Daniel Beneš generální ředitel a předseda představenstva ČEZ, a. s

květen 2012

slovo ředitele

2

Milé kolegyně, vážení kolegové, v těchto dnech si připomínáme dvacet let od založení ČEZ, a. s. Přesně 6. května 1992 vznikla mateřská společnost naší Skupiny. Nikoliv na zelené louce, ale vyčleněním ze státního podniku České energetické závody. Hlavním impulsem pro vznik samostatné akciové společnosti byla první vlna kuponové privatizace a rozhodnutí tehdejší vlády část akcií nové firmy privatizovat. „Starým“ energetikům bohatou historii naší společnosti a vlastně i české energetiky nemusím připomínat, oni ji ostatně sami tvořili. Pro profesně mladší zaměstnance ale může být zajímavé využít letošní kulaté výročí k tomu, aby se s kořeny a vývojem naší společnosti seznámili, třeba v tomto vydání ČEZ News. Na místě je nejen vzpomínat, ale i slavit. Když se za uplynulými dvaceti lety ohlédneme, uvidíme řadu výjimečných výsledků a kus poctivé práce, kterou zde odvedli všichni předešlí i současní zaměstnanci. Rok za rokem jsme rostli a zlepšovali se v mnoha směrech. Vybudovali jsme si bohaté, v řadě případů unikátní know-how. Stali jsme se silnou a stabilní nadnárodní společností, patřící mezi evropskou špičku. Velké energetiky, které jsme léta s respektem sledovali, jsme již v některých ukazatelích překonali. Za ta dvě desetiletí se nám toho podařilo skutečně hodně, tak jen namátkou… O celou polovinu vzrostl instalo-

vaný výkon i výroba elektřiny. Objem našich aktiv i roční čistý zisk je cca pětkrát vyšší než před dvaceti lety. Počet zaměstnanců vzrostl ze 14 tisíc na 31, počet koncových zákazníků elektřiny díky spojení s distribučními společnostmi vzrostl z 12 zákazníků na více než 9 milionů. V České republice jsme se stali i největším alternativním dodavatelem plynu. Skupina ČEZ se stala přední energetikou ve střední a jihovýchodní Evropě. O dosažený úspěch se chceme dělit, pomáháme zlepšovat život v regi­onech, kde působíme. Jsme nejštědřejším firemním dárcem v zemi i největším daňovým poplatníkem. České společnosti každoročně přispíváme do státního rozpočtu v řádu desítek miliard korun. Fungujeme bezpečně a ohleduplně, podporujeme čistší a pro zákazníky užitečnější technologie zítřka, vychováváme mladé techniky, jsme jedním z nejlepších a nejžádanějších zaměstnavatelů. To je důkaz, že víc než na minulé úspěchy myslíme na budoucnost. A do té bych nám rád popřál jen to nejlepší… Přeji nám všem hodně úspěchů. Ať se popereme se vším, co se děje v evropské energetice, a podaří se nám navázat na 20 let úspěšného vývoje ČEZ. Věřím, že při dalším významném výročí se budeme mít zase za čím pyšně ohlédnout.

Daniel Beneš

generální ředitel a předseda představenstva ČEZ, a. s.

naše principy

ČEZ NEWS 5/2012

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel.: 211 042 459 Číslo registrace MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 13 650 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz Grafickou úpravu, DTP a Tisk pro společnost ČEZ, a. s., zajistil © Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 24. 4. 2012 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 25. 5. 2012

3

aktuality

Na titulní straně: Všechno nejlepší, mami!

Na elektroskútr dostanete slevu!

Mateřská společnost naší Skupiny, tedy ČEZ, a. s., oslavila 6. května své 20. narozeniny. O tom, že bylo co slavit, se dočtete uvnitř tohoto čísla ČEZ News. Připomeneme si nejdůležitější události od roku 1992, ale podíváme se i do vzdálenější historie. Z rozsáhlé ankety se dozvíme, jak na posledních dvacet let vzpomínají některé naše kolegyně a kolegové i několik významných osobností spojených s energetikou. A na návštěvu nás pozvala jedna velmi zajímavá energetická rodina. Tak pojďte dál!

Od června si můžete koupit elektroskú­ tr se zajímavou slevou několika tisíc korun. Bude platit na všechny modely českého výrobce Akumoto, který je naším partnerem pro projekt Elektromobilita v rámci konceptu FUTUR/E/MOTION. V této akční nabídce budou stroje označeny našimi logy. Více informací najdete brzy na intranetu a v příštím čísle ČEZ News. Zatím si můžete prohlédnout typy nabízených motocyklů na www.akumoto.com/cez. Marta Ctiborová

Petr Holub

Úspěch u čtenářů přinesl Šťávě vavříny Časopis Šťáva, který vydáváme pro naše zákazníky, získal Zvláštní ocenění za hodnocení efektivity v soutěži firemních periodik Zlatý středník 2011. Ocenění zohledňuje především přijetí časopisu u čtenářů. Šťáva poprvé vyšla koncem roku 2011, v nejbližších dnech bude k dispozici její další vydání. Ocenění převzali 10. 5. v Praze: zleva Matouš Červenka, Veronika Svobodová, Kateřina Hučková (všichni ČEZ Prodej), vzadu stojí Milan Mika z komunikace Skupiny ČEZ. Zcela vpravo Martin Vymětal ze společnosti Boomerang Publishing, která na přípravě Šťávy spolupracuje. Marta Ctiborová

Další šance pro šikovné absolventy Do konce května se mohou schopní absolventi vysokých škol hlásit do našeho ročního rozvojového programu ČEZ Potentials. Letošní nabídka volných pozic je vypsána na www.jobs.cz. Z přihlášených vybereme pět nejnadanějších, které budeme jeden rok připravovat na roli samostatných specialistů. Absolventi mají o program dlouhodobě velký zájem, jen loni se jich do něj hlásilo na dvě stě. Více na www.kdejinde.cz. Zuzana Hron

4

svět ČEZ

V prvním čtvrtletí jsme vydělali více než 14 miliard

Pro celý rok 2012 potvrzujeme očekávání mírného růstu Ve čtvrtek 10. května jsme zveřejnili hospodářské výsledky za 1. čtvrtletí letošního roku. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně poklesl o 1,1 % na 26,3 mld. Kč, čistý zisk klesl o 16,2 % na 14,4 mld. Kč. Přesto nadále platí, že za celý letošní rok očekáváme mírný růst provozního zisku před odpisy na úroveň 87,9 mld. Kč i růst čistého zisku na 41 mld. Kč. Hlavními důvody meziročního poklesu zisku bylo nepříznivé tarifní rozhodnutí regulátora v Albánii a vyšší rozpuštění rezerv na emisní povolenky v prvním čtvrtletí 2011. „Naše hospodaření negativně ovlivnily i vyšší náklady ČEZ Distribuce na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR a mimořádné derivátové a kurzové zisky v prvním čtvrtletí loňského roku,“ prezentoval čtvrtletní výsledky ředitel divize finance Martin Novák.

Výroba roste i díky obnoveným Tušimicím

V ČR jsme oproti I. čtvrtletí 2011 zvýšili objem výroby o 3 %. Nejvíce se zvýšila výroba v uhelných elektrárnách, zejména v důsledku vyššího zapojení Elektrárny Tušimice po komplexní obnově (+ 0,4 TWh) a také v obnovitelných zdrojích (0,1 TWh). „Na konci dubna jsme dokončili komplexní obnovu bloku 21 Elektrárny Tušimice a najeli jsme do standardního záručního provozu,“ řekl generální ředitel Daniel Beneš. V obnově a výstavbě výrobních zdrojů jsme v poslední době dosáhli i dalšího milníku. Získali jsme stavební povolení pro komplexní obnovu Elektrárny Prunéřov II.

V zahraničí spouštíme nové obnovitelné zdroje

V Rumunsku jsme ve větrných parcích Fântânele a Cogealac vyrobili meziročně o 42 % více elektřiny, dokončeno je již 155 větrných turbín (388 MW) z plánovaných 240 s celkovým instalovaným výkonem 600 MW. „Dalším úspěchem v Rumunsku je zlepšení platební morálky rumunských drah, kde došlo v lednu k jednorázovému splacení části závazků přesahující půl miliardy korun,“ doplnil Martin Novák. V Bulharsku jsme spustili první obnovitelný zdroj – solární park Orešec s instalovaným výkonem 5 MW.

Řešíme složitou situaci v Albánii

V zahraničí naše výsledky nepříznivě ovlivnilo rozhodnutí albánského regulátora, především navýšení nákupní ceny elektřiny pro distributora ČEZ Sperndarje o 90 %, které nebylo zohledněno v tarifech pro koncové zákazníky. Navíc došlo k nárůstu tržních cen elektřiny nakupované na ztráty v sítích a k meziročnímu nárůstu objemu ztrát. K řešení vzniklé situace podnikáme řadu opatření s cílem dosáhnout Hospodářské výsledky Skupiny ČEZ (v mld. Kč) EBITDA Čistý zisk

nápravy klíčových regulatorních parametrů. „Vedeme intenzivní jednání, a pokud se nepodaří dosáhnout dohody, jsme připraveni aktivovat veškeré právní nástroje včetně uplatnění garance Světové banky, abychom ochránili naši investici. Věřím, že se situaci podaří brzy vyřešit,“ řekl Daniel Beneš. Albánského předsedu vlády navštívila mimo jiné i z tohoto důvodu česká delegace v čele s premiérem Petrem Nečasem. Šárka Samková

1–3/ 2011 1–3/ 2012 26,6 26,3 17,2 14,4

Instalovaný výkon GW Výroba elektřiny TWh Distribuce elektřiny konc. zákazníkům TWh Prodej elektřiny konc. zákazníkům TWh Prodej tepla tis. TJ Fyzický počet zaměstnanců tis. osob

15,0 19,2 15,1 12,0 6,6 32,3

15,2 19,3 14,9 11,9 6,8 31,3

Rozdíl - 0,3 - 2,8

% - 1 % - 16 %

+ 0,2 + 0,1 - 0,2 - 0,1 + 0,2 - 1,0

+ 1 % + 1 % - 1 % - 1 % + 3 % - 3 %

Výroba elektřiny v ČR je meziročně stabilní, za rok 2012 očekáváme mírný nárůst TWh

17,2

18 16

+ 12 %

8,0

- 1 %

7,9

+ 35 %

0,27

10 8

0,2

0,6

6 4

8,5

+ 5 %

8,9

2 0

I. čtvrtletí 2011

TWh

17,6

0,5

14 12

+ 3 %

63,3

70  bnovitelné O zdroje  aderné J elektrárny Přečerpávací elektrárny Uhelné elektrárny

I. čtvrtletí 2012

60 50

1,7 28,3

40 30 20

0,7

32,6

+ 4 %

65,8

+ 5 %

1,9

+ 7 %

30,2

- 20 %

+ 2 %

0,6

33,1

10 0

2011

2012 E

Jaderné elektrárny (- 1 %) + navýšení dosažitelného výkonu v JE Dukovany - nižší disponibilita z důvodu většího objemu plánovaných odstávek JE Dukovany

Jaderné elektrárny (+ 7 %) + očekávané zvýšení disponibility na obou jaderných elektrárnách v roce 2012 + v roce 2011 prodloužené odstávky na JE Temelín

Uhelné elektrárny (+ 5 %) + nárůst výroby v Elektrárně Tušimice po komplexní obnově

Uhelné elektrárny (+ 2 %) + nárůst výroby v roce 2012 z důvodu předpokládaného rozšíření portfolia zdrojů o teplárnu Energotrans

5

svět ČEZ

Skupina ČEZ v kostce Hledáte komplexní informace o Skupině ČEZ? Na jednom místě je spolu se zajímavými fotografiemi, grafy a tabulkami najdete v naší nové výroční zprávě.

Vagon přivezl speciální náklaďák. Dva autojeřáby jej pak usadily na koleje

SKUPIN A ČE

Z VÝRO

ČNÍ ZPRÁ

VA 2011

Vagon ušetří čas

26 mld.

investice

Kč

Skupin do projekt y ČEZ u

Nejstarší čes elektrárno kou vodní je Čeňkov u Skupiny ČEZ a 1912, pos Pila z roku led dokončený ním m zdroje je malá vodní ele m ktrárna Mělník.

Chcete ukázat přátelům, jak vypadá váš divizní ředitel či ředitelka, ale nemáte jejich fotografii? Chcete vědět, jestli má ČEZ stránky na Facebooku, ale z firemního počítače se na něj nedostanete? Chcete oponovat výrokům o údajném „monopolu“ ČEZ a potřebujete rychle najít jeho podíl na výrobě a prodeji elektřiny v ČR? Vše potřebné najdete ve výroční zprávě. A není to žádné nudné čtení. Delší popisné pasáže střídají grafy a tabulky se stručnými a jasnými fakty. Můžete se tu dozvědět vše od důvodů změny strategie v roce 2011 přes personální složení vedení ČEZ, vývoj hospodářských výsledků, strukturu akcionářů, řízení rizik a vnitřní kontroly, oficiální názor na budoucí vývoj energetiky, přehled elektráren v ČR i v zahraničí, vývoj cen akcií ČEZ či trhů s elektřinou, činnosti v oblasti výzkumu a vývoje až po přehled darů Nadace ČEZ a jednotlivých společností Skupiny ČEZ. Zajímá vás, kolik společností naši Skupinu tvoří a jakou činnost vykonávají? Myslíte si, že slovo „trade“ v názvu společnosti označuje firmu zabývající se obchodováním? I pro ty z vás, kteří neradi čtete, má výroční zpráva něco zajímavého. Motivem grafiky výroční zprávy Skupiny ČEZ za rok 2011, garantované útvarem public relations, je „Šetrná k přírodě, ohleduplná k lidem“. Originálně řešené fotografie s tema-

10% po

Čistá bio ma využívána sa je v lok alitá elektrárnami ch Hodoní a Otín u Jindřich n ova Hradce.

na rumuns díl kém trhu energie z obn zdrojů po ovitelných dokonč výstavby ení

2012

očekávané větrného dokončení par Fântânele ku u obcí a Cogeala c

V projekt u instalován jsou GE 2,5xl y větrné turbíny s instalovan jednotkovým ým výkone 2,5 MW m . Jed větrné ele ná se o typ ktrárny s výškou 100 metrů a průmě rem roto ru 99 metrů.

ticky zaměřenými informacemi zaujmou opravdu každého. Pokud je vaším koníčkem cestování, jistě si se zájmem prohlédnete stínované mapy zemí, ve kterých působíme, včetně vyznačení jednotlivých elektráren a dolů. Najdete tu i přehled informačních center Skupiny ČEZ včetně kontaktů. Dobrou orientaci v celé publikaci a rychlé získání potřebných dat usnadňuje rozčlenění kapitol pomocí grafů a tabulek. Podklady pro hlubší rozbory jsou obsaženy v doprovodných textech a rovněž v přiložených účetních závěrkách. Letošní novinkou je použití QR kódů, pomocí kterých – máte-li v mobilu jejich čtečku – se můžete dostat k obsaženým textům, případně na internetový odkaz. Třísetstránková výroční zpráva vzniká v poměrně krátkém čase pod vedením dvoučlenného týmu z útvaru reporting a metodika, a to na základě 180 různých příspěvků a podkladů z celé Skupiny ČEZ. I když je v první řadě určena externím uživatelům z řad akcionářů, analytiků, bankovních domů, investorů atd., neomezuje se jen na ně. Důležité informace poskytne také zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům se zájmem o energetiku. Blanka Babková Výroční zprávu najdete na intranetu nebo na  www.cez.cz/Pro investory/Hospodářské výsledky/Výroční zprávy

