protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP SKRIPTA Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví

FIRE GROUP s.r.o. Malostranská 23 742 42 Šenov u Nového Jičína

protipožární systémy a zařízení

IČ 26880822 DIČ CZ26880822 odborná činnost, školení PO, BOZP

tel.: +420 556 700 556 fax: +420 556 700 556 [email protected] www.firegroup.cz

SKRIPTA Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví

OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 „Vzdělávání v oblasti požární ochrany staveb, bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví“

Zpracovali: Ing. Halina Martásková Ing. Vojtěch Kalužík

Projektový manažer: Rostislav Pokluda

2013

Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062

2013

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................... 4

2

Zkratky a výklad některých pojmů ................................................................................... 5

3

Legislativa a ostatní dokumentace ................................................................................... 6 3.1

Národní příručka – návod k zavedení systému řízení BOZP......................................... 6

3.2

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ......................................................................... 6

3.3

Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.) ............................ 7

3.4

Související legislativa BOZP ke stavební činnosti ......................................................... 8

3.5

Dokumentace staveb ................................................................................................... 10

3.6

Plán BOZP ................................................................................................................... 10

3.7

Stavební deník ............................................................................................................. 11

3.8

Koordinátor BOZP ....................................................................................................... 11

3.8.1

Koordinátor při přípravě stavby ............................................................................ 11

3.8.2

Koordinátor při realizaci stavby ............................................................................ 12

3.8.3

Koordinace dodavatelů ......................................................................................... 12

3.9

BOZP u stavebních činností ........................................................................................ 13

3.9.1

Zajištění staveniště ............................................................................................... 13

3.9.2

Doprava na staveništi ........................................................................................... 14

3.9.3

Stavební činnosti .................................................................................................. 15

3.9.4

Práce ve výšce ..................................................................................................... 19

3.9.5

Elektrická zařízení staveniště ............................................................................... 23

3.9.6

Manipulace s materiálem a skladování ................................................................ 23

3.9.7

Vyhrazená technická zařízení .............................................................................. 24

3.10 Hodnocení rizik třikrát jinak.......................................................................................... 27 3.10.1

Hodnocení rizik bezpečnosti práce....................................................................... 27

3.10.2

Hodnocení rizika pracovního prostředí – kategorizace ........................................ 27

3.10.3

Hodnocení rizik pro výběr OOPP ......................................................................... 28

3.11 Význam systémového přístupu k řízení BOZP ............................................................ 29 3.12 OHSAS 18001 ............................................................................................................. 30 3.13 Prvky systému řízení BOZP......................................................................................... 32

2


2013

3.13.1

Všeobecné požadavky ......................................................................................... 32

3.13.2

Politika BOZP ....................................................................................................... 32

3.13.3

Plánování ............................................................................................................. 32

3.13.4

Implementace a provoz ........................................................................................ 33

3.13.5

Kontrola ................................................................................................................ 34

3.13.6

Přezkoumání systému managementu .................................................................. 35

3.14 Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti.......................................................... 36 3.15 Státní odborný dozor – SÚIP / OIP .............................................................................. 37 3.16 Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP ................................................................ 38 4

5

Zpracování řídicí dokumentace – návod ........................................................................ 39 4.1

Analýza prováděných činností ve společnosti ............................................................. 39

4.2

Příklad hodnocení rizik ................................................................................................ 40

4.3

Řídicí dokumentace ve společnosti ............................................................................. 41

4.3.1

Struktura řídicí dokumentace................................................................................ 41

4.3.2

Řízená dokumentace............................................................................................ 43

4.3.3

Aktualizace řídicí dokumentace ............................................................................ 44

Statistiky úrazovosti ve stavebnictví ............................................................................. 45 5.1

Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny ................................................... 45

5.2

Statistika smrtelných pracovních úrazů ....................................................................... 46

6

Závěr.................................................................................................................................. 47

7

Vzorové přílohy ................................................................................................................ 48

3


2013

1 ÚVOD Tato skripta jsou vydávána jako vzdělávací pomůcka zaměřená na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro organizace působící ve stavebnictví a jejich cílem je zvýšit povědomí o této problematice napříč všemi úrovněmi řízení. Jsou zde stručně popsány a vysvětleny základní legislativní požadavky na organizaci, jejich management, vedoucí zaměstnance i zaměstnance řadové, přičemž je kladen důraz na specifické problémy aplikace těchto požadavků při provádění stavební činnosti včetně ukázek praktických příkladů. Dále je zde popsán možný způsob zavádění funkčního cyklického systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle mezinárodních standardů, který zaručuje neustále zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dané organizaci. Svým pojetím umožňují skripta jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější vědecké a praktické poznatky, včetně možných budoucích trendů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

4


2013

2 ZKRATKY A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ČR

Česká republika

EMS

Environmentální systém řízení

EU

Evropská unie

ILO

Mezinárodní organizace práce

OIP

Oblastní inspektorát práce

OOPP

Osobní ochranné pracovní prostředky

OZO BOZP

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb. v platném znění

PÚ

Pracovní úraz

QMS

Systém řízení jakosti

SOD

Státní odborný dozor

SÚIP

Státní úřad inspekce práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NV

Nařízení vlády

NzP

Nemoc z povolání

VTZ

Vyhrazená technická zařízení

INCIDENT

Událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu nebo poškození zdraví

NEBEZPEČÍ

Zdroj, situace nebo činnost s potenciálem způsobit vznik poranění člověka nebo poškození zdraví, případně jejich kombinaci

RIZIKO

Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu

5


2013

3 LEGISLATIVA A OSTATNÍ DOKUMENTACE 3.1 Národní příručka – návod k zavedení systému řízení BOZP Zavedení systému řízení BOZP v organizacích není doposud v České republice ze zákona povinné, nicméně se Česká republika v roce 2001 přihlásila k respektování, naplňování a dodržování zásad přijatých na jednáních mezinárodní úrovně, zabývajících se ochranou zdraví a ochranou životního prostředí. Tím pádem se zavázala k naplňování požadavku na vytváření podmínek pro větší zapojení managementu a všech ostatních zaměstnanců při zvyšování úrovně BOZP v organizacích. Na základě toho vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní příručku jako systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je základním rámcovým dokumentem poskytujícím návod na implementaci systémových prvků řízení BOZP do stávajících systémů uplatňovaných v jednotlivých organizacích. Příručka aplikuje zejména požadavky norem ČSN OHSAS 18001, ČSN EN ISO 14001, ČSN EN ISO 9001 a mezinárodního dokumentu ILO-OSH 2001 (Guidelines on occupational safety and health management systems), přičemž model systému řízení BOZP uváděný v Národní příručce vychází z principů Demingova zlepšovacího cyklu. Bližší informace o aplikaci systému řízení BOZP do stávajících systémů organizací působících ve stavebnictví jsou podrobněji popsány v dalších částech těchto skript a rozsah jejich implementace do vlastní řídicí dokumentace je plně v kompetenci vedení firmy, resp. společnosti s vazbou na provozované činnosti. 3.2 Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) Pro fungování systému řízení BOZP v organizacích je nezbytné, aby mimo systémové prvky byly dodržovány a plněny veškeré požadavky na zajištění BOZP při práci, které jsou stanoveny českou legislativou. Základním legislativním předpisem ČR, který řeší zajištění BOZP je zákoník práce a zejména pak jeho část pátá (§ 101 - §108), v níž jsou uvedeny práva a povinnosti organizací, zaměstnavatelů a zaměstnanců právě z hlediska BOZP. Řešena je zde povinnost zaměstnavatelů identifikovat veškerá nebezpečí, vyhodnotit rizika a stanovit opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci, zajišťovat bezpečnost všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích a všech zaměstnanců jiných zaměstnavatelů pokud se vyskytují na stejném pracovišti. U těchto vztahů vzniká povinnost vzájemně

6


2013

se písemně informovat o možných rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením a písemně stanovit osobu která bude koordinovat provádění opatření k ochraně BOZP. Zákoník práce dále dává zaměstnavateli za povinnost zajistit zaměstnancům školení z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP přičemž rozsah i četnost školení si stanovuje zaměstnavatel sám s ohledem na rizika vykonávaných činností. Mimo to je povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům dostatečné pokyny a informace k bezpečnému provádění práce zejména při změně technologie a změně pracovního zařazení. Stanovená opatření je poté povinen vyžadovat a kontrolovat. Mezi další povinnosti, které ukládá zákoník práce zaměstnavateli, se řadí povinnost nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali práci, ke které nejsou způsobilí a to jak zdravotně (nutnost lékařských preventivních prohlídek), tak odborně (nedostatečné školení, nedostatečná kvalifikace), povinnost zajistit zaměstnancům bezplatné poskytování OOPP, ochranných nápojů a mycích čisticích a dezinfekčních prostředků. Dále stanovuje povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a povinnosti při spolupráci se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP resp. odbory. Zaměstnancům pak zákoník práce vymezuje základní práva a povinnosti jako je například právo na zajištění BOZP, právo odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje zdraví a život zaměstnance, právo a zároveň povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, povinnost účastnit se zdravotních prohlídek a školení zajišťovaných zaměstnavatelem, povinnost hlásit pracovní úrazy a zároveň spolupracovat při objasňování jejich vzniku, povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, povinnost nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době, povinnost oznamovat vedoucímu zaměstnanci zjištěné závady a nedostatky na pracovišti a povinnost dodržovat a svévolně neměnit pracovní a technologické postupy, používat stanovené OOPP a pracovní prostředky. 3.3 Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.) Jedná se o zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zejména požadavky na prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, pracovní podmínky a rizikové faktory, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (ochranná zařízení, ergonomie), organizaci práce a bezpečnostní značení. 7


2013

Dále se zákon zabývá odbornou způsobilostí osob včetně zvláštní odborné způsobilosti, úkoly zadavatelů a zhotovitelů stavby, úkoly kladenými na koordinátora BOZP při práci na staveništi a samotnými požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi. Těmito požadavky jsou zejména udržování čistoty a pořádku na staveništi, uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, stanovení komunikací, zajištění požadavků na manipulaci s materiálem a břemeny, provádění pravidelných kontrol strojů, nářadí a technického zařízení, zajištění požadavků na způsobilost fyzických osob působících na stavbě, úprava ploch pro skladování, řádné nakládání s odpady, vedení evidence všech fyzických osob na předaném staveništi a dodržování požadavků na zajištění BOZP, včetně hodnocení rizik a následné vzájemné písemné předání informací o nich a opatřeních k jejich eliminaci včetně koordinace zhotovitelů při realizaci navržených opatření. 3.4 Související legislativa BOZP ke stavební činnosti Problematikou BOZP ve stavebnictví včetně problematiky s tím související se zabývá celá řada legislativních předpisů. Mezi základní patří tyto: 

Zákon č. 262/2006 Sb. ve znění platných předpisů: -






Podmínky kategorizace prací.

