Projekty Fondu soudržnosti

Projekty Fondu soudržnosti

Zpracovalo: Vydal: Výroba:

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky odbor Řídícího orgánu Fondu soudržnosti Fajnstudio / TISK CENTRUM Praha s.r.o.

Obsah 5

I. Úvod

11

II. Informace o Fondu soudržnosti

15

III. Sektor Životní prostředí

79

IV. Sektor doprava

119

V. Povodně

133

VI. Technická asistence

137

VII. Závěr

I.

Úvod

Úvod

6

Vážení čtenáři, vstupem naší země do EU se nám otevřely nové možnosti, jak pečovat o životní prostředí a infrastrukturu České republiky, a tím pozvednout úroveň národní ekonomiky a zvýšit kvalitu života našich občanů. Po začlenění do evropských struktur jsme přivítali možnost čerpat finanční prostředky Evropského společenství ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Mgr. Radko Martínek ministr pro místní rozvoj ČR

Publikace, kterou právě držíte v ruce, vás seznámí s projekty, jež jsou v České republice realizovány z prostředků Fondu soudržnosti. Velkou inspirací nám byl způsob prezentace tzv. ISPA projektů. V období 2004-06 dobíhají projekty z předchozích let přijaté v rámci ISPA a zároveň jsou nově přijímány a realizovány další projekty Fondu soudržnosti. Prostřednictvím Fondu soudržnosti plynou do ČR peněžní prostředky na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Celková částka, kterou máme možnost čerpat v letech 20042006, dosáhne v průměru více než 28 miliard korun. To je prakticky trojnásobek částky z předvstupního nástroje ISPA za srovnatelné období. K téměř 30 projektům přijatým před vstupem ČR do EU přibylo na konci roku 2004 dalších 16 projektů. Přitom v Evropské komisi je

7

Úvod

ještě více než 20 českých projektů, jež mají šanci být schváleny do konce roku 2005. Vedle toho má ČR připraveno dalších více než 10 projektů, které pravděpodobně přejdou do dalšího programovacího období. Alokace, jež byla ČR ze strany EU přislíbena na období 2004-2006, bude zřejmě vyčerpána na přelomu let 2005 a 2006. Podmínkou pro čerpání evropských peněz je národní HDP, které musí být v přepočtu na obyvatele nižší než 90 % průměru EU. Česká republika toto kritérium splňuje. K hlavním oblastem pomoci sektoru dopravy patří rozvoj transevropských dopravních sítí, tj. silnic, železnic, vodní dopravy, civilních letišť a kombinované přepravy. Prioritami sektoru životního prostředí zůstávají i nadále ochrana vod, nakládání s odpady, obaly, ochrana ovzduší a likvidace starých ekologických zátěží. Pro příští období 2007-2013 se základní smysl podpory z Fondu soudržnosti a principy jejího použití příliš nezmění. Proto jsem přesvědčen, že vám, potenciálním předkladatelům projektů, bude tato publikace vodítkem, jak se orientovat v ne vždy zcela jednoduché problematice evropských fondů a jak se dobře připravit na čerpání pomoci z Fondu soudržnosti i v dalším období. Mnoho úspěchů!

Mgr. Radko Martínek ministr pro místní rozvoj ČR

8

9

II.

Informace o Fondu soudržnosti

Informace o Fondu soudržnosti

Fond soudržnosti (dále jen FS) je jeden ze základních nástrojů pro realizaci politiky soudržnosti na úrovni členských zemí. Jeho existence jako finančního nástroje je založena již ve Smlouvě. Smyslem podpory z FS je poskytovat finanční příspěvky na projekty členských států v oblasti životního prostředí a transevropských sítí za předpokladu splnění dvou podmínek: za prvé, že jejich hrubý národní produkt na obyvatele (HNP) je nižší než 90 % průměru Společenství a, za druhé, že mají program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování podle článku 104c Smlouvy. V současnosti jsou zeměmi, které mohou přijímat pomoc z FS Portugalsko, Španělsko, Řecko a v jistém smyslu ještě Irsko do konce současného programovacího období a nové členské země kromě Kypru). V České republice do podpory FS plynule přešla podpora v rámci předvstupního nástroje ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession). Stalo se tak v rámci Předvstupní smlouvy, která dokonce novelizovala určité pasáže některých Nařízení k FS. Klíčovým rozdílem z pohledu rozhodování bylo, že schvalování projektů, které v rámci ISPA činil Řídící výbor ISPA (jeho členy jsou zástupci členských zemí EU), základní rozhodnutí o projektu činí členský stát, a to v rámcích implementačního systému a v souladu s právem je závazek pomoci pro projekt z FS v souladu s alokacemi FS pro příslušnou zemi, vydá komise k projektu Rozhodnutí. Po formální stránce je Rozhodnutí komise, kterým se stanoví podpora konkrétního projektu a její podmínky, adresováno České republice (u pomoci ISPA se jednalo o tzv. Finanční memoranda, která měla dokonce charakter smlouvy mezi ČR a EK). Význam a rozsah pomoci z FS ilustruje objem prostředků, které jeho prostřednictvím Česká republika může obdržet. Každý projekt (ať již byl přijat jako projekt ISPA a má tzv. finanční memorandum nebo byl přijat jako projekt FS a má příslušné rozhodnutí komise) má celkový závazek rozdělen do jednotlivých rozpočtových roků EU. Na čerpání celkové alokace se tedy projekt podílí ve více než jenom rozpočtovém roce.

12

Alokace prostředků FS/ISPA (EUR) ISPA (2000-2003)

292.393.778

FS (2004-2006)

945.357.641

Rozsah podpory se po vstupu zvětšil prakticky troj násobně oproti před vstupem do EU. Dosavadní odhady možné výše podpory v období další finanční perspektivy 2007-2013 se pohybují v násobcích současných objemů. To potvrzuje význam podpory z FS pro ČR. V období před vstupem bylo přijato celkem 30 projektů, které v souladu s přístupovou smlouvou přešly do režimu FS s celkovým objemem závazku EU ve výši 506 362 000 EUR. Tyto projekty byly po projednání a vyjádření delegace EU v Praze schváleny Řídícím výborem ISPA, který je zřízen jako výbor složený ze zástupců členských zemí. (Od května 2004 je jeho členem i Česká republika). Řídící výbor ISPA v současnosti posuzuje projekty dalších kandidátských zemí - Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Z porovnání alokací a závazků plyne, že zhruba 200 milionů EUR z alokací FS na období 2004-2006 připadne na realizaci projektů, které přešly z ISPA. V roce 2004 EK vydala rozhodnutí k dalším 16 projektům FS v celkové výši 494 milionů EUR. Tím byl vyčerpán celý objem alokace FS pro ČR na rok 2004. V roce 2005 ČR po projednání v Meziresortním řídícím výboru FS předložila EK dalších 21 projektů v objemu, který přesahuje celou alokaci FS pro ČR na léta 2005 a 2006. V zásobníku projektů pro další období jsou již teď předloženy další projekty, na které se zřejmě dostane a v dalším plánovacím období po roce 2006 (k podzimu 2005 se jedná o 12 projektů).

13

III.

Projekty Fondu soudržnosti Sektor životní prostředí

Sektor Životní prostředí

16

Při výběru následujících projektů se zohledňovaly v souladu se strategií životního prostředí následující priority: dodávka pitné vody, kanalizace a čištění vody, nakládání s městským, průmyslovým a nebezpečným pevným odpadem.

17


2000/CZ/16/P/PE/001 Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy Zahájení: 21. ledna 2003 Ukončení: 2005 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 41 188 528 EUR / FS - 15 936 019 EUR ČR - MŽP: 2 106 742 EUR Město Ostrava: 23 145 767 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Mola tel.: 599 443 071 fax: 599 442 040 [email protected] Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Popis a technické parametry projektu: Stavba I. Kompletace kanalizačního systému Cílem investice je dokončení systému kmenového sběrače „D“ městské kanalizace Ostrava, který je již z části zrealizován, zprovozněn a je napojen do městské Ústřední čističky odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Čerpací stanice a kanalizace Muglinov řeší vybudování nové páteřní stoky pro odvodnění oblasti severní části města. Celková délka nových kanalizačních sběračů realizovaných v rámci této stavby je cca 18 km a součásti stavby jsou rovněž dvě čerpací stanice odpadní vody v Muglinově a Polance a obnova komunikací narušených výstavbou. Stavba II. Kolektor Centrum Podzemní stavba navržená v centru města. Celková délka štoly je 1668 m. Samostatná štola pro kanalizační potrubí DN 1 400 mm má délku 127 m. Nové inženýrské sítě do kolektoru nahradí stávající, které jsou vesměs v technicky špatném stavu.

18

V kolektoru bude uloženo potrubí pitné vody; horkovodní případně parovodní potrubí, silnoproudé kabely VN, NN, DPO, slaboproudé kabely telefonních společností, kabelových televizí, dispečerské a datové kabely. Přínosy: Stavba I. Kompletace kanalizačního systému: Z neodkanalizovaných oblastí okrajových částí města Ostravy se v současné době dostávají ze zástaveb znečištěné odpadní vody neřízeně a nekontrolovaně do povrchových toků a následně do řeky Odry. Investice výstavby kanalizačních sběračů má výrazně zlepšit kvalitu vody v řece v Odře v hraničním profilu. Stavba II.: Kolektor Centrum Investice výstavby kolektoru modernizuje nezbytnou kanalizační síť pro další rozvoj města a nahrazuje stávající nevyhovující síť, z důvodů zastaralosti a zdevastování vlivem účinků z důlní činnosti.

19


Stavba II - Kolektor Centrum

Výústní objekt do řeky Ostravice

Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy

20




21





22

2000/CZ/16/P/PE/002 Stoková síť města Brna Zahájení: 01/2003 Ukončení: 11/2005 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 1,912 mld. Kč / 17,841 mil. EUR Kontaktní osoba: Ing. Pavel Vybíral tel.: +420 542 174 161 [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt obsahuje 3 soubory staveb výstavby a rekonstrukce základní kanalizační sítě města Brna. 1. soubor staveb je tvořen celkem 5 podpovrchovými stavbami sekundárních kolektorů v historickém středu města, v nichž je umístěna kanalizační a vodovodní síť - celková délka budovaného podzemního díla je 1700 m. 2. soubor staveb je tvořen dostavbou páteřní kmenové stoky „D“ při ul. Tkalcovská DN 1800 - 2300 mm v délce cca 800 m spolu s rekonstrukcí navazujících přítoků a dvou hlavních uličních kanalizačních sběračů v ul. Táborská a ul. Merhautova DN 1000 - 2000 mm v celkové délce cca 1500 m. Převažují podpovrchové metody výstavby. 3. soubor staveb představuje kompletní dostavbu a rekonstrukci kanalizačního systému v celé jedné brněnské čtvrti - Stará Líšeň v celkové délce cca 20,5 km. Přínosy: 1. Dostavba kolektorů v samém středu města navazuje na již vybudovaný systém, který jednoznačně prokazuje pozitivní vlivy při provozování infrastruktury eliminaci jakýchkoli zásahů do života této výrazně exponované lokality - počínaje narušením dopravy a obslužnosti přes hluk, prašnost a další negativa pro životní prostředí.

23


2. U dostavby historicky chybějící části kmenové stoky „D“ bude dosaženo jednak její konečné úplnosti a tím i garantované kontinuitě nakládání s odpadními vodami, tj. eliminaci úniků či infiltrací systému kmenové stoky spolu s ochranou přilehlého toku řeky Svitavy a spolu s možností řízení odtoků na centrální ČOV. U hlavních uličních stok se umožní bezpečný převod vod spolu s eliminací úniků, kapacitou i umožnění odkanalizování přilehlých lokalit a dále konečné celkové povrchové úpravy profilu ulic. 3. Jednoznačným pozitivem je zkulturnění celé oblasti z pohledu životního prostředí, počínaje ochranou přirozených vodotečí až po základní komfort odpovídající 21. století, tj. odvedení vyprodukovaných městských odpadních vod od všech místních producentů.

Brno kanalizace - Líšeň

24

2000/CZ/16/P/PE/003 Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi EK o životním prostředí Zahájení: 10/2005 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 16 856 600 EUR / 12 642 450 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jan Kubát ČHMÚ Popis a technické parametry projektu: Nositelem projektu je Český hydrometeorologický ústav, který je pověřen Ministerstvem životního prostředí ke sledování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod v ČR podle vodního zákona. Účelem projektu je rekonstruovat státní monitorovací sítě podzemních vod, část monitorovací sítě povrchových vod a dovybavit ústav výpočetní technikou tak, aby monitorování a hodnocení splňovalo požadavky dané směrnicemi ES zejména Směrnice 2000/600/ES ustanovující rámec pro činnosti v oblasti vodní politiky. Projekt je rozdělen do 4 částí: Sledování podzemních vod Sledování jakosti povrchových vod Přenos a zpracování dat a distribuce informací Supervize (konzultant projektu) Sledování podzemních vod - je objemově největší částí projektu. Obsahuje vybudování 403 nových objektů pro sledování hladiny podzemní vody (vrtů) a 16 objektů pro měření vydatnosti pramenů. Zbývající položky se budou týkat rekonstrukcí a oprav stávající sítě pro sledování a dodávky příslušného přístrojového vybavení.

25


Sledování povrchových vod - obsahuje výstavbu 9 nových komplexních stanic pro sledování jakosti vod a 13 rekonstrukcí stávajících stanic. Dále obsahuje dodávky přístrojové techniky do stanic a mobilní techniky pro měření průtoku v tocích. Přenos a zpracování dat a distribuce informací - zahrnuje dodávky výpočetní techniky a softwaru na centrální a pobočková pracoviště ústavu, který umožní distribuované uložení a zpracování dat v relační databázi. Přínosy: Projekt vytvoří podmínky pro rozšíření a zkvalitnění monitorování množství a jakosti podzemních a částečně i povrchových vod v České republice a zpracování jeho výsledků. Očekávanými přínosy bude naplnění požadavků národní a evropské legislativy v oblasti monitorování a hodnocení stavu hydrosféry, zejména požadavků Rámcové směrnice EU v oblasti vodní politiky. Vytvořený systém bude schopen zpracovávat a poskytovat informace o stavu povrchových a podzemních vod veřejnosti , státní správě a institucím EU.

26

2001/CZ/16/P/PE/004 Rekonstrukce systému zásobování pitnou vodou, výstavba kanalizačních sběračů, rekonstrukce úpravny vody a čistíren odpadních vod v Podkrušnohoří Zahájení: 23.10.2001 Ukončení: 31.12.2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: Celkem: 19 800 500 EUR z toho ISPA: 12 870 325 EUR (65%) Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Matunová Popis a technické parametry projektu: Projekt se skládá ze tří základních skupin, které budou samostatně předmětem výběrového řízení. Každá skupina se pak dělí na jednotlivé subprojekty. 1) Skupina opatření „Pitná voda“ Úpravna vody Hradiště Rekonstrukce vodovodního řadu Želenice - Bílina 2) Skupina opatření „Rekonstrukce ČOV“ Rekonstrukce ČOV Jirkov Rekonstrukce ČOV Klášterec nad Ohří Rekonstrukce ČOV Kadaň Rekonstrukce ČOV Chomutov-Údlice Rekonstrukce ČOV Žatec 3) Skupina opatření „ Dostavba kanalizační sítě v Ústí nad Labem Ústí n.L., stoka „Z2“ Ústí n.L., podpovodí sběrače Y - stoka „O“ Chabařovice odkanalizování Ústí n.L. Povrly, odkanalizování Ústí n.L.

