Projekty Fondu soudržnosti

Projekty Fondu soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení operačních programů, řídící orgán Fondu soudržnosti

Projekty Fondu soudržnosti

Úvodní slovo Publikace, kterou právě držíte v ruce, završuje významnou etapu příjmu pomoci z evropských fondů. Jejím cílem je prezentace projektů podporovaných z Fondu soudržnosti z programovacího období 2004 až 2006 a z předvstupního nástroje ISPA. Rok 2011 je milníkem jak pro Českou republiku, tak pro ostatní členské země, kdy se ukončují poslední projekty z tohoto období. Publikace se tak stává jedním z kamínků mozaiky, která naplňuje obecný cíl stanovený v nařízení k Fondu soudržnosti, a to zajistit propagaci přínosů a pomoci z Fondu soudržnosti.

Objem prostředků určených ve fondu pro Českou republiku, byl 936 milionů EUR. Spolu s podporou, kterou jsme obdrželi v rámci předvstupní pomoci ISPA ve výši 294 milionů EUR, tak celková suma z prostředků EU „obhospodařovaná“ Fondem soudržnosti dosáhla 1,230 mld. EUR. To v průběhu celého období realizace projektů představuje zhruba 33 miliard Kč.

Zřízení Fondu soudržnosti předpokládala již Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, fond samotný byl založen v roce 1994. Poskytuje finanční příspěvky na projekty, které přispívají k dosahování cílů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii pro oblast životního prostředí a transevropských dopravních infrastrukturních sítí v členských státech s hrubým národním produktem (HNP) na obyvatele, měřeným paritou kupní síly, nižším než 90 % průměru Společenství, které uskutečňují program pro splnění podmínek hospodářské konvergence.

V České republice byly prostředky fondu rovnoměrně rozděleny na projekty v sektoru dopravy (13 projektů) a v sektoru životního prostředí (38 projektů). Jejich velikost kolísala od nejmenších s podporou okolo 10 milionů EUR až po největší, u kterých podpora činila téměř 80 milionů EUR. K hlavním oblastem pomoci v sektoru dopravy patřila podpora rozvoje dálnic a rychlostních komunikací a železničních koridorů. Prioritami sektoru životního prostředí byla výstavba a rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizací, rekonstrukce úpraven vod a vodovodů a v oblasti nakládání s odpady to byla renovace spalovny odpadů. Pro období 2007-2013 se základní smysl podpory z Fondu soudržnosti a principy jejího použití příliš nemění.

Česká republika se stala příjemcem fondu vstupem do EU (rok 2004), přitom v souladu s přístupovou smlouvou v tu chvíli do režimu Fondu soudržnosti přešly i projekty zahájené v rámci předvstupní pomoci ISPA.

Jsem přesvědčen, že tato publikace všem čtenářům poskytne inspiraci pro další konání a v neposlední řadě Vás bude informovat o reálném příspěvku Fondu soudržnosti pro rozvoj infrastruktury v České republice. Ing. Daniel Braun, MA

2

Foto: Petr Kuklík

1. náměstek ministra místního rozvoje

1

Projekty Fondu soudržnosti Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti v článku 14 stanoví, že členský stát musí zajistit přiměřenou propagaci pomoci z Fondu soudržnosti. Propagace se potom uskutečňuje na různých úrovních a nejrůznějšími formami. V rovině projektů jde o prezentaci projektu na webovských stránkách, prezentace v médiích, na konferencích a v řadě případů i filmem. Na úrovni subjektů implementačního systému pomoci a zejména na úrovni Řídícího orgánu jde o konference a semináře, prezentaci na webu (www.strukturalnifondy.cz), filmové dokumenty a publikace. Předkládaná publikace je poslední z řady těch, které se věnovaly projektům Fondu soudržnosti. Příprava publikace byla po technické stránce zajišťována z prostředků Technické pomoci Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. (Kromě této technické pomoci pro plnění průřezových úkolů existovaly ještě technické pomoci sektoru dopravy a sektoru životního prostředí, jejichž cílem bylo podporovat přípravu návrhů projektů a jejich hodnocení.)

2

Právní rámce Specifikem projektů Fondu soudržnosti v tomto programovacím období bylo, že na rozdíl od strukturálních fondů, kde o podpoře projektu rozhodovaly národní orgány, u Fondu soudržnosti o přijetí každého projektu rozhodovala Evropská komise. Kromě samozřejmé povinnosti řídit se při realizaci projektů FS domácí legislativou, byl rámec podpory vymezen následujícími nařízeními: Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, toto nařízení bylo doplněno Nařízením Rady (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 a Nařízením Rady (ES) č. 1265/1999 ze dne 21. června 1999 Nařízení Komise (ES) č. 1386/2002 ze dne 29.července 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou z Fondu soudržnosti a o postupu provádění finančních oprav Nařízení Komise (ES) č. 1831/94 ze dne 26.července 1994 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování Fondu soudržnosti a organizaci informačního systému v této oblasti Nařízení Komise (ES) č. 16/2003 ze dne 6.ledna 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ve spojitosti s oprávněností výdajů souvisejících s opatřeními částečně financovanými Fondem soudržnosti

Právní rámce Nařízení Komise (ES) č. 621/2004 ze dne 1.dubna 2004, kterým se stanoví pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o informační a propagační opatření v souvislosti s činnostmi Fondu soudržnosti Z předchozího je zjevné, že podpora z Fondu soudržnosti byla poskytována již v předchozím programovacím období 19941999. Zároveň data, kdy byla zveřejňována jednotlivá nařízení, ilustrují vývoj, kterými pravidla pomoci procházela. Sluší se poznamenat, že v současném programovacím období (2007-2013) již Fond soudržnosti nemá samostatnou právní úpravu, řídí se obecně platnými ustanoveními pro evropské fondy, projekty Fondu soudržnosti nejsou řízeny odděleně od strukturálních fondů a jsou začleněny do příslušných operačních programů. V případě České republiky se nyní jedná o Operační program doprava a Operační program životní prostředí.

Evropský kontext podpory z Fondu soudržnosti V letech 2000 až 2006 byly zeměmi přijímajícími podporu z Fondu soudržnosti Irsko (do roku 2003), Portugalsko, Řecko a Španělsko. Po rozšíření EU v roce 2004 k nim přibyly následující země - Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

3

Projekty Fondu soudržnosti Implementační systém a jeho rámce Vláda ČR svým usnesením č. 102/2004 jmenovala Ministerstvo pro místní rozvoj Řídícím orgánem Fondu soudržnosti. Systémový rámec pro příjem pomoci byl vytvořen Implementačním systémem Fondu soudržnosti (akceptovaným vládou ČR jejím usnesením č.125/2004) a dvěma národními strategiemi: Strategií fondu soudržnosti – sektoru životního prostředí a Strategií Fondu soudržnosti – sektoru dopravy. Citované usnesení vlády zároveň schválilo statuty Meziresortního řídícího výboru Fondu soudržnosti a Monitorovacího výboru Fondu soudržnosti. Tyto orgány a dokumenty spolu se Zprostředkujícími subjekty, kterými jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy tvoří základní kostru implementačního systému. Vedle nich při řízení a kontrole projektů a zúčastněných subjektů působí Platební a certifikační orgán Ministerstva financí a Auditní orgán – Centrální harmonizační jednotka Ministerstva financí. Po technické stránce byly hlavními dokumenty řízení Operační manuál Fondu soudržnosti, Manuály pracovních postupů jednotlivých subjektů a dokumenty Ministerstva financí Metodika finančních toků a jejich kontroly a Metodika certifikace.

Životní cyklus projektu

Finanční memorandum, Rozhodnutí Komise

Projekty – příprava, realizace a ukončování

V období před vstupem České republiky do EU nám byla podpora v rámci ISPA pro každý projekt individuálně přidělována formou tzv. Finančního memoranda – smlouvou mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Po vstupu do EU je podpora přiznávána formou Rozhodnutí Komise. Oba dva dokumenty definovaly závazek, že Evropská komise poskytne podporu projektu ve stanovené výši, pokud Česká republika splní podmínky v nich stanovené. Přenos těchto závazků na konečného příjemce se již, jak je popsáno dále, děje v rámcích české legislativy.

Smyslem následujícího, relativně podrobného popisu je shrnout a okomentovat klíčové okamžiky v životě projektu. I když systém podpory z programovacího období do roku 2006 je již minulostí, řada situací, ve kterých se projekt, resp. koneční příjemci nacházely, má svoje analogie i dnes a bude je mít i v připravovaném programovacím období 2014-2020. Životní cyklus projektu Fondu soudržnosti začínal výběrem potenciálních kandidátů přípravou žádosti. U tak rozsáhlých investičních projektů, jaké se zde vyskytovaly, je extrémně nákladná již příprava tzv. projektové žádosti. Proto, aby se minimalizovalo „podnikatelské riziko“, byl výběr kandidátů postupný v několika úrovních podrobnosti vyžadovaných podkladů. Až ve finále dostal potenciální kandidát návrh, aby zpracoval komplexní projektovou žádost. Ta byla po konzultacích s Evropskou komisí projednána na Meziresortním řídícím výboru a na základě jeho schválení postoupena Evropské komisi. Je nutné podotknout, že v případě dopravních projektů (na transevropských sítích), kde je řada akcí tak jako tak dostatečně investičně připravena, se místo eliminace spíše jednalo o ryze ekonomickou úlohu o alokaci zdrojů v systému. V okamžiku přípravy projektové žádosti v podrobnosti požadované nařízením byly pro konkrétní projekt zafixovány dva významné předpoklady, které poté měly zásadní vliv na ekonomiku celého projektu. Jednalo se

4

o kurz koruny k EURO a jeho předpokládaný vývoj. Podrobnější rozbor důsledků vývoje kurzu koruny je uveden v závěru publikace. Je však zcela zřejmé, že čas, který plynul v etapách od podání žádosti, přes vydání rozhodnutí, vyhlášení veřejné zakázky, uzavření smluv s dodavateli, realizaci staveb a finanční vypořádání, se počítal v letech. Za tu dobu v případě smluv s dodavateli uzavřených v korunách kurz koruny projevil bezprostředně a v případě smluv s dodavateli uzavřených v EURO se tak jako tak projevil zprostředkovaně přes ceny zdrojů a subdodavatelů. Projektová žádost, kterou Řídící orgán Fondu soudržnosti na základě rozhodnutí Meziresortního řídícího výboru oficiálně předal Evropské komisi, byl rozsáhlý dokument čítající spolu s přílohami stovky stránek. Klíčovým datem pro realizaci projektů se stalo datum předání žádosti Evropské komisi. Výdaje vynaložené od tohoto data již byly uznatelnými výdaji projektu. Prakticky ve všech případech došlo (i k opakovanému) vyjasňování doplňujících otázek ze strany Komise a rozhodnutí Komise vydala až po řadě měsíců. Rozhodnutí komise, kterým se konkrétnímu projektu přiznává podpora z Fondu soudržnosti, je dvoustranný akt mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Práva a povinnosti v něm obsažené byly na žadatele o projekt (konečného příjemce) přeneseny akty národní legislativy, aktuálně to bylo formou rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. 5

Projekty Fondu soudržnosti V obvyklém případě konečný příjemce zahájil práce na realizaci projektu tím, že veřejnou zakázkou vybral zpracovatele projektové dokumentace nezbytné pro vyhlášení veřejné zakázky na zhotovitele projektu. Vedle toho vyhlásil veřejnou zakázku na správce stavby (v případě dopravních projektů Ministerstvo dopravy vyhlásilo veřejnou zakázku na supervizora). Poté co byla zpracována projektová dokumentace, konečný příjemce vyhlásil veřejnou zakázku (veřejné zakázky) na zhotovitele. V mnoha případech nebyla veřejná zakázka ukončena a smlouva se zhotovitelem uzavřena bez intermezza odvolávání soutěžitelů a posuzování zakázky na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Doba, po kterou trvala tato etapa realizace projektu, zabrala nejvíce času z celého projektu, v některých případech trvala i tři roky. Vlastní stavba potom až na výjimky netrvala déle než dvě stavební sezóny. Významnou roli při ní hrál dohled správce stavby nad zhotovitelem, nad vlastní realizací stavby, nad vedením veškeré stavební dokumentace, nad bezpečností při práci, nad ochranou životného prostředí při stavební činností a nad plněním řady dalších při rozsáhlých stavbách nezbytných povinností. Dozor nad fyzickým a finančním pokrokem projektu a jeho souladem s předpisy a rozhodnutím Komise vykonával Monitorovací výbor FS. Ten se scházel dvakrát ročně a pokrok v realizaci projednával pro každý projekt individuálně. Podkladem jeho jednání byl především tzv. monitorovací list projektu. Závěry jednání Monitorovacího výboru byly pro projekt závazné. 6

Dalšími liniemi kontroly projektu ze strany národních a evropských orgánů byly: Kontroly ze strany realizačních orgánů a zprostředkujících orgánů implementačního systému Fondu soudržnosti, NKÚ, finančních úřadů a audity Evropské komise. Prokazování plnění a splnění tzv, specifických podmínek, které Evropská komise stanovila v rozhodnutí. Prověřování žádostí o platbu, na základě kterých byl konečnému příjemci předfinancován podíl výdajů odpovídající pomoci z Fondu soudržnosti ze Státního rozpočtu, jejich certifikace a následná refundace vynaložených výdajů z evropských zdrojů do Státního rozpočtu. Vedle toho byly konečnému příjemci uhrazeny i podíly odpovídající závazkům veřejných rozpočtů vůči projektu. Tyto prostředky byly propláceny až do výše 80 % celkových závazků, zbývajících 20 % zádržného bylo proplaceno až po schválení ukončovacích dokumentů projektu v Evropské komisi.

Životní cyklus projektu Poslední etapou je schválení závěrečné dokumentace ze strany Evropské komise a proplacení zádržného. V rámci této etapy se vyjasňovaly dodatečné dotazy ze strany Komise a hlavně vypořádávaly všechny nálezy a zjištění, jež se daného projektu dotkly nebo mohly dotknout. Tato etapa trvá řadu měsíců.

V rozhodnutích o poskytnutí pomoci, resp. v nařízeních k Fondu soudržnosti je stanovena výhrada, že podpora je poskytována za podmínky, že předpoklady, za kterých byla poskytnuta, se po určitou dobu nezmění. Pokud by došlo k jejich změně, je povinností české strany o tom informovat Evropskou komisi a jednat o nezbytnosti případných změn ve výši podpory. Kontrola této tzv. udržitelnosti projektů je po stanovenou dobu povinností Řídícího orgánu. U projektů z předvstupního období je termín stanoven individuálně ve finančním memorandu, u projektů s rozhodnutím Komise to jsou tři roky od poslední finanční operace Evropské komise spojené s projektem.

Závěrečnou fází realizace projektu potom bylo zpracování závěrečné zprávy (do Evropské komise ji konečný příjemce předkládal cestou implementačního systému), provedení závěrečné certifikace výdajů a příprava žádosti o závěrečnou platbu (do Evropské komise ji předkládal Platební a certifikační orgán) a provedení tzv. windig-up u projektu a vypracování Prohlášení k ukončení projektu (do Evropské komise ji předkládal Auditní orgán).

7

Projekty Fondu soudržnosti Monitorovací listy – sektor dopravy 2000/CZ/16/P/PT/001 Rychlostní silnice R48 Bělotín – obchvat 2000/CZ/16/P/PT/003 Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek – Místek – Dobrá 2000/CZ/16/P/PT/006 Modernizace traťového úseku Záboří – Přelouč 2001/CZ/16/P/PT/009 Dálnice D8 : Praha – Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice – státní hranice 2001/CZ/16/P/PT/012 Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice – Žukov, Etapa 1 Dobrá – Tošanovice 2002/CZ/16/P/PT/013 Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov 2002/CZ/16/P/PT/015 Evropský vlakový zabezpečovací systém – Pilotní projekt Poříčany – Kolín 2004/CZ/16/C/PT/001 Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice – Žukov, Etapa 2 Tošanovice – Žukov 2004/CZ/16/C/PT/002 Modernizace traťového úseku Červenka – Zábřeh na Moravě 2004/CZ/16/C/PT/004 Dálnice D1 – úsek 0134 Mořice – Kojetín – Kroměříž východ 2004/CZ/16/C/PT/005 Rychlostní komunikace R1 – Silniční okruh kolem Prahy, úsek 514 Lahovice - Slivenec 2005/CZ/16/C/PT/001 Optimalizace trati Plzeň – Stříbro

Monitorovací listy – sektor životního prostředí 2000/CZ/16/P/PE/001 Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy 2000/CZ/16/P/PE/002 Stoková síť města Brna 2000/CZ/16/P/PE/003 Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi EK o životním prostředí 2001/CZ/16/P/PE/004 Rekonstrukce systému zásobování pitnou vodou, výstavba kanalizačních sběračů, rekonstrukce úpravny vody a čistíren odpadních vod v Podkrušnohoří 2001/CZ/16/P/PE/005 Intenzifikace a rekonstrukce čističky odpadních vod a kanalizační sítě Jihlava 2001/CZ/16/P/PE/008 Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc 2001/CZ/16/P/PE/009 Ochrana vod v povodí řeky Dyje 2002/CZ/16/P/PE/010 Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka 2002/CZ/16/P/PE/012 Čistá řeka Bečva 2002/CZ/16/P/PE/013 Zajištění standardů Evropské Unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy 2002/CZ/16/P/PE/014 Rekonstrukce stokové sítě ve Žďáru nad Sázavou

8

Seznam projektů 2003/CZ/16/P/PE/016 2003/CZ/16/P/PE/017 2004/CZ/16/C/PE/001 2004/CZ/16/C/PE/002 2004/CZ/16/C/PE/003 2004/CZ/16/C/PE/004 2004/CZ/16/C/PE/005 2004/CZ/16/C/PE/007 2004/CZ/16/C/PE/008 2004/CZ/16/C/PE/014 2004/CZ/16/C/PE/015 2004/CZ/16/C/PE/016 2004/CZ/16/C/PE/017 2005/CZ/16/C/PE/001 2005/CZ/16/C/PE/002 2005/CZ/16/C/PE/004 2005/CZ/16/C/PE/006 2005/CZ/16/C/PE/008 2005/CZ/16/C/PE/010 2005/CZ/16/C/PE/014 2005/CZ/16/C/PE/016 2005/CZ/16/C/PE/020 2005/CZ/16/C/PE/021 2005/CZ/16/C/PE/003

2005/CZ/16/C/PE/011 2005/CZ/16/C/PE/012 2005/CZ/16/C/PE/022

Odpadové hospodářství města Brna Rekonstrukce kanalizace města Znojmo Karviná – Rozšíření kanalizace Úprava čističky odpadních vod města Příbram Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy Regionální vodohospodářský projekt – Karlovy Vary Klatovy – Čisté město Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – I. etapa Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy Břeclavsko – rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc – II. etapa Střední Pomoraví / Hodonínsko Šlapanicko – Čistá Říčka a Rakovec Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích Labe – Loučná Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy – region Třebíčsko Mladoboleslavsko čištění a odkanalizování odpadních vod Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy Čistá horní Úpa Cidlina Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko (při opakovaném projednávání odvolání účastníka výběrového řízení včetně několika soudních řízení nabrala příprava projektu takové zpoždění, že nemohl být realizován) Revitalizace povodí Olše Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko Čisté horní Labe

9


Sektor dopravy

Rychlostní silnice R48 Bělotín – obchvat

také po 580 m dlouhém viaduktu přes jezero, železniční trať a zemědělskou půdu.

