PROJEKTOVÁNÍ SLUŽBY PRVNÍ POMOCI P I OHROŽENÍ ALKOHOLOVOU ZÁVISLOSTÍ
Bakalá ská práce
Studijní program: B7508 – Sociální práce Studijní obor: 7502R024 – Sociální práce a penitenciární péče Autor práce: Jitka Tomková Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Thelenová, Ph.D.
Liberec 2015
V LI BERCI UNI VERZI TA TEOHNI CKÁ Fakult a pří rodově dně .hum anit ní a pedagogická Akadem ický rok: 2oL3 / 2oI 4
ZADANI
BAKATARSKE
PRACE
( PRoJEKTU, UMĚ LECKÉ Ho DÍ LA,UMĚ LECKÉ Ho vÝNoNU)
Jm é noa pří j m ení : Jit ka Tom ková osobn í č í slo:
P12000534
St u dij n ípr ogr am :
B7508 Sociáln í pr áce
Sociáln í pr áce a pen it en ciár n í pé č e Proj ekt ování služ by první pom oci při ohrož ení alkoholovou Název t é m at u: závislost í Zadávaj í cíkat edra: Kat edra sociální ch st udií a speciální pedagogiky
St u dij n íobor :
Zása d y
pro
v y p r a co v án í :
Cí l bakalářské práce: Analyzovat dokum ent y, m apovat region a proj ekt ovat služ bu první pom oci pro osoby ohrož enéalkoholovou závislost í . Pož adavky: Form ulace t eoret ický ch vý chodisek, pří prava prů zkum u, sbě r dat , int erpret ace a vyhodnocení dat , f orm ulace závě rů . Met ody: Analý za dokum ent ů a následné proj ekt ování služ by.
Rozsah graf ický chprací : Rozsah pracovní zprávy: Form a zpracováníbakalářsképráce: t iš t ě ná/ elekt ronická Seznamodbornélit erat ury: FI SCHER, s. , Š KODA' J. ' 2oo9. Sociáln í pat ologiez an alý za pří č in a m ož n ost í ovlivň ování závaž ný ch sociálně pat ologický ch j evů . Praha: Grada. I SBN 978-80-247-2781-3. NEŠ PoR' K.' 2003. Návykové chování a závislost . Praha: Port ál. I SBN 80-7178-831,-7. SATI R' V.' BALDWI N' M., 2OL2. Terapie rodiny krok za krokem podle Virginie Sat ir ové . Pr ah a: Por t ál. I SBN 978. 80- 262- oL7g. 3. SMot Í K, P., 2oo2. Duš evní a behaviorální poruchy: prů vodce klasif ikací , nást in n ozologie, diagn ost ika. Pr ah a: Maxdor f . r sBN g0- g5912- 19- x. vÁGNERovÁ, M. ' 2008. Psych opat ologie pr o pom áh aj í cí pr of ese. 4. vyd. Pr ah a: Por t ál. I SBN 978. 80- 7367. 4L4. 4.
Vedoucíbakalářsképráce:
PhDr. Kat eřina Thelenová Kat edra sociální chst udií a speciálnípedagogiky
Dat um zadání bakalářské práce:
23. du bn a 2OI 4
Term í n odevzdání bakalářské práce: 2 4 . d u b n a 2 0 1 5
/ r h , f u l& d oc. RNDr .
Mir oslav
Br zezin a, CSc.
dě kan V Liber ci dn e 23. du bn a 2014
L. S.
?r-,* J/ PaedDr . I CLic. Mich al Podzim ek, Th . D, ph . D.
vedoucí kat edry
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování Velmi ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Kateřině Thelenové, Ph.D. za vstřícný přístup, cenné rady a trpělivost při vedení této práce. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Andree Tvrdé za pomoc při získání cenných informací a podkladů.