Zákon č. 133/1985 Sb. ve znění platných předpisů -



Zákon o OIP.




Stavební zákon.




Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (kapitola 3.3).




Zákoník práce (kapitola 3.2).

Zákon o požární ochraně.


Působnost organizací státního odborného dozoru u VTZ.

8





Povinnosti zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči.

 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ve znění platných předpisů: 

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. v platném znění: -



Odborná kvalifikace v elektrotechnice.

Vyhláška č. 48/1982 Sb. v platném znění: -



Výcvik a kvalifikace obsluhy stavebních strojů.




Dokumentace staveb (kapitola 3.5).




BOZP při práci ve výšce.




Druhy vzhled a umístění bezpečnostních značek.

Nařízení vlády č.362/2005 Sb. v platném znění: -



Evidence a hlášení pracovních úrazů.




Podmínky ochrany zdraví při práci.




Podmínky pro poskytování OOPP.




Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a zařízení.




Podrobnější požadavky na zajištění BOZP na pracovišti.




Bližší požadavky na BOZP na staveništích.

Požadavky na stroje, nástroje a zařízení.


Podmínky pro zařazování prací do kategorií.

9

2013


2013

3.5 Dokumentace staveb Každé stavební činnosti předchází zpracování dokumentace staveb. Vyhláška č. 499/2006 Sb. stanovuje rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené ve stavebním zákoně nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. Tato vyhláška dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. Je zde především řešena struktura dokumentace, požadavky na průvodní a technické zprávy, požární bezpečnost, hygienu, OŽP, ochranná pásma, požadavky na výkresovou část dokumentace, výpočty apod. Struktura, rozsah a obsah dokumentace staveb a náležitosti a způsob vedení stavebního deníku jsou závazné. 3.6 Plán BOZP V případech, kdy je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací OIP, nebo budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (NV č. 591/2006 Sb., příloha 5), zajistí zadavatel stavby, aby na staveništi byl zpracován plán BOZP na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a to ještě před zahájením prací. Plán musí odpovídat skutečnému stavu a změnám během realizace stavby a musí plně vyhovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení. Schválený plán je závazným dokumentem pro všechny zúčastněné strany na stavbě, zpracovává, aktualizuje a mění ho koordinátor BOZP na základě informací poskytovaných zhotoviteli a stavebníky, kteří jsou povinni koordinátorovi tyto informace podávat včas a spolupracovat při tvorbě a následných změnách a aktualizacích plánu BOZP na staveništi. Vzorový plán BOZP je uveden v závěru těchto skript (viz čl. 9).

10


2013

3.7 Stavební deník Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby, a který po dokončení stavby předá zhotovitel stavebníkovi. Stavební deník je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, osoba vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, koordinátor BOZP případně autorizovaný inspektor. Vyhláškou č. 499/2006 Sb. jsou stanoveny požadavky na identifikační údaje v něm uvedené, jako je název a místo stavby a seznam účastníků výstavby. Požadavky na záznamy ve stavebním deníku například na denní záznamy o jménech osob pracujících na staveništi, o klimatických podmínkách, na postup provedených prací, dodávky materiálu a technických prostředků, nasazení mechanizačních prostředků a další důležité záznamy. Stavební deník se vede od převzetí po předání staveniště, musí být vždy dostupný na staveništi a záznamy do něj se zhotovují nejpozději následující den. 3.8 Koordinátor BOZP Koordinátorem BOZP je výhradně osoba odborně způsobilá (kapitola 3.3). Činnost koordinátora BOZP se dělí na dvě fáze, na fázi přípravy stavby a na fázi realizace stavby. 3.8.1 Koordinátor při přípravě stavby Při přípravě stavby dává koordinátor podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření vhodná k zajištění BOZP, poskytuje odborné konzultace a doporučení, zajišťuje zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích a zabezpečuje, aby plán obsahoval veškeré nezbytné informace k zajištění BOZP a aby s ním byli seznámeni všichni známí zhotovitelé. Dále pak je koordinátor povinen v dostatečném předstihu před zadáním díla zhotoviteli předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě a informace o předpokládaných rizicích a opatřeních před jejich působením, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Informace o předpoklá-

11


2013

daných rizicích a opatřeních před jejich působením je rovněž povinen poskytnout bez zbytečného prodlení projektantovi a zhotovitelům stavby. Podle aktuálních skutečností upravuje koordinátor BOZP plán tak, aby byl aktuální a reflektoval veškeré dostupné informace k zajištění BOZP na staveništi. 3.8.2 Koordinátor při realizaci stavby Při realizaci stavby koordinátor koordinuje spolupráci zhotovitelů při přijímání opatření k zajištění BOZP, dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění BOZP pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat, spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností, kontroluje stav BOZP na staveništi a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy, kontroluje zabezpečení obvodu staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám, spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem Dále pak koordinátor BOZP během realizace stavby navrhuje termíny kontrolních dnů a organizuje jejich konání, kontroluje dodržování plánu zhotoviteli, informuje je o aktuálních rizicích a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků o zjištěných nedostatcích provádí zápisy a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny. 3.8.3 Koordinace dodavatelů Koordinace dodavatelů z hlediska BOZP je stěžejním prvkem při provádění stavby. Vzhledem k tomu, že stavba se neustále vyvíjí a rizika s ní spojená se neustále mění je zásadní povinností koordinátora BOZP a jednotlivých zhotovitelů důsledně se věnovat koordinaci jednotlivých vzájemně se ovlivňujících činností. Koordinaci dodavatelů zajišťuje jak koordinátor BOZP v termínech dle rozsahu a složitosti díla, tak odpovědné osoby zhotovitelů, které by si měly v ideálním případě denně vzájemně předávat informace o průběhu stavby a s tím spojených rizicích a opatřeních před jejich působením. Koordinátor BOZP při této koordinaci stanovuje zejména opatření k eliminaci nebo minimalizaci předpokládaných rizik a navrhuje technická řešení nebo opatření pro bezpečné pro-

12


2013

vádění technologických a pracovních postupů z hlediska BOZP. A společně se zhotoviteli stanovuje potřebný čas k bezpečnému provádění prací. Výstupem koordinace dodavatelů je to, že všichni zúčastnění zhotovitelé mají v každou chvíli během realizace stavby přehled o činnosti ostatních zhotovitelů a tím i o souvisejících rizicích, která se na ně mohou vztahovat, přičemž znají opatření před jejich působením. 3.9 BOZP u stavebních činností Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. stanovuje požadavky na zhotovitele stavby z hlediska zajištění BOZP, kde se zejména jedná o uspořádání a zajištění staveniště, používání strojů a technických zařízení a požadavky na organizaci prací a pracovní postupy. 3.9.1 Zajištění staveniště Staveniště musí být zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, a přitom musí být dodrženy tyto hlavní zásady: 

Staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m a u liniových staveb nebo u stavenišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče. Nelze-li toto provést, musí být staveniště zabezpečeno například řízením provozu nebo střežením. Hranice staveniště musí být označeny a to způsobem, který bude zřetelný i při snížené viditelnosti. Zabezpečení staveniště musí být pravidelně kontrolováno.



Nepoužívané otvory, prohlubně, jámy a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob, musí být zakryty a ohrazeny.



Vstupy a vjezdy na staveniště pro musí být označeny dopravními značkami zákaz vstupu/zákaz vjezdu nepovolaným osobám.



Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržuje.

13




2013

Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací.



Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze při zajištění bezpečné provedení práce.



Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě v jeho bezprostřední blízkosti.

3.9.2 Doprava na staveništi Pro dopravu na staveništi je nezbytné stanovit komunikace pro pěší a pro stroje, určit vzájemné přednosti a vyznačit nebezpečná místa, dále pak stanovit odstavné plochy a ty vhodným způsobem odvodnit a zpevnit. Dalšími povinnostmi při zajišťování dopravy na staveništi jsou: 

Zhotovitel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dopravy a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost, pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů byly vydány organizační pokyny a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců. Před zahájením prací musí určen způsob jejich dorozumívání,



Obsluha dopravního prostředku musí používat při výstupu a sestupu na ložnou plochu žebřík nebo jiné vhodné zařízení.



Obsluha musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti.



Obsluha musí provádět kontrolu spojení závěsného zařízení dopravního prostředku a vždy musí zajistit rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu.