27


Ústí n.L. - Masarykova ul. I zkapacitnění stoky Ústí n.L. - Masarykova ul. II zkapacitnění stoky Ústí n.L. - přepojení Stříbrnického potoka Ústí n.L. - Londýnská ul., přepojení výusti Ústí n.L. - Žukova ul., rekonstrukce kanalizace Na realizaci opatření bude dohlížet nezávislý supervizor, Správce stavby, který bude vybrán na základě výběrového řízení. Přínosy: Realizovat výše uvedená opatření, tak aby se naplnily požadavky směrnic EU resp. našich harmonizovaných předpisů. Z evropské legislativy se jedná o směrnici 91/271/EHS „O čištění městských odpadních vod“, o směrnici 98/83/ES „O jakosti vody určené k lidské spotřebě“ a směrnici a směrnici 86/278 „O ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství“

28

2001/CZ/16/P/PE/005 Intenzifikace a rekonstrukce čističky odpadních vod a kanalizační sítě Jihlava Zahájení: 06/2007 Ukončení: 12/2008 Celkové náklady/z toho podpora z FS: 18 072 tis. EUR / 9 953 tis. EUR Kontaktní osoba: Ing. Květoslav Eigl, manažer projektu Popis a technické parametry projektu: Projekt navazuje na předvstupní nástroj ISPA, kde Evropská komise schválila v roce 2001 investiční projekt „Intenzifikace a rekonstrukce ČOV a kanalizační sítě Jihlava 2001/CZ/16/P/PE/005“. Tento projekt je nyní v realizaci s termínem dokončení 2006. Projekt z Fondu soudržnosti bude realizován v těchto městech: Jihlava, Telč, Dobronín a dělí se na dvě části: 1) Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok ( 17 dílčích akcí) V Jihlavě je jednotný kanalizační systém a ze záznamů z prováděných kontrol TV kamerou je zřejmé, že stav jednotlivých stok je téměř havarijní a proto je nutno provést jejich rekonstrukci. Dále je nutno provést zkapacitnění hlavních kmenových stok, které kapacitně nevyhovují. Obdobná situace je i v městě Telč. Projekt řeší zkapacitnění stoky „C“, tak aby nedocházelo k zatápění suterénů rodinných domků v ulici Na Korábě. Obec Dobronín musí vybudovat nový kanalizační řad, kterým bude odvedena odpadní voda na již nově vybudovanou ČOV od cca 310 EO. 2) Zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko ( 5 dílčích akcí) Účelem staveb je zaokruhovat základní dopravní systém zásobování města Jihlavy pitnou vodou provedením severovýchodní a dostavbou severozápadní větve vodovodu v návaznosti na již vybudovanou jižní větev vodovodu. Dostavbou a zaokruhováním páteřních vodovodních větví dojde ke zkrácení stávající doby zdržení pitné vody v rozvodném systému, která bude mít následný vliv na nižší

29


obsahy zbytkových dezinfekčních reziduí hygienického zabezpečení pitné vody a dále vyšší mikrobiologickou stabilitu ve vazbě na dávky oxidu chloričitého v technologii nově vybudované úpravny vody Hosov. Přínosy: Projekt si klade za cíl především splnění požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES a dvou klíčových vodohospodářských směrnic v regionu Jihlavsko - 91/271/EHS o čištění komunálních odpadních vod a 98/83/ES o jakosti pitné vody určené pro lidskou spotřebu.Do projektu jsou zahrnuty 3 obce, které spadají do konkrétního seznamu aglomerací v rámci Strategie implementace Směrnice 91/271/EHS - Jihlava, Telč a Dobronín. Realizací projektu dojde: 1) ke zlepšení jakosti pitné vody určené pro lidskou spotřebu v aglomeracích Jihlava, Bedřichov, Velký Beranov, Luka nad Jihlavou,Bítovčice, Kozlov , Vysoké Studnice a Dobronín 2) snížení míry znečišťování půdy, podzemních a povrchových vod na Jihlavsku a přispěje se tak ke zlepšení kvality podzemních vod a povrchových vod , zejména řek Jihlavy a Dyje a tím se zajistí naplnění požadavků Směrnice Rady 75/440/EEC o kvalitě povrchové vody určené k úpravě na pitnou vodu.

30

2001/CZ/16/P/PE/008 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc Zahájení: Červen 2006 Ukončení: Červen 2009 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 34 842 tis. EUR / 25 086 tis. EUR Kontaktní osoba: Alena Neumanová [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje řešení problematiky likvidace odpadních vod města Olomouce a jeho městských částí. Veškeré odpadní vody budou svedeny do existující centrální čistírny odpadních vod Olomouc. Samotný projekt je složen z následujících dílčích částí: 01 Odkanalizování části povodí sběrače E 02 Kanalizace městské části Olomouc - Chomoutov 03 Odkanalizování povodí sběrače B XIX 04 Kanalizace městské části Olomouc - Topolany 05 Kanalizace městské části Olomouc - Nedvězí 06 Odkanalizování Dolní Novosadské 07 Odkanalizování povodí sběračů G a F 08 Prodloužení sběrače A II 09 Rekonstrukce a dobudování sběrače H Přínosy: Realizací Projektu dojde k výraznému snížení znečištění v řece Moravě a jejich přítoků, dojde k eliminaci znečištění podzemních vod v řešených územích a dojde ke zkvalitnění životního prostředí v dané lokalitě.

31


Olomouc, Horní náměstí

32

2001/CZ/16/P/PE/009 Ochrana vod v povodí řeky Dyje Zahájení: prosinec 2004 Ukončení: duben 2007 Celkové náklady / z toho podpora z FS: Celkové náklady: 47,7 mil. EUR Podpora z FS: 32,5 mil. EUR Kontaktní osoba: Ing. Vilém Rabner, administrátor projektu Dyje Popis a technické parametry projektu: Řeka Dyje se svými přítoky je součástí povodí řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a s ním do Černého moře. Je jednou z největších hraničních řek v České republice s povodím o rozloze 1144 km2. Tento projekt je souborem projektů, které jsou součástí obecného plánu ke zlepšení odvádění a likvidace odpadních vod v povodí řeky Dyje. Projekt realizuje v 10 největších aglomeracích Jihomoravského kraje (3 akce) a kraje Vysočina (7 akcí) výstavbu a rekonstrukci základní infrastruktury (čistírny odpadních vod a základní kanalizační síť) pro odvádění a likvidaci odpadních vod, tak aby splňovala veškeré požadavky EU obsažené v kapitole 22 - životní prostředí podepsané v květnu 2001 mezi ČR a EU v rámci předvstupních dohod. Jedná se o následující akce: Blansko - ČOV a kanalizace Boskovice - ČOV a kanalizace Šlapanicko - kanalizace Náměšť n. Oslavou - ČOV a kanalizace Jemnice - ČOV a kanalizace Jaroměřice n. Rokytnou - ČOV a kanalizace Moravské Budějovice - ČOV a kanalizace Třebíč - kanalizace

33


Bystřice n. Pernštejnem - ČOV a kanalizace Nové Město na Moravě - ČOV Přínosy: Základním cílem tohoto projektu je zabezpečit, aby čištění odpadních vod a kvalita vypouštěné vody v pokryté aglomeraci dosahovala norem obsažených v nařízení 91/271 O čištění městských odpadních vod. Tohoto cíle bude dosaženo: zvýšením standardů čištění v čistírnách odpadních vod s následnou redukcí úrovně znečištění vypouštěných odpadních vod zdokonalením stávajícího odváděcího systému opravami úniků a prosakování, což zabrání kontaminaci spodní vody zvýšením počtu domácností připojených na kanalizační systém s následným snížením vypouštěné, nečištěné odpadní vody V souvislosti s dosažením těchto cílů se předpokládá, že procento populace v daných aglomeracích napojené na kanalizační siť vzroste z 83% na 92%.

Nové Město na Moravě - ČOV

34

2002/CZ/16/P/PE/010 Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka Zahájení: 01/2005 Ukončení: 08/2007 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 16 371 146 / 9 145 200 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jan Lón, manažer projektu Vak - vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s., Tyršova 248/16, 790 01 Jeseník, [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje nový systém splaškové kanalizace v obcích Lipová - lázně a Bělá pod Pradědem, doplnění a rekonstrukce kanalizačního systému v Jeseníku a České Vsi. Dále doplnění vodovodní sítě většinou v souběhu s nově budovanou kanalizací. Samostatnou část tvoří rekonstrukce a modernizace čistírny odpadních vod v České Vsi, která je společná pro všechny zúčastněné obce a výhledově i pro Písečnou. Po dokončení by se mělo zajistit čištění odpadních vod z 92% jesenické aglomerace (Jeseník, Lipová - lázně, Bělá pod Pradědem, Česká Ves) tak, aby byly splněny podmínky legislativy (Nař. vl. ČR č. 62/2003 Sb., Směrnice EU 271/91/EHS). Hlavní cíle: I. Snížení znečištění řeky Bělé a jejich přítoků způsobeného odpadními vodami II. Zvýšení počtu obyvatel jesenického regionu, kteří budou zásobováni pitnou vodou přijatelné kvality. Přínosy: Jádrem projektu je zlepšení procesu čištění odpadních vod v ČOV Česká Ves, dostavba a rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě. Důsledkem bude snížení

35


množství látek (zejména nutrientů) transportovaných recipientem - řekou Bělou (Biala Glucholazska) do sousedního Polska, do Nisského jezera a snížení eutrofizace této vodní nádrže. Bude vybudováno a rekonstruováno cca 60 km stok a cca 25 km vodovodů. Na vodovod bude napojeno cca 2100 dalších obyvatel, čímž se zvýší počet napojených na veřejný vodovod na 85%. Na systém veřejné kanalizace bude připojeno cca 7700 dalších obyvatel, čímž se celkový počet obyvatel aglomerace zvýší z 61 % na 92 %. Stavba je součástí ke zlepšení podmínek pro jediné rozvíjející odvětví v regionu, tj. využití krajinného potenciálu pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu.

Pohled na Jeseník od jihu

Blok nádrží ČOV při rekonstrukci

36

2002/CZ/16/P/PE/012 Čistá řeka Bečva Zahájení: 2004 Ukončení: 2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 51 556 tis. EUR total costs / 32 353 tis. EUR (70% eligible costs) Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Kudlík, předseda sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko Popis a technické parametry projektu: Nositelem projektu je Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko - 46 obcí bývalého okresu Vsetín. Mikroregion Vsetínsko leží na severovýchodě Moravy při hranici se Slovenskem, v podhůří Beskyd, jeho přirozenými centry jsou města Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Jeho administrativní hranice jsou v podstatě i hranicemi povodí řeky Bečvy, která je pokračováním soutoku řek Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy. Sídla jsou soustředěna podél vodních toků, a proto přímo ovlivňují jejich jakost. Jeden sídelní útvar plynule přechází do druhého. Řešená oblast patří k nejhornatějším a nejlesnatějším v naší republice. Podstatná část regionu spadá do CHKO Beskydy. Podle povrchového odtoku je zájmová oblast nejvodnatějším územím v ČR. Proto je povodí až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy vyhlášeno Vládou jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Řeka Bečva slouží jako zásadní zdroj pitné vody pro města navazující na řešenou oblast tohoto projektu. Projekt Čistá řeka Bečva je projektem komplexním, řešícím čištění a odkanalizování uceleného povodí řeky Bečvy až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, tzv. river district. Vzhledem k finanční náročnosti a „solventnosti“ zúčastněných obcí byl projekt rozetapizován v souladu s principy státní politiky životního prostředí, krátkodobými a střednědobými prioritami národního programu přípravy ČR na vstup do EU,národní strategii ISPA a aproximační strategii v oblasti životního prostředí, podoblast „D“ - kvalita vod.

37


Realizace komplexního projektu se předpokládá v letech 2002-2020 a celkové investiční nároky byly odhadnuty na 3,6 mld. Kč. Finančně a technicky nejnáročnější stavby byly zařazeny do žádosti ISPA. Navrhované řešení, zařazené do žádostí o dotaci ISPA, je skupina vzájemně souvisejících 40 projektů, řešících problematiku čištění odpadních vod v 15 obcích se 105 tisíci obyvateli (tj. 71% obyvatel bývalého okresu Vsetín). Evropská komise konstatovala, že se jedná o kvalitně připravený projekt i po technické stránce, na kterém se projevuje konkrétní spolupráce s místními obyvateli i institucemi. Projekt je i dobrým příkladem spolupráce místních orgánů se zahraničními partnery, což má pozitivní dopad na kvalitu projektu, a dokládá možnost další mezinárodní spolupráce na evropské úrovni. Souběžně s realizací projektů financovaných z podpory ISPA a v souladu s implementací směrnice Water Framework Directive 2000/60/EC bude probíhat realizace odkanalizování dalších 11 obcí v letech 2004-2010 pod názvem Čistá řeka Bečva II.etapa.Předpokládané náklady na realizaci této II. etapy projektu byly stanoveny na 893 mil Kč. Přínosy: Opatřeními na stokových sítích se sníží četnost, objem a znečistění vod odlehčovaných ze stokových sítí do toku. Intenzifikacemi a rekonstrukcemi stávajících COV, a výstavbou nových COV, se zvýší podíl čištěných odpadních vod a kvalita tohoto čistění. Po provedeni opatřeni se významně sníží zatíženi vodních toku znečištěním odpadními vodami z měst a obcí. Implementace ISPA projektu předpokládá: Výstavba 2 nových ČOV:Hovězí (3600EO) a Lidečko (5000EO) Rekonstrukce 6 stávajících ČOV Halenkov (1850 EO), Horní Bečva (1200EO), Velké Karlovice (1950EO), Karolinka (2417EO), Valašské Meziříčí (33567EO) a Zubří (40300EO) vybudování celkem cca 130 km nové splaškové kanalizace ve všech 15 obcích rekonstrukce cca 10 km staré kanalizace v 8 obcích vybudování nové dešťové zdrže (Zašová, Valašské Meziříčí, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Halenkov, Karolinka)

38

Řeka Bečva

39


2002/CZ/16/P/PE/013 Zajištění standardů Evropské Unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy Zahájení: 02/2004 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 146 610 tis. Kč / 95 297 tis.Kč Kontaktní osoba: Ředitel JVS Antonín Princ Popis a technické parametry projektu: A. Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní Čechy a celý jihočeský region. Vodárna upravuje povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. Při současné výrobě vody 800 l/s vzniká cca 2 600m3 odpadní vody za den s koncentrací nerozpuštěných látek cca 26 g/m3. Produkce při současné výrobě vody je přibližně 1000 tun kalu za rok. Toto množství je vyjádřeno ve 100% sušiny. Projekt zajistí zahuštění kalu z primárních usazovacích nádrží a z filtrů tak, aby tento odpad byl kompostovatelný. Projekt zahrnuje realizaci čerpání z usazovací nádrže do zahušťovacích nádrží 2 x 50 m3, homogenizační nádrže 3 x 20 m3, kalolis s výkonem 220 m3/den, zpracovávané množství 208 m3/den. B. Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady Jedná se o sanaci vnitřního povrchu ocelového potrubí dálkových řadů epoxidovým nástřikem či laminátovým rukávcem. Pro sanaci byl vybrán nejproblémovější úsek dálkových řadů vodovod Zdoba - Týn - Sudoměřice u Bechyně - Hodušín o celkové délce 42,2 km, DN 300 a 400 mm. Přínosy: A. Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní

40

Čechy a celý jihočeský region. Vodárna upravuje povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. Při současné výrobě vody 800 l/s vzniká cca 2 600 m3 odpadní vody za den s koncentrací nerozpuštěných látek cca 26 g/m3. Produkce při současné výrobě vody je přibližně 1000 tun kalu za rok. Toto množství je vyjádřeno ve 100% sušiny. Kaly se v současné době separují na třech kalových lagunách. Separace je nedokonalá, při předpokládané větší výrobě vody a zhoršování kvality vody surové objem nádrží nepostačuje. Kvalita odsazené vody vypouštěné do recipientu je nevyhovující. Projekt zajistí zahuštění kalu z primárních usazovacích nádrží a z filtrů tak, aby tento odpad byl kompostovatelný. Po realizaci bude zrušeno ukládání odpadu na skládku v množství cca 950 t ročně, vypouštění odpadních vod do řeky Malše se sníží o 383 000 m3 ročně. B. Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady Dálkové řady, které dopravují vodu v rámci vodárenské soustavy JVS jsou většinou z oceli. Některé řady nemají ani vnitřní asfaltový povrch a jsou z holé oceli Voda vyráběná v úpravně vody je z povrchového zdroje, je slabě kyselá, reaguje s povrchem potrubí a musí se uměle alkalizova. Chemickým složením vody dochází k poškození povrchu potrubí a k druhotnému zaželeznění. Vlivem poklesu odběrů vody se snižuje rychlost proudění a zvyšuje se stáří vody, které je nutno počítat na dny. Cílem projektu je zlepšit kvalitu dodávané pitné vody v řadu délky 40 km a zamezit překračování limitů pro organoleptické vlastnosti vody (barva, zákal, obsah železa zvláště po zpřísnění normy Pitná voda) pro oblast s cca 30 tisíci obyvateli.