Foto: Petr Kuklík

Prvořadým cílem projektu bylo vybudovat rychlostní silnici o dostatečné dopravní kapacitě a také usnadnit tranzitní dopravu přijíždějící z dálnice D1 (Praha – Brno – Vyškov) směrem do Nového Jičína a dále na Slovensko a do Polska. Záměrem bylo také zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit tak i bezpečnost chodců. Vybudování obchvatu mělo také významný vliv na zlepšení životního prostředí, které bylo zatíženo zejména hlukem, emisemi a vibracemi způsobenými intenzivním provozem.

Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/001 Zahájení: 6/2004 Ukončení: 8/2007 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: 28 528 535 Podpora z FS: 60 %

Popis projektu: Obec Bělotín je třetí největší obcí v okrese Přerov a místní projekt je součástí rychlostní silnice R48, která je 86 km dlouhou komunikací sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Jedná se o čtyřproudovou vozovku, která umožňuje tranzitní dopravu po obchvatu obce Bělotín. Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48. Stavbu tvoří rychlostní komunikace v délce 2 100 m včetně několika nových připojovacích silnic, tři mostních objektů a úprav přilehlých silnic. O náročnosti stavby hovoří i fakt, že silnice je mimo jiné vedena

10

hlukové studie byly rovněž vybudovány protihlukové stěny v celkovém rozsahu 2 110 m2. V rámci realizace výstavby nové rychlostní komunikace R48 došlo také k řešení vegetačních úprav. Svahy, které jsou nedílnou součástí výstavby byly zatravněny a osázeny skupinami keřů a stromů, dopad výstavby na zelený ráz krajiny byl takovým krokem minimalizován. Další kompenzací ekologické újmy krajiny v údolní nivě Luhy mimo dosah negativních vlivů silničního provozu bylo jako součást projektu založeno společenstvo, které zcela odpovídá biotopu údolní nivy.

Dokončení rychlostní silnice R48 výrazně příspívá ke komplexnímu řešení stále narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a nenásilně zvyšuje dopravní kapacitu místních komunikací. Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Celá stavba výrazně urychluje průjezd oblastí a v neposlední řadě nezanedbatelně zlepšuje životní prostředí v samotné obci Bělotín. Na základě posouzení 11


Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek-Místek – Dobrá

Sektor dopravy

dvěma mimoúrovňovými křižovatkami, 11 mosty, jednou lávkou pro pěší a s podchodem a několika přeložkami inženýrských sítí. Projekt obsahoval také výstavbu protihlukových stěn o ploše 25 000 m2, devíti opěrných zdí, 18 km svodidel a zábradlí. Stavba si vyžádala demolici 20 objektů.

i obchody byly umístěny velice blízko původní komunikace) a v neposlední řadě projekt přispěl k výraznému zlepšení kvality životního prostředí. Odkloněním tranzitní dopravy z Frýdku-Místku a Dobré se zlepšila plynulost provozu a snížila se doba přepravy. Projekt také výrazně zlepšuje podmínky pro těžkou nákladní dopravu mezi Polskem, Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem. Na základě posouzení hlukové studie bylo vybudováno celkem 10 protihlukových stěn o různé délce a výšce. Úroveň hluku byla v každé dotčené oblasti vždy měřena individuálně.


Popis projektu: Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48, která představuje 86 km dlouhou komunikaci sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Projekt je situován na VI.multimodálním koridoru spojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Projekt zahrnoval výstavbu čtyřproudové rychlostní silnice se středním dělícím pruhem v délce 5,24 km, se

12

Cílem projektu bylo umožnit tranzitní dopravě přicházející z dálnice D1 (Praha – Vyškov – Brno ) a pokračující do Ostravy a Polska projíždět méně obydlenou oblastí města Frýdek-Místek než tomu bylo doposud a zároveň se zcela vyhnout vesnici Dobrá. Zároveň se tak výrazně zlepšila neuspokojivá situace místního dopravního zatížení a došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců (domy, školy

V rámci realizace výstavby nové rychlostní komunikace R48 došlo také k řešení vegetačních úprav v oblasti Černého potoka, kde byla veškerá dotčená místa znovu zatravněna a osázena. Realizace tohoto projektu již byla úspěšně ukončena.

13


Sektor dopravy

Modernizace traťového úseku Záboří – Přelouč

nových železničních mostů, propustků a podchodů pro cestující, výstavbu silničního nadjezdu v Přelouči, rekonstrukci a výstavbu staničních budov v souvislosti s instalací nové moderní technologie, rekonstrukci trakčního vedení, instalaci výhybek včetně elektrického ohřevu, modernizaci nástupiště a kompletní protihluková opatření. Trať byla modernizována od km 338,120 do km 319,552, kde navázala na dokončenou modernizaci železniční zastávky Přelouč. Zahrnuje dvě stanice, a to Záboří nad Labem a Řečany nad Labem, čtyři železniční zastávky Týnec nad Labem, Kojetice, Chvaletice a Lhota před Přeloučí a přeložku trati u Přelouče.

Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PT/006 Zahájení: 12/2002 Ukončení: 10/2004 Konečný příjemce podpory: Správa železniční dopravní cesty, s.o. Celkové náklady projektu: 27 806 483 Podpora z FS: 74 %

Popis projektu: Modernizace železničních koridorů I.-IV. na území České republiky je součástí rozsáhlé modernizace transevropské sítě. I.Národní železiční koridor Děčín – Praha – Břeclav je součástí IV.transevropského koridoru Berlín – Praha – Vídeň. Projekt modernizace se týkal traťového úseku mezi obcemi Záboří a Přelouč v celkové délce přesahující 18 kilometrů. Úsek je součástí I.Národního tranzitního železničního koridoru České republiky Děčín – Praha – Břeclav. Projekt zahrnoval úpravy a rekonstrukci železničního spodku v celé délce úseku, nový typ železničního svršku, rekonstrukci a výstavbu

14

času. Jedním z měřitelných přínosů bylo například zkrácení jízdní doby mezi Berlínem a Vídní z 10 hodin na 6 hodin a 35 minut, respektive mezi Brnem a Prahou ze 3 hodin 20 minut na 2 hodiny a 8 minut. Projekt také výrazně umožnil navýšení celkového objemu železniční dopravy a to jak pro osobní vlaky, tak pro nákladní dopravu. V neposlední řadě došlo k výraznému zlepšení bezpečnosti a kultury samotného cestování.

Realizovaná modernizace zvýšila traťovou rychlost do 160 km/h, umožnila přepravovat náklady s vyšší hmotností a nová prostorová průchodnost umožnila nově přepravovat širší náklady. Modernizovaná trať rovněž zásadně přispěla ke zlepšení životního prostředí, celkové úpravy radikálně snížily hladinu hluku a dále k celkovému zkvalitnění infrastruktury v dané oblasti a v neposlední řadě ke zkrácení cestovního 15


Sektor dopravy

Dálnice D8 : Praha – Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN, úsek 0807 Trmice – státní hranice

železobetonový most o délce 1 050 m o 25 (levý) a 26 (pravý) polích. Projekt také zahrnoval zemní práce, most na přeložce přes dálnici, protihlukové zdi, přeložky silnic II. a III.tř. o délce 1 859 m a přeložky inženýrských sítí. Hlavním objektem výstavby trasy dálnice o délce 1 472 m je tunel Libouchec tvořený dvěma samostatnými tunelovými troubami s betonovým ostěním ražený novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM). Součástí prací na tunelu bylo vybudování ventilace, osvětlení a komunikačního vybavení.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/001 Zahájení: 11/2004 Ukončení: 12/2006 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: 27 806 483 Podpora z FS: 74 %

Popis projektu: Projekt byl tvořen třemi technicky a finančně nezávislými stavbami, které se nacházejí na posledním úseku Dálnice D8 Praha – Drážďany na českém území v úseku Trmice – státní hranice. Most přes železniční tratě v Trmicích je viadukt dlouhý 1 143 m, členěný do pěti dilatačních celků o 30 resp. 29 polích. Nosná konstrukce mostu je železobetonová mostovka spřažená s ocelovou konstrukcí tvořenou dvěma hlavními plnostěnnými ocelovými nosníky pro každý most. Most Knínice je součástí projektu výstavby trasy dálnice o délce 1 695 m. Jedná se o dvojitý monolitický předpjatý

16

Hlavním cílem projektu bylo přispět k dokončení dálnice D8 z Prahy do Drážďan, která je budována na základě mezinárodní dohody mezi Českou republikou a Německem. Současně tak došlo ke kompletaci významné části spojení tvořícího součást 4.multimodálního koridoru sítě TEN-T. Účelem projektu bylo především nahradit nevyhovující silniční spojení mezi Českou republikou a Saskem vedené přes stávající hraniční přechody na Cínovci, v Hřensku a Petrovicích, protože původní silnice II. a III.třídy mezi ČR a Saskem neměly dostatečnou kapacitu.

Zprovozněním dálnice D8 v úseku 0807 Trmice – st.hranice ČR /SRN bylo sledováno odlehčení zejména stávající dvoupruhové silnice I/8 mezi Teplicemi a hraničním přechodem na Cínovci. Převedení dopravy, zejména tranzitní, ze silnice I/8 na dálnici D8 znamená přínosy v podobě zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu a zlepšení životního prostředí v obcích, kterými tato stávající silnice prochází jakož i v celé její dotčené trase. Dalším přínosem bylo zkrácení jízdních dob a zvýšení komfortu dopravy využívající spojení mezi Prahou a Drážďany. Dokončení dálnice D8 má vliv na průmyslový rozvoj a turistický ruch v této části České republiky.

17


Sektor dopravy

Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice – Žukov, Etapa 1 Dobrá – Tošanovice

objektů na silnici a šesti na objektech křižujících hlavní trasu.

Foto: Petr Kuklík

Silnice I/48 tvoří páteřní komunikaci na severní Moravě, spojující Bělotín a hranici České republiky s Polskem v Českém Těšíně. Nově vybudovaný úsek rychlostní komunikace v kategorii R 22,5/100 je součástí celkového záměru výstavby rychlostní komunikace R48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Z dopravního hlediska má komunikace význam jako dálková komunikace mezinárodního charakteru ve vazbě na hraniční přechod v Chotěbuzi (ČR/ Polsko) a ve výhledu propojení se silnicí I/11 ve vazbě na hraniční přechod v Mostech u Jablunkova (ČR/Slovensko). Komunikace I/48 je součástí mezinárodního tahu E462.


18

Popis projektu: Projekt je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km. Silnice R48 představuje 86 km dlouhou komunikaci situovanou na VI.multimodálním koridoru spojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Projekt zahrnoval výstavbu rychlostní silnice o délce 6 880 km v kategorii R22,5/100 a zajistil rozdělení dopravního zatížení, snížení počtu nehod a zlepšení životního prostředí pro obyvatele podél existující silnice I/48. Navržení trasy vyvolalo nutnost vybudování dvanácti mostních

Prvořadým cílem projektu bylo vybudovat rychlostní silnici o dostatečné dopravní kapacitě a také umožnit tranzitní dopravě přijíždějící z dálnice D1 (Praha–Brno–Vyškov) směrem do Českého Těšína, na Slovensko a do Polska projíždět méně obydlenými oblastmi.

prostředí. V neposlední řadě bylo cílem zdokonalit spojení mezi sítěmi TEN-T a TINA a zlepšit tak podmínky pro dopravu, tranzit a bezpečnost na VI.evropském multimodálním dopravním koridoru a zároveň snížit cestovní čas mezi severní a jižní Moravou a zlepšit přímé spojení do Polska, na Slovensko a do Rakouska. Dokončení rychlostní silnice R48 významně přispělo k řešení narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a dopravní kapacitu.

V rámci výstavby nové komunikace R48 byly řešeny vegetační úpravy zemního tělesa předmětné komunikace a souvisejících stavebních objektů. Jednalo se zejména o skupinovou výsadbu keřů a stromů buď s podsadbou nebo jako zalesnění, dále výsadbu kombinovanou, obnovu výsadby biokoridoru v místech navazujících na lesní porost nebo podél vodotečí. Svahy byly zatravněny a částečně osázeny. Na základě posouzení hlukové studie byly vybudovány protihlukové stěny v celkovém rozsahu 11 500 m2.

Záměrem projektu bylo zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit bezpečnost chodců a ochranu životního 19


Sektor dopravy

Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov

pro přepravu širších nákladů, zvýšení třídy zatížení pro přepravu těžších nákladů, úpravu a rekonstrukci železničního spodku a realizaci nového typu železničního svršku. V rámci projektu bylo rekonstruováno devatenáct a vybudováno osm železničních mostů, jeden silniční nadjezd byl rekonstruován. Dále byly vybudovány tři tunely a podchod pro cestující. Staniční budova prošla v rámci instalace moderních technologií rekonstukcí, modernizováno bylo také zabezpečovací zařízení a nástupiště. Trakční vedení bylo zrekonstruováno v celkové délce 41,1 km.


Popis projektu: Traťový úsek Zábřeh na Moravě – Krasíkov je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov – Česká Třebová) II.Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Otrokovice – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné – Polská hranice a projektu modernizace III.TŽK (NSR hranice – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Ostrava – Karviná – Mosty u Jablunkova – SR), kromě toho tvoří po našem vstupu do EU tato větev nedílnou součást Transevropské železniční sítě. Traťový úsek v délce 15,6 km přošel v rámci projektu optimalizací, která si kladla za cíl zejména zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti

20

nového zabezpečovacího systému zajišťuje zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru.

Realizací tohoto projektu se také významně zmírnily či odstranily nepříznivé dopady na životní prostředí zvláště snížením hlukové hladiny, snížením vibrací a zvýšením propustnosti krajiny pro živočichy. Odbočná větev zkvalitňuje dopravní propojení jednotlivých regionů, což výrazně přispívá ke zvýšení sociálně-hospodářské úrovně v dotčených krajích.

Projekt na traťovém úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov přispěl ke zrychlení dopravy na odbočné větvi koridoru a pomohl dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a 120 km/h pro dopravu nákladní. Dokončením modernizace došlo k úspoře času mezi Přerovem a Českou Třebovou a časové úspoře 17 minut oproti původnímu cestovnímu času 1 hodina 23 minut pro osobní vlaky. Kapacita trati se díky optimalizaci zvýšila ze současných 116 na 150 vlakových párů za 24 hodin. Instalace 21


Sektor dopravy

Evropský vlakový zabezpečovací systém – Pilotní projekt Poříčany – Kolín

(ERTMS). Tento projekt je určen pro implementaci a ověření ETCS 2. úrovně na bázi pilotního projektu v České republice. Práce představovala provedení všech nezbytných technických, provozních, ověřovacích a schvalovacích kroků nutných pro udělení osvědčení o bezpečnosti ze strany příslušných úřadů pro železniční bezpečnost v České republice.


Popis projektu: Evropský vlakový zabezpečovací systém (ETCS) představuje evropský projekt, jenž si klade za cíl přeshraniční provoz vlaků bez překážek, tj.volný pohyb vlakových operátorů podél různých infrastruktur při zachování nutné úrovně bezpečnosti, umožňující vytvoření skutečné interoperability v oblasti řízení a signalizace. Architektura systému je složena z traťových a vlakových prvků, které spolu vzájemně komunikují. Jedná se o rozhodující součást širšího projektu Evropského železničního signalizačního a řídícího systému

22

Projekt zahrnoval vytvoření pilotního úseku pro fungování ETCS mezi Poříčany a Kolínem, který je součástí transevropského koridoru IV a páteřní sítě TENA v České republice. Tento koridor, který v rámci České republiky měří 455 kilometrů, prošel modernizací, jež byla z části financována prostřednictvím ISPA/Fondu soudržnosti. Pilotní úsek představoval 22 kilometrů dvoukolejné trati (včetně tří stanic), spolu se železničním zkušebním okruhem ve Velimi. Tento zkušební okruh byl používán pouze pro účely zkoušení a simulace a nebyl vybaven pro běžný vlakový provoz.

radiobloková centrála schopná spolupracovat s příslušnými stávajícími národními bezpečnostními systémy a jedno dálkové ovládání zabezpečovacích systémů pro pilotní úsek, včetně všech nezbytných rozhraní. Mobilní část projektu představovaly čtyři části palubního vybavení ETCS, včetně palubního kabinového rádia GSM-R. Toto vybavení bylo instalováno na třech vozidlech poskytnutých Českými drahami (dvě lokomotivy a jedna předměstská jednotka se dvěma sadami palubního zařízení).

Projekt zahrnoval traťovou i mobilní část, což umožnilo vyzkoušet celý systém ETCS. Součástí tohoto projektu byla jedna 23


Sektor dopravy

Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice – Žukov, Etapa 2 Tošanovice – Žukov

bylo zejména vybudování mostů, silnic, místních a obslužných komunikací, zárubních zdí, inženýrských sítí a geometrických plánů. Silnice s cementobetonovým krytem je kategori R 22,5/100 v celkové délce 7,850 km. Stěžejním objektem stavby byla výstavba silničního mostu – estakády o 13 polích přes údolí řeky Stonávky v délce 727,75 m. Z dopravního hlediska má komunikace I/48 význam jako dálková komunikace mezinárodního charakteru ve vazbě na hraniční přechod v Chotěbuzi a ve výhledu propojení se silnicí I/11 ve vazbě na hraniční přechod v Mostech u Jablunkova. Komunikace I/48 je součástí mezinárodního tahu E462. Cílem projektu bylo pokračování v budování rychlostní silnice R48 úseku mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem v dostatečné dopravní kapacitě a také umožnit tranzitní dopravě přijíždějící z dálnice D1 (Praha-Brno-Vyškov) směrem do Českého

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/001 Zahájení: 4/2005 Ukončení: 11/2007 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: 48 766 000 Podpora z FS: 76 %

Popis projektu: Stavba je součástí komplexního projektu změny silnice 1.třídy č.48 na rychlostní komunikaci R48, která představuje 86 km dlouhou komunikaci sloužící jako napojení na hlavní trasu z Prahy přes Brno k polské hranici. Projekt je situován na VI.multimodálním koridoru a je jedním z těch, které byly na rychlostní komunikaci R48 realizovány za podpory Fondu soudržnosti. Celkem čtyři podpořené projekty tak nahradily původní komunikaci v celkové délce více než 31 km.. Účelem projektu byla výstavba úseku silnice I/48 Tošanovice – Žukov, jejíž součástí

24

Polskem, Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem. Projekt zdokonalil spojení mezi sítěmi TEN-T a TINA a přispěl ke zlepšení podmínek pro dopravu, tranzit a bezpečnost na VI.evropském multimodálním dopravním koridoru a snížil cestovní čas mezi severní a jižní Moravou a zlepšil spojení do sousedních zemí. Dokončení silnice R48 přispělo k řešení narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu.