14


2013

3.9.3 Stavební činnosti 3.9.3.1

Zemní práce

Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem tak aby nebyla ohrožena jejich stabilita. Při provádění výkopů v ochranných pásmech musí být tyto práce schváleny majiteli dotčených vedení. Podzemní vedení musí být okamžitě zajišťováno proti možnému pohybu a rozpojení. Výkopy musí být zajištěny proti pádu osob a musí být přes ně zřízeny bezpečné přechody. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu l ze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici smykového klínu stanovenou v projektové dokumentaci, ohrožený usmýknutím, nesmí být zatěžován. Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup a výstup pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch šikmých ramp o sklonu větším než 1:5 musí být upraven proti uklouznutí. Před vstupem fyzických osob do výkopu zajistí zhotovitel kontrolu bezpečných podmínek pro provádění prací ve výkopu. Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Pokud o ohroženém prostoru nemá obsluha stroje dostatečný přehled, nepokračuje v práci. Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí. Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny spolehlivě navrženým pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území. Při špatných podmínkách i v hloubkách menších. Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů se nesmí vstupovat, pokud jejich stěny nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí. Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m, počítá se přitom s navazujícími pracemi.

15


2013

Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby provádění prací bylo bezpečné. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem. 3.9.3.2

Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce

Při lepení krytin je povinnost postupovat podle stanovených technologických postupů, s důrazem na zajištění důkladného větrání pracoviště vzhledem k možným nebezpečným koncentracím par. Jsou-li páry hořlavé, je třeba přijmout protivýbuchové opatření. Hořlavé zbytky je poté třeba odstraňovat a likvidovat dle platných právních požadavků. Všechny osoby pohybujících ve stavbách a na pracovištích, kde jsou tyto práce prováděny, musí být řádně informovány o z toho plynoucích rizicích a opatřeních před jejich působením. Pracoviště musí být řádně zajištěno a označeno. 3.9.3.3

Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

Při svařování, včetně natavování izolačních materiálů, a při nahřívání živic v tavných nádobách zhotovitel zajistí dodržení podmínek požární bezpečnosti a zajistí, aby svařování prováděly pouze odborně způsobilé osoby, přičemž se postupuje podle technologických postupů, které zohlední bezpečnostní rizika. Svářečské pracoviště, včetně ochranného pásma pod pracovištěm ve výšce je nutno zabezpečit proti vstupu nepovolaných fyzických osob a označit bezpečnostními značkami; při svařování elektrickým obloukem na přechodném pracovišti je nutno přijmout opatření k ochraně fyzických osob v jeho okolí před účinky záření oblouku. 3.9.3.4

Betonářské práce a práce související

Při betonářských pracích se vždy postupuje podle stanoveného technologického postupu. Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Před používáním a během používání musí být bednění kontrolováno, zda je bezpečné. Bednění musí být v každém stadiu montáže i demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se postupuje v souladu s průvodní dokumentací výrobce a s ohledem na bezpečný přístup a zajiš-

16


2013

tění proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění musí mít dostatečnou únosnost a být úhlopříčně ztuženy ve všech směrech a musí být bezpečně demontovatelné. Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při jejím ukládání do konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních podlah, přičemž osoby budou chráněny proti pádu z výšky a proti zavalení a zalití betonovou směsí. Pro přístup pak musí být zbudovány bezpečné přístupové cesty. Dopravuje-li se betonová směs do místa ukládání čerpadlem, zhotovitel stanoví a zajistí způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící ukládání a obsluhou čerpadla. Po celou dobu je kontrolován stav bednění. Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu nepovolaných fyzických osob. Součásti bednění se bezprostředně po odbednění ukládají na určená místa tak, aby nebyly zdrojem nebezpečí úrazu a nepřetěžovaly konstrukci. 3.9.3.5

Zednické práce

Stroje pro výrobu, zpracování a přepravu malty se na staveništi umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob. Při strojním čerpání malty musí být zabezpečen účinný způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící nanášení malty a obsluhou čerpadla. Materiál připravený pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný pracovní prostor široký nejméně 0,6 m, přičemž k dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové žlaby, pokud jsou umístěny a zabezpečeny tak, aby přepravou materiálu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob. Na právě vyzdívanou stěnu se nesmí vstupovat nebo ji jinak zatěžovat. Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách. 3.9.3.6

Montážní práce

Montážní práce se vždy provádí podle stanoveného technologického postupu. Způsob a místo upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků musí být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být provedeno bezpečně.

17


2013

Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti fyzických osob při montáži, je nutno upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li to technologický postup. Pro přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní podlahy se využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem montáže do stavby zabudovávány. Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje výtahem nebo závěsným košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup práce nevylučuje. Během zdvihání a přemisťování dílce se fyzické osoby zdržují v bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět jeho osazení a zajištění proti vychýlení nebo překlopení. Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po tomto zajištění. Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány až po upevnění dílců a prostorovém ztužení konstrukce stanoveném v projektové dokumentaci. Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny. 3.9.3.7

Bourací práce

Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební konstrukce, se smí provádět pouze podle technologického postupu stanoveného v dokumentaci bouracích prací a na základě provedeného průzkumu. Při zjištění nových skutečností se technologický postup aktualizuje. Okolní budovy musí být zajištěny proti poškození bouracími pracemi. Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány nebo jiným způsobem zajištěny. Bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně konstrukční bezpečnosti stavby, strojní bourání, bourání specifickými metodami, jako je řezání kyslíkem smějí být prováděny pouze fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud je zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem pověřenou; fyzická osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu stálého dozoru sleduje určené pracoviště, provádění prací a pohyb fyzických osob na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává jinou činnost než dozor. Tento stálý dozor nutno zajistit, jestliže bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané stavby současně.

18


2013

Před zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a zajistit jej proti vstupu nepovolaných fyzických osob, včetně bezpečného zajištění vstupů do bourané stavby. Vnitřní rozvody a instalace zabudované v bourané stavbě musí být před zahájením prací odpojeny a zajištěny proti použití. Před zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem k řízení bouracích prací pokyn k neprodlenému opuštění pracoviště. Zhotovitel zajistí, aby všechny fyzické osoby zdržující se na tomto pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny. Dočasné stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na jejích vnějších stranách nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem ani nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou k tomu účelu navrženy. Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby nedošlo k přetížení podlah nebo stropních konstrukcí následkem jeho nahromadění. Bourací práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita těch částí bourané konstrukce, které nebyly dosud strženy. Tento požadavek platí i v případě neplánovaného přerušení bouracích prací, například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace. 3.9.4 Práce ve výšce Požadavky na zajištění bezpečnosti při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky jsou stanoveny v nařízení vlády č. 362/2005 Sb. 3.9.4.1

Obecné požadavky

Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením a na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

19


2013

Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí odpovídajících prostředků kolektivní ochrany, v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany, se použijí osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, které musí být pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení a v případech při nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí, bylo provedeno zajištění proti propadnutí. Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití. Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec musí být zároveň poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele. Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, na používání a kontrolu ochranných konstrukcí jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentací. Volné okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu, například zábradlím, které se skládá alespoň z horní tyče ve výšce alespoň 1,1 m nad podlahou a zarážky u podlahy o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky. 3.9.4.2

Žebříky

Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné.

20


2013

Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. Po žebříku nesmí vystupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. Žebřík musí být vždy správně a bezpečně umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání. 3.9.4.3

Zajištění prostoru pod pracemi ve výšce

Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů je nutné vždy bezpečně zajistit. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se použije zejména vyloučení provozu, konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce, ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou. Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m, 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m, 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m, 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m. Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru podle bodu 3 zvětšuje o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu. Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak, přičemž technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže položeném pracovišti.

21


2013

Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během práce, tak po jejím ukončení. 3.9.4.4

Dočasné stavební konstrukce

Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich užívání. Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o: 

pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení,



bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení,



opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů,



opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost použitého lešení,



přípustná zatížení,



další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou.

22


2013

Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny. Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem. 3.9.5 Elektrická zařízení staveniště Při používání elektrických zařízení na stavbách je nutno přihlížet k prováděným činnostem a zvolit tomu odpovídající elektrická zařízení. Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; fyzické osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Dočasná elektrická zařízení na staveništi musí být podrobována pravidelným kontrolám a revizím ve stanovených intervalech. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí být označen a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci a s jeho umístěním musí být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi. Pokud se na staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat z provozních důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné manipulaci. Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma. Nelze-li to možné je nutno umístit zábrany a upozornění. 3.9.6 Manipulace s materiálem a skladování Při manipulaci s materiálem nebo při jeho skladování často vznikají rizikové situace způsobené nedodržením pracovních postupů nebo legislativních požadavků, je proto potřeba aby u složitých manipulací byly pro tyto činnosti zpracovány na stavbě podrobné technologické postupy, zvláště pak pro manipulaci materiálu pomocí zdvihací techniky. Pravidla pro skladování materiálu by měla být jasně stanovena v plánu BOZP případně jiném závazném dokumentu stavby. S technologickými postupy pro manipulaci a postupy pro skladování musí být seznáme-

