Prosociální a agresívní chování PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D.
Příklady prosociálního chování (altruismus) • • • • • • • Aj.
uvolnění místa v autobuse darování krve převedení nevidomého dárcovství půjčení peněz svezení autostopaře poskytnutí první pomoci
Prosociální chování – vymezení pojmu Pojmy: prosociální chování, pomáhající chování, altruismus Terminologická nejednotnost (synonyma nebo striktní odlišení pojmů u různých autorů) Obecně to, co je společností pozitivně přijímáno: soulad s normami a hodnotami ve společnosti
Prosociální chování – vymezení pojmu Prosociální chování: Jakýkoli akt chování vykonaný ve prospěch druhého člověka nebo skupiny osob, jako pomáhající chování, jehož cílem je přinést užitek jiným
Prosociální chování – vymezení pojmu Altruismus - chování vykonávané ve prospěch jiného člověka nebo skupiny osob bez očekávání zisku, odměny či sociálního souhlasu okamžitě ani v budoucnu - neočekává se opětování pomoci, nezvažují se případné následky či náklady pomáhajícího. Někdy spojován se sebeobětováním. Altruismus je specifický druh prosociálního chování (užší pojem).
PROČ ? Důvody prosociálního chování Spor o zdroj, motivace prosociálního chování: vrozené x získané (výchovný styl, normy a vzorce chování) aj. socializační vlivy Uspokojivá teorie neexistuje. Výklady : Sociální výměna Sociální normy Empatie
PROČ ? Důvody prosociálního chování Sociální výměna: Zvážení vynaloženého úsilí a předpokládaného zisku princip „náklady X zisky“ – – – –
-
Náklady spojené s pomocí Náklady při neposkytnutí pomoci Odměna spojená s pomocí Odměna při neposkytnutí pomoci
potřeba získat uznání jiných lidí, posouzení příčiny
PROČ ? Důvody prosociálního chování Sociální normy -intenzívní hnací síla prosociálního chování -norma: vychází z očekávání společnosti, interiorizovaná norma = přesvědčení, zásada, morální princip -norma (např. „máme pomáhat jiným“) -norma jako součást motivace, řídí chování a rozhodování Normy: reciprocita - „oplácení pomoci“ sociální odpovědnost (lidé pomohou těm, kteří jsou na nich závislí a pomoc potřebují)
PROČ ? Důvody prosociálního chování Empatie - vysvětluje prosociální chování: - vžíváme se do situace jiného člověka - rozpoznáme situace, potřeby pomoci, spoluprožíváme je apod. „Nemůžu vidět, jak se trápí“
Další důvody prosociálního chování • Nálada (dobrá nálada, špatná nálada-pocit viny, krátkodobé vlivy) • Charakteristiky jedince (vysoká míra sociální odpovědnosti, vnitřní sebekontrola, představa spravedlivého světa, malá/velká města, pocit kompetence k pomoci)
Motivace prosociálního chování • 1. 2. 3. 4.
Teorie motivace pomáhání: vlastní výhoda (egoismus) výhoda někoho jiného (altruismus) výhoda pro skupinu (kolektivismus) dodržení abstraktního pravidla (principlismus)
Motivace prosociálního chování vlastní výhoda (egoismus) • zisk materiální, sociální, sebeodměňující (dary, platba, díky, zásluha a čest, pochvala, úcta, vyznamenání, zlepšení nálady, sebeobrazu, empatická radost…) • zamezení materiálnímu, sociálnímu nebo vlastnímu trestu • zbavení se nepříjemného pocitu, když vidíme někoho v nouzi
Motivace prosociálního chování Altruismus • je nedílnou součástí lidské přirozenosti • altruismus + krizová situace: všimnout si situace, uvědomit si nebezpečí situace, převzetí osobní zodpovědnosti za akci, rozhodnout co udělat, realizace rozhodnutí
KDY nepomáháme? Situace v nichž lidé nepomáhají Výzkumy situačních činitelů, které podmiňují prosociální chování (Latané, Darley, 1970) Efekt přihlížejících: se vzrůstajícím počtem skupiny se pomoc stává méně pravděpodobná Rozptýlená odpovědnost spoléhání jeden na druhého, snížení pocitu morální odpovědnosti
Efekt přihlížejících Snížení pravděpodobnosti vyhodnocení situace jako tísňové – nejednoznačnost -
nejsme-li schopni situaci posoudit, nereagujeme na ni ve skupině se dívá jeden na druhé, aby zjistil,jak reagují ostatní špatná interpretace situace pod vlivem skupiny - nikdo nic nedělá, tak se asi nic neděje… pokud zareaguji jinak, bude to trapné z ne-reakce ostatních usuzujeme, že zásah je riskantní strach z nevhodného zásahu strach ze sociálního omylu zvažování kompetentnosti
Rozptýlená odpovědnost • • • •
Spoléháme jeden na druhého Každý jakoby očekával, že první krok učiní někdo jiný Dá-li jedna osoba najevo pomoc, začnou pak pomáhat i ostatní Funguje zejména u lidí, kteří se neznají
KOMU pomáháme? • • • • •
Posouzení příčiny tísňového stavu Předchozí závazek Vztah známosti Rozdíly dle pohlaví Podobnost pomáhajících a těch, kdo pomoc přijímají
Diskuse
• Jak vést žáky a studenty k prosociálnímu chování ?
