PROMĚNY SEVEROZÁPADU STANISLAV ŠTÝS A KOLEKTIV. kód:

PROMĚNY SEVEROZÁPADU STANISLAV ŠTÝS A KOLEKTIV

kód: 280018-14

PROMĚNY SEVEROZÁPADU

AUTOŘI STANISLAV ŠTÝS RUT BÍZKOVÁ IVA RITSCHELOVÁ

Český statistický úřad, Praha 2014

2

OBSAH

3

4

PěEDMLUVA (Iva Ritschelová)

9

1.

CHARAKTERISTIKA REGIONU (Rut Bízková)

13

1.1

POUŽITÁ LITERATURA

19

2.

REKULTIVAýNÍ OBNOVA HNċDOUHELNOU TċŽBOU DOTýENÉ KRAJINY V REGIONU SEVEROZÁPAD (Stanislav Štýs)

23

2.1

ANAMNÉZA

23

2.1.1

Pánevní oblasti regionu Severozápad

23

2.1.2

PĜírodní pomČry

23

2.1.3

HnČdouhelná tČžba

25

2.1.4

Dopady tČžby uhlí na pĜírodní a sociální složky krajiny

31

2.2

DIAGNÓZA

36

2.2.1

Vlastnosti litosféry

38

2.2.2

Vlastnosti atmosféry

38

2.2.3

Vlastnosti hydrosféry

39

2.2.4

Vlastnosti pedosféry

40

2.2.5

Biota

43

2.3

TERAPIE

45

2.3.1

Terminologie

45

2.3.2

VnČjší rámec rekultivací

46

2.3.3

Management rekultivací

46

2.3.3.1

ÚzemnČ technické zpĤsoby Ĝešení

49

2.3.3.2

Optimalizace urþování zpĤsobĤ rekultivace

51

2.3.3.3

Algoritmus realizace rekultivací

56

2.3.4

Institucionální zabezpeþení rekultivací

68

2.3.5

Alternativa bezzásahová

69

2.4

EFEKTIVNOST REKULTIVACÍ

70

2.5

STATISTICKÉ ÚDAJE

72

2.6

POUŽITÁ LITERATURA

79

3.

FOTOGRAFICKÁ PěÍLOHA

83

4.

TABULKOVÁ PěÍLOHA

157

Vybrané ukazatele v þasové ĜadČ v letech 1990, 1995–2012

158

Území

158

Životní prostĜedí

161

Obyvatelstvo

163

Makroekonomické ukazatele

166

Trh práce

167

PrĤmysl

172

Poþet obyvatel a domĤ podle výsledkĤ sþítání od roku 1869

173

Obyvatelstvo 15leté a starší podle nejvyššího ukonþeného vzdČlání

174

Vývoj tČžby hnČdého uhlí na území ýR a regionu soudržnosti Severozápad

175

5

PŘEDMLUVA

7

8

PŘEDMLUVA Vážené čtenářky, vážení čtenáři, krajina je velmi složitým a zranitelným systémem, kte-

20 let statistice životního prostĜedí díky speciálnímu

rý se v þase, a to i pĜiþinČním þlovČka, neustále mČní

oddČlení, které v ústecké poboþce pĜed lety vzniklo.

a vyvíjí. ZmČny ve spoleþnosti, aĢ již ekonomické, so-

ZámČrem publikace „PromČny Severozápadu“ je pod-

ciální i jiné, se dĜíve þi pozdČji projeví na krajinČ – na

nítit zájem široké veĜejnosti a vyzvat ji k zodpovČdné-

pĜístupu spoleþnosti k jejímu využívání, k její ochranČ

mu chování vĤþi krajinČ. ZároveĖ ale poukazuje i na

nebo kultivaci. Proto, ne náhodou, fenoménu krajiny,

závažnost dané problematiky ve všech jejích souvis-

jejímu promČĖování i utváĜení, vČnovaly pozornost

lostech a zdĤrazĖuje pĜitom fakt, že ochrana krajiny

snad všechny civilizace. A pokud ne, tak na to doplatily.

a optimální soužití þlovČka s ní jsou nespornČ zájmem

Ani þeská spoleþnost v tomto ohledu není a nemĤže

veĜejným. Knihu považuji za, do jisté míry, symbolické

být výjimkou. Všechny naše vývojové etapy zanechá-

vyjádĜení spoluzodpovČdnosti souþasné spoleþnosti

vají v krajinČ své viditelné stopy. Jednotlivé historické

za výchovu dalších generací k úctČ a uvážlivému cho-

milníky pak pĜinášejí nadČji, že nová spoleþnost bude

vání vĤþi krajinČ a pĜírodČ.

jiná. Ale je tomu skuteþnČ tak? PĜed dvaceti lety jsme

V posledních desetiletích máme to potČšení sledovat

byli pĜesvČdþeni, že období bezohledné devastace

Ĝadu iniciativ smČĜujících touto cestou, zaznamená-

krajiny a rozsáhlých záborĤ pĤdy pro tČžbu nerostných

vám stále aktivnČjší spolupráci mezi akademickou obcí

surovin stejnČ jako vytváĜení pĜírodČ cizích obĜích lánĤ

a veĜejnou správou. Setkávání a konfrontace názorĤ

orné pĤdy, je snad již minulostí. V souþasné dobČ jsme

odborníkĤ z akademické sféry, státní správy i samo-

ale nadále svČdky mnohdy nepĜíliš citlivých zásahĤ

správy, z vČdeckých a odborných pracovišĢ, jsou velice

poznamenávajících krajinu, jakými jsou parcelace do-

pĜínosnou a vhodnou formou výmČny poznatkĤ a zku-

pravními sítČmi þi výstavba prĤmyslových a komerþ-

šeností v této oblasti. A nejen to, je evidentní, že jsou

ních objektĤ na „zelené louce“.

zároveĖ motorem komplexního pokroku v jakékoliv ob-

Severozápadní ýechy jsou zĜejmým pĜíkladem úze-

lasti þinnosti naší spoleþnosti. Jsem ráda, že tato pub-

mí, které by o promČnách krajiny mohlo velmi dlouho

likace je toho výmluvným dĤkazem.

vyprávČt. ZmČna struktury obyvatelstva, rozsáhlé zá-

VČĜím, že „PromČny Severozápadu“ pĜinesou þtená-

bory pĤdy, tČžba hnČdého uhlí a následná rekultiva-

ĜĤm nejen Ĝadu nových, zajímavých a odborných in-

ce pĜedstavují dlouhodobý, po technické, biologické

formací o problematice rekultivace území dotþeného

i sociální stránce složitý proces. Rozhodnutí ýeského

tČžbou hnČdého uhlí, ale zároveĖ napomohou zmČnit

statistického úĜadu pĜispČt a spolupracovat na vydání

pohled široké veĜejnosti na severozápadní ýechy.

publikace o tomto regionu považuji ve výše uvedeném kontextu za velmi správné, neĜkuli logické a pĜirozené. PĜirozené o to více, že ýSÚ se prostĜednictvím regio-

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

nálního pracovištČ v Ústí nad Labem vČnuje již pĜes

pĜedsedkynČ ýeského statistického úĜadu

9

10

CHARAKTERISTIKA REGIONU

11

12

CHARAKTERISTIKA REGIONU Rut Bízková Tato publikace je zamČĜena na fenomén, který se vy-

tu v dobách Karla IV. Všechna významnČjší mČsta mají

skytuje pouze v jedné þásti ýeské republiky, na povr-

starou historii, spojenou buć s lázeĖstvím nebo zemČ-

chovou tČžbu hnČdého uhlí, odstraĖování následkĤ

dČlstvím, pĜípadnČ vznikla na historických dopravních

tČžby a vytváĜení nové kulturní krajiny. Tyto zmČny jsou

cestách. Uvećme jen nČkterá z nich.

unikátní nejen ve stĜední EvropČ, ale v ĜadČ aspektĤ

Dnešní krajské mČsto Ústí nad Labem bylo povýše-

ve svČtČ vĤbec. Všechny jsou soustĜedČny na území

no na mČsto již PĜemyslem Otakarem II. v polovinČ

2

o rozloze nČkolika málo tisíc km do regionu Severo-

13. století; ve 14. století mu bylo potvrzeno právo svo-

západ, který je podle souþasné evropské statistické

bodné plavby na Labi a VltavČ, které mČly jen LitomČĜi-

nomenklatury oznaþován jako NUTS 2. Základní cha-

ce. V 19. století mČlo významný pĜístav, z nČhož se po

rakteristikou NUTS 2 je poþet obyvatel – jedná se vždy

Ĝece dopravovalo vytČžené uhlí, vinná réva, zelenina

o území s 800 000 až 3 miliony obyvatel a v rámci Ev-

a další místní produkty.

ropské unie se tak vytváĜejí regionální celky, které jsou

První zmínka o MostČ, podmáþeném místČ, pĜes které

ve svých charakteristikách vzájemnČ srovnatelné. Na

po mostech vedla stezka kupcĤ z Prahy do saského

tomto základČ je pak možné napĜíklad poskytovat do-

Freibergu, je v KosmovČ kronice z 10. století. Podle

tace z fondĤ Evropské unie.

záznamĤ z roku 1238 byla osada ve vlastnictví PĜe-

Region Severozápad je tvoĜen Ústeckým a Karlovarským

myslovcĤ, kteĜí jí poprvé dali mČstská práva. MČsto

samosprávním krajem. Jeden celek z nČho však daleko

postupnČ bohatlo nejen proto, že leželo na významné

více než administrativní þlenČní dČlají Krušné hory na

obchodní cestČ, ale také z pČstování vinné révy. Vinice

þesko-nČmecké hranici a podkrušnohorské pánve, které

v jeho okolí jsou doloženy již v 13. století.

jsou zásobárnou hnČdého uhlí a minerálních pramenĤ.

PodobnČ o DČþínČ, mČstČ na soutoku Labe a Plouþ-

Toto území pĜechází na východČ regionu v polabskou ro-

nice, je zpráva již z roku 1283. Vzniklo jako administ-

vinu, zahradu ýech – LitomČĜicko, jednu z nejúrodnČjších

rativní centrum ke stĜežení labské vodní cesty. Ve 13.

oblastí ýeské republiky. PĜestože má celé území regionu

století zde nechal PĜemysl Otakar II. založit královské

mnoho spoleþných znakĤ, a to jak v hospodáĜském rozvoji,

mČsto.

tak ve spoleþenských zmČnách, jsou kraje regionu Seve-

Královským mČstem se ve 13. století staly také Lito-

rozápad vnímány odlišnČ. Ústecký kraj je dosud synony-

mČĜice, centrum „zahrady ýech“, jedno z mála mČst,

mem pro tČžbu hnČdého uhlí, chemický prĤmysl a zhor-

které mČlo právo skladu a právo mílové. Právo skladu

šené životní prostĜedí, zatímco Karlovarský kraj je vnímán

znamenalo, že každý kupec, který míĜil napĜ. po Labi

prostĜednictvím mČsta Karlovy Vary, slavného místa ¿lmo-

do NČmecka, musel na tĜi dny vybalit své zboží a nabí-

vého festivalu a známých lázní. PĜitom platí pro oba kraje

zet jej k prodeji v tomto mČstČ. Právo mílové, které mČl

v rĤzné míĜe totéž: uhlí se tČží v obou z nich a právČ tak

vedle LitomČĜic také Most, zase znamenalo, že v okru-

láznČ jsou na severu i jihu regionu. Jedno i druhé je pĜírod-

hu jedné þeské míle (asi 10,5 km) nemohl nikdo, kdo

ní bohatství, jehož využití vedlo k rozkvČtu regionu.

nebyl þlenem místního cechu, provozovat živnost.

V minulosti region zásadním zpĤsobem ovlivnily tĜi sku-

Termální prameny v dnešních Teplicích byly podle

teþnosti: ve starší historii pĜírodní podmínky pro rozvoj

Hájkovy kroniky objeveny již v roce 762. Ve 13. století

zemČdČlství a hospodáĜství, možnosti tČžit hnČdé uhlí

zde vzniklo opevnČné gotické mČsto, pozdČji dĤležitá

již v 19. století a zejména pak od zaþátku 20. století,

zastávka na obchodní cestČ do Saska. V roce 1813

a nakonec migrace obyvatelstva v 30., 40. a 50. letech

v tomto lázeĖském mČstČ - podepsali panovníci Ra-

20. století.

kouska, Pruska a Ruska dohodu proti Napoleonovi.

Doložitelná historie regionu sahá na pĜelom 1. a 2. tisí-

V 19. století „uhlí a páry“ se rozvoj regionu, zejména

ciletí našeho letopoþtu. ěada míst pak dosáhla rozkvČ-

jeho severní þásti, spojil s rozvojem dopravních cest

13

(zejména železnice) a následnČ prĤmyslu. Zásadní vý-

ského prĤmyslu. V publikaci Sþítání lidu, domĤ a bytĤ

znam mČlo otevĜení železniþní tratČ z Prahy do Dráž-

1970: Severoþeský kraj, (Krajská správa ýSÚ Ústí

ćan v roce 1851.

nad Labem, þerven 1974) se konstatuje, že „pĜírodní

Ve stejném období nastal rozkvČt lázeĖství, i když jeho

podmínky Severoþeského kraje ovlivnily jeho ekono-

historie je podstatnČ starší. LázeĖská práva udČlil císaĜ

mický pro¿l tak, že souþasná úloha kraje je dána po-

Karel IV. Karlovým VarĤm již v roce 1370. V 18. stole-

dílem kraje na tČžbČ hnČdého uhlí v ýSSR, který do-

tí byl jejich hostem ruský car Petr Veliký, v 19. stole-

sáhl v roce 1970 70,4 %. V energetice zabezpeþoval

tí mČsto navštívili nejvýznamnČjší skladatelé té doby,

Severoþeský kraj 32,7 % celostátní výroby elektĜiny“.

L. van Beethoven, W. A. Mozart, F. Chopin.

I když územnČ se bývalý Severoþeský kraj a dnešní

JeštČ starší pĤvod mají Mariánské LáznČ, na jejichž

Ústecký kraj liší, tČžba uhlí byla vždy soustĜedČna do

území spravovali léþivé prameny mniši z Teplé již ve

území, které spadá do regionu Severozápad. Statisti-

12. století (klášter založen v roce 1137). MČsto, které

ky z období ýeskoslovenské republiky uvádČjí tČžbu

si oblíbil britský panovník Edward VII., zažilo na kon-

hnČdého uhlí vedle severoþeského a sokolovského

ci 19.století mnohá politická jednání, vþetnČ jednání

revíru jen ve dvou (co do objemu témČĜ zanedbatel-

britského panovníka s rakouským císaĜem. VeĜejnosti

ných) revírech na Slovensku.

jsou dobĜe známé pobyty J.W.Goetha v Mariánských

Industrializace republiky vyžadovala velké množství

Lázních, lázeĖských služeb využila Ĝada osobností

elektĜiny, kterou bylo možno relativnČ levnČ vyrobit

kulturního a politického svČta – F. Chopin, R. Wagner,

v uhelných elektrárnách postavených v tČsné blízkosti

F. Nietzsche, T. G. Masaryk, A. DvoĜák, J. Neruda.

uhelných dolĤ a lomĤ.

Snad žádné významnČjší místo v regionu nezĤstalo

První elektrárny hned vedle dolĤ však nevznikaly až po

nepoznamenáno vlivem církevních (mnišských) ĜádĤ

2. svČtové válce. Historie elektrizace ýech a Moravy je

a pozdČji husitských válek. Severozápadem ýech „šly

pestrá a zajímavá. Už statistická roþenka z roku 1914

dČjiny“, toto území je bohaté nejen pĜírodními zdroji,

uvádí velmi pĜesnou bilanci výroby elektĜiny v ĜadČ pi-

ale také historií.

vovarĤ, cukrovarĤ a dalších výrobních zaĜízení. Ze za-

Po celou dobu zde bez velkých problémĤ žilo vedle

þátku se stavČly hlavnČ vodní elektrárny, až pozdČji se

sebe obyvatelstvo þeské i nČmecké národnosti. Na

zaþaly budovat zdroje využívající hnČdé uhlí.

základČ Mnichovské dohody byla v roce 1938 velká

První zmínky o elektĜinČ v Karlových Varech jsou již

þást regionu pĜipojena k NČmecku. ýást þeského oby-

z roku 1888, elektrizace Františkových Lázní zaþala

vatelstva odešla do vnitrozemí. Po válce na základČ

v roce 1909. Na Sokolovsku zaþala výroba elektĜiny

mezinárodních dohod a Benešových dekretĤ byla vČt-

v roce 1906 a byla spojena s tČžbou uhlí. Do hlubinných

šina nČmeckého obyvatelstva vystČhována a postupnČ

dolĤ zde pronikala voda, kterou bylo tĜeba intenzivnČ

došlo k dosídlení novými obyvateli z vnitrozemí a ze

þerpat. Nezbylo než postavit turbogenerátor v elektrár-

Slovenska. V publikaci Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1980

nČ Dolní Rychnov. V roce 1898 byla postavena elek-

(ýSÚ, Praha, listopad 1982) se o celém pohraniþí uvá-

trárna v Horním LitvínovČ, dále elektrárna Mostecké

dí: „Léta po druhé svČtové válce pĜinesla v rozmístČní

dráhy, elektrárna v ChomutovČ, v roce 1903 Elektrárna

obyvatelstva obrovské zmČny. Z pohraniþních oblastí

mČsta DČþína, mČstská elektrárna v Teplicích-ŠanovČ,

byly odsunuty zhruba 3 miliony NČmcĤ. Vznikla akutní

do roku 1910 ještČ elektrárny v Kadani, Horním JiĜetínČ

potĜeba toto obyvatelstvo alespoĖ þásteþnČ nahradit

a v Lounech. Elektrizaci na severu ýech ovládly boha-

migrací z vnitrozemí. V pohraniþí došlo k významným

té zahraniþní ¿rmy. Jak uvádí Miroslav Kubín v PromČ-

zmČnám ve struktuĜe populace.“. Proti zbytku republiky

nách þeské energetiky (ýSZE 2009), tato elektrizace

zde byl prokazatelný rozdíl ve vČkovém složení obyva-

byla daleko rychlejší než v jiných þástech republiky, ze-

telstva, neboĢ do regionu pĜicházeli zejména mladí lidé.

jména kvĤli rychlému rozvoji textilního, strojírenského

Jak je zĜejmé z pĜiložené tabulky na stranČ 176, poþet

a uhelného prĤmyslu, který vyžadoval hodnČ energie.

obyvatel dosud nedosáhl úrovnČ roku 1930.

Systematická elektrizace ýeskoslovenska zaþala hned

Bohaté zásoby relativnČ snadno dostupného hnČdého

po vzniku první ýeskoslovenské republiky. V þerven-

uhlí byly základem rozvoje tČžebního a zpracovatel-

ci 1919 byl pĜijat zákon þ. 438 „O státní podpoĜe pĜi

14

zahájení soustavné elektrizace“. Na jeho základČ

Tušimice II a pČt 210 MW blokĤ v elektrárnČ Pruné-

vznikly všeužiteþné elektrárenské spoleþnosti a v roce

Ĝov II. Poslední z nich byl uveden do provozu v roce

1920 byly výnosem ministra veĜejných prací stanove-

1982 a tímto blokem také skonþila výstavba klasických

ny technické podmínky elektri¿kace: tĜífázová prou-

parních elektráren v ýeskoslovensku.

dová soustava s kmitoþtem 50 Hz, normální napČtí

Jak uvádí Miroslav Kubín, v 70.–80. letech tak bylo

pro místní sítČ 3 × 380/220 V, pĜespolní sítČ o napČtí

vybudováno celkem 8 640 MW elektrického výkonu,

22 000 V a dálkové sítČ o napČtí 100 000 V. Výnosem

z toho dvČ tĜetiny v severozápadních ýechách. Všech-

bylo také stanoveno, že tepelné elektrárny se mají bu-

ny zde vyjmenované elektrárny se nacházejí v dosahu

dovat v blízkostech dolĤ a mají využívat ménČhodnot-

uhelných dolĤ na Mostecku a Sokolovsku. Zadání ze

ná paliva.

zaþátku 20. století, vyrábČt elektĜinu co možná levnČ

Jednou z prvních velkých elektráren byla elektrárna

a z ménČ kvalitního uhlí, platilo pro všechny stavČné

v ErvČnicích, situovaná bezprostĜednČ u dolu Hedvika,

zdroje po celou dobu rozvoje klasické energetiky do

kde se uhlí tČžilo povrchovČ. Výstavba byla zahájena

konce 80. let. Vzhledem k tomu, že tato zaĜízení vy-

v roce 1923 a v roce 1926 již dodávala elektĜinu do

žadují velké množství vody, byly elektrárny budovány

Prahy. V blízkosti dolĤ Mostecka, Chomutovska a So-

v blízkosti vodních zdrojĤ. Voda z OhĜe je využívána

kolovska vznikly další elektrárny (viz Kubín).

k chlazení v elektrárnách v Tisové, Tušimicích, Pruné-

V roce 1911 založila hrabČnka Nosticová spoleþnČ

ĜovČ a v Poþeradech, voda z Labe v Ledvicích. PĜes-

s berlínskou ¿rmou Bergmann ¿rmu Nordbohmische

tože byly po ýeské republice postaveny ještČ další

Elektrizitatswerke G.m.b.H., která postupnČ vyrostla

energetické zdroje, výroba elektĜiny z uhlí byla koncen-

v nejvČtší spoleþnost zásobující elektĜinou celé sever-

trována zejména do elektráren tohoto regionu. DĤsled-

ní ýechy, pozdČji také Karlovarsko a Ašsko. ParalelnČ

kem bylo mimoĜádnČ zhoršené životní prostĜedí, vyso-

se zásobovaným územím rostla také Trmická elekt-

ké zneþištČní ovzduší tuhými látkami, oxidem siĜiþitým

rárna, nejvýznamnČjší zdroj elektĜiny v této spoleþ-

a oxidy dusíku a následná kyselá depozice, tedy ne-

nosti. Firma byla silným hráþem na trhu s elektĜinou po

ustálé okyselování pĤdy a vody z látek vypouštČných

celou dobu první republiky.

do ovzduší. NejviditelnČjším následkem byly odumĜelé

Po válce nastala technicky nová etapa rozvoje elektri-

lesy na vrcholcích Krušných hor. Prvním opatĜením

zace založené na uhlí. V roce 1948 byla v ErvČnicích

proti enormnímu zneþišĢování ovzduší byla stavba

uvedena do provozu první elektrárna s jednotkou o vý-

komínĤ elektráren s výškou pĜes 100 m u všech no-

konu 32 MW, v 50. letech bylo v KomoĜanech posta-

vČjších zdrojĤ a postupné odprášení kouĜových plynĤ,

veno 6 takových blokĤ s úþinností 23,3 %. VývojovČ

které bylo dokonþeno na pĜelomu 80. a 90. let. V Tuši-

další etapou pak byly jednotky o výkonu 50–55 MW.

micích bylo vyzkoušeno také odsíĜení spalin metodou,

V letech 1958–1959 byly instalovány mimo jiné v elek-

vyvinutou v tehdejším SovČtském svazu, tato metoda

trárnČ Tisová na Sokolovsku. Zde byly postaveny také

však nebyla funkþní.

první tĜi bloky nové generace o výkonu 110 MW, a to

Údaje o stavu životního prostĜedí v naší zemi nebyly

v letech 1960–1963. V roce 1964 byla dokonþena

pĜed rokem 1989 zveĜejĖovány. PĜedstavu o zneþištČní

elektrárna Tušimice I. MČla šest 110 MW blokĤ, jejich

však mĤže poskytnout údaj o oxidu siĜiþitém, že v roce

úþinnost byla 32,4 % a byly zásobovány uhlím z dolu

1994, kdy ještČ nebylo uvedeno do provozu odsiĜovací

Nástup. Na palivu ze stejného dolu bylo postaveno dal-

zaĜízení v uhelných elektrárnách a Ĝada starších blo-

ších 6 blokĤ o výkonu 110 MW v elektrárnČ PrunéĜov I.

kĤ již byla odstavena. V tomto roce bylo emitováno do

Stavba byla zahájena v roce 1963 a dokonþena v roce

ovzduší 1 270 000 tun oxidu siĜiþitého, z toho polovina

1968. V roce 1966 byly uvedeny do provozu dva bloky

v severozápadních ýechách.

o 110 MW v elektrárnČ Ledvice, následoval blok z další

Spoleþenské zmČny po roce 1989 vedly k pĜijetí no-

generace s výkonem 200 MW v roce 1967 a po nČm

vých zákonĤ na ochranu životního prostĜedí. Zákonem

ještČ dva bloky o 110 MW v roce 1968 a 1969.

þ. 309/1991 Sb., o ochranČ ovzduší pĜed zneþišĢující-

V 70. letech se už stavČly výhradnČ 200 MW blo-

mi látkami byl stanoven termín pro „vyþištČní“ uhelných

ky, a to šest v elektrárnČ Poþerady, þtyĜi v elektrárnČ

elektráren. Do 31. 12. 1998 musely všechny zdroje

15

v provozu plnit limity zneþišĢování, které neumožĖova-

Z elektrárny PrunéĜov I a II bylo dodáváno teplo do

ly provozování elektráren bez odsíĜení a odprášení. Ve

Chomutova, z Poþerad do Loun, centrální zásobová-

vČtšinČ elektráren byla zvolena velmi úþinná metoda

ní teplem mají dnes prakticky všechna mČsta a vČtší

mokré vápencové vypírky. V prĤbČhu nČkolika let tak

obce v regionu.

klesly emise oxidu siĜiþitého desetkrát.

Statistické údaje, které charakterizují Severozápad,

Velká þást elektĜiny vyrobené v severozápadních

jsou tvoĜeny daty za Ústecký a Karlovarský kraj. Kraje

ýechách byla vyvedena ke spotĜebČ do dalších þás-

– vyšší územní samosprávné celky, statisticky NUTS

tí republiky, nicménČ prĤmysl, který v tomto regionu

3 – vznikly v ýeské republice na základČ ústavního zá-

postupnČ vyrostl, byl rovnČž energeticky znaþnČ ná-

kona þ. 347/1997 Sb., o vytvoĜení vyšších územních

roþný. Na ploše nČkolika desítek kilometrĤ þtvereþ-

samosprávných celkĤ k 1. 1. 2000. ÚzemnČ se liší od

ních je dosud vedle elektráren situována rozsáhlá

krajĤ, které vznikly administrativnČ v roce 1960. Dneš-

chemická výroba, zejména v LitvínovČ, Lovosicích

ní území Severozápadu bylo rozdČleno do Severoþes-

a v Ústí nad Labem.

kého a Západoþeského kraje. PĜepoþítávat jednotlivé

Za 2. svČtové války byla v Záluží u Mostu (dnešním

charakteristiky dnešních krajĤ pĜed rokem 2001 proto

LitvínovČ) postavena továrna na výrobu leteckého

není pĜíliš jednoduché.

benzínu z uhlí. Po válce byla vybombardovaná továrna

Ústecký kraj se skládá ze sedmi okresĤ, DČþín, Cho-

obnovena a dobudována, v 60.letech zaþala zpraco-

mutov, LitomČĜice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad La-

vávat ropu pĜivedenou ropovodem Družba z bývalého

bem, v nichž je celkem 354 obcí. V rámci druhé fáze

SovČtského svazu. V roce 1982 byla dokonþena nová

reformy veĜejné správy je zde od 1. 1. 2003 šestnáct

ra¿nerie. Podnik vyrábČl nČkolik desítek chemických

správních obvodĤ obcí s rozšíĜenou pĤsobností.

výrobkĤ, mj. polyetylen, polypropylen, syntetický eta-

Karlovarský kraj má tĜi okresy, Cheb, Karlovy Vary a So-

nol nebo þpavek pro chemickou výrobu v Lovosicích.

kolov – a celkem 132 obcí. V souþasné dobČ je zde sedm

V Lovosicích dnes sídlí nejvČtší výrobce hnojiv v ýes-

správních obvodĤ obcí s rozšíĜenou pĤsobností.

ké republice a v LitvínovČ stĜedoevropsky významná

Severozápadní hranice regionu Severozápad je hrani-

ra¿nerie ropy.

cí se Spolkovou republikou NČmecko, a to na severu

PodobnČ v Ústí nad Labem existuje rozsáhlá chemická

se Saskem, jižnČji pak s Bavorskem. Hranice vznikla

výroba již od 19. století. V dobČ první ýeskosloven-

pĜirozenČ od severu pásmem Lužických hor, Labských

ské republiky stál tamní Spolek pro chemickou a hutní

pískovcĤ a Krušných hor. Nejvyšším bodem regionu je

výrobu prakticky u zrodu celého chemického prĤmyslu

Klínovec (1 244 m n. m.), nejvyšší hora Krušných hor.

u nás. Dnes je zde jedna z nejrozsáhlejších výrob syn-

Naopak nejnižším bodem je hladina Ĝeky Labe u HĜen-

tetických pryskyĜic v EvropČ.

ska (115 m n. m.), nejníže položené místo v ýeské

Rychlý rozvoj tČžby uhlí, energetiky a prĤmyslu vyža-

republice. Na severu protéká regionem Ĝeka Labe,

doval mnoho pracovních sil s kvali¿kací, která nebyla

nejvČtší a historicky nejvýznamnČjší tuzemská vodní

v minulosti v regionu bČžná. Poþet obyvatel regionu

cesta, na jejímž toku vznikla mČsta Ústí nad Labem,

vzrostl mezi roky 1950–1980 o sto tisíc v Ústeckém

DČþín a LitomČĜice.

a o osmdesát tisíc v Karlovarském kraji. V souþasné

Z 88 mČst s více než 15 000 obyvateli, které byly na

dobČ však stále nedosahuje úrovnČ roku 1930. PĜí-

území ýR k 31. 12. 2010, je jejich poþet v regionu nad-

chod nových zamČstnancĤ, koncentrace obyvatel ve

prĤmČrný. Ke stejnému datu zde bylo celkem 18 mČst

mČstČ a likvidace obcí v souvislosti s tČžbou uhlí vedly

nad 15 000 obyvatel:

k výstavbČ velkých panelových sídlišĢ, která vyžado-

Ústí nad Labem (95 464 obyvatel), Most (67 466), DČ-

vala jiný zpĤsob vytápČní než bylo zvykem v menších

þín (51 691), Teplice (51 146), Karlovy Vary (51 150),

sídlech. První mČstská teplárna vznikla v Ústí nad La-

Chomutov (50 441), Cheb (34 530), Litvínov (27 144),

bem již v letech 1919–1920. Po válce byla z elektrárny

Sokolov (24 402) LitomČĜice (23 462), Jirkov (20 893),

KomoĜany dodávána horká voda napĜíklad do Mostu,

Žatec (19 322), Louny (18 832), KadaĖ (17 857), Ost-

Chomutova, Jirkova, Litvínova a Janova. K nejvČt-

rov (17 305), Varnsdorf (15 867), Bílina (15 790), Kláš-

šímu rozvoji teplárenství došlo v letech 1975–1980.

terec nad OhĜí (15 479).

16

Území regionu o velikosti 8 649 km2 tvoĜí necelých

než tomu bylo ještČ v 90. letech. V regionu roste po-

11 % rozlohy ýeské republiky. ZemČdČlská pĤda za-

þet vysokoškolsky vzdČlaných obyvatel, zejména na

ujímá více než 46 % území regionu. Národní park

Ústecku, i když je zde dosud ménČ vysokoškolsky

ýeské Švýcarsko, který vznikl na þesko–saských

a stĜedoškolsky vzdČlaných lidí v produktivním vČku

hranicích v roce 2000, má rozlohu 7 900 ha. PĜed-

než v jiných oblastech. Poþet studentĤ na veĜejné

stavuje nejen zajímavý turistický cíl, ale také ochra-

vysoké škole – UniverzitČ Jana Evangelisty PurkynČ

nu mimoĜádného pĜírodního dČdictví, zejména Lab-

v Ústí nad Labem, i na soukromých školách roste.

ské pískovce.

PĜestože poþet obyvatel v ýeské republice mírnČ roste,

Vedle zásob hnČdého uhlí jsou zde bohatá ložiska

na SeverozápadČ republiky spíše stagnuje a v nČkte-

skláĜských a slévárenských pískĤ a stavebního kame-

rých okresech klesá. VýraznČ klesá poþet dČtí do 14 let

ne, na Karlovarsku menší ložiska kovových rud a zbyt-

a roste poþet obyvatel nad 65 let. Snižuje se procento

ky smolince, souþasnČ je zde velké bohatství minerál-

práceschopného obyvatelstva a míra nezamČstnanos-

ních a léþivých vod.

ti je stále vysoká. Nejvyšší míru nezamČstnanosti mČl

V PodkrušnohoĜí je na malém území dosud soustĜedČ-

region v letech 2000 a 2005.

na nejvČtší instalovaná kapacita pro výrobu elektrické

V mezinárodním srovnání je ýeská republika zemí

energie v ýeské republice, dále strojírenství, skláĜství

s velmi vysokým podílem prĤmyslu na HDP. KvĤli re-

a chemický prĤmysl, zejména v oblasti mezi Chomuto-

gionálním porovnání je v pĜiložených tabulkách uve-

vem, Mostem, Teplicemi a Ústím nad Labem.

dena hrubá pĜidaná hodnota. NejvČtší podíl na HPH

LitomČĜicko a Lounsko jsou významnou zemČdČlskou

má v ýR zpracovatelský prĤmysl. V roce 2000 byl

oblastí, proslavenou produkcí chmele a zeleniny. Pola-

podíl na HPH 25,9 %, postupnČ mírnČ klesá, podob-

bí a PoohĜí jsou známé ovocnáĜské oblasti oznaþova-

nČ jako podíl zemČdČlství, tČžby a dobývání, roste

né za zahradu ýech.

naopak podíl služeb, napĜ. pojišĢovnictví a komuni-

Na Karlovarsku je soustĜedČno 44 % všech lázeĖských

kaþních technologií.

zaĜízení v ýR.

Vzhledem k historickému vývoji je zĜejmé, že na Seve-

K 31. 12. 2011 žilo na území regionu 1 132 080 obyva-

rozápadČ se na HPH nadprĤmČrnČ podílí tČžba a dobý-

tel, z toho 828 561 v Ústeckém a 303 519 v Karlovar-

vání, naopak podprĤmČrnČ až prĤmČrnČ zpracovatelský

2

prĤmysl. Na Ústecku v posledních letech roste podíl výro-

ském regionu. Zatímco s hustotou 155 obyvatel/km

se Ústecký kraj Ĝadí na þtvrté místo v ýR a pĜevyšuje

by elektĜiny na celkovém výkonu kraje.

prĤmČr republiky, v hornatém Karlovarském kraji je

V ýeské republice kontinuálnČ roste poþet ¿rem a tento

2

pouze 91 obyvatel/km , tedy jedno z nejnižších osíd-

trend je patrný také regionálnČ. CelorepublikovČ poþet

lení v republice.

zamČstnancĤ v prĤmyslových ¿rmách roste, regionálnČ

Obyvatelstvo regionu je v prĤmČru pomČrnČ mladé.

však klesá, zároveĖ rostou tržby ¿rem a prĤmČrná mzda.

PĜestože zejména ústecká þást regionu je známá jako

MimoĜádnČ se zlepšuje stav životního prostĜedí. Emi-

vysoce prĤmyslová oblast, podíl na HPH v ýR za rok

se tuhých zneþišĢujících látek ze stacionárních zdrojĤ

2010 byl pouze 8,7 %, naopak zatížení životního pro-

(REZZO 1–3) klesly v ýR z 347 tisíc tun v roce 1994 na

2

stĜedí, a to na km plochy i na jednoho obyvatele je vy-

33 tisíc tun v roce 2010, z toho v regionu Severozápad

soce nadprĤmČrné. Je zĜejmé, že region dosud nepatĜí

ze 78 tisíc tun na 5 000, tedy více než 15 krát. Emise

k oblastem s vysokým podílem pĜidané hodnoty na cel-

oxidu siĜiþitého, který pochází zejména ze spalování

kovém produktu a jeho životní prostĜedí je vystaveno

uhlí v ýR klesly ve stejném období z 1 270 tisíc tun na

vyšší zátČži než ve zbytku republiky.

170 tisíc tun, v regionu ze 654 tisíc tun na 68 tisíc, což

Po roce 1989 skonþila v regionu Ĝada prĤmyslových

je ovšem stále 40 % celkových republikových emisí.

výrob. Pracovní sílu z Karlovarska absorbovalo nČ-

Emise oxidĤ dusíku klesly v z 235 tisíc tun na 131 tisíc,

mecké pohraniþí, na Ústecku však nezamČstnanost

v regionu z 88 tisíc tun na 51 tisíc.

postupnČ rostla, po roce 2000 byl trend obdobný

V regionu se srovnatelnČ se zbytkem republiky še-

v celém regionu, který tvoĜí Severozápad. MČnící se

tĜí vodou, produkuje se jí stále ménČ, což je zpĤso-

pracovní trh vyžaduje jinou strukturu pracovní síly

beno zejména snižováním ztrát v sítích a užíváním

17

úspornČjších spotĜebiþĤ. V regionu je nadprĤmČrné napojení obyvatel na rozvody pitné vody a kanalizaci zakonþenou þistiþkami odpadních vod. Jak plyne z charakteristiky regionu Severozápad, Ústecký a Karlovarský kraj se stávají za posledních 20 let stále lepším místem pro život – s velmi dobrou infrastrukturou, mnoha pĜíležitostmi pro sport a využití volného þasu. NicménČ pomČrnČ vysoká nezamČstnanost, dČdictví zatíženého životního prostĜedí a nevyužité pĜíležitosti k rozvoji podnikání jsou výzvou nejen pro politické reprezentace obcí a krajĤ, ale také pro všechny obyvatele, pro které je region domovem.

18

1.1 POUŽITÁ LITERATURA Statistická pĜíruþka království ýeského, Zemská statistická kanceláĜ království ýeského, vydání druhé, 1913 Miroslav Kubín: PromČny þeské energetiky, ýSZE 2009 Statistická roþenka Ústeckého kraje 2001, ýSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem, 2001 Statistická roþenka Karlovarského kraje 2001, ýSÚ, Krajská reprezentace Karlovy Vary, 2001 Statistická roþenka Ústeckého kraje 2004, ýSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem, 2004 Statistická roþenka Karlovarského kraje 2004, ýSÚ, Krajská reprezentace Karlovy Vary, 2004 Statistická roþenka Ústeckého kraje 2010, ýSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem, 2010 Statistická roþenka Karlovarského kraje 2010, ýSÚ, Krajská reprezentace Karlovy Vary, 2010 Energetická statistika MPO, 2007, 2011 Statistická roþenka ýeské republiky 1993, ýSÚ 1993 Statistická roþenka ýeské republiky 2011, ýSÚ 2011 Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1970, Severoþeský kraj, ýSÚ, þerven 1974 Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1980, ýSR, ýSÚ, Praha, listopad 1982

19

20

REKULTIVAČNÍ OBNOVA

21

22

REKULTIVAČNÍ OBNOVA HNĚDOUHELNOU TĚŽBOU DOTČENÉ KRAJINY V REGIONU SEVEROZÁPAD Stanislav Štýs Civilizaþní úroveĖ každé spoleþenské etapy bude

Lesovem a Karlovými Vary. Souvrství hnČdouhelných

vždy hodnocena nejen podle toho, co poskytova-

slojí je zde tvoĜeno slojemi Josef (5–15 m), Anežka

la pĜítomným generacím, ale hlavnČ podle toho,

(4–8 m) a Antonín (27–32 m).

co zanechala generacím pĜíštím, a to nejen ve sfé-

z Chebská pánev má obdobnou geologickou struktu-

rách hmotných, duševních a kulturních statkĤ, ale

ru s pánví Sokolovskou, od které byla oddČlena Chlum-

i v oblasti krajiny a životního prostĜedí.

ským fylitovým hĜbetem. Má rozlohu 300 km2 a je þlenČna na þásti OldĜichovsko-Pochlovickou, Odravskou a FrantiškolázeĖskou. NejmocnČjší sloj je vyvinuta

2.1 ANAMNÉZA

v OldĜichovsko-Pochlovické oblasti (až 32 m).

