.
J A N Á Č K O VA A K A D E M I E MÚ Z I C K Ý C H U M Ě N Í V BRNĚ Divadelní fakulta At e l i é r a u d i o v i z u á l n í t v o r b y a d i v a d l a
Prostorový zvuk a jeho využití v divadle, filmu a televizi
D i p l o m o vá p r á c e
Autor práce: BcA. Lukáš Nábělek Ve d o u c í p r á c e : I n g . D a l i b o r V l a š í n O p o n e n t p r á c e : M g r. A l e š Z á b o j
Brno 2015
B i b l i o g r a f i c k ý z á zn a m NÁBĚLEK, Lukáš. Prostorový zvuk a jeho využití v Divadle, filmu a televizi. (Surround sound and its use in t h e a t e r, f i l m a n d t e l e v i s i o n ) . B r n o : J a n á č k o v a a k a d e m i e múzických
umění
audiovizuální
v Brně,
tvorby
a
divadelní
divadla ,
2015.
fakulta,
Ateliér
64 s.,
příloh.
0
Ve d o u c í d i p l o m o v é p r á c e I n g . D a l i b o r V l a š í n .
Anotace Magisterská práce se zabývá prostorovým zvukem. Jeho snímáním a následnou reprodukcí. Zkoumá rozdíly mezi
jednotlivými
možnostmi
snímání,
postprodukce
a
následné reprodukce prostorového zvuku. Zároveň zkoumá informovanost
kulturních
institucí
o
možnostech
využití
prostorového zvuku pro jejich aplikace.
Annotation This thesis deals with surround sound, its recording and subsequent reproduction. It examines the differences between
particular
postproduction
and
alternatives
following
of
reproduction
recording, of
surround
sound. It also explores if the various cultural institutions are aware of the possibilities to use surrounding sound for their actual applications.
K l í č o vá s l o va Reproduktor Prostor Zvuk Dolby D3 zvuk Te l e v i z e Postprodukce Auro
K e yw o r d s Loudspeaker Space Sound Dolby 3D sound Te l e v i s i o n Postproduction Auro
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
předkládanou
práci
zpracoval
samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 3.9.2015
Lukáš Nábělek
P o d ě k o vá n í Na
tomto
přátelům
a
místě
celé
své
bych
rád
rodině
poděkoval
za
jejich
všem
podnětné
svým rady
a připomínky při zpracování této diplomové práce. Dále b ych
chtěl
poděkovat
mému
vedoucímu
práce
I n g . D a l i b o r o v i V l a š í n o v i z a j e h o t r p ě l i v o s t , p o d n ě t n é r a d y, připomínky a za čas, který mi věnoval.
Obsah Ú v o d ...............................................................................................................3 1 Z á k l a d n í p o j m y ....................................................................................4 1 . 1 F r e k v e n c e z v u k o v ý c h v l n .......................................................4 1 . 2 R y c h l o s t z v u k u ............................................................................5 1 . 3 I n t e n z i t a a v n í m á n í z v u k u .....................................................5 1 . 4 I n t e r f e r e n c e ..................................................................................6 1 . 5 S t o j a t é v l n ě n í ..............................................................................6 1 . 6 H o m o g e n n í p o l e ..........................................................................7 1 . 7 R e z o n a n c e .....................................................................................7 2 Historie a vývoj vyu žívání reprodukce a zaznamená vání p r o s t o r o v é h o z v u k u ...............................................................................9 2 . 1 Z á z n a m z v u k u ..............................................................................9 2 . 2 V ý v o j z v u k o v é h o f i l m u ..........................................................1 2 2 . 2 . 1 V Č e s k o s l o v e n s k u ...........................................................1 2 2 . 3 V ý v o j D o l b y s y s t é m u ..............................................................1 3 2 . 3 . 1 P r o s t o r o v ý z v u k D o l b y ..................................................1 5 2 . 3 . 2 D i g i t á l n í z p r a c o v á n í p r o s t o r o v é h o z v u k u ............1 7 2 . 4 V ý v o j o s t a t n í c h s y s t é m ů ......................................................1 8 2 . 4 . 1 D i g i t a l T h e a t r e S y s t e m ( D T S ) ...................................1 8 2 . 4 . 2 S o n y D y n a m i c D i g i t a l S o u n d ( S D D S ) ....................2 0 2 . 4 . 3 H e a d - r e l a t e d t r a n s f e r f u n c t i o n .................................2 1 3 A k u s t i k a p r o s t o r u ...........................................................................2 3 3 . 1 O b e c n é .........................................................................................2 4 3 . 2 O v l i v n ě n í a k u s t i k y ..................................................................2 5 3 . 3 A k u s t i c k é p r v k y ........................................................................2 7 3 . 4 M ě ř e n í a k u s t i k y ........................................................................2 8 4 Z á z n a m z v u k u ....................................................................................3 0 4 . 1 O b e c n é .........................................................................................3 0 4 . 2 Ž i v é s n í m á n í ..............................................................................3 3 4 . 2 . 1 M i k r o f o n y ...........................................................................3 4 - 1 -
4 . 3 P o s t p r o d u k c e .............................................................................3 6 5 M o ž n o s t i r e p r o d u k c e ......................................................................3 9 5 . 1 P s y c h o l o g i e v n í m á n í z v u k u v p r o s t o r u .........................3 9 5 . 2 S y s t é m y p r o v y u ž i t í v k i n e c h .............................................4 0 5 . 2 . 1 S y s t é m S u p e r H i – V i s i o n ...........................................4 1 5 . 2 . 2 S y s t é m A U R O 3 D ............................................................4 2 5 . 2 . 3 S y s t é m D O L B Y AT M O S .................................................4 4 5 . 3 V y u ž i t í p r o s t o r o v é h o z v u k u v d i v a d l e ............................4 5 5 . 3 . 1 J a k é s y s t é m y l z e p o u ž í t .............................................5 0 5.3.2 Metody reprodukce a následného vnímání p r o s t o r u v n e o p t i m á l n í c h p o d m í n k á c h d i v a d l a ...............5 1 5.4 Využití reprodukce prostoro vého zvuku v domácím p r o s t ř e d í ................................................................................................5 2 6 Problematika snímání a následné reprodukce prostorového zvuku při záznamu divadelních her a k o n c e r t ů .....................................................................................................5 5 6 . 1 M e t o d y s n í m á n í a r e p r o d u k c e ..........................................5 5 6 . 2 J a k t u h l e s k u t e č n o s t v n í m á d i v á k ...................................5 7 7 Z á v ě r ......................................................................................................5 9 S e z n a m p o u ž i t ý c h z d r o j ů ...................................................................6 2
- 2 -
Ú vo d V posledních letech se kulturní instituce potýkají se stále menší návštěvností. Snaží se tedy tuto situaci ř ešit několika
možnostmi.
Jednou
z
těchto
možností
je implementace moderních zvukových technologií, které j s o u r o z š í ř e n y o t a k z v a n ý t ř e t í r o z m ě r. J d e o r e p r o d u k c i a vnímání prostorového zvuku. Dostupná
česká
se problematikou
literatura
prostorového
zvuku
zabývající
nebyla
prozatím
vydána. Existují však zahraniční publikace, jako 3D Sound for Virtual Reality and Multimedia od Duranda R. Begaulta nebo Adapti ve 3D Sound S ystems od Johna Garase. Ve l k ý m je firma
průkopníkem
Dolby
směr
vývoje
Dnes
se
na
poli
Laboratories,
zejména
však
která
filmových
objevují
silné
zvukové udávala
zvukových
konkurenční
reprodukce dlouhá
léta
technologií. f i r m y,
které
se otázkou prostorového zvuku také zabývají. Tre n d veliký.
využívání Dokazuje
prostorového to
zvuku
množství
je
opravdu
vícekanálových
r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v, k t e r é j s o u u r č e n y p r o v y u ž i t í v domácnosti, nebo pro neprofesionální instalace. Aktuální
moderní
systémy
si
kladou
za
cíl
co
nejpřesnější reprodukci prostorového zvuku. Hlavním cílem je navodit v divákovi pocit, že jej děj odehrávající se na plátně,
popřípadě
na
jevišti,
přímou součástí.
- 3 -
obklopuje.
Divák
je
jeho
1 Základní pojmy „Zvuk vzniká rozkmitáním částic látkového prostředí a šíří se tímto prostředím tak, že si tyto kmitající
částice
energii předávají. Rozkmitání částic látkového prostředí m ů ž e m e v y v o l a t n a p ř í k l a d p o m o c í s t r u n y, l i d s k é h o h l a s u nebo
tlesknutím.
na bubínek
V případě,
(membránu)
že
zvuková
sluchového
vlna
dopadne
ústrojí,
výsledně
v něm dochází k podráždění nervů, které mozek vyhodnotí jako zvuk.
1.1 Frekvence zvukových vln Frekvence
se
Je to počet kmitů
udává
za
v
jednotkách
sekundu. Lidské
Hertz
ucho
je
(Hz).
schopno
rozpoznat zvuky v rozsahu 16 Hz – 20 kHz. Nižší nebo vyšší
frekvence
je infrazvuk,
ten
lze
také
považovat
jsou
schopni
zachytit
za
zvuk.
Nižší
například
sloni,
velryby nebo hroši. Pokud je frekvence zvuku vyšší než 20 kHz,
jde
o ultrazvuk.
Te n
jsou
schopni
vyhodnotit
n a p ř í k l a d d e l f í n i n e b o n e t o p ý ř i . Ve v z t a h u k r e p r o d u k t o r ů m jsou
nejdůležitější
frekvence
slyšitelné
lidským
uchem.
Te d y 1 6 H z a ž 2 0 k H z . P o m o c í f r e k v e n c e l z e t a k é u r č i t výšku tónu. Čím je frekvence vyšší, tím je vyšší i tón. Slyšitelné
frekvenční
pásmo
je
velice
individuální.
S rozmezím 16 Hz – 20 kHz se počítá u dítěte a každých 10 let lidského
věku se horní hranice slyšitelného pásma
snižuje přibližně o 1 kHz. Lidský sluch není stejně citlivý na všechny frekvence, nejcitlivější je v pásmu od 1 kHz do 4 kHz.
- 4 -
1.2 Rychlost zvuku Jde
o
prostředí.
rychlost
šíření
R ychlost
zvukových
zvuku
není
vln
v
látkovém
konstantní.
Závisí
na teplotě prostředí, kterým se šíří a vlhkosti. Čím větší má
prostředí
hustotu,
tím
rychleji
se
v něm
zvuk
šíří.
Například ve sladké vodě o teplotě 25 °C je rychlost zvuku cca 1500 m/s a ve vzduchu o stejné teplotě je to pouze cca 340 m/s. Uvedená hodnota platí výhradně v nulové nadmořské výšce. S rostoucí nadmořskou výškou je menší hustota vzduchu, proto se i r ychlost zvuku se zpomaluje.
1.3 Intenzita a vnímání zvuku Obecně a v běžném prostředí se dá říct, že intenzita zvuku o vyšších kmitočtech je menší, než intenzita zvuku nízkých
kmitočtů.
Intenzita
zvuku
klesá
se
čtvercem
vzdálenosti. Čím je zvuk vzdálenější, tím méně obsahuje v y š š í c h k m i t o č t ů , k t e r é j s o u c e s t o u u t l u m e n y. Lidský
mozek
dokáže
vyhodnotit
najednou
dva
zvukové kanály (levé a pravé ucho) a může tak určit, odkud zvuk přichází a jak je asi daleko. Zvukovou vlnu, která se dostane dříve do levého ucha než do pravého ucha, mozek vyhodnotí tak, že zdroj zvuku se nachází na levé straně. Čím později se zvuk dostane i k pravému uchu, tím je zdroj zvuku více vlevo. Zároveň se do pravého ucha
dostane
zvuk mírně
utlumený.
Útlum je
dán
tím,
že vyšší frekvence se „neohýbají“ (projeví se „stín“ hlavy). Zvukové
vlnění
dopadá
pod
jiným
vzdálenosti a působí tak menší intenzitou.
- 5 -
úhlem
z
větší
1.4 Interference „Jestliže postupují pružným prostředím dvě nebo více mechanických vln, dochází pak (pokud se setkají) k jejich skládání neboli interferenci. Kmitání bodu v uvažovaném místě
je
určeno
superpozicí
okamžitých
výchylek
jednotlivých vlnění. Pokud se vlny setkávají s opačnou fází, vzniká interferenční minimum a při stejné amplitudě se obě vlny ruší. Pokud se vlny setkávají se stejnou fází, tak
vzniká
interferenční
m a x i m u m “ ( Ta r á b e k P a v o l ,
2004,
s t r. 9 8 )
1.5 Stojaté vlnění „Stojaté
vlnění
(neboli
chvění)
vzniká
interferencí
vlnění o stejné amplitudě a frekvenci, která postupují proti s o b ě “ ( Ta r á b e k P a v o l , 2 0 0 4 , s t r. 9 9 ) Stojaté Rozvibrováním
vlnění
lze
struny
demonstrovat (brnknutím
nebo
na
struně. smyčcem)
postupuje vlna až na konec, kde se odrazí, změní svou fázi a odražená vlna se sloučí s původní vlnou. Dochází tak
k
efektu,
že
struna
má
největší
výchylku
kmitání
uprostřed, zatí m co se vých yl ka kmitání směrem k okrajům zmenšuje. Místa, kde je nej větší vých yl ka, se nazývají k m i t n y, n a o p a k m í s t ů m , k d e j e v ý c h y l k a n e j m e n š í , s e ř í k á u z l y.
- 6 -
Podobná situace nastává i u zvukového vlnění. Pokud dojde
v místnosti
ke
stojatému
vlnění,
projeví
se to v ní různou hlasitostí. Nerovnost se projeví tím více, čím
větší
je odrazivost
okolních
odrazných
ploch.
Proto je důležité zatlumení místnosti.
Ilustrace 1:Stojaté vlnění Z d r o j : w w w. t e c h m a n i a . c z
1.6 Homogenní pole „Při pohledu na obecný akustický prostor se někdy hovoří
o
t z v.
kde je zvuková směsicí
homogenním energie
přímých
a
poli.
rozložena
odražených
Je
to
zvukové
víceméně
zvukových
pole,
rovnoměrně vln.
