Projekty a projektová výuka na VOŠE

Projekty a projektová výuka na VOŠE Ing. Hana Šedová, Ph.D. Vyšší odborná škola ekonomická Zlín, [email protected]

Abstrakt Bakalářské studijní programy realizované na VOŠE Zlín mají charakter profesně orientovaných programů. Jde tedy o programy zaměřené primárně na přípravu studenta pro vstup do praxe. Projektová výuka zapojuje studenta do praxe. K tomu je na VOŠE Zlín již od roku 2006 využívána projektová činnost, která studenty aktivně zapojuje do týmové spolupráce při projektové činnosti.

Klíčová slova Bakalářský studijní program, interní zdroje, externí zdroje, Evropská unie, fondy Evropské unie, Evropský sociální fond (ESF), lidské zdroje, vzdělávání, profesní vzdělávání, projekt, projektové činnosti, spolupráce.

Abstract Bachellor study programmes which are presented at VOŠE Zlín are specific for profession directed programmes. They are focused for the primary student basement and his / her entrance into the praxis. The project education involved our students into the praxis. For this reason VOŠE Zlín used also the project activities and students are connected into the team cooperation at all project activities. Key words Bachellor study programme, internal sources, external sources, Europe Union, funds of EU, European social fund, human sources, education, profession education, project, project activities, cooperation.

Úvod Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín (dále jen OA T.Bati a VOŠE Zlín) realizuje v současné době tyto bakalářské studijní programy: Finanční řízení, Marketing a také Veřejná ekonomika a správa. Tyto studijní programy jsou nabízeny formou prezenční. V kombinované formě je realizován jen obor Marketing a Finanční řízení. Studijní programy jsou realizovány na základě spolupráce OA T.Bati a VOŠE Zlín s Univerzitou Tomáše Bati (dále jen UTB). První dohoda byla podepsána ještě s předchůdcem UTB, s VUT Brno. OA T.Bati a VOŠE Zlín získala akreditaci a v r.2004 reakreditaci uskutečňovaných bakalářských studijních programů. Další reakreditace je již v současné době podána.

Cílem tohoto příspěvku je představit OAT.Bati a VOŠE Zlín jako instituci zabezpečující vysokoškolské vzdělávání v regionu Zlín a také jako instituci, která se zabývá nejen projektovou výukou, ale je zároveň i realizátorem několika projektů.

Metody práce Primární informace byly nejdříve získávány z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také z webových stránek Zlínského kraje a Evropského sociálního fondu (dále jen ESF). Dále byla provedena: - analýza situace v oblasti profesního vzdělávání veřejnosti - analýza možností získáváních finančních zdrojů. Získané informace sloužily jako podklad k rozhodnutí – zapojit se do projektové činnosti a získat více informací o možnosti financování terciárního vzděláváni z fondů Evropské unie. Byla nutná další analýza vzdělávacích potřeb veřejnosti – tentokrát přímo v „terénu“. Nástrojem bylo dotazníkové šetření. Výsledky analýzy pak byly využity jako podklad pro projekty VOŠE Zlín. Sběr informací, analýza a syntéza celé situace se probíhala od počátku roku 2005. V září 2006 a v listopadu 2006 byla důkladná práce ukončena úspěšným přijetím dvou projektů. [10]

Zdroje financování terciárního vzdělávání Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje za kalendářní rok. Příjmy rozpočtu a tedy i zdroje financování jsou: • dotace ze státního rozpočtu • poplatky spojené se studiem • výnosy z majetku • jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí • výnosy z doplňkové činnosti • příjmy z darů a dědictví. Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a rozvoj vysoké školy. Podmínky dotací a jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. Dotace dle teorie veřejných financí [4] se poskytují ve formě: • běžných dotací na financování neinvestičních (provozních) potřeb, a to: účelových dotací a neúčelových dotací. Účelové dotace jsou poskytovány na předem vymezený účel. Neúčelové dotace nejsou poskytovány na předem vymezený účel a na předem vymezené podmínky. • kapitálových (investičních) účelových dotací. Slouží na financování konkrétní investice, především např. na výstavbu budovy školy, apod. Jsou zpravidla přísně zúčtovatelné. [4, str. 195]