Agresívní chování
Co je agrese ?
• Chování, které cíleně směřuje ke způsobení negativních důsledků jiné osobě s úmyslem poškodit ji • Znaky agrese: • záměrné ubližování, cílevědomý charakter • Chování (ne myšlení či plánování)
Agrese, agresivita, hostilita, násilí • Agrese: chování zaměřené na poškození, ublížení jiné osobě (Berkowitz 1974, Geen 2001). Jde o uskutečněné či uskutečňované záměrné poškozování jiné osoby. • Agresivita: tendence záměrně ubližovat, chovat se agresivně, projevování této tendence • Hostilita: nepřátelský postoj vůči lidem obecně • Násilí: fyzická agrese s těžkými důsledky
Typy agrese 1. Podle formy agrese Fyzická agrese, verbální agrese 2. Hledisko povahy a kontextu příčin Afektivní agrese, instrumentální agrese Delší dobu trvající, opakované ubližování 3. Tyranizování, obtěžování, šikanování
Příčiny agrese Agrese jako instinkt (Lorenz 1992) • • • •
agrese je odvozená od instinktu, ne od vnějších okolností existence agresívního instinktu - biologické důvody (ochrana teritoria, zachování rodu, získání potravy) agrese - výsledek hromadění energie; podnět z prostředí je spouštěčem teorie je považována za překonanou
Příčiny agrese Frustrační teorie agrese (Yaleská universita, 1939) • je řešen vztah mezi agresí a frustrací • “agrese je reakcí na frustraci“ • později přehodnocováno: agrese je jen jednou z možností reakce na frustraci • platí však, že výskytu agrese vždy předchází frustrace • předmět diskusí
Příčiny agrese Kognitivní neoasociační teorie (Berkowitz, 1993)
Agresívní myšlenky, emoce jsou uchovávané v paměti, mohou být za jistých okolností aktivovány
Příčiny agrese Sociální učení jako příčina agrese (Bandura 1973) • Agrese je naučeným sociálním chováním, menší význam mají vrozené a biologické faktory • Děti - učení se agresi od dospělých: pozorování, napodobování • Agrese jako odpověď na určité podněty, vliv zkušeností (frustrace, bolest, útok)
Příčiny agrese Situační faktory agrese -změny v prostředí - tzv. averzivní podněty - stav nepohody (diskomfort) -averzivní podmínky (útok nebo jiná provokace, frustrace, bolest) -agresivní naladění a afekt (nepohoda, špatná nálada, stres) -podněty, které aktivizují (vysoká a nízká teplota)
Příčiny agrese Biologické faktory agrese Souvislost agrese a biologických faktorů (fungování nervového systému, biochemické procesy, dědičnost) -
oblasti mozku, které facilitují agresi vliv dědičnosti - vrozené faktory nízký obsah cukru v krvi testosteron alkohol
Příčiny agrese Osobnostní příčiny agrese -stav zvýšené aktivace (excitovaní lidé, mající potřebu něco udělat) -rychlé životní tempo, hluk, shromaždování lidí, deindividualizace -zlost jako součást více činitelů -alkohol, drogy
Příčiny agrese Faktory sociálního prostředí Faktory makroprostředí - tolerance společnosti vůči násilí, masová komunikace, tzv. mediální násilí Faktory mikroprostředí - menší skupiny (domácí násilí, agrese ve škole, v práci)
Příčiny agrese Masová média a agrese - Výzkumné nálezy opakovaně prokázaly souvislost mezi násilnými obsahy v médiích a agresivitou
Příčiny agrese Skupinová agrese - deindividualizace v davu (davové a masové chování - samostatný blok)
Agrese ve školní třídě • ŠIKANA VE ŠKOLE • formy, příčiny, důsledky • možnosti prevence
