PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ. Daniel Beneš předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s

PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Daniel Beneš předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ

 Prostředí, v němž se pohybujeme, se stále vyvíjí  Plně regulovaná energetika  Snaha o liberalizaci  Fragmentace trhu v důsledku energeticko-klimatických regulací  Technologický pokrok – hrozby i příležitosti

 Pozice ČEZ na trhu  Strategie pro budoucnost

2

JEŠTĚ PŘED NEDÁVNEM BYL CELÝ SEKTOR ENERGETIKY PLNĚ ŘÍZEN A REGULOVÁN STÁTEM

Plně regulovaný trh

Aukce na tzv. virtuální elektrárnu, obchodování přes brokerské screeny

Hromadná kampaň (např. DUHA, aukce)

2002

2005

2007

Základní charakteristiky cenotvorného mechanismu v daném období

 regulace trhu

 veškeré ceny stanovovány výměrem MPO ČR, MF ČR, posléze ERÚ

 trh nebyl unbundlovaný

 vyhlašovány ceny jak pro distribuci, tak i pro „silovou elektřinu“

 Duhová kampaň

 jedna roční kampaň na ucelenou produktovou řadu

 prodej bílé elektřiny

 možnost tvarování diagramu, ale omezující spotový trh v ČR

 později zavedení Aukcí na virtuální elektrárnu a aukcí na základní pásmo  nástup elektronických brokerských platforem

3




4

TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU JE DNES V EVROPĚ PLNĚ LIBERALIZOVÁN A ODEHRÁVÁ SE NA TERITORIU VÝZNAMNĚ PROPOJENÝCH PŘENOSOVÝCH SOUSTAV Středoevropský trh s elektřinou

PXE – Power Exchange Central Europe

hlavní obchodní platforma ČR další transparentní obchodní místa - OTC brokeři

trvalá likvidita funkční forwardový a spotový trh

Výroba střední Evropa

ČEZ

ČEZ podíl

TWh

1580

58

3,7 %

GW

430

13

3%

5

CENA ELEKTŘINY NA ČESKÉM TRHU JE SILNĚ KORELOVÁNA S NĚMECKOU CENOU Spotové ceny elektřiny v Německu a v ČR EUR/MWh



Německý trh je násobně větší než český trh



Zároveň jsou oba trhy dostatečně propojeny



Vlivem regulatorních zásahů a selháním trhu s emisními povolenkami se velkoobchodní cena elektřiny propadá



Situace energetických společností se dramaticky zhoršila a v sektoru je obrovská nejistota ohledně budoucího vývoje

100 90 80

Německo

ČR

70

60 50 40 30 20 10 0

6

VELKOOBCHODNÍ CENA ELEKTŘINY SE UTVÁŘÍ NA TOMTO TRHU NA ZÁKLADĚ MNOHA FAKTORŮ SOUHRNNÉ NABÍDKY A POPTÁVKY Výrobní náklady dle typu zdrojů €/MWh

Nízká poptávka

Vyšší poptávka Mazut

100

Plynové turbíny PPC Hnědé uhlí

75

Biomasa

50

ILUSTRATIVNÍ

Černé uhlí

 Větší poptávka po elektřině vede k růstu ceny elektřiny

 Vzrůst provozních nákladů (např. cena paliva) vede k růstu ceny elektřiny

 Faktory poptávky např. Jaderné

25

Hydro

spotřeba průmyslu a domácností, kapacity pro přeshraniční přenos elektřiny atd.