V rámci vegetačních úprav bylo provedeno ozelenění stavby formou výsadby dřevin, převážně formou zapojených porostů, které mají lepší protierozní a krycí účinky než jednotlivé dřeviny. Součástí objektu jsou protihlukové stěny v délce 7,1 km, které jsou umístěny podél rychlostní silnice. V celé délce průchodu rychlostní silnice Třanovickým lesem je provedeno oboustranné oplocení doplněné o folii, která zamezuje průchodu drobných živočichů.

Těšína, na Slovensko a do Polska projíždět méně obydlenými oblastmi. Záměrem bylo také zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit bezpečnost chodců a ochranu životního prostředí a usnadnit tranzitní dopravu, včetně nákladní dopravy mezi 25


Sektor dopravy

Modernizace traťového úseku Červenka – Zábřeh na Moravě

pro přepravu širších nákladů, úpravu a rekonstrukci železničního spodku a nový typ železničního svršku. Projekt zahrnoval také rekonstrukci devatenácti železničních mostů, rekonstrukci pěti propustků a vybudování pěti zcela nových silničních nadjezdů. V rámci projektu byly vybudovány čtyři kilometry dlouhé protihlukové stěny a na osmatřiceti objektech byla zavedena individuální protihluková opatření.

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PT/002 Zahájení: 8/2005 Ukončení: 10/2008 Konečný příjemce podpory: Správa železniční dopravní cesty, s.o. Celkové náklady projektu: 133 531 000 Podpora z FS: 75 %

Popis projektu: Traťový úsek Červenka – Zábřeh na Moravě je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov – Česká Třebová) II.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Otrokovice – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné – Polská hranice a projektu modernizace III. TŽK (NSR hranice – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Ostrava – Karviná – Mosty u Jablunkova – SR) , kromě toho po vstupu České republiky do EU tvoří tato odbočná větev nedílnou součást Transevropské železniční sítě. Traťový úsek v celkové délce 24 km prošel v rámci projektu optimalizací, která má za výsledek vyšší traťovou rychlost až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti

26

Realizací projektu se významně zmírnily či zcela odstranily nepříznivé dopady na životní prostředí, zvláště snížením hlukové hladiny, snížením vibrací a zvýšením propustnosti krajiny pro živočichy. V neposlední řadě přispívá modernizace k trendu přesunu dopravy z automobilové na dopravu železniční. Odbočná větev také významně zkvalitňuje dopravní spojení mezi jednotlivými regiony, což přispívá ke zvýšení sociálněhospodářské úrovně v dotčených oblastech. Cílem projektu modernizace traťového úseku bylo zrychlit dopravu na odbočné větvi koridoru, tedy dosáhnout rychlosti až 160 km/h pro osobní dopravu a 120 km/h pro nákladní dopravu. Po dokončení modernizace celé větve Česká Třebová – Přerov se cestovní doba souprav naklápěcí techniky snížila o 17 minut a cestovní doba klasických vlakových souprav o 12 minut ve srovnání s předchozí dobou jízdy 1 hodina 23 minut. Kapacita trati se zvýšila ze 116 na 150 vlakových párů za 24 hodin. Instalace nového zabezpečovacího systému zajišťuje zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru.

27


Sektor dopravy

Dálnice D1 – úsek 0134 Mořice – Kojetín – Kroměříž východ

sedm mostů, čtyři betonové opěrné zdi o celkové délce 783 m, přeložky stávajících komunikací a vodohospodářské objekty. Účelem bylo vybudování čtyřproudové kapacitní komunikace kategorie D26,5/120 v úseku 0134 Mořice – Kojetín – Kroměříž východ, která umožní převést vysoké intenzity silniční dopravy z komunikací vedených zástavbou Kroměříže a dalších obcí na stávající trase silnice I/47 v okresech Kroměříž, Prostějov a Přerov. Realizace přispěla k rozvoji transevropské sítě TEN-T. Prvořadým cílem projektu bylo pokračovat v budování dálnice D1 v úseku mezi Mořicemi a Kroměříží a umožnit tak realizaci uceleného hlavního tahu republiky Praha – Ostrava.

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PT/004 Zahájení: 2/2005 Ukončení: 10/2010 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: 120 268 903 Podpora z FS: 62 %

Popis projektu: Projekt na dálnici D1 tvořily tří dílčí části. První, D1 0134.1/II Mořice – Kojetín II.etapa, řešil úsek dálnice D1 od km 50,4 do km 57,0 mezi dvěma mimoúrovňovými křižovatkami – Vrchoslavice a Bezměrov. Uvnitř úseku byla navržena oboustranná odpočívka Křenovice. Druhá část výstavby, D1 0134.2 Kojetín – Kroměříž, řešila úsek dálnice D1 od km 57,0 do km 61,0 mezi dvěma mimoúrovňovými křižovatkami – MÚK Bezměrov a MÚK Kroměříž západ. Poslední částí projektu byla stavba D1 0134.3 Kroměříž východ – Kroměříž západ, která zahrnovala výstavbu úseku dálnice D1 od km 61,0 do km 64,0 a tvoří severní obchvat města Kroměříže. V rámci stavby bylo vybudováno

28

Záměrem bylo dále zlepšit neuspokojivou místní dopravní situaci a posílit bezpečnost chodců a ochranu životního prostředí a zároveň zlepšit podmínky pro dopravu, tranzit a bezpečnost. Vybudování dalšího úseku dálnice D1 významně přispělo k řešení narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a dopravní kapacitu.

V rámci staveb byly vybudovány retenční nádrže s opatřením proti úniku ropných látek, provedeny byly také vegetační úpravy s ozeleněním a výsadbou dřevin. V mostních objektech byla ponechána volná pole pro volný průchod větších živočichů. V místě výskytu zvláště chráněných druhů byly postaveny hrázky z kamenů a byl zajištěn monitoring, odlov a transfer zvláště chráněných živočichů a dále kontrola instalovaných migračních naváděcích pasů podél Věžovského potoka.

Součástí stavby byla kompenzační opatření v lokalitě rybníku Šlajza, kde bylo vybudováno „biocentrum“ rozšířením městské zeleně. V lokalitě byla provedena výstavba tří vodních ploch. Úsek kolem rybníka vedoucí k mostu přes řeku Moravu byl vybudován se znatelným výškovým rozdílem mezi násypy těles dálnice. Pravá polovina tak slouží i jako protipovodňová hráz, chránící město Kroměříž.

29


Rychlostní komunikace R1 – Silniční okruh kolem Prahy, úsek 514 Lahovice – Slivenec

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PT/005 Zahájení: 5/2006 Ukončení: 10/2010 Konečný příjemce podpory: Ředitelství silnic a dálnic ČR Celkové náklady projektu: 258 501 000 Podpora z FS: 30 %

30

Popis projektu: Projekt je součástí Silničního okruhu kolem Prahy, jenž se řadí k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Jedná se o výjimečnou stavbu jak dopravně, protože tvoří úplný obchvat kolem největší a dopravně nejzatíženější městské aglomerace, tak stavebně, jelikož obsahuje složité mimoúrovňové křižovatky, tunely, dlouhé a vysoké mosty a řadu jiných inženýrských objektů, vyvolaných polohou okruhu v Pražské metropolitní oblasti a přitom ležící v členitém terénu oblasti řeky Vltavy. Projekt zahrnoval výstavbu úseku (514) Silničního okruhu kolem Prahy v délce 6,03 km, který je situován v jihozápadní části okruhu.

Sektor dopravy Výstavba okruhu je rozdělena do 11 úseků s celkovou délkou 83 km a tvoří součást IV.multimodálního koridoru sítě TEN-T. Účelem byla výstavba silnice se čtyřmi dopravními pruhy a 4 m širokým středním dělícím pásem v kategorii R 27,5/100. Součástí projektu bylo 15 mostů, z nichž nejvýznamnější je most přes údolí Berounky v délce 1 606 km, unikátní svou konstrukcí je most přes Lochkovské údolí v délce 421 m s největší výškou mostu nad údolím 64,5 m. Součástí projektu byl i ražený tunel v délce 1,63 km a dvě mimoúrovňové křižovatky.

dopravního problému hlavního města Prahy. Zprovozněním stavby došlo k převedení silniční a především kamionové dopravy z části městského okruhu a Barrandovské spojky. Realizace projektu výrazně snížila množství nehod, zlepšuje neuspokojivou místní dopravní situaci na Barrandově a posiluje bezpečnost chodců a ochranu životního prostředí, zároveň zlepšuje podmínky pro dopravu, tranzit a bezpečnost na síti TEN-T a zdokonaluje spojení mezi jednotlivými radiálně směrovanými dálnicemi a rychlostními silnicemi, čímž snižuje cestovní čas. Výstavba přispěla k řešení narůstajících požadavků na vnitrozemskou i mezinárodní dopravu a dopravní kapacitu.

Cílem bylo propojit dálniční tah D1 na Brno s dálnicí D5 na Plzeň a dále do Německa. Tím došlo k převzetí převážné části tranzitní dopravy mezi dálnicemi a tato skutečnost významně přispěla k řešení kritického

31


Optimalizace trati Plzeň – Stříbro

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PT/001 Zahájení: 3/2006 Ukončení: 4/2009 Konečný příjemce podpory: Správa železniční dopravní cesty, s.o. Celkové náklady projektu: 130 207 592 Podpora z FS: 64 %

Popis projektu: Projekt Optimalizace trati Plzeň – Stříbro jako součást projektu č.22 – železniční trať Athény – Sofia – Budapešť – Vídeň – Praha – Norimberk/Drážďany TEN-T přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti Evropského společenství. Cílem stavby bylo uvedení železniční trati a souvisejících staveb a zařízení do technického stavu odpovídajícího evropským parametrům a standardům. Dalším cílem bylo dosáhnout vyšších rychlostních parametrů trati pro zkrácení jízdní doby vlakových spojů a zároveň provést modernizaci stávajících železničních staveb a zařízení tak, aby odpovídala současným požadovaným technickým parametrům pro zvýšení rychlosti a současně i zvýšení bezpečnosti železničního provozu.

32

Sektor dopravy Rozhodujícím přínosem bylo dosažení přechodnosti kolejových vozidel traťové třídy D4 UIC, ložné míry UIC – GC, modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení zajištění požadované propustnosti a zvýšení maximální traťové rychlosti až do hodnoty 160 km/h.

Pro snížení vlivu železniční dopravy na obyvatelstvo byla realizována protihluková opatření. Jedná se především o protihlukové stěny (PHS). V místech kde PHS nejsou účinné nebo jsou obtížně realizovatelné, byla umístěna technická opatření přímo na obytných objektech (výměna oken za okna s vyšší neprůzvučností). Bylo nutné vybudovat nové trakční vedení, které si zároveň vyžádalo technologické a stavební úpravy napájecí stanice Vranov. S ohledem na stáří a technický stav mostních a inženýrských objektů došlo u těchto objektů k rekonstrukci či úplné přestavbě.

Kromě zvýšení rychlosti a zkrácení jízdní doby bylo důležitým přínosem stavby také zvýšení bezpečnosti železničního provozu a snížení negativních vlivů železniční dopravy na obyvatelstvo. Zvýšení bezpečnosti provozu bylo zajištěno zřízením nového zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Bezpečnost cestujících byl zvýšena vybudováním nových nástupišť ve výšce 0,55 m nad temeno kolejnice (TK) s bezpečnostním pruhem a vodícím proužkem pro nevidomé. Přístup k nástupištím je ve všech případech řešen mimoúrovňově a vyhovuje tak osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Všechny dopravny jsou vybaveny novým informačním systémem pro cestující. V rámci projektu proběhla také přestavba kolejiště v železniční stanici Pňovany a byl zdvoukolejněn úsek Kozolupy – Pňovany.

Realizací stavby a modernizací všech zařízení železniční trati bylo dosaženo výrazného zkvalitnění služeb jak pro cestující veřejnost v oblasti osobní dopravy, tak i v dopravě nákladní. Investice výrazně přispívá ke stimulaci zvýšené poptávky po železničních přepravních službách. Po dokončení modernizace celé větve Plzeň – Cheb by mělo dojít ke zvýšení objemu přepravy cestujících o cca 37 % a ke zvýšení objemu nákladní přepravy o cca 50 % ve srovnání s variantou bez projektu.

33


Sektor životního prostředí

Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy

Foto: Petr Kuklík

Druhou stavbou projektu je II. Kolektor Centrum. Jednalo se o podzemní stavbu v centru města o celkové délce štoly 1 668 m. Projekt zahrnoval nové inženýrské sítě, které nahradily původní ve špatném technickém stavu. V samotném kolektoru bylo uloženo potrubí pitné vody, horkovodní a parovodní potrubí, silnoproudé kabely VN, NN, DPO, slaboproudé kabely telefonních společností, kabelových televizí a dispečerské a datové kabely.

Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PE/001 Zahájení: 1/2003 Ukončení: 10/2006 Konečný příjemce podpory: Statutární město Ostrava Celkové náklady projektu: 24 842 809 Podpora z FS: 67 %

34

Popis projektu: Projekt zahrnoval dvě stavby, cílem první stavby, I.kompletace kanalizačního systému bylo dokončení systému kmenového sběrače „D“ městské kanalizace Ostrava, který byl již z části realizován, zprovozněn a napojen do městské Ústřední čističky odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Čerpací stanice a kanalizace Muglinov řešila vybudování nové páteřní stoky pro odvodnění oblasti severní části města. Celková délka nových kanalizačních sběračů realizovaných v rámci této stavby byla cca 18 km a součástí stavby byly rovněž dvě čerpací stanice odpadní vody v Muglinově a Polance a obnova komunikací narušených výstavbou.

Primárním cílem projektu bylo zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod v místech rozšíření kanalizačního sběrače stavby I, kde nebyla likvidace odpadních vod uspokojivě řešena. Sekundárním cílem projektu bylo zrušit stávající kanalizační výusti s odtokem nečištěných odpadních vod do povrchových toků a tím snížit zatížení recipientu vypouštěným znečištěním. Realizací kanalizačních sběračů stavby I. byly vytvořeny podmínky pro redukci přítoku nevyčištěné vody do řeky Odry, čímž byl splněn jeden z nejdůležitějších cílů projektu. Tímto také město Ostrava naplňuje požadavky o čištění městských odpadních vod, které v rámci Smlouvy o přistoupení ČR do EU musely být splněny v termínu do 31.prosince 2010

Projekt měl pozitivní vliv na životní prostředí, jeho hlavním přínosem bylo odvedení odpadních vod ze zástavby na jížním, jihozápadním, severním a severovýchodním okraji města Ostravy a jejich převedení do městské Ústřední čističky odpadních vod Ostrava. Realizací kanalizačních sběračů došlo k omezení neřízených úniků znečištěných vod z přilehlých zástaveb do povrchových toků, což má pozitivní dopad na znečištění řek Ostravice a Odry. Výstavbou kolektoru v centru města došlo ke snížení znečištění podzemní vody systematickou sanací a výměnou stárnoucích a vadných kanalizačních trub.

35



Stoková síť města Brna

brněnské čtvrti – Stará Líšeň. Celková délka rekonstruovaného systému byla 20,5 km.

Foto: Petr Kuklík

Dostavba kolektorů v samém centru města navázala na již vybudovaný systém, který jednoznačně prokázal pozitivní vliv na provozování infrastruktury – eliminaci jakýchkoli zásahů do života této výrazně exponované lokality – počínaje narušením dopravy a obslužnosti, přes hluk, prašnost a další negativa pro životní prostředí.

Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PE/002 Zahájení: 1/2003 Ukončení: 11/2005 Konečný příjemce podpory: Statutární město Brno Celkové náklady projektu: 28 319 640 Podpora z FS: 63 %

36

Popis projektu: Projekt obsahoval tři soubory staveb výstavby a rekonstrukce základní kanalizační sítě města Brna. První soubor staveb tvořilo celkem pět podpovrchových staveb sekundárních kolektorů v historickém středu města, v nichž je umístěna kanalizační a vodovodní síť o celkové délce 1 700 m. Druhý soubor staveb trvořila dostavba páteřní kmenové stoky „D“ při ulici Tkalcovská v délce přibližně 800 m spolu s rekonstrukcí navazujících přítoků a dvou hlavních uličních kanalizačních sběračů v ulici Táborská a Merhautova v celkové délce 1 500 m. I v tomto projektu byly prováděny převážně podpovrchové metody výstavby. Třetí soubor staveb představoval kompletní dostavbu a rekonstrukci kanalizačního systému v celé jedné

U dostavby historicky chybějící části kmenové stoky „D“ bylo dosaženo její konečné úplnosti a tím i garantové kontinuity nakládaní s odpadními vodami. Díky stavbě tak bylo zamezeno úníkům či infiltraci systému kmenové stoky spolu s ochranou přilehlého toku řeky Svitavy. U hlavních uličních stok se mimo jiné umožnil bezpečný převod vod spolu s eliminací úniků, kapacitou i umožnění odkanalizování přilehlých lokalit a v neposlední řadě došlo ke konečné celkové povrchové úpravě profilu ulic. Významným pozitivem staveb je zkulturnění celé oblasti z pohledu životního prostředí, počínaje ochranou přirozených vodotečí až po základní komfort odpovídající dnešní době.

Koncepce projektu Stoková síť města Brna, dosažení vodohospodářských cílů, technických a ekonomických parametrů, vliv na ochranu životního prostředí, funkčnost a spolehlivost, estetické a sociální účinky a další kritéria vedly Svaz vodního hospodářství ČR ve spolupráci se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací, pod garancí Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, k ocenění brněnského projektu jako nejlepší stavby vodního hospodářství v roce 2006 v kategorii staveb pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod.

37



Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi EK o životním prostředí

Popis projektu: Nositelem projektu byl Český hydrometeorologický ústav, který je Ministerstvem životního prostředí pověřen ke sledování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod v ČR. Účelem projektu bylo rekonstruovat státní monitorovací sítě podzemních vod, část monitorovací sítě povrchových vod a dovybavit ústav výpočetní technikou tak, aby monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR splňovalo požadavky dané směrnicemi ES.

a softwaru na centrální a pobočková pracoviště ústavu, což umožňuje distribuované uložení a zpracování dat v relační databázi. Účinný přenos mezi 7 pobočkami a serverem hlavní databáze se tímto krokem výrazně zvýšil. Celkem projekt zahrnoval: 478 nových a rekonstruovaných vrtů 16 nových pramenů 22 nových a rekonstruovaných stanic sledování povrchových vod

Foto: Petr Kuklík

Opatření na ochranu životního prostředí se v průběhu realizace projektu soustředila převážně na části Sledování podzemních vod a Sledování povrchových vod. U některých stanic byly dle požadavku příslušného orgánu ochrany přírody zpracovány povodňové a havarijní plány. Projekt nevytváří žádná nebezpečí z hlediska ochrany životního prostředí a naopak napomáhá k efektivnějšímu monitorování hydrosféry v ČR.