23


2013

ny všechny osoby, kterých se tyto činnosti dotýkají. Způsob složitých manipulací je potřeba řádně projednat při koordinaci dodavatelů (kapitola 3.9). Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem a podmínek stanovených v nařízení vlády č. 591/2006 Sb. přednostně v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby. Kde jsou stanoveny rozličné způsoby skladování v závislosti na typu skladovaného materiálu (tabulové sklo, sypký materiál, sudy a materiál kruhového průměru, apod.) Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a jejich rozměry musí odpovídat rozměrům skladovaného materiálu a používaných strojů. Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita a nedocházelo k jeho poškození. Manipulovaný materiál je třeba vybavit vhodnými úchopovými prvky, případně stanovit a poskytnout zaměstnancům vhodné prostředky a přípravky pro provádění bezpečné manipulace. Při ruční manipulaci s materiálem musí být zajištěno, aby fyzické osoby provádějící tyto manipulace nebyly vystaveny nadměrnému přetěžování organismu. Pro jednorázovou manipulaci s břemeny je stanoven váhový limit pro muže 50 kg pro ženy pak 20 kg a na žebříku nesmí být přenášeno břemeno těžší než 15 kg. Při manipulaci s materiálem musí být vždy zajištěna jeho stabilita, musí být vyloučena možnost sesunutí a pádu materiálu na osoby provádějících manipulaci stejně jako na ostatní osoby pohybující se po staveništi. Při složitých manipulacích je třeba zajistit manipulační prostor proti vstupu nepovolaných osob, zároveň je třeba určit osobu odpovědnou za koordinaci prováděných činností a stanovit způsob dorozumívání mezi jednotlivými osobami, které se dané manipulace účastní. 3.9.7 Vyhrazená technická zařízení Vyhrazená technická zařízení (VTZ), která podléhají státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, jsou zařízení, jejichž obsluhu, montáž, údržbu kontroly a opravy smí samostat-

24


2013

ně vykonávat výhradně zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. VTZ se dělí na tlaková, plynová, zdvihací a elektrická. Tlaková zařízení 

parní a kapalinové kotle s konstrukčním přetlakem 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,



tlakové nádoby, jejichž pracovní přetlak převyšuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující bod varu při přetlaku 0,07 MPa,



kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než 50°C, nebo plynů, u nichž při teplotě 50°C je absolutní tlak vyšší než 0,3 MPa.

Plynová zařízení 

zařízení pro výrobu a úpravu plynů,



zařízení pro skladování a přepravu plynů,



zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,



zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů,



zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů,



zařízení pro rozvod plynů,



zařízení pro spotřebu plynů spalováním.

Zdvihací zařízení 

zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg,



jeřáby o nosnosti nad 5000 kg,



pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m,

25


2013



stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby,



výtahy, které jsou trvalou součástí staveb o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m,



regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy.

Elektrická zařízení 

pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace,



určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

26


3.10

2013

Hodnocení rizik třikrát jinak

V zákoníku práce je stanovena povinnost zaměstnavatelů identifikovat nebezpečí a vyhodnotit z toho plynoucí rizika včetně stanovení opatření k jejich předcházení. Způsob a postup vyhodnocování těchto rizik však v české legislativě není stanoven. Při hodnocení rizik můžeme rozlišit tři základní typy, které se ovšem ve svém důsledku mohou vzájemně prolínat: 

hodnocení rizik bezpečnosti práce,



hodnocení rizik pracovního prostředí (kategorizace prací),



hodnocení rizik pro výběr OOPP.

3.10.1 Hodnocení rizik bezpečnosti práce Nejčastěji používaným způsobem hodnocení rizik bezpečnosti práce je bodová polokvantitativní metoda, kdy priorizace rizik vychází ze základní definice, že riziko je funkcí pravděpodobnosti a následku, přičemž se někdy do výpočtu zahrnuje i expozice riziku. Každý prvek zde má několik kategorií, ke kterým je přiřazena bodová hodnota odpovídající skutečnému stavu na posuzovaném pracovišti. Vynásobením hodnot je získána míra rizika. Na základě míry rizika jsou poté přijímána tomu odpovídající opatření k jejich odstranění nebo eliminaci. Způsob hodnocení rizik se může v jednotlivých společnostech lišit, cíle je ovšem společný a to, rozlišit míru (hodnotu) jednotlivých rizik a stanovit tak jejich priorizaci a opatření k jejich odstranění případně eliminaci. Hodnocení rizik se mj. věnuje také čl. 5.2. 3.10.2 Hodnocení rizika pracovního prostředí – kategorizace Při kategorizaci se hodnotí rizikové faktory pracovního prostředí, a to prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, které se stanovují na základě měření prováděných akreditovanou laboratoří a na základě podmínek stanovených ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. se práce zařazují do čtyř kategorií:

27


2013

kategorie první - se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, kategorie druhá – se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně kategorie třetí – se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat OOPP, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vykytují opakovaně nemoci z povolání kategorie čtvrtá – se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. 3.10.3 Hodnocení rizik pro výběr OOPP Při hodnocení rizik pro výběr OOPP se postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Je třeba zejména určit možná rizika, která mohou na zaměstnance působit a určit část těla, která je tomuto riziku vytavena. Na základě tohoto vyhodnocení je povinností zaměstnavatele vypracovat seznam nároku na OOPP pro zaměstnance. Dále je třeba přihlédnout ke specifikům pracovního prostředí, ve kterém jsou OOPP používány, může totiž nastat situace, že používání jednoho typu osobního ochranného pracovního prostředku zapříčiní vznik jiné rizikové situace. I z toho důvodu existují normativní požadavky na testování OOPP v prostředí uvažovaného používání, aby tak bylo zabráněno vzniku rizikových situací ještě před finálním přidělením OOPP zaměstnancům. Při nutnosti používat více OOPP najednou je nutné zohlednit, aby se vzájemně negativně neovlivňovaly a aby byly kompatibilní. Při používání jednoho OOPP více osobami je potřeba přijmout opatření zamezující možnému přenosu infekčních onemocnění. Pokud je možnost, je vhodné obstarávat OOPP plnící několik ochranných funkcí zároveň a tím eliminovat počet OOPP a finanční náročnost při jejich zajišťování. V přílohách (čl. 9 – příloha 2) je uveden vzorový příklad hodnocení rizik pro výběr OOPP s uvedenými ochrannými pracovními pomůckami, které budou zaměstnanci přiděleny s ohledem jeho konkrétní výkon pracovních činností. Stejným způsobem je nutné zhodnotit každou pracovní pozici. Toto hodnocení prování bezpečnostní technik, resp. odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP vždy ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem.

28


3.11

2013

Význam systémového přístupu k řízení BOZP

Hlavním významem systémového přístupu k řízení BOZP podle normy ČSN OHSAS 18001 je výhoda jeho cyklického uspořádání, které zaručuje neustálý progres a zlepšování úrovně BOZP v organizaci.

Přezkoumání systému řízení

Politika BOZP

Kontrola a Nápravná opatření

Plánování

Zavedení a Provoz

29


3.12

2013

OHSAS 18001

Norma ČSN OHSAS 18001 zavádí mezinárodní standardy do systému řízení BOZP v organizacích, je kompatibilní s normou ČSN EN ISO 14001 zabývající se oblastí environmentálních systémů managementu (ESM) a s normou ČSN EN ISO 9001 zabývající se systémy managementu kvality (QMS), tím pádem při implementaci požadavků všech těchto norem může organizace přistoupit k integrovanému systému řízení. Tato norma specifikuje požadavky na systém managementu BOZP, přičemž její implementace do stávajících systému řízení organizací zajistí neustálé zlepšování úrovně BOZP. Norma ČSN OHSAS 18001 je ideálním prostředkem pro systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jakékoli organizaci nebo společnosti. Naplňováním jednotlivých prvků systému řízení této normy v odpovídajícím rozsahu umožní nastavení funkčního systému řízení BOZP. Ideálním stavem je pro organizaci nebo společnost certifikace. Ta však není podmínkou a norma může sloužit pouze jako podpůrný prostředek pro zavedené funkčního systému řízení BOZP.

30


2013

Požadavky na systém managementu BOZP podle OHSAS 18001: 1. Všeobecné požadavky 2. Politika BOZP 3. Plánování 3.1 Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení 3.2 Požadavky právních předpisů a jiné požadavky 3.3 Cíle a programy 4. Implementace a provoz 4.1 Zdroje, úlohy, odpovědnost, povinnost a pravomoc 4.2 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí 4.3 Komunikace, spoluúčast a konzultace 4.4 Dokumentace 4.5 Řízení dokumentů 4.6 Řízení provozu 4.7 Havarijní připravenost a reakce 5. Kontrola 5.1 Měření a monitorování výkonnosti 5.2 Hodnocení souladu 5.3 Vyšetřování incidentu, neshody, nápravná opatření a preventivní opatření 5.4 Řízení záznamů 5.5 Interní audit 6. Přezkoumání systému managementu

31


3.13

2013

Prvky systému řízení BOZP

3.13.1 Všeobecné požadavky Základním požadavkem na systémové řízení BOZP v organizaci je vytvořit systém managementu, který musí být neustále dokumentován, implementován, udržován, kontrolován a aktualizován tak aby bylo zajištěno neustálé zlepšování úrovně BOZP v organizaci a to na všech úrovních řízení. 3.13.2 Politika BOZP Při systémovém řízení BOZP je nezbytné, aby vrcholové vedení organizace stanovilo politiku BOZP, která odpovídá rizikům, požadavkům a podmínkám v organizaci pro oblast BOZP. Základními závazky, které by měla stanovit politika BOZP ve společnosti by měly být zejména: 

závazek k prevenci vzniku úrazů a poškození zdraví,



závazek k plnění právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP,



závazek k neustálému zlepšování řízení a výkonnosti vzhledem k úrovni BOZP.