Je
dále
d e f i n o v á n t z v. k r i t i c k ý S c h r o e d o r ů v k m i t o č e t , n a d k t e r ý m již je pole homogenní a nad kterým doznívání probíhá č á s t e č n ě p o d l e e x p o n e n c i á l y. Ř í k á m e , ž e s e p r o s t o r c h o v á r e g u l é r n ě . “ ( T h o m a n K a m i l , 2 0 1 0 , s t r. 1 3 )
1.7 Rezonance „Rezonance
předmětů
nastává,
jestliže
je
jejich
vlastní frekvence totožná s frekvencí dopadajícího zvuku. Pokud vlivem zvuku vznikne v pevném předmětu stojaté - 7 -
vlnění a intenzita zvuku je dostatečná, předmět se může rozpadnout“
( Ta r á b e k P a v o l ,
2004,
Lukáš, 2013)
- 8 -
s t r.
102)“
(Nábělek
2 H i s t o r i e a vý vo j v yu ž í vá n í r e p r o d u k c e a z a z n a m e n á vá n í p ro s t o r o vé h o z vu k u Č l o v ě k v n í m á p ř i r o z e n ě v š e k o l e m s e b e . To s a m é platí i u zvukové informace, kterou vnímá. Proto se snaží mnoho firem při vývoji no vých zvukových s ystémů přiblížit co
nejvíce
informace
realitě. není
jen
Dojmu,
že
nahraná
reprodukovaná
a
odvysílaná
zvuková
jako
pouhá
zvuková informace, ale jako součást uměleckého vjemu celého audiovizuálního díla.
2.1 Záznam zvuku První funkční pokusy o záznam zvukové informace se datují do druhé poloviny 19. století. Nejstarším známým přístrojem
je
k záznamu
a
fonautograf. následné
Te n t o
přístroj
reprodukci
však
zvuku,
nesloužil
ale
pouze
k v i z u á l n í m u z o b r a z e n í z v u k o v é v l n y. „ V ě d c i v l a b o r a t o ř í c h tak měli poprvé možnost zkoumat skutečnou podobu zvuku, mohli tak studovat a měřit zvukovou křivku lidského hlasu či jiných zvuků. Přístroj byl patentován v březnu roku 1857 a fungoval na prostém principu činnosti lidského ucha. Podstatnou soudkovitý
část
trychtýř,
fonautografu který
tvořil
simuloval
papírový
ušní
trubici
zakončenou bubínkem. Jemný papír na jeho povrchu tvořil pružnou resonanční membránu, která absorbovala zvukové v l n y.
Membrána
v podstatě
b yla
spojena
napodobovala
ušní
s
tenkou
k ů s t k y,
jehlou, tedy
která
kladívko,
třmínek a kovadlinku. Na jehlu se při zvukovém vlnění přenášely vibrace z membrány a ty pak jehla kmitáním v r ý v a l a d o s m ě s i j e m n é h o u h e l n é h o p r á š k u a o l e j e . Ta t o směs byla tenkou vrstvou nanesena na povrchu hladkého - 9 -
papíru nebo také skla, které tvořilo výsledný nosič obrazu zvukových otáčelo
vln.
Jak
pomocí
z hodinových z membrány
se
papír
stočené
strojů,
p r u ž i n y,
jehla
zobrazovala
případně na
sklo
jakou něj
zvukovou
soustavně
známe
svým
třeba
kmitáním
linku.“( Fonoautograf,
15. 5. 2014, 1 )
Ilustrace 2: Fonoautograf h t t p : / / w w w. l i d o v k y. c z S prvním skutečně funkčním a praktickým řešením přišel
až
patentovat
Thomas
Edison,
Fonograf.
Fonoautografem Edouarda-Léon
který
Zřejmě
francouzského Scott
de
si se
roku
1878
nechal
stenografa Martinville.
a
nechal
inspirovat knihovníka Na
rozdíl
od fonoautografu jde o přístroj na záznam i reprodukci lidského hlasu, či jiného zvuku.
- 10 -
Dalším důležitým milníkem b yl objev roku 1889, kd y Emile Berliner vyn alezl gramofono vou desku a gramofon. Te n p ř e h r á v a l n o s i č e z p ů s o b e m m e c h a n i c k o a n a l o g o v ý m , kde
stranová
akustického
vých yl ka
tlaku.
označovala
Jeho
okamžitou
nevýhodou
b yla
úroveň
zprvu
velká
ozvučná trouba (zvukovod), která byla později nahrazena reproduktorem. Otáčení desky b ylo zpočátku zajišťováno pérovým
motorem,
který
se
natahoval
klikou.
Později
b yl pérový motor nahrazen motorem indukčním. Ne výhodou b yla také v počátku délka možného záznamu. Necelé čtyři m i n u t y. Dalším
zlomovým
kdy vynalezl záznamu
Gugliemo
zvuku.
rokem Marconi
Vyu žil
k
se
stal
s ystém záznamu
rok 1930,
magnetického h l a v y,
které
zmagnetizovaly daný úsek záznamového média. Do 70. let 20.
století
se
používaly
cívkové
magnetofony
a
pak
k a z e t o v é m a g n e t o f o n y. Optický záznam vznikl s vývojem zvukového filmu. Optická
zvuková
zvukového zvukové
pásu.
stopy
prochází
stopa
„Záznam
světlem
štěrbinou.
vhodného odpovídala
tvaru
je s
Ta
tak,
zaznamenávána se
provádí
konstantní zakrývána
aby
osvětlená
hodnotě
okraj
exponováním
intenzitou,
je
okamžité
na
stínem část
která masky
štěrbiny
akustického
tlaku
zaznamenávaného zvukového signálu. Pohyb stínu masky je dán pohybem zrcátka, které se pohybuje přesně podle změn akustického tlaku zaznamenávaného zvuku. Zdrojem světla
je
žárovka,
jejíž
světlo
se
soustředí
pomocí
kondenzoru (spojná čočka). Světlo pak prochází maskou, dopadá
na
poh ybující
se
zrcátko
a
odráží
se
od
něj,
prochází štěrbinou a čočkou je soustředěno na příslušné - 11 -
místo filmového pásu“. (Vývoj technických prostředků pro záznam zvuku, 2015, 12)
2.2 Vývoj zvukového filmu Z
počátku
Popřípadě
jej
vývoje
filmu
doprovázel
b yl
film
klavírista,
pouze
který
němý.
měl
mnohdy
nelehký úkol. Musel často improvizovat tak, aby nálada hrané
skladby
byla
v
na plátně.
Využívalo
přehrával
vybranou
souladu
se
také
hudbu.
s
obrazovým
objevu
Zde
obsahem
gramofonu,
docházelo
k
který
nutnosti
spustit a zastavit vybranou zvukovou nahrávku v přesně určený okamžik. Vznikl tak první pokus o s yn chronizaci obrazu se zvukem, která se stala velkým úskalím při vývoji zvukového
filmu.
a zvuková
složka
Pokud
by
přesně
totiž
nebyl y
časově
s v á z á n y,
by výsledný produkt působit spíše rušivě. zcela
nové umělecké i technické
obrazová
o b o r y.
mohl
Vznikl y také Umění filmové
hudby nebo filmový zvukař. Prvním zvukovým filmem se stal film Jazzový zpěvák režiséra Alana Croslanda, který b yl natočen roku 1927. Te n t o s n í m e k b y l z v u k o v ě p ř e l o m o v ý v t o m , ž e s e z d e poprvé
objevily
d i a l o g y.
Těch
ovšem
bylo
jen
několik.
Převážně byl film stále doplňován doprovodnou filmovou hudbou.
Te n t o
snímek
produkovala
společnost
Warner
Brothers, která za něj později dostala Oscara .
2.2.1 V Československu V Československu se se první zvukový film odvysílal až 16. dubna 1929. Stalo se tak k kině v Ústí nad Labem. O
toto
prvenství
se
postaral
hlavně
továrník
Heinrich
Schicht, který finančně pomohl německé firmě Wolframfilm, - 12 -
která krátký film vyrobila. První slova v ní pronesl sám pan továrník.
Nešlo
se promítal snímek
v
však
o
hraný
film.
První
Praze
13.
srpna
1929.
Loď
komediantů.
B yl
hraný
film
to
americký
Nicméně
prvním
československým hraným zvukovým filmem se stal roku 1 9 3 0 f i l m r e ž i s é r a K a r l a A n t o n a To n k a Š i b e n i c e . F i l m b y l však
původně
němý,
ozvučen
b yl
až
následně
ve francouzských filmových ateliérech. Film byl ozvučen současně do českého, německého i francouzského jaz yka . Využila se k tomu dánská technika od vynálezců Petersena a Poulsena.
2.3 Vývoj Dolby systému
Ilustrace 3: Ray Dolby w w w. d o l b y. c o m Ve l k ý m p r ů k o p n í k e m v o b l a s t i f i l m o v é h o a h u d e b n í h o zvuku je bezesporu firma Dolby Laboratories, kterou 1965 založil Ray Dolby poté, co se vrátil ze své stáže v Anglii. Před svým odjezdem do Anglie pracoval ve společnosti Ampex, kde patřil do týmu, který vyvinul první komerčně úspěšný
s ystém
a zvuku.
Ta k z v a n é
pro
s yn chronizovaný
„kvadruplexové - 13 -
záznam
pásk y“.
Ty
obrazu společně
s videorekordéry
od
firmy
Ampex
používala
Československá televize. Jeho o vyřešení
společnost zásadního
Dolby
Laboratories
problému
se
tehdejšího
snažila
zvukového
záznamu a jeho následné reprodukce. Tím problémem byl statický šum, který převážně v oblasti vyšších frekvencí citelně
rušil
v tichých nejnižší.
celkovou
pasážích, Ještě
Laboratories
nahrávku.
kde
téhož
je
odstup
roku,
založena,
Nejvýraznější
co
byla
signálu
b yla
to
b ylo
od
šumu
společnost
Dolby
vytvořena
první
generace
s ystému Dolb y NR 1. Systém se snažil s nížit nežádoucí šum na co nejnižší minimum a to tak, že nejproblematičtější pásmo vyšších frekvencí (které je na to nejnách ylnější) při záznamu znatelně zesílil. Naopak při reprodukci se signál opět zeslabil
na
požadovanou
úroveň. Tím se podařilo
výrazně omezit a zeslabit nežádoucí šum. Vznikly tak verze Dolby A, Dolby B a Dolby C. Dolby A fungovala celou
tak,
že
zvukař
nahrávku
do
v
nahrávacím
několika
studiu
rozdělil
frekvenčních
pásem
a jednotlivá pásma dle potřeby zesílil. Musel vše zapsat do protokolu, protože při následné reprodukci bylo potřeba dodržet
stejné
frekvenční
rozdělení.
Kvůli
obtížnosti
nastavení celého s ystému se Dolb y A uch ytilo převážně v profesionálních průmyslu.
Dolby
nahrávacích se
tak
stalo
studiích
a
synonymem
ve
filmovém
pro
omezení
šumu. Aby se omezení šumu z nahrávek mohlo využívat i v d o m á c í m p r o s t ř e d í , v z n i k l p o z d ě j i s y s t é m D o l b y B . Te n fungoval na bázi automatického rozdělení pouze vyššího pásma. Problém o všem nastal v případě, že záznam b yl 1
NR – Noise Reduction (potlačení šumu)
- 14 -
přehráván na jiném zařízení něž byl zaznamenáván. Mohlo d o j í t k n e ž á d o u c í m u z k r e s l e n í c e l é n a h r á v k y, k t e r á p a k mohla znít ještě méně kvalitně, než nebyl
použit.
Proto
musela
kd yb y s ystém Dolb y B
většina
světových
výrobců
m a g n e t o f o n u z a k o u p i t l i c e n c e o d D o l b y, a b y b y l y j e j i c h přehrá vače kompatibilní s nahrávkou. S ystém Dolb y C b yl d o k o n a l e j š í , a l e b y l n a t o l i k c i t l i v ý n a n a s t a v e n í m e c h a n i k y, ž e j e j p o u ž í v a l i p ř e v á ž n ě l i d é p r o s v é v l a s t n í ú č e l y. V roce 1986 vznikl no vý s ystém pro profesionální sféru.
Dolby
až o 25dB.
SR.
Pro
Dokázal
jeho
nežádoucí
obrovskou
účinnost
šum se
potlačit tak
stal
standardem pro filmové společnosti a nahrávací studia.
2.3.1 Prostorový zvuk Dolby Zejména pro kinematograf y b yl první systém Dolb y Stereo velkým přínosem. Do té dob y b yla většina kinosálů ozvučena pouze monofonně (pouze jeden zvukový kanál). Jen
ve
velkým
dovolit
městech
vícekanálový
A to velice
drahý
si
mohly
zvuk.
Te d y
magnetický
ty
největší
pouze
systém
dva
Cinema
kinosály k a n á l y. Scopeod
společnosti Fox. Systém Dolby Stereo dokázal na jeden 35mm
film
zaznamenat
ne
monofonní
signál 2,
jak
bylo
do té doby zvykem, ale stereofonní signál, kde je levá a pravá povedlo
strana
poslechu
odlišná.
Později
dokonce
n a j e d e n f i l m v m ě s t n a t č t y ř i k a n á l y, k t e r é b y l y
m a t i c o v ě z a k ó d o v á n y.
2
se
Zvukový signál, který má pouze jeden kanál.
- 15 -
Ilustrace
4:
Ilustrace
4:
Konfigurace Dolby 5.1 https :// comm ons .wikim ed ia.org Složitější
a
pokročilejší
systém,
zejména
pro
k i n o s á l y, s e j m e n o v a l D o l b y S t e r e o 7 0 m m S i x T r a c k , k t e r ý b yl
určený
záznamu kanálů)
pro
více se
70mm
f i l m y.
kanálů
zde
Mimo
(možnost
poprvé
objevil
rozšířenou
až
šesti
možnost
nezávislých
samostatný
kanál
pro
b a s o v o u s l o ž k u n a h r á v k y. D n e s j e z n á m n a p ř í k l a d j a k o v ý s t u p p r o s u b w o o f e r. S t o p a p r o b a s o v o u s l o ž k u n a h r á v k y nemusela Daný
být
přímo
přehrávač
zaznamenaná
využil
stopy levé
na a
filmovém
pravé,
od
pásku. kterých
odfiltroval veškeré frekvence nad 120 Hz. Pro
domácí
použití
byl
vyvinut
systém
Dolby
S u r r o u n d . Te n v y u ž í v a l v š e c h p ř e d n o s t í D o l b y D i g i t a l . M o h l také maticově zakódovat mezi kanály levé a pravé strany kanál
pro
Dialogová
dialogovou stopa
je
stopu
dnes
nebo
známá
efektovou
nejvíce
jako
stopu. středová
reproduktorová soustava, která je umístěna mezi pravou a levou.
