Projev, který nikdo neslyšel

Projev, který nikdo neslyšel 17. listopadu ve 13 hodin postávalo deset, patnáct lidí na rampě Národního muzea. Vpravo policie, vlevo police, dole pod schody policie, seshora na ně laskavě hleděl obrovský portrét Václava Havla. A jinak už nikdo. Par lidí prošlo kolem, žádný se nezastavil. Nikdo se nezaposlouchal do projevu řečníka. Byl to zvláštní pohled na skupinku držící nápis Sametový podvod, který ukazovala do prázdna, zvláštní pohled na řečníka s megafonem, který mluvil bez jediného posluchače. Pak naproti ve velkém stanu s nápisem Znovu 89 pod sochou Krále Václava spustili svůj program. Pěkně naplno, na plné koule. Radostně. Slaboučká baterie megafonu nemohla konkurovat aparatuře o výkonu tisíců wattů. Řečník byl nenásilně umlčen. Přeřván. A protože ten projev nebyl až tak blbý, myslím, že nebude vadit, když ho tady uvedu. Všimněte si, že řečník varuje před anti-Zemanovskou akcí předtím, než k ní skutečně došlo. Ještě jedna vsuvka. Když o něco později na jiném místě Prahy zaútočil zfanatizovaný dav na hlavu státu – nejprve verbálně hrubými nadávkami a pak i vajíčky, takže prezidenta musela bránit jeho ochranka deštníky –, policie, pokud vím, nic nevyšetřovala, nikoho neobvinila. Snad tam ani nebyla. Nemohla. Musela přece hlídat tu nebezpečnou skupinku na rampě Muzea, která se nepodílela na společné oslavě svobody. Listopad byl podvod, ale litovat se nebudeme. Chceme změnu, chceme národní stát Adam Bartoš, Národní demokracie Vážené dámy, vážení pánové, před 25 lety se Američanům podařil husarský kousek. Třebaže většina lidí vůbec nevěděla, kdo je to Václav Havel, díky obratné PR kampani a letákům Havel na Hrad, které byly tištěné v USA, byl národ zmanipulován a Havla si na Hradě přál. Američanům se podařilo sjednotit národ, aby toužil po tom, co potřebovaly Spojené státy – mít v čele této země manipulovatelnou, vydíratelnou loutku, která za pomíjivou slávu zradí národní zájmy a pomůže hájit v této zemi i v středoevropském prostoru zájmy americké, přesněji americko-sionistické. Dnes už většina lidí naštěstí ví, kým Havel skutečně byl. A je škoda, že tento muž zemřel, protože tak unikl lidské spravedlnosti a tribunálům, které by jeho zrádné počínání po zásluze ocenily. Proto dnes, chtějí-li tajné služby USA a Izraele vyvolat v této zemi další změnu (a po 25 letech to skutečně potřebují), nemohou postupovat stejně, protože sjednotit tento národ pro jejich myšlenku se jim už nepodaří. Je tu příliš mnoho lidí, naštěstí, a já pevně věřím, že většina tohoto národa už tuto jejich špinavou hru prohlédla. Proto dnes postupují jinak. Jejich cílem je národ rozdělit, poštvat proti sobě, vyvolat nesváry, nepokoje, občanskou válku. Jejich taktikou je majdan, jejich cílem je rozvrat, jakého se jim podařilo dosáhnout na Ukrajině. Sledujeme-li pozorně dění kolem nás, pak si nemůžeme nevšimnout toho, že to vše k nějakému takovému střetu i v České republice směřuje. Dost možná, že si nenechají ujít příležitost danou tímto 25. výročím a po důkladné protizemanovské hysterii v médiích se pokusí už dnes něco většího vyprovokovat. Český národ je tradičně pokojný a převraty zde probíhají bez jediného výstřelu, ale nezapomínejme, že v ČR už máme několik bojovníků z ukrajinského majdanu, kteří sem byli převezni pod legendou jejich údajného léčení. Nezapomeňme, že tu již jeden pražský majdan máme. A že se to tu hemží agenty USA i Izraele, kteří jsou připraveni své věci napomoci i špinavými prostředky. Na Ukrajině stříleli jejich ostřelovači do davů na obou stranách – to je dnes jejich metoda. Před 25 lety stačilo zvonit klíči a smrt studenta mohla být fingovaná, dnes se ale žádná barevná revoluce neobejde bez krvavých obětí. Nezapomínejme na to a nenechme se vyprovokovat. Řekněme svůj názor, klidně se i po skončení této akce přidejme k dalším akcím, které byly svolány na podporu prezidenta Zemana, ale zachovejme klid. Kdyby ale k nějakému zásadnímu střetu přece došlo, pak se postavme hrdinně do prvních linií a buďme připraveni hájit náš národ proti těmto cizím uchvatitelům. Přišli jsme sem proto, abychom si připomněli, čím listopad skutečně byl. Vědět to a přestat si lhát je první předpoklad pro to, abychom mohli věci v této zemi změnit. A proto tu jsme. Ne abychom nadávali, ne abychom kritizovali, ne abychom si stěžovali, že sametová revoluce byl ve skutečnosti převrat a že to celé byl podvod. To už víme všichni, ví to celý národ. Je na čase přestat si z toho zoufat a litovat se, že jsme byli podvedeni. Nyní je potřeba s tím něco udělat, vzít věci do svých rukou, vzít osud tohoto národa do svých rukou. Chceme změnu. Tento režim je nepřirozeně dlouhý. Drží se už 25 let, protože má k dispozici vysoce sofistikované a rafinované metody, které ten minulý neměl. Takto dlouhá nebyla ani první republika. Z historie ale víme, že nic netrvá věčně, že po období akce nastává období reakce. A tu reprezentujeme my, Národní 1

demokracie. Nejen v České republice, ale v Evropě jako takové je cítit změna. Například události v Maďarsku, které podvod s liberální demokracií prohlédlo trochu dříve a vydalo se cestou národního státu, jsou pro nás vzorem a inspirací. A jsou zdrojem frustrace USA, kterým se jejich plány začínají bortit. Tato země potřebuje podobně jako Maďarsko vládu národně orientovanou, potřebuje otočit kormidlem směrem k obraně tradičních hodnot, potřebuje návrat k tomu osvědčenému. Chceme si vládnout sami, obyvatelé Čech, Moravy a Slezska. Nebudou nám už vládnout žádní cizáci. S touto nabídkou přichází Národní demokracie a další strany v ní sdružené do volného spojenectví nazvaného Národní kongres. Nabízíme obyvatelům České republiky alternativu k současnému systému, který se pokrytecky tváří jako svobodný, který je ale ve skutečnosti v něčem daleko horší, než byl režim předchozí. Dámy a pánové, listopad 89 byl podvod, ale my jsme se s tím vyrovnali a chceme pracovat pro blaho tohoto národa, aby se už žádný takový podvod nemohl v budoucnu opakovat. Přidejte se k nám. Děkuji za pozornost.

2

Interview prezidenta Ruska Vladimira Putina pro německý televizní kanál ARD V interview pro německý televizní kanál ARD odpověděl Vladimir Putin na otázky o situaci na Ukrajině a o vztazích Ruska s EU. Interview přinášíme ve zkrácené variantě. H. SEIPEL: Vážený pane prezidente! Jste dosud jediným ruským Prezidentem, který vystoupil ve Spolkovém sněmu. Bylo to v r. 2001. Mluvil jste o německo-ruských vztazích a o budování Evropy spolu s Ruskem, přitom jste ale varoval. Řekl jste, že je nutno vymýtit myšlenky „studené války“. Řekl jste rovněž, že žijeme všichni ve společném systému hodnot, jeden druhému však nedůvěřujeme. Proč jste byl už tehdy poněkud pesimistický? V. PUTIN: Za prvé, nikoho jsem nevaroval, nedával jsem žádné výstrahy a nebyl jsem pesimistický. Prostě jsem se vynasnažil rozebrat předchozí období vývoje situace v Evropě a ve světě poté, co Sovětský svaz přestal existovat. A dovolil jsem si prognózovat situaci za různých variant jejího vývoje. Zdálo se mi, že to byl dost objektivní rozbor. Vycházel jsem z toho, že když už víme všechny problémy minulosti, máme přejít k mnohem pohodlnější a vzájemně výhodné výstavbě vztahů v budoucnu. H. SEIPEL: NATO pořádá cvičení v Černém moři u ruských hranic, a ruské bombardéry mají cvičení v evropském mezinárodním vzdušném prostoru. Ministr obrany řekl, že dolétají až Mexického zálivu. To všechno svědčí o novém vydání „studené války“. V. PUTIN: Počet základen NATO roste. Copak jsou ruské základny roztroušeny po celém světě? Ne, jsou to základny NATO a americké základny roztroušeny po celém světě, mj. také v blízkosti našich hranic, a jejich počet se zvyšuje. Kromě toho byla zcela nedávno přijata rozhodnutí o rozvíjení sil pro speciální operace zase v bezprostřední blízkosti našich hranic. Zmínil jste se o různých manévrech a letech letadel, plavbách lodí, atd. Je to nebo ne? Ano, je. Ale, za prvé, řekl jste, nebo to byl nepřesný překlad, o tom, že jde o mezinárodní evropský vzdušný prostor. Ten prostor je buď mezinárodní, neutrální, anebo evropský. Naše cvičení probíhají výhradně v mezinárodních vodách a v mezinárodním vzdušném prostoru. Po r. 1992 jsme přijali rozhodnutí zastavit lety našeho strategického letectva. Současně v průběhu mnoha let pokračovali naši američtí partneři v hlídkování svými jadernými silami, letadly (o tom právě řeč) po dosavadních trasách, mj. v blízkosti našich hranic. A proto před několika lety, kdy jsme viděli, že se nic neděje a nikdo nedělá vstřícné kroky, obnovili jsme lety našeho strategického letectva ve vzdálených regionech pro hlídkování. H. SEIPEL: Spouští nynější krize se stala dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou. A název této dohody je poměrně nevinný. Jmenuje se „Dohoda o asociaci mezi Evropskou unií a Ukrajinou“. Hlavním bodem této dohody je otevření EU přístupu na Ukrajinu a naopak. V čem je nebezpečí pro Rusko? Proč jste byl proti této dohodě? V. PUTIN: Ve skutečnosti se děje v ekonomice skoro to samé, co v bezpečnostní sféře. Říkám jedno, a děláme něco jiného. Říkáme o nutnosti vytvoření jednotného prostoru, a ve skutečnosti vyznačujeme nové dělicí čáry. Co vlastně předpokládá dohoda o asociaci? Už jsem mnohokrát řekl, ale musím to snad opakovat, že se zrušuje dovozní clo na evropské zboží na území Ukrajiny. Ukrajina však už je členkou pásma volného obchodu v rámci SNS, a mezi Ruskem a Ukrajinou je nulové clo. Co to znamená? To znamená, že všechno evropské zboží půjde přes ukrajinské území přímo na celní území Ruské federace. Je mnoho jiných věcí, které snad nejsou srozumitelné lidem nezasvěceným do této problematiky, ty ale existují. Jaké? Jde o technické regulování, které se u nás neshoduje s EU, máme jiné normy. Jsou to normy technické kontroly, jsou to fytohygienické normy, je to určení původu zboží. Jak můžeme to všechno připustit? A od samého začátku jsme říkali: Podívejte se, jsme pro, dělejme to ale postupně, s ohledem na reálné problémy, které mohou vzniknout mezi námi a Ukrajinou. Co nám na to odpověděli? „To není vaše věc, nestrkejte do toho nos“. H. SEIPEL: Kdy byla řeč o dohodě s Ukrajinou, jednání přece jen probíhala po dost dlouhou dobu. Kdy loni v listopadu nepodepsal předchozí prezident tuto dohodu, došlo k výbuchu násilí, byli mrtví na Majdanu. Sledoval jste pozorně vývoj událostí. Reagoval jste velmi rychle. Anektoval jste takřka Krym. Západ to pokládal za porušení mezinárodního práva. Podcenil jste reakci Západu a eventuální sankce, které následovaly? V. PUTIN: Pokládáme tuto reakci za naprosto neadekvátní tomu, co se stalo. Kdy slyšíme výčitky, že Rusko prý porušilo mezinárodní právo, vyvolává to jenom rozpaky. Mezinárodní právo 3

– co to je? To jsou především Stanovy Organizace spojených národů, je to mezinárodní praxe a vysvětlení této praxe patřičnými mezinárodními instancemi. Jsem hluboce přesvědčen, že žádného porušení mezinárodního práva se Rusko nedopustilo. Ano, netajím se samozřejmě tím, že jsme nikdy neskrývali, že naše Ozbrojené síly, fakticky blokovaly ukrajinská vojska dislokovaná na Krymu, ale ne proto, aby donutily někoho ke hlasování, to není možno udělat, ale proto, aby zabránily krveprolití, aby poskytly lidem možnost vyjádřit svůj vlastní postoj, jak chtějí rozhodnout o své vlastní budoucnosti a o budoucnosti svých dětí. A konečně máme výrazný a nedávný precedent – precedent Kosova. A na Krymu nebylo uděláno nic jiného kromě toho, co už bylo uděláno v Kosovu. H. SEIPEL: Ukrajina je nyní rozdělena: 4 tisíce lidí zahynulo, statisíce se staly běženci, kteří uprchli mj. do Ruska. Na východě země žádají rusky mluvící separatisté o širokou autonomii, a někteří se chtějí připojit k Rusku. Podle Minské dohody bylo uzavřeno příměří, každý den ale hynou lidé. Země je bankrotářem. V tomto konfliktu prohráli v podstatě všichni. A první řadě snad Ukrajině, ale také Evropa a Rusko. Jak vypadá podle vás budoucnost Ukrajiny? V. PUTIN: Ukrajina je složitá země, a to nejen z hlediska národnostního složení, ale také pokud jde o procesy jejího formování v nynější podobě. Má Ukrajina budoucnost, a jaká bude? Myslím si, že má. To je velká země, velký národ, 43 až 44 milionů obyvatel. To je velká evropská země s evropskou kulturou. Víte, chybí jí jen jedno. Myslím si, že chybí pochopení toho, že aby byla země úspěšná, stabilní a prosperující, je nutno, aby všichni lidé, kteří na tomto území žijí, ať už mluví maďarsky, rusky, ukrajinsky nebo polsky, cítili, že toto území je jejich Vlast. A proto musejí pocítit, že se mohu plně realizovat v této zemi stejně dobře, jako v nějakých jiných, a možná v něčem dokonce i lépe. Proto nechápu tu neochotu některých politických sil na Ukrajině dokonce slyšet o možnosti federalizace. Nyní slyšíme, že může být řeč nikoli o federalizaci, ale decentralizaci. To je jen taková slovní hříčka. Je třeba pochopit, co vkládáme v tyto pojmy: decentralizace, federalizace, regionalizace. Můžeme si vymyslet ještě desítek podobných slov. Je třeba, aby lidé žijící na těchto územích, pochopili, že mají nějaká práva, a že mohou ve svém životě o něčem samostatně rozhodovat.