Uchopíme-li rekultivaþní problematiku s urþitým nadhledem, pak ji lze pĜirovnat k léþebnému procesu ne-

2.1.2 Přírodní poměry

mocné krajiny. Jestliže klasický léþebný proces zaþíná jako anamné-

V orogra¿ckých souvislostech jsou Mostecká pánev,

za zjištČním souboru informací potĜebných k bližší ana-

Sokolovská pánev i Chebská pánev souþástí provincie

lýze stavu pacienta, a to zejména z jeho minulosti, pak

ýeská vysoþina, soustavy Krušnohorské a podsousta-

diagnóza urþuje a klasi¿kuje nežádoucí stav pacienta

vy vnitĜního Krušnohorského pásma.

se snahou najít pĜíþinu jeho onemocnČní. Terapie jako

Z hledisek geomorfologie jsou všechny tĜi pánev-

proces vedoucí k uzdravení pacienta v podobČ zvole-

ní oblasti obdobné. Jedná se vesmČs o nevýraz-

né léþby orientované na úspČšné vyléþení pak léþebný

né pahorkatiny s mírnou dynamikou reliéfu. Jako

proces završuje.

pahorkatiny na nezpevnČných a polygenetických kvarterních sedimentech jsou typickými pĜedstavi-

2.1.1 Pánevní oblasti regionu Severozápad

teli akumulaþního až eroznČ akumulaþního reliéfu.

Podkrušnohorské uhelné pásmo bylo narušeno ná-

kde vznikly novotvary vnČjších výsypek s pĜevýše-

sledným neovulkanismem a je nyní rozþlenČno do Ĝady

ním až 100 m a s lomy pĜes 200 m hlubokými. Pro-

dílþích pánví, z nichž hlavní jsou pánve Mostecká, So-

jevy dynamiky reliéfu se zde uplatĖují významnou

kolovská a Chebská.

erozní aktivitou a svahovými sesuvy na výsypkách

V souþasné dobČ ovšem významnČ ovlivnČného povrchovou tČžbou v Mostecké a Sokolovské pánvi,

z Mostecká pánev má rozlohu 1 420 km , z nichž 2

pĜed jejich rekultivací.

2

je 850 km uhlonosných. Je lokalizována v území od

Klimatické pomČry jsou zpravidla nejvíce ovlivĖovány

KadanČ až po Ústí nad Labem. Je dlouhá 80 km a její

teplotou a srážkami. V tČchto souvislostech jsou Mos-

šíĜka kolísá mezi 2,5 až 16 km. Je zde vyvinuta 10 až

tecká pánev, Sokolovská pánev a Chebská pánev od-

50 m mocná hnČdouhelná sloj miocenního stáĜí, která

lišné – což odvisí hlavnČ od rĤzné nadmoĜské výšky,

se západním smČrem štČpí.

která se na západ zvČtšuje.

z Sokolovská pánev má rozlohu 200 km . Na zápa-

PrĤmČrné roþní teploty vzduchu kolísají

dČ je vymezena Lítovem a Chlumem Sv. MáĜí, v sever-

z v Mostecké pánvi v rozmezí 8 °C až 9 °C,

ní þásti VĜesovou a Novou Rolí, na východČ Sadovem,

z v Sokolovské pánvi v rozmezí 5 °C až 7 °C.

2

23

PrĤmČrný roþní úhrn srážek kolísá

PĜestože se na vývoji pĤd uplatĖuje Ĝada faktorĤ i þini-

z v Mostecké pánvi v rozmezí 450–600 mm,

telĤ (klima, biota, voda, þlovČk), dĤležitou je i mateþná

z v Sokolovské a Chebské pánvi v rozmezí 600–700 mm

hornina (kvartérní pokryv). V tČchto souvislostech se

Mostecká pánev leží v mírnČ teplé a suché oblasti

v pánevních oblastech vyvíjely i pĤdy, a to pĜedevším

s pĜevážnČ mírnou zimou, kdežto pánve Karlovarského

v závislosti na mateþní horninČ a klimatu, a v posled-

kraje pĜísluší do mírnČ vlhké podoblasti, mírnČ teplé,

ní dobČ i na rekultivaci. NejkvalitnČjší a nejhlubší pĤdy

avšak se studenČjší zimou.

vznikaly v Mostecké pánvi na spraších a hlinitých hor-

VČtrné pomČry všech hodnocených pánví jsou obdob-

ninách sprašového pĤvodu, v chomutovské þásti na

né a jsou charakteristické pĜevahou vČtrĤ západního

vápnem bohatých terciérních jílech (pĤdy þernozemní-

kvadrantu (SZ až JZ).

ho a hnČdozemního typu). V celé pánvi však pĜevlá-

V geologických souvislostech mají všechny tĜi hod-

dají pĤdy procházející hnČdozemním tĜívrstevným pĤ-

nocené pánve mnoho spoleþného. Základem jednoty

dotvorným procesem. PĜevládají pĤdy tČžké a stĜednČ

je spoleþný vznik pánví, které byly oddČleny až do-

tČžké. Pedologická charakteristika Sokolovské pánve

dateþnČ. Jsou vesmČs budovány na bázi krystalinika,

odpovídá rovnČž povaze kvartéru, je však ovlivnČna

nad kterým je vyvinuto bazální souvrství a pásma

studenČjším klimatem s vyššími srážkami, které zpĤ-

hnČdouhelných slojí. V Mostecké pánvi je vyvinuta

sobují vČtší vyplavování živin z pĤdního pro¿lu. PĜe-

pĜevážnČ jedna sloj, která se západním smČrem štČpí.

vládají zde hnČdé oglejené pĤdy a kyselé hnČdé pĤdy

NejvČtší diferenciace uhelných slojí je dosaženo v So-

s tendencemi k oglejovacímu procesu. Nejvíce pĤd je

kolovské pánvi, kde produktivní souvrství je tvoĜeno

zde tvoĜeno na svahovinách a zahlinČných terasách,

slojemi Josef, Anežka a Antonín. V Chebské pánvi je

s doplĖkem stanovišĢ na vulkanodetritech, soliÀukþ-

opČt vyvinuta pouze jediná uhelná sloj.

ních vrstvách a sprašových hlínách. V Chebské pánvi

Nad uhelnými slojemi leží souvrství nadložních ter-

se pĤdy vyvíjely v procesu illimerizace pĜevážnČ v ex-

ciérních a kvartérních sedimentĤ, jejichž petrogra-

trémnČ vlhkém prostĜedí, takže zde pĜevládají pĤdy

¿cký charakter má v kontextu s rekultivaþní problema-

s výraznými znaky oglejení. PĤdy Mostecké pánve jsou

tikou významnou váhu, neboĢ se po vytČžení a uložení

v porovnání s pĤdami Sokolovska produktivnČjší a také

na výsypky stávají geologickým fundamentem vytČže-

mocnost vrchních humózních horizontĤ je v širokém

ného území, novým hydrogeologickým, ale i pĤdotvor-

prĤmČru o cca 10 cm vČtší (20 až 40 cm).

ným prostĜedím.

PĜírodní podmínky podkrušnohorských pánví jsou vý-

V Sokolovské a Chebské pánvi je nadloží tvoĜeno pĜe-

znamnČ ovlivĖovány i hydrologickou situací. V tČchto

vážnČ souvrstvím cyprisových jílĤ, které je v pánvi Cheb-

souvislostech má celá posuzovaná oblast spoleþného

ské navíc þásteþnČ pĜekryto vildštejnským souvrstvím.

jmenovatele: je dominantnČ zásobována srážkovou vo-

V Sokolovské pánvi je navíc vyvinuto, mezi slojí Josef

dou z Krušných hor a þásteþnČ z dalších okolních oro-

a souslojím Anežka a Antonín, vulkanogenní souvrství.

gra¿ckých celkĤ (Slavkovský les, Smrþiny, Doupovské

Nadloží uhelných slojí v Mostecké pánvi je pĜevážnČ

hory a ýeské stĜedohoĜí). Je odvodĖována Ĝekou OhĜí

tvoĜeno miocenními jíly, þásteþnČ písky s rĤznou pĜímČ-

a ve východní þásti Ĝekou Bílinou. Oba tyto toky jsou pak

sí. Pod úpatím krušnohorských svahĤ v obou pánvích

levostrannými pĜítoky Labe. DlouhodobČ je však, hlavnČ

jsou vyvinuty vrstvy rĤznČ hrubozrnných splavenin. Vý-

v Mostecké pánvi a v Sokolovské pánvi, hydrologická

znamnou nadložní složkou zde jsou i rĤznČ mocné vrstvy

situace ovlivĖována nutností odvodĖovat dobývací pro-

tvoĜené sprašemi a sprašovými þi svahovými hlínami.

story, což si vynucuje pĜemísĢování vodoteþí, likvidaci

V hodnocených pánvích je kvartérní pokryv vyvinut

a výstavbu nových retenþních a akumulaþních nádrží.

hlavnČ v podobČ spraší, sprašových hlín a svahových

Významným aspektem je i problematika ochrany zdrojĤ

hlín, které jsou velmi dobrým pĤdotvorným substrátem.

vody v lázeĖských místech (Karlovy Vary, Teplice, Bíli-

Výjimku tvoĜí kamenité vrstvy, vzniklé v zónČ krušno-

na). V Chebské pánvi se tento motiv promítl do rozhod-

horského úpatí v podobČ dejekþních kuželĤ a svaho-

nutí, v této oblasti tČžbu v žádném pĜípadČ neobnovovat

vých sutí. Výjimeþná je i situace v Chebské pánvi, kde

(Františkovy LáznČ). I když se poslední desítky let þis-

je na znaþné þásti území vyvinuta rašelina.

tota tokĤ v celém území významnČ zlepšila, voda Ĝeky

24

SD, a. s. – lom Tušimice

Bíliny patĜí mezi nejvíce zneþištČné v ýeské republice,

pĜípadČ hlavnČ bikových a jedlových doubrav). Výjimkou

což se hlavnČ v Mostecké pánvi projevuje nepĜíznivČ

jsou úzké pásy aluvií podél tokĤ, které mají charakter

v rámci hydrologických rekultivací, kdy se pĜistupuje

lužních lesĤ – jasenin.

k dotacím þisté vody z povodí OhĜe. VývojovČ nejvyšším subsystémem pĜírodní krajiny po-

2.1.3 Hnědouhelná těžba

suzovaných pánví je rostlinstvo a živoþišstvo – pomČry biotické. Z širších hledisek fytogeogra¿ckého þlenČní

V Mostecké pánvi je hnČdouhelná tČžba realizována

Evropy jsme souþástí atlantské podoblasti. Mostecká pá-

z v rámci SD – Severoþeské doly, a. s., která provo-

nev je souþástí ýeského termofytika, kdežto chladnČjší

zuje lomy Tušimice a Bílina,

oblasti Sokolovské pánve a Chebské pánve fytogeogra-

z tČžební spoleþností Vršanská uhelná, a. s., která

¿cky spadají do západního výbČžku ýeskomoravského

provozuje lom Vršany,

mezofytika. Vegetace má pĜedevším klimatogenní ten-

z spoleþností Severní energetická, a. s., která pro-

denci, takže pĜíslušnost k uvádČným fytogeogra¿ckým

vozuje lom ýSA – ýeskoslovenské armády a hlubinný

zónám pĜedurþuje i potenciál pĜirozené vegetace. Ten

dĤl Centrum.

je pak dĤležitým výchozím faktorem i pĜi koncepci re-

V Sokolovské pánvi hnČdouhelnou tČžbu realizu-

kultivací. Všechny tĜi posuzované pánve jsou ovlivĖová-

je tČžební spoleþnost Sokolovská uhelná, právní

ny pomČrnČ teplým klimatem, což odpovídá charakteru

nástupce, a. s., a to lomem JiĜí, který pĜevzal tČžbu

pĜirozených doubrav. Nejteplejší zóny v Mostecké pánvi

lomu Družba.

jsou Ĝazeny do sféry subacido¿lních stĜedoevropských

V pĜedmČtné oblasti ještČ pĤsobí Palivový kombinát

teplomilných doubrav (mochnová doubrava). Rozhodují-

Ústí, s. p., jehož základním úkolem je likvidace dĤlních

cí þást Mostecké pánve je však Ĝazena do sféry duboha-

škod a zahlazování následkĤ hornické þinnosti. Hlavní

bĜin a lipových doubrav (þernýšová dubohabĜina). Celé

náplní jsou rekultivace lomu ChabaĜovice, kde vzniká

území Sokolovské pánve a Chebské pánve je z hledisek

jezero Milada a lomu Ležáky-Most, kde je dokonþová-

potenciální vegetace Ĝazeno do sféry acido¿lních biko-

no zavodnČní zbytkového lomu s cílem vytvoĜení pĜí-

vých, jedlových, bĜezových a borových doubrav (v tomto

mČstské rekreaþní zóny v podobČ Mosteckého jezera.

25

SD, a. s. – lom Bílina

TČžební aktivity jsou realizovány tČmito lomovými provozy:

zĜízeny malé vodní plochy a ostatních ploch bylo

z Lom Tušimice tČží až 30 m mocnou uhelnou sloj

dokonþeno 87,8 ha.

v západní þásti Mostecké pánve. PostupnČ se vyvíjel

y V souþasné rekultivaþní rozpracovanosti (2012)

na bázi lomu Merkur. RoþnČ tČží cca 14 mil. tun uhlí,

v celém dobývacím prostoru je 612,4 ha lesnic-

3

pĜi skrývce nadložních zemin cca 26 mil. m . V nadloží

kých akcí, 137,7 ha zemČdČlských, 1,7 ha vodních

pĜevládají miocenní jílovce s deskovitou až tence des-

a 25,8 ha ostatních zpĤsobĤ.

kovitou odluþností. Vrchních 20 m je silnČ zvČtralých,

y Koneþná rekultivace v celém dobývacím prostoru

což se projevuje žlutohnČdým zbarvením (limoniza-

Tušimice je projektována v této struktuĜe (viz tabul-

ce) a pro rekultivaci nepĜíznivými vlastnostmi textury

ka na konci stránky).

a struktury. Kvarterní nevýrazný horizont je tvoĜen pís-

z Lom Bílina tČží hluboko uloženou sloj v Duchcov-

þitými hlínami až hlinitými písky s pĜímČsí hrubé frakce.

sko-Bílinské þásti Mostecké pánve, s roþní tČžbou

Lom Tušimice je v souþasnosti nejvýkonnČjší tČžební

cca 10 mil. tun uhlí, pĜi skrývce nadloží 50 až 70 mil. m3.

lokalitou v obou podkrušnohorských pánvích, s per-

Jeho porubní fronta je delší než 5 km a tČží 40 m moc-

spektivou tČžby cca do roku 2038.

nou sloj kvalitního uhlí v hloubce cca 220 až 240 metrĤ.

Nadložní zeminy tohoto lomu byly zprvu sypány jako

V nadloží pĜevažují jílovito-písþité, mineralogicky chu-

vnČjší výsypky, v souþasné dobČ jsou ukládány pouze

dé a kyselé zeminy s doplĖkem jílovcĤ, pro rekultivaci

do vytČženého prostoru.

vhodnČjší skladby (M-K-I). Na povrchu jsou vyvinuty až

y Do roku 2012 zde byla rekultivace dokonþena zales-

10 m mocné polohy sprašových hlín, které jsou selektiv-

nČním 825,8 ha, tvorbou zemČdČlských kultur o vý-

nČ tČženy pro rekultivaþní úþely. V nadloží však význam-

mČĜe 994 ha a 200 ha ovocných sadĤ, na 40 ha byly

nČ pĜevládají horniny deltovČ písþitého souvrství, písky,

zemČdČlská

lesnická

vodní

ostatní

celkem

2 526,21 ha

2 300,58 ha

1 064,87 ha

424,42 ha

6 316,08 ha

40 %

36 %

17 %

7%

100 %

26

písþité jílovce, s doplĖkem fytotoxických hornin slojového

Byly zde ukládány zeminy z prvního Ĝezu, pĜevážnČ

souvrství. Jedná se o horniny, jejichž rekultivace vyžadu-

sprašové hlíny, vhodné pro rekultivaci, která je zde

je provedení základní pĤdní meliorace.

v tomto období realizována v zemČdČlsko-lesnické

Nadložní substráty byly lokalizovány do prostorĤ vnČj-

kombinaci, s orientací na zájmy pĜímČstského vol-

ších výsypek (StĜimická, Radovesická, Pokrok) a nyní

noþasového využití. y Výsypka BraĖany o výmČĜe cca 100 ha se nachází

pouze na vnitĜní výsypku lomu Bílina. y StĜimická výsypka o rozloze 180 ha, na které bylo

mezi obcí BraĖany a jižními okraji lomu Bílina. Celá

3

uloženo 115 mil. m zemin, je lokalizována mezi

plocha byla pĜevrstvena sprašemi a je úspČšnČ za-

mČstem Most a obcí BraĖany. Její svahy byly s vyu-

lesĖována, s cílem vytvoĜení zeleného pásu kolem

žitím bentonitu úspČšnČ zalesnČny. Náhorní plošina

obce BraĖany a následnČ rekreaþní zelenČ v kon-

byla s využitím ornice zrekultivována zemČdČlsky,

textu s budoucím jezerem Bílina, které vznikne ve

þást je využívána jako letištČ.

zbytkovém lomu po dokonþení tČžby. z Velkolom ýeskoslovenské armády byl zalo-

y VnČjší výsypka Radovesická – na celkové výmČĜe cca 1 500 ha bylo uloženo kolem 0,5 mld. m ze-

žen v centrální þásti Mostecké pánve již v roce 1901

min. Je lokalizována mezi mČstem Bílina a obcemi

jako dĤl Hedvika. TČží kvalitní uhelnou sloj v prĤmČ-

Kuþlín, Kostomlaty a SvČtec. I na této výsypce vý-

ru 30 metrĤ mocnou a skrývá v prĤmČru 150 metrové

znamnČ pĜevládají písþité až jílovito-písþité zeminy

nadloží. Jeho roþní tČžby dosahovaly až 7 mil. tun uhlí,

s extrémnČ nevhodnými pĤdotvornými vlastnostmi.

pĜi skrývce pĜes 25 mil. m3 nadloží. Souþasná tČžba je

Pro jejich melioraci jsou úspČšnČ využívány jako

v kontextu s neujasnČností dalšího postupu snížena na

melioraþní substrát slínovce, které byly tČženy pĜed

cca 4 mil. tun, a po roce 2012 se omezí na cca 2 mil.

postupem výsypky. Celá tato výsypka je v procesu

tun roþnČ, což by za pĜedpokladu neuvolnČní územ-

zemČdČlské, lesnické a pĜímČstské rekultivace.

ních limitĤ znamenalo lom uzavĜít v roce 2021.

3

y VnČjší výsypka Pokrok o výmČĜe cca 800 ha se na-

Nadloží lomu je tvoĜeno miocenními šedými jílovci

chází v západním sousedství mČsta Duchcov. Z þás-

se slabou prachovitou pĜímČsí, které rychle lístkovitČ

ti se jedná o vnitĜní výsypku bývalého lomu Pokrok.

zvČtrávají na mineralogicky vhodné, avšak fyzikálnČ

SD, a. s. – lom Bílina, tČžba uhelné sloje

27

EU, a. s. – Velkolom ýeskoslovenské armády

nepĜíznivé jíly, schopné však zalesnČní. Kvarterní po-

zatrubnČna a pĜipravuje se k opČtnému pĜevedení do

kryv se zde v podhĤĜí vyznaþuje štČrky a štČrkopísky

otevĜeného koryta.

svahových sutí a dejekþních kuželĤ. V polohách býva-

z Lom Vršany je pokraþovatelem lomu Hrabák, lomu

lého KomoĜanského jezera v kvartéru pĜevládaly je-

Slatinice a v severní þásti pĜechází do prostoru lomu

zerní sedimenty (bahno, gyttja), které byly využívány

Jan Šverma. PĜebírá vytČžení uhelných zásob v hole-

pĜi rekultivaci.

šickém poli. Lom Vršany tČží uhelnou sloj 25 až 30 m

Za pĜedpokladu, že tČžba lomu ýSA nepĜekroþí územ-

mocnou, pĜekrytou v prĤmČru 90 metrovým nadložím,

ní limit, bude výmČra tohoto lomu a všech výsypek do-

které je geologicky pestré – s výskytem poloh pískĤ

sahovat 4 540 hektarĤ. Z toho na 1 720 hektarech již

a jílovcĤ. V rekultivaþní souvislosti lze úspČšnČ hod-

byla rekultivace na vnČjších výsypkách (HornojiĜetín-

notit nejen selektivní odkliz ornice, ale i až 12 metrĤ

ská, Kopistská a RĤžodolská) a vnitĜních výsypkách

mocného kvarterního horizontu, zastoupeného spra-

(ýSA a ObráncĤ míru) ukonþena, v souþasnosti se

šemi, sprašovými hlínami a jílovitými hlínami. Tyto ze-

pracuje na rekultivacích o výmČĜe 880 hektarĤ, takže

miny jsou vesmČs využívány v rámci rekultivací k pĜe-

zbývá zahájit další akce na ploše 1 940 hektarĤ. V této

kryvu ménČ zúrodnČní schopných výsypkových zemin.

silnČ prĤmyslové a urbanizované þásti Mostecké pán-

Lom Vršany tČží roþnČ 8 až 9 mil. tun uhlí, pĜi skrývce

ve se dává pĜednost lesnické rekultivaci (3 530 ha),

19 mil. m3 nadložních zemin.

jezero, které vznikne zatopením zbytkového prostoru

Oba lomy nejdĜíve sypaly vnČjší výsypky. Lom Šverma

lomu ýSA, bude mít hladinu vody 750 ha. VnitĜní vý-

HoĜanskou výsypku, Bylanskou výsypku a následnČ

sypka je postupnČ rekultivována lesnicky a lesoparko-

Velebudickou výsypku. Lom Vršany zasypal vytČžený

vČ, þást ploch je zatravĖována a v þásti tohoto území

lom Slatinice a následnČ založil vnČjší výsypku BĜezno.

bude Ĝešena vodohospodáĜsky výstavbou dvou vod-

V souþasném období je skrývka zakládána vesmČs na

ních nádrží a výstavbou nových vodoteþí, které opČt

vnitĜní výsypky. Po doznČní tČžebních aktivit lomu Vrša-

propojí Krušné hory s Ĝekou Bílinou. Ta je dosud v tra-

ny je plánováno hydrologické využití zbytkového lomu

se tzv. ErvČnického koridoru (železnice, silnice, Ĝeka)

v zemČdČlsko-lesnické kombinaci rekultivací výsypek.

28

y Velebudická výsypka tvoĜí jižní sousedství mČsta

kvalitního hnČdého uhlí a byl novČ vybaven velkolomo-

3

Mostu. Na ploše 784 ha zde bylo uloženo 242 mil. m

vou technologií, z rozhodnutí vlády pĜedþasnČ ukonþil

skrývkových zemin. Její rekultivace odpovídá pĜí-

þinnost v roce 1997. Od té doby zde probíhají rozsáhlé

mČstské poloze nového Mostu, a je proto konci-

sanaþní a rekultivaþní práce, v rámci kterých na výsyp-

pována tak, aby sloužila nejen pĜírodČ, ale hlavnČ

kách pĜevažuje zalesĖování, a ve zbytkové jámČ lomu

spoleþenství obyvatel. Svahové þásti jsou vesmČs

je dokonþována výstavba jezera Milada, které bylo na-

zalesnČny, rozsáhlá náhorní þást upravena zemČ-

pouštČno v létech 2001 až 2010. Jezero o maximální

dČlsky (360 ha). Na ploše 152 ha je dosud budován

hloubce 25 m obsahuje 35 mil. m3 vody, plocha hladiny

9 a 18 jamkový golfový areál, na ploše 125 ha je

þiní 146 ha. I v tomto pĜípadČ je koncepce rekultivací

dostihový areál, známý jako Mostecký hipodrom. Na

v tomto území Ĝešena s cílem výstavby rekreaþnČ orien-

dalších plochách se pĜipravují stavby Ĝady volnoþa-

tovaného pĜímČstského prostoru v západním sousedství

sových zaĜízení (bobová dráha, stĜelnice aj.). Celý

krajského mČsta Ústí nad Labem.

prostor výsypky plní nadregionální funkci volnoþa-

z Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. V ob-

sovČ využívaného anglického lesoparku.

lasti Sokolovské pánve pĤsobily již od konce 18. století

y Výsypky HoĜanská a Bylanská jsou zalesnČny a na

stovky dolĤ a lomĤ. V souþasném období je tato tČžeb-

þásti Bylanské byla založena vinice o výmČĜe 35 ha

ní spoleþnost jedinou, která tČží hnČdé uhlí v Sokolov-

s roþními výnosy 5 až 6 tun vinných hroznĤ.

ské pánvi, a to již jen v lomu JiĜí, (lom Medard – Libík

z Palivový kombinát Ústí, s. p., již lomovou tČžbu

ukonþil tČžbu v roce 2000 a lom Družba v roce 2011),

neprovozuje. V rámci sanací a rekultivací zajišĢuje na

pĜiþemž zásoby lomu Družba dotČží lom JiĜí.

území Mostecké pánve dvČ dominantní akce: výstavbu

y Lom Medard – Libík vznikal postupnČ. Jeho život-

Mosteckého jezera ve zbytkovém lomu Most a jezera

ní pouĢ byla v roce 1872 zahájena lomem Boden

Milada ve zbytkovém lomu ChabaĜovice.

a roku 1918 lomem Medard. Od roku 1990 pĤsobil

y TČžba lomu Most, který dobýval 30 až 50 m mocnou

do roku 2000 jako lom Medard – Libík. Byl hlavní

hnČdouhelnou sloj a odtČžil ochranný pilíĜ pod his-

tČžební lokalitou v západní þásti Sokolovské pánve

torickou þástí mČsta Mostu, byla v roce 1999 zaĜa-

a jako jediný tČžil miocenní uhlí slojí Antonín a Anež-

zena do útlumu, takže sanaþní a rekultivaþní povin-

ka a oligocenní sloj Josef. Do prostoru lomu byla

nosti o výmČĜe 1 230 ha pĜevzal Palivový kombinát

ukládána skrývka z lomu Družba, která se vyzna-

Ústí, s. p. Ve zbytkovém lomu tak vzniklo Mostecké

þovala významnou kvalitativní heterogenitou, neboĢ

3

jezero s obsahem 70 mil. m vody pĜivedené z OhĜe,

sem byly ukládány substráty od zkaolinizovaného

o ploše vodní hladiny 311 ha, které je maximálnČ

krystalinika pĜes kaolinizované vulkanodetrity, fyto-

75 m hluboké. Je vybavováno pro sportovnČ rekre-

toxické substráty výklizu, zeminy cyprisového sou-

aþní využití. Svahy lomu a na nČ navazující výsypky

vrství i pleistocenní hlíny. Tento lom tČžil hlavnČ sloj

jsou postupnČ zalesĖovány, s cílem celý tento areál

Anežka. V roce 1983 dosáhl rekordní tČžby 7,8 mil.

dobudovat do podoby pĜímČstské rekreaþní zóny.

tun uhlí a v roce 1975 maximální kubatury skrývky

z Lom ChabaĜovice vznikl v návaznosti na zbytkovou

nadložních zemin – 12,9 mil. m3.

jámu lomu Barbora III a od roku 1977 rozvíjel vlastní po-

Zbytková jáma lomu Medard – Libík s výsypkami je

rubní frontu smČrem na obec ChabaĜovice. Významná

v tomto období rekultivována. Depresní þást je zavod-

þást nadloží byla tvoĜena sprašemi a sprašovými hlína-

Ėována s cílem výstavby jezera Medard, s projektova-

mi, které zde dosahovaly mocnosti až 30 m, a které byly

nými parametry objemu vody 120 mil. m3, plochy jezera

pouze þásteþnČ využity pro rekultivaci vlastních výsypek

493 ha a hloubkou max. 50 m. Jezero je napouštČno

lomu. TČžilo se uhlí s minimálním obsahem síry (< 0,5 %

vodou z OhĜe. Ostatní plochy jsou rekultivovány pĜe-

-1

v sušinČ uhlí) o výhĜevnosti > 13 MJ*kg . V nadloží i pod-

vážnČ zalesnČním.

loží se zde vyskytovaly doprovodné, prĤmyslovČ využi-

z Lom JiĜí do roku 2011 pĤsobil ve dvojici s lomem

telné suroviny pro cihláĜství a výrobu stavební keramiky,

Družba, který byl roku 2011 uzavĜen a jehož nedotČžené

a podložní jíly s obsahem TiO2 > 5 %. Lom ChabaĜovice,

zásoby lom JiĜí dotČží. Je dominantní a dnes již poslední

který mČl pĜed sebou 131 mil. tun vytČžitelných zásob

tČžební jednotkou Sokolovské pánve (s výjimkou doda-

29

SU, a. s. – lom JiĜí

teþného odtČžení þásti sloje Josef v prostoru lomu Me-

I zde je nadloží charakteristické pro Sokolovskou pá-

dard – Libík). Lom JiĜí tČží 40 metrĤ mocnou uhelnou sloj

nev, tvoĜené pĜevážnČ jílovci cyprisového souvrství,

Antonín a postupuje do závalových polí dolĤ Marie a JiĜí.

a ve svahových partiích i zkaolinizovanými pararula-

SU, a. s. – lom JiĜí – úsek Družba

30

mi a pleistocenními zeminami. Roþní tČžba uhlí kolí-

jak výsypky, tak zbytkový prostor lomu. Tento þasový

sá kolem 8 mil. tun uhlí, pĜi skrývce nadložních zemin

úsek dĤlního díla lze nazvat rekultivaþním obdobím.

3

cca 24 mil. m . V rámci územních limitĤ tČžby, stano-

Hlubinná tČžba se naopak nejvýraznČjší devastací pro-

vených usnesením vlády þ. 490/1991 Sb. pro Sokolov-

jevuje až bČhem tČžebního období a vlivy na povrch

sko, mČl lom JiĜí ve svém dolovém poli (k 1. 1. 2008)

v dĤsledku poklesu území pĜesahují ještČ dlouho po

k dispozici ještČ 118,3 mil. tun vytČžitelných zásob

ukonþení tČžby. V hrubých rysech lze devastaci hlu-

hnČdého uhlí. Po uzavírce lomu Družba, vyvolané se-

binnou þinností charakterizovat vznikem poklesových

suvem vnitĜní výsypky lomu JiĜí, ke které došlo v roce

kotlin þi propadlin a tvorbou odvalĤ hlušin – s doplĖkem

2009, budou uhelné zásoby lomu Družba dotČžovány

odkališĢ úpravárenských kalĤ a uhelného prachu.

lomem JiĜí, þímž se prodlouží jeho životnost.

StruþnČ k charakteristice pĜírodních složek v tČžbou

V regionu Severozápad tČžba hnČdého uhlí dosáhla

postižených územích. Již z pĜedchozího je zĜejmé, že

svého vrcholu v roce 1984, kdy bylo vytČženo 96,8 mil.

tČžba, zvláštČ je-li realizována lomovČ, se podílí ze

tun uhlí, pĜi skrývce nadložních zemin 244 mil. m .

všech aktivit þlovČka nejvýraznČji na dynamických pro-

Od té doby se však tČžební objemy soustavnČ snižují

mČnách krajiny:

a v souþasném období dosahují roþnČ cca 51 mil. tun,

y Transformací reliéfu vzniká díky vnČjším výsypkám,

z toho 44 mil. tun v Mostecké pánvi a 7 mil. tun v Soko-

zbytkovým lomĤm, poklesĤm a odvalĤm vČtší geo-

lovské pánvi (pĜi skrývce nadložních zemin cca 135 mil.

morfologická diferenciace (dynamika) krajiny.

3

m ). Další vývoj tČžeb bude klesat, dle souþasných

y TČžbou, transportem a ukládáním nadložních hor-

pĜedpokladĤ cca do poloviny 21. století, kdy by mČla

nin a hlušiny vznikají výraznČ odlišné petrogra¿cké

tČžba podle souþasných hledisek v obou revírech kon-

a stratigra¿cké vlastnosti daného území.

3

þit. PĜehled dobývacích metod v kontextu jejich vlivĤ

y VýraznČ je deformována hydrosféra, a to v subsys-

na území je zĜejmý ze strukturálního schématu þ. 1 na

témech podzemní i povrchové vody, in¿ltraþních

následující stránce.

a odtokových pomČrĤ, výparu a srážek. y Na celém tČžbou dotþeném území dochází k degradaci až destrukci pedosféry.

2.1.4 Dopady těžby uhlí na přírodní a sociální složky krajiny

y HlavnČ lomová tČžba ovlivĖuje rozsáhlými plochami bez zelenČ mikroklimatické až mezoklimatické charakteristiky a kvalitu ovzduší.

Vztahy mezi báĖskou þinností, devastací území a re-

y V celém dobývacím prostoru a vČtšinou i v okolním

kultivací se v prĤbČhu vývoje lomové tČžby mČní:

území je výraznČ narušena biota, a to v subsysté-

z BČhem otvírkového období až do úplného rozvinu-

mech fytocenóz, zoocenóz a mikrobiálních cenóz.

tí porubní fronty lomu dominují rozsáhlé zábory pozem-

y Všechny pĜedchozí vlivy se integrovanČ negativnČ

kĤ pro vlastní lom i vnČjší výsypky, pĜiþemž rekultivace

až destruktivnČ podílejí na degradaci až destrukci

je možno realizovat v území pro tČžbu již nepotĜebném

ekosystémĤ, a ve velkém územním celku na degradaci

jen ve velmi omezeném rozsahu.

synekosystému krajiny a na výrazném znehodnocení

z BČhem tČžebního období po rozvinutí porubní fron-

sociálních charakteristik a celkového rázu krajiny.

ty až do ukonþení tČžebních aktivit jsou již vytvoĜeny

TČžba však postihuje i celou sféru sociálnČ ekonomic-

podmínky pro postupné uvolĖování pozemkĤ z procesu

kých složek krajiny. VýraznČ se to projevuje v tČžebnČ

tČžby do rekultivace, a to v rozsahu pĜimČĜeném zábo-

prĤmyslových oblastech s významnou hustotou osíd-

rĤm dalších pozemkĤ. Sypání na vnČjší výsypky bČhem

lení, vybavenou pĜíslušnou technickou a dopravní in-

rozvinuté fáze tČžby postupnČ konþí a nadložní zeminy

frastrukturou a hospodáĜskými objekty zemČdČlství,

jsou sypány do vytČžených prostorĤ jako vnitĜní výsyp-

lesnictví a vodního hospodáĜství.

ky. Plochy rekultivaþní postupnČ pĜevyšují území tČžby. z Po ukonþení tČžby již k dalším záborĤm pozemkĤ

ZMĚNY V OSÍDLENÍ

nedochází a do rekultivace jsou prakticky jednorázovČ

Významnou sociální problematikou v Mostecké pán-

uvolĖována všechna tČžbou exploatovaná území. A to

vi, generovanou rozsáhlým rozvojem velkoplošné lo-

31

PŘEHLED DOBÝVACÍCH METOD NEROSTNÝCH SUROVIN v souvislostech s jejich vlivy na težbou dotčená území

TċŽBA HLUBINNÁ

klasické dobývací metody

podzemní zplynování

podzemní loužení

stČnování

zátinkování, pilíĜování

komorování

na Ĝízený zával

na zakládku

Projevy hlubinné tČžby na dotþené území

odvaly

poklesy

propadliny

suché

zamokĜené

zavodnČné

TċŽBA POVRCHOVÁ (LOMOVÁ)

lom jámový

lom stČnový

výsypka

zbytková jáma lomu

zbytkový lom

suchá

zaplavená

vnitĜní

vnČjší

ruþní

pluhová

rýpadlová

buldozerová

zakladaþová

mostová

draglinová

plavená

nadúrovĖová

úrovĖová

podúrovĖová

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 1

32

Zrekultivované území bývalého lomu Hermann, který odtČžil uhelnou sloj pod obcí Zabrušany v sousedství Duchcova. Obec tČžbČ ustoupila a náhradou byla v roce 1908 tČžaĜem vystavČna nová, do které byli obyvatelé pĜesídleni.

mové tČžby jsou vyvolané zmČny v osídlení, neboĢ

v roce 1970. Tento trend byl vyvolán rychlým rozvojem

uhlonosné vrstvy této pánve zabírají území o rozlo-

tČžkého prĤmyslu, který byl umožnČn nejen zvýšenou

2

ze cca 850 km , což pĜedstavuje 16 % plošné výmČry

tČžbou, ale i výstavbou nových elektrárenských kapa-

Ústeckého kraje. Jestliže v pánvi þiní hustota osídle-

cit. Ve stejném období vzrostla výroba elektrické energie v þeských zemích z 8,5 na 34,7 TWh. DĤsledkem

2

ní 175 obyvatel/km , pak v místech nad uhelnou slojí 2

a v blízkém okolí je 500 obyvatel/km . Již z pĜedcho-

tohoto plánovitého extenzivního rozvoje byla likvidace

zího vyplývá, že území Mostecké pánve bylo úrodné

71 sídel, která musela ustoupit tČžbČ, a dalších 28 obcí

a pĤvodnČ vybaveno hustou sítí sídel, a to nepĜetržitČ

bylo þásteþnČ narušeno. Obyvatelé byli plánovitČ a so-

od neolitu. Po stĜedovČké kolonizaci zde vznikla hustá

ciálnČ necitlivČ pĜesídlováni vesmČs do panelových

struktura zemČdČlských sídel, která se bČhem hornic-

sídlišĢ, koncipovaných jako rozšíĜení pánevních mČst.

kého období postupnČ mČnila na sídla hornická.