Zásadním požadavkem na politiku BOZP je to, že poskytne rámec pro stanovování a přezkoumávání cílů BOZP, že bude projednána, a že s ní budou seznámeny odpovědné osoby na všech stupních řízení. 3.13.3 Plánování Pro naplnění politiky a dosažení cílů v ní stanovených je nezbytné, aby organizace toto provádění politiky začala plánovat. Při plánování vychází organizace z přezkoumání aktuálního stavu úrovně BOZP, kdy je posuzována přiměřenost a účinnost politiky a proveditelnost stanovených cílů. Na základě výsledků přezkoumaní stanoví organizace cíle nové, přičemž zlepšování úrovně BOZP při plnění cílů musí být měřitelné (pokud je to možné). Při plánování provádění politiky BOZP k dosažení stanovených cílů je organizace povinna identifikovat nebezpečí a vyhodnotit rizika pomocí stanovené metodiky.

32


2013

Dále je nezbytné do plánování zahrnout aktuální požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a při změně těchto požadavků pružně reagovat – provézt implementaci těchto změn do své řídicí dokumentace. Pro dosažení cílů vytváří organizace programy, ve kterých je povinna určit s tím spojené odpovědnosti a pravomoci jednotlivých osob a stanovit zdroje (finanční i personální) a časový rámec, ve kterém má být stanovených cílů BOZP dosaženo. 3.13.4 Implementace a provoz Při zavádění systému řízení BOZP ve společnosti je nezbytné, aby hlavní odpovědnost za BOZP přijalo nejvyšší vedení organizace a to především tím, že zajistí nezbytné zdroje pro implementování, udržování a zlepšování systému managementu BOZP a tím, že zdokumentovaným způsobem stanoví úlohy, odpovědnosti a povinnosti pro jednotlivé úrovně systému řízení BOZP. Co se týče zajišťování personálních zdrojů, je povinností vrcholného vedení, aby zajistilo dostatečné vzdělání a výcvik všem osobám, které vykonávají činnosti ovlivňující BOZP ve společnosti. Úroveň výcviku musí být hodnocena a kontrolována, stejně jako musí být hodnocena a kontrolována celková účinnost systému řízení BOZP. V Organizaci musí být nastaven způsob komunikace mezi jednotlivými úrovněmi řízení vzhledem k zavedení a udržování systému řízení BOZP. Organizace musí jmenovat člena vrcholného vedení se zvláštní odpovědností za BOZP. Tato osoba odpovídá za vytvoření, zavedení a udržování systému řízení BOZP ve společnosti a o výkonnosti tohoto systému pravidelně předkládá zprávy nejvyššímu vedení organizace k jejímu přezkoumání. Celému tomuto procesu však předchází zmapování provozovaných činností jak hlavních (hlavní předmět podnikání) tak vedlejších (např. skladování a manipulace). Analýza provozovaných činností má vazbu na ostatní prvky systému řízení a to především na identifikace nebezpečí a posuzování rizik, odbornou způsobilost pracovníků, rozsah řídicí dokumentace a v neposlední řadě na nastavení kontrolního systému.

33


2013

3.13.5 Kontrola Povinností organizace je zabezpečit a zdokumentovat měřící, kontrolní a monitorovací postupy pro ověřování výkonnosti a funkčnosti zavedeného systému řízení BOZP a kontrolu plnění stanovených cílů. Jedná se o měření jak kvantitativní tak kvalitativní. Stanovené postupy musí organizace udržovat v souladu s požadavky právních předpisů. Zároveň je organizace povinna stanovit postupy pro vyšetřování incidentů (pracovní úraz, požár, ekologická havárie apod.), přijímání nápravných a preventivních opatření. Výsledky vyšetřování incidentů musí být projednány napříč všemi stupni řízení. Tyto postupy musí být popsány tak, aby k vyšetření incidentu došlo včas a bylo řádně zdokumentováno. Organizace musí také stanovit postupy pro způsob identifikace neshod s právními předpisy nebo s požadavky systémového řízení BOZP a opatření k jejich odstranění nebo eliminaci jejich důsledků na BOZP. Organizace musí zajistit provádění interních auditů systému řízení BOZP v plánovaných intervalech, které určí, zda je systém řízení BOZP odpovídá plánovaným činnostem, je správně zaveden a udržován a zároveň zda je efektivní v naplňování cílů a stanovené politiky BOZP. U auditů musí být zajištěna jejich nestrannost. Příklad druhů kontrolní činnosti ve stavební společnosti: 

kontroly prováděné vedoucími zaměstnanci na pracovišti (obsah kontroly může předem definovat OZO BOZP např. v ročním plánu kontrolní činnosti)



orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu



kontroly OZO BOZP



kontroly SOD (OIP, Státní požární dozor, KHS, ČIŽP)



roční prověrky BOZP

Z každé kontroly musí být vyhotoven zápis, který bude uložen na určeném místě a odpovědná osoba eviduje stanovená opatření v registru, který definuje odpovědnost a termín plnění opatření.

34


2013

Plnění opatření vyhodnocuje odpovědná osoba ve stanovených periodách a informuje o tom vedení společnosti, což je součástí přezkoumání systému managementu. 3.13.6 Přezkoumání systému managementu Vrcholové vedení organizace musí v plánovaných intervalech přezkoumávat systém řízení BOZP, a tím zajišťovat jeho trvalou funkčnost a efektivitu. Přezkoumání musí posoudit příležitosti k možnému zlepšení, a posoudit vhodné změny politiky BOZP a stanovených cílů. Vstupy pro přezkoumání systému řízení BOZP musí zahrnovat výsledky interních auditů, vyhodnocení souladu s požadavky právních a ostatních předpisů, výstupy z interní a externí komunikace ohledně BOZP. Informace o rozsahu splněných cílů, informace o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, informace o stavu vyšetřování incidentů včetně informace o z toho plynoucích nápravných a preventivních opatření. Součástí vstupů pro přezkoumání systému řízení BOZP musí být i výstup z minulého přezkoumání včetně doporučení ke zlepšení a informace o vývoji systému vzhledem zabudovaným opatřením dle případných změn a vývoje právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Výstup z přezkoumání musí odpovídat závazku organizace k neustálému zlepšování a musí zahrnovat veškerá opatření a rozhodnutí které mají vliv na změnu ve výkonnosti v oblasti BOZP, v politice, cílech, zdrojích a dalších prvcích systému řízení BOZP.

35


3.14

2013

Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti

Při nastavování systému řízení ve společnosti je důležité stanovit bezpečnostní politiku a stanovit cíle BOZP, které jsou měřitelné a reálné. Stanovit a udržovat v rámci plánovaní postupy identifikace nebezpečí, hodnoceni a řízení rizik vyplývající z prováděných činností, přitom klást důraz především na prevenci. Zajistit a poskytnout zdroje potřebné k zavedení, udržovaní a neustálému zlepšování systému řízení BOZP. Zahrnovat hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví do všech oblasti činnosti organizace a zajistit v rámci systému řízení BOZP tok informaci napříč všemi úrovněmi řízení. Posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a motivovat je ke spolupráci na zvyšování úrovně BOZP. Dokumentovat systém řízení BOZP, monitorovat a kontrolovat činnost systému a přijímat nápravná opatření. Zároveň Provádět změny a přijímat potřebná opatřeni, na základě výsledků přezkoumání vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP. Usilovat o neustálé zlepšování systému řízení BOZP.

36


3.15

2013

Státní odborný dozor – SÚIP / OIP

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a osm oblastních inspektorátů práce (OIP) jsou orgány státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o BOZP. Úřad je řízen MPSV. Smyslem těchto úřadů je kontrolní a poradenská činnost, u kterých hlavním cílem není represe, nýbrž snaha o předcházení pracovním úrazům, nemocem z povolání, haváriím technických zařízení a jiným negativním jevům ve vztahu k BOZP. Inspekce se při kontrole prokazuje průkazem inspektora a na tomto základě jí musí být umožněn přístup do požadovaných prostor organizace, zároveň jí být poskytnuta požadovaná součinnost a požadované dokumenty. V odůvodněných případech mohou orgány inspekce práce ukládat pokuty za spáchání přestupku nebo správního deliktu.

37


3.16

2013

Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v prevenci rizik s ohledem na nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele, základní znalosti a dovednosti zaměstnanců, počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci. Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, má-li 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, pro více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v oblasti BOZP a doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti. Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.

38


2013

4 ZPRACOVÁNÍ ŘÍDICÍ DOKUMENTACE – NÁVOD Při zpracovávání řídicí dokumentace je potřeba postupovat systematicky a mít na paměti, že základem veškeré činnosti v oblasti BOZP je proces řízení bezpečnostních rizik. 4.1 Analýza prováděných činností ve společnosti Prvním bodem při tvorbě řídicí dokumentace je vstupní analýza činností ve společnosti a s tím související identifikace nebezpečí. Například pokud společnost provádí zateplení vnější stěny dvoupodlažní budovy, můžeme na základě analýzy této činnosti identifikovat tato předpokládaná nebezpečí (zdroje, situace nebo činnosti s potenciálem způsobit vznik poranění): 

zajištění staveniště



pohyb po staveništi



manipulace s materiálem



práce ve výškách



používání lešení



práce s elektrickým zařízením



práce s ručním nářadím



atmosférická elektřina

Po provedené identifikaci nebezpečí můžeme přikročit k analýze hodnocení rizik (čl. 5.2).

39


2013

4.2 Příklad hodnocení rizik V této kapitole je uveden příklad vyhodnocení některých bezpečnostních rizik na základě analýzy činnosti a identifikace nebezpečí uvedeného v předchozí kapitole. Pro vyhodnocení rizik použijeme následující způsob, kdy hodnotu rizika vypočteme podle vzorce R = P x N x E a pro jednotlivé zkoumané faktory použijeme hodnoty stanovené metodikou řízení rizik. 

