PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úkol:
Ch-II-1 Teplota plamene
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Určení teploty plamene v jeho různých částech
Pomůcky:
__________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Teorie:
Doplňte všechny části plamene kahanu a uveďte, jakou mají teplotu.
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
Postup:
Výsledky:
Doplňte do tabulky nejvyšší naměřené hodnoty teploty v uvedených částech plamene. Lihový kahan Teplota (°C)
Svíčka Teplota (°C)
Dolní část plamene (u knotu) Střední část plamene Nejvyšší bod plamene Závěr:
Doplňte plamen svíčky a lihového kahanu a naměřené hodnoty teploty v jeho jednotlivých částech.
Kde je teplota plamene nejvyšší? _______________________________________ __________________________________________________________________
Který plamen je výhřevnější? __________________________________________ __________________________________________________________________
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úkol:
Ch-II-2 Vlastnosti plamene
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Pozorování vlastností plamene plynového kahanu
Pomůcky:
__________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Teorie:
Plamen je _________________________________________________________ __________________________________________________________________
Žlutý čadivý plamen vzniká při spalování _________________________________ __________________________________________________________________
Světle modrý plamen vzniká při spalování ________________________________ __________________________________________________________________
Intenzita plamene závisí na ___________________________________________ __________________________________________________________________
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
Do obrázku doplňte všechny části plamene plynového kahanu a plynový kahan popište.
Postup:
Výsledky:
Doplňte nákresy tvaru ohoření kartonu, spálení špejle.
CHEMIE – SEKUNDA Závěr:
Ch-II-2 Vlastnosti plamene
Vysvětlete, proč má ohoření kartonu tvar kruhu a proč se špejle nezapálila po celé šířce kahanu. _______________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Proč se zápalka po vložení do kahanu nezapálila? __________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Vysvětlete, co se stalo s porcelánovým střepem po vložení do svítivého plamene kahanu. ___________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úkol:
Ch-II-3 Tvrdost vody
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Určení množství Ca2+ ve vzorku destilované vody, vody z vodovodu, vody z vodovodu přefiltrované přes uhlíkový filtr a převařené vody
Pomůcky:
___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________
Teorie:
Podle množství rozpuštěných Ca2+ a Mg2+ solí určujeme tzv. __________________ ___________________________________________________________________ Tvrdost vody se udává jako množství vápníku a hořčíku obsaženého ve vodě v mmol/l. Často se také tvrdost vody uvádí ve starších jednotkách, jako jsou ______________________
°N nebo °dN (1mmol/l = 5,6 °N) nebo
______________________
stupně °F (1 mmol/l = 10 °F).
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
Podle množství rozpuštěných Ca2+ a Mg2+ rozlišujeme vodu: Velmi měkkou 0 – 0,7 mmol/l Měkkou 0,7 – 1,3 mmol/l Středně tvrdou 1,3 – 2,1 mmol/l Dosti tvrdou 2,1 – 3,2 mmol/l Tvrdou 3,2 – 5,3 mmol/l Velmi tvrdou > 5,3 mmol/l
Podle druhu rozpuštěných minerálních látek rozlišujeme: Přechodnou tvrdost – ta je způsobena rozpuštěným hydrogenuhličitanem vápenatým nebo hořečnatým. Můžeme ji odstranit ________________________ , kdy vzniká nerozpustný uhličitan, který se usazuje na stěnách (např. varné konvice). Ca(HCO3)2 → CaCO3 + H2O + CO2
Mg(HCO3)2 → MgCO3 + H2O + CO2
Trvalou tvrdost – ta je způsobena vápenatými a hořečnatými sírany a chloridy Odstraníme ji _______________________________________________________ CaSO4 + Na2CO3 → CaCO3 + Na2SO4 Postup:
___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________
Ch-II-3 Tvrdost vody
Závěr:
Vzorek č. 1
Vzorek č. 2
Vzorek č. 3
Vzorek č. 4
Množství Ca2+ (mg/l)
Výpočet tvrdosti kohoutkové vody v německých stupních: ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ Jak se změnilo množství Ca2+ v kohoutkové vodě po filtraci, po převaření. Která metoda je pro snížení tvrdosti účinnější? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úkol:
Ch-II-4 Určování kyselosti a zásaditosti roztoků
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol: Pomůcky:
Určení pH různých roztoků pomocí indikátorového papírku a pomocí pH-metru __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Teorie:
Acidobazické indikátory jsou ___________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ Příklady indikátorů: __________________________________________________ Stupnice pH ________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
Postup:
__________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Závěr:
Vzorek
pH určené UIP
pH naměřené sondou PH-BTA
Kyselé roztoky: ______________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ Zásadité roztoky: ____________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ Pořadí roztoků podle rostoucí hodnoty pH: _______________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-1 Průměrná rychlost
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Sestrojte graf závislosti dráhy na čase dvou přímočarých pohybů a určete jejich průměrné rychlosti.