Raketový křížník na vzduchovém polštáři se připojíl k seskupení ruského námořnictva ve Středozemním moři Raketový křížník na vzduchovém polštáři (RKVP) Černomořská flotila "Samum" brzy vstoupí do provozní kontrolu nad stálé pracovní skupiny ruského námořnictva ve Středozemním moři, "Interfax", v pondělí v hlavním štábu námořnictva. "Samum" se konala v předvečer Bosporu, v nadcházejících hodinách dokončí průchod úžiny a vstoupí do vod Středozemního moře, kde se složení skupiny se připojí k námořnictvu, "- řekl mluvčí Poznamenal, že stálá pracovní skupina námořnictva ve Středozemním moři poprvé bude mít ve svém členství rakety. loď této třídy. RKVP Projekt 12239 "Samum" je největší svého podtřídy v praxi ruského a světového stavba lodí otáček válečná loď pomocí hydrodynamického platformy - katamarán s aerostatickém vypouštění vzduchu. Loď se skládá ze dvou úzké tělo, na které se vztahuje platformy. Vpředu je flexibilní obrazovka. Vysoká rychlost umožňuje loď, aby se zabránilo zachycení naváděcí rakety, torpéda neměl čas dohnat s ním. V černomořské flotily je také vedoucí loď projektu 1239 "Bora". Výzbroj RKVP - 8 nadzvukový ASM "Moskit" dosah až 90 km, 1x2 PU SAM "Wasp-M", 1x76 mm zbraň připojí AK-176, držák 2x6 30 mm zbraň AK-630 Výtlak - 1050 m, ponor -. 3,3 m rychlost - 55 uzlů (102 kilometrů za hodinu).Posádka - 68 lidí. 4

K válce zbývají jen týdny. Šesté výročí pádu Lehman Brothers. Dvoudenní jednání FEDu nic nepřineslo, úrokové sazby bank se zvedat nebudou. USA v rekordním zadlužení, bublina je před splasknutím. Další fiskální útes je za dveřmi. K válce zbývají jen týdny. Šesté výročí pádu Lehman Brothers. Dvoudenní jednání FEDu nic nepřineslo, úrokové sazby bank se zvedat nebudou. USA v rekordním zadlužení, bublina je před splasknutím. Další fiskální útes je za dveřmi. USA potřebují válku. Pořad Hyde park čt24 byl v úterý na téma pádu Lehman Brothers. Hostem byl investiční bankéř Ondřej Jonáš, dříve zaměstnanec Goldman Sachs a amerického FEDU. Připomněl, že největší bankrot v historii USA se stal symbolem celosvětové krize a že během října 2008 zmizelo 10 bilionů dolarů. Jedna z otázek diváků byla, komu vlastně FED patří. Odpověď – je v rukou několika největších bank, přičemž se musí zodpovídat americkému Kongresu… Ještě veselejší bylo konstatování, jak viníci pádu Lehman Brothers byli potrestáni…. Nejvíce mě ale zaujala část, kde host upozorňuje na důležitost právě probíhajícího zasedání FEDu, na kterém se má projednávat zvýšení úrokových sazeb bank a jehož výsledek se svět dozví následující den. Úrokové sazby bank se už dlouho pohybují v nulových až negativních hodnotách a to je stav, který je na hraně udržitelnosti celého systému. Důvod nízkých úrokových sazeb: nejsou investiční příležitosti ( o jejich nedostatku hovořil i host Hyde Parku) . A způsob, jak nové investiční příležitosti získat, je: expanze na nová území. Nemohu nevzpomenout větu z jednoho článku z roku 1891: „V roce 1891 považovali ekonomové už 3 % úrok za tak katastrofální, že navrhovali INVESTICE do koloniálních výbojů v Africe, které skončily První světovou válkou. Aby výnos z úroků dále neklesal a zabránilo se dalšímu poklesu tehdejší 3% úrokové sazby“, říká se dále v článku z roku 1891, „je potřeba ovládnout evropským kapitálem nové země, například Afriku“. O 3% úrokových sazbách si dnes banky mohou nechat jenom zdát, stav je asi takový: Eurozóna má od května 2013 sazbu 0,5 %, USA už od roku 2008 0-0,25 %, Japonsko od roku 2010 0- 0,10 %, Velká Británie od roku 2009 0,50 %. ČNB je na hodnotě 0,25% (a aby nebylo málo, intervenuje stejným způsobem, jako to činí FEDtiskne peníze). Pád Lehman Brothers předvedl, co může se světem udělat krach jedné velké banky, resp. co s ním udělají „bublinové“ investice (co taky dělat, když trh je přesycený a reálné investice nejsou). Krize nekončila, proto v září 2012 přišel FED s velikým prohlášením o masivní podpoře ekonomiky kvantitativním uvolňováním a USA v zoufalé snaze vyhnout se bankrotu na způsob roku 1929 od té doby rozjely masivní tisk dolaru. Svět na to reagoval komentáři ve stylu „Tištění peněz je cestou do pekel“ Že tomu tak je, si USA osahaly při posledním oddálení svého fiskálního útesu, který horečně projednávaly ze Silvestra na Nový rok 2014. Tehdy se podařilo jeho oddálení do 12. února 2014. Od té doby se odpočítává čas. A zatímco FED dokola oznamuje ukončení tisku peněz, USA intenzivně pracují na nalézání nových „investičních příležitostí“. Tou nejsnadnější a téměř jistou se jevila Ukrajina (plán byl stejný, jako když před krachem v roce 1987 USA a celý Západ zachránily investice do postkomunistických zemí). Ale plány se zhatily a hned v únoru přišel Majdan. S napětím svět 17. září očekával výsledky dvoudenního jednání FEDu, ale závěr nepřekvapil – tisknout se bude dál. Jen dojde ke snížení z objemu 25 miliard na 15 miliard. Pokud jde o úrokové sazby, ty se měnit nebudou (jen sledujte ty naše hypoteční, jak jsou nižší a nižší) . Když v lednu 2014 vystřídala Bernankeho ve funkci Janet Yellenová (mimochodem v pořadí už třetí osobnost židovského původu v této funkci) hned v jednom ze svých prvních projevů prohlásila, že politika levných peněz brzy skončí a úrokové sazby bank budou navýšeny. Svět snad věřil, že FED nyní takovou zprávu vydá, ale nestalo se, protože se stát nemohlo, protože pořád nejsou ty „investiční příležitosti“. Konkrétní termín, kdy k takovému kroku FED přistoupí, zůstává nejistý – stane se tak až poté, co uplyne tzv. „considerable time“ (dostatečná doba) od chvíle ukončení QE. A kdy přijde chvíle ukončení QE? FED potvrdil záměr učinit tak příští měsíc. Zdůrazňuji: záměr! Oficiálním důvodem vyčkávání je, že FED si stále není jistý stabilitou amerického hospodářství, respektive jeho udržením. A ve stejný den vyšla ještě jedna zpráva: Americký státní dluh se zvýšil o více než bilion dolarů v průběhu 12-ti měsíců. Představa, že Obamova administrativa má rozpočtový deficit pod kontrolou je kompletní a totální lež. Podle amerického ministerstva financí, federální vláda oficiálně vytvořila za prvních 11 měsíců fiskálního roku 2014 schodek ve výši 589 miliard dolarů. Toto číslo je ale jen pro veřejné hodnocení a spoléhá na účetní triky, které masivně podceňují, kolik dluhu je vlastně nahromaděno. Chcete-li vědět, jaký je skutečný schodek rozpočtu, je 5

potřeba jít na webové stránky ministerstva financí USA, který počítá státní zadlužení USA do penny. K 30. září 2013 státní dluh USA činil 16,738,183,526,697.32 dolarů. Teď, když tohle dopíšu, státní dluh USA bude 17,742,108,970,073.37 dolarů. To znamená, že státní dluh USA ve skutečnosti vzrostl o více než bilion dolarů v době kratší než 12 měsíců. S takovým růstem dluhu co nevidět zničíme budoucnost tohoto národa. FED a americká vláda nám tvrdí, že mají dluh pod kontrolou. Ale jedná se o největší vládní dluhovou bublinu v historii světa a jen velmi málo lidí si to uvědomuje a většina jich tuto bublinu ještě podporuje. Doslova se cpou na dluh a většina Američanů si myslí, že tak je to v pohodě a skvělé. Možná je to proto, že jsme ještě nikdy nezažili tak vážné důsledky dluhů. Ale když jde o život na dluh, den zúčtování nakonec vždy přijde. Naprosto šílená americká politika a rozhodnutí Kongresu urychlují příchod dne, kdy náš den zúčtování přijde. Zvažte následující fakta … -Státní dluh USA se zvýšil o více než 7 bilionů dolarů za působení Baracka Obamy. V čase, kdy druhé funkční období Obamy skončí, budeme mít tolik dluhů, kolik jich nashromáždili všichni američtí prezidenti v celé historii dohromady. -Státní dluh USA je nyní více než 5000 krát větší, než byl v době vzniku FEDu v roce 1913. - Spojené státy mají nyní na jednoho obyvatele vyšší státní dluh, než jaký připadá na jednoho obyvatele Řecka, Portugalska, Itálie, Irska a Španělska. - Americká vláda nashromáždila nekryté závazky za více než 200 bilionů dolarů, které budou muset být zaplaceny v budoucích letech Thomas Jefferson kdysi řekl , že „princip utrácení peněz, které mají být zaplaceny příštími generacemi, je obrovským podvodem na budoucnosti.“ Co děláme pro budoucí generace, je naprosto nehorázné. Krademe biliony dolarů od našich dětí a našich vnoučat a posíláme je do života v dluhovém otroctví. Velkou otázkou je, jak dlouho takhle naše ekonomika může pokračovat, než se zcela zhroutí. Dnes i některé z největších bank na světě přiznávají, že situace je naprosto neudržitelná. Je smutné, že většina Američanů netuší, že žijeme v obří dluhové bublině, která má omezenou životnost. Většina Američanů předpokládá, že když politici tvrdí, že všechno bude v pořádku, nemusí mít žádné obavy. Ale každý den naše dluhy narůstají a finanční problémy se horší. Jednoho dne bublina praskne a pak se celé to peklo otevře. Je to jen otázka času. Na závěr opakuji větu, kterou jsem výše už použila: „V roce 1891 považovali ekonomové už 3 % úrok za tak katastrofální, že navrhovali investice do koloniálních výbojů v Africe, které skončily První světovou válkou. „Aby výnos z úroků dále neklesal a zabránilo se dalšímu poklesu tehdejší 3% úrokové sazby“, říká se v článku z roku 1891, „je potřeba ovládnout evropským kapitálem nové země, například Afriku“. A o to jde dnes víc než jindy: ovládnout kapitálem nové země. Nedivme se zájmům USA na Ukrajině, v Africe, nedivme se vyhlášení války, se kterým Obama přišel v den výročí 11. září. USA jsou před naprostým kolapsem a na výběr mají jen dvě možnosti – padnout nečinně anebo vsadit na „buď anebo“ s rizikem, že padnou i tak. Očividně si vybraly druhou možnost. Čas Černé labutě se blíží a k tolik potřebné válce za udržení dolaru už zbývají jen týdny.

Ruská FSB: Islámský stát je projektem Obamovo tajné bezpečnostní protiteroristické komise, která se prezidentovi vymkla z podkontroly! Ruská FSB: Islámský stát je projektem Obamovo tajné bezpečnostní protiteroristické komise, která se prezidentovi vymkla z podkontroly! Šéf ruské FSB Alexandr Bortnikov uvedl v rozhovoru pro moskevské rádio Echo Moskvy šokující informaci, která však zcela dokresluje současnou katastrofální situaci v Iráku a části Sýrie. Podle údajů, které mají k dispozici ruské bezpečnostní služby, stojí za vznikem ISIL a následně Islámského státu nejužší kruh bezpečnostních poradců Baracka Obamy, tzv. skupina „Magnum 12″, tedy dvanáct nejmocnějších poradců, kteří de facto drží v rukách veškeré oficiální i neoficiální (black ops) operace amerických tajných služeb ve světě. Bortnikov ve zkratce posluchačům vysvětlil souvislosti událostí posledních týdnů v Iráku a v Sýrii. Podle Bortnikova zdědil Obama po předchozím prezidentovi G. W. Bushovi národní bezpečnostní tým pro „clandestine“ (utajené) operace, který se schází za zavřenými dveřmi a veřejnost nemá o jeho členech a jejich jménech žádné informace. Obama sice má navenek své veřejné poradce, ti jsou ale pouze de facto kulisou pro média. O zásadních operacích rozhoduje jiný poradní tým: Sbor pověřenců prezidenta ve věcech národní 6