Anotace Cílem bakalářské práce je projektování služby, která by poskytovala pomoc osobám, které jsou ohroženy alkoholovou závislostí, jejich rodině a blízkým osobám. Teoretická část objasňuje pojem alkohol, závislost na něm, psychické změny a poruchy, které mohou nastat, problémy s alkoholem v rodině. Popsány jsou terapie, které je možné použít při problémech se závislým členem rodiny. V praktické části práce je prezentován výzkum, který byl prováděn v Mladé Boleslavi, jehož cílem bylo zjistit, zda ve městě existuje služba, která by poskytovala pomoc závislým na alkoholu a jejich rodinám. Následuje založení neziskové organizace podle občanského zákoníku a podle zákona o sociálních službách.
Klíčová slova Alkohol, závislost, porucha, nemoc, rodina, škodlivé užívání, rodinná terapie, prevence, pomoc, systémový přístup, sociální služby, nezisková organizace.
Annotation The aim of this thesis is to design a service that would provide help to people who are at risk of alcohol addiction, their families and their surroundings. The theoretical part explains the concept of alcohol addiction, psychological changes and disturbances that can occur with alcohol problems in the family. Described are therapies that can be used for problems with an addicted family member. The practical part of the thesis presents research that was conducted in Mlada Boleslav, with the aim to determine whether there is any service to provide help for alcoholics and their families. Follows the establishment of a non-profit organizations under the civil code and the law on social services.
Key words Alcohol addiction disorder, illness, family, harmful use, family therapy, prevention, assistance, system access, social services, non-profit organization.
Obsah Úvod .................................................................................................................... 9 1
Alkoholová závislost .................................................................................. 11 1.1
Alkohol............................................................................................... 11
1.2
Závislost a alkoholu ......................................................................... 13
1.2.1 Defi i e závislosti podle e o í 13 1.2.2 IV) 2
3
4
Defi i e závislosti podle A eri ké psy hiatri ké aso ia e (DMS14
I dividuál í roz ěr závislosti a alkoholu ................................................ 16 2.1
Vz ik a rozvoj závislosti ..................................................................... 16
2.2
Psy hi ké z ě y vz iklé a úze
2.3
Poru hy vz iklé užívá í
2.4
Preve e závislosti ............................................................................ 22
2.5
So iál í důsledky užívá í alkoholu .................................................... 23
alkoholu ....................................... 19
alkoholu ................................................... 20
Rodina........................................................................................................ 25 3.1
Výz a
3.2
Pro lé y s alkoholem v rodi ě ......................................................... 26
3.3
Děti a pro lé y s alkoholem v rodi ě .............................................. 27
rodi y ................................................................................... 25
Terapie ....................................................................................................... 29 4.1
Rodi
4.2
So iál í terapie .................................................................................. 30
4.3
Rodi
4.3.1 4.4
á terapie ................................................................................. 29 á terapie podle Virgi ie Satirové............................................ 32 Model růstu ............................................................................... 33
Systé ový přístup ............................................................................. 34
4.4.1 5
. revize Mezi árod í klasifika e
Rodi
ý systé
......................................................................... 35
Výzku ...................................................................................................... 37 5.1
Cíl a před ět šetře í ......................................................................... 37
5.2
Prostředí výzku u ............................................................................. 37
5.3
Výzku
5.4
Metoda šetře í .................................................................................. 38
5.5
Hlav í předpoklad šetře í ................................................................. 38
5.6
Prezentace zjiště ý h dat a harakteristika i stitu í ........................ 38
5.7
Zhod o e í výzku u......................................................................... 41
ý vzorek ............................................................................... 37
7
6
7
Založe í eziskové orga iza e................................................................... 43 6.1
