označeny. V případě zasažení očí nebo pokožky použít k opláchnutí fontánku nebo umyvadlo. Zneškodňovací stanice (objekt) musí být vybavena místností oddělenou od prostoru stanice pro mimooperační pobyt obsluhy. V ní musí být havarijní umývárna, lékárnička vybavená podle pokynů lékaře prostředky pro poskytování první pomoci s návodem na jejich použití a telefon. Obsluha stanice musí znát povahu a účinky látek, s nimiž pracuje. Pracovníci musí být proškoleni o zacházení s jedy a žíravinami a poskytování první pomoci. Obsluhu jednotlivých zařízení je nutné provádět důsledně podle návodů výrobců jednotlivých zařízení včetně dodržování bezpečnostních pokynů v nich obsažených.
29
Obsluha zneškodňovací stanice nesmí provádět žádné opravy a údržby elektrického zařízení. Tyto práce mohou provádět pouze osoby s příslušnou kvalifikací. Veškeré opravy a jiné druhy manipulace na elektrických zařízeních provádět zásadně až po odpojení celého zařízení od sítě. Pracovníci obsluhy a údržby podle příslušnosti k jednotlivým pracovištím musí znát příslušný rozsah projektové dokumentace a průvodní technické dokumentace dodávané se zařízením. Tato průvodní technická dokumentace musí být soustředěna na jednom místě např. u hlavního mistra nebo vedoucího provozu, který musí být seznámen s celým provozem komplexně. Průvodní technická dokumentace musí být přístupná všem příslušným pracovníkům. Pracovníci obsluhy a údržby (všech profesí) se zúčastňují zkušebního provozu a na souvisejících činnostech. Obsluha se musí podrobovat pravidelným školením a lékařským prohlídkám.
11.3
Základní pokyny pro poskytování první pomoci
11.3.1
Poleptání oka Vnikne-li do oka kyselý nebo alkalický roztok, nebo látky, které tento roztok tvoří, může vážnému poškození zabránit okamžitý výplach, ke kterému stačí nesterilní voda. Tento výplach je třeba provádět co nejdéle. Výplach oka je možno provést: a) nejlépe lze oko vypláchnout ve „fontánce“ umístěné v objektu, kdy se do oka pouští mírný proud vody co nejdéle. V případě, že nelze z různých důvodů „fontánku“ použít, je třeba postiženého uložit na bok postižené strany a pod poraněné oko podložit misku nebo smotek vaty (postižený může podržet). Zachránce stahuje palcem dolní víčko a ukazovákem téže ruky zdvihne horní víčko. Do rozšířené štěrbiny je třeba nepřetržitě pouštět mírný proud tekoucí vody tak, aby stékal od vnitřního k zevnímu očnímu koutku. Postiženému je třeba co nejrychleji zajistit odbornou pomoc. V žádném případě se nesmí používat neutralizační roztok. Je možné použít fyziologický roztok, následně Ophtal. 11.3.2
Poleptání těla Je-li pokožka zasažena kyselým nebo alkalickým roztokem, může poleptání zabránit jen rychlé odstranění látky. Je třeba postupovat takto: Ihned je třeba odstranit potřísněný oděv. Poleptaná místa ihned omývat dlouhodobě proudem tekoucí vody. Toto omývání vodou je důležitější než používání neutralizačních roztoků. Po důkladném omytí je možno použít neutralizačních roztoků: a) při poleptání kyselinou 6 až 10% roztok uhličitanu sodného b) při poleptání zásadami 2% roztok kyseliny citrónové nebo octové Poleptanou kůži je třeba pokrýt sterilním obvazem. Po poskytnutí první pomoci je třeba postiženého dopravit do zdravotnického zařízení.
30
11.3.3
Při nadýchání škodlivých látek Postiženého je třeba dopravit na čerstvý vzduch, uvolní se mu oděv. Jestliže nedýchá, je třeba ihned zahájit dýchání z plic do plic. Neprodleně přivolat lékaře nebo postiženého rychle transportovat k lékaři (přednost má transport zdravotními vozidly). Při požití škodlivých látek Při požití škodlivých látek se ihned zavolá lékař. Postiženému se dá vypít asi půl litru vlažné vody a drážděním hrdla se vyvolá zvracení, pokud není postižený v bezvědomí. Ústa se vyplachují vodou. Vyvolávání zvracení se nedoporučuje při požití žíravin.