Může
také
vzniknout
smícháním
signálů
levé
a p r a v é s t r a n y. P o t é s e a l e m u s í c e l k o v á h l a s i t o s t u p r a v i t
- 16 -
tak,
aby
celý
zvukový
s ystém
fungoval
komplexně.
Efektová stopa se používá převážně na reprodukci ruchů, zvuků
a
jiných
se zpravidla
za
možných
zvukových
posluchače
podnětů.
(diváka).
Dalším
Umísťuje vývojovým
s t u p n ě m s e s t a l D o l b y P r o L o g i c . Te n v y u ž í v a l v š e c h v ý h o d s ystému
Dolby
Stereo.
Ve l k o u
výhodou
byla
možnost
z a k ó d o v a t v í c e k a n á l o v ý z v u k d o j e d n é s t e r e o s t o p y, a t a k jej
nahrát
na
VHS,
televizního
signálu.
potřebovalo
na
popřípadě Naproti
konci
šířit
pomocí
Dolby
celého
běžného
Surround,
řetězce
daný
které
d e k o d é r,
povedlo se konstruktérům do Dolby ProLogic II vměstnat č i p , k t e r ý n a h r a d i l c e l ý d e k o d é r. Ve s v ě t ě d o m á c í h o p o u ž i t í to b yl v e l k ý p ř e vr a t . Vr c h ol e m v íc e s to p é ho z á zn a m u p r o televizní Dokázal
a
filmové
zakódovat
využití i
se
stal
stereofonní
Dolby
ProLogic
efektovou
stopu.
II. Tím
pádem možnost přenášených stop vzrostl na pět.
2.3.2 Digitální zpracování prostorového zvuku S příchodem digitálního záznamu a přenosu video a audio
signálu
vznikl
Dolby
Digital.
Vznikal
souběžně
s formátem DVD Video. Značně se zvýšila kvalita celého poslechu i záznamu. S ystém obsáhl až pět samostatných stop. Levá, centrální, pravá, levá efektová zadní a pravá efektová
zadní.
Všechny
kanály
dokázaly
přenést
celé
slyšitelné frekvenční spektrum. Od 20 Hz až po 20 kHz. Vznikl tak známý model 5.1, který se v hojné míře používá dodnes. Jednička znamená samostatnou basovou složku, která je omezena pouze pod 120 hZ. Převážně pro domácí využití
b yl
vyvinut
s ystém
Dolby
Digital
5.1
EX.
Te n
dokázal zakódovat i zadní centrální efektovou jednotku. S tímto systémem bylo tedy možné dosáhnou konfigurace - 17 -
reproduktorových
soustav
až
6.1
nebo
dokonce
7.1.
V d o m á c í m p r o s t ř e d í s e t y t o s y s t é m y p ř í l i š n e u c h y t i l y. S vý vo j e m Bl u - R a y d i s ků v z n i kl s ys t é m D ol b y Tru e HD . Te n
využívá
kompresní
Te n p o d p o r u j e
vysokou
bezztrátový
kvalitu
až
formát
šesti
MLP 3.
samostatných
kanálů 192 kHz a 24 bit a až osmi samostatných kanálů v kvalitě
96 kHz
a
24 bit.
Přestože
zvuková
kvalita
u tohoto formátu je bezesporu výborná, mnoho Blu-Ray filmu takto nebylo nahráno. Systém se ujal spíše u formátu DTS-HD.
2.4 Vývoj ostatních systémů Další
společnosti
zabývající
se
záznamem
a reprodukcí prostorového zvuku nemusí být nutně mladší než společnost Dolby Laboratories, ale většina pracuje na zdokonalení a vývoji prostorového zvuku kratší dobu. „Pro počet
zlepšení
kanálů
kvality
a
Při kvadrofonním
vznikl
re produkce např.
záznamu
zvuku
se
kvadrofonní
mikrofony
snímají
zvětšil s ystém. přední
i z a d n í p r o s t o r a p o u ž í v a j í s e č t y ř i r e p r o d u k t o r y. K p ř e n o s u j e m o ž n é p o u ž í t č t y ř i s a m o s t a t n é k a n á l y, n a p ř . s y s t é m C D 4 . Te n t o s y s t é m v š a k n e u m o ž ň u j e j i n ý n e ž č t y ř k a n á l o v ý magnetický záznam.“ (Šrámková, 1986, 91)
2.4.1 Digital Theatre System (DTS) Společnost Digital Theatre S ystem (DTS) založil roku 1990 Beard společně s režisérem Stevenem Spielbergem. Chtěli docílit dokonalého zvuku, jelikož (podle Spielberga) do
té
doby
žádný
systém
nedosahoval
požadovaný ch
kvalit. Vývoj tohoto systému začal v roce 1991. V té samé 3
Meridian Losless Packing
- 18 -
době
začala
na s ystému
společnost Dolby
Dolby
Digital.
Laboratories
Společnost
DTS
pracovat však
svůj
s ystém představila už roku 1993, kd y jej režisér Ste ven Spielberg použil do svého filmu Jurský park. Oproti tomu se s ystém Dolb y Digital objevil až roku 1995. I když systém používá ztrátovou kompresi, dosahuje výsledků jako u bezztrátové komprese. Je to díky možnosti využití
vysokého
datového
toku,
který
je
maximálně
1536 kbit/s. Spodní variantou datového toku je 768 kbit/s, což
je
nejčastěji
využívaný
datový
tok
pro
formát
DVD video. Nejmodernější variantou DTS je DTS 96/24. Jde o vysokou kvalitu zvuku o rozlišení 24 bitů a frekvenci 96 kHz.
Te n t o
DVD audio.
formát
Jelikož
se
se
používá
jedná
o
také
pro
ztrátovou
systém
kompresi,
je možné nastavit kompresní poměr od 4:1 až po poměr 8:1. Stejně jako u systémů Do lby může i DTS nabídnou řadu
možných
konfiguraci.
Nejčastější
jsou
DTS
5.1
a D T S - E S M a t r i x 6 . 1 . Te n p o u ž í v á p o d o b n ý s y s t é m j a k o Dolby Digital 5.1 EX a to tak, že zadní prostřední kanál je součástí
obou
zadních
kanálů,
nebo
pouze
jednoho
z nich. V DTS-ES Discrete 6.1 je zadní prostřední kanál zakódován samostatně. Lze jej také přehrát na domácím kině v konfiguraci 7.1 tak, že daný kanál použijeme buď z levého
nebo
pravého
zadního
reproduktoru.
Neméně
obvyklým s ystémem je také DTS NEO:6, který funguje na podobném že ze stereo
principu
jako
nahrávky
Dolby dokáže
do konfigurace 5.1 nebo 6.1.
- 19 -
Pro
Logic
rozkódovat
II
tak, zvuk
2.4.2 Sony Dynamic Digital Sound (SDDS)
Ilustrace
5:
Ilustrace
5:
Konfigurace 7.1 systému SDDS https :/ /cs .wik ipedia.org Jak již název systému napovídá, jedná se o systém v y v i n u t ý s p o l e č n o s t í S o n y. O p r o t i s y s t é m ů m D o l b y a D T S s e j e d n á o s y s t é m , k t e r ý j e k p o u ž i t í j e n p r o k i n o s á l y. Jedná
se
konfiguraci.
totiž
o
(pro
domácí
Jde
sice
o
konfiguraci
využití) 7.1,
nezvyklou
ale
s
jiným
s ystémem umístění jednotli vých reproduktoro vých soustav než
u
konkurence.
Sestava
reproduktorových
soustav
plátnem
efektových
a
umístěných
dvou za
je co nejvěrnější
divákem. umístění
se
skládá
umístěných
za
z
promítacím
reproduktorových Výhodou
vnímaného
tohoto zvuku
pěti
z
souprav s ystému předních
reproduktorů. Divák má dojem dokonalého stereo obrazu dosaženého
pečlivým
rozložením
a smícháním
zvukové
s t o p y d o p ř e d n í c h p ě t i r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v. Ve l k á řada
kino
sálů
ovšem
nedisponuje
daným
počtem
reproduktorových soustav umístěných za plátnem. Pro tyto - 20 -
sály dokáže být tato nahrávka rozkódována do tří předních reproduktorových
s o u s t a v,
kterými
je
většina
kino
sálů
vybavena. Dojem už není sice tak dobrý jako u originálního rozložení,
ale
stále
Nevýhodou
tohoto
jde
o
systému
je
velice
kvalitní
absence
více
s ystém.
efektových
kanálů (jsou pouze dva, ale i to je u převážné většiny kinosálů dostačující).
2.4.3 Head-related transfer function Head-related reprodukce
prostorového
reproduktorových Při využití signálu
této
reproduktorové
pouze
zvuku
soustavě,
a komplikovanější ucha
Te d y
se
jak
je
je
to
u
v
ps ychologie
jedné
klasického
mnohem se
páru.
zvukového
zvuku
běžné
Vyu žívá
dvou
stereo
umístění
daného
systém
pouze
běžného
o
proces.
zvukového signálu.
využití
pozice
Jde
a
(HRTF)
za
zesílením
poslechu.
lidského
function
s o u s t a v. funkce
nedělá
stereo
transfer
složitější
zde
vnímání
f yziologie směrovosti
Umístění daného zvuku do prostoru
se provádí tak, že se v jedné reproduktorové soustavě daný zvuk (například výstřel) ozve s menším zpožděním než
v
druhé
reproduktorové
soustavě
(simuluje
se vzdálenost od zdroje s projevením stínu a natočením hlavy),
dosáhne
dolehne
zvuková
reproduktorová potichu
se
fázového
vlna
v
soustava
(simulace
útlumu
posunu
jiný
(na
okamžik
reprodukuje hlasitosti
každé c yklu),
daný
ucho jedna
výstřel
zvukového
více
signálu
v závislosti na vzdálenosti, kterou zvuková vlna urazila) a dalšími
nezbytnými
dosáhnou
například
úpravami. dojmu,
že
Těmito daný
úpravami zvuk
se
lze ozval
za divákem (posluchačem), nebo kdekoli jinde kolem něj. Te n t o s y s t é m s e z d á b ý t j a k o n e j e f e k t i v n ě j š í , a l e n a r a z í m e - 21 -
zde
na
mnoho
problematických
faktů.
Například
už při tvorbě takové nahrávky musíme počítat s tím, kde bude
divák
přesně
reproduktorovými
sedět,
úhel
soustavami
musí
mezi být
jednotlivými
30°-45°,
jinak
se situování zvukových signálů neprojeví. Nejširší oblast využitelnosti
tohoto
s ystému
se
ukázala
v
oblasti
p o č í t a č o v ý c h h e r, k d e s e p o č í t á p ř e v á ž n ě s t í m , ž e h r á č má při hraní nasazená sluchátka.
- 22 -
3 A k u s t i k a p ro s t o r u Problém akustiky je základní problematikou velkého m n o ž s t v í p r o s t o r. A ť u ž j d e o k i n o s á l y, d i v a d l a , k u l t u r n í s t ř e d i s k a n e b o i k o n c e r t n í s á l y. J e p o t ř e b a s i u v ě d o m i t , že každý divadelní nebo i hudební st yl vyžaduje odlišnou akustiku prostoru. Proto univerzální prostory nebývají vždy vhodným řešením. Jen pro představu. Pokud je daný sál určen například pro operu, ve které je velice důležitou součástí taková akustika, ab y b yl operní zpě vák sl yšet i v poslední řadě hlediště, musí akustika prostoru splňovat u r č i t é p a r a m e t r y. A ť j d e o r ů z n é a k u s t i c k é o d r a z n é d e s k y n e b o j i n é a k u s t i c k é p r v k y, k t e r é u m o ž ň u j í š í ř e n í z v u k o v é v l n y, p o p ř í p a d ě j e j í a d e k v á t n í z e s í l e n í . P o d o b n ě t o p l a t í také pro sály určené pro činoherní divadlo. Výjimkou jsou sály určené pro muzikálové, nebo jiné hudební divadlo, kde je nedílnou součástí zpěv nebo mluvení na mikrofony a m i k r o p o r t y.
Často
se
zde
také
pracuje
s
kapelou,
popřípadě orchestrem, který je nutné adekvátně zesílit. Nejen
z
důvodu
slyšitelnosti
oproti
hlasitosti
zpěvů,
ale také kvůli jednotnosti celkového poslechového vnímání daného
díla.
Zde
je
v
jisté
míře
také
důležitá
nosná
akustika prostoru, ale s tím rozdílem, že ne vždy je chtěná tak vysoká odrazovost zvukových vln, jako třeba při opeře nebo činohře. Využívá se menší odrazi vosti, a to z důvodu časté reprodukce časté zvukové informace z jeviště. Podobný
princip
platí
také
u
sálů
určených
p r o h u d e b n í v y s t o u p e n í . Ve l k ý r o z d í l j e n a p ř í k l a d u s á l ů vhodných na reprodukci vážné klasické hudby a koncertů moderní hudby jako je například popová, rocková nebo jazzová hudba.
- 23 -
Své kde se
vlastní také
akustické
počítá
s
parametry
reprodukcí
mají
i
zvukové
k i n o s á l y, informace.
Zejména v sálech, kde se využívá reprodukce prostorového zvuku. nebo
Společnosti DTS)
mají
(jako
například
často
přesně
Dolby
Laboratories
určené
podmínky
p a r a m e t r y, j a k é m u s í d a n ý s á l s p l ň o v a t . J i n a k nedostane
povolení,
aby
se
reprezentoval,
a
daný sál
že
vyu žívá
dané technologie.