Od 16. dubna má JE Temelín nový vagon pro přepravu obalových souborů CASTOR 1000/19 s použitým jaderným palivem z výrobních bloků do místního skladu použitého jaderného paliva. „Vagon má spoustu výhod. Transport obalů s použitým palivem ve vertikální poloze urychlí v první etapě odbavení při přepravě z reaktorového sálu. Jeho hlavní přínos se však projeví až v další etapě, kdy bude v Temelíně vybudováno tzv. pracoviště s použitým jaderným palivem,“ vysvětluje Jan Coufal, vedoucí projektového týmu pro přípravu a realizaci skladů použitého jaderného paliva z útvaru centrální inženýring. „Vagon je totiž jediný přepravní prostředek, ve kterém bude v Temelíně možné provádět vertikální přepravu obalových souborů s vyhořelým palivem zatopeným vodou, což při horizontálním transportu není možné. Odvodňovat a vysoušet kontejnery tak budeme mimo reaktorový sál na novém pracovišti, čímž se podaří zkrátit dobu odstávky,“ doplňuje Coufal. Vagon má i vlastní jeřáb k nasazení prstencového tlumiče nárazu na víko kontejneru pro eliminaci následků případného pádu. K neaktivnímu i aktivnímu vyzkoušení vagonu dojde při odstávce 2. bloku na jaře 2013. Bude-li vše v pořádku, vagon od německého výrobce převezmeme. Karel Brzobohatý projektový manažer divize výroba

Dukovany v plné síle V neděli 13. 5. skončila odstávka 2. výrobního bloku JE Dukovany. Blok byl odpojen 26. 2. kvůli výměně paliva, revizi zařízení a modernizaci související se zvýšením jeho výkonu na 500 MW. Odstávka trvala 77,4 dne ze 78 plánovaných. Petr Spilka

6

svět ČEZ

V Počeradech rychle roste náš první paroplyn Vloni v březnu se tu teprve poklepával základní kámen, dnes se již naváží a montují potřebné technologie. Ocelové skelety budov jsou již kompletně opláštěné a stojí také nová chladicí věž. „Až na mrazivé týdny z přelomu ledna a února letošního roku nám stále přeje počasí. Všechny zemní i stavební práce šly proto poměrně rychle a dnes jsou prakticky u konce, nyní už probíhají montážní práce,“ říká Jiří Šinágl, vedoucí projektového týmu paroplynového cyklu Počerady. „V únoru jsme zahájili montáž plynových turbín s příslušenstvím, na svém místě jsou už obě plynové turbíny s generátory. K jejich přesunu ze skladové plochy jsme museli použít speciální provizorní hydraulické zařízení, takzvanou portálovou konstrukci.“ Poté bylo vyrovnáno soustrojí turbíny a generátoru spojeného hřídelem. Začátkem dubna se na základ ve strojovně začal umisťovat takzvaný Base modul, který ve finále obnáší systém olejového hospodářství, přívod plynu a další zařízení pro plynovou turbínu GT1. „Celkové dokončení veškerých montážních prací na obou turbínách plánujeme na konec letošního srpna. Poté zahájíme intenzivní zkoušky jednotlivých systémů turbín. Veškeré práce musí být dokončeny tak, abychom 8. listopadu 2012 mohli poprvé zapálit turbínu GT1,“ doplňuje Jiří Šinágl.

Ochoz zakončil 128 metrů

Koncem dubna dosáhla své finální výšky 128,3 metru nová chladicí věž paroplynového cyklu. S její výstavbou se přitom začalo teprve před rokem, konkrétně 1. dubna. „Díky kvalitnímu geologickému podloží jsme nemuseli věž stavět na pilotech, čímž jsme ušetřili dost času. Koncem loňského června tak už byl hotov obvodový betonový pás a bazén a výstavba věže se mohla rozběhnout směrem vzhůru. Jakmile jsme dosáhli výšky 126,8 metru, začali jsme osazovat železobetonový ochoz, který věž navýšil na její konečnou výšku. Je složený z dvoumetrových prefabrikovaných kusů, které na místo usazoval jeřáb,“ pokračuje Jiří Šinágl.

Plynové turbíny s generátory dovezlo na správné místo speciální hydraulické zařízení

Hned po dokončení koruny věže začala montáž vestavby z kompozitu a nerez ocelových spojovacích prvků. Zároveň probíhají vnější povrchové úpravy a veškeré nátěry pláště. Kompletně by měla být chladicí věž hotova do konce září letošního roku. Po zkoušce těsnosti bazénu se pak celý chladicí okruh začne postupně uvádět do provozu.

Zkušební provoz už za rok

Výstavba elektrárny o výkonu 880 MW byla předběžně vyčíslena na 17 miliard korun. Zkušební provoz by měla zahájit ve druhé polovině roku 2013, pracovat tu má 26 zaměstnanců. Generálním dodavatelem celé stavby nové elektrárny je Škoda Praha Invest. Plynové turbíny jsou od firmy Siemens, spalinový kotel s příslušenstvím od SES Tlmače a parní turbína od Škody Power. Stavební část má na starosti Met-

Posuvné bednění chladicí věže – o 1,4 metru za dva dny, tak rostla stavba vzhůru

rostav Praha. Dodavatelem plynu bude RWE, přičemž přípojku realizuje N4G. Ota Schnepp

7

svět ČEZ

ČEZ.TV prošla omlazovací kúrou Videoklipy v ČEZ.TV teď uvidíte v nové, atraktivnější podobě. Naše intranetová televize změnila svůj vzhled, přibyly i nové kategorie spotů, znělky a funkce přibližující ji sociálním sítím.

Dostavíme Temelín s partnerem?

Nové formáty, nová vizáž, nové funkce. ČEZ.TV prošla výraznou změnou – cílem bylo přiblížit ji serveru YouTube, a to modernějším designem a nabídkou služeb pro uživatele. Videa jsou nyní ve formátu 16:9, zlepšila se kvalita spotů a připravili jsme pro vás další nástroje pro hodnocení a sdílení spotů. Tlačítkem „Líbí se mi“ můžete dát hlas oblíbenému videu a kliknutím na „Sdílet“ jej doporučíte e-mailem kolegovi. Hned se také dozvíte, kolik lidí spot vidělo a kolika divákům se líbil. Ve vyhledávání vám pomůže „našeptávač“ a klipy můžete vyhledávat i podle kategorie a data.

Prostřednictvím formuláře na stránce nám třeba i zašlete své náměty na natáčení. Spoty jsme nyní rozdělili podle témat do šesti skupin (kategorií): Stalo se, Co nás čeká, Slovo má, Náš tým, Jak na to a Obrazem. Kategorie vám pomohou lépe se zorientovat a třídit si informace, které vás zajímají. Video bude označeno ikonou podle kategorie už na úvodní stránce Intranetu. Od nových formátů si slibujeme nejen formální změny, ale také větší živost a atraktivnost spotů. Těšíme se na vaše názory a náměty. Pavol Parikrupa, vnitřní komunikace ČEZ

Nové kategorie spotů Stalo se – aktuální reportáže o proběhlých událostech Co nás čeká – upoutávky, upozornění na události následující Slovo má – rozhovory v mobilním studiu Náš tým – představení pracovních týmů Skupiny ČEZ Jak na to – popisy pracovních postupů, vzdělávání zaměstnanců Obrazem – reportáže bez slovního komentáře

Dostavbu Temelína možná nebudeme platit sami. Už se nám totiž přihlásilo několik zájemců o strategické partnerství. Výstavba i následný provoz jaderných projektů konsorcii několika společností je v Evropě obvyklá. I mnohem větší francouzská EdF staví projekt ve Flamanville se společností Enel. Takové partnerství by bylo logické, proto vedení Skupiny ČEZ rozhodlo, že případného partnera vybere v transparentním výběrovém řízení s předem přesně definovanými požadavky. Výběr dodavatele pro dostavbu Temelína probíhá podle zákona o veřejných zakázkách, proto by s ohledem na důvěrnost informací vstup partnera připadal v úvahu pravděpodobně až po podpisu kontraktu s vybraným dodavatelem, který se předpokládá v roce 2013. „Jsme připraveni financovat projekt z vlastních zdrojů a dostupných výhodných úvěrů. Nabízí se však i mnoho dalších zajímavých investičních příležitostí, na které bychom mohli v případě vstupu partnera do dostavby Temelína dosáhnout. Další motivací je i případné rozložení rizika výstavby a návratnosti projektu na více subjektů. Většina jaderných projektů v Evropě (Francie, Finsko, Británie) je právě proto v současnosti realizována na bázi různých forem partnerství. Strategické partnerství nám může přinést i nové know-how spojené s  výstavbou jaderných elektráren,“ říká Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. Z předběžných tržních analýz vyplývá, že můžeme oslovit více než desítku energetických společností, převážně z Evropy, které již projevily či by mohly mít o takové partnerství zájem. Ladislav Kříž, tiskový mluvčí ČEZ

8

o čem se mluví

text: Jaroslav Bílý

Proč padají ceny emisních povolenek? Úkolem emisních povolenek bylo zbavit svět velké části skleníkových plynů. Každou tunu vypuštěných emisí CO2 měli jejich producenti zaplatit, což by je nutilo k investicím do čistějších technologií. Jenže zatímco před sedmi lety, kdy se začalo s povolenkami obchodovat, stála jedna povolenka v průměru téměř 21 eur a v roce 2008 kolem 28 eur, dnes klesla její cena na minimum – asi 7 eur. Selhává tedy tento systém? V roce 1992 byla podepsána rámcová úmluva OSN o změně klimatu, která položila základ celosvětovému snižování emisí skleníkových plynů. Tato myšlenka dostala konkrétní obrysy v roce 1997, kdy se signatářské státy k postupnému snižování zavázaly v Kjótském protokolu. Evropa si k  dosažení cíle zvolila tzv. strategii 3x20. Podle ní by mělo do roku 2020 dojít (v porovnání s rokem 1990) k 20% snížení emisí skleníkových plynů, k 20% zvýšení účinnosti primárních zdrojů a 20 % spotřeby energie by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů. Aby toho bylo možné dosáhnout, rozdělila Evropská komise emisní kvóty mezi členské země EU, které odpovědnost za vypouštění emisí přenesly na místní provozovatele zařízení, jež produkují nejvíce CO2. Při překročení emisních limitů musí jednotlivé tuzemské podniky dokupovat emisní povolenky v aukcích. Jedna povolenka přitom pokrývá produkci jedné tuny CO2. Původní plán byl takový, že postupně snižující se nabídka a rostoucí ceny povolenek budou motivovat podniky s nadlimitní produkcí CO2 k modernizaci jejich výrobních zařízení, jinak budou nuceny nakupovat drahé povolenky od firem, které je svým odpovědným přístupem nevyčerpaly, a mohou tedy na jejich prodeji vydělávat. Jenže…

Krize překvapila

Nabídka povolenek byla původně plánována na základě předkrizových ekonomických předpokladů, a to ve třech fázích: na roky 2005–2007, 2008–2012 a 2013–2020. V roce 2008 však naplno udeřila krize, která vedla k omezení výroby, poklesu vypouštěných emisí, a tím k rostoucím přebytkům povolenek na trhu. Důsledkem byl postupný propad cen emisních povolenek až na téměř 7 eur za jednu. Při těchto cenách považu-

jí analytici evropský trh s emisemi za už zcela bezvýznamný pro politiku snižování emisí skleníkových plynů, kvůli níž v roce 2005 vznikl. „Minimální cena povolenky, která už výrobce nutí ke snižování emisí, se odhaduje na 20 eur za tunu CO2,“ říká Petr Míkovec, ředitel útvaru rozvoj podnikání ČEZ, a. s.

Možná řešení

Při současném přebytku povolenek by byl podle odborníků na místě zásah EU ve prospěch zvýšení jejich cen. Ta proto nyní jedná o možnosti stažení části jejich nabídky z trhu. Výsledek závisí na rozhodnutí Evropského parlamentu, Evropské komise i členských států EU. Navýšit ceny povolenek by bylo podle Petra Míkovce možné i několika dalšími způsoby, o kterých se však zatím jen spekuluje. Patří mezi ně např. zpřísnění emisního cíle k roku 2020, rozšíření systému pro obchodování s emisemi na další státy či průmyslová odvětví nebo zavedení minimální ceny povolenek v aukcích. Skupina ČEZ dostává povolenky zdarma od roku 2005, kdy byl systém pro obchodování s emisemi zaveden. „Například v roce 2011 jsme obdrželi 42,9 milionů povolenek a do ovzduší vypustili 38,4 milionů tun CO2. Od příštího roku již budou muset všechny energetiky povolenky nakupovat. Stejně jako další producenti elektřiny ze střední a východní Evropy má však i ČEZ výjimku a poměr bezplatných povolenek mu bude klesat každý rok o 10 procent – od 70 % v roce 2013 po 0 % v roce 2020,“ informuje Míkovec.

Povolenku v ruce nepodržíte

Povolenky mají jen vir tuální podobu, do ruky si je tedy nevezmete. Transakce s nimi do konce letošního roku zaznamenává národní, od příštího roku pak celoevropský registr.

co píší jinde

Větrné elektrárny oteplují Zemi… V okolí větrných elektráren rychle roste teplota vzduchu. Tvrdí to nová studie, již vypracoval tým vědců z amerických univerzit a vědeckých institucí. Elektrárny mají podle nich přesně opačný dopad, než bylo zamýšleno při jejich stavbě – tedy oteplování zabránit. Práce se zabývala především Texasem, kde jsou jedny z největších větrných farem na světě. Podle studie došlo v posledních deseti letech k nárůstu teploty v oblasti farem až o 0,72 °C, zejména v noci, kdy dochází ke změně proudění větru a k promíchávání studeného a teplejšího vzduchu. Lopatky větrných elektráren tak kromě ohrožování ptactva mají zřejmě na svědomí i jiné nechtěné následky. Ačkoliv vliv větrných farem nemá podle analýzy velký vliv globální, elektrárny dokážou výrazně ovlivnit místní fyziku atmosféry. To je v době, kdy celosvětově rychle roste počet větrných mlýnů, důležitá zpráva. Obzvláště s přihlédnutím k faktu, že větrníky se mnohdy výrazně dotují s cílem podpořit zdroje energie, jež nebudou zesilovat tzv. globální oteplování. Miroslav Cvrček, REFLEX, 10. 5. (redakčně kráceno)

… asi jako lednička ochlazuje kuchyň „Míchaní teplého a studeného vzduchu větrnou elektrárnou má na globální klimatické změny asi stejný vliv, jako když si doma otevřete ledničku, a do kuchyně vám zavane proud studeného vzduchu,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. „Abychom ovlivnili klima nad ČR, museli bychom na našem území postavit jednu větrnou elektrárnu vedle druhé, vešlo by se jich sem asi 12,5 milionu. A ještě bychom je museli postavit na kilometrových sloupech, abychom dosáhli do mraků. Ve skutečnosti stojí v ČR elektráren jen 150 a nejvyšší z nich má 150 metrů,“ vyvrací teorii Janeček. Z tiskové zprávy ČSVE, 14. 5. Připravila: Eva Nováková

9

projekty

text: Šárka Samková foto: WWA

Služby sloučíme jen do třech společností Ještě letos by mohly vzniknout ČEZ Korporátní služby, v další etapě pak ČEZ Síťové služby a ČEZ Obsluha zákazníků.

bez hranic

Spoutáme polský vítr Do ČEZ Síťových služeb přejdou ČEZ Distribuční služby, z ČEZ Měření servis, montáže a kontrola měření a také údržba části obnovitelných zdrojů

V projektu Poskytování služeb ve Skupině ČEZ padlo rozhodnutí konsolidovat všechny sdílené služby a servisní činnosti pouze do třech uvedených společností. „Sloučíme v nich obdobné typy služeb, které nyní zajišťují různé divize nebo integrované dceřiné společnosti. Přínosy očekáváme nejen v oblasti úspor nákladů; užší propojení obdobných činností, menší počty společností a rozhraní se jistě odrazí i v efektivnější spolupráci v rámci Skupiny,“ říká Pavel Cyrani, ředitel divize strategie a lídr strategického programu Výkonnost, pod který projekt Poskytování služeb patří.

