Proměny prvomájových oslav ve Zlíně v období první Československé republiky (Bakalářská diplomová práce)

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

Proměny prvomájových oslav ve Zlíně v období první Československé republiky (Bakalářská diplomová práce)

Jitka Glabazňová

Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Brno 2013/2014

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé práce panu PhDr. Vladimíru Černému, Ph.D. za cenné rady a připomínky. Dále děkuji panu Ing. Svatopluku Jabŧrkovi, baťovskému pamětníkovi, za věnovaný čas, informace a vzpomínky. V neposlední řadě děkuji zaměstnancŧm Státního okresního archivu Zlín a zaměstnancŧm Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně za pomoc, kterou mi poskytli v prŧběhu vzniku této bakalářské práce. 2

Prohlašuji, ţe jsem předkládanou bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu pouţitou literaturu a prameny.

Datum:

vlastnoruční podpis: 3

Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................... 6

2.

Prameny a literatura ............................................................................................................ 7

3.

Obraz Zlína od konce 19. století po začátek 2. světové války ............................................ 9

4.

5.

3.1

Období do vzniku 1. světové války.............................................................................. 9

3.2

Tomáš Baťa a začátky firmy Baťa ............................................................................. 10

3.3

Baťovský Zlín ............................................................................................................ 12

Historie Prvního máje ....................................................................................................... 16 4.1

Události v Chicagu..................................................................................................... 16

4.2

Ohlasy ........................................................................................................................ 17

4.3

Události v Československu ........................................................................................ 18

Baťovské oslavy ................................................................................................................ 20 5.1

Rok 1924 .................................................................................................................... 21

5.2

Rok 1925 .................................................................................................................... 22

5.3

Rok 1926 .................................................................................................................... 23

5.4

Rok 1927 .................................................................................................................... 24

5.5

Rok 1929 .................................................................................................................... 25

5.6

Rok 1930 .................................................................................................................... 25

5.7

Rok 1931 .................................................................................................................... 26

5.8

Rok 1932 .................................................................................................................... 27

5.9

Rok 1933 .................................................................................................................... 28

5.9.1.

Přípravy .............................................................................................................. 28

5.9.2.

Prŧběh ................................................................................................................. 29

5.10

Rok 1934 .................................................................................................................... 30

5.11

Rok 1935 .................................................................................................................... 32

5.12

Rok 1936 .................................................................................................................... 32

5.13

Rok 1937 .................................................................................................................... 34

5.14

Rok 1938 .................................................................................................................... 35

5.15

Májová soutěţ ............................................................................................................ 36

6.

Zlínské májové oslavy v baťovském duchu ...................................................................... 37

7.

Závěr ................................................................................................................................. 39 4

8.

9.

Prameny a literatura .......................................................................................................... 41 8.1

Prameny ..................................................................................................................... 41

8.2

Literatura .................................................................................................................... 41

8.3

Články v periodikách ................................................................................................. 43

8.4

Internetové zdroje ...................................................................................................... 44

Přílohy ............................................................................................................................... 46 9.1

Seznam příloh ............................................................................................................ 46

9.1.1.

Příloha č. 1: notový zápis „Dělnické hymny“ K prvnímu máji 1890. ................ 47

9.1.2.

Příloha č. 2: Projev z 1. května 1924 .................................................................. 48

9.1.3.

Příloha č. 3: Fotografie baťovských Prvních májŧ ............................................. 50

5

1.

Úvod Tématem mé bakalářské práce je proměna oslav Svátku práce v baťovském Zlíně.

Práce si klade za cíl nastínit prŧběh oslav Prvního máje a jejich doprovodného programu. Časově jsem ji zařadila do meziválečného období. Největší rozkvět města přišel právě totiţ tehdy. V závěru práce také zhodnotím vliv oslav na rozvoj Zlína. Text je rozdělen do pěti kapitol. Do první kapitoly jsem zařadila stručný přehled jiţ vydaných publikací, se kterými jsem pracovala, a přehled archivního materiálu. Pro ucelenější obraz představím v následující kapitole nejdŧleţitější události vývoje Zlína od konce 19. století po začátek 2. světové války. Je třeba také uvést stručnou historii firmy Baťa a představit výrazné osobnosti baťovského Zlína. Následně se pokusím nastínit historii Prvního máje. Popíši události v Chicagu a ohlasy na ně ve světě. Větší pozornost věnuji událostem v Československu. Další kapitolu jsem pojmenovala Baťovské oslavy. Na jejím začátku porovnám prŧběh baťovských oslav se zároveň probíhajícími oslavami komunistickými. V této kapitole rozeberu prvomájové oslavy, jak se kaţdoročně odehrávaly. Výjimkou je pouze rok 1928, k němuţ nejsou dochovány ţádné materiály. V této kapitole se budu věnovat také Májové soutěţi. Nakonec baťovské oslavy Prvního máje porovnám i s těmi nynějšími, které probíhají v duchu baťovských tradic. Jméno Tomáše Bati se ve Zlíně objevuje v současnosti čím dál častěji. Univerzita Tomáše Bati staví nové budovy a výzkumná centra. Otevřen byl Baťŧv institut, který v sobě zahrnuje Krajskou knihovnu Františka Bartoše, Krajskou galerii výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. Naproti tohoto komplexu se brzy bude nacházet Laboratorní centrum Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati. Mohli bychom také připomenout nově postavenou budovu Univerzitního a Kongresového centra pocházející z roku 2010, kde se nachází knihovna Univerzity Tomáše Bati. Za zmínku stojí i Vědeckotechnický park Univerzity Tomáše Bati postavený v roce 2012. Zlín se obrací do minulosti, do doby největšího rozkvetu. Názorným příkladem mohou být tyto výše zmíněné a další stavby nesoucí Baťovo jméno.

6

2.

Prameny a literatura Většina materiálŧ k bakalářské práci je uloţena ve Státním okresním archivu Zlín na

Klečŧvce, kde se nachází fondy BAŤA. Přínosné jsou pro tuto práci zejména sloţky výstřiţkŧ z novin (BAŤA II/8), které se týkají baťovských svátkŧ. Fond BAŤA II/4 obsahuje pozvánky na schŧze o oslavách, pokyny pro organizaci, oběţníky, programy, zpravodaje, seznam hostŧ nebo závěrečné poznatky. Fond BAŤA II/3 nese název Zlatá kniha vítězŧ Májové soutěţe a jsou v něm přehledně zpracované výsledky Májové soutěţe i ocenění. Prameny k Májové soutěţi se vztahují pouze k létŧm 1933 – 1935. Inventář archivu města Zlína nabízí fond Oslavy Prvního máje a také fond obsahující pozvánky na sjezdy, kulturní a společenské akce. Odborná literatura vztahující se k baťovské oslavě Prvního máje je zatím bohuţel velmi skromná. Existuje však celá řada prací týkající se Svátku práce obecně. Z domácí tvorby stojí za zmínku dílo Antonína Boučka z roku 1946 První máj, jeho vznik, historie a význam. Autor ve své knize sepsal základní události od vzniku Svátku práce po rok 1937. O baťovských prvomájových oslavách se okrajově zmiňuje Alexandra Šumpelová ve své publikaci 1. máj, z dějin Svátku práce. Roku 1950, k šedesátému výročí vzniku tohoto svátku, byl vydán sborník Věry Rollové, Zdeňka Šolla a Jiřího Doleţala s názvem První Máj 1890. Práce podrobně a dŧkladně zpracovává události 1. května 1890, vysvětluje význam Svátku Práce a pokouší se zobrazit vývoj dělnického hnutí. Proč První máj je publikace Jiřího Vančury vydaná v roce 1965. V této poměrně malé knize se čtenář dočítá o pŧvodu svátku, o prŧběhu v jednotlivých letech, velkou část věnuje Prvním májŧm KSČ. Obecně jsou tato díla výrazně levicově zaměřená a poplatná době svého vydání. Ze zahraničních prací k Prvnímu máji lze jmenovat dílo autora z bývalé NDR Dietricha Frickeho. Bylo přeloţeno do slovenštiny s názvem Z dejín Prvého mája. Věnuje pozornost událostem hlavně v Německu, všímá si však také počátku a vývoje i v jiných státech, také v ČSR. Velkým přínosem pro mě byla kniha Tomáše Bati Úvahy a projevy. Historií Zlína se zabývá PhDr. Zdeněk Pokluda, bývalý ředitel Státního okresního archivu Zlín, který nyní přednáší na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Z jeho práce Sedm století zlínských dějin jsem převáţně čerpala v kapitole o dějinách Zlína. Z dalších děl Zdeňka Pokludy lze jmenovat Zlín, Baťovi muţi nebo Baťův Zlín. Budování průmyslového a zahradního města (1906-1943).

7

Publikací k dějinám Baťovy továrny a celkově k baťovskému Zlínu je k dispozici celá řada. Například lze uvést dílo Vratislava Garlíka s názvem Baťovy závody a podtitulem Organizace a řízení do roku 1939. Vydáno bylo v Praze roku 1990. Dŧleţitou pro mě byla také publikace od Bohumila Lehára s názvem Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním 1894-1945. Osobnost Tomáše Bati popisuje novinář Antonín Cekota ve svých knihách Geniální podnikatel Tomáš Baťa a Baťa s podtitulem Myšlenky, činy, ţivot a práce. Podařilo se mi také získat informace od baťovského pamětníka. Je jím Ing. Svatopluk Jabŧrek narozený roku 1921 ve Zlíně. Jeho otec, pocházející z Hustopečí u Brna, pracoval u Bati jiţ během 1. světové války. Jako mladý představoval Svatopluk Jabŧrek tzv. „Mladého muţe“.1 Po maturitě na chemické škole pokračoval ve studiu chemie v Brně, kde také nějaký čas pracoval, často se stěhoval, u Baťŧ nebylo neobvyklé měnit pŧsobiště. V současné době je předsedou Klubu absolventŧ Baťovy školy práce. Podle jeho slov má tento klub k letošnímu roku 350 přihlášených členŧ ţijících v mnoha zemích. Někteří členové se scházejí ve vile Tomáše Bati ve Zlíně v tzv. klubové středy.

1

Baťova škola práce pro chlapce byla zaloţena roku 1925, pro dívky aţ roku 1929. Baťa přijímal absolventy měšťanských škol a niţších středních škol, aby je naučil samostatnému a podnikatelskému myšlení. Škola trvala tři roky a kaţdý student také chodil do práce. Jako normální zaměstnanec pracoval čtyřicet hodin týdně a krom toho chodil ještě na tři hodiny denně do školy. POCHYLÝ, Jaroslav: Baťova průmyslová demokracie. Praha 1990, s. 80 a 85. „Členové byli přijímáni na základě přijímacích zkoušek., které byly poměrně náročné. Absolventi často jezdili do zahraničí, ţeny se stávaly manţelkami významných muţů. Ti si je vybírali, protoţe věděli, ţe Baťova mladá ţena mívala všeobecný přehled, uměla se chovat, starat se o rodinu.“ Svědectví Ing. Svatopluka Jabŧrky zaznamenané dne 8. 11. 2013, vila T. Bati.

8

3.

Obraz Zlína od konce 19. století po začátek 2. světové války

3.1

Období do vzniku 1. světové války Od 70. – 80. let 19. století se poklidná, tradiční a venkovská podoba Zlína začíná

měnit. Na konci 19. století stál v čele města Mikuláš Kašpárek2. Díky jeho vlivu byla ve Zlíně zaloţena nová škola.3 Kašpárek se také zaslouţil o vznik pokračovací prŧmyslové školy. Vznikaly nové spolky, jako Čtenářský spolek (1885) nebo České kvarteto (1893).4 Od roku 1885 se jednalo o vzniku telegrafního spojení, smlouva mezi Zlínem a Ředitelstvím pošt a telegrafŧ v Brně vznikla o rok později.5 Uţ roku 1850 se začínají ve Zlíně objevovat první pokusy se zaváděním tovární výroby. Lze jmenovat sirkárnu z roku 1850, která však po nějakém čase zanikla. Lépe se dařilo podnikateli pŧvodem zřejmě z Francie Robertu Florimontovi, který ve městě roku 1870 zaloţil továrnu na boty. Zaměstnával aţ 200 zaměstnancŧ a produkty vyváţel i do Egypta.6 Po osmi letech však továrnu prodal a z města odešel.7 Lidé čím dál více zkoušeli samostatně podnikat, vzniklo mnoho nových ţivností, převaţovalo ševcovské řemeslo. Tento rozvoj by se nemohl odehrávat bez peněţní výpomoci. Roku 1868 k tomuto účelu vznikla z vŧle velkostatkáře Leopolda Haupta8 Občanská záloţna.9 Obuvnická firma Roberta Florimonta sice zanikla, ale následující pokus v tomto odvětví byl jiţ úspěšný. Roku 1894 zaloţili sourozenci Baťovi ševcovskou dílnu. Počet

2

Mikuláš Kašpárek (1839-1899), starosta Zlína 1870-1882 a 1885-1898. Roku 1849 při poţáru města shořela i školní budova, děti se posléze učily v provizorních prostorách. Po vzniku obecné avšak malé školy roku 1857, usiloval starosta Mikuláš Kašpárek o stavbu nové, větší, měšťanské školy. Státní okresní archiv Zlín: Archiv města Zlína (dále jen AMZ), inv. č. 126, 21. 9. (Protokoly o schŧzích obecního zastupitelstva); GLABAZŇOVÁ, Jitka: Obraz Zlína za starostování Mikuláše Kašpárka. Seminární práce. Historický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno. Brno 2012, s. 5. 4 POKLUDA, Zdeněk: Sedm století zlínských dějin. Zlín 2006, s. 55. 5 SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 126, s. 167-168. 30. 10. 1886. 6 POKLUDA, 2006, s. 57. 7 Tamtéţ. 8 Roku 1849 zemřel majitel zlínského panství Klaudius Bretton, jehoţ povýšený a arogantní syn toto panství pravděpodobně prohrál v Monaku v kartách. Později jej koupil brněnský obchodník Jan Bergl a následně prodal hraběti Bernardu Stolbergovi. Od něj nakonec koupil celé toto území roku 1860 brněnský továrník Leopold Haupt. Roku 1875 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem „šlechtic z Buchenrode“ a v roce 1901 jej císař František Josef I. povýšil do stavu svobodných pánŧ. Ještě během ţivota svěřil správu velkostatku svým dětem. POKLUDA, 2006, s. 53-54.; GLABAZŇOVÁ, 2012, s. 3. K rodu Hauptŧ viz MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl. I. Praha 2008, s. 334. 9 POKLUDA, 2006, s. 58. 3