bezpečnosti. Toto už nejsou poradci. Členové týmu, které FSB označuje jako „Magnum 12″, nejsou voleni a nejsou dokonce ani jmenování prezidentem. Jsou totiž delegováni z poloviny Pentagonem, z poloviny CIA a jeden sekretář (který není stálým členem) je tam navíc, který funguje jako styčný důstojník pro komunikaci se sekretariátem prezidenta USA a do pozice jej umisťuje obvykle Národní Bezpečnostní Úřad (NSA). Skupina poradců ve skutečnosti nemá poradenskou funkci, ale funkci výkonnou, exekutivní, a to doslova. Tato skupina rozhoduje o veškerých nelegálních a utajených operacích ve věcech zájmů „národní bezpečnosti“. Rozhoduje o popravách a atentátech nepohodlných politiků ve světe, rozhoduje o politických likvidacích a předávaní kompromitujících materiálů médiím s cílem zničit nepohodlné politiky ve vybraných státech (pozn. redakce: Pád vlády Petra Nečase a kauza Nagyová byla operativně řízena z americké ambasády v Praze za pomoci českých spolupracovníků amerických tajných služeb), koordinuje povstání a nepokoje v cizích zemích skrze tamní neziskové organizace, orchestruje státní převraty a především, koordinuje činnost řízených teroristických skupin po celém světě. Al Kajda na výplatní listině CIA v boji proti SSSR v Afghánistánu 80. let Podle Bortnikova vznikla organizace Al Kajda v 80. letech jako přímý projekt CIA na koordinování činnosti afghánského odboje vůči Sovětům během afghánské války. CIA se nemohla kvůli americkým zákonům zapojit do bojů proti Sovětům přímo. V Kongresu v USA v té době, po katastrofálním fiasku ve Vietnamu, nebyla vůle politiků k financování povstaleckých skupin ve světě v podobě přímé vojenské podpory. To skončilo s Vietnamem. CIA tak hledala cesty, jak alespoň vyzbrojit „mudžahedíny“ v Afghánistánu americkými zbraněmi. Kongres požadoval totiž bezpečnostní záruky, že se v budoucnu zbraně neobrátí proti Američanům. CIA tak přišla s myšlenkou přímého financování a koordinování jedné z povstaleckých skupin v Afghánistánu, konkrétně Al Kajdy. Později slavná Al Kajda na počátku 80. let nebyla ničím výjimečná a vůbec nebyla teroristickou organizací. Američané ji označovali za „skupinu hnutí lidového odporu“. Co se s Al Kajdou stalo později, je výsledkem amerického talentu znepřátelovat si své spojence. Američané totiž slíbili Al Kajdě v Afghánistánu vznik Islámského státu, s právem Šaríja a slíbili jim politické mezinárodní uznání. Nešlo o nic jiného, než o íránský model vzniku duchovního státu. Zpravodajci CIA bojovníkům Al Kajdy proti Sovětům naslibovali hory doly, ale v okamžiku, kdy Sověti z Afghánistánu odešli, CIA se z Afghánistánu stáhla a nic ze slibů nesplnila, neboť k tomu ani neměla žádný mandát a šlo o nereálné sliby. Žádný americký politik ve Washingtonu, prolezlém pro-izraelskou lobby skrz naskrz, by ani ve snu nepodpořil vznik, vedle Íránu, dalšího islámského státu. Po odchodu Sovětů z Afghánistánu nastala v zemi bída, která počátkem 90. let přerostla krátce i v hladomor. Američané namísto humanitární pomoci Afghánistánu raději uvalili na zemi sankce kvůli distribuci opia a po státním převratu a převzetí moci Talibanem, zařadili navíc zemi na seznam států podporujících terorismus. Sankce vyplývaly hlavně z toho titulu, že Taliban neumožnil v zemi průběh transformace k demokracii. Jenže Al Kajda, za podpory CIA a jejich řízení, nikdy nebojovala za ideály demokracie, ale za vznik islámského státu. Za Šaríju. Za zády Obamy slib povstalcům v Sýrii, že dostanou od USA svůj Islámský stát A šéf FSB Bortnikov k tomu dodal: „Naše zpravodajské informace dokazují, že Američané se dopustili stejného triku i na povstalcích proti Bašáru Asadovi v Sýrii. Povstalcům z Free Syrian Army slíbil někdo z okruhu poradců Baracka Obamy, na což máme důkazy, vznik islámského státu v Sýrii po pádu sekulárního režimu Bašára Assada. Problémem je, že toto rozhodnutí nepocházelo ze CIA, ale právě z týmu Magnum 12, tedy od tajných bezpečnostních poradců Baracka Obamy. A zřejmě bez jeho vědomí. Jsme velmi znepokojeni tím, že Barack Obama začíná ztrácet kontrolu nad svými lidmi v Bílém domě. Máme indicie, že část zahraniční politiky USA, minimálně od konce minulého roku, už se odvíjí bez Obamova souhlasu, bez jeho vědomí, proti jeho vůli. Tato situace může vést i ke světové válce. Protože americkým voličům by se určitě nelíbilo, že za jejich peníze dodává americká vláda povstalcům v Sýrii zbraně a vybavení a přitom cílem těchto povstalců, od samotného začátku, nebylo nic jiného, než vznik Islámského státu a genocida křesťanské menšiny v Sýrii…“, dodal Bortnikov. A k tomu ředitel FSB ještě uvedl: „Díky politice našeho prezidenta (pozn. redakce: Putina) se podařilo zabránit USA v přímé vojenské intervenci v Sýrii, která by s velkou pravděpodobností vedla k porážce Asadova režimu a k pozdějšímu nainstalování nefunkční pro-americké pseudo-demokratické vlády, která by selhala stejně, jako selhaly labilní loutkové vlády v Iráku, v Egyptě či v Libyi. Free Syrian Army už v Sýrii de facto neexistuje. Svobodná syrská armáda, složená převážně ze žoldáků ze zahraničí a arabských radikálů, neměla mnoho společného s národně-osvobozeneckým hnutím místních Syřanů, protože ti, až na výjimky, dodnes stojí na straně Bašára Assada, což je jediný garant sekulárního zřízení Sýrie. Podívejte se, kolik syrských křesťanů šlo do demonstrací proti Assadovi. Ani jeden! Do jednoho stojí za vládou Bašára Assada, a to ne kvůli tomu, že by 7

k němu měli nějaké osobní sympatie, ale zcela z pragmatického hlediska, že je jediný, kdo jim dokáže v zemi zaručit ochranu před genocidou ze strany militantních islámistů.“ Nejzajímavější v rozhovoru byl tento postřeh: „Vznik Islámského státu v části Iráku a Sýrie je naplněním falešných a nikdy nesplněných slibů, které teroristům dali američtí zpravodajci během posledních více než 3 dekád. Slibovali jim vznik islámského státu v Afghánistánu, ale nesplnili to. Slibovali jim islámský stát v Sýrii, nedošlo k tomu. Logicky si tak militantní islamisté vzali od Američanů to, co jim neustále slibovali. Že vznikl Islámský stát zrovna tam, kde je teď, to není nějakým dlouhodobým plánem. Islamisté si vzali to území, kde měli největší šanci na nejmenší odpor. Jednoho času měl islámský stát vzniknout i u nás, v Čečensku, jistě si pamatujete. Assad nemá dlouhodobý zájem o severovýchod své vlastní země, nevyplatí se mu toto území dobývat a poté jej hlídat proti nájezdníkům ze sousedního, a nutno dodat Američany rozvráceného, Iráku. Assad ukázal islamistům, tady jsou moje hranice, tady nemáte co pohledávat, a tady moje hranice končí, za nimi si dělejte, co chcete. I proto nechala syrská armáda volně odejít militantní islamisty z obklíčených syrských měst na západě a na jihu země, což bylo velké překvapení, vlastně i pro nás, zpravodajce“, dodal Bortnikov. S americkými zbraněmi v boji za Islám „Islámský stát disponuje americkou obrněnou technikou, ukořistěnou od irácké armády. Už několikrát jsme upozorňovali naše americké partnery, že jejich styl odcházení ze zemí, kde válčili, představuje velké riziko. Abych objasnil posluchačům, o co jde: Američané, když odcházejí z nějakého válečného angažmá, tak za sebou nechávají většinu své těžké bojové techniky. Není to z dobročinnosti, ale z důvodu, že na transport do USA už zkrátka nejsou a nezbyly peníze, jako byly na začátku války. Oficiálně se to deklaruje tak, že jde o výbavu pro novou demokratickou vládu, o dar. V Iráku zanechali Američané po svém stažení na 400 tanků Abrams, přes 2,000 obrněných transportních vozidel a naše informace nyní říkají, že Islámský stát disponuje už téměř třetinou všech těchto počtů. Když k tomu připočtěte zoufalý výcvik a morálku irácké armády, musí vám být jasné, co stojí za tak rychlým postupem Islámského státu v tažení na Bagdád a jiná irácká města. https://www.youtube.com/watch? list=PLw613M86o5o7ELT6LKyJFKawB6gUsZSf7&v=bsCZzpmbEcs Pětidílný video dokument o Islámském státu, výchova dětí k nenávisti k Evropanům, ideologie, o smrti a Alláhovi… a těmto „rebelům“ Američané pomáhají od roku 2011 v domnění, že po porážce Assada zavládne v Sýrii demokracie a o těchto lidech česká propagandistická média tři roky informovala jako o „bojovnících za svobodu a demokracii“… do chvíle, než začali západním novinářům uřezávat hlavy zaživa… Američané vidí, že když něco neudělají, když nepošlou nad Irák opět své bombardovací svazy, že můžou zcela reálně o Irák, a tím myslím celý Irák, úplně přijít. V řádu několika měsíců, možná i týdnů. Osobně nevěřím, že Islámský stát v této fázi jde zastavit letecky. Na to je už pozdě. Ani my jsme neporazili teroristy v Čečně z letadel, a to disponovali jen zlomkem techniky v porovnání s výzbrojí Islámského státu. Američané budou muset zpátky do Iráku s pozemními jednotkami, nejpozději do 6 měsíců. Jinak o Irák přijdou, a to by mohlo srazit vaz americkému prezidentovi, nemusel by ani dokončit svůj mandát. Ovšem informace máme i takové, že Bílý dům počítá i s jinou cestou, že Američané islamistům Irák nechají a pokusí se jej posléze využít k destabilizaci Íránu. Obětování Iráku pro americké proti-íránské zájmy by byla katastrofa pro region, především pro Izrael, ale pro USA by převzetí moci v Iráku islamisty mohlo být cestou k rozpoutání konfliktu s Íránem, tedy cestou ke druhé Irácko-Íránské válce, bez účasti Američanů. A obávám se, že přesně o toto jde Obamovo poradcům z jeho poradního výboru“, uzavřel komentář Bortnikov.

Luciferizace společnosti neboli dopady islámu na společnost Lidé nejsou biologicky ani psychicky stvořeni k životu ve společnosti, kde nefunguje základní důvěra v pravidla, kterým rozumí všichni stejně a která platí pro každého stejně. V takovém prostředí by se zbláznil i šimpanz. V takovém prostředí je totiž zakázáno myslet samostatně, ale smí se jen slepě uvnitř stáda následovat vůdce, aby jedinec neupadl v podezření, že je zlý element. Příslušnost ke stádu a věrnost vůdci se dokazuje agresivitou vůči všem lidem mimo stádo, protože oni všichni jsou "nepřátelé". Nepřátelé stáda jsou považováni za nižší odporné bytosti, a proto se musí s nimi bojovat, je to svatá povinnost člena stáda. Zákeřnost, nesmiřitelnost a krutost vůči nepřátelům jsou uvnitř stáda považovány za následování hodné umění. Výsledkem je totální mravní úpadek a zhoršení psychického stavu postižených. Tuto "luciferizaci" společnosti dobře známe z chování dozorců ve věznicích vůči vězňům nebo z chování nacistů 8

vůči Židům nebo z chování islámistů vůči zajatcům. Samozřejmě to je naprosté popření základů Kristova učení: "Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi." (Mt 7:2) "Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale jen ten, který činí vůli mého Otce na nebesích." (Mt 7:21) "Každý, kdo slyší tato má slova, ale neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku." (Mt 7:26)

Český ministr vnitra dostal obálku s jedem Obálka s jedem – kyanidem – dnes přišla na adresu ministerstva vnitra České republiky. Informoval o tom sám ministr Milan Chovanec. Podle jeho slov jed nikomu z pracovníků ministerstva neublížil. Obálka byla adresována Chovanci a přišla ze severní Evropy. Přitom v ní kromě zmíněné látky nebyla žádná písemná zpráva.

Václav Klaus exkluzivně ruským čtenářům Protiproudu: Všimněte si zvláštních souvislostí, v nichž žijeme. Exprezident jede do Moskvy. Proč právě nyní se rozhodl převzít Cenu Jegora Gajdara? Petr Hájek položil několik otázek českému exprezidentu Václavu Klausovi před jeho cestou do Moskvy, kam jede převzít významné ocenění – s vědomím, že mu hlavní česká média budou spílat Protiproud má jako první středoevropský web od 17. listopadu ruskou verzi. Chce tak umožnit ruskému i českému čtenáři dostat se k názorům a informacím, které hlavní mediální proud ignoruje. Jak se na současnou „mediální válku“ Západ – Východ díváte? Proč opět jedeme v tolika klišé, polopravdách a nepravdách – jen tentokrát v opačném gardu než před rokem 1989? „Neumím posoudit, jestli váš Protiproud potřebuje ruský čtenář, protože Vy přece primárně bojujete proti českému či obecně západnímu hlavnímu mediálnímu proudu. Mám pocit, že v mnoha otázkách je ten ruský hlavní mediální proud – který však, musím se přiznat, příliš nesleduji – poněkud jiný. Na druhou část otázky nelze odpovědět jednou větou, to je na článek nebo na knihu. V poslední době jsem o tom snad nejvíce řekl minulý týden na „hearings“ (slyšení, pozn. red.) v House of Lords v Londýně. Pokud vím, bylo to obšírně citováno i v ruské televizi.“ Institut Václava Klause, který od skončení svého prezidentského mandátu řídíte, vydal nedávno publikaci zabývající se ukrajinskou krizí. Kromě jiného tam jeden z autorů vyslovil názor, že jde o jakousi „dohrávku“ uspořádání velmocenských poměrů po pádu bipolarity. Myslíte, že právě s tím souvisí opětovné vytváření obrazu nepřítele na východě? Nebo jde o něco hlubšího? „Netroufl bych si tvrdit, že jde o „dohrávku“ uspořádání poměrů po pádu komunismu. Narozdíl od mediálního mainstreamu hodnotím příčiny současné ukrajinské krize jinak. Jsem přesvědčen, že jde primárně o ukrajinské domácí příčiny. A také jinak než západní mainstream hodnotím, kdo z té domácí ukrajinské krize udělal veliký problém mezinárodní politiky.“ Vystupujete na konferencích po celém světě. Jaká se vede diskuse v akademických a intelektuálních kruzích v Evropě a Spojených státech o současném napětí kolem témat Rusko – Ukrajina – Západ? A je to vůbec diskuse? „Mám strach, že žádná diskuse v podstatě neexistuje, pronášejí se pouze monology. Jestli mne něco překvapuje, tak je to míra předsudků, míra naskakování na manipulativní propagandu a míra aprioristické zaujatosti. V tomto smyslu to až příliš připomíná nám dobře známou předlistopadovou minulost.“ Střední Evropa – kromě Polska – má vůči Rusku trochu jiné postoje než politický mainstream EU. Představitelé České republiky, Slovenska, ale také Maďarska a Rakouska jsou například mnohem střízlivější v hodnocení smyslu hospodářských sankcí, ale i vývoje na Ukrajině. Čím si to vysvětlujete? 9