ČEZ Korporátní služby budou sídlit v Ostravě…

Záměrem je vytvořit společnost ČEZ Korporátní služby ještě do konce roku. Z divize finance do ní přejde transakční účetnictví a činnosti personální administrativy (tzv. back-office). Ve stejné vlně se do ní přesunou i veškeré aktivity ČEZ Správy majetku – dopravní služby, správa nemovitostí, podatelny apod. Společnost bude sídlit v Ostravě. „Do konce pololetí rozpracujeme detailní organizační strukturu, obchodní model i plán příprav nové společnosti. Do realizace se chceme pustit ve třetím čtvrtletí,“ upřesňuje Martina Matoušková, ředitelka projektové kanceláře.

… další dvě společnosti v Hradci a Plzni

V další etapě vzniknou ČEZ Síťové služby se sídlem v Hradci Králové, zahrnující servisní činnosti v distribuci, a společnost ČEZ Obsluha zákazníků, která zastřeší veškerý servis poskytovaný externím zákazníkům. Ta zůstane na plzeňské adrese. O přesné podobě a datu vzniku těchto dvou firem ještě nebylo rozhodnuto, už se ale rýsuje, jaké činnosti v nich bude vhodné spojit. Do společnosti ČEZ Síťové služby přejdou ČEZ Distribuční služby, z ČEZ Měření servis, montáže a kontrola měření a také údržba části obnovitelných zdrojů. „Dále prověříme synergie s ČEZ Logistikou a s některými procesy ČEZ Distribuce,“ dodává Martina Matoušková. V ČEZ Obsluze zákazníků spojíme zákaznická centra, call centra, fakturaci a správu pohledávek z ČEZ Zákaznických služeb a odečty a správu dat z ČEZ Měření. Integrační tým a pracovní skupiny teď mají za úkol navrhnout pro obě společnosti cílové koncepty, rozpracovat detailní analýzy a implementační plány. Finální rozhodnutí se na jejich základě přijmou během třetího čtvrtletí.

Naši pozici na trhu obnovitelných zdrojů v zahraničí jsme výrazně posílili tím, když jsme koncem loňského roku koupili 67% podíl v polské společnosti Eco-Wind Construction, která je jedním z předních developerů větrných elektráren v zemi. Dostali jsme tak možnost dokončit rozvoj, výstavbu a připojení 15 polských větrných farem o plánovaném instalovaném výkonu až 700 MW, které vzniknou v místech s průměrnou silou větru 6,5–7 m/s. „Naším cílem je mít do roku 2016 v zahraničních obnovitelných zdrojích instalovaný výkon 3000 MW. Díky budování větrných farem v Polsku se nám otvírá možnost dosáhnout tohoto výkonu v co možná nejkratší době,“ říká Martin Pacovský, ředitel útvaru řízení zahraničních majetkových účastí ČEZ. Většina polských projektů je nyní ve fázi příprav, nové větrné farmy by měly být připojeny do sítě postupně v následujících čtyřech letech. První turbíny budou zprovozněny na přelomu let 2014 a 2015. Každý projekt prochází tzv. technickou optimalizací rozmístění turbín, aby mohlo být v dané lokalitě maximálně využito výsledků měření síly větru. To se následně odrazí ve zvolené technologii, která bude určovat produktivitu farmy během jejího provozu. „Máme velkou výhodu, že můžeme využít znalostí lokálního týmu a cenné zkušenosti kolegů, získané při výstavbě už úspěšně fungujícího větrného parku Fântânele a Cogealac v Rumunsku,“ říká za polský tým Jaromír Pečonka. Vysoký potenciál větrné energie v Polsku podporují dobré povětrnostní podmínky. V Polsku už dnes stojí větrné elektrárny s instalovanou kapacitou přes 1500 MW. Kateřina Skalická

Více na intranetu/Naše strategie/Výkonnost.

10

lidé

text: Hana Salajková foto: archiv

Gratulujeme letošním Čézarům Nejlepší zaměstnanci Skupiny ČEZ byli i letos odměněni cenou Čézar. Kromě uznání od nejvyššího vedení dostali výherci možnost prožít víkend podle svého přání v Českém Krumlově. Cenu Čézar uděluje od roku 2007 generální ředitel ČEZ na základě návrhů ředitelů elektráren, dceřiných společností a divizí. Čézar patří zaměstnancům, kteří plní úkoly nad rámec svých pracovních povinností a jejich vynikající výsledky přispívají k milionovým úsporám. Celkem 41 letošních Čézarů z ČR, Polska, Bulharska a Rumunska například napomohlo spolupráci se špičkovými pracovišti v Evropě a zařadilo nás mezi přední alternativní dodavatele energií v českých zemích i na Slovensku. Další poskytli skvělou právní, softwarovou, projektovou podporu nebo se jim podařilo zefektivnit řídicí procesy. Zaměstnancům, kteří získali letošní Čézary, předali ocenění jejich ředitelé na pracovních setkáních napříč společnostmi a regiony. Samotnou sošku Čézara obdrží v květnu z rukou nejvyššího vedení Skupiny ČEZ na již 5. Víkendu Čézarů, který se koná ve dnech 18.–20. května na zámku Český Krumlov. Odměnou všem oceněným bude nejen uznání od manažerů, ale také víkend poskládaný z aktivit podle jejich výběru.

Diana Procházková z ČEZ Správy majetku přijímá gratulaci od Martina Nováka, místopředsedy představenstva a ředitele divize finance ČEZ

Čézaři 2012 Antoš Michal, Ústav jaderného výzkumu Řež, ČR Brahastianu Andreea, CEZ Romania, Rumunsko Buczak Agnieszka, CEZ Poland, Polsko Cimpeanu Marius, CEZ Vanzare Romania, Rumunsko Čejka Tomáš, ČEZ, a. s., divize distribuce, ČR Dundr Václav, ČEZ, a. s., divize výroba, Elektrárna Ledvice, ČR Heider Petr, ČEZ Logistika, ČR Hendrych Martin, ČEZ Měření, ČR Holeček Vladimír, ČEZ Prodej, ČR Kadeřábková Miroslava, ČEZ Prodej, ČR Kasinec Roman, ČEZ Zákaznické služby, ČR Koloušek Vít, Škoda Praha Invest, ČR Komárek Ivo, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČR Krejčík Karel, ČEZ Distribuční služby, ČR Kršňák Bořek, ČEZ Energetické služby, ČR Kužílek Jan, ČEZ Distribuce, ČR Linhart Zdeněk, ČEZ Distribuce, ČR

Manolova Dimka, CEZ Bulgaria EAD, Bulharsko Mayer Jaroslav, ČEZ, a. s., divize nákup, ČR Mifka Zdeněk, ČEZ, a. s., divize investice, Jaderná elektrárna Temelín, ČR Minařík Miroslav, ČEZ Distribuční služby, ČR Molinger Martin, ČEZ Měření, ČR Nakova Evgeniya, Venizalova, CEZ Bulgaria EAD, Bulharsko Ovčačík Libor, ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín, ČR Parkanová Marcela, ČEZ, a. s., divize finance, ČR Poborský Antonín, Severočeské doly, a. s., ČR Procházková Diana, ČEZ Správa majetku, ČR Prokop Milan, ČEZ Distribuční služby, ČR Roik Dalibor, ČEZ, a. s., divize strategie, ČR

Říha Pavel, ČEZ, a. s., divize výroba, Elektrárna Prunéřov, ČR Simeonov Georgi, CEZ Razpredelenie Bulgaria AD, Bulharsko Skokan Pavel, ČEZ, a. s., Vodní elektrárny, ČR Šebestová Silvie, ČEZ Zákaznické služby, ČR Šedivá Marta, Severočeské doly, a. s., ČR Šigut Petr, ČEZ ICT Services, ČR Tauš Pavel, ČEZ, a. s., divize výroba, Jaderná elektrárna Temelín, ČR Totek Jaroslav, ČEZ, a. s., divize výroba, Jaderná elektrárna Dukovany, ČR Tyrpekl Pavel, ČEZ, a. s., divize výroba, Elektrárna Počerady, ČR Ulrichová Vladimíra, ČEZ, a. s., divize personalistika, ČR Vokurek Jaroslav, ČEZ, a. s., divize generálního ředitele, ČR Zelenka Leopold, Severočeské doly, a. s., ČR

11

lidé

text: Lucie Ehrlichová foto: archiv

Techniku nestudují žádní suchaři Jak nadchnout pro práci šestnáctileté studenty? Hudbou.

Nový šéf v Trmicích Novým generálním ředitelem společnosti Teplárna Trmice, a. s., je od 1. května Tomáš Brandejs. Na pozici šéfa teplárny přechází z pozice vedoucího odboru řízení provozu ve Vítkovicích. Je absolventem VUT Brno a ve své profesní dráze vykonával různé technické pozice. V energetice působí od roku 1989. Eva Kalužíková

Manažerům na míru Vítězná kapela získala možnost natočit profesionální videoklip

ČEZ řeší problém stárnutí personálu a potřebuje v dalších letech získat tisíce absolventů technických škol. Ti však často nejsou se studiem na svých školách spokojeni a cítí se kvůli němu méněcenní. Domnívají se, že je ostatní považují za málo schopné či nekreativní a k oboru tak nemají dobrý vztah. ČEZ se podařilo negativní vnímání studentů techniky zlepšit a ukázat opak. Přišli jsme totiž s něčím, co by od průmyslové firmy nikdo nečekal – s hudební soutěží „Elektrika je cool“. „Nenásilně jsme propojili téma technického vzdělání s tématem, které baví téměř každého středoškoláka – s hudbou,“ říká ředitel strategického náboru Pavel Puff. „Přišli jsme s volnočasovou aktivitou a tím se odlišili od jiných náborových programů. Soutěž byla určena jen studentům středních technických škol, alespoň jeden člen kapely musel techniku studovat.“

Pomohl web i Facebook

Kampaň byla úspěšná díky efektivně cílené komunikaci na www.elektrikajecool.cz, Facebooku, na školách a studentských veletrzích. K popularizaci soutěže a studia techniky přispěla i porota – známí a teenagery respektovaní přední hudebníci Jan P. Muchow, Dušan Neuwerth, Charlie One, z nichž dva absolvovali technickou školu.

Soutěžící kapely přihlašovaly své nahrávky přes portál www.elektrikajecool.cz. Z nich poté veřejnost tipovala o ceny, koho vybere porota do finále a také kdo bude absolutním vítězem. Deset finalistů zvolených porotou vyhrálo celodenní workshop v nahrávacím studiu, kde se jim věnovali slavní hudebníci. Zároveň vyhráli pro své spolužáky a učitele přednášky se slavným popularizátorem vědy Michaelem Londes­ boroughem. Nakonec vybrala veřejnost absolutního výherce mosteckou punk-rockovou formaci Faces are Fiction. A cenou pro vítěze byla možnost natočení profesionálního videoklipu a vystoupení na ČEZ Energy Festu v Karlových Varech.

Elektrika je cool v číslech: ■ téměř

30 000 unikátních návštěvníků webu ■ 13 275 mladých aktivně zapojených do soutěže ■ 4953 získaných kontaktů na studenty ■ 68 soutěžících kapel ■ 478% nárůst aktivních uživatelů Facebooku ■ 100% nárůst návštěvnosti ČEZ na studentských veletrzích

Máme-li zlepšit spolupráci, důvěru a motivaci ve Skupině, musí změna vyjít především od manažerů. Manažerský rozvoj proto považujeme za strategický nástroj k dosažení cílů Skupiny ČEZ. Abychom plně využili schopností a potenciálu manažerů, změnili jsme přístup a pracujeme s nimi individuálně. Výsledkem je na míru ušitý program, který je zaměřen na řešení rozvojových potřeb každého manažera. Do programu zařazujeme oblasti, na které poukázali zaměstnanci v průzkumu názorů. Hovoří o nich i generální ředitel Daniel Beneš: „Manažeři by měli být svým zaměstnancům dobrým příkladem a inspirací, měli by umět pracovat se zpětnou vazbou, podporovat inovaci, umět vysvětlovat vize a plány, rozvíjet spolupráci.“ Nový rozvoj manažerů plánujeme dlouhodobě v období 2012–2015. Zavádíme rozvojové plány, kde každý manažer může mít osobní rozvojový plán, zahrnující osobnostní a odborný růst. Začínáme v roce 2012 s řediteli útvarů a s vybranými zaměstnanci. „V části věnované osobnosti využíváme názorů z blízkého okolí manažera a rozvíjíme to, co nás nejvíce bolí, mj. poskytování zpětné vazby, budování důvěry, podporu efektivní spolupráce. V odborné části se zaměřujeme na manažerské znalosti a dovednosti především z oblasti financí, strategie, řízení, legislativy a bezpečnosti,“ říká ředitel útvaru rozvoj lidských zdrojů Kiril Ribarov. Lenka Divišová, Jaromír Conk útvar rozvoj lidských zdrojů ČEZ, a. s.

12

téma

text: Petr Holub, Ladislav Kříž foto: WWA a archiv

Všechno nejlepší, mami!

ČEZ, a. s., oslavila 6. května 20. narozeniny Dvacítka není žádný věk. Přesto už má být naše oslavenkyně na co hrdá: odvedla přes 413 miliard korun do státního rozpočtu, zšestinásobila svůj počáteční majetek a stala se nejžádanějším zaměstnavatelem v Česku. V roce 2003 „adoptovala“ pět regionálních distribučních společností a vytvořila Skupinu ČEZ, nejvýznamnější energetiku ve střední a východní Evropě.

ČEZ, a. s., v období 1992–2012 plně prokázala svůj význam pro český stát a jeho občany. Jen na dividendách vyplatila svému většinovému vlastníkovi, tedy České republice, téměř 90 miliard Kč. Celkové odvody do státní pokladny pak přesáhly 413 miliard korun. Společnost realizovala nejrozsáhlejší ekologický program v Evropě. V letech 1992–1998 do modernizace a odsíření svých elektráren v severních Čechách investovala cca 50 miliard korun a trvale odstavila zastaralé elektrárny o celkovém instalovaném výkonu asi 2000 MW. V  severních Čechách tím zmizelo z ovzduší 92 % emisí SO2, 95 % pevných částic popílku, 50 % emisí oxidů dusíku a 77 % oxidu uhelnatého. Instalovaný výkon našich zdrojů jsme za tu dobu zvýšili o 4500 MW, naše kumulovaná výroba přesáhla 1 bilion kWh. Máme miliony zákazníků po celé ČR, úspěšně se nám podařil i vstup na trh s plynem v ČR i na Slovensku. Nadace

mezi evropskou špičku,“ říká generální ředitel Daniel Beneš a pokračuje: „O dosažený úspěch se umíme dělit. České společnosti přispíváme každoročně do státního rozpočtu desítkami miliard korun. Už řadu let jsme největším firemním dárcem v ČR. Pomáháme zlepšovat život v regionech, fungujeme bezpečně a ohleduplně, podporujeme čistější a zákazníkům užitečnější technologie zítřka. Vychováváme mladé techniky, jsme jedním z nejlepších zaměstnavatelů v zemi a pro studenty technických škol firmou, v níž by chtěli po ukončení studia pracovat nejraději. To je důkaz, že víc než na minulé úspěchy myslíme na budoucnost,“ dodává Daniel Beneš.

Sedm NEJ

Mezi nejvýznamnější události posledního dvacetiletí patří bezesporu spuštění přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně a na ní navázaného areálu větrných elektráren v lokalitě horní nádrže Mravenečník (1996), zahájení výroby v JE Teme-

Na odsíření elektráren jsme v letech 1992–1998 vynaložili 50 miliard ČEZ patří mezi nejštědřejší nadace v zemi, s jasnou dárcovskou strategií už rozdělila více než 1,16 miliardy Kč téměř 3500 subjektům. „Když se za těmi uplynulými dvaceti lety ohlédneme, uvidíme řadu výjimečných výsledků a kus poctivé práce, kterou zde odvedli všichni předešlí i současní zaměstnanci. Rok od roku jsme rostli a zlepšovali se v mnoha směrech. Z ČEZ se stala silná a stabilní nadnárodní společnost, patřící

lín (2000), vznik Skupiny ČEZ (začlenění SČE, VČE, ZČE, STE a SME v roce 2003), začátek zahraniční expanze (2004), vyhlášení strategického rozvojového konceptu FUTUR/E/MOTION, zaměřeného na elektromobilitu, vývoj moderních technologií v energetice a podporu vědy a výzkumu (2009), zahájení výstavby první paroplynové elektrárny v ČR v Počeradech (2011) a předání zadávací dokumentace na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín v roce 2011.