Tato praxe je po zmČnČ režimu þasto pĜedmČtem ve-

Rozvoj lomového dobývání na pĜelomu 19. a 20. století

Ĝejné kritiky. Ve spoleþenském zájmu by mČla být tato

zahájil éru nejen zvyšování tČžeb, ale i likvidace obcí

citlivá problematika Ĝešena obdobnČ jako v NČmecku,

a pĜesídlování obyvatel. V této dobČ se to projevova-

které je nejvČtším producentem hnČdého uhlí v Evro-

lo pĜedevším v teplické þásti pánve. V roce 1901 byla

pČ. Bez uvolĖování uhlonosných území kulturnČ reali-

zlikvidována obec Srbice, vþetnČ výstavby obce. V roce

zovaným pĜesídlováním by to možné nebylo. I tam již

1905 se rušily obce Ledvice a Liptice, pro jejichž obyva-

více než sto let se lidé stČhují do nových bezeslojných

tele byla vystavČna nová sídlištČ. Roku 1908 byla lomem

území. V NČmecku tak bylo od poþátku 20. století pĜe-

Hermann zrušena pĤvodní obec Zabrušany a nová vy-

sídleno již 370 usedlostí, osad a obcí. Základní pod-

stavČna v nedotþeném pĜedpolí lomu. Zabrušanský kos-

mínkou je dobrovolná dohoda s tČžaĜem, který k tomu

tel byl rozebrán a opČt postaven v nové zástavbČ.

musí vytvoĜit takové podmínky, které by vyvážily újmu,

K nejrozsáhlejším likvidacím obcí však docházelo v ob-

a pĜesídlenci si polepšili.

dobí 50. až 70. let 20. století, kdy se tČžba v revíru

Nejrozsáhlejší a také nejkomplikovanČjší byla postup-

zvýšila z cca 20 mil. tun uhlí v roce 1950 na 55 mil. tun

ná likvidace historické þásti bývalého královského

33

mČsta Mostu. O tČžbČ pilíĜe pod Mostem rozhodlo byro

ZMĚNY V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE

ÚstĜedního výboru KSý v roce 1962 a následnČ vlá-

Rozsáhlá povrchová tČžba významnČ ovlivĖuje i doprav-

da v roce 1964. Z historické þásti Mostu urþené k de-

ní infrastrukturu pĜedmČtného území. TČžbou v Mos-

molici bylo 14,5 tisíce obyvatel pĜemístČno do nové

tecké pánvi byl dotþen celý dopravní systém. Jestliže

výstavby na bezeslojném území, a to v létech 1965

bČhem 2. poloviny 19. století byla železniþní síĢ v této

až 1982. Do nových þástí Mostu byla pĜesídlována

oblasti hlavnČ pro dopravu uhlí vybudována, ve 2. polo-

i znaþná þást obyvatel z dalších likvidovaných obcí.

vinČ 20. století došlo k její rozsáhlé likvidaci a pĜestavbČ

Most se tak stal významným centrem osídlení v pánvi

s cílem, uvolnit prostor pro tČžbu a zajistit dopravní ob-

se souþasnými 67 tisíci obyvatel. TČžba byla v tČchto

služnost. V podstatČ došlo k postupné likvidaci pĤvodní

souvislostech iniciálním faktorem intenzity urbaniza-

a k výstavbČ nové struktury železniþní sítČ v celé Mos-

ce. Akce byla zvládnuta po sociální stránce, avšak

tecké pánvi. Pro ilustraci v rozsahu tČchto zmČn vyvola-

za cenu nevyþíslitelné ztráty kulturnČ historické

ných tČžbou uvećme alespoĖ nejdĤležitČjší akce.

povahy. A to pĜesto, že souþástí likvidace mČsta

z Zcela unikátním tČžebnČ stavebním dílem byla vý-

byla záchrana nejcennČjší sakrální stavby pĤvodní-

stavba ErvČnického koridoru, který vznikl odtČžením

ho Mostu, goticko-renesanþního dČkanského kostela

þásti uhelné sloje lomem ýeskoslovenské armády a lo-

Nanebevzetí Panny Marie. Tento technicky a dosud

mem Jan Šverma, zasypáním vyuhleného prostoru

svČtovČ unikátní transfer objektu o váze 12 000 tun po

spoleþnou vnitĜní výsypkou tČchto lomĤ, na jejíž povrch

kolejích na nové místo vzdálené 841,1 m, po nezpev-

byly svedeny: železniþní traĢ Most–Chomutov, silnice

nČném terénu, po dráze se sklonem 12,3 promile, byl

I. tĜídy Most–Chomutov a Ĝeka Bílina. Unikátním se toto

ve dnech 30. záĜí až 27. Ĝíjna 1975 rychlostí 1,2 až

dílo stalo pĜedevším objemem 520 mil m3 použitých ze-

3,2 cm za minutu pĜemístČn za 500 hodin a 1 minutu

min s pĜevahou štČrkĤ a štČrkopískĤ svahových sutí,

do sousedství nejstaršího historického objektu Mos-

výškou násypu 120 až 170 m a délkou 3 km. TČleso

tu – hospitalu s kostelem Sv. Ducha z první poloviny

koridoru bylo báĖskou technologií vysypáváno 25 let

14. století. PĜesunutý kostel byl vyhlášen za národní

výsypkami lomĤ ýSA a Jan Šverma a pĜeložky byly

kulturní památku.

uvádČny do provozu v létech 1983 až 1985.

Postup lomu Most do prostoru historické þásti mČsta Mostu.

34

PĜeložka silnice I/13, vedená po vnitĜní výsypce lomu Most.

z Obdobným dopravnČ inženýrským dílem byla vý-

sídla s rozšíĜenou pĤsobností žije cca 95 tisíc obyvatel,

stavba Mosteckého koridoru, do kterého byla po

což je témČĜ tĜetina Karlovarského kraje. I zde se uhlo-

vytČžení uhelných zásob a nasypání výsypky sve-

nosné vrstvy rozprostírají v rozsahu 500 km2, což pokrý-

dena pĜeložka železniþní trati Chomutov–Most, þtyĜ-

vá 15 % území Karlovarského kraje.

proudová silnice I. tĜídy, Ĝeka Bílina a tramvajová traĢ

K první likvidaci obce vlivem tČžby došlo v této oblasti již

Most–Litvínov. Teprve následnČ mohlo být pĜikroþeno

roku 1907 (Dolní Pochlovice). K dalším pak ve vČtším

k odtČžení 107 mil. tun uhlí z pĤvodního ochranného

rozsahu po roce 1945, kdy se tČžba v Sokolovské pánvi

pilíĜe historické þásti Mostu. Tento koridor byl následnČ

zvýšila do roku 1983 z 3,3 mil. tun uhlí na 22,6 mil. tun.

ozelenČn funkþní doprovodnou zelení, která je souþás-

TČžbČ tak potupnČ ustoupilo dalších 19 obcí s 5 810 oby-

tí zeleného okolí mČsta.

vateli, a zþásti bylo narušeno dalších 6 obcí (napĜíklad

z Poslední velkou obdobnou akcí byla pĜeložka

Habartov, Bukovany, Lísková, Jehliþná, Vítkov aj.).

železniþní tratČ v úseku Chomutov–BĜezno u Cho-

I v Sokolovské pánvi by tČžba nebyla možná bez re-

mutova, která umožnila postup lomu Libouš východ-

alizace rozsáhlého programu vyvolaných investic ve

ním smČrem a uvolnila možnost odtČžení cca 290 mil.

sférách dopravy a technické infrastruktury:

tun hnČdouhelných zásob – s prodloužením životnosti

z Pro uvolnČní asi 150 mil. tun bilanþních zásob uhlí pro

lomu cca do roku 2030, což souvisí i s koncepcí ko-

tČžbu lomĤ Družba, JiĜí a Marie Majerová byla realizová-

neþné hydrologické rekultivace ve zbytkovém prostoru

na pĜeložka hlavní dvoukolejné tratČ Cheb–Chomutov

vyuhleného lomu.

v úseku Královské PoĜíþí–Chodov, 11 km dlouhém.

K obdobným dopadĤm uhelné tČžby do sféry osídle-

z Až dosud byly v oblasti Sokolovské pánve pĜed po-

ní, výrobních kapacit, zemČdČlství, lesnictví, vodního

stupy porubních front a v prostoru pro vnČjší výsypky

hospodáĜství, technické a dopravní infrastruktury došlo

pĜeloženy desítky komunikací o celkové délce 59 km.

v Sokolovské pánvi, a to v rozsahu odpovídajícímu ob-

z Voda v krajinČ dokáže být horníkĤm doþasným ne-

jemu tČžby a místním tČžbám. TČžba zde probíhá v blíz-

pĜítelem. Pro umožnČní lomové tČžby je proto dĤlní

kosti mČsta Sokolov, v jehož správním území jakožto

pracovištČ chránČno pĜed zatopením, a to i þetnými

35

pĜeložkami vodoteþí. V období po roce 1945 zde bylo

NadmČrná hluþnost pĤsobí rušivČ až škodlivČ na cen-

do nových koryt svedeno již 16 místních potokĤ. Do

trální a vegetativní nervový systém a na psychickou

obnovy nového funkþního režimu v krajinČ Sokolovské

sféru þlovČka.

pánve se však v tomto období již úþelnČ zapojují výsled-

z Lomy a výsypky, pokud nejsou zrekultivovány, mo-

ky hydrologických rekultivací (napĜíklad jezero v bý-

hou být zdrojem nepĜíznivého pĤsobení na své okolí

valém lomu Silvestr, dvČ vodní plochy v prostoru lomĤ

svahovými sesuvy a urychlenou vodní þi vČtrnou

Lítov – Boden, rekreaþní jezero Michal). V tomto období

erozí.

je v realizaci rekultivaþní výstavby jezera Medard – Libík

z Žádná z bČžných profesí není tak blízko katastro-

s objemem 138 mil. m vody a v koneþné fázi douhlová-

¿ckým situacím jako horníci uhelných hlubinných

ní revíru to bude jezero JiĜí – Družba o kubatuĜe 515 mil.

dolĤ. Jejich pracovištČ jsou potenciálnČ náchylná ke

2

vzniku dĤlních požárĤ, výbuchĤ dĤlních plynĤ þi k zá-

2

m vody a ploše vodní hladiny cca 1 300 ha.

plavám. Jejich práce je spojena se zdravotními riziky DALŠÍ DOPADY TĚŽBY

a v krajních pĜípadech je i životu nebezpeþná.

TČžba nerostných surovin, zvláštČ je-li realizována vel-

Vedle záporných vlivĤ tČžby na pĜírodní i socioekono-

koplošnČ, se vyznaþuje Ĝadou dalších vlivĤ, a to klad-

mické složky krajiny má v tČchto souvislostech tČžba

ných i záporných.

i vlivy pozitivní:

Další vlivy, které se mohou negativnČ projevovat

z TČžba není samoúþelná, je realizována pro zajištČní

vĤþi pĜírodČ i þlovČku:

potĜebných surovin, bez nichž se souþasná spoleþnost

z Mezi deteriorizaþní vlivy lze Ĝadit negativní úþinky

neobejde. Spoleþensky žádoucí jsou pĜedevším su-

trhacích prací, které se mohou projevovat seismicky,

roviny energetické a stavební. V našem pĜípadČ to je

vytváĜením tlakové vlny a zneþišĢováním ovzduší.

hnČdé uhlí, na jehož bázi je v ýeské republice dosud

z Z dalších vlivĤ to mĤže být hluk, jehož zdrojem jsou

vyrábČno cca 60 % elektrické energie. I za pĜedpo-

technická zaĜízení pro tČžbu, dopravu a zakládání. Ur-

kladu zvyšování podílu výroby elektĜiny z jádra a obno-

þitá þást hluku zĤstává omezena na prostor pracovištČ,

vitelných zdrojĤ a soustavného snižování hnČdouhelné

þást hluku se šíĜí do okolí, kde mĤže pĤsobit rušivČ.

tČžby lze pĜedpokládat, že se asi tĜetinový podíl uhel-

PĜeložka silnice BĜezová – Dolní Rychnov, vedená pĜes výsypku bývalého lomu Silvestr.

36

Elektrárny ýEZ – PrunéĜov I + II jsou významným producentem nejen elektĜiny, ale i tepla, kterým zásobují mČsta Chomutov, Jirkov a Klášterec nad OhĜí.

ných elektráren na celkové výrobČ elektĜiny udrží až do

v areálu Pražského hradu, Svatovítská katedrála.

období kolem roku 2050.

PĜehledná struktura vlivĤ tČžby na socioekologický sys-

z Jedním z kladných vlivĤ tČžby na sociálnČ ekono-

tém krajiny je zĜejmá ze schématu na následující stránce

mickou sféru je mimoĜádnČ velká disponibilita území

(viz. schéma þ. 2).

po tČžbČ, které lze využít k rozvoji území v souladu se zájmy souþasníkĤ a pĜíštích generací.

2.2 DIAGNÓZA

z NepĜímým efektem tČžby je možnost prostĜednictvím rekultivací a následných revitalizaþních opatĜení

CHARAKTERISTIKA TĚŽBOU DOTČENÝCH ÚZEMÍ

zvýšit efektivitu využívání post-tČžební krajiny, a to

Diagnózou je zjišĢován a hodnocen zdravotní stav pa-

nikoliv prostou obnovou pĜedchozího stavu, ale uplat-

cienta, se snahou najít pĜíþinu jeho onemocnČní. V na-

nČním spoleþensky žádoucích krajinných struktur. Ná-

šem pĜípadČ pacientem jsou tČžbou promČnČná území.

zorným pĜíkladem je rekultivace v okolí Mostu.

PĜi tČžbČ hlubinné to jsou rĤzné poklesy až propadliny

z Mezi kladné aspekty lze Ĝadit i podílnictví tČžebních

a odvaly hlušin, tČžbou povrchovou je území transfor-

spoleþností na zvelebování obcí, mČst a státu, a to na

mováno do podoby výsypek a zbytkových lomĤ. V tom-

bázi povinných odvodĤ za používání území pro tČžbu,

to období, kdy v Sokolovské pánvi se již hlubinnČ netČží

za výši tržby a podstatnou je i dobrovolná spolupráce

a v pánvi Mostecké doznívá þinnost posledního hlubin-

s okolními sídly a s veĜejností. Bylo tomu tak i dĜíve. Doly

ného dolu Centrum, se budeme zabývat charakteristi-

se podstatnou mČrou podílejí na pĜíjmové položce stát-

kou recentních novotvarĤ, vzniklých jako dĤsledek po-

ního rozpoþtu. Z výtČžkĤ dolĤ byly postaveny napĜíklad

vrchové tČžby, to znamená výsypkami a zbytkovými

unikátní stavby jako chrám Svaté Barbory v Kutné HoĜe,

jámami lomĤ. Tyto montánní novotvary se vyznaþují

poutní místo a klášter Svatá Hora u PĜíbrami, Betlémská

výraznČ speci¿ckými stanovištními vlastnostmi, a to ve

kaple v Praze. Díky výnosĤm ze všech desátkĤ z dolo-

vztahu k litosféĜe, atmosféĜe, hydrosféĜe a pedosféĜe,

vání v ýechách mohlo vzniknout i monumentální dílo

biotČ a ekosystémĤm (viz schéma þ. 2).

37

STRUKTURA VLIVŮ TĚŽBY NA SOCIOEKOLOGICKÝ SYSTÉM KRAJINY PĜírodní složky krajiny

SociálnČ ekonomické složky krajiny nadmoĜská výška

Topogra¿e území

sklon

velikost sídel

OBYTNÝ PROSTOR struktura

LITOSFÉRA

expozice velikost závodĤ petrogra¿e Faktory geologické

PRģMYSLOVÝ PROSTOR struktura

stratigra¿e svČtlo

pĤdní fond

teplota

ZEMċDċLSTVÍ

melioraþní vybavenost

EKOTOP

DEGRADACE AŽ DESTRUKCE EKOSYSTÉMģ

srážky

ATMOSFÉRA vzduch

jakost

vlhkost

pohyb

provozní vybavenost

pĤdní fond

LESNICTVÍ

tlak

provozní vybavenost chemické složení vodní toky

HYDROSFÉRA

teplota

podzemní voda

pohyb

pĤdní voda

tlak

nadzemní voda

vodní nádrže

VODNÍ HOSPODAěENÍ podzemní vody

prĤhlednost narušení režimu

ovlivĖování režimu kladné

zneþištČní

dopravní systém

záporné

mateþný substrát

spojový systém

deradace mechanické složení

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KRAJINY

fyzikální vlastnosti

PEDOSFÉRA

BIOTA

chemismus

elektrovody

teplovody

destrukce struktura

produktovody

edafon vodovody fytocenózy degradace

BIOTA

zoocenózy destrukce mikrocenózy

PROSTOR PRO VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ýASU

pĜírodní složky

rekreaþní a sportovní zaĜízení

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 2

38

Letecký snímek þásti zalesnČné Kopistské výsypky v sousedství Mostu.

2.2.1 Vlastnosti litosféry

léhají více zeminy písþité, zvláštČ je-li v povrchových

Jedná se pĜedevším o charakteristiky reliéfu, o petro-

strátĤ (napĜíklad oxyhumolitĤ).

vrstvách pĜímČs hydrofobních organogenních sub-

gra¿cké a stratigra¿cké pomČry výsypek a zbytkových jam lomĤ.

2.2.2 Vlastnosti atmosféry

Montánní formy reliéfu zpravidla ovlivĖují ostatní subsystémy tohoto stanovištČ. NejvýraznČji se to projevuje

Území využívaná velkoplošnou tČžbou v uhelných

u pĜevýšených výsypek a hlubokých zbytkových lomĤ,

pánvích pod Krušnými horami je charakteristické

jejichž inklinace, expozice, energie reliéfu a pĜevýšení

pĜedevším tím, že je dlouhou dobu bez vegetaþní-

mají vliv na vlastnosti mikroklimatu až mezoklimatu, in-

ho krytu, þímž se nejvíce odlišují od klasické kulturní

tenzitu pĜíkonu svČtelné a tepelné energie sluneþní ra-

krajiny. Druhou významnou charakteristikou dĤlních

diace, vČtrných pomČrĤ, na prĤbČh pĤdotvorných pro-

pracovišĢ i post-tČžebních území je jejich významná

cesĤ, vodní režim, na pokryvnost vegetací a na kvalitu

þlenitost. A to vše se zákonitČ projevuje speci¿ckým

stanovištČ pro zoocenózy a mikrobiocenózy.

pĤsobením na fyzikální a þásteþnČ i chemické vlast-

Forma výsypkového reliéfu významnČ ovlivĖuje stabi-

nosti atmosféry, hlavnČ ovlivĖováním faktorĤ záĜení,

litu tČlesa a prĤbČh morfologických projevĤ v podobČ

teploty, vzdušné vlhkosti, tlaku vzduchu, srážek, vČ-

sedání, svahových sesuvĤ a vodní eroze.

tru, výmČny tepla, tuhých i plynných složek atmosfé-

Vlastnosti výsypkových stanovišĢ jsou odvislé od

ry, pĜedevším ve sféĜe ekologicky nejúþinnČjší kate-

petrogra¿ckých a stratigra¿ckých vlastností hor-

gorie – mikroklimatu.

ninového prostĜedí výsypek, které se projevují spe-

Speci¿cký charakter mikroklimatu montánního úze-

ci¿cky jako významný hydrogeologický a pĤdotvorný

mí, hlavnČ pĜevýšených výsypek a lomĤ, je determi-

faktor. Na pĜevýšených výsypkách tvoĜených plastic-

nován expozicí, inklinací svahu, vČtrnou expozicí, ba-

kými tČžkými horninami, zvláštČ terciérními jíly, jsou

revností povrchu území a stupnČm ozelenČní, þímž je

þastým projevem svahové sesuvy; vodní erozi pod-

významnČ ovlivĖována evapotranspirace.

39

V kontextu s orogra¿ckým mikroklimatem se extrém-

2.2.3 Vlastnosti hydrosféry

nČ projevují jižnČ exponované výsypkové svahy, jejichž pĜíkon sluneþní energie roste s hodnotou jejich

Již z pĜedchozího je zĜejmé, že vlastnosti tČžbou ovliv-

inklinace. ZvláštČ denní teploty vzduchu a pĜízemních

nČných území se v porovnání s bČžnou krajinou vy-

vrstev pĤdy vysoko stoupají, zvyšuje se výpar, vlhkost

znaþují dĤkladným odvodnČním a vysoušením. Bez

vzduchu i pĤdy významnČ klesá. V konkávních þás-

umČlého snižování hladiny podzemní vody by nebyla

tech území (lomy, podúrovĖové výsypky) dochází na-

lomová tČžba zpravidla realizovatelná a voda na vý-

opak v noci k hromadČní chladného vzduchu, což klima

sypkách bČhem jejich stavby i po dokonþení bývá zpra-

ochlazuje a zvlhþuje.

vidla destabilizujícím a destrukþním þinitelem.

Atmosférické vlastnosti tČžební oblasti jsou významnČ

V Mostecké i v Sokolovské pánvi se v nadloží, a pro-

ovlivĖovány pokryvností a charakterem vegetaþní

to i na výsypkách, vyskytuje široká paleta zemin, od

složky. TČžební prostor je natolik promČnlivý, že zde

štČrkĤ pĜes písky, hlíny až po jílovce a jíly. V Mostecké

prakticky ke spontánní sukcesi vegetace nedochází,

pánvi proto i na výsypkách pĜevládají šedé a hnČdé,

na výsypkách uvolnČných z tČžebního procesu pou-

velmi jemnozrnné až plastické miocenní jíly, v pánvi

ze þásteþnČ. I tak povaha této zelenČ kladnČ ovlivĖuje

Sokolovské jíly cyprisové. ObČ tyto skupiny jsou tvo-

charakter montánního klimatu ve všech jeho subsys-

Ĝeny pĜevahou minerálĤ trojvrstevného typu (montmo-

témech. CelkovČ lze však konstatovat, že v dĤsledku

rillonit a illit), které dokáží vázat znaþné množství vody,

minimalizace vegetaþní pokryvnosti v tČžebních ob-

což má v rekultivaþních souvislostech více pĜedností

lastech Mostecké a Sokolovské pánve dochází i ke

než nedostatkĤ a musí to být bráno v úvahu pĜi tvorbČ

zvýšenému oteplování a vysušování klimatu. Tato

výsypkových pĤd, pĜi jejich biologické rekultivaci a ná-

skuteþnost je závažná i ve spojitostech s dlouhodobou

sledném obhospodaĜování jako tzv. „minutových pĤd“.

tendencí klimatického oteplování. V rekultivaþních sou-

Vodní režim výsypek je þasto, hlavnČ ve svahových

vislostech by se na to mČlo reagovat vysokým podílem

þástech, pĜíþinou destrukþní zmČny stabilitních pomČrĤ

listnatých dĜevin, trvalého zatravnČní a pĜedevším no-

až sesuvĤ, a urychlené vodní eroze. V tČchto souvis-

vých vodních ploch.

lostech je voda výsypkových stanovišĢ destabilizujícím

Poklesová území mají þasto povahu nebeských rybníkĤ (poklesy dolu Julius III u Mostu).

40

þinitelem. Na rozlehlých výsypkách dochází i mnoho let

NejvČtší množství vody dokáží zadržet jíly. ObecnČ

po nasypání k nepravidelným poklesĤm povrchu, což

platí zásada, že þím více se okamžitá užiteþná vodní

se na jílových pro¿lech projevuje tvorbou poklesových

kapacita blíží DK – dešĢové kapacitČ, tím lepší podmín-

kotlin a nebeských jezírek. Tato území jsou krystalizaþ-

ky jsou vytvoĜeny pro zásobování rostlin vodou.

ním jádrem rozvoje bioty a vítaným ekologicky stabilizujícím prvkem rekultivovaného území. PĜíkladem

2.2.4 Vlastnosti pedosféry

mĤže být povrch jen þásteþnČ upravené a zalesnČné vnČjší výsypky lomu ObráncĤ míru, tzv. Kopistské vý-

Na celém tČžbou dotþeném území dochází k techno-

sypky v sousedství Mostu o výmČĜe 328 hektarĤ, na

genní destrukci pĤvodního pĤdního prostĜedí, které

jejímž povrchu se vytvoĜilo cca 50 nebeských rybníþkĤ

v tČchto souvislostech vnímáme šíĜe než je to obvyk-

s bohatým litorálem, což byla jedna z pĜíþin, že byla

lé. Jedná se o celý pro¿l zemin vrchního humózního

tato výsypka zhodnocena v rámci ÚSES (územního

pro¿lu, vþetnČ pĤdotvorného podloží. K této destrukci

systému ekologické stability) jako regionální biocent-

dochází technologicky nezbytnČ v celém prostoru lomĤ

rum a v rámci NATURA 2000 CZ 042316 jako evropsky

i vnČjších výsypek.

chránČná lokalita (viz foto).

Povrch výsypek nemá klasickou skladbu pĤdy. Je tvo-

V hydrologických souvislostech je dĤležité, jak se vyvíjí

Ĝen zeminami pĜemístČnými z nadloží uhelných slojí,

vodní režim ve vegetaþních pro¿lech výsypkových

které lze považovat za pĤdotvorný substrát, jenž je

pĤdotvorných substrátĤ. Je závislý pĜedevším na

pĜedmČtem pĤsobení vnitĜních i vnČjších þinitelĤ, vyvo-

kvantitativních i kvalitativních vlastnostech pĤdotvor-

lávajících pĤdotvorný proces. Ten je ovlivĖován výsyp-

ných substrátĤ, a zejména na vývoji jejich fyzikálních

kovým substrátem, sukcesivní výsypkovou vegetací,

vlastností – zrnitosti, stavu agregace a zastoupení jílo-

reliéfem, povahou klimatu a vodního režimu.

vých minerálĤ. Konkretizace vlastností vodního režimu

Hodnota výsypkových zemin jako pĤdotvorných sub-

výsypkových pĤdotvorných substrátĤ je zĜejmá z tohoto

strátĤ je velmi promČnlivá širokým rozsahem zrnitos-

pĜehledu na následující stránce (podle F. Jonáše 1981).

ti, minerální síly (CaO, K2O, P2O5, MgO), vápnitosti,

Miocenní jílovce Mostecké pánve na povrchu výsypky rychle podléhají zvČtrávacímu procesu, takže vytváĜejí fyzikálnČ tČžký jemnozrnný jíl.

41

PĤdotvorný substrát

Celková vodní zásoba ve vegetaþním pro¿lu do 100 cm

Vh obj. %

Voda dynamicky nepĜístupná

Užiteþná vodní kapacita (DK)

Okamžitá vodní zásoba

Okamžitá užiteþná vodní kapacita

v mm

v mm

v mm

v mm

v mm MIK šedý jíl

477

13,0

237

240

414

177

IMK žlutý jíl

447

8,3

214

233

430

216

IKM šedý jíl

459

11,5

240

219

430

190

MIK svahovina

370

8,1

165

205

337

172

MKI sprašová hlína

306

5,7

114

192

248

134

IK terciérní písek

296

4,1

82

214

240

159

VysvČtlivky: M – montmorilonitický, I – illitický, K – kaolinitický

základního chemismu, zvČtratelnosti, hloubky, skeleto-

II. TŘÍDA

vitosti a in¿ltraþními vlastnostmi.

Horniny a zeminy vhodné jako pĤdotvorné substráty

MinerálnČ silné výsypkové pĤdy vznikají na produk-

pro zemČdČlskou rekultivaci

tech terciérního vulkanismu, na nČkterých jílech s vy-

ornice hnČdozemní a hnČdých pĤd, lužní pĤdy, sprašo-

sokým zastoupením montmorillonitu a vápna, dále na

vé hlíny a svahoviny.

spraších a holocenních hlínách. StĜední zásoby živin

II.–III. TŘÍDY

mají výsypkové pĤdy na odvápnČných spraších a hlí-

Šedé terciérní jíly a cyprisové jíly.

nách, na jílech s nízkým obsahem trojvrstevných mi-

III. TŘÍDA

nerálĤ a s vyššími obsahy kaolinitu. PĤdy minerálnČ

Horniny a zeminy vhodné k lesnické rekultivaci

slabé vznikají na výsypkách, jejichž povrch je tvoĜen

šedé MIK – montmorilloniticko-illiticko-kaolinitické jíly

vysokým podílem kĜemene.

v Mostecké pánvi a zelenavČ šedé až šedozelené

V rekultivaþních souvislostech bylo úþelné provést

cyprisové jíly v Sokolovské pánvi. Další variantu jílĤ

prakticky uplatnitelnou klasi¿kaci nadložních hornin

pĜedstavují KI – šedé kaoliniticko-illitické a IK – illiticko-

a výsypkových zemin.

-kaolinitické miocenní jíly v Mostecké pánvi a cypriso-

První takovou klasi¿kaci publikoval W. Knabe v roce

vé šedomodré až modrošedé jíly v pánvi Sokolovské.

1952, která výsypkové zeminy þlenila do pČti hodno-

Kvalita tČchto substrátĤ se zhoršuje s pĜibývajícím

tových skupin. Tuto klasi¿kaci pĜevzali a doplnili au-

kaolinitem ve fyzikálním jílu. Do této skupiny lze Ĝadit

toĜi „Klasi¿kace nadložních zemin v SHR“, F. Jonáš

i kvarterní zeminy štČrkopísþité a skeletovité s písþitou,

a J. Semotán, kteĜí ji aplikovali v rámci spolupráce na

hlinitopísþitou a hlinitou výplní.

Generelu rekultivace SHR v roce 1959, jež spoþívala

IV. TŘÍDA

v rozsáhlém prĤzkumu a zhodnocení nadložních hor-

Zeminy a horniny vhodné k ozelenČní, po melioraci

nin z hlediska vhodnosti k rekultivaci.

i k zalesnČní

Tato klasi¿kace, obohacená o další laboratorní vý-

jedná se o jíly s menší uhelnou pĜímČsí.

sledky a vegetaþní pokusy, byla v roce 1981 publiko-

V. TŘÍDA

vána v monogra¿i S. Štýs a kol.: Rekultivace území

Zeminy a horniny fytotoxické

postižených tČžbou nerostných surovin s rozšíĜením

jedná se o jílové þi písþité substráty pocházející z kon-

i na podmínky Sokolovské pánve, která hodnotí výsyp-

taktních poloh s uhelnou slojí, o výklizový materiál s vy-

kové pĤdotvorné substráty takto:

sokými obsahy sirníkĤ železa FeS2 (markazit, pyrit).

I. TŘÍDA

Pozn.: Oxyhumolity lze považovat za substráty vhodné

Horniny a zeminy velmi vhodné jako pĤdotvorné sub-

pro pĤdní melioraci.

stráty pro zemČdČlskou rekultivaci

V Sokolovské pánvi se touto problematikou zabývá

ornice þernozemní, ornice degradovaných þernozemí,

K. Dimitrovský (2002), který vychází z praxe, že se

ornice þernozemní smonice a spraše.

na výsypky dostávají zeminy v rĤzných smČsích, kdy

42

PŘEHLED VLASTNOSTÍ VÝSYPKOVÝCH ZEMIN PRO LESNICKOU A ZEMĚDĚLSKOU REKULTIVACI

Horninový celek

MIN

TOX

pH

SOR

ORG

FYZ

Kvartérní hlíny Cyprisové souvrství, svrchní þást: zvČtralé polyminerální jílovce Cyprisové souvrství, svrchní þást: polyminerální jílovce Cyprisové souvrství, spodní þást: kaolinické jíly Antonínské, anežské a josefovské vrstvy: uhlí a uhelnaté jíly Habartovské vrstvy: jíly a písky TČšovické vrstvy: bentonitizované tufy s uhelnou substancí Chodovské vrstvy: kaolinizované tufy Chodovské vrstvy: bentonitizované tufy Davidovské vrstvy (sekund. kaolíny): kaolonizované granity+krystalinikum VysvČtlivky: velmi dobré

vyhovující

nevyhovující

rizikové

MIN – celkový obsah minerálních živin TOX – obsah fytotoxických slouþenin pH – pĤdní reakce SOR – adsorpþní schopnosti, výmČnná kapacita kationtĤ ORG – obsah a složení organické hmoty FYZ – fyzikální a in¿ltraþní vlastnosti je výše uvedená klasi¿kace jen obtížnČ uplatnitelná.

hlín sprašového pĤvodu) lze uvést jílovité substráty

Nadložní horniny a výsypkové zeminy Sokolovské

vrchní þásti cyprisového souvrství s doplĖkem bento-

pánve dČlí na:

nizovaných tufĤ Chodovské vrstvy.

1. zeminy pĤdního pokryvu (ornice, podorniþí);

z Jako nejménČ vhodné až rizikové se jeví výklizové

2. pokryvné kvartérní zeminy (štČrkové terasy);

substráty s vysokými obsahy sirnatého uhlí a uhelnaté

3. jílové zeminy cyprisové série;

jíly, jíly a písky Habartovské vrstvy, kaolinizované tufy,

4. zeminy vulkanodetritické série;

granity a horniny krystalinika.

5. pĜepálené zeminy (porcelanity).

CelkovČ lze však k pĤdotvorné kondici nadložních hor-

Výstižnou integrací vlastností výsypkových zemin So-

nin a výsypkových zemin Sokolovské pánve konstato-

kolovské pánve je tabelární pĜehled podle P. Rojíka.

vat, že díky výrazné pĜevaze substrátĤ cyprisového sou-

Z hledisek praktické uplatnitelnosti, uvedené v pĜehle-

vrství se rozhodující objem výsypkových substrátĤ jeví

du vlastností výsypkových zemin, je úþelné upozornit

z hledisek vhodnosti k rekultivaci jako vyhovující až vel-

na oba konce tohoto spektra:

mi dobrý. V tČchto souvislostech negativním aspektem

z Za pĤdotvornČ a tím i rekultivaþnČ nejvhodnČjší

je v porovnání s podmínkami v Mostecké pánvi málo

(mimo zemin vrchního humózního pro¿lu a kvartérních

mocný a ménČ kvalitní horizont vrchní humózní vrstvy.

43

Detail terciérních jílĤ cyprisového souvrství Sokolovské pánve.

2.2.5 Biota

štích i pĤdotvornou funkci, pĜiþemž se podílí na proce-

Výsypky jsou postupnČ osídlovány fytocenózami, zoo-

Pro podmínky výsypkových stanovišĢ Mostecké

cenózami a mikrobiálními spoleþenstvy pĜedevším

pánve je charakteristické, že rostlinná spoleþenstva

pĤdních pro¿lĤ. Tento vývoj je v podmínkách mírného

osídlují výsypky vždy ve stejné posloupnosti, þímž mo-

pásma v souladu s fytogra¿ckou a zoogra¿ckou zona-

hou být považována za indikátory stavu nejen iniciál-

litou a je pochopitelnČ ovlivĖován povahou konkrétní-

ních stádií pĤdy, ale i novČ se tvoĜícího ekosystému.

ho stanovištČ, pĜiþemž dominantní roli hrají podmínky

Prvními rostlinnými obyvateli výsypek jsou témČĜ pra-

klimatické, pĤdní a hydrologické. Všechny tyto faktory

videlnČ jednoleté rostliny – terofyta. VČtšinu z nich lze

mají v iniciálních stádiích vývoje výsypkových pĤd aty-

považovat za rostliny ruderální (kdy za ruderální po-

pickou povahu – þemuž odpovídá i osídlování biotou

važujeme rostliny nejen rumištní, ale takové, které se

a její spontánní sukcese.

þasto vyskytují na nekulturních plochách). PozdČji vý-

Tato problematika byla aktuální v období, pokud se

sypky osídlují i rostliny dvouleté, vytrvalé a dĜeviny.

delší dobu nerekultivovalo. Jen tehdy bylo možné

V podmínkách Sokolovské pánve se Àoristickou pro-

sledovat mnohaletý vývoj bioty na reprezentativních

blematikou detailnČ v létech 1976 až 1999 zabýval

plochách výsypek, þímž se v podmínkách Mostecké

J. Linhart, který se zde zamČĜil hlavnČ na studium vy-

pánve zabývali napĜíklad V. TobČrná, F. Volf, S. Štýs,

braných þástí rĤznČ starých výsypek a odlišných þaso-

V. Výborová, V. Bejþek, Z. Bárta, P. Tyrner, na Soko-

vých etap rekultivací, kde provádČl v reprezentativním

lovsku K. Dimitrovský, J. Linhart, J. Frouz, J. Pöp-

þase fytocenologické snímkování, cílené na zjištČní po-

perl, I. PĜikryl. I v souþasném období sehrává biota

þetnosti a pokryvnosti, s použitím kombinované Braun-

výsypek bio-indikaþní roli, þímž usnadĖuje zjišĢování

-Blanquetovy stupnice. Konkrétní ukázkou mĤže být

vlastností daného stanovištČ snadnČji, rychleji a levnČji

pĜíklad zpracování fytocenologické studie na výsypce

v porovnání s klasickou pĤdoznaleckou analytikou. Na-

Velký Riesl, kde byly založeny porosty olše lepkavé

víc plní asanaþní a pozdČji na rekultivovaných stanovi-

v roce 1961, vþetnČ pĜemČn tČchto porostĤ na smíšený

su žádoucího vývoje ekosystémĤ.

44

PodbČl patĜí mezi pionýry výsypkové vegetace.

les v létech 1968 až 1970. Závažným zjištČním bylo,

Je to dáno hlavnČ:

že zde nebyla nalezena prokazatelná vazba druhu

y výraznou dynamikou geomorfologických charakte-

þi druhové kombinace k urþitému složení stromové-

ristik, a to v dĤsledku dlouhodobého sedání povr-

ho patra – dominuje vazba na povahu výsypkového

chu, vodní a vČtrné eroze,

substrátu.

y atypickými petrogra¿ckými a stratigra¿ckými pomČry,

V podmínkách Sokolovské pánve fytocenologické prĤ-

y extremitou pedologických a hydro-pedologických charakteristik,

zkumy a výzkumy prokazují obdobné závČry, ke kterým

y neustáleností až extremitou hydrologických faktorĤ

v pánvi Mostecké bČhem dvacetiletého výzkumu došla V. TobČrná:

a hydrologického režimu, což souvisí se všemi výše

z prvními rostlinnými druhy osídlujícími výsypky jsou

uvádČnými charakteristikami, y extremitou mikroklimatických charakteristik, hlavnČ

jednoleté až dvouleté plevelné druhy, terofyty, které se vesmČs šíĜí anemochornČ, proudČním vzduchu;

teplot pĜízemních vrstev ovzduší a povrchu, pĜehĜí-

z poté následuje osídlení oddenkatými a víceletými

váním a vysoušením výsypkových a odvalových ze-

dvoudČložními druhy – geofyty;

min v prostoru aktivní a potenciální rhizosféry, y výrazným nedostatkem organických složek a tím

z tĜetí sukcesivní fází jsou hemikryptofyty, reprezentované vytrvalými trávami;

i biogenních prvkĤ a humusotvorných látek ve výsyp-

z ¿nálním stupnČm tohoto sukcesivního vývoje jsou

kových a odvalových zeminách. Ty jsou zprvu pouze

dendrofyty, dĜeviny.

pĤdotvorným substrátem a pozdČji jen velmi málo produktivními pĤdami v iniciálním stádiu vývoje, y absencí bioty a v pozdČjších létech iniciálními stá-

DIAGNOSTICKÝ ZÁVĚR Stanovištní vlastnosti tČžbou dotþených a dosud

dii fytocenóz, zoocenóz a mikrobiálních cenóz, což

nerekultivovaných území jsou ekologicky extrémní

znamená dominanci anorganických složek, s mi-

a v pĜírodČ pĜedstavují výraznČ neproduktivní, nevyzrá-

nimálním zastoupením producentĤ, konzumentĤ

lý a nestabilní ekosystém v iniciálním stádiu vývoje.

a reducentĤ.