Vodárenská nádrž Římov - hlavní zdroj pitné vody pro Jižní Čechy

41


2002/CZ/16/P/PE/014 Rekonstrukce stokové sítě ve Žďáru nad Sázavou Zahájení: podpis smlouvy se zhotovitelem - 10/2005 příprava a realizace staveb - 11/2005 Ukončení: 05/2007 (FM 12/2007) Celkové náklady / z toho podpora z FS: 7 950 840 EUR / 5 461 054 EUR (70 %) Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Zvěřinová, předsedkyně předsednictva Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko (konečný příjemce) Tel.: 566688127 Fax: 566688392 e-mail: [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt sleduje zlepšení funkčního stavu městské kanalizační sítě a zajištění odvodnění odpadních vod napojením na ČOV, aby byly splněny parametry Směrnice 91/271/EHS. Projekt se skládá ze dvou částí - rekonstrukce hlavního kanalizačního sběrače v délce 2 795 m a rekonstrukce většiny kanalizace na sídlišti Žďár n.S. III (Stalingrad) o délce 16 889 m. Projekt zajistí snížení znečištění povrchových a podzemních vod, které bylo způsobeno úniky z kanalizace, a omezí infiltraci do kanalizace. Zvýšením kapacity hlavního sběrače a zlepšením technických podmínek jeho částí bude umožněno bezproblémové připojení dalších částí kanalizace z ostatních částí města. Přínosy: Významná prevence před znečištěním chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Snížený „export“ znečištění do okolní Zlepšení zdraví, snížení nebezpečí pro veřejné zdraví Zvýšená atraktivita oblasti pro rekreaci a cestovní ruch a také pro investory Pozitivní vliv na místní ekonomiku v době výstavby

42

Celkové snížení po realizaci projektu se předpokládá na (v kg/rok): nerozpuštěné látky (o 10,75 %), biologická spotřeba kyslíku (o 11,2 %), chemická spotřeba kyslíku (o 7,9 %), Namoniakální (o 21,7 %), Pcelkový (o 11,5 %).

V rámci projektu bude zrekonstruována kanalizace, která je dle průzkumu ve špatném stavu

43


2003/CZ/16/P/PE/016 Odpadové hospodářství města Brna Zahájení: Schválení projektu EK-listopad 2003 Podpis smlouvy se správcem stavby - duben 2005 Podpis smlouvy se zhotovitelem - prosinec 2005 (předpoklad) Ukončení: Platnost Finančního memoranda - 31.12.20071) Předpoklad ukončení stavby - 31.7.20081) Celkové náklady / z toho podpora z FS: 69 625 000 EUR1) / 47 345 00 EUR (68%) Kontaktní osoba: Ing. Václav Hnaníček, náměstek pro jakost, informatiku a technický rozvoj SAKO Brno, a.s. Popis a technické parametry projektu: Rekonstrukce spalovenských kotlů - místo stávajících tří kotlů s válcovými rošty, budou instalovány dva nové moderní robustní kotle s posuvnými rošty, které zajistí optimální provozní podmínky a kvalitu procesu spalování odpadu. Výměnou kotlů dojde i ke změně parametrů produkované páry ze současných 1,47 MPa, 230°C na vyšší parametry 4 MPa, 400°C. Jmenovitý výkon roštu bude 14t odpadu / hod. Součástí tohoto opatření je i rekonstrukce stávající chemické úpravny vody. Instalace parní odběrové turbíny - opatření spočívá v realizaci řešení, které zajistí efektivní využití produkované energie. Parní odběrová turbína je navržena s výkonem 16 MW. Instalace nového systému čištění spalin - stávající systém čištění spalin bude nahrazen novým moderním řešením zaručujícím splnění veškerých emisních limitů jednotlivých emitovaných znečišťujících látek do ovzduší.

44

1) vzhledem k tomu, že v době přípravy těchto informací probíhá zadávací řízení na zhotovitele, bude jak termín ukončení stavby, tak i celková hodnota projektu známa až po podpisu smlouvy s vybraným zhotovitelem, následně bude požádáno o prodloužení platnosti Finančního memoranda

Vybudování dotřiďovací linky - tato část projektu bude sloužit k dotřídění vyseparovaných složek komunálního odpadu. Jedná se především o sklo, papír a PET s cílem dosažení vysokých jakostních parametrů těchto složek. Plánové množství odpadu k dotřídění 10 000 t / rok. Modernizace škvárového hospodářství - oblast škvárového hospodářství bude vybavena novým systémem třídění škváry a zařízením pro separaci železa a hliníku s dosažením odpovídajících vlastností škváry, která bude vhodná k následnému využití jako výrobek např. materiál ke stavebním účelům. Přínosy: 1) Zajištění legislativních požadavků EU, zejména: a) směrnice EU o spalování odpadu, b) směrnice EU o omezení skládkování komunálního odpadu, c) směrnice EU o obalech. 2) Zvýšení množství a účinnosti energetického využití odpadu. 3) Vybudování centra využití odpadu v rámci Jihomoravského kraje. 4) Vytvoření podmínek pro dlouhodobou provozně-ekonomickou stabilitu společnosti. 5) Zlepšení environmentálního profilu společnosti.

Letecký snímek stávajícího areálu spalovny

45


2003/CZ/16/P/PE/017 Rekonstrukce kanalizace města Znojmo Zahájení: 09/2005, Fin. memorandum 12/2003 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 614 611 tis. Kč / 486 683 tis. Kč Kontaktní osoba: Jaroslav Hruška, tajemník ZSO VaK Znojemsko Popis a technické parametry projektu: Předmětem stavby je rekonstrukce části stávající stokové sítě ve městě Znojmě. Rekonstruováno bude celkem 25,5 km stok nejrůznějších profilů, z toho 22,5 km výkopovou technologií a 3 km bezvýkopovou technologií. Součástí stavby je vybudování 2 ks nových dešťových zdrží, které budou zajišťovat ochranu recipientu řeky Dyje před znečištěním z kanalizačního systému. Přínosy: Realizací této stavby bude dosaženo zlepšení životního prostředí. Bude zamezeno infiltraci odpadních vod do vod podzemních, v trase stok nebude vlivem netěsností a stavebních poruch docházet k vnikání balastních vod do systému a dojde k ochraně recipientu. První splachy dešťů budou z dešťových zdrží přečerpávány zpět do kanalizačních systému a následně vyčištěny na ČOV.

Panorama města Znojma

46

2004/CZ/16/C/PE/001 Karviná - Rozšíření kanalizace Zahájení: r. 2006 Ukončení: r. 2008 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 22.062.000,- EUR / 17.649.000,- EUR Kontaktní osoba: Mgr. Antonín Petráš, primátor města Tomáš Hanzel, náměstek Popis a technické parametry projektu: Celá stavba je řešena jako komplex relativně samostatných dílčích staveb, které jsou organizačně začleněny do jednoho investičního projektu pod názvem „Karviná rozšíření kanalizace“ Jedná se o tyto stavby : „Karviná - kanalizační sběrač C“- 1.etapa, úsek „A1“ „Karviná - kolektor ALFA, rekonstrukce kanalizace“ „Karviná - dešťová zdrž DZ č. 1“ (na trase kanalizačního sběrače „C“) „Karviná - rekonstrukce staré ČOV na dešťové zdrže“ „Karviná - úprava Olšinského náhonu“ „Karviná - kanalizační sběrač C“ - 1.etapa, úsek „A2“ „Karviná - kanalizační sběrač C“ - 1.etapa, úsek „B“ „Karviná - kanalizační sběrač C“ - část 2, úsek „2A“ „Karviná - kanalizace, Darkov“ „Karviná - kanalizace, Ráj“ Navrhovaná stavba vychází z celkové koncepce odkanalizování a čištění města Karviné, která byla přijata na základě studií rozšíření kanalizace města Karviné a to v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku a Generelu města Karviné.

47


Stavba řeší doplnění kanalizační sítě města Karviné v souladu s Územním plánem a požadavky na ochranu povrchových a podzemních vod. Cílem je bezpečné odvádění všech splaškových vod z města do stávající čistírny odpadních vod, jejíž kapacita je hydraulicky a účinností čištění vyhovující ČR a EU legislativě. Napojeny budou dosud neodkanalizované části města, a bude kapacitně posílen stávající stokový systém s cílem omezit na stokové síti odlehčování do toků za dešťových událostí, a odvádět větší podíl srážkových vod do ČOV a zde jej podle platné legislativy čistit - a to ve stávající biologické ČOV využitím její hydraulické kapacity, a nově též v rekonstruované mechanické části staré ČOV Karviná. Současně je plánována rekonstrukce otevřeného koryta Olšinského náhonu na kapacitu nutnou pro odvádění odlehčovaných vod ze stokové sítě do povrchových recipientů a následně do řeky Olše. Na stokové síti je uvažováno s aplikací poznatků oboru „Storm water management“, tj. s využitím lokálních retencí, s realizací lokálních povrchových retenčních objektů apod., dále také s výstavbou klasických podzemních dešťových zdrží. Dimenzování stok bylo provedeno na základě přepočtu stokové sítě racionální metodou, podrobné dimenzování bude provedeno na základě dynamického modelu stokové sítě. Rozsah objektů zařazených do financování CF: „Karviná - kanalizační sběrač C“ - 1. etapa, úsek „A1“ Délka navrhované kanalizace Trouby - sklolaminát DN 1400 Trouby - sklolaminát DN 1600 Trouby - sklolaminát DN 2000 Odlehčovací komora OK1C Celková délka nově navrhované kanalizace

48

120 m 59 m 105 m 1 ks 284 m

„Karviná - kolektor ALFA, rekonstrukce kanalizace“ Délka navrhované kanalizace Kanalizační stoka „T“ DN 500 Převedení kolektoru „alfa“ DN 1000 Celková délka nově navrhované kanalizace

738 m 415 m 1 153 m

„Karviná - dešťová zdrž DZ č.1“ (na trase kanalizačního sběrače „C“) Užitný objem dešťové zdrže č. 1 700 m3 „Karviná - rekonstrukce staré ČOV na dešťové zdrže“ Užitný objem dešťových zdrží v ČOV „Karviná - úprava Olšinského náhonu“ Délka navrhovaných úprav Otevřené koryto - prohrábka, stabilizace břehů Propustek pod ul. Havířská Uzavřený profil (zakryto betonovými dílci) Celková délka navrhované úpravy koryta

2 500 m3

538 m 82 m 320 m 940 m

„Karviná - kanalizační sběrač C“ - 1.etapa, úsek „A2“ Délka navrhované kanalizace Bezvýkopová technologie - mikrotuneláž DN 1400 1 952 m Celková délka nově navrhované kanalizace 1 952 m „Karviná - kanalizační sběrač C“ - 1.etapa, úsek „B“ - otevřený příkop Délka navrhovaných úprav Koryto - úsek odpad z ČOV 791 m Koryto - společný úsek pro Karvinský potok 1 244 m Celková délka navrhované úpravy koryta 2 035 m

49


„Karviná - kanalizační sběrač C“ - část 2, úsek „2A“ Délka navrhované kanalizace štítovaná štola 2560 (vystrojená troubou DN 1600) klasicky ražená štola (vystrojená troubou DN 1600) štítovaná štola 2000 (vystrojená troubou DN 1200)

863 m 241 m 957 m

kanalizace v otevřeném výkopu DN 1000 kanalizace v otevřeném výkopu DN 800 kanalizace v otevřeném výkopu DN 600 kanalizace v otevřeném výkopu DN 500 kanalizace v otevřeném výkopu DN 400 kanalizace v otevřeném výkopu DN 300 Celková délka nově navrhované kanalizace

92 m 445 m 542 m 342 m 172 m 214 m 3868 m

„Karviná - kanalizace, Darkov“ Délka navrhované kanalizace Splašková kanalizace 300 - 500 Celková délka nově navrhované kanalizace

1 692 m 1 692 m

„Karviná - kanalizace, Ráj“ Délka navrhované kanalizace Splašková kanalizace 300 - 500 Celková délka nově navrhované kanalizace

5 292 m 5 292 m

Přínosy: Účelem projektu je zlepšit odkanalizování města Karviné v souladu s potřebami rozvoje města, kultury bydlení, a platné legislativy. Navržené řešení zlepší odvádění splaškových i znečištěných srážkových vod z území města do městské čistírny odpadních vod a omezí nekontrolovatelné úniky znečištění do povrchových vodních toků. Realizací navrhované stavby dojde ke zvýšení stupně ochrany čistoty povrchových a podzemních vod. Navrhované opatření přispěje k odstranění hydraulických nedostatků na stávající městské stokové síti, při nichž dochází k vyplavování nemovitostí a zaplavování území.

50

Navrhované opatření odstraní hygienické a estetické závady v povrchových vodních tocích způsobené četným odlehčováním srážkových vod za dešťů, zvýší podíl odváděných splaškových a dešťových vod do čistírny odpadních vod, kde budou řádně vyčištěny na požadovanou úroveň a následně vypuštěny do vodního toku řeky Olše. Stávající městská čistírna odpadních vod v Karviné je velmi kvalitně dimenzována i provozována, patří k nejmodernějším v ČR. Zvýšené zatížení vzniklé v důsledku rozšíření stokové sítě je schopna plně vyčistit.

Pohled na novou ČOV Karviná

51


2004/CZ/16/C/PE/002 Úprava čističky odpadních vod města Příbram Zahájení: 11/2005 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady/z toho podpora z FS: 8.938.000 EUR / 71% Kontaktní osoba: MUDr. Ivan Šedivý, místostarosta Popis a technické parametry projektu: Bude provedena komplexní rekonstrukce ČOV Příbram, která byla uvedena do provozu v roce 1962. Bude provedena změna technologie v aktivačních nádržích u obou částí ČOV, a dojde k rekonstrukci dosazovacích nádrží včetně stíracího zařízení. Dále bude doplněno zařízení na hygienizaci kalu, bude instalován plynojem, kogenerační jednotka a terciální stupeň čištění na odtoku z ČOV. Způsob vyhřívání vyhnívací nádrže bude změně ze současného LTO na vytápění bioplynem získaným provozem ČOV. Po rekonstrukci bude mít ČOV Příbram kapacitu 5.840.000 m3/rok s možností napojení 76.300 EO Přínosy: Hlavním cílem projektu je dosažení parametrů znečištění na odtoku z ČOV odpovídajících platné legislativě v dané oblasti. Především se jedná o odbourávání nutrientů, neboť stávající ČOV nemá technologii na odstraňování dusíkatého znečištění. Dále projekt odbourává vypouštění bioplynu do ovzduší, bioplyn bude využit k získávání tepla elektrické energie pro potřeby provozu ČOV. Tím dojde k omezení množství v současné době využívaných fosilních paliv (LTO, uhlí). Přínosem projektu je rovněž zavedení technologie hygienizace kalu, která rozšíří možnosti dalšího využití kalu.