9

obyvatel Zlína se pohyboval v druhé polovině 19. století kolem čísla 3000.10 Po vzoru sourozencŧ Baťových se i další lidé pokoušeli podnikat v oblasti obuvnictví. Roku 1899 zaloţil Antonín Červinka svou vlastní obuvnickou dílnu. Další se brzy přidávali. Mohutný nárŧst nastal kolem roku 1906. Tehdy vznikaly firmy J. Prášil a spol., M. Lehr a L. Zapletal, bratři Kuchařové nebo F. Štěpánek.11 V oblasti politiky patřili mezi nejvýznamnější strany pokrokáři, sociální demokraté a národní socialisté. K pokrokářŧm se řadila inteligence a drobnější řemeslníci. Se socialisty sympatizovali většinou dělníci, v jejich řadách byli tehdy k vidění i bratři Baťovi.12 Sociální demokraté pořádali svŧj první Svátek práce roku 1904, národní socialisté se svým prvomájovým programem přišli jiţ roku 1907.13 Ve volbách roku 1908 zvítězili pokrokáři a novým starostou se stal F. Štěpánek.14

3.2

Tomáš Baťa a začátky firmy Baťa Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně do ševcovské rodiny. Ve čtrnácti letech

se přihlásil do ševcovského učení. Svému otci pomáhal s prodejem na trzích, později se rozhodl osamostatnit. Odjel do Vídně, kde s pomocí své sestry Anny15 zaloţil obuvnickou dílnu.16 Ta však neprosperovala, a proto se vrátil zpět ke svému otci do Uherského Hradiště, kde se začal věnovat obchodu.17 Později se rozhodl znovu osamostatnit. Tomášŧv starší bratr Antonín18 v září roku 1894 zaţádal na okresním hejtmanství v Uherském Hradišti o povolení vzniku obuvnické ţivnosti.19 Sourozencŧm Tomáši,

10

POKLUDA, 2006, s. 58. Tamtéţ, s. 64. 12 Tamtéţ, s. 66. 13 Tamtéţ. 14 Dříve měli ve svých rukou radnici konzervativci, převáţně díky rŧzným špinavým a nečestným akcím. Těchto momentŧ si všiml T. G. Masaryk a upozornil na ně v parlamentu. Od r. 1908 se konaly řádné volby. POKLUDA, 2006, s. 67. 15 Anna Schieblová, rodným příjmením Baťová (1872-1936) pomohla bratrŧm zaloţit obuvnickou firmu, starala se o ni i o bratry. Brzy však z firmy odešla. 16 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 12. 17 Tamtéţ. 18 Antonín Baťa (1874-1908), starší s Baťových sourozencŧ, zakladatel firmy, zemřel brzy na tuberkulózu. 19 LEHÁR, Bohumil: Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním 1894-1945. N. P. Svit 1959, s. 10. 11

10

Antonínu a Anně bylo obuvnické podnikání povoleno. Do začátku vloţili dědictví po matce20, která jim odkázala 800 zlatých21, coţ ale nebylo mnoho. Přivezli si dva obuvnické šicí stroje, nějaké noţe a kopyta. Ostatní bylo třeba dokoupit. Poněvadţ neměli dostatek financí, kupovali na dluh.22 V dílně se vyráběla část boty, zbytek dělníci dodělávali doma.23 Díky této strategii mohli sourozenci zaměstnávat více dělníkŧ, aniţ by potřebovali velké prostory. Jiţ rok po zaloţení měl podnik 50 zaměstnancŧ, 10 pracovalo v dílně a 40 dodělávalo obuv doma.24 Brzy však podnik upadl do finanční tísně. Po odchodu Antonína na vojnu připadl podnik pouze do rukou mladšímu Tomášovi. Do konce roku 1896 se dohodnul s věřiteli na splácení, vybral peníze za zboţí a také zavedl výrobu nové obuvi. Na tyto lehké, levné, plátěné střevíce (tzv. „baťovky“) obdrţel poptávky z mnoha míst Rakouska-Uherska.25 Kvŧli narŧstajícímu zájmu bylo třeba dílnu lépe vybavit, přikoupit nové a modernější stroje. Za tímto účelem odjel Tomáš Baťa do Frankfurtu nad Mohanem, kde se nechal inspirovat v továrnách Moenus A. G.26 Pŧvodně se dílna sourozencŧ Baťových nacházela v jednom domě na zlínském náměstí, nyní bylo třeba pronajmout další prostory. Roku 1900 se továrna přestěhovala do jedné z budov zlínského nádraţí, kde se započalo s mechanizací výroby a byla zaloţena strojírna na opravu a údrţbu strojŧ.27 Na konci roku 1904 se vypravil Tomáš Baťa pro novou inspiraci do USA, kde pracoval jako dělník, a odkud si přivezl nové a cenné znalosti.28 Po Antonínově smrti roku 1908 změnil Tomáš název společnosti na T. & A. Baťa.29 Roku 1912 se Tomáš Baťa oţenil s Marií Menčíkovou, sestrou svého kamaráda; o dva roky později se jim narodil syn Tomáš, kterému nikdo neřekl jinak neţ „Tomík“.30

Po vyhlášení 1. světové války odjel Tomáš Baťa do Vídně vyjednat zakázku na výrobu vojenské obuvi. Vracel se s objednávkou na 50 000 párŧ, kterou se rozhodl rozdělit mezi

20

Zemřela, kdyţ bylo Tomášovi 10 let, jejich otec se znova oţenil a rodina se odstěhovala do Uherského Hradiště. 21 BAŤA, 2002, s. 13. 22 LEHÁR, N. P. Svit 1959, s. 11. 23 Tamtéţ. 24 Tamtéţ. 25 Tamtéţ, s. 13. 26 Tamtéţ, s. 13. 27 Tamtéţ, s. 14. 28 BAŤA, 2002, s. 23. 29 KONČITÍKOVÁ, Gabriela – KAŠPÁRKOVÁ, Svatava: Baťovský Zlín. Mladé ţeny. Zlín 2012, s. 26. 30 KONČITÍKOVÁ – KAŠPÁRKOVÁ, 2012, s. 27.

11

všechny zlínské obuvnické dílny.31 Roku 1917 stoupla výroba na 10 000 párŧ vojenských bot denně, firma zaměstnávala 5 000 zaměstnancŧ.32 Ve dvacátých letech se však objevila nová krize, uţ nebyla poptávka po vojenské obuvi. Baťa ji vyřešil zlevněním bot o 50%, mzdu sníţil o 40% a jídlo v závodě zlevnil na polovinu.33 Nedlouho poté byl zvolen do čela města. Starostou se stal dohromady třikrát, poprvé roku 1923, dále 1927 a naposledy 1931.34 V době světové hospodářské krize zakládal Baťa sesterské továrny všude po světě, protoţe věřil, ţe takto bude mít odbyt svých výrobkŧ.35 I přesto se odbytové krizi v prŧběhu roku 1932 nevyhnul a musel začít propouštět dělníky. Během této krize, dne 12. července 1932, havarovalo jeho letadlo chvíli po vzletu z letiště v Otrokovicích36, chystal se na obchodní cestu do Švýcarska. Spolu s ním v letadle zahynul i pilot Jindřich Brouček.37 Nástupcem se stal jeho nevlastní bratr Jan Antonín. Na dokumentech z Tomášova trezoru se psalo, ţe Jan Antonín koupil všechny akcie firmy za 50 milionŧ korun.38 Za doby pŧsobení Tomáše Bati se z nevelkého odříznutého městečka stalo centrum obuvnické výroby.

3.3

Baťovský Zlín Na počátku dvacátých let bydlelo ve Zlíně něco málo přes 4 000 obyvatel, roku 1930

uţ to bylo 21 582 a v roce 1937 37 342 obyvatel.39 Lidé přicházeli za prací, Baťa svým dělníkŧm velice dobře platil. „Mzda se dělníkům vyplácela jednou za týden, nikoli měsíčně. Strýc Ing. Jabůrky, ředitel školy kousek od Brna, se nejprve divil, ţe mají zaměstnanci tak nízký plat. Po zjištění, ţe se jedná o týdenní, uznal, ţe Baťa svým lidem platil velice slušně. Mladí lidé si bez problému ušetřili peníze na budoucí rodinný ţivot, měli peníze i na koupi baťovského domku. I odměny

31

Těmi firmami byly T. & A Baťa Zlín, František Štěpánek, bratři Kuchařové, Antonín Červenka, Ludvík Zapletal. BAŤA, 2002, s. 27.; LEHÁR, N. P. Svit 1959, s. 24. 32 BAŤA, 2002, s. 27. 33 KONČITÍKOVÁ – KAŠPÁRKOVÁ, 2012, s. 28. 34 Tamtéţ. 35 LEHÁR, N. P. Svit 1959, s. 48. 36 Otrokovice (Baťov), nacházejí se asi 10km od Zlína. Dříve se tomuto místu říkalo Bahňák, území se totiţ nacházelo v baţinaté a močálovité krajině. 37 LEHÁR, N. P. Svit 1959, s. 55.; POKLUDA, 2006, s. 97. Podrobný rozbor prŧběhu a příčin havárie Baťova letounu viz KELLER, Ladislav: Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1., 1918 – 1939. Cheb 2009, s. 178 – 187. 38 LEHÁR, N. P. Svit 1959, s. 55. 39 Údaje z: POKLUDA, 2006, s. 92.

12

za různé „zlepšováky“ byly bohaté. Vedly se záznamy, kolik daný dělník utratil, kolik si vydělal. Vše bylo zdokumentováno.“

40

Brzy po skončení 1. světové války se Baťa pustil do přestavby Zlína. Typické rodinné domky z červených cihel, plochou střechou a malou zahradou se zde začaly objevovat uţ od roku 1918.41 Postupně vznikaly takto řešené čtvrtě na Letné, Zálešné, Dílech, Kútech a Podvesné. První domky navrhoval Jan Kotěra, v roce 1923 však zemřel a na jeho místo nastoupil jeho ţák František Lydie Gahura.42 Mezi Gahurŧv nejznámější projekt patří „Továrna v zahradách“ (1925), podle jeho návrhu se také stavěla města v zahraničí.43 Ve Zlíně dle jeho představ vznikla nová budova radnice, obchodní dŧm, kino a v neposlední řadě také památník Tomáše Bati. Funkcionalistickou podobu Zlína pomáhali dotvořit architekti Vladimír Karfík (Společenský dŧm, Baťŧv mrakodrap tzv. „jedenadvacítka“) a Le Corbusier. Ve dvacátých letech se ve Zlíně často objevovaly rŧzné epidemie, např. tyfus.44 Zdejší zdravotnictví mělo velice špatnou úroveň. Právě kvŧli místnímu zaostalému lékařství se Baťa v roce 1927 rozhodl postavit nemocnici, na jejíţ stavbu daroval 1 000 000 korun.45 Do roku 1927 totiţ fungovali pro 10 000 zaměstnancŧ Baťových závodŧ pouze dva lékaři.46 Na stavbě této nemocnice spolupracovali dr. Bohuslav Albert, první vedoucí primář a od roku 1932 také ředitel, a František Lydie Gahura.47 MUDr. Jiří Bakala ve své knize tvrdí, ţe Baťova nemocnice byla ve své době pokládána za jednu z nejlepších ve střední Evropě. Díky tomu se roku 1934 ve Zlíně konal III. mezinárodní nemocniční kongres.48 Zlepšily se také ţivotní podmínky ve městě. Z nedaleké přehrady ve Fryštáku byl vybudován přívod pitné vody, do domácností byla přivedena elektřina a plyn, a také se zlepšila kanalizační síť.49 Mimoto vznikaly i nové školy. Celkově dostal vzhled města modernější rysy. Tovární i obytné budovy z červených cihel obklopené zelení jsou stále ve Zlíně převaţujícím prvkem.

40

Podle slov Ing. Svatopluka Jabŧrky. Zaznamenáno dne 8. 11. 2013, vila T. Bati Zlín. POKLUDA, Zdeněk: Baťův Zlín. Budování průmyslového a zahradního města (1906-1943). Zlín 2011, s. 1. 42 NOVÁK, Pavel: Zlínská architektura 1900-1950. Zlín 2008, s. 289. 43 Tamtéţ, s. 63-64. 44 HAVELKOVÁ, Lenka: Personální a sociální politika Baťova koncernu. Diplomová práce. Katedra historie, Univerzita Palackého Olomouc. Olomouc 2004, s. 17. 45 BAKALA, Jiří: Baťova nemocnice 1927-2002. Zlín 2003, s. 16. 46 Tamtéţ. 47 Tamtéţ, s. 18. 48 Tamtéţ, s. 20. 49 POKLUDA, 2006, s. 95. 41

13

Tomáš Baťa kolem sebe shromáţdil velké mnoţství schopných spolupracovníkŧ. Lze jmenovat Dominika Čiperu, Hugo Vavrečka, Antonína Cekotu, Josefa Hlavničku, nástupce Jana Antonína Baťu, vedoucího výroby pneumatik Jiřího Udrţala, vedoucího Baťovy školy práce Jaromíra Hradila a mnoho dalších. Jan Antonín Baťa (1898-1965) byl nevlastní bratr Tomáše Bati. Po Tomášově smrti řídil Baťovy závody spolu s Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou. Snaţil se jít v Tomášových stopách, ačkoli měl povahu zcela odlišnou. Zdeněk Pokluda ve svém díle Baťovi muţi tvrdí, ţe Jan Antonín si potrpěl na okázalost, ţe se snaţil mnohem více město i továrnu zviditelnit neţ jeho bratr.50 V rámci srovnání prvomájových oslav lze konstatovat, ţe za pŧsobení Jana Antonína měly daleko mohutnější prŧběh. Během 2. světové války se dostal ve Velké Británií na tzv. „černou listinu zrádců národa“, kdyţ jim odmítl levně prodat boty uskladněné v Norsku. Jednání o prodeji se protahovala, aţ Němci Norsko na jaře 1940 obsadili a boty zabavili. Britové Jana Antonína podezírali, ţe obchod záměrně protahoval, aby se Spojencŧm jeho boty nedostaly.51 Dostal se i na „černou listinu“ v USA, kdyţ se snaţil plést do tamější prezidentské volby.52 Odjel tedy do Brazílie, kde zaloţil baťovské město Batatuba, a kde pokračoval v ševcovském podnikání. Dne 2. května 1947 jej Národní soud odsoudil za „nespolupráci s československým odbojem, za bránění v ní svým zaměstnancům a také, ţe se vlastním jednáním dostal na černou listinu jak ve Velké Británii, tak i v USA“.53 Dalším problémem byl spor se svým synovcem Tomášem J. Baťou, ve kterém se jednalo o majetek. V roce 1957 byl navrţen na Nobelovu cenu míru.54 Zemřel v roce 1965 v Brazílii. Antonín Cekota (1899-1995) pracoval pŧvodně v závodě jako dělník. Roku 1928 nastoupil do týdeníku Sdělení jako odpovědný redaktor a po smrti vedoucího B. Ţenatého v roce 1930 přijal jeho místo.55 Ve stejný rok týdeník Sdělení změnil název na Zlín a začal se vydávat třikrát týdně.56 Tisk přinášel zprávy, co se děje ve firmě. Často slouţil jako nástroj propagace Baťových závodŧ. Cekota během prvomájových oslav také skládal hesla pro alegorické vozy.57 Za Protektorátu byl vyslýchán Gestapem a uvězněn.58 Po propuštění odjel 50