45

LékaĜi by nepochybnČ takového pacienta umístili na

þená krajina nevystihuje podstatu, neboĢ krajinu zniþit

JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉýE.

nelze, lze ji pouze zhodnotit þi znehodnotit. Objektem meliorace je degradovaná þást krajiny, objektem

2.3 TERAPIE

rekultivace je krajina devastovaná.

Rekultivaþní obnova tČžbou poškozených þástí

lé pĜesuny nadložních hornin na vnČjší výsyp-

krajiny regionu Severozápad

ky lokalizované vnČ tČžebního pracovištČ, a na

Souþástí povrchové (lomové) tČžby jsou rozsáh-

vnitĜní výsypky zakládané do vytČženého prosto-

2.3.1 Terminologie

ru. NezaplnČné lomy po ukonþení tČžby se nazý-

Snad nejvýstižnČjším pojmem vyjadĜujícím v našem

pĜed tČžbou nerostné suroviny provedeno odtČžení

pojetí rekultivaþní proces je nČmecký termín Wieder-

nadložních neproduktivních hornin. Tento proces

nutzbarmachung, který lze pĜeložit do þeštiny jako

je nazýván odklizem a probíhá zpravidla tĜífázovČ

„znovuvyužitelnČní“. Tím bychom si lámali jazyk,

– jako skrývka, doprava a zakládání do výsypek.

a proto se u nás (a nejen v ýeské republice) vžil ter-

PĜi odklizu se charakter nadložních hornin mČní. Po

mín rekultivace.

uložení na výsypku se jejich povrchová þást stává

VnČjším rámcem, v nČmž je realizována tČžba nerost-

mateþní horninou a pĤdotvorným substrátem,

ných surovin, je krajina, která je souborem pĜírodních

který je v rekultivaþních souvislostech a v kontextu

a sociálnČ ekonomických složek krajiny. Biosféra je

s pĤdotvorným potenciálem hodnocen jako úrodný,

sféra s vhodnými podmínkami pro život. Je tvoĜe-

potenciálnČ úrodný, neúrodný nebo fytotoxický.

na litosférou, pedosférou, hydrosférou, atmosférou

PĜi volbČ optimálního zpĤsobu rekultivace jsou zpra-

a biotou. Subsystém pĜírodního prostĜedí je tvoĜen

vidla zvažovány alternativy zemČdČlská, lesnická,

litosférou, atmosférou, hydrosférou, pedosférou a bio-

hydrologická, rekreaþní, vþetnČ Ĝady ostatních

tou. Subsystém socioekonomického (kulturního)

zpĤsobĤ využití devastovaných území. Algoritmus

prostĜedí je tvoĜen þlovČkem vytvoĜeným prostĜedím

realizace rekultivací pĜi velkoplošné povrchové

a sférou kulturní a duchovní nadstavby. Ekosystém

tČžbČ je þlenČn do dvou na sebe navazujících etap.

je funkþní soustava živých a neživých složek život-

V rámci dĤlnČ-technické etapy tČžaĜi vytváĜejí op-

ního prostĜedí, jež jsou navzájem spojeny výmČnou

timální podmínky pro realizaci vlastních rekultiva-

látek, tokem energie a pĜedáváním informací a které

cí, v rámci etapy ekotechnické probíhají þinnosti

se vzájemnČ ovlivĖují a vyvíjejí v urþitém prostoru

technické (napĜíklad nutné terénní úpravy, skrývka

a þase. Ekosféra jako pĜírodní sféra krajiny je tvo-

a navážka vhodných zemin aj.) a biotechnické (pĜe-

Ĝena souborem ekosystémĤ, jejichž souþástí jsou

devším agrotechnika, pČstební þinnost aj.). Finálním

ekotopy a biota. Ekotopem nazýváme neživé slož-

výsledkem rekultivaþního procesu nejsou jen pole,

ky ekosystémĤ, biotou množinu biomasy. Tenden-

lesy a vody, ale zemČdČlské, lesní þi vodní ekosys-

ce k autoregulaci ekosystémĤ je nazývána homeo-

témy uspoĜádané v prostoru krajiny tak, aby jako ce-

stází. Životní prostĜedí je vše, co vytváĜí pĜirozené

lek zajišĢovaly ekologickou i sociální udržitelnost

podmínky existence organismĤ vþetnČ þlovČka a je

motivovanou jak ve prospČch pĜírody, tak i zájmy

pĜedpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami

spoleþenství obyvatel.

jsou zejména ovzduší, voda, horniny, pĤda, organis-

Nápravná opatĜení pro zahlazování dĤsledkĤ tČžby

my, ekosystémy a energie. Životní prostĜedí þlovČka

na krajinu jsou Ĝešena buć klasickou rekultivací,

lze nazvat humánní ekosférou, jejíž charakteristikou

resocializací nebo renaturalizací. Rekultivací jsou

je, že kromČ živé a neživé pĜírody obsahuje i sociálnČ

vypoĜádány zákonné povinnosti, resocializací se ob-

ekonomické prostĜedí. PĤsobení þlovČka na krajinu

novují i nepĜímo dotþené þásti územních struktur a re-

lze vyjádĜit humanizací þi kultivací krajiny, pĜiþemž

naturalizaci lze uskuteþnit ponecháním þásti tČžbou

dle povahy vlivĤ lze rozlišovat krajiny pĤvodní, kul-

dotþených území bez þinnosti tak, aby se na tČchto

tivované, degradované a devastované. Pojem zni-

pozemcích mohly uplatĖovat pouze pĜírodní procesy.

vají zbytkové jámy. PĜi povrchové tČžbČ musí být

46

2.3.2 Vnější rámec rekultivací

otvírky, pĜípravy a dobývání (POPD), jehož povinnou

Rekultivace není jen odbornou, ale pĜedevším spole-

Za sanaci se považuje odstranČní škod na krajinČ

þenskou problematikou. Jestliže stát umožĖuje ve ve-

komplexní úpravou území a územních struktur.

Ĝejném zájmu tČžbu, jejímž dĤsledkem je technologic-

K zajištČní uvedené þinnosti je tČžební organizace po-

ky nutná destrukce krajiny, musí garantovat i realizaci

vinna vytváĜet rezervu ¿nanþních prostĜedkĤ. Výše této

nápravných opatĜení, a to nejen v souladu s potĜebami

rezervy, vytváĜené na vrub nákladĤ, musí odpovídat

souþasné spoleþnosti, ale i se zásadami mezigeneraþ-

potĜebám sanace a rekultivace pozemkĤ dotþených

ní zodpovČdnosti.

dobýváním, a to i pro období po ukonþení tČžby.

Morální apel spoleþnosti je však kĜehkou garan-

I když by bylo v zájmu spoleþensky žádoucí úrovnČ re-

cí. Nejvyšší zárukou vytváĜení vhodných podmínek

kultivací úþelné provést Ĝadu dílþích korektur a noveli-

pro úspČšnou realizaci rekultivací je její legislativní

zací, to nejdĤležitČjší pro realizaci rekultivací je v þeské

zajištČní.

legislativČ zakotveno: ten kdo tČží, musí na svĤj náklad

V období rozvoje tČžby v podkrušnohorských revírech

všechny tČžbou dotþené pozemky zrekultivovat. V kon-

na pĜelomu 19. a 20. století se její negativní vlivy na

textu s taxativnČ stanovenou formulací „odstraĖovat

pĜírodu vyhrotily natolik, že byla již v roce 1892 vídeĖ-

škody na krajinČ komplexní úpravou území a územ-

ské ěíšské radČ pĜedložena osnova návrhu rekulti-

ních struktur“ se jeví jako potĜebné do takto formulo-

vaþního zákona. Schválena nebyla. Všeobecný horní

vané povinnosti zaþlenit i princip resocializace tČžbou

zákon z roku 1852 sice obsahoval obecná ustanove-

dotþených územních struktur, neboĢ velkoplošnou tČž-

ní, že báĖští podnikatelé jsou povinni peþovat o to,

bou nejsou dotþeny jen pĜímo zabrané pozemky, ale

aby tČžbou postižené pozemky byly vraceny svému

nepĜímo i širší území okolní krajiny. Jedná se þasto

pĤvodnímu úþelu.

o staré zátČže, které jsou Ĝešeny na úrovni vládních

Na pĜelomu dvacátých a tĜicátých let minulého století

opatĜení pouze þasovČ omezeným zpĤsobem ad hoc.

nČkolikrát uplatĖovala skupina poslancĤ uzákonČní

Tato situace by zasluhovala systémové doĜešení na le-

rekultivaþní povinnosti, a to i v souvislostech s mož-

gislativní úrovni.

nostmi uplatnČní nezamČstnaných v období hospo-

Následující tabelární sestava (z podkladĤ Czech Coal)

dáĜské krize.

je ukázkou praktického postupu zabezpeþování rekulti-

Prvním legislativním opatĜením, které již rekulti-

vací tČžebními spoleþnostmi v ýeské republice ve vaz-

vaci direktivnČ naĜizovalo, byl zákon o ochranČ

bČ na platné zákonné a podzákonné pĜedpisy.

souþástí jsou i souhrnné plány sanace a rekultivace.

zemČdČlského pĤdního fondu þ. 48/1956 Sb., který tČžebním organizacím ukládal vypracování plánu

2.3.3 Management rekultivací

rekultivací, pĜed záborem pro tČžbu oddČlenČ skrývat ornici, pĜípadnČ i hloubČji uložené kultivace schopné

Rekultivaþní problematika má v našem prostĜedí dlou-

zeminy, které pak využívat k rekultivaci. A tČžebním

hou tradici. Její úroveĖ vždy odpovídala spoleþenským

podnikĤm jednoznaþnČ ukládal na svĤj náklad provést

pomČrĤm dané doby, vztahĤm k pĤdnímu fondu nejen

rekultivaci pĤdy do takové úrovnČ, která odpovídala

jako k základnČ výživy, ale i dĤležité složce životního

stavu prĤmČrné úrodnosti. Obdobným zpĤsobem byly

prostĜedí. Již od svých poþátkĤ však nebyla vnímána jen

pak rekultivaþní povinnosti zaþleĖovány do celé Ĝady

jako odborný, ale pĜedevším jako spoleþenský problém.

speciálních zákonĤ a jejich novel.

VidČno prizmatem þasu, lze období rekultivací rozdČlit

Souþasná legislativní úprava rekultivaþní povinnosti je

do tĜí obsahovČ odlišných etap:

konkretizována zákonem þ. 44/1988 Sb., o ochranČ

z BČhem let pĜed rokem 1918 nemČla rekultivace

a využití nerostného bohatství (horní zákon), podle

legislativní fundament, byla Ĝešena sporadicky a pĜe-

nČhož je tČžební organizace povinna zajistit sanaci,

devším jako odškodnČní pĤvodním majitelĤm na úrovni

(která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonĤ)

pozemkĤ, obnovou polí þi lesĤ.

všech pozemkĤ dotþených tČžbou. Sanace pozemkĤ

z Období 1. republiky je v rekultivaþních souvis-

uvolnČných v prĤbČhu dobývání se provádí podle plánu

lostech charakteristické þetností legislativní iniciativy.

47

HORNÍ ZÁKON 44/1988

Fáze

ZÁKON O OCHRANċ ZPF 334/1992 LESNÍ ZÁKON 289/1995

Územní plán

Stanovení DP

Zábory pozemkĤ

rozhodnutí

PĜíprava na tČžbu

Návrh Ĝešení komplexní úpravy území dotþeného dobýváním obec úþastníkem Ĝízení

EIA zákon o posuzování vlivĤ na ŽP 100/2001

STAVEBNÍ ZÁKON 183/2006

Vliv stavby na ŽP

Zásady územního rozvoje

rozhodnutí k odnČtí ze ZPF, PUPFL Plán SaR – obecná þást

podmínky

stanovisko MŽP

obec úþastníkem Ĝízení

podmínky pro SaR

Územní plán obcí

obec úþastníkem Ĝízení

obec úþastníkem Ĝízení

podmínky

Povolení tČžby podle POPD rozhodnutí k povolení hornické þinnosti Souhrnný plán (SP) SaR

TČžba

komplexní Ĝešení území dotþeného dobýváním

Vliv stavby na ŽP

Plán SaR (POPD kap.1.6)

podmínky pro SaR

technický plán a harmonogram prací

obec úþastníkem Ĝízení

stanovisko MŽP

tvorba ¿nanþní rezervy na SaR obec úþastníkem Ĝízení Dokumentace k územnímu Ĝízení

PĜíprava SaR

Generel rekultivací pro období 5 let PlnČní podmínek SaR

stanovisko MŽP Plán SaR – zvláštní þást

rozhodnutí o využití území obec úþastníkem Ĝízení Projektová dokumentace stavební povolení vodoprávní povolení

ýerpání ¿nanþních rezerv Rozhodnutí (pro každý rok)

Realizace SaR

ProvádČní pČstební péþe – projekt

obec – vyjádĜení

Kontrolní dny

MŽP – vyjádĜení (dotþený orgán státní správy)

kontrolní þinnost dotþených orgánĤ státní správy ŽP

Kontrolní dny

MŽP, ŽP

kontrolní þinnost orgánĤ státní báĖské správy

kontrola provádČní SaR,

Kolaudace stavebních objektĤ

požadavky

OBÚ

vyjádĜení dotþeného orgánu státní správy ŽP

Kolaudaþní rozhodnutí dotþený orgán státní správy ŽP

kontrola provádČní SaR, požadavky ZávČreþný kontrolní den

Ukonþení SaR

Souhlas s ukonþením SaR vyjádĜení orgánĤ státní správy ŽP

Ukonþení ¿nancování S a R Ukonþení platby odvodĤ za zábory

ýinnosti po ukonþení SaR

Vklady kultur do KN Geometrický plán

Správa území vlastníky

Vklady do KN Geometrický plán

PĜedání pozemkĤ vlastníkĤm

PĜedání objektĤ vlastníkĤm

Údržba pozemkĤ

Údržba objektĤ

VysvČtlivky: SaR

sanace a rekultivace

KN

katastr nemovitostí

SPSaR

Souhrnný plán sanace a rekultivace

OBÚ

Obvodní báĖský úĜad

POPD

Plán otvírky, pĜípravy a dobývání

ZPF

zemČdČlský pĤdní fond

PUPFL

pozemky urþené k funkci lesa

DP

dobývací prostor

ŽP

životní prostĜedí

MŽP

Ministerstvo životního prostĜedí

48

Návrhy na uzákonČní rekultivací byly neúspČšnČ uplat-

samosprávy a úĜadĤ. Souþasné období lze charakte-

Ėovány v létech 1929, 1932, 1933, 1935 a 1938. Mo-

rizovat jako revitalizaþní, kdy jsou upĜednostĖovány

tivem nebyla jen snaha obnovy pozemkĤ, ale i získání

zpĤsoby orientované na zvyšování kvality životního

pracovních pĜíležitostí. Do roku 1929 bylo tČžební-

prostĜedí, a to v ekologické i sociální sféĜe. V Mostecké

mi podniky v Mostecké pánvi zrekultivováno 759 ha

pánvi to lze dokumentovat pĜíklady sportovnČ rekreaþ-

a vlastníky pĤdy 610 ha hlubinnou tČžbou narušených

ních areálĤ na bázi zbytkových lomĤ Barbora, Milada,

pozemkĤ, které byly bČhem pováleþného rozvoje té-

Benedikt, Matylda, na Sokolovsku koupalištČm Michal

mČĜ všechny opČt postiženy lomovou tČžbou. S þaso-

a vznikajícím areálem Medard-Libík.

vým odstupem probíhal obdobný vývoj i v ostatních

Pro zĜetelnČjší vnímání posloupnosti vývoje rekulti-

uhelných revírech ýeské republiky.

vaþních technologií a strategie rekultivaþní obnovy

z Po roce 1945 získala rekultivace významnou legis-

lze pováleþný vývoj rekultivací v ýeské republice

lativní základnu, a to nejen v podobČ povinností za-

shrnout do nČkolika vývojových cyklĤ:

kotvených v horním zákonČ, ale i v ĜadČ speciálních

y Léta padesátá jsou charakteristická extenzivní kon-

zákonĤ a podzákonných norem. Byla systémovČ vy-

cepcí s pĜevahou motivu ozeleĖování, jednodu-

tvoĜena institucionální struktura pro koncepci, projek-

chých zemČdČlských rekultivací bez použití ornice

tování a postupnou realizaci rekultivace všech tČžbou

hlavnČ na poddolovaných pozemcích a zalesĖová-

dotþených území.

ním s minimální úpravou stanovištČ, s výrazným po-

Strategie rekultivaþní obnovy pĜerostla z úrovnČ po-

užíváním nenároþných prĤkopnických dĜevin (olše,

zemkĤ do krajinné dimenze, souladné s koncepcí

topoly, bĜíza, akát) a do znaþné míry i dĜevin sta-

územnČ technického rozvoje sídel i územního celku

novištnČ nevhodných (smrk). RekultivátoĜi zápasili

celé tČžební oblasti. Optimalizace uplatĖování jednot-

s nedostatkem zkušeností, lidí, ¿nanþních prostĜed-

livých zpĤsobĤ rekultivace je Ĝešena speci¿cky. V oko-

kĤ, mechanizace, s ekologickou temnotou a s ne-

lí sídelních útvarĤ jsou upĜednostĖovány rekultivace

pochopením velké vČtšiny mocných. PĜedností bylo

s vysokou estetickou hodnotou a s významnou mož-

uzákonČní rekultivaþní povinnosti.

ností spoleþensky efektivního využívání volného þasu.

y V šedesátých létech se již prosadila koncepce dĤ-

Ve volné krajinČ je dávána pĜednost lesnickým a zemČ-

kladnČjší rekultivace zemČdČlských pozemkĤ a vyu-

dČlským rekultivacím.

žití zachránČné ornice – s cílem pĜednostní tvorby

Výrazným speci¿kem souþasného období je uplatĖo-

pĤdy. V rámci lesnických rekultivací se zaþal pro-

vání hydrologických zpĤsobĤ rekultivací. Jedná se pĜe-

sazovat pestrý sortiment pĜípravných, melioraþních

devším o nové vodní nádrže – jezera lokalizovaná do

a cílových dĜevin. Rekultivace byla realizována již

území zbytkových jam bývalých lomĤ. Ty se stávají ne-

podle koncepþních pĜedstav GenerelĤ rekultivací,

jen významnými vodohospodáĜskými díly s akumulaþní

avšak nevyhnula se v té dobČ celoevropsky uplat-

a retenþní funkcí, ale i krystalizaþními jádry rekreace.

Ėovanému neúmČrnČ vysokému podílu topolĤ.

Výrazem spoleþenského náboje rekultivací jsou i aktivi-

y V létech sedmdesátých se již výraznČji uplatĖovala

ty, které na klasickou rekultivaci navazují, pod pojmem

hlediska rekultivaþní tvorby ekotopu, který vznikal

revitalizace (realizovaná v rámci akce „15 miliard Kþ“

úpravou nové pĤdy, tváĜností terénu a novým vod-

uvolnČných ze státních prostĜedkĤ jako splátka dluhĤ

ním režimem. Využívala se k tomu nejen zachránČná

za bývalé tČžební státní podniky z období pĜed jejich

ornice, ale i melioraþnČ hodnotné substráty (napĜí-

privatizací). Tato aktivita má logiku, neboĢ pro zdárnou

klad bentonit na StĜimické výsypce). DirektivnČ byla

obnovu územních struktur krajiny nestaþí rekulti-

prosazována priorita zemČdČlských zpĤsobĤ rekulti-

vaþnČ obnovit „pĜírodní“ složky krajiny, ale i subsysté-

vace. VýraznČji se již uplatĖovala realizace pĜímČst-

my sociální, pĜedevším dopravní infrastrukturu vþetnČ

ských rekultivací orientovaných volnoþasovČ.

pĜípravy pro výstavbu pozemních staveb. V tČchto

y Léta osmdesátá byla pĜechodem k cílené tvorbČ

souvislostech by bylo úþelné do algoritmĤ pĜíprav

zemČdČlských, lesních a vodních ekosystémĤ,

a schvalování rekultivaþních a revitalizaþních zámČrĤ

pĜiþemž byla stále uplatĖována preference vzniku

ještČ dĤslednČji zapojovat územnČ pĜíslušné zástupce

nového zemČdČlského pĤdního fondu.

49

y Období 1990 až 2010 je charakteristické ekologi-

y Etapou ekologizaþní a revitalizaþní lze nazvat

zací celého rekultivaþního cyklu. Projevuje se to

souþasné období, charakteristické preferencí kra-

preferencí lesnických rekultivací pĜed zemČdČlský-

jinnČ ekologické koncepce rekultivaþní obnovy vel-

mi alternativami, vyvážeností souboru lesních, ze-

kých územních celkĤ, kdy cílem je dosažení žádoucí

mČdČlských a vodních ekosystémĤ, tvorbou územ-

úrovnČ biodiverzity, a to na úrovni taxonĤ, biocenóz,

ního synekosystému, uplatĖováním revitalizací

ekosystémĤ a synekosystému krajiny, a funkþní ko-

a þásteþnČ i renaturalizací.

existence rekultivací s okolní krajinou, s jejím oby-

y Další období bude charakteristické územní komple-

vatelstvem.

tací rekultivací s okolními, tČžbou pĜímo nezasaže-

Management þeské rekultivaþní školy uhelného hornictví:

nými pozemky tČžební oblasti. Maximální pozornost

z Má díky stoleté tradici racionálnČ propracovanou

bude vČnována vodohospodáĜskému a volnoþaso-

strukturu strategických východisek i technologických

vému využití zbytkových lomĤ a poklesových kotlin,

Ĝešení komplexní nápravy všech negativních vlivĤ

adaptaþním opatĜením vĤþi pĜedpokládaným klima-

tČžby na krajinu – a to v ekologických, ekonomických

tickým zmČnám – a vzhledem k tomu, že se jedná

i sociálních souvislostech. Disponuje zpĤsoby, které

o znaþnČ urbanizované tČžební oblasti, tak i zpĤso-

umožĖují upravit jakékoliv devastované území do žá-

bĤm zajišĢujícím soudržnost obyvatel a bezkonÀikt-

doucího stavu.

ní rozvoj území.

z Rekultivaþní koncepce respektuje požadavky na

ZávČrem této þásti je úþelné zdĤraznit, že v ýeské re-

obnovu tČžbou dotþeného území z hledisek druhové

publice se zpĤsob rekultivací vyvíjel

i ekosystémové biodiverzity, krajinné ekologie, územ-

y od ozeleĖování pĜes tvorbu pĤdy až do dnešní tvor-

ních systémĤ ekologické stability i soustavy NATU-

by ekosystémĤ a revitalizaci,

RA 2000. Rekultivace je pĜíkladem a šancí pro posílení

y od krátkodobých zásahĤ ke koncepci dlouhodobé,

pĜírodní rozmanitosti, funkþnosti ekosystémĤ a posíle-

s þasovým horizontem až do ukonþení tČžby,

ní ekosystémových služeb. z ýeská rekultivaþní škola je pĜíkladem reálných mož-

y od rekultivace dílþích pozemkĤ ke strategii revitalizace celého tČžbou postiženého území,

ností pĜipravit se na zmírnČní nežádoucích dopadĤ

y od samostatnČ a oddČlenČ realizované tČžby a re-

klimatických oscilací (oteplování, sucha, záplavy) na

kultivace k situaci, kdy tČžební podniky respektují již

spoleþnost, a to hlavnČ pĜednostním uplatĖováním les-

bČhem svého provozu potĜeby budoucí rekultivace,

nických a hydrologických rekultivací.

kdy se rekultivace stala integrální souþástí tČžeb-

z Vhodné podmínky pro resocializaci tČžební oblasti,

ních aktivit,

smČĜující k posílení kvality životního prostĜedí i úrovnČ

y od realizace pouze zemČdČlských a lesnických

soudržnosti spoleþenství obyvatel – což úzce souvisí

zpĤsobĤ pro krajinotvornou koncepci, která využí-

s respektováním principĤ udržitelného rozvoje území.

vá nejen proporcionality zemČdČlských, lesnických,

z Management þeských rekultivací je dokladem efek-

hydrologických a ekologicko-krajináĜských rekultiva-

tivnosti Ĝešení ekologické problematiky v integrální

cí, ale i zpĤsobĤ motivovaných sociálními aspekty

jednotČ s prĤmyslovou aktivitou, v našem pĜípadČ

v krajinČ.

s uhelnou tČžbou. Rekultivace je v tomto pĜípadČ kon-

Vztah tČžby k rekultivaþní obnovČ území lze v ýeské

cepþní ekonomickou a technologickou souþástí tČžby,

republice þlenit i do tČchto tĜí etap:

která je chápána jako doþasný zpĤsob využívání území.

y Etapa sanaþnČ ozeleĖovací, kdy byla rekultivace

2.3.3.1 Územně technické způsoby řešení

pĜednostnČ orientována bez úpravy stanovištČ na ozeleĖování území pod heslem „šaty dČlají þlovČka, zeleĖ krajinu“. y Etapa hospodáĜsko-produktivní je charakteristic-

Metody Ĝešení jednotlivých zpĤsobĤ rekultivace jsou

ká dokonalejší tvorbou pĤdy, preferencí hospodáĜ-

v þeských podmínkách natolik propracovány, že doká-

sky efektivních dĜevin a neúmČrnČ vysokým podí-

žeme zrekultivovat jakékoliv území. Je to jen otázkou

lem zemČdČlských rekultivací.

¿nanþní disponibility a þasu. Za této situace do popĜe-

50

dí zájmu vystupuje problematika optimální volby mixu

Po roce 1945 byla, zejména v Mostecké pánvi,

rĤzných zpĤsobĤ rekultivace a pĜedevším jejich co nej-

spoleþenská poptávka po obnovČ zemČdČlského

vhodnČjší lokalizace. A to tak, aby výslednou mozai-

pĤdního fondu, a to hlavnČ po rekultivaci poddolo-

kou nebyla snĤška náhodných pĜání, ale so¿stikovaná,

vaných pozemkĤ. ZemČdČlské zpĤsoby byly prefe-

územnČ technická koncepce, s optimální vazbou na

rovány až do osmdesátých let. SoubČžnČ však rostl

tČžbou nedotþené þásti pánevních krajin.

podíl rekultivací lesnických a postupnČ i rĤzných

Základními prvky této mozaiky jsou

jednotlivé

zpĤsobĤ rekreaþních.

zpĤsoby rekultivace, se kterými mĤže koncipient pra-

Od devadesátých let minulého století je pĜi volbČ zpĤso-

covat. BČhem desítek let se tato problematika rozši-

bu rekultivace kladen stále vČtší dĤraz na ekologické

Ĝovala, a to v souvislostech s vývojovými tendencemi,

a rekreaþní aspekty, þehož je dosahováno pĜedevším

o kterých informuje úvodní þást této kapitoly.

vhodným mixem všech známých zpĤsobĤ, s preferencí

Za vývojovČ nejstarší lze považovat snahy o vrácení hlu-

lesĤ, vod a rekreace – pĜi ústupu produktivních forem

binnou tČžbou devastovaných pozemkĤ svému pĤvod-

zemČdČlských zpĤsobĤ, což se projevuje pĜednostním

nímu úþelu zemČdČlského využití, a sice již ve smyslu

uplatĖováním trvalých travních porostĤ, které jsou

Všeobecného horního zákona z roku 1852. Tyto první

na Sokolovsku úþelnČ využívány k pastevnímu chovu

rekultivace z pĜelomu 19. a 20. století byly motivovány

masných plemen skotu.

sociálními a hospodáĜskými aspekty. V tomto období

V kontextu se snižováním tČžeb a s postupným douh-

byly již nČkteré výsypky zalesĖovány, a to vesmČs pio-

lováním lomĤ se vytvoĜily podmínky pro nástup hydro-

nýrskými druhy dĜevin s ozeleĖovací funkcí.

logických rekultivací, které jsou uplatĖovány formou

BČhem období mezi první a druhou svČtovou válkou

zaplavování zbytkových jam. Jejich spoleþenská atrak-

byly uplatĖovány pĜedevším rekultivace lesnické. V So-

tivita je spojována nejen s hydrologickými, ale hlavnČ

kolovské pánvi byly ve dvacátých a tĜicátých létech na-

s rekreaþními funkcemi.

pĜíklad založeny lesní porosty na výsypkách lomĤ Bo-

Stále žádanČjší jsou pĜípady využívání výsypek jako

hemia a Vilém, v Mostecké pánvi ve stejném období na

staveništČ, a þást území je ponechávána bez zása-

výsypkách lomu Gustav I u Varvažova na Ústecku.

hu pĜirozenému pĜírodnímu vývoji, což lze chápat jako

Ukázka pĜirozeného osídlování výsypkového povrchu vegetací 20 let po ukonþení sypání (vnČjší výsypka lomu Bílina).

51

obnovu pĜírody – renaturalizaci (s ekologickou, ochra-

cí. Jejich gra¿cké vyjádĜení v koncentrované a pĜehledné

náĜskou a krajinnČ romantickou motivací).

formČ je obsahem schémat þ. 3, 4 a 5, zaĜazených na

Tak, jak se život pĜizpĤsobuje daným podmínkám a pak

následujících stránkách.

je dokáže ovlivĖovat a mČnit, tak koncepce rekultivací

Schéma þ. 3 vyjadĜuje v nejhrubších a obecných ry-

respektuje pomČry pánevních oblastí regionu Severo-

sech podmínky, které jsou respektovány pĜi volbČ

západ, a souborem nápravných opatĜení je postupnČ,

optimálních zpĤsobĤ rekultivací v rámci zpracování

v souladu s pĜírodními zákonitostmi a zájmy spoleþen-

strategických dlouhodobých územnČ technických do-

ství obyvatel, mČní.

kumentĤ. Z pĜírodních aspektĤ nutno respektovat pĜí-

Celkový strukturální pĜehled používaných zpĤsobĤ re-

slušnost k urþité geogra¿cké oblasti, k tváĜnosti území,

kultivace je uveden na následující stránce (schéma þ. 3).

jeho geologickým, pĤdním, hydrologickým, atmosférickým a biotickým charakteristikám. V úvahu jsou pĜitom

2.3.3.2 Optimalizace určování způsobů rekultivace

brány ekonomické aspekty, reálnost z hledisek úrovnČ

Urþení ekologicky vhodného a spoleþensky žádoucí-

lesnictví, vodnímu hospodáĜství, k povaze a struktuĜe

ho zpĤsobu rekultivace je vysoce variabilní a nejþastČji

technické a dopravní infrastruktury krajiny a v nepo-

diskutovanou problematikou rekultivaþní teorie i praxe.

slední ĜadČ i k estetickým hlediskĤm, což je motivová-

Je tomu tak i v pánevních oblastech Ústeckého a Kar-

no snahou, aby byla i post-tČžební krajina ekologicky

lovarského kraje.

vyvážená v dynamické stabilitČ, zdravotnČ nezávadná,

TČžba v tČchto revírech probíhá dlouhodobČ a do re-

produkceschopná, vybavená estetickou pĤsobivostí

kultivaþního procesu mohou být postupnČ uvolĖovány

a rekreaþním potenciálem prvkĤ se spoleþensky žá-

jen dílþí plochy, jejichž rekultivace musí být Ĝešena mo-

doucími aspekty pro využívání volného þasu.

zaikovitým zpĤsobem, z þehož vyplývá nebezpeþí kon-

Schémata þ. 4 a þ. 5 jsou metodickým rozpracováním

cepþního podhledu. Každý rekultivaþní návrh dílþího

pĜedchozího tématu, pĜiþemž schéma þ. 4 rozvádí aspek-

Ĝešení však musí vycházet z koncepþní podĜízenosti

ty pĜírodní a schéma þ. 5 aspekty sociální (pĜi vČdomí, že

Ĝešení v územnČ nadĜazeném celku. Proto je nezbytné,

ekonomika je sociálním subsystémem).

aby celý nápravný proces probíhal v souladu s cílovou

Tématika optimální volby zpĤsobu rekultivace na úrovni

pĜedstavou post-tČžební krajiny.

územnČ technického Ĝešení je mimoĜádnČ složitou pro-

Tato situace je aktuální v prostĜedí souþasné demo-

blematikou, jejíž rozpracování pĜesahuje rozsah této pu-

kracie, kdy do tohoto procesu vstupují rĤzné zájmové

blikace, takže nezbývá, než odkázat na þetnou literaturu.

skupiny þi úzce profesní zájmy, které vždy neodpovídají

V tČchto souvislostech je však úþelné upozornit na to,

reálným možnostem a pĜedstavČ cílového stavu. V tČch-

že svČtovČ prvním celorevírním dlouhodobým strate-

to souvislostech je významnou pĜedností, že existují již

gickým dokumentem, zpracovaným dle výše uvede-

na úrovních tČžby i rekultivací optimalizaþní dokumen-

ných zásad, byl Generel rekultivací SHD, zpracovaný

ty územnČ technického Ĝešení, s þasovým horizontem

v létech 1958 až 1959 BáĖskými projekty Teplice. Ten-

do ukonþení tČžby. Jsou to studie tČžebních postupĤ,

to dokument byl nČkolikrát aktualizován a v souþasné

ze kterých vycházejí dlouhodobé koncepty nápravných

dobČ je využíván v dílþím provedení pro jednotlivé tČ-

opatĜení – Generely rekultivací. Ty jsou postupnČ roz-

žební organizace jako strategický podklad pro zpraco-

pracovávány do úrovnČ souhrnných plánĤ sanace

vání dílþích studií a projektĤ rekultivací.

a rekultivace. Je pĜitom dĤležité, že existuje prováza-

Obdobný Generel rekultivace Sokolovského revíru byl

nost mezi rekultivací a územnČ plánovací dokumentací

následnČ zpracován odlouþeným pracovištČm BáĖských

pĜíslušných sídelních þi územních celkĤ, neboĢ jen tak

projektĤ Teplice se sídlem v OstrovČ nad OhĜí.

lze garantovat obecnou závaznost rekultivaþních kon-

V souþasné dobČ disponují všechny tČžební organizace

cepcí pro všechny úþastníky využívání krajiny.

Mostecké pánve a Sokolovské pánve rekultivaþní územ-

Teoretická východiska územnČ technické optimalizace

nČ technickou dokumentací, a to s þasovým dosahem až

jsou zpracována a zveĜejnČna Ĝadou dostupných publika-

do ukonþení tČžebních aktivit.

poznání, respektována jsou všechna hlediska a potĜeby obyvatel území, vztahy k prĤmyslu, zemČdČlství,

52

ZPŮSOBY REKULTIVACE ZEMċDċLSKÁ

orná pĤda

trvalý travní porost

LESY PRODUKýNÍ

tradiþní porosty

LESNICKÁ

ovocné sady

zahrady

chmelnice

rychlerostoucí lignikultury

vinice

energetické

pĤdoochranné

stabilizaþní

hydrologické

agromelioraþní

rekreaþní

asanaþní

lázeĖské

doprovodná zeleĖ

rozptýlená zeleĖ

doþasné ozelenČní

doprovázející komunikace

doprovázející vodní toky

doprovázející vodní plochy

sportovnČ rekreaþní vody

LESY ÚýELOVÉ

MOKěADY

HYDROLOGICKÁ

VODY STOJATÉ

akumulaþní a retenþní nádrže

rybníky

melioraþní nádrže

asanaþní vodní plochy

VODY TEKOUCÍ

nové vodní toky

voda užitková

voda pitná

pro hydroenergetiku

parky

sídlištní zeleĖ

lesní parky

koupalištČ

zahrádkáĜské kolonie

areály zdraví

areály ticha

arboreta

areály nauþné

REKREAýNÍ

lovecké prostory

plochy pro zábavná a výchovná zaĜízení

bažantnice

plochy pro kina a divadla v pĜírodČ

obory

pro cirkusy

pĜekážkové bČžecké tratČ

JINÉ VYUŽITÍ DEVASTOVANÝCH ÚZEMÍ

plochy pro sportovní využití

pro lunaparky

sportovní stĜelnice

areály pro chovatele drobného zvíĜectva

kynologické dráhy

hĜištČ

dostihové dráhy

závodištČ

autokros

cviþištČ

motokros

cyklokros

sáĖkaĜské dráhy

lyžaĜské dráhy

kluzištČ

STAVENIŠTċ

pro úþely obytné, prĤmyslové, inženýrské a komunální výstavby

STAVEBNÍ MATERIÁL

pro využití jako násypových materiálĤ tČles komunikací, železnic, pĜehrad apod.

STAVEBNÍ SUROVINY

stavební

prĤmyslové

SLOŽIŠTċ ODPADģ

komunálních

prĤmyslových

RENATURALIZACE

SUKCESE

schéma č. 3

melioraþní

spontánní sukcese

asistovaná sukcese

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

53

VOLBU ZPŮSOBŮ REKULTIVACE OVLIVŇUJÍ

POMċRY PěÍRODNÍ

POMċRY SOCIÁLNÍ

EKONOMICKÉ PODMÍNKY

GEOGRAFICKÁ POLOHA

VċDECKO-TECHNICKÁ ÚROVEĕ TOPOGRAFIE ÚZEMÍ OBYVATELSTVO sídla, výroba, rekreace

ATMOSFÉRA

OPTIMALIZAýNÍ INTEGRACE

LITOSFÉRA PRģMYSL

ZEMċDċLSTVÍ

LESNICTVÍ

HYDROSFÉRA

VODNÍ HOSPODÁěSTVÍ

PEDOSFÉRA TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KRAJINY

BIOSFÉRA

ESTETIKA KRAJINY

OCHRANA PěÍRODY, KRAJINY, BIODIVERZITY A ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 4

54

VOLBU ZPŮSOBŮ REKULTIVACE OVLIVŇUJÍ POMċRY PěÍRODNÍ

GEOGRAFICKÁ POLOHA

NADMOěSKÁ VÝŠKA

POMċRY SOCIÁLNÍ

zemČpisné pásmo

expozice

sluneþná

odolnost k erozi

výšková zonalita

inklinace

vČtrná

odolnost k sesuvĤm

reliéf

þlenitost

LITOSFÉRA výškový vztah k okolí

umístČní ve svahu

horninové prostĜedí

ATMOSFÉRA

klimatiþtí þinitelé

sluneþní záĜení

bonita hornin a zemin jako pĤdotvornýh substrátĤ

makroklima

vyzaĜování

svČtlo

teplota

mezoklima

atmosférické srážky

výpar

mikroklima

vlhkost vzduchu

rychlost a smČr vČtru

teplo

kontaminace

kvalita

kvantita

vztahy ke klimatu

vody podzemní

vody stojaté

vody tekoucí

mokĜady

hloubka

vzlínání

prĤsak

HYDROSFÉRA

PEDOSFÉRA

vlastnosti

mineralogické

mechanické

fyzikální

fytocenózy

fyzikálnČ chemické

zoocenózy

biologické

kontaminace

mikrocenózy

BIOSFÉRA biogra¿cká zonalita

ekosystémy

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 5

55

VOLBU ZPŮSOBŮ REKULTIVACE OVLIVŇUJÍ POMċRY SOCIÁLNÍ

POMċRY PěÍRODNÍ

EKONOMICKÉ PODMÍNKY

plánovaná ekonomika

tržní ekonomika

míra zodpovČdnosti vĤþi pĜíštím generacím

VċDA A TECHNIKA

nízká úroveĖ

vysoká úroveĖ

míra ekologizace technologií

lidnatost

výživa

rekreace

sport

odpady

OBYVATELSTVO

ostatní

požadavky na zdroje a prostor

PRģMYSL

míra deteritorizace krajiny

výsypky

nadúrovĖové

zbytkové lomy

úrovĖové

podúrovĖové

suché

zvodnČlé

tČžební

ZEMċDċLSTVÍ

pozemky poddolované

odvaly

stav zemČdČlského pĤdního fondu

organizace a intenzita výroby

krmiva rostlinná výroba

živoþišná výroba

struktura zemČdČlského pĤdního fondu

orná pĤda

LESNICTVÍ

trvalý travní porost

hnĤj

ovocné sady

zahrady

zahrady

chmelnice

osevní postupy

polní

pícninové

specializované

vybavenost

hydromeliorace

dopravní infrastruktura

hospodáĜská zaĜízení

stav lesního fondu

lesnatost území

intenzita využívání

funkþní typ lesĤ

lesy produkþní

lesy úþelové

zajištČní vody

pitné

þistota vody

protipovoćĖová ochrana

užitkové

VODNÍ HOSPODÁěSTVÍ vodohospodáĜské meliorace

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 6

56

2.3.3.3 Algoritmus realizace rekultivací

nost jeho rekultivace, která odpovídá pĜírodnímu po-

Je orientovaný na povrchovou tČžbu hnČdého uhlí v Mos-

Obsah etapy ekotechnických rekultivací je úþelné þle-

tecké a v Sokolovské pánvi, vychází pĜedevším ze zá-

nit na pĜípravnou skupinu opatĜení technické povahy

kladního pĜedpokladu, že rekultivace není pouze kon-

a na ¿nální skupinu algoritmu rekultivaþní biotechnické

covým subsystémem tČžby, ale integrální souþástí

povahy.

tenciálu biosféry a úspČšnosti aplikovaných zásad souboru dĤlnČtechnické rekultivace.

strategie, technologie i ekonomiky tČžebního cyklu (viz schéma þ. 7 na následující stránce).