„Snad je to tím, že lépe čteme dějiny a že nás dějiny dost poučily. Kdybyste nezmínil Rakousko – jeho specifického postoje k těmto věcem jsem si dobře vědom – řekl bych, že je to tím, že středoevropské země prožily komunismus. A při vší hrůze musím trvat na tom, že nás komunismus v mnohém obohatil. Možná díky tomu o společenském dění více přemýšlíme, než je tomu dnes na Západě.“ Převezmete v Moskvě Gajdarovu cenu. O čem při té příležitosti promluvíte? „Svůj projev dám na svou webovou stránku, jakmile bude přednesen. Budu mluvit hlavně o Jegoru Gajdarovi, kterého považuji za jednoho z nejlepších ruských moderních ekonomů a za jednoho z nejliberálnějších ruských politiků. Ale budu mluvit i o tom, proč jsem tuto cenu přijal právě nyní, ač jsem si vědom toho, že mi za to bude doma mediálním mainstreamem spíláno.“ A co byste skrze Protiproud vzkázal našim ruským čtenářům právě v této době, kdy jsme si také u nás připomínali pětadvacet let od zhroucení sovětského systému? „Připomněl bych jim především tu zvláštní koincidenci dvou událostí, k nimž právě došlo: Oslavy 25 let od pádu komunismu ve střední a východní Evropě. A vytváření nové „studené války“ 25 let poté, co tato válka skončila.“

Moskva: Západ musí napomáhat jednacímu procesu mezi Kyjevem a Donbasem Moskva vyzývá k navázání stabilních kontaktů mezi Kyjevem a zástupci Donbasu, což pokládá za první krok v řešení ukrajinské krize. Prohlásil to ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. V průběhu včerejší schůzky ministrů zahraničních věcí Ruska a Německa se obě strany shodly na tom, že hlavní je dnes zastavit ozbrojenou konfrontaci na jihovýchodě Ukrajiny. Jiného názoru je ovšem Washington. Viceprezident USA Joseph Biden dál tvrdí, že Kyjev má právo používat sílu. Kyjev a Donbas se musí snažit o vypracování vzájemně přijatelných dohod, je přesvědčena Moskva. Západ by přitom měl podněcovat tento dialog, nikoli bezvýhradně podporovat všechno, co dělá strana války v Kyjevě, a zavírat oči na donebevolající porušování lidských práv, otevřené bezpráví a válečné zločiny. Pro minské dohody neexistuje žádná alternativa. O tom jsou přesvědčeni oba šéfové diplomacií – Sergej Lavrov i jeho německý kolega Frank-Walter Steinmeier. Slova zpečetěná podpisy na papíře se ale bohužel vždycky nerealizují, zdůrazňuje prezident ústavu národní strategie Michail Remizov: -Minské dohody jsou sice stále formulací pro diplomaty, neurčují ale logiku a motivaci stran zapojených do konfliktu, především Kyjeva. Proto je obnovení útočné operace Kyjeva jen otázkou času. Rusko to pokládá za nepřijatelné, Západ se ale snaží vyvíjet nátlak na Rusko, aby tato budoucí útočná operace Kyjeva byla úspěšnější než předcházející. V této souvislosti stojí za pozornost prohlášení viceprezidenta USA Josepha Bidena. Těsně před svou cestou na Ukrajinu (20. – 21. listopadu) zdůraznil, že je třeba, aby minské dohody plnily všechny strany, současně ale poukázal na právo Kyjeva používat sílu při sebeobraně. Na to mají bezesporu právo všichni, stojí to v Chartě OSN. V daném kontextu to ale nezní jen prostě provokačně – Washington dal zcela jasně na srozuměnou, že Kyjev v jeho agresívní snaze podpoří. A o tom, že Kyjev je naladěn výbojně, nelze po nedávném interview ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pro německý zdroj Bildt pochybovat. „Ukrajina je připravena na válku!“, prohlásil ukrajinský prezident. I když přitom ale zdůraznil, že podporu Západu bude potřebovat. Soudě podle Bidenových prohlášení tuhle podporu Kyjev dostane. Přinejmenším politickou a finanční: těsně před svou návštěvou Biden oznámil, že bude jednat o poskytnutí dodatečné ekonomické pomoci Ukrajině. O vojenské pomoci se nehovoří. Jak se ale říká, stačí, když budou peníze.

Obama jako druhý Bush Nespokojenost se zahraniční politikou amerického prezidenta Baracka Obamy se šíří, dokonce i uvnitř země. Mezinárodní politika, kterou prosazuje Barack Obama, je pro USA zhoubná a této zemi nepřináší žádný užitek. Takový názor vyslovil bývalý ředitel americké CIA Robert Gates. Podle jeho slov jsou dnes zdrojem největší hrozby pro národní bezpečnost Spojených států dvě čtvereční míle, na nichž stojí Bílý dům a Capitol. Jeden z patriarchů americké diplomacie 20. století Henry Kissinger zdůraznil, že protiruské sankce, které 10

iniciuje Washington, podkopávají systém mezinárodních vztahů. Kvůli upevňování ideálů demokracie pořádal Washington křižácké výpravy do všech zemí, jejichž lid nezajímá jeho radostná budoucnost, neusiluje o ni. To, že v důsledku toho jim zůstane pouze zkáza a hlad, to jsou „výrobní přehmaty“, soudí doktor politických věd Fjodor Vojtalovskij: -To, co se děje například na Ukrajině, se značně rozchází s tím, jak americké národní zájmy chápou američtí pragmatici. Zvykli si myslet kategoriemi typu rovnováha sil, zájmy země. Z hlediska zájmů euroatlantické bezpečnosti je současná ukrajinská krize velice nebezpečným zdrojem destabilizace v celé Evropě. Z hlediska vztahů s Ruskem je to krach rusko-americké spolupráce. Je to krach součinnosti s NATO, EU. Tím, že Washington přešel k takové ideologizované politice, vytváří systémové problémy pro sebe i své spojence, přičemž dlouho do budoucna. Očekávat od Baracka Obamy nějaký obrat v mezinárodních záležitostech už vlastně nemá smysl, je přesvědčen ruský senátor Vladimir Džabarov: -Obama jen sotva do konce své prezidentské lhůty ve své politice něco změní. Ta byla i dřív dost nepopulární. Přitom ale měli demokraté většinu v senátu. Teď se ale Obama ocitl pod nátlakem svých politických odpůrců. Ani svůj kurz, ani agresívní protiruskou rétoriku už nezmění. Jeho politika vyvolává podráždění nejen u Američanů, ale i u spojenců USA v Evropě. V Evropě se začali zamýšlet nad tím, kdo může nahradit Obamu po volbách v roce 2016. Jak napsal londýnský list Guardian, dala by se nálada ve Starém světě po 4. listopadu vyjádřit několika slovy: Obamovo prezidentství skončilo, je třeba plánovat nové vztahy“. Nejde o to, že by si EU dělala velké starosti s tím, jaké zákony teď bude zamítat americký republikánský kongres. Obama přišel k moci v roce 2008 jako protipól zkrachované politiky Georga Bushe mladšího. Měl vysokou autoritu a všichni s ním spojovali velké naděje. A dopadlo to tak, že se z něj vlastně stal druhý Bush.

Studenti prolomili ohrazení u budovy parlamentu Stovky britských studentů zorganizovaly nepokoje u budovy parlamentu v Londýně. Informaci oznámila agentura RIA Novosti. Studenti prorazili kovové policejní ohrazení před parlamentem. Informace o zraněných zatím nedorazily. Policie se snaží vytěsnit protestující z náměstí. Studenti demonstrují proti vysokým cenám studia a proti zadluženosti ze studentských půjček, která u některých představuje 40.000 GBP. Studenti požadují navrácení systému bezplatného školství.

Další sklady?!? – Jednoduchá a bezpečná investice Server E15 zveřejnil na svatého Martina 2 články týkající se nové výstavby skladových areálů. Tyto články na sebe obsahově navazují a osvětlují čtenářům výhody výstavby nových skladových hal na zelené louce. I přesto, že šéf developera P3 přesvědčivě vysvětluje výhody výstavby nových skladů, ptám se zda-li je to skutečně správná cesta? První článek s názvem Developeři chystají nové sklady. Projekty jsou pro předem zajištěné zájemce je předskokanem obsáhlého rozhovoru se šéfem společnosti P3, která se živí nejen výstavbu komerčních a skladových prostor, ale i jejich dlouhodobým pronájmem. Ještě před několika lety se Česká republika nazývala montovnou Evropy. Tohoto úspěchu snad dosáhla i „zlatýma českýma ručičkama“, které však, s ohledem na objem agenturních pracovníků z dalších zemí, zase tolik „montážních“ činností v továrnách nerealizují (o této skutečnosti se však nehovoří). Již v té době si však nebylo možné nevšimnout trendu, který výrobním závodům upřednostňoval skladové a logistické parky. Jsem v logistice již přes 20 let, a proto jsou právě výrobní závody a jejich sklady, stejně jako logistické areály, místem, kde se téměř denně vyskytuji. Nárůst skladových prostor byl jedním z trendů průmyslové výstavby. Jeden každý sklad je umísťován do „logisticky“ výhodných zón s „dobrou dopravní obslužností“. Velkou část využívají logistické společnosti poskytující služby jednomu, či více klientům, malou pak samotné výrobní závody. Pro člověka mimo obor může být zvláštní, že objem skladových prostor narůstal a narůstá i v době ekonomické 11

krize a recese. Všude se hovoří o nedostatcích finančních prostředků, a přesto vyrůstá na tuzemském půdním fondu další a další plechová hala. A to nic není. Mohli-li by jste se jít podívat, tak jako to činím já, do vnitřních prostor těchto budov, zjistili by jste, že často jsou z velké části prázdné a nevyužívané, či při výšce 12 m pod nosník, je zboží vyskládáno na paletách jen na zemi (do výšky 160, či 180 cm), s dostatečně širokými uličkami nejen pro manipulační techniku, ale i pro případné závody řidičů. Další obrázek, kterého by si laik pravděpodobně na první pohled ani nevšiml, ukazuje, že i v případě instalovaných regálů, bývají tyto často naplněny např. jen z 50%. Jen pro zajímavost je v tomto případě třeba uvést, že nákup a instalace paletových regálů řekněme o objemu ca 3.000 paletových míst, znamená často investici kolem 8-9.000.000 Kč (bez DPH). Přidáme-li manipulační techniku, například boční regálové zakladače, můžeme snadno prorazit bariéru 10 milionů korun. Proč se tedy regály nevyužívají naplno? Proč haly nejsou oběmově efektivně využívány? Jak je možné, že se společnostem vyplatí pronajímat si halu v objemu 25.000 m2 za částku kolem 100.000 EUR měsíčně, k nimž přibývají velmi vysoké částky za energie? Proč se stěhují firmy, které skladují palety na zemi do hal s výškou 8, 10, či 12 m pod nosníky a v rámci topení pak vytápějí zbytečně až 80% prostor? Odpověď může dát druhý článek, zmiňovaný v úvodu. Článek se jmenuje Tomáš Míček: Sklady jsou bezpečnou a jednoduchou investicí. Již v této větě se zdá, že je jasně definována odpověď. Doporučil bych se však zamyslet hlouběji. Jednoduchou a bezpečnou investicí totiž sklady bývají hlavně pro developera, kterému se vložené prostředky vrátí několikanásobně a to bez „velké práce“. Jak jsem říkal v úvodu, pohybuji se v logistice již řadu let a proto mi argumenty developerů, obhajujících novou výstavbu na zelené louce, připadají zcestné. To, že je opakují při každém projektu, na každé konferenci, v každé tiskové zprávě považuji za výsměch logice, logistice, klientům i veřejnosti. Zde jsou některé z nich představené v podobě mého dotazu a odpovědi developerů (převzato z reálné veřejné diskuze): • Proč jsou skladové haly tak vysoké? „Výšku našich hal určují trendy ve skladování a logistice. Naši klienti ji vyžadují. Pro větší univerzálnost stavíme našim zákazníkům na klíč právě takto vysoké haly.“ • Jak je zajištěna dostatečná infrastruktura skladových a logistických parků, které budujete?„Vycházíme ze zkušeností a naše parky dimenzujeme tak, aby tuto respektovali.“ • Proč nevyužíváte existující Brownfields? „Tyto nemají správnou lokaci, dostatečnou infrastrukturu a neodpovídají představám našich klientů.“ • Co se stane s budovami po skončení jejich využití? „Tyto budovy jsou univerzální a mohou sloužit dalším klientům.“ Na poslední otázku, položenou při jedné z největších logistických konferencí konaných v ČR v tomto roce, odpověděl jeden z developerů účastnících se panelové diskuze slovy. „To mne nezajímá, já uspokojuji své klienty dnes.“ Právě jeho odpověď však přesně odráží skutečnost, které čelíme díky trendu nekontrolované výstavby a zabírání další půdy. Dnes budeme mít spoustu hal a developeři, lidé kolem nich a to včetně lidí schvalujících tuto výstavbu na legislativní úrovní a úrovni nejrůznějších povolení, mají z této výstavby a následného pronajímání pravidelný a snadný zisk. Zítra budeme mít řadu prázdných plechových budov, od kterých dá každý kdo na nich léta profitoval ruce pryč. Na rozdíl od možnosti využití prostor k pěstování rostlin v případě že by místo zastavěné plochy byla standardní půda, můžeme do betonu zasadit maximálně železnou tyč a i k tomu budeme potřebovat náčiní a nářadí. Důvod nevyužívání Brownfields, včetně tzv. Nových Brownfields (nové neobsazení sklady a prostory), je v tom, že až na výjimku, nikdy Brownfield nejsou investorům a zájemcům nabízeny. Téměř vždy jde o tzv. Greenfields, tedy novou výstavbu. Zde bych však rád zmínil jednu významnou výjimku, kterou je společnost 108Agency, která již několik let velmi úspěšně na poli Brownfields pracuje a podařilo se jí profesionální činností zabránit vzniku několika desítek BROWNFIELDS. Developerovi to totiž GREENFIELD umožní, nejen uzavřít s nájemcem delší závazek a to v rozsahu 5 – 10 let, ale zároveň i více vydělat a profit je jediným, co je bráno v potaz. Všichni v dnešní době rádi používají předložku „EKO“ a i přesto, že se tváří jinak, není v tomto případě míněn 12

přínos Ekologický, ale Ekonomický. Cíl, kterému ustupuje vše kolem. Při změnách zákona, které probíhají, bych doporučil se soustředit i na otázku využívání existujícího nevyužívaných prostor včetně průmyslovch tzv. Brownfields a to s preferenční hodnotou podpořenou i například ekonomicky. Budeme-li se totiž tvářit, že nic starého, či vhodného neexistuje, nebudeme se mít za krátkou dobu ani kam chodit pást.