Spolek ................................................................................................ 43
6.2
Založe í spolku .................................................................................. 44
6.3
Ustavují í s hůze ............................................................................... 45
6.4
Čle ství .............................................................................................. 45
6.5
Organizace spolku ............................................................................. 45
6.5.1
Nejvyšší orgá spolku ................................................................ 46
6.5.2
Ko trol í ko ise ....................................................................... 46
Založe í eziskové orga iza e podle záko a o so iál í h služ á h.......... 47 7.1
So iál í služ y.................................................................................... 47
7.2
Registra e so iál í h služe .............................................................. 48
7.2.1
Úhrada ákladů a so iál í služ y ............................................ 49
7.2.2
Povi
7.2.3
I spek e poskytová í so iál í h služe .................................... 50
7.2.4
Fi a ová í so iál í h služe .................................................... 51
7.2.5
S louva o poskyt utí so iál í služ y ........................................ 51
7.2.6
Poslá í a íle spolku ................................................................... 51
7.2.7
Perso ál í zajiště í .................................................................... 51
osti poskytovatelů so iál í h služe .............................. 49
Závěr .................................................................................................................. 53 Sez a
použitý h zdrojů................................................................................... 54
Sez a
příloh .................................................................................................... 57
8
Úvod Alkohol společně s cigaretami patří mezi legální drogy, které jsou v naší populaci nejpoužívanější a velmi snadno dostupné. Společnost alkohol toleruje a bohužel jeho dopad na populaci je značně podceňován. Alkohol na nás útočí ze všech stran, televizní reklamy nás lákají bavit se do barů a jak jinak než se sklenkou alkoholu. Ne jinak tomu je na stránkách různých časopisů. I v seriálech jejich hlavní hrdinové po těžkém dni odpočívají se skleničkou v ruce. Mnoho lidí má svůj volný čas o víkendech spojený právě s konzumací alkoholu. V poslední době se objevují různé studie, které konzumaci alkoholu doporučují, ale pouze v určitě míře. Část lidí pije příležitostně ve společnosti, pak je tu část, která konzumací alkoholu řeší svou momentální nelehkou životní situaci. Může se jednat o neuspokojivé partnerské vztahy, úmrtí někoho blízkého, problémy v zaměstnání, propuštění ze zaměstnání atd. Alkohol se tak stane blízkým, avšak ne příliš vhodným a perspektivním společníkem. Téma této práce jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem se ocitla v blízkosti rodiny, která má problém se škodlivě pijícím členem. Problém příliš neřeší a nechávají pijícího pít a tak všichni pijí s ním. Alkohol totiž ovlivňuje celou rodinu, aniž si to ostatní plně uvědomují. V době, kdy tento problém vyplynul na povrch, jsem se začínala zajímat, jak rodině pomoci a problém řešit. Tehdy jsem nenašla žádnou poradnu, která by se specializovala na pomoc rodině, která řeší problémy s alkoholem. Z mého průzkumu vyšlo, že poradna tu chybí stále a dokonce se o tom ví. Cílem této práce je projektovat neziskovou organizaci, která by pomáhala právě již zmíněným rodinám řešit situaci, když blízký člen pije. V teoretické části objasňuji pojem, kterého se téměř celá práce týká a tím je alkohol. Za důležité považuji zmínit to, že závislost na alkoholu je nemoc, která by se měla léčit. Závislý člověk si již v některých stádiích závislosti nezvládne pomoci sám a je vhodné, aby vyhledal odbornou pomoc. Za klíčové pojmy týkající se závislosti považuji kontrolu a toleranci. Škodlivá konzumace alkoholu má negativní vliv nejen na fungování rodiny, na zdravý vývoj dětí, ale i na mezilidské vztahy mimo 9
rodinu, k problémům může docházet například v zaměstnání. Pro práci s rodinou jsem se snažila vybrat terapie, které považuji za vhodné při řešení problémů se závislostí. Jako nejvhodnější se jeví systémový přístup, který pracuje s rodinou jako systémem, kdy chování jednoho člena působí a ovlivňuje celou rodinu. Na základě již zmíněného průzkumu, zda ve městě existuje poradna pro problémy s alkoholem, tvořím projekt neziskové organizace, která by se tímto zabývala.
10
1 Alkoholová závislost První kapitola objasňuje pojem alkohol, stručně od jeho historie, jaké má konzumace alkoholu účinky na lidský organismus. Dále seznámení s tím, co je alkoholismus. Přiblížení pojmu závislosti jako nemoci. Vymezení závislosti, jak je uváděna podle 10. Revize Mezinárodní klasifikace nemocí.