3.1 Obecné „Provozování či umělecké,
je
v uzavřeném
h u d b y,
převážně
neoddělitelně
prostoru.
té
spojeno
Účinek
klasické,
vážné
šířením
zvuku
s
uzavřeného
prostoru
na zvukový vjem objevil už člověk v jeskyních paleolitu. Uzavřený prostor dával člověku nejenom pocit bezpečí, ale také
prodlužoval
a
zesiloval
jeho
hlas.
Zákonitosti
odrazu a pohlcování zvuku znali už středověcí stavitelé a z ej m é na je j i ch ná s l ed o vn í c i . Ti p o t o m s vý m i r o m án s k ý m i bazilikami,
gotickými
ale i operními
katedrálami
divadly
či
a
barokními
autonomními
c h r á m y,
hudebními
sály
v y t v o ř i l i p r o s t o r y, k t e r é a k u s t i c k ý m i v l a s t n o s t m i v ý r a z n ě ovlivňovaly vývoj hudby a zvukového myšlení v evropském regionu
po
instrumentální nejenom
řadu
staletí.
hudební
dobou
produkovaného
projev
dozvuku a
Vo k á l n í a
zároveň
byl její
a
následně
silně
determinován
závislosti
vnímaného
též
tónu,
na ale
výšce také
přítomností rušivých odrazů či nerovnoměrného rozložení zvukové
energie.
Postupně
se
mezi
hudbou,
prostorem
a sluchovým vjemem posluchače vytvořil vztah, ze kterého vypl yn ula
řada
subjektivních
a
empirických později
poznatků
objektivních
–
kritérií
budoucích akustiky
hudebních prostorů, tj. koncertních sálů, operních dómů, - 24 -
sakrálních
objektů,
ale
i
nahrávacích
studií,
zvukově
režijních místností či dalších účelových prostorů pro „živé“ provozování hudby či poslech hudebních nahrávek. Prostorová akustika je vědní disciplína, za jejíhož zakladatele
je
považován
Wallace
Clement
Sabine
(1868 - 1919). Disponuje dnes moderními prostředky jak pro měření akustických vlastností stávajících hudebních prostorů, tak pro simulaci těchto vlastností při navrhování p r o s t o r ů n o v ý c h “ ( Vo n d r á š e k M a r t i n , 2 0 0 8 , s t r. 7 ) Dalo
by
na špatnou akustika
se
a
říct,
že
dobrou. Ale
může
být
akustiku
je
vhodná
to
silně
(nebo
i
lze
dělit
pouze
zavádějící. nevhodná)
Daná pouze
pro danou situaci, vystoupení nebo reprodukci.
3.2 Ovlivnění akustiky Nejčastěji p r v k y.
Lze
lze
přímo
částečně
ovlivnit
upravit
akustiku
akustiku
akustickými
prostoru
také
rozmístěním, popřípadě využitím dalších reproduktorových s o u s t a v.
Nastávají
filharmonie
vystupuje
například
situace,
(koncertuje)
mimo
že
orchestr
koncertní
sál.
Například na různých letních, venkovních koncertech nebo „Open
air“
že se koncert akustických
festivalech. odehrává odrazných
ve
Často
nastává
volném
prostoru,
prvků.
Spoléhá
situace, tedy se
bez
pouze
na zvukový signál reprodukovaný soustavami reproduktorů a jejich rozmístěním. U poslechu klasické vážné hudby je posluchač
zvyklý
na
poslech
v
daném
prostředí.
C o ž j s o u k o n c e r t n í s á l y. Z d e d o c h á z í k v e l k é m u m n o ž s t v í odrazu od bočních a zadních stěn sálu a tím k onomu optimálnímu a zvyklému poslechu. Na koncertě ve volném prostoru tento jev nelze zcela nahradit, ale je možnost - 25 -
jej z části simulovat. A to přidáním soustavy reproduktorů. Minimálně
za
posluchače.
Do
těchto
reproduktorových
s o u s t a v m ů ž e z v u k a ř p ř i d a t p o u z e z e f e k t o v a n ý z v u k . Te n t o z v u k s i m u l u j e z a d n í s t ě n u z a p o s l u c h a č e m . Ta t o s t ě n a funguje v podstatě také jako „reproduktorová soustava“. Odráží
určitý
do této
zvuk.
Určitou
reproduktorové
zvukovou
soustavy
za
informaci. divákem
Signál
musí
být
adekvátně zpožděný (o délku mezi reproduktory a hlavní reproduktorovou dozvukového
soustavou)
efektového
a
s
vhodnou
signálu,
který
kombinací
simuluje
onen
dozvuk v koncertním sále. Často se tento způsob simulace akustického prostředí může vyu žít v případě, že je v zadní části
hlediště
postavena
elevace 4
pro
d i v á k y.
Pokud
je přítomnost zadních reproduktorových soustav nechtěná (hlavně
z
vizuálního
hlediska),
můžou
se
dané
reproduktorové soustavy umístit pod diváky pod elevaci. Jejich
umístění
však
ale
bude
ve
stejném
směru
jako
hlavní reproduktorová soustava. Za diváky se poté umístí odrazná plocha, od které se zvuková informace z těchto reproduktorových
soustav
odrazí.
Pokud
je
tento
zvuk
v optimální hlasitosti, plní pouze úlohu simulace prostoru. Divák jej nevnímá jako majoritní. Divák tedy o umístění těchto reproduktorových soustav nemusí vůbec vědět. Podobným
způsobem
lze
umístěním reproduktorových
simulovat
akustiku
také
soustav po bocích hlediště
nebo části pro posluchače. Akustiku předměty
(i
prostoru lidé),
se s rozmístěním
4
ovlivňují
které
jsou
veškerých
v
určité
zde
míře
veškeré
u m í s t ě n y.
Nejvíce
komponentů
J d e o k a s k á d o v i t ě z v y š u j í c í s e p r o s t o r p r o d i v á k y.
- 26 -
pracuje
v nahrávacích
studiích,
kde
jsou
požadovány
t y n e j p ř í s n ě j š í p o d m í n k y. Akustiku
prostoru
lze
ovlivňovat několika
z p ů s o b y.
Pohlcením určitých zvukových frekvencí, jejich zesílením či rozptýlením.
3.3 Akustické prvky Existuje velké množství a druhy akustických prvků a materiálů.
Absorpční
(absorbovat)
určité
materiály
množství
dokáží
zvukových
vln.
pohltit Existují
m a t e r i á l y p r o p o h l c e n í p o u z e n í z k ý c h f r e k v e n c í . To j s o u t z v. b a s o v é p a s t i . V y r á b ě j í s e n e j č a s t ě j i z a k u s t i c k é p ě n y, skelné vaty nebo akustického molitanu. Jejích umístění bývá
zpravidla
k největší dokonce
v
rozích
kumulaci k
situaci,
místnosti.
basových kdy
je
Zde
frekvencí.
zesílení
totiž
dochází
Může
basových
dojít
frekvencí
v rohu místnosti až o 12 dB vyšší, než v jiných částech místnosti.
Ilustrace 6: Akusticky upravená místnost h t t p : / / w w w. a l f a c o u s t i c . c z - 27 -
3.4 Měření akustiky Měření poměrně
akustiky starou,
prostoru avšak
je
vědní
moderními
disciplínou
technologiemi
a metodami se toto odvětví může p yšnit až s rozvojem moderních zvukových a výpočetních technologií. „Základní charakteristikou, popisující vlastnosti uzavřených prostorů z
hlediska
prostorové
a k u s t i k y,
je
doba
dozvuku,
což
je doba, která upl yne od okamžiku vypnutí zdroje zv uku do okamžiku, poklesne se však
o
kdy
hladina
60 dB
hodnota
akustického
oproti doby
původní
dozvuku
tlaku
hladině.
v
prostoru
Při
nezjišťuje
měření
sledováním
celého poklesu o 60 dB, nýbrž pouze na základě části tohoto
poklesu.
Existuje
Podle
zvoleného
doba
dozvuku
několik
způsobu
způsobů
vyh odnocení
označuje.
Nejčastěji
dozvuku T30 (vyhodnocena
vyh odnocení.
se
se
z poklesu o
pak
zjištěná
používá
doba
30 dB), dalšími
užívanými jsou doby dozvuku T 20, T10 (T20 vyhodnocena z poklesu o 20 dB, T10 vyhodnocena z poklesu o 10 dB) a t z v.
počáteční
doba
dozvuku
EDT
(vyhodnocena
z počátečních 10 dB poklesu). Avšak různými kvalitu
doba
dozvuku,
z p ů s o b y, uzavřeného
v uplynulých
ani
b yť
zdaleka
prostoru
desetiletích
vyhodnocená nepopisuje
beze
zbytku.
definována
několika
akustickou Proto
řada
b yla
dalších
charakteristik, z nichž některé jsou sice s dobou dozvuku d o z n a č n é m í r y k o r e l o v á n y, p ř e s t o v š a k p o p i s u j í i t a k o v é aspekty akustického chování prostoru, o nichž hodnoty doby
dozvuku
dostatečně
( Vo n d r á š e k , 2 0 0 8 , 9 )
- 28 -
nevyp ovídají.“
K
měření
všesměrového odkud
se
nejčastěji
při z
akustiky
zdroje
zvuku,
produkci
se který
zvuková
orchestřiště,
nejčastěji je
umístěn
informace
popřípadě
využívá
z
v
šíří.
pódia.
místě, Te d y Snímá
s e n ě k o l i k a v š e s m ě r o v ý m i m i k r o f o n y, k t e r é j s o u u m í s t ě n y do předem definovaných pozic. Pro přesnější měření a pro p ř i b l í ž e n í p o s l e c h u d i v á k a s e p o u ž í v á t z v. u m ě l á h l a v a s torzem.
Ilustrace 7: Umělá hlava w w w. n e u m a n n . c z
- 29 -
4 Z á zn a m z vu k u Nutnost
zaznamenat
zvuk
přinesl
nejvíce
rozvoj
komunikačních technologií a kinematografie. A to již na konci 19. století. Šlo o snahu co nejvěrněji zaznamenat originální zvuk (zvukové vlnění) a následně tento záznam reprodukovat.
O
tom,
že
se
nejednalo
o
jednoduchá
zařízení, svědčí fakt, kolik nedokonalých a nedokončených vynálezů
v
oboru
záznamu
nepřijato
veřejností
jak
zvuku
b ylo
odbornou,
tak
nedokončeno, komerční
nebo
jednoduše nefungovalo tak, jak mělo.
4.1 Obecné Záznam
zvuku
se
datuje
od
konce
19.
století.
Přesněji od roku 1877, kdy americký vynálezce Thomas Alva Edison zhotovil první použitelný přístroj na záznam zvuku. Phonograf. Šlo čistě o mechanický záznam zvuku. V tomto případě o mechanický hloubkový záznam zvuku. Záznam
byl
odpovídala
vryt
jehlou
do
aktuálnímu
válečku
a
akustickému
hloubka
drážky
tlaku.
Dalším
vynálezem v oblasti mechanického záznamu b yl gramofon. Te n v š a k n a r o z d í l o d P h o n o g r a f u v y u ž í v a l m e c h a n i c k ý stranový
záznam
aktuálnímu
zvuku.
akustickému
Stranová tlaku
vých yl ka
zvukové
odpovídala
n a h r á v k y.
Te n t o
s ystém se uch ytil téměř na celé 20. století, kd y v jeho první polovině b yl hojně vyu žíván i v profesionální praxi. Ze začátku pouze monofonně, později také stereofonně. Te n t o z á z n a m b y l s t r a n o v ě - h l o u b k o v ý a d o k á z a l h o s e j m o u t i monofonní gramofon. Na každé straně vyryté drážky byla zaznamenaná jedna stopa a gramofon snímal součet obou těchto
kanálů,
které
následně
- 30 -
vyh odnotil
jako
dvě
s a m o s t a t n é s t o p y. S t e r e o f o n n í g r a m o f o n d o k á z a l s n í m a t jednotlivé stopy zvlášť. Dalším vývojo vým krokem b yl optický záznam zvuku, k t e r ý v z n i k l s o u b ě ž n ě s e v z n i k e m z v u k o v é h o f i l m u . Te d y přibližně
ve
20.
s yn chronizace
letech
20.
zvukového
obrazovým.
Prvním
b yl záznam
hustotní,
století.
záznamu
použitým kdy
typem
hustota
Nutností se
záznamem
optického černého
byla
záznamu pole
byla
úměrná aktuálnímu akustickému tlaku zvukového signálu. Te n t o z á z n a m b y m ě l v š a k p r o b l é m s p ř e s n o s t í z p ě t n é reprodukce a s jejím zkreslením. Proto se vyvinuly další z p ů s o b y. Kvazihustotní
záznam
je
obdobou
hustotního
záznamu, kde hladina aktuálního akustického tlaku je dána h u s t o t o u p ř í č n ý c h č a r. Z j e d n o d u š e n ě s e t o m u t o p r i n c i p u mezi
odbornou
veřejností
říkalo
také
hustotní
záznam,
protože původní hustotní styl záznamu se již nepoužíval.
Ilustrace 8: Optické záznamy http: //f yz ika.jreich l.com
- 31 -
Dalším
možným
Jedná se o
záznamem
je
záznam
plochový.
záznam, kde je část plochy černá a část bílá.
Aktuální akustický tlak záznamu je úměrný poměru těchto dvou
b a r e v.
názvem
Te n t o
způsob
amplitudový.
se zvuková
stopa
záznamu
Je
je
znám
to
podobný
zobrazuje
například
také
způsob, v
pod
jakým
nahrávacích
programech na počítačích. Na filmových pásech mohl být tento
záznam
Dvoustranný a dokáže
buď
je
zaznamenán
tak
a nepřesnosti funguje
následně v
na
jednostranný
následné
podobném
nebo
dvoustranný.
s yme tricky
vedle
eliminovat
drobné
reprodukci.
Pro
principu
sebe ch yb y
představu:
jako
symetrický
a nes ymetrický signál, kterým vlastně plocho vý záznam je. Přestože
všechny
druhy
záznamu
byly
hojně
v y u ž í v a n é a v e s v é d o b ě t o b y l y v e l i c e p o k r o k o v é z p ů s o b y, stále s sebou nesly jistá omezení. A to hlavně nemožnost zpětné
opravy
nebo
přemazání.