II.1 ALGORITMUS TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Algoritmus tohoto souboru je tvoĜen množinou násle-

I. DŮLNĚTECHNICKÁ ETAPA REKULTIVACÍ

dujících technologických subsystémĤ:

Exploatace uhelných ložisek je mimovolným pĜetvá-

y terénními úpravami,

Ĝením krajiny. Za urþitých pĜedpokladĤ se však mon-

y skrývkou a navážkou úrodných a potenciálnČ

tánní transformace stává souþasnČ úþelnou tvorbou.

úrodných zemin,

Zbytkové jámy lomĤ nejsou jen opuštČným pracoviš-

y soustavou základní pĤdní meliorace,

tČm, výsypky pouhou skládkou hlušiny nepotĜebného

y výstavbou dopravní infrastruktury pro zpĜístupnČní

odpadu. V rekultivaþních souvislostech se stávají zá-

zrekultivovaných území, y technickými zpĤsoby ochrany kultur (hlavnČ

kladními krajinotvornými prvky exploatované krajiny. Musí k tomu však být vytvoĜeny pĜedpoklady již ve fázi

oplocením),

pĜípravy a realizace tČžby, a to soustavou opatĜení,

y hydromelioraþními úpravami,

de¿novanou ve svém celku pojmem dĤlnČtechnická

y hydrotechnickými úpravami,

rekultivace. Úkolem tČžebních složek není jen efek-

y protierozními a stabilizaþními úpravami svahĤ,

tivní odtČžení ložiska, ale souþasnČ i vytváĜení pĜed-

y výstavbou zaĜízení úþelných pro užívání rekultivovaného území.

pokladĤ pro úspČšnou realizaci v rámci ekotechnické

Smyslem tohoto souboru rekultivaþních þinností je

etapy rekultivaþního cyklu, a to: z Zpracováním

geopedologické

charakteristiky

žádoucí pĜíprava území ve prospČch biotechnických

všech nadložních hornin v dobývacím prostoru, kdy se

opatĜení v tČchto subsystémech:

zjišĢuje množství a prostorové uložení nadložních hornin

y litosféra – terénními úpravami a navážkami úrod-

z hledisek jejich vhodnosti k rekultivaci (I. až V. tĜ.);

ných a potenciálnČ úrodných zemin; y atmosféra – hlavnČ úpravami hodnot inklinace, þle-

z Volbou optimální metody otvírky dĤlního díla a dobývacího systému, který

nitosti a þásteþnČ i expozice, a též úpravami hydro-

z umožní realizaci selektivního odklizu nadloží s cí-

technické a hydromelioraþní povahy;

lem možného využití úrodných a potenciálnČ úrodných zemin pĜi rekultivaci a eliminaci fytotoxických substrátĤ

Nejstarší známý historický dokument z roku 1906, kterým je

(hlavnČ zemin výklizu);

zdĤrazĖována potĜeba rekultivací v Mostecké pánvi.

z Úþelným výsypkovým hospodáĜstvím, a sice z hledisek lokalizace výsypek, jejich tvaru, vodního režimu, úrodnosti vrchních vrstev a trvalé stability. A to vše s ohledem na plánovaný zpĤsob koneþného využívání post-tČžebního území v celém dobývacím prostoru. Aplikace tČchto zásad je prolínáním báĖské techniky a ekologie. II. EKOTECHNICKÁ ETAPA REKULTIVACÍ Tento soubor rekultivaþních opatĜení logicky navazuje na stav území uvolnČného z procesu tČžby a schop-

57

ALGORITMUS REALIZACE REKULTIVACÍ PŘI VELKOPLOŠNÉ POVRCHOVÉ TĚŽBĚ

ETAPA DģLNċTECHNICKÁ

PRģZKUM NADLOŽNÍCH HORNIN

v souladu s rekultivaþní klasi¿kací vhodnosti nadložních zemin k rekultivaci

VOLBA OTVÍRKY A DOBÝVACÍHO SYSTÉMU

SELEKTIVNÍ ODKLIZ NADLOŽNÍCH HORNIN

umístČní otvírky v krajinČ

kvali¿kace charakteru nadloží

zpĤsob otvírky

rozsah otvírky

kvali¿kace zásob rekultivaþnČ vhodných a nevhodných zemin ve vhodné lokalizaci a mocnosti

dobývací systém zasazení dobývacích strojĤ a technologie dobývání

zpĤsob dopravy nadložních zemin

UMÍSTċNÍ VÝSYPEK V KRAJINċ

pĜednostní sypání do extenzivních území pĜednostní výstavba koncentrovaných výsypek maximalizace využití výsypných prostorĤ minimalizace plošného podílu svahových þástí maximalizace podílu plošných þástí

STAVBA VÝSYPEK A TECHNOLOGIE ZAKLÁDÁNÍ

trvalá stabilita výsypkového tČlesa tvar a únosnost podloží a výsypek geomechanické a fyzikální vlastnosti zemin hydrologické pomČry výsypky a okolí sklonitost výsypkových svahĤ

sedání výsypek

pĜednostní uplatĖování boþních úpadních a vícevrstevnatých zpĤsobĤ zakládání

skupina technická

ETAPA EKOTECHNICKÁ

terénní úpravy

skrývka a navážka vhodných zemin

technické zpĤsoby ochrany kultur

hydrotechnické úpravy

skupina biotechnická

výstavba tokĤ

agrobiotechnické práce

polní kultury

výstavba vodních nádrží

zemČdČlské rekultivace

speciální kultury

lesnickotechnické práce

zakládání lesĤ

odvodĖovací stavby

základní pĤdní meliorace

hydromelioraþní úpravy

závlahové stavby

lesnické rekultivace

pČstební péþe

výstavba komunikací

technické úpravy svahĤ

protierozní opatĜení

sadaĜsko krajinné úpravy

zakládání kultur

ostatní stabilizaþní opatĜení

rekreaþní a ekologické rekultivace

pČstební a ochranná þinnost

výstavba provozních staveb

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 7

58

Letecký snímek skrývkového okraje lomu Vršany, který dokumen-

RekultivaþnČ vhodným zpĤsobem vytvarovaný povrch výsypky

tuje nejen záchranu vrchní humózní vrstvy (ornice), ale i potenciál-

již v procesu sypání (vnitĜní výsypka lomu Libouš).

nČ úrodných kvarterních spraší, které jsou oddČlené odváženy a ukládány na povrch vnitĜní výsypky sousedního lomu J. Šverma.

ýást výsypky lomu Vrbenský – Matylda byla pĜed výstavbou testovacího polygonu mosteckého autodromu pilotovČ stabilizována. První fází rekultivaþního cyklu je zpravidla technická úprava terénu dle potĜeb biologické þásti úprav (zbytková jáma lomu Most).

RekultivaþnČ nejcennČjší zeminou jsou úrodné substráty vrchních humózních pro¿lĤ (ornice). Na celém tČžbou dotþeném Rozprostírání ornice na povrchu upravené Radovesické výsypky.

území jsou zachraĖovány pro tvorbu nových pĤdních pro¿lĤ.

ZachránČná ornice je využívána i pĜi rekultivaci pĜímČstských zaĜízení

Výstavba úþelové komunikace na Velebudické výsypce v pro-

v tomto pĜípadČ mosteckého hipodromu na Velebudické výsypce.

storu golfového areálu.

59

Základní pĤdní meliorace fyzikálnČ tČžkých výsypkových jílĤ na

Hydrotechnické Ĝešení nových odtokových pomČrĤ na vnČjší

výsypce lomu DNT – BĜezno u Chomutova.

výsypce Pokrok lomu Bílina.

Realizací pĜekryvu upravené výsypky orniþními zeminami TČsnČní dna budoucího jezírka na vnitĜní výsypce lomu Most.

vzniká nový pĤdní pro¿l.

y hydrosféra – korekturou geomorfologie, úpravou

stence jednotlivých lomĤ, po nichž zĤstávají zbytkové

odtokových pomČrĤ, kvalitou zemin pĤdního pro¿lu

jámy, pro jejichž zasypání již není dostateþná kubatura

a pĜedevším hydromelioraþními a hydrotechnickými

zemin. Jejich rekultivace je proto koncipována s ori-

zásahy;

entací na hydrologickou alternativu zaplavení, s cílem

y pedosféra – terénními úpravami, pĜedevším však

tvorby vodních nádrží – lomových jezer s akumulaþ-

navážkou úrodných a potenciálnČ úrodných zemin,

ními, retenþními, ekologickými, sportovnČ rekreaþními

realizací vhodných zpĤsobĤ základní pĤdní meliora-

a dalšími funkcemi.

ce a Ĝešením hydromelioraþních opatĜení.

Až dosud v rámci rekultivací vznikaly nové vodní plochy

Speci¿kaci algoritmu tČchto opatĜení nelze generalizo-

jak na poddolovaných pozemcích (napĜíklad v pro-

vat. Vždy musí vycházet z konkrétních podmínek upra-

storu mezi Duchcovem a Osekem, v jižním soused-

vovaného území, zvoleného zpĤsobu a intenzity rekul-

ství Chomutova, v prostoru bývalé obce Dolní JiĜetín),

tivace. Jeho úspČšné zvládnutí je zpravidla základem

tak na výsypkách (napĜíklad výsypky Merkur, Bílina,

úspČchu realizace celkového algoritmu rekultivací.

ObráncĤ míru aj.), a hlavnČ ve zbytkových jámách malolomĤ (Gustav I, Leontýna, Osvobození, Otakar, Rudý

ALGORITMUS HYDROLOGICKÝCH REKULTIVACÍ

Sever). NovČji se jedná o jezera v bývalých lomech

TČžbou je výraznČ ovlivĖován celý prostor hydrosféry

Benedikt, Matylda a Barbora. Celkem mají tyto vody

a všech ostatních þástí krajiny, které funkþnČ se struk-

rozlohu cca 400 ha. Na Sokolovsku to jsou pĜedevším

turou a funkcí vody souvisí. Rekultivace naopak vytvá-

objekty Boden a Michal.

Ĝejí prostor pro tvorbu nových hydrologických pomČrĤ,

V souþasném období jsou ve výstavbČ vodní díla Mi-

a to obnovou struktury vodoteþí, vodních nádrží, rybní-

lada ve zbytkové jámČ lomu ChabaĜovice, Mostecké

kĤ a mokĜadĤ. TČžbou promČnný reliéf vyžaduje kom-

jezero a na Sokolovsku jezero Medard. PostupnČ v þa-

plexní úpravu odtokových pomČrĤ.

sové návaznosti na douhlování dalších lomĤ to budou

StupeĖ exploatace ložisek hnČdého uhlí v Mostecké

jezera Bílina, ýeskoslovenské armády, Vršany, Libouš

i v Sokolovské pánvi již postoupil do koneþné fáze exi-

v Mostecké pánvi, a na Sokolovsku jezero JiĜí-Družba.

60

Jezírko na výsypce lomu DNT – Merkur u KadanČ.

Jezero Milada ve zbytkové jámČ lomu ChabaĜovice je dosud ve výstavbČ.

Mostecké jezero ve zbytkové jámČ lomu Ležáky – Most bude na

Zbytková jáma bývalého lomu Medard – Libík na Sokolovsku je

projektovanou úroveĖ vodou naplnČno do konce roku 2014.

dosud v rekultivaþní rozpracovanosti.

Objem jejich vod bude dosahovat cca 2 miliardy m3,

z následujícího pĜehledu základních parametrĤ jezer ve

což bude pĜedstavovat nesmírné bohatství, neboĢ voda

zbytkových jámách lomĤ po ukonþení tČžby. Algoritmus

bude v tomto století hlavním ekologickým problémem.

rekultivaþní tvorby vodních ekosystémĤ je zĜejmý ze

Významná bude i ochranná protipovodĖová funkce tČch-

schématu þ. 10 na stranČ 65.

to vodních dČl v období pĜívalových dešĢĤ, v suchých obdobích budou zdrojem vody pro závlahy. Hydrolo-

II.2 ALGORITMUS BIOTECHNICKÝCH OPATŘENÍ

gický program rekultivací je historickou šancí pro obČ

Algoritmus tohoto ¿nálního souboru je tvoĜen množinou

podkrušnohorské, dosud tČžební oblasti, což je zĜejmé

následujících subsystémĤ (viz schémata þ. 8 a 9)

Mostecká pánev Název lomu

PĜedpoklad zahájení napouštČní

Plocha hladiny (ha)

Objem vody (mil. m3)

prĤm.

max.

Bílina ChabaĜovice Ležáky

po r. 2050 napuštČno 2008

1 145,0 226,0 311,1

645,0 35,0 68,9

56,0 15,6 22,4

170,0 23,3 75,0

2020 2050 2038

681,0 390,0 1 083,2

264,1 73,6 248,0

33,7 18,8 22,9

130,0 40,0 75,8

ýSA Vršany + Šverma Libouš

Hloubka vody (m3)

Sokolovská pánev Medard – Libík

2010

485,5

136,5

26,5

50,0

JiĜí

2038

1 322,3

514,9

40,6

93,0

61

ALGORITMUS REKULTIVAČNÍ TVORBY ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉNŮ PŘI VELKOPLOŠNÉ POVRCHOVÉ TĚŽBĚ

ETAPA

DģLNċTECHNICKÁ

prĤzkum nadložních zemin

technická fáze

volba otvírky a dobývacího systému

terénní úpravy

EKOTECHNICKÁ

biotechnická fáze

s pĜekryvem volba rekultivaþního osevního postupu bez pĜekryvu

selektivní odkliz nadložních zemin

skrývka a navážka vhodných zemin jeteloviny

umísĢování výsypek v krajinČ

tvarování výsypek, technologie zakládání

preventivní Ĝešení vodního režimu

volba rekultivaþnČ vhodných plodin

základní pĤdní meliorace

traviny

hydrotechnické a hydromelioraþní úpravy

organické hnojení

jetelotravní smČsky

luskoviny na zelené louce

výstavba systému komunikací minerální hnojení

obiloviny výstavba provozních staveb ochrana kultur okopaniny

© Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 8

62

ALGORITMUS REKULTIVAČNÍ TVORBY LESNICKÝCH EKOSYSTÉMŮ PŘI VELKOPLOŠNÉ POVRCHOVÉ TĚŽBĚ

ETAPA

DģLNċTECHNICKÁ

EKOTECHNICKÁ

prĤzkum nadložních hornin a zemin

technická fáze

biotechnická fáze

volba otvírky a dobývacího systému

terénní úpravy

agrotechnická meliorace

selektivní odkliz nadložních zemin

skrývka a navážka vhodných zemin

výbČr a volba dĜevin

umísĢování výsypek v krajinČ

základní pĤdní meliorace

kvalita sadebního materiálu

tvarování výsypek, technologie zakládání

hydrotechnické a hydromelioraþní úpravy

technika výsadby

preventivní Ĝešení vodního režimu

výstavba systému komunikací

péþe o založené výstavby

po výsadbČ

po zapojení

vylepšování

plecí seþ

ošetĜování

výchovné probírky

podpora výsadeb kypĜením

likvidace buĜenČ

ochrana pĜed zvČĜí

pĜihnojování

pĜemČny © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 9

63

Jezero Barbora ve zbytkové jámČ stejnojmenného lomu na

… a významnČ se podílí na estetickém efektu novČ

Teplicku je již nyní vyhledávanou rekreaþní oblastí…

obnovené krajiny.

Východní þást jezera Matylda. Díky takovýmto rekultivaþním

Jezero vzniklé na poklesech po hlubinné tČžbČ dolu Centrum.

akcím získává Mostecko opČt pĜívČtivou tváĜnost.

y soustavou agrotechnických opatĜení s alternativami

z v Sokolovské pánvi je v rámci zemČdČlské rekulti-

polních a speciálních kultur

vace uplatĖována orientace na tvorbu trvalého travní-

y soustavou opatĜení lesnické povahy

ho porostu, úspČšnČ využívaného pastevním chovem

y soustavou krajináĜských úprav a alternativ rekreaþ-

masných plemen skotu Charolais.

ních a ekologických zpĤsobĤ rekultivace.

Dlouhodobými výzkumy a rekultivaþní praxí bylo ovČĜe-

Algoritmus zemČdČlských rekultivací

no, že alternativa pĜímé kultivace výsypkových zemin

Vždy navazuje na výsledky dĤlnČtechnické etapy a pro-

bez pĜekryvu úrodnými þi potenciálnČ úrodnými zeminami

líná se s technickými opatĜeními, spojenými s agro-

nezaruþuje ani po desítkách let zúrodĖovacího agrocyklu

technickou þástí rekultivaþního cyklu. Je na výsledcích

rekultivaþní tvorbu úrodného pĤdního pro¿lu. Rekultivaþní

pĜedchozích opatĜení kvalitou a intenzitou významnČ

praxe v obou revírech se proto v rámci zemČdČlských rekul-

závislá.

tivací orientují na metodu dvoufázovou, bČhem které jsou

Na tomto místČ je úþelné konstatovat, že pĜírodní po-

y v rámci technické þásti cyklu provedeny terén-

tenciál, pĜedevším kvalita a mocnost zemin vrchních

ní úpravy s následným pĜekryvem úrodných þi

kvartérních pro¿lĤ (nejen ornice), jsou v oblasti Mos-

potenciálnČ úrodných zemin (zemin orniþního

tecké pánve oproti pánvi Sokolovské v kontextu s mož-

pro¿lu nebo zemin sprašového pĤvodu), y ve druhé fázi probíhá agrotechnická þást rekulti-

nostmi zemČdČlské rekultivace významnČ vhodnČjší,

vaþního cyklu.

což se projevuje i v intenzitČ a specializaci zemČdČlských rekultivací. V souvislosti s tím

Pozn.: Výjimkou jsou výsypky v Sokolovské pánvi vy-

z v Mostecké pánvi je uplatĖován vČtší podíl zemČ-

bavené jíly cyprisové a vulkanodetritické série s lístko-

dČlských rekultivací s orientací na tvorbu orné pĤdy

vou odluþností, vhodné pro zemČdČlskou rekultivaci

s doplĖkem ovocných sadĤ a vinic

orientovanou na vznik pastevních areálĤ.

64

ALGORITMUS REKULTIVAČNÍ TVORBY VODNÍCH EKOSYSTÉMŮ PŘI VELKOPLOŠNÉ TĚŽBĚ

VLIVY TċŽBY

POVRCHOVÁ

POLYFUNKýNÍ TRANSFORMACE HYDROGRAFICKÉ STRUKTURY TċŽBOU POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ

ZBYTKOVÉ LOMY

HLUBINNÁ

VÝSYPKY

POKLESY

ODVALY

DRUH REKULTIVAýNÍHO VODNÍHO DÍLA

jezero

rybník

pĜehradní nádrž

tĤĖ

mokĜad

tok

prĤleh terasa

poldr

pĜíkop

drén

FUNKCE REKULTIVAýNÍHO VODNÍHO DÍLA

s pĜevahou pĜírodních funkcí

funkce ekologická

funkce krajinotvorná

funkce ochrany pĜírody

s pĜevahou hospodáĜských funkcí

funkce rybochovná

funkce akumulaþní

funkce retenþní

funkce hydromelioraþní

funkce protipovodĖová

funkce energetická

koupání

sport

závody

funkce asanaþní

s pĜevahou sociálních funkcí

pitná a užitková voda

estetika krajiny

Synergie ekologických, hospodáĜských a sociálních funkcí © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

schéma č. 10

65

Vitální travní porost na vnitĜní výsypce lomu Vršany u Mostu.

V sokolovské oblasti je zemČdČlská rekultivace významnČ orientována na tvorbu pastevních areálĤ.

PĜi urþení mocnosti pĜekryvné vrstvy je pĜihlíženo ke

substrátem, pĜiþemž kladnČ pĤsobí na strukturální stav

kvalitČ výsypkových zemin, disponibilitČ a kvalitČ zemin

pĤdního pro¿lu. Do smČsi k vojtČšce seté se nejvíce

urþených k pĜekryvu a intenzitČ rekultivace.

osvČdþuje srha laloþnatá (Dactylis glomerata) a kost-

y V podmínkách Sokolovské pánve jsou vyvinuty

Ĝava luþní (Festuca pratensis).

slabší humózní pro¿ly, takže je zde pro pĜekryvy or-

PĜi pĜekryvu pozemku vrstvou humózních zemin v pod-

niþními zeminami k dispozici menší množství. V re-

mínkách Mostecké pánve se velmi dobĜe osvČdþuje

kultivaþní praxi se to odráží 20 až 30 cm mocností

tento osevní postup:

pĜekryvu. Tato dílþí indispozice je však vyrovnávána

1. rok – krycí kultura s podsevem vojtČšky nebo vojtČš-

velmi dobrou kondicí cyprisových jílĤ jako pĤdotvor-

kotravní smČsi (+60 až 100 t*ha–1 kompostu a zásobní

ných substrátĤ.

hnojení prĤmyslovými hnojivy v dávce 50 až 200 kg

y V Mostecké pánvi je pĜed postupy lomĤ a výsypek

P2O5 a 75 až 300 kg K2O),

zachraĖováno vČtší množství kvalitních zemin moc-

2. rok – vojtČška nebo vojtČškotravní smČska,

ného humózního pro¿lu a zemin sprašového pĤvo-

3. rok – vojtČška nebo vojtČškotravní smČska (poslední

du, proto se zde v rekultivaþní praxi uplatĖují 30 až

seþ zaorat),

50 cm mocnosti pĜekryvu.

4. rok – obilnina, (která je i testovací plodinou pro ovČ-

Pro obČ pánevní oblasti platí, že je dĤležité, aby co nej-

Ĝení stanovištní bonity),

dĜíve došlo k tvorbČ vhodné struktury a funkþnímu pro-

5. rok – okopanina (s vydatným organickým hnojením).

pojení pĜekryvné vrstvy se zeminami výsypkového po-

Použitím tohoto postupu lze plánovat na rekultivova-

vrchu. Tento proces lze ovlivĖovat dvojím zpĤsobem:

ných plochách hospodáĜsko-efektivní výnosy již od

y provedením základní pĤdní meliorace výsypkových

prvního roku osevního postupu, pĜiþemž je úþelné, že

zemin s cílem vylepšení texturálních, fyzikálních

se pĜitom zvyšuje krmivová základna, která je dĤleži-

a chemických vlastností,

tým pĜedpokladem produkce stájových hnojiv.

y melioraþnČ efektivním osevním postupem, s cílem

V Sokolovské pánvi, na výsypkách vybavených líst-

intenzivního obohacování co nejhlubšího pĤdního

kovitými jíly cyprisové a vulkanodetritické série s líst-

pro¿lu humusotvornČ a energeticky cennými orga-

kovou odluþností, se pĜi pĜímé kultivaci bez pĜekryvu

nickými hmotami.

osvČdþují sedmileté osevní postupy na bázi vojtČšky

Tomuto požadavku nejlépe odpovídají jetelotrávy

a jetelotrávy, pouze však na stanovištích vybavených

a traviny. Z jetelovin je to osvČdþená vojtČška setá

illitickými a montmorillonitickými lístkovitými jíly s dob-

(Medicago sativa), která obohacuje bohatou koĜenovou

rou in¿ltraþní schopností, pĜi významných dotacích or-

soustavou hluboký pro¿l ornice i podorniþí. OsvČdþuje

ganických substrátĤ a hnojiv. Za tČchto podmínek je

se ve smČsi s trávami, a sice v procentuálním pomČru

dosahováno do deseti let trvalé produkþní schopnosti.

70:30. Trávy významnČ obohacují povrchovou vrstvu

Na výsypkových stanovištích Mostecké pánve jsou

do hloubky 20 cm, kde se rozprostírá 65 až 90 % jejich

dobré zkušenosti, kdy v rámci zemČdČlských rekulti-

koĜenové hmoty, která je dĤležitým humusotvorným

vací jsou uplatĖovány i speciální zemČdČlské kultury

66

Ukázka ovocnáĜské plantáže, založené v rámci rekultivaþního

Pohled z ptaþí perspektivy na þást vinohradu, založeného na

programu na výsypce lomu BĜezno v Tušimicích.

výsypce bývalého lomu Slatinice u Mostu.

– ovocné sady a vinice. UplatnČní tČchto speciál-

Müller Thurgau, Rulandské, Burgundské modré a Por-

ních zemČdČlských kultur je však omezeno pĜedevším

tugalské modré. NapĜíklad ve vinaĜsky dobrém roce

vhodnými klimatickými podmínkami, které jsou nejmé-

1983 zde bylo dosaženo špiþkových výnosĤ:

nČ ovlivnitelné. Nutno respektovat ovocnáĜskou a vino-

Müller Thurgau

16,3 t*ha-1

hradnickou rajonizaci, a má-li se jednat o hospodáĜ-

Rulandské

15,1 t*ha-1

sky efektivní plantáže, musí být uplatnČny pouze na

Portugalské modré

15,3 t*ha-1

úrodných stanovištích. Další z podmínek je dostateþ-

Technologie vinohradnických rekultivací spoþívá v te-

ná výmČra, která je rovnČž podmínkou hospodáĜské

rénní korekci území, v pĜekryvu 50 cm vrstvou or-

efektivity.

niþních zemin, v organickém vyhnojení dávkou 5 až

V podmínkách Mostecké pánve byla výzkumnČ i pro-

10 t*ha-1 a v zásobním vyhnojení fosforem a draslíkem.

voznČ ovČĜena reálná možnost uplatnČní:

Výsadba, zpĤsob vedení, pČstební péþe a ochrana by

y ze sortimentu ovocnáĜského

mČly být Ĝešeny v souladu se zásadami moderního vi-

jablonČ, hrušnČ, slivonČ, višnČ, þervený rybíz a angrešt

nohradnictví.

(za pĜedpokladu použití odrĤd odpovídajících pĜíslušné rajonizaci).

ALGORITMUS LESNICKÝCH REKULTIVACÍ

Rekultivaþní praxe uplatnila napĜíklad na výsypkách

ZalesĖování výsypek je nejvíce uplatĖovaným zpĤso-

Dolu Nástup Tušimice 200 hektarovou intenzivní plan-

bem rekultivace. NejvČtší pĜedností lesnických rekul-

táž a cca 30 hektarĤ na plochách devastovaných do-

tivací je polyfunkþnost, pĜedevším jsou hodnocené pro své stabilizaþní funkce v ekologických strukturách.

Rok

krajský prĤmČrný výnos -1

sad Modlany 16,4 t * ha

Lesní porosty pĜedstavují spoleþenstva, která mají

-1

kladný vliv nejen na vlastní zalesnČnou plochu. Díky

1984

4,8 t * ha

1985

12,4 t * ha-1

32,1 t * ha-1

hydrologickým, protierozním, stabilizaþním, asanaþnČ-

1986

9,2 t * ha-1

40,0 t * ha-1

-hygienickým, klimatickým a esteticky-rekreaþním funkcím mají kladné vlivy i na své okolí.

lem KateĜina, vesmČs s velmi dobrými výsledky.

Algoritmus lesnických rekultivací je výraznČ ovliv-

Obdobných výsledkĤ bylo dosahováno v Tušimicích.

Ėován zvoleným funkþním typem porostĤ. Vychází

y ze sortimentu vinné révy

se pĜi tom z poznatkĤ, že základním smyslem lesĤ

byla nejen výzkumnČ, ale i provoznČ na 35 hektaro-

hospodáĜských je produkce kvalitní dĜevní hmoty,

vé vinici, založené na výsypce lomu Slatinice u Mostu,

lesĤ pĤdoochranných a protierozních je schopnost

ovČĜena úspČšná možnost uplatnČní vinohradnické re-

koĜenovým systémem stabilizovat prostor rhizosfé-

kultivace. Tento vinohrad byl založen na V-JV svazích

ry, smyslem lesĤ pĤdotvorných je tvorba pedosféry,

výsypky s pĜekryvem 50 cm kvalitní ornice. I v tomto

lesĤ s hydrologickou funkcí zlepšování in¿ltraþních

pĜípadČ je podmínkou soulad s vinohradnickou rajo-

a akumulaþních vlastností rhizosféry, smyslem lesĤ

nizací. Na této vinici se osvČdþil odrĤdový sortiment

sanitárních je jejich asanaþní pĤsobení se schopnos-

67

Mladé lesní kultury vyžadují nČkolikaletou pČstební péþi

Rekultivaþní porost ve východní þásti revíru s významným

a ochranu. Na snímku zalesnČná výsypka lomu Bílina.

zastoupením borovice, které se na Sokolovsku dobĜe daĜí.

V sousedství sídel je les nahrazován lesoparkem, nebo parkem. Padesátiletý smíšený lesní porost na svahu vnČjší výsypky

Na snímku rekultivaþnČ obnovený zámecký park na vnitĜní

lomu J. Šverma (Bylanská výsypka).

výsypce bývalého lomu Pokrok u Duchcova.

tí eliminovat vliv škodlivin v prostĜedí, a smyslem lesĤ

komunikací, jako rozþleĖovací linie v porostních skupi-

rekreaþních je tvorba pĜíjemného, zdravého a este-

nách, pod elektrovody, jako pĤdotvorný a protierozní pr-

ticky pĤsobivého prostĜedí, vhodného ke spoleþensky

vek a žádoucí kryt pro zvČĜ. Jedná se o zimolez obecný,

úþelnému využívání volného þasu.

ptaþí zob obecný, lísku obecnou, kalinu obecnou, svídu

Algoritmus realizace lesnických rekultivací je zĜejmý ze

krvavou, trnku obecnou, rĤži šípkovou, hloh obecný, hlo-

schématu þ. 9. Je zahajován vhodnou úpravou plochy

šinu úzkolistou, janovec metlatý, krušinu olšovou, pámel-

pĜed výsadbou, vhodným druhovým výbČrem dĜevin,

ník bílý, þimišník stromovitý a tušalaj obecný.

zajištČním vhodného sadebního materiálu, optimaliza-

Z jehliþnatých druhĤ je používána borovice lesní,

cí zpĤsobu výsadby, péþe o založené kultury a jejich

modĜín opadavý a doplĖkovČ borovice þerná.

výchovou. z PĜi lesnických rekultivacích se uplatĖuje celoplošná

LužnČ komponovaný padesátiletý lesopark v prostoru bývalého

pĜíprava pĤdy, dle potĜeby spojená s meliorací pozemku.

lomu Rudý Sever v Hamru u Litvínova.

z VýbČr druhĤ dĜevin má odpovídat fytogeogra¿cké oblasti, povaze stanovištČ a funkci porostu. V podmínkách Mostecké pánve je rámcovČ uplatĖován následující následující rozsah sortimentu: Z listnatých dĜevin to jsou dub letní, javor mléþ, (klen ménČ), jasan ztepilý, lípa srdþitá, jilm habrolistý, habr, olše þerná, olše šedá, topol osika, jeĜáb ptaþí, bĜíza bradaviþnatá, javor babyka, tĜešeĖ ptáþnice, a v zamokĜených lokalitách rĤzné druhy vrb. Používá se i pestrý sortiment keĜĤ, uplatĖovaných k zapláštČní porostĤ, jako doprovod

68

Z hlediska pohledu úspČšnosti rĤstu, vitality a stabi-

Hlavním pĜedmČtem výzkumu se zde stal rod Pinus

lity rekultivaþních porostĤ jsou zde v popĜedí jehliþ-

– borovice, konkrétnČ borovice pokroucená (Pinus

nany, tedy borovice a modĜín. Z listnatých lze za nej-

contorta), borovice Murrayova (Pinus Murrayana), bo-

úspČšnČjší druhy považovat dub, javor, jasan a lípu.

rovice blatka (Pinus mugo subsp. uncinata var. rostrata

Z podpĤrných a doprovodných dĜevin to jsou bĜízy,

a var. rotundata).

jeĜáb, osika, jilm a v mokĜinách olše a vrby.

Druhou originalitou lesnických rekultivací Sokolov-

Dlouhodobá praxe potvrzuje velmi dobré výsledky

ské pánve je rekultivaþní arboretum, založené

s uplatĖováním zdravých a silných dvou až tĜíletých

z iniciativy K. Dimitrovského v létech 1969 až 1974

prostokoĜenných sazenic. Výhodou obalených saze-

na výsypce Antonín, o výmČĜe 48 ha. Je zde uplat-

nic je ovšem prodloužená doba možné výsadby. Sa-

nČno 200 pĤvodních druhĤ a poddruhĤ a 30 druhĤ

dovnické odrostky je vhodné uplatĖovat jen pĜi výsad-

introdukovaných. Na 22 plochách jsou založeny po-

bČ asanaþních pásĤ, pĜípadnČ pĜi zakládání parkĤ.

rosty monokulturní a na 38 plochách ve smČsích.

OsvČdþuje se spon výsadby obdélníkový (1 × 1,5 m),

Kladem je, že výsledky výzkumu v rámci tohoto ar-

nebo þtvercový (1 × 1 m). Péþe o založené kultury od-

boreta slouží jak rekultivaþní praxi, tak dendrologic-

povídá standardní lesnické praxi.

kému šlechtitelství.

V závislosti na vlastnostech stanovištČ lze porosty zakládat

2.3.4 Institucionální zabezpečení rekultivací

y buć ve smČsi dĜevin hospodáĜských, pomocných a pĜípravných za pĜedpokladu výchovné podpory dĜevin hospodáĜských,

Rekultivace jsou zajišĢovány odbČratelsko-doda-

y nebo jako porosty pĜípravné, s jejich následným

vatelským systémem, v rámci kterého

pĜevodem formou clonné, kotlíkové, pruhové nebo

z odbČrateli (investory, povinnými osobami) jsou

klínové obnovné seþe.

y tČžební spoleþnosti jako nositelé zákonné povinnos-

V podmínkách Mostecké pánve je vesmČs uplatĖován

ti, zajišĢovat sanace a rekultivace;

první zpĤsob, na Sokolovsku byla þást lesních porostĤ za-

y státní instituce, které tuto roli zastávají v pĜípadech,

kládána druhou alternativou s následnými úspČšnými pĜe-

kdy ¿nancování pĜebírá stát (sanace, staré ekolo-

vody kotlíkovými, pruhovými, klínovými i clonnými seþemi.

gické zátČže aj.),

Praxe lesnických rekultivací Sokolovska využívá

z dodavateli jsou

alternativ

y rĤzné výzkumné a vzdČlávací organizace,

y pĜípravných porostĤ s následnými pĜevody ušlech-

y rĤzné spoleþnosti inženýrského zamČĜení, y projektové organizace,

tilými dĜevinami y porostĤ smíšených listnatých (javor klen, javor

y realizaþní organizace,

mléþ, jasan ztepilý, lípa srdþitá, dub letní, dub zimní,

z dohlédacími orgány jsou

jilm horský, buk lesní, habr obecný, olše lepkavá,

y pĜíslušná ministerstva (¿nancí, prĤmyslu a obcho-

olše šedá, jilm habrolistý, jilm polní, dub þervený),

du, životního prostĜedí), y územnČ pĜíslušné orgány veĜejné správy krajské

s pĜedností skupinové výsadby y porostĤ smíšených listnato-jehliþnatých, kdy se

a místní úrovnČ,

k listnatým uplatĖují: borovice lesní, borovice blat-

z vzdČlávací instituce (vysoké a stĜední školy),

ka, borovice kleþ, borovice Murrayova, borovice

které se podílejí na výchovČ budoucích rekultivaþních

pokroucená, borovice tČžká, borovice rumelská, bo-

specialistĤ,

rovice þerná, modĜín opadavý, douglaska tisolistá,

z v kontextu s procesem EIA/SEA se v pĜíprav-

smrk sivý, smrk omorika, smrk pichlavý, smrk þerný,

né fázi rekultivaþního procesu zúþastĖuje i odborná

jedle ojínČná, jedle obrovská.

a laická veĜejnost a zástupci rĤzných zájmových a ak-

Kladem lesnické praxe Sokolovska je existence se-

tivistických seskupení v rámci pĜipomínkových Ĝízení

menných sadĤ na výsypkách Antonín (4 ha), Silvestr

a veĜejných projednání rĤzných rekultivaþních strate-

(2 ha), Velká Loketská výsypka (1 ha + 0,4 ha).

gií i zámČrĤ.

69

OdbČrateli rekultivací jsou

s provozy: lesní výroba a rekultivace

z v Sokolovské pánvi

rostlinná výroba

y Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s.

technické rekultivace a služby

z v Mostecké pánvi

živoþišná výroba

y Severoþeské doly, a. s.

v Mostecké pánvi

y Severní energetická, a. s.

y Rekultivace, a. s.,

y Vršanská uhelná, a. s.

y Revitrans, a. s. (jako dceĜiná spoleþnost akciové

y Palivový kombinát Ústí, s. p.

spoleþnosti Severoþeské doly),

z v Sokolovské i Mostecké pánvi

y pĜiþemž se realizace rekultivací zúþastĖují dle pro-

y Ministerstvo ¿nancí ýeské republiky

fesní pĜíslušnosti i další dceĜiné organizace mateĜ-

y Ministerstvo prĤmyslu a obchodu ýeské republiky

ských tČžebních spoleþností.

y ve spolupráci s Ministerstvem životního prostĜedí ýeské republiky.