Vítr

0 7

Dostupná kapacita

VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU CENU ELEKTŘINY STANOVUJÍ ZEJMÉNA UHELNÉ ELEKTRÁRNY

Výrobní - variabilní náklady (€/MWh)

Nákladová křivka Střední Evropa EUR/MWh, 2015

Poptávka

OZE

Jádro

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Průměrná disponibilní výrobní kapacita (GW) 8

Plyn

KROMĚ VÝROBCŮ, OBCHODNÍKŮ A SPOTŘEBITELŮ PŮSOBÍ NA TRHU S ELEKTŘINOU PŘENOSOVÁ A DISTRIBUČNÍ SOUSTAVA, KTERÉ JSOU JAKO PŘIROZENÉ MONOPOLY REGULOVÁNY STÁTEM

SILOVÁ ELEKTŘINA TAK UŽ DNES TVOŘÍ MÉNĚ NEŽ TŘETINU KONEČNÉ CENY ZA DODANOU ELEKTŘINU Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti v roce 2015 %, bez daňových položek

 Cena silové elektřiny je

12% 31%

neregulovaná a liší se dle dodavatele

 Ostatní složky jsou regulované a závisí na cenovém rozhodnutí regulátora (Energetický regulační úřad)

 Část podpory obnovitelných 57%

Silová elektřina Přenos, distribuce, systémové služby Příspěvek na obnovitelné zdroje a kogeneraci

10

Zdroj: ERÚ

zdrojů energie je placena přímo ze státního rozpočtu




11

EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA JE POSTAVENA NA TŘECH PILÍŘÍCH

12

NÁSTROJEM PILÍŘE TRVALÉ UDRŽITELNOSTI SE STAL TZV. 3x20 BALÍČEK ENERGETICKO-KLIMATICKÝCH CÍLŮ EU CÍLE

20 % Snížení emisí skleníkových plynů do 2020 oproti stavu v 1990

EU schválila ambiciózní cíle, které mají přímý dopad na sektor energetiky

20 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie

20 % Energetických úspor oproti predikcím spotřeby bez úspor

13

EU ETS (systém emisního obchodování)  Povinný pro sektor energetiky a energeticky náročný průmysl  11 000 zařízení zahrnuto  Přísnější cíl redukce emisí speciálně pro EU ETS : 21% redukce oproti 2005 do 2020 Povinné národní cíle do 2020  Cíl zaměřen na sektory energetiky, výroby tepla a dopravy  20% podíl na celkové spotřebě může pro samotnou energetiku znamenat až 35% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů Cíl původně indikativní, po doplnění o navazující legislativu částečně závazný, zaměřen na:  Úsporné standardy výstavby budov  Domácnosti  Veřejný sektor  Dopravu, průmyslovou výrobu

ILUSTRATIVNÍ

TRH JE DEFORMOVÁN VLIVEM NÁRŮSTU DOTOVANÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ – 1/2 Zákazník

Velkoobchodní trh s elektřinou – princip fungování trhu Provozní náklady (€/MWh)

Cena silové elektřiny (€/MWh)

1) Na trhu je cena určena sesouhlasením poptávky a nabídky

Poptávka

Mazut

Plynové turbíny PPC

75 Černé uhlí Hnědé uhlí

50 Biomasa Jaderné

25

2) Tuto cenu vidí i koncový zákazník

Hydro

0 Elektřina dodaná na trh 14

33

ILUSTRATIVNÍ

TRH JE DEFORMOVÁN VLIVEM NÁRŮSTU DOTOVANÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ – 2/2 Velkoobchodní trh s elektřinou – princip fungování trhu Provozní náklady (€/MWh)

Objem elektřiny z OZE je podporován násobně vyšší cenou

Zákazník Cena silové elektřiny včetně platby podpor (€/MWh)

Poptávka

64 Černé uhlí

33*

50 Hnědé uhlí

25 Jaderné

OZE

Elektřina dodaná za netržních podmínek 15

Hydro

Elektřina dodaná na trh Pozn.: * včetně státního příspěvku na krytí podpory

Zákazník ve finále vidí místo poklesu nárůst

25

25

CZ

DE

CENA SILOVÉ ENERGIE VČETNĚ POPLATKŮ NA PODPOROVANÉ ZDROJE JE V NĚMECKU TÉMĚŘ TROJNÁSOBNÁ, NEŽ KDYBY OZE NEEXISTOVALO Cena elektřiny v Německu EUR/MWh 89

 Poplatek na OZE v DE je pro rok 2016 necelých 64 EUR/MWh Poplatek na OZE

64

 Při neexistenci OZE by 33

Silová elektřina*

25

Cena elektřiny v DE 16

* Cena silové elektřiny z 25.4.2016, roční forward.