1.1 Alkohol Alkohol
patří
mezi
psychoaktivní
látky,
které
jsou
v našem
sociokulturním prostřední nejvíce užívané a nejvíce rozšířené. Jde o velmi dlouho používanou drogu, jejíž kořeny sahají až do Číny, kde se vyráběla před 6 – 7 tisíci lety z obilí. O alkoholu se můžeme dočíst v bibli, psal o něm i řecký lékař Hippokrates. Dnes je zhruba 6-10% obyvatelstva na alkoholu závislých nebo ho užívá škodlivým způsobem. Svoboda, Češková a Kučerová (2006, s. 160) varují, že závislost na alkoholu přináší závažná zdravotní rizika pro jedince (poškození jater, mozku, slinivky břišní aj.) a značné materiální ztráty pro společnost (snížená produktivita práce, nemocenské a důchodové dávky, dopravní a jiné nehody). Společnost tuto látku toleruje, je snadno dostupná a hojně propagovaná prostřednictvím reklamy, která je cíleně zaměřená hlavně na mladé lidi. Alkohol je prakticky běžnou součástí života dospělého člověka, patří k některým jeho rituálům, například připití si na oslavách na zdraví, zapití narození dítěte apod. Tyto rituály mohou mít pozdější negativní vliv na děti a mládež. Mühlpachr (2008, s. 81-82) poukazuje, že odklad účasti v této aktivitě vytváří napětí a snahu tuto bariéru odstranit a být již nositelem dospělosti - tedy moci pít alkohol. Pokud se dítě nedostane k jiným projevům dospělosti a nevytvoří si jiné rituály vedoucí k projevu dospělosti, pak rituál pití je velmi snadno dosažitelný. Hlavní
psychoaktivní
složkou
alkoholických
nápojů
je
etanol
(etylalkohol, líh). Užíván je perorálně, následně se vstřebává sliznicí
11
tenkého střeva do krevního oběhu. Vstřebávání je pomalejší, pokud žaludek obsahuje potravu. Fischer a Škoda (2009, s. 100) jsou přesvědčení, že za fyziologické účinky, které vyvolává konzumace alkoholických nápojů,
není
zodpovědný etanol, ale acetaldehyd, který v organismu vzniká při oxidaci etanolu. Chování, které následuje po požití etanolu je individuální, závisí na množství etanolu v alkoholickém nápoji, na pohlaví, tělesné hmotnosti, hladině alkoholu v krvi. Alkohol většinou působí tak, že odstraňuje nebo snižuje úzkost, psychické napětí, přispívá ke zlepšení nálady, k větší sebejistotě. Naopak může vést i k pocitům smutku, negativním prožitkům nebo i k zažívacím problémům. K tlumivému účinku alkoholu dochází při konzumaci většího množství, opilý člověk zpravidla usíná v místě, kde se nachází. K rychlosti metabolismu etanolu přispívají genetické faktory, jak popisují Fischer a Škoda (2009, s. 100), lze uvažovat o tom, že u některých lidí může být větší riziko vzniku závislosti na alkoholu i geneticky podmíněno. Většina populace, tituluje osoby, které mají problém s alkoholem jako alkoholiky, kteří trpí alkoholismem. Smolík (2002, s. 127) definuje alkoholismus jako nadměrné požívání nápojů obsahujících alkohol. Alkoholismus je podle novější literatury nepřesný a stigmatizující výraz, který se používal v letech minulých. Pojem alkoholismus, jak tvrdí Nešpor (2013, s. 380) označoval závislost, ale někdy též škodlivé užívání, rizikové užívání, či dokonce symptomatické pití alkoholu v důsledku jiné duševní poruchy. Označení alkoholismus nebo alkoholik by se v dnešní době používat neměly, neb jsou překonané. Jedinec, který nadužívá alkohol, ještě nemusí být závislý, i když je jeho konzumace spojená s negativními dopady.
Neprojevují se u něho
abstinenční příznaky, nemusí pít stále. Dle Vágnerové (2004, s. 555) se závislost rozvíjí zpravidla několik let, délka vývoje závislosti je individuálně různá. U mladistvých se vytvoří rychleji, někdy již za několik měsíců.