11.3.4
Tyto předpisy jsou pouze orientační. Přesné předpisy pro první pomoc při potřísnění, vdechnutí, požití atd. jsou dodávány výrobcem ke každému chemickému výrobku použitému v lince nebo ve zneškodňovací stanici. S těmito předpisy je nutno prokazatelně seznámit obsluhu a v prostoru zneškodňovací stanice musí být v blízkosti lékárničky vyvěšeny přesné postupy pro poskytování první pomoci.Dále je nutná úzká spolupráce se smluvním lékařem.
31
12.
HAVARIJNÍ ŘÁD
V havarijním řádu jsou popsány předpokládané havarijní stavy, které mohou při zneškodňování odpadních vod nastat. Při havárii obsluha okamžitě uvědomí vedoucího louhovny, zneškodňovací stanice a podnikového vodohospodáře. Společně stanoví přesný postup odstranění havárie. Podle konkrétní situace (zaplnění sběrných jímek apod.) buď rozhodnou o zastavení provozu linky povrchových úprav, dočasném snížení spotřeby oplachové vody, případně se oprava provede bez narušení pracovního režimu. O místě a příčinách každé havárie a o postupu její likvidace se musí vést přesné záznamy v provozním deníku. Předpokládáme, že při činnosti zneškodňovací stanice mohou nastat tyto havarijní stavy: 1) přeplnění některé ze sběrných či provozních nádrží 2) poškození některé ze sběrných či provozních nádrží 3) poruchy čerpadel 4) nedodržení některé z hodnot pH 5) chybné údaje pH 6) průnik kalů z kalolisu 7) únik chemikálií během manipulace, případně při poškození přepravních kanystrů či poruše na přípravných jednotkách pro chemikálie (nádrže, čerpadla) 8) vyčerpání zásoby některé ze zneškodňovacích chemikálií 9) porucha řídícího systému 10) nedodržení některé z hodnot ORP ad 1) Přeplnění některé ze sběrných či provozních nádrží Havarijní stav hladiny v nádržích je indikován havarijními hladinoměry a signalizován červenou signálkou na rozvaděči a akustickým signálem. Pokud dojde k havarijnímu stavu v některé z nádrží ve zneškodňovací stanici, obsluha zjistí místo, kde k havárii došlo a ručním zásahem provede nápravu. K tomuto stavu by nemělo dojít, neboť všechna čerpadla jsou v automatickém provozu jištěna maximálním a havarijním hladinoměrem. Případné přečerpání vody z přeplněné nádrže se provede ponorným čerpadlem (Flux) vždy do některé z předcházejících nádrží. ad 2) Poškození některé ze sběrných či provozních nádrží Při poškození některé z nádrží obsluha zjistí místo havárie a změří hodnotu pH. Vyteklou vodu načerpá přenosným čerpadlem do příslušné nádrže, ve které je možné patřičný druh vody zneškodnit alespoň v ručním provozu nadávkováním příslušných chemikálií dle běžného technologického postupu. V prostoru zneškodňovací stanice je umístěna havarijní jímka. K přečerpávání vod z této havarijní jímky do sběrných van je k dispozici přenosné čerpadlo ovládané ručně. Výstup z tohoto čerpadla je napojen na hadice – obsluha ve spolupráci s vedoucím ZS případně s vodohospodářem rozhoduje o tom, kam se konkrétní druh vody přečerpá. Přesný postup je nutné stanovit po konzultaci s vedoucím provozu a podnikovým vodohospodářem.