To
vyřešila
myšlenka
m a g n e t i c k é h o z á z n a m u z v u k u . Ta t o m y š l e n k a s e z r o d i l a j i ž ve 30. letech 20. století. První magnetické záznamy se p r o v á d ě l y n a o c e l o v é p á s k y. Ty b y l y o v š e m p r o s v o u m a l o u trvanlivost
a
páskem
feromagnetickou
s
menší
kvalitu
záznamu vrstvou
z
nahrazeny magneticky
časem tvrdé
l á t k y. D o s á h l o s e t í m m n o h e m v ě t š í t r v a n l i v o s t i z á z n a m u . Dalším
vylepšením
předmagnetizace, zvukového
b yla
která
záznamu
posunula
mnohem
dál.
vysokofrekvenční výslednou Přesto,
že
kvalitu název
magnetofon byla původně obchodně chráněná značka firmy Te l e f u n k e n , z a ž i l s e t e n t o n á z e v p r o v e š k e r á z a ř í z e n í , která
uměla
číst
a
zaznamenávat
záznam.
- 32 -
tento
magnetický
Postupem
času
se
magnetický
záznam
vyl epšil
a zjednodušil natolik, že se stal běžným i v amatérské praxi.
A
kvalita
těchto
zvyšovala.
Největší
20. století
a
trvá
amatérských
pokrok do
zařízení
nastal
dnešní
v
d o b y.
se
druhé Jak
stále
polovině
v
záznamu
analogového, tak v záznamu digitálního signálu. I přes zdánlivou dokonalost magnetického záznamu se
hledaly stále
zaznamenat.
nové
Kladly
p o s t u p y,
jak
zvukovou
stále
větší
nároky
se
informaci na
počet
jednotlivých zvukových stop, na malé zkreslení záznamu a na kvalitu výsledné reprodukce. Na tyto požadavky bylo odpovězeno informace.
vznikem Jedná
digitálního
se
o
záznamu
skládání
zvukové
digitální
informace
(kombinace jedniček a nul). Ač se může zdát, že digitální záznam
je
mnohem
kvalitnější
než
záznam
analogový,
opak může být mnohdy pravdou. Protože digitální záznam zaznamenává
jen
jednotlivé
kousky
celého
průběhu
z v u k o v é v l n y, k d e ž t o a n a l o g o v ý z á z n a m z a z n a m e n á v á t u t o informaci celou. Ovšem pro lidské ucho je tento rozdíl velice malý a tedy ho při dobře pořízené a zaznamenané nahrávce ani nepozná. Spíše než na tento průběh je lidské ucho
více
náchylné
nedokonalosti,
které
na
vedlejší
vzniknou
při
šumy
a ostatní
pořízení
a zpětné
reprodukci analogového záznamu.
4.2 Živé snímání Pro kvalitní záznam a následnou kvalitní reprodukci zvukového signálu je velice důležitý první prvek celého elektroakustického
řetězce.
zvukového
mikrofonem.
velká
řada
signálu
jednotlivých
A
t yp ů
- 33 -
to
je
Pro a
samotné tyto
účely
konstrukcí
snímání existuje
mikrofonů.
J e d ů l e ž i t é s i u r č i t , c o b u d e v ý s l e d k e m z v u k o v é s t o p y. R o z d í l n ě s e p ř i s t u p u j e k z á z n a m u k o n c e r t u , d i v a d e l n í h r y, hudebního
divadelního
představení,
mluveného
slova,
hraného filmu nebo k přímému přenosu. Nejsou to zdaleka všechn y t yp y možných zaznamenávaných situací, ale jedno mají
společné.
Ke
každé
jednotlivé
situaci
se
musí
p ř i s t u p o v a t i n d i v i d u á l n ě . Ta k é j e d ů l e ž i t é s i p ř e d e m u r č i t , v jakém formátu bude výsledná zvuková nahrávka. Zda jde o mono záznam, stereo záznam nebo záznam prostorového zvuku.
4.2.1 Mikrofony Existují
různé
konstrukce
mikrofonů.
D ynamický,
kondenzátorový, elektronkový, páskový a mnoho dalších. Každý mikrofon má také své frekvenční pásmo, ve kterém je
schopen
zvukový
signál
zpracovat.
To
je
důležité
si uvědomit, jelikož nevhodný výběr mikrofonu může velice
I l u s t r a c e 9 : S a d a m i kro f o n ů p ro pros torové s ním ání w w w. d p a m i c r o p h o n e s . c o m
- 34 -
negativně ovlivnit výslednou zvukovou kvalitu Detailní
popis
jednotlivých
konstrukcí
a
n a h r á v k y. f yzikálních
principů snímání mikrofonu není tématem této diplomové p r á c e , a p r o t o s e o m e z í m e p o u z e n a o b e c n é p ř í p a d y. Pokud má být cílovou nahrávkou zvuková stopa, která směřuje snímaný prostor do do dvou a více zvukových kanálů, můžeme mluvit o prostorovém snímání. Podmínkou pro záznam prostoro vého (vícekanálového) zvuku je vyu žití minimálně
dvou
směrových
mikrofonů,
popřípadě
speciálních mikrofonů určených pro záznam prostorového z v u k u . P o k u d z a z n a m e n á v á m e d v ě s a m o s t a t n é s t o p y, j d e o stereo
záznam
se s oblibou
zvukové
vyu žívají
Ilustrace
n a h r á v k y.
speciální
10:
V
moderní
„surround“
Mikrofon
pro
s ním ání pros torového z vuku h t t p : / / w w w. b r o a d c a s t e r i n f o . n e t - 35 -
době
m i k r o f o n y.
Te n t o
„surround“
mikrofon
dokáže
snímat
celý
prostor
kolem něj a vlastním rozestavěním vnitřních komponentů (popřípadě vlastním algoritmem) dokáže vyslat i několik n e z á v i s l ý c h z v u k o v ý c h s i g n á l ů . E x i s t u j í t a k o v é m i k r o f o n y, které zaznamenávají zvuk přímo do rozložení 4.0, 5.1, 7.1 či 8.1 s ystému. Výrobou tako vých mikrofonů se zabývají n a p ř í k l a d f i r m y S e n n h e i s e r, H o l o p h o n e , D PA M i c r o p h o n e s n e b o D i r k B r a u n e r. N e e x i s t u j e j e d n o t n ý p r i n c i p s n í m á n í prostorového
zvuku
jedním
mikrofonem.
Jelikož
jde
o techniku poměrně mladou, snaží se každá firma, která se zabývá
vývojem
a
výrobou
takovýchto
mikrofonů
pro snímání prostorového zvuku, vymyslet vlastní postupy a p r i n c i p y, j e j i c h ž v ý s l e d k e m j e c o m o ž n á n e j j e d n o d u š š í použití s důrazem na co možná nejvyšší kvalitu zvukového záznamu. Ve
filmovém
prům yslu
se
tento
typ
prostorového
mikrofonu používá až v posledních letech. Neznamená to ovšem, že by se dříve nevyužívalo prostorového zvuku. Stejně jak v převážné většině nových filmů, tak i velké množství
starších
prostorového
snímku
zvuku,
b ylo
využívající ch
snímáno
několika
možnosti m i k r o f o n y.
Není výjimkou, že kompletní vícekanálová zvuková stopa se tvoří až postprodukčně ve zvukovém studiu.
4.3 Postprodukce Postprodukce důležitou
je
součástí
proces,
který
finalizace
je
nesporně
každého
velice
filmového
a televizního snímku. Zvuková postprodukce má několik částí.
První,
d i a l o g y.
snad
Úprava
zaznamenány
nejdůležitější dialogů,
kontaktně,
které
etapou, jsou
popřípadě
- 36 -
jsou
mluvené
při
natáčení
nastane
nutnost
dialogy dotočit ve studiu. Poté nastane práce s ruchovou zvukovou složkou a s hudbou. V případě, že finální zvuková složka má být schopna vícekanálové reprodukce, je postprodukce filmové zvukové stopy složitější a náročnější. Je nutné si určit, pro jakou konfiguraci
má
být
Zda pro klasické
zvuková
stereo
systémy
složka 5.1,
7.1
určena. nebo
jiné
a l t e r n a t i v y. V p o s l e d n í c h l e t e c h s e v y u ž í v á s y s t é m ů j a k o Dolby Atmos nebo systém Auro 3D od společnosti Barco (více v kapitole S ystémy pro vyu žití v kinech). V drtivé většině filmových zvukových stop je kladen důraz na jednoduchou stereo konfiguraci. Levou a pravou přední reproduktorovou soustavu, kdy jsou do těchto dvou k a n á l ů u m í s t ě n y v p ř e v á ž n é v ě t š i n ě v e š k e r é d i a l o g y. Č a s t o jsou doplněny centrálním reproduktorem. Do efektových zvukových
kanálů
soustava,
(levá
nazývaná
a
pravá
také
zadní
surround
reproduktorová reproduktorová
soustava) jsou vmíchávány převážně ruchy a doplňující zvukové informace. Vhodné vymíchání zvukové nahrávky a její následné umístění do prostorového zvuku umožní vhodnou lokalizaci jednotlivých zvukových prvků. Ve š k e r é
techniky
míchání
zvukových
stop
do prostorového zvuku musejí mít jedno společné. Musí vždy vhodně fungovat i do konfigurace 2.0 (stereo), nebo dokonce do mono konfigurace. Nejvíce to platí v případě, že film s vyu žitím prostoro vého zvuku je promítán pomocí televize.
Musí
být
srozumitelný
a
televizorech,
které
vždy
dobře
jistota,
zvukově
umožňují
že
daný
znějící
i
pouze
(mono) signálu (stop y).
- 37 -
film
bude
na
starších
reprodukci
jednoho
Postprodukce ve zvukových programů.
vícekanálového
studiích
za
zvuku
pom oci
Nejrozšířenějším
probíhá
profesionálních
programem
pro
míchání
z v u k o v é s t o p y j e p r o g r a m P r o To o l s o d s p o l e č n o s t i A v i d . Mimo jiné umožňuje mix zvukové složky od sterea, přes 5 . 1 k o n f i g u r a c i , a ž p o v í c e k a n á l o v é z v u k o v é s l o ž k y. N e n í to samo sebou jediný program určený pro míchání zvukové s l o ž k y,
ale
mezi
je nejrozšířenější. programy
jako
filmaři
Mimo
Pro
Cubase,
a To o l s
filmovými můžou
REAPER,
FL
být
studii použity
Studio,
Logic
n e b o j i n é p r o f e s i o n á l n í p r o g r a m y.
I l u s t r a c e 11 : P r o To o l s h t t p : / / w w w. s n i t t s t u d i o . h u
Specifické j e D o l b y AT M O S se musejí
multikanálové nebo
konkurenční
postprodukčně
f o r m á t y, Barco
upravovat
ve
AURO
jako 11 . 1
speciálních
zvukových studiích, která jsou přímo určena pro míchání v í c e k a n á l o v é h o z v u k u p r o t y t o f o r m á t y. - 38 -
5 Možnosti reprodukce Pro reprodukci zvukového signálu jsou prvotně určeny r e p r o d u k t o r y,
které
jsou
však
nedílnou součástí celého
e l e k t r o a k u s t i c k é h o ř e t ě z c e . Te n o b s a h u j e v š e c h n y č á s t i . Od
zdroje
jednotlivé mixážní
zvuku
(mikrofon,
propojovací
pult
a
jeho
DC
k a b e l y,
v
přehrávač...), některých
příslušenství,
koncové
přes
případech zesilovače,
a ž p o s a m o t n ý r e p r o d u k t o r. N e p s a n é p r a v i d l o ř í k á , ž e c e l á zvuková soustava (elektroakustický řetězec) „hraje“ tak, jako jeho nejslabší součást. Základním zvuku
je
řešením
systém
reproduktorové na lokalizaci
prostorového
„Surround soustavy
dialogů)
a
sound“, (ty
jsou
zadní
vícekanálového
který
tvoří
určeny
přední zejména
r e p r o d u k t o r y.
Ty
b yl y
zpočátku určeny pouze pro navození pocitu prostorového zvuku (pouze jako efektové kanály). Později, s dokonale jší technikou, b ylo již možné vyu žít jisté směro vosti. Filmo vý zvukař mohl postupně začít umísťovat jednotlivé zvuky (ale t a k é d i a l o g y ) n e j e n d o p ř e d n í c h r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v, ale také do zadních.
Bylo tak docíleno jisté rozšířené
směrovosti. Vše se však odehrává (reprodukuje) pouze v jedné
horizontální
s y s t é m y.
Ty
i z vertikální
rovině.
umožnily r o v i n y.
Dá
B yl y
vnímat se
tedy
tedy
vyvinuty
zvukovou mluvit
o
nové
informaci „3D
zvuku“
(viz. kapitola 5.2)
5.1 Psychologie vnímání zvuku v prostoru Lidský
sluch
má
přesnější
lokalizaci
zvukového
signálu v horizontální rovině a méně přesnou lokalizaci ve vertikální rovině. - 39 -
„Obecně a v běžném prostředí se dá říct, že intenzita zvuku o vyšších kmitočtech je menší, než intenzita zvuku nízkých
kmitočtů.
Intenzita
zvuku
klesá
se
čtvercem
vzdálenosti. Čím je zvuk vzdálenější, tím méně obsahuje v y š š í c h k m i t o č t ů , k t e r é j s o u c e s t o u u t l u m e n y. Lidský
mozek
dokáže
vyhodnotit
najednou
dva
zvukové kanály (levé a pravé ucho) a může tak určit, odkud zvuk přichází a jak je asi daleko. Zvukovou vlnu, která se dostane dříve do levého ucha než do pravého ucha, mozek vyhodnotí tak, že zdroj zvuku se nachází na levé straně. Čím později se zvuk dostane i k pravému uchu, tím je zdroj zvuku více vlevo. Zároveň se do pravého ucha
dostane
zvuk mírně
utlumený. Útlum je
dán
tím,
že vyšší frekvence se „neohýbají“ (projeví se „stín“ hlavy). Zvukové
vlnění
vzdálenosti
dopadá
a
pod
působí
jiným
tak
úhlem
menší
z
větší
intenzitou.“
( N á b ě l e k , 2 0 1 3 , s t r. 6 ) U nižších frekvencí se určuje směrovost zvukového signálu obtížněji, mnohdy je to až nemožné. Je to dáno tím, že nižší frekvence mají delší vlnovou délku, která s e t e d y p ř í l i š n e p r o j e v í n a v e l i k o s t i l i d s k é h l a v y. Z t o h o t o důvodu lze počítat do ozvučovací soustavy (i vícekanálové soustavy) soustavou.
pouze Jde
s
jednou
převážně
o
basovou domácí
reproduktorovou využití,
ale
také
pro využití v menších kinosálech.