2.3.5 Alternativa bezzásahová

Dodavateli rekultivaþních aktivit jsou: z v obou pánvích rĤzné vzdČlávací organizace, které se podílejí nejen na výchovČ odborníkĤ, jsou i Ĝešiteli

ýást území uvolnČného z procesu tČžby je úþelné po-

rekultivaþnČ orientovaného výzkumu (napĜíklad Jiho-

nechat bez rekultivaþního zásahu s funkcí renatu-

þeská univerzita v ýeských BudČjovicích, Vysoká ško-

ralizace a ponechat jej spontánní pĜírodní sukcesi,

la báĖská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita

s pĜedpokladem rozvoje pestĜejší biodiverzity. Taková-

Jana Evangelisty PurkynČ v Ústí nad Labem, ZemČ-

to území by mČla povahu nevyužívané „divoþiny“, po-

dČlská univerzita Praha a jiné vysoké školy, vþetnČ škol

nechané pouze pĜírodním funkcím.

stĜedních – Schola Humanitas Litvínov, StĜední odbor-

V podmínkách Mostecké i Sokolovské pánve se jedná

ná škola služeb a StĜední odborné uþilištČ v Kadani (se

o urþitou alternativu k lesnickým rekultivacím, neboĢ

zamČĜením na zemČdČlství) a jiné;

toto území je souþástí biomu mírného pásma smíše-

z Inženýrské organizace se podílejí na úseku vý-

ných lesĤ, takže lze s jistotou pĜedpokládat, že suk-

zkumu, projekce a inženýringu (napĜíklad R-Princip

cesivní vývoj tČchto území bude smČĜovat minimálnČ

Most, s. r. o., ECOCONSULT PONS, s. r. o., aj.).

bČhem staletí ke klimaxu v podobČ pralesĤ.

Projektové organizace

Druhou motivací ponechat þást výsypek divoþinČ jsou

PĤvodnČ plnily BáĖské projekty Teplice, a. s. (s poboþ-

krajinnČ romantická hlediska, která idealizují takovouto

kou v OstrovČ nad OhĜí) úlohu generálního projektan-

„rozdrásanou“ krajinu (viz obrazy romantikĤ).

ta pro veškerou rekultivaþní pĜípravnou i projektovou

Problém je ovšem v extremitČ požadavkĤ rĤzných sku-

dokumentaci. V podmínkách tržního hospodáĜství se

pin, které prosazují takovéto divoþinČ ponechat až nČ-

projektování úþastní Ĝada dalších organizací, které se

kolik desítek procent hektarĤ z rekultivací. Navíc tato

uplatní v rámci volné soutČže – výbČrových Ĝízení. Realizaþní organizace

Padesátiletý porost v bezzásahovém území vnČjší výsypky

z V podmínkách plánovaného hospodáĜství plnily úlo-

bývalého lomu Svoboda na Mostecku.

hu generálních dodavatelĤ rekultivací y v Sokolovské pánvi – Statky a lesy v Královském PoĜíþí y v Mostecké pánvi – Rekultivaþní výstavba, s. p., Most. z V podmínkách tržního hospodáĜství se do realizace zapojuje otevĜený poþet dodavatelĤ, vzešlých z výsledkĤ výbČrových Ĝízení. z TČžební spoleþnosti v obou revírech si pro realizaci a obhospodaĜování rekultivací zĜídily dceĜiné organizace: v Sokolovské pánvi – Sokolovská uhelná, a. s. – sekce rekultivace

70

problematika naráží na neujasnČnost ve sféĜe legislativní, majetkové a uživatelské, ochrany tČchto území pĜed vypalováním, divokými skládkami apod. Aby tato území plnila urþenou sukcesivní funkci, musela by být pro veĜejnost nepĜístupná, což je v praxi nereálné. ýást takovýchto sukcesivních území by se ovšem mohla stát velmi cenným výzkumným objektem, jehož program by byl smČrován na komplexní ekologický Letecký snímek pĜímČstského volnoþasového areálu v území

výzkum vývoje všech subsystémĤ tohoto ekosystému,

bývalého lomu Benedikt v MostČ.

existujícího témČĜ od „roku nula“. V Sokolovské pánvi jsou tomuto úþelu vČnovány podstatné plochy napĜíklad na Velké podkrušnohorské výsypce a v Mostecké pánvi cca 60 ha na Radovesické výsypce. Severoþeské doly, a. s. vydaly v roce 2012 Katalog mimoprodukþních biotopĤ pro rekultivaci území dotþeného tČžbou Severoþeských dolĤ, a. s. (viz literatura), kterým je tato problematika úþelnČ speci¿kována. MĤže být projektanty rekultivaþních akcí využívána, a to nejen v rámci SD, a. s., ale i pĜi koncepci rekultivací ostatních tČžebních organizací.

PĜímČstské koupalištČ jako výsledek úspČšné rekultivace býva-

2.4 EFEKTIVNOST REKULTIVACÍ

lého lomu Michal v sousedství Sokolova.

Na problematiku efektivnosti jsme zvyklí dívat se pouze ekonomickými brýlemi. Je však zĜejmé, že pouze ekonomické zpĤsoby hodnocení efektivnosti nedisponují dostateþnými výrazovými prostĜedky pro celostní hodnocení efektivnosti rekultivací, neboĢ efekty výsledných produktĤ rekultivaþního procesu leží pĜevážnČ v ekologické a sociální sféĜe a v mimoekonomické oblasti životního prostĜedí. Nad celou oblastí ekonomiky z hlediska efektivnosti pro þlovČka Celkový pohled na mostecký dostihový areál Hipodrom na

a lidskou populaci je z metodologického hlediska

Velebudické výsypce.

ekologický strop. Každému ze zpĤsobĤ rekultivace odpovídá množina nákladĤ a množina efektĤ. Položky nákladové jsou exaktnČ de¿novatelné, položky výnosové jen velmi obtížnČ. Aspekty širších vztahĤ jsou tvoĜeny množinou nejen ekonomických, ale i mimoekonomických efektĤ. Z nich nejobtížnČji vyjádĜitelné jsou efekty ekologické povahy, tvoĜené souborem pĤdotvorných, pĤdoochranných, hydrologických, klimatotvorných, hygienicko-asanaþních, estetických a rekreaþních subefektĤ. Problematika ekonomického subefektu rekultivací se

VnČjší výsypky BĜezno lomu Vršany, dvacet let od založení

od pĜedchozích výraznČ odlišuje. Ekonomická teorie

rekultivace.

nedokáže exaktnČ de¿novat hodnotu mimoekonomic-

71

KomplexnČ zrekultivované území bývalého lomu Elizabeth ve VtelnČ na Mostecku.

Nová krajina výsypek lomu Merkur u KadanČ.

kých efektĤ. BČžnČ používané metody ukazatele doby

z efektĤ jen ekonomická þást. To ovšem neznamená,

návratnosti (která je funkcí podílu množiny efektĤ

že by nemČlo být k ekonomii rekultivací pĜihlíženo.

k množinČ nákladĤ pĜi zohledĖování hrubého zisku,

DobĜe koncipované lesy, zemČdČlské plochy i vodní

odpisĤ a délky provozu investice) v rekultivaþním pĜí-

díla mohou vedle mimoekonomických plnit i významné

padČ nelze využít, neboĢ náklady jsou známé, kdežto

funkce ekonomické.

72

Komplexní rekultivace bývalého lomu Karolina v Bžanech na Teplicku je dokladem integrované socioekologické hodnoty obnoveného území, vybaveného množinou krajinotvorných efektĤ.

y v Sokolovské pánvi Výsypka Matyáš CZ 0413185

Významnou hodnotovou kategorií je v tČchto souvislostech efektivnost sociální, což je zĜetelné pĜedevším

o výmČĜe 70,94 ha lesního porostu,

u rekultivaþních akcí, koncipovaných s orientací na

y v Mostecké pánvi Kopistská výsypka CZ 0423216

volnoþasové vyžití. V rekultivaþní praxi se jedná hlav-

o výmČĜe 327,82 ha lesního porostu, s vodními plo-

nČ o sportovnČ, turisticky a rekreaþnČ zamČĜené akce.

chami a doprovodnými mokĜinami litorální povahy, y Háj u Oseka jako EVL – evropsky významná lokalita

V tČchto souvislostech v mnoha smČrech vyniká efektivita zahrádkáĜských osad.

CZ 0423211 o výmČĜe 13 ha, vzniklé rekultivací hlu-

Speci¿ckou kategorií efektivnosti rekultivací je jejich pĜírod-

binnČ devastovaného území (jasanovo-olšové lužní

ní potenciál, orientovaný na ochranu pĜírody. Tato proble-

lesy a mokĜadní vrbiny), s ochranou kuĖky ohnivé

matika je vyjádĜena v kontextu s ochranou zvláštČ chránČ-

(Bombina bombina).

ných území, rostlin a živoþichĤ, vyhlašováním nČkterých

z PĜíkladem chránČného území ve smyslu þeských

rekultivaþnČ vzniklých území v rámci evropsky chránČných

pĜedpisĤ je

území systému NATURA 2000, ochranou území ve smy-

y Kopistská výsypka jako regionální biocentrum RBC

slu zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny

1339 o výmČĜe 327,82 ha, s rekultivaþní výsadbou

a ochranou místních þi regionálních prvkĤ ÚSES – územ-

33 druhĤ listnatých dĜevin a modĜínu.

ního systému ekologické stability ve smyslu obecnČ závaz-

ZávČrem této þásti lze konstatovat, že

ných pĜedpisĤ (vyhláška MŽP þ. 395/1992 Sb.). V tČchto

y rekultivace je nedílnou technologickou i ekonomic-

souvislostech ochranáĜská a ekologická efektivita

kou souþástí tČžby, a proto i efektivnost rekultivací

rekultivací pĜevyšuje všechny ostatní kategorie.

nutno posuzovat nikoliv samostatnČ, ale vždy jako

Jako pĜíklady z rekultivaþní praxe lze uvést:

integrální souþást efektivity dĤlního díla, posuzo-

z Za evropsky chránČná území v rámci systému NA-

vaného v rámci celého životního cyklu (LCA – Life

TURA 2000 jsou v pánevních oblastech regionu Seve-

Cycle Assessment). Toto hledisko je potvrzeno zá-

rozápad vyhlášeny rekultivaþní akce

konnou povinností tČžební organizace, vytváĜet ¿-

73

nanþní rezervu na vypoĜádání dĤlních škod, pĜiþemž

z Významná pozornost je v rámci regionu Severozá-

výše této rezervy, která je ve smyslu § 24, odst. 2

pad vČnována kategorii ostatní. V rámci této skupiny

písm. i) zákona þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ,

rekultivací jsou realizovány hlavnČ rĤzné zpĤsoby pro

nákladem na dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ,

využívání volného þasu v okolí pánevních sídel (parky,

musí odpovídat potĜebám sanace i rekultivace po-

sportovištČ, hĜištČ, pĜímČstská úþelová zeleĖ, koupališ-

zemkĤ dotþených dobýváním,

tČ, zahrádkáĜské kolonie, lovecké prostory, cyklotrasy,

y souhrnný efekt rekultivací je tvoĜen množinou efektĤ

arboreta aj.). Tyto akce byly do roku 2010 dokonþeny

ekonomických a mimoekonomických,

na ploše o výmČĜe 2 161 ha (58 %) a rozpracovány na

y výsledná efektivnost rekultivaþních opatĜení je

ploše 1 774 ha (42 %).

dána nejen vznikem pĜíslušných ekosystémĤ, ale

z Hydrologických rekultivací bylo sice až dosud ze

integrální tvorbou ekologicky vyrovnané, zdravotnČ

všech kategorií realizováno nejménČ, není to však dĤ-

nezávadné, esteticky úþinné a rekreaþnČ hodnotné

sledkem menšího významu. Ve vČtším rozsahu mohou

a hospodáĜsky užiteþné krajiny, která je pro spole-

být uplatnČny vždy až po ukonþení þinnosti urþité tČ-

þenství obyvatel vhodným životním prostĜedím,

žební lokality, kdy tČžba lomu konþí zbytkovou jamou,

y ekonomickou efektivnost rekultivací lze exaktnČ

která je nejvhodnČjším objektem pro rekultivaþní vý-

oceĖovat jen v kontextu s výší nákladĤ a ekonomic-

stavbu vodních nádrží jezerního typu. Až dosud bylo

kými výnosy. Jejich mimoekonomickou efektivnost

do roku 2010 v obou pánevních oblastech dokonþeno

lze jen hodnotit, neboĢ jejich hodnota je exaktnČ ne-

337 ha vodních ploch, avšak v rekultivaþní rozpracova-

vyþíslitelná, i když se o to nČkolik metod snaží,

nosti je v souþasné dobČ již 1 159 ha.

y rekultivace jsou neziskovou a nezištnou þinností,

z Vzhledem k tomu, že všechny tČžební hnČdouhelné

kterou jsou odstraĖovány negativní dopady tČžby

spoleþnosti regionu Severozápad disponují generální-

na krajinu komplexní úpravou krajinných struktur –

mi dokumenty, kterými jsou zpracovány návrhy rekulti-

a to ve prospČch souþasných i budoucích generací

vací i na budoucí léta s þasovým dosahem až do pĜed-

spoleþenství obyvatel.

pokladu ukonþení tČžby, lze konstatovat, že v oblasti regionu Severozápad budou výmČry rekultivací cca do

2.5 STATISTICKÉ ÚDAJE

poloviny 21. století realizovány jako

Soubor grafĤ, který je zaĜazen na konci této kapitoly, cha-

y zemČdČlské

6 989 ha (20 %),

rakterizuje dokonþené, rozpracované a budoucí rekultivace,

y hydrologické

5 911 ha (16 %),

realizované v rámci tČžby hnČdého uhlí v ýeské republice,

y ostatní

6 456 ha (18 %),

a sice v územním þlenČní podle jednotlivých tČžebních spo-

y celkem

leþností v Mostecké pánvi a v Sokolovské pánvi, završené

z Za pozornost stojí hlubší pohled do sféry lesnic-

souhrnným pĜehledem pro oblast regionu Severozápad.

kých rekultivací, jejichž celkový rozsah je sice vyjádĜen

Z uvedených statistických pĜehledĤ pro celou oblast re-

v hektarech, ale nároþnost a pracnost zakládání tČchto

gionu Severozápad je zĜejmé, že

nových lesĤ na nelesní pĤdČ, pĜevážnČ na výsypkách,

z v létech 1950 až 2010 byly realizovány rekultivaþní

lze posoudit poþtem lesních sazenic, kterých bylo

akce o celkové výmČĜe 22 040 ha,

v regionu Severozápad v rámci rekultivací

z z nichž 13 689 ha bylo již dokonþených a 8 351 ha je

y v létech 1950 až 2010 vysázeno 151,5 milionĤ kusĤ,

dosud v rekultivaþní rozpracovanosti, která trvá v roz-

y a do doby ukonþení tČžeb v této oblasti bude ještČ

mezí 6 až 15 let.

k výsadbČ potĜeba 60,3 milionĤ sazenic;

z Hlavní pozornost rekultivaþní koncepce je vČnována

y což pĜedstavuje úctyhodné þíslo 211,8 milionĤ saze-

lesnickým rekultivacím, kterých bylo do roku 2010 dokon-

nic, které bylo a bude nutno v lesních školkách vypČs-

þeno 7 256 ha (62 %) a rozpracováno 4 396 ha (38 %).

tovat, vysadit na nová stanovištČ a po výsadbČ Ĝadu let

z Druhou nejþastČji užívanou kategorií jsou zemČ-

ošetĜovat (ožínáním, okopávkou, dosazováním za pĜí-

dČlské rekultivace, kterých bylo do roku 2010 dokonþeno

padnČ uhynulé) – a navíc chránit pĜed rĤznými škĤdci

3 634 ha (78 %) a rozpracováno 1 022 ha (22 %).

(nevyjímaje þlovČka).

y lesnické

74

16 292 ha (46 %),

35 649 ha (100 %).

Pro pochopení takovéhoto rozsahu a významu lze vyu-

Pozn.: Rekultivaþní statistika je ve své výhledové

žít srovnání s projektem Green Belt Movement – Hnutí

þásti zpracována v kontextu se souþasným stavem

zeleného pásu, kdy byla za podpory Norské lesnické

poznání a v souladu s o¿ciální pĜedstavou o život-

spoleþnosti napĜíþ patnácti africkými státy provedena

nosti hnČdouhelných lomĤ, jejichž þinnost bude po-

výsadba lesních sazenic jako souþást aktivního boje

stupnČ utlumována – a to v souladu s plánovanou

proti odlesĖování, deserti¿kaci, hladu a pro podpo-

životností uhelných elektráren. To vše za situace,

ru vodních zdrojĤ. Iniciátorka a koordinátorka tohoto

kdy je dosud hnČdé uhlí výhradnČ využíváno jako

hnutí, keĖská profesorka paní Wangari Muta Maathai

energetická surovina pro výrobu elektrické energie

v dobČ, kdy bylo v rámci této akce od roku 1976 vysá-

a tepla. PĜedpokládá se, že bude postupnČ nahrazo-

zeno cca 40 milionĤ stromkĤ, získala v roce 2004 za

váno pĜi úsporných opatĜeních jadernými a alterna-

pĜíspČvek k udržitelnému rozvoji Nobelovu cenu.

tivními zdroji.

BILANCE TĚŽBOU DOTČENÝCH PLOCH SEVEROČESKÁ HNĚDOUHELNÁ PÁNEV CELKEM K 31. 12. 2010 ha 30 000

25 000

20 000 GĤOQČ SURYR]Qt SORFK\ 15 000

UR]SUDFRYDQp UHNXOWLYDFH 10 000

GRNRQþHQp UHNXOWLYDFH 5 000

0 1950

1955

1960

1965

1970

1975

75

1980

1985

1990

1995

1997

2010

MOSTECKÁ PÁNEV

SOKOLOVSKÁ PÁNEV Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s.

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech)

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech) celkem po ukončení těžby

30 000 25 000 20 000

celkem po ukončení těžby

10 000

zemědělské

zemědělské

8 000

lesnické

lesnické

hydrologické

hydrologické

ostatní

ostatní

celkem ha

celkem do roku 2010

6 000

celkem do roku 2010

celkem ha

15 000 4 000 10 000 2 000

5 000 0 ukončené 2 503,56 5 045,09 258,62 2 341,76 10 149,03

do rozpracované celkem roku 2010 843,78 2 449,02 646,62 1 703,66 5 643,08

3 347,34 7 494,11 905,24 4 045,42 15 792,11

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

2 147,77 3 189,16 3 093,12 2 176,11 10 606,16

5 495,11 10 683,27 3 998,36 6 221,53 26 398,27

0 ukončené 1 130,79 2 211,17 78,37 119,72 3 540,05

1 77,92 1 947,37 512,28 70,31 2 707,88

1 308,71 4 158,54 590,65 190,03 6 247,93

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

185,40 1 450,35 1 322,30 44,46 3 002,51

1 494,11 5 608,89 1 912,95 234,49 9 250,44

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Zemědělské 5 495,11 ha 21 %

Zemědělské 1 494,11 ha 16 %

Lesnické 10 683,27 ha 40 %

Lesnické 5 608,89 ha 61 %

Hydrologické 3 998,36 ha 15 %

Hydrologické 1 912,95 ha 21 %

Ostatní 6 221,53 ha 24 %

Ostatní 234,49 ha 2%

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar)

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar)

80

80 70

do rozpracované celkem roku 2010

sazenice v mil. ks

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0 ukončené 25,59102

do rozpracované celkem roku 2010 19,9849

45,57592

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

29,36882

74,94474

sazenice v mil. ks

0 ukončené 28,74521

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

do rozpracované celkem roku 2010 25,31581

54,06102

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

18,85455

72,91557

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

76

VRŠANSKÁ UHELNÁ, a. s.

SEVERNÍ ENERGETICKÁ, a. s.

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech)

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech)

6 000 5 000

zemědělské

zemědělské

4 000

lesnické ostatní celkem ha

lesnické hydrologické

hydrologické

4 000

celkem po ukončení těžby

5 000

celkem po ukončení těžby

3 000

celkem do roku 2010

ostatní

celkem do roku 2010

celkem ha

3 000 2 000 2 000 1 000

1 000 0 ukončené 442,95 755,45 64,44 1 167,65 2 430,49

do rozpracované celkem roku 2010 68,88 124,96 2,88 133,56 330,28

511,83 880,41 67,32 1 301,21 2 760,77

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

953,74 792,51 288,46 287,67 2 322,38

1 465,57 1 672,92 355,78 1 588,88 5 083,15

0 ukončené 1 130,79 2 211,17 78,37 119,72 3 540,05

do rozpracované celkem roku 2010 177,92 1 947,37 512,28 70,31 2 707,88

1 308,71 4 158,54 590,65 190,03 6 247,93

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

185,40 1 450,35 1 322,30 44,46 3 002,51

1 494,11 5 608,89 1 912,95 234,49 9 250,44

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Zemědělské 1 465,57 ha 29 %

Zemědělské 234,80 5%

Lesnické 1 672,92 ha 33 %

Lesnické 1 942,50 ha 43 %

Hydrologické 355,78 ha 7%

Hydrologické 772,59 ha 17 %

Ostatní 1 588,88 ha 31 %

Ostatní 1 591,00 ha 35 %

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar)

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar) 30

25

sazenice v mil. ks

20

sazenice v mil. ks

25 20

15 40 15 10 10 5

5

0 ukončené 9,82085

do rozpracované celkem roku 2010 1,62448

11,44533

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

10,30263

21,74796

0 ukončené 19,60218

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

do rozpracované celkem roku 2010 4,07602

23,6782

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

1,5743

25,2525

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

77

SEVEROČESKÉ DOLY, a. s.

PALIVOVÝ KOMBINÁT ÚSTÍ, s. p. Lokality hnědouhelných dolů – Kohinoor a Chabařovice

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech) 15 000

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech) 3 500

celkem po ukončení těžby

zemědělské

zemědělské

12 000

3 000

lesnické

hydrologické

hydrologické

9 000

2 500

ostatní celkem ha

2 000

celkem do roku 2010

celkem po ukončení těžby

lesnické celkem do roku 2010

ostatní celkem ha

1 500

6 000

1 000 3 000 500 0 ukončené 1 509,61 1 968,54 139,24 512,41 4 129,80

do rozpracované celkem roku 2010 578,30 1 537,30 37,05 750,54 2 903,19

2 087,91 3 505,84 176,29 1 262,95 7 032,99

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

1 127,70 2 259,14 2 087,78 770,20 6 244,82

3 215,61 5 764,98 2 264,07 2 033,15 13 277,81

0 ukončené 520,80 813,24 29,88 504,79 1 868,71

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

do rozpracované celkem roku 2010 58,33 473,22 567,94 430,56 1 530,05

579,13 1 286,46 597,82 935,35 3 398,76

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

0,00 16,41 8,10 73,15 97,66

579,13 1 302,87 605,92 1 008,50 3 496,42

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Zemědělské 3 215,61 ha 24 %

Zemědělské 579,13 ha 17 %

Lesnické 5 764,98 ha 44 %

Lesnické 1 302,87 ha 37 %

Hydrologické 2 264,07 ha 17 %

Hydrologické 605,92 ha 17 %

Ostatní 2 033,15 ha 15 %

Ostatní 1 008,50 ha 29 %

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar)

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar)

80

20

70 60

15

50 40

10

30 20

5

10 0 ukončené 25,59102

do rozpracované celkem roku 2010 19,9849

45,57592

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

29,36882

74,94474

0 ukončené 10,57212

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

do rozpracované celkem roku 2010 6,15186

16,72398

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

0,21333

19,93731

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

78

SEVEROČESKÉ DOLY, a. s.

SEVEROČESKÉ DOLY, a. s.

Doly Nástup Tušimice

Doly Bílina

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech)

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech) 8 000

7 000 6 000

zemědělské

7 000 6 000

hydrologické ostatní

4 000

zemědělské lesnické

lesnické

5 000

celkem po ukončení těžby

5 000

hydrologické ostatní

celkem do roku 2010

celkem ha

celkem ha

4 000 3 000 3 000 2 000

2 000

1 000

1 000

0 ukončené 945,39 683,93 31,99 78,16 1 739,47

do rozpracované celkem roku 2010 243,52 696,34 4,89 52,71 997,46

1 188,91 1 380,27 36,88 130,87 2 736,93

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

718,95 1 227,10 1 143,44 556,94 3 646,43

1 907,86 2 607,37 1 180,32 687,81 6 383,36

0 ukončené 564,22 1 284,61 107,25 434,25 2 390,33

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

334,78 840,96 32,16 697,83 1 905,73

899,00 2 125,57 139,41 1 132,08 4 296,06

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

408,75 1 032,04 944,34 213,26 2 598,39

1 307,75 3 157,61 1 083,75 1 345,34 6 894,45

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Zemědělské 1 907,86 ha 30 %

Zemědělské 1 307,75 ha 19 %

Lesnické 2 607,37 ha 41 %

Lesnické 3 157,61 ha 46 %

Hydrologické 1 180,32 ha 18 %

Hydrologické 1 083,75 ha 16 %

Ostatní 687,81 ha 11 %

Ostatní 1 345,34 ha 19 %

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar)

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar) 50

35 30

do rozpracované celkem roku 2010

sazenice v mil. ks

40

25 20

30

15

20

10 10

5 0 ukončené 8,89109

do rozpracované celkem roku 2010 9,05242

17,94351

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

15,9523

33,89581

0 ukončené 16,69993

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

do rozpracované celkem roku 2010 10,93248

27,63241

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

13,41652

41,04893

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

79

HNĚDOUHELNÉ DOLY regionu Severozápad

Rekultivace k 31. 12. 2010 (v hektarech) 40 000 35 000

celkem po ukončení těžby zemědělské lesnické

30 000 25 000

hydrologické ostatní

celkem do roku 2010

celkem ha

20 000 15 000 10 000 5 000 0 ukončené 3 634,35 7 256,26 3 366,9 2 461,46 13 689,08

do rozpracované celkem roku 2010 1 021,70 4 396,39 1 158,90 1 773,97 8 350,96

4 656,05 11 652,65 1 495,89 4 235,45 22 040,04

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

2 333,17 4 639,51 4 415,42 2 220,57 13 608,67

6 989,22 16 292,16 5 911,31 6 456,02 35 648,71

Rekultivace dle druhů k 31. 12. 2010 dosavadní a budoucí v hektarech a procentech

Zemědělské 6 989,22 ha 20 % Lesnické 1 6292,16 ha 46 % Hydrologické 5 911,31 ha 16 % Ostatní 6 456,02 ha 18 %

Lesnická rekultivace – spotřeba lesních sazenic v miliónech kusů v období 1950 do konce těžby, hodnoty k 31. 12. 2010 (ø 13 tisíc sazenic na 1 hektar) 250 sazenice v mil. ks

200 150 100 50 0 ukončené 94,33138

do rozpracované celkem roku 2010 57,15307

151,48445

zbývá do konce těžby

celkem po konci těžby

60,31363

211,79808

© 2012 Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

80

2.6 POUŽITÁ LITERATURA Atlas ýeskoslovenské socialistické republiky

PÀug W.: Braunkohllentagebau und Rekultivierung

1966, vydala ÚstĜední správa geodézie a kartogra¿e

1988, Springer-Verlag Berlin, Heidelburg, New York

Atlas krajiny ýeské republiky

Smrž Z.: Vývoj krajiny a lidských sídel v pravČku

2009, Ministerstvo životního prostĜedí ýR a Výzkumný

až do raného stĜedovČku

ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnic-

1996, IN Osud Mostecka, Okresní muzeum v MostČ

tví, PrĤhonice Suldovský J.: Kronika hornictví zemí koruny þeské Dimitrovský K.: Tvorba nové krajiny na Sokolovsku

2006, CDL Design, s. r. o.

2001, Sokolovská uhelná, a. s. Štýs S. a kol.: Rekultivace území postižených Dykyjová D. a kol.: Metody studia ekosystémĤ

tČžbou nerostných surovin

1989, ACADEMIA Praha

1981, SNTL-Nakladatelství technické literatury, Praha

Hendrychová S., Kabrna M., Ondráþek V.,

Štýs S., Braniš M.: Czech school of reclamation

Boršiová J.: Katalog mimoprodukþních biotopĤ

1999, Acta Universitatis Carolinae, Environmentalica 13

pro rekultivaci území dotþeného tČžbou Severoþeských dolĤ, a. s.

Štýs S.: Management rekultivaþní obnovy území

2012, Severoþeské doly, a. s., Chomutov

dotþeného uhelnou tČžbou v ýeské republice 2011, Minerální suroviny, þ. 2/2011

Jiskra J.: Z historie uhelných lomĤ 1997, Sokolovská uhelná, a. s.

Štýs S.: PromČny Mostecka 2012, vydalo Statutární mČsto Most

Knabe W.: Zur Wiederurbarmachung im Braunkohlenbergbau

Štýs S.: Rekultivace území devastovaných tČžbou

1959, VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften,

nerostĤ

Berlin

1990, Ministerstvo životního prostĜedí ýR – ve SNTL Praha

Kolektiv: Generel rekultivace SHR 1959, BáĖské projekty Teplice

Štýs. S., Helešicová L.: PromČny mČsíþní krajiny 1992, Nakladatelství Bílý slon Praha

Kolektiv: KomoĜansko – minulost a souþasnost 1993, Doly a úpravny KomoĜany, státní podnik

Štýs S.: Krajina nadČje – PromČny území mezi Kadaní a BĜeznem

Kolektiv: Osud Mostecka

2014, vydavatel: Ing.Stanislav Srnka,

1996, vydalo Okresní muzeum v MostČ Valášek V., Chytka L.: Velká kronika o hnČdém uhlí Luxa J. a kol.: Doly Bílina

2009, G2 studio, s. r. o.

2002, NIS, Teplice Vráblíková a kol.: Revitalizace území v severních Pecharová E., Svoboda J., Vrbová M.: Obnova

ýechách

jezerní krajiny pod Krušnými horami

2011, UJEP v Ústí nad Labem, Fakulta životního

2011, Lesnická práce, s. r. o.

prostĜedí

81

FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA

83

84

FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA Stanislav Štýs ObraznČ Ĝeþeno, þoþka fotoaparátu je prodlouženou rukou oþní þoþky fotografa, a senzor jako obrazový snímaþ obsazený pixely je kopií svČtloþivné vrstvy oka, sítnice. Fotogra¿e se tak stává úþinným pomocníkem dokumentaristy. Výslednicí této souhry je snímek, který je svČtelnou kresbou fotografovaného objektu. Dokumentární fotogra¿e má proto vysokou vypovídací schopnost a je vČrohodnou kopií fotografovaného objektu. Zrak je smysl, který nám umožĖuje snímat svČtlo, barvy a tvary. ýlovČk vidČním vnímá asi 80 % všech informací. Obrazové sdČlení má proto vysokou vypovídací hodnotu, dokumentární fotogra¿e má vČtší vypovídací schopnost než text. Tato její vlastnost je obzvláštČ vhodná, jedná-li se o dokumentaci velkého území v þasoprostorové dimenzi. Takovým pĜípadem je rekultivace území realizovaná v dlouhém þasovém úseku, která se netýká jen prostorovČ omezených pozemkĤ, ale i vČtších úsekĤ krajiny. Nenahraditelným pomocníkem je dokumentární fotogra¿e pro pĜípady, kdy je úþelné zjistit a hodnotit nejen stav, ale i dlouhodobý vývoj a krajinotvornou funkþnost rekultivovaných území. V tČchto pĜípadech se nejedná jen o hodnotu dokumentu, ale i o vČrohodnou a osvČtovou informaci odborné i obþanské veĜejnosti. Rekultivace má nadgeneraþní charakter. SenioĜi, kteĜí žili uprostĜed devastované krajiny, pod dojmem nové skuteþnosti na starý stav zapomínají – je myslí vytČsĖován. A mladí ani nemají možnost srovnání, aby dokázali objektivnČ hodnotit, zda „to jde k lepšímu þi k horšímu“. Rekultivace má v tČchto souvislostech historizující a souþasnČ prognostickou povahu. Rekultivaþní þást této publikace je proto koncipována v kombinaci textového, statistického a obrazového sdČlení, kdy významnou roli sehrává metoda srovnávací fotodokumentaristiky, v tomto pĜípadČ vyjádĜená souborem fotogra¿í poĜizovaných ze stejného místa, s velkým þasovým odstupem nČkolika desítek let.

85

1884 Roku 1884 instaloval podnikatel Hartmann na svém dole u Ledvic na Duchcovsku první parní rýpadlo v revíru, jehož výkon dosahoval 50 m3/hod. V souþasném období jsou pĜi tČžbČ uhlí nasazována kolesová rýpadla Ĝady KU 300 o výkonu 1 200 m3/hod. První z nich bylo nasazeno v roce 1965 na Dole Nástup Tušimice. TČžba nadložních zemin je realizována rýpadly Ĝady KU 800 o výkonu 5 800 m3/hod.

1965

86

1952 V minulosti byly výsypky sypány kolejovými zakladaþi velmi neuspoĜádanČ, takže povrch takovýchto výsypek byl velmi þlenitý, nestabilní a podléhal þastým sesuvĤm. Kopistská výsypka na Mostecku v roce 1952.

1952

87

1993 Moderními pásovými zakladaþi jsou nyní výsypky sypány mnohem pravidelnČji, takže jejich rekultivace je rychlejší a levnČjší. Takovéto výsypky lze rekultivovat i nároþnými zemČdČlskými zpĤsoby. Na snímcích je povrch výsypky lomu BĜezno na KadaĖsku.

2007

88

1956 První snímek je dokladem vztahu spoleþnosti k hodnotČ pĤdy pĜed rokem 1956. Od tohoto roku se pĜed postupy lomĤ a vnČjších výsypek veškerá ornice zachraĖuje, aby byla pak následnČ využívána pĜi rekultivaci, což dokumentuje druhá fotogra¿e z roku 1960 poĜízená pĜed postupem lomu Merkur.

1960

89

1974 Stejná þást výsypky bývalého lomu Obránci míru rekultivovaná v kombinaci zemČdČlských a lesních kultur. Fota z let 1974 a 2012.

2012

90

1985 Západní þást Mostecké pánve je vybavena úrodnými þernozemČmi, které jsou zachraĖovány a následnČ využívány pĜi intenzivní zemČdČlské rekultivaci. Na snímcích je stejná þást výsypky lomu Merkur bČhem rekultivace v létech 1985 a 2008.

2008

91

1978 Výsypka lomu TĜískolupy v sousedství poþeradské elektrárny bČhem technických úprav roku 1978 a v roce 2012, kdy jsou zde pČstovány obiloviny a šĢovík pro energetické úþely.

2012

92

1952 Lom Rudý sever v Hamru u Litvínova z roku 1952 je dokladem ekologického temna tohoto období. Po jeho zasypání vnitĜní výsypkou byl již v roce 1965 zrekultivován pro zemČdČlské úþely. V souþasné dobČ je toto území v územním plánu mČsta Litvínova zaĜazeno mezi rozvojové plochy pro rodinnou výstavbu.

1965

93

1995

VnitĜní výsypka lomu Vršany z roku 1995 a stejné území po úspČšné zemČdČlské rekultivaci v roce 2012.

2012

94

1970 Sypání vrchní etáže výsypky lomu Merkur roku 1970, a stejné území po velmi úspČšné rekultivaci v kombinaci zemČdČlských a lesních kultur v roce 2008.

2008

95

2010 Na náhorní þásti výsypky lomu Merkur byla zemČdČlská rekultivace provedena tak dĤkladnČ, že ji nerozeznáte od þernozemí v jižní þásti Mostecka. ObČ fota z roku 2010.

2010

96

1970 Na výsypkách lomĤ Merkur a BĜezno byly na ploše 200 hektarĤ založeny moderní ovocné plantáže. Rekultivaþní promČnu tohoto území dokumentuje tato dvojice snímkĤ z let 1970 a 2000.

2000

97

1975 ýást ovocných plantáží na výsypce lomu BĜezno v létech 1975 a 2000.

2000

98

1972 Povrch výsypky lomu Slatinice v tČsném sousedství Mostu v roce bezprostĜednČ po dosypání 1972, a výsledek intenzivní vinohradnické rekultivace v roce 2008.

2008

99

2009 Spodní þást výsypky lomu Slatinice bČhem první etapy vinohradnické rekultivace a v roce 2009. Most je v souþasné dobČ nejvČtším vinaĜským mČstem þeské vinaĜské oblasti.

2013

100

2000 Doklady efektivity þeské rekultivaþní školy. ZábČry z ovocné plantáže na výsypce lomu BĜezno a z rekultivaþní vinice na výsypce bývalého lomu Slatinice. Oba snímky z roku 2000.

2000

101

1960 Úprava prudkých svahĤ vnČjší výsypky lomu Jan Šverma (Velebudické výsypky) v roce 1960 a vitální smíšený lesní porost v roce 2000, který nejen že dokonale zpevĖuje toto území. Je i ekologicky stabilní a esteticky pĤsobivou pĜímČstskou zelení nové þásti mČsta Mostu.

2000

102

1955 Pod jižním úpatím Velebudické výsypky vedla pĤvodnČ pásová doprava zemin (stav v roce 1955), nyní je toto území roubeno úspČšnČ zalesnČnými výsypkovými svahy (stav roku 2011).

2011

103

1974

Úprava jižních svahĤ výsypky lomu Merkur roku 1974 v sousedství KadanČ a stejné území po úspČšné rekultivaci v roce 1994.

1994

104

1970 Severní þást vnČjší výsypky lomu Jan Šverma roku 1970 a bČhem lesnické rekultivace v roce 1990.

1990

105

1985 VnČjší výsypka lomu Bílina (tzv. Radovesická výsypka) v roce 1985 a stejné území v roce 2005. Toto území je jako pĜímČstská oblast mČsta Bíliny rekultivováno krajináĜsky tak, aby bylo co nejlépe využitelné pro volnoþasové využití spoleþenstvím obþanĤ.

2005

106

1984 Východní þást vnČjší výsypky lomu Ležáky v sousedství mosteckého letištČ byla úspČšnČ zalesnČna za použití kompostované kĤry, která je odpadem pĜi výrobČ celulózy. Tato pĤdnČ melioraþní metoda se projevila mimoĜádnČ úspČšným ujmutím sazenic a rychlým rĤstem lesní kultury. Fotografováno v létech 1984 a 1990.

1990

107

2008 Tuto lesnickou sekvenci zakonþíme porovnáním vitality doubrav. Horní snímek seznamuje s interiérem padesátileté lesnické rekultivace s použitím dubu na jižním svahu Bylanské výsypky u Mostu, a snímek spodní charakterizuje stoletý dubový porost, který je souþástí pĜímČstského lesního komplexu v pĜírodní lokalitČ Ressl. Oba zábČry poĜízeny v roce 2008.

2008

108

1970 V sousedství urbanizovaného prostoru jsou výsypky zalesĖovány s využitím okrasných druhĤ stromĤ a keĜĤ. V tomto pĜípadČ se jedná o výsypku lomu Most v bezprostĜední blízkosti intravilánu, kde byla uplatnČna výsadba esteticky atraktivního tamaryšku. Foto v létech 1970 a 2000.