ad 3) Poruchy čerpadel 32
Porucha některého z čerpadel - řešit ručním přečerpáváním vody nebo chemikálie pomocí sudového nebo ponorného čerpadla do určené vany, zajistit okamžitou výměnu a opravu čerpadla. ad 4) Nedodržení některé z hodnot pH Havarijní situace vyvolaná nedodržením některé z hodnot pH se podle technologické fáze zneškodnění odstraní malými dávkami roztoku hydroxidu sodného nebo kyseliny sírové (resp. kyseliny chlorovodíkové). Vždy je nutné provést očištění a kalibraci elektrod a kontrolu nastavení mezí regulátoru. ad 5) Chybné údaje pH elektrod Je nutné vyčistit příslušnou elektrodu a provést kalibraci. Při nestabilitě měřené hodnoty je nutné elektrodu vyměnit. Po dobu čištění či výměny použít laboratorní pH metr a ZS provozovat v ručním režimu ad 6) Průnik kalů z kalolisu Průnik kalů z kalolisu do filtrátu se řeší dočasným přepojením odtoku filtrátu do sběrné vany poz. 2. Po stabilizaci zneškodňovacího režimu (odstranění příčiny) se provede přepojení odtoku filtrátu do vany poz. 201. ad 7) Únik chemikálií během manipulace, případně při poškození přepravních kanystrů či poruše na přípravných jednotkách pro chemikálie Při úniku chemikálií se chemikálie spláchnou hadicí do havarijní jímky pod zneškodňovací stanicí a následně se dle charakteru přečerpají do sběrné vany poz.2 nebo 1. ad 8) Vyčerpání zásoby některé ze zneškodňovacích chemikálií Za havarijní situaci je nutné považovat i stav, kdy nejsou připraveny chemikálie pro zneškodňování. V tomto případě je nutné chemikálie okamžitě je připravit, po dobu, kdy nejsou k dispozici, odstavit příslušnou sekci ZS. ad 9) Porucha řídícího systému Při poruše řídícího systému se ZS přepne do ručního provozu a zneškodňování se provádí v ručním režimu po dobu nezbytně nutnou. Okamžitě je nutné volat servisní službu. ad 10) Nedodržení některé z hodnot ORP Havarijní situace vyvolaná nedodržením některé z hodnot ORP se podle technologické fáze zneškodnění odstraní malými dávkami roztoku chlornanu sodného nebo disiřičitanu sodného. Vždy je nutné provést očištění a kontrolu nastavení mezí regulátoru. V případě poruchy elektrody je nutno likvidaci provádět v ručním režimu s pomocí laboratorního mV metru do doby než je porucha odstraněna. Veškeré havarijní stavy obsluha řeší ve spolupráci s vedoucím ZS a případně s vodohospodářem - zjistí, proč k tomuto stavu došlo, zjedná nápravu (kalibrace elektrod, příprava chemikálií, oprava a seřízení čerpadel apod.). Po odstranění závady opět spustí ZS do automatického provozu.
33
13.
HAVÁRIE VZDUCHOTECHNIKY
13.1
Výpadek proudu
Dojde také k zastavení veškerých čerpadel a míchadel a zneškodňovací proces se zastaví – nehrozí tedy nebezpečí úniku škodlivých látek. Přesto se doporučuje, aby obsluha opustila prostor ZS a po dobu výpadku proudu se zdržovala mimo prostor ZS. 13.2
Výpadek některého ventilátorů
Akustický signál s řídícího systému – okamžitě se ručním zásahem zastaví dávkování chlornanu do reaktoru – tím se zneškodňovací proces zastaví a nehrozí tedy nebezpečí úniku škodlivých látek. Je nutné zajistit opravu ventilátoru – dle charakteru závady buď vlastními silami nebo servisem firmy LECOM LEDEČ a.s. Doporučuje se, aby obsluha opustila prostor ZS a po dobu výpadku ventilátoru se zdržovala mimo prostor ZS.
14.
PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA
Technologické zařízení je umístěno ve objektu povrchových úprav v průmyslovém areálu. Příjezd požární techniky k objektu je po vnitrozávodních komunikacích. Vstup do prostoru haly je vraty. V souvislosti s uvažovaným provozem nevzniknou prostory se zvýšeným nebezpečím požáru (v objektu zneškodňovací stanice se nepoužívají hořlavé látky) . V prostoru stanice musí být viditelně vyvěšeny požární předpisy a obsluha s nimi musí být prokazatelně seznámena. Ve zneškodňovací stanici musí být zavěšen ruční hasicí přístroj.