Zdroje financování VOŠE Zlín OA a VOŠE Zlín je příspěvkovou organizací. Je tedy součástí neziskové sféry. Pravidla hospodaření neziskových organizací upravuje zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zdroje financování OA a VOŠE Zlín bychom mohli rozdělit obecně [1] na vlastní a cizí. Nebo dále finanční zdroje rozdělené podle pravidel hospodaření příspěvkové organizace: • zdroje získané z hlavní činnosti • zdroje přijaté z rozpočtu zřizovatele • zdroje z vlastních fondů • peněžní dary od fyzických a právnických osob • zdroje poskytnuté ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla normativně v návaznosti na výkony. Financování smluvních bakalářských studijních programů probíhá na základě dodatku k Dohodě o vzájemné spolupráci, který se uzavírá na každý akademický rok. Výše přidělené neinvestiční dotace vychází z počtu přijatých studentů ke studiu. Žadatelem a příjemcem dotace ze státního rozpočtu je UTB. Každoročně je kvestorem dohodnuta výše podílu z přidělené dotace, která zůstává UTB a slouží ke krytí výdajů souvisejících se zabezpečením služeb na centrálních orgánech, při správním a jiném řízení a souvisejících s provozem knihovny, informačních systémů a sítí. Vlastní příjmy VOŠE pocházejí především z poplatků studentů. Při jejich čerpání se řídí stejnými pravidly, jako jsou používána na UTB. Financování vysokých škol, jak již bylo uvedeno výše je tedy především vázáno na finanční prostředky, které jsou přerozdělovány ze státního rozpočtu. Jejich výše je závislá na mnoha faktorech. Veřejné výdaje dle teorie [2, str.211] rostou, rostou i potřeby vysokých škol a dále roste především cena veškerých poskytovaných služeb, což má svůj původ v rostoucích cenách. To je dále způsobeno makroekonomickými změnami. Všechny tyto příčiny způsobují nedostatek financí na vysokých školách. Proto je také nutné rozeznat příčiny, případně faktory, ovlivňující důvody hledání dalších finančních zdrojů: • rostoucí produktivita práce • roste průměrný důchod • roste životní úroveň • situace na trhu práce, zejména vývoj nezaměstnanosti. Rostou výdaje státního rozpočtu na podporu nezaměstnanosti • demografické faktory – roste počet obyvatel • urbanizace • technický a technologický pokrok vede k růstu cen vstupů do veřejného sektoru • inflace • rozpočtové omezení • politické a sociální vlivy. Nepřetržitý růst veřejných výdajů a snižující se tempo růstu zdrojů jejich financování vyžaduje zkoumat, jak efektivně jsou veřejné finanční prostředky vynakládány. Proto také teorie veřejných financí podrobně zkoumá efektivnost veřejných výdajů. Efektivnost chápeme především jako: hospodárnost, účelnost (užitečnost). Proto se financování vysokých škol zkoumá velmi pečlivě. Efektivnost pečlivě sleduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMTV), především ale samotné školy, které se snaží v současné době spoléhat nejen na zdroje z MŠMTV. Pokud všechny výše uvedené informace shrneme,

výsledná informace není pro žádnou školu, která působí v oblasti terciárního vzdělávání příliš povzbudivá. Nelze očekávat, že vysoké školy budou dotovány vyššími částkami, naopak se předpokládá, že část financování si škola zajistí sama, např. prostřednictvím grantů nebo projektové činnosti, např. z ESF.

