Projev Speech Discours

Projev Speech Discours V Praze 27. 2. 2009

Úvodní vystoupení místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci českého předsednictví k tématu Posilování konkurenceschopnosti EU – potenciál migrantů na trhu práce Vážená paní ministryně, vážený pane komisaři, vážené dámy a pánové, vážení hosté, dovolte mi, abych vás osobně přivítal v Praze. Jsem velice rád, že mám příležitost zahájit tuto diskusi o migrantech na trhu práce a konkurenceschopnosti EU a přispět do ní několika úvahami. Migrace a obzvláště migrace pracovní je integrální součástí dějin Evropy. Celá řada kulturních památek, které si nyní tak trochu sobecky osobujeme jako „své“, by nestála bez mistrů a tovaryšů z jiných zemí středověké Evropy. Ani jedna katedrála by nestála, pokud by před nimi středověké státy uzavřely své hranice. To samé platí i o barokních, renesančních a dalších architektonických skvostech, obrazech, hudebních dílech… A nejde jen o umění. Ve východní Evropě by nedošlo k rozvoji dolů a hutí bez saských horníků. Ba dokonce i celá města by nestála, pokud by dříve existovala komplikovaná procedura pracovních povolení. Pracovní migrace byla po staletí zcela přirozenou součástí evropských dějin. Nezapomeňme, že cestovní pasy, pracovní povolení a podobně, jsou záležitostí relativně novou – přicházejí ve většině evropských států až po první světové válce. Do té doby jste mohli cestovat, pracovat a studovat víceméně jak jste chtěli a kde jste chtěli. Expanze národních států po roce 1918 ale vedla k zesílenému strachu z ostatních a k ekonomickému protekcionismu. Expanze sociálního státu vedla zase ke snaze omezit jeho plody jen na „ty své“. Imigrace s sebou samozřejmě odjakživa nesla i zášť vůči imigrantům, snahu svést na ně reálné i vymyšlené problémy. V minulosti ovšem nebyla otázka imigrace tolik zatížena problémy, kterým čelíme dnes. Především existencí rozsáhlého a sociálního státu a kontakt: Jana Říhová, tisková mluvčí pro předsednictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tel.: +420 221 922 249, GSM: +420 725 761 147 ; e-mail: [email protected] , www.mpsv.cz www.eu2009.cz

masovou imigrací z kulturně a civilizačně odlišných okruhů. Dovolte mi proto rozebrat šířeji tyto problémy, které spolu souvisí více, než by se na první pohled zdálo. Migrace je stav do určité míry žádostivý. Obohacuje cílové společnosti v řadě oblastí. Pracovní migranti zaplňují mezery na pracovním trhu, obohacují naši kulturu a v neposlední řadě i gastronomii. Nezapomínejme ani na humanitární důvody. Z této země odešly před represemi komunistického režimu stovky tisíc lidí. Jsme vděčni především zemím západní Evropy, USA, Kanadě a Austrálii, že je přijaly a umožnily jim začít nový život. Stačí nicméně použít zdravý selský rozum, aby bylo jasné, že migrace v rozumném množství je obohacující a migrace ve velkém množství je z hlediska integrace nezvládnutelná. Přičemž platí rovnítko, že čím odlišnější jsou země původu, tím komplikovanější je integrace přistěhovalců. Děti českých imigrantů v Německu nebo děti ukrajinských dělníků v České republice, ti všichni jsou už v druhé generaci fakticky asimilovaní a bezproblémoví občané cílových zemí. Jak nás přesvědčují události v ulicích řady západních velkoměst, to zdaleka neplatí o přistěhovalcích z jiných kulturněcivilizačních okruhů. Je zkrátka třeba brát v úvahu absorpční schopnosti cílových společností. Je příjemné mít ve své ulici vietnamského obchodníka, který má na rozdíl od českého otevřeno do deseti hodin večer, je příjemné zajít na kebab či na čínu. Ale není se co divit, že někteří původní obyvatelé mohou pociťovat pocity jistého civilizačního osamění, pokud počet imigrantů v jejich oblasti překročí třetinu či polovinu. Těmto pocitům musíme rozumět, chceme-li je řešit. Nevystačíme zde s několika jednoduchými frázemi o multikulturním soužití, které stejně obvykle slýcháme od těch, co žijí daleko od okrajových čtvrtí evropských velkoměst, kde se koncentruje sociální a etnické napětí. Při rozhodování o povolení migrace ze zemí mimo EU je třeba brát v úvahu fakta a ne zbožná přání. Původní představy, že pracovní migranti ze 60. a 70. let zůstanou v zemi jen tak dlouho, dokud budou potřeba a v případě krize odejdou, se samozřejmě nenaplnily. Naopak, imigranti zůstávali a i přes pozdější omezení jejich počet díky vysoké natalitě a mezinárodním závazkům o slučování rodin narůstal a narůstá. Podstatnou roli zde hraje existence sociálního státu. Sociální a zdravotní pojištění, ochrana zaměstnance, podpora v nezaměstnanosti, celá škála nejrůznějších dalších kontakt: Jana Říhová, tisková mluvčí pro předsednictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tel.: +420 221 922 249, GSM: +420 725 761 147 ; e-mail: [email protected] , www.mpsv.cz www.eu2009.cz