15.
DOZOR NAD STANICÍ
Dozor nad provozem stanice má vodohospodář (případně vedoucí provozu), který současně ve spolupráci s laboratoří organizačně zabezpečuje její provoz.
16.
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA vedoucí provozu : zneškodňovací stanice: galvanovna : vodohospodář :
34
laboratoř : vodovody a kanalizace : lékař : pohotovostní služba : požární útvar :
17.
ZÁKONNÁ USTANOVENÍ, PŘEDPISY A NAŘÍZENÍ SOUVISEJÍCÍ S PROVOZEM
Zákony: Nakládání s odpadními vodami: - Zákon č. 254/2001 Sb. – vodní zákon, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona 274/2003 Sb. - Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění vodní zákon č. 254/2001 Sb. a zákon č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a některé další zákony - Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech - Vyhláška MŽP č.110/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č.293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Vyhláška č.620/2004 Sb, kterou se mění vyhláška č.432/2001 Sb. o dokladech k žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb. - Vyhláška č.195/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č.432/2001 Sb - Vyhláška č.431/2001Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci - Vyhláška MŽP 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl - Zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích - vyhláška MZ č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích
Odpadové hospodářství: - Zákon č.185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů - Zákon č.188/2004 Sb., kterým se mění zákon o odpadech č.185/2001 Sb. - Zákon č.7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech - Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a 35
-
tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů Vyhláška MŽP č.503/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady Vyhláška č.41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech Zákon č.94/2004 Sb., kterým se mění zákon o obalech č.477/2001 Sb. Vyhláška MPO č. 115/2002 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly Vyhláška MŽP č. 117/2002 Sb. o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence
Ochrana ovzduší: - Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami - Zákon č.92/2004, kterým se mění zákon o ovzduší č.86/2002 Sb., ve znění zákona č.521/2002 Sb. - Nařízení vlády č.353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování a podmínky jejich uplatňování
Nakládání s chemickými látkami: - Zákon č. 356/2003 Sb o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů - Nařízení vlády č.10/1999 Sb. kterým se zrušuje nařízení vlády č.192/1998 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy - Vyhláška MŽP č. 302/1998 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný pouze se souhlasem MŽP, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků - Vyhláška MŽP č. 391/2000 Sb. kterou se mění vyhláška MŽP č.302/1998 Sb. - Vyhláška č.221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh , do oběhu nebo používání je omezeno - Vyhláška č.109/2005 Sb, kterou se mění vyhláška č.221/2004 Sb. - Vyhláška MŽP č.390/2002 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č.301/1998 Sb. - Vyhláška MŽP č. 10/2002 Sb., kterou se stanoví seznam nebezpečných látek, které mohou představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí
36
-
-
Zákon č.353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií Vyhláška č.428/2004 Sb. o získání odborné způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické
Ochrana životního prostředí: - Zákon č.17/1992 Sb. o životním prostředí - Zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí - Zákon č.244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona 132/2000 Sb. (zákon o změně některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, ……) - Zákon č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (úprava zákona o posuzování vlivů na ŽP) - Zákon č.93/2004 Sb, kterým se mění zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č.100/2001 Sb. - Vyhláška MŽP č.457/2001 Sb. o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí - Zákon č.76/2002 Sb. o integrované prevenci - Zákon č.521/2002 Sb., kterým se mění zákon č.76/2002 Sb.(o integrované prevenci) a zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší - Vyhláška MŽP č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění - Nařízení vlády č. 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování Ostatní související předpisy: - Zákon č.320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů Normy: ČSN 75 6505 ČSN 75 7241 ČSN ISO 3864 ČSN 01 8013 ČSN 13 0072 ČSN 34 3100 ČSN 34 3102 ČSN 34 3108 ČSN 34 3205 ČSN EN 3-1 ČSN 69 0012 ČSN 73 0802 ČSN 73 6639
Zneškodňování odpadních vod z povrchových úprav kovů a plastů. Kontrola odpadních a zvláštních vod. Bezpečnostní barvy a značky. Všeobecná ustanovení. Požární tabulky. Značení potrubí v provozech podle protékajících látek. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práce na el. zařízeních. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práce na el. strojích. Bezpečnostní předpisy o zacházení s el. zařízením. Obsluha elektrických strojů točivých a práce s nimi. Ruční hasící přístroje. Provoz tlakových nádob stabilních. Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní prostory . Zdroje požární vody.