Temelín stále in Spuštění jaderné elektrárny Temelín bylo nejvýznamnější událostí posledních 20 let české energetiky. Její případná dostavba si toto označení patrně vyslouží v následujících dvou dekádách

20 LET SKUPINY ČEZ V ČÍSLECH Celkový instalovaný výkon

1993

2011

Rozdíl

%

GW

10,3

15,1

+4,8

+47 %

TWh

46,4

69,2

+22,8

+49 %

12

9 300 000

+9 299 988

>1 mil. %

osob

13 723

31 420

+17 697

+129 %

Výnosy

mld. Kč

48,6 **

209,8

+161,2

+332 %

Čistý zisk

mld. Kč

7,3

40,8

+33,5

+460 %

Výroba elektrické energie (brutto) Počet koncových zákazníků * Počet zaměstnanců

Aktiva

mld. Kč

97,2

598,1

+500,9

+515 %

Tržní kapitalizace

mld. Kč

85,6

419,8

+334,2

+390 %

Kč

89 ***

786

697

+783 %

Cena akcie */ hrubý odhad počtu koncových zákazníků EE **/ upraveno na strukturu současných provozních výnosů

***/ zahajovací cena k 29. 6. 1993 přepočtená podle současné nominální hodnoty akcie

14

téma

Co bylo předtím Akciová společnost ČEZ byla založena 6. května 1992 Fondem národního majetku ČR. Nevznikla však „na zelené louce“. Byla vyčleněna ze státního podniku České energetické závody, který měl za sebou už velmi bohatou historii… Nahlédněme do poválečné historie československé a české elektroenergetiky po jednotlivých desetiletích:

1940–1950

V důsledku zapojení české energetiky do válečného průmyslu rostl počet výroben elektřiny i během 2. světové války. Technický stav elektráren však byl špatný a zastaralý. Válkou velmi utrpěly rozvody elektrického vedení. Tak jako v celém hospodářství, došlo i v energetice po válce k výrazným změnám vlastnických poměrů. Byly zřízeny Československé energetické závody, které zajišťovaly výrobu a rozvod elektřiny. I energetika přešla na plánované hospodářství. Oproti předchozím letům již není většina elektřiny spotřebovávána pro osvětlení, ale elektrickými spotřebiči. V českých zemích se objevoval nedostatek elektřiny, což řešil dovoz z Polska a zákaz přímotopů. České země v té době zaostávají za západní Evropou v elektrifikaci železnic (v roce 1948 elektrifikováno pouze 92 km drah, ale například ve Švýcarsku již 2860 km).

1950–1960

Přes všechna dobová negativa lze hodnotit období 50. let z hlediska elektrizační soustavy jako velice úspěšné. Výkony tehdejších elektráren se díky modernizacím zvýšily 2x až 3x. Rozvíjela se výměna elektřiny s okolními státy – NDR, Rakouskem a Polskem. Byly vybudovány elektrárny sloužící do současnosti – Hodonín, Poříčí II., Opatovice, Tisová, Mělník a Vltavská kaskáda (Lipno, Orlík, Štěchovice, Kamýk). Začala se však projevovat neefektivnost průmyslu a spotřeba rostla rychleji než výkon elektráren. V polovině 50. let se začalo s vypínáním elektřiny pro domácnosti, nejprve zcela živelně, poté regulovaně tak, aby dodávky pro průmysl byly zajištěny. Z tohoto důvodu, ale i vlivem nedostatku spotřebičů a bytové krize, začala zaostávat spotřeba elektřiny v čs. domácnostech oproti zahraničí.

1960–1970

Pokračovalo budování elektrických sítí, především vedení o vyšších napětích, včet-

ně mezinárodního propojení. Na počátku 60. let začala výstavba velkých uhelných elektráren s bloky 110 MW a poté i výstavba prvních bloků 200 MW. Elektrizační soustava začala pracovat v rámci propojení elektrizačních soustav zemí RVHP. Byl zřízen trust Československé energetické závody, který se v roce 1969 rozdělil na České energetické závody a Slovenské energetické podniky. Spotřeba domácností oproti předchozímu období rostla rychleji i přes přetrvávající výpadky a vypínání, ale ke zpomalení růstu došlo u průmyslu. Snížil se vývoz strojů a do rozvoje průmyslu se promítlo i omezení obchodních styků s Čínou. Téměř u konce byl proces intenzivní elektrifikace drah.

1970–1980

Pokračuje budování dalších velkých uhelných elektráren s bloky 200 MW v oblasti severních Čech v blízkosti hnědouhelných dolů – Počerady, Tušimice II., ale i ve východočeských Chvaleticích, kam uhlí putovalo po Labi, a v Dětmarovicích na severní Moravě. Plánované hospodářství se projevilo v energetice především v politice „levné elektřiny“. V letech 1968 až 1976 se v rámci této politiky vůbec neměnily ceny elektřiny, což vedlo k nesouladu mezi výrobními náklady a cenou. Tento nesoulad řešily státní dotace, ale dlouhodobě ne­ udržitelný stav vedl následně ke skokovému zvýšení cen. Tato politika nevedla k racionalizaci spotřeby a k úsporám, čímž se naše země začala značně vzdalovat západním státům, které právě v tomto období, po tzv. „kubánské krizi“ začaly hospodárněji nakládat s energiemi.

1980–1990

Nejdůležitější akcí elektroenergetiky byla výstavba JE Dukovany. Začala výstavba druhé jaderné elektrárny v Temelíně. Politika levné elektřiny nadále přinášela problémy a vedla k prohlubující se neefektivitě průmyslu a k plýtvání s elektřinou. Plně se ukázalo, že limity, sankce a normy, uplatňované pro usměrňování spotřeby, nemohou mít stejný efekt jako cena odpovídající nákladům. U průmyslu se takto uplatňovaly

omezující regulační stupně a diagramy odběru s následnými majetkovými sankcemi v případě jejich nedodržení a u maloodběratelů limity spotřeby s penalizací v případě překročení. V období tzv. přestavby se objevila snaha, aby cena lépe odpovídala nákladům, ale bez většího úspěchu.

1990–2000

Po „sametové revoluci“ prodělala i česká elektroenergetika zásadní změny. Ze státního podniku České energetické závody byly vyčleněny teplárenské, opravárenské, montážní a další podniky a následně i osm distribučních regionálních společností, které dodávaly elektřinu koncovým zákazníkům. Projekt JE Temelín byl přepracován a doplněn nejmodernější technologií. Zároveň bylo rozhodnuto o dostavbě pouze dvou bloků z původně plánovaných čtyř. Uhelné elektrárny byly kompletně odsířeny. Toto vyčištění proběhlo v ČR nej-

GENERÁLNÍ ŘEDITELÉ ČEZ, a. s. Petr Karas 1. 6. 1990 – 19. 10. 1992 od 19. 10. 1992 do 30. 4. 1997 nebyla funkce generálního ředitele zřízena Petr Karas 1. 5. 1997 – 29. 1. 1998 Jan Vacík 29. 1. 1998 – 5. 1. 1999 Milan Černý 5. 1. 1999 – 10. 12. 1999 Stanislav Svoboda 13. 12. 1999 – 26. 4. 2000 Petr Vobořil, 26. 4. 2000 – 4. 7. 2000 (pověřen řízením) Jaroslav Míl 4. 7. 2000 – 10/2003 Martin Roman 1. 4. 2004 – 09/2011 Daniel Beneš 09/2011 – dosud

15

rychleji ze všech evropských zemí. Elektrizační soustava vstoupila jako první odvětví do Evropy a plně se propojila se západoevropskou soustavou. Většina energetických společností byla plně privatizována, ČEZ a distribuční společnosti byly privatizovány z části. Spotřeba elektřiny v souvislosti s transformací ekonomiky na tržní prostředí poklesla, ale na konci 90. let již kopírovala vývoj HDP. Cena elektřiny začala postupně odrážet skutečné náklady. V roce 1996 spouštíme unikátní přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně v Jeseníkách.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách, spuštěná v roce 1996, má tři NEJ: největší reverzní turbínu v Evropě, největší spád v ČR (510,7 m) a největší instalovaný výkon v ČR (2x325 MW)

2000–2010

V říjnu 2000 rozhoduje vláda ČR o způsobu dokončení privatizace české elektroenergetiky. V prosinci stejného roku začíná vyrábět elektřinu 1. blok JE Temelín, o rok později i blok druhý. V lednu 2002 odkládá vláda plánovanou privatizaci ČEZ. V létě téhož roku zaplavují tisícileté povodně elektrárny na Vltavské kaskádě, většina jich musí být odstavena z provozu a projít generální opravou. V roce 2003 fúzuje ČEZ, a. s., s pěti regionálními energetickými akciovými společnostmi, tzv. REAS (STE, ZČE, SČE, VČE, SME) a vzniká Skupina ČEZ. Další dvě REAS získává náš německý konkurent E.ON (JČE, JME), Pražskou energetiku ovládá i nadále město Praha. V létě 2004 získáváme tři distribuční firmy v Bulharsku, čímž začíná naše zahraniční expanze. Ještě do konce roku

Kdo vlastní ČEZ? Celkem 69,78 % základního kapitálu akciové společnosti ČEZ vlastní český stát, zastoupený ministerstvy financí a práce a sociálních věcí. A kdo jsou další majitelé? Firma Chase Nominees drží podíl ve výši 4,83 % základního kapitálu ČEZ, a. s. Mezi další subjekty s podílem dosahujícím alespoň 3 % základního kapitálu patří většinou tzv. správci. Správce je právnická osoba, která zajišťuje na základě smlouvy o správě cenných papírů veškeré právní úkony, nutné k výkonu

kupujeme distributora Oltenia v Rumunsku, v dalších letech získáváme elektrárnu Varna v Bulharsku. Později vstupujeme do Polska, Turecka, Albánie i na Slovensko. V Rumunsku začneme stavět největší pevninskou větrnou farmu v Evropě

(600 MW). Doma získáváme Teplárenskou, a. s., a Severočeské doly, a. s. Vstupujeme na velkoobchodní trh se zemním plynem a vyhlašujeme strategický rozvojový koncept FUTUR/E/MOTION. Skupina ČEZ nadále roste a sílí.

zachování práv spojených s určitým cenným papírem. Správce Citibank Europe spravuje akcie v souhrnné výši 4,80 % a Československá obchodní banka vlastní akcie představující 4,17 % základního kapitálu ČEZ. Základní kapitál ČEZ, a. s., zapsaný v obchodním rejstříku, činil k  31. 12. 2011 celkem 53  798  975  900 Kč. Skládal se z 537 989 759 ks akcií o nominální hodnotě 100 Kč. Všechny akcie měly zaknihovanou podobu, zněly na majitele a byly kótovány. Všechny akcie společnosti se obchodují na burzách v Praze a ve Varšavě a jsou neomezeně převoditelné.

ČEZ, a. s., držela k 31. 12. 2011 vlastní akcie v počtu 3 875 021 ks.

Vlastnická struktura ČEZ, a. s. (údaje k 31. 12. 2011) Česká republika Ostatní právnické osoby domácí zahraniční Fyzické osoby domácí zahraniční Správci celkem

69,78 % 12,91 % 1,73 % 11,18 % 4,31 % 4,17 % 0,14 % 13,00 %

16

téma

Jak šel čas 1992 KVĚTEN 6. 5. vzniká ČEZ, a. s. 1993 KVĚTEN Kupujeme Lomy Mořina (těžba vápence) 1994 ŘÍJEN V Počeradech zprovozňujeme 1. odsiřování v ČR 1995 ŘÍJEN Připojujeme se k západoevropské síti Otevíráme mezisklad vyhořelého jaderného paliva v Dukovanech 1996 ÚNOR Zahajujeme provoz PVE Dlouhé Stráně BŘEZEN Získáváme Cenu za informační otevřenost ČERVEN Dokončujeme odsíření Prunéřova 1 1997 ŘÍJEN Otevíráme nové infocentrum JE Temelín na zámečku Vysoký Hrádek 1998 ČERVEN Spouštíme odsířené bloky č. 3 a 4 ve Chvaleticích SRPEN Spouštíme odsířené Dětmarovice LISTOPAD Spouštíme větrný park v Jeseníkách 1999 KVĚTEN Vláda ČR potvrzuje dostavbu Temelína ŘÍJEN Otevíráme reprezentační kancelář v Bruselu 2000 LISTOPAD Začíná stavba naší nové centrály v Praze 4 PROSINEC 21. 12. spouštíme 1. blok JE Temelín 2001 ČERVEN Jsme nejvýznamnější firmou ČR za rok 2000 podle výše zisku a 3. nejvýznamnější firmou podle výše tržeb (anketa CZECH TOP 100)

PROSINEC Získáváme mezinárodně uznávaný certifikát EMS (Environmental Management System) pro elektrárny Tušimice, Chvaletice, Poříčí, Dětmarovice, Dukovany, Počerady a Prunéřov 2002 BŘEZEN JE Temelín začíná vytápět Týn nad Vltavou Vynakládáme miliardu na ekologii SRPEN Velká voda na Vltavě zaplavuje elektrárny, většina z nich mimo provoz PROSINEC Úřad pro ochranu hospodářské soutěže schvaluje fúzi ČEZ s pěti REAS 29. 12. spouštíme 2. blok JE Temelín

ČERVEN První ČEZ Management Meeting (CMM) – Praha, hotel Corinthia Towers ČERVENEC Podle tržní kapitalizace je ČEZ největší firmou z nových členských zemí EU (3. ve střední Evropě) ŘÍJEN JE Temelín získává ocenění Bezpečný podnik Severočeské doly ve Skupině ČEZ

2003 PROSINEC Dokončujeme modernizaci malých vodních elektráren 2004 LEDEN Získáváme Škodu Praha ČERVEN Prodáváme bývalou centrálu v Jugmannově ulici v Praze 1 ČERVENEC Získáváme tři distribuční firmy v Bulharsku PROSINEC Kupujeme distribuční společnost Oltenia v Rumunsku 2005 LEDEN Stáváme se největším zahraničním investorem v historii BŘEZEN ČEZ mezi 500 nejsilnějšími firmami světa KVĚTEN Vedení rozhoduje o komplexní obnově elektráren Tušimice II a Prunéřov a výstavbě nových bloků v Ledvicích a Počeradech (paroplyn)

PROSINEC Sněhová kalamita, 100 000 lidí na Moravě bez elektřiny 2006 LEDEN Vstupujeme na amsterodamskou burzu ECX s povolenkami CO2 KVĚTEN Získáváme rozvody tepla na severu Čech Polské elektrárny Elcho a Skawina členy Skupiny ČEZ ČERVEN Vstupujeme na maďarský energetický trh ŘÍJEN Získáváme bulharskou uhelnou elektrárnu Varna

17

PROSINEC Odstřelujeme komín Elektrárny Tisová 2007 LEDEN Orkán Kyrill nám působí škody za 80 mil. Kč BŘEZEN Jako první česká firma vstupujeme na burzu Nordpool Představujeme Akční plán snižování emisí DUBEN Kupujeme 100 % Teplárenské, a. s. Akcie ČEZ prolamují hranici 1000 Kč KVĚTEN Podle magazínu Euromoney jsme nejlépe řízenou společností ve střední a východní Evropě ČERVEN Zahajujeme komplexní obnovu Elektrárny Tušimice II Zakládáme společnost ČEZ Slovensko se sídlem v Bratislavě Spouštíme novou vodní elektrárnu v Plzni-Bukovci ČERVENEC Začíná program Bezpečně 15 TERA v JE Temelín ZÁŘÍ Po opravě horní nádrže opět zpřístupňujeme VE Dlouhé Stráně Obhajujeme titul Bezpečný podnik pro uhelné a vodní elektrárny ŘÍJEN Energetika Vítkovice, a. s., naší 100% dceřinou společností Jsme 9. nejvýnosnější firmou světa LISTOPAD Vítězíme v anketě Českých 100 nejlepších 2008 LEDEN Spouštíme nový ERP systém SAP BŘEZEN Na přelomu února a března pustoší ČR vichřice Emma, působí nám 3225 poruch Jako 1. evropská energetika získáváme cenu Edison Electric Institute DUBEN Jsme nejobdivovanější firmou v ČR KVĚTEN Na MVE Hučák v Hradci Králové otevíráme Infocentrum obnovitelných zdrojů ČERVENEC Vítězíme v tendru na tureckou společnost SEDAS Připojujeme 3,5milionté odběrné místo v ČR SRPEN Kupujeme projekt větrných farem Fântânele a Cogealac v Rumunsku