Číslo projektu: 2000/CZ/16/P/PE/003 Zahájení: 10/2005 Ukončení: 12/2007 Konečný příjemce podpory: Český hydrometeorologický ústav Celkové náklady projektu: 16 856 600 Podpora z FS: 75 %

38

Projekt byl tvořen třemi částmi. První částí projektu bylo sledování podzemních vod. Implementace projektu v této části zahrnovala vybudování 403 nových vrtů a 16 pramenů, zbývající položky se týkaly zejména rekonstrukcí a oprav původní sítě pro sledování a dodávky příslušného přístrojového vybavení. Z finančního i realizačního hlediska se jednalo o největší část projektu. Sledování povrchových vod jako druhá část projektu obsahovala výstavbu devíti nových komplexních stanic pro sledování jakosti vody a rekonstrukci třinácti stávajících stanic. Dále dodávky přístrojové techniky a mobilní techniky pro měření průtoku v tocích. Třetí část – Přenos a zpracování dat a distribuce informací – zahrnovala dodávky výpočetní techniky

Projekt vytvořil podmínky pro rozšíření a zkvalitnění monitorování množství a jakosti podzemních a částečně i povrchových vod v České republice a zpracování jeho výsledků. Důležitým přínosem projektu je naplnění požadavků národní a evropské legislativy v oblasti monitorování a hodnocení stavu hydrosféry. Vytvořený komplexní systém je schopen zpracovávat a poskytovat informace o stavu povrchových a podzemních vod na území České republiky veřejnosti, státní správě, ale i institucím Evropské unie.

39


Rekonstrukce systému zásobování pitnou vodou, výstavba kanalizačních sběračů, rekonstrukce úpravny vody a čistíren odpadních vod v Podkrušnohoří

Popis projektu: Rozsáhlý projekt se skládal ze tří základních skupin opatření, každá se skupin se nadále dělila na jednotlivé subprojekty. Skupinu opatření č.1 Pitná voda tvoří rekonstrukce úpravny vody Hradiště a rekonstrukce vodovodního řadu Želenice – Bílina, skupinu opatření č.2 tvoří rekonstrukce pěti čistíren odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti, konkrétně se jedná o čistírny Jirkov, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov-Údlice a Žatec. Poslední skupina opatření, skupina č.3, představovala dostavbu kanalizační sítě v aglomeraci Ústí nad Labem.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2001/CZ/16/P/PE/004 Zahájení: 9/2004 Ukončení: 6/2006 Konečný příjemce podpory: Severočeská vodárenská společnost, a.s. Celkové náklady projektu: 19 800 500 Podpora z FS: 65 %

40

Úpravna vody Hradiště je klíčovým zdrojem Severočeské vodárenské soustavy. Do rekonstrukce úpravny vody Hradiště byly zařazeny tyto části úpravny vody rychlomísení v části dávkování chemikálií a homogenizace, písková filtrace a související provozy, akumulace upravené vody a v omezeném rozsahu vodojem prací vody, dávkování manganistanu draselného, úprava dávkování chemikálií, kalové hospodářství v části přívodu odpadních vod na kalové laguny, rozvodna a - systém řízení technologických provozů včetně dozorny úpravny vody. Předmětem rekonstrukce vodovodního řadu Želenice – Bílina bylo obnovení části stávajícího přívodního řadu v úseku mezi Liběšicemi u Želenic až po armaturní šachtu před elektrárnou Ledvice. Celková délka rekonstruovaného úseku je 6,5 km. S ohledem na agresivitu prostředí byly ocelové roury měněny za sklolaminátové, trouby v místech protlaků a tvarovky jsou z tvárné litiny.

Předmětem druhé skupiny opatření byla rekonstrukce čistíren odpadních vod Jirkov, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Údlice a Žatec. Cílem projektu bylo splnění Směrnice rady 91/271/EHS, která stanovuje limity pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí intenzifikací užitím moderních technologií čištění a dostavbami, tím došlo ke stabilizaci a zlepšení výsledků čištění a ke zlepšení podmínek provozování, ke snížení zátěže recipientů zbytkovým znečištěním a zátěže okolí aerosoly a hlukem.

Třetí skupina opatření zahrnovala následující stavby. V Ústí nad Labem se jednalo o stoku Z2, zkapacitnění stoky na Masarykově ulici (I.,II.), přepojení Stříbrnického potoka, rekonstrukci kanalizace na Žukovově ulici a stoku O. Projekt Odkanalizování do Ústí nad Labem byl realizován v Chabařovicích a městě Povrly.

41



Intenzifikace a rekonstrukce čističky odpadních vod a kanalizační sítě Jihlava

a rekonstrukce původních zařízení čistírny zahrnovala rekonstrukci a modernizaci původních objektů a výstavbu nových čistírenských objektů.

Foto: Petr Kuklík

V rámci stavby byla provedena komplexní rekonstrukce a modernizace mechanického a biologického stupně čištění odpadních vod, včetně kalového hospodářství tj. čerpací stanice, anaerobní stabilizace, plynové hospodářství, strojní odvodnění. Biologický stupeň čištění odpadních vod byl navržen tak, aby v maximální míře bylo zabezpečeno biologické odstranění dusíku a fosforu při relativně nízkých teplotách.

Číslo projektu: 2001/CZ/16/P/PE/005 Zahájení: 8/2004 Ukončení: 8/2007 Konečný příjemce podpory: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko Celkové náklady projektu: 14 181 223 Podpora z FS: 65 %

Popis projektu: Projekt se skládá ze tří souvisejících částí v městě Jihlava. Prvním je intenzifikace čistírny odpadních vod (ČOV) Jihlava; druhým je připojení kanalizace Antonínův Důl a Pávov na centrální stokový systém a posledn částí je modernizace kanalizačních stok města Jihlavy. Čistírna odpadních vod byla ve svém původním stavu určena k mechanickému a biologickému čištění a před zahájením projektu byla v provozu zhruba 30 let. Biologické čištění bylo navrženo pouze pro odstraňování organického znečištění a rozpuštěných pevných látek. Intenzifikace

42

Další část projektu se týkala připojení dvou vzdálených oblastí - Antonínův Důl a Pávov, které jsou příměstské části města Jihlavy, na centrální ČOV. Původně v této oblasti existoval pouze neúplný sběrný systém vyústěný do místních vodotečí. Nový kanalizační systém odvádí splaškové odpadní vody s přečerpáváním přes nově vybudované čerpací stanice a připojením na stávající systém kanalizačních stok města Jihlavy, přivádějící odpadní vody na centrální čistírnu odpadních vod. Dešťová voda je vypouštěna místně ze stávajícího potrubí určeného nyní pro odvod dešťové vody.

Třetí část projektu se týkala modernizace kanalizačního systému v Jihlavě, kdy některé ze starých částí kanalizačního systému bývaly příčinou vážných provozních problémů, zvláště během dešťů. Práce, které byly provedeny, se týkaly rekonstrukcí kritických úseků jednotné kanalizace. Městské části JihlavaPístov, Jihlava-Helenín a Jihlava-Hosov měly vybudovanou neúplnou kanalizační síť, která byla různě vyústěna do místních vodotečí. Nově vybudovaný kanalizační systém odvádí splaškové odpadní vody s přečerpáváním přes nově vybudované čerpací stanice a odtud jsou splaškové odpadní vody napojeny na stávající systém kanalizačních stok města Jihlavy, přivádějící odpadní vody na centrální čistírnu odpadních vod. Rekonstrukce jednotné kanalizace obnovila plnou průtokovou kapacitu kanalizací.

43


Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc

částí na čistírnu odpadních vod. Kanalizační síť byla na čistírnu připojena sběrným kanalizačním řadem (kanalizační sběrač „A“). Tato čistírna odpadních vod odpovídá, po dokončení intenzifikačních opatření, normám pro eliminaci znečištění odpadních vod dle směrnice 91/271/EEC v tzv. citlivých oblastech.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2001/CZ/16/P/PE/008 Zahájení: 7/2004 Ukončení: 6/2006 Konečný příjemce podpory: Statutární město Olomouc Celkové náklady projektu: 14 462 000 Podpora z FS: 70 %

Popis projektu: Město Olomouc se nachází ve východní části České republiky a patří k šesti největším městům v zemi. Celkový počet obyvatel města činí 101 000. Město Olomouc je jedním z hlavních zdrojů znečištění řeky Moravy.

Projekt „Olomouc – rekonstrukce a dobudování stokové sítě“ zahrnoval čtyři části Kanalizační systém Slavonín – Nemilany, Rekonstrukce a prodloužení sběrače „G“, Rekonstrukce sběrače „F“ a Kanalizační sběrač „B XVIII“. Z části se jedná o nový kanalizační systém a z části o rekonstrukci stávajících, již zastaralých a nevyhovujících sběračů. Veškeré práce probíhaly na území města Olomouce. Realizace projektu umožnila zrušení stávajících volných kanalizačních výustí v uvedených oblastech a přispěla ke snížení úrovně celkového znečištění řeky Moravy, zejména jejího zatížení dusíkem a fosforem. Rekonstruovaná a dobudovaná kanalizační síť také brání znečišťování místních přírodních zdrojů vody a řeší provozní problémy kanalizační sítě, obzvláště při přívalových deštích. Vedle ekologických přínosů byly realizací projektu vytvořeny podmínky pro průmyslový rozvoj a pro novou bytovou výstavbu v souladu s územním plánem města Olomouce.

Nová kanalizační síť je schopna odvodnit veškeré stávající i výhledové plochy v zájmovém území. Stávající nemovitosti a průmyslové objekty byly přepojeny na novou síť během realizace, u nově budovaných objektů je nutné dohlédnout na odpovídající technické parametry napojení. Projekt byl zaměřen na splnění krátkodobých a střednědobých priorit v oblasti životního prostředí – znečištění vod a byl zařazen do oblasti životní prostředí, podoblast ochrana vod. Hlavním cílem celého projektu byla schopnost ČR převzít závazky plynoucí z členství v EU v oblasti životního prostředí a ekonomického rozvoje oblasti.

Obecným cílem projektu bylo snížit znečištění řeky Moravy a jejích přítoků a splnit tak legislativu a standardy EU i ČR, týkající se úpravy odpadních vod z městských aglomerací. Původní kanalizační síť města Olomouce byla budována postupně jako jednotná soustava, přičemž její nejstarší část se nachází v historické části města. Některé části města nebyly připojeny na kanalizační síť. Projekt umožnil dokončit napojení všech městských 44

45



Ochrana vod v povodí řeky Dyje

koordinovaný regionální postup za účelem zlepšení služeb týkajících se odvádění a likvidace odpadních vod. K tomuto účelu založily Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí (SVKMO s.r.o.).

Moravské Budějovice. Region „E“ Žďársko díky projektu získal čistírnu odpadních vod a kanalizaci v Bystřici nad Pernštejnem a čistírnu odpadních vod Nové Město na Moravě

Foto: Petr Kuklík

Projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje“ zahrnovala soubor čtyř dílčích projektů v 10 aglomeracích s populačním ekvivalentem větším než 2000, které se nacházejí ve čtyřech okresech (regionech) a jsou součástí povodí řeky Dyje. V každém z těchto okresů existuje svaz obcí. Celkový počet obyvatel těchto aglomerací je 128 609 (populační ekvivalent 153 483).

Číslo projektu: 2001/CZ/16/P/PE/009 Zahájení: 2/2005 Ukončení: 4/2007 Konečný příjemce podpory: Svaz VKMO, s.r.o. Celkové náklady projektu: 43 696 980 Podpora z FS: 68 %

Popis projektu: Řeka Dyje se svými přítoky je součástí povodí řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a s ním do Černého moře. Je jednou z největších hraničních řek v České republice s povodím o rozloze 1 144 km2. Než se vlévá do řeky Moravy, překročí na několika místech hranici s Rakouskem. Řeka Dyje protéká několika chráněnými oblastmi. Zařízení na čištění odpadních vod v povodí řeky Dyje trpěla před realizací projektu mnoha společnými negativními rysy, jako např. stářím budov, zastaralou technologií, zvýšenými provozními náklady a problémem se snížením odběru vody po roce 1990. Mnohé obce a svazy obcí v této oblasti se v roce 1999 spojily, aby připravily

46

Jednalo se o následující stavby: Region „B“ – Blanensko: Čistírna odpadních vod Blansko, kanalizace Blansko, čistírna odpadních vod Boskovice a kanalizace Boskovice. Region „C“ představoval stavby: kanalizace Šlapanicko a kanalizace Blažovice. Stavby v regionu „D“ na Třebíčsku obsahovaly: čistírnu odpadních vod Náměšť nad Oslavou, kanalizaci Náměšť nad Oslavou, čistírnu odpadních vod Jemnice. kanalizaci Jemnice, čistírnu odpadních vod Jaroměřice nad Rokytnou, kanalizace Třebíč a Moravské Budějovice a čistírnu odpadních vod

Obecným cílem projektu bylo zajistit, aby čištění odpadních vod a kvalita vody vypouštěné v těchto aglomeracích splňovaly normy stanovené ve Směrnici o čištění městských odpadních vod 91/271. Kroky k dosažení tohoto stavu byly zlepšit úroveň čištění v čistírnách odpadních vod a tak snížit úroveň znečištění vypouštěných odpadních vod; vylepšit stávající sběrné systémy tím, že se opraví všechny netěsnosti a průsaky, aby se zamezilo kontaminaci podzemních vod a zvýšit počet domácností napojených na kanalizační systém a tím snížit množství nečištěné vypouštěné odpadní vody.

47


Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka

vybudována. Dokončení projektu zajistilo čištění odpadních vod z 92 % jesenické aglomerace (Jeseník, Lipová – lázně, Bělá pod Pradědem, Česká Ves) tak, že jsou splněny podmínky směrnice EU.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2002/CZ/16/P/PE/010 Zahájení: 9/2002 Ukončení: 12/2007 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. Celkové náklady projektu: 15 242 000 Podpora z FS: 60 %

48

Popis projektu: Realizovaný projekt obsahoval rekonstrukci čistírny odpadních vod v České Vsi, která zajišťuje čištění splaškových odpadních vod v dotčené oblasti povodí řeky Bělá s cílem optimalizace provozu při dodržení legislativních nároků současné i budoucí legislativy v ČR i EU a to především v dodržení předepsaných parametrů kvality vyčištěných odpadních vod. V návaznosti byla provedena rekonstrukce a doplnění kanalizační i vodovodní sítě v Jeseníku a České Vsi, dále nová splašková kanalizační síť v obcích nad městem Jeseník, tj. v Bělé pod Pradědem a Lázních Lipové. V těchto obcích byla doplněna i vodovodní síť v místech, kde nebyla

V rámci projektu bylo vybudováno a rekonstruováno přibližně 60 km stok a 25 km vodovodů- Na vodovod bylo posléze napojeno přibližně 2 200 dalších obyvatel, čímž se počet obyvatel napojených na veřejný vodovod zvýšil o 85 procent. Na systém veřejné kanalizace bylo připojeno 7 700 dalších obyvatel, což celkový počet obyvatel připojených v aglomeraci zvýšilo ze 61 procent na 92 procent. Dopad projektu je mezinárodní, protože cílem bylo zlepšení kvality vody v Bělé, která je zdrojem pitné vody pro osídlení wroclavské aglomerace v sousedním Polsku. Stavba umožnila výrazné zlepšení podmínek pro jediné rozvíjející se odvětví v regionu, kterým je využití krajinného potenciálu pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu.

Jádrem projektu bylo zlepšení procesu čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod Česká Ves a dále dostavba a rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě v dané lokalitě. Důsledkem bylo snížení množství látek, zejména nutrientů, transponovaných recipientem – řekou Bělou do sousedního Polska. Hlavním cílem projektu bylo snížení znečištění řeky Bělé a jejích přítoků způsobeného odpadními vodami a dále zvýšení počtu obyvatel jesenického regionu, kteří by byli zásobováni pitnou vodou vyšší kvality. Oba tyto cíle byly díky projektu splněny.

49



Čistá řeka Bečva

povodí proti proudu řeky Bečvy na jihovýchodě České republiky, blízko hranice se Slovenskem. Tato řeka patří do povodí řeky Moravy a jako taková je dále částí většího povodí řeky Dunaj.

Foto: Petr Kuklík

Projekt se skládal z 37 dílčích projektů v 15 různých obcích v rámci takto definovaných tří aglomerací. Všechny dílčí projekty se vztahovaly k výstavbě nebo rozšíření kanalizační sítě a její rekonstrukci (29), rekonstrukci (6) existujících čistíren odpadních vod nebo stavby nových provozů ČOV (2).

Číslo projektu: 2002/CZ/16/P/PE/012 Zahájení: 12/2002 Ukončení: 12/2007 Konečný příjemce podpory: Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko Celkové náklady projektu: 38 337 016 Podpora z FS: 70 %

Popis projektu: Projekt Čistá řeka Bečva je součástí komplexního projektu, který řeší čištění a odkanalizování uceleného povodí řeky Bečvy až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Realizace komplexního projektu je předpokládána až do roku 2020. Povodí řeky Bečvy se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční chráněné krajinné oblasti Beskydy v regionu Vsetínska. Řešená oblast patří k nejhornatějším a nejlesnatějším v naší republice a je rozdělená do tří hlavních povodí-aglomerací: Vsetínské Bečvy, Rožnovská Bečva a Senice. Projekt byl tvořen skupinou projektů v oblasti odvádění a čištění odpadních vod tří

50

Uvedená opatření významně snížila a dále snižují množství znečištění vypouštěného do recipientů v povodí Bečvy v době dešťových přívalů, kdy v minulosti docházelo k značnému vypouštění znečištění již při malém zředění splaškových odpadních vod vlivem nevhodně dimenzovaných odlehčovacích komor v systémech jednotné kanalizace, které jsou uplatněny ve všech velkých městech regionu (Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm) i některých menších obcích.