Evropský sociální fond (ESF) ESF je jedním ze čtyř strukturálních fondů EU, kterými EU podporuje Politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Tato politika se zaměřuje na snižování rozdílů v životní úrovni mezi lidmi a mezi regiony v EU. ESF je klíčovým finančním nástrojem při realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Veškerá pomoc, čerpaná z ESF členskými státy EU za účelem rozvoje lidských zdrojů, musí současně podporovat cíle politiky zaměstnanosti těchto členských zemí. Tato podmínka pomáhá nasměrovat využívání podpory z ESF do vzdělávání s přímou vazbou na potřeby trhu práce a priority Evropské strategie zaměstnanosti. Jednou z nejdůležitějších součástí této strategie je zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel EU, která vedle různých forem podpory tvorby nových pracovních míst, zahrnuje také zvýšení přizpůsobivosti lidí měnícím se podmínkám na trhu práce. [6] Hlavním posláním ESF je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost, podporovat sociální začleňování osob, kterým z různých důvodů hrozí vyloučení na okraj společnosti a podpora rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Toto poslání je v praxí uskutečňováno prostřednictvím rozvoje lidských zdrojů. [6] Programy, vypracované MPSV, které umožňují čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů pro období 2004-2006 v ČR a hlavním městě Praze jsou následující: • Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) • Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (JPD 3) • Programový dokument pro Iniciativu Společenství EQUAL a • Společný regionální operační program (SROP), zpracovaný Ministerstvem pro místní rozvoj [5] . V současné době s připravuje nové období 2007 – 20013.

Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) Operační program Rozvoj lidských zdrojů tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004 - 2006. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro realizaci tohoto operačního programu je plně v souladu se strategií zaměstnanosti EU. Globálním cílem OP RLZ je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. [9] Co se týká Rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na vzdělávání k naplňování globálního cíle v této oblasti vedou zejména specifický cíl 3 a 4. • Specifický cíl 3 - rozvoj celoživotního učení prostřednictvím zvyšování kvality nabídky vzdělávání z hlediska potřeb znalostní společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání. Podstatou tohoto cíle je rozvoj kapacit vzdělávacích institucí a zlepšení obsahu a kvality nabídky vzdělávání v souladu s potřebami znalostní společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání a

•

Specifický cíl 4 - rozvoj kvalifikované pracovní síly, konkurenceschopnosti podniků, rozšiřování nabídky pracovních příležitostí v rozvojových odvětvích a posílení environmentální přístupu. Tento specifický cíl sleduje zvyšování kvalifikace pracovní síly v souladu s potřebami trhu práce a k posílení konkurenceschopnosti českých podniků. [9] Na základě těchto specifických cílů byly stanoveny priority OP RLZ 3 (Rozvoje celoživotního učení) a 4 (Rozvoj dalšího profesního vzdělávání).

Strukturální fondy jako další zdroj financování VOŠE Zlín Vývoj a struktura veřejných výdajů se analyzuje na úrovni státu [4], tzn. i na úrovni územní samosprávy i v mezinárodním srovnání. Veřejné výdaje ve vyspělých zemích od konce 19. století v podstatě nepřetržitě rostou, až na malé výkyvy. [2, str.92] Proto je v současné době nezbytné hledat další zdroje financování. VOŠE Zlín se proto v této oblasti aktivně snaží získávat finanční prostředky v několika oblastech. Předkládá projekty, které jsou výsledkem práce kolektivu pedagogů ve spolupráci se studenty.