5.2 Systémy pro využití v kinech Hlavním
průkopníkem
a
zároveň
uživatelem
p r o s t o r o v é h o o z v u č e n í j s o u k i n o s á l y. S v ý v o j e m 3 D o b r a z u b ylo logickou nutností, ab y se zvuk přiblížil prostoro vému optickému
vjemu
a
divák
tak
- 40 -
dostal
pocit
kompletní
prostorové
iluze
a
informace.
I
když
většina
kinosálů
je vybavena prostorovým zvukem v kombinacích 5.1, 7.1 a podobně,
přestalo
to
pro
stále
náročnějšího
diváka
s t a č i t . V z n i k l y t e d y s y s t é m y, k d e j e m o ž n é s m ě ř o v a t z v u k n a d d i v á k a , a l e t a k é p o d d i v á k a . Tr e n d e m v p o s l e d n í d o b ě je nabídnout divákovi opravdu 3D prostorový dojem. A to ne
pouze
ovlivněním
reproduktorových
soustav
hlasitostí
(například
do
jednotlivých 25
kusů),
ale
p o u ž i t í m v e l k é h o m n o ž s t v í r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v, k t e r é jsou umístěny po celém kinosále podle přesně určených pozic.
5 . 2 . 1 S y s t é m S u p e r H i – Vi s i o n
I l u s t r a c e 1 2 : S u p e r H i – Vi s i o n h t t p : / / w w w. l c d - c o m p a r e . c o m Jde nejspíš o první s ystém, který vyu žívá rozmístění reproduktorových
soustav
ve
více
rovinách.
Obsahuje
celkem 22 kanálů a dva LF kanály (subbasové kanály). Kromě
kanálů
v horizontální rovině, které
jsou
t ypické
p r o j i n é s y s t é m y, p ř i d á v á t a k é h o r n í h l a d i n u k o l e m c e l é h o publika
a
spodní
hladinu.
Spodní
hladina
je
umístěna
pouze před posluchačem. Zvukový mistr má tedy možnost - 41 -
směřovat zvukovou informaci ze tří rovin. U efektových surround r o v i n y.
kanálů
Systém
pouze má
z
vrchní
tedy
roviny
konfiguraci
že je záznam nahrán jako 22.2
a
horizontální
22.2.
a je
V
případě,
přehráván
na jiné
k o n f i g u r a c i o m e n š í m m n o ž s t v í r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v, jsou
některé
Posluchač
kanály
tedy
zkombinovány
nepřijde
o
žádnou
do
jednoho
zvukovou
kanálu.
informaci,
pouze se mu omezí přesnost lokalizace.
5.2.2 Systém AURO 3D
Ilustrace 13: Systém AURO 3D h t t p : / / w w w. v i a h o m e . c o m
„Zvukový
formát
Auro-3D
se
zrodil
v
belgických
Galaxy Studios, kde si s m yšlenkou 3D zvuku pro kina začali pohrávat někdy od roku 2005, kdy byly zveřejněny první standardy DCI. V těch bylo pro digitální kopii filmu DCP
definováno
v bezkompresním a v 24bitové
až
šestnáct
záznamu
hloubce.
V
zvukových
LPCM
Galaxy
na
vzorku
Studios
si
kanálů 96
kHz
poslechový
prostor kolem hlavy posluchače definovali na tři úrovně. První je označována za základní a pohybuje se v rovině - 42 -
hlavy posluchače.
Na
ni
následuje
vyšší
úroveň,
která
se rozprostírá v úhlové výšce asi 40 ⁰ nad posluchačem. Třetí úroveň je horní, přímo v nadhlavníku. V
Galaxy
Studios
experimentovali
s
rozložením
zvukových kanálů v různých úrovních, až nakonec svůj formát
ustálili
na
počtu
11 . 1 .
Základem
je
klasické
ozvučení 5.1, které vykrývá i zmiňovanou základní úroveň. Pro vyšší úroveň je v sále druhá řada reprosoustav s pěti k a n á l y. T ř i z a p l á t n e m u j e h o h o r n í h o o k r a j e a s u r r o u n d o v é reproboxy
bývají
rozvěšeny
v případě
stadiónově
na stropě.
Poslední,
reprosoustavu stropu.
nebo
na
hraně
uspořádaných jedenáctý
stěn
hledišť
zvukový
a i
částečně
kanál
reprosoustavy rozmístěné
Nejdůležitějším
faktorem
v
stropu, napájí
uprostřed
rozšíření
nového
zvukového formátu je ale jeho masivnější podpora mezi filmovými producenty i provozovateli kin. K té v případě Aura
došlo
až
ve
p r o j e k č n í t e c h n i k y,
spolupráci společností
s
nadnárodním
výrobcem
Barco, dík y čemuž b yl y
získány i první kontrakty na ozvučení jednotlivých filmů. Barco
Auro
11 . 1
b ylo
představeno
na
jaře
roku
2 0 11
a na podzim téhož roku byly ve světě nainstalovány první s á l y. “ ( B e c k , 2 7 . 0 6 . 2 0 1 3 , 4 )
- 43 -
5 . 2 . 3 S y s t é m D O L B Y AT M O S
I l u s t r a c e 1 4 : P ř í k l a d s y s t é m u D o l b y AT MO S h t t p : / / w w w. a v s f o r u m . c o m
Systém,
který
je
vytvořen
Laboratories.
Te n t o
systém
zvukových
informací
pro
se zvukem
jako
společností
nevyužívá jednotlivé
objektem.
Každá
přesně k a n á l y.
zvuková
Dolby daných Zabývá
informace
je jeden objekt, který může zvukový mistr umístit libovolně kolem
posluchače
(diváka).
U
tohoto
sys tému
tedy
nezáleží na přesném počtu jednotlivých reproduktorových s o u s t a v. C e l á s o u s t a v a j e ř í z e n a s p e c i á l n í m p r o c e s o r e m , který
podle
informací
o
umístění
jednotlivých
objektů
určuje, co a kdy se z každé reproduktorové soustavy ozve. Ta t o Dolby
myšlenka AT M O S .
je
mnohem
Prvním
starší,
filmem,
než
který
samotný
se
pokusil
s ystém využít
objekto vě řízený zvuk, b yl Fantasia (1940) od společnosti W a l t D i s n e y. B y l o z d e v y u ž i t o v e l k é h o p o č t u r e p r o d u k t o r ů , které byly samostatně napájené. Na filmovém páse byla - 44 -
navíc umístěna řídící stopa, která „posílala“ jeden zvuk d o j e d n o t l i v ý c h r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v. Záznamová stopa má zaznamenaný signál do bě žné 7.1
konfigurace
a
samostatný
kanál
pro
informaci
o o b j e k t e c h . Ty t o o b j e k t y d o s t á v a j í i n f o r m a c i o h l a s i t o s t i , umístění v sále, popřípadě o pohybu, který musí vykonat. Celkový
počet
těchto
jednotlivých
objektů
může
být
v p ř í p a d ě s y s t é m u D o l b y AT M O S a ž 1 2 5 . Díky přesně
možnosti
určit
práce
počet,
ani
se
zvukovými
přesné
objekty
umístění
nelze
jednotlivých
r e p r o d u k t o r o v ý c h s o u s t a v. Ž á d n o u z á k l a d n í k o n f i g u r a c i t a k nelze obecně určit. Lze si představit pouze obecný model rozmístění
reproduktorových
s o u s t a v.
Te n t o
model
se vytváří přesně podle požadavků jednotlivých kinosálů. Lze počítat jak s velikostí prostoru a rozmístěn ím diváků, tak
s
finanční
náročností
pro
jednotlivé
s á l y.
Vše
je projektováno individuálně. Systém
je
řízen
procesorem
Dolby
CP850,
který
zvládne odbavit až 65 jednotlivých kanálů (včetně kanálů pro basové frekvence). V
České
republice
jsou
systémem
Dolby
Atmos
v y b a v e n y p r o z a t í m p o u z e d v a k o m e r č n í k i n o s á l y. V P r a z e a Olomouci, ale postupně se začíná rozšiřovat. Pro velké množství
kinosálů
je
tento
s ystém
poměrně
drahou
záležitostí. Navíc stále není dostatek filmů, které vyu žívají veškerých možností tohoto s ystému.
5 . 3 Vy u ž i t í p r o s t o r o v é h o z v u k u v d i v a d l e Rozmach
využití
prostorového
zvuku
v
divadelním
prostředí není doménou především posledních let. Dalo - 45 -
by se říct, že divadlo jde (co se týče zvukové instalace) s o u č a s n ě s k i n o s á l y. I v Č e s k é r e p u b l i c e l z e n a j í t v e l k é množství
divadelních
umístěnými
sálů,
zadními
soustavami,
tak
i
které
disponují
surroundovými
bočními
soustavami.
Ty t o
se využívají
především
reproduktorovými
efektovými
efektové k
p evně
reproduktorovými
reproduktorové vytvoření
efektu
soustavy prostředí,
ve kterém se děj odehrává. Systém odbavování může být však oproti kinosálům značně odlišný. Často se lze setkat s tím, že zvuková stopa
pro
divadelní
představení
je
odbavována
přímo
z p o č í t a č e . N e j č a s t ě j i z n ě k t e r é h o t y p u D AW p r o g r a m u . Počet
zvukových
počtem
zvukových
je připojena využití
kanálů
k
je,
že
bývá
výstupů
v se
odbavovacímu zvukař
vidí
v
tomto
případě
zvukové
počítači. reálném
omezen
k a r t y,
která
Výhodou čas e,
tohoto
kdy
a
kde
se daná zvuková informace ozve. Může tedy v závislosti na aktuálním vývoji divadelního představení reagovat zároveň s
herci,
Výhodou
světly je
či
také
jinými
možnost
divadelními přímého
technologiemi.
efektování
daného
zvukového signálu. Časté jsou i situace, kdy zvukař tvoří dojem
prostorového
zvuku
současně
s
aktuální
situací
n a j e v i š t i . Te n t o p r i n c i p v y ž a d u j e v e l m i j e m n é z a c h á z e n í s mixážním pultem a počítá také s jistými zkušenostmi zvukaře, který divadelní představení po zvukové stránce odbavuje. Výhodou oproti zvuku v kinosálech je velká variabilita divadla. Autoři se z pravidla nemusejí omezovat pouze fixně nainstalovanými reproduktorovými soupravami. Není výjimkou soustavy
použití přímo
pro
některé dané
speciální divadelní
- 46 -
reproduktorové
představení.
Může
se jednat
o
na jevišti
přidané
reproduktorové
(například
efekt
soustavy
puštěného
přímo
rádia...),
n a d d i v á k e m ( d é š ť , h l a s y a p o d . ) , č i p o d h l e d i š t ě m . Te n t o způsob je poměrně častou volbou především u menších divadlech, kde je toto umístění umožněno. Jde o divadla, kde
je
hlediště
na praktikáblech5.
(elevace)
Pod
postaveno
hlediště
se
například
nejčastěji
umísťují
b a s o v é r e p r o d u k t o r o v é s o u s t a v y. D o s á h n e s e t a k e f e k t u třepání
p o d l a h y,
nepříjemných
vibrací
či
jiných
efektů,
kterými lze diváka více „vtáhnout“ do děje představení. I
v
méně
prostorové
vybavených
ozvučení
divadelních
využít.
Pro
sálech
jednoduché
lze
aplikace
p o s t a č í d v a p ř e h r á v a č e a č t y ř i r e p r o d u k t o r o v é s o u s t a v y. Jeden
přehrávač
přehrává
zvukovou
stopu
do
přední
zvukové soustavy a druhý přehrávač do zadní zvukové s o u s t a v y. A l e u ž p ř i t o m t o j e d n o d u c h é m z a p o j e n í s e l z e bavit o prostorovém pojetí zvukové informace pro diváka. Vyu žití
prostorového
zvuku
v
divadle
je
téměř
neomezené. Záleží čistě na technickém vybavení daného sálu, kreativitě a umu zvukaře, popřípadě na požadavcích režiséra. Při
divadelním
umělecko-technické
představení činnosti)
se
(popřípadě nemusí
i
jednat
jiné pouze
o prostoro vé vyj ádření zvuko vých efektů. Prostoro vý zvuk lze vyu žít tak, ab y neměl funkci lokalizace, ale měl funkci simulace v akusticky
akustiky
prostoru.
utlumených
Nejčastěji
místnostech,
se
využívá
popřípadě
při
venkovních produkcích, kde je simulace určitého prostoru (koncertní 5
sál, kostel, katedrála
apod.)
často
nezbytná
Jde o základní konstrukční část mobilního jeviště, který lze na sebe napojovat.
- 47 -
pro plné propojení celkového vnímání uměleckého výkonu. Ve n k o v n í odrazů.
prostory Důležitým
simulace diváka
jsou
totiž
faktorem
jednotlivých
často
téměř
simulace
odrazů
bez
okolních
prostoru
zvukových
vln,
je
tedy
které
na
d o p a d a j í . Te n s i t ě c h t o a k u s t i c k ý c h o d r a z ů n e m u s í
všímat,
ale
z uměleckého
značně
ovlivňují
přednesu.
Může
jeho se
celkový
mu
zdát
dojem „suchý,
nevýrazný“ či jinak nepřirozený.
Ilustrace 15: Odrazy místnosti h t t p : / / w w w. b n o a c k . c o m
Nejčastější simulací prostoru je simulace koncertních sálů
pro
klasickou
hudbu.
Využívá
se
při
velk ých
venkovních koncertech. Bez vyu žití této simulace je finální dojem z poslechu značně odlišný od zažitého běžného poslechu vážné klasické hudby v koncertním sále, který je pro
reprodukci
tohoto
uměleckého
díla
přímo
určen.
Rozestavění orchestru v koncertním sále má svá přísná pravidla, která se dodržují již po staletí, a to z důvodu zvyklosti posluchače. Nedílnou součástí jsou i odrazné plochy
za
m u z i k a n t y.