dávek, to vše umožňuje každému, aby žil v Evropě i bez práce takovým životním standardem, kterého by v zemích původu nedosáhl, ani kdyby pracoval do úmoru 14 hodin denně. Proto si musíme při přijímání evropské legislativy dát velký pozor, aby do EU skutečně přicházeli lidé kvůli práci a abychom nelákali do Evropy migranty kvůli rozsáhlému sociálnímu systému, nevytvářeli nový „pull factor“ a nepodněcovali tzv. dávkovou turistiku. Přeregulovaný pracovní trh, překážky podnikání a nemotivující štědrý sociální systém jsou tři jmenovatele, které vedou k rozsáhlé a často dlouhodobé nezaměstnanosti. Ta v první řadě postihuje právě nejvíce rizikové skupiny: imigranty a jejich potomky, ženy, mladé lidi, nekvalifikované. Každý podnikatel si rozmyslí přijmout zaměstnance, kterým si není stoprocentně jist, pokud k jeho propuštění potřebuje splnit až několik set podmínek, jak je tomu v řadě evropských zemí. Výsledkem je upadání do pasti dlouhodobé nezaměstnanosti, závislosti na sociálních dávkách a vyšší tendence ke kriminálnímu chování. Vážené dámy, vážení pánové, při úvaze o pracovní migraci bychom zkrátka neměli zavírat oči před dalšími finančními a společenskými náklady, které s sebou přináší. Evropská ekonomika jako celek trpí zásadními problémy, z nichž některé jsem zde již načrtl. Bez jejich řešení nebude EU konkurenceschopná v globální ekonomické soutěži a nebudou zde investoři vytvářet pracovní příležitosti, a to ani pro občany EU, ani pro migrující pracovníky. Může se nicméně stát, že zaměstnanci v rámci EU skutečně nejsou schopni zaplnit rezervy na pracovním trhu. Je pravdou, že potřeba pracovní síly v některých odvětvích díky současné finanční krizi může poklesnout, a už se tak i děje. Nicméně fundamentální potřeba migrace v některých sektorech a v některých zemích může s odkazem na ekonomickou a demografickou realitu nadále přetrvávat. Navíc migraci z oblastí mimo EU nikdy úplně nezastavíme a nebylo by to ani žádoucí. Důležité je regulovat a řídit migraci tak, aby byla zároveň prospěšná jak pro vysílající, tak pro přijímající země. Česká republika se na počátku tohoto roku rozhodla spustit tzv. projekt Zelené karty. Jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, vázající se na konkrétní pracovní místo, které je vydáváno občanům určitých zemí mimo EU na 2 až 3 roky s možností prodloužení. Jeho cílem je usnadnit přístup na trh práce cizincům, kteří kontakt: Jana Říhová, tisková mluvčí pro předsednictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tel.: +420 221 922 249, GSM: +420 725 761 147 ; e-mail: [email protected] , www.mpsv.cz www.eu2009.cz