Projekty VOŠE Zlín Na základě výše uvedených skutečností VOŠE Zlín již několik let aktivně působí v oblasti projektové činnosti, která zahrnuje nejen oblast sekundárního vzdělávání, ale i oblast terciárního vzdělávání. Následující body jsou souhrnem nejvýznamnějších projektů VOŠE Zlín: - V době od 4. do 10. října 2004 proběhl na VOŠE výměnný program Partnership Přátelství, který rozšiřuje kontakty školy, studentů i učitelů se školami podobného studijního zaměření v zemích Evropské unie. Naše škola hostila dva vyučující z Bundeshadelsakademie und Bundeshandellschule z rakouského Oberpullendorfu, dva vyučující a deset studentů z Ferryhill Business and Enterprise College z Velké Británie. - Ve školním roce 2004/2005 byl zahájen projekt mezinárodní spolupráce škol v programu Socrates/Comenius s názvem Developing Enterprise Understanding and Capability in a New Europe (Rozvoj podnikatelského povědomí a dovedností v nové Evropě), na němž participují partnerské obchodní školy z Velké Británie, Rakouska a Španělska. Cílem projektu je poznat sociálně-ekonomické prostředí a rozvoj podnikatelských aktivit v zemích Evropské unie. Sešli se koordinátoři projektu, aby se dohodli na programu pro školní rok 2004/2005. Výsledky studentských prací byly prezentovány zástupci studentů na závěrečné konferenci ve Ferryhill v Anglii na konci června 2005. - Již třetím rokem pokračovala spolupráce se vzdělávací institucí Zespól Szkól Ekonomicznych v polském Chorzówě. - Při organizování odborné praxe na VOŠE je podkladem projekt Mobility programu Leonardo da Vinci a spolupráce s několika firmami ve Velké Británii a v Německu. [7], [8]

OA a VOŠE Zlín je dále příjemcem finančních prostředků z ESF v rámci priority č.3 – Rozvoj celoživotního učení. Tato priorita je realizována prostřednictvím Zlínského kraje – Opatření 3.3 – Rozvoj dalšího profesního vzdělávání. V současné době jsou realizovány dva projekty: - Finance a my (grantové schéma „Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání“) [5], [10] - Tvorba a realizace profesních vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ ve Zlínském kraji podporujících rozvoj podnikání [10] Těmto projektům předcházela důkladná analýza. Analýza potřeb vzdělávání veřejnosti ve Zlínském kraji Vypracování každého z výše zmíněných dvou projektů předcházela analýza potřeb vzdělávání veřejnosti v regionu Zlínského kraje. Na základě analýzy mohly být definovány potřeby veřejnosti, které oblasti vzdělávání preferují, apod. Nástrojem této analýzy bylo dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit potřeby vzdělávání ve firmách ve Zlínském kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 700 respondentů Zlínského kraje. Procento návratnosti dotazníkového šetření bylo 77,5 procent což je 543 vyplněných dotazníků. Největší skupina respondentů, která se zúčastnila dotazníkového šetření, je skupina ve věku 31 – 50 let, tj. pravděpodobně nejproduktivnější období každého člověka, bylo to 73 procent respondentů. [5] Dotazníkové šetření bylo nástrojem, který byl využit pro zjištění potřeb vzdělávání ve Zlínském kraji. Toto zjištění potřeb zároveň OA a VOŠE Zlín využila jako podklad pro projekty v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů - Opatření 3.3. (viz uvedeno výše). Z dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti mají velký zájem o další sebevzdělávání.

Projektová výuka Všechny výše uvedené skutečnosti by nebylo možné realizovat bez vydatné pomoci studentů bakalářského studijního programu. Studenti oboru Veřejná ekonomika a správa jsou jednak pro projektovou činnosti připravováni v rámci předmětu ………… a také se proto aktivně zapojují do projektové činnosti. Výsledky jejich práce jsou také předmětem bakalářských prací. Dalším příkladem je přímá účast studentů na projektech. Úkolem studentů kromě administrativy je většinou analýza situace, která je nezbytná pro další chod projektu. Jednou z analýz, která se v prosinci 2007 v rámci projektu realizovala bylo hodnocení kvality jednotlivých modulů kurzu projektu Finance a my. Jako příklad je uveden následující graf, hodnotící některé kritéria kvality. Hodnotilo se ve škále 1 – 5, kdy nejlepší je 1 a nejhorší je 5. Asi nejvýznamnější pro projekt je celkový přínos kurzu pro účastníka, který je téměř 1. Ale i ostatní parametry, jako je téma, návaznost témat a studijní materiály, které téměř všechny se pohybují okolo „1“, jsou pro lektory i pro všechny organizátory vysokým oceněním.