Pravděpodobnost jevu P: 1,0 (někdy se vyskytne)



Následek N: 15 (smrtelný úraz), N: 7 (vážný úraz)



Expozice rizika E: 6 (denně)



Hodnota rizika R: 70 – 199 (riziko - nápravné činnosti)



Hodnota rizika R: 20 – 69 (možné riziko - zvýšit pozornost)

Vyhodnocení rizika Identifikace nebezpečí Riziko R P N Práce ve *pád pracov90 1,0 15 výškách níka při výstupu nebo sestupu na místo práce ve výškách Práce ve výškách

* pád předmětů a materiálu z výšky na pracovníka

42

1,0

7

Stanovená opatření k eliminaci rizika E 6 * zajištění bezpečných prostředků pro výstupy na zvýšená místa práce pomocí žebříků. * dodržování zákazu seskakování z lešení a slézání po konstrukcích; 6 * bezpečné ukládání materiálu do uzavíratelných beden k tomu určených *zajištění beden proti nežádoucímu pohybu *vyloučit pohyb osob v ohroženém prostoru

atd.

40


2013

4.3 Řídicí dokumentace ve společnosti 4.3.1 Struktura řídicí dokumentace Řídicí dokumentace BOZP musí být strukturovaná a musí být v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a s požadavky normy ČSN OHSAS 18001. Dokumentace musí obsahovat kapitoly, které se zpracovávají vždy a kapitoly, které se budou zpracovávat podle definovaných provozovaných činností (stavební činnost, manipulace a skladování, provozování dopravy apod.). Zpracovatel (obvykle OZO BOZP) také rozhodne, pro jaké kapitoly budou zpracovány samostatné dokumenty a které kapitoly budou popsány v základním řídicím dokumentu. Za kapitoly, které se zpracovávají vždy, považujeme: 

hodnocení a řízení rizik bezpečnosti práce



hygiena práce, pracovního prostředí a pracoviště (kategorizace pracovních činností a poskytování ochranných nápojů)



poskytování OOPP a mycích, čisticích a desinfekčních prostředků (hodnocení rizik pro výběr OOPP)



pracovnělékařské služby (lékařské preventivní prohlídky)



organizování 1. pomoci



výchova zaměstnanců k BOZP (lhůtník školení)



hlášení, evidence a odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Poté následují kapitoly, které odrážejí všechny činnosti organizace, jako například: 

Práce na elektrickém zařízení



Vyhrazená tlaková zařízení



Zajištění provozu plynových zařízení



Systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení

41


2013

Z jednotlivých kapitol poté plynou požadavky, které musí být řádně dokumentovány a to formou záznamových listů, osnov školení, karet OOPP, protokolů apod. Je proto žádoucí aby byly organizací stanoveny odpovědné osoby za plnění dokumentování jednotlivých úkolů plynoucích z kapitol řídicí dokumentace. Jako příklad uvádíme vzorový rozsah dokumentace středně velké stavební firmy. Základní dokument (směrnice) popisuje systém řízení BOZP v souladu s OHSAS, ve kterém jsou popsány jednotlivé prvky systému řízení: S01 – Systém řízení BOZP ve společnosti Následují dokumenty (kapitoly), které musí organizace zpracovat vždy: S01_P01_Hodnocení a řízení rizik bezpečnosti práce S01_P02_Hygiena práce a pracovní prostředí S01_P03_Poskytování a evidence OOPP S01_P04_Pracovnělékařské služby a organizování 1. pomoci S01_P05_Odborná způsobilost zaměstnanců a výchova k BOZP S01_P05_Hlášení, evidence a odškodnění PÚ a NzP. Podle analýzy provozovaných činností jsou následně zpracovány dokumenty (kapitoly), které podrobně popisují jednotlivé problematiky BOZP týkající se provozovaných činností ve společnosti: S01_P06_Vyhrazená tlaková zařízení S01_P07_Zajištění provozu plynových zařízení S01_P08_Systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení S01_P09_Práce na elektrickém zařízení S01_P10_Práce ve výšce S01_P11_Stavební činnost Každý z těchto dokumentů popisuje problematiku BOZP a upravuje v ní místní podmínky ve firmě tak, jak jsou ve skutečnosti zajišťovány.

42


2013

4.3.2 Řízená dokumentace Nezbytnou součástí dokumentace jsou pravomoci a odpovědnosti všech dotčených úrovní řízení včetně příloh ve formě záznamů a formulářů. Každá příloha nebo formulář musí obsahovat identifikační značku, podle které je možné dokument identifikovat a přiřadit řídicí dokument, který přílohu v rámci systému řídicí dokumentace zavádí. Příklad popisu jednotlivých stupňů řídicí dokumentace: 

směrnice označena pořadovým číslem



provozní směrnice označena pořadovým číslem



formulář

F00



manuál

M00

S00 S00-P00

Formulář je dokument, který slouží k záznamu různých informací a skutečností na úseku BOZP. Manuál je dokument, který popisuje a specifikuje důležité skutečnosti týkající se BOZP a neslouží k záznamu. Příklad systémového značení řídicích dokumentů: 

S01

směrnice číslo 01



S01-F03

formulář 03 zavedený směrnicí 01



S01-M01

manuál 01 zavedený směrnicí 01



S01-P05

postupem 05 zavedený směrnicí 01



S01-P01-F01

formulář 01 zavedený postupem 01 zavedený směrnicí 01



S01-P02-M03

manuál 03 zavedený postupem 02 zavedený směrnicí 01

Identifikační značka dokumentu se obvykle uvádí do zápatí dokumentu.

43


2013

4.3.3 Aktualizace řídicí dokumentace Dalším stěžejním požadavkem na řídicí dokumentaci je možnost ji kdykoliv aktualizovat vzhledem ke změnám pracovních podmínek, změnám technologických a pracovních postupů, změnám používaného vybavení a s tím spojených bezpečnostních rizik. Stejně tak je důležitá možnost její aktualizace při změně požadavků plynoucích z právních předpisů nebo nutnosti aplikaci nových prvků na základě zjištění nových vědeckých poznatků majících vliv na BOZP. Tím, že řídicí dokumentace může být kdykoliv aktualizována a reagovat tak na výše uvedené požadavky je splněn jeden z předpokladů pro trvalé zlepšování úrovně BOZP ve společnosti.

44


2013

5 STATISTIKY ÚRAZOVOSTI VE STAVEBNICTVÍ V této kapitole jsou uvedeny některé stručné statistiky týkající se úrazovosti v České republice, respektive úrazovosti ve stavebnictví. Za poslední čtyři roky. 5.1 Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

CELKOVÝ POČET PRACOVNÍCH ÚRAZŮ S PRACOVNÍ NESCHOPNOSTÍ NAD 3 DNY V ČESKÉ REPUBLICE 54000 52000 50000 48000 46000 44000 42000 40000

51678 50173 47111 44108

2009

2010

2011

2012

CELKOVÝ POČET PRACOVNÍCH ÚRAZŮ S PRACOVNÍ NESCHOPNOSTÍ NAD 3 DNY VE STAVEBNICTVÍ 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000

4793

4628 3804

2009

2010

3490

2011

45

2012


2013

5.2 Statistika smrtelných pracovních úrazů

CELKOVÝ POČET SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ČESKÉ REPUBLICE 130

125 121

125 120

113

115 110

105

105 100 95

2009

2010

2011

2012

CELKOVÝ POČET SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ VE STAVEBNICTVÍ 30 28

25

26

24

22

22

22

2011

2012

22 20

18 16 2009

2010

Z výše uvedených statistik (kapitola 6.1 a 6.2) pracovních úrazů lze vyčíst, že poměrné zastoupení pracovních úrazů ve stavebnictví rok od roku klesá, což je zapříčiněno právě snahou o zavádění systémového způsobu řízení BOZP ve stavebnictví a z toho plynoucí neustálé zlepšování úrovně BOZP.

46


2013

6 ZÁVĚR Tato skripta v jednotlivých kapitolách stručně shrnují základní požadavky na systémové řízení BOZP v organizaci a základní problematiky BOZP, které se týkají stavebnictví. Pro uvedené stavební činnosti a činnosti spojené s prováděním stavby byly použity vybrané základní požadavky na jejich bezpečné provedení. Některé jsou v těchto skriptech uvedeny pouze stručně nebo zjednodušeně a pro jejich plné pochopení a správné naplnění je nutno postupovat dle požadavků s tím souvisejících právních předpisů uvedených v kapitole 3.4. Stejně tak problematika systémového řízení BOZP dle normy ČSN OHSAS 18001 je v těchto skriptech uvedena formou základních informací a pro detailnější pochopení požadavků uváděných v jednotlivých kapitolách je třeba prostudovat výše uvedenou normu. Tato skripta nenahrazují obecné legislativní požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Snahou autorů bylo usnadnit právním a podnikatelským subjektům a jejich zaměstnancům zajišťující BOZP ve společnosti orientaci a poskytnout návod jak se v legislativě orientovat a jak systém řízení BOZP ve společnosti nastavit.

47


2013

7 VZOROVÉ PŘÍLOHY Příloha č. 1:

Plán BOZP

Plán BOZP Místo stavby:

Rozvodna Nošovice – 400 /110 / 22 kV

Název stavby:

Stavební úpravy v rozvodně 22 kV - vymalování T1, T2 a T3 a stavba stání pro T4 společnost

odpovědná osoba

Zadavatel stavby:

ČEZ Distribuce, a.s.

Ing. František Burda

Projektant:

ENPRO, a.s.