52

Pohled na část stávající ČOV Příbram

53


2004/CZ/16/C/PE/003 Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň Zahájení: Předpokladané zahájení stavby březen 2006 Ukončení: Prosinec 2008 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 54 722 000 EUR / 39 090 000 EUR Kontaktní osoba: Ing. Erich Beneš +420 378 035 950, [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt je situován ve městě Plzeň. Toto město je se svými 170 000 obyvatel čtvrtým největším městem v České republice a leží na soutoku tří řek, které tvoří řeku Berounku, jež je hlavním recipientem odpadních vod vypouštěných z čistírny a určité části kanalizací nepřipojených na ČOV. ČOV s navrženou kapacitou 417 000 PE je plně funkční a byla dokončena v roce 1996. Většina stávající kanalizační sítě je kombinovaného systému. Zdroje pro dodávku pitné vody sestávají z několika povrchových a podzemních zdrojů, přičemž dvě hlavní vodní akumulační nádrže slouží pro síť dodávky vody k akumulaci vody pro denní používání. Hlavní problémy infrastruktury dodávky vody a kanalizace jsou následující: Kapacitní deficit ve stávajícím kombinovaném systému kanalizace v průběhu deštivého období, pokud jde o odpovídající zadržení a dopravu přebytku odpadních vod do čistírny. 4500 obyvatel v předměstských částech je vybaveno buď kanalizací, která není připojena na ČOV, nebo v některých částech města veřejný kanalizační systém dosud neexistuje. Z důvodu pronikání odpadních vod do vod podzemních a povrchových, které je způsobeno výše uvedenými problémy, se v této oblasti projevily problémy s kvalitou podzemní a povrchové vody.

54

Existují problémy s kapacitou a tlakem v dodávce pitné vody z důvodu nedostatečného objemu nádrží na pitnou vodu v části města postihující 40 000. Z důvodu nedostatečného tlaku zůstává pitná voda delší dobu v distribučním systému, což má za následek zvýšený obsah železa v pitné vodě, který přesahuje limit stanovený směrnicí Rady č. 98/83/EC o kvalitě vody určené k lidské spotřebě. Tyto potíže se nahromadily za posledních 20 let a jejich komplexní náprava nebyla možná z důvodu nedostatku státních či obecních finančních zdrojů. Projekt je v souladu s regionálním a obecním generálním plánem pro infrastrukturu dodávky vody, stejně jako s regionálním generálním plánem na dosažení shody se směrnicí na čištění městských odpadních vod 91/271/EC v České republice. Projekt byl vyhodnocen ze strany EIB, která poskytne půjčku na spolufinancování části investičních nákladů. Navržený projekt sestává z několika součástí a obsahuje následující díla: Vodní zásobovací komplex „Lobzy“: Výstavba železobetonových nádrží na pitnou vodu obsahujících 2 komory o objemu 10 000 m3 Instalace jednotky na dávkování chlóru Rekonstrukce čerpací stanice a instalace čerpadel Položení přívodního a distribučního potrubí o délce 8290 m Vodní zásobovací komplex „Vinice“: Výstavba železobetonových nádrží na pitnou vodu obsahujících 2 komory o objemu 6 000 m3 Instalace jednotky na dávkování chlóru Položení přívodního a distribučního potrubí o délce 3150 m Rozšíření kanalizačního systému: Položení splaškového gravitačního kanalizačního potrubí v délce 15 520 m Položení tlakového potrubí v délce 7 840 m Instalace 10 čerpacích stanic Výstavba železobetonové dešťové přepadové komory s výstupní kapacitou 545 l/s Zlepšení z hlediska životního prostředí po implementaci projektu vyjádřené v ročním

55


nárůstu objemu odpadních vod, které projdou čistírnou, představuje 198 000m3/rok, což odpovídá znečišťující zatížení 110 tun BSK5/rok. Vypracování návrhu, nabídkových dokumentů a externí dozor ze strany FIDIC zajistí úřad zodpovědný za implementaci (Město Plzeň). Tyto práce budou spolufinancovány jako oprávněný náklad na základě tohoto rozhodnutí. Přínosy: CÍLE Zvýšení kvality dodávky pitné vody, především snížení obsahu železa, který nesplňuje limity stanovené směrnicí 98/83/EC týkající se kvality vody určené k lidské spotřebě. Zajistit dodávku pitné vody v odpovídajícím množství a tlaku. Zlepšit odvádění odpadních vod v souladu s podmínkami směrnice Rady 91/271/EEC týkající se čištění městských odpadních vod, zvýšit objem odpadních vod procházejících ČOV. Zvýšit počet obyvatel připojených na odpovídající systém sběru odpadních vod. Zlepšit obecný stav a hydraulickou kapacitu stávající kanalizační sítě. Zvýšit objem odpadních vod odpovídajícím způsobem čištěných v ČOV.

Ilustrační foto

56

2004/CZ/16/C/PE/004 Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy Zahájení: březen 2006 Ukončení: červen 2010 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 37,154 mil EUR / 20,733 mil EUR Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šťastný Popis a technické parametry projektu: Investorem projektu je Severočeská vodárenská společnost a.s. Teplice. Projekt je rozdělen na tři samostatná opatření: 1. Rekonstrukce úpravny vody Souš - výkon úpravny je 190 l/s. Surová voda je přiváděna z vodárenské nádrže Souš. Rekonstrukce se dotkne především vápenného hospodářství, dávkování koagulantu, a chlóru. Úpravna bude vybavena automatikou dávkování chemikálií podle průtoku s deregulací. 2. Rekonstrukce ČOV Liberec - ta se řadí do velikostní kategorie nad 100 000 EO s následujícími parametry průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 20 004 190 m3/r = 54 806 m3/d. Maximální denní přítok na ČOVje 66 290 m3/d 3. Opatření na kanalizaci je dále rozděleno na 10 subprojektů dle jednotlivých stok v oblasti Liberce a Jablonce nad Nisou z nichž některé budou provedeny hloubenou technologií a některé raženou Hlavní část opatření tvoří realizace kanalizace ve Stráži nad Nisou a realizace dešťové zdrže na okraji Liberce. Přínosy: Ekologičtější nakládání s odpadními vodami splňující nové zpřísněné normy Evropské unie. A to jak od samého počátku, kdy bude na kanalizaci napojeno cca 2 000 nových objektů až po zkvalitnění čištění odpadních vod na lepší výstupní hodnoty vypouštěné vody.

57


Vodní nádrž Desná Souš s úpravnou vody

58

2004/CZ/16/C/PE/005 Regionální vodohospodářský projekt - Karlovy Vary Zahájení: 01/2006 Ukončení: 12/2008 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 350,597 mil. Kč / 188,338 mil. Kč Kontaktní osoba: Ing. Zdeněk Frček, MBA, technický náměstek VaK Karlovy Vary, a.s. Popis a technické parametry projektu: Regionální vodohospodářský projekt řeší návrh na úpravu a dostavbu kanalizační sítě a modernizaci čistíren odpadních vod v karlovarském regionu s následujícím členěním: 1. Karlovy Vary,ČOV - odstraňování celkového dusíku 2. Karlovy Vary, ČOV - úpravy kalového hospodářství 3. Karlovy Vary - rekonstrukce kanalizace 4. Ostrov - modernizace ČOV 5. Jáchymov - rekonstrukce kanalizace 6. Horní Slavkov - ČOV 7. Chodov - rekonstrukce a dostavba kanalizace 8. Nová Role - dostavba kanalizace Přínosy: Projekt je zaměřen na splnění krátkodobých a střednědobých priorit „Národního programu pro vstup České republiky do Evropské Unie“, zejména části týkající se životního prostředí v oblasti středního toku řeky Ohře v oblasti Karlovarska. Akce zařazené do projektu mají umožnit splnění směrnice č. 91/271/EEC Rady a to zejména v oblasti odvádění a čištění odp. vod.

59


Projekt v jednotlivých městech je zaměřen na: u ČOV nad 10 000 EO dosažení limitů pro dusík a fosfor u ČOV zajištění dosažení limitů pro dusík za všech běžných klimatických podmínek zajištění likvidace kalu u ČOV nad 10 000 EO vybudování kvalitních sběrných systémů, kterými budou odpadní vody odváděny na stávající či modernizované ČOV v celkové délce téměř 15 km

ČOV Karlovy Vary

60

2004/CZ/16/C/PE/007 Klatovy - Čisté město Zahájení: 01.01.2006 Ukončení: 31.12.2007 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 13.677,0 tis. EUR / 9.573,9 tis. EUR Kontaktní osoba: Ing. Daniela Pleskotová, město Klatovy [email protected] Popis a technické parametry projektu: Zpracovaná projektová dokumentace Klatovy - čisté město vychází z výsledků a doporučení Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Klatovy, který byl zpracován v roce 2000, Generelu odvodnění města Klatovy z roku 2002 a je zároveň v souladu se zpracovanou koncepcí vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Členění a rozsah projektu: Projekt sestává z pěti základních následujících stavebních částí: 1. Kanalizace a vodovod Klatovy - město spočívá v rekonstrukci úseků jednotné kanalizační sítě v celkové délce 8 116 m identifikovaných na základě Generelu odvodnění a rekonstrukci vybraných úseků vodovodní sítě v celkové délce 3 5 85 m v městském jádru. 2. Kanalizace Klatovy - Luby obsahuje dostavbu nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce 3 461 m v městské části Luby a její propojení přečerpáním na stávající kanalizační systém v délce 140,7 m včetně 1 ks ČS. 3. Kanalizace Klatovy - Sobětice obsahuje výstavbu nové splaškové kanalizační sítě s odvedením splaškových vod do stávajícího kanalizačního systému městské části Luby v celkové délce 3 032 m. 4. Kanalizace a vodovod Klatovy - Štěpánovice obsahuje výstavbu nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce 5 560 m a její propojení přečerpáním s městskou kanalizací Klatovy v délce 390 m včetně 2 ks ČS a dále nový vodovodní řad Klatovy-

61


Štěpánovice v celkové délce 7 699 m, který umožní nahradit kvalitativně nevyhovující místní zdroje pitné vody, včetně rekonstrukce vybraných úseků vodovodní sítě v této městské části a výstavby nového VDJ. 5. Kanalizace Klatovy - Tajanov, Kal obsahuje výstavbu nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce 3 314 m a její propojení přečerpáním na městskou kanalizaci Klatovy v délce 321 m včetně 1 ks ČS. Přínosy: Preventivní opatření projektu: Preventivní charakter opatření spočívá zejména v rozšíření kanalizačního systému v aglomeraci Klatovy a zvýšení jeho spolehlivosti. Tím dojde i k eliminaci možností další kontaminace povrchových a podzemních vod nečištěnými nebo nedostatečně čištěnými odpadními vodami a ke zvýšení ochrany vodárenského odběru povrchových vod z Úhlavy pro krajské město Plzeň níže po toku. Preventivní charakter má i rekonstrukce přestárlých a poruchových úseků vodovodní sítě. Nápravné opatření projektu: Nápravné opatření spočívá zejména v odvedení odpadních vod z okrajových částí aglomerace Klatovy na ústřední ČOV v Klatovech. V současné době jsou nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody vypouštěny do místních recipientů (zejména Drnového potoka a Úhlavy) buď přímo nebo ilegálně dešťovými kanalizacemi. Hlavním nápravným, opatřením je tedy odstranění současných lokálních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod a popřípadě i půdy. Cíle projektu: Rozšířit a dobudovat kanalizační systém v aglomeraci Klatovy a přispět tak ke splnění cílů Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Snížit znečišťování řeky Úhlavy a dále i Berounky nečištěnými nebo nedostatečně čištěnými odpadními vodami a zlepšit jejich jakost tak, aby v místech rekreačního využívání mohly být splněny a dodržovány požadavky Směrnice Rady 76/160/EHS o jakosti vod ke koupání. Snížit znečišťování Drnového potoka a řeky Úhlavy a zlepšit jakost povrchových vod s cílem přispět k dodržení požadavků Směrnice Rady 75/440/EHS o požadované

62

jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, a to zejména s ohledem na vodárenský odběr z Úhlavy pro krajské město Plzeň úpravna vody Homolka. Zlepšit jakost pitné vody v městských částech města Klatovy dotčených projektem tak, aby byly splněny požadavky Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Snížit znečišťování půdy a podzemních a povrchových vod v Klatovské aglomeraci a přispět tak ke zlepšení jakosti podzemních a povrchových vod v povodí řek Úhlavy a Berounky podle požadavků Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/60/ES. Rozšířit kanalizační systém a systém zásobování vodou v Klatovské aglomeraci, zvýšit jeho spolehlivost a hospodárnost a podpořit tak další územní rozvoj v celé aglomeraci.

Centrální ČOV, po celkové rekonstrukci v letech 2001÷2003, s dotací PHARE ve výši 3.509,9 tis. EUR. Navazující projekt Klatovy - Čisté město je zaměřen na rekonstrukci a rozšíření kanalizační a vodovodní sítě města.

63


CCI2004/CZ/16/C/PE/008 Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun Zahájení: 01/01/2006 Ukončení: 31/12/2007 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 12 379 460 EUR z toho podpora FS: 8 046 649 EUR Kontaktní osoba: MUDr. Jiří Besser, starosta města Popis a technické parametry projektu: Délka kanalizační sítě: 16,3 km Revizní šachty: 404 ks Odlehčovací komory: 39 ks Čerpací stanice: 3 ks Přínosy: Výstavbou kanalizačních stok se zajistí odkanalizování stávajících i nových lokalit z města Berouna a Králova Dvora na stávající čistírnu odpadních vod.

64

2004/CZ/16/C/PE/014 Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy - I. etapa Zahájení: 09/2005 Ukončení: vodohospodářské části staveb: do 12/2007 finální úpravy povrchů: 05/2008 Celkové uznatelné náklady projektu: 433 283 tis. Kč Podpora FS: 75% - 324 962 tis. Kč Kontaktní osoba: Ing. Jiří Vepřek Popis a technické parametry projektu: 1. MĚSTO ŠUMPERK POČET OBYVATEL 28 768 A. REKONSTRUKCE STÁVAJÍCÍ STOKOVÉ SÍTĚ Rekonstrukce stávající stokové sítě ve městě Šumperk řeší nepřijatelný stav páteřní stoky, jejíž konstrukce a technologie se kompletně rozpadá a jejíž zkapacitnění bylo v minulosti řešeno dnes zcela nepřijatelným odlehčením do místního recipientu. Kromě rekonstrukce této páteřní stoky projekt dále zahrnuje rekonstrukci připojených uličních stok, jejichž kapacita, konstrukce a technologie je v současnosti také nepřijatelná. Tato rekonstrukce se skládá z 6 03611 811 m stok a výstavby 2 podzemních dešťových zdrží o celkovém objemu 500 m3. B. NOVÉ DEŠŤOVÉ ZDRŽE Nové dešťové zdrže slouží k zachycení podstatné části první vlny znečištění přinášeného jednotnou kanalizací a zabrání tak jejímu odlehčení do recipientu. Odpadní vody zachycené v dešťových zdržích budou čerpány a následně čištěny na ČOV Šumperk. Objem dešťové zdrže DN1 na kmenové stoce A je 5 850 m3, DN2 na kmenové stoce D je 3 015 m3. C. DOKONČENÍ REKONSTRUKCE ČOV Stávající ČOV je provozována jako mechanicko - biologická s anaerobní stabilizací kalu. Kapacita stávající ČOV je 50 000 EO. Rekonstrukce bude zahrnovat nově