2000

109

1977 Jižní þást Velebudické výsypky po nasypání po úspČšné pĜímČstské rekultivaci v létech 1977 a 2005.

2005

110

1968 Až neskuteþnou promČnou prošlo území pĤvodnČ zemČdČlské, následnČ exploatované hnČdouhelnou tČžbou a upravené v rámci rekultivací do podoby pĜímČstské rekreaþní zóny mČsta Mostu. Jedná se o bývalý lom Benedikt. Fota v létech 1968 a 2012.

2012

111

1962 V jižním sousedství nové þásti Mostu byla uhelná sloj tČžena lomem Hrabák 5. Zbytková lom byl zasypán vnČjší výsypkou sousedního lomu Hrabák 7. Celé území následnČ zrekultivováno na pĜímČstský lesopark. Oba snímky nás seznamují se stejnou podobou této þásti výsypky v létech 1962 a 1995.

1995

112

1968

Jeden z posledních hrobĤ likvidovaného mosteckého hĜbitova v pĜedpolí lomu Most. A stejné území bČhem tČžby. Foto v létech 1968 a 1973.

1973

113

1973 Jižní þást lomu Most bČhem tČžby a po úspČšné pĜímČstské rekultivaci. Foto v létech 1973 a 2010.

2010

114

2007 Pohled z ptaþí perspektivy na úspČšnČ zrekultivované území bývalého lomu Benedikt na okraji mČstské zástavby Mostu. Spodní snímek jen dokresluje jeho spoleþenskou využitelnost. Fota v létech 2007 a 2012.

2012

115

1970

Mostecký rekreaþní areál Benedikt nejen že pĜitahuje veĜejnost, ale stimuluje i zdravý životní styl. Fota v létech 1970 a 2011.

2011

116

1975

Tyto zábČry na lom Benedikt potvrzují krajinnČ estetickou funkci rekultivací. Fota v létech 1975 a 2000.

2000

117

1970 Mostecký dostihový areál vybudovaný na vnČjší výsypce lomu Jan Šverma patĜí mezi vrcholná rekultivaþní díla i ve svČtovém mČĜítku. Díky místní tČžební organizaci a mČstu Most je toto území intenzivnČ využíváno a patĜí do první ligy þeského dostihového sportu. Horní snímek charakterizuje toto území pĜed rekultivací v roce 1970. Letecký snímek seznamuje s hlavní þástí tohoto areálu.

2013

118

1974

Dva pohledy na stejné území mosteckého Hipodromu jistČ nepotĜebují podrobnČjší komentáĜ. Fota v létech 1974 a 2006.

2006

119

1982 Technická þást rekultivací v prostoru dostihové dráhy realizovaná v roce 1982 a stejné území bČhem dostihu v roce 2006.

2006

120

1978 Další rekultivaþní akcí je mostecký Autodrom, lokalizovaný na vnČjší výsypce lomu Vrbenský – úsek Matylda. Byl prvním zaĜízením toho druhu v ýeské republice. Jeho rekultivace byla zahájena v roce 1978 terénními úpravami v þásti dnešní závodní dráhy. Spoleþenskou funkci tohoto zpĤsobu využití výsypky dokazují mimoĜádné návštČvy. Druhé foto poĜízené v roce 1985.

1985

121

1977

Dva zábČry na stejné území výsypky lomu Vrbenský – Matylda, poĜízené v létech 1977 a 2000.

2000

122

1978 Stejné výsypkové území lomu Vrbenský – Matylda vybavené zprvu rekultivaþní technikou, a pozdČji superrychlými automobily v rámci evropské soutČže INTERSERIE. Fota v létech 1978 a 1985.

1985

123

2008 Na závČr této tematické sekvence pohled z ptaþí perspektivy na celé území pĤvodnČ exploatované lomem Vrbenský a následnČ rekultivaþnČ transformované v obþansky atraktivní sportovnČ rekreaþní areál. Druhý snímek dokumentuje intenzitu využívání tohoto území.

1985

124

1962 Autor považuje rekultivaþní zakládání zahrádkáĜských osad za jeden z nejvhodnČjších zpĤsobu využití výsypek. Na výsypkách v okolí Mostu jich jsou desítky hektarĤ. Plní Ĝadu ekologických, estetických, ekonomických a sociálních funkcí na tČžbou postiženém území. Mnozí, kteĜí byli pĜestČhováni z likvidovaných obcí do panelákových sídlišĢ zde našli náhradu za své zahrádky. V tomto pĜípadČ se jedná o území vnitĜní výsypky bývalého lomu Hrabák 5 v sousedství Mostu. Fota v létech 1962 a 2005.

2005

125

1980 Západní þást vnitĜní výsypky lomu ýeskoslovenské armády, která je již uvolnČna z procesu tČžby, je v souþasném období rekultivována v kombinaci hydrologické, lesnické a zemČdČlské rekultivace. Fota v létech 1980 a 2010.

2010

126

1995 ýásti vnitĜní výsypky bývalého lomu Slatinice jsou vČnovány ekologicky efektivním mokĜadĤm. Fota v létech 1995 a 2006.

2006

127

1968 Jedno z nejvíce navštČvovaných rekultivaþních území je prostor bývalého lomu Vrbenský – úsek Matylda. Zbytkový lom byl zaplaven, kolem jezera vybudována pČší komunikace a in-linová dráha a okolní þásti výsypek zalesnČny. Dokumentární fotogra¿e poĜízeny v létech 1968 a 2005.

2005

128

1960

Rekreaþní areál Matylda láká i sportovce. Na druhém snímku divácky atraktivní závody draþích lodí. Fota stejného území v létech 1960 a 2012.

2012

129

1965 Tato fotodokumentace prokazuje možnosti rekultivací a realizaci radikální promČny krajiny hnČdouhelného lomu v esteticky efektní pozadí nového Mostu, a to v relativnČ krátkém období let 1965 a 2005.

2005

130

1980 Jižní þást bývalého lomu Matylda bČhem rekultivací a následné rekreace. Foto v létech 1980 a 2011.

2011

131

1956 Území bývalého lomu Karolina u obce Bžany na Teplicku. Jedná se o jednu z prvních komplexních rekultivací lomu vþetnČ výsypek. Ty byly zrekultivovány vesmČs zemČdČlsky, ve zbytkovém lomu byly zĜízeny dvČ vodní nádrže a okolní svahy zalesnČny. Stav stejného území v létech 1956 a 1995.

1995

132

1990 HnČdouhelný lom ChabaĜovice tČsnČ pĜed jeho uzavĜením v roce 1990. Druhý snímek charakterizuje stejné území v roce 2005. Rekultivace je zde koncipována jako sportovnČ – rekreaþní zázemí krajské metropole Ústí nad Labem. Území tohoto pĜímČstského areálu bylo pojmenováno po hlubinném dole, který v tomto území pĤvodnČ tČžil, jezerem Milada.

2005

133

2011

V souþasnosti není rekultivaþní areál Milada dosud dokonþen. Již nyní je však rájem vodního ptactva. Fota v roce 2011.

2011

134

2000 Jednou z nejúspČšnČjších rekultivaþních akcí je sportovnČ – rekreaþní areál vybudovaný ve zbytkovém lomu a na okolních výsypkách bývalého lomu Barbora na Teplicku. O rozsahu a zpĤsobu využití tohoto rozsáhlého území si udČláme pĜedstavu z leteckého snímku, a o oblíbenosti tohoto areálu z druhého zábČru. Fota z let 2000 a 2004.

2004

135

1977 Areál Barbora vyniká nejen krásnou scenérií, ale pĜedevším mimoĜádnČ þistou vodou, jejímž zdrojem jsou nedaleké Krušné hory. Garancí dlouhodobé þistoty je však pĜedevším hloubka tohoto lomového jezera, která zde dosahuje až 75 metrĤ. Fota z let 1977 a 1997.

1997

136

1972 Mostecké jezero vzniklo úpravou dna, pobĜežních þástí a zaplavením nejhlubší þásti zbytkového lomu Ležáky – Most vodou pĜivedenou z Ĝeky OhĜe, a sice v místech historické þásti bývalého královského mČsta Most. Je hluboké 75 metrĤ, obsah 70 mil. m3 vody , s plochou vodní hladiny 311 ha. Jeho obvod, který dosahuje témČĜ 10 km, bude vybaven cestou pro pČší a cyklisty. Okolí vodní plochy je postupnČ rekultivováno lesoparkovým zpĤsobem. Fota z let 1972 a 2012.

2012

137

1999 Celkový pohled na areál bývalého lomu Ležáky – Most a Mosteckého jezera od severu. Horizont tvoĜí geomorfologické dominanty Mostu: HnČvín, Široký vrch a Ressl. V popĜedí jsou zĜejmé kontrolní šachtice podzemní tČsnící stČny, která chrání jezero od pĜípadných negativních dopadĤ prĤmyslu. Fota v létech 1999 a 2012.

2012

138

2008

Mostecké jezero je dosud rekultivaþním pracovištČm. Již nyní je však doslovným rájem vodního ptactva. Fotky z let 2008 a 2012.

2012

139

1973 Rekultivované území je opČt vybavováno dopravní infrastrukturou. Na snímcích z let 1973 a 2011 je zĜejmá situace vyuhlené þásti lomu Most a pĜeložka železniþní tratČ v úseku Chomutov–Teplice trasovaná po vnitĜní výsypce.

2011

140

1975 HnČdouhelný lom Maxim Gorkij I svoji vnČjší výsypku o kubatuĜe 115 mil. m3 a výmČĜe 395 ha založil v prostoru bývalé obce StĜimice mezi Mostem a BraĖanami. Její svahy byly zalesnČny a na náhorní plošinČ úspČšnČ provedena zemČdČlská rekultivace. NáslednČ bylo tohoto území využito pro výstavbu mosteckého letištČ. Fota z let 1975 a 2000.

2000

141

1966 PromČna území bývalého lomu Hrabák VII, který tČžil uhlí v tČsné blízkosti bytové zástavby nové þásti Mostu. Stav v roce 1966 a 2009.

2009

142

1967 Výsypka lomu Slatinice v tČsném sousedství Mostu byla pĤvodnČ zalesnČna se zámČrem, že tak bude pozdČji vytvoĜeno vhodné prostĜedí pro bytovou výstavbu. V pozdČjích létech se tak skuteþnČ stalo. Díky takto koncipované rekultivaci mohly mít nové domky ve svém okolí již od poþátku tĜicetileté stromy. Stav území v létech 1967 a 2006. Horizont druhé fotogra¿e je tvoĜen Velebudickou výsypkou s objekty Hipodromu.

2006

143

1972 Dva pohledy na stejné území od budovy Oblastního muzea v MostČ. Na první fotogra¿i z roku 1972 kolesové rýpadlo K 300 tČží uhelnou sloj v jižní þásti lomu Most. Druhý snímek je z roku 1999.

1999

144

1975 Na horním snímku sype zakladaþ vnČjší výsypku lomu Vršany, výsypku BĜezno. Spodní snímek poĜízený z ptaþí perspektivy seznamuje s touto výsypkou po dokonþení její rekultivace. Fota z let 1975 a 2007.

2007

145

1978 Touto dvojicí je charakterizována þást svahĤ výsypky BĜezno pĜed a po lesnické rekultivaci. Fota z let 1978 a 2011.

2011

146

1965 ZábČr tČžebního prostoru lomu Ležáky v roce 1965 a stejné území po rekultivaci roku 2012, v nČmž se mladý ornitolog na lovu beze zbraní snaží o zábČr vzdálené lysky.

2012

147

1996 Dva zábČry stejného území náhorní þásti vnČjší výsypky lomu Bílina (výsypka Pokrok) situované v západním sousedství Duchcova z let 1996 a 2011.

2011

148

1985 Tato radikální promČna výsypky lomu Merkur v sousedství KadanČ je v plném rozsahu zĜejmá jen z ptaþí perspektivy. V historicky krátkém období zde rekultivace dokázala z výsypkové pustiny vytvoĜit ekologicky funkþní, hospodáĜsky potenciální a esteticky pĤsobivou krajinu. Stav území v létech 1985 a 2007.

2007

149

konec 19. století V okolí Mostu se intenzivnČ hlubinnČ a pozdČji i povrchovČ tČžilo již od poloviny 19. století. Jeden z tČchto lomĤ, situovaný v dolovém poli Ležáky, byl Prinz Eugen. Jeho podoba z konce 19. století je zachycena v historickém vyobrazení na horním snímku. Po dokonþení exploatace tohoto území lomem Ležáky zde dosud probíhá pĜímČstská rekultivace.

2010

150

1915 Historický snímek byl poĜízen roku 1915 v malolomu Leontýna na okraji Duchcova. Je zajímavý i tím, že tehdejší odvedence na frontu þástešnČ nahrazovali ruští zajatci, kteĜí mČli pracovat i na rekultivaci. Stejné území je po úspČšné rekultivaci souþástí volnoþasovČ atraktivní pĜímČstské zóny mČsta Duchcova.

2012

151

poþátek 20. století V západním sousedství zaniklé obce ErvČnice pod jižním úpatím Krušnohorského masivu byl roku 1901 založen státní lom Hedwig. Jeho tČžební prostor se neustále posouval a rozšiĜoval, a to až do souþasné podoby velkolomu ýeskoslovenské armády. VytČžený prostor byl a dosud je, úmČrnČ s postupem lomu, postupnČ rekultivován. PromČna území prvotní otvírky tohoto lomu je zĜejmá z této dvojice snímkĤ poĜízených ze stejného místa na poþátku 20. století a v roce 2008.

2008

152

1975 S problematikou tČžby a následné regenerace území úzce souvisí i záchrana mosteckého dČkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl nejcennČjší nejen sakrální, ale i stavební a kulturní památou historické þásti Mostu. Jeho mimoĜádnost je zĜejmá i z toho, že byl zaĜazen mezi národní kulturní památky ýeské republiky. Roku 1962 ÚV KSý rozhodl o vytČžení uhelného pilíĜe pod Mostem. Vláda to v roce 1964 potvrdila, a rozhodla o pĜesunu tohoto kostela na bezeslojné území. Transfer probíhal ve dnech 30. záĜí až 27. Ĝíjna 1975.

1975

153

1975 PĜesun mosteckého dČkanského kostela o celkové váze 12 000 tun po kolejích rychlostí 1,2 až 3,2 cm/min. byl uskuteþnČn na 53 transportních vozech, a jeho prĤbČh byl Ĝízem analogovým poþítaþem, naprogramovaným na pĜípustnou výškovou toleranci +/- 1 mm. Probíhal nepĜetržitČ ve dne i v noci.

1975

154

1975 Na nové místo kostel bezkonÀiktnČ dojel 27. Ĝíjna 1975. Fota z let 1975 a 2008.

2008

155

1970 Uhelná sloj pod novým stanovištČm kostela bylo odtČžena a vzniklý prostor upraven pro jeho nové umístČní. VytČžené okolí bylo zasypáno vnitĜní výsypkou lomu Most a zrekultivováno. Fota z let 1970 a 2010.

2010

156

1979

Rekultivaþní promČna pĜímČstské krajiny Mostu je zĜejmá z dvojice snímkĤ poĜízených z HnČvína s odstupem 31 let (1979 a 2010).

2010

157

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

159

160

206 025

253 675

Ústecký kraj

12,8

459 700

3 598 887

206 936

77 757

8,8

284 693

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

3 219 030

279 846

Ústecký kraj

ýeská republika

125 417

9,5

405 263

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

4 287 487

533 521

Ústecký kraj

ýeská republika

331 442

11,0

864 963

7 886 374

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

1990

254 498

206 189

12,8

460 687

3 606 799

198 485

68 154

8,5

266 639

3 142 642

279 026

125 245

9,4

404 271

4 279 823

533 526

331 434

11,0

864 960

7 886 621

1995

254 863

205 901

12,8

460 764

3 606 649

187 996

58 457

8,0

246 453

3 082 383

278 628

125 539

9,4

404 167

4 279 876

533 491

331 440

11,0

864 931

7 886 525

2000

255 069

206 039

12,8

461 108

3 609 059

187 525

57 378

8,0

244 903

3 075 178

278 356

125 394

9,4

403 750

4 277 435

533 425

331 433

11,0

864 858

7 886 494

2001

255 329

206 731

12,8

462 060

3 613 954

187 088

57 114

8,0

244 202

3 068 239

278 174

124 705

9,4

402 879

4 272 801

533 503

331 436

11,0

864 939

7 886 755

2002

2004

2005

533 489

331 453

11,0

864 942

7 886 838

533 457

331 451

11,0

864 908

7 886 710

277 616

124 590

9,4

402 206

4 264 573

186 099

56 821

8,0

242 920

3 054 654

185 533

56 584

255 480

206 842

12,8

462 322

3 617 461

255 872

206 862

12,8

462 735

3 622 265

7,9

242 118

3 047 250

277 432

124 589

9,4

402 021

4 259 481

256 025

206 862

12,8

462 887

3 627 229

nezemČdČlská pĤda (v ha)

186 800

57 008

8,0

243 808

3 062 009

z toho orná (v ha)

278 014

124 615

9,4

402 629

4 269 218

v tom: zemČdČlská pĤda (v ha)

533 494

331 457

11,0

864 951

7 886 680

VýmČra pĤdy celkem (v ha)

ÚZEMÍ (k 31. 12.)

2003

256 337

207 041

12,8

463 377

3 632 296

184 428

56 087

7,9

240 515

3 039 669

277 117

124 415

9,4

401 531

4 254 406

533 453

331 455

11,0

864 908

7 886 702

2006

256 671

207 207

12,8

463 878

3 637 488

183 898

55 311

7,9

239 210

3 032 448

276 779

124 247

9,4

401 026

4 249 179

533 451

331 453

11,0

864 904

7 886 668

2007

257 087

207 335

12,8

464 422

3 642 433

183 487

54 649

7,9

238 136

3 025 598

276 367

124 109

9,4

400 476

4 244 086

533 453

331 445

11,0

864 898

7 886 519

2008

Vybrané ukazatele v þasové ĜadČ v letech 1990, 1995–2012

257 314

207 531

12,7

464 846

3 647 517

183 046

54 335

7,9

237 382

3 016 858

276 138

123 914

9,4

400 052

4 238 975

533 452

331 446

11,0

864 898

7 886 492

2009

257 535

207 481

12,7

465 016

3 653 037

182 497

53 970

7,9

236 467

3 008 090

275 921

123 956

9,4

399 877

4 233 501

533 456

331 437

11,0

864 893

7 886 537

2010

257 767

207 393

12,7

465 160

3 657 431

181 941

54 097

7,9

236 038

3 000 390

275 682

124 061

9,5

399 743

4 229 167

533 448

331 454

11,0

864 902

7 886 598

2011

257 961

207 399

12,7

465 360

3 662 230

181 629

53 998

7,9

235 627

2 993 236

275 490

124 027

9,5

399 518

4 224 389

533 452

331 426

11,0

864 878

7 886 619

2012

161

82,7

80,3

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

8,8

Podíl na ýR

.

Ústecký kraj

80,9

.

Karlovarský kraj

Severozápad

.

Podíl na ýR (v %)

70,1

.

Severozápad

ýeská republika

.

.

Karlovarský kraj

ýeská republika

.

Podíl na ýR (v %)

.

.

Severozápad

Ústecký kraj

.

157 226

Ústecký kraj

ýeská republika

142 436

11,4

299 662

2 629 483

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

1990

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

80,0

82,2

8,8

80,6

70,4

157 741

142 561

11,4

300 302

2 630 129

1995

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

80,4

81,8

8,9

80,8

70,9

158 465

142 896

11,4

301 361

2 637 289

2000

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

79,8

81,4

8,8

80,2

70,5

158 790

142 913

11,4

301 703

2 638 917

2001

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2004

2005

159 030

143 298

11,4

302 328

2 645 737

271

29

27,9

300

1 074

18 469

8 760

61,7

27 229

44 097

.

.

.

.

.

skládky

.

.

.

.

.

dobývací prostory

158 958

143 297

11,4

302 255

2 644 168

271

29

26,0

301

1 158

18 045

8 529

61,5

26 575

43 192

159 069

143 369

11,4

302 438

2 647 417

z toho: lesní pozemky

2003

79,7

81,1

8,8

80,1

70,4

79,5

80,9

8,8

79,9

70,3

79,3

80,7

8,8

79,7

70,2

79,1

80,5

8,7

79,5

70,1

Podíl mČstského obyvatelstva1) (v %)

158 953

143 202

11,4

302 155

2 643 058

2002

79,9

81,0

8,8

80,2

70,3

264

29

24,5

293

1 196

17 418

8 403

61,1

25 821

42 256

159 108

143 381

11,4

302 490

2 649 149

2006

80,3

83,4

8,9

81,1

70,5

263

29

23,5

292

1 242

15 959

8 352

59,8

24 311

40 652

159 719

143 429

11,4

303 149

2 651 210

2007

80,2

83,2

8,9

81,0

70,4

260

29

23,0

289

1 254

15 463

7 492

58,4

22 955

39 286

160 207

143 449

11,4

303 657

2 653 035

2008

80,0

83,1

8,8

80,9

70,2

263

29

22,9

292

1 274

14 835

7 400

58,0

22 235

38 354

160 670

143 571

11,5

304 241

2 655 212

2009

79,9

83,0

8,8

80,7

70,0

264

29

22,5

293

1 303

14 775

7 341

58,3

22 116

37 962

161 019

143 652

11,5

304 671

2 657 376

2010

79,7

82,7

8,7

80,5

69,7

287

29

23,1

316

1 370

13 989

7 235

57,6

21 224

36 841

161 782

143 843

11,5

305 625

2 659 837

2011

80,1

82,7

8,7

80,8

69,6

178

29

16,1

207

1 284

13 808

7 215

57,8

21 023

36 360

161 960

143 886

11,5

305 846

2 661 889

2012

162

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

.

Karlovarský kraj

.

.

Podíl na ýR (v %)

ýeská republika

.

Severozápad

.

.

ýeská republika

Ústecký kraj

156,8

92,6

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

0,7

132,2

Severozápad

Rozdíl proti ýR

131,4

ýeská republika

1990

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

154,6

92,1

-0,2

130,7

130,9

1995

.

.

.

.

.

9 863

2 290

19,2

12 153

63 450

27 447

4 972

44,1

32 418

73 466

155,0

91,8

0,6

130,8

130,2

2000

2003

2004

2005

154,1

91,9

0,7

130,3

154,3

91,8

0,4

130,4

130,0

26 049

5 065

37,4

31 114

83 227

25 793

5 055

36,6

30 847

84 333

25 986

4 983

37,5

30 969

82 579

Výroba elektrické energie (GWh)

153,9

91,8

0,6

130,1

129,6

9 178

2 691

18,3

11 869

64 872

8 395

2 898

16,9

11 292

66 992

8 133

3 099

16,4

11 231

68 616

8 354

3 029

16,3

11 383

69 945

SpotĜeba elektrické energie (GWh)

25 412

4 996

39,8

30 407

76 348

153,6

91,8

0,6

129,9

129,5

Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 129,4

2002

7 470

2 861

14,4

10 332

71 730

26 342

5 142

37,3

31 484

84 361

154,3

91,9

-0,0

130,4

130,4

2006

25 187

5 270

67,2

30 457

45 323

24 273

5 420

67,4

29 692

44 055

24 790

5 705

67,3

30 495

45 320

24 563

5 639

67,2

30 202

44 939

24 901

5 560

67,1

30 462

45 429

24 221

5 880

67,9

30 101

44 316

24 835

5 952

65,7

30 787

46 854

7 218

3 309

14,6

10 528

72 045

26 396

5 361

36,0

31 758

88 198

155,8

92,8

0,0

131,6

131,6

2007

SpotĜeba hnČdého uhlí do roku 2006 vþetnČ lignitu (v tisícich tun)

9 971

2 189

18,7

12 161

65 108

26 990

4 846

42,6

31 836

74 647

153,6

91,6

0,5

129,9

129,4

2001

22 552

5 917

65,2

28 469

43 652

7 604

3 418

15,3

11 022

72 049

24 132

5 527

35,5

29 658

83 518

156,7

93,0

-0,4

132,3

132,7

2008

24 259

5 567

73,0

29 826

40 853

7 941

3 164

16,2

11 105

68 606

24 171

5 271

35,8

29 443

82 250

156,8

92,8

-1,0

132,3

133,2

2009

22 201

5 583

63,7

27 784

43 614

9 049

3 272

17,4

12 321

70 962

23 772

5 408

34,0

29 181

85 910

156,7

92,8

-1,3

132,2

133,6

2010

22 660

5 330

65,4

27 990

42 798

8 918

3 323

17,4

12 241

70 517

24 089

5 354

33,6

29 443

87 561

155,2

91,5

-2,4

130,8

133,2

2011

21 147

5 377

64,6

26 524

41 046

9 228

3 293

17,8

12 521

70 453

22 602

5 188

31,7

27 790

87 574

155,0

91,0

-2,9

130,5

133,3

2012

163

8,01

1,60

6,45

8,98

Rozdíl proti ýR

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

39,31

Ústecký kraj

Severozápad

10,57

Karlovarský kraj

6,41

21,60

Rozdíl proti ýR

ýeská republika

28,30

6,70

152,68

40,98

87,26

Severozápad

ýeská republika

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Rozdíl proti ýR

109,88

22,63

ýeská republika

Severozápad

21,58

8,95

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

9,80

16,74

6,93

Rozdíl proti ýR

Severozápad

ýeská republika

1990

7,38

5,40

-1,08

6,62

7,70

13,25

2,60

6,39

9,17

2,78

102,17

12,37

54,02

67,76

13,74

7,34

2,52

3,03

5,49

2,46

1995

2,17

1,45

-1,16

1,89

3,05

10,60

2,61

5,59

7,54

1,95

15,82

6,16

9,30

12,12

2,82

0,67

0,63

0,16

0,65

0,49

2000

2,50

1,34

-0,99

2,06

3,05

11,74

2,50

6,16

8,20

2,04

13,39

6,19

7,78

10,63

2,85

0,76

0,64

0,23

0,72

0,49

2001

2004

2005

ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ

2003

2,99

1,44

-0,73

2,40

3,12

11,82

2,45

6,21

8,23

2,02

15,07

5,20

8,42

11,29

2,86

0,87

0,44

0,23

0,71

0,72

0,36

0,14

0,58

0,44

13,33

5,12

7,44

10,19

2,74

11,60

2,48

6,10

8,11

2,01

2,66

1,11

-1,19

2,07

3,25

2,78

1,13

-1,11

2,15

3,26

oxid uhelnatý CO

11,77

2,52

6,22

8,22

2,01

oxidy dusíku NOx

13,45

4,71

7,31

10,10

2,79

oxid siĜiþitý SO2

0,78

0,44

0,15

0,65

0,50

tuhé látky

2,47

1,16

-1,09

1,97

3,06

11,54

2,19

6,00

7,95

1,96

13,48

4,96

7,47

10,22

2,75

0,74

0,38

0,17

0,60

0,43

MČrné emise (REZZO 1–3)2) (v t/km2)

0,48

2002

2,47

1,09

-1,08

1,94

3,03

11,78

2,75

6,38

8,32

1,94

13,42

5,11

7,57

10,24

2,67

0,69

0,48

0,19

0,61

0,42

2006

2,72

1,15

-1,23

2,11

3,34

11,67

2,81

6,31

8,28

1,97

14,27

6,35

8,50

11,23

2,74

0,74

0,47

0,17

0,64

0,47

2007

2,41

1,19

-0,88

1,94

2,82

10,49

2,62

5,70

7,48

1,77

11,19

2,97

5,81

8,04

2,24

0,65

0,42

0,10

0,56

0,46

2008

2,42

1,07

-0,73

1,90

2,64

10,39

2,42

5,68

7,33

1,65

11,68

2,76

6,06

8,26

2,21

0,59

0,39

0,11

0,51

0,40

2009

2,79

1,17

-0,81

2,17

2,98

9,56

2,42

5,16

6,83

1,66

10,87

2,91

5,67

7,82

2,15

0,63

0,42

0,13

0,55

0,42

2010

2,59

1,10

-0,86

2,02

2,88

8,85

2,01

4,69

6,23

1,54

11,64

2,68

6,05

8,21

2,15

0,59

0,31

0,11

0,49

0,37

2011

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2012

164

.

6 048

.

.

.

.

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

.

.

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

.

.

.

.

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

1 256 034

.

Rozdíl proti ýR

ýeská republika

.

Severozápad

83,2

.

Karlovarský kraj

ýeská republika

.

Podíl na ýR (v %)

1 688

.

Severozápad

ýeská republika

6 048

ýeská republika

1990

.

.

.

.

958 408

.

.

.

.

85,8

17 886

1 943

561

7,8

2 504

32 253

9 674

615

31,9

10 289

32 253

1995

74 910

29 646

13,4

104 556

777 641

95,1

99,1

9,1

96,2

87,1

8 407

3 273

773

18,9

4 046

21 400

3 177

797

18,6

3 974

21 400

2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 979

650

17,6

2 629

14 918

2 100

561

13,7

2 661

19 383

2 444

294

13,5

2 737

20 208

1 529

638

11,9

2 167

18 248

1 868

530

10,7

2 398

22 470

2 278

401

13,5

2 679

19 900

73 622

27 390

13,4

101 012

753 802

95,2

99,0

8,9

96,2

87,3

7 057

2 322

1 050

17,0

3 372

19 892

2 078

535

13,5

2 613

19 383

2 551

228

13,8

2 779

20 208

1 387

594

10,9

1 981

18 248

2 195

465

11,8

2 660

22 470

4 179

4 677

3 920

4 562

73 080

24 055

12,9

97 135

753 089

96,2

93,0

5,5

95,3

89,8

96,1

97,8

5,0

96,6

91,6

95,8

98,1

4,8

96,4

91,6

73 413

25 108

13,1

98 521

750 514

68 986

24 586

13,0

93 572

720 196

64 549

23 771

12,6

88 320

698 851

Voda vyrobená celkem (v tis. m3)

96,2

98,4

7,0

96,8

89,8

64 104

23 718

12,6

87 822

698 673

95,9

98,4

4,2

96,6

92,4

Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodĤ (v %)

4 149

Investice na ochranu ovzduší a klimatu3) (v mil. Kþ)

2 013

636

17,8

2 648

14 918

62 719

22 865

12,5

85 584

682 804

95,6

98,4

4,1

96,4

92,3

5 906

2 517

316

14,2

2 833

19 900

Investice na ochranu životního prostĜedí – podle sídla investora (v mil. Kþ)

2 386

1 037

17,2

3 423

19 892

Investice na ochranu životního prostĜedí – podle místa investice (v mil. Kþ)

2001

59 212

22 399

12,2

81 611

667 114

94,8

97,5

2,9

95,6

92,7

3 841

1 525

350

9,2

1 875

20 327

1 539

625

10,6

2 164

20 327

2008

58 147

21 648

12,2

79 795

653 338

94,6

98,1

2,8

95,6

92,8

3 633

1 178

246

6,1

1 424

23 491

1 517

349

7,9

1 866

23 491

2009

56 549

21 643

12,2

78 192

641 783

95,6

98,3

3,2

96,3

93,1

3 559

1 306

374

7,4

1 680

22 647

2 136

428

11,3

2 563

22 647

2010

54 227

20 680

12,0

74 907

623 059

96,3

99,7

3,8

97,2

93,4

4 818

746

1 204

7,9

1 950

24 814

2 493

684

12,8

3 178

24 814

2011

52 586

20 326

11,7

72 912

623 534

96,0

100,0

3,5

97,0

93,5

4 164

1 648

547

8,6

2 195

25 617

2 204

503

10,6

2 707

25 617

2012

165

.

.

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

72,6

.

.

.

.

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

885 608

.

Rozdíl proti ýR

ýeská republika

.

Severozápad

ýeská republika

1990

.

.

.

.

649 704

.

.

.

.

73,2

1995

45 910

21 156

11,6

67 066

575 955

80,2

95,4

9,5

84,3

74,8

2000

44 337

19 147

11,1

63 484

570 652

80,1

95,5

9,4

84,3

74,9

2001

2003

2004

2005

81,9

89,9

6,4

84,1

77,7

81,0

91,4

5,9

83,8

77,9

81,0

91,5

4,7

83,8

79,1

44 529

16 284

10,6

60 813

576 262

43 678

16 485

10,8

60 163

558 111

41 701

17 113

10,9

58 814

539 697

39 719

16 769

10,4

56 488

543 379

VypouštČné odpadní vody celkem (v tis. m3)

81,9

83,2

4,8

82,2

77,4

39 415

15 660

10,2

55 075

541 939

81,9

91,6

4,5

84,5

80,0

2006

Podíl obyvatel napojených na kanalizaci (v %)

2002

34 541

16 354

9,8

50 895

519 331

82,5

92,8

4,5

85,3

80,8

2007

33 601

15 934

9,7

49 535

508 852

81,5

90,4

2,8

83,9

81,1

2008

32 419

15 387

9,6

47 806

496 355

81,4

91,1

2,7

84,0

81,3

2009

30 231

15 448

9,3

45 679

490 309

81,5

91,4

2,3

84,2

81,9

2010

30 970

14 853

9,4

45 823

487 644

82,5

93,3

2,8

85,4

82,6

2011

29 933

14 678

9,4

44 611

473 230

80,6

94,2

1,7

84,3

82,5

2012

166

153 912

421 148

Ústecký kraj

10,8

575 060

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

5 302 280

824 461

Ústecký kraj

ýeská republika

301 985

10,9

1 126 446

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

10 302 215

426 499

Ústecký kraj

ýeská republika

155 864

10,9

582 363

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

5 326 254

837 114

Ústecký kraj

ýeská republika

306 628

11,0

1 143 742

10 362 740

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

1990

421 165

155 629

10,9

576 794

5 304 829

825 074

305 086

10,9

1 130 160

10 321 344

421 475

155 593

10,9

577 068

5 310 596

825 628

305 094

10,9

1 130 722

10 330 759

1995

421 466

155 572

10,9

577 038

5 269 815

827 013

304 400

11,0

1 131 413

10 266 546

421 457

155 661

10,9

577 118

5 273 177

826 992

304 599

11,0

1 131 591

10 272 503

2000

418 127

155 023

10,9

573 150

5 238 450

819 450

303 714

11,0

1 123 164

10 206 436

418 357

155 023

10,9

573 380

5 245 241

820 241

303 888

11,0

1 124 129

10 224 192

2001

2004

2005

OBYVATELSTVO

2003

820 619

303 722

11,0

1 124 341

418 383

155 239

11,0

573 622

5 233 462

418 764

155 141

11,0

573 905

5 235 193

z toho ženy

819 851

304 078

11,0

1 123 929

10 206 923

419 435

155 501

11,0

574 936

5 242 653

822 977

304 587

11,0

1 127 564

10 234 092

418 390

155 445

11,0

573 835

5 236 563

819 712

304 220

11,0

1 123 932

10 203 269

418 849

155 314

11,0

574 163

5 236 715

820 868

304 249

11,0

1 125 117

10 211 455

419 302

155 549

11,0

574 851

5 239 664

ženy

822 133

304 588

11,0

1 126 721

10 220 577

419 290

155 275

10,9

574 565

5 248 431

823 173

304 274

11,0

1 127 447

10 251 079

Poþet obyvatel (k 31. 12.) celkem1)

418 227

155 132

10,9

573 359

5 236 176

819 442

303 761

11,0

1 123 203

10 201 651

StĜední stav obyvatelstva celkem 10 200 774

2002

419 095

155 301

10,9

574 396

5 261 005

823 265

304 602

11,0

1 127 867

10 287 189

419 193

155 356

10,9

574 549

5 253 606

823 193

304 573

11,0

1 127 766

10 266 646

2006

422 058

156 540

10,9

578 598

5 298 196

831 180

307 449

11,0

1 138 629

10 381 130

419 987

155 727

10,9

575 714

5 274 588

825 523

305 620

11,0

1 131 143

10 322 689

2007

423 429

156 905

10,9

580 334

5 331 165

835 891

308 403

10,9

1 144 294

10 467 542

423 069

157 028

10,9

580 097

5 316 360

834 283

308 577

11,0

1 142 860

10 429 692

2008

423 579

156 580

10,8

580 159

5 349 616

836 198

307 636

10,9

1 143 834

10 506 813

423 602

156 752

10,9

580 354

5 340 983

836 128

307 962

10,9

1 144 090

10 491 492

2009

423 346

156 444

10,8

579 790

5 363 971

836 045

307 444

10,9

1 143 489

10 532 770

423 431

156 593

10,8

580 024

5 356 465

835 796

307 619

10,9

1 143 415

10 517 247

2010

419 075

153 733

10,7

572 808

5 347 235

828 026

303 165

10,8

1 131 191

10 505 445

419 616

153 942

10,7

573 558

5 343 663

828 595

303 519

10,8

1 132 114

10 496 672

2011

418 179

152 937

10,7

571 116

5 351 776

826 764

301 726

10,7

1 128 490

10 516 125

418 542

153 350

10,7

571 892

5 348 373

827 317

302 484

10,8

1 129 801

10 509 286

2012

167

.

.

.

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

206 615

553 691

Ústecký kraj

11,1

760 306

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

6 834 465

86 853

Ústecký kraj

ýeská republika

31 975

11,2

118 828

1 056 387

178 085

65 584

11,3

243 669

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

2 164 436

.

Severozápad

ýeská republika

.

ýeská republika

1990

571 337

213 563

11,1

784 900

7 055 805

76 167

28 282

11,3

104 449

923 379

156 393

58 127

11,3

214 520

1 893 259

.

.

.

.

.

1995

586 040

216 517

11,2

802 557

7 179 109

68 283

24 973

11,5

93 256

810 567

140 277

51 501

11,5

191 778

1 664 434

14 427

10 439

12,4

24 866

200 951

2000

582 808

217 159

11,2

799 967

7 170 017

66 395

24 250

11,5

90 645

789 906

136 459

50 115

11,5

186 574

1 621 862

14 830

11 944

12,7

26 774

210 794

2001

2003

2004

2005

584 869

217 556

11,2

802 425

7 195 541

65 524

24 068

11,6

89 592

774 227

134 587

49 691

11,6

184 278

1 589 766

16 180

13 198

12,7

29 378

19 731

14 729

13,6

34 460

254 294

22 130

14 437

13,1

36 567

278 312

130 843

47 459

11,7

178 302

1 526 946

588 058

218 316

11,1

806 374

7 233 788

64 442

23 381

11,6

87 823

756 628

589 719

218 843

11,1

808 562

7 259 001

15–64

63 567

22 910

11,6

86 477

742 760

z toho ženy

132 486

48 426

11,6

180 912

1 554 475

0–14

590 567

218 824

11,1

809 391

7 293 357

62 676

22 232

11,6

84 908

730 146

129 047

46 212

11,7

175 259

1 501 331

Obyvatelé ve vČku (k 31. 12.)1)

16 883

13 563

12,7

30 446

240 421

cizinci (bez osob s platným azylem) 231 608

2002

590 169

219 223

11,0

809 392

7 325 238

61 908

21 788

11,6

83 696

719 449

127 404

45 314

11,7

172 718

1 479 514

26 336

16 075

13,2

42 411

321 456

2006

595 938

221 243

11,1

817 181

7 391 373

61 872

21 825

11,6

83 697

718 618

127 148

45 168

11,7

172 316

1 476 923

33 053

19 419

13,4

52 472

392 315

2007

597 980

221 345

11,0

819 325

7 431 383

61 810

21 695

11,6

83 505

720 054

126 837

44 939

11,6

171 776

1 480 007

35 451

20 321

12,7

55 772

437 565

2008

594 705

219 497

11,0

814 202

7 413 560

61 958

21 688

11,5

83 646

727 365

127 116

44 911

11,5

172 027

1 494 370

31 995

19 643

11,9

51 638

432 503

2009

590 843

218 067

11,0

808 910

7 378 802

62 446

21 810

11,4

84 256

738 955

128 212

45 116

11,4

173 328

1 518 142

30 578

19 617

11,8

50 195

424 291

2010

577 193

212 394

10,9

789 587

7 262 768

62 303

21 644

11,2

83 947

750 307

127 990

44 616

11,2

172 606

1 541 241

30 607

19 411

11,5

50 018

434 153

2011

568 628

208 785

10,8

777 413

7 188 211

62 599

21 601

11,1

84 200

759 767

128 524

44 541

11,1

173 065

1 560 296

30 461

18 388

11,2

48 849

435 946

2012

168

34,9

35,5

Ústecký kraj

.