Cena elektřiny v DE, pokud by nebylo OZE

velkoobchodní ceny vzrostly o cca 8 EUR/MWh (za předpokladu stejných cen komodit i CO2; stejného výrobního portfolia, ale bez OZE)

PŘI DNEŠNÍCH ÚROVNÍCH VELKOOBCHODNÍCH CEN SE NEVYPLÁCÍ INVESTOVAT DO VÝSTAVBY JAKÝCHKOLI NOVÝCH ZDROJŮ NA TRŽNÍ BÁZI Velkoobchodní cena elektřiny EUR/MWh, CZ, roční forwardy 100 90 80

Minimální plné náklady nových zdrojů konvenčních i OZE

 Pokles cen paliv (uhlí)  Stagnující poptávka po elektřině, přebytek výrobních kapacit

70 60

 Regulatorní nejistota v emisní regulaci (povolenka CO2)

50 40

 Masivní růst výroby z obnovitelných zdrojů energie pomocí dotací

30 20 10 0

17

 Důvody poklesu ceny elektřiny

Zdroje: PXE, EEX, IEA

ŘADA EVROPSKÝCH STÁTŮ PROTO ZAVÁDÍ NEBO ALESPOŇ ZVAŽUJE OPATŘENÍ NA ZAJIŠTĚNÍ DODÁVEK Evropská Komise zahájila konzultaci na téma market design, aby zabránila efektivnímu rozpadu energetického trhu na národní trhy

Implemented Capacity Mechanism

18

Zdroj: Eurelectric

V DALŠÍM KROKU EU SCHÁLILA AMBICIÓZNÍ ENERGETICKO-KLIMATICKÉ CÍLE DO 2030 Členské státy na úrovni premiérů schválily tři klimaticko-energetické cíle pro 2030:

min. 40 % Snížení emisí skleníkových plynů oproti stavu v 1990

min. 27 %

 Závazný na celoevropské úrovni  Parciální cíl pro EU ETS: 43% redukce oproti 2005 do 2020

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie

 Závazný na celoevropské úrovni  Případná podpora bude více exponovaná na trh (tržně

min. 27 %

 Indikativní na celoevropské úrovni  Motivován zejména snížením dovozní závislosti  EK navrhne prioritní sektory pro realizaci energetických úspor

Energetických úspor oproti predikcím z roku 2007

stanovené feed-in premium)

 Cíl pro propojení elektrifikačních soustav – 10 % do 2020 a 15 % do 2030 – v ČR dávno splněno  Na strategické cíle navazují další úpravy, např. Market design, Market Stability Reserve pro CO2 atd. 19

PODÍL 27% OZE NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ ZNAMENÁ V ENERGETICE 47% Vývoj podílu OZE na spotřebě EU, v procentech

 Ambiciózní cíl v rozvoji OZE znamená zdvojnásobení podílu z úrovní roku 2012 (v rámci EU)

 V elektroenergetice by tak výroba z OZE měla vzrůst o cca 800 TWh do roku 2030

 OZE bude jedním z mála rostoucích segmentů energetiky

20




21

RYCHLÝ ROZVOJ TECHNOLOGIÍ VÝRAZNĚ NAHRÁVÁ OBNOVITELNÝM ZDROJŮM, NÁKLADY PRUDCE KLESAJÍ Vývoj podpory offshore větrných farem

Vývoj podpory fotovoltaiky, DE *

74 EUR/MWh

Dánsko, 2015 (výsledek aukce)

DE, 2016 (výsledek aukce)

 Velké energetické firmy se úspěšně učí stavět offshore parky na moři; výstavba vyžaduje velké 

vstupní investice a technologické know-how Náklady na solární elektrárny prošly revolučním vývojem, fotovoltaika se stává běžnou součástí výrobního mixu