65


navržený plynojem ( 500 m3 ) pro energetické využití odpadního bioplynu, nového odvodnění kalu s dávkováním vápna a uložení hygienicky zabezpečeného kalu před jeho odvozem z ČOV. 2 OBEC VIKÝŘOVICE POČET OBYVATEL 2 060 A. NOVÁ KANALIZACE Část obce na levém břehu řeky nemá dosud žádný veřejný kanalizační systém. V rámci navrhované stavby se vybuduje oddílná (splašková) stoková síť v celkové délce 1 035 m. Tato místní síť bude napojena na hlavní přívodní řad splaškové kanalizace Rapotín - Šumperk, který prochází touto částí obce, má dostatečnou kapacitu a přivádí splaškové vody na ČOV Šumperk. 3 OBEC SOBOTÍN POČET OBYVATEL 2 481 A. NOVÁ KANALIZACE Projekt řeší vybudování oddílné veřejné kanalizace se dvěma hlavními sběrači. Sběrač A s vedlejšími stokami A1 - A10, který bude odvádět splaškové vody ze Sobotína a místní části Petrova. Odvedení splaškových odpadních vod z místní části Terezín řeší hlavní sběrač B s vedlejšími stokami B1 - B2-1 a čerpací stanice. Oba tyto sběrače se napojují na stávající kanalizační síť obce Vikýřovice, která odvádí veškeré splaškové vody na ČOV Šumperk. Celková délka navrhované kanalizace je 11 785 m. 4 MĚSTO STARÉ MĚSTO POČET OBYVATEL 2 150 A. REKONSTRUKCE A DOSTAVBA STOKOVÉ SÍTĚ Rekonstrukce a dostavba stokové sítě řeší část města kde kanalizace, její kapacita, konstrukční a technologický stav jsou naprosto nedostatečné. Bude zrekonstruováno 3 919 m a nově vybudováno 4 755 m stok. V rámci stavby budou vybudovány 2 čerpací stanice. Odpadní vody budou odváděny na nově zrekonstruovanou ČOV. B. REKONSTRUKCE MÍSTNÍ ČOV Celková rekonstrukce technologicky zastaralé ČOV ve Starém Městě je navržena tak aby vyhovovala současným požadavkům na kvalitu vyčištěné vody (Směrnice 91/271/EHS). V rámci rekonstrukce bude vybudován biologické stupeň, který tvoří dvě aktivační oběhové nádrže s jemnobublinovou areací, o celkovém objemu 1 000 m3

66

a dvě nové dosazovací nádrže, každá o objemu 74 m3. Dále se provede rekonstrukce technologie v provozní budově, rekonstruována bude čerpací stanice odpadních vod, mechanické předčištění a uskladňovací nádrž. DĚLENÍ PROJEKTU NA STAVBY DLE VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ: Toto dělení vychází z lokalit a charakteru jednotlivých podprojektů. Dle tohoto dělení byla rozčleněna zadávací dokumentace, která byla podkladem k nabídkám veřejných zakázek. Město Šumperk - rekonstrukce stávající stokové sítě, obec Vikýřovice výstavba splaškové kanalizace. Město Šumperk - dešťové zdrže, dokončení rekonstrukce ČOV ( VI.etapa) Obec Sobotín- výstavba splaškové kanalizace Město Staré Město - rekonstrukce a dostavba stokové sítě, rekonstrukce ČOV Přínosy: Strategickým cílem předložené skupiny projektů investičního charakteru je implementace Směrnice 91/271/EHS a splnění povinností České republiky uvedených ve Smlouvě o přistoupení k EU při dodržení českých norem a předpisů. Strategický cíl předložené skupiny projektů je v souladu s prioritami, které jsou uvedeny v „Národní strategii Fondu soudržnosti - sektor životní prostředí na léta 2004 - 2006“. Regionálně patří předmětná oblast realizace projektu do Střední Moravy, kde zasahuje do dvou aglomerací - Šumperk a Staré Město. V aglomeraci Šumperk se projekty dotýkají města Šumperk a obcí Vikýřovice a Sobotín. Na podkladě studie proveditelnosti „Zlepšení kvality čištění odpadních vod na střední a severní Moravě“, (AEMILIASTUDIO S.r.l. Řím 2003), vypracované ve spolupráci se státní správou (MŽP ČR, KÚ Olomouc, OÚ Šumperk) a místní samosprávou (města a obce), byla stanovena technická, ekonomická a ekologická kritéria pro posouzení kvality životního prostředí. Jejich aplikací byly následně stanoveny priority plánování a realizace samotných opatření v celé oblasti tak, aby byly určeny nejproblémovější lokality, které vyřešením sběru odpadních vod a jejich čištěním významně přispějí ke zlepšení jakosti vod v horním povodí řeky Moravy.

67


Po ověření vhodnosti opatření a vyhodnocení priorit byly navrženy k realizaci projekty, týkající se opatření v lokalitách Staré Město a Šumperk. Na základě předloženého záměru projektu doporučily i národní orgány státní správy předloženou skupinu projektů k realizaci. Obce Sobotín, Šumperk a Staré Město jsou uvedeny v seznamu obcí nad 2 000 EO, které nesplňují požadavky směrnice Rady 91/271/EHS. Obec Vikýřovice (obec nad 2 000 EO), která je rovněž součástí tohoto projektu, je z podstatné části již dnes odkanalizována. Pouze její levobřežní část, Krenišov (220 EO), která je nedílnou součástí aglomerace Šumperk, dosud veřejnou kanalizaci nemá. Projekt s výhodou využívá skutečnosti, že touto místní částí již prochází kanalizační sběrač z výše položené obce Rapotín, který je zakončen na ČOV Šumperk, a navrhovanou veřejnou kanalizaci je možné na něj připojit. V souladu s „Metodickým návodem stanovujícím kritéria pro zařazení vodohospodářských akcí do skupinových projektů Fondu soudržnosti“, který vypracovalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ČR, zahrnuje předkládaná skupina projektů vedle opatření sledujících směrnici 91/271 EHS o čištění městských odpadních i opatření pro adekvátní nakládání s čistírenskými kaly. Toto opatření je v souladu se směrnicí 75/442/EHS ve znění 91/156/EHS (odpad). Požadavky na nakládání s kaly z městských čistíren odpadních vod jsou zakotveny v Usnesení vlády ČR č. 125/2004 - Strategie fondu soudržnosti implementační systém. Hygienizací kalu dochází k úpravě kalu městských čistíren odpadních vod, která zabezpečí, že tento kal nebude klasifikován jako nebezpečný odpad dle směrnice 91/689/EHS (nebezpečný odpad). Projekt řeší odkanalizování ucelených aglomerací, rekonstrukci ČOV ve Starém Městě a dostavbu ČOV Šumperk (nakládání s kalem). Oblast ve které jsou jednotlivé projekty navrhovány patří do horního povodí řeky Moravy. Hlavní vodní toky zásahové oblasti jsou řeky Desná, Krupá a Morava. V zainteresovaných úsecích povodí řek jsou vyhlášeny ochranné režimy. Jedná se

68

o ochranné pásmo vodního zdroje (CHOPAV Kvartér řeky Moravy, CHOPAV Jeseníky) a ochranná pásma lázní Bludov a Velké Losiny. Opatření, která jsou navrhována v jednotlivých projektech jsou v souladu s opatřeními na ochranu přírody a krajiny. Chráněné krajinné oblasti nebudou realizací projektu negativně narušeny, ale naopak bude zvýšena jejich kvalita tím, že budou odstraněny bodové zdroje znečištění komunálního charakteru. Jižní část města Šumperk se nachází v ochranném pásmu vodních zdrojů a v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod podél vodního toku řeky Moravy (CHOPAV Kvartér řeky Moravy). Čistírna odpadních vod v Šumperku (projekt č.1.3) a nově navrhované dešťové zdrže (projekt č.1.2) jsou umístěny uvnitř této oblasti. I když obě samotné stavby nemají negativní dopady na tyto chráněné oblasti, je nutné především v realizační fázi přijmout všechna potřebná opatření na jejich ochranu. Také část katastru obce Sobotín (projekt č.3.) leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO Jeseníky), která je rovněž vodohospodářsky významnou oblastí přirozené akumulace povrchových vod (CHOPAV Jeseníky). Realizací projektu nedojde k narušení jejich ochranného režimu. Jak je přehledně uvedeno v popisu jednotlivých projektů, organizace stavebních prací na zemědělském nebo přírodním fondu bude respektovat českou legislativu o „ochraně přírody a krajiny“ č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Stavbou nedojde ke kácení vzrostlých stromů a dotčené území bude uvedeno do původního stavu.

69


Povodí řeky Moravy - základní kámen

Povodí řeky Moravy

70

2004/CZ/16/C/PE/015 Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy Zahájení: 2005 Ukončení: 2008 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 24 161 000 EUR / 18 120 750 EUR Kontaktní osoba: Jaroslav Sýkora, předseda výkonné rady mikroregionu Radbuza Popis a technické parametry projektu: Nositelem projektu je sdružení obcí mikroregionu Radbuza, který tvoří 19 obcí. Mikroregion Radbuza leží v jihozápadní části české republiky, v povodí řeky Radbuzy. Patří mezi oblasti s nejméně rozšířenou kanalizační sítí, s následným čištěním odpadních vod. Vlastní projekt odkanalizování a čištění odpadních vod bude realizován v katastru 8 obcí bývalých okresů Plzeň jih, Plzeň sever a Domažlice. V oblasti řešení bydlí povodí řeky Radbuzy v současné době žije 29 000 obyvatel a pouze 66 % obyvatelstva je napojeno na veřejnou splaškovou kanalizaci. Po realizaci projektu bude na splaškovou kanalizaci napojeno 95 % obyvatelstva. Celkem v mikroregionu Radbuza v městech a obcích nad 2000 obyvatel, žije celkově 62 000 obyvatel a po realizaci projektu budou splaškové vody odváděny na čištění od 51 500 obyvatel, tj. 83 %. V oblasti realizace projektu bude vybudováno 26 740 m nové splaškové kanalizace, 18 280 m kombinované kanalizace a 23 přečerpávajících stanic. Rovněž bude provedena rekonstrukce 12 950 m stávající kombinované kanalizace a provedena rekonstrukce a intenzifikace na 8 čistírnách odpadních vod. Nově bude napojeno 9 050 obyvatel. Přínosy: Opatřením na stokových sítích se zvýší množství odpadních vod odváděných na čistírny odpadních vod. Rekonstrukcí a intenzifikací stávajících čistíren odpadních vod se zvýší podíl čištěných odpadních vod a kvalita tohoto čištění v regionu. Po realizaci opatření se výrazně sníží zatížení vodního toku a zlepší se tak kvalita vody v řece Radbuze.

71


Mapa obcí zúčastněných na projektu

72

2004/CZ/16/C/PE/016 Břeclavsko - rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje Zahájení: 06/2006 Ukončení: 12/2008 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 47 279 000 EUR / 37 350 410 EUR Kontaktní osoba: Jan Cabal, ředitel a.s. Popis a technické parametry projektu: Projekt „Břeclavsko - rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje“ řeší rekonstrukci a výstavbu stokových sítí a ČOV v 9 aglomeracích okresu Břeclav (Břeclav, Mikulov, Hustopeče, Velké Pavlovice, Valtice, Podivín, Kobylí, Lednice a Pohořelice) a rekonstrukci ÚV Lednice včetně dopravy pitné vody do JZ části okresu Břeclav (propojení skupinových vodovodů). Hlavní monitorovací indikátory: Fyzický indikátor Měrná jednotka Kanalizace - nové stoky (včetně odbočení) m Kanalizace - rekonstruované stoky (včetně dobočení) m Kanalizace - čerpací stanice ks Kanalizace - dešťová zdrž ks ČOV - mechanické předčištění (dešťová zdrž,ČS) ks ČOV - biologické čištění ks ČOV - kalové hospodářství, hygienizace kalů ks ČOV - elektrotechnologie ks ČOV - ASŘ, MaR ks ČOV - obslužné objekty, ostatní ks

Množství 24 545 18 048 16 1 7 7 9 6 6 7

73


Vodovod - výtlak Vodovod - ČS Úpravna vody - část strojně technologická Úpravna vody - část elektrotechnická Úpravna vody - část stavební

m ks ks ks ks

10 850 2 1 1 1

Přínosy: Zajištění jakosti a množství odváděných odpadních vod od znečišťovatelů a čištěných na čistírnách odpadních vod tak, aby v cílovém roce dle harmonogramu Projektu byly splněny legislativní požadavky právních předpisů České republiky a Směrnice Rady č. 91/271/EEC o zacházení s městskými odpadními vodami ve znění pozdějších předpisů a aby kalová koncovka ČOV odpovídala Směrnici Rady č. 86/278/EEC o podpoře využívání čistírenských kalů. Zajištění jakosti a množství pitné vody pro obyvatelstvo tak, aby v cílovém roce dle harmonogramu Projektu byly v řešeném území splněny legislativní požadavky právních předpisů České republiky a Směrnice Rady č. 80/788/EEC Pitná voda a Směrnice Rady č. 98/83/EEC o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

ČOV Břeclav

74

2004/CZ/16/C/PE/017 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc - II. etapa Zahájení: Červen 2006 Ukončení: Červen 2009 Celkové náklady / z toho podpora z FS: 34 842 tis. EUR / 25 086 tis. EUR

Kontaktní osoba: Alena Neumanová [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje řešení problematiky likvidace odpadních vod města Olomouce a jeho městských částí. Veškeré odpadní vody budou svedeny do existující centrální čistírny odpadních vod Olomouc. Samotný projekt je složen z následujících dílčích částí : 01 Odkanalizování části povodí sběrače E 02 Kanalizace městské části Olomouc - Chomoutov 03 Odkanalizování povodí sběrače B XIX 04 Kanalizace městské části Olomouc - Topolany 05 Kanalizace městské části Olomouc - Nedvězí 06 Odkanalizování Dolní Novosadské 07 Odkanalizování povodí sběračů G a F 08 Prodloužení sběrače A II 09 Rekonstrukce a dobudování sběrače H Přínosy: Realizací Projektu dojde k výraznému snížení znečištění v řece Moravě a jejich přítoků, dojde k eliminaci znečištění podzemních vod v řešených územích a dojde ke zkvalitnění životního prostředí v dané lokalitě.

75


76

77

IV.

Projekty Fondu soudržnosti Sektor doprava

Sektor doprava

80

Při výběru následujících projektů se zohledňovaly v souladu se strategií životního prostředí následující priority: priority stanovené v Rozhodnutích o rozvoji sítě TEN-T investice podél 10 Panevropských dopravních koridorů, podpora železniční a kombinované dopravy, rozvoj multimodálních (smíšených) platforem, zlepšování systémů řízení dopravy.

81

Sektor doprava silnice

2000/CZ/16/P/PT/001 Rychlostní silnice R48 Bělotín - obchvat Zahájení: leden 2004 Ukončení: srpen 2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA/FS: smluvní cena stavby: 1 046 037 116,- Kč bez DPH smluvní cena inženýr: 22 437 080,- Kč podpora ISPA/FS: 17 117 121,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Petr Baroš Popis a technické parametry projektu: Cílem projektu je výstavba Rychlostní silnice R48 o délce 2,1 km, v kategorii R 22,5/100. Jedná se o dvoupruhovou vozovkou se dvěma jízdními pásy, která má umožnit tranzitní dopravu po obchvatu obce Bělotína. Navržená silnice bude vedena částečně po vysokém násypu a částečně po 580 m dlouhém viaduktu přes zemědělskou půdu, jezero a přes dvoukolejnou železniční trať. Projekt také tvoří 2 hlavní křižovatky, několik nových připojovacích silnic, tři mostní objekty a úpravy přilehlých silnic. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a chodců převedením tranzitní dopravy mimo centrum obec Bělotín a tím snížení množství dopravních zácep. Projekt významným způsobem přispěje k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele těchto obcí (hluk emise, vibrace). Obchvat rovněž umožní zvýšení přepravní rychlosti a zkrácení cestovní doby v této lokalitě.

82

Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat



83





84

2000/CZ/16/P/PT/003 Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek-Místek - Dobrá Zahájení: červen 2002 Ukončení: říjen 2004 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA/FS: cena realizované stavby: 1 158 542 258,- Kč bez DPH smluvní cena inženýr: 24 319 100,- Kč podpora ISPA/FS: 20 391 677,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Alena Morysová Popis a technické parametry projektu: Cílem projektu je výstavba Rychlostní silnice R 48 úsek Frýdek-Místek - Dobrá v délce 5,623 km, v kategorii R 22,5/100. Dílo zahrnuje výstavbu nové silnice kategorie R 22,5/100. Součástí díla jsou rovněž 2 křižovatky, 13 přeložek silnic a místních silnic, 11 mostních objektů, most pro pěší a podchod pro pěší a několik přeložek inženýrských sítí. Dílo vyžaduje demolici 20 objektů a výstavbu 10 částí protihlukových bariér. Dílo bude uvedeno do provozu jako celek. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a chodců převedením tranzitní dopravy mimo obce Frýdek-Místek a Dobrá a tím snížení množství dopravních zácep. Projekt významným způsobem přispěje k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele těchto obcí (hluk, emise, vibrace). Projekt rovněž umožní zvýšení přepravní rychlosti a zkrácení cestovní doby v této lokalitě.