Graf č. 1 Hodnocení m odulů kurzu 2

1

0 téma

názaznost témat

studijní materiály

přínos pro účastníka

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Všechny výše zmíněné aktivity si vyžadují vysoce profesionální nasazení studentů, ale i lektorů a všech ostatních členů týmu. Díky všem můžeme hovořit o úspěchu, který VOŠE Zlín po tvrdé práci nyní „sklízí“. Další projektové období Dne 14.července 2004 zveřejnila Evropská komise návrhy pěti nových nařízení upravujících budoucí podobu politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007 –2013. Programy, které umožní další čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů pro období 2007 2013 v České republice a v hlavním městě Praze jsou: - Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Operační program Praha Adaptabilita. OA a VOŠE Zlín v současné době připravuje další projekty v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [11]

Závěr ESF nabízejí jednak možnost získat finanční prostředky na podporu terciárního vzdělávání a dále jsou i významnou alternativou podpory profesního vzdělávání. VOŠE Zlín se rozhodla v r. 2005 jít touto cestou. Byl zvolen vhodný cíl a specifická priorita. Opatření 3.3 Operačního programu RLZ, v jehož rámci jsou v současné době realizovány již dva projekty, byla dobrá volba. Pro nejbližší období je hlavním úkolem VOŠE nejen personální a materiálně technické zabezpečení výuky, ale především zkvalitňování výchovně vzdělávací práce. K tomu účelu je nutné především finanční zabezpečení, o kterém pojednával tento příspěvek. Byly prezentovány možnosti VOŠE Zlín s ohledem na některé podmiňující faktory, vyplývající z makroekonomických podmínek a z podmínek potřeb vzdělávání veřejnosti ve Zlínském kraji. Dále byly prezentovány aktivity VOŠE vyplývající z projektové činnosti. Projektové činnosti předcházela důkladná analýza vzdělávacích potřeb veřejnosti. Výsledky projektů po pilotním ověření by bylo vhodné ověřit dále přímo v podnicích. Výsledky práce jsou dále využity nejen jako podklad pro další projekty OA a VOŠE, ale také jako výchozí bod pro další pokračování v této činnosti. Faktor úspěšnosti projektů je velmi ošidnou konstatnou. Nedá se přesně určit úspěšnost. Posuzování projektů podléhá velmi přísné kontrole a hodnocení v komisích. I přes některé neúspěchy VOŠE Zlín připravuje další projekty. Jednoznačně se ukazuje, že se jedná o velmi “slibný” zdroj financí pro budoucnost školy.

Literatura: [1] [2] [3] [4] [5]

[6] [7] [8] [9]

[10] [11]

HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C.H.BECK, 3.aktualizované vydání, 2002. ISBN 80-7179-681-6. MUSGRAVE, E.A., MUSGRAVE, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994, str.92 PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje. Výkladový slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 280 s. ISBN 80-200-0950-7. PEKOVA, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, a.s., 3.aktualizované vydání, 2005, ISBN 80-7357-049-1 ŠEDOVÁ, H., Projektová činnost VOŠE Zlín a komunikace s veřejností. Zlín: UTB, FMK, (KO)MEDIA, sborník příspěvků 2. mezinárodní konference, 2007. ISBN 97880-7318-677-7 Průvodce fondy Evropské unie. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor vnějších vztahů, 2004. 145 s. Výroční zpráva OA a VOŠE Zlín 2004/5 Výroční zpráva OA a VOŠE Zlín 2005/6 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy Zlínského kraje. Zlínský kraj, 2003. Dostupný z WWW: .
Ing. Hana Šedová, Ph.D. OA T.Bati a VOŠE Zlín Nám. TGM 3669 761 57 Zlín e-mail:[email protected]