Technické řešení projektu „Čistá řeka Bečva“ vychází ze základního ekologického cíle projektu a to je zlepšení kvality vody ve vodotečích a tím zlepšení životního prostředí v horním povodí řeky Bečvy, samozřejmě i s příznivým dopadem na kvalitu vody ve středním a dolním toku Bečvy a Moravy. Technické řešení zajišťuje odvádění a zneškodňování odpadních vod ve shodě s legislativou České republiky a Evropské unie (91/271/EHS). Tohoto cíle bylo dosaženo rekonstrukcí a intenzifikací stávajících ČOV, výstavbou nových stokových sítí a ČOV, rekonstrukcí stávajících stokových sítí, zejména kmenových sběračů, rekonstrukcí odlehčovacích komor a výstavbou nových dešťových zdrží, 51


Zajištění standardů Evropské Unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy

povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. V rámci rekonstrukce došlo k přidání technologických stupňů do ÚV Plav, aby se tak eliminoval vysoký objem tekutého kalu (pouze 5 % obsah sušiny v kalu) a snížil se objem vypouštěné kalové vody. Namísto tekutého kalu je nově produkován zahuštěný kal (25 % obsah sušiny v kalu). Skladovaný zahuštěný kal je následně předáván k dalšímu použití. Jihočeský vodárenský svaz České Budějovice podepsal smlouvu, ve které se klient zavazuje přebírat a používat kal ve svém průmyslovém zařízení produkujícím komposty.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2002/CZ/16/P/PE/013 Zahájení: 10/2005 Ukončení: 5/2008 Konečný příjemce podpory: Jihočeský vodárenský svaz Celkové náklady projektu: 5 594 188 Podpora z FS: 65 %

Popis projektu: Projekt se skládal ze dvou podprojektů. První z nich zajistil rekonstrukci kalového hospodářství úpravny vod sanací nádrží Plav tak, aby bylo zajištěno zahuštění kalu z primárních nádrží a z filtrů na kompostovatelný odpad. Zpracovávané množství je 208 m3/den. Druhý podprojekt zajistil zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady tím, že byl sanován vnitřní povrch ocelového potrubí dálkových řadů v délce cca 42,2 km

Opatření přispělo ke zlepšení účinnosti, kvality a spolehlivosti úpravy vody a zásobování vodou v rámci systému zásobování vodou v Jižních Čechách. Opatření přímo podporovalo implementaci rámcové vodohospodářské směrnice ES. Díky realizaci projektu došlo k významnému zlepšení kvality dodávané pitné vody v regionu a zamezení překračování limitů pro organoleptické vlastnosti vody. Díky části týkající se kalového hospodářství došlo po rekonstrukci ke zrušení ukládání cca 950 tun odpadu ročně. Vypouštění odpadních vod do řeky Malše se díky projektu snížilo o 383 000 m3 ročně

Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady ve vodárenské soustavě Jižní Čechy bylo druhou částí projektu. Na základě analýzy možností provedené v rámci studie proveditelnosti byla navržena a realizována řešení, představující odstranění začátku potrubí a následné vyčištění vnitřní stěny. Dalším krokem byl nátěr vnitřní stěny pomocí potahovací stěrky a strojový nátěr vnitřní stěny základní barvou.

Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní Čechy a jihočeský region. Vodárna upravuje 52

53


Rekonstrukce stokové sítě ve Žďáru nad Sázavou

notná kanalizační síť. V letech 1997-2001 bylo rekonstruováno 2 159 m. Práce se dělily na dvě základní části. První byla rekonstrukce sběrače A, kde šlo o hlavní sběrač s celkovou délkou 4 575 m, který vede ze severního okraje města k západu, kde je připojen k čistírně. Rekonstrukce jednotlivých úseků stoky A je provedena ze železobetonového potrubí, kameninových trub, sklolaminátu a tvárné litiny. Byly vytvořeny tři odlehčovací dešťové komory. Součástí projektu byla výstavba tří železobetonových podzemních dešťových zdrží, připojených k odlehčovacím komorám. Dále byly tři staré odlehčovací komory odstraněny.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2002/CZ/16/P/PE/014 Zahájení: 11/2005 Ukončení: 4/2007 Konečný příjemce podpory: Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko Celkové náklady projektu: 7 801 506 Podpora z FS: 70 %

Popis projektu: Projekt byl realizován ve Žďáru nad Sázavou, ve městě s 23 000 obyvateli v Kraji Vysočina. Město je součástí povodí řeky Sázavy, které zaujímá plochu 4 350 km2. Řeka pramení na Českomoravské vrchovině a jižně od Prahy se vlévá do řeky Vltavy. Je tedy součástí širšího povodí řeky Labe. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti "Žďárské Vrchy" a v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod. Projekt se vztahoval výhradně ke zlepšení kanalizačního systému připojenému k čistírně odpadních vod. Ve městě je vybudována jed-

54

Celkovým cílem projektu bylo zlepšit funkci kanalizačního systému ve Žďáru nad Sázavou a zajistit odvedení odpadních vod na čistírnu odpadních vod v souladu s požadavky Směrnice 91/271/ES. Projekt s sebou přinesl významnou prevenci před znečištěním chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Specifickými cíli projektu byly redukce znečištění povrchových a podzemních vod způsobených únikem odpadních vod z kanalizačního systému a infiltrace do tohoto systému, zvýšení kapacity sběrače A a zlepšení technického stavu jeho částí, což umožnilo bezproblémové připojení hlavních částí kanalizace odvádějících odpadní vodu z dalších částí města.

Druhou částí projektu bylo sídliště Žďár nad Sázavou III, které je situováno v západní části města. Odkanalizovaná plocha 33 ha je rozdělena do tří sběrných území, ze kterých jsou odpadní vody odváděny kanalizací do sběrače A. Rekonstrukce s délkou 15 200 m zahrnovala většinu kanalizace v sídlišti. Součástí projektu bylo i vybudování drenážního systému pro trvalé snížení hladiny podzemních vod a nezbytné přeložky dotčených podzemních inženýrských sítí. V rámci projektu nedošlo ke zvýšení počtu připojených obyvatel. 55


Odpadové hospodářství města Brna

Sektor životního prostředí Projekt byl rozdělen do pěti částí, první z nich představovala rekonstukci spálovenských kotlů, kde byly na místo tří kotlů s válcovými rošty instalovány dva nové moderní robustní kotle s posuvnými rošty, které zajišťují optimální provozní podmínky a kvalitu procesu spalování odpadu. Druhou částí byla instalace parní odběrné turbíny, která zajišťuje efektivní využití produkované energie. Třetí částí byla instalace nového systému čištění spalin, který zaručuje splnění veškerých emisních limitů. Čtvrtým bodem projektu bylo vybudování dotřiďovací linky a posledním pak modernizace škvárového hospodářství.

Současně je upravována produkovaná škvára tak, aby vyhověla normám pro zpracování ve stavebním průmyslu a z odpadu se tak stal využitelný stavební materiál.

Realizace projektu tvoří základní pilíř koncepce nakládání s odpady Jihomoravského kraje. Hlavním cílem projektu bylo zajištění legislativních požadavků EU, zvýšení množství a účinnosti využití odpadu v regionu a vybudování centra využití odpadu v rámci Jihomoravského kraje. Číslo projektu: 2003/CZ/16/P/PE/016 Zahájení: 10/2007 Ukončení: 12/2010 Konečný příjemce podpory: SAKO Brno, a.s. Celkové náklady projektu: 69 625 000 Podpora z FS: 68 %

56

Popis projektu: Projekt zastřešil zásadní přestavbu a modernizaci spalovny v Brně. Projekt rekonstrukce spalovny řeší komplexní nakládání s komunálními odpady jak ve městě Brně, tak především v Jihomoravském kraji a zároveň naplnění materiálového a energetického využívání odpadů a omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Energetické využití odpadů tedy představuje využití jejich energetického potenciálu a tím dosažení úspor primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií (fosilních paliv), čímž je zajištěna vysoká úroveň péče o životní prostředí (Waste-to-Energy).

Účelem projektu bylo vybudovat komplex třídění, recyklace a energetického využití komunálního odpadu s kogenerací, tj. kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie při optimálním využití stávajících zařízení a budov včetně dopravních (příjmových) kapacit. Hlavním záměrem rekonstrukce bylo vybudovat zařízení tak, aby nezatěžovala emisemi životní prostředí a splňovala emisní limity a stanovené technické podmínky provozu platné v ČR od 1.5.2004 a v EU od 28.12.2005. 57



Rekonstrukce kanalizace města Znojmo

Realizací této stavby bylo dosaženo zlepšení životního prostředí a bylo zamezeno infiltraci odpadních vod do vod podzemních. V trase stok nebude vlivem netěsností a stavebních poruch docházet k vnikání balastních vod do systému, což má za následek ochranu recipientu. Splachy z dešťů jsou z dešťových zdrží přečerpány zpět do kanalizačního systému a následně jsou vyčištěny v čistírně odpadních vod.

Foto: Petr Kuklík

dosaženo zlepšení životního prostředí a bylo zamezeno infiltraci odpadních vod do vod podzemních. V hodnocení brala v potaz i využití nových technologií a úspory energií na stavbě. Soutěž Vodohospodářská stavba roku vyhlásily v listopadu 2007 Svaz vodního hospodářství ČR se Sdružením vodovodů a kanalizací ČR.

Číslo projektu: 2003/CZ/16/P/PE/017 Zahájení: 9/2005 Ukončení: 5/2007 Konečný příjemce podpory: Zájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko Celkové náklady projektu: 23 247 800 Podpora z FS: 70 %

58

Popis projektu: Projekt řešil rekonstrukci části kanalizační sítě ve městě Znojmě, která byla ve velmi špatném technickém stavu a kapacitně nevyhovovala. Předmětem stavby byla rekonstrukce části stokové sítě ve městě Znojmě, rekonstruováno bylo celkem 25 539,32 m stok nejrůznějších profilů, z toho přibližně 20 km výkopovou technologií a 5 km bezvýkopovou technologií. Součástí stavby bylo rovněž vybudování dvou nových dešťových zdrží, které zajišťují ochranu recipientu – řeky Dyje před znečištěním z kanalizačního systému. Investorem a konečným příjemcem dotace bylo Zájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko. Projekt byl ze 70 % financován z Fondu soudržnosti.

Hlavním cílem opatření bylo zajistit řádnou funkci kanalizační sítě a ČOV ve městě Znojmě tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod vlivem úniků odpadních vod. Splnění tohoto cíle zamezilo neoptimálnímu výkonu ČOV způsobenému přítokem balastních vod kvůli poškozené kanalizaci. Rekonstrukce kanalizace ve Znojmě byla vyhodnocena jako Vodohospodářská stavba roku 2007 v kategorii Stavby pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod. Hodnotící komise se shodla, že realizací této stavby bylo 59



Karviná - Rozšíření kanalizace

Foto: Petr Kuklík

Předmětem projektu bylo vybudování objektů, které nyní slouží pro odvádění odpadních vod z přilehlé zástavby, zejména z okrajových částí města Karviná. Rovněž tak došlo ke zlepšení odtokových poměrů v původní kanalizační síti uvnitř města. V rámci stavby došlo k připojení dosud neodkanalizovaných částí města do městské kanalizace, a současně byl kapacitně posílen stávající stokový systém městské kanalizace, zejména v centru města, což umožnilo omezení nekontrolovaných úniků znečištění z kanalizace do přilehlých povrchových toků.

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/001 Zahájení: 3/2007 Ukončení: 11/2009 Konečný příjemce podpory: město Karviná Celkové náklady projektu: 22 062 000 Podpora z FS: 80 %

60

Popis projektu: Projekt vycházel z celkové koncepce odkanalizování a čištění statutárního města Karviná, která byla přijata v rámci zpracované studie kanalizace města Karviná a ze Směrného územního plánu města Karviná. Ve městě existovala neúplná kanalizační síť napojená na modernizovanou čistírnu odpadních vod. Původní kanalizační síť byla silně hydraulicky přetížená. Vybudovaný sběrač “C” nově odlehčuje zatížení stávajících sběračů v centru města a zlepšuje tak odtokové poměry ve stávající kanalizační síti uvnitř města. Sběrač tak slouží k rozšíření stokového systému ve městě.

V rámci stavby byla provedena rekonstrukce původního otevřeného koryta Olšinského náhonu na kapacitu nutnou pro odvádění odlehčovaných vod ze stokové sítě a rekonstrukce původního otevřeného koryta odtoku z městské ČOV do řeky Olše. Stavba řešila rozšíření stávající kanalizační sítě města Karviná v souladu s územním plánem města a s požadavky na ochranu povrchových a podzemních vod. Cílem předmětné stavby bylo bezpečné odvádění všech odpadních vod z území statutárního města Karviná do stávající čistírny komunálních odpadních vod. Na stokové síti bylo uvažováno s aplikací poz-

natků oboru „Storm water management“, tj. s využitím lokálních retencí, s realizací lokálních povrchových retenčních objektů apod., a s výstavbou klasických podzemních dešťových zdrží.

Cílem projektu bylo dohotovení a zlepšení technického stavu sběrného systému odpadních vod ve statutárním městě Karviná tak, aby odpadní voda z celého území byla odváděna do existující městské čistírny odpadních vod umístěné v Karviné. To přispělo k prevenci znečištění podzemních a povrchových vod v povodí řeky Olše a ke zvýšení počtu obyvatel, připojených k přiměřené sběrné a kanalizační síti.

61



Foto: Petr Kuklík

Úprava čističky odpadních vod města Příbram

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/002 Zahájení: 11/2005 Ukončení: 12/2007 Konečný příjemce podpory: město Příbram Celkové náklady projektu: 7 150 400 Podpora z FS: 71 %

62

Popis projektu: Město Příbram má kombinovanou stokovou síť, na kterou je napojeno téměř celé město. Kanalizační síť má celkovou délku 112 355 km a její součástí jsou i dvě čerpací stanice ČS Podlesí a ČS Červená. Kmenová stoka podél Příbramského potoka byla vybudována v letech 1959 - 61, v druhé polovině osmdesátých let byla vybudována kmenová stoka A1 jako štola až k plaveckému stadionu a obdobná kanalizační štola ve staré Příbrami od Plzeňské po horní část Pražské ulice. Jednotná a splašková kanalizace odvádí odpadní vody na městskou čistírnu odpadních vod, umístěnou na severním okraji průmyslové zóny města.

Projekt zahrnoval rekonstrukci a modernizaci stávající mechanicko-biologické čistírny odpadních vod Příbram, která nevyhovovala požadavkům na čištění městských odpadních vod. Rekonstruovaná čistírna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má kapacitu 62 500 EO. V rámci projektu byla provedena rekonstrukce hrubého a mechanického předčištění a byly provedeny úpravy aktivačních nádrží a dosazovacích nádrží a bylo zřízeno dočištění odpadních vod. Bylo rekonstruováno kalové hospodářství a doplněny potřebné společné provozní objekty. Nově byl vybudován systém měření a regulace provozu.

Hlavním cílem projektu bylo dosažení takových parametrů znečištění na odtoku z čistírny odpadních vod, které by odpovídaly platné legislativě v dané oblasti. Především se jednalo o odbourávání nutrientů, neboť původní čistírna neměla technologii na odstraňování dusíkatého znečištění. Dále realizace projektu zajistila odbourání vypouštění bioplynu do ovzduší, bioplyn je nově využit k získávání tepla a elektrické energie pro potřeby provozu čistírny odpadních vod. Tím také dochází k omezení množství používaných fosilních paliv. Přínosem projektu bylo rovněž zavedení technologie hygienizace kalu, která rozšířila možnost jeho dalšího využití.

Nově modernizovaná čistírna odpadních vod také výrazně přispěla ke zlepšení životního prostředí v daném regionu, zejména pak v povodí řeky Litavky. Napomáhá také místnímu rozvoji, neboť na novou čistírnu se mohou napojit i další obce v okolí Příbrami

63



Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň

stavu hydraulické kapacity existující kanalizační sítě a zvýšení objemu odpadních vod přiměřeně čištěných v ČOV. Projekt obsahoval šest staveb, které doplnily vodovodní a kanalizační síť města Plzeň. Jednalo se o vodní zásobovací komplex „Lobzy“, vodní zásobovací komplex „Vinice“, kanalizaci „Valcha“, kanalizaci „Radčice, Křimice, Lochotín“, retenční nádrž „Gera“ a retenční nádrž „Bolevec“

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/003 Zahájení: 11/2006 Ukončení: 10/2008 Konečný příjemce podpory: město Plzeň Celkové náklady projektu: 52 120 000 Podpora z FS: 75 %

64

Popis projektu: Město Plzeň je se svými 170 000 obyvateli čtvrtým největším městem v České republice a leží na soutoku čtyř řek (Úhlava, Úslava, Radbuza a Mže), které tvoří řeku Berounku, která je hlavním recipientem odpadních vod vypouštěných z čistírny a určité části kanalizací nepřipojených na čistírnu odpadních vod. Cílem projektu tedy bylo zvýšení kvality dodávek pitné vody, zejména snížení obsahu železa, zajištění zásobování vodou v přiměřeném objemu a za příznivého tlaku, zlepšení jímání odpadních vod, zvýšení počtu obyvatel připojených k zařízení pro jímání a čištění odpadních vod, zlepšení obecného

Hlavním cílem projektu bylo především zvýšení kvality dodávky pitné vody, zejména snížení obsahu železa, který nesplňuje limity, stanovené směrnicí 98/83/EC, týkající se kvality vody určené k lidské spotřebě. Dále pak zajištění dodávky pitné vody v odpovídajícím množství a tlaku, zlepšení odvádění odpadních vod v souladu s podmínkami směrnice Rady 91/271/EEC týkající se čištění městských odpadních vod, zvýšení objemu odpadních vod procházejících ČOV. Přínosem projektu bylo zvýšení počtu obyvatel připojených na odpovídající systém sběru odpadních vod a zlepšení obecného stavu a hydraulické kapacity stávající kanalizační sítě.

Cíle projektu vyplývaly z popisu hlavních problémů infrastruktury, dodávky vody a kanalizace, které se v místě projektu nahromadily za posledních 20 let. Především se jednalo o odstranění deficitu v původním kombinovaném systému kanalizace v průběhu deštivého období, pokud jde o odpovídající zadržení a dopravu přebytku odpadních vod do čistírny – retenční nádrže Gera a Bolevec, dále pak vybudování kanalizace v předměstských částech - Valcha, Radčice, Křimice - a její napojení na centrální ČOV. Projekt dále vyřešil problém pronikání odpadních vod do vod podzemních a povrchových a došlo k výraznému zlepšení tlakových poměrů ve vodovodní síti a tím i odstranění závad v kvalitě pitné vody – Vodárenské systémy Lobzy a Vinice.