85


Rychlostní silnice R48 Frýdek Místek - Dobrá



86



87


2001/CZ/16/P/PT/009 Dálnice D8: Praha - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice - státní hranice Zahájení: duben 2004 Ukončení: prosinec 2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA/FS: smluvní cena práce: 1 066 998 964,- Kč bez DPH podpora ISPA/FS: 43 443 000,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Alois Lichnovský Popis a technické parametry projektu: Stavba sestává z mostu přes tratě ČD v Trmicích umístěného na začátku úseku 0807/I, který tvoří zdvojená 1 063 m dlouhá spřažená konstrukce vícepólového viaduktu a ze souvisejících prácí, včetně krátkého úseku stabilizovaného násypu a přeložek různých veřejných a drážních inženýrských sítí a odvodnění. Přínosy: Úsek 0807 je posledním úsekem dálnice D8 směřující k novému hraničnímu přechodu, kde se napojí na hraniční úsek dálnice A17 budované na německé straně. Výstavba hraničních úseků obou dálnic je předmětem mezistátní smlouvy mezi ČR a SRN. Dálnice leží ve IV. koridoru Trans-evropské dopravní sítě (TEN-T/IV) a je součástí sítě TINA. Přínosem je zejména zkvalitnění mezinárodní dopravy mezi Německem a Českou republikou a tranzitní dopravy do a z Německa a států na jihu a jihovýchodě Evropy.

88

Most přes tratě ČD v Trmicích

Most přes tratě ČD v Trmicích

89


2001/CZ/16/P/PT/009 Dálnice D8: Praha - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část F: Tunel Libouchec Zahájení: červen 2004 Ukončení: únor 2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA/FS: smluvní cena práce: 1 039 099 499,- Kč bez DPH podpora ISPA/FS: 40 272 000,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Alois Lichnovský Popis a technické parametry projektu: Stavba sestává z dálnice délky 1 435 m, jejíž hlavní součástí je ražený tunel o dvou troubách délky 535 m (levá trouba) a 454 m (pravá trouba) a příslušné větrání, osvětlení a spojové zařízení. Stavba také zahrnuje zemní práce na příjezdu k portálům, vybavení tunelu, šestipólový zdvojený monolitický železobetonový most Panenská a protihlukové stěny. Přínosy: Úsek 0807 je posledním úsekem dálnice D8 směřující k novému hraničnímu přechodu, kde se napojí na hraniční úsek dálnice A17 budované na německé straně. Výstavba hraničních úseků obou dálnic je předmětem mezistátní smlouvy mezi ČR a SRN. Dálnice leží ve IV. koridoru Trans-evropské dopravní sítě (TEN-T/IV) a je součástí sítě TINA. Přínosem je zejména zkvalitnění mezinárodní dopravy mezi Německem a Českou republikou a tranzitní dopravy do a z Německa a států na jihu a jihovýchodě Evropy.

90

0807/II - F: tunel Libouchec - jižní portál

0807/II - F: tunel Libouchec - most přes Jílovský potok

91


2001/CZ/16/P/PT/009 Dálnice D8: Praha - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část E: Most Knínice Zahájení: květen 2004 Ukončení: prosinec 2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA/FS: smluvní cena práce: 804 202 951,- Kč bez DPH podpora ISPA/FS: 38 638 000,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Alois Lichnovský Popis a technické parametry projektu: Stavba, umístěná na začátku úseku 0807/II, sestává z dálnice délky 1 745 m, jejíž hlavní součástí je zdvojená konstrukce monolitického částečně předepnutého železobetonového mostu délky přibližně 1 050 m s 24 (vlevo)/ a 25 (vpravo) poli a z příjezdových násypů, protihlukové stěny a přeložek silnic a inženýrských sítí. Přínosy: Úsek 0807 je posledním úsekem dálnice D8 směřující k novému hraničnímu přechodu, kde se napojí na hraniční úsek dálnice A17 budované na německé straně. Výstavba hraničních úseků obou dálnic je předmětem mezistátní smlouvy mezi ČR a SRN. Dálnice leží ve IV. koridoru Trans-evropské dopravní sítě (TEN-T/IV) a je součástí sítě TINA. Přínosem je zejména zkvalitnění mezinárodní dopravy mezi Německem a Českou republikou a tranzitní dopravy do a z Německa a států na jihu a jihovýchodě Evropy.

92

0807/II - E: most Knínice

93


2001/CZ/16/P/PT/012 Rychlostní silnice R48 Dobrá-Tošanovice- Žukov, Etapa 1 Dobrá - Tošanovice Zahájení: březen 2004 Ukončení: leden 2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA/FS: smluvní cena stavby: 1 121 992 809,50 Kč bez DPH smluvní cena inženýr: 19 963 070,- Kč podpora ISPA/FS: 19 797 676,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Alena Morysová Popis a technické parametry projektu: Cílem projektu je výstavba Rychlostní silnice R48 o délce 6,880 km v kategorii R 22,5/100. Navržení trasy vyvolalo nutnost vybudování 12 mostních objektů na silnici a 6 na objektech křižujících hlavní trasu. Součástí projektu je i 1 mimoúrovňová křižovatka. Na základě posouzení hlukové studie bylo navrženo vybudovat protihlukové stěny v celkovém rozsahu 9 500 m2. Bude provedena demolice 6 objektů. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a eliminace negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele obcí Dobrá a Tošanovice. Silnice bude umístěna mimo obydlená území a bude využívat společný dopravní koridor s Českými drahami. Projekt rovněž umožní lepší napojení ve směru na Slovensko.

94

Pata z lomovýho kamene s odvodněním km 20,740 - 20,900

Výkop zářezu km 18,400 - 18,660

95


2004/CZ/16/C/PT/001 Rychlostní silnice R48 Dobrá-Tošanovice- Žukov, Etapa 2 Tošanovice - Žukov Zahájení: prosinec 2004 Ukončení: prosinec 2007 Celkové náklady / z toho podpora z FS: smluvní cena vč. 10% rezervy, bez DPH: 1 452 425 581,- Kč podpora FS: 37 062 160,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Alena Morysová Popis a technické parametry projektu: Cílem projektu je výstavba úseku silnice I/48 Tošanovice - Žukov, jejíž součástí je zejména vybudování mostů, silnic, místních a obslužných komunikací, zárubních zdí, inženýrských sítí a geometrické plány. Silnice s cementobetonovým krytem je kategorie R 22,5/100 v celkové délce 7,850 km. Stěžejním objektem stavby je výstavba silničního mostu - estakády o 13 polích přes údolí řeky Stonávky v celkové délce 727,75. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zvýšení dopravní kapacity, průjezdnosti těžké dopravy mezi Polskem, Českou republikou a Rakouskem a zlepšení bezpečnosti. Projekt rovněž umožní lepší napojení ve směru na Slovensko.

96

SO2204 most v km 17,123 – znovuprovedení výztuže a bednění po povodni

SO 2201 most v km 14,338– bednění a armování prvního dilatačního celku

Stará meliorace v km 20,450

97


SO 2201 most v km 14,338 – provedení základů

Rychlostní silnice R48 Dobrá - Tošanovice - Žukov

98

2004/CZ/16/C/PT/004 Dálnice D1 - úsek 0134.3 Kroměříž východ - Kroměříž západ Zahájení: únor 2005 Ukončení: září 2008 Celkové náklady / z toho podpora z FS: smluvní cena vč. 10% rezervy, bez DPH: 875 521 926,- Kč podpora FS: 39 107 320,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Josef Černý Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje výstavbu Dálnice D 1 v úseku km 61,000-64,000 a tvoří obchvat města Kroměříže. Celková délka řešeného úseku je 3,000 km. Povrch komunikací je navržen živičný. Úsek dálnice má 7 mostů délky od 29 m do 130 m. Konstrukce mostů je jak z předpjatého betonu tak i z prefabrikátů. Mostní pilíře jsou založeny na pilotech. V místech vysokých násypů je stabilizace zajištěna přitěžovacími lavicemi a opěrnými zdmi. Pro ochranu před hlukem jsou osazeny protihlukové stěny. Stavba obsahuje 80 objektů. Přínosy: Trasa je součástí budované sítě dálnic a rychlostních silnic České republiky, která tvoří základní dopravní kostru čtyřpruhových komunikací. Hlavním účelem a cílem stavby 0134.3 je vymístit těžkou tranzitní dopravu z centra města Kroměříže a vytvořit kapacitní komunikaci, která umožní jak zvýšení rychlosti, tak zajištění větší bezpečnosti provozu a zlepšení životního prostředí v jejím okolí. Po katastrofických povodních v roce 1997 bylo rozhodnuto, že dálniční těleso v okolí města Kroměříže musí plnit také funkci protipovodňové ochranné hráze. Na základě tohoto požadavku bylo provedeno hydrotechnické posouzení stavby, jehož výstupem bylo stanovení výšky hladiny v inundaci, počet a uspořádání inundačních mostů a propustků v dotčeném území. Tyto požadavky byly promítnuty do projektu stavby.

99


Dálnice D1 – Kroměříž východ – Kroměříž západ

Dálnice D1 – Kroměříž východ – Kroměříž západ

100

2004/CZ/16/C/PT/005 Rychlostní komunikace R1 - Silniční okruh kolem Prahy, úsek 514 Lahovice - Slivenec Zahájení: předpoklad první čtvrtletí 2006 Ukončení: předpoklad prosinec 2009 Celkové náklady / z toho podpora z FS: předpoklad nákladů z Rozhodnutí EK: 346 626 000 EUR podpora FS: 103 233 300 EUR Kontaktní osoba: Ing.Alois Lichnovský Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje výstavbu silnice se čtyřmi dopravními pruhy a 4.0 m širokým středním dělícím pásem v kategorii R 27,5/100. Vozovka v netuhé úpravě je navržena v tloušťce 650 mm s obrusnou vrstvou z asfaltového betonu. Součástí stavby je komplikovaná mimoúrovňová křižovatka Strakonická, navržená na mostních objektech a zemních rampách a dlouhý viadukt přes údolí Berounky vedoucí k jižnímu portálu tunelu. Tunel bude budován dvěma metodami - ražením ve střední části a v otevřeném výkopu v částech přilehlých k portálům. Od severního portálu tunelu je trasa vedena přes Lochkovské údolí po ocelovém mostě typu sdruženého vzpěradlového rámu o pěti polích délky s celkovou délkou přemostění cca 460,0 m. Výška nosné konstrukce nade dnem údolí je cca 65,0 m. Přínosy: Silniční okruh Prahy je součástí budované dálniční sítě schválené usnesením vlády a poskytne kvalitní propojení mezi českými dálnicemi a rychlostními komunikacemi přicházejícími do hlavního města Prahy z různých směrů, zejména dálnice D1 (Praha - Brno), plánované dálnice D3 (Praha - Linec), Rychlostní silnice R4 (Praha - Písek), dálnice D5 (Praha - Norimberk), Rychlostní silnice R6 a R7, dálnice D8 (Praha Drážďany), Rychlostní silnice R10 (Praha - Liberec) a dálnice D11 (Praha - Varšava).

101


Silniční okruh Prahy je rovněž jednou z částí 4. multi-modálního koridoru TEN a součástí TEM (spojující D5 Norimberk - Praha, D8 Drážďany - Praha a D1 Praha - Brno - Bratislava - Vídeň - Budapešť).

Silniční okruh prahy

Silniční okruh prahy

102

103

Sektor doprava železnice

2000/CZ/16/P/PT/002 Optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí - Česká Třebová Zahájení: 17.6.2002 Ukončení: 17.2.2002 Celkové náklady stavby / z toho podpora z FS: 29 922 600 EUR /1 0 336 779 EUR Kontaktní osoba: Mgr., Bc. Alois Slavíček Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Ústí nad Orlicí - Česká Třebová je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav- Brno - Česká Třebová Praha Děčín - hranice (stavební délka koridoru 454 km), kromě toho bude tvořit po našem vstupu do EU nedílnou součást páteřních tratí Trans-evropské železniční sítě. Traťový úsek Ústí nad Orlicí - Česká Třebová v délce 6,3 km prošel optimalizací, která sledovala zejména následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery) zvýšení zatížitelnosti pro přechodnost vozidel traťové třídy D4 UIC třídy pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti úpravy a rekonstrukce železničního spodku nový typ železničního svršku (UIC 60) rekonstrukce 7-mi železničních mostů (redukce dvou úrovňových přejezdů), postavení dvou nových železničních mostů - železniční estakády v délce 417 m a podchodu pro cestující silniční nadjezd 2 propustky rekonstrukce staniční budovy v souvislosti s instalací moderní technologií modernizace zabezpečovacího zařízení

104

rekonstrukce trakčního vedení 14,9km instalace 14 výhybek včetně elektrického ohřevu digitalizace, kabelizace modernizace nástupišť protihluková opatření: protihlukové stěny 2,7 km a 130 individuální protihluková opatření Stavba byla dokončena zhotovitelem o jeden měsíc dříve než bylo stanoveno ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťuje investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tratový úsek Ústí nad Orlicí - Česká Třebová je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru (I.TŽK) Rakouská hranice - Břeclav- Brno - Česká Třebová - Praha Děčín - hranice, který tvoří hlavní větev IV. trans-evropského koridoru na území České republiky. Cílem tohoto projektu (I.TŽK) je zrychlit dopravu na tomto koridoru, tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Děčínem a Břeclavi ve výši 2h 24 min ze současného času 6 h 25 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové dopravy na železniční dopravu. I.Transitní železniční koridor také zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálně - hospodářské úrovně jednotlivých regionů.

105


Železniční most

106

2000/CZ/16/P/PT/006 Modernizace traťového úseku Záboří - Přelouč Zahájení: 20.12.2002 Ukončení: 20.10.2004 Celkové náklady stavby / z toho podpora z FS: 65 917 517 EUR / 27 346 867 EUR Kontaktní osoba: Mgr., Bc. Alois Slavíček Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Záboří - Přelouč je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav- Brno - Česká Třebová - Praha Děčín - hranice (stavební délka koridoru 454 km), kromě toho bude tvořit po našem vstupu do EU nedílnou součást páteřních tratí Trans-evropské železniční sítě. Traťový úsek Záboří - Přelouč v délce 18,2 km prošel modernizací, která sledovala následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery a vozů TIR v systému Ro-La) zvýšení třídy zatížení prostorové UIC D4 pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti úpravy a rekonstrukce železničního spodku nový typ železničního svršku (UIC 60) rekonstrukce 11 železničních mostů, postavení 2 nových železničních mostů a jednoho silničního nadjezdu rekonstrukce staničních budovy v souvislosti s instalací moderní technologií nová výpravní a provozní budova rekonstrukce zabezpečovacího zařízení rekonstrukce trakčního vedení instalace 14 nových výhybek digitalizace, kabelizace modernizace nástupišť protihluková opatření: 9,6 km protihlukových stěn; individuální protihluková opatření

107


Stavba probíhá dle harmonogramu a bude dokončena zhotovitelem v termínu, který je stanoven ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťuje investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tratový úsek Záboří- Přelouč je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav- Brno - Česká Třebová - Praha - Děčín - hranice, který tvoří hlavní větev IV. trans-evropského koridoru na území České republiky. Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na tomto koridoru tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Děčínem a Břeclaví a k úspoře času ve výši 2h 24 min ze současného času 6 h 25 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové dopravy na železniční dopravu. I.Transitní železniční koridor také zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálně - hospodářské úrovně jednotlivých regionů.

