Miroslav Lubas a kolektiv

SWECO HYDROPROJEKT a.s. METODIKA ODBORU OCHRANY VOD, KTERÁ STANOVUJE POSTUP KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ A PROTIEROZNÍ OCHRANY POMOCÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ

Miroslav Lubas a kolektiv

◄

Platforma k aktualizaci metodiky 18.2.2015

► 1

METODIKA ODBORU OCHRANY VOD, KTERÁ STANOVUJE POSTUP KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ A PROTIEROZNÍ OCHRANY POMOCÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ

Sweco Hydroprojekt a.s. zpracovával a zpracovává dle dané metodiky několik stupňů a typů projekčních prací: •

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v ČR (rozsah vymezen plochou území celé ČR)

•

Studie proveditelnosti PB PPO v ploše povodí nebo území většího plošného rozsahu (rozsah vymezen hranicí většího územního celku – region, mikroregion, obec; povodím nebo jeho částí – vymezení v souladu s požadavky objednatele)

•

Studie proveditelnosti PB PPO na vybraných úsecích toků a niv (zpravidla se jednalo o řešení v měřítku jednotek až desítek kilometrů toku, včetně nivy)

•

Podrobnější stupně projektové dokumentace PB PPO (DUR, DSP – vycházející z předchozího projektového stupně – strategií, studií, studií proveditelnosti)

Metodika je z hlediska praktického využití projektantem optimálně využitelná do úrovně studie (studie proveditelnosti), pro podrobnější projektové stupně je její využití hůře uchopitelné, projektant musí především vycházet z platné legislativy, která mu stanovuje rozsah a obsah projektových dokumentací (stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky, vodní zákon). Stejně tak využití pro komplexní řešení v rámci řešení v ploše celé ČR je podmíněné. Pokud se ke zpracování podrobnějšího projektového stupně dostane projektant bez předchozích znalostí problematiky s předepsaným postupem držet se dané metodiky při zpracování projektu, metodika jasně neříká jak má v daném okamžiku postupovat. ◄


► 2


Zkušenosti ze zpracování Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v ČR (rozsah vymezen plochou území celé ČR): •

Zpracování strategie v současné době probíhá, jedná se o koncepční dokument jehož součástí bude návrh jaká přírodě blízká opatření jsou v jednotlivých územích (úsecích) vhodná a to z hlediska zemědělské půdy, lesní půdy, vodních toků a niv (v souladu s katalogem opatření PB PO uvedeným v metodice + rozšíření viz dále).

•

Práce jsou prováděny v souladu s metodikou MŽP, v některých bodech je ale nutné postupy uzpůsobit zvolenému plošnému měřítku tak, aby byly proveditelné.

•

V rámci zpracování strategie se ukázal jako nejednoznačně uchopitelný katalog opatření část c. opatření na tocích a v nivě včetně zastavěného území – v rámci dílčích interních metodických postupů bylo nutné jednotlivá opatření v katalogu podrobněji specifikovat tak, aby byl dílčími zpracovateli studie interpretován shodně. Katalog bylo navíc nutné rozšířit o další body (nad rámec opatření 1-6) tak, aby nezůstaly úseky toků bez navrhovaných opatření. Např. bylo doplněno opatření týkající se vodních nádrží na tocích.

Pozn. dílčí problém při zpracování vznikl také existencí novější verze metodiky oproti věstníku 11/2008. ◄


► 3


Zkušenosti ze zpracování studií proveditelností PB PPO v ploše povodí nebo území většího plošného rozsahu: •

◄

Pro tento stupeň projekčních prací je metodika poměrně dobře použitelná, což je dáno tím, že právě pro tyto typy akcí byla nejspíše zpracována. Jedná se o studie, kde se pro dané území řeší komplexně protierozní opatření, zadržení vody v krajině a protipovodňová ochrana, ekologie krajiny a vodních toků..). Při zpracování těchto typů studií se dá poměrně přesně postupovat podle jednotlivých dílčích kroků stanovených metodikou.


► 4


Zkušenosti ze zpracování studií proveditelností PB PPO na tocích a nivách V tomto případě je metodika využitelná pouze v částečném rozsahu, respektive jsou využitelné pouze dílčí části metodiky týkající se toků a niv. Pro projektanta seznamujícího se s metodikou nemusí být jasné podle kterých bodů má přesně postupovat – v tomto případě přebírá funkci metodiky kvalitně zpracované zadání s podrobným seznamem prací – v souladu s dílčími body metodiky, které se týkají daného předmětu plnění. V projektech, které se v naší společnosti zpracovávaly se domníváme, že tyto podklady (osnova předmětu plnění) byly vždy připraveny od zadavatele kvalitně. Jako podnět k aktualizaci navrhujeme, aby aktualizovaná metodika podrobněji specifikovala obsah jednotlivých typů studií, případně projektových dokumentací, včetně ukázky vzorového řešení (obsah, podrobnost, grafické zpracování…..). Na základě zkušeností ze zpracování studií proveditelnosti na tocích v povodí Moravy a Dyje se ukázalo vhodné zpracovat přílohu, která bude sloužit jako podklad pro zapracování opatření do územně plánovacích dokumentací (ZUR, ÚP obcí) nebo územně analytických podkladů. V podstatě se by se mělo jednat o značně zjednodušený souhrnný výstup studie, který by obsahově odpovídal potřebám územního plánování (tzn. jednotlivá opatření by spadala do kategorií opatření využívaných územním plánováním). ◄