POKLUDA, Zdeněk: Baťovi muţi. Zlín 2012, s. 41. POKLUDA, 2012, s. 43. 52 Tamtéţ, s. 44. 53 KUSLOVÁ, Hana: Představení osobnosti J. A. Bati. In: Jan Antonín Baťa – ţivot a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati. Mezinárodní konference. Sborník. Zlín 2. – 3. května 2007, s. 8. 54 Tamtéţ, s. 9. 55 POKLUDA, 2012, s. 50. 56 Tamtéţ. 57 SOkA Zlín: fond BAŤA II/4, inv. č. 20. 58 Antonín Cekota. Dostupné na: http://batastory.net/cs/milniky/antonin-cekota. (ověřeno ke 2. 12. 2013). 51

14

do USA za Janem Antonínem, ten jej však nepřijal. Příleţitost se mu naskytla v Batawě v Kanadě u Tomáše Bati ml., kde pokračoval ve své publikační činnosti.59 Zemřel roku 1995. Dominik Čipera (1893-1963) nastoupil do závodu jiţ ve dvacátých letech, kde zastával funkci zástupce Tomáše Bati. Po jeho smrti byl zvolen i do funkce starosty města a od 1. prosince 1938 vykonával také úřad ministra veřejných prací, nějakou dobu zŧstal i v protektorátní vládě.60 Zasadil se o vznik česko-moravské dálnice.61 Po válce byla továrna znárodněna, Čipera tedy ztratil svoji pŧvodní pozici a dokonce strávil dva měsíce ve vězeňské cele. Po únoru 1948 emigroval do Kanady, kde nastoupil do podniku Tomáše J. Bati.62 Zemřel v roce 1963.

59

POKLUDA, 2012, s. 51. POKLUDA, 2012, s. 56. 61 Tamtéţ. 62 Tamtéţ, s. 57. 60

15

4.

Historie Prvního máje 4.1

Události v Chicagu Za první impulz vzniku Svátku práce je moţné povaţovat události v Austrálii, kde v

polovině 19. století dělníci demonstrovali za zkrácení pracovní doby na osm hodin denně. Roku 1856 se dělníci dohodli vyhlásit den, kdy se nebude pracovat, nýbrţ odpočívat, bavit se a manifestovat za osmihodinovou pracovní dobu. Tímto dnem zvolili 21. duben.63 Poté se události kaţdoročně opakovaly. Výraznější projevy a manifestace však pocházejí aţ z Ameriky, kde od roku 1872 probíhaly demonstrace za uznání tohoto poţadavku. Organizování se ujala Federace odborových svazŧ. Dne 24. června 1878 byla osmihodinová pracovní doba přijata kongresem, ale pouze ve státních podnicích.64 Roku 1884 schválila Federace odborových svazŧ výsledky jednání a vyhlásila na 1. května 1886 stávku jako podporu zavedení osmihodinové pracovní doby.65 Kvŧli svým poţadavkŧm bylo dne 16. února 1886 propuštěno 1200 dělníkŧ z továrny McCormika66 na ţací stroje.67 Propuštění dělníci se později shromaţdovali na schŧzích, kde se probíraly moţnosti, řešily se střety s pinkertonci68 a domlouvaly se stávky. Dne 1. května uspořádalo stávku více neţ 25 000 dělníkŧ, další stávkující se připojili v následujících dnech. Během třetího dne demonstrace byl v potyčce mezi stávkujícími a stávkokazi zabit minimálně jeden dělník,69 policisté začali střílet do proti sobě jdoucího davu. V návaznosti na toto zabití se dne 4. května se konalo shromáţdění dělníkŧ na Haymarket Square v Chicagu, které přerušili zasahující policisté a výbuch bomby. Antonín Bouček ve své knize První máj, jeho vznik, historie a význam, události popisuje následovně: „V první chvíli domnívali se všichni přítomní, ţe je to výstřel z děla. A vtom jiţ policie zahájila palbu. Kde kdo utíkal. To vše odehrálo se náhle a neočekávaně. Lidé, zasaţeni kulemi policistů, padali. Také někteří 63

ŠUMPELOVÁ, Alexandra: 1. máj. Z dějin Svátku práce. Gottwaldov 1989, s. 2. BOUČEK, Antonín: První Máj. Jeho vznik, historie a význam. Praha 1946, s. 7. 65 ŠUMPELOVÁ, 1989, s. 2. 66 Cyrus McCormic (1809-1884) spolu se svým bratrem Leanderem Jamesonem zaloţil v továrnu na ţací stroje - McCormick Harvesting Machine Company. Ve 40. letech 19. století se přestěhovali do Chicaga. 67 BOUČEK, 1946, s. 9. 68 Pinkertonci jsou členové ozbrojené sloţky policie, kteří zastrašovali stávkující dělníky. Tuto skupinu zaloţil Allan Pinkerton roku 1850. 69 BOUČEK, 1946, s. 10.; porovnání: ZAGLADIN, Vadim Valentovič – TIMOFEJEV, Timur, a kol.: Mezinárodní dělnické hnutí 2. Historické a teoretické otázky. Dělnické hnutí v období přechodu k imperialismu (1871-1904). Praha 1981, s. 183. Uvádí mrtvých šest. Porovnání: Britské listy. Události v Chicagu. Dostupné na: http://www.blisty.cz/files/temata/prvnimaj/chicago.htm. (ověřeno k 13. 12. 2013). Uvádí mrtvé „nejméně dva“. 64

16

policisté byli raněni ve zmatku vlastními kolegy. Teprve později dozvěděli se dělníci, ţe byla vrţena proti postupující policií puma. Ţe bylo zákeřně stříleno po řečnících…“70 Avšak toto shromáţdění nijak nevyzývalo k boji, nemělo agresivní charakter, snaţilo se diskutovat v klidu. U soudu odsouzený Albert Parson uvedl, ţe kdyby jeho účastníci opravdu očekávali násilí, své dvě děti by na náměstí rozhodně nepřivedli.71 Z tohoto útoku s následným vrţením bomby byli obţalováni anarchističtí redaktoři Abeiterzeitung Augustin Spies a Michal Schwab, dále redaktor Allarmu Albert R. Parsons, sazeč Adolf Fischer a dělníci Jiří Engel, Samuel Fielden, Louis Lingg a Oskar Neebe.72 Soud odsoudil k trestu smrti pověšením na šibenici prvních sedm jmenovaných muţŧ a Oskara Neebeho k patnácti letŧm vězení.73 Očitý svědek Malvern Thompson popsal, ţe slyšel Spiese a Schwaba mluvit o bombě, Harry Gilmer zase tvrdil, ţe viděl Spiese bombu zapalovat.74 Louis Lingg spáchal sebevraţdu jeden den před plánovanou popravou, kdyţ si ve své cele zapálil dynamitovou patronu v ústech.75 Čtyři z výše zmiňovaných (Spies, Parsons, Fischer a Engel) zemřeli na šibenici 11. listopadu 1887.76 J. Altgeld, nově jmenovaný guvernér státu Illinois, připustil, ţe viníkŧm nebyla prokázána opravdová vina, a ţe soud byl evidentně zmanipulovaný, proto zbylé tři odsouzené omilostnil.77

4.2

Ohlasy Ve Francii se dělníci usnesli na svolání manifestace na 10. června 1888, na níţ měli

přednést své poţadavky. Odpověď jim měla být sdělena během manifestace naplánované na 24. února.78 Jelikoţ se nápad líbil, bylo dohodnuto, aby se podobné akce kaţdoročně opakovaly vţdy 1. května jako památka na popravené vŧdce z Chicaga. Američané tento návrh přijali roku 1888, Francouzi pak rok následující. Schválen byl na Mezinárodním 70

BOUČEK, 1946, s. 11. The dramas of Haymarket. Act II: Let your tragedy be enacted here. Dostupné http://www.chicagohistory.org/dramas/act2/act2.htm. (ověřeno k 10. 12. 2013). 72 BOUČEK, 1946, s. 12. 73 ZAGLADIN – TIMOFEJEV. 1981, s. 184. 74 The dramas of Haymarket. Act III: Toils of the law. Dostupné http://www.chicagohistory.org/dramas/act3/act3.htm. (ověřeno k 13. 12. 2013). 75 BOUČEK, 1946, s. 17. 76 ZAGLADIN – TIMOFEJEV. 1981, s. 184. 77 .Tamtéţ, s. 184. 78 BOUČEK, 1946, s. 22. 71

17

na:

na:

socialistickém sjezdu konaném od 14.79 do 20. července 1889 v Paříţi,80 který je také počátkem Druhé internacionály. Na kongres se sjelo 412 delegátŧ z dvaceti zemí světa. Nejpočetnější zastoupení měli Francouzi, následovaní Němci.81 Ze zástupcŧ Rakouska – Uherska lze jmenovat: dr. Viktora Adlera, Emila Králíka, Viléma Körbera, Josefa Hybeše, Josefa Franze a Jiřího Habrovského.82 Mimo jiné sjezd poţadoval zakázat práci dětem mladším 14let, mládeţi do 18 let ji povolit pouze na šest hodin denně, vymezit 36 hodin v kuse na odpočinek a moţnost zvolit si z řad dělnictva inspektora pro kontrolu pracovních podmínek.83 Nejznámějším ustanovením paříţského sjezdu se stala jiţ zmíněná dohoda o ustanovení jednoho dne v roce, kdy mohli dělníci volně demonstrovat za své poţadavky. Den 1. květen byl oficiálně uznán za Svátek práce.84

4.3

Události v Československu Dělníci, jako nově vzniklá sociální vrstva, se snaţili zapojit do politické situace,

snaţili se vyjádřit své poţadavky týkající se osmihodinové pracovní doby, chtěli mít moţnost se sdruţovat a komunikovat mezi sebou.85 O povolení jakéhokoliv shromáţdění v Praze bylo nutné si zaţádat u policejního ředitele. Pětičlenná výprava v čele s Josefem Steinerem předloţila návrh na uspořádání a policejní ředitel jej přijal.86 Samozřejmě bylo potřeba vynaloţit větší úsilí k přesvědčení ostatních lidí, aby se k prvomájovému programu připojili. Na jaře 1890 se konaly schŧze dělníkŧ rŧzných povolání, aby se připojili, aby se ozvali, a aby si stěţovali na nevhodné pracovní podmínky.87

79

Sjezd byl zahájen 14. července 1889 v den stého výročí dobytí Bastily. BOUČEK, 1946, s. 23. 81 VANČURA, 1965, s. 9. 82 ŠOLLE, Zdeněk: Dělnické hnutí v českých zemích koncem minulého století (1887-1897). Praha 1951, s. 121 83 ŠOLLE, 1951, s. 119.; ROLLOVÁ, Věra – ŠOLLE, Zdeněk – DOLEŢAL, Jiří: První Máj 1890. Sborník k 60. výročí 1. máje. Praha 1950, s. 16. 84 ŠOLLE, 1951, s. 120.; ROLLOVÁ – ŠOLLE – DOLEŢAL, 1950, s. 18. 85 K tehdejším sociálním problémŧm a vztahŧm dělníkŧ k dalším společenským vrstvám viz např. FASORA, Lukáš: Vzájemné vztahy dělnictva, měšťanstva a aristokracie na platformě řešení sociální otázky 1970-1914. In: HLAVAČKA, Milan – ŘEPA, Milan (eds.): X. sjezd českých historiků. 2. svazek. Ostrava 2013, s. 187-193. 86 BOUČEK, 1946, s. 39. 87 ROLLOVÁ – ŠOLLE – DOLEŢAL, 1950, s. 40. 80

18

Zaměstnavatelé se dělnických povstání na 1. května obávali, často psali na okresní hejtmanství a ţádali o policejní ochranu.88 Rakouská vláda vydala jako opatření proti dělnickému shromaţdování a nedovolenému zastavení práce na 1. května oběţník, ve kterém upozorňovala, ţe takové jednání je povaţováno za trestné.89 Císař František Josef I. dokonce vyčítal politickým úřadŧm nízké úsilí v postupu proti dělníkŧm, coţ mělo podle něj za následek sníţení autority státu.90 Dělníci však ve svých snahách o vlastní První máj pokračovali.91 Nakonec se jim úsilí vyplatilo, a mnoho zaměstnavatelŧ den volna pro své dělníky na 1. května povolilo.92 V den Prvního máje se zastavila činnost trhŧ i továrny zastavily provoz. Více neţ 132 tisíc osob se 1. května 1890 připojilo k prvnímu Svátku Práce v Rakousku-Uhersku. V Praze se shromáţdilo kolem 35 tisíc osob na Střeleckém ostrově, aby si vyslechlo proslovy.93 Stávkovalo zde 13 podnikŧ, větší mimopraţské stávky se odehrávaly na Liberecku, kde protestovali zaměstnanci skláren a textilek.94 Největší demonstrace probíhaly ve Vídni, která zahrnovala stotisícovou účast.95 Na Slovensku se uskutečnily manifestace v Bratislavě, Liptovském Mikuláši a v Košicích.96 Praţský program zahájil socialista Josef Krapka Náchodský, vedení se ujal Karel Dědic a zapisoval obuvnický dělník Tříska.97 Hlavním bodem bylo jednání o osmihodinové pracovní době, o všeobecném hlasovacím právu a o svobodě tisku.98 Po skončení projevŧ se dav odebral ze Střeleckého ostrova po Ferdinandově třídě (dnes Národní). Cestou jej doplňovali studenti i praţští socialisté.99