Například
lesní
roh,
který
má akustický otvor namířený za sebe, se mezi publikum - 48 -
šíří
převážně
jako
odražený
zvuk
od
zadní
akustické
d e s k y. O p t i m á l n í p o s l e c h j e u d i r i g e n t a , o v š e m d i v á k t u t o skutečnost neví. Musí se tedy nasimulovat akustický vjem pro
diváka
v
sále.
Te n
je
ovlivněn
veškerými
o d r a z y.
O d b o č n í c h s t ě n , s t r o p u č i p o d l a h y. Z á r o v e ň j e o v l i v n ě n rozesazením muzikanta
členů
od
v
orchestru.
posluchače
se
S
liší
různou také
vzdáleností
odrazy
tohoto
nástroje, a tím i dozvuk tohoto nástroje v místnosti, který d i v á k v n í m á j a k o p ř i r o z e n ý . Ve v e n k o v n í m p r o s t ř e d í s e využívají
zadní
umístěny
dozadu
reproduktorové (za
s o u s t a v y,
diváka)
a
jejich
které
jsou
zvukové
vlny
s e o d r á ž e j í o d p o s t a v e n é o d r a z n é p l o c h y, k t e r á j e u m ě l e vystavěna
za
publikem.
Z
těchto
efektových
reproduktorových soustav je reprodukován pouze dozvuk, který je vypočítán v závislosti
na vzdálenosti hudebníka
a době dozvuku simulo vaného koncertního sálu. Při vyu žití určité
hlasitostní
hladiny
zvukového
signálu
v
daných
efektových reproduktorových soustavá ch může při dobrém nastavení
celého
k kýženému
elektroakustického
výsledku,
že
divák
řetězce tyto
dojít
efektové
reproduktorové soustavy nevnímá, vnímá je jako zdroje akustického signálu.
Vnímá tento signál pouze povědomě,
což umožňuje dosáhnout cíle simulovat v divákovi pocit přirozeného odrazu, jako je tomu v koncertním sále. Při použít
divadelním také.
vystoupení
Zejména
často
se
se
tato
technika
využívá
jako
může dozvuk
zpěváků z jeviště při muzikálových, neb o i činoherních produkcích.
- 49 -
5.3.1
Jaké systémy lze použít
E x i s t u j í s p e c i f i c k é p o č í t a č o v é p r o g r a m y, k t e r é j s o u přímo
určeny
pro
odbavování
hudebních
a
zvukových
nahrávek pro divadelní produkce. Zástupcem této skupiny je bezesporu systém od společnosti Audified s názvem S c e n e F l o w. J d e o a u d i o p ř e h r á v a č , k t e r ý j e o p t i m a l i z o v á n na
divadelní
prostředí.
I
zde
je
možné
využít
vícekanálo vého zvuku. Důležitou vlastností tohoto s ystému j e m o ž n o s t p ř e h r á v á n í o s m i s t o p é h o a u d i a v e f o r m á t u w a v. S a m o z ř e j m o s t í j e n u t n o s t p ř i p o j e n í e x t e r n í z v u k o v é k a r t y. Důležitým kritériem pro takovéto sofistikované programy je spolehlivost. Proto možnosti zálohování a případn ého r y c h l é h o n a h r a z e n í j i n ý m p o č í t a č e m j s o u z d e v í t á n y. Nejčastěji
využívaným
s ystémem
pro
odbavování
p r o s t o r o v é h o z v u k u p r o d i v a d l o j s o u D AW p r o g r a m y. J d e n a p ř í k l a d o p r o g r a m y P r o To o l s , C u b a s e , L o g i c a j i n é . Ty t o s ystémy nejsou nijak specificky sofistikované pro použití přímo
v
divadelním
umožňuje
skoro
v divadle
potřebuje.
prostředí,
veškeré
ale
funkce,
Nezbytností
jejich které
je
univerzálnost zvukový
také
mistr
vícekanálová
zvuková karta. I
bez
jakéhokoli
na maximum
možnosti
rozmístěním
mikrofonů
do jednotlivých
zvukového
přehrávače
prostorového a
jejich
reproduktorových
lze
ozvučení.
vzájemným soustav
využít
Vhodným
vymícháním umístěných
kolem hlediště lze dosáhnout například dojmu, že se určité divadelní scény odehrávají právě kolem samotného diváka. Z v u k o v ý m i s t r m ů ž e p o c i t d i v á k a o v l i v n i t d o z n a č n é m í r y. Může také v závislosti na jednotlivá unikátní představení
- 50 -
umožnit
jedinečný
kulturní
zážitek,
který
již
nelze
zopakovat a proto je pro každého diváka jedinečný.
5.3.2
Metody reprodukce a následného
vnímání prostoru v neoptimálních podmínkách divadla Divadelní každý
divák,
má odlišné
prostory který
jsou
se
možnosti
velice
nachází
vnímání
specifické,
v
prostoru
celého
jelikož hlediště,
uměleckého
díla.
Je ovlivněn vlastním umístěním v sále, zda sedí u zdi či uprostřed
hlediště,
ve
které
části
prostoru
se nachází (přední část, střední část, zadní část, lóže, b a l k ó n y. . . ) a t a k é d i v á k y, k t e ř í s e d í k o l e m n ě j . J e z d e velké
množství
okolních
rušivých
elementů.
Tvůrci
divadelního představení mají snahu, aby co nejvíce diváků mělo
stejné
p o d m í n k y,
avšak
dokonale
splnit
tento
požadavek nelze. V hledišti se mohou objevit místa, kde je vnímání prostorové
zvukové
znemožněna. (boční
informace
Konstrukčním
balkónky
apod.),
divadelního představení.
z
představení
řešením nebo
divadelního
celkovou
zcela sálu
koncepcí
V těchto případech se nejčas těji
na tuto menšinu diváků nebere příliš velký ohled. Musela by být veškerá tato místa opatřena samostatnou (nebo alespoň
doplňkovou)
reproduktorovou
soustavou,
což je finančně nad možnosti převážné většiny institucí. Dalším problémovým faktorem je délka nácviku daného divadelního kusu. Doba zkoušení inscenace je omezena ročním plánem divadla a je tedy nemožné strávit na sále potřebně
dlouhý
čas
pro
dokonalé
nastavení
všech
e l e m e n t ů . V z a h r a n i č í ( n a p ř í k l a d Ve l k á B t i t á n i e ) , j e v e l k o u - 51 -
předností zkoušení
omezení na
repertoáru
jevišti
před
divadla
uvedením
a
také
p r e m i é r y.
délka
V
těchto
případech dostává i samotný sound designer více prostoru a
času
na
dokonalé
vyp racování
celkového
zvukového
plánu a jeho realizaci.
5 . 4 Vy u ž i t í r e p r o d u k c e p r o s t o r o v é h o z v u k u v domácím prostředí Vyu žití prostoro vého zvuku v domácích podmínkách je silně
ovlivněno
jak
reklamou,
tak
vývojem
kinematografie. Stále více lidí chce docílit stejného, nebo aspoň podobného zvukového výsledku, jako v kino sálech. Přizpůsobily
se
tomu
tedy
i
společnosti,
které
domácí
ozvučovací techniku vyrábějí. Nejrozšířenějším domácím prostorovým uspořádáním je model 5.1. Je to převážně díky silné podpoře záznamu tohoto
t yp u
na
nosičích
DVD,
popřípadě
B l u - r a y.
Ta k é
uspořádání v domácím prostředí nemusí být tak náročné. Vyrábějí se velikostní variant y všeho t yp u. Ta k
vysoké
v profesionálních
k v a l i t y,
jaká
kinosálech,
je
však
není
reprodukována mož né
téměř
dosáhnout. Je to ovlivněno jak akustikou (která v běžných domácích podmínkách není přímo upravena na prostorový poslech),
tak
ve
značné
části
umístěním
zvukového
aparátu. Ne vždy jsou reproduktorové soustavy umístěny tak, aby byl umožněn vjem prostorového zvuku v plné škále. Často je nutné umístění reproduktorových soustav přizpůsobit celkovému řešení daného prostoru (například obývacího pokoje).
- 52 -
I l u s t r a c e 1 6 : Do l b y AT MO S v d o m á c í m p ros t ř e n í h t t p : / / w w w. c u s t o m a v s o l u t i o n s . c o m . a u S vývojem no vých vícekanálo vých s ystémů je stále větší
snaha
domácností.
umístit Děje
a ekonomického
tyto
se
systémy
tak
také
hlavně
hlediska.
z
S ystém
do
běžných
marketingového Dolby
AT M O S
s možností umístění tohoto systému do běžné domácnosti počítá.
Dle
informací
společnosti
stačí
dokoupit
ke stávajícímu 5.1 s ystému (nebo 7.1 systému) alespoň jednu
reproduktorovou
umístěna
na
stropě.
K
soustavu tomu
navíc,
speciální
která
p r o c e s o r,
bude který
d o k á ž e s m ě ř o v a t o b j e k t y, a t e n t o s y s t é m m ů ž e f u n g o v a t i v této zjednodušené sestavě v domácím prostředí. Bohužel ne všichni majitelé prostorové ozvučovací soustavy
pro
potenciál.
Ve l i c e
kvalitní
domácí častá
ozvučovací
prostředí je
využívají
situace,
prostorový
že
systém,
si
celý
tento
někdo
koupí
aniž
by
si
b yl
vědom fyzikálních vlastností tohoto systému a potřebám tohoto systému. Hlavně na umístění, či detailní nastavení.
- 53 -
Stává se tak, že kvalitní reproduktorová soustava není často známkou kvalitního domácího poslechu, ale spíše chloubou
majitele,
že
si
tuto
cenově
méně
dostupnou
soustavu může pořídit. Podobě to platí u le vných s ystémů, které pro to, aby byly schopny vytvořit alespoň nějaký dojem
prostorového
zvuku,
musejí
být
velice
vhodně
u m í s t ě n y. N e z ř í d k a s e s t á v á , ž e z a d n í e f e k t o v é ( s u r r o u n d ) reproduktorové
soustavy
jsou
položeny
na
sedací
soupravě, umístěny v rozích místnosti daleko od místa poslechu, než je místo
či
jsou
natočeny
sledování
filmu,
úplně který
jiným umožňuje
směrem, poslech
prostorového zvuku.
I l u s t r a c e 1 7 : C h y b n é u m í s t ě n í s ur ro u n d re pro d u k t o r ů http://ixbtlabs.com
- 54 -
6 Problematika snímání a následné r e p r o d u k c e p ro s t o r o vé h o z vu k u p ř i z á z n a m u d i va d e l n í c h h e r a k o n c e r t ů Problémem celkového zaznamenání divadelní hry je jeho
přesná
neopakovatelnost
ovlivněná
specifickými
situacemi příslušnými k dané repríze inscenace. Emotivní i fyzická situace herců, komunikativnost a přístup publika, ch ybné
repliky
a technologického
či
nepřesnosti
hlediska.
Úplně
z
technického
přesně
nelze
jedno
představení replikovat. Proto také pořizování prostorového záznamu
zvuku
jak se bude
celá
je
problematické. divadelní
hra
Není
nikdy
odehrávat,
jasné, i
kd yž
je nazkoušena do největších detailů. U koncertů platí podobná situace. S tím rozdílem, že přesná replika daného koncertu nebývá chtěná.
6.1 Metody snímání a reprodukce Základním modelem snímání zvukové informace při divadelním
představení
mikrofonů.
Dosáhne
záznamové
informace.
je se
s ystém tak
Te n t o
dvou
směrov ých
výsledku systém
je
stereofonní nejsnadnější
a naprosto dostačuje nejčastějším požadavkům záznamu divadelního představení. Tím je převážně archivace, která je nutná především u profesionálních divadel, kde není snadné danou divadelní hru r ychle stáhnout z repertoáru. Ty t o
záznamy
mohou
sloužit
pro
záskokové
alternace,
popřípadě pro detailní rozbory divadelního díla. Pokud je požadavek na zaznamenání jednodu chého prostorového záznamu, využívá se ta samá stereo dvojic e - 55 -
m i k r o f o n ů j a k o u p ř e d c h o z í v a r i a n t y, d o p l n ě n á o s m ě r o v é mikrofony namířené do publika. Signál z těchto přidaných m i k r o f o n ů m ů ž e p o t é s l o u ž i t p r o s u r r o u n d e f e k t o v é k a n á l y. Divák, který se dívá na záznam, má pocit, že za ním sedí další diváci. Samo sebou tyto přidané mikrofony do publika nesnímají
pouze
potlesky
a
chování
diváků.
Snímají
zároveň odrazy dění z jeviště od stěn divadla, které jsou nosnou informací právě prostorového vnímání. Při složitějších divadelních inscenacích, ve kterých j s o u v y u ž i t y d a l š í m i k r o f o n y n e b o m i k r o p o r t y, j e v h o d n é jednotlivě
zaznamenat
každý
tento
mikrofon
a postprodukčně jej lze poté umístit do jakéhokoli kanálu v í c e k a n á l o v é h o z v u k u . Ta t o p r á c e j e v š a k v e l i c e s l o ž i t á a časově
velmi
náročná.
Není
proto
v
praxi
příliš
využívaná. Větší problémy nastávají u divadelních představení, ve kterých těchto
je prostorový zvuk již vyu žit. Často se při
inscenacích
provádí
pracovní
záznamy
s e z á z n a m e m p o u z e s t e r e o f o n n í i n f o r m a c e . To v š a k m ů ž e být
dostatečné
podobnou
pouze
situaci.
je to nedostačující. že prostorové neobvyklým
pro
Pro
zaskakujícího komplexní
Problém
může
herce,
dojem nastat
vyjádření
zvuku
v
divadle
způsobem.
Zdroje
zvuku
ze v
je
jsou
nebo hry
situaci, vytvořeno
rozmístěny
po sále kolem diváků, na jevišti je více zvukových rovin (jedna
rovina
reproduktorová umístěná
v
můžou
být
soustava,
zadní
části
třetí
zaznamenat
prostorové
nelze.
Lze
těmto
k
druhá
reproduktorová
hlediště).
přesně
se
herci, V
těchto
rozložení
výsledkům
přední soustava případech
zvuku
pouze
téměř
přiblížit.