Ing. Jiří Kocián

Koordinátor BOZP v přípravě stavby:

OSVČ

Ing. Petr Prouza

Koordinátor BOZP ve fázi realizace stavby:

OSVČ

Ing. Petr Prouza

kontakt

Začátek a konec projektu:

10. 5. 2011 – 31. 5. 2011

Začátek a konec přípravných prací:

16. 6. 2011 – 5. 7. 2011

Začátek a konec realizace stavby:

25. 6. 2011 – 10. 7. 2011

OBSAH: 1.

Popis stavby

2.

Půdorys rozvodny a schéma zapojení

3.

Časový harmonogram

4.

Seznam zhotovitelů

5.

Postupy zhotovitelů

6.

Odborná a zdravotní způsobilost

7.

Doprava na staveništi

8.

Požární bezpečnost

9.

Ochrana životního prostředí

10.

Rizika

11.

Kontroly, prohlídky a zabezpečení staveniště

12.

Právní předpisy

13.

Přehled seznámených osob

Plán je závazný pro všechny zhotovitele a zaměstnance na stavbě a všechny osoby pohybující se na staveništi s ním musí být prokazatelně seznámeny. 48


2013

1. Popis stavby – fáze přípravy (zadání č. 24) Rozvodna Nošovice je bezobslužná přenosová rozvodna elektrické energie a je pomyslně rozdělena na dvě části. První část je „přenosová“ ve vlastnictví ČEPS, a.s. a druhá „distribuční“ ve vlastnictví ČEZ Distribuce, a.s. Stavba se bude realizovat v distribuční části rozvodny 110/22 kV. Distribuční rozvodna je tvořena 2 venkovními transformátory 110/22 kV. V železobetonové vedle stojící budově jsou 3 kóje s transformátory 22/0,4 kV. Napojení i vývody jsou provedeny vzdušným vedením. Předmětem úpravy je provedení zděné 4. kóje navazující na stávající s vybudováním nových vývodů. Zastřešení přístavby bude pomocí panelů opatřených izolací z bitumenových pásů IPA. Současně bude provedeno vymalování vnitřních prostor stávajících kójí. Z provozních důvodů nelze rozvodnu odpojit od přívodů a vždy musí být minimální provoz.

2. Půdorys rozvodny a schéma zapojení 2.1 Půdorys rozvodny R 400/110/22 kV

PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE

VSTUP 2

MÍSTO STAVEBNÍCH ÚPRAV

HLAVNÍ VSTUP DO ROZVODNY 110 kV

ROZVODNA 22 kV

ROZVODNA 400 kV

HLAVNÍ VSTUP DO ROZVODNY 400 kV

VSTUP 1

49


2013

2.2 Schéma zapojení

VN 115

110 kV

STOŽROVÝ TRANSF.

T 101

T 102

MÍSTO PRÁCE

R 110 kV 22 kV

T1

T2

T3

T4

R 22 kV

T 22/0,4 kV 0,4 kV

R 0,4 kV

3. Časový harmonogram Příprava staveniště a provozní manipulace Výstavba 4. kóje pro T4 včetně zastřešení Malba vnitřních prostor T1, T2, T3 a T4

9. 6. 2011 – 15. 6. 2011 16. 6. 2011 – 5. 7. 2011 25. 6. 2011 – 10. 7. 2011

4. Seznam zhotovitelů Zhotovitel č. 1:

ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

Zhotovitel č. 2:

Energostav, s.r.o.

Zhotovitel č. 3:

Malby a nátěry, s.r.o.

5. Postupy zhotovitelů Smluvní provozovatel rozvodny ČEZ Distribuční služby, s.r.o. jako osoba odpovědná za elektrické zařízení po dohodě s dispečerským řízením umožní pro tuto stavbu vypnutí/odpojení transformátorů 22/0,4 kV a zajištění náhradního napájení rozvodny 0,4 kV z transformátoru 22/0,4 kV umístěného na koncovém stožáru vedení VN115. To umožní vyřazení transformátorů 22/0,4 kV z dispečerského řízení. Tím prostor pro stavební úpravy, tj. kóje č. 1 – 4 transformátorů VN/NN, bude považován za „zařízení bez napětí“. Stavební dispozice ve stanici a použité zábrany neumožňují pracovníkům všech dodavatelů přiblížit se k zařízení pod napětí. Příprava staveniště a provozní manipulace: Provedení manipulací k uvolnění transformátorů 22/0,4 kV z dispečerského řízení a zajištění napájení R 0,4 kV z venkovního vedení VN115. Dále provedení a zajištění všech zábran tak, aby mohlo být předmětné zařízení považováno za „zařízení bez napětí“. Pokud to bude situace na staveništi vyžadovat, provedení ohrazení staveniště. Výstavba 4. kóje pro T4 včetně zastřešení: Zhotovitel č. 1 po uvedení zařízení do beznapěťového stavu předá vedoucímu práce zhotovitele č. 2 pracoviště formou “předávacího protokolu“ v souladu s vnitřní dokumentací provozovatele zařízení.

50


2013

Zhotovitel č. 2 provede výstavbu kóje č. 4 pro T4. Kóje č. 4 bude zděná. Zastřešení bude provedeno z panelů opatřených izolací z bitumenových pásů IPA. Pro výstavbu kóje bude použito lešení postavené vně kóje č. 4. Osazení střešních panelů bude provedeno jeřábem. Pracovní a technologické postupy včetně určení technického zařízení a dopravní techniky budou zhotovitelem č. 2 dodány koordinátorovi nejméně 10 pracovních dnů před datem zahájení přípravy stavby. Malba vnitřních prostor T1, T2, T3 a T4: V průběhu výstavby kóje č. 4 bude zahájeno vymalování kójí 1-3 pro transformátory T1, T2, a T3. Zhotovitel č. 1 předá a vymezí pracoviště vedoucímu práce zhotovitele č. 3. Vymalování bude prováděno z lešení umístěného zevnitř kójí. Po dokončení výstavby kóje č. 4, její zastřešení, technologické přestávce a demontáži vnějšího lešení zhotovitele č. 2, bude provedeno vymalování kóje č. 4. Pro vymalování kóje č. 4 si zhotovitel č. 3 postaví vnitřní lešení. Součinnost: Zhotovitel č. 2 a zhotovitel č. 3 dodány koordinátorovi všechny pracovní a technologické postupy, včetně určení technického zařízení a dopravní techniky, nejméně 10 pracovních dnů před datem zahájení přípravy stavby. V průběhu stavby se budou vedoucí práce zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 denně vzájemně informovat o prováděných činnostech na staveništi. Zhotovitel č. 1 před zahájením pracovních činností prokazatelně seznámí všechny zaměstnance zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 s vnitřním dokumentem vlastníka elektrického zařízení.

6. Odborná a zdravotní způsobilost Elektrotechnická kvalifikace: Zaměstnanci zhotovitele č. 1 splňují požadovanou elektrotechnickou kvalifikaci z pohledu provozovatele elektrického zařízení pověřeného jeho provozovatelem. Elektrické zařízení na staveništi je díky jeho vyjmutí z dispečerského řízení „zařízením bez napětí“. Všem zaměstnancům zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 proto postačuje elektrotechnická kvalifikace §4. Ostatní odborná a zdravotní způsobilost: Zaměstnanci všech zhotovitelů budou splňovat požadovanou odbornou a zdravotní způsobilost pro výkon činností během celé realizace stavby.

7. Doprava na staveništi Stavba je dispozičně umístěna v okrajové části distribuční rozvody. Příjezdové komunikace jsou zpevněné a neprochází žádnou částí rozvodny, kde by hrozilo porušení bezpečných odstupových vzdáleností od živých částí pod napětím. Při použití jeřábu a dodržení pracovního a technologického postupu pro zastřešení kóje č. 4 rovněž nedojde k porušení bezpečných odstupových vzdáleností od živých částí pod napětím.

8. Požární bezpečnost Rozvodna jako celek tvoří provozovanou činnost se zvýšeným nebezpečím. V případě, že v rámci stavby bude nutné svařovat nebo provádět činnosti např. s úhlovou bruskou, musí být o této skutečnosti informován odpovědný zaměstnanec dodavatele č. 1, který posoudí požární nebezpečí dané činnosti a pokud bude nutné ji vykonat, vypíše „Písemný příkaz pro činnost se zvýšeným požárním nebezpečím“.

51


2013

9. Ochrana životního prostředí Při provozu zvedacího zařízení (jeřábu) pro osazení střešních panelů pro kóji č. 4 může dojít k úniku hydraulického oleje nebo různým úkapům ekologicky závadných látek. V případě takového úniku je daný zhotovitel povinen bez odkladu informovat odpovědného zaměstnance dodavatele č. 1, který poskytne sorpční prostředky. Za odpad vzniklý během stavby odpovídá ten ze zhotovitelů, který ho vyprodukoval a současně je odpovědný za jeho likvidaci.

10. Rizika Dodavatel č. 1, 2 a 3 předá bezpečnostní rizika koordinátorovi před zahájením přípravy stavby a provozních manipulací. Koordinátor na základě posouzení jednotlivých rizik je předá odpovědným zaměstnancům jednotlivých dodavatelů.

11. Kontroly, prohlídky a zabezpečení staveniště Kontroly: Kontroly bude provádět odpovědný zaměstnanec zhotovitele č. 1 denně se zápisem do stavebního deníku. Prohlídky: Prohlídkou stavby se rozumí kontrolní dny. Jejich četnost a formu stanoví projektová dokumentace. Zabezpečení staveniště: Staveniště je součástí oploceného a elektronicky hlídaného areálu rozvodny. Pracovní doba je stanovena od 6:00 hod. do 18:00 hod. Uzavření a spuštění elektronického zabezpečovacího systému po ukončení pracovní doby zajišťuje odpovědný zaměstnanec zhotovitele č. 1.