88

ROLLOVÁ – ŠOLLE – DOLEŢAL, 1950, s. 49. Tamtéţ, s. 51. 90 Tamtéţ. 91 Vyhlášení moravského místodrţitele: „Jelikoţ pak jest mou povinností o to pečovati, aby všude byl veřejný pokoj a pořádek zachován, tak jsem nucen blahovolné avšak váţné napomenutí k rozumu a zdravému smyslu dělnictva vydati a je vyzvati, aby se 1. máje kaţdého nezákonného počínání, kaţdého demonstrativního shromáţdění jakoţ i kaţdé účasti při některých, snad cizími kazimíry vyvolaných výtrţnostech bedlivě zdrţeli, jelikoţ by opak pro ně samé, jakoţ i pro jejich milé jen nejosudnější následky v zápětí mohl přivoditi. Proti původcům a účastníkům při takových výtrţnostech bude s veškerou přísností zakročeno.“ ROLLOVÁ – ŠOLLE – DOLEŢAL, 1950, s. 53. 92 ROLLOVÁ – ŠOLLE – DOLEŢAL, 1950, s. 60. 93 FRICKE, Dieter: Z dejín Prvého mája. Bratislava 1983, s. 14. 94 ŠOLLE, 1951, s. 124. 95 Tamtéţ, s. 133. 96 ŠUMPELOVÁ, 1989, s. 4. 97 BOUČEK, 1946, s. 42. 98 ROLLOVÁ – ŠOLLE – DOLEŢAL, 1950, s. 73. 99 BOUČEK, 1946, s. 44. 89

19

I v následujících letech byly svolávány schŧze na Střeleckém ostrově. Politické události se vţdy promítly do programu a zaměření oslav. Do konce roku 1906 byla hlavním prvomájovým poţadavkem snaha dosáhnout rovného a tajného volebního práva. Koncem tohoto roku se akce zdařila.100 Léta 1904 a 1905 byla ovlivněna rusko-japonskou válkou a ruskou revolucí. Dělníci s revolucí sympatizovali a poţadovali všeobecné volební právo.101 První máj roku 1914 byl ve znamení prosazování míru a odsuzování války. Během 1. světové války se socialisté příliš neprojevovali. Organizovaly se pouze schŧze stran, probíhaly stávky, nebo se drţela hladovka.102 Rok 1918 byl opět ovlivněn událostmi v Rusku, a to Říjnovou revolucí. V Praze se tehdy shromáţdilo údajně 120 tisíc lidí.103 Po válce si politické strany samy tvořily své První máje, kde hovořily o programu strany a o vlastních zájmech a názorech. Od roku 1921, tedy od vzniku komunistické strany Československa, probíhaly První máje pod komunistickým vlivem.104 Ve Zlíně však svou mohutností převládaly prvomájové oslavy po baťovském zpŧsobu.

5.

Baťovské oslavy V únoru 1918 dělníci v Baťově partnerském závodě Embas v Pardubicích105 vystoupili

s poţadavkem zvýšení mzdy o 40%, zkrácení pracovní doby o 5 hodin za týden, vzniku odborŧ a také chtěli volno na den 1. května. Neuspěli pouze se zvýšením mzdy, ostatní poţadavky jim byly schváleny.106 Dne 1. května 1918 proběhly ve Zlíně první oslavy Svátku práce. Sešlo se několik tisíc lidí, aby protestovalo proti Rakousku-Uhersku. Z Mladcové vyjely tři vozy ozdobené červenobílými barvami, barvami velezrady.107

100

FRICKE, 1983, s. 16. ŠUMPELOVÁ, 1989, s. 4. 102 FRICKE, 1983, s. 18. 103 ŠUMPELOVÁ, 1989, s. 4. 104 „Pod vlajícími rudými prapory přihlašujeme se v den 1. května také my, proletáři českoslovenští, do světové fronty mezinárodního revolučního zápasu proti kapitalistickým řádům. I my chceme býti ode dneška spolehlivou divizí mobilizované armády, účastnící se aktivně ohromného souboje chudých, pracujících lidí celého světa s bohatými, vykořisťujícími příţivníky celého svět.“ Takto zní prohlášení májové manifestace v roce 1921 komunisticky smýšlející části sociální demokracie. VIMR, Vladimír: 70 májů v kresbě a karikatuře. Praha 1960, s. 43.; BOUČEK, 1946, s. 103. 105 Tato továrna byla otevřena na počátku roku 1917. LEHÁR, N. P. Svit 1959, s 25. 106 ŠUMPELOVÁ, 1989, s. 6. 107 První máj ve Zlíně slavilo i 130 000 osob. Sedmička. Roč. 2, č. 7, s. 8. 101

20

V letech 1919 aţ 1924 se pořádaly oslavy dělnické. V předvečer se hrálo divadlo, ráno lidé kupovali rudé karafiáty a rudé odznaky. Prŧvod, jenţ zahrnoval pouze několik set členŧ, vyšel z nádraţí na náměstí, aby vyslechl proslovy.108 Baťovská oslava Prvního máje byla vţdy do detailu naplánovaná. Zaměstnanci se této události povinně účastnili, účast se kontrolovala. V případě neúčasti by se dotyčný mohl dostat do problému.109 Dílny se vţdy v tento den změnily na jídelny, kde spolu jedli zaměstnanci a jejich rodiny. Ve Zlíně se objevily kolotoče, střelnice, skluzavky, houpačky a mnoho dalších lákadel pro děti. Všechny tyto atrakce byly zdarma.110 Hosté měli moţnost vyuţít připravené vlaky do Zlína, najedli se a také si uţili příjemnou zábavu na připravených programech. Neobjevovaly se nějaké problémy, lidé se neopíjeli a nedělali nepořádek. Ing. Svatopluk Jabŧrek vzpomínal, ţe Baťovi Mladí muţi a Baťovy Mladé ţeny se uměli chovat společensky a na úrovni.

5.1

Rok 1924 Ke konci dubna oznámil Tomáš Baťa svým spolupracovníkŧm, ţe 1. května uspořádá

oslavu na počest práci. Dělníci jeho návrh přijali s nadšením, kaţdý z nich později obdrţel pozvánku, ve které bylo napsáno: „Přátelé, naše pracovní rodina jest tak veliká, ţe se navzájem ani všichni neznáme. Proto sejdeme se v den svátku Práce na 1. máje po celoroční práci k přátelské zábavě. Přiveďte mezi nás svoji manţelku a své děti. Budou nám všichni vítáni. – S přátelským pozdravem Tomáš Baťa.“

111

Byla to první baťovská oslava Svátku práce vŧbec. Od této doby oslavoval Tomáš Baťa se svými dělníky kaţdý rok.112 První Svatek práce se konal ve vile a parku kolem ní. O pŧl deváté ráno přijel první ozdobený vlak z Otrokovic, na kterém stálo: „Baťovci jedou na slavnost 1. máje“.113 Celkově byly do Zlína vypraveny dva vlaky, následující přijel po patnácti minutách.114

108

FRANĚK, Otakar – VERBÍK, Antonín – ŠEVČÍK, Antonín: Pod rudými prapory prvního máje. 1. máj v jihomoravském kraji v dokumentech a vzpomínkách. Brno 1980, s. 222. 109 MAREK, Martin – ŢLEBEK, Jan: Baťa si přál, aby se sešli jako jedna rodina. Ale neúčast nepromíjel. Zlínský deník. č. 102, 2. 5. 2013, s. 2. 110 Svědectví Ing. Svatopluka Jabŧrky, zaznamenáno dne 8. 11. 2013, Baťova vila. 111 Znění dopisu: SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 262. (Výstřiţková sluţba) 112 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 147. 113 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 74. 114 CEKOTA, Vojtěch: Zlínské svátky práce probudil aţ Tomáš Baťa. Mladá Fronta Dnes – Východní Morava. Roč. 14, č. 100, 29. 4. 2003, s. D/3.

21

Vila byla bohatě ozdobena. Nicméně počasí účastníkŧm mnoho nepřálo, protoţe hustě pršelo celý den.115 Městem se poprvé procházel prŧvod Baťových spolupracovníkŧ, poprvé se objevily alegorické vozy a poprvé byly představeny výrobky baťových závodŧ. První prŧvod měřil dva kilometry a počet divákŧ byl odhadován na tři tisíce.116 Všichni se shromáţdili na zahradě svého šéfa, aby vyslechli jeho první prvomájový proslov. Tomáš Baťa v něm hovořil o práci, která byla vykonána i o té, která je ještě čeká. Oznámil, ţe Zlínský kraj je neúrodný a přelidněný, ale ţe díky práci se lidé ve Zlíně mají dobře.117 Všechny Baťovy májové proslovy pŧsobily tak, ţe naplnily člověka optimismem, pocitem, ţe se v závodě má nejlépe. I přes nepřízeň počasí přetrvala dobrá nálada a nadšení, lidé se dobře bavili na připravených atrakcích. Velkým lákadlem byla výstava obuvi, kaţdá dílna tam představila svŧj výrobek.118 Program pokračoval do osmé hodiny večerní, kdy byl zakončen ohňostrojem, hosté opouštěli zahradu vily o pŧl 10 večer.119

5.2

Rok 1925 Jiţ v předvečer Prvního máje odehrál ochotnický krouţek divadelníkŧ představení

Gorali120 v sále Sokolovny. Kolem šesté hodiny ranní byli obyvatelé probuzeni hudbou kapely, procházející se po Baťově čtvrti.121 V pořadí druhá baťovská oslava Svátku práce se konala v mnohem větším rozměru. Tomáš Baťa ji však uţ přesunul do továrny. Snad z dŧvodu nedostačujícího prostoru v areálu vily, či z dŧvodu velkého nepořádku, jenţ hosté nadělali předchozí rok.122 Prŧvod zaměstnancŧ procházel Zlínem, kaţdé oddělení se nějak reprezentovalo, ať uţ jeho pracovníci připravili alegorický vŧz nebo nesli vlastní výrobky. Dvoukilometrový prŧvod v sobě zahrnoval na 10 000 osob. Pozornost upoutal vŧz modelárny, který vezl střevíc

115

SOkA Zlín: fond BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 262. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 74. 117 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 147-148. Celé znění viz příloha č. 2. 118 PAGÁČ, Jaroslav: Tomáš Baťa a 30 let podnikatelské práce. Praha 1926, s. 197. 119 PAGÁČ, 1926, s. 198. 120 Je to hra o čtyřech dějstvích ze ţivota slezských horalŧ, kterou napsal František Sokol-Tŧma. SOkA Zlín: fond BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 71. 121 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 71. 122 BOBÁK, František: Vzpomínky na zlínské První máje. Zlínský deník. Roč. 18, č. 101, 30. 4. 2007, s. 7. 116

22

2,60 m dlouhý.123 Také vyrobené boty na ukázku dopravila cyklistická štafeta i prezidentu republiky. Štafeta vyrazila ze Zlína 30. dubna po poledni, přes Kroměříţ do Brna, Jihlavy, Kutné Hory, přes Brandýs nad Labem do Prahy.124 Ve Zlíně se v ten den objevily stánky s občerstvením, a dokonce se smělo kouřit v areálu továrny.125 Krátce před dvanáctou hodinou se rozezněly fanfáry, které uváděly začátek proslovu. Baťa se oslav neúčastnil, protoţe se zrovna v tu dobu nacházel na své pracovní cestě do Indie. Slavnostní projev však napsal a poslal jej pomocí kabelogramu126 do Zlína. V něm psal o vzájemné dŧvěře a pomoci.127 K zástupu zaměstnancŧ promluvil ředitel Blaţek.128 Obědy, svačiny i večeře se vydávaly v kuchyni, návštěvníci si mohli připravené jídlo koupit. Jedlo se v jídelně.129 Tomáš Baťa upustil od rozdávání jídla zdarma, jelikoţ se lidé v předchozím roce u stánkŧ prali a chtěli pro sebe ukořistit co nejvíce. Zaměstnanci dostávali poukázky na oběd pro sebe a svoji rodinu.130 Odpolední program byl doprovázen hudbou, a to čtyřmi kapelami. Zahrnoval moţnost navštívit dvě divadelní představení, dvě loutková divadla, kabaret nebo kino. Na výletišti131 vznikl taneční parket.

5.3

Rok 1926 Mezi pátou a sedmou ráno probíhal budíček, zaměstnanci se poté seřadili v továrně do

prŧvodu. Před polednem se lidé shromáţdili na náměstí ke slavnostnímu projevu. V něm Tomáš Baťa chválil úspěchy firmy a v návaznosti daroval milion korun na stavbu závodní nemocnice. Také slíbil věnovat kaţdému novorozenci, který se narodí rodičŧm pracujícím v závodech, tisíc korun. 132 Baťa se snaţil zvýšit ţivotní úroveň svých zaměstnancŧ, ale také se snaţil na vysoké výdělky nalákat budoucí mladé dělníky.