22

* Velké pozemní instalace

DLE ANALYTIKŮ MŮŽE BÝT JIŽ V ROCE 2020 OSTROVNÍ PROVOZ FOTOVOLTAIKA+BATERIE EKONOMICKÝ I BEZ DOTACÍ TECHNOLOGIE Očekávaný vývoj plných nákladů solární elektrárny + baterie

 Predikce zahrnuje očekávané snížení nákladů na baterii o 60% do 2020 a snižování nákladů na PV 4% ročně (za poslední 3 roky pokles 14% ročně)

 Drivery pro snižování ceny baterií

 Průmyslový rozvoj lithium-iontových článků pro potřeby elektromobility zejm. v USA (Tesla)

 Atraktivita a rozvoj offKoncová cena

23

Velkoobchodní cena

Zdroj: Morgan Stanley: Solar Power & Energy Storage – More disruption ahead for utilities?

grid v některých regionech (USA)

ZÁKAZNÍCI TAK ZAČÍNAJÍ POSTUPNĚ OBCHÁZET CENTRALIZOVANOU ENERGETIKU ZKRATKOU Přenos Výroba

Distribuce

Investice/ výstavba

Retail

Identifikace příležitosti

24

 Tradiční model energetiky postavený na centralizovaném, technologicky a kapitálově náročném systému s důležitou úlohou velkoobchodního trhu

Spotřeba

 Vidíme trendy, které vedou ke zkratce – snižování nákladů decentralizovaných zdrojů, důraz na flexibilitu, nezávislost

ROSTOUCÍ VÝZNAM DECENTRÁLNÍ ENERGETIKY JE VIDITELNÝ JIŽ DNES  V Německu  Mají desítky procent průmyslových podniků svůj vlastní energetický zdroj  Od 2010 instalovány již desítky tisíc malých kogeneračních jednotek (menších 

než 1 MW) Střešní panely tvoří více než 60% z celkové kapacity solárních elektráren

 V USA  Kapacita solárních elektráren ke konci roku 2015 dosahuje již 25 GW  V Číně  Plán instalovat až 150 GW PV do konce roku 2020

Rozvoj distribuované výroby bude stále více tažen nákladovou konkurenceschopností, a nikoli dotacemi

25

OBDOBNOU ZMĚNOU PROŠLO NAPŘÍKLAD TELCO: HODNOTA SE PŘESUNULA ZE SÍTÍ DO SLUŽEB 1990–2000

2000–10

Nokia (1G)

Blackberry

2010+

iPhone

•

Pouze hlas

•

První generace zařízení, komunikace a základní funkce

• •

Omezené prohlížení internetu • Podporuje základní aplikace: hudba a fotoaparát

Zařízení umožňující výjimečné aplikace; podporuje služby šité na míru, zábavu atd.

•

Hlas

•

Soustředěno na hlasovou komunikaci Omezená funkcionalita

•

Soustředěno na hlasovou komunikaci s rozšířenými funkcemi Fotoaparát, MP3, video, Java

•

Dotykový displej, vysokorychlostní přenos dat Podporující celou řadu aplikací

Email, MMS Omezený prohlížeč internetu, hry

•

Funkce

Vlastnosti

•

•

•

• •

Hlas

Aplikace

Hlas, SMS Vyzváněcí tóny

• •

•

Prohlížeč internetu, mobilní TV/ video, hry, navigace apod. Přístroje

Sítě

Ekosystém

Sítě

Sítě

Přístroje

Přístroje Obsah Obsah

26

Zdroj: BCG

Sítě




27

KROMĚ PŘENOSU ELEKTŘINY JE ČEZ PŘÍTOMEN VE VŠECH SEGMENTECH TRHU S ELEKTŘINOU NEREGULOVANÝ

REGULOVANÝ BUSINESS

BUSINESS Těžba hnědého uhlí (paliv)