(největší pevninský větrný park v Evropě, 240 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 600 MW)  ZÁŘÍ Vstupujeme na velkoobchodní trh se zemním plynem Získáváme titul Společnost střední a východní Evropy ŘÍJEN Podepisujeme dohodu o spolupráci v turecké energetice se skupinou Akkök V Plzni otevíráme nové call centrum Zemětřesení v Elektrárně Tisová (4,1 Richterovy stupnice) 2009 LEDEN V mezinárodní soutěži získáváme titul „Power Company of the Year“ BŘEZEN V Albánii kupujeme 76% podíl místního distributora OSSH DUBEN Spouštíme projekt Bezpečně 16 TERA EDU Vyhlašujeme strategický rozvojový koncept FUTUR/E/MOTION KVĚTEN S firmou JAVYS uzavíráme smlouvu o výstavbě jaderné elektrárny v SR ČERVENEC Větrná kalamita nám působí škody přes 40 mil. Kč ZÁŘÍ Na Slovensku začínáme prodávat elektřinu maloodběratelům Naše kontaktní centra vítězí v mezinárodní soutěži European Call Centre Awards ŘÍJEN Začíná pracovat náš ombudsman LISTOPAD Jsme devítkou světového elektrárenství 2010 LEDEN Elektrárna Hodonín začíná spalovat čistou biomasu DUBEN S firmou Elmarco jako první na světě úspěšně testujeme solární panely s nanovlákny ČERVEN Elektrárna Tušimice získává ocenění za „Nejlepší energetický řetězec na světě“ ČERVENEC V Temelíně otevíráme nový sklad použitého paliva ZÁŘÍ Elektrárnu Chvaletice vyčleňujeme do samostatné akciové společnosti Vedení vyhlašuje stabilizační program NOVÁ VIZE na období 2011–2015

ŘÍJEN Vrchlabí se díky nám stává prvním „energeticky chytrým“ regionem v ČR Slavnostně spouštíme dvě větrné elektrárny na Vysočině PROSINEC Malé vodní elektrárny vyrobily v r. 2010 rekordních více než 265 milionů kWh 2011 ÚNOR Instalujeme inteligentní měřicí prvky ve Smart Regionu Vrchlabí BŘEZEN V Počeradech zahajujeme stavbu 1. paroplynové elektrárny v ČEZ i v ČR ČERVEN Do českých domácností jsme nainstalovali prvních 5000 chytrých elektroměrů ZÁŘÍ Vedení vyhlašuje 5 nových klíčových strategických iniciativ (Nový jaderný zdroj, Zajištění paliva, Obnovitelné zdroje, Výkonnost a Regionální energetika) ŘÍJEN Vyzýváme zájemce k předložení nabídek na dostavbu Temelína Naše zahraniční akvizice už vydělaly 70 % vložených prostředků LISTOPAD Před centrálou v Praze spouštíme naši první dobíjecí stanici pro elektromobily

PROSINEC Kupujeme 67 % předního polského developera větrných parků Eco-Wind Construction S.A. 2012 DUBEN Demontujeme komín Elektrárny Tušimice Elektrárnu Počerady vyčleňujeme do samostatné akciové společnosti

18

tým

text: Jaroslav Bílý foto: WWA

S elektřinou v erbu Rodina Kubínů ČEZ vedl nestor československé elektroenergetiky a zakladatel energetické rodiny Miroslav Kubín nejdéle ze všech generálních ředitelů – čtrnáct let. Některé z projektů, které se mu podařilo ve firmě uskutečnit, pozitivně ovlivňují její fungování dodnes. Lásku k energetice předal i svým synům a vnukům, což třiaosmdesátiletého, stále aktivního a respektovaného odborníka, velmi těší.

Že stráví celý život v energetice, na to by si Miroslav Kubín v mládí nevsadil. Táhlo ho to k umění. Narodil se v roce 1929 v Opočně, od dětství výborně maloval, zajímala ho historie a výtvarné umění. Za války nastoupil na vyšší strojní průmyslovku v Plzni, ale když ji Němci zavřeli, začal v roce 1944 pracovat jako nuceně nasazený ve fabrice na opravu leteckých motorů v Babí u Náchoda. Bylo mu šestnáct. „Opravovali jsme tam známé stíhačky – messerschmitty a junkersy,“ vzpomíná Miroslav Kubín. Po válce si průmyslovku dodělal v Písku, vystudoval Elektrotechnickou fakultu na pražském ČVUT a později získal titul doktora technických věd a kandidáta ekonomických věd. K umění ho to však táhnout nepřestalo, a tak ještě paralelně vystudoval dějiny umění. V roce 1953 nastoupil do Energoprojektu, který byl jedním z 27 podniků patřících ČEZ, kterému pak věnoval celou svou sedmatřicetiletou profesní kariéru. Nejdříve pracoval jako projektant a konstruktér v brněnské pobočce Energoprojektu. Pak přišla nabídka, aby vykonával projekční dozor při výstavbě Elektrárny Poříčí 2, následovala výstavba Opatovic. Když skončila, stal se ředitelem Teplárny Dvůr Králové a následně Elektrárny Poříčí 1 a poté Poříčí 2. Že byl rozvoj energetiky za minulého režimu složitý, dokládá i tato úsměvná příhoda: „Na Poříčí jsme začali jako první vyrábět z popílku germanium, které se používá při výrobě polovodičů. To byla tenkrát strategická záležitost. Dávali jsme ho do vzorkovnic – takových skleněných trubek, které bylo nutné něčím uzavřít. Pamatuji si, jak někdo řekl: Tak tam navlíknem prezervativ. Šli jsme tedy v Trutnově do drogerie. Prodávalo tam takové mladé děvče a my se ho zeptali, jestli má 500 kusů pánských ochran. Ono okamžitě uteklo, poněvadž si myslelo, že jsme nějací úchylové. Pak jsme si to vysvětlili,“ vzpomíná s úsměvem Miroslav Kubín a dodává: „Ale na skladě neměli ani 50 kusů, tak se to muselo doobjednat.“ Miroslav Kubín patří k průkopníkům fluidního spalování v tehdejším Českoslo-

vensku. „Na Poříčí jsme měli cyklonový kotel, což byl předchůdce dnešního fluidního kotle. Mě spalovací procesy zajímaly, a tak jsem se s tehdejším místopředsedou vlády a předsedou plánovací komise Stanislavem Rázlem dostal do Finska, kde už dva cirkulační fluidní kotle provozovali. Nechal jsem jim tam dva vzorky našeho paliva, pak jsme zajistili licenci a kotle vyrobili. Od té doby mě sledovala Státní bezpečnost, založili mi dokonce svazek pod krycím jménem Kuba.“

Za hodinu generálem

V roce 1976 se výkony velkých hnědouhelných bloků snižovaly na cca 80 % a plošně se vypínala elektřina. „Za této situace jsem byl pozván do Prahy k tehdejšímu tajemníkovi pro průmysl Milouši Jakešovi. Ten mi povídá: Chceme, abys vedl ČEZ. Na rozhodnutí máš hodinu přes oběd a za mnou sedí Husák, tak si to rozmysli pořádně! Za šedesát minut už jsem byl na příštích čtrnáct let, do roku 1990, generálem ČEZ, který měl tenkrát 56 tisíc zaměstnanců,“ vzpomíná Miroslav Kubín. Těžištěm jeho práce v ČEZ byla zejména problematika teplárenství a elektrických zásobovacích soustav. Je autorem myšlenky zásobovat Prahu teplem z kogenerační výroby mělnické elektrárny. „Tenkrát tomu projektu nikdo nevěřil, na vzdálenost 50 kilometrů do té doby teplo nikdo nevedl. Navíc nešlo o klasický teplovod, ale o velký liniový akumulátor energie, který měl trojnásobnou izolaci. Zatímco klasický teplovod má tepelné ztráty 10 až 15 %, ten z Mělníka jen 1,8 %. Ve světovém měřítku jde o největší přenosovou kapacitu. Teprve dnes o podobném principu začínají uvažovat třeba v Drážďanech, protože akumulace energie je dnes v energetice vysoce aktuální,“ říká Miroslav Kubín. Za dobu, kdy vedl ČEZ, se podílel na vypracování a zavedení nového systému údržby nejdříve v Elektrárnách Poříčí a později v celé firmě. Řídil výstavbu propojení čs. přenosové soustavy velmi vysokého napětí do Rakouska a Německa

19

1

2

3

4

Rodina Kubínů

a výstavbu JE Dukovany. Zahájil i výstavbu Temelína. Působil v Energetické komisi Československé akademie věd a pracoval jako odborný poradce v oblasti energetického hospodářství a legislativy. Je autorem devíti knih o energetice, jejíž historii se doposud věnuje. Své celoživotní zkušenosti využil při práci v Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (tzv. Pačesovy komise).

Jablko nepadlo daleko…

V energetických šlépějích svého otce se vydali i jeho dva synové Roman a Zdeněk. K technice je otec nutit nemusel. „Už jako malí kluci jsme s bráchou rodičům zavedli do ložnice pod postel odposlouchávací zařízení. Dostali jsme za to pár facek, ale náš raný zájem o techniku to dostatečně dokládá,“ směje se dnes třiapadesátiletý Roman, který vystudoval v bývalém Sovětském svazu v Kyjevě jadernou energetiku a v roce 1983 nastoupil do Dukovan, které se právě spouštěly. „Spouštěl jsem třetí a čtvrtý blok a během dvaceti let v elektrárně jsem byl operátorem reaktorů, vedoucím bloku a šéfem několika důležitých projektů. Nejraději vzpomínám na devítileté období v blokové dozorně,“ říká Roman Kubín. Od roku 2004 pracuje ve společnosti Alta, která do Dukovan, Temelína a slovenských jaderných bloků dodává palivo, takže ani teď to nemá k ČEZ daleko. Když se chce odreagovat, rád leze po horách. Byl už i v Himálaji, i když na žádnou osmitisícovku zatím nevylezl.

O dva roky mladší bratr Zdeněk je ČEZ stále věrný. Vystudoval energetickou strojařinu v bývalé NDR a v roce 1983 nastoupil do Elektráren Poříčí, stal se provozním ekonomem a je jím doposud. „Mou prací je plánování a hodnocení výroby elektřiny v podobě provozního rozpočtu nebo podnikatelského plánu na rok až pět let dopředu. Do provozní ekonomie dnes patří také ekologická problematika, protože CO2 se stalo významnou nákladovou složkou. „Starám se ale například i o zavádění výpočetní techniky,“ říká Zdeněk, který po otci zdědil i vztah k umění a ve volných chvílích se věnuje umělecké fotografii, zejména focení aktů. Zdeněk má dva syny, oba studují VUT v Brně. Starší David elektroenergetiku, mladší Jan robotiku a automatizaci. Romanův šestadvacetiletý syn Petr už posílil řady zaměstnanců ČEZ, když před rokem dokončil studium jaderné energetiky na ČVUT v Praze a nastoupil na oddělení reaktorové fyziky v Temelíně. „Moc se mi tam líbí, i když zatím nemohu být úplně platným členem týmu, protože jsem ve fázi školení, biflování a přípravy na státnice,“ říká Petr. Dědečka Miroslava Kubína to samozřejmě těší. „Vždyť to by přece ani nemohlo být možné, kdyby si k energetice nenašli cestu i mí vnuci,“ usmívá se spokojeně. A aby u Kubínů nebylo těch energetiků ještě málo, manželky obou bratrů jsou také z oboru. Romanova žena Jana je ze Slovenska, ale poznali se při studiích v Rusku, kde také studovala provoz jaderných elektráren. I ona svou profesní kariéru začínala v Dukovanech. Též Zdeněk si z Německa nepřive-

1

Zdeněk Kubín – provozní ekonom Elektráren Poříčí

2

Miroslav Kubín – důchodce, v letech 1976–1990 generální ředitel ČEZ

3

Roman Kubín – společnost Alta

4

Petr Kubín – oddělení reaktorové fyziky JE Temelín

zl jen vzdělání, ale i ženu Kristýnu, která vystudovala ekonomii energetiky a pracovala v Elektrárně Poříčí (dnes je v domácnosti).

Nový Temelín potřebujeme

Po roce 1989 prošel ČEZ podle názoru Miroslava Kubína několika nelehkými obdobími. I když se podařilo úspěšně zprovoznit přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně, odsířit uhelné elektrárny a postavit dva bloky jaderné elektrárny Temelín, z technické společnosti, která stavěla a provozovala nové elektrárny, se pomalu stala finanční instituce, ve které stávající technika sloužila k vydělávání peněz a do jejího rozvoje a obnovy se investovalo jen minimálně. Průměrná účinnost elektráren ČEZ tak začala nebezpečně zaostávat za evropským průměrem. „Změna strategie přišla až po příchodu Martina Romana v roce 2004. Je jeho zásluhou, že ČEZ znovu začal investovat do nových technologií, obnovuje své elektrárny, úspěšně prorazil a podniká na zahraničních trzích a prosazuje úsporná opatření. Podařilo se mu vytvořit velkou a silnou společnost, se kterou dnes Evropa musí počítat,“ shodují se u jednoho stolu všechny tři energetické generace rodiny Kubínů. A ještě v jednom jsou zajedno: „Pokud si má ČEZ svou pozici udržet a být i nadále konkurenceschopný, neexistuje jiná možnost, než dostavět nové bloky Temelína.“

20

anketa

připravil: Petr Holub foto: archiv

Máme za sebou barevná a plodná léta Za posledními dvaceti roky se ohlédlo několik zaměstnanců i externích osobností. Většina z nich říká, že šlo o velmi zajímavé období, během kterého ČEZ vyrostl v silnou a moderní evropskou energetiku.

1. Jak vnímáte uplynulých 20 let ČEZ? 2. Jaký dosažený úspěch, ale i nepříznivá událost se Vám vybavuje?  3. Který rok z období 1992–2012 byl pro Vás NEJ a proč? 4. Co byste Skupině ČEZ popřál (-a) do dalšího dvacetiletí?

Jaroslav Volšický ředitel Elektrárny Chvaletice

1. Jako období, kdy ČEZ se úspěšně vypracovával mezi nejlepší energetiky v Evropě a přitom dbal na bezpečnost, ekologii a spolehlivé dodávky elektřiny. 2. Za úspěch považuji odsíření uhelných elektráren a způsob likvidace a ukládání (bezodpadové) vedlejších energetických produktů. 3. 1996 – vybudování výklopníku paliva ve Chvaleticích umožnilo dovážet uhlí po železnici místo po řece. Byla to asi první stavba ČEZu, založená na ekonomické návratnosti (většina staveb bývala vynucena legislativou). Díky tomu elektrárna funguje i dnes. 4. Aby věděla, co chce, dovedla o tom přesvědčit okolí a uměla své záměry zrealizovat.

Petr Karas generální ředitel ČEZ v letech 1990-1998

1. To to uteklo, už opravdu 20 let? Mám dojem, že jsem tam tehdy pracoval. :-) 2. Každý den mám radost, že svítíme. Děkuji všem kolegům v ČEZu, ale i v PRE a E-ONu. A ta nepříznivá událost? Když náhodou nesvítíme a venku je -18° C. Mám totiž doma všechno na elektřinu, i to tepelné čerpadlo. A že to naposledy trvalo jenom dvě hodiny – i za to děkuji kolegům z ČEZ Distribuce. Mohlo to trvat podstatně déle. 3. Rozhodně 2012. Ten je totiž právě teď. 4. Spoustu vynikajících, schopných, pracovitých a moudrých lidí.