Rusko sa prezentuje v Srbsku Vo Vojvodine sa uskutočnili doposiaľ najväčšie srbsko-ruské vojenské manévre. Ďalší znak toho, že Moskva chce posilniť svoj vplyv na Balkáne. Iba mesiac potom, čo sa ruský prezident Vladimír Putin nechal v Belehrade oslavovať vojenskou prehliadkou, ubezpečovaním večného srbského priateľstva s Ruskom a najvyššími vyznamenaniami, začali v piatok pod názvom “Srem 2014″ v severnej provincii Vojvodina, doteraz najväčšie srbsko-ruské vojenské manévre. Týždeň predtým pristálo na vojenskom letisku Batajnica v blízkosti Belehradu šesť ruských transportných lietadiel typu Iljušin 76, naložených bojovými vozidlami BMD-2, pancierovanými transportérmi a dronmi, vyzbrojenými raketami a guľometmi. Pri manévroch cvičila cca 200 mužov silná ruská letecká výsadková brigáda z Tuly so srbskými pozemnými jednotkami taktické anti-teroristické akcie. Nerozhnevať si západných partnerov Zatiaľ, čo ruské médiá rozsiahlo informovali o srbsko-ruskom vojenskom cvičení, bolo toto do posledného okamihu v Srbsku utajované. Srbské médiá nemali tomuto cvičeniu venovať príliš veľkú pozornosť, aby – ako sa povedalo – si priveľmi nepohnevali západných partnerov vzhľadom na prebiehajúcu ukrajinskú krízu. Cvičenie bolo naplánované už pred rokom, vysvetľuje srbský minister obrany Bratislav Gasic. Mimo to sa srbské jednotky už zúčastnili v júli tiež na vojenskom cvičení s jednotkami USA a niektorých ďalších štátov. Srbsko-Ruská základňa Pre USA je už dávno tŕňom v oku srbsko-ruská základňa pre mimoriadne udalosti v blízkosti juhosrbského mesta Niš. Pred niekoľkými rokmi bola otvorená vtedajším ruským ministrom pre ochranu pred katastrofami Sergejom Šoigu, ktorý sa stal medzitým ministrom obrany. US-Thinktank Stratfor (Strategic Forecasting) vidí nebezpečie v tom, že sa toto “humanitárne centrum” môže ľahko premeniť na prvú ruskú vojenskú základňu mimo štátov GUS. Ruskému ministerstvu pre mimoriadne záležitosti podlieha 52.000 uniformovaných mužov. Kyrill posvätil pamätník Ruská prezencia v Srbsku sa tak povediac dokončila návštevou patriarchu pre Moskvu a celé Rusko Kyrilla, ktorá začala v piatok. Hlava ruskej ortodoxnej cirkvi má, mimo iné, v nasledujúcich dňoch posvätiť pamätník ruského cára Nikolaja II. v centre Belehradu. Ruské zosilnené vystupovanie na Balkáne bolo nakoniec zdôraznené aj tým, že moskovský veľvyslanec pri OSN Vitalij Čurkin, signalizoval odpor voči približovaniu Bosny a Hercegoviny k EÚ.

Holokaust a homosexuálne manželstvo Zákonodarcovia v štáte New York hlasovali proti homosexuálnemu manželstvu. V debate pred hlasovaním „osemnásti zákonodarcovia (podporujúci homosexuálne manželstvo) prezentovali vášnivé prejavy, často o ich rodinných príslušníkoch, ktorí prežili holokaust, diskriminácii a o tom ako si želajú, aby boli homosexuáli zrovnoprávnení“. Ide o pozoruhodný komentár o užitočnosti holokaustu v postupnom zničení tradičnej kultúry Západu. (Samozrejme, že primárny úžitok z holokaustu spočíva v obrane čohokoľvek, čo robí Izrael.) Nemám nič proti homosexuálom. Ako som už spomenul predtým, homosexuáli majú tiež etnické záujmy rovnako ako hocikto iný a taktiež môžu tieto záujmy presadzovať, dokonca ak aj nebudú mať deti. Myslím, že jedným zo spôsobov akým môžu homosexuáli presadzovať svoje etnické záujmy je uznať, že heterosexuálne manželstvo – ako špecificky chránená kultúrna norma – by malo mať svoj špeciálny status garantovaný kvôli jeho kritickej dôležitosti v plodení a výchove detí. Židovskí aktivisti však nemajú záujem brániť alebo vytvárať kultúru, ktorá je pre bielych Američanov 13

adaptívna. Ich postoje sú determinované výlučne ich židovskou identitou. Od čias osvietenstva bol intelektuálny a politický aktivizmus Židov motivovaný ich nenávisťou k národom a kultúre Západu. Rovnaká „logika” (ako v prípade homosexuálnych manželstiev) sa u židovských aktivistov objavuje i vtedy, keď bránia masívnu nebielu imigráciu. Charles Silberman poukázal, že „americkí Židia sú zasvätení kultúrnej tolerancii pre ich vieru, pevne zakorenenú v histórii, že budú v bezpečí len v spoločnosti, ktorá akceptuje široké rozpätie postojov a správaní, tak ako aj diverzitu náboženských a etnických skupín. Táto viera, nie ich schvaľovanie homosexuality, napríklad viedla k tomu, že drvivá väčšina amerických Židov podporuje „práva homosexuálov“ a zastáva liberálne postoje na väčšinu tzv. sociálnych problematík.“ Ako raz Earl Raab slávne poznamenal: „Census Bureau (hlavná agentúra federálneho štatistického systému v USA, pozn. preklad.) práve oznámil, že asi polovica americkej populácie bude čoskoro nebiela alebo neeurópska. A všetci budú americkými občanmi. Odchýlili sme sa od bodu, v ktorom by nacisticko-árijská strana bola schopná zvíťaziť v tejto krajine. My (Židia) sme udržiavali americkú klímu opozície voči bigotnosti po dobu dlhšiu ako pol storočie. Táto klíma ešte nebola dovedená k dokonalosti, ale vďaka rôznorodej povahe našej populácie k tomu nezvratne smerujeme – a to robí naše ústavné obmedzenia namierené proti bigotnosti praktickejšími než kedykoľvek predtým.“ Poznámka prekladateľa: Odkaz na článok o hlasovaní v štáte New York je síce staršieho dáta (z dňa 02.12.2009), ale to nič nemení na aktuálnosti problematiky, ktorej sa Dr. MacDonald vo svojom článku venuje.

Busta alkoholika a homouše Havla v americkém Kongresu je jako živá. Havel na ní vypadá jako bezdomovec. Při odhalení se Sobotka smál skoro jako zhulené pako WASHINGTON | Bustu Václava Havla, bývalého československého a českého prezidenta, alkoholika, narcise, homosexuála a malého člověka duchem včera odhalili v americkém Kongresu. České média se z toho málem pokálela. John Boehner Havla označil za významného politika a dramatika, který by podle něj byl z takové pocty v rozpacích. Ale kde že, on si v takových věcech liboval, jelikož Havel byl nechutně samolibý a domýšlivý sráč. hlupáci a busta humusáka Na samotné bustě ovšem Havel vypadá velmi realisticky, jako ze zadnice vytažený, ožralý a pomačkaný, tak jak si jej kriticky smýšlející pamatují, či jak vypadal, když s mladými chlapci ve zvratcích a ožralý jako hovado souložil na podlaze, jak tvrdí jeho blízký přítel a disident Wolf. Ceremoniálu odhalení se zúčastnili: Slávek Sobotka, který se u toho smál jako pako, předseda české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, vdova po zesnulém prezidentovi Dagmar Havlová, kterou známe jako herečku Veškrnovou, který nejraději hrála roli lehkých žen a čelní američtí politici, například šéfka demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosi a bývalá ministryně zahraničních věcí, vražedkyně a krvavá řeznice z Balkánu, který má na svědomí stovky srbských životů, lidská zrůda Madeleine Albright. Na tu již Havel čeká v pekle, kde se za své nelidské hříchy již smaží v pekelném oleji.

Google spolupachatel muslimských vražd? Vydal osobní data kritiků islámu islámistům. Ti hrozí, že budou uřezávat hlavy BERLÍN | odle zprávy německých médií měl Google údajně předat osobní data kritiků islámu islámistům. K 14

islámu kritický kanál Al Hayat TV (TV Život) provozovaný na YouTube, která je dceřiným podnikem Googlu byl napaden islámisty s tím, že porušuje jejich autorská práva. Ač se německý provozovatel Al Hayátu TV oprávněně bránil, Google mu hrozil zablokováním webového konta, a nakonec prý údajně neustál tlak ze strany inkognito-islámistů a jeho osobní data vydal. Od islámistů s osobními údaji v kapse pak nepokrytě provozovateli Al Hajátu TV přišla již v arabštině mailová zpráva odněkud z Pákistánu: „Díky za tvá osobní data. Protože urážíš proroka, předáme je svým evropským kolegůmdžihádistům. Hlídej si, jestli máš hlavu ještě na krku a radši si sjednej policejní ochranu“. Google prý k záležitosti nechce vyjadřovat. A německá policie a tajná služba s tím prý také mnoho nenadělají, když výhružný e-mail přišel odněkud z Pákistánu či Afghánistánu.

Aktuality Čína Na pozadí komentářů v médiích na téma Rusko ustoupila Čína trochu do pozadí. Neměla by. Proto jsem připravil souhrn několika událostí z nedávné doby týkajících se Číny, kterým nebyly věnovány samostatné komentáře (např. čínské měně), s důrazem na ekonomiku. Zde jsou: Několik dohod o měnových swapech, případně o jejich plnění: Čína podepsala s Kanadou tříletý měnový swap na 30 miliard CAD, zároveň došlo i k podpisu dohody o měnovém swapu s Katarem, tentokrát ve výši 6 miliard dolarů. V rámci swapové dohody s Argentinou (podepsané letos v létě) uložila čínská centrální banka u svého argentinského protějšku částku 814 miliónu juanů, okamžitě převedené na pesos. Rusko a Čína se blíží dohodě o druhém kontraktu ohledně dodávek zemního plynu. Objem dodávek by měl být cca 80% ve srovnání s prvním, v květnu podepsaným kontraktem. Ve Frankfurtu bylo zahájeno obchodování s juanem, respektive dvě společnosti si budou moci mezi sebou platit čínskou měnou, zprostředkovatelem bude pobočka Bank of China ve Frankfurtu. Účty u ní mají již velké německé banky jako například Deutsche Bank, Commerzbank a další. Čína pracuje i na dohodách o volném obchodu. Nedávno ji uzavřela s Jižní Koreou, nyní je před podpisem podobná dohoda s Austrálií, jejíž podoba byla finalizována během jednání nedávné skupiny G20. Zde jde hlavně o odstranění tarifů a cel ve vzájemném obchodě, hlavně s komoditami.

Toto si velmi pozorně přečtěte: USA chystají převrat v Česku. Už nechtějí Zemana National Endowment for Democracy (NED – česky Národní nadace pro demokracii) je velmi nepříjemná instituce. Je prakticky zcela financována americkou vládou, ale jako nevládní organizace není vůbec odpovědná ruce, která ji krmí (ani kapsám těch, kteří to krmení poskytují. Tento vztah je vzájemně výhodný: Americká vláda může Nadaci pověřit zajištěním změn režimů v zahraničí a přitom si zdánlivě zachovat čisté ruce, zatímco NED nemá žádné otěže, které by jí bránily v uskutečnění takové mise (změně režimu) bez dohledu vlády. Jak řekl jeden ze zakladatelů NED, Allan Weinstein: „Mnohé z toho, co nyní děláme my, bylo před 25 lety prováděno skrytě ze strany CIA.“ Prezident NED Carl Gershman perfektně ztělesňuje fakt, že je špatný nápad, aby si Spojené státy držely nezodpovědnou organizaci pro subverzi a destabilizaci v rámci stabilní zahraniční politiky. Třebaže NED během dekád utratila mnoho miliónů dolarů amerických daňových poplatníků na změny režimů v zahraničí, nikdy nedošle ke změně v NED. Gershman, bývalý trockista, je doživotním prezidentem této organizace. Svrhává vlády v zámoří, ale nikdy do jakékoliv funkce nebyl zvolen. S trvale překypujícími financemi a stále na pozoru vůči možnosti změny režimu, je faktem, že pokud někde spočine zrak Carla Gershmana, budou určitě následovat potíže. Proto by se měla mít Česká republika na pozoru. Včera totiž Gershman vyjádřil v novinách Washington Post poplach ohledně českého prezidenta Miloše Zemana. Ve článku s názvem „Vzdávají se Češi morální odpovědnosti?“ Gershman varoval, že český prezident se „drasticky odchýlil“ od dědictví zesnulého Václava Havla. Havel, pro Ameriku svatý Havel, byl ve svém 15

neutuchajícím zaměření se na kolektivismus a lidská práva, ve výrazném kontrastu s dnešní Nemesis, bývalému prezidentu a předsedovi vlády Klausovi, který hájil osobní svobodu a postkomunistickou státní suverenitu. Jaký to hrozný zločin spáchal prezident Zeman, že na sebe přivolal hněv Carla Gershmana? Na zářijovém summitu NATO měl kuráž diskutovat s neoconským švédským ministrem zahraničí Carl Bildtem o jeho nařčení, že Rusko uskutečnilo invazi na Ukrajinu. Zeman měl i tu drzost, že osočil amerického chráněnce a protiputinovského oligarchu Chodorkovského a zalitoval, že více kriminálních oligarchů v Rusku ještě nebylo uvězněno. Člověk by řekl, že by tím mohl naopak zabodovat u americké vlády, která právě poučovala maďarského předsedu vlády o účelnosti Riot act vůči korupci, ale ovšem pokud je to oligarcha oddaný Západu, pak USA na něj koukají slepým okem. To všechno bylo špatné, ale to, co doopravdy rozčílilo Gershmana bylo to, že český prezident nedávno potvrdil v Číně, že jeho země je připravena na rozšíření obchodních styků s Pekingem a nebude klást „lidská práva“ jako předběžnou podmínku pro obchodní vztahy. Gershman přímo funěl vzteky nad pražskou politikou „smiřování se s Putinem a položením ekonomických vztahů nad „lidská práva“. Ale ani toto nebylo to nejhorší. Car Gershman dostal málem mrtvičný zásah nad rozhodnutím českého ministra zahraničí, že Česko přestane financovat operace na svržení režimů na Kubě, Bělorusku a v Číně prostřednictvím programu „TRANS“. Tento program byl až do minulého měsíce částí vládou poskytované podpory Sorosovým publikacím Transitions Online, které úzce sledují cíle americké zahraniční politiky. Gershman napadl náměstka ministra zahraničí Petra Druláka za odmítnutí toho, co Drulák nazval „falešným universalismem“, který se snaží vnutit ostatním představu „ideální společnosti“. Rozčílil se nad Drulákovým odepsáním Havlova kultu jako „balíku idejí amerických neo-konzervativců“ (právě Gershmann je Havlovým zbožňovatelem). Pravda bolí a Gershman je zřejmě znepokojen Českou republikou. Když je ovšem Gershman znepokojen, obvykle následuje destabilizace a brzy to vede k plnému záměru na změnu režimu. Praha by si evidentně měla dávat velký pozor. Pokud český prezident Miloš Zeman má dost rozumu, měl by vypovědět operativce NED nebo různé organizace, financované americkou vládou jako je International Republican Institute a National Democratic Institute. Tyto organizace bezpochyby plánují podminování české demokracie.