ČEZ

Ostatní

57% 21,6 mil. tun

43% 16,6 mil. tun

ČEZ vlastní 100% podíl v Severočeských dolech, které dodávají 60 % potřeb ČEZ

28

Výroba

68 % 58,3 TWh

Přenos

teplárny Opatovice, Komořany

Distribuce

Prodej konc. zákazníkům

61 % zákazníků

37 % 21 TWh

100% 64,3 TWh

39 % zákazníků

32 % 27,9 TWh Hlavní konkurenti: ECKG Kladno, Dalkia,

NEREGULOVANÝ BUSINESS

Přenosová síť je v ČR vlastněna a provozována společností ČEPS, jejímž 100% vlastníkem je český stát

63 % 36 TWh

Hlavní konkurenti: E.ON, United Energy

Zdroj: ČEZ, SD, ERU, MPO 2013

SKUPINA ČEZ PATŘÍ DO DESÍTKY NEJVĚTŠÍCH ENERGETIK V EVROPĚ Top 10 European power utilities

Top 10 European power utilities

Number of customers in 2014, in millions

Market capitalization in EUR bn, as of November 18, 2015

1 Enel

61,0

2 EdF

38,5

3 Iberdrola

32,6

1 Iberdrola

41,5

2 Engie

40,4

3 Enel

4 E.ON

23,4

4 EdF

5 RWE

23,2

5 E.ON

6 Engie 7

EdP

8 CEZ Group

21,6 11,0 7,3

38,3 28,2 18,2

6 Fortum

12,5

7 EdP

11,9

8 CEZ Group

9,3

9 EnBW

5,2

9 RWE

7,0

10 PGE

5,2

10 PGE

6,5

29 Source: Bloomberg, Annual reports, companies´ websites and presentations

NEJVĚTŠÍ PŘÍNOS K VÝSLEDKŮM SKUPINY ČEZ MÁ VÝROBA ELEKTŘINY CZK bn, 2014

80

5,0

70 19,3

60 50

39,5

3,9

4,2

0,6

40

72,5

30 20 10

0 Power Power Distribution Distribution Production and Production and and Sale CE and Sale SEE Trading CE Trading SEE

% of total

54%

*including eliminations 30

1%

27%

5%

Mining CE

Other*

Group EBITDA

6%

7%

100%

VÝVOJ ZISKU SKUPINY ČEZ URČUJÍ PŘEDEVŠÍM VELKOOBCHODNÍ CENY ELEKTŘINY, KTERÉ KLESLY ZA POSLEDNÍCH 7 LET O VÍCE NEŽ DVĚ TŘETINY Vývoj velkoobchodních cen elektřiny * (EUR/MWh)

 Pokles o 10 EUR/MWh 100 90

1. července 2008 90 EUR/MWh

80

Odstavení jádra v SRN po Fukushima cca 59 EUR/MWh

znamená pro Skupinu ČEZ pokles ročních příjmů o cca 15 mld. Kč (před zajišťovacím efektem předprodejů)

70 25. dubna 2016 cca 25 EUR/MWh

60 50 40 20

leden 08 duben 08 červenec 08 říjen 08 leden 09 duben 09 červenec 09 říjen 09 leden 10 duben 10 červenec 10 říjen 10 leden 11 duben 11 červenec 11 říjen 11 leden 12 duben 12 červenec 12 říjen 12 leden 13 duben 13 červenec 13 říjen 13 leden 14 duben 14 červenec 14 říjen 14 leden 15 duben 15 červenec 15 říjen 15 leden 16 duben 16

30

* Roční forward base-load (EEX) 31

* Roční forward base-load (EEX)


 Prostředí, v němž se pohybujeme, se stále vyvíjí  Plně regulovaná energetika (do roku 2006)  Snaha o liberalizaci (2007-dnes)  Fragmentace trhu v důsledku energeticko-klimatických regulací  Technologický pokrok – hrozby i příležitosti