12. Právní předpisy     

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost BOZP na staveništích  Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice  ČSN EN 50 110, ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních  PNE 33 0000-6, ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie

52


2013

ILUSTRAČNÍ FOTO:

13. Přehled seznámených osob S tímto plánem BOZP byli dle §7 písm. c) NV č. 591/2006 Sb. seznámeni a souhlasím s jejím obsahem: Zhotovitel

Zástupce zhotovitele

Kontakt

53

Datum

Podpis


Příloha č. 2:

2013

Hodnocení rizik pro výběr OOPP

Hodnocení rizik pro výběr OOPP Rizika

lebka

A

sluch

B

zrak

C

dýchací orgány

D

obličej

E

celá hlava

F

horní končetiny

ruce

G

paže (části)

H

dolní končetiny

chodidlo

I

nohy (části)

J

pokožka

K

trup / břicho

L

parentální cesty

M

celé tělo

N

ČÁSTI TĚLA

hlava

různé

G3

pracovní rukavice

I2

pracovní obuv (s ocelovou špičkou)

14

15

16

17

18

19

20

21

silné znečištění

13

nebakteriální biologické antigeny

12

plísně

11

paraziti

10

bakterie, viry

9

plyny, páry

8

postříkání

7

biologická

kapaliny tuhé látky

elektřina

6

dýmy, mlhy

chlad

5

prach. vlákna

teplo, oheň

4

hluk

vibrace

3

ionizující

uklouznutí, padnutí

2

aerosoly

neionizující

bodné, řezné rány, škrábance

1

Povinné (základní) OOPP

N 3, N 22

záření

úder, náraz, rozdrcení

funkce (např. skladník)

tepelná

pád z výšky do hloubky

mechanická

chemická

ponoření

fyzikální

22

x x

x

x Doporučené OOPP (o přidělení rozhoduje nadřízený podle rizik vyhodnocených na pracovišti)

pracovní oděv

54


Příloha č. 3:

2013

Kontrola regálů

Kontrola regálů Číslo:

...................................................................................................................................................

Umístění:

Kontrola se provádí podle ČSN 26 9030 před uvedením do provozu, po každém přemístění, přestavění a dále nejméně 1x za 12 měsíců. Při kontrole regálů se sleduje jejich: - stabilita, - vodorovnost a svislost, - tuhost spojů, - způsob uložení materiálu, jeho množství, - značen počtu a nosnosti buněk Datum

Výsledek kontroly (vyhověl - nevyhověl)

Jméno a příjmení

Podpis

Poznámka: .................................................................................................................................................

...................................................................................................................................................................

55


Příloha č. 4:

2013

Kontrola žebříků

Kontrola žebříku Číslo:

...................................................................................................................................................

Materiál: ................................................................................................................................................... Typ:

...................................................................................................................................................

Výrobce: ...................................................................................................................................................

Kontroly se provádí podle pokynů výrobce žebříku. Nejméně 1x za 12 měsíců se provede zápis o provedené kontrole. Pokud nejsou pokyny výrobce k dispozici, provádí se nejméně 1x za 12 měsíců zkouška podle požadavku technických norem. Při kontrole žebříku se zejména sleduje jeho: - pevnost - stabilita - nepoškozenost (stav) - označení Pokud jsou na žebříku nalezeny závady, nesmí se používat až po jejich odstranění. Datum

Výsledek (vyhověl - nevyhověl)

Jméno a příjmení

Podpis

Poznámka: ................................................................................................................................................. ...................................................................................................................................................................

56


Příloha č. 5:

Kontrola na alkohol

ZÁZNAM o provedené dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu

Datum zkoušky:

Čas:

Zkoušku nařídil: Zkoušku podstupuje:

jméno Svědkové:

příjmení

1. 2.

Specifikace přístroje:

Výsledek zkoušky: (NEHODÍCÍ SE ŠKRTNĚTE)

POZITIVNÍ

NEGATIVNÍ

Vyjádření zaměstnance podstupujícího dechovou zkoušku:

Podpis zaměstnance podstupujícího dechovou zkoušku: Podpisy svědků:

jméno a příjmení

podpis

jméno a příjmení

podpis

57

2013


Příloha č. 6:

2013

Záznam z kontroly BOZP

Zápis o provedené kontrole BOZP Datum kontroly Kontrolované pracoviště Kontrolu provedl

A : Téma kontroly (dle ročního plánu dozorčí činnosti) 1. 2. 3. 4. 5.

B : Zjištění Poř. číslo

Popis zjištění z kontroly

Téma kontroly

1. 2. 3. 4. 5.

C : Přijatá opatření Poř. číslo

Stanovená opatření z kontroly

1. 2. 3. 4. 5. 58

Termín odstranění

Zodpovídá


Příloha č. 7:

2013

Záznam o školení

Záznam o školení a ověření znalostí Název školení: Datum školení:

Místo školení: podpis školitele:

Jméno a příjmení školitele: Obsah školení:

      

Abc Abc Abc Abc Abc Abc Abc

Prohlášení účastníků školení: Potvrzuji svým podpisem, že jsem byl seznámen s náplní školení v rozsahu jeho obsahu, porozuměl všem instrukcím a budu se jimi řídit.

p. č.

příjmení a jméno

pracovní zařazení

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Způsob ověření znalostí: formou ústního přezkoušení - kontrolní otázky.

59

podpis


Příloha č. 8:

2013

Karta OOPP

Karta OOPP zaměstnance Jméno a příjmení Funkce (pracovní zařazení) Útvar (číslo útvaru / název útvaru) Do této karty se uvádí všechny poskytnuté osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) poskytnuté zaměstnanci. Předání těchto prostředků musí být vždy proti podpisu zaměstnance, který ochranný prostředek přijímá.

Seznam poskytnutých OOPP a POZ: Název OOPP

*) 1. normální opotřebení 2. neúmyslné mimořádné zničení 3. úmyslné zničení

ks

Poskytnuto datum

podpis zam.

4. ztráta, krádež 5. nevhodné pokrytí rizika 6. reklamace

60

Vráceno datum

podpis zam.

důvod vyřazení *)


Příloha č. 9:

2013

Seznámení s používáním

Seznámení s používáním Seznámení zaměstnanců s používáním strojních a technických zařízení, pracovních pomůcek a OOPP.

Název: ......................................................................................................................................................

Typ: .........................................................................................................................................................

Výrobce:

.................................................................................................................................................

Zaměstnanci byli seznámeni: 1. s návodem výrobce na obsluhu 2. s obsluhou 3. se způsobem použití 4. s bezpečnostními pokyny 5. se způsobem skladování a ošetřování 6. ............................................................................................................................................... 7. ............................................................................................................................................... Znalosti seznámených zaměstnanců byly ověřeny praktickou zkouškou. Školitel: (jméno – podpis)

Datum:

Svým podpisem potvrzuji, že jsem byl seznámen s používáním daného předmětu, v uvedeném rozsahu a výkladu porozuměl. Příjmení a jméno

Podpis

Příjmení a jméno

61

Podpis


2013

Příloha č. 10: Základní pravidla pro školení

Základní pravidla pro evidenci, zajišťování a udržování platnosti periodických školení a odborných kvalifikací (BOZP, PO) Základní pojmy periodické školení – vstupní a opakované školení BOZP a PO podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) a zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb. v platném znění) odborná kvalifikace – zajištění odborné způsobilosti zaměstnance pro danou odbornost v souladu s požadavky platné legislativy, návody k obsluze a pracovními a technologickými postupy společnosti. Odpovědnost Za platnost odborné způsobilosti zaměstnance odpovídá vedoucí zaměstnanec. Termíny končících kvalifikací kontroluje a vedoucího zaměstnance informuje zaměstnanec útvaru personalistiky. Evidence Originály prezenčních listin jsou uloženy na útvaru personalistiky. Zajištění školení nebo odborné způsobilosti Vedoucí zaměstnanec určuje jakých školení a odborných způsobilostí se jeho podřízení zaměstnanci účastní. Odpovědný zaměstnanec, který hlídá termíny končících kvalifikací v dostatečném předstihu (min 1 měsíc) informuje vedoucího o končících platnostech kvalifikací. Po vzájemné dohodě odpovědný zaměstnanec zajistí školitele, termíny a informuje dotčené zaměstnance o nutnosti absolvování školení. Za obsahovou stránku školení odpovídá školitel, který po ukončení školení předá prezenční listinu (případně ostatní doklady) odpovědnému zaměstnanci k založení. Vstupní / periodické školení BOZP a PO Vstupní, resp. periodické školení BOZP a PO provádí vedoucí zaměstnanec. Druhy školení:    

BOZP PO první pomoc řidiči referenti (podle potřeby)

Školení vedoucích zaměstnanců provádí osoba odborně způsobilá v prevenci rizik. Zbylá školení nebo odborné způsobilosti může zaměstnanec získat v průběhu zkušební doby nebo kdykoli později na základě požadavku vedoucího zaměstnance.

62


2013

Seznam periodických a odborných školení BOZP a PO p. č. školení

název školení

perioda

PERIODICKÉ 01.01

BOZP - zaměstnanci

2

01.02

BOZP - vedoucí zaměstnanci

2

02.01

PO - zaměstnanci

2

02.02

PO - vedoucí zaměstnanci

2

03.

První pomoc

2

04.

Řidiči referenti

2

ODBORNÉ BOZP 05.

Vysokozdvižný vozík (VZV)

1

06.

Obsluha tlakových nádob

3

ODBORNÉ PO 07.

Preventista požární ochrany

1

63

protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP SKRIPTA Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví

Recommend Documents