V Kosove strany ukončili dlhú patovú situáciu, dohodli sa na vytvorení vlády Vlečúce sa spory skúšali trpezlivosť západných veľmocí, ktoré podporili odtrhnutie Kosova od Srbska v roku 2008 Dve najväčšie strany v Kosove sa v stredu "v zásade" dohodli na vytvorení koaličnej vlády. Informovala o tom prezidentka balkánskej krajiny Atifete Jahjagová a signalizovala tak koniec vyše päťmesačnej škodlivej politickej patovej situácie. Prezidentka oznámila správu po stretnutí s odchádzajúcim premiérom Hashimom Thacim z Demokratickej strany Kosova (PDK) a s Isom Mustafom z konkurenčnej Demokratickej ligy Kosova (LDK). "Thaci a Mustafa sa v zásade dohodli na vytvorení koaličnej vlády medzi PDK a LDK, na vybudovaní inštitúcií Republiky Kosovo," uviedla v oznámení Jahjagová, ktorú citovala agentúra Reuters. Thaciho PDK zvíťazila v júnových parlamentných voľbách v Kosove, ale jeho nádej na tretie následné pôsobenie v úrade premiéra zatienila narýchlo založená opozičná aliancia, ktorej súčasťou bola aj LDK. Oba politické tábory strávili nasledujúcich päť mesiacov spormi okolo formulovania ústavy ohľadne toho, ktorá strana má právo zostaviť vládu - vlečúce sa spory skúšali trpezlivosť západných veľmocí, ktoré podporili odtrhnutie Kosova od Srbska v roku 2008. Na stretnutí bola prítomná aj veľvyslankyňa USA v Kosove Tracey Ann Jacobsonová, informovala Jahjagová. LDK vo vyhlásení uviedla, že bude vo vláde zastávať post premiéra. Jeden denník napísal, že na základe dohody sa Thaci stane prezidentom v roku 2016, keď sa Jahjagovej končí funkčné obdobie. Prezidenta volí v Kosove parlament. "Na základe dohody úrad premiéra patrí LDK," oznámila strana a dodala: "O rozdelení ministerstiev sa rozhodne v nasledujúcich dňoch." Thaci sa zatiaľ k dohode nevyjadril. Thaci je bývalý veliteľ povstaleckej organizácie Kosovská oslobodzovacia 16

armáda (UCK) z obdobia vojny v Kosove v rokoch 1998-1999. Je podozrivý z organizovania odoberania orgánov srbským vojakom a ich následného predaja na čiernom trhu. Provincia Kosovo sa od Srbska odtrhla v roku 1999, keď USA a NATO 11 týždňov bombardovalo územie s cieľom vyhnať srbské sily a podporiť kosovských albáncov. Kosovo nakoniec v roku 2008 jednostranne vyhlásilo samostatnosť od Srbska a uznalo ho vyše 100 krajín, nie však Srbsko. Kosovo neuznalo ani Slovensko

„Špiónom“ nebola ruská, ale francúzska stíhačka „Záhadná stíhačka, ktorú zaregistrovali vo vzdušnom priestore Švédska, nebola ruská, ale francúzska. Média a politici sa poponáhľali obviniť Rusko, ale švédska armáda cudzie lietadlo identifikovala, ako francúzske,“ informoval Newsweek. „Švédska armáda to oficiálne potvrdila aj pre európsky portál The Local. Predtým však švédske noviny Expressen uviedli, že sa do švédskeho vzdušného priestoru dostala ruská stíhačka – špión a poponáhľala sa preč, keď jej naproti vzlietla švédska stíhačka Jas Gripen. Z Francúzska neprišla žiadna oficiálna odpoveď, prečo sa jeho lietadlo ocitlo vo Švédsku,“ zdôrazňuje Newsweek. Autor článku sa domnieva, že to môže byť spojené s tým, že Rusko vyhlásilo, že jeho lietadla budú vykonávať cvičné lety v Mexickom zálive a oblasti Karibiku v rámci programu zdokonaľovania vojenských vzdušných síl. Domnieva sa, že asi práve preto niektoré krajiny NATO majú obavy s ruských „hostí“.

Turistu, ktorý upadol do kómy v egypte, odpojili od prístrojov kvôli dlhu za lekársku starostlivosť Lekári egyptskej kliniky v turistickom meste Hurghada kvôli dlhu 13 tisíc dolárov za zdravotnú starostlivosť odpojili od umelej pľúcnej ventilácie turistu, ktorí upadol do kómy Ku tragédie došlo ešte 8. novembra. Vo večerných hodinách v ten istý deň sa Jevgenij Kuznecov s priateľom vybrali do hotelového baru, kde sa pohádali a neskôr došlo aj k bitke s kolegami, krajanmi. Bitka bola natoľko tvrdá, že zranenia ktoré pri nej Kuznecov utrpel, boli natoľko vážne, že upadol do kómy. Túto informáciu vo svojom vysielaní priniesol LifeNews. Kuznecova okamžite hospitalizovali v jednej z miestnych kliník. Jeho manželka neskôr dosiahla, aby k nemu boli vyslaní ruskí lekári z Burdenkom Research Institute, ktorý Eugenia Kuznecova operovali priamo v egyptskej klinike. Navyše MOE pripravilo transport kvôli preprave pacienta do Moskvy. Poisťovacia spoločnosť odmietla rodinne Kuznecova pokryť náklady na liečbu, pretože bol pod vplyvom alkoholu a na takýto prípad sa nevzťahuje poistenie. Manželka Kuznecova vedela priamo uhradiť len 7000 tisíc dolárov z celkového vystaveného vyúčtovania za lekársku starostlivosť, ktoré jej egyptskí lekári vyčíslili vo výške 20 tisíc dolárov . Žena prosila, aby s platbou dlhu 13 tisíc dolárov počkali, avšak na klinike v Egypte, jej bolo povedané, že Jevgenija Kuznecovova už odpojili od zariadenia umelej pľúcnej ventilácie. Prezident Aliancie cestovných kancelárií Andrej Gavrilov povedal, že lekári sa zachovali absolútne a nanajvýš neeticky. Avšak, podľa medzinárodného zákonodárstva, zdravotnícke zariadenie má právo prijať takéto rozhodnutie.

Putin vyzdvihol Maďarsko ako jedného z najvýznamnejších partnerov Ruska Maďarsko zažíva obdobie zbližovania s Kremľom Ruský prezident Vladimir Putin vyzdvihol v stredu Maďarsko ako jedného z najvýznamnejších partnerov Ruska. Dal tak oficiálnu pečať rozvíjajúcemu sa vzťahu so spojencom zo sovietskych čias, čo však znepokojuje niektorých spojencov z Európskej únie, ako napísala agentúra Reuters. 17

Kým ukrajinská kríza spôsobuje napätie medzi mnohými štátmi EÚ a Moskvou, Maďarsko - ktoré je do veľkej miery závislé od ruských dodávok zemného plynu - zažíva obdobie zbližovania s Kremľom. "Zdieľame prístup maďarského vedenia, ktoré sa zameriava na silnejúci konštruktívny dialóg, na spoločne plánované obrovské investičné projekty," uviedol Putin v Kremli na slávnosti, keď preberal poverovacie listiny od nového maďarského veľvyslanca v Rusku. Putin dodal, že Rusko považuje Budapešť za "jedného z najvýznamnejších politických, obchodných a ekonomických partnerov". Maďarsko v stredu potvrdilo, že na budúci rok začne na svojom území stavať úsek plynovodu Južný prúd. Plynovod Južný prúd je projekt ruského Gazpromu a mal by prepravovať ruský plyn do strednej Európy cez Čierne more a Balkán. To Rusom umožní vyhnúť sa tranzitu plynu cez Ukrajinu. EÚ vzhľadom na anexiu Krymského polostrova Ruskom a na vývoj vo východnej časti Ukrajiny pozastavila rokovania o projekte. Spojené štáty tiež tvrdia, že plynovod posilní energetickú pozíciu Kremľa vo východnej Európe. Brusel aj Washington sa obávajú, že podpora Budapešti pre tento projekt je znakom, že Maďarsko sa presúva do sféry ruského vplyvu. Maďarský minister zahraničných vecí a vonkajších ekonomických vzťahov Péter Szijjártó takisto v stredu v Moskve po rozhovoroch s ruským kolegom Sergejom Lavrovom zaujal optimistický postoj a vyzval na oživenie "pragmatickej, vzájomne výhodnej spolupráce medzi Európou a Ruskom". Podľa maďarského ministra plynovod Južný prúd prispeje k energetickej bezpečnosti v strednej a východnej Európe.

Je možné zachránit zbytky Ukrajiny? Americká okupační administrativa na Ukrajině za sotva více než půl roku svého vládnutí dosáhla „obdivuhodných“ výsledků: - snížila valutové rezervy Ukrajiny s 20,4 miliard dolarů na 11,1 miliard dolarů (z nichž reálných likvidních aktiv je méně než 2 miliardy dolarů) - zvýšila státní dluh s 58,4 miliard dolarů na 96,2 miliard dolarů: - znehodnotila národní měnu na 84% ( a to není zdaleka konec ): - snížila bankovní kapitál na Ukrajině zhruba na 36-38%; - snížila momentální stav úspor obyvatelstva (nacházejících se mimo bankovní systém) s 40 na 8 miliard dolarů; - snížila HDP Ukrajiny na 25-30%; - efektivně vede k uzavření (nebo jsou už zavřeny) «AVTO ZAZ», КB «Аntonov», «JUŽMAŠ» a mnoha dalších částí «prokletého sovětského dědictví»; - zničila více než 600 podniků na území bývalé Doněcké a Luhanské oblasti, a také mnoho obytných budov a objektů infrastruktury; - přiměla nenávidět znak, hymnu, vlajku Ukrajiny ( а taky šarovary, vyšívanky, oseledce a ještě spoustu věcí, které mají asociaci s Ukrajinou) pro několik desítek milionů lidí, jak na území Ukrajiny, tak za jejími hranicemi – jsou to teď nacistické symboly, které jsou asociovány s masovými vraždami; - přivedla ke ztrátě více než 40 tisíc ukrajinských vojáků a bojovníků „národní gardy“; - měla za následek úmrtí několika tisíc civilních obyvatel (OSN mluví o třech tisících, možná jej jich reálně víc) a stovkám tisíců běženců; - a mnoha dalších „úspěchů“. Celkově, rukama mávajících vlajkami a vyšívankami pseudopatriotů se Ukrajina zničí v rekordně krátkou dobu. Skupinu Porošenko-Turčinova-Jaceňuka je spíš možné nazvat LIKVIDAČNÍ KOMISÍ, než vládou Ukrajiny. Probíhá blesková demontáž (doprovázená intenzivním rozkrádáním) finančního a bankovního systému, průmyslu, infrastruktury, sociální sféry, a celkově prakticky všech sfér. Je možné nějak zachránit zbytky Ukrajiny? Udělat to nyní je velmi složité, majdanovská moc se přičinila o vlastní „slávu“, ale je možné to zkusit. Přičemž ne kvůli ukrajinské státnosti (vidím ji v hrobě, po tom všem co v jejím jménu napáchali), ale ve jménu záchrany milionů lidí, mnozí z nichž nejsou „majdanutí“ (a já takových lidí znám hodně). Ale pro to je potřeba v neodkladné posloupnosti svrhnout stávající kyjevský režim. A čím dříve, tím míň toho ještě stačí zničit, a tím snadnější bude znovuvybudování. A naopak, čím déle bude trvat existence americké okupační administrativy, tím hlubší bude propast, a tím těžší bude se z ní dostávat. 18