32

EVROPSKOU ENERGETIKU DETERMINUJÍ POKLES CEN KOMODIT, POLITICKÁ ROZHODNUTÍ EU A TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ

Politická rozhodnutí EU

Propad cen komodit

Určující faktory pro vývoj energetiky

 Nižší než předpokládaná poptávka po komoditách celosvětově

 Následný pokles cen komodit, zejm. ropy a uhlí až na variabilní náklady jejich produkce

 Stanovení cílů 2030 pro OZE a úspory spotřeby

 Další regulatorní zásahy, zejména pravidla velkoobchodního trhu

Technologický rozvoj

 Snížení investičních nákladů a zvyšování provozních parametrů OZE

 Rychlý vývoj technologií pro skladování energie a flexibilnější řízení sítí a spotřeby

 Nové formy komunikace se zákazníky

33

Hlavní trendy

Tradiční energetika stagnuje, avšak zůstává nepostradatelnou části energetiky  Stagnující či klesající spotřeba  Přebytek kapacit, OZE vytlačují klasiky  Tlak na marže: regulátoři i noví hráči  Avšak nutnost uvažovat o náhradě stávajících dosluhujících tradičních zdrojů OZE a decentralizovaná energetika roste  OZE představuje největší investiční příležitost, hlavní technologie již dosahují grid parity  Konsolidace trhu technologických firem (např. Tesla), plus úspory z rozsahu  Fragmentovaný trh integrátorů Zákazníci se zaměřují na komplexní služby spojené s využitím energie  B2C: rostoucí zájem o energii a aktivní řízení spotřeby / vlastní výrobu  B2B: outsourcing energetiky a facility management jako celku

REKAPITULACE HLAVNÍCH TRENDŮ V ENERGETICE

Trend

Maržový potenciál

Reakce vedoucích hráčů na trhu

Tradiční energetika stagnuje, avšak zůstává nepostradatelnou součástí energetiky  Stagnující či klesající spotřeba  Přebytek kapacit, OZE vytlačují klasiky  Tlak na marže: regulátoři i noví hráči

 Efektivní využití / dožití tradičních

OZE a decentralizovaná energetika roste  OZE představuje největší investiční příležitost, hlavní technologie již dosahují grid parity  Konsolidace trhu techn. firem (např. Tesla), plus úspory z rozsahu  Fragmentovaný trh integrátorů

 Cílená nezávislost na konkrétní

Zákazníci se zaměřují na komplexní služby spojené s využitím energie  B2C: rostoucí zájem o energii a aktivní řízení spotřeby / vlastní výrobu  B2B: outsourcing energetiky a facility management jako celku

 Inovativní produkty pro B2C  Komplexní řešení pro B2B  Nové business modely (např. dělení

34

Draft CMM DB_151017v3.pptx

zdrojů  Zvyšování flexibility výroby  Zaměření na provozní úspory

technologii  Efektivní partnerství s širokou paletou výrobců  Zaměření na integraci  Konsolidace trhu: výnosy z rozsahu na rostoucím portfoliu (akvizice kapacit)

úspor na komoditě mezi zákazníkem a ESCO)

PROVEDLI JSME VYHODNOCENÍ TRENDŮ Očekávaný vývoj segmentu

Hodnocení z pohledu ČEZ

Klasické elektrárny (vč. JE)

 Nové se nevyplatí stavět, efektivní  Efektivně provozovat elektrárny, které

OZE

 Díky politické podpoře EU

 Významná růstová příležitost,

Distribuce

 Zůstává jako regulovaná

 Relativně nízký ale stabilní výnos

část existujících elektráren ale může být zisková

a klesajícím nákladům bude zajištěná profitabilita hlavních OZE technologií

infrastruktura, ale technologicky a provozně se může zásadně změnit díky decentralizaci

mohou být dlouhodobě ziskové

 Zvážit akvizice vybraných energetik, pokud mají kvalitní aktiva

nicméně u „velkých“ OZE je konkurence fondů a „malé“ OZE vyžadují schopnosti prodejní společnosti za předpokladu trvalého zvyšování efektivity a zvládnutí technologických změn