65


Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy

Popis projektu: Projekt je umístěn v aglomeraci Liberec – Jablonec, ve které žije asi 157 000 stálých obyvatel, přičemž v Liberci žije asi 100 000 a v Jablonci n. Nisou asi 46 000 stálých obyvatel. Regionální souměstí Liberec – Jablonec je situováno v povodí řeky Lužická Nisa, která je jedním z hlavních přítoků mezinárodního říčního toku Odra (soutok leží mimo území ČR – v Německu). Projekt představuje rekonstrukci městské čistírny odpadních vod v Liberci s kapacitou 122 000 ekvivalentních obyvatel, která byla uvedena do provozu v roce 1994, ale nedosahovala parametrů požadovaných Směrnicí o čištění městských odpadních vod (Směrnice Rady 91/271/EHS)

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/004 Zahájení: 3/2006 Ukončení: 6/2010 Konečný příjemce podpory: Severočeská vodárenská společnost, a.s. Celkové náklady projektu: 28 797 000 Podpora z FS: 72 %

66

Projekt byl rozdělen na tři samostatná opatření. Prvním byla rekonstrukce úpravny vody Souš, kde se realizace dotkla zejména vápenného hospodářství, dávkování koagulantu a chlóru. Úpravna byla vybavena automatikou dávkování chemikálií podle průtoku s deregulací. Druhým opatřením byla rekonstrukce čistírny odpadních vod Liberec a třetí část byla dále rozdělena na 10 subprojektů dle jednotlivých stok v oblasti Liberce a Jablonce nad Nisou. Některé z nich byly

provedeny hloubenou technologií, některé pak technologií raženou. Celkem se jednalo o dostavbu a rekonstrukci kanalizace o celkové délce cca 12,6 km a výstavbu dešťových zdrží o celkovém objemu 3 655 m3. Ekologičtější nakládání s odpadními vodami splňující zpřísněné normy EU bylo hlavním přínosem projektu rekonstrukce. Na samotnou kanalizaci bylo nově napojeno přibližně 2 000 nových objektů, zároveň došlo k výraznému zkvalitnění čištění odpadních vod, vypouštěná voda tak dosahuje lepších výstupních hodnot. Redukcí obsahu hliníku došlo ke zvýšení kvality pitné vody, dále realizace projektu významně přispěla ke snížení množství prosakujících odpadních vod ze starého kanalizačního potrubního systému.

67



Regionální vodohospodářský projekt – Karlovy Vary

Karlovy Vary, kde opatření vedlo k odstranění anorganického dusíku a následně byla řešena úprava kalového hospodářství v čistírně. V lázeňském území bylo několik stok ve špatném technickém stavu, stav potrubí byl monitorován a na základě vyhodnocení byly určeny úseky pro rekonstrukci. Toto území se nachází v I.ochranném pásmu léčivých zdrojů a proto zde byly zvýšené nároky na vodotěsnost a celkovou bezpečnost kanalizačního systému.

Foto: Petr Kuklík

kanalizace v Jáchymově, kde byla provedena kontrola stávajících stok v oblasti staré zástavby, zejména v úsecích podél opěrných zdí. Zde došlo ke kompletní výměně původního potrubí. Osada Nové Město byla původně samostatně odkanalizována a napojena na malou čistírnu odpadních vod, realizace projektu tak vedla ke zrušení stávající kanalizace a napojení odpadních vod do systému v Jáchymově. Připojení osady Nové Město na čistírnu v Jáchymově minimalizuje úniky odpadních vod a jejich infiltraci do vod podzemních, což má pozitivní vliv na kvalitu vod i celkový stav životního prostředí. Subprojekt v Chodově vyřešil nevyhovující stav kanalizační stoky v okolí ulice U Porcelánky. Posledním subprojektem byla výstavba nové čistírny odpadních vod na břehu potoka Stoka v Horním Slavkově.

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/005 Zahájení: 4/2005 Ukončení: 12/2007 Konečný příjemce podpory: Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech Celkové náklady projektu: 9 402 164 Podpora z FS: 73 %

Popis projektu: Projekt byl zaměřen na splnění krátkodobých a střednědobých priorit „Národního programu pro vstup České republiky do Evropské unie“. Projekt je v jednotlivých částech zaměřen na dosažení limitů pro dusík a fosfor, zajištění likvidace kalu u čistíren a vybudování kvalitních sběrných systémů, kterými jsou odpadní vody odváděny na původní či modernizované čistírny odpadních vod v celkové délce téměř 15 km. Vodohospodářský projekt byl rozdělen na několik dílčích částí a subprojektů. Prvním subprojektem byla čistírna odpadních vod

68

Rekonstrukce čistírny odpadních vod v Ostrově byla druhým subprojektem realizace. Původní čistírna odpadních vod Ostrov je jednou z ČOV v okrese Karlovy Vary, která byla postupně vybudována v 60.letech. Třetí subprojekt se týkal kanalizace v obci Nová Role. V osadě Mezirolí nebyla soustavná kanalizace a nebyla zajištěna likvidace splaškových vod. Ze studií řešících odvedení a likvidaci splaškových vod byla vybrána varianta splaškové kanalizace s čerpací stanicí a převedením splaškových vod Mezirolí na ČOV Nová Role. Realizací stavby došlo k významnému zlepšení životního prostředí a celá stavba výrazně zvýšila hodnotu území a stav životního prostředí. Čtvrtý subprojekt se týkal 69



Foto: Petr Kuklík

Klatovy – Čisté město

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/007 Zahájení: 11/2006 Ukončení: 12/2009 Konečný příjemce podpory: město Klatovy Celkové náklady projektu: 11 493 290 Podpora z FS: 70 %

70

Popis projektu: Projekt se týkal komplexní rekonstrukce a dobudování kanalizační sítě a napojení neodkanalizovaných městských částí aglomerace Klatovy. Jednalo se zejména o výměnu a rekonstrukci nevyhovujících (kapacitně/materiálově) částí kanalizační sítě s přihlédnutím k protipovodňovým opatřením, na realizaci úprav pro zamezení přímého vypouštění odpadních vod do vodního toku a na realizaci opatření dle zpracovaného Generelu odvodnění města Klatovy. Z hlediska zásobování pitnou vodou byl projekt zaměřen především na částečnou rekonstrukci vodovodní sítě v centru města a městské části Štěpánovice.

Projekt sestával z pěti stavebních částí. Část 01 – Kanalizace a vodovod Klatovy – město – spočívala v rekonstrukci úseků jednotné kanalizační sítě určených v Generelu odvodnění a v rekonstrukci úseků vodovodní sítě určených na základě monitoringu jakosti pitné vody v městském jádru. Část 02 – Kanalizace Klatovy – Luby – představovala dostavbu nové splaškové kanalizační sítě v městské části Luby. Část 03 – Kanalizace Klatovy – Sobětice – zahrnovala výstavbu nové splaškové kanalizační sítě a její propojení na stávající kanalizační systém městské části Luby. Část 04 – Kanalizace a vodovod Klatovy – Štěpánovice – obsahovala výstavbu nové splaškové kanalizační sítě a její propojení s městskou kanalizací Klatovy. Tato část projektu obsahovala rovněž nový vodovodní řad Klatovy – Štěpánovice včetně čerpací stanice pitné vody, rekonstrukce vybraných úseků vodovodní sítě a dvou vodojemů v této městské části. Část 05 – Kanalizace Klatovy – Tajanov a Kal – představovala výstavba nové splaškové kanalizační sítě a její propojení přečerpáním s městskou kanalizací Klatovy.

Přínosem projektu bylo rozšíření kanalizačního systému v aglomeraci Klatovy a zvýšení jeho spolehlivosti, čímž došlo k eliminaci další kontaminace povrchových i podzemních vod nečištěnými nebo nedostatečně čištěnými odpadními vodami a ke zvýšení ochrany vodárenského odběru povrchových vod Úhlavy pro krajské město Plzeň. Díky projektu došlo k nápravě odvedení odpadních vod z okrajových částí aglomerace Klatovy na ústřední čistírnu odpadních vod v Klatovech. Realizace projektu odstranila dosavadní lokální zdroje znečištění povrchových i podzemních vod i půdy.

71



Foto: Petr Kuklík

Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/008 Zahájení: 6/2006 Ukončení: 9/2007 Konečný příjemce podpory: město Beroun Celkové náklady projektu: 12 379 460 Podpora z FS: 65 %

72

Popis projektu: Jednalo se o samostatný projekt ve středočeském kraji v aglomeraci Beroun, která se skládá z měst Beroun a Králův Dvůr. Cílem projektu bylo rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun, opatření se týkala města Beroun (17 043 obyvatel) a Králova Dvora (5 359 obyvatel). Kanalizační systém se v Berouně rozvíjí od roku 1955 a královodvorský systém byl k berounskému připojen v 70.letech. Dále bylo cílem projektu zkompletizovat sběrný systém odpadních vod v rámci berounské aglomerace tak, aby odpadní vody z celého území byly odváděny do existující čističky odpadních vod v Berouně.

Projekt Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun byl bezesporu největší investiční akcí ve více jak sedm set čtyřicetileté historii města. Celkové náklady projektu přesáhly částku 404 milionů korun. O udělení pomoci z Fondu Soudržnosti tomuto projektu rozhodla Komise Evropských společenství 23.12.2004.

nutné udržovat kvalitu vody v Berounce na dobré úrovni. Celá stavba byla rozdělena do devíti elementů. Stěžejní stavbou se stala stoka F procházející Berounem a částí Králova Dvora o celkové délce 4 146,26 m, která podchytila stoky FI, FII, FIII, FIV, kanalizaci Zavadilka a Jarov a stávající stoky. Zároveň zabezpečuje odvedení odpadních vod do ČOV v Berouně.

Realizace s sebou nesla poměrně náročné podmínky pro výstavbu, bylo například nutné překřížit tok řek Berounky a Litavky, nové potrubí vede i pod dálnicí D5 Praha – Plzeň. Postupně vzniklo 16,504 km nových kanalizačních stok. Na moderní berounskou čistírnu odpadních vod se v konečné fázi napojí 7 000 ekvivalentních obyvatel, z toho 3 200 v Berouně a zbytek v sousedním Králově Dvoře. Městská čistírna odpadních vod byla kompletně zrekonstruována v roce 2005 a již dnes splňuje kritéria pro likvidaci odpadních vod platná v České republice od roku 2011

Oblast Berouna leží ve III.pásmu hygienické ochrany úpravny vody Praha – Podolí. Tato úpravna vody slouží jako pohotovostní zdroj pro zásobení hlavního města. Proto je 73



Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – I.etapa

potoka během období dešťů, akumulací nadbytečných vod ve dvou průtokových dešťových nádržích.

Foto: Petr Kuklík

Projekt byl vzhledem k lokalitám a charakteru jednotlivých jeho částí rozdělen na několik dílčích staveb. První stavbou byla rekonstrukce stávající stokové sítě ve městě Šumperk a výstavba splaškové kanalizace v obci Vikýřovice. Dále pak stavba nových děšťových zdrží a dokončení rekonstrukce

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/014 Zahájení: 9/2005 Ukončení: 5/2008 Konečný příjemce podpory: Vodohospodářská zařízení Šumperk. a. s. Celkové náklady projektu: 20 831 000 Podpora z FS: 75 %

74

Popis projektu: Jednalo se o skupinový projekt, který tvořilo sedm dílčích podprojektů jejichž realizace proběhla od září 2005 do května 2008. V jeho rámci byla zrekonstruována čistírna odpadních vod ve Starém Městě na kapacitu 3 400 ekvivalentních obyvatel, zrekonstruována úpravna vody v Koutech nad Desnou na kapacitu 100 l/s a dokončena rekonstrukce ČOV v Šumperku. Dále bylo zrekonstruováno v Šumperku a Starém Městě 9 793 m stávající kanalizace, postaveno 17 806 m nové kanalizace ve Vikýřovicích, Sobotíně a Starém Městě, vybudovány dvě kapacitní dešťové zdrže o celkovém objemu 8 865 m3 na jednotné síti v Šumperku.

Město Šumperk se nachází v údolí Desné, jižně od pohoří Jeseníků. Šumperk je administrativním, politickým a hospodářským centrem, ve kterém žije 28 768 obyvatel. Rekonstrukce kanalizační sítě města Šumperk řeší nepřijatelný stav stok v oblasti ul.Jiřího z Poděbrad a Gen.Krátkého, jejichž konstrukce byly značně poškozeny a provoz byl v důsledku poruch a naplavenin značně omezen. Zvýšení kapacity stok bylo v minulosti řešeno zcela nepřijatelným vypouštěním čistírny odpadních vod ve městě Šumperk. V obci Sobotín byla realizována výstavba nové splaškové kanalizace. Ve městě Staré Město došlo k rekonstrukci a dostavbě stokové sítě, rekonstrukci čistírny odpadních vod a vybudování vodovodu. Rekonstrukce úpravny vody se v rámci projektu dotkla Koutů nad Desnou. Rekonstrukce se dočkala také kanalizace v lokalitě ulice Krameriovy ve městě Šumperk. do místní vodoteče. Kromě rekonstrukce těchto stok projekt zahrnoval rekonstrukci odbočení pro napojení kanalizačních přípojek. Spolu s rekonstrukcí stok projekt rovněž snižuje únik znečištěných odpadních vod z jednotné kanalizační sítě do Bratrušovského 75



Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy

Součástí projektu byla i rekonstrukce, modernizace a intenzifikace osmi čistíren odpadních vod. Stavební práce a práce na technologii jednotlivých ČOV byly prováděny za provozu stávajících čistíren, kde bylo nutno zajistit splnění limitů vypouštěných odpadních vod po celé období prováděných úprav. Kapacita jednotlivých čistíren tak byla za provozu navýšena až o 60 % původního počtu e.o.

Foto: Petr Kuklík

Ve městech Bělá nad Radbuzou, Dobřany, Holýšov, Horšovský Týn, Poběžovice, Stod a obcích Chotěšov, Líně a Zbůch tak bylo díky projektu rekonstruováno a intenzifikováno osm čistíren odpadních vod a vybudovány desítky kilometrů kanalizačních řadů.

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/015 Zahájení: 9/2005 Ukončení: 12/2009 Konečný příjemce podpory: Mikroregion Radbuza, svazek obcí Celkové náklady projektu: 24 161 000 Podpora z FS: 75 %

Popis projektu: Mikroregion Radbuza leží v jihozápadní části České republiky, v povodí řeky Radbuzy. Projekt byl realizován v katastru osmi obcí bývalých okresů Plzeň jih, Plzeň sever a Domažlice. Před realizací projektu bylo napojeno na veřejnou splaškovou kanalizaci pouhých 66 % obyvatel regionu. Po dokončení projektu je na splaškovou kanalizaci napojeno 95 % obyvatel v dané oblasti.

V rámci celého projektu bylo položeno 42 807 m nové gravitační kanalizace a zrekonstruováno 13 360 m stávajících kanalizačních řadů. Bylo realizováno 25 čerpacích stanic s přenosem dat na dispečinky jednotlivých provozovatelů a položeno 7 457 m výtlačných řadů tlakové kanalizace. Realizací projektu bylo umožněno připojení dalších 9 050 obyvatel na stokovou síť. Zároveň byly položeny nové povrchy chodníků a komunikací, přeloženy stovky metrů plynovodních potrubí, vodovodních řadů a kabelových vedení.

Opatřením na stokových sítích se zvýšilo množství odpadních vod odváděných na čistírny odpadních vod. Rekonstrukce a intenzifikace původních čistíren odpadních vod zvýšila podíl čištěných odpadních vod. Po realizaci projektu se výrazně snížilo zatížení vodního toku a následně se zlepšila kvalita vody v řece Radbuze. Projekt byl spolufinancován Fondem Soudržnosti Evropské Unie.

Cílem projektu bylo vybudovat novou a zčásti zrekonstruovat stávající vodohospodářskou infrastrukturu pro odvod a čištění odpadních vod v celkem devíti městech a obcích ležících na řece Radbuze. 76

77


Břeclavsko - rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje

v návaznosti na provedené rekonstrukce možno produkovat čistírenský kal v kvalitě, která umožňuje jeho využívání v zemědělství tak, aby byly naplněny požadavky zákona 185/2001 Sb. O odpadech, resp. Vyhlášky MŽP č. 382/2001 o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Hygienizace kalu se nyní po implementaci projektu na čistírnách provádí dávkováním CaO a na ČOV Mikulov pomocí kyslíku.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/016 Zahájení: 6/2005 Ukončení: 11/2010 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Celkové náklady projektu: 47 279 000 Podpora z FS: 79 %

Popis projektu: Projekt řešil rekonstrukci a výstavbu stokových sítí a čistíren odpadních vod v devíti aglomeracích okresu Břeclav, jmenovitě se jednalo o Břeclav, Mikulov, Hustopeče, Velké Pavlovice, Valtice, Podivín, Kobylí, Lednice a Pohořelice. Dále pak se projekt týkal rekonstrukce úpravny vody v Lednici včetně dopravy pitné vody do jihozápadní části okresu Břeclav za pomoci propojení skupinových vodovodů. Intenzifikace proběhla u čístíren odpadních vod v Břeclavi, Mikulově, Hustopečích, Valticích, Podivíně a Lednici, v Kobylí byla vybudována nová čistírna. Na čistírnách je

78

Strategické cíle projektu v regionu Břeclavska byly zajištění jakosti a množství odváděných odpadních vod od znečišťovatelů a čištěných na čistírnách odpadních vod tak, aby v cílovém roce byly splněny hodnoty dle příslušných předpisů České republiky a Směrnice Rady č.91/271/EEC o zacházení s městskými odpadními vodami a aby kalová koncovka ČOV odpovídala Směrnici Rady č.86/278/EEC o podpoře využívání čistírenských kalů a zajištění jakosti a množství pitné vody pro obyvatelstvo tak, aby v cílovém roce byly v řešeném území splněny hodnoty dle příslušných předpisů České republiky a Směrnice Rady č.80/788/EEC Pitná voda a Směrnice Rady č.98/83/EEC o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

Velkým nedostatkem před implementací projektu byla technická kvalita kanalizačních sítí v daném regionu. Jednalo se o nevhodné profily, materiál, špatně provedené těsnění spojů, v mnoha případech to bylo i stáří stok. Nevhodný stav byl vyřešen rekonstrukcí starých sítí a vybudováním sítí nových. Celkem bylo v regionu nově připojeno 4 339 obyvatel. Území Břeclavska je zásobeno výhradně podzemní vodou. Tyto vody jsou však znečištěny zejména dusičnany, sírany, železem a manganem. Součástí projektu tak byla rekonstrukce úpravny vody v Lednici zahrnující i modernizaci technologické části a propojení SV Lednice a SV Novosedly. 79



Rekonstrukce a dobudování stokové sítě města Olomouc – II.etapa

Cíle projektu byly splněny, jednalo se o odkanalizování těch oblastí, které dosud nebyly napojeny na centrální čistírnu odpadních vod města Olomouce, rekonstrukci stávající kanalizace, která byla kapacitně nevyhovující z hlediska dalšího rozvoje města nebo svým stavem nevyhovovala odvádění splaškových vod a ochranu podzemních vod před znečištěním a snížení průniku balastních vod do stokové sítě města.

zařadilo do skupiny aglomerací, která beze zbytku splňuje zákonné předpisy v otázkách nakládání a likvidace s odpadními vodami na celém svém území. Došlo k tomu o 1,5 roku dříve než vyplývalo z přístupových dohod mezi ČR a ES. Vedle ekologických přínosů budou realizací projektu vytvořeny podmínky pro průmyslový rozvoj a pro novou bytovou výstavbu v souladu s územním plánem města Olomouce.