123

SOkA Zlín: fond BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 70. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 71. 125 Tamtéţ. 126 Telegram poslaný přes podmořské kabely, posílaly se tak zprávy přes kontinenty. 127 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 148 128 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 70. 129 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 71. 130 BOBÁK, František: Vzpomínky na zlínské První máje. Zlínský deník. Roč. 18, č. 101, 30. 4. 2007, s. 7.; JECHOVÁ, Eliška: První máje za Tomáše Bati. Zlínské noviny, příloha Madam. Roč. 7, č. 49, 26. 4. 1996, s. 7. 131 Pravděpodobně se jedná o prostor dnešní točny trolejbusŧ u Sportovní haly. 132 BAŤA, 2002, s. 149. 124

23

Oběd byl jednotný: bramborová polévka, maso a chléb. Za něj lidé zaplatili dvě koruny, za moučník 50 hal.133 Odpolední program návštěvníci volili podle vlastních preferencí. Na výběr měli kabaret, balet, cikánskou hudbu, jazzovou hudbu, hudbu vojenské kapely, kino i sportovní utkání. Za zmínku stojí automobilové a motocyklové turnaje Československého Automobilového klubu pro Moravu a Slezsko. Soutěţilo se v rŧzných kategoriích. První disciplínou byla „váha“, vŧz vjel na pohyblivý mŧstek, kde měl za úkol setrvat alespoň 10 vteřin. „Jízda s vajíčkem“ spočívala v tom, ţe spolujezdkyně natáhla ruku s vejcem na lţíci z okna. Řidič projíţděl závodní dráhu a spolujezdkyně nesměla vajíčko ztratit. Dále se soutěţilo ve slalomu, jízdě se sklenicí vody nebo v jízdě pískem.134

5.4

Rok 1927 Kaţdoroční budíček vzbudil obyvatele okolo šesté hodiny ranní. Seřazení zaměstnanci

se vydali ve dvou proudech do města. V prvním prŧvodu kráčeli hosté, členové pěveckého spolku Dvořák, členově S. K. Baťa a zaměstnanci koţeluţen. Druhý tvořili zaměstnanci továrny seřazení podle svých dílen.135 Celkově byl počet členŧ prŧvodu odhadován na 18 000.136 Návštěvníci se shromáţdili opět na výletišti, kde Baťa pronesl další prvomájovou řeč. V ní krátce shrnul statistické údaje o platech zaměstnancŧ, cenách obuvi a o úsporách.137 S obědem se začínalo uţ v 11 hodin, podával se v dílnách, nikoli v jídelně jako předchozí rok.138 V 15:45 se hosté sešli na vrcholu Tlusté hory, kde byl slavnostně poloţen základní kámen turistické chaty Klubu Československých turistŧ.139 Dospělí mohli navštívit kino, či taneční hudbu. Pro děti bylo připraveno loutkové divadlo, kolotoče, houpačky a rŧzné soutěţe. 140

133

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 66. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 66. 135 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 62. 136 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 262. 137 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 149-150. 138 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 62. 139 Tamtéţ. 140 Tamtéţ. 134

24

5.5

Rok 1929 Večer 30. dubna se na prostranství před Obchodním domem konal koncert, po jehoţ

skončení diváci zhlédli ohňostroj. Jako i v předchozích letech, ráno budil Zlíňany budíček a do Zlína se sjíţděly speciálně vypravené vlaky. Zaměstnanci se shromáţdili v továrně, kde utvořili prŧvod. Kromě nich se prŧvodu účastnili i členové rodin. Dav se zastavil na výletišti, odkud z tribuny pronesl Tomáš Baťa kaţdoroční prvomájový proslov. Jeho prvomájová řeč nebyla tak radostná, jako v letech minulých. Především kvŧli neúspěchu na světovém trhu, Baťa si dal za vinu nedosaţení předpokládaných mezd a výkonŧ.141 Následně se přihlášení zaměstnanci spolu se svými rodinami odebrali do dílen k obědu, zatímco ostatní návštěvníci obědvali přímo na výletišti.142 Kromě tradičního oběda měli návštěvníci oslav moţnost najíst se i u rŧzných stánkŧ, v nichţ se prodávaly uzeniny, ovoce, cukrovinky. Z odpoledního programu lze jmenovat taneční kola, provazolezecká představení nebo sportovní utkání.

5.6

Rok 1930 Toho roku byla pozvánka na oslavy pro obyvatele Zlína vcelku originální. Večer před

Prvním májem krouţila tři letadla nad Zlínem a rozhazovala pozvánky lidem.143 Od 18. hodiny se konal tradiční koncert před Obchodním domem, na který po setmění navazoval lampionový prŧvod.144 Od pŧl šesté ráno procházely městem tři hudební kapely a probouzely obyvatele, kteří se pomalu shromaţdovali k prŧvodu. Prŧvod zahajovali chlapci a dívky z Baťovy školy práce v modrém a bílém oblečení. V čele tohoto uskupení kráčel Tomáš Baťa obklopen svými nejbliţšími.145 Po projevu, ve kterém Baťa vzpomínal loňský rok a mluvil o problémech na trhu s obuví, a také o nízkých mzdách, se lidé rozešli na oběd. 146

141

BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 151. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 56. 143 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 47. 144 Tamtéţ. 145 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 48. 146 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 151-152. 142

25

Oslav se vţdy účastnilo mnoho významných hostŧ. Roku 1930 pozvání přijal dr. Jan Herben147. Baťovy závody pochválil a ocenil, ţe Tomáš Baťa, jako jediný hostitel, jej pozval a pohostil, aniţ by ono pozvání bral jako záminku k vyjádření svých přání.148 Letadla, která předchozí den rozhazovala pozvánky, slouţila odpoledne divákŧm. Vstupenky na takový let nabízela tombola, do které lidé kupovali za korunu lístek. Výherce potom dopravili na letiště i zpět autem.149

5.7

Rok 1931 Tradičně se s oslavami začínalo uţ 30. dubna koncertem před Obchodním domem, kde

účinkovalo 560 hudebníkŧ a 19 hudeb.

150

Následoval jej lampionový prŧvod a ohňostroj.

V sále Sokolovny zahráli členové Smíchovského divadla komedii Očkování proti lásce od Marie Příleské.151 Vlastní oslava Prvního máje začala budíčkem kolem šesté hodiny ranní a shromaţdováním lidí do prŧvodu. Baťa ve svém projevu vzpomínal krizi před dvěma lety a také její překonání. Oznámil, ţe ve světě chodí obuto jen 5% obyvatelstva, proto lidi nabádal k další práci.152 Odpolední program na výletišti z velké části představoval koncert. Kino v obou sálech Obchodního domu promítalo nepřetrţitě od 13. hodiny do 19. hodiny. V reproduktorech na výletišti také zazněl kabaret brněnských umělcŧ. Na sportovním stadionu probíhal fotbalový zápas o stříbrný pohár Tomáše Bati.153 Náměstek starosty Josef Zavrtálek pozitivně zhodnotil opatření, jeţ zabránilo vstupu ţebrákŧm. Na speciálně odděleném prostoru dostali snídani, oběd, večeři a 10 korun.154 Kritiku však obdrţel prŧvod, který měl problémy se seřazováním, vznikal chaos a objevovaly se mezery mezi pochodujícími.155 Řešení navrhl pan Šimša. Organizování prŧvodu by podle něj měla zařídit siréna, po prvním zahoukání by se zaměstnanci seřadili do prŧvodu, po druhém by prŧvod vyšel z továrny. Dalším opatřením měl být zákaz vstupu ráno do továrny

147

Jan Herben (1857-1936) český spisovatel, historik, politik. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 48. 149 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 47. 150 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 35.; SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590, s. 70. (Oslavy 1. máje, oslavy 40. výročí zaloţení továren Baťa 1934). 151 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 35. 152 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 152. 153 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 36. 154 SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590, s. 64. 155 Tamtéţ. 148

26

všem kromě účastníkŧ prŧvodu.156 Rovněţ se s kritickým ohlasem setkala představení a akce probíhající v předvečer májových oslav. Podle redaktora Antonína Cekoty i ředitele Josefa Blaţka neměly tyto programy vcelku smysl.157

5.8

Rok 1932 Tomáš Baťa zamýšlel, ţe oslavy v tomto roce vŧbec neproběhnou kvŧli stále se

zvyšující nezaměstnanosti a celkové špatné hospodářské situaci v Evropě. Ještě 48 hodin před začátkem trval na svém rozhodnutí.158 Nicméně pro neustálé prosby zaměstnancŧ oslavu povolil. Proto byla poněkud improvizovaná. I přesto lidé ukázali, ţe mají smysl pro organizaci a prŧvod i program uspořádali.159 Shromáţděný dav Tomáš Baťa pozdravil z balkónu radnice na náměstí a přednesl jim svŧj poslední prvomájový projev. Zahájil jej oznámením, ţe závody mají všechno zaplaceno, ţe nejsou nikomu dluţny. Nabádal mladé muţe v pokračování výroby a v pokračování prodeje obuvi pro „miliardu lidí na světě, která chodí stále bosa“.160 Projevy pokračovaly v závodě – mezi druhou, osmou a třicátou budovou si dav vyslechl řeč jak předsedy závodního výboru Josefa Bruny, tak i Antonína Cekoty.161 Zlínský Sportovní klub uspořádal velkou sportovní slavnost. Jiţ od dopoledne byla ke zhlédnutí řada sportovních utkání, například házená, fotbal, štafeta, box, zápasy řeckořímské nebo volejbal. V 17 hodin proběhl hlavní fotbalový zápas mezi SK Prostějov a SK Baťa.162

156

SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590, s. 66. SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590, s. 69. Tamtéţ? 158 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278. 159 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 16. 160 BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 152-153. 161 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 16. 162 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 279, s. 10. 157

27

5.9

Rok 1933 5.9.1. Přípravy První schŧze, týkající se oslav Svátku práce, se uskutečnila 1. března, další pak 15.

března, kde byl předloţen rozpočet.163 Téhoţ dne se jednalo také o prŧvodu – jak má vypadat, kdy má být seřazen, kudy se bude pochybovat a jak rychle. Dále se probírala čistota v dílnách, organizace kulturního a sportovního programu a v neposlední řadě také doprava a rozpočet.164 Pan Hanačík měl na starosti přípravu venkovního pohoštění, stánkŧ a veškerého zásobování včetně dostatečného mnoţství příborŧ, dodávky obědŧ, fungování bufetu na nádraţí a výletišti a samozřejmě dostatek potravin.165 Pan Holakovský pečoval o čistotu a úpravu objektŧ továrny (včetně sociálních zařízení a chodníkŧ), pan Mečíř se staral o výzdobu, inţenýr Zelinka kontroloval dopravu. S výzdobou Zlína souvisela také činnost doktora Farského a pana Suchého, kteří se zabývali dodávkou chvojí a instalací nápisŧ a praporŧ. Pan Zavrtálek dostal za úkol dohlédnout na úpravu městských čtvrtí. Hudbu zajišťoval pan Hala, pan Strangfeld zábavný program a pan Anderle letadla. Domluvení zvláštních hostŧ organizoval ředitel Blaţek s doktorem Levinským. Seřazení prŧvodu náleţelo Hynku Klinkovskému a Antonín Cekota vymýšlel hesla na standarty. Sportovní program připravoval vedoucí Souček.166 Další schŧze zástupcŧ organizace Svátku práce se konala 23. března, kde se hlavně probíralo vyznamenání vítězŧ Májové soutěţe. Prošel návrh označit vítěze zlatými a stříbrnými odznaky. Vítězové měli povinnost vytvořit vlastní alegorický vŧz, s hesly jim pomohl Antonín Cekota. Dalším bodem programu byla otázka prŧvodu, instalace rozhlasových zařízení a následná zkouška hudby. V neposlední řadě byly třeba vyřešit oficiální pozvánky pro významné hosty a domluvit leteckého akrobata.167 Byla zajištěna celá řada bezpečnostních opatření, včetně prostor pro uloţení kol, místa pro ztracené děti a informační stanoviště.168

163

SOkA Zlín: BAŤA II/4 inv. č. 20. (Poznámky ze schŧze o oslavách 1. máje 1933, Pietní hold u hrobu T. Bati, Pokyny pro organizaci, Oběţníky pořadatelŧm, Program a rozdělení prací pro oslavu 1. máje, Hosté, Alegorické vozy, Poznatky o 1. máji 1933). 164 SOkA Zlín: BAŤA II/4, inv. č. 20. 165 Tamtéţ. 166 SOkA Zlín: BAŤA II/4, inv. č. 20. 167 Tamtéţ. 168 Tamtéţ.

28

Na schŧzích se řešily i stavební práce. Do této oblasti spadala úprava budov v závodě i mimo něj, úprava terénu, stavba tribuny a slavobran, stavba stánkŧ a atrakcí a také úprava interiérŧ.169 Oproti minulým létŧm byla zrušena výzdoba dílen, dŧraz se kladl především na čistotu a pořádek. Květiny jiţ netvořily většinovou výzdobu dílen, v prvé řadě si návštěvníci měli všimnout stánkŧ s ukázkami vlastních výrobkŧ.170 K dodrţování plynulosti prŧvodu vznikla skupina tzv. krajníků.171 Ti udrţovali prŧvod v rovnoměrném tempu, prŧvod i shromáţdění se filmovalo. Roku 1931 se členové prŧvodu seřazovali dost chaoticky a vytvářeli mezi sebou mezery, proto ředitel Josef Blaţek navrhl, aby do něj byli zařazeni pouze zaměstnanci závodu. Zavedené telefonní spojení propojilo celou trasu prŧvodu a pořadatelé se přes něj mezi sebou domlouvali. Ke kaţdému telefonistovi náleţeli dva lidé, kteří fungovali jako spojka mezi telefonem a prŧvodem. Účastníci prŧvodu měli navíc obdrţet alespoň nějaká mávátka či praporky.172 Povinností vedoucího oddělení bylo se přesvědčit o přítomnosti všech zaměstnancŧ a nepřítomné zapsat. Tento seznam odevzdal na osobní oddělení. Jan Antonín Baťa chtěl totiţ vědět, jestli zaměstnanci raději nezvolili program prvomájových oslav, který nabízela komunistická strana.

5.9.2. Průběh Ve světě řádila hospodářská krize, ale ve Zlíně se konala slavnost Prvního máje jiţ po desáté. Oslavy se zúčastnilo kolem 120 000 lidí.173 V předvečer Prvního máje se sešli vítězové Velké májové soutěţe u večeře ve Společenském domě174, kde byli dekorování odznaky.175 Speciálně vypravené vlaky z Prahy, Brna a Bratislavy přiváţely hosty do Zlína.176 Pro jejich pohodlí vznikla narychlo vlečka v Prštném, aby cestující dojeli aţ do závodu. 177

169

Tamtéţ. Tamtéţ. 171 Tamtéţ. 172 SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590, s. 73-74. 173 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kar. 50, inv. č. 278, s. 130. 174 Společenský dŧm je dnešní hotel Moskva. Se stavbou se začalo roku 1931 podle návrhu Miroslava Lorence, dokončen byl však podle Vladimíra Karfíka. Nacházely se v něm kavárny, taneční prostory, společenské místnosti. POCHYLÝ, 1990, s. 96. 175 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kar. 50, inv. č. 278, s. 130. 176 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 125. 177 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 122. 170

29

Samotná slavnost započala po šesté hodině ranní, kdy se mladí muţi Baťovy školy práce, zástupci dílen, vedení firmy i města vydali na Lesní hřbitov, aby zde vzdali hold zakladateli Tomáši Baťovi a poloţili věnec na jeho hrob.178 Stuhy věncŧ obsahovaly hesla. Věnec Jana Antonína Bati hlásal „Plním“, na věnci starosty stálo „Věrně pokračuji“. Heslo městské rady znělo „Budujeme dál“, věnce mladých muţŧ nesly stuţku s heslem „Svému vzoru“. Na ostatních stálo převáţně klasické „Nezapomínáme“.179 Celá pietní akce trvala zhruba 30 minut, poté se dav odebral zpět do centra města. Kolem 9. hodiny ranní se začal shromaţďovat prŧvod v továrně. Druhé zahoukání sirény znamenalo, ţe je prŧvod připraven, po třetím se vydal na pochod za doprovodu 20kapel.180 V 11 hodin se prŧvod zastavil na náměstí Práce, kde se seřadil a vyslechl slavnostní projevy. Tentokrát jej pronášel starosta Dominik Čipera. Chválil v něm uplynulý rok pod vedením Jana Antonína Bati.181 Zaměstnanci a jejich rodiny se odebrali do dílen na oběd. Podávalo se 15dkg masa, bosenské pečivo, moučník, pomeranč a sifon. Celková cena za jeden takto sloţený oběd byla 5.50 Kč.182