Prodej elektřiny a plynu

 Bude pod tlakem konkurence

 Pro ČEZ je důležité udržet stávající

Prodej energetických služeb/ úspor

 Ve střednědobém výhledu

 Významná příležitost, důležité je

35

a agregátorů z jiných sektorů

významné, ale není dosud zřejmé, které technologie a business koncepty budou úspěšné

zákazníky tak, aby jim bylo možné v budoucnosti nabízet další produkty vytvářet schopnost nabízet decentralizovaná řešení a včas identifikovat, které technologie již mohou být komerčně použitelné

Trend

ZNÁTE NAŠE NOVĚ FORMULOVANÉ POSLÁNÍ A VIZI?

Poslání (Proč tu jsme?) Vize (Kam směřujeme?)

Zajišťujeme bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé společnosti.

Přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života. Patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky a aktivně reagovat na výzvy 21. století II. Nabízet zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby III. Posílit a konsolidovat pozici v regionu střední Evropy I.

Strategické priority (Čeho chceme dosáhnout?)

36

STRATEGIE SKUPINY ČEZ JE POSTAVENA NA TŘECH PILÍŘÍCH I

Patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky a aktivně reagovat na výzvy 21. století

 Chceme provozovat energetická aktiva maximálně efektivním způsobem z pohledu akcionářů i zákazníků  Již dnes se chceme proaktivně reagovat na budoucí podobu energetiky s velkým podílem decentralizované a bezemisní výroby a stírajícím se rozdílům mezi výrobci a spotřebiteli

37

II

Nabízet zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby

 Chceme zákazníkům nabídnout partnerství, know-how, nástroje i financování při řešení jejich energetických potřeb – zákazníci jsou mnohem aktivnější v řízení své spotřeby a využívání elektřiny a plynu obecně, jakož i při vlastní výrobě  K tomu chceme přidat i další produkty, které mají synergii s prodejem elektřiny a plynu

III

Posílit a konsolidovat pozici v regionu střední Evropy

 Chceme si udržet pozici mezi 10 největšími energetikami v Evropě a využít významných synergií při provozování aktiv a při nabízení nových produktů a obsluze zákazníků

 Naši pozornost směřujeme na regiony a země, které jsou ČEZ i České republice blízké z pohledu energetických trhů, hospodářství, politiky a kultury, klíčovým ukazatelem však zůstává jednoznačná ekonomická výhodnost

SHRNUTÍ  Trh se silovou elektřinou je dnes v Evropě plně liberalizován, je velmi konkurenční a odehrává se na teritoriu významně propojených přenosových soustav (slide 3,5,6)

 Velkoobchodní cena elektřiny vzniká na burze a ovlivňuje ji zejména cena paliv (uhlí, plyn) a emisní povolenky, dále vývoj poptávky a výrobní mix, včetně dopadů výroby z OZE (slide 7,8)

 Na trhu s elektřinou působí také přenosová a distribuční soustava, které jsou jako přirozené monopoly regulovány energetickým regulačním úřadem - regulované složky tvoří většinu nákladů za elektřinu pro spotřebitele (slide 9,10)

 Hlavní vliv na budoucí podobu energetiky mají politická rozhodnutí, zejména tzv. evropské energetickoklimatické balíčky EU pro roky 2020 a 2030, dále pak technologický vývoj, kde klíčový bude vývoj nákladů na výrobu z obnovitelných zdrojů a skladování elektřiny (slide 12-20)

 Tyto trendy vedou k větší decentralizaci energetiky a potřebě rozšiřovat produkty a služby pro koncové zákazníky (slide 22-25)

 Kromě přenosu je ČEZ přítomen ve všech hlavních segmentech trhu s elektřinou, nejvýznamnější činností je výroba elektřiny, jejíž ziskovost kvůli propadu velkoobchodních cen v posledních letech klesá (slide 28-31)