Rozdíl proti ýR

Karlovarský kraj

.

Severozápad

36,5

57 992

Ústecký kraj

ýeská republika

18 511

9,4

76 503

812 415

92 685

29 786

9,4

122 471

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

1 303 314

276 303

Ústecký kraj

ýeská republika

103 426

11,1

379 729

3 433 478

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

1990

36,3

36,0

-1,1

36,2

37,3

61 029

20 638

9,6

81 667

851 198

97 344

33 396

9,5

130 740

1 372 280

283 969

106 709

11,1

390 678

3 530 252

1995

37,7

37,7

-1,1

37,7

38,8

62 572

22 112

9,7

84 684

875 147

100 696

36 382

9,6

137 078

1 423 003

290 611

108 487

11,1

399 098

3 584 101

2000

38,1

38,0

-1,0

38,0

39,0

62 107

22 099

9,7

84 206

868 799

100 183

36 440

9,7

136 623

1 414 557

289 625

108 674

11,1

398 299

3 579 745

2001

2004

101 571

38 286

9,7

139 857

1 434 630

65 a více

292 914

109 447

11,1

402 361

62 088

22 726

9,7

84 814

871 391

62 821

23 192

9,8

86 013

876 685

z toho ženy

100 324

37 507

9,7

137 831

1 423 192

292 319

109 207

11,1

401 526

3 620 219

z toho ženy 3 608 696

2003

63 702

23 717

9,9

87 419

886 687

103 559

39 238

9,8

142 797

1 456 391

292 912

109 326

11,1

402 238

3 631 598

2005

38,3

38,3

-1,0

38,3

39,3

38,5

38,5

-1,0

38,5

39,5

38,8

38,8

-1,0

38,8

39,8

39,0

39,1

-1,0

39,0

40,0

PrĤmČrný vČk obyvatel (k 31. 12.)4)

62 005

22 426

9,7

84 431

869 541

100 256

36 973

9,7

137 229

1 417 962

290 861

108 951

11,1

399 812

3 592 795

2002

39,2

39,4

-0,9

39,3

40,2

64 687

24 187

9,9

88 874

899 533

105 692

40 065

9,8

145 757

1 482 437

292 500

109 326

11,0

401 826

3 642 023

2006

39,4

39,6

-0,9

39,5

40,3

65 824

24 641

9,9

90 465

914 353

108 094

41 038

9,9

149 132

1 512 834

294 362

110 074

11,0

404 436

3 665 225

2007

39,6

39,8

-0,8

39,6

40,5

67 290

25 255

9,9

92 545

936 431

111 074

42 119

9,8

153 193

1 556 152

294 329

109 955

11,0

404 284

3 674 680

2008

39,8

40,1

-0,8

39,9

40,6

69 022

25 845

9,9

94 867

958 259

114 377

43 228

9,9

157 605

1 598 883

292 599

109 047

11,0

401 646

3 663 992

2009

40,0

40,4

-0,7

40,1

40,8

70 229

26 360

9,9

96 589

977 605

116 990

44 261

9,9

161 251

1 635 826

290 671

108 274

10,9

398 945

3 647 411

2010

40,4

40,9

-0,6

40,5

41,1

72 912

27 269

9,9

100 181

1 009 982

122 843

46 155

9,9

168 998

1 701 436

283 860

104 820

10,8

388 680

3 586 946

2011

40,6

41,2

-0,5

40,8

41,3

76 205

28 453

10,0

104 658

1 044 063

129 612

48 400

10,1

178 012

1 767 618

279 375

102 883

10,8

382 258

3 547 946

2012

169

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

ýR = 100 %

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

1990

47 078

49 891

102,4

47 837

46 711

38 869

15 222

11,2

54 090

482 565

142 816

144 049

96,4

143 149

148 457

117 913

43 948

10,6

161 861

1 533 676

1995

46 984

36 853

69,7

44 257

63 500

38 855

11 225

7,7

50 081

652 309

182 863

192 638

84,0

185 494

220 949

151 226

58 677

9,2

209 904

2 269 695

2000

64 028

62 962

93,8

63 740

67 983

52 519

19 133

10,3

71 652

695 069

193 880

200 404

81,7

195 644

239 487

159 029

60 900

9,0

219 929

2 448 557

2001

2003

2004

2005

2006

194 863

69 888

9,0

264 751

2 929 172

220 158

218 868

83,4

219 809

263 497

237 458

230 106

82,1

235 472

286 979

250 381

237 537

81,1

246 911

304 478

206 058

72 351

8,9

278 408

3 116 056

na 1 obyvatele (v Kþ)

180 497

66 553

9,2

247 050

2 688 107

55 995

57 035

81,2

56 276

69 309

45 885

17 325

8,9

63 210

707 001

45 298

19 657

8,6

64 954

759 293

68 101

68 375

96,5

68 175

70 641

55 199

64 720

77,7

57 771

74 390

na 1 obyvatele (v Kþ)

55 832

20 791

10,6

76 624

720 659

56 620

66 369

75,4

59 254

78 619

46 597

20 215

8,3

66 812

804 594

62 700

56 443

72,8

61 011

83 782

51 615

17 191

8,0

68 806

860 157

267 430

243 895

79,9

261 074

326 553

220 146

74 284

8,8

294 430

3 352 599

Tvorba hrubého ¿xního kapitálu (v mil. Kþ)

204 889

213 210

82,3

207 139

251 700

167 895

64 765

9,1

232 659

2 567 530

Hrubý domácí produkt (v mil. Kþ)

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

2002

86 112

61 899

83,0

79 570

95 867

71 087

18 918

9,1

90 005

989 608

285 765

262 925

78,8

279 594

354 808

235 905

80 355

8,6

316 261

3 662 573

2007

81 041

67 420

78,2

77 363

98 870

67 611

20 804

8,6

88 416

1 031 182

295 512

264 007

77,8

287 006

368 986

246 541

81 467

8,5

328 007

3 848 411

2008

84 236

62 177

88,7

78 298

88 270

70 432

19 148

9,7

89 580

926 081

300 399

265 793

81,2

291 084

358 288

251 172

81 854

8,9

333 026

3 758 979

2009

104 929

74 176

109,2

96 655

88 478

87 699

22 818

11,9

110 517

930 549

291 977

260 065

78,6

283 391

360 444

244 033

80 001

8,5

324 034

3 790 880

2010

96 928

74 111

103,3

90 811

87 897

80 314

22 494

11,1

102 808

922 622

289 851

260 083

77,4

281 870

364 249

240 169

78 940

8,3

319 109

3 823 401

2011

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2012

170

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

ýR = 100

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

1990

134,2

51,7

11,6

185,9

1 600,2

387,3

154,2

10,9

541,5

4 962,6

41,7

29,8

13,2

38,4

30,8

107 127

39 928

10,6

147 055

1 393 380

1995

105,3

48,3

10,9

153,6

1 411,6

348,5

150,8

10,6

499,2

4 731,6

39,9

34,8

11,5

38,5

30,9

137 588

53 386

9,2

190 974

2 065 001

2000

118,3

48,9

11,6

167,2

1 443,2

361,4

147,8

10,8

509,2

4 727,7

40,2

35,2

11,1

38,8

31,3

144 808

55 455

9,0

200 263

2 229 610

2001

2003

2004

2005

164 808

60 768

9,2

225 576

175 923

63 095

9,0

239 018

2 644 465

185 675

65 194

8,9

250 869

2 807 821

111,5

43,9

10,8

155,4

1 442,2

357,8

145,8

10,6

503,6

4 764,9

38,9

33,8

11,2

37,5

30,3

41,8

34,6

11,6

39,9

31,0

41,7

32,0

11,2

39,2

31,3

358,1

142,8

10,6

500,9

4 706,6

357,9

144,3

10,5

502,2

4 764,0

104,1

46,2

10,7

150,2

1 404,8

105,6

45,8

10,9

151,4

1 388,6

112,2

48,6

11,4

160,8

1 406,7

prĤmysl celkem (v tis. osob)

353,1

146,9

10,6

500,0

4 733,2

ZamČstnaní celkem (v tis. osob)

TRH PRÁCE

39,0

33,4

11,8

37,5

29,3

v tom: podíl prĤmyslu celkem (v %)

153 278

59 127

9,1

212 405

2 454 457

Hrubá pĜidaná hodnota (v mil. Kþ) 2 344 012

2002

118,0

49,1

11,3

167,1

1 474,5

363,1

143,0

10,5

506,1

4 828,1

43,0

31,8

11,2

40,2

31,7

199 436

67 295

8,8

266 732

3 037 204

2006

122,1

49,9

11,4

172,1

1 510,0

361,6

146,6

10,3

508,2

4 922,0

42,1

35,5

11,0

40,5

31,7

212 832

72 496

8,6

285 328

3 304 348

2007

125,9

45,2

11,1

171,1

1 546,4

372,0

148,0

10,4

520,0

5 002,5

41,3

33,0

10,7

39,3

31,2

222 934

73 666

8,5

296 600

3 479 922

2008

124,8

41,4

11,8

166,2

1 406,4

365,7

143,9

10,3

509,6

4 934,3

39,8

31,8

11,2

37,8

30,0

226 533

73 824

8,9

300 357

3 390 231

2009

115,8

45,3

11,6

161,1

1 390,8

361,9

144,4

10,4

506,2

4 885,2

39,5

30,9

10,8

37,4

29,7

220 177

72 180

8,5

292 357

3 420 298

2010

119,3

44,4

11,3

163,8

1 449,7

363,0

141,5

10,4

504,5

4 872,4

38,8

31,5

10,1

37,0

30,5

216 366

71 116

8,3

287 482

3 444 465

2011

114,4

43,1

10,9

157,5

1 439,3

354,1

138,6

10,1

492,7

4 890,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2012

171

.

.

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

.

.

.

.

.

ýeská republika

Severozápad5)

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

63,7

.

Podíl na ýR (v %)

Ústecký kraj

.

Severozápad

65,4

.

ýeská republika

Karlovarský kraj

.

Ústecký kraj

64,2

.

Karlovarský kraj

Severozápad

.

Podíl na ýR (v %)

61,4

.

Severozápad

ýeská republika

.

ýeská republika

1990

251,9

93,2

6,7

345,1

5 127,9

62,5

65,3

63,2

61,5

9,9

4,1

16,8

14,0

83,2

22,3

8,0

31,4

30,3

96,5

1995

233,6

91,8

7,2

325,4

4 524,6

60,5

65,1

61,7

60,4

9,2

1,1

16,8

10,3

61,4

13,5

6,9

29,1

20,4

69,9

2000

2003

2004

2005

12,8

5,3

34,2

18,0

12,9

5,5

31,8

18,5

58,1

11,2

5,8

34,8

17,0

48,9

11,2

59,9

62,0

60,5

59,8

11,0

1,6

18,6

12,6

67,6

8,8

2,0

17,3

10,8

62,5

9,7

1,7

18,4

11,4

62,0

59,1

61,5

59,7

59,4

60,7

61,5

60,9

59,2

60,4

62,8

61,1

59,4

Míra ekonomické aktivity (v %)

9,5

1,9

18,4

11,4

61,9

5,6

30,7

16,7

54,5

2006

60,5

61,5

60,8

59,3

8,7

1,5

17,1

10,2

59,3

výroba a rozvod elektĜiny, plynu, tepla (v tis. osob)

13,2

5,5

30,9

18,7

52,8

z toho: tČzba a dobývání (v tis. osob) 60,6

2002

229,4

90,0

7,8

319,4

4 080,2

284,3

115,5

9,9

399,8

4 049,5

281,7

110,6

9,8

392,3

4 020,9

278,6

106,4

9,6

385,0

4 005,5

275,8

106,2

9,5

382,0

4 030,2

275,6

105,7

9,4

381,3

4 069,1

PrĤmČrný evidenþní poþet zamČstnancĤ (v tis. fyzických osob)

61,1

63,0

61,6

60,0

10,0

1,9

17,2

11,9

69,2

15,5

6,4

32,9

21,9

66,6

2001

280,3

105,1

9,3

385,4

4 132,5

57,5

61,4

58,6

58,8

7,8

1,8

17,0

9,5

56,2

10,7

4,4

28,1

15,1

53,8

2007

272,7

102,7

9,0

375,4

4 172,0

57,2

60,8

58,2

58,5

8,5

1,7

17,0

10,2

60,1

12,1

4,6

30,3

16,7

55,2

2008

267,8

100,7

9,3

368,5

3 955,2

57,3

61,2

58,3

58,7

9,9

1,8

20,3

11,7

57,7

12,3

5,1

33,3

17,4

52,2

2009

259,3

98,2

9,1

357,5

3 920,2

57,5

61,7

58,6

58,4

6,7

0,9

13,5

7,6

56,8

12,6

4,7

36,0

17,2

47,9

2010

256,4

95,6

9,0

352,0

3 916,0

57,4

59,7

58,1

58,3

6,2

1,9

13,9

8,1

58,0

8,6

5,6

30,5

14,2

46,5

2011

.

.

.

.

.

56,8

60,0

57,6

58,6

7,2

1,2

16,5

8,4

50,9

7,9

4,5

28,7

12,4

43,3

2012

172

.

.

.

.

.

.

.

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

.

Karlovarský kraj

.

.

Podíl na ýR (v %)

Podíl na ýR (v %)

.

Severozápad

.

.

ýeská republika

Severozápad

.

Ústecký kraj

.

.

Karlovarský kraj

ýeská republika

.

Podíl na ýR (v %)

.

.

Severozápad

Ústecký kraj

.

ýeská republika

1990

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1995

12 389

11 867

.

.

13 219

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2000

13 503

12 828

.

.

2004

2005

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

101,0

41,4

10,7

142,4

1 335,3

prĤmysl (v tis. fyzických osob)

2003

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

9,6

5,3

32,1

14,9

46,4

9,2

5,1

32,2

14,3

44,4

99,9

40,8

10,5

140,7

1 341,0

2006

z toho tČžba a dobývání (v tis. fyzických osob)

.

.

.

.

.

2002

14 529

13 902

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

4,3

1,1

13,6

5,4

39,8

15 308

14 569

.

.

16 430

16 243

15 380

.

.

17 466

17 039

16 113

.

.

18 344

PrĤmČrná hrubá mČsíþní mzda6) (v Kþ) 15 524

.

.

.

.

.

18 043

17 055

.

.

19 546

3,9

1,1

13,7

5,0

36,4

výroba a rozvod elektĜiny, plynu, tepla (v tis. fyzických osob)

14 378

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2001

19 299

18 127

.

.

20 957

4,1

1,1

15,0

5,2

34,7

9,0

5,1

32,8

14,1

43,0

103,8

41,3

10,6

145,1

1 366,6

2007

20 505

19 202

.

.

22 592

3,7

0,9

14,5

4,6

31,7

8,7

5,2

33,3

13,9

41,7

103,4

39,0

10,4

142,4

1 364,8

2008

21 321

20 084

.

.

23 344

3,7

0,9

14,5

4,6

31,8

6,6

5,0

30,7

11,6

37,8

93,4

34,0

10,6

127,4

1 204,4

2009

21 809

20 564

.

.

23 864

4,7

0,8

18,6

5,5

29,6

6,5

4,8

31,3

11,3

36,1

89,6

33,7

10,5

123,3

1 174,5

2010

21 957

20 761

.

.

24 455

3,6

0,7

14,3

4,3

30,0

6,0

4,6

31,0

10,6

34,2

90,2

33,2

10,3

123,4

1 192,7

2011

22 550

21 348

.

.

25 112

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2012

173

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

39 379

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

2 874

517

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

8,6

Podíl na ýR (v %)

3 391

.

Severozápad

Severozápad

.

ýeská republika

1990

24 413

3 397

18,2

27 810

153 041

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1995

66 572

13 174

17,4

79 746

457 369

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2000

67 720

14 062

17,7

81 782

461 923

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2001

.

.

.

.

.

17 840

15 906

97,9

17 277

17 643

2005

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

21 506

21 417

96,1

21 474

22 355

z toho tČžba a dobývání (FO, v Kþ)

.

.

.

.

.

2004

prĤmysl (FO, v Kþ)

2003

22 458

24 235

74 135

16 115

17,5

90 250

514 435

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

25 833

20 191

93,6

24 671

26 350

76 499

17 362

17,3

93 861

542 420

73 493

18 726

17,0

92 219

541 675

70 532

18 017

17,3

88 549

510 416

Poþet nezamČstnaných

NezamČstnanost (k 31. 12.)7)

.

.

.

.

.

96,4

23 095

23 950

18 982

17 176

98,0

18 458

18 844

2006

63 652

16 221

17,8

79 873

448 545

29 005

22 723

96,0

27 639

28 805

výroba a rozvod elektĜiny, plynu, tepla (FO, v Kþ)

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2002

49 894

12 975

17,7

62 869

354 878

28 818

23 251

89,1

27 671

31 059

23 291

26 271

95,0

24 365

25 657

20 235

18 195

97,0

19 656

20 261

2007

45 657

13 437

16,8

59 094

352 250

32 412

25 645

89,5

31 048

34 699

25 451

30 404

93,4

27 300

29 214

21 553

20 026

96,4

21 135

21 916

2008

59 976

19 337

14,7

79 313

539 136

37 215

26 882

92,1

35 133

38 141

25 786

31 744

100,0

28 342

28 341

22 695

20 572

98,6

22 129

22 433

2009

61 947

19 922

14,6

81 869

561 551

39 040

27 775

95,5

37 396

39 146

26 465

30 763

93,5

28 299

30 256

23 495

20 847

97,6

22 771

23 324

2010

58 087

17 447

14,9

75 534

508 451

38 960

29 411

94,0

37 442

39 812

27 521

31 880

93,6

29 423

31 440

23 826

21 538

96,2

23 211

24 128

2011

61 589

18 411

14,7

80 000

545 311

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2012

174

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Severozápad

Podíl na ýR

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

ýeská republika

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

.

Karlovarský kraj

ýeská republika

.

Rozdíl proti ýR

.

.

Severozápad

Ústecký kraj

.

0,7

Ústecký kraj

ýeská republika

0,3

.

Rozdíl proti ýR

0,7

Karlovarský kraj

.

Severozápad

ýeská republika

1990

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1995

5,8

2,1

1,8

4,8

2,9

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

8,8

155

86

11,3

241

2 126

16,1

8,0

5,1

13,8

2000

15,8

8,7

5,0

.

.

.

.

.

2003

2004

2005

17,1

10,1

5,4

15,2

9,8

.

.

.

.

.

16,9

11,6

5,2

15,5

10,3

15,9

10,7

5,0

14,4

9,5

nová metodika9)

17,9

10,6

5,6

15,9

10,3

pĤvodní metodika8)

.

.

.

.

.

15,4

10,3

5,1

14,0

8,9

Míra registrované nezamČstnanosti (v %)

2002

.

.

.

.

.

7,7

13,8

9,2

4,8

12,5

2006

.

.

.

.

.

160

96

11,5

256

2 217

.

.

.

.

.

155

94

10,7

249

2 321

.

.

.

.

.

166

89

10,5

255

2 427

167

92

10,9

259

2 369

Poþet podnikĤ

PRģMYSL10)

.

.

.

.

.

.

.

168

91

10,7

259

2 412

11,3

7,9

6,6

.

.

171

90

10,7

261

2 440

10,2

7,1

5,8

.

.

.

.

.

.

.

7,3

3,9

9,9

6,0

172

86

10,4

259

2 481

7,9

5,6

4,5

11,0

2007

Podíl nezamČstnaných osob (v %, na obyvatelstvu ve vČku 15–64 let)

.

.

.

.

.

8,9 13,9

2001

.

.

.

.

.

.

.

7,6

3,5

9,5

6,0

182

89

10,9

271

2 545

7,3

5,8

4,5

10,3

2008

.

.

.

.

.

.

.

9,2

190

88

10,9

277

2 553

9,9

8,7

7,1

13,6

11,1

3,6

12,9

2009

.

.

.

.

.

.

.

9,6

175

84

11,1

258

2 318

10,2

8,9

7,4

13,9

11,4

3,6

13,2

2010

.

.

.

.

.

.

.

8,6

169

77

10,6

246

2 316

9,8

8,0

6,8

12,9

9,8

3,4

12,1

2011

.

.

.

.

.

.

.

9,4

170

74

10,5

244

2 318

10,5

8,5

7,4

14,0

10,8

3,8

13,1

2012

175

.

.

.

.

Severozápad

Podíl na ýR (v %)

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

52 932

20 322

9,4

73 254

775 240

52 217

19 619

9,3

71 836

776 043

10)

PrĤmyslové podniky se 100 a více zamČstnanci, sídlo v kraji.

Podíl poþtu dosažitelných uchazeþĤ k pracovní síle (= poþet zamČstnaných v NH s jediným nebo hlavním zamČstnáním podle výsledkĤ VŠPS (klouzavý prĤmČr posledních þtyĜ þtvrtletí) + poþet pracujících cizincĤ ze tĜetích zemí s platným povolením k zamČstnávání, zamČstnaných obþanĤ EU registrovaných ÚP (klouzavý prĤmČr posledních 12 mČsícĤ) a cizincĤ s platným živnostenským oprávnČním (klouzavý prĤmČr za poslední dvČ pololetí) + pĜesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístČných uchazeþĤ o zamČstnání, obþanĤ ýR a obþanĤ EU (EHP), vedená úĜady práce podle bydlištČ uchazeþe (klouzavý prĤmČr posledních 12 mČsícĤ).

52 502

20 685

9,8

73 187

749 722

Podíl registrovaných neumístČných uchazeþĤ na pracovní síle (tj. zamČstnaní z VŠPS + neumístČní uchazeþi).

55 990

20 582

9,8

76 572

782 782

9)

63 996

24 540

10,0

88 536

885 593

8)

PrĤmČrná hrubá mČsíþní mzda zamČstnance (pĜepoþteného na plnou pracovní dobu) podle místa pracovištČ v Kþ.

6)

62 259

24 828

10,0

87 087

873 456

Evidovaná nezamČstnanost podle úĜadĤ práce.

Podle místa pracovištČ, do roku 2002 bez menších podnikĤ.

5)

60 871

25 250

10,0

86 121

860 177

7)

Údaj za rok 1990 je k 31. 12. 1991.

57 167

25 860

9,8

83 027

847 166

4)

60 665

26 076

10,3

86 741

841 572

Ochrana ovzduší a klimatu byla do roku 1995 uvádČna jako ochrana þistoty ovzduší.

55 668

26 258

9,7

81 926

842 655

3)

60 681

28 209

10,2

88 890

874 979

Od roku 2007 vþetnČ dopoþtených plošných tuhých emisí REZZO 1–3.

64 721

29 481

10,7

94 201

880 698

Údaj za rok 1990 je ze SLDB k 1. 3. 1991.

66 283

28 110

11,0

94 393

858 783

2)

.

.

.

.

.

1)

Poznámky:

.

ýeská republika

PrĤmČrný poþet zamČstnancĤ – fyzických osob

176

994 843

125 451

ýeská republika

Severozápad

1869 – obyvatelstvo pĜítomné civilní

85 282

40 169 93 401

44 390

12,8

137 791

1 072 852

724 613

358 067

13,2

1 082 680

8 223 227

1880

99 565

46 357

13,0

145 922

1 118 872

808 850

380 103

13,7

1 188 953

8 666 456

1890

110 702

49 543

13,5

160 245

1 188 856

957 566

431 667

14,8

1 389 233

9 374 028

1900

1869 až 1950 – celkový poþet domĤ

1980 až 2011 – celkový poþet domĤ

1961 – poþet domĤ trvale obydlených

2)

1961 až 2011 – obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem)

1880 až 1950 – obyvatelstvo pĜítomné

1)

Poznámky:

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

12,6

621 785

Ústecký kraj

Podíl na ýR (v %)

322 550

12,5

944 335

7 565 463

1869

Karlovarský kraj

Podíl na ýR (v %)

Severozápad

ýeská republika

Území

1921

1930

1 036 263

457 413

14,9

1 493 676

10 009 480

1 115 286

502 176

119 374

52 615

13,4

171 989

1 279 835

124 327

54 014

13,3

178 341

1 339 835

15,2

1 617 462

10 674 240

146 618

62 829

13,1

209 447

1 592 999

POýET DOMģ2)

1 056 147

478 014

15,2

1 534 161

10 076 727

POýET OBYVATEL1)

1910

151 679

58 091

12,0

209 770

1 752 191

734 827

244 112

11,0

978 939

8 896 086

1950

120 819

37 985

9,8

158 804

1 615 958

782 754

278 879

11,1

1 061 633

9 571 531

1961

129 095

40 248

9,6

169 343

1 765 088

796 762

298 110

11,2

1 094 872

9 807 696

1970

Poþet obyvatel a domĤ podle výsledkĤ sþítání od roku 1869

124 549

39 559

9,0

164 108

1 830 891

832 525

311 995

11,1

1 144 520

10 291 927

1980

119 035

37 339

8,4

156 374

1 868 541

824 461

301 985

10,9

1 126 446

10 302 215

1991

124 567

39 866

8,4

164 433

1 969 018

820 219

304 343

11,0

1 124 562

10 230 060

2001

135 999

44 979

8,4

180 978

2 158 779

828 510

303 609

10,8

1 132 119

10 490 609

2011

Obyvatelstvo 15leté a starší podle nejvyššího ukonþeného vzdČlání (údaje v územní struktuĜe k 26. 3. 2011, podle trvalého pobytu) z toho Obyvatelstvo 15 a více let

základní a neukonþené vzdČlání

vyuþení a stĜední odborné bez maturity

úplné stĜedí s maturitou (vþ. nástaveb a vyššího)

vysokoškolské

nezjištČné

26. 3. 2011 ýeská republika

8 993 686

1 574 621

2 957 107

2 781 170

1 108 029

530 013

965 252

208 392

330 780

269 751

73 418

74 817

10,7

13,2

11,2

9,7

6,6

14,1

Karlovarský kraj

260 563

56 991

87 849

72 310

18 989

22 233

Ústecký kraj

704 689

151 401

242 931

197 441

54 429

52 584

Severozápad Podíl na ýR (v %)

podíl kategorií vzdČlání na obyvatelstvu 15 a více let ýeská republika

.

17,5

32,9

30,9

12,3

5,9

Severozápad

.

21,6

34,3

27,9

7,6

7,8

1. 3. 2001 ýeská republika

8 575 198

1 975 109

3 255 400

2 431 171

762 459

113 127

934 728

256 811

364 807

236 996

50 570

17 785

10,9

13,0

11,2

9,7

6,6

15,7

Karlovarský kraj

253 373

70 636

97 323

65 357

14 072

3 843

Ústecký kraj

681 355

186 175

267 484

171 639

36 498

13 942

Severozápad Podíl na ýR (v %)

podíl kategorií vzdČlání na obyvatelstvu 15 a více let ýeská republika

.

23,0

38,0

28,4

8,9

1,3

Severozápad

.

27,5

39,0

34,8

5,4

1,9

3. 3. 1991 ýeská republika

8 137 779

2 696 065

2 878 645

1 866 983

582 849

85 459

882 777

334 274

311 108

179 504

38 935

14 607

10,8

12,4

10,8

9,6

6,7

17,1

Karlovarský kraj

236 401

86 665

81 802

50 199

11 122

5 295

Ústecký kraj

646 376

247 609

229 306

129 305

27 813

9 312

Severozápad Podíl na ýR (v %)

podíl kategorií vzdČlání na obyvatelstvu 15 a více let ýeská republika

.

33,1

35,4

22,9

7,2

1,1

Severozápad

.

37,9

35,2

20,3

4,4

1,7

1. 11. 1980 ýeská republika

7 879 912

3 511 734

2 566 916

1 337 881

393 524

49 794

857 533

413 557

275 248

127 408

27 338

9 311

10,9

11,8

10,7

9,5

6,9

18,7

Karlovarský kraj

231 515

107 706

74 905

37 037

7 830

2 191

Ústecký kraj

626 018

305 851

200 343

90 371

19 508

7 120

Severozápad Podíl na ýR (v %)

podíl kategorií vzdČlání na obyvatelstvu 15 a více let ýeská republika

.

44,6

32,6

17,0

5,0

0,6

Severozápad

.

48,2

32,1

14,9

3,2

1,1

177

Vývoj tČžby hnČdého uhlí na území ýeské republiky a regionu soudržnosti Severozápad (v tis. t) Rok

ýeská republika

Severoþeské hnČdouhelné doly

Podíl na ýR (v %)

HnČdouhelné doly a briketárny1)

Podíl na ýR (v %)

1860

695

504

72,5

.

.

1861

812

600

73,9

.

.

1862

880

649

73,7

.

.

1863

969

720

74,3

.

.

1864

1 080

792

73,3

.

.

1865

1 106

768

69,5

.

.

1866

1 052

781

74,3

.

.

1867

1 364

1 039

76,2

.

.

1868

1 564

1 206

77,1

.

.

1869

1 790

1 426

79,7

.

.

1870

2 034

1 605

78,9

.

.

1871

2 481

2 000

80,6

.

.

1872

2 906

2 318

79,8

.

.

1873

3 695

2 700

73,1

.

.

1874

6 090

3 567

58,6

.

.

1875

4 735

3 952

83,5

.

.

1876

4 943

4 252

86,0

534

10,8

1877

5 112

4 411

86,3

552

10,8

1878

5 282

4 554

86,2

564

10,7

1879

5 828

5 109

87,7

562

9,6

1880

6 281

5 482

87,3

635

10,1

1881

6 704

5 855

87,3

693

10,3

1882

6 606

5 711

86,5

736

11,1

1883

7 311

6 355

86,9

793

10,9

1884

7 440

6 413

86,2

856

11,5

1885

7 918

6 815

86,1

932

11,8

1886

8 357

7 286

87,2

905

10,8

1887

9 032

7 753

85,8

1 113

12,3

1888

10 137

8 666

85,5

1 308

12,9

1889

11 046

9 437

85,4

1 443

13,1

1890

12 305

10 619

86,3

1 509

12,3

1891

13 069

11 357

86,9

1 534

11,7

1892

13 266

11 467

86,4

1 621

12,2

1893

13 668

11 778

86,2

1 717

12,6

1894

14 166

12 366

87,3

1 617

11,4

1895

15 067

13 000

86,3

1 882

12,5

1896

15 525

13 289

85,6

2 035

13,1

1897

17 074

14 750

86,4

2 122

12,4

178

Rok

ýeská republika

Severoþeské hnČdouhelné doly

Podíl na ýR (v %)

HnČdouhelné doly a briketárny1)

Podíl na ýR (v %)

1898

17 520

15 045

85,9

2 274

13,0

1899

18 110

15 577

86,0

2 326

12,8

1900

17 551

14 673

83,6

2 623

14,9

1901

18 535

15 633

84,3

2 650

14,3

1902

18 440

15 552

84,3

2 648

14,4

1903

18 551

15 542

83,8

2 760

14,9

1904

18 335

15 189

82,8

2 890

15,8

1905

18 871

15 564

82,5

3 065

16,2

1906

20 268

16 724

82,5

3 296

16,3

1907

22 018

18 072

82,1

3 647

16,6

1908

22 474

18 444

82,1

3 722

16,6

1909

21 868

17 891

81,8

3 668

16,8

1910

21 076

17 170

81,5

3 632

17,2

1911

21 054

17 091

81,2

3 694

17,5

1912

22 046

17 856

81,0

3 893

17,7

1913

23 017

18 607

80,8

4 097

17,8

1914

19 806

16 026

80,9

3 487

17,6

1915

18 149

14 227

78,4

3 658

20,2

1916

19 184

14 967

78,0

3 964

20,7

1917

18 089

14 208

78,5

3 587

19,8

1918

16 599

12 756

76,8

3 584

21,6

1919

17 177

13 113

76,3

3 781

22,0

1920

19 744

14 984

75,9

4 441

22,5

1921

21 116

16 354

77,4

4 528

21,4

1922

19 955

16 094

80,6

3 660

18,3

1923

16 029

12 900

80,5

2 918

18,2

1924

20 128

16 404

81,5

3 444

17,1

1925

18 261

14 479

79,3

3 520

19,3

1926

18 133

14 440

79,6

3 436

18,9

1927

19 182

15 190

79,2

3 719

19,4

1928

20 956

16 563

79,0

4 106

19,6

1929

21 975

17 401

79,2

4 260

19,4

1930

18 695

14 783

79,1

3 627

19,4

1931

17 329

13 887

80,1

3 154

18,2

1932

15 296

12 053

78,8

2 968

19,4

1933

14 503

11 488

79,2

2 749

19,0

1934

14 535

11 363

78,2

2 855

19,6

1935

14 559

11 450

78,6

2 739

18,8

1936

15 351

12 045

78,5

2 853

18,6

1937

17 162

13 346

77,8

3 312

19,3

179

Rok

ýeská republika

Severoþeské hnČdouhelné doly

Podíl na ýR (v %)

HnČdouhelné doly a briketárny1)

Podíl na ýR (v %)

1938

15 292

11 770

77,0

2 972

19,4

1939

18 615

13 979

75,1

4 023

21,6

1940

21 477

16 153

75,2

4 570

21,3

1941

21 623

16 124

74,6

4 696

21,7

1942

23 317

17 294

74,2

5 133

22,0

1943

26 750

20 247

75,7

5 610

21,0

1944

26 112

19 735

75,6

5 535

21,2

1945

15 054

11 095

73,7

3 340

22,2

1946

18 887

13 420

71,1

4 712

24,9

1947

21 597

15 678

72,6

5 069

23,5

1948

22 865

16 802

73,5

5 185

22,7

1949

25 744

19 039

74,0

5 776

22,4

1950

26 605

19 829

74,5

5 882

22,1

1951

29 226

21 836

74,7

6 419

22,0

1952

32 124

23 683

73,7

7 351

22,9

1953

32 957

23 862

72,4

7 903

24,0

1954

36 365

25 986

71,5

9 062

24,9

1955

38 863

27 701

71,3

9 724

25,0

1956

44 120

31 099

70,5

11 533

26,1

1957

48 534

33 840

69,7

13 244

27,3

1958

53 855

37 340

69,3

15 090

28,0

1959

50 450

35 433

70,2

13 574

26,9

1960

54 814

39 082

71,3

14 228

26,0

1961

61 184

44 155

72,2

15 490

25,3

1962

64 964

46 745

72,0

16 414

25,3

1963

68 237

49 078

71,9

17 165

25,2

1964

69 761

49 706

71,3

17 937

25,7

1965

67 479

48 028

71,2

17 200

25,5

1966

68 523

48 503

70,8

17 646

25,8

1967

65 961

46 792

70,9

16 786

25,4

1968

69 476

49 736

71,6

17 402

25,0

1969

73 616

52 540

71,4

18 761

25,5

1970

76 111

54 522

71,6

19 515

25,6

1971

78 834

56 725

72,0

20 088

25,5

1972

79 550

57 661

72,5

19 748

24,8

1973

75 966

55 809

73,5

18 116

23,8

1974

76 706

56 452

73,6

18 190

23,7

1975

80 615

59 850

74,2

18 675

23,2

1976

83 618

62 206

74,4

19 356

23,1

1977

87 344

65 566

75,1

19 778

22,6

180

Rok

ýeská republika

Severoþeské hnČdouhelné doly

Podíl na ýR (v %)

HnČdouhelné doly a briketárny1)

Podíl na ýR (v %)

1978

88 844

66 936

75,3

20 077

22,6

1979

90 253

68 224

75,6

20 116

22,3

1980

89 087

66 700

74,9

20 452

23,0

1981

89 613

66 502

74,2

21 185

23,6

1982

91 330

67 001

73,4

22 337

24,5

1983

94 651

70 018

74,0

22 608

23,9

1984

97 072

72 768

75,0

22 219

22,9

1985

94 636

70 884

74,9

21 655

22,9

1986

95 397

72 137

75,6

21 088

22,1

1987

94 763

72 461

76,5

20 130

21,2

1988

92 360

70 835

76,7

19 312

20,9

1989

87 031

67 286

77,3

17 774

20,4

1990

78 976

60 700

76,9

16 466

20,8

1991

76 699

58 930

76,8

16 269

21,2

1992

68 093

51 650

75,9

15 023

22,1

1993

67 024

51 430

76,7

14 334

21,4

1994

59 519

46 630

78,3

11 979

20,1

1995

57 873

45 932

79,4

11 157

19,3

1996

59 675

46 952

78,7

11 821

19,8

1997

57 498

46 019

80,0

10 732

18,7

1998

51 373

40 289

78,4

10 432

20,3

1999

44 907

34 499

76,8

9 896

22,0

2000

50 275

39 510

78,6

10 312

20,5

2001

51 354

40 096

78,1

10 751

20,9

2002

49 244

38 371

77,9

10 372

21,1

2003

50 278

39 725

79,0

10 083

20,1

2004

48 515

37 984

78,3

10 081

20,8

2005

48 773

37 999

77,9

10 307

21,1

2006

49 071

38 283

78,0

10 329

21,0

2007

49 817

39 106

78,5

10 274

20,6

2008

47 563

37 415

78,7

9 732

20,5

2009

45 281

36 453

80,5

8 566

18,9

2010

44 058

35 648

80,9

8 410

19,1

2011

46 782

39 280

84,0

7 502

16,0

2012

43 533

36 816

84,6

6 716

15,4

Poznámka: 1)

Od roku 1990 surová tČžba. Zdroj: Vývoj uhelného hornictví od nejstarších dob do roku 1974, Federální statistický úĜad,1975. Další zdroje: Statistické roþenky z jednotlivých let, FSÚ, ýSÚ, SŠÚ (pro roky 1975–1989); Hornické roþenky 1993–2011; Vývoj uhelného prĤmyslu v þeských zemích do roku 1880, Ludmila Kárníková, Nakladatelství ýSAV 1960.

181

182

Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 Objednávky: [email protected] tel.: +420 274 052 000, +420 274 052 733 Cena 1 výtisku: Kč 280,– ISBN: 978-80-250-2556-7 © Český statistický úřad, 2014 www.czso.cz