Můžu li si poradit se stávajícím žalostným stavem? Znám recept? Můžu a vím (i když se mnohým „liberálům“ takové recepty nebudou líbit). Jestli chci? To je hlavní otázka. Ještě před rokem bych řekl „Ano, rozhodně“. Ale teď se ještě více zamýšlím, jestli chci vůbec někdy mít cokoliv společného s davem krvelačných zrůd, v které se převrátila značná část Ukrajinců? A často myslím, že nechci. Je-li možné mne ( a tisíce takových jako já ) přesvědčit ? Možná. Pro začátek by nebyly špatné akce veřejného pokání s vytrháváním vlasů ze zoufalství a sypání popela na hlavy. Jestli nemáte popel, můžete spálit vaše hřivny, protože se stejně brzy budou hodit pouze na zapalování dřeva, ale něco za ně koupit bude rozhodně nemožné. A vůbec mně se čím dál více zdá, že je nutné rozdělit Ukrajinu na části, jak to svého času udělali s nacistickým Německem. Zabrat do Novoruska Oděssu a Charkov (a možná ještě několik měst), a ostatní Ať se vaří ve své špíně. A v Kyjevě nechat Klička starostou doživotně – zasloužili si ho, ať si ho vychutnají do dna. Ale, po zralé úvaze, jako opravdový příznivec pokrokové diktatury, chci konat demokraticky. Na rozdíl od „demokratů“, kteří věčně nutí všem svoji vůli (pozdrav od Hegela s jeho dialektikou). Je nutné provést referendum ve všech oblastech Ukrajiny. Ty oblasti, kde většina bude za „my Evropa“ – zůstanou hnít na Ukrajině do uzdravení se od „majdanu chorého mozku“. Vždyť EU už dala jasně na srozuměnou, že se nechystá pomáhat „euroukrům“. A ti, kteří vstoupí v součást Novoruska – dostanou pomoc při obnově od Ruské Federace. Vše čestně, průhledně a demokraticky. Přesně tak demokratické bude, jestli občané, nesouhlasící s volbou svých regionů, budou hlasovat „nohama“, a přestěhují se do těch regionů, jejichž volba jim vyhovuje. Koncentrace nacistických rusofobních zrůd se při tom na Ukrajině zvýší, ale v Novorusku se přiblíží k nule, což mne zcela vyhovuje. Ať majdanisti sami ochutnají těsné soužití se svými „hrdiny“, zasloužili si to. Při tom jsem přesvědčen, že hranice Novoruska se bude pomalým způsobem postupně přibližovat na západ. Podle toho jak v/na pozůstatcích Ukrajiny bude čím dál hůř, a v Novorusku čím dál líp. Znovuobnovení normálního života na územích osvobozených od amerických loutek bude probíhat současně v několika důležitých směrech: denacifikace, obnovení ekonomiky, socio-kulturní transformace. Denacifikace – to je důležitý komponent, bez kterého se nemůže začít nic dobrého. Zahrnuje do sebe trestní stíhání a tribunály nad nacistickými zločinci. Přitom jak nad válečnými zločinci, tak i nad propagandisty nenávisti a nepřátelství ( to je prakticky celý „novinářský“ korpus, s ojedinělými výjimkami, podléhajícím amnestii). Například, po Velké Vlastenecké Válce byl trestán podle obžaloby Norimberského tribunálu Julius Streicher, hlavní redaktor antisemitského a antikomunistického časopisu „Der Sturmer“, ideolog rasizmu. Jeho obvinily speciálně za tiskovou propagandu, a ne za reálnou účast v přijmutí rozhodování o válce a genocidě. Podle tohoto precedentu „novináři“ stanic: 5 kanál, 1+1, „Chrobacke telebačenije“ a „espresso.tv“ jsou vinni prakticky všichni do jednoho, nemluvě už o takových odiózních „geblsistech“, jako je Tymčuk, Butusov, Selezněv, Geraščenko nebo Lubkivskij. Vždyť bez systému totální lži a propagandy nenávisti, v kterou se převrátili ukrajinské sdělovací prostředky, by nebyla nynější občanská válka možná. Pro odchycení vojenských zločinců je nutné vytvořit strukturu, analogickou „SMERŠi“ (možná i pod historickým názvem), a pro odchycení utíkajících za hranici – analogie centra Simona Viesentahla. Aby se nacisté necítili v bezpečí ani v jediném koutu planety do konce svého ubohého života. Aktivisté, dobrovolníci „ATO“ i LOMu (vůdci veřejného názoru), jsou také vinni v podněcování a podpoře války, musí dostat měkčí – ve srovnání s opravdovými válečnými zločinci – ale přeci jen tvrdý trest. Активисты, волонтёры «АТО» и ЛОМы (лидеры общественного мнения), также виновные в разжигании и поддержке войны, должны получить более мягкое по сравнению с прямыми военными преступниками, но всё равно суровое наказание. Včetně jako povinnou část – holýma rukama rozebírat masové hroby, jak to praktikovali Američané s nacistickými aktivisty v Německu. V nejlepších tradicích západní demokracie. Nenapravitelné odpůrce antifašistů je třeba deportovat do tolik jimi zbožňované Evropy nebo Kanady. Nesmiřitelné "antivatníci" se musí deportovat do Evropy, do které se tak těší, nebo do Kanady. Oni taky chtějí do Evropy – tak kupředu, eurointegrace podle individuálního pořádku, je zbytečné celou zemi za sebou tahat! A jestli Evropa je nebude chtít přijmout – to není náš problém, vysadit na hranice s věcmi a zpátky do země nepustit. Současně mezi normální částí obyvatelstva vést kontrapropagandu, vyjasňující opravdové příčiny i technologie 19

„euromajdanu“, roli v jeho organizaci rozvědkami USA a evropských přisluhovačů Státního Departmentu, a také Levočkina, Porošenka, Kolomojského a ostatních oligarchů. Druhá důležitá složka – obnovení ekonomiky. Ještě na jaře Sergej Jurjevič Glazev a Valentin Jurjevič Katasonov oznámili nezbytnou sumu pro modernizaci ukrajinské ekonomiky – 150 miliard dolarů pro prostou stabilizaci ekonomiky a cca 250-300 milioard dolarů pro její plnou modernizaci. Je jasné, že takovou ohromnou částku dnes nemůže vydat nikdo na světě – ani umírající EU, ani hegemonii ztrácející USA, dokonce ani Rusko nacházející se v procesu vlastní sktrukturální přestavby, ani Čína. Proto jednou z částí obnovení se musí stát pracovní mobilizace, možná dokonce v podobě pracovních armád (práce za jídlo). Kdo nechce – máte na vybranou kufr a nádraží. Ale jaký jste potom vlastenec? Ostatně pracovní armády a oligarchie nejsou dohromady, není liž pravda? Rusko, nutno zdůraznit hned na začátku, může pomáhat pouze za podmínky tvrdého očištění území bývalé Ukrajiny od rusofobních elementů. Regiony kde zůstanou „náckové“, nemají jakékoli morální právo počítat s podporou. Čím může pomoct Rusko v případě osvobození Ukrajiny od amerického útisku? Přesnými investicemi na koupi kriticky důležitého zařízení, půjčkami na relativně nízké úroky, slevami na energetické zdroje (naftu, plyn, uhlí), otevřením svých trhů pro ukrajinské zboží a přizváním novoruských (ukrajinských) specialistů na ruský trh práce. A pro to všechno je potřeba hluboká a systémová integrace do struktur EVRAZES (Euroasijské ekonomické společenství), Šanghajské organizace pro spolupráci, SNS a dalších mezinárodních organizací s ruskou účastí. Navíc, Novorusko se musí stát hlavním lobbistou vytvoření trojjediného státu Ruska, Novoruska a Běloruska. Co dělat s dluhy? Pro uhašení části dluhů je možné využít konfiskovaný majetek oligarchů, podporujících nacisty. Absolutně zákonné důvody pro konfiskace – jako nadstavba, dokázat drancování rozpočtu ze strany toho samého Kolomojského – je zbytečné dělat. A ty půjčky, které byly vydány nezákonné juntě, které se dostala k moci v důsledku státního převratu – prostě neuznávat. Jestli je někdo považoval za zákonnou moc - má problémy s hlavou, a to jsou JEHO problémy s hlavou, ale ne naše problémy. Ale budou namítat – upřednostníme vzájemné nároky na 180 miliard dolarů, vyvezených na západ z Ukrajiny za léta nezávislosti. „Restituce“ se to nazývá. Ale vy přece rozumíte, že to všechno rozhodně není možné, dokud je u moci na Ukrajině Porošenko, Jaceňuk a různí lokajové západu, není liž pravda? Dále bude nutno vytvořit komplexní hybridní systém ekonomiky, slučující silný státní sektor v strategických odvětvích se soukromou iniciativou mikroekonomii a službách. Několik let bude velmi složitých. Život bude maximálně skromný, a práce – těžká. Žádné předměty blahobytu, žádné euroremonty a prestižní automobily, každá volná kopějka bude muset být investovaná do rozvoje (jak státem, tak i občany, pro což budou vytvořeny odpovídající mechanizmy). Proto těm, kteří si přejí evropské penze bez úsilí, stojí popřemýšlet o přestěhování v tolik zbožňovanou Evropu – na Ukrajině toto prostě nebude, je třeba být realisty. Vcelku, teď já můžu vyložit několik desítek stran textu, rozepisujícího nezbytné reformy finančního a bankovního systému, vytvoření mechanizmů investic do reálného sektoru ekonomiky, a optimalizaci řízení státních aktiv atd. Ale nevidím v tom smysl, jelikož mnohé věci se už vícekrát a podrobně popisovali, a realizovat je to možné pouze při diktatuře osvícených (mého typu). Ale „svobodomilovní“ Ukrajinci přemýšlí, co vyberou, kdo je bude okrádat. Proto ať si svobodně mrznou a chudnou dále pod vládou opravdových „demokratů“ a eurointegrátorů. Nebo se už napapali americké „svobody“?

Pornohvězdy bojují za svobodný internet Známé pornohvězdy vysvětlují obyčejným Američanům, že jejich porno zpomalí, protože bohatí si rychlosti placeně vyhradí pro sebe. A porno na internetu je přece pro všechny. Přitom kritizovali uplacené senátory, kteří chtějí pohřbít svobodný internet. Kanál Funny or Die jsme již citovali v případě velmi zdařilého šotu ohledně minimální mzdy 20

http://www.youtube.com/watch?v=HrnoR9cBP3o. Klip Kristen Bell komentuje rodinu chudého tučnáka, který nevydělá při žebrácké mzdě na živobytí, vezme si další šichtu v noci, pak se unavení rodiče doma pohádají, opijí a zničí rodinu. Lusknutím prstu se situace změní, pokud budou lidé bojovat za zvýšení minimální mzdy. Nyní se tento kanál pustil do dalšího tématu. Další ukázku jsme nazvali titulem http://www.funnyordie.com/videos/9873757f97/porn-star-net-neutrality. Známé pornohvězdy vysvětlují obyčejným Američanům, že jejich porno zpomalí, protože bohatí si vyšší rychlosti placeně vyhradí pro sebe. A porno na internetu je přece pro všechny. Přitom práskli několik "weirdo" bohatých za jejich výstřelky a kritizovali uplacené senátory, kteří sebrali peníze, aby pohřbili svobodný internet. Klasickým příkladem je republikánský senátor Ted Cruz z Texasu, jehož senátorskou kampaň platí společnosti, které chtějí pohřbít svobodný internet. Vzhledem k popularitě porno kanálů by tato kampaň mohla opravdu donutit lidi přemýšlet...

To nám bude rozkazovat pološílený McCain? Předseda zahraničního výboru amerického senátu J. McCain, ten, který na kyjevské náměstí Majdan přivezl pět miliard dolarů jako rozpohybadlo pro ukrajinský protivládní puč a dal tak světu na odiv, jak si dnešní Washington představuje praktické provádění své zahraniční politiky, si dnes se svou obvyklou brutalitou dovolil promluvit i do našich věcí. Je prý VELMI znepokojen postojem prezidenta Zemana vůči Rusku a Putinovi. Čemuž se samozřejmě nedá rozumět jinak, než že náš prezident coby prezident svrchovaného státu, si už podle McCaina nemůže sám určovat svůj postoj nejen k Rusku a Putinovi, ale vůbec kjakémukoliv zahraničnímu problému, nýbrž musí tento postoj do posledního písmenečka opisovat od takového pološíleného kovboje (pohlédněte na jeho tvář a pochopíte mnohé), jakým je právě McCain. Je to poprvé, kdy si americký představitel dovolil promluvit do našich věcí stejným způsobem a stejnou dikcí, jakými k vládě nekdejšího Protektorátu Čechy a Morava promlouval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. To za prvé. A za druhé. Je vám už teď jasnější, která to síla, které to peníze a dokonce i které to cizím jazykem hovořící osoby připravovaly a rozjížděly štvanici proti našemu prezidentovi, odehrávající se v minulých dnech na našem největším náměstí?

Poučení z Atlantidy Příběh o hledání Atlantidy začíná ve 4.stol. př.n.l. Řecký politik Solon si při návštěvě Egypta od kněží vyslechl povídání o zmizelém kontinentu, jehož dávným vládcem měl být velký vládce moří Bůh Poseidon. Ten rozdělil vládu nad zemí na deset svých synů a podle nejstaršího syna Atlanta pojmenoval celou zemi Atlantidou. Když se Solón vrátil do Řecka, vše převyprávěl svému příteli filozofu Platónovi, který příběh zvěčnil do literárního díla Timaios a Kritias, které představuje dodnes základní pramen znalostí o této civilizaci. Platón o Atlantidě Platón píše, že Atlantida byla po všech stránkách vyspělá civilizace s příjemným podnebím, úrodnou půdou a velkým počtem obyvatel. Velká byla jako Malá Asie a Libye dohromady. Měla nádherné hlavní město ve tvaru kruhu s několika soustřednými kruhovými vodními kanály. Ve středu města stál chrám. Atlanťané byli schopní řemeslníci i obchodníci. Udržovali styky s vyspělými zeměmi celého světa. Nakonec podlehli morálnímu úpadku a před 12000 lety byli zničeni velkou přírodní katastrofou. Ještě těsně před tím se pokusili ovládnout vojensky celé Středomoří. Hrdinní pra Atéňané je však porazili. Po dlouhá staletí upadl příběh v zapomnění. Až v 19. stol se začalo o Atlantidě opět hovořit. Vzhledem k tomu, že existence Atlantidy odporuje oficiálnímu pojetí historie, věda jakýkoliv důkaz o její existenci odmítá a celý příběh považuje za vymyšlený. Část vědců bývalou Atlantidu umísťuje na řecký ostrov Théra ve Středozemním moři, který byl vážně zasažen velkým sopečným výbuchem kolem poloviny 2.tisíciletí před n.l. Katastrofický závěr je však to jediné na čem se příběh Théry a Platonovy Atlantidy shodují. Platónova Atlantida ležela za Heraklovými sloupy, tedy Gibraltarským průlivem. Nezanikla před 35 stoletími jako Théra, ale 120 stoletími. Velikost Platonovy Atlantidy byla také mnohonásobně větší než je velikost Théry, 21