Hana Kadlecová HR specialistka, ČEZ, Vodní elektrárny, provoz Štěchovice

1. Do ČEZ, a. s., jsem nastupovala začátkem roku 1992 po mateřské dovolené, uplynulých 20 let ČEZu bych tedy přirovnala k vývoji mého tehdy narozeného syna. Rostl, sílil, vzdělával se, poučoval z chyb a někdy byl nucen přizpů-

sobit se novým, pro něho nepříjemným podmínkám. Zkoumal a řešil, jak nejlépe se uplatnit v naší společnosti, osamostatňoval se a začal poznávat svět. Dnes je respektován.   2. Za úspěch považuji ukončení distančního studia, které nám ČEZ, a. s., zorganizoval a umožnil. A nepříjemnou událostí byl bezesporu tragický odchod dlouholeté kolegyně, se kterou jsem pracovala v jedné kanceláři 15 let. Často na ni myslím a vzpomínám. 3. S odstupem času vnímám celé toto období jako NEJ, díky personalistice se setkávám a komunikuji s našimi zaměstnanci na všech pracovních pozicích v různých lokalitách. Vždy se najde kousíček času pohovořit s nimi i o běžných starostech a radostech. Mám tím možnost poznat blíže spoustu lidí a to mě obohacuje. 4. Ať plně a efektivně využije zkušenosti získané v předchozích letech. Ať se jí podaří zdárně dokončit veškeré rozjeté aktivity v ČR i v zahraničí. Jako personalistka jí přeji mnoho nových kvalifikovaných odborníků, kteří jí pomohou nadále se udržet na špičce. A ona ať zároveň nezapomíná na ty, kteří jí na tento vrchol pomohli.

Miroslav Grégr místopředseda vlády ČR a ministr průmyslu a obchodu v letech 1998–2002

1. Jednou z národohospodářských a programových zásad, kterou jsem ve své funkci vyhlásil,

21

bylo to, že suverénní je ten stát, který je v maximálně možné míře energeticky nezávislý. U nás je to možné pouze v oblasti elektrické energie. ČEZ tuto roli plnil a plní, někdy s podporou, někdy přes nepřízeň střídajících se vlád. 2. Úspěchem naší vlády bylo, že se po krátkodobém počátečním lapsusu v roce 1998 podařilo bezprostředně poté ustavit znalé a činorodé vedení ČEZu a zejména vedení Jaderné elektrárny Temelín. Oba managementy byly schopny naplňovat cíle energetické politiky státu a dostavět a spustit první dva bloky Temelína v daných termínech a finančních limitech. Zde bych chtěl podtrhnout báječnou a úspěšnou spolupráci s tehdejším ředitelem ETE Františkem Hezoučkým a jeho týmem a též s naprosto nekompromisní, ale korektní, objektivní, znalou a navíc statečnou předsedkyní SÚJB Danou Drábovou. Kromě nepřízně medií při prosazování jaderné energetiky a dostavění Temelína vzpomínám i na dvě úsměvné epizody z tohoto období. Před rozhodováním vlády o dostavbě ETE v roce 1998 si nechalo ministerstvo životního prostředí udělat průzkum veřejného mínění na toto téma v domnění, že výsledek bude negativní. Výstavbu však podpořilo 72 % dotázaných a já jsem to využil na podporu mé argumentace pro rozvoj jádra. V druhém případě jsem obdržel, v témže roce, za prosazování jaderné energetiky cenu „Ropák roku“, ke které jsem se hrdě přihlásil a když jsem si ji chtěl vyzvednout, bylo mi sděleno, že to už nejde, protože cenu ve formě dortu už organizátoři snědli, neboť se domnívali, že si ji nebudu chtít převzít. :-) 3. Chci vzpomenout strategické rozhodování o podobě ČEZu v letech 1998–2002. Musím přiznat, že jsem měl v určitém období představu, že ČEZ může v budoucnu na extrémně sílícím evropském trhu obstát pouze jako součást některého z velkých evropských hráčů. Snad to bylo ovlivněno i tím, že jsem

v roce 1990 jako ministr strojírenství a elektrotechniky vlády ČR inicioval a realizoval privatizaci Škody Mladá Boleslav a její fúzi s Volkswagenem, která se úspěšně rozvinula. Když jsem ale s představiteli těchto velkých energetik jednal, poznal jsem, že tudy cesta nevede. Navrhl jsem vládě zrušit původní privatizační záměr, což se také stalo. Vytvořili jsme naopak vzápětí vlastní český energetický gigant, dnes přezdívaný „SuperČEZ“, který sám úspěšně operuje na evropských trzích a dále se rozvíjí. 4. ČEZ může svými investicemi a rozvojem, pokud budou státotvorně realizovány, významnou a neopakovatelnou měrou oživit český průmysl a české národní hospodářství. Přeji proto ČEZu nejen další jaderné bloky, modernizovanou přenosovou soustavu, ale i osvícené vedení a politiky. Zaměstnancům přeji pozitivní myšlení a radost ze života.

Daneš Burket

ně vedly. O to příjemnější je skutečnost, že vedení společnosti podporuje prodloužení provozu elektrárny za její projektovou životnost a uvažuje se o výstavbě 5. bloku. Všichni jaderníci, kteří si pamatují odpor, který se nejen u našich jižních sousedů zvedal v souvislosti se spouštěním prvních dvou temelínských bloků, dnes jistě cítí velké zadostiučinění, když vidí, jak dostává projekt dostavby 3. a 4. bloku reálné obrysy. 3. Z mého pohledu to byl přelom let 2006 a 2007, kdy jsme v divizi výroba v rámci velké organizační změny budovali centrální inženýring. Dnes je to respektovaný útvar, který poskytuje špičkovou inženýrskou podporu nejen našim elektrárnám, ale i dalším útvarům a společnostem Skupiny. 4. Situace na energetickém trhu dnes není nejrůžovější, proto bych popřál především stabilní prostředí a dostatek síly pro ambiciózní projekty, které nás čekají.

Lenka Kočí

manažer útvaru technická podpora JE Dukovany

referentka archivní a spisovní služby, ČEZ Správa majetku, Praha

1. Když porovnám začátek 90. let a současnost, je evidentní, že se ČEZ výrazně změnil. Můžeme o dílčích změnách diskutovat a mít na ně různé názory, ale faktem je, že vedly k tomu, že ČEZ je dnes moderní společností evropského významu. Koho z nás by před dvaceti lety napadlo, že budeme na evropském trhu rovnocennými konkurenty společnostem typu EdF, E.ON nebo RWE? 2. Velkou část svojí profesní kariéry u ČEZu jsem spojil s dukovanskou elektrárnou. Optikou této lokality určitě nebyly příjemné diskuze o budoucnosti provozu dukovanských bloků, které se svého času zcela váž-

1. Z ČEZu se stal gigant. Svými výsledky vždy jako pevný pilíř podpořil stát, jenž by si měl energetiku jako strategické odvětví ponechat i do budoucna. 2. Vyjmenovávat všechny dosažené úspěchy Skupiny, to přísluší spíš odborníkům a lidem na vyšších pozicích, než je ta moje. Za svůj osobní úspěch považuji to, že v ČEZu mohu pracovat. Ale největším úspěchem pro mě jsou pracovití a obětaví lidé se smyslem pro humor, které jsem zde poznala a se kterými mě snad už navždy bude pojit pevné přátelství. 3. „NEJ“ roky se mi různě střídaly (některé byly nejlepší, některé nejhorší) – v rozmezí let 1992 až 2012 jsem

22

anketa

toho stihla tolik, co možná spousta jiných lidí za celý život: nástup do ČEZu, práci v účtárně, pak v sekci komunikace ve Zpravodaji ČEZ, jakési zhodnocení mé práce (a dalších) v podnikové publikaci Člověk na svém místě, v soukromí svatbu, dvě děti (kterým je dnes 14 a 16 let), mateřskou, rozvod, vydání knížky, pak nástup do ČEZ Správy majetku… Doufám, že historie mého působení v ČEZu bude ještě nějak pokračovat. 4. Aby zůstala tím pevným gigantem, nerozdrobila se, ale ještě více semkla – ve velikosti a společném cíli je síla. Aby její dobré jméno v naší zemi a ve světě bylo pozitivně vnímáno i nadále. Aby její zaměstnanci byli na ni hrdí a aby si je ona udržela.

Mirek Bartulík technický kontrolor elektrometrolog, Elektrárna Dětmarovice

1. Pozitivně. Po reorganizačních změnách, kterými se docílilo úspor při výrobě a zefektivnění řízení práce, se dále tyto činnosti cizelují. Systematickými a cílenými záměry si ČEZ vybudoval silnou pozici. 2. Úspěchů byla celá řada. Výsledkem je silná pozice ČEZu nejen u nás, ale i v Evropě. Nepříznivý je v současné době vývoj výstavby, respektive předání nového zdroje v Ledvicích. 3. Bylo to období na přelomu tisíciletí, kdy při reorganizacích náš útvar obstál a pozitivními výsledky přesvědčil o svém přínosu pro ČEZ. 4. Bude to už náročnější, ale ať se jí stále daří nalézat ta nejvhodnější řešení. Aspoň tak jako doteď. Pracovníkům samozřejmě mnoho pozitivní energie na zvládání nelehkých úkolů. Aby mohli být tak jako já hrdí na to, že pracují v energetice.

Miroslav Kubín generální ředitel ČEZ v letech 1976–1990

1. Jsem rád, že ČEZ zůstal českou společností a že jeho zisky i dividendy zůstávají na rozdíl od jiných energetických firem v této zemi. 2. Za největší úspěch považuji komplexní obnovu klasických elektráren, zahájenou po příchodu Martina Romana. Negativní událost si žádnou nevybavuji. 3. Pro mě osobně bylo a je NEJ to, že jsou oba moji synové zaměstnáni v energetice a že se touto cestou vydali i moji vnuci. 4. Úspěšnou dostavbu Temelína a také vyřešení potíží v zásobování uhlím pro teplárenství, což je velký a stále nedořešený problém.

Marie Dufková specialistka komunikace, ČEZ, Praha

1. Jako velmi rozmanitá, barevná, činorodá a plodná léta, kdy se stále dělo mnoho věcí, doslova se "budovalo" a ČEZ se měnil neuvěřitelně rychle v moderní progresívní společnost. Jediným zádrhelem na této cestě byla násilná změna spojená s iracionálními čistkami v mana­gementu v r. 1999, která vývoj na čas pozdržela. Naštěstí se pak vše opět v dobré obrátilo. 2. Úspěchů je mnoho: spuštění Dlouhých Strání, síťové propojení se západní Evropou, ekologický program, dostavba Temelína, získání

REAS a Severočeských dolů, modernizace elektráren... V netechnické oblasti je to určitě podpora, kterou ČEZ poskytuje školství a rozvoji regionů. Nepříznivou událost, která poškodila ČEZ, jsem zmínila v odpovědi 1). 3. 1993, protože jsem nastoupila do ČEZ a otevřely se mi možnosti kreativně se vrhnout do tvorby dlouhodobých komunikačních a vzdělávacích programů, které slouží dobrému jménu ČEZ dodnes.  4. Aby se nenechala ničím a nikým odradit od progresivního postupu, aby vždy do svého čela stavěla kvalitní a chytré lidi s rozhledem.

Vladimíra Rosendorfová specialistka, ČEZ Zákaznické služby, Plzeň

1. Před dvaceti lety jsem si už jako studentka vysoké školy přála pracovat ve velké průmyslové společnosti. Názvy Dukovany, Tušimice, Prunéřov, Dětmarovice, Severočeské doly apod. ve mně vyvolávaly vlnu vášně. Dostavbu Temelína jsem nadšeně sledovala a fandila ČEZu. Dodnes obdivuji tehdejší vedení, ale i politickou reprezentaci, že se jim podařilo přes extrémní odpor určitých zájmových skupin elektrárnu dostavit. Svým nadšením jsem postupně nakazila celou rodinu. Při nedávné návštěvě Bratislavy mi manžel pobaveně ukazoval známé „éčko“a syn při pohledu na tramvaj s nápisem „cez Devín“ volal: „Maminko, tady jezdí vaše firemní tramvaj!“ 2. Teambuilding v roce 2001. Při sklouznutí po laně při překonávání terénních překážek jsem si spálila ruku. Při následné rekonvalescenci odjel šéf na dovolenou a tak byl konečně čas i na jiné aktivity než pracovní. A výsledek? Dnes již devítiletý

23

syn. Mohu tedy směle tvrdit, že mám dítě následkem pracovního úrazu. 3. Rok 1999, kdy jsem našla v regionálním tisku inzerát hledající manažera strategie. Chtěla jsem si zkusit, jestli bych uspěla ve výběrovém řízení na post u společnosti se základním jměním 1,6 miliardy korun. Přestože jsem tehdy o změně neuvažovala, po absolvování konkurzu jsem zahořela touhou v této společnosti a s těmito lidmi pracovat. Jen pro dokreslení: generálním ředitelem Západočeské energetiky byl tehdy pan Valeš, ředitelem strategie Igor Šmucr a finančním ředitelem Alan Svoboda. Pak odešla asistentka ředitele Šmucra na mateřskou dovolenou a já se "dočasně" ocitla na jejím místě. Dočasně dodnes. 4. Ať je stále úspěšná, schopná a přitažlivá.

Petr Vobořil ředitel útvaru interní audit, ČEZ, Praha (04-07/2000 byl pověřen vedením ČEZ)

1. Na obdobné startovní čáře stála na počátku 90. let řada českých firem, žádná z nich však neprošla uplynulými 20 lety tak úspěšně jako ČEZ. A zdaleka nebylo důvodem jen monopolní postavení v 90. letech, v takové pozici část z nich byla také, některé jsou monopolem ostatně dodnes. Podle mého názoru k tomu výrazně přispěl právě vznik ČEZ jako akciové společnosti v roce 1992 s následným menšinovým vstupem soukromých akcionářů. To umožnilo postupný posun správy ČEZu směrem k řízení, které následně ocenili i investoři a akcionáři. 2. Těch úspěchů byla řada: odsíření uhelných elektráren v rekordním čase, obhájení a dokončení Temelína, profinancování těchto investic, vstup do české distribuce a její restruktura-

lizace (VIZE 2008) či zahraniční akvizice, kterými se ČEZ dostal mezi největší evropské energetiky. Za největší úspěch ale považuji překvapení, které jsme tehdy nezávislým distribučním společnostem připravili strukturovanou nabídkou „duhové elektřiny“ při přechodu na liberalizovaný velkoobchodní trh. Tuto nabídku nešlo odmítnout. Za neúspěch považuji, že nám unikly obě akviziční příležitosti na Slovensku, tzn. privatizace slovenských REAS a později i Slovenských elektráren. 3. Rok 2000. NEJtěžší, protože v jeho první polovině vrcholila „válka“ tehdejšího vedení ČEZ, ale také s NEJvětší nadějí, kterou přinesla obměna představenstva na valné hromadě v červnu 2000. A mezi NEJ tohoto roku patří i zavážka paliva do 1. bloku Temelína. Byl to rok „restartu“ ČEZ, návratu ke standardnímu řízení firmy a rok, ve kterém se po dlouhé době výstavby z Temelína konečně stalo jaderné zařízení. Období NEJvětšího úspěchu Skupiny sice přišlo až po roce 2005, události roku 2000 však pro ně byly nutnou podmínkou. 4. Šťastnou ruku při volbě lidí. Bez toho, že se vždy ve správnou dobu našli ti správní lidé, kteří přišli s dobrým nápadem, plánem či strategií, i lidé, kteří takové ideje dokázali úspěšně prosadit a realizovat, bych asi nebyl s uplynulým dvacetiletím tak spokojený. Přál bych si, aby i budoucí výzvy našly v řadách zaměstnanců ČEZ tak úspěšné řešitele, aby i pamětníci budoucích 20 let mohli vyslovit obdobné uspokojení z uplynulých let.