Foto: Petr Kuklík

Realizace navržených opatření umožnila zrušení stávajících volných kanalizačních výustí do vodotečí a přispěla ke snížení úrovně celkového znečištění řeky Moravy a jejích přítoků Rekonstruovaná a dobudovaná kanalizační síť také zabraňuje znečišťování místních přírodních zdrojů vody a řeší provozní problémy kanalizační sítě, obzvláště při přívalových deštích.

Číslo projektu: 2004/CZ/16/C/PE/017 Zahájení: 5/2006 Ukončení: 5/2009 Konečný příjemce podpory: Statutární město Olomouc Celkové náklady projektu: 34 842 000 Podpora z FS: 72 %

80

Popis projektu: Celý projekt „Olomouc – rekonstrukce a dobudování stokové sítě - II.část“ byl rozdělen na devět samostatných podprojektů a zahrnoval řešení problematiky likvidace odpadních vod města Olomouce včetně přilehlých městských částí. Veškeré odpadní vody lze nyní odvádět do zrekonstruované čistírny odpadních vod Olomouc, jejíž kapacita je 259 500 EO. Čistírna odpadních vod svými parametry vyhovuje Směrnici EU 91/271/EHS o zacházení s městskými odpadními vodami a kapacitně umožňuje napojení těchto vod.

Díky projektu došlo k eliminaci znečištění podzemních vod v řešených územích a došlo ke zkvalitnění životního prostředí v dané lokalitě. Eliminací nátoku balastních vod do městské kanalizace došlo ke zvýšení účinnosti čištění odpadních vod. Po dokončení projektu se město Olomouc 81


Střední Pomoraví / Hodonínsko

vodou v aglomeracích Bzenec a Moravská Nová Ves.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/001 Zahájení: 4/2008 Ukončení: 1/2010 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Celkové náklady projektu: 23 963 300 Podpora z FS: 74 %

Popis projektu: Projekt se týkal odvádění a čištění odpadních vod, jímání a úpravy pitné vody v regionu Hodonínsko. V prosinci roku 2005 rozhodla Evropská komise ve prospěch žádosti Vodovodů a kanalizací Hodonín, a.s. o udělení dotace z Fondu soudržnosti Evropské unie rozsáhlému vodohospodářskému projektu „Střední Pomoraví/Hodonínsko“. Projekt„Střední Pomoraví/Hodonínsko“, je tvořen skupinou deseti podprojektů, z nichž osm je zaměřeno na řešení problematiky odvádění a čištění odpadních vod v aglomeracích Bzenec, Strážnice, Petrov, Hodonín, Ratíškovice, Veselí nad Moravou a dva podprojekty řeší problematiku ochrany zdrojů vody, jímání, úpravu a zásobování pitnou

82

Hlavním cílem projektu Střední Pomoraví/Hodonínsko bylo zajistit, aby způsob odvádění a čištění odpadních vod z aglomerací větších než 2 000 EO byl v souladu s požadavky Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Dalším cílem bylo snížení znečištění povrchových a podzemních vod, rekonstrukce kanalizace a čistíren odpadních vod a ochrana zdraví obyvatelstva v souladu s požadavky Směrnice 98/83/EC týkající se kvality pitné vody.

Realizace takto rozsáhlého projektu zajistila čištění a odvádění odpadních vod v míře potřebné pro zabezpečení kvality vypouštěných odpadních vod do vodotečí a ke splnění ukazatelů dle platné legislativy ČR a také v souladu s požadavky kladenými na splnění podmínek integrace do EU a k zapojení ČR do strukturálních politik. Vlivem zlepšení čistícího účinku čistírny došlo k výraznému zlepšení imisních hodnot v recipientu, čím byl učiněn rozhodující krok k zlepšení a dlouhodobému zajištění akceptovatelné jakosti vody. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších staveb v oblasti jímání a úpravy pitné vody v regionu Hodonínsko s následným zásobováním 75 % obyvatelstva regionu (95 000 obyvatel).

Záměrem rekonstrukce ÚV v Bzenci byla modernizace a oprava technologického zařízení a budov ÚV. Většina zařízení neodpovídá současným požadavkům na technologické a technické zařízení pro úpravu pitné vody. Nevhodná technologie nezabezpečuje dobrý ekonomický chod úpravny vody. Míra automatizace stávající úpravny vody je nízká, což způsobuje problémy jak v chodu úpravny vody, tak i v kontrole jejího provozu.

83



Šlapanicko – Čistá Říčka a Rakovec

Foto: Petr Kuklík

Projektu byly splněny hodnoty dle příslušných předpisů České republiky a Směrnice Rady č. 91/271/EEC o zacházení s městskými odpadními vodami, dále zamezení nekontrolovaného vypouštění odpadních vod do recipientů.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/002 Zahájení: 10/2007 Ukončení: 10/2009 Konečný příjemce podpory: Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko Celkové náklady projektu: 20 078 728 Podpora z FS: 79 %

Popis projektu: Projekt Šlapanicko – Čistá Říčka a Rakovec obsahoval osm podprojektů, které zahrnovaly vybudování nové splaškové kanalizace a odboček pro domovní přípojky v obcích Tvarožná, Sivice, Pozořice, Kovalovice, Viničné Šumice, Velatice a Mokrá-Horákov a splaškového kanalizačního sběrače F III a F III-2. V lokalitě Šlapanicko, která byla předmětem tohoto projektu, bylo nově vybudováno cca 57 km kanalizační sítě a na nově vybudovaný kanalizační systém bylo připojeno téměř 9 000 obyvatel. Realizace stavby zajistila vybudování kompletního splaškového

84

kanalizačního systému pro odvádění splaškových odpadních vod z obcí Tvarožná, Sivice, Pozořice, Kovalovice, Viničné Šumice, Velatice a Mokrá-Horákov. Splaškové odpadní vody z obcí jsou nyní odváděny nově vybudovaným splaškovým kanalizačním sběračem FIII, FIII-2, který je situován středem těchto obcí, na nově zrekonstruovanou čistírnu odpadních vod v Brně-Modřicích, kde budou čištěny.

Realizací projektu došlo k významnému zlepšení životního prostředí s účinky na místní ekosystémy a dlouhodobému zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v daném povodí.

Lokalita Šlapanicko se nachází v povodí řeky Litavy, která je přítokem řeky Dyje. Projekt navazuje a je doplňkem zvyšující přidanou hodnotu stávajícího projektu ISPA „Ochrana vody v povodí řeky Dyje v České republice“. Výsledkem projektu bylo také významné snížení chemické spotřeby kyslíku o téměř 250 tun/rok, znečištění dusíkem kleslo na jednu čtvrtinu a fosforem na jednu desetinu. Cílem projektu Šlapanicko – Čistá Říčka a Rakovec v rámci působnosti provozní společnosti VAS a.s. divize Brno – venkov bylo zejména zajištění jakosti a množství odváděných odpadních vod od znečišťovatelů a čištěných na čistírnách odpadních vod tak, aby v cílovém roce dle harmonogramu 85


Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích

společném stanovisku EU (CONF – CZ 28/01). Dále bylo součástí projektu vybudování stokové sítě a čistírny odpadních vod, která umožňuje výhledový rozvoj města do velikosti 7 100 obyvatel.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/004 Zahájení: 6/2007 Ukončení: 6/2009 Konečný příjemce podpory: město Kravaře Celkové náklady projektu: 14 972 183 Podpora z FS: 80 %

86

Popis projektu: Projekt, rozdělený do čtyř částí, zajistil odkanalizování a čištění odpadních vod z města Kravaře (současný počet obyvatel je 6 808), které je větší než 2 000 EO. Bylo nutno zabezpečit, aby čištění odpadních vod z města Kravaře vypouštěných do řeky Opavy dosahovalo norem Směrnice č. 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod a její novely Směrnice č. 98/15/EEC. Zajistit vyhovující čištění odpadních vod a odkanalizování v souladu s kapitolou 22. Životní prostředí – Implementačního plánu, podkapitola D – kvalita vody a s výsledkem jednání o této kapitole, tak jak je popsáno ve

Záměrem bylo připojit na kanalizaci a čistírnu odpadních vod po realizaci projektu do té doby nepřipojené obyvatele a dále zajistit čištění odpadních vod v souladu s platnými směrnicemi a předpisy a tím následně snížit míru znečištění vypouštěných odpadních vod do řeky Opavy a následně do řeky Odry.

objektů a napojení na inženýrské sítě. Biologické procesy umožňují zejména odstranění organických látek, nerozpuštěných látek a dusíku. Přebytečný kal bude čerpán do uskladňovacích nádrží kalku, kde bude stabilizován a odvodněn. Po dokončení projektu bylo na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod připojeno necelých 3 750 obyvatel, což je 60 % obyvatel města Kravaře. Kapacita čističky je navržena na cca 7 500 obyvatel a při napojování jednotlivých nemovitostí a propojování kanalizačního řadu na čistírnu bylo položeno více než 25 000 m potrubí (nejsou zde započítány domovní přípojky), stavba si vyžádala rovněž položení více než 45 000 m2 asfaltových ploch.

Čistírna odpadních vod je mechanickobiologická a její součástí je mechanické předčištění, biologická linka, kalové hospodářství, včetně potřebných provozních

87



Labe – Loučná

Foto: Petr Kuklík

částech Pardubic. Rekonstrukcí čistíren odpadních vod v Holicích a Opatovicích nad Labem bylo zajištěno splnění požadovaných limitů znečištění ve vypouštěných vodách stanovených platnou legislativou. Opatření v Lázních Bohdaneč významně přispělo k zachování kvality lázeňských vod. Ochrana kanalizační sítě před zvýšenou hladinou vodního toku Labe, Chrudimky, Bylanky a Jesenčanského potoka je zajištěna novým systémem klapek a uzávěrů.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/006 Zahájení: 10/2007 Ukončení: 11/2009 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Celkové náklady projektu: 20 179 990 Podpora z FS: 62 %

Popis projektu: Projekt Labe – Loučná řešil vodohospodářskou problematiku v oblasti Východních Čech v širší aglomeraci města Pardubice. Dotčené území leží v údolní nivě vodních toků Labe, Loučná a Chrudimka, ochranném pásmu lázeňských vod města Lázně Bohdaneč a ochranném pásmu vodního zdroje Nemošice. Kanalizační soustavu na zájmovém území bylo nutné ochránit před povodňovými škodami a zároveň zachovat kvalitu vody v podzemních zdrojích.

vody ze zájmového území byly odváděny do existujících čistíren odpadních vod, byly ochráněny podzemní zdroje a byla zvýšena protipovodňová ochrana stávající kanalizační sítě a celého území. Tyto cíle směřují k dalšímu územnímu rozvoji, ochraně veřejného zdraví, ochraně podzemních zdrojů a protipovodňové ochraně. Projekt řešil komplexní rekonstrukci a dobudování kanalizační sítě a napojení doposud neodkanalizovaných částí města Pardubice a dalších obcí a měst v aglomeraci Pardubicka. Skupinový projekt se skládal z devítí opatření složených z celkem 21 staveb, které řešily výstavbu kanalizační sítě v aglomeraci Pardubice. Dále bylo řešeno zvýšení kapacity kanalizační sítě v některých

Realizace projektu významně přispěla k trvale udržitelnému hospodaření s vodními zdroji v dané oblasti, vytvořila podmínky pro další zlepšování kvality životního prostředí, odstranila další zdroje nekontrolovaného vypouštění odpadních vod do vod povrchových, průsaky odpadních vod do podzemních zdrojů a zamezila kontaminaci vod a půdy.

Projekt byl zaměřen na odkanalizování a čištění odpadních vod v okrese Pardubice. Cílem projektu bylo doplnit a optimalizovat stávající systém odkanalizování a čištění odpadních vod tak, aby veškeré odpadní 88

89



Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy – region Třebíčsko

a automatizace. Rekonstrukce vodovodního přivaděče Častohostice – Třebíč měl za cíl zlepšit kvalitu vodovodního přivaděče Častohostice - Třebíč. Jednalo se o výměnu stávajícího potrubí z oceli za tvárnou litinu. Dále se jednalo o rekonstrukci Čerpací stanice (ČS) Častohostice s akumulačními nádržemi, Vodojemu (VDJ) Moravské Budějovice jehož je součástí i Čerpací stanice (ČS) Moravské Budějovice a Vodojem (VDJ) svatý Vít a Vodojem (VDJ) Střítež.

Foto: Petr Kuklík

Průběžný on-line monitoring zajišťuje operativní řešení vzniklých poruch a minimalizuje škody, případně jejich dopad na konečného spotřebitele.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/008 Zahájení: 1/2007 Ukončení: 7/2009 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace, svazek obcí Celkové náklady projektu: 13 998 476 Podpora z FS: 69 %

Popis projektu: Skupina projektů realizovaná v aglomeraci Třebíč, která zahrnuje města Třebíč, Moravský Krumlov, Moravské Budějovice, Jemnice a dalších 90 obcí. Jednalo se o skupinu pěti projektů se zaměřením na rekonstrukci stávajícího systému dodávky pitné vody, která měla za cíl zlepšit kvalitu pitné vody distribuované ve vodovodním systému. Projekt rekonstrukce Úpravny vody Štítary měl za cíl stabilizovat vodu z hlediska agresivity, systému dávkování a dezinfekce, systému kontinuálního sledování jakosti

90

Rekonstrukce vodovodního přivaděče Ovčírna – Třebíč tvořila třetí projekt. Původní ocelové potrubí bylo vyměněno za potrubí z tvárné litiny. Dále se jednalo o rekonstrukci akumulace ČS Ovčírna a o rekonstrukci Vodojemu (VDJ) Baliny, Vodojemu (VDJ) Pocoucov a Vodojemu (VDJ) Týn. Čtvrtý projekt řešil rekonstrukci stávajícího vodovodního přivaděče Heraltice - Třebíč. Původní ocelové potrubí bylo vyměněno za potrubí z tvárné litiny. Dále se jednalo o rekonstrukci Vodojemu (VDJ) Borovina a Vodojemu (VDJ) ZON. Za účelem udržení potřebné kvality pitné vody, řeší průběžný on-line monitoring kontrolu kvality vody při výrobě a dopravě ke spotřebiteli.

Cílem projektu bylo zlepšit kvalitu pitné vody v hlavním zdroji vodovodního systému v Úpravně vody Štítary, zlepšit technologii úpravy vody v Úpravně vody Štítary, zrekonstruovat přivaděče pitné vody v daném vodovodním řadu, jehož technický stav před rekonstrukcí byl nevyhovující, a v neposlední řadě ochrana zdraví veřejnosti.

91



Mladoboleslavsko – čištění a odkanalizování odpadních vod

Foto: Petr Kuklík

obyvatelstva (5-30 %) napojena na kanalizaci, přičemž docházelo k neadekvátnímu nakládání s odpadními vodami a jejich průsakům do podzemních vod. V rámci projektu bylo vybudováno 22 637,86 m kanalizační sítě, 5 159,25 m kanalizačních přípojek a 12 čerpacích stanic odpadních vod. Realizace projektu umožnila napojení nových 3 300 obyvatel na kanalizační síť.

Cílem projektu bylo dosažení souladu s požadavky směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, zlepšení kvality v řece Jizeře s cílem přispět ke splnění požadavků Směrnice Rady 75/440/EEC o kvalitě povrchové vody určené k úpravě na vodu pitnou a dále ke splnění požadavků Směrnice Rady 76/160/EEC o kvalitě vody ke koupání v místech stávající nebo zamýšlené rekreace. V neposlední řadě bylo dosaženým záměrem rozšířit systém odvádění a čištění odpadních vod ve městech Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou, Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Kosmonosy a v jejich okolí.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/010 Zahájení: 5/2007 Ukončení: 9/2009 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. Celkové náklady projektu: 19 225 943 Podpora z FS: 64 %

Popis projektu: Projekt tvořila skupina šesti projektů. Jmenovitě se jednalo o intenzifikaci v čistírně odpadních vod I v Mladé Boleslavi, dostavbu kanalizace v Debři, Kosmonosech, Bakově nad Jizerou, Benátkách na Jizerou, Dražicích a Bělé pod Bezdězem. Území dotčené projekty se nachází v povodí řeky Jizery. Všechna uvedená sídla mají více než 2 000 ekvivalentních obyvatel. Stávající čistírna odpadních vod a odkanalizování ve zmíněných městech nesplňovala limity a podmínky stanovené Směrnicí 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. V uvedených sídlech nebyla stále část

92

V rámci intenzifikace ČOV Mladá Boleslav I – Neuberk byly provedeny stavební práce a dodávky technologie zejména ve stupních mechanického předčištění, usazovacích a aktivačních nádrží, kalovém a plynovém hospodářství.

93


Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov

zahrnovala rekonstrukce a intenzifikace čistírny odpadních vod, rekonstrukci nevyhovujících úseků kanalizačních stok při použití výkopové technologie, dále úpravu vnitřního povrchu kanalizačních stok s menšími stavebními nedostatky při použití bezvýkopové technologie a nakoenc i vybudování nových odlehčovacích komor a rekonstrukci či přestavbu nevyhovujících původních komor.

Foto: Petr Kuklík


Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/014 Zahájení: 7/2005 Ukončení: 11/2009 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Celkové náklady projektu: 19 424 683 Podpora z FS: 66 %

Popis projektu: Projekt výrazně pomohl kvalitě životního prostředí v celé oblasti Vyškovska. Protože je čištění odpadních vod jednou z prioritních oblastí „Národní strategie Fondu soudržnosti EU“, získalo Vyškovsko na realizaci projektu dotaci z Fondu soudržnosti EU ve výši 66 % a podporu ze SFŽP ČR ve formě půjčky ve výši 5 % celkových uznatelných nákladů na realizaci stavby Projekt byl členěn na pět ucelených částí – podprojektů. Konkrétně se jednalo o podprojekty Rousínov, Slavkov u Brna, Bučovice, Vyškov a Hrušky. Jednotlivá opatření

94

Hlavním cílem projektu bylo zajistit řádnou funkci kanalizační sítě a ČOV v oblasti Rousínova, Slavkova u Brna, Bučovic, kanalizační sítě v oblasti Vyškova, Hrušek včetně ČOV a Křenovic u Slavkova a to v souladu s požadavky Směrnice 91/271/EHS týkající se čištění městských odpadních vod tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod způsobené úniky odpadních vod. Splnění tohoto cíle zamezilo neoptimálnímu výkonu ČOV způsobenému nedostatečným odkanalizováním přilehlých

odpadních vod tak, aby byly splněny hodnoty dle příslušných předpisů České republiky a Směrnice Rady č. 91/271/EEC o zacházení s městskými odpadními vodami. Projekt komplexně řeší problematiku hospodaření s odpadními vodami na Vyškovsku. Zajistil dostatečnou rezervu v kapacitě čistíren odpadních vod pro budoucí rozvoj měst a obcí a garantuje splnění všech direktiv EU v této oblasti. Chráněné krajinné oblasti nebyly realizací projektu negativně narušeny, ale naopak byla zvýšena jejich kvalita tím, že byly odstraněny zdroje znečištění komunálního charakteru.

obcí, a přítokem balastních vod kvůli poškozené kanalizaci. Strategickým cílem bylo zajištění odvádění odpadních vod od znečišťovatelů a čištění na čistírnách 95



Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy

Foto: Petr Kuklík

Hlavním cílem projektu bylo dosažení souladu s požadavky Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, dále pak zlepšení jakosti vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy zamezením znečišťování podzemních vod v oblasti stávajících zdrojů pitné vody, rekonstrukce kanalizace a čistírny odpadních vod a v neposlední řadě ochrana zdraví obyvatelstva.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/016 Zahájení: 2/2007 Ukončení: 6/2009 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Celkové náklady projektu: 12 373 281 Podpora z FS: 61 %

Popis projektu: Projekt řeší odvádění a zlepšení čištění odpadních vod a zamezení nekontrolovatelných úniků vod ze stávajících stokových sítí v komunitách, které jsou dnes nejvýznamnější znečišťovatelé v daném regionu. Oblast, ve které byly jednotlivé projekty realizovány, patří do středního povodí řeky Moravy. Hlavní vodní toky řešené oblasti jsou řeky Bečva a Morava.