Pomůcky:
Teorie:
Výsledky:
1. pohyb
2. pohyb
dráha na začátku (stav 1) s1 =
dráha na začátku (stav 1) s1 =
dráha na konci (stav 2)
dráha na konci (stav 2)
celková dráha
s2 =
s = s2 – s1 =
celková dráha
s2 =
s = s2 – s1 =
čas na začátku (stav 1)
t1 =
čas na začátku (stav 1)
t1 =
čas na konci (stav 2)
t2 =
čas na konci (stav 2)
t2 =
celkový čas
t = t2 – t1 =
prům. rychlost v =
celkový čas
prům. rychlost v =
Pozn.: Na druhou stranu je nutné vytisknout grafy.
Závěr:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
t = t2 – t1 =
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-2 Třecí síla
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Změřte velikost třecí síly při pohybu a ověřte, že velikost třecí síly závisí na materiálu a úpravě třecích ploch.
Pomůcky:
Teorie:
Výsledky:
1. povrch: č. m. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Součet: Průměr:
2. povrch:
třecí síla Ft / N
č. m. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Součet: Průměr:
Závěr:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
třecí síla Ft / N
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-3 Hydrostatický tlak
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Sestrojte graf závislosti hydrostatického tlaku na hloubce pod volnou hladinou vody a technického lihu.
Pomůcky:
Teorie:
Výsledky: č. m. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
voda h / cm
p / kPa
Závěr:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
č. m. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
líh h / cm
p / kPa
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-4 Vztlaková síla
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Ověřte, že velikost vztlakové síly závisí na objemu ponořené části tělesa a na hustotě kapaliny, v které je těleso ponořeno.
Pomůcky: Teorie:
Výsledky:
Fvz ve vodě počet těles (stejného objemu)
Fg
F
Fvz = Fg - F
F
Fvz = Fg - F
1 2 3 4 5 Fvz v lihu počet těles (stejného objemu)
Fg
1 2 3 4 5 Závěr:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-5 Zobrazování zrcadly
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
1. Experimentálně ověřte pravidla pro odraz na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle. 2. Vyznačte do pracovního listu odrazy paprsků na zrcadlech. 3. U každého odraženého paprsku dorýsujte kolmici dopadu. 4. Určete polohu ohniska dutého a vypuklého zrcadla.
Pomůcky:
Teorie:
Pozorování:
Rovinné zrcadlo:
Duté zrcadlo:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
Vypuklé zrcadlo:
Závěr:
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-6 Zobrazování čočkami
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
1. Experimentálně ověřte pravidla pro lom paprsků na spojce a rozptylce. 2. Určete polohu obrazového ohniska spojky a rozptylky.
Pomůcky:
Teorie:
Pozorování: Spojka
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
Rozptylka:
Rozptylka naopak:
Závěr:
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-7 Atmosférický tlak
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Určete změnu nadmořské výšky ze změny atmosférického tlaku.
Pomůcky:
Teorie:
Výsledky: místo
atmosférický tlak
učebna
změna nadmořské výšky oproti učebně 0m
Závěr:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno:
Třída:
Úloha:
F-II-8 Závislost počasí na atmosférickém tlaku
Spolupracovník:
Hodnocení:
Datum měření:
Úkol:
Experimentálně ověřte závislost počasí na atmosférickém tlaku.
Pomůcky:
Výsledky:
datum měření
čas měření
teplota vzduchu
Závěr:
ZAVEDENÍ INOVAČNÍCH METOD DO VÝUKY PŘÍRODNÍCH VĚD CZ.1.07/1.1.16/01.0069
atmosférický tlak
stav počasí