► 5


Zkušenosti ze zpracování studií proveditelností PB PPO na tocích a nivách

◄


► 6


Analýza geomorfologického typu toku a analýza současného (návrhového) stavu odklonu vodopisné sítě a niv od potenciálu přirozeného stavu. Přes počáteční rozpaky máme dobrou zkušenost s dílčí metodikou pro stanovení potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě. Jako velmi dobrý krok hodnotíme vypracování zjednodušené verze této metodiky, která do značné míry zjednodušuje a ujasňuje postup hodnocení HMF stavu vodních toků a jejich niv. Výsledky z jednotlivých projektů se nám zdají objektivní a odpovídající našemu subjektivnímu odhadu kvality toku. Stejně tak se nám zdá zjednodušená metodika dobře uchopitelná pro široké spektrum uživatelů a je dobře využitelná jak pro řešení rozsáhlejších území tak pro dílčí úseky toků (v porovnání např. s „konkurenční“ metodikou Doc. Langhammera). Jako bod k zamyšlení navrhujeme významně negativní vliv vzdutí na výsledek hodnocení a to jak v případě stávajícího stavu tak v případě návrhu opatření. V případě širokých niv (Morava, Svratka), jsme potom naráželi na problém, že opatření v úseku meandrového pásu se příliš neprojevila, protože vzhledem k celkové šířce niv nejsou významná. Několikrát jsme v této souvislosti diskutovali hodnocení „redukované šířky nivy“, kde by byl ohodnocen přínos navrhovaných opatření.

◄


► 7


Analýza geomorfologického potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě a současného (návrhového) stavu odklonu vodopisné sítě a niv od potenciálu přirozeného stavu vod. sítě.

◄


► 8


Analýza geomorfologického typu toku a současného (návrhového) stavu odklonu vodopisné sítě a niv od potenciálu přirozeného stavu vod. sítě. V rámci stanovení geomorfologického typu toku je třeba zadat hodnotu Qa. U některých toků se může jednat o hodnotu ovlivněnou vodohospodářskými stavbami výše na toku, což může negativně ovlivnit výsledek analýzy (respektive výsledný typ se nemusí shodovat s přirozeným typem, ale bude odpovídat typu poplatnému novým okrajovým podmínkám). V případě aktualizace metodiky navrhujeme zvážit, jestli je možné toto nějakým způsobem ošetřit, aby vyšel skutečně správný geomorfologický typ.

◄


► 9


Zkušenosti z projednávání opatření navržených v rámci studií proveditelnosti s dotčenými vlastníky a hospodařícími subjekty: Je to určitě jedna z nejproblematičtějších a nejzásadnějších záležitostí z celého zpracování studií proveditelnosti PB PPO, případně dalších projektových stupňů. Na rozdíl od analytické a návrhové části, kde vycházíme z technicky dobře zpracovaných a ověřených postupů, v této etapě narážíme na do jisté míry “nepředvídatelný faktor“ s jehož vypořádáním nám metodika nepomáhá, prakticky tento problém neřeší a nestanovuje postup, respektive podporu při projednávání s vlastníky (pokud to může metodika udělat). Protierozní ochrana ani protipovodňová ochrana nejsou dnes dostatečným motivem pro vlastník k ochotě uvolnit pozemky pro realizaci opatření PB PPO (často se jedná o pozemky jiných vlastníků než jejichž majetek by byl chráněn). Z hlediska protierozních a protipovodňových opatřeních na zemědělských pozemcích (stejně tak ale i revitalizačních opatření), necítíme dostatečnou provázanost metodiky s dotační politikou do zemědělské produkce, respektive jako projektanti nemáme v ruce řádné argumenty pro jednání s vlastníky a zemědělci, které by byly dostatečné zajímavé pro to, aby stavbu umožnili na svých pozemcích realizovat.

◄


► 10


◄


► 11


◄


►


◄

► 13


Ostatní dílčí poznámky k metodice:

◄

•

Na základě zkušenosti se stanovováním hydrologických údajů a povodňových vln v rámci studií proveditelnosti a jejich uplatnitelnosti v podrobnější projektové dokumentaci doporučujeme, aby metodika od určité plochy povodí požadovala zajištění oficiálních hydrologických údajů ČHMÚ (zejména pro protipovodňovou ochranu sídel na tocích a poldry).

•

V rámci aktualizované metodiky by měl být zohledněn také stav v současnosti běžně dostupných podkladů tak, aby byl návrh opatření zpracován v adekvátní přesnosti (např. DMT 5G, LPIS…)

•

Jako zpracovatele studií PB PPO v ploše povodí nás zaráží fakt, že v rámci zpracování problematiky týkající se lesů a lesních půd, není možné si podkladová dat od organizace tato data spravující zakoupit.


► 14

Děkuji za pozornost

Ing. Miroslav Lubas Tel: 261 102 443 Mob: 725 753 638 Mail: [email protected] ◄

►

Miroslav Lubas a kolektiv

Recommend Documents