5.10

Rok 1934

Tento rok byl ve znamení čtyřicetiletého trvání Baťových závodŧ, tato skutečnost se také odráţela v májové slavnosti. Zúčastnilo se jí přes 130 000 lidí.183 V předvečer oslav se rozsvítily význačné budovy v centru města a konal se slavnostní koncert 150 hudebníkŧ na náměstí Práce.184 Stejný koncert proběhl i následující den ve 13 hodin odpoledne. 185 Dne 30. dubna večer se taktéţ uskutečnila tradiční večeře ve Společenském domě s vítězi Májové soutěţe, kde obdrţeli odznaky. Jako v roce 1933, i nyní se nejprve prŧvod vydal k hrobu zakladatele Tomáše Bati, aby mu vzdal hold. Zde pěvecký sbor Dvořák zazpíval smuteční píseň „Z osudu rukou“,

178

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kar. 50, inv. č. 278, s. 130. SOkA Zlín: BAŤA II/4, inv. č. 20, s. 218. 180 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kar. 50, inv. č. 278, s. 129. 181 Tamtéţ. 182 SOkA Zlín: BAŤA II/4, inv. č. 20. 183 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 88. 184 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 98. 185 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 91. 179

30

následovaly dvě minuty ticha. Poté pronesl projev starosta Dominik Čipera následovaný dalšími dvěma minutami ticha.186 V čele letošního prŧvodŧ stáli Mladí muţi z Indie, Velké Británie, Švýcarska, Egypta, Německa, Francie, Polska a Československa se svými vlajkami. Za nimi pochodovali zaměstnanci oblečení do rŧzných barev, projíţděly alegorické vozy a pochodovala kapela. Např. oddělení gumáren vytvořilo alegorický vŧz z pneumatik postavených do tvaru legendární obludy z jezera Loch Ness.187 První řady prŧvodu se uţ shromaţdovaly na náměstí Práce, zatímco poslední stále čekaly na svŧj pochod v továrně. Od 11 hodin hovořil k davu předseda závodního výboru strojník Josef Bruna, starosta města Dominik Čipera a šéf závodu Jan Antonín Baťa.188 Bruna jménem všech zaměstnancŧ poděkoval Janu Antonínu Baťovi za vedení a slíbil další mnohaletou spolupráci vedoucí k dalšímu rozkvětu a rozvoji firmy i města; mimoto popřál J. A. Baťovi k jeho jmenování čestným občanem města Zlína.189 Po skončení slavností, po slavnostním obědě ve Zlíně, se oslavy přesunuly na letiště v Baťově, kde návštěvníci očekávali přílet pilota Šerhanta ze sesterské továrny v Indii ve svém malém jednomotorovém letadle De Hawilland Puss Month.190 Od 15 hodin se zde konal letecký program. Nejprve se vypravila skupina letadel naproti pilotu Šerhantovi a doprovodila jej aţ na letiště, poté odstartovala třímotorová letadla na cestu do jiţní Afriky a nakonec bylo moţné zhlédnout leteckou akrobacii.191 Oslavy doprovázel také sportovní doprovodný program. Sehrál se fotbalový zápas mezi SK Baťa Praha a SK Baťa Zlín o pohár T. Bati. Od 15:00 hrály ţeny SK Baťa Zlín házenou proti Moravské Ostravě a od 16:30 nastoupilo fotbalové muţstvo SK Plzeň proti SK Baťa Zlín. Přestávky mezi zápasy byly vyplněny štafetami.192

186

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 88. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 85. 188 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 91. 189 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 88. 190 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 92. 191 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 91. 192 Tamtéţ. 187

31

5.11

Rok 1935

Slavnost začala jiţ 30. dubna večer pietní akcí na Lesním hřbitově. Nově ji přeloţili jiţ na předvečer oslav. Pro projevu starosty Dominika Čipery následovala minuta ticha. Tuto pietní vzpomínku ukončil zpěv chorálu a hudba lesních rohŧ.193 Od čtvrt na osm večer procházel lampionový prŧvod městem a v osm hodin večer se konal koncert na náměstí Práce, vystupoval sbor o čtyřech tisících ţákŧ a ţákyň Baťovy školy práce doprovázený od desáté hodiny večerní ohňostrojem.

194

Ve všech sálech Společenského domu a v kině byl připraven

program pro návštěvníky, kteří přijeli za oslavami jiţ 30. dubna. Do pŧlnoci se konal koncert dechové hudby na náměstí Práce.195 Josef Zavrtálek označil program předvečera Prvního máje za zbytečně dlouhý, lidé, podle něj, odcházeli ještě před koncem.196 Následující ráno budila dechová muzika procházející se po městě obyvatele do nepříznivého počasí.

197

Prŧvod a projevy byly tento rok prohozeny, projevy J. A. Bati,

Bruny, a Čipery začínaly v devět hodin ráno a aţ po nich prošel prŧvod městem.198 Po společném obědě zaměstnancŧ se svými hosty v dílnách nebo zakoupeném obědě v jídelnách, mohli návštěvníci odpoledne strávit například na sportovním programu, jenţ nabízel zápas o pohár Tomáše Bati.199

5.12

Rok 1936

S přípravami se začalo uţ s měsíčním předstihem. Pořadatelský sbor měl za úkol vyzdobit město. Skládal se z 30členŧ, kterým pomáhala skupina pracovníkŧ.200 I tohoto roku začíná slavnost v předvečer, větší část se odehrávala v Baťově, kde otevírali nový Společenský dŧm. Po slavnostním projevu vedoucího pomocných závodŧ Hynka Bati budovu otevřela jeho manţelka, paní Baťová, se slovy: „Otevíráme tě, dome zábavy, radosti a přátelství. Buď šiřitelem dobrého Baťova jména do celého světa tak, jako druţné spolupráce a srdečného pohostinství.“201 V rámci otevření se uskutečnil koncert na

193

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 258. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 69. 195 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 254. 196 SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590. 197 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 66. 198 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 254. 199 SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590. 200 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 157. 201 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 190. 194

32

náměstí doprovázený lampionovým prŧvodem. Ten dopochodoval aţ ke Společenskému domu, kde byl uvítán ohňostrojem.202 Další den probudil zlínské obyvatele kaţdoroční budíček v sedm hodin ráno. V deset hodin ráno vyrazil prŧvod ze závodŧ a shromáţdil se na náměstí Práce na slavnostní projev předsedy závodního výboru Josefa Bruny a šéfa J. A. Bati.203 Baťa hovořil ke shromáţděnému davu o nezaměstnanosti a hospodářské obnově. Mluvil o vyuţití nerostného bohatství a vodní síly této republiky i o stavbě silnic a ţeleznic.204 Nad hlavami divákŧ krouţila letadla, uprostřed letěl pilot Šťastný, který se právě vrátil ze sesterské továrny v Indii, v Batanagaru.205 Po skončení proslovŧ zazněla hymna a prŧvod pokračoval do města. Účastnili se ho pouze zaměstnanci továrny, příbuzní jen přihlíţeli.206 Odpoledne se uskutečnila prohlídka jednotlivých dílen továrny. Po prohlídce zazněla v dílnách hudba a tančilo se.207 Odpolední program pokračoval na letišti v Baťově, kde byly organizovány vyhlídkové lety nad Zlínem. Účastníci měli k dispozici dvě letadla Aero 35, dva třímotorové Spartany a Stinsona.208 Z jednoho hangáru vytvořili organizátoři provizorní restauraci, kde hrála hudba. Během dopoledne se proletělo 320 osob, poslední letadlo přistálo v 18:40.209 Zlínský program nabízel sportovní utkání, taneční kola i kina. Na Tlusté hoře u majáku lidé navštívili zoologickou zahradu, další lidé zvolili prohlídku ve Studijním ústavu.210 Od šesté hodiny večerní se pomalu diváci vraceli domŧ speciálně vypravenými i pravidelnými vlaky a autobusy. Podle odhadu se oslavy zúčastnilo 35 000 osob ze Zlína a 80 000 hostŧ odjinud. 211

202

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 47. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 46. 204 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 190. 205 Tamtéţ. 206 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 46. 207 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 47. 208 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 190. 209 Tamtéţ. 210 Tamtéţ. 211 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 168. 203

33

5.13

Rok 1937

Jiţ měsíc před 1. květnem existoval návrh májového programu Svátku práce. Heslo pro rok 1937 znělo: „Větší vývoz – lepší ţivot“.212 V Baťově se 30. dubna od pŧl sedmé večer konal slavnostní koncert. Poté následoval lampionový prŧvod. Z balkonu Společenského domu promluvil Hynek Baťa. V projevu vzpomněl práci, kterou vynaloţili na vysušení baţin okolo Moravy. Na takto vysušených místech později vyrostly nové domky. Projev doprovodila hymna a ohňostroj.213 Májové oslavy se toho roku zaměřily na význam exportu. Těmito oslavami skončila také čtyřměsíční obchodní cesta J. A. Bati, při které navštívil továrny 26státŧ.214 Kromě rodiny jej na letišti v Baťově očekával starosta Dominik Čipera, ředitel Josef Hlavnička, zástupce ministerstva veřejných prací Ing. Weiser, předseda Moravskoslezského aeroklubu dr. Král a za Aeroklub československé republiky Ing. Zdraţílek.215 Po deváté hodině přijel autem z Baťova na náměstí Práce, kde jej uvítali předseda závodního výboru J. Bruna, seřazený prŧvod o 30 000 spolupracovnících a také 90 000 návštěvníkŧ.216 Po slavnostním projevu se prŧvod odebral na pochod do města. Celkem zahrnoval 14 alegorických vozŧ.217 Za zmínku stojí alegorické vozy zobrazující dílny, národy, ale také překáţky ve vývozu nebo dŧvěru v lepší zítřky.218 Jiţ zmíněné heslo se promítlo také do výzdoby Zlína. Vedle brány závodu stály čtyři obelisky s diagramy zobrazujícími vzrŧstající počet zaměstnancŧ.219 K další ukázce Baťovy obuvnické expanze patřila 40 metrŧ dlouhá a 10 metrŧ široká mapa světa umístěná na stěně Velkého kina, na které byla zakreslena letecká trasa firmy Baťa.220 V prŧvodu i po celém městě bylo moţné spatřit transparenty a hesla podporující vývoz. Mezi zdařilejší lze uvést: „Obchodní smlouva je lepší, neţ vyhraná válka“ nebo „Více bot – více chleba“ či „Velká práce hledá velké lidi“.221

212

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 41. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 32. 214 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 32. 215 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 109. 216 Tamtéţ. 217 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 25. 218 Tamtéţ. 219 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 27. 220 Tamtéţ. 221 Tamtéţ. 213

34

Obědŧ pro své zaměstnance a jejich rodiny bylo vydáno 87 500. Rozpočet ukazuje, ţe se za celý den spotřebovalo 110 tisíc kilogramŧ masa (včetně 45 tisíc párkŧ, 15 tisíc debrecínek, 12 tisíc klobás, salámŧ a šunek), 15 tisíc bochníkŧ chleba a 135 tisíc kusŧ pečiva, 8 vagónŧ pomerančŧ a 2 vagóny jablek. Vypilo se 12 tisíc litrŧ mléka, 20 tisíc hrnkŧ čaje a 50 tisíc šálkŧ kávy. 222 Odpoledne ve Velkém kině promítali filmy, na stadionu probíhala sportovní utkání házené či fotbalu. Hosté se zájmem o kulturu mohli navštívit II. Zlínský salon, tj. výstavu československého výtvarného umění. Ve městě se objevila taneční kola, kde vyhrávala hudba, taktéţ hrála v areálu závodu.223

5.14

Rok 1938

S přípravami na prvomájové oslavy se začínalo čím dál dříve. Svátek práce roku 1938 byl představen pod heslem „Budujeme stát“.224 Hlavní náplň hesla představovala myšlenka podnikání a budování v čase minulém, přítomném a budoucím. Minulý čas v prvomájovém prŧvodu reprezentovala skupina lidí oblečených ve středověkém oblečení, stroje představovaly přítomnost a budoucnost spočívala ve vynálezech.225 Kaţdoroční naplánovaný koncert v předvečer Svátku práce a ohňostroj přerušila nepřízeň počasí. Organizátoři se obávali i o samotnou slavnost. Pršelo celou noc, ale i přes to Zlín uvítal přes 100 000 hostŧ.226 Sjíţděli se jiţ od brzkých ranních hodin, kaţdý zaměstnanec své příbuzné a kamarády provedl po závodech. Kaţdý pozvaný host obdrţel v obálce i odznak, který si připevnil na oblečení. Slouţil hlavně k tomu, aby bylo vidět, kde bude daný člověk obědvat. Takto se zamezilo zbytečnému bloudění.227 Prŧvod tvořilo dvanáct proudŧ směřujících na náměstí. V čele kráčeli Baťovi mladí muţi v modrobílém oblečení s odznakem MM (tj. mladí muţi). Mezi nimi se nacházela i skupinka muţŧ ze zahraničí. Kaţdý nesl vlajku své země. Zlín navštívili muţi z Německa, Británie, Francie, Indie, ale i Egypta a dalších zemí.228

222

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 130. SOkA Zlín: AMZ, inv. č. 590. 224 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 21. 225 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 21. 226 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 18. 227 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 20. 228 SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 280, s. 201. 223

35

Do programu oslav byly zařazeny rozsáhlé výstavy týkající se práce v továrně. Obsahovaly ukázku výroby lepené obuvi, galoší, výstavu strojŧ, výrobu punčoch či umělého hedvábí.229 Dále měli návštěvníci moţnost se zajít podívat na výstavu československého výtvarného umění, III. Zlínský salon.230