 Strategie ČEZ na nové trendy reaguje, kromě maximalizace efektivity provozu vlastních zdrojů a posílení pozice v regionu bude ČEZ nabízet zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby (slide 33-37) 38

BACK UP

39

PŘÍKLAD ČEZ ESCO - ŘEŠENÍ ENERGETICKÝCH POTŘEB PRO FIREMNÍ ZÁKAZNÍKY, MĚSTA I OBCE Založení společnosti ČEZ ESCO, a. s., v listopadu 2014  ČEZ ESCO zastřešuje aktivity týkající se dodávek energií, distribuované energetiky, energetických úspor a služeb pro velké a střední zákazníky.

 Během roku 2015 pod ní přešly podíly ve společnostech ČEZ Energo, ČEZ Energetické služby a EVČ.

Příklady úspěšných kroků:

 V oblasti prodeje komodit velkým zákazníkům se smluvně zajistilo již 80 % plánované dodávky elektřiny a 60 % zemního plynu.

 Jsme lídrem na trhu malé kogenerace.  Realizujeme 4 velké projekty energetických staveb (optimalizace spotřeby a kvality dodávky elektřiny a veřejného osvětlení).

 Akvizicí 75% podílu ve společnosti EVČ (vč. 49% podílu společnosti ENESA) jsme získali významný podíl na trhu realizací energetických úspor a staveb v oblasti tepelné techniky.

40

PŘÍKLAD: INVESTICE DO INOVATIVNÍCH ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ

 Skupina ČEZ investuje prostřednictvím INVEN CAPITAL do firem zaměřených na novou decentralizovanou energetiku a obnovitelné zdroje s potenciálem rychlého růstu v České republice i v zahraničí

 INVEN CAPITAL v červenci 2015 majetkově vstoupil do Sonnenbatterie, světového lídra v oblasti inteligentních bateriových systémů skladování energie ze solárních panelů a dalších obnovitelných zdrojů energie pro domácnosti i komerční zákazníky

• tisícë inteligentních systémů skladování energie • působí v řadě zemí světa, především pak v Německu • snižuje domácnostem roční výdaje za elektřinu až o 80 %

41

DOMÁCNOSTEM NOVĚ NABÍZÍME STŘEŠNÍ FOTOVOLTAIKU OD ČEZ  Střešní fotovoltaiku od ČEZ uvedla společnost ČEZ Prodej na trh 23. října 2015.  Řešení je harmonizované s podmínkami dotace Nová zelená úsporám – podpora pro rodinné domy.

 Fotovoltaika od ČEZ je vhodná zejména pro rodinné domy s velkou spotřebou – vytápění, ohřev vody, klimatizace. Naši nabídku stavíme na:

 kompletním administrativním a technickém servisu, tedy dodávce na klíč

 vysoké a garantované kvalitě komponentů a řešení

 dlouholetých zkušenostech s realizací energetických projektů

 stabilitě naší společnosti (jakožto důležité vlastnosti dodavatele zařízení s životností 25 let)

 know-how pro řešení přetoků vyrobené elektřiny do rozvodné sítě

42

V RÁMCI TLAKU NA ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OČEKÁVÁ EVROPSKÁ KOMISE NÁRŮST PODÍLU ELEKTŘINY VĚTŠÍ NEŽ V AKTUALIZOVANÉ KONCEPCI ČR Podíl elektřiny na celkové spotřebě energie ve scénářích vývoje % konečné spotřeby energie rozmezí dané dekarbonizačními scénáři Roadmap 2050: celá EU extrapolace současného trendu v Roadmap 2050: celá EU

vývoj předpokládaný v ASEK z 08/2014: ČR

Nárůst podílu elektřiny v ČR se ze současných 20% spotřeby se bude dlouhodobě zvyšovat 43

Zdroj: European Commission - Energy Roadmap 2050, Impact assessment and scenario analysis, Eurostat; ASEK 08/2014

PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ. Daniel Beneš předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s

Recommend Documents