mají kvalifikaci, po které je v České republice poptávka. ČR tímto projektem přikročila k uspokojování potřeb jak zaměstnavatelů, tak migrujících cizinců. Projektu Zelené karty předcházel projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, který byl spuštěn v roce 2003 a jehož cílem je přivést do ČR kvalifikované zahraniční odborníky schopné trvale se integrovat i se svými rodinami do společnosti. Tento projekt nabízí možnost požádat o povolení k trvalému pobytu ve zkrácené lhůtě již po 2,5 letech v případě kvalifikovaných pracovníků, nebo dokonce už po 1,5 roce u vysoce kvalifikovaných pracovníků. Navíc je v případě ztráty zaměstnání účastníkům projektu poskytována ochranná lhůta pro nalezení nového pracovního místa, během které jim není ukončena platnost víza. Tento institut se stal na základě dobré zkušenosti součástí legislativy upravující pobyt a zaměstnání cizinců. Doufáme, že projektem Zelené karty naplníme potřeby pracovního trhu a vyhneme se pasti, do které spadly některé evropské státy. Existence početných menšin, které často nehovoří dostatečně jazykem přijímající země, mají nižší či výrazně nižší vzdělanostní strukturu a jsou samozřejmě více postiženi nezaměstnaností i kriminogenním chováním, jistě není žádoucí. Zkušenost ukazuje, že v mnoha zemích mají migranti nepříznivé výsledky, pokud jde o míru zaměstnanosti nebo zaměstnanosti podle kvalifikace, nezaměstnanosti a mezd. Tato situace je způsobena mnoha faktory. Může jít o některé objektivní překážky, jako jsou například nedostatečné vzdělání a školení, nebo nedostatečná znalost jazyka hostitelské země. Svou roli může jistě také hrát skutečnost, že migranti, kteří přicházející do hostitelských zemí, často postrádají společenské kontakty, a tím i veškerý sociální kapitál. To jsou objektivní překážky, které může stát svou rolí pouze zmírnit. Třeba tím, že většina států EU poskytuje cizincům finančně zajištěné „úvodní programy“. Tyto obsahují zpravidla tři složky: výuku jazyka hostitelské země, občanskou orientaci a odbornou přípravu pro trh práce a jejich cílem je posílit soběstačnost migrantů. K posílení soběstačnosti slouží migrantům také kvalitní poradenství a dostatečná nabídka rekvalifikačních a vzdělávacích programů. Jako účinné se ukazují odborné přípravy nezaměstnaných migrantů na pozice, kde je třeba určitá specializace a které se těžko obsazují pracovníky ze zemí EU, jako je například povolání zdravotní sestry nebo kontakt: Jana Říhová, tisková mluvčí pro předsednictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tel.: +420 221 922 249, GSM: +420 725 761 147 ; e-mail: [email protected] , www.mpsv.cz www.eu2009.cz

pečovatele. Přes to všechno jsou imigranti a jejich potomci v zemích EU skupinou s nadprůměrně vysokou nezaměstnaností. Pracovní migrace ze zemí mimo EU by tedy měla být až poslední možností. Musíme se primárně zaměřit na využití existujících záloh pracovního trhu v rámci EU. Zde tkví jeden z velkých přínosů vnitřního trhu Evropské unie. Migranti ze zemí EU vědí, že si odchodem dveře zpět nezavřou. Z Velké Británie se například vrátila už polovina pracovníků z nových členských států. Musíme posílit flexibilitu pracovního trhu, musíme modernizovat naši ekonomiku. Není možné připustit situaci, kdy v jedné části EU je vysoká nezaměstnanost a v druhé masivní poptávka po zaměstnancích. Dokud existují ekonomicky nezdůvodnitelná omezení volného pohybu pracovníků v rámci vnitřního trhu EU, nemůžeme na evropské úrovni přijímat legislativu, která by garantovala migrujícím pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům lepší postavení, než občanům nových členských zemí EU. Klíčem k lepšímu stavu je vyšší flexibilita pracovního trhu, odstranění jeho přeregulovanosti, omezení přebujelého sociálního státu a vytvoření takových podmínek, aby se v Evropě vyplatilo podnikat. Žijeme v globalizovaném světě. Pokud nedokážeme držet krok s vývojem světové ekonomiky, staneme se jen kulturně etnografickou rezervací, muzeem zašlé slávy, kam se budou jezdit dívat turisté ze zemí, kde se ještě něco vyrábí. Nestačí opakovat fráze o tom, že Evropa má kvalifikovanou pracovní sílu. To nás nezachrání. Země EU se zavázaly v Lisabonské strategii stát se do roku 2010 "nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností". Dnes si již můžeme reálně říci, že se to do stanového data nepodaří. Zeptejme se sebekriticky sami sebe, zda se nám například podařilo snížit o dvacet procent byrokratickou zátěž pro podnikatele. O kolik jsme zjednodušili daňové zákony, které opět – v některých zemích EU – mají stovky výjimek a běžný člověk se v nich prakticky nemá šanci vyznat. O kolik jsme zjednodušili zakládání nových podniků tak, aby každoročně neodcházely desetitisíce podnikavých Evropanů do Spojených států, kde založí firmu za půl dne. Co jsme udělali pro vědu a rozvoj špičkového vysokého školství kontakt: Jana Říhová, tisková mluvčí pro předsednictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tel.: +420 221 922 249, GSM: +420 725 761 147 ; e-mail: [email protected] , www.mpsv.cz www.eu2009.cz

tak, aby evropské mozky neplnily americké univerzity? Obávám se, že toho máme ještě mnoho před sebou, než dosáhneme stavu, kdy heslo o nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomice na světě nebude jen prázdnou frází. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych Vám - než předám slovo dalším řečníkům popřál, aby se Vám zde v Praze líbilo a abyste si z tohoto setkání odnesli jen samé zajímavé poznatky.

kontakt: Jana Říhová, tisková mluvčí pro předsednictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tel.: +420 221 922 249, GSM: +420 725 761 147 ; e-mail: [email protected] , www.mpsv.cz www.eu2009.cz