5.15

Májová soutěţ

První ročník této soutěţe se konal v roce 1933. V prŧběhu tří let, a to let 1933, 1934 a 1935 bylo celkem 177 vítězŧ z řad vedoucích.231 Soutěţilo se snad ve všech odděleních. Vítězové obdrţeli odznaky: velký zlatý, malý zlatý, velký stříbrný a malý stříbrný. Roku 1933 se vítězi velkého zlatého odznaku stali: „chef“ závodu Jan Antonín Baťa, „plnomocník“ závodu Dominik Čipera, ředitel obuvnických továren Václav Rojt, správce obuvnických továren František Klátil a vedoucí v Jugoslávii Tóma Maximović.232 Malým zlatým odznakem byli za tentýţ rok dekorováni Ing. vedoucí nákladního oddělení Konstantin Fiksl, správce koţeluţny dr. Evţen Bělavský, správce gumárny Štěpán Hladký, Josef Lux, František Šlajer, Josef Novák, Ladislav Smetana, John Hoza, Berislav Jeričević, Jan Kuníček, František Tošner a Jean Weil.233 Stříbrných odznakŧ bylo rozdáno daleko více. Velký stříbrný obdrţel vedoucí nákladního oddělení František Malota, nadmistr koţeluţny Miroslav Ekmajer, nadmistr gumárny František Štrajt a mnoho dalších. Malým stříbrným byl vyznamenaný např. skladník laku Vladimír Knězŧ nebo skladník odpadu Josef Barvíř.234 V následujícím roce připadl velký zlatý odznak Ing. Konstantinovi Fikslovi, vedoucímu koţeluţen Hynku Baťovi, Františku Malotovi (továrna ve Francii), Tómu Maximovići a Janu Antonínu Baťovi.235 Roku 1935 obdrţeli vítězové zlaté dvouplášťové hodinky, byli jimi Ing. Konstantin Fiksl, dr. Jiří Udrţal, Frýda Meisel, Josef Hlavnička, John Bartoš a další.236 Dále se vítězŧm rozdávaly zlaté jednoplášťové hodinky a náramkové hodinky.237

229

SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 20. SOkA Zlín: BAŤA II/8, kart. 50, inv. č. 278, s. 15. 231 V roce 1933 58 vítězŧ, v roce 1934 82 a 37 vítězŧ bylo roku 1935. SOkA Zlín: BAŤA II/3, inv. č. 23. (Výsledky májové soutěţe 1933-1934) 232 SOkA Zlín: BAŤA II/3, inv. č. 19 (Zlatá kniha vítězŧ májové soutěţe 1933). 233 SOkA Zlín: BAŤA II/3, inv. č. 19. 234 Tamtéţ. 235 SOkA Zlín: BAŤA II/3, inv. č. 20. (Zlatá kniha vítězŧ májové soutěţe 1934). 236 SOkA Zlín: BAŤA II/3, inv. č. 21. (Zlatá kniha vítězŧ májové soutěţe 1935). 237 SOkA Zlín: BAŤA II/3, inv. č. 23. 230

36

Zlínské májové oslavy v baťovském duchu Za pokračování baťovských oslav vděčí Zlín Nadaci Tomáše Bati, zaloţené Tomášem J. Baťou. Nadace se snaţí navázat na baťovskou tradici, uchovává baťovskou historii a předává tyto znalosti dalším generacím. Podporuje kulturu a vzdělanost, pořádá konference, přednášky, soutěţe. Sídlí v Baťově vile ve Zlíně, dne 1. 5. 1998 byla vila po rekonstrukci otevřena.238 Tomáš J. Baťa ji v roce 1997 Nadaci poskytl.239 Právě zde se odehrává většina kulturních aktivit, mj. také Prvomájové oslavy v baťovském duchu. Májová oslava roku 2001 nabídla účastníkŧm vystoupení dechového a folklórního souboru, přehlídku historického šermu nebo ukázku výcviku policejních psŧ. Podívat se přišlo kolem 3 000 lidí.240 Oslav se v roce 2002 účastnil také Tomáš J. Baťa, jenţ do Zlína přijel se svou rodinou (s manţelkou Sonjou a s dcerou Monicou Pignal). Při této příleţitosti byly také vyhlášeny výsledky vědomostní soutěţe týkající se NATO pro ţáky od šestých do devátých tříd. Tuto soutěţ pořádala Nadace Tomáše Bati.241 Na Prvního máje roku 2003 byly před vilou k vidění dechové a folklórní kapely, maţoretky i historický šerm. Děti se mohly projet na koni a zúčastnit se rŧzných her a soutěţí. Zmrzlinu a limonádu měly k dispozici zdarma.242 Doprovodný program roku 2005 byl obdobný jako v letech předchozích. Mimo jiné se oslav účastnil i Tomáš J. Baťa, kanadský ambasador Bruce Jutzi, hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš a tehdejší primátor Tomáš Úlehla.243 Roku 2006 oslavy navštívil irský ambasador Donal Hamil, taktéţ přijel Tomáš J. Baťa, hejtman Zlínského kraje i primátor města Zlína a další významní hosté.244 Rok 2008 se nesl ve znamení desetiletého trvání baťovských oslav Svátku Práce. Ve vstupní části Baťovy vily byly umístěny fotografie z akcí pořádaných Nadací Tomáše Bati, 238

Nadace Tomáše Bati. Dostupné na: http://www.bata.cz/o-nas/spolecnost-bata/nadace.html. (ověřeno k 16. 12. 2013). 239 Nadace Tomáše Bati. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/Nadace-Tomase-Bati-Vznik.html. (ověřeno k 16. 12. 2013. 240 Prvomájové oslavy přilákaly tisíce návštěvníků. Zlínský a Moravský den. Roč. 4, č. 102, 2. 5. 2001, s. 10. 241 Oslav ve vile se zúčastnil i Tomáš Baťa. Zlínské noviny: Vsetín. Zlín. Kroměříţ. Uherské Hradiště. Roč. 13, č. 102, 2. 5. 2002, s. 21. 242 První máj se ve Zlíně v Baťově vile bude slavit i letos. Mladá Fronta Dnes – Východní Morava. Roč. 14, č. 100, 29. 4. 2003, s. D/3. 243 Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2005. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/PDF/VZ2005.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013). 244 Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2006. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/PDF/VZ2006.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

37

které se uskutečnily během uplynulých deseti let.245 V Baťově vile pro návštěvníky zahrály folklorní skupiny, Bee Gees nebo Robbie Williams revival.246 Prvomájové oslavy roku 2008 byly pro Tomáše J. Baťu posledními. Zemřel v září téhoţ roku. V roce následujícím byla na Prvního máje odhalena busta tohoto podnikatele a promítány fotografie z jeho ţivota.247 Pro děti byla připravena řada atrakcí, ze kterých lze jmenovat lanovky, maňáskové divadlo, jízdu na koni, zhlédnutí folklórních souborŧ, aerobikových vystoupení či šermířských soubojŧ.248 Roku 2010 se na oslavách představila skupina Backwards, jeţ patří mezi jedny z nejlepších kapel Beatles revival. Oslav se zúčastnila nejmladší dcera Tomáše J. Bati Rosemarie Blyth-Bata a také generální ředitel firmy Baťa Eugenio Olabe.249 O dva roky později navštívil Zlín i vnuk Tomáše J. Bati Thomas Archer Bata i obě dvě dcery Tomáše J. Bati. Spolu s nimi se oslav zúčastnila i kanadská ambasadorka Valerie Raymond. Program doprovodila hudební skupina ABBA Revival.250 Za zmínku jistě stojí prvomájový prŧvod v roce 2013, který se snaţil jít v duchu baťovských tradic. Řadil se v ulici Výletní, jeţ se nachází naproti Baťovy vily, a pokračoval na náměstí Míru. Mohla se do něj přidat široká veřejnost.251 Baťovské První máje pořádané od roku 1998 jiţ nemají takovou popularitu ani mohutnost jako v období první republiky. Účastní se převáţně rodiny s dětmi, které tento den tráví na připravených soutěţích. Počet návštěvníkŧ se pohybuje okolo 3000 aţ 4 000. Dle výpovědí účastníkŧ otištěných ve Zlínském deníku z 2. 5. 2013 oslavy nejvíce těší děti. Lidé, pamatující si komunistické oslavy, si tyto baťovské pochvalují a rádi se jich účastní.252

245

Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2008. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/PDF/VZ2008.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013). 246 ŠIDLOVÁ, Marie: První máj slavili Zlíňané společně. Zlínský deník. Roč. 3, č. 103, s. 4. 247 Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2009. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/PDF/VZ2009.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013). 248 Tamtéţ. 249 Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2010. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/PDF/VZ2010.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013). 250 Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2012. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/PDF/VZ_2012.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013). 251 První máj na náměstí i u Baťovy vily, Majáles jako velký Zvěřinec. Magazín Zlín. 5/2013, s. 21. 252 Dle výpovědí v tisku: Zlínský deník. č. 102, 2. 5. 2013, s. 2.

38

6.

Závěr Ve své práci jsem se zaměřila na projevy baťovských Prvních májŧ. Snaţila jsem se

postihnout prŧběhy v jednotlivých letech a jejich vývoj od první oslavy roku 1924 po začátek 2. světové války. Pokusila jsem se zobrazit vliv Baťova koncernu na zaměstnance, ale také Baťŧv zájem o své pracovníky. Někteří autoři povaţují Tomáše Baťu za diktátora, někteří za génia, já jsem se snaţila být ve své práci objektivní. Pro Zlíňany obecně je Tomáš Baťa stále velký pan „chef“ (jak jej zaměstnanci označovali), v jehoţ jménu se staví většina nových budov a areálŧ ve městě. Práce je sepsána převáţně na základě výzkumu archivního materiálu. Pro ucelenější obraz by bylo jistě vhodné spolupracovat s více pamětníky baťovského Zlína, avšak jsem velice ráda, ţe jsem měla tu čest hovořit alespoň s jedním z nich. Baťovská oslava Svátku práce vytvořila během zkoumaných let ve Zlíně tradici. Vznikla myšlenka soudrţnosti jak v práci, tak i během společné zábavy a radosti. Lidé se snaţili najít nové cíle a přemýšleli, co je třeba ještě vykonat pro lepší prosperitu firmy. Všichni zaměstnanci se v ten den spojili a společně slavili. V proslovech se vţdy hodnotil minulý rok a plánoval rok následující. Tyto oslavy posilovaly dŧvěru v šéfa i v celý závod. Zaměstnanci svého šéfa dobře znali, v továrně jej často vídávali. Lidé byli hrdí na svou práci v Baťových závodech. Baťa sám pak své dělníky nepovaţoval jen za pracovní sílu, označoval je za „spolupracovníky“. Kaţdá

oslava

vyţadovala

dobré

organizační

schopnosti.

Vliv

baťovských

prvomájových oslav na dělníky je moţný ukázat na jejich schopnosti postarat se o organizační záleţitosti roku 1932, kdy byly oslavy zrušeny. Lidé se na tyto oslavy těšili. Kaţdoročně se počet návštěvníkŧ zlínských oslav zvyšoval. První rok hosté zaplnili pouze zahradu vily Tomáše Bati, ve třicátých letech počet návštěvníkŧ výrazně převyšoval 100 000, coţ je na Zlín, který měl ve 30. letech 20. století necelých 40 000 obyvatel, vysoké číslo. Ve 20. letech se ještě v tisku mnoho nepsalo o zlínském Svátku práce, od 30. let se situace postupně měnila. Zmínky se nachází také v regionálním tisku Brna, Moravské Ostravy, Olomouce, Prahy, Domaţlic, Liberce, Přerova. Překvapilo mě, jaké detaily a podrobnosti se v tomto „nezlínském“ tisku nachází. V baťovských novinách se zprávy týkající se oslav začaly objevovat jiţ několik týdnŧ před samotnou oslavou, psalo se o doprovodném

39

programu i o obědech. Ještě pár týdnŧ po oslavě se v tisku oslavy hodnotily. Dalo by se říci, ţe ve Zlíně nebylo tehdy většího svátku, neţli právě Svátku práce. Na druhou stranu lze konstatovat, ţe Baťa své dělníky v podstatě kontroloval. Uspořádal jim celodenní program, od ranního budíčku po večerní akce. Baťa stavěl pro své zaměstnance typické rodinné domky, mnoho společenských budov, mateřskou školku, zaloţil noviny. Všechny tyto body posilovaly vazbu mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci. Sociální politika Baťovy firmy byla něčím novým, co mladý dělník do té doby nezaţil. Odpŧrci tohoto systému tzv. batismu, tvrdí, ţe mladí lidé byli přímo ovládáni vedením. V kaţdém případě se však mladým dělníkŧm otevřela cesta k mnoha výhodám, které by jinde v té době jen těţko hledali. Ve vcelku krátké době vybudoval Tomáš Baťa úspěšný prŧmyslový komplex, který nabízel práci mnoha lidem z okolí. Kromě Bati pořádala své První máje ve Zlíně jenom komunistická strana, jejíţ oslavy však měly nesrovnatelně menší rozměry. Roku 1928 čítalo komunistické shromáţdění pouze 300 osob. V parlamentních volbách roku 1925 získali komunisté ve Zlíně 20%, roku 1929 získali 7% a roku 1935 uţ jen 3%.253 Postavení KSČ ve Zlíně tedy výrazně sláblo. Pokud

bychom

srovnávali

baťovské

oslavy

s těmi

předchozími

nebo

i

komunistickými, našli bychom společný bod snad pouze v datu. Předchozí manifestace vţdy vystupovaly s rŧznými poţadavky především politického charakteru, naopak během baťovských prvomájových oslav se dělníci nijak nevyjadřovali, proslovy míval Baťa, případně někdo z vedení. Pojaty byly vţdy tak, aby vzbudily v mladém zaměstnanci odhodlání k práci a snaze něčeho dosáhnout. Kaţdý odcházel s pocitem dŧleţitosti a s vírou v Baťu i v celý závod. Dokázal lidi pro práci v závodě nadchnout a probudit v nich hrdost. Mladí muţi i ţeny se snaţili dělat stále více, neţ se po nich ţádalo. Oslavy zrušili nacisté s nástupem Protektorátu Čech a Moravy. Po 2. světové válce se uţ odehrávaly podle komunistického scénáře. Proměnily se v propagaci strany, oslavu komunistických představitelŧ a Sovětského svazu. V roce 1998 se však pŧvodní pojetí do Zlína vrátilo a na zahradě vily Tomáše Bati je od této doby vţdy k vidění nějaký program.

253

Údaje z: POKLUDA, 2006, s. 90.

40

7.

Prameny a literatura 7.1

Prameny

Státní okresní archiv Zlín Fond Archiv města Zlína Fond BAŤA II/3 Fond BAŤA II/4 Fond BAŤA II/8 Fond BAŤA XVII Fond FOTOARCHIV BAŤA Publikované prameny CEKOTA, Antonín: Jak rostl Zlín. Naše volby 1923-1927. Novým Zlíňanům věnuje volební skupina zaměstnanců fy Baťa a. s. Zlín 1931.