Antonín Volák vedoucí zabezpečení Elektrárny Tušimice l a MVE Želina

1. Do roku 1992 bylo hlavním úkolem zásobovat obyvatelstvo i průmysl elektřinou. Poté lze

vysledovat snahu o další rozvoj společnosti a to v obnově zdrojů, v prioritách výroby ekologické energie, zefektivnění výroby a hlavně v expanzi do zahraničí. ČEZ neusíná na vavřínech, neustále hledá možnosti svého rozvoje - např. prodejem plynu, dostavbou Temelína či nového zdroje v Ledvicích a také podporou obnovitelných zdrojů. 2. Nezapomenutelnou radostnou vzpomínkou pro všechny zaměstnance Elektrárny Tušimice I bylo rozhodnutí, že před rokem 1998, od něhož jsme se přihlásili k mezinárodní smlouvě o odstavení elektráren bez odsiřovacích jednotek, bude naše elektrárna zrekonstruována a provozována s novým odsířením. Velké zklamání nastalo 19. 2. 1999, kdy byla stavba odsíření zastavena. Dnes víme, že to bylo rozumné, neboť některé části výrobního zařízení byly za zenitem použitelnosti (konstrukce zauhlování, bagrovací stanice a hlavně komín). Úspěchem bylo, že všem zaměstnancům z tušimické jedničky organizace napomohla po odstavení elektrárny najít nová zaměstnání. 3. Rád vzpomínám na rok 1994, kdy byla po rozsáhlé rekonstrukci uvedena do provozu po téměř sedmdesátileté odstávce malá vodní elektrárna na řece Ohři u obce Želina. Další úspěch se datuje do let 2004 až 2006, kdy jsem koordinoval a řídil demolici celé elektrárny Tušimice I. Zbourání celé elektrárny včetně odstřelu téměř 200 m vysokého komína proběhlo ve velmi krátkém čase, bez jediného úrazu a za (pro ČEZ) velmi příznivých ekonomických podmínek. 4. Do dalších let bych přál mým nástupcům hrdost, že jsou zaměstnáni u tak solidní společnosti, kde můžou čerpat zkušenosti a rozvíjet své znalosti, a kde je o ně všestranně postaráno. Já v elektrárně pracuji 48 let. ČEZu přeji úspěšné dokončení všech dlouhodobých plánů: obnovy zastaralých elektráren, výstavby nových zdrojů včetně obnovitelných, prosazení se na domácích i zahraničních trzích.

24

trh

text: Gabriela Pátková foto: WWA

Se změnami dodavatele máme spoustu práce Češi dnes rádi a často mění své dodavatele energií. Technické a administrativní zajištění těchto změn si však žádá mimořádné pracovní nasazení našich lidí.

Při každé změně dodavatele musí být proveden odečet elektroměru

Při změně dodavatele musíme mít všechny procesy uzpůsobeny tak, abychom mohli zajistit plynulé vyřizování požadavků všech zákazníků. K tomu musíme zkoordinovat přípravu smluv, zajistit elektronickou komunikaci se systémem operátora trhu, tzn. registraci odběrných míst a aktualizaci kmenových dat, provést vlastní změnu a také odečíst stav elektroměru k datu účinnosti změny dodavatele. Kromě častých změn legislativy, určující základní pravidla a lhůty, jsou výzvou i různé nepředvídatelné situace. Například nedávný krach obchodníka s elektrickou energií Korlea Invests, jehož zákazníky ČEZ Prodej převzal jako tzv. dodavatel poslední instance.

Náročné odečty

Při každé změně dodavatele musí zaměstnanci ČEZ Měření provést odečet elektroměru k datu účinnosti změny. Když není k dispozici měření s dálkovou komunikací, odečtou měřicí přístroj ručně a zároveň zkontrolují technický stav odběrného místa. Aby nepřekračovali plánované náklady, začali lidé z ČEZ Měření připravovat již v roce 2010 pilotní projekt, jehož cílem bylo ušetřit náklady na odečty. To znamená prověřit kritéria pro výběr míst k provedení přímého odečtu a míst, kde je možné generovat systémový odhad spotřeby. Ten vychází

z historie spotřeby v daném odběrném místě. „Jestli provedeme přímý odečet nebo jen odhad, záleží na typu sazby a velikosti předpokládané spotřeby. Odhady generujeme u běžných sazeb, tedy jednotarifních pro střední objem spotřeby a dvoutarifních akumulačních sazeb,“ vysvětluje Petr Zajíc, vedoucí oddělení neprůběhového měření. „Přímý odečet zajišťujeme na místech s velmi nízkou, nebo naopak vysokou roční spotřebou, kde by pouhý odhad mohl způsobit nesprávnou fakturu pro zákazníka a následnou reklamaci,“ dodal. Důležitým faktorem je i doba mezi termínem změny dodavatele a termínem periodického odečtu. „Tam, kde je periodický odečet naplánován na období následujících čtyř měsíců po termínu změny dodavatele, zajišťujeme přímý odečet. U ostatních míst stanovíme odhad spotřeby. V současnosti při změně dodavatele odečítáme přímo asi 40 % odběrných míst,“ upřesňuje Zajíc. Při plánování odečtů se technici ČEZ Měření musí vyrovnávat s nestálým rozsahem a geografickým rozložením služby, dojezdovými vzdálenostmi a pravidly pro výběr míst pro generování odhadů. Díky zvládnutí těchto úskalí byly vloni plánované náklady na proces sníženy o 41 % a podíl opravných faktur u míst s odhadem klesl na jednotky procent.

1000 případů Josefa Sedláka Ombudsman Skupiny ČEZ Josef Sedlák vyřešil za dva a půl roku už tisíc podnětů zákazníků, kteří v minulosti se svou stížností či reklamací neuspěli u některé společnosti Skupiny ČEZ. Zároveň padla hranice stovky případů, v nichž klientům vyhověl a vyzval příslušnou společnost Skupiny ke zjednání nápravy. Jde buď o případy, kdy byla chyba na naší straně, případně ombudsman použil specifický přístup a zohlednil zejména sociální situaci podatele. Někdy ombudsman společnostem Skupiny ČEZ doporučil provedení změn v postupech nebo přijetí účinných nápravných opatření. „Tím jubilejním tisícím podáním byl námět ke zlepšení činnosti naší Zákaznické linky, doprovázený však nevybíravým jednáním zákazníka k operátorkám. Stý oprávněný podnět se zase týkal poruch na vzdušném vedení, které při větru způsobovaly zkraty s následnými výpadky elektřiny na zákazníkově odběrném místě,“ vysvětluje Josef Sedlák a pokračuje: „Stále bohužel narážíme na případy, kdy se lidé pokouší řešit své problémy prostřednictvím energetických společností. Častá je také špatná péče zákazníků o jejich elektrická zařízení.“ Nejvíce podání se v roce 2011 týkalo reklamací měření (57x), reklamace záloh a plateb (37x), námětů na zlepšení (36x) a smluvních záležitostí (34x). Martin Schreier

Bohumín na bedně Společný projekt Skupiny ČEZ a města Bohumín „Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice a nová soustava zásobování teplem v Bohumíně“ získal dvě druhá a jedno třetí místo v anketě „Projekt desetiletí v soustavách zásobování teplem a chladem z let 2001 až 2010“, kterou připravilo Teplárenské sdružení ČR. Náš projekt se jako jediný umístil ve všech třech vyhlášených kategoriích na stupních vítězů. Na základě hlasování novinářů a veřejnosti získal ocenění za druhá místa, hlasy od odborníků mu zajistily pomyslný bronz. Eva Kalužíková

25

trh

text: Vladimíra Rosendorfová foto: archiv

O potížích se SAPem na vlastní uši Dvacet konzultantů a programátorů ze sedmi společností, které se podílejí na dodávkách a úpravách informačního systému SAP pro Skupinu ČEZ, se v plzeňském call centru seznámilo s prací operátorů. Zajímali se hlavně o to, co jim tuto práci ztěžuje. Konzultanti „vyfasovali“ sluchátka a společně s operátory poslouchali hovory se zákazníky. „Od ostrých náslechů jsme očekávali lepší pochopení práce a potřeb operátorů, zejména z pohledu podpory informačními systémy. Věřím, že takto získané informace a zkušenosti naši dodavatelé využijí při dalších úpravách systému,“ vysvětluje vedoucí odboru podpora zákaznických služeb společnosti ČEZ Zákaznické služby Rostislav Válek, který zodpovídá za implementaci změn v SAP a komunikaci s dodavateli informačního systému. „Chtěli jsme hostům představit všechny činnosti, které call centrum zajišťuje. Ten, kdo nepřichází do přímého kontaktu se zákazníky a současně s informačním systémem, si totiž nedokáže představit, co pro operátory a další zaměstnance znamenají třeba jen dlouhé odezvy, o odstávkách systému nemluvě,“ dodal. Dlouhá doba obsluhy, ať už v zákaznických centrech, call centru či u smluvních partnerů, vede k nespokojenosti klientů, zaměstnanců, smluvních partnerů,

ale i k dodatečným nákladům při opakovaném řešení téhož požadavku. „Náš SAP obsahuje ve svých databázích miliardy záznamů. Nemůžeme očekávat, že bude-

me mít vždy veškeré informace ve vteřině k dispozici. Ale snažíme se, aby byl systém přehledný, intuitivní a rychlý,“ pokračuje Válek.

Mýma očima: Pavel Hendrych, PONTECH: „To, co jsem tu viděl a slyšel, je diametrálně odlišné od běžných zkušeností s „normálními“ uživateli SAP. Měřítko času je zde skutečně vnímáno jako vše přebíjející dimenze. Teď už si dokážu obrazně představit složitost situace, kdy operátorka při obsluze složitějšího a ne úplně dobře naladěného zákazníka čeká na odezvu systému. Vyřešila to ale bravurně, já bych asi nedokázal být tak ledově klidný.“ Dušan Špelina, LOGICA: „Náhled na postupy uživatelů přímo v praxi může přispět k lepšímu pochopení při návrhu vhodného řešení a porozumění při realizaci projektů mezi vámi a námi. Kladně hodnotím, že jsem získal zajímavé a relevantní informace o call centru.“

Antonín Cihlář, MIBCON Kvalita call centra je vynikající, včetně organizace práce a profesionality operátorů. Zdá se mi, že je to hodně velký nápor na zaměstnance, i když neznám motivační schéma, abych to mohl objektivně posoudit. Neumím si představit, že tam pracuji; na jedné straně mě tlačí moje pracovní úkoly a na druhé zákazníci a informační systém, který neovlivním, ale jsem na něm závislý. A k tomu ještě třeba „spadne systém“. Překvapila mě rychlost komunikace a její závislost na systému (R4P). Slyšel jsem pár hovorů, většinou o fakturách, platbách, zálohách. Tím spíš jsem rád, že se nám povedla optimalizace rychlosti načítání zákaznického salda. Na podobné náslechy by měl chodit každý, kdo je zodpovědný za kus implementace v systému.

Hana Poláčková, ČEZ Zákaznické služby Jako naschvál po celou dobu přítomnosti konzultanta fungoval systém bezchybně, což se často nestává. Přesto byl překvapen, jak je složité se zákazníkem účelně komunikovat v době do načtení příslušné stránky. Jana Kantová, ČEZ Zákaznické služby Pokud by se takovéto akce dělaly i s kolegy z ČEZ ICT Services, ušetřili bychom si spoustu času, nákladů a nervů. Pokud systém funguje bezchybně, je obsluha zákazníků radost. V opačném případě se můžeme snažit sebevíc a zákazník stejně nebude spokojen. Vendula Kubinová, TC Otázky konzultanta se týkaly například automatiky zobrazovaných „oken“ při příchozím hovoru.

26

den s

text: Roman Peterka foto: Michal Matyáš

7:00

Michal Procházka vedoucí FVE Ralsko Šéf elektrárny a pod ním armáda provozních pracovníků, kteří se o její chod starají – tak to vypadá na „klasických“ zdrojích – tepelných elektrárnách nebo jaderkách. U fotovoltaické elektrárny je to trochu jinak. Michal Procházka, vedoucí FVE Ralsko, která je svým výkonem největší fotovoltaickou elektrárnou v republice, je tak trochu Ferda Mravenec – práce všeho druhu. „Můj styl řízení je poruč a udělej si sám,“ říká s úsměvem.

Když myši prokoušou izolaci kabelů u fotovoltaických panelů, vydá se Michal Procházka do pole a jde spravovat. Když strom po vichřici padne na plot, vezme motorovou pilu a jde si hrát na dřevorubce a opraváře plotu. Když je poškozen některý z panelů, vezme Michal Procházka žebřík a vymění ho. Na poruchy, na které nestačí, povolá servisní firmu. Pokud není zrovna nic akutního, je tu řád preventivní údržby, který říká, co se má kdy dělat. Všechnu práci musí zvládnout dva lidé. „V zimě jsme tu od sedmi do tří, mimo zimní období se tu s kolegou střídáme – jeden má ranní od sedmi do tří, druhý nastupuje od jedenácti a je tu do sedmi,“ vysvětluje Michal Procházka. „Další tři externisté pomáhají třeba se sekáním trávy,“ dodává. Základnu má Michal Procházka v malé buňce za plotem areálu kousek za obcí Kuřivody, na starost toho má však mnohem víc. FVE Ralsko je označení pro celou skupinu fotovoltaických elektráren vystavěných v prostoru bývalého vojenského újezdu Ralsko. Dohromady jich je pět (Mimoň Ra3, Ralsko Jih Ra2, Ralsko – Jabloneček Ra1a, Ralsko – Jabloneček Ra1b, a Ralsko – Jabloneček Ra1c a než je člověk všechny objede, chvíli to trvá. Cestou se může kochat nádhernou přírodou – všude jsou lesy, nedávno tu dokonce byli vysazeni zubři. Kochání ale narušuje kvalita zdejších cest, které připomínají tankodrom. „Naštěstí máme auto, které to zvládá,“ říká  s úsměvem Michal Procházka. Michal Procházka se vyučil elektrikářem, posledních několik let před tím, než začal pracovat jako vedoucí FVE Ralsko, se živil jako stavbyvedoucí. „Pak ale firma zkrachovala, já se vrátil zpět na Českolipsko, abych znovu začínal jako elektrikář, pak jsem zkusil výběrové řízení na FVE Ralsko a podařilo se – jsem tady,“ rekapituluje svou profesní dráhu. Do práce to nemá daleko – bydlí v České Lípě. Ve volném čase vyráží na chalupu, kterou má za Českou Lípou, nebo lézt po skalách. „Na skály už ale nemám moc čas a možná ani ten správný věk,“ směje se Michal Procházka. „Ale občas ještě vyrazím,“ uzavírá.

Úderem sedmé už je Michal Procházka „na základně“, v areálu fotovoltaické elektrárny Ralsko Jih. Z České Lípy, kde bydlí, to nemá do práce zase tak daleko. Po příchodu do práce se hned začne zajímat o údaje z monitoringu, aby zjistil, zda na něj už nečekají nějaké akutní závady.

8:00

Když monitoring hlásí chybu, musí se Michal Procházka vydat do terénu. Někdy stačí zresetovat střídač, popřípadě běžný provozní zásah, se kterým si poradí Michal Procházka sám. Na složitější závady je ale potřeba povolat specializovanou firmu.

10:00

K problémům, se kterými si tu umí poradit sami, patří i výměna poškozených fotovoltaických panelů.

11:30

Na jedenáctou doráží na Ralsko Jih i kolega Michala Procházky, který tu bude dnes sloužit „odpolední“ do sedmi večer. Na nějaké dlouhé společné posezení ale není čas. Michal Procházka vyráží za údržbou dalších lokalit FVE Ralsko.

13:00

První lokalitou, kam Michal Procházka zamíří, je Mimoň. Zdejší „velín“ je podstatně vybavenější než ten v lokalitě Ralsko Jih – pracovníci ostrahy tu na monitorech nepřetržitě prostřednictvím kamerového systému sledují všechny lokality.