37
ČSN 73 4130 EN ISO 14122-1 EN ISO 14122-2 EN ISO 14122-3 ČSN 74 4505 ČSN EN 292-1 ČSN EN 292-2+A1 ČSN EN 294 ČSN EN 349 ČSN EN 457 ČSN EN 842 ČSN EN 953 ČSN EN 954-1 ČSN EN 1037 ČSN EN 1050
18.
Schodiště a šikmé rampy. Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením část1: Volba pevných prostředků přístupu mezi dvěma úrovněmi.(ČSN 83 3280) Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením část2: Pracovní plošiny a lávky.(ČSN 83 3280) Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením část3: Schodiště,žebříková schodiště a ochranná zábradlí.(ČSN 83 3280) Podlahy. Bezpečnost strojních zařízení Část 1 Bezpečnost strojních zařízení Část 2 Bezpečnost strojních zařízení. Bezpečné vzdálenosti k zabránění dosahu k nebezpečným místům horními končetinami Bezpečnost strojních zařízení. Nejmenší mezery k zamezení stlačení částí lidského těla Bezpečnost strojních zařízení. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody. Bezpečnost strojních zařízení. Vizuální signály nebezpečí – všeobecné požadavky, navrhování a zkoušení. Bezpečnost strojních zařízení. Ochranné kryty. Bezpečnost strojních zařízení. Všeobecné zásady pro konstrukci bezpečnostních částí řídících systémů strojů a strojních zařízení. Bezpečnost strojních zařízení. Zamezení neočekávaného spuštění. Bezpečnost strojních zařízení. Zásady pro stanovení rizikovosti.
PŘEJÍMÁNÍ , DODÁVÁNÍ, BALENÍ, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 18.1
Přejímání
Nakupovaná technologická zařízení jsou kontrolována v rozsahu průvodních dokumentací a základních rozměrů při dodávce do firmy LECOM LEDEČ, a.s.. Dále je kontrolována při přejímce kompletnost jednotlivých technologických zařízení vyráběných dle jejich průvodní dokumentace tzn.včetně základních rozměrů a napojovacích míst. 18.2
Dodávání
K expedici jsou předávaná technologická zařízení odzkoušená a odpovídající výrobní a průvodní dokumentaci a vybavená příslušnými štítky s označením.
38
18.3
Balení technologických zařízení
Subdodávky nakupované u jiných výrobců (kalolis, čerpadla, atd.) jsou zabaleny přímo od výrobce a takto se i přepravují ze skladu firmy LECOM LEDEČ a.s. přímo k dodavateli v této zakázce areál firmy AERO a.s. Vodochody. Zařízení vyráběná ve firmě LECOM LEDEČ, a.s. se balí dle potřeb na palety, nebo zařízení velkých rozměrů (např.vany atd.) se po naložení na nákladní vozidlo musí zajistit dle průvodních dokumentací jednotlivých zařízení (aby např. nedošlo k jejich poškození během přepravy). Zajištění se provádí pomocí dřevěných vzpěr či celých dřevěných rámů dle potřeby. Při manipulaci se zařízením lze použít vysokozdvižné vozíky odpovídající nosnosti při zachování zásad bezpečnosti práce. 18.4
Přeprava technologických zařízení
Výše uvedená zařízení mohou být dopravována běžnými dopravními prostředky, pokud je zaručena ochrana proti vlivu povětrnosti a mechanickému poškození. Při transportu je třeba části stroje přicházející do kontaktu s dopravním prostředkem, podložit vrstvou pryže, popřípadě i hranoly z měkkého dřeva. Při manipulaci se zařízením lze použít vysokozdvižné vozíky odpovídající nosnosti při zachování zásad bezpečnosti práce. Uvádíme nejdůležitější zákony, prováděcí předpisy a normy týkající se ochrany vod, ovzduší a ŽP, nakládání s odpady, obaly a chemickými látkami – aktualizace ke dni 3.8.2005. 18.5
Zákony Nakládání s odpadními vodami: - Zákon č. 254/2001 Sb. – vodní zákon, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona 274/2003 Sb. - Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění vodní zákon č. 254/2001 Sb. a zákon č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a některé další zákony - Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech - Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb, o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Vyhláška MŽP č.110/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č.293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Vyhláška č.432/2001 Sb. o dokladech k žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávních úřadů - Vyhláška č.195/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č.432/2001 Sb - Vyhláška č.431/2001Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci - Vyhláška MŽP 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl - Zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
39
-
Vyhláška MZ č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích Vyhláška č.620/2004 Sb, kterou se mění vyhláška č.432/2001 Sb. o dokladech k žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb.