7.2

Literatura

BAKALA, Jiří: 75. výročí zaloţení Baťovy nemocnice. In: týţ (ed.): Baťova nemocnice 19272002. Zlín 2003, s. 15-28. BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002. BOUČEK, Antonín: První Máj. Jeho vznik, historie a význam. Praha 1946. CEKOTA, Antonín: Baťa. Myšlenky, činy, ţivot a práce. Praha 1929. CEKOTA, Antonín: Geniální podnikatel Tomáš Baťa. Toronto 1981. CEKOTA, Antonín – VAŇHARA, Josef: Zlín. Město ţivotní aktivity. Zlín 1935. FASORA, Lukáš: Vzájemné vztahy dělnictva, měšťanstva a aristokracie na platformě řešení sociální otázky 1870-1914. In: HLAVAČKA, Milan – ŘEPA, Milan (eds.): X. sjezd českých historiků, 2. svazek. Ostrava 2013, s. 187-193. FRANĚK, Otakar – VERBÍK, Antonín – ŠEVČÍK, Antonín: Pod rudými prapory prvního máje. 1. máj v jihomoravském kraji v dokumentech a vzpomínkách. Brno 1980. 41

FRICKE, Dieter: Z dejín Prvého mája. Bratislava 1983. GARLÍK, Vratislav: Baťovy závody. Organizace a řízení do roku 1939. Praha 1990. KARFÍK, Vladimír: Vzpomínky. Luhačovice 2012. KISCH, Egon Ervín: Továrna na boty. Socialisovaný Baťa. Gottwaldov 1949. KELLER, Ladislav: Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1., 1918 – 1939. Cheb 2009. KONČITÍKOVÁ, Gabriela – KAŠPÁRKOVÁ, Svatava: Baťovský Zlín. Mladé ţeny. Zlín 2012. KUDZBEL, Marek: Baťa. Hospodársky zázrak. Marianka 2001. KUSLOVÁ, Hana: Představení osobnosti J. A. Bati. In: Jan Antonín Baťa – ţivot a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati. Mezinárodní konference. Sborník. Zlín 2. – 3. května 2007. LEHÁR, Bohumil: Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním 1894-1945. N. P. Svit 1959. LEŠINGROVÁ, Romana: Baťova soustava řízení. 2. vyd. Uherské Hradiště 2007. MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. Praha 2008. PAGÁČ, Jaroslav: Tomáš Baťa a 30 let podnikatelské práce. Praha 1926. POCHYLÝ, Jaroslav: Baťova průmyslová demokracie. Praha 1990. POKLUDA, Zdeněk: Baťovi muţi. Zlín 2012. POKLUDA, Zdeněk: Baťův Zlín. Budování průmyslového a zahradního města (1906-1943). Zlín 2011. POKLUDA, Zdeněk: Sedm století zlínských dějin. Zlín 2006. POKLUDA, Zdeněk: Zlín. Praha 2008. ROLLOVÁ, Věra – ŠOLLE, Zdeněk – DOLEŢAL, Jiří: První Máj 1890. Sborník k 60. výročí 1. máje. Praha 1950. SIMAJCHL, Josef: Vzpomínky baťováka. Gottwaldov 1961. ŠOLLE, Zdeněk: Dělnické hnutí v českých zemích koncem minulého století (1887-1897). Praha 1951. ŠUMPELOVÁ, Alexandra: 1. máj. Z dějin Svátku práce. Gottwaldov 1989. ŠUMPELOVÁ, Alexandra: 100 let od zaloţení firmy Baťa. Výběrová bibliografie z fondů Okresní knihovny. Zlín 1994. TOMAŠTÍK, Marek (ed.): Tomáš Baťa. Doba a společnost. Sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu – 1. prosince 2006. Brno 2007. TUREK, Svatopluk: Batismus v kostce. Gottwaldov 1950. 42

TRNKA, František: Zlínští podnikatelé. Tomáš Baťa a František Čuba. Praha 1998. VALACH, František: Fenomén Baťa. Praha 1990. VANČURA, Jiří: Proč První máj. Praha 1965. VAŇHARA, Josef: Příběh jednoho muţe a jednoho města. Zlín 1994. VIMR, Vladimír: 70 májů v kresbě a karikatuře. Praha 1960. ZAGLADIN, Vadim Valentovič – TIMOFEJEV, Timur, a kol.: Mezinárodní dělnické hnutí 2. Historické a teoretické otázky. Dělnické hnutí v období přechodu k imperialismu (1871-1904). Praha 1981. ZELENÝ, Milan: Cesty k úspěchu. Trvalé hodnoty soustavy Baťa. Kratochvilka 2005. Nepublikované práce GLABAZŇOVÁ, Jitka: Obraz Zlína za starostování Mikuláše Kašpárka. Seminární práce. Historický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno. Brno 2012. HAVELKOVÁ, Lenka: Personální a sociální politika Baťova koncernu. Diplomová práce. Katedra historie, Univerzita Palackého Olomouc. Olomouc 2004.

7.3

Články v periodikách

BAŤOVÁ, Marie: Vzpomínky na první květen. Zlín. č. 17a, 1933, s. 4. BOBÁK, František: Vzpomínky na zlínské První máje. Zlínský deník. Roč. 18, č. 101, 30. 4. 2007, s. 7. CEKOTA, Vojtěch: Zlínské svátky práce probudil aţ Tomáš Baťa. Mladá Fronta Dnes – Východní Morava. Roč. 14, č. 100, 29. 4. 2003, s. D/3 JECHOVÁ, Eliška: První máje za Tomáše Bati. Zlínské noviny, příloha Madam. Roč. 7, č. 49, 26. 4. 1996, s. 7. CHMELOVÁ, Iva: Baťovský První máj: kolotoče zdarma, na oběd byl řízek, a taky pomeranče. Mladá Fronta Dnes – Východní Morava. Roč. 22, č. 101, 2011, 30. 4. 2011, s. B/3. MAREK, Martin – ŢLEBEK, Jan: Baťa si přál, aby se sešli jako jedna rodina. Ale neúčast nepromíjel. Zlínský deník. č. 102, 2. 5. 2013, s. 2. ŠIDLOVÁ, Marie: První máj slavili Zlíňané společně. Zlínský deník. Roč. 3, č. 103, 2. 5. 2008, s. 4.

43

RŦŢIČKA, Jiří: Oslavy 1. máje začínaly ve Zlíně u Bati. Právo. Roč. 13, č. 101, 30. 4. 2003, s. 12. RŦŢIČKA, Jiří: Ve Zlíně se slavilo i u Bati. Právo. Roč. 12, č. 102, 2. 5. 2002, s. 16.

Oslav ve vile se zúčastnil i Tomáš Baťa. Zlínské noviny: Vsetín. Zlín. Kroměříţ. Uherské Hradiště. Roč. 13, č. 102, 2. 5. 2002, s. 21. První máj na náměstí i u Baťovy vily, Majáles jako velký Zvěřinec. Magazín Zlín. 5/2013, s. 21. První máj se ve Zlíně v Baťově vile bude slavit i letos. Mladá Fronta Dnes – Východní Morava. Roč. 14, č. 100, 29. 4. 2003, s. D/3. První máj slavilo ve Zlíně i 130 000 osob. Sedmička. Roč. 2, č. 7, 29. 4. 2010, s. 8. Prvomájové oslavy přilákaly tisíce návštěvníků. Zlínský a Moravský den. Roč. 4, č. 102, 2. 5. 2001, s. 10.

7.4

Internetové zdroje

Britské listy. Události v Chicagu. Dostupné na: http://www.blisty.cz/files/temata/prvnimaj/chicago.htm. (ověřeno k 13. 12. 2013). Encyklopedie baťovství BataStory. Dostupné na: http://batastory.net/cs/. (ověřeno ke 2. 12. 2013). Nadace Tomáše Bati. Dostupné na: http://www.bata.cz/o-nas/spolecnost-bata/nadace.html. (ověřeno k 16. 12. 2013). Nadace Tomáše Bati. Dostupné na: http://www.batova-vila.cz/CZ/Nadace-Tomase-BatiVznik.html. (ověřeno k 10. 12. 2013). The dramas of Haymarket. Act II: Let your tragedy be enacted here. Dostupné na: http://www.chicagohistory.org/dramas/act2/act2.htm. (ověřeno k 10. 12. 2013). The dramas of Haymarket. Act III: Toils of the law. Dostupné http://www.chicagohistory.org/dramas/act3/act3.htm. (ověřeno k 13. 12. 2013).

44

na:

Nadace Tomáše Bati, výroční zprávy Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2005. Dostupné vila.cz/CZ/PDF/VZ2005.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

na:

http://www.batova-

Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2006. Dostupné vila.cz/CZ/PDF/VZ2006.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

na:

http://www.batova-

Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2008. Dostupné vila.cz/CZ/PDF/VZ2008.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

na:

http://www.batova-

Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2009. Dostupné vila.cz/CZ/PDF/VZ2009.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

na:

http://www.batova-

Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2010. Dostupné vila.cz/CZ/PDF/VZ2010.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

na:

http://www.batova-

Nadace Tomáše Bati. Výroční zpráva 2012. Dostupné vila.cz/CZ/PDF/VZ_2012.pdf. (ověřeno k 16. 12. 2013).

na:

http://www.batova-

45

Přílohy

8. 8.1

Seznam příloh

1. Příloha č. 1: notový zápis „Dělnické hymny“ K prvnímu máji 1890 (ROLLOVÁ, Věra – ŠOLLE, Zdeněk – DOLEŢAL, Jiří: První Máj 1890. Sborník k 60. výročí 1. máje. Praha 1950, s. 48-49.) 2. Příloha č. 2: Projev Tomáše Bati z 1. května 1924 (BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín

2002, s. 147-148.) 3. Příloha č. 3: Fotografie baťovských Prvních májŧ: 1. Alegorický vŧz, 1. máj 1936 (SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 450) 2. Prvomájové shromáţdění na náměstí Práce ve Zlíně, rok 1936 (SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 450) 3. Prvomájové shromáţdění na náměstí Práce ve Zlíně, pohled z dolní části, rok 1936 (SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 450) 4. Alegorické vozy z 1. května 1937 (SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 451)

46

8.1.1. Příloha č. 1: notový zápis „Dělnické hymny“ K prvnímu máji 1890. Text napsal J. K. Náchodský.

(zdroj: ROLLOVÁ, Věra – ŠOLLE, Zdeněk – DOLEŢAL, Jiří: První Máj 1890. Sborník k 60. výročí 1. máje. Praha 1950, s. 48-49.)

47

8.1.2. Příloha č. 2: Projev z 1. května 1924 „Spolupracovníci! VÍTÁM VÁS DO SVÉHO DOMU. Přišli jste zblízka i zdaleka na mé přátelské pozvání, abychom společně oslavili Svátek práce. Vidíme se kaţdého dne. Svolává nás k naší společné práci přísný a mocný hlas závodní sirény, zve nás k tuhé práci, tuhému zápasu. K zápasu lidí s materiálem a zápasu lidí s lidmi a někdy i k zápasu se zlými ţivly, kdyţ ohroţují nám naši práci nebo naše domovy. Do továrny chodíme, abychom si tam vybojovali ţivobytí. KDE ŢIVOBYTÍ – TAM ŢIVOT, kde ţivot – tam boj. V továrně není místa a času pro přátelské projevy. Láska patří do rodinných obydlí. A přece naše práce, naše ţivitelka toho vyţaduje, abychom se aspoň jednoho dne v roku sešli ne kvůli výdělku, ale z přátelských pohnutek, ne k dřině a k zápasu, nýbrţ k radosti a veselí. Ne jako dělníci, mistři, nadmistři, správci, ředitelé, nýbrţ jako jedna rodina zúčastněná na stejné práci, rodina beroucí své ţivotní šťávy z jednoho pramene. A TÍMTO DNEM MÁ BÝT DEN DNEŠNÍ. Proto svolává nás závodní siréna, proto nesešli jsme se v továrně, ale sešli jsme se v domě mé rodiny, kam svolaly nás milé zvuky hudby. Vašimi odznaky byly výrobky, které jste s hrdostí nesli v průvodu. To jsou naše prapory. Okolo našeho výrobku budujeme svatozář, jak ji ve staletích rolník vybudoval okolo výrobku svého. Výrobek rolníka je povaţován za boţí dar. Nám musí být náš výrobek tímtéţ. Náš valašský kraj nepoţehnaný, neúrodný, přelidněný jest nejlepší půdou pro bídu. Nechová přírodního bohatství jako uhlí, petrolej, rudu, atd. Staří říkají: „Kdyţ Pán Bůh rozdával kámen, pytel se mu roztrhl, kdyţ dával nám. A i ten kámen máme špatný. Nehodí se ani na cesty.“ Jiní říkávali: „U nás jest konec dobrého chleba, začátek dobré vody.“ A tak dováţíme i chléb pro své rodiny i kámen na své silnice z krajů poţehnanějších. MÁME JEN SVOJI PRÁCI. Jen v práci můţeme čekat lepší budoucnost. Avšak i o tuto práci musíme svádět denně těţké boje v naší vlasti i za hranicemi. Uhájíme si ji jen tehdy, kdyţ budeme mezi sebou stále závodit, kdo dřív a kdo lépe. Proti nepřátelům zjevným i tajným musíme si hájit svou práci, tak jak vidíme rolníka hájit si tu svou hroudu, svoji ţivitelku. Pán Bůh dal nám za to zdravé ruce a zdravý rozum. My, ve Zlíně, pochopili jsme důleţitost práce. Svědky toho jsou ty komíny obklopené četnými zdravými příbytky. Svědkem toho jest

48

výsledek zlínských voleb254, kde jsme si zvolili také práci. A ţe naše práce poctivě slouţí všemu obyvatelstvu, toho důkazem jest dobrá pověst našich výrobků, pronikající do všech částí světa. Máme příčinu těšit se dnes z výsledků naší práce. Budu šťasten, kdyţ toho potěšení budu vidět na všech vašich tvářích. Ţádám vás, abyste si počínali v mém domě jako doma.“ (zdroj: BAŤA, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín 2002, s. 147-148.)

254

Roku 1923 vyhrál Tomáš Baťa obecní volby a stal se novým starostou Zlína.

49

8.1.3. Příloha č. 3: Fotografie baťovských Prvních májů 1. Alegorický vŧz, 1. máj 1936.

(zdroj: SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 450)

2. Prvomájové shromáţdění na náměstí Práce ve Zlíně, rok 1936.

(zdroj: SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 450)

50

3. Prvomájové shromáţdění na náměstí Práce ve Zlíně, pohled z dolní části, rok 1936.

(zdroj: SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 450)

4. Alegorické vozy z 1. května 1937.

(zdroj: SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 451)

51

(zdroj: SOkA Zlín: Fond FOTOARCHIV BAŤA, inv. č. 451)

52