15:00

Z objížďky po dalších místech se pak Michal Procházka vrací „na základnu“. Přestože dnes celý den prší a elektrárna moc energie nevyrábí, práce kolem ní je až dost. Rozhodně se během své směny nenudil. Ve tři odpoledne má „padla“.

28

skupina v pohybu

text: Lucie Ehrlichová foto: archiv

Více příležitostí pro osobní kontakty Divize personalistika připravila tři formy pracovních setkání, které posílí osobní vazby a také pomohou poznat a pochopit cíle a odpovědnosti kolegů a jejich týmů.

Luboš Cvrček, manažer útvaru ­rozvoj technologie z JE Dukovany (vlevo), diskutuje s ředitelem divize strategie Pavlem Cyranim

Loňský průzkum vašich názorů ukázal, že se pro dosažení lepší spolupráce potřebujeme více potkávat a mluvit spolu. Jsme v mnoha regionech a lokalitách a kolegové, kteří mají spolupracovat, se často neznají. 1. Profesní setkání je určeno odborníkům stejné profese z různých společností či útvarů. 2. Setkání na rozhraní slouží k vyjasňování rozhraní v činnostech napříč útvary a společnostmi. 3. Řešitelský workshop by měl napomoci k řešení konkrétního problému v nastavení spolupráce.

Profesní setkání

I letos pokračuje na elektrárnách série profesních setkání, na kterých se pravidelně setkávají kolegové z klasických, vodních a jaderných elektráren. Ještě do prázdnin se napříč republikou sejdou technologové strojoven a kotelen, vedoucí oddělení chemických režimů nebo pracovníci řízení směnových provozů, aby si vzájemně předali zkušenosti mezi jednotlivými elektrárnami ze stejné nebo podobné profesní činnosti. Také na jádře proběhne letos několik desítek setkání, kterých se zúčastní více

než tisíc zaměstnanců. Témata se budou lišit podle odbornosti jednotlivých útvarů, jedno však budou mít zcela jistě společné – bezpečnost, kvalitu lidského výkonu a zátěžové testy EU. Věříme, že se tato dobrá praxe přenese i mimo divizi výroba a i odborníci z jiných oblastí se začnou potkávat a vyměňovat si zkušenosti.

Hranice

Setkání na rozhraní „Hranice“ otestovali jako první zaměstnanci společností ČEZ Distribuční služby a ČEZ Distribuce. Jejich spolupráce je v praxi nevyhnutelná, a tak bylo potřeba vedoucí oddělení ČEZ Distribučních služeb v jednotlivých regionech do detailu seznámit s novou organizační strukturou ČEZ Distribuce, změnou jejího regionálního uspořádání i novinkami v rozsahu a popisu jejich práce. „Jsem rád, že jsme mohli s konkrétními lidmi řešit faktické sporné otázky předávek požadavků a prací mezi našimi společnostmi,“ pochvaluje si Jiří Merta, vedoucí oddělení VN, NN Nošovice. Nejvhodnější formát setkání či workshopu pro vás vybere a připraví divize personalistika. Více informací žádejte u svých business partnerů nebo komunikátorů.

energetika

Evropské jaderky jsou bezpečné Po havárii ve Fukušimě rozhodla Evropská unie podrobit jaderné elektrárny tzv. „zátěžovým testům“, resp. dodatečnému hodnocení bezpečnosti. Koncem dubna zveřejnila Skupina evropských jaderných regulátorů (ENSREG) závěrečnou zprávu, včetně 17 zpráv o jednotlivých zemích. Evropská komise ale žádá další pokračování a svou finální zprávu odmítá předložit spolu s ENSREG na červnovou Evropskou radu. Na začátku procesu, který začal bezprostředně po havárii v březnu 2011, bylo vysloveno pouze politické zadání „stress test“, ale nebylo jasné, jakým způsobem jej zpracovat. Po vypracování kritérií spočíval prvotní přezkum na provozovatelích, poté na národních regulátorech a nakonec na vzájemně hodnotících misích. V ČR navštívily JE Dukovany. Výsledkem ENSREG jsou doporučení pro zlepšení bezpečnosti, žádná elektrárna se neukázala jako nevyhovující. Jednotlivá opatření budou kontrolována národními regulátory, ENSREG připravuje akční plán. Během Evropského jaderného fóra, které se konalo ve dnech 14. a 15. května v Bratislavě, zazněla kritika vůči postupu Komise, která chce i přes odborné výsledky ENSREG pokračovat v procesu hodnocení, požaduje doplňkové návštěvy vybraných jaderných elektráren a do své závěrečné zprávy hodlá zahrnout i externí technické vlivy, jako např. pád letadla na elektrárnu. ENSREG vnímá svou zprávu jako finální a předá ji Evropské radě v červnu, Komise pak svou zprávu předloží v říjnu. Na základě poznatků z obou zpráv Komise navrhne koncem roku revizi legislativního rámce pro jadernou bezpečnost. Ta se má týkat oblastí opatření pro prevenci havárií, technických standardů, nezávislosti regulátorů, ale také oblastí nesouvisejících přímo s bezpečností, a to odpovědnosti za jaderné škody. Jan Prášil

29

pomáháme

text: Hana Salajková foto: Profimedia

Vezměte dědu na pivo Rok 2012 je rokem seniorů. Rozhodli jsme se proto připojit k celosvětovému trendu a charitativní projekt zaměstnanců Skupiny ČEZ „Plníme přání“ letos zaměříme právě na ně.

Patříme mezi firmy, kterým není oblast životního prostředí lhostejná. Proto jsme členy expertní skupiny „Standardy v oblasti životního prostředí“, která sdružuje 13 členských firem platformy „Byznys pro společnost“. Společně jsme se zavázali k diskuzi o vlivu našich činností na životní prostředí, protože v ČR doposud neexistuje žádný standard ekologicky odpovědného chování ani veřejná diskuze na toto téma. Expertní komise, složená ze zástupců klíčových českých firem, vydala v březnu publikaci „Firma a životní prostředí“, ve které vytvořila standard odpovědnosti firem k životnímu prostředí. Publikace dále uvedla příklady z praxe a popsala návod, jak co nejlépe nastavit environmentální firemní strategii. Členové expertní skupiny knihu pokřtili na březnové konferenci Ekologická stopa byznysu. Vedle jiných vystoupil i ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Zdeněk Saturka, který představil modernizaci a zvyšování efektivity našich vodních elektráren jako alternativní cestu k růstu výroby ekologické elektřiny.

Také senioři chtějí trávit čas aktivně a ve společnosti jiných lidí

Je mezi námi mnoho kolegyň a kolegů, kteří pomáhají pravidelně a s chutí. „Jedno odpoledne každý týden věnuji v počítačové učebně seniorům. Už několik let je učím pochopit rytmus dnešního počítačového světa,“ zcela samozřejmě komentuje své dobrovolnictví Pavla Smitková z ČEZ ICT Services. Nyní hledáme i další zaměstnance, kteří se věnují seniorům. Pokud spolupracujete pravidelně se seniory při čtení knížek, doprovázíte na procházky osamělé lidi, trénujete s nimi paměť nebo je vozíte na výlety a na výstavy, ozvěte se nám. Zajímají nás aktivity, kterým se společně věnujete, v předvánoční charitativní akci chceme podpořit společně s vámi právě tyto aktivní seniory.

Ozvěte se nám!

Pokud patříte mezi ty, kteří pomáhají seniorům a máte tip na konkrétní zařízení, které můžeme v rámci projektu Plníme přání podpořit, ozvěte se. Přednostně přispějeme sdružením, spolkům a organizacím, kde aktivně spolupracujete a pomáháte. Napište nám o nich na adresu [email protected] do 20. června

Zelená zelené

2012. Vaše tipy a nápady pečlivě zvážíme a vybereme dvacet projektů, které společně v předvánočním období podpoříme. Téměř svátkem pro starého pána může být dostat se mezi své vrstevníky do hospody na pivo. Zamyslete se, zda někoho takového neznáte a nevezmete ho s sebou příště „na jedno“.

Simona Kaňoková

Kde už jsme pomohli

Hostýnské bazilice na Kroměřížsku chybělo od 2. světové války sedm zvonů. Díky Nadaci ČEZ to už neplatí. Na nové zvony, které byly odlité v německém Pasově, jsme vedle dalších dárců přispěli částkou půl milionu korun. Velké zvony chyběly na Svatém Hostýně, jednom z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě, od roku 1942. Tehdy je německá správa nechala roztavit pro válečné účely. Ve věži poté zůstaly jen dva malé. Nové zvony, které se poprvé rozezněly při ranní bohoslužbě v neděli 6. května, váží od 170 kg do dvou tun. „Je mi ctí, že jsme se na tomto projektu podíleli. Nepochybuji, že nové zvony dodají energii mnoha lidem,“ uvedl Petr Zachoval, generální ředitel společnosti ČEZ Distribuční služby.

Projekt Plníme přání startuje svůj 6. ročník. Na přípravě a samotné realizaci se podílejí útvary komunikace ČEZ a Nadace ČEZ. Přitom první část letošní pomoci již máme za sebou. Na Velikonočních trzích chráněných dílen v Dukovanech, Hradci Králové, Praze a Temelíně jsme nakoupili výrobky znevýhodněných občanů a přispěli částkou 158 000 Kč na rozvoj jejich další práce. Od roku 2007 jsme pomohli dětem v ústavech a náhradních domovech, tělesně postiženým, mladým lidem, kteří odcházejí z pěstounských rodin a stavějí se na vlastní nohy, stovkám znevýhodněných z chráněných dílen. Těm jsme se rozhodli pomáhat pravidelně, jejich výrobky si můžete koupit i na předvánočních trzích.

Více na www.byznysprospolecnost.cz

Nové zvony pro Hostýn

Alice Lutišanová

30

Julie Krsková technoložka reaktorové fyziky, Jaderná elektrárna Dukovany

Vystudovala obor Radiační ochrana a životní prostředí na Fakultě jaderné fyziky ČVUT v Praze a obor Odpady a jejich využití na České zemědělské univerzitě v Praze. Nyní se věnuje doktorandskému studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT. V letech 2003–2005 pracovala při studiu v Ústavu jaderné fyziky Řež na oddělení dozimetrie, kde psala i svou bakalářskou práci. V období 2005–2007 působila v Českém metrologickém institutu na Inspektorátu ionizujícího záření jako metrolog. Na podzim 2007 odjela na půlroční studijní stáž do španělské Valencie. V letech 2008–2009 byla zaměstnána ve Státním ústavu radiační ochrany jako laborantka na oddělení termoluminiscenční dozimetrie. Po dokončení studia (2009) začala pracovat v Dukovanech jako technoložka reaktorové fyziky. Stala se vítězkou soutěže Fem´Energie 2011. Jejím koníčkem je četba, jezdí na běžky, má ráda plavání a horskou turistiku.

31

15 otázek

text: Jaroslav Bílý foto: WWA

Julie Krsková

Homer Simpson všechny zmátl Vloni jste se stala vítězkou 1 soutěže „O nejlepší jadernou ženu“ Evropy. Co je to za soutěž?

Vyhlašuje ji francouzská elektrárenská společnost EdF ve spolupráci s tamní organizací Women in Nuclear (tzn. Ženy v jádře) v několika kategoriích: pro studentky jaderných oborů ve Francii a pro ženy do 35 let, které pracují alespoň tři roky v jaderných odvětvích na území EU a Švýcarska. Což je můj případ.

2 Co jste vyhrála?

Kromě toho, že jsem jela do Paříže na předávání cen, jsem vyhrála týdenní pobyt ve Francii, spojený s návštěvou místního jaderného zařízení. Nikdy jsem nebyla ani v Temelíně, natož v zahraniční jaderce, takže se těším na srovnání. EdF se mnou také natočila krátký medailonek na své webové stránky.

jste se do soutěže do3 Jak stala?

Na webu Women in Nuclear jsem četla rozhovor s  dívkou, která se přihlásila před dvěma lety. Tak jsem si řekla, proč bych to nezkusila taky.

4

Podle jakých kritérií vybírá odborná komise vítězky soutěže?

Vlastně ani nevím. Z přihlašovacích podmínek soudím, že asi podle toho, jak „hustá“ je jejich pracovní pozice v poměru k věku.

„hustá“ je ve vašem 5 A jak případě?

Ve 30 letech jsem technoložkou reaktorové fyziky. Musím být přítomna u každé manipulace s palivovými tyčemi. Starám se také o bezpečnostní hodnocení vsázek, tedy o to, aby palivové tyče, zavážené do reaktoru, splňovaly v  provozu všechny přísné bezpečnostní parametry a při-

tom byla energie z nich maximálně využita. K tomu je možné dojít jen pomocí složitých technických výpočtů.

Tuto otázku mi položila i psycholožka u vstupního psychotestu, ale můžu říct, že toho jsem se nebála. S kolegy máme opravdu dobré vztahy.

Takže přesností výpočtů vsá6 byste pracovzek přímo ovlivňujete výši vý11 Zvažovala ní nabídku z ciziny? roby? Ne. Výše výroby je dána. My se jí ale snažíme dosáhnout, samozřejmě při splnění všech bezpečnostních parametrů, s co nejnižším možným množstvím paliva. To má pak významný ekonomický přínos v řádu stovek milionů korun ročně.

byla vaše cesta do Du7 Jaká kovan?

Pracovat na jaderce jsem chtěla odjakživa. Když jsem se před třemi lety přihlásila, trochu jsem pochybovala, jestli jsem vhodný kandidát, protože nemám vystudovaný obor Reaktory na Fakultě jaderné fyziky. Ale bez problémů jsem absolvovala psychotesty, přes které projde jen málokdo.

Ne, vůbec. Studovala jsem půl roku ve Španělsku a bylo mi tam smutno. Potřebuji okolo sebe mít kamarády. Svoji budoucnost mám tady.

máte z Dukovan 12 Jaký nejsilnější zážitek?

Když jsem poprvé při výměně paliva viděla palivovou tyč vytaženou z reaktoru.

13 Svítila zeleně?

Ne. To si všichni myslí, protože Homerovi ze seriálu Simpsonovi tak svítí palivová tyč na zadku, kde ji má přilepenou, když se vrací domů z jaderky ve Springfieldu, ve které pracuje. Vyhořelé palivo ve skutečnosti svítí bíle až světlounce modře.

vám přísný pracov8 Vyhovuje práci něco, co ní režim? 14 Jebysteve vaší ráda změnila? Ano. Mám ráda řád, kdy se vše podřizuje jasným pravidlům provozu a člověk ví, co má dělat.

žen v jaderné energetice 9 Jenedostatek?

Není jich zase tak málo, jak si lidé myslí. Ale samozřejmě by jich mohlo být víc. V našem oddělení jsme tři ženy, mužů je dvanáct. Myslím si, že existuje mnoho žen, které se na techniku nepřihlásí, ačkoli by ji v pohodě zvládly. Při současném nedostatku technických profesí v nich vidím velký potenciál, který by stálo za to využít.

Pracujete v převážně 10 mužském kolektivu. Neměla jste z toho obavy?

Vadí mi, že není dostatek peněz na naše vzdělávání. Na odborné jaderné konference a školení může například od nás z Dukovan vždy jet jen jeden člověk. A to je logicky starší a zkušenější kolega. Kdyby mohl s sebou vzít ještě někoho z nás mladých, profesně by nám to velmi pomohlo.

chcete ve své pro15 Čeho fesi ještě dosáhnout?

Neplánuji moc dopředu. V nejbližší době chci složit státní zkoušky na pozici provozní fyzik, abych mohla řídit fyzikální a energetické spouštění elektrárny po odstávce.

20 LET ČEZ 1992 - 2012

Naše elektrické hodiny tikají už 20 let Poohlédněte se za uplynulými dvaceti lety ČEZ, a. s. Důležité milníky, zajímavé fotografie a videa najdete na intranet.cez.cz/20 let intranet.cez.cz

SKUPINA ČEZ