malého ostrova ve Středomoří. Edgar Cayce a Atlantida Zájem o Atlantidu se prudce zvedl v první polovině 20.stol., kdy o ní začal hovořit jasnovidec Edgar Cayce. Tento Američan proslul jako vynikající diagnostik a léčitel. Stačilo mu znát jméno a adresu člověka k tomu, aby se na něj vnitřně napojil. Byl pak schopen provést jeho lékařskou diagnózu a doporučit vhodné léčebné postupy zaměřené na přírodní léčbu. Dokázal nahlédnout do minulých životů člověka a tak mu i pomoci s jeho osudovými záležitostmi, které mají často těsné souvislosti s naší minulosti. Viděl, ale i dávnou minulost lidstva a zčásti i budoucnost. Podle Cayce se člověk objevil na Zemi již někdy před 10 milióny lety[1]. Tvář země tehdy vypadala zcela jinak než dnes. Za dobu historie lidstva několikrát zemi postihly obří katastrofy. Řada pevnin se při tom několikrát ponořila do moře a opět z moře vynořila. Lidstvo bylo několikrát před vyhynutím, ale opět se obnovilo. Atlantida vstupuje na pole dějin někdy před více než 100000 lety. Za svojí existenci prožívala opakované vzestupy, pády a katastrofy během kterých se měnil i reliéf a velikost pevniny. Osud Atlantidy se naplnil definitivně před 12000 lety, kdy celá pevnina zanikla pod hladinou moře. Cykly věků Všechny starověké národy hovoří o dlouhých érách, věcích, jugách či eonech, které se střídají na zemi. Jejich délky se v různých kulturách liší, přesto lze najít cyklus který se používá nejčastěji a dobře popisuje vývoj a zánik civilizací. Je jímplatonský rok, doba která souvisí s precesí zemské osy. Jeden cyklus trvá 25000 let a dělí se na čtyři éry a 12 zvířetníkových znamení. Každá éra trvá přibližně 6000 let a má charakter jednoho ze čtyř živlů: vzduch-odstředivá dobazlatý věk, voda-klidová doba-stříbrný věk, oheň-žárová doba-kamenný věk, země-dostředivá doba-železný věk. Každá éra se zároveň skládá ze tří 2000 dob kdy vládne jedno ze znamení zvěrokruhu, které má také svůj vliv jednoho ze čtyř živlů. V rámci platónského roku postupují v pořadí : vodnář, kozoroh, střelec, štír, váhy, panna, lev, rak, blíženci, býk, berana právě končící věk ryb. Pro život člověka a společnosti je nejpříjemnější první z ér zlatý věk, neboť živel vzduchu představuje altruismus a posiluje odstředivé nesobecké myšlení zaměřené na celek. Nejtěžší je poslední z ér železný věk, který je spojen se sobectvím, materialismem, válkami, jak můžeme vidět na posledních 6000 letech právě končícího železného věku. I z pozorování bylo zjištěno, že přibližně v intervalu 12000 let postihují Zemi velké změny často katastrofické[2]. Je to tehdy, když se střetávají protikladné éry což vyvolává velké napětí v přírodě i mezi lidmi. Je to tehdy když se mění doba klidová v ohnivou jako tomu bylo před 12000 lety při zániku Atlantidy. A je to i tehdy, když se mění doba dostředivá v odstředivou, jak je tomu nyní a jak to bylo před 25000 lety kdy podle vědců vyhynuli neandrtálci a podle některých názorů proběhla biblická potopa světa , která ale byla pravděpodobně jen jedna z řad velkých katastrof v dějinách Země a lidstva. Ještě větší přelomy jsou spojeny s událostmi, jako velké vymírání na koncích prvohor či druhohor. Rozkvět Atlantidy Vraťme se do Atlantidy. Někdy před 20000 až 15000 lety vrcholil její poslední rozkvět. Někteří toto období považují za vrcholné období rozvoje pozemské civilizace vůbec. Atlanťané žili v té době v míru a harmonii mezi sebou a přírodou. Měli vyspělou architekturu založenou na posvátné geometrii. Měli vynikající intuitivní a telepatické schopnosti. Znali síly v přírodě a měli čistý způsob získávání solární energie. Měli krystaly, které akumulovaly sluneční energii umístěné v pyramidě či jiné půlkulové stavbě sluneční energii, která potom v transformované podobě byla bezdrátovým přenosem transportována k letadlům, lodím a dalším zařízením které poháněla. Jak vypadal život v té době si můžeme poslechnout ze vzpomínek lidí na minulý život získaných v hypnotické regresi. Žijeme v harmonii s přírodou. Příroda pro nás není neznámá. Jsme v ní jakoby ponořeni a rozumíme ji víc než dnes…díváme se na ní jinak. Nejdůležitějším úkolem je zvládnout koncentraci. To se učí už malé děti…Známe svojí minulost i osudovou linii. Žijeme téměř dokonalým životem. V kráse, společenských podmínkách i vztazích 22

daleko předčí náš současný život. Práce je součásti nás samých. Pracujeme jinak. Nenamáháme tak mozek, ani ruce. Využíváme hlavně silových polí a myšlenkových vibrací. To, ale zvládají jen někteří, kteří umějí překonat přitažlivost Země. Rodíme se z velké lásky. Sexuální život je jiný. Není to vášeň, ale něco krásného…pocit jiné dimenze…Emocionální život je pro nás důležitější…Jsme si bližší a máme k sobě jiný vztah-citovější, chápavější. Přála bych si to vrátit, abychom byli zase všichni citově propojeni. Kdyby člověk v každé lidské činnosti myslel na druhé a nejen na sebe, pak by měl vše, protože ti ostatní by vycítili co on potřebuje….. Krásné stavby, úplně jiné než ty dnešní… Trochu se podobají řeckým, ale jsou vzdušnější, ladnější, méně těžkopádné…mnoho sloupů, teras, arkád, vodopádů…atria. Ve všem je harmonie půvab. Krása je symbolem života, všechno musí být krásné i oblečení. Musíme mít krásnou i duši. Na planety okolo země se díváme jinak než dnes. Vidíme jak bych to přiblížil, duchovním zrakem-to je nejvýstižnější. Také jinak chápeme čas a prostor. To jsou duchovní veličiny. Když chci, čas a prostor pro mě neexistují. Teď se na všechno díváme moc materiálně, fyzikálně, to nás omezuje a svazuje. Také potrava je jiná. Jíme pouze to co vypěstujeme. Ovoce, obilí,zeleninu. Vůbec nejíme maso. Máme úplně jiný vztah ke zvířatům. Ty vůbec nezabíjíme, protože jsou součást našeho života. Představte si, že by jste zabila a snědla psa. Miluju hudbu. Jsou to krásné harmonické melodie… Velký význam má intuice. My všechno víme jinak, jiným vhledem než rozumem. Intuitivní vědění je obrovské. Přirovnala bych to k napojení na vědomí celého kosmu a vědomosti a informace si bereme přímo odtud… Úpadek Atlantidy Před 15000 lety vstoupilo lidstvo do znamení panny. Panna je zemským znamením, mající dostředivý vliv. Poznenáhlu v části společnosti se projevil odklon od vnímání vzájemnosti a celku. Mezi lidmi sílil egoismus a touha po moci. Společnost se polarizovala na dva tábory. Část lidí zůstala věrná původní myšlence duchovna a jednoty- ti se nazývali děti zákona jediného.Druhá část začala usilovat stále více o svůj osobní prospěch a k tomu i zneužívat své schopnosti a síly- ti se nazývali syny belialu. Tito začali využívat černou magii a zneužívat výsledků vědy pro vývin smrtících zbraní, s jejichž pomocí se snažili získat ještě větší moc a ovládnout i okolní svět. Zneužívali síly hypnózy s jejíž pomocí dělali z lidí nemyslící stroje a otroky. I o tomto období hovoří záznamy z hypnotických regresí. Pamatuji se, že jsem byl velmi vlivným mágem, který zcela popíral svou lidskost. Vidím obrovskou bílou věž s okny kolem dokola, ze které vidím pevninu obklopenou mořem. V této věži dělám pokusy se životem a otřesně zneužívám svou moc. Jasně si vzpomínám, jak čistě lidští Atlanťané využívali mentální sílu, aby manipulovali tzv.věcmi, bytostmi napůl zvířaty a lidmi. „Pamatuji si výuku v Atlantidě. Učili jsme se spiritualitě a vesmírných zákonů, což byly základní principy Dětí Zákona Jediného, ale přístup k těmto zákonům byl nečitelný a nepamatovali jsme si je úplně. Dále jsme se učili zásady Synů Belialu. Studenti, kteří převzali principy Synů Belialu, měli jednodušší testy. Lidé, kteří následovali principy Dětí Zákona Jediného, byli fyzicky i mentálně poškozováni do té doby, než se nezbláznili nebo nezemřeli. Výsledkem bylo, že dobří lidé, kteří měli být zapojeni do vedení práce s Velkým Krystalem, nikdy nezískali tuto příležitost Jak velká podobnost v poslední vzpomínce s moderní dobou, kdy opět jen ti kteří jsou konformní mají vynikající možnosti pro kariéru, zatímco ti druzí se často musí smířit s šikanou či ignorancí. Zánik Atlantidy Osudové se pro Atlanťany staly experimenty s ničivou energii, kterou se snaží využít ve válečných konfliktech. Narušila se rovnováha planety a její rotace. Došlo při ní k rychlému posunutí zemské osy, což mohlo být podpořeno ještě průletem obří komety kolem Země a jejím gravitačním vlivem. Nastala extrémně silná zemětřesení a výbuchy sopek spojená s rozsáhlými pohyby zemské kůry, obřími tsunami a ničivými záplavami, které způsobily zánik atlantské pevniny a zasáhly výrazně i další části světa. I na tuto událost si někteří lidé v hypnóze vzpomínají. Jsem malá holka. Žiji v Atlantidě. Hraji si s dětmi na trávníku v parku, v místě kolem domů. Nebe se zatahuje, ale já vím, že nepřichází noc. Hraji si, je mi dobře, ale pak si všimnu, že se země chvěje a třese. Dvakrát se zahřmělo a já se vylekala. Začala jsem plakat. Běží za mnou otec, chytne mě za ruku a řekne, abych s ním šla. 23

Padá na mě popel a prach, jako déšť. Je těžké dýchat tento zakouřený vzduch. Uvědomuji si, jak vybuchují sopky. Běžíme na ulici. Je plná křičících lidí. Běžíme do vody. Můj otec má malou loď. Nasedneme na ni, otec pádluje, plujeme do moře, pryč od pevniny. Spousta lidí plave v moři. Někteří z nich se snaží zachytit o naši loď. Padají na nás horké kusy ze sopek a spalují naši kůži, ale my plujeme dál. Už neslyšíme křik lidí, kteří zůstali na pevnině. Náhle přichází obrovská vlna, která je vyšší než vysoká budova. Přechází přes naši loď. Jak jsem padala do vody, udeřila jsem se do hlavy. Potápím se hlouběji a hlouběji…“ Důkazy o existenci a zániku Atlantidě První třída důkazů se nachází na dně moře, kde Atlantida ležela. Edgar Cayce předpověděl, že hmotný důkaz existence Atlantidy bude dán v roce 1968. Přestože to oficiální věda stále popírá, existuje řada věrohodných důkazů o existenci bývalé vyspělé civilizace získané podmořským výzkumem v oblasti Bermudského trojúhelníku. V roce 1968 okolo ostrova Biminy byly při leteckém snímkování na dně moře objeveny zbytky kamenné zdi, cesty a struktury podobné budovám. Při potápěčském průzkumu dna byly nalezeny stromy, opracované kusy mramoru, kamenné desky, základy kruhových staveb a pyramid, domy s krásně vymalovanými zdmi nejrůznějšími zvířaty včetně tuleňů a tučňáků, mapy oblohy a zobrazení planet. V roce 2000 pak byly v hloubce 800m pod mořem poblíž Kuby nalezeny další umělé struktury jako jsou tunely, megalitické stavby podobné Stonehenge, pyramidy a dokonce i sfingy. Mimo to existuje řada dalších nalezišť zbytků umělých staveb na dně oceánu mezi Portugalským a Americkým pobřežím. Druhá třída důkazů představují nepřímé důkazy zániku Atlantidy. Před 12000 lety došlo k náhlé změně klimatu. V západní a severní Evropě se během velmi krátké doby velice rychle oteplilo. Rychle roztály obří ledovce které se nacházely na severní hranici našeho území. Skončila doba ledová a klima se radikálně změnilo z polárního na mírné. V rozsáhlých oblastech Sibiře tomu bylo naopak. Během velmi krátké doby se tam ochladilo tak rychle, že mamuti doslova zamrzli v ledu a sněhu se zbytky ještě nestrávené subtropické potravy. Posunem zemské osy kdy dosud severní oblasti se posunuly na jih a jižní na sever blíže pólu lze oba jevy snadno vysvětlit. Třetí třída důkazů je představována vyprávěním řady národů o potopení pevniny uprostřed Atlantiku a hlavně popisu katastrofy o níž si z generace na generace vyprávěli, nebo jí popsali ve svých literárních dílech, jako Májové či Aztéci. Vypráví o velkých zemětřeseních, o náhlé změně místa a doby východu Slunce, Měsíce a hvězd, o změně kalendáře a ročních období což jasně poukazuje na změnu sklonu osy a rotace Země. Je zřejmé, že části těchto důkazů ukazují jsou svědectvím i o dalších starších katastrofách a prolínají se s tou poslední před 12000lety. Dědici Atlantidy Atlantida zmizela, ale ne všichni Atlanťané zahynuli. Ještě před zánikem pevniny část jejich obyvatel tušících zkázu se přestěhovala jinam. Hlavní proud šel do Egypta, kde založil civilizaci, která se stala pokračovatelkou Atlantidy. Jiný proud odešel do Ameriky, hlavně Mexika kde dal základ mayské civilizace. Část Atlanťanů odešla i do Evropy a usadila se hlavně v oblasti Pyrenejí. Neuvěřitelně přesné znalosti astronomie a dalších oborů řady starověkých národů od Sumerů po Aztéky mohou pocházet ze znalostí této civilizace. Poučení z Atlantidy Vyprávění o období rozkvětu Atlantidy nás může poučit o tom, jak krásně by se nám žilo, kdyby základní ideou společnosti byla vzájemnost a solidarita. Pád a zánik Atlantidy budiž pro nás varováním, jak můžeme skončit, když budeme pokračovat v mnohých negativních trendech. I mocnosti současné doby by rády ovládli svět a kvůli tomuto cíli investují do špičkových vojenských technologiích. I dnes se mnozí snaží ovládnout mysli jiných a z lidi udělat sluhy a nemyslící roboty. Co jiného jsou všechny ty mediální masáže a vymývání mozků, které musíme dnes a denně podstupovat. A i dnes si možná někteří vědci ve svých 24

laboratořích zahrávají se silami, jejichž účinku možná ani sami nerozumí. V minulosti si to uvědomila i řada uměleckých tvůrců a příběh Atlantidy zpracovala ve svých knihách, jako varování lidstvu před pýchou, zneužití moci a ničivých zbraní. Připomeňme třeba drama Vítězslava Nezvala „Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou„, které i přes budoucí spolupráci tohoto známého českého básníka s komunistickým režimem je považováno za hodnotné umělecké dílo.

Běloruská účastnice se stala Missis World 2014 Představitelka Běloruska Marina Aleksejčyk zvítězila v soutěži Missis World v americkém státě Maryland. Druhé místo vybojovala představitelka JAR, třetí Peru. Dvě Rusky, televizní moderátorka, matka čtyř dětí a držitelka titulu Missis Rusko Olga Pankovová a herečka, držitelka titulu Missis Sevastopol Natalja Nikolajevová se dostaly mezi 11 účastnic finále. Soutěže se účastní vdané mladé ženy, jež zpravidla mají děti, aktivně se účastní politického a veřejného života svých zemí a věnují se dobročinnosti.

Moldavsko nechce levnější rumunský plyn Rumunská plynařská společnost Romgaz a rakouská OMV nabídly Moldavsku dodávky paliva za 280-290 dolarů za jeden tisíc kubických metrů, ale tato nabídka Moldavsku nevyhovuje, řekl vicepremiér a ministr ekonomiky Andrian Candu. Cena je o 40-50 dolarů nižší než ruská, ale nabízené množství plynu je příliš malé, vysvětlil. Dodávky se měly konat novým plynovodem Jassy-Ungeny, který byl ukončen 27. srpna, ale zatím nefunguje. Candu řekl, že Rumunsko dokáže dodávat Moldavsku a dalším sousedním zemím potřebné množství paliva nejdřív za 5 let, protože plynovod nebyl spuštěn.

25