Odpadové hospodářství: - Zákon č.185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů - Zákon č.188/2004 Sb., kterým se mění zákon o odpadech č.185/2001 Sb. - Zákon č.7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech - Zákon č. 106/2005, úplné znění zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., jak vyplynulo z pozdějších změn - Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů - Vyhláška MŽP č.503/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb. - Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady - Vyhláška č.41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady - Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech - Zákon č.94/2004 Sb., kterým se mění zákon o obalech č.477/2001 Sb. - Vyhláška MPO č. 115/2002 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly - Vyhláška MŽP č. 117/2002 Sb. o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence Ochrana ovzduší: - Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami - Zákon č.92/2004, kterým se mění zákon o ovzduší č.86/2002 Sb., ve znění zákona č.521/2002 Sb. - Nařízení vlády č.353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování a podmínky jejich uplatňování
Nakládání s chemickými látkami: - Zákon č. 356/2003 Sb o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů - Nařízení vlády č.10/1999 Sb. kterým se zrušuje nařízení vlády č.192/1998 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy
40
-
-
-
-
Vyhláška MŽP č. 302/1998 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný pouze se souhlasem MŽP, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků Vyhláška MŽP č. 391/2000 Sb. kterou se mění vyhláška MŽP č.302/1998 Sb. Vyhláška č.221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh , do oběhu nebo používání je omezeno Vyhláška č.109/2005 Sb, kterou se mění vyhláška č.221/2004 Sb. Vyhláška MŽP č.390/2002 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č.301/1998 Sb. Vyhláška MŽP č. 10/2002 Sb., kterou se stanoví seznam nebezpečných látek, které mohou představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí Zákon č.353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií Zákon č. 349/2004 Sb., úplné znění zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií , jak vyplynulo z pozdějších změn Vyhláška č.428/2004 Sb. o získání odborné způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické
Ochrana životního prostředí: - Zákon č.17/1992 Sb. o životním prostředí - Zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí - Zákon č.244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona 132/2000 Sb. (zákon o změně některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, ……) - Zákon č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (úprava zákona o posuzování vlivů na ŽP) - Zákon č.93/2004 Sb, kterým se mění zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č.100/2001 Sb. - Vyhláška MŽP č.457/2001 Sb. o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí - Zákon č.76/2002 Sb. o integrované prevenci - Zákon č.521/2002 Sb., kterým se mění zákon č.76/2002 Sb.(o integrované prevenci) a zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší - Vyhláška MŽP č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění - Nařízení vlády č. 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování
Ostatní související předpisy:
41
-
Zákon č.320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
18.6 ČSN 75 6505 ČSN 75 7241
Normy Zneškodňování odpadních vod z povrchových úprav kovů a plastů. Kontrola odpadních a zvláštních vod.
42
Záznam změn a doplňků
DNE
POPIS ZMĚNY - DOPLŃKU
43