Žst. Řečany nad Labem

108

2002/CZ/16/P/PT/013 Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě - Krasíkov Zahájení: 25.3.2004 Ukončení: 25.1.2007 Celkové náklady stavby / z toho podpora z FS: 113 540 398 EUR / 72 779 814 EUR Kontaktní osoba: Mgr., Bc. Alois Slavíček Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Zábřeh na Moravě - Krasíkov je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov - Česká Třebová) II.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav - Otrokovice - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - Polská hranice (stavební délka koridoru 215 km + odbočná větev 100 km) a projektu modernizace III. TŽK (NSR hranice - Cheb - Plzeň - Praha - Přerov - Ostrava - Karviná - Mosty u Jablunkova - SR), kromě toho bude tvořit tato odbočná větev po našem vstupu do EU nedílnou součást Trans-evropské železniční sítě. Traťový úsek v délce 15,6 km projde optimalizací, která sleduje následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery a vozů TIR v systému Ro-La) zvýšení třídy zatížení prostorové UIC D4 pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti úpravy a rekonstrukce železničního spodku nový typ železničního svršku (UIC 60) rekonstrukce 19 železničních mostů, postavení 8 nových železničních mostů, a rekonstrukce 1 silničního nadjezdu přestavba a rekonstrukce 3 propustků stavbu 3 tunelů podchod pro cestující rekonstrukce staniční budovy v souvislosti s instalací moderní technologií

109


modernizace zabezpečovacího zařízení rekonstrukce trakčního vedení 41,4 km 34 nových výhybek a 20 výhybek z užitého materiálu digitalizace, kabelizace modernizace nástupišť protihlukové stěny v délce 2,7 km a individuální protihluková opatření na 39 objektech Stavba probíhá dle harmonogramu a bude dokončena zhotovitelem v termínu, který je stanoven ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťuje investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tratový úsek Zábřeh na Moravě -Krasíkov je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov - Česká Třebová) II.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav - Otrokovice - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - Polská hranice. Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na odbočné větvi koridoru tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Přerovem a Českou Třebovou a časové úspoře 17 min ze současného cestovního času 1 h 23 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové dopravy na železniční dopravu. Odbočná větev zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálně - hospodářské úrovně jednotlivých regiónů.

110

Žst.Zábřeh na Moravě

111


2002/CZ/16/P/PT/015 Evropský vlakový zabezpečovací systém - Pilotní projekt Poříčany - Kolín Zahájení: 14.4.2005 Ukončení: 31.10.2008 Celkové náklady projektu / z toho podpora z FS: 9 722 757 EUR / 7 350 000 EUR Kontaktní osoba: Mgr., Bc. Alois Slavíček Popis a technické parametry projektu: Systém jednotného evropského vlakového zabezpečovacího zařízení - ERTMS/ETCS (European Rail Traffic Management Systém - Evropský systém řízení železničního provozu / European Train Control System - Evropsky vlakový zabezpečovací systém) je složitý elektronický systém, konstruovaný na bázi počítačové techniky a dosud nebyl na železní síti České republiky použit. Zajišťuje, že vlak jedoucí po trati nepřekročí podmínky zajištěné pro jeho jízdu. Jedná se o podmínky dané stavebním stavem trati, o podmínky zajištěné zabezpečovacím zařízením, ale i o podmínky dané vlastnostmi samotného vlaku. Podstatnou vlastností tohoto systému je schopnost jeho spolupráce s nejrůznějšími druhy stávajících železničních zabezpečovacích zařízení a jednotné vyjádření podmínek jízdy pro strojvedoucího. Právě tato vlastnost zajišťuje interoperabilitu železničního systému. Princip funkce systému ETCS lze stručně popsat takto: stávající zabezpečovací zařízení komunikuje prostřednictvím systému dálkového ovládání zabezpečovacích zařízení - CTC (Centralised Trafic Control) s radioblokovou centrálou RBC (Radio Block Centre), která pomocí informací získaných ze zabezpečovacího zařízení vydává pokyny pro jízdu vlaku; RBC komunikuje s mobilní částí systému ETCS umístěné na hnacím vozidle vlaku prostřednictvím GSM-R (digitální rádiový systém určený pro železnici); mobilní část systému ETCS na základě pokynů předávaných RBC a upřesnění své

112

polohy na trati pomocí balíz informuje jednotným způsobem strojvedoucího o podmínkách další jízdy vlaku a dohlíží na dodržování těchto podmínek, v případě jejich porušení intervenuje po varovném signálu přímo např. aktivací nouzové brzdy Pilotní projekt ETCS bude obsahovat činnosti spojené zejména s implementací systému do národních podmínek železnice v ČR, projektovými pracemi a instalací následujících součástí projektu: dálkové ovládání zabezpečovacích zařízení (CTC) - je počítačová nadstavba existujících zabezpečovacích zařízení, která umožňuje ovládat více stanic určitého traťového úseku z jednoho místa a proto také v tomto místě poskytuje všechny potřebné informace o stavu ovládaných zařízení RBC - radiobloková centrála je vlastně řídící centrálou systému ETCS pro daný traťový úsek, jedná se opět o počítačové zařízení, konstruované na bázi zabezpečovacích zařízení; mobilní část ETCS je počítačové zařízení konstrukčně uzpůsobené funkci na hnacím vozidle, je napájeno z palubní sítě hnacího vozidla, se strojvedoucím komunikuje pomocí jednotného obslužného pracoviště tohoto systému; balíza je informační bod na trati, který slouží k upřesnění polohy hnacího vozidla na trati a přenosu omezeného množství informací na hnací vozidlo. Realizace projektu probíhá dle harmonogramu a bude dokončena zhotovitelem v termínu, který je stanoven ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťuje investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tento projekt přispívá k vyšší konkurenceschopnosti naší železniční sítě a samozřejmě k vyšší bezpečnosti železniční dopravy hlavně ve snížení rizika vyplývajícího ze selhání lidského faktoru.

113


2004/CZ/16/C/PT/002 Modernizace traťového úseku Červenka - Zábřeh na Moravě Zahájení: 3.8.2005 Ukončení: 31.10.2008 Celkové náklady stavby / z toho podpora z FS: 136 569 184 EUR / 100 148 250 EUR Kontaktní osoba: Mgr., Bc. Alois Slavíček Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Červenka - Zábřeh na Moravě je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov - Česká Třebová) II.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav - Otrokovice - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - Polská hranice (stavební délka koridoru 215 km + odbočná větev 100 km) a projektu modernizace III. TŽK (NSR hranice - Cheb - Plzeň - Praha - Přerov - Ostrava - Karviná - Mosty u Jablunkova - SR), kromě toho bude tvořit tato odbočná větev po našem vstupu do EU nedílnou součást Trans-evropské železniční sítě. Traťový úsek v délce 24 km projde optimalizací, která sleduje následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery a vozů TIR v systému Ro-La) zvýšení třídy zatížení prostorové UIC D4 pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti úpravy a rekonstrukce železničního spodku nový typ železničního svršku (UIC 60) rekonstrukce 19 železničních mostů rekonstrukce 5 propustků vybudování 5 nových silniční nadjezdů rekonstrukce staniční budovy v souvislosti s instalací moderní technologií modernizace zabezpečovacího zařízení rekonstrukce trakčního vedení 76 km

114

68 nových výhybek digitalizace, kabelizace modernizace nástupišť nové 4 podchody pro cestující protihlukové stěny v délce 4 km a individuální protihluková opatření na 38 objektech Stavba probíhá dle harmonogramu a bude dokončena zhotovitelem v termínu, který je stanoven ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťuje investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tratový úsek Červenka - Zábřeh na Moravě je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov - Česká Třebová) II.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice - Břeclav - Otrokovice - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - Polská hranice a projektu modernizace III. TŽK (NSR hranice - Cheb - Plzeň - Praha - Přerov - Ostrava - Karviná - Mosty u Jablunkova - SR). Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na odbočné větvi koridoru tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Přerovem a Českou Třebovou a časové úspoře 17 min ze současného cestovního času 1 h 23 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové dopravy na železniční dopravu. Odbočná větev zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálně - hospodářské úrovně jednotlivých regiónů.

115


Montáž trakčního vedení v žst. Mohelnice

116

117

V.

Povodně

Povodně

Souhrnná informace k povodňovým projektům za sektor dopravy 1. Soulad realizovaného opatření s rozhodnutím o udělení grantu (Finančním memorandem) Jednotlivé silniční povodňové projekty byly realizovány v souladu se seznamem stanoveným ve FM, viz příloha 1 (List of projects prepared for possible financing from ISPA). Realizované silniční projekty s hlediska zjištěného rozsahu a druhu poškození a následného rozsahu a druhu provedených prací odpovídají charakteristikám uvedeným v jednotlivých short-listech ve FM za přílohou III.6 – ISPA Czech Floods Damage Repairs / Summary sheet. Zařazení jednotlivých projektů do programu bylo potvrzeno experty provádějícími Technickou asistenci (supervizi) programu, realizace staveb byla průběžně monitorována nezávislou supervizí, zástupci IA a Delegace EK. Všechny silniční povodňové projekty měly charakter oprav různého rozsahu, byly zaměřené na uvedení poškozených silnic, mostů a dalších souvisejících objektů do původního stavu. V některých případech šlo o úplnou obnovu povodní zcela zničených, případně těžce poškozených objektů (opěrných zdí, mostů). S ohledem na charakter prací (odstraňování havarijních stavů) nebylo nutné provádět EIA. Výběrová řízení na dodavatele silničních staveb provedlo ŘSD ČR v souladu s přílohou III.1a FM – Procurement procedures. Z hlediska provedených výběrových řízení byly projekty rozděleny do dvou kategorií: Krátkodobé opravy (podpis smlouvy před 01/11/02 a v případech, kde práce musí být ukončeny před koncem roku 2002) – 2 projekty. Střednědobé opravy a rekonstrukce (podpis smlouvy před 01/04/03) – 9 projektů. Výběrová řízení proběhla formou výzvy 3 – 5 zájemcům s následným smluvním vyjednáváním s vítězným uchazečem. Smluvní jednání proběhla za účasti pozorovatele Delegace EK. Smlouvy o dílo na realizaci jednotlivých projektů byly Delegací EK následně endorsovány.

120

2. Údaje o budoucím provozování realizovaných opatření Účel programu, tj. obnova povodněmi poškozené silniční infrastruktury, byl splněn. Poškozené úseky byly uvedeny do původního stavu a následně byly uvedeny i do provozu. 3. Informace o publicitě projektů Pravidla týkající se zajištění náležité publicity realizovaných projektů uvedená v příloze III.6 byla dodržena. Popis provedených opatření včetně fotodokumentace je v příloze zpráv k jednotlivým projektům. 4. Ukončení projektu v dubnu 2004, kdy Národní fond odeslal do Bruselu konečnou žádost o platbu. Z celkového objemu podpory z EU 30 000 000 EUR se využilo 29 999 999,93 EUR.

121

Povodně

Souhrnná informace k povodňovým projektům za sektor životního prostředí ÚVOD Cílem opatření v oblasti životního prostředí byla obnova povodněmi poškozené infrastruktury. Šlo o rekonstrukce čistíren odpadních vod, kanalizačních a vodovodních sítí a o obnovu monitorovacích stanic. Celkem bylo zrealizováno 13 „povodňových“ projektů v nejvíce postižených oblastech jižních, západních a středních Čech a v hlavním městě Praze. Evropská komise (EK) v rámci nástroje ISPA přispěla na každý z těchto projektů dotací ve výši 85 % z celkových nákladů. Téměř celý příspěvek EK ve výši 15 milionů EUR, kterou měl sektor životního prostředí k dispozici, byl vyčerpán.

II. CHARAKTERISTIKA SOUBORU PROJEKTŮ 1. Soulad realizovaného opatření s rozhodnutím o udělení grantu (Finančním memorandem) Všechny realizované projekty byly uvedeny ve zkrácenému seznamu projektů tzv. „short-listu“, který byl jako příloha připojen k Finančnímu memorandu. Tento zkrácený seznam byl vytvořen na základě posouzení původního seznamu projektů firmou najatou EK pro technickou asistenci. Původní seznam (tzv. „long-list“) byl součástí žádosti o grant ISPA, zaslané v říjnu roku 2003 Evropské komisi. Rámcová pravidla pro postupy při implementaci těchto projektů byla stanovena v příloze III.1a Finančního memoranda. Bylo určeno, že výchozím dokumentem bude „Practical Guide to Phare, ISPA & Sapard Contract Procedures“ z roku 2000 a jeho ustanovení týkající se „Smluvních procedur“ tzv. „Negotiated Procedures“. Tyto procedury byly dále podrobněji popsány v rámci čtyř kategorií projektů. Každá z těchto kategorií měla vymezeny specifické postupy a podmínky pro výběr dodavatele/zhotovitele:

122

Kategorie 1 Projekty na okamžité opravy uskutečněné před podpisem Finančního memoranda – do této kategorie nespadal žádný z realizovaných projektů. Kategorie 2 Projekty, kde uzavření smlouvy s dodavatelem bylo časově omezeno do termínu 1/11/2002 a dokončení dodávky/prací do konce roku 2002; zadavatel (konečný příjemce) mohl oslovit jednoho nebo více uchazečů a zahájit s ním/nimi smluvní jednání za účasti zástupce Delegace Evropské komise (DEK); schválení zprávy ze smluvního jednání a smlouvy s dodavatelem delegací EK bylo podmínkou; – do této kategorie připadl projekt č.10a „Český hydrometeorologický ústav – náhrada poškozených přístrojů“. Kategorie 3 Projekty, kde uzavření smlouvy s vítězným uchazečem bylo časově omezeno termínem 1/4/2003; konečný příjemce projektu mohl zaslat třem až pěti jím vybraným uchazečům zjednodušenou tendrovou dokumentaci, která byla předtím odsouhlasena DEK; podmínkou byla účast zástupce DEK při výběrovém řízení a schválení hodnotící zprávy z výběrového řízení a smlouvy z vítězným uchazečem DEK; – do této kategorie bylo zařazeno všech zbývajících dvanáct projektů. Kategorie 4 Projekty nezařazené do zkráceného seznamu, nebo nesplňující podmínky stanovené pro kategorie 2 a 3; pro výběr dodavatele/zhotovitele byl postup stanoven v rámci standardních procedur PRAG; – žádný z realizovaných projektů do této kategorie nebyl zařazen. Stavební práce na všech projektech byly ukončeny v termínu do 31. prosince 2003. Z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), žádný z realizovaných projektů nebyl předmětem zjišťovacího řízení. Šlo pouze o opravy stávajícího zařízení.

123

Povodně

Základní principy evropských směrnic byly splněny u všech realizovaných projektů. Nově dodané technologie a stavební prvky byly na úrovni odpovídající platným normám a předpisům právě tak, jako kvalita provedených stavebních prací. Realizace souboru projektů byla plně v souladu s politikou ochrany životního prostředí ČR.

2. Provozování zrekonstruovaných objektů a zařízení Objekty a zařízení, které byly zařazeny do souboru projektů v průběhu rekonstrukcí ani po jejich ukončení nezměnily své majitele ani provozovatele. Také charakter provozování rekonstruovaných zařízení a objektů zůstal stejný, jako tomu bylo před povodněmi 08/2002.

3. Publicita o souboru projektů Požadavky na publicitu souboru projektů vycházely z Finančního memoranda a dále z dokumentu Visual Identity Guidelines. Plnění těchto požadavků bylo zajištěno umístěním informačních tabulí (billboardů) na všech realizovaných stavbách po dobu trvání stavebních prací. Po skončení rekonstrukcí byly na objektech odhaleny pamětní desky s emblémem EU. Informace o rekonstruovaných objektech a zařízeních byly také systematicky zveřejňovány v různých mediích. Fotodokumentace je součástí příloh.