Pro snímání tohoto prostorového zvuku lze použít stejné - 56 -
mikrofonní techniky jako u záznamu prostorového zvuku pro film. Výhodou je také individuální záznam jednotlivých audio stop, které jsou určeny pro jednotlivé reproduktorové s o u s t a v y. N á s l e d n o u p o s t p r o d u k c í l z e t y t o o r i g i n á l n í s t o p y v m í c h a t d o z a z n a m e n a n é h o z v u k u m i k r o f o n y, p o p ř í p a d ě v určitých situacích tento zvuk přímo nahradit. Reprodukce prostorového zvuku záznamu divadelního představení se využívá například při promítání divadelní hry v jiném divadle. Často se toho využívá například při z á z n a m e c h z V í d e ň s k é o p e r y, k t e r é j s o u p o t é p r o m í t á n y v jiných
divadelních
výborných ten samý
sálech.
zvukových pocit,
jako
Zde
výsledků. by
b yl
se
často
Divákovi
přímo
v
se
dosahuje nedostaví
opeře,
ale
může
mu atmosféru alespoň zprostředkovat a přiblížit.
6.2 Jak tuhle skutečnost vnímá divák Záznam a reprodukce prostorového zvuku si sliboval p ř i l á k á n í n o v é h o p u b l i k a . Ta t o s k u t e č n o s t v š a k n e n a s t a l a v takové míře, v jaké si ji tvůrci slibovali. Jistý rozdíl nastal
především
v
menších,
alternativních
divadlech,
k t e r á m a j í s v o u s p e c i f i c k o u c í l o v o u s k u p i n u . Ta t o s k u p i n a lidí se specializuje na nová a nevšední pojedí divadla, kde je vyu žití prostorového zvuku velkým přínosem a divák si je toho vědom. Ve
větších
reprodukce přivedení proto,
že
komerčních
prostorového většího velká
za samozřejmou
počtu část
a
nijak
divadlech,
zvuku, diváků, lidí
tuto
se
se
kde
se
těchto
využívá výsledků
nedostavilo.
Zejména
reprodukci
považuje
nepozastavuje
nad
jejím
neobvyklým využitím. Spíše by se dalo říci, že spíše něž
- 57 -
příchod nových diváků, bylo výsledkem udržení stávajících diváků. M o d e r n í s y s t é m y, j a k o D o l b y AT M O S n e b o A U R O 3 D , si slibují lepší propojení s oblíbeným formátem 3D obrazu. Do reklamy na kinosály s tímto moderním vybavením jsou investovány
nemalé
finanční
č á s t k y.
Jak
do
vybavení,
t a k d o r e k l a m y. J e p r a v d a , ž e d i v á k p o z n á r o z d í l m e z i „obyčejným“
prostorovým
zvukem
v
běžném
kino
sále,
ale neuvědomuje si, kde se rozdíl nachází. 60 % diváků oceňuje čistou záznamu a reprodukce, což může nastat i u filmu natočeném do formátu 5.1. 73 % diváků poznává, že je něco jinak, ale zároveň přiznává, že kdyby nebyli předem
informováni,
nebudou
vědět,
co
je
jinak.
Asi jen 8 % návštěvníků jde na film za účelem poslechu moderních technologií. K přispívají
propagaci také
na reprodukci
moderních
f e s t i v a l y, filmových
prostorových
které snímků,
jsou
přímo
které
jsou
s ysté mů určené nahrány
p r á v ě d o f o r m á t u D o l b y AT M O S , p o p ř í p a d ě A U R O 3 D . Většina
návštěvníků
nevnímá
rozdíl
mezi
těmito
n o v ý m i f o r m á t y. J e t o a l e n ě c o n o v é h o , n a c o j s o u z v ě d a v í . Jelikož jde o formáty poměrně mladé, nelze zatím přesně říci, jakého úspěchu se těmto formátům dostane. Jestli nezůstanou pouze v pozadí moderního 3D obrazu.
- 58 -
7 Z á vě r Ta t o
diplomová
prostorového
práce
zvuku
v
shrnuje
divadlech,
poznatky filmu
a
o
vyu žití
při
živých
koncertech. Díky
r ychlému
i koncertních
rozvoji
technologií
přednes
stále
větší
moderní
technologie,
filmových,
jsou
kladeny
n á r o k y.
Ty
se
jako
Dolby
divadelních
i
snaží
AT M O S
na
zvukový
naplnit a
právě
AURO
3D.
Oba tyto s ystémy mají svá velká pro a proti. V České republice se prozatím nejvíce uch ytil systém AURO 3D, a to především díky nižší pořizovací ceně. Ta t o
diplomová
práce
si
kladla
za
cíl
také
prozkoumat, do jaké míry jsou majitelé kinosálů, filmových studií a jiných odborných pracovišť informováni o vývoji a možnostech
moderních
prostorových
ozvučovacích
s ystémů. Zejména instituce jako multikina a televize jsou o této problematice informovány na vysoké úrovni. Větší problém
nastává
kde informovanost
především o
u
vyu žívání
menších nových
divadel, technologií
je na velice nízké úrovni. Je to zapříčiněno malým zájmem zaměstnanců těchto institucí o tuto problematiku a také finanční nemožností pořízení nových technologií pro tato divadla.
Společnosti,
a prodejem převážně
těchto
větší
které
systémů,
instituce,
u
se tak
zabývají informují
kterých
je
o
propagací novinkách
možnost
nákupu
pravděpodobnější. Tím se však rozdíl v přehledu na poli moderních technologií stále zvětšuje. Problematika záznamu prostorového z vuku je úzce spojena s výukou oboru Audiovizuální tvorba a divadlo
- 59 -
na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Zejména v
oblasti
záznamu
technologii
divadelních
využívají.
Stále
představení, větší
zájem
která o
tuto
využití
prostorového zvuku projevuje také dokumentární tvorba. Jak v České republice, tak v zahraničí. Překvapivým zjištěním je, že velké množství divadel se snaží moderních technologií využívat. Dokazují také, že i se starší technologií, dokáží efekt prostorového zvuku navodit.
Snaha
o prostorové
o
vnímání
rozšíření
dojmů
zvukových
aktuálnější otázkou.
- 60 -
z
informací
divadelní je
tak
hry stále
Seznam ilustrací I l u s t r a c e 1 : S t o j a t é v l n ě n í ....................................................................7 I l u s t r a c e 2 : F o n o a u t o g r a f ..................................................................1 0 I l u s t r a c e 3 : R a y D o l b y ........................................................................1 3 I l u s t r a c e 4 : I l u s t r a c e 4 : K o n f i g u r a c e D o l b y 5 . 1 ....................1 6 Ilustrace 5: Ilustrace 5: Konfigurace 7.1 s ystému SDDS .20 I l u s t r a c e 6 : A k u s t i c k y u p r a v e n á m í s t n o s t ..................................2 7 I l u s t r a c e 7 : U m ě l á h l a v a ....................................................................2 9 I l u s t r a c e 8 : O p t i c k é z á z n a m y ..........................................................3 1 I l u s t r a c e 9 : S a d a m i k r o f o n ů p r o p r o s t o r o v é s n í m á n í .........3 4 I l u s t r a c e 1 0 : M i k r o f o n p r o s n í m á n í p r o s t o r o v é h o z v u k u ....3 5 I l u s t r a c e 11 : P r o To o l s .......................................................................3 8 I l u s t r a c e 1 2 : S u p e r H i – V i s i o n ......................................................4 1 I l u s t r a c e 1 3 : S y s t é m A U R O 3 D .......................................................4 2 I l u s t r a c e 1 4 : P ř í k l a d s y s t é m u D o l b y AT M O S ...........................4 4 I l u s t r a c e 1 5 : O d r a z y m í s t n o s t i .......................................................4 8 I l u s t r a c e 1 6 : D o l b y AT M O S v d o m á c í m p r o s t ř e n í ..................5 3 I l u s t r a c e 1 7 : C h y b n é u m í s t ě n í s u r r o u n d r e p r o d u k t o r ů .......5 4
- 61 -
S e zn a m p o u ž i t ý c h z d r o j ů OTČENÁŠEK,
Zdeněk. O
subjektivním
hodnocení
zvuku. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2008, 141
s.
Akustická
knihovna
Zvukového
studia
Hudební
f a k u l t y A M U . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 7 3 3 1 - 11 3 - 1 . S Y R O V Ý , V á c l a v. H u d e b n í zvukové
t v o r b y.
1.
vyd.
V
zvuk:
příspěvek
Praze: Akademie
k teorii
múzických
umění, 2009, 303 s. Akustická knihovna Zvukového studia Hudební fakulty AMU. ISBN 978-80-7331-161-2. THOMAN,
Kamil. Reproduktory
a
reprosoustavy
2.
K a r v i n á : Ve s p o l u p r á c i s f i r o m o u D E X O N , 2 0 1 0 . I S B N 9 7 8 80-86253-46-5. V L A C H Ý , V á c l a v. P r a x e z v u k o v é t e c h n i k y. 3 . a k t u a l i z . vyd. Praha: Muzikus, 2008, 257 s. ISBN 978-80-86253-465. KOPECKÝ, jeho
kreativní
Pavel. Základy zpracování.
1.
elektronického vyd .
V
Praze:
zvuku
a
Akademie
m ú z i c k ý c h u m ě n í , 2 0 0 8 , 1 5 1 s . I S B N 9 7 8 - 8 0 7 - 3 3 11 - 2 1 6 . FRANĚK,
Marek. Hudební
psychologie.
Vyd .
1.
V
Praze: Karolinum, 2005, 238 s. ISBN 80-246-0965-7. F R Y,
Duncan
R. Live
sound
mixing.
4th
ed.
Cheltenham, Vic., Australia: Roztralia Productions, 2005. ISBN 06-461-1235-X. G E I S T,
Bohumil. Akustika:
jevy
a
souvislosti
v
hudební teorii a praxi. Praha: Muzikus, 2005, 281 s. ISBN 80-862-5331-7.
- 62 -
TA R Á B E K , P a v o l . O d m a t u r u j ! z f y z i k y. V y d . 1 . B r n o : Didaktis, 2004, 224 s. ISBN 80-862-8539-1. GARAS,
John. Adaptive
3D
sound
s ystems
[Book
R e v i e w s ] . I S B N 1 0 . 11 0 9 / m c d . 2 0 0 1 . 9 5 0 0 7 4 . CHILDS,
G. Creating
music
and
sound
for
games.
Boston: Thomson, c2007, xix, 293 s. ISBN 978-159-8633016. VONDRÁŠEK, Martin. Akustika hudebních prostorů v České republice: Acoustic of music spaces in the Czech Republic. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2 0 0 8 - , ^ ^ ^ s v. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 7 3 3 1 - 1 4 1 - 4 . ŠRÁMKOVÁ,
Gabriela.
Elektronika
II:
pre
študijné
odbory SOU. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1986, 267 s. Edícia elektrotechnickej literatúry (Alfa). NÁBĚLEK, Brno,
2013.
Lukáš. Reproduktory Bakalářská
práce.
a
jejich
s o u s t a v y.
Janáčkova
akademie
m ú z i c k ý c h u m ě n í v B r n ě . Ve d o u c í p r á c e B c A . J a n Š k u b a l . ONDŘEJ
BECK.
Digitální
kino:
Barco
Auro
11 . 1
v e r s u s D o l b y AT M O S [ o n l i n e ] . 2 7 . 0 6 . 2 0 1 3 . 2 0 1 3 [ c i t . 2 0 1 5 0 8 - 2 0 ] . D o s t u p n é z : h t t p : / / w w w. d i g i t a l n i k i n o . c z / n o d e / 7 5 7 Wikipedie: Fonoautograf. Wikipedie [online]. 15. 5. 2014.
[cit.
2015-06-20].
Dostupné
z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fonautograf Multimediální technologie (UMT): Vývoj technických prostředků 2015
pro [cit.
záznam
zvuku.
Umt.wikispaces
2015-07-10].
Dostupné
http://umt.wikispaces.com/V%C3%BDvoj+technic k
- 63 -
[online]. z:
%C3%BDch+prost%C5%99edk%C5%AF+pro+z %C3%A1znam+zvuku B E G A U LT, D u r a n d R . 3 - D s o u n d f o r v i r t u a l r e a l i t y a n d m u l t i m e d i a . B o s t o n : A P P r o f e s s i o n a l , c 1 9 9 4 , x v, 2 9 3 p . ISBN 01-208-4735-3. GARAS, John. Adapti ve 3D sound s ystems. Norwell, Mass.: Kluwer Academic, c2000, xiii, 190 p. ISBN 07-9237907-1. Digitální
kino.
[online].
2009
[cit.
2015-08-12].
D o s t u p n é z : w w w. d i g i t a l n i k i n o . c z Te c h n e t c z [ o n l i n e ] . 2 0 1 5 [ c i t . 2 0 1 5 - 0 8 - 1 2 ] . D o s t u p n é z : w w w. t e c h n e t . i d n e s . c z D PA . D PA M i c r o p h o n e s [ o n l i n e ] . 2 0 1 5 [ c i t . 2 0 1 5 - 0 8 1 2 ] . D o s t u p n é z : h t t p : / / w w w. d p a m i c r o p h o n e s . c o m / D O L B Y L A B O R AT O R I E S .
Dolby
[online].
2015
[cit.
2 0 1 5 - 0 8 - 1 0 ] . D o s t u p n é z : h t t p : / / w w w. d o l b y. c o m AV I D . AV I D [ o n l i n e ] . 2 0 1 5 [ c i t . 2 0 1 5 - 0 8 . 2 5 ] . D o s t u p n é z : h t t p : / / w w w. a v i d . c o m / U S / Barco [online]. 2015 [cit. 2015-07.12]. Dostupné z: w w w. b a r c o . c o m CDR
[online].
2015
[cit.
2 0 1 5 - 0 8 - 11 ] .
Dostupné
z:
h t t p : / / c d r. c z / 3D
Sound
Labs
[online].
2015
[cit.
2015-05-15].
Dostupné z: http://3dsoundlabs.com/ Studio 360 [online]. 2015 [cit. 2015-06-28]. Dostupné z : h t t p : / / w w w. s t u d i o 3 6 0 . o r g / - 64 -