řeky Moravy. Prvním byla rekonstrukce a dostavba kanalizace Kojetín, přičemž rekonstruováno bylo cca 5,6 km a 1,4 km veřejné části domovních přípojek včetně stavby nové kanalizace v délce cca 3 km a výstavby veřejné části domovních přípojek v délce cca 1 km. Počet nově napojených obyvatel je 852. Druhým projektem byla kanalizace Hranice IV – Drahotuše, kde celková délka je 8,3 km a 2,2 km veřejné části domovních přípojek a bylo vybudováno šest čerpacích stanic. Počet nově napojených obyvatel je 1 549. Třetím podprojektem byla rekonstrukce stokové sítě Přerov. Posledním podprojektem byla zásadní rekonstrukce čistírny odpadních vod Lipník.

Realizace projektu má významný dopad na zlepšení životního prostředí z hlediska likvidace odpadních vod v celé oblasti středního povodí řeky Moravy. Všechna zařízení dokončením projektu naplnila v předstihu požadavky směrnice Evropské unie na čištění městských odpadních vod, která jako cílový pro splnění limitů stanovila rok 2010.

Projekt byl tvořen čtyřmi podprojekty, které řešily odvádění a zlepšení čištění odpadních vod a současně zamezení nekontrolovatelným únikům vod ze stávajících kanalizačních sítí v oblasti středního povodí 96

97



Čistá horní Úpa

jejíž biologický stupeň je tímto projektem intenzifikován. Součástí projektu byla i rekonstrukce kalového hospodářství této čistírny. Kapacita čistírny byla navýšena z původních 47 000 EO na 52 000 EO. Celkem bylo vybudováno 22 555 m gravitační kanalizace, 1 718 m tlakové kanalizace včetně třinácti nových kanalizačních přečerpávacích stanic a rekonstruováno 5 364 m kanalizace bezvýkopovou metodou.

Foto: Petr Kuklík

Cílem projektu bylo zejména naplnění požadavků Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod v oblasti pokryté tímto projektem, zlepšení kvality vody na horním toku Úpy, eliminace znečištění podzemních vod v řešených územích a v neposlední řadě zkvalitnění životního prostředí v regionu Trutnovsko.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/020 Zahájení: 9/2007 Ukončení: 11/2009 Konečný příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s. Celkové náklady projektu: 16 359 831 Podpora z FS: 65 %

Popis projektu: Jednalo se o rozsáhlý projekt, který zahrnoval řešení problematiky likvidace odpadních vod v regionu Trutnovsko. Konkrétně se jednalo o výstavbu kanalizačního systému v okrajových částech města Trutnov, jakož i rekonstrukci nevyhovujících úseků hlavního sběrače, dostavbu a sanaci kanalizace v Mladých Bukách, výstavbu kanalizace ve Svobodě nad Úpou, odkanalizování stávající bytové zástavby v Janských Lázních a napojení vybraných lokalit obce Horní Maršov na existující stokovou síť. Celkově bylo realizací tohoto projektu nově napojeno 6 555 obyvatel. Veškeré odpadní vody jsou svedeny do existující centrální čistírny odpadních vod Bohuslavice,

98

Veškeré odpadní vody jsou nově svedeny do existující centrální čistírny odpadních vod v Bohuslavicích. Realizací projektu došlo k výraznému snížení znečištění v řece Úpě a jejích přítocích, došlo k eliminaci znečištění podzemních vod v řešených územích a ke zkvalitnění životního prostředí v dané lokalitě. Eliminací stoku balastních vod do městské kanalizace došlo ke zvýšení účinnosti čištění odpadních vod. V neposlední řadě je umožněn další rozvoj města Trutnova v souladu se schváleným územním plánem. Realizace probíhala za plného provozu s pomocí a podporou měst Trutnova, Janských Lázní, Svobody nad Úpou, městyse Mladé Buky a obce Horní Maršov.

99



Cidlina

Foto: Petr Kuklík

Cidliny, která náleží do povodí Labe, a podařilo se splnit nařízení vlády a směrnice o čištění městských odpadních vod a o jakosti sladkovodních vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/021 Zahájení: 12/2005 Ukončení: 3/2010 Konečný příjemce podpory: Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s. Celkové náklady projektu: 16 620 923 Podpora z FS: 67 %

Popis projektu: Projekt se skládal ze šesti podprojektů, které měly za cíl řešit zlepšení kvality vody v řece Cidlině a jejich přítocích Javorce a Bystřici a dále pak v Libáňském potoce. Celá skupina projektů spadá do regionu Jičínsko. Jmenovitě se jednalo o vybudování čistíren odpadních vod a výstavby či dostavby kanalizace v aglomeracích Jičín, Lázně Bělohrad, Miletín - Rohoznice, Pecka, Libáň, Ostroměř. Projekt byl jednou z největších investičních akcí Královéhradeckého kraje.

Hlavním cílem projektu bylo naplnění požadavků Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod v oblasti pokryté tímto projektem, zlepšení kvality vody v povodí řeky Cidliny a zkvalitnění životního prostředí v regionu Jičínsko. Díky realizaci projektu Cidlina bylo nově propojeno 600 obyvatel Jičína na kanalizační síť a čistírnu odpadních vod a celkově byla rozšířena kapacita čistírny na 35 000 ekvivalentních obyvatel. V Lázních Bělohrad bylo napojeno na čistírnu odpadních vod dalších 1 500 obyvatel a její kapacita se zvýšila na 4 000 ekvivalentních obyvatel. V obci Miletíně byl dobudován kanalizační systém, do kterého se nově napojilo 650 obyvatel, zároveň s tím byla vybudována mechanickobiologická čistírna odpadních vod pro 1 500 ekvivalentních obyvatel. Dále se dobudoval kanalizační systém a čistička odpadních vod v obci Ostroměř, Pecka a Libáň.

Vzniklo více jak 55 km kanalizačních stok a bylo zrekonstruováno nebo nově postaveno šest čistíren odpadních vod. Tím se velkou měrou přispělo k ochraně životního prostředí v okolí Českého ráje, zejména pak řeky 100

101



Revitalizace povodí Olše

Hlavním cílem projektu bylo zlepšení kvality povrchových vod v povodí Olše a dále pak rozšíření kanalizační sítě včetně výstavby ČOV, za účelem zvýšení procenta napojení obyvatelstva na odkanalizování a čištění odpadních vod, které odpovídá požadavkům evropské a národní legislativy.

Foto: Petr Kuklík

Rozloha řešeného území je 24 221 ha. Celkem se jednalo o výstavbu pěti čistíren odpadních vod, dále pak 93 734 m nové kanalizace a rekonstrukce 2 431 m stávající kanalizace.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/011 Zahájení: 8/2009 Ukončení: 6/2011 Konečný příjemce podpory: Slezský vodohospodářský svazek Celkové náklady projektu: 36 067 182 Podpora z FS: 73 %

102

Popis projektu: Projekt „Revitalizace povodí Olše“ byl iniciován na základě potřebnosti jednotlivých obcí v české části Euroregionu Těšínské Slezsko a stal se jeho prioritou. Projekt představovala skupina osmi podprojektů na území obcí Mosty u Jablunkova, Jablunkov, Návsí, Bystřice, Vendryně, Třinec, Český Těšín a Těrlicko. V každé aglomeraci bylo řešeno několik dílčích staveb. Jmenovitě se jednalo o vybudování splaškové kanalizace v obci Mosty u Jablunkova, ve městě Jablunkov, v obci Návsí. Dále pak o stavbu čistírny odpadních vod a rekonstrukci a vybudování kanalizační sítě v obci Bystřice, stavbu kanalizace v obci Vendryně, ve městě Třinec a rekonstrukci a vybudování splaškové kanalizace v Českém Těšíně. V obci Těrlicko byla vybudována nová kanalizace.

V dotčených obcích a městech žije celkem 92 239 obyvatel. Území je charakteristické svou „slezskou zástavbou“. V převažující míře se jedná o zástavbu rodinných domků rozptýlenou po celém území. Realizace staveb zahrnutých do projektu byla významným přínosem pro ochranu životního prostředí. Došlo ke zlepšení kvality vody v toku Olše, která je hraniční řekou. Protéká po hranici ČR s Polskou republikou a dále stanoví významný přítok řeky Odry. Odra patří do soutoku Baltského moře.

Projekt výrazně přispívá ke snížení znečištění povrchových a podzemních vod eliminací nevyhovujících žump a přímých výtoků, které byly nahrazeny adekvátní kanalizační sítí, napojenou na čistírnu odpadních vod. Realizace umožní napojení 17 000 obyvatel na kanalizaci, čímž se celkově zvýší procento napojení v dané oblasti z 55 % na 80 %. Globálním cílem projektu bylo zlepšení čistoty vod ve vodním toku Olše. Projekt si zároveň kladl za cíl splnění požadavků Směrnice 91/271/EHS o čištění komunálních odpadních vod.

103



Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko

V aglomeraci Táborsko v současné době trvale bydlí 47 522 obyvatel. Na kanalizaci je napojeno 46 690 obyvatel. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Jihočeského kraje bude v roce 2015 v aglomeraci Táborsko 47 442 trvale bydlících obyvatel.

Foto: Petr Kuklík

bylo zejména převedení vod z povodí přetížené ČOV Klokoty do povodí AČOV, připojení dosud nepřipojených obyvatel na kanalizaci a přivedení čištění odpadních vod na ČOV a rekonstrukce stávajících stok nevyhovujících zhlediska technického stavu (vodotěsnost), z hlediska kapacity a snížení nátoku balastních vod.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/012 Zahájení: 4/2011 Ukončení: 9/2011 Konečný příjemce podpory: Vodárenská společnost Táborsko, s.r.o. Celkové náklady projektu: 14 245 840 Podpora z FS: 54 %

Popis projektu: Projekt se týkal odstranění konkrétních nedostatků odkanalizování aglomerace Táborsko. V rámci projektu bylo vybudováno cca šest kilometrů kanalizačních stok, z toho cca jeden kilometr kanalizační štoly a rekonstruováno cca 18 km kanalizačních stok, z toho 0,4 km kanalizační štoly. Nově bylo na kanalizaci s čistírnou odpadních vod napojeno 2 060 obyvatel. Dále bylo rekonstruováno 7,4 km vodovodních sítí a vybudována kumulační kapacita 4 190 m3 na kanalizační síti. Předmětem projektu byla výstavba a rekonstrukce stok ve městech Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí, jejichž účelem

104

Hlavním cílem projektu bylo zajištění odvádění a čištění odpadních vod v aglomeraci v souladu s požadavky příslušných právních předpisů České republiky a Směrnicí Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, zlepšení jakosti povrchových vod v recipientech odpadních vod, odstranění rizika znečišťování podzemních vod a podpora ekonomického rozvoje obcí zúčastněných v projektu.

Součástí stavby byla také rekonstrukce technicky nevyhovujících vodovodních řadů vedoucích v souběhu s rekonstruovanými a nově budovanými stokami. Nově tak na kanalizaci a čištění odpadních vod bylo připojeno 2 060 obyvatel, byla provedena obnova kanalizace, na kterou je napojeno 22 850 obyvatel a zajištěno převedení přívalových dešťů do povodí AČOV a vytvoření akumulační a retenční kapacity o objemu 4 190 m3. 105



Čisté horní Labe

Foto: Petr Kuklík

Stavebně se jednalo o běžné kanalizační potrubí situačně uložené v převážné míře v komunikacích, částečně ve volném terénu. Kanalizační systém byl v zásadě navržen formou hlavních kanalizačních sběračů, vedených po obou stranách řeky Labe a pod zastavěným územím spojených do kmenové stoky se zaústěním do městské čistírny odpadních vod. Staré kanalizační stoky původního kanalizačního systému byly v budovaném systému využity ve velmi omezeném množství s ohledem na jejich nevhodné směrové i výškové vedení a nevyhovující technický stav z hlediska vodotěsnosti a životnosti.

Číslo projektu: 2005/CZ/16/C/PE/022 Zahájení: 5/2009 Ukončení: 8/2010 Konečný příjemce podpory: město Vrchlabí Celkové náklady projektu: 14 726 131 Podpora z FS: 74 %

106

Popis projektu: Projekt se týkal dokončení kanalizačního systému aglomerace Vrchlabí a odvedení odpadních vod na čistírnu odpadních vod Vrchlabí. Byla realizována jednotná kanalizační síť v centrální zástavbě a oddělená síť v okrajových částech. V historické části byla provedena rekonstrukce zastaralé nevyhovující kanalizace a v okrajových částech byla doplněna stoková síť v plném rozsahu. Celkem bylo realizováno cca 38,5 km kanalizační stoky a 6,75 km kanalizačních přípojek (odboček) na veřejných částech prostranství. Součástí dostavby kanalizace byla také stavba tří odlehčovacích komor a dvou vírových separátorů.

Prvořadým cílem bylo dokončení celého kanalizačního systému aglomerace Vrchlabí tak, aby veškeré odpadní vody byly čištěny v souladu s příslušnými předpisy České republiky a Evropské unie, zejména naplnění požadavků Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Realizace projektu významně přispěla ke zlepšení životního prostředí ve městě a zlepšení kvality vody v Labi pro odběry pitné vody a rekreaci. Bylo docíleno stavu trvalé udržitelnosti nejen projektu, ale celého provozu vodohospodářského majetku

Realizací projektu došlo ke zlepšení technického stavu sběrného systému odpadních vod. Byly vytvořeny technické možnosti pro zvýšení počtu obyvatel napojených na kanalizaci, obyvatelé se postupně připojují. Byla posílena prevence znečištění podzemních a povrchových vod v oblasti. Došlo ke zlepšení kvality vody v řece Labi pro odběry pitné vody i pro rekreaci. Významně se zlepšilo životní prostředí ve městě i v širší oblasti horního toku Labe.

107


Ekonomika FS

Závazky EU ve Fondu soudržnosti v programovacím období 2000-2006 (miliony EURO v cenách roku 2004)

Důsledky vývoje kurzu koruny vůči EURO

V sektoru životního prostředí to bylo 6,82 %. Skutečný podíl nákladů - životní prostředí

Reálný vývoj kurzu koruny (za desetiletí přípravy a realizace projektů klesl o třetinu) se podepsal na ekonomice prakticky každého projektu.

Pro nové členské státy na zkrácené období 2004 - 2006 bylo alokováno: Česká republika Estonsko Kypr Lotyško Litva Maďarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko

936 309 54 515 608 1 113 22 4 179 189 570

– závazek na spolufinancování z národních zdrojů podle rozhodnutí Komise – skutečné spolufinancování z národních zdrojů – závazek financování z FS podle rozhodnutí Komise – skutečné financování z FS

Kurzy devizového trhu

To znamenalo, že původní průměrná míra spolufinancování z Fondu soudržnosti, která v sektoru dopravy činila 54,06 % byla ve skutečnosti menší než polovina a v sektoru životního prostředí z předpokládaných 70,43 % klesla o 6,82 bodů.

34 33,5 33 32,5 32 31,5 31 30,5 30 29,5 29 28,5 28 27,5 27 26,5 26 25,5 25 24,5 24

EUR/CZK

Pro původní čtyři státy způsobilé pro Fond soudržnosti bylo na celé období alokováno: Řecko 3 388 Španělsko 12 357 Irsko 584 Portugalsko 3 388

rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Reálným důsledkem byl stav, kdy vítězná nabídka byla vyšší, než se předpokládalo v projektové žádosti. Přitom tento trend v průběhu času zesiloval. Jak je znázorněno na následujících grafech, byly vítězné nabídky v sektoru dopravy v průměru o 5,61 % vyšší než bylo stanoveno v zadávací dokumentaci.

Celkové skutečné výdaje na projekty Fondu soudržnosti, kde příspěvek Evropské komise byl 1 230 milionů EURO, činily spolu s národním spolufinacováním přes 2 230 milionů EURO (pokud jsme počítali s průměrným kurzem 28 Kč/EURO šlo o více než 62 miliard Kč).

Skutečný podíl nákladů - doprava – závazek na spolufinancování z národních zdrojů podle rozhodnutí Komise – skutečné spolufinancování z národních zdrojů – závazek financování z FS podle rozhodnutí Komise – skutečné financování z FS

108

109

Projekty Fondu soudržnosti Dynamiku v postupu realizace projektů Fondu soudržnosti dobře ilustruje následující graf. Platby z Evropské komise následují vždy po certifikaci výdajů a té předchází úhrada dodavatelům podle smluv o dílo. Přehled plateb z fondu soudržnosti

Poznámka: V přehledu (stav podzim 2011) ještě chybí doplatky zádržného u řady projektů.

Závěr Kontakty Vstupním oknem pro informace o Fondu soudržnosti jako celku i o jednotlivých projektech jsou stránky www.strukturalni-fondy.cz. Roli Řídícího orgánu Fondu soudržnosti na Ministerstvu pro místní rozvoj vykonává odbor řízení operačních programů, roli zprostředkujícího subjektu sektoru dopravy na Ministerstvu dopravy vykonává odbor fondů EU a roli zprostředkujícího subjektu sektoru životního prostředí na Ministerstvu životního prostředí vykonává odbor fondů EU.

Časový posun se pohybuje mezi 6 měsíci a jedním rokem. Vzhledem k tomu, že jenom 15 projektů dostalo rozhodnutí o podpoře v roce 2005 a 2006, tedy naprostá většina startovala v roce 2004 nebo ještě před tímto datem graf dobře dokumentuje časovou prodlevu mezi zahájením přípravy realizace a uzavřením procesu veřejných zakázek.

110

111


Foto Petr Kuklík a dokumentární snímky z archivu ministerstva. Fotografie byly financovány z Pomoci národním orgánům při přípravě a řízení projektů financovaných z Fondu soudržnosti v sektoru životního prostředí v České republice.

112

Další informace naleznete na www.fondsoudrznosti.cz

Projekty Fondu soudržnosti

Recommend Documents