124

Seznam jednotlivých projektů (silnice): Projekt č. 1a – Oprava silnice I/9 Větrušice Projekt č. 2 – Most ev. č.4-037 na silnici I/4 Mirotice Projekt č. 3 – Oprava silnice I/20 Lnáře Projekt č. 4 – Most ev. č. D8 – 018 na dálnici D8 v km 15,6 Projekt č. 5 – Most ev. č. 39-010 na silnici I/39 Český Krumlov Projekt č. 6 – Silnice I/8 Dubí – Cínovec Projekt č. 7 – Silnice I/62 Děčín – Hřensko Projekt č. 8 – Silnice I/14 Horní Sytová Projekt č. 9 – Most ev. č.20-073 na silnici I/20 Myšenec Projekt č. 10 – Most ev. č.24-020 na silnici I/24 Tušť Projekt č. 1b – Inundační mosty ev. č.9-008 až 013 na silnici I/9

125

126 42 347 152 16 042 582

STRABAG, a.s.

Stavby silnic a železnic Praha, a.s.

INTEGRA Liberec, a.s.

I/8 Dubí – Cínovec

I/62 Děčín – Hřensko

I/14 Horní Sytová

15 786 823

21 764 927

9 621 623

285 711 249 227 265 000

18 572 733

25 605 796

29 660 217

13 636 195

35 995 079

29 574 443

11 750 567

62 099 776

11 606 240

3 953 019

11 476 309

Příspěvek ISPA v Kč

85 %

85 %

32 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

227 112 783

15 786 823

21 764 927

9 621 623

13 636 195

35 995 079

29 574 443

11 750 567

62 099 776

11 606 240

3 953 018

11 324 093

85 %

85 %

32,44 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

83,87 %

5 152 752 92 140 720

58 419 388

4 899 687

20 372 702

3 606 668

10 081 115

8 698 095

3 407 380

29 816 658

3 409 702

697 593

1 998 369

2 785 910

3 840 869

20 038 594

2 406 387

6 352 073

5 219 019

2 073 629

10 958 784

2 048 160

697 593

1 998 369

17. 12. 2002

11. 3. 2003

11. 3. 2003

11. 3. 2003

31. 12. 2002

31. 12. 2002

30. 9. 2002

14. 10. 2002

26. 9. 2002

26. 9. 2002

31. 10. 2002

Podíl ISPA – proplaceno Podíl Spolufinancování Spolufinancování Podpis smlouvy spolufinancování v Kč včetně spolufinancován SFDI – SFDI – včetně o dílo ISPA předfinancování 1) ISPA skutečnost 2) bez rezervy rezervy na vícepráce3)

(prodlouženo do 08/03)

12/02–07/03

03/03–11/03

03/03–11/03


12/02–06/03

10/02–03/03

10/02–07/03

09/02–06/03

10/02–08/03

09/02–11/02

09/02–11/02


10/02–5/03

Doba výstavby smlouva / (skutečnost) 4)

Podíl Platnost opatření: spolufinancování: 85 % 30/06/2004

Celkový rozpočet ISPA: EUR 30 000 000 (pro oba sektory)

1) u stavby D8 15 763 775,17 Kč- zádržné ISPA, bylo předfinancování ze SFDI, u stavby Dubí-Cínovec 7 351 973,00 Kč-zádržné ISPA, bylo předfinancováno ze SFDI 2) podíl ISPA u stavby I/9 Větrušice odpovídá nižší celkové hodnotě díla, podíl ISPA u stavby I/20 most Myšenec bude zvýšen o částku odpovídající dočeprání hodnoty grantu a nevyčerpaný podíl ISPA ze sektoru životního prostředí 3) vícepráce byly plně hrazeny ze SFDI a jejich zdůvodnění je uvedeno ve zprávách k jednotlivým projektům 4) zdůvodnění prodloužení výstavby je uvedeno ve zprávách k jednotlivým projektům

Total

silnic I/9 inundační mosty Stavby a železnic ev. č. 9–008 – 013 Praha, a.s.

1b.

Ing. Miloš Kačenka BUILDING

I/24 Tušť most ev. č. 24–020

10.

9.

8.

7.

6.

I/20 Myšenec STRABAG, a.s. most ev. č. 20–073

13 824 196

Ing. Miloš Kačenka BUILDING

I/39 Č.Krumlov ev. č. 39–010

5.

34 793 462

73 058 560

3.

D8 km 15,6 mos ev. č. D8–018

I/20 Lnáře

4 650 611

4.

STRABAG, a.s.

I/4 Mirotice most ev. č. 4–037

13 501 540

13 654 400

SaM Česká Lípa, a.s.

I/9 Větrušice

Smluvní cena v Kč (bez DPH)

Stavby silnic a železnic Praha, a.s.

Zhotovitel

Název projektu

SWIETELSKY stavební s.r.o.

2.

1a.

č.

ISPA č:2002/CZ/16/P/PM/001 Finanční pomoc ISPA na obnovu dopravní infrastruktury poškozené při povodních v srpnu 2002 v České republice

Povodně

Seznam jednotlivých projektů (železnice): Projekt č. 1a. – Opava trati č. 191 Nepomuk – Blatná Projekt č. 2 – Opava trati č. 200 Zdice – Protivín Projekt č. 3 – Opava trati č. 198 Strakonice – Volary Projekt č. 4 – Opava trati č. 190 České Budějovice – Plzeň Projekt č. 5 – Opava trati č. 220 České Budějovice – Benešov u Prahy Projekt č. 6 – Rekonstrukce železničního tělesa na trati Plzeň – Domažlice – České Kubice v km 138,200 Projekt č. 7 – Sanace železničního náspu trati Železná Ruda – Plzeň km 2,630 Projekt č. 8 – Opava na trati číslo 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 3.etapa – ISPA povodně 2002 Projekt č. 9 – Opava trati č. 197 Vodňany – Volary Projekt č. 10 - Opava trati č. 197 Strunkovice – Volary

127

128 30 274 907 25 733 670,95 6 590 381 5 601 823,85 5 260 818 42 503 160 36 127 686 12 749 891 10 837 407,35 34 000 000 28 900 000 72 056 576 42 449 197,01 14 552 811 12 369 889,44

Viamont DSP, a.s.

České Budějovice – Edikt a.s. Plzeň (190)

Benešov u Prahy – Edikt a.s. České Budějovice (220)

Železniční stavitelství Praha, a.s.

TCHAS, spol.s r.o.

a.s., Stavební geologie Geotechnika

Chládek a Tintěra, a.s.


Strakonice – Volary (198)

Plzeň – Česká Kubice (180)

Plzeň – Železná Ruda (183)

Lysá nad Labem – Ústí nad Labem (072)

Vodňany – Volary (197)

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

120 609 387 67 198 353

4471 695,30

5 945 166,48

85 %

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

85 %

1)

44 772 976,75

26 010 000

0

0

4 024 525,77

4 560 151,24

23 160 303,85

14 552 811

96 445 511

10 961 343,85

72 056 575,70 36 240 600,09

34 000 000

12 749 891

42 403 160

5 260 818

6 590 381

30 274 907

6 994 313,50 4 470 590,39

64 504 075

Proplaceno zhotoviteli skutečnosti

75,32 %

50,29 %

0%

0%

0%

0%

0%

0%

63,92 %

69,41 %

62 221 933

2 182 922

29 607 379

5 100 000

1 912 484

6 375 474

789 123

988 557

4 541 236

1 049 148

9 675 611

10. 10. 2002

10. 10. 2002

10. 10. 2002

16. 10. 2002

16. 10. 2002

11. 10. 2002

11. 10. 2002

7. 10. 2002

10. 10. 2002

11. 10. 2002

Podíl spolufinancování: 85 % ISPA - proplaceno k 31.12.2003 konečnému Podíl spoluSpolufinancování Podpis smlouvy příjemci v Kč financování ISPA SFDI, úvěr, o dílo včetně 3) vlastní zdroje 4) předfinancování2) skutečnost

Celkový rozpočet ISPA: EUR 30 000 000 (pro oba sektory)

prodlouženo do 31. 5. 03

10. 10. 02–31. 12. 02


11. 10. 02–31. 12. 02

10. 10. 02–20. 12. 02

17. 10. 02–12/02

17. 10. 02–12/02

14. 10. 02–15. 11. 02


14. 10. 02–30. 11. 02

14. 10. 02–30. 11. 02

prodlouženo do 31 .5. 02

11. 10. 02–31. 12. 02


14. 10. 02–30. 11. 02

Doba výstavby smlouva / (skutečnost) 4)

Platnost opatření: 30/06/2004

1) v případě projktu č. 6 Plzeň - Česká Kubice se celková konečná částka proplacená zhotoviteli liší od částky nasmlouvané. U projektu č. 2 se jedná o rozdíl 0,50 Kč 2) vzhledem k tomu, že konečné platby zhotovitelům proběhly až v březnu 2004, nebyly ještě předloženy a tudíž proplaceny všechny uhrazené faktury 3) skutečný příspěvek ISPA v procentech nemá ještě vypovídací hodnotu, neboť je tvořen poměrem doposud proplaceného příspěvku ISPA ke skutečnosti proplacené zhotoviteli. Konečné procento bude známe až po uhrazení veškerých žádostí 4) vzhledem k předfinancování, musela SŽDC zajistit pro plnou úhradu faktur i z jiných zdrojů než SFDI 5) V případě projektu Vodňany - Volary je doposud uvedena Delegací snížená částka spolufinancování. Skutečná navýšená částka bude známa až po proplacení posledních žádostí.

Total

Strunkovice – 10. Volary (198)

6 994 314


Protivín – Zdice (200)

64 504 075 54 828 463,75

Edikt a.s.

Blatná – Nepomuk (191)

1a.

ISPA

Příspěvek Podíl ISPA v Kč 5) spolufinancování

Zhotovitel

Název projektu

č.

Smluvní cena v Kč (bez DPH)

ISPA č:2002/CZ/16/P/PM/001 Finanční pomoc ISPA na obnovu dopravní infrastruktury poškozené při povodních v srpnu 2002 v České republice

Povodně

Seznam jednotlivých projektů (životní prostředí): 1. 2. 2a. 2b. 2c. 3. 4. 5. 6a. 7. 8. 10a. 10b.

Praha – provádění geotechnického, geofyzikálního a geologického průzkumu a souvisejících činností v pražské stokové síti). Obnova kanalizačních řadů v centru Prahy poškozených povodní v 08/2002 (lokalita ul. Sokolovská a okolí). Sanace Malostranského sběrače I. a II., sanace šachet a objektů, Praha 1. Sanace Pravobřežního sběrače, Praha 1 a Praha 2. Obnova kanalizačních přípojek – Haštalské náměstí a okolí, Praha 1. Obnova vodovodních a kanalizačních řadů v Praze v lokalitě Haštalské náměstí a okolí poškozených povodní v 08/2002. Česke Budějovice – rekonstrukce ČOV. Rezervní přívod z nádrže Římov do úpravny vody Plav. Oprava a rekonstrukce ČOV II. města Plzně. Oprava povodněmi poškozených vodohospodářských zařízení obcí Chotěšov, Dobřany, Stod. Černošice – Rekonstrukce ČOV města Černošice a obnova hlavního kanalizačního sběrače této ČOV. ČHMÚ – Náhrada poškozených přístrojů. ČHMU – Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002.

129

130

č. projektu

31 895 198,34 10 447 638,00 15 932 805,80

Česke Budějovice – rekonstrukce ČOV

Rezervní přívod z nádrže Římov do úpravny vody Plav

Oprava a rekonstrukce ČOV II. města Plzně

Oprava povodněmi poškozených vodohospodářských zařízení obcí Chotěšov, Dobřany, Stod

Černošice – Rekonstrukce ČOV města Černošice a obnova hlavního kanalizačního sběrače této ČOV

3.

4.

5.

6a.

7.

8.

10b.

Total

ČHMU – Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002

10a. ČHMÚ – Náhrada poškozených přístrojů

52 797 458,80

Obnova vodovodních a kanalizačních řadů v Praze v lokalitě Haštalské náměstí a okolí poškozených povodní v 08/2002

15 491 939,44 466 752 077, 89

549 158 090,87

5 263 972,85

13 542 884,93

8 880 492,47

27 110 918,59

28 599 327,94

100 811 672,78

44 877 839,98

20 996 945,02

14 346 172,63

36 627 524,81

63 029 515,50

87 172 870,95

PŘÍSPĚVEK ISPA – CZK

18 225 811,11

6 192 909,00

33 646 268,16

118 601 967,98

24 702 288,26

Obnova kanalizačních přípojek – Haštalské náměstí a okolí, Praha 1

2c.

16 915 850,00

2b. Sanace Pravobřežního sběrače, Praha 1 a Praha 2

74 152 371,00

102 556 318,76

43 091 205,66

Praha – provádění geotechnického, geofyzikálního a geologického průzkumu a souvisejících činností v pražské stokové síti) Obnova kanalizačních řadů v centru Prahy poškozených povodní v 08/2002 (lokalita ul. Sokolovská a okolí)

CELKOVÉ (KONTRAHOVANÉ) NÁKLADY - CZK

2a. Sanace Malostranského sběrače I.a II., sanace šachet a objektů, Praha 1

2.

1.

NÁZEV PROJEKTU

12/02

31/10/02 7/4/03

31/10/02 21/3/03 – VRV a.s.+ JAN NAJDR s.r.o.

12/03

12/03

08/03

11/03

11/4/03

15/4/03

24/3/03 – K&H KINETIC

06/03

18/3/03 – EKIS s.r.o,

10/4/03

6/2/03 – HOCHTIEF VSB CB

12/03

12/03

14/4/03

9/4/03

17/3/03 ARKO a.s. Brno

11/03

12/03

11/03

06/03

12/03

UKONČENÍ PRACÍ

20/3/03 – STAVOMONTA

24/2/03

11–12/12/02 – CERMAK A HRACHOVEC

11/4/03

28/4/03

24/3/03 – PRAGIS a.s. 25/3/03 – SKANSKA CZ

18/4/03

8/4/03

25/3/03 – ŽS BRNO

2/4/03

10/3/03 – METROSTAV a.s.

PŘEDÁNÍ STAVENIŠTĚ

12/3/03 – INSET

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ – VÍTĚZNÝ UCHAZEČ

ZPRÁVA O STAVU IMPLEMENTACE POVODŇOVÝCH PROJEKTŮ k 22/5/2003

Povodně

131

VI.

Technická asistence

Technická asistence

Technické asistence jsou nepoměrně menší součástí pomoci ze všech evropských fondů, tedy i z FS. V současnosti je realizováno celkem 5 projektů technické asistence v celkovém rozsahu 3,3 milionů EUR. Jeden z nich je určen na podporu funkčnosti implementačního systému FS (provoz a rozvoj IS MSSF, organizace zasedání Monitorovacích výborů a Meziresortních řídících výborů FS, náklady na publicitu FS jako celku apod.) Další 4 technické asistence, jejichž správci jsou v sektorech dopravy a životného prostředí slouží pro přípravu námětů a návrhů budoucích projektů FS, zpracování nezbytných analytických materiálů - například feasibility studies, CBA a dokumentů vyžadovaných environmentální legislativou - EIA, NATURA2000 apod. 2000/CZ/16/P/PA/001

TA sektor dopravy

625

2003/CZ/16/P/PA/002

TA sektor ŽP

285

2003/CZ/16/P/PA/003

TA MD

200

2003/CZ/16/P/PA/005

TA MŽP

1688

2004/CZ/16/C/PA/001

Technická pomoc Řídícímu orgánu Fondu soudržnosti

hodnoty jsou uvedeny v tis. EUR

134

464

135

VII.

Závěr

Závěr

Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě této brožury. Doufáme, že Vám bude tento materiál inspirací a ukáže cestu jak zájemcům z řad odborníků, kteří se s problematikou Fondu soudržnosti více či méně pravidelně setkávají, tak i široké veřejnosti.

138

139

Projekty Fondu soudržnosti

Recommend Documents