12
1.2 Závislost na alkoholu
Závislost je poměrně vážná choroba, o čemž mnoho lidí neví a za chorobu ji nepovažuje. Dochází k tomu, že závislí lidé jsou nespravedlivě obviněni, že se do problémů dostali svou vinou, že si za své problémy mohou jenom sami. Dalším častým mylným názorem je to, že pokud by závislý člověk chtěl, může svou situaci sám změnit. To bohužel není pravda. S lehkým nachlazením lékaře nevyhledáváme, ale pokud se jedná o angínu, je návštěva lékaře nutná. Takto je třeba nahlížet i na problém závislosti. Definice závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí Syndrom závislosti Nešpor (2011, s. 9) popisuje jako skupinu 1.2.1
fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Pro syndrom závislosti je charakteristická silná touha užívat psychoaktivní látky, které mohou ale i nemusí být předepsány lékařem, alkohol nebo tabák. Pokud během jednoho roku dojde alespoň ke třem z níže popsaných jevů, lze stanovit diagnózu závislosti:
silná touha nebo pocit puzení užívat látku
Bažení, craving je velmi silná touha pociťovat účinky drogy. Bažení může být psychické nebo fyzické. Nešpor (2011, s. 13) souhlasí, že bažení zvyšuje riziko recidivy, ale jak správně poznamenávají Rohsenow a Monti (1999), nemusí tomu být tak vždy. Závislý díky bažení může být opatrnější, zvolí lepší přípravu pro případ, že by dostal do ohrožující situace nebo se jim snaží vyhnout úplně.
potíže v sebeovládání při užívání látky
Jedná se o problémy se začátkem a koncem užívání látky nebo s množstvím. Bažení působní negativně na sebeovládání, zároveň jedinci se silným bažením mohou mít zachované sebeovládání. Funguje to bohužel i naopak, jedinci, kteří nepociťují bažení, mohou mít snížené 13
sebeovládání. Nešpor (2011, s. 14) shrnuje: stručně řečeno, bažení je příznakem spíše subjektivním, kdežto zhoršené sebeovládání se jasně týká chování.
tělesný odvykací stav, průkaz tolerance k účinku látky
Aby mohl být prokázán odvykací stav, musí být splněny alespoň 3 následující znaky: bolesti hlavy, pocení, zrychlení tep, vyšší krevní tlak, tzv. velké epileptické záchvaty, nevolnosti či zvracení, přechodné halucinace nebo iluze, psychomotorický neklid, pocit choroby a slabosti, třes jazyka, víček nebo prstů, nespavost.
růst tolerance, průkaz tolerance k účinku látky
Jedná se o zvyšování dávek látky, aby se dosáhlo stavu, který vyvolalo nižší množství látky.
postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů
Jedinec opouští od svých zájmů, aby se mohl věnovat shánění látky nebo zotavování se z účinků jejího působení.
pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků
Přetrvávání konzumace alkoholu i přes varování lékaře, že se jedná o užívání, které vede ke zhoršenému zdravotnímu stavu jedince. Může jít o poškození jater, o depresivní stavy.
Definice závislosti podle Americké psychiatrické asociace (DMS-IV) Definice Americké psychiatrické asociace je velmi podobná definici 1.2.2
Světové zdravotnické organizace, některé body jsou prakticky stejné. U této však chybí bažení neboli craving. Závislost je možné diagnostikovat, pokud se po dobu 12 měsíců u jedince objeví tři ze sedmi uvedených příznaků. Ty popisuje Nešpor (2011, s. 22): 14
1. růst tolerance (zvyšování dávek, aby se dosáhlo stejného účinku, nebo pokles účinku návykové látky při stejném dávkování); 2. odvykací příznaky po vysazení látky; 3. přijímání látky ve větším množství nebo delší dobu, než měl člověk v úmyslu; 4. dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat přijímání látky; 5. trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejích účinků; 6. zanechání sociálních, pracovních a rekreačních aktivit v důsledku užívání látky, nebo jejich omezení; 7. pokračující
užívání
látky
navzdory
dlouhodobým
nebo
opakujícím se sociálním, psychologickým nebo tělesným problémům, o nichž člověk ví a které jsou působeny nebo zhoršovány užíváním látky.
15
2 Individuální rozměr závislosti na alkoholu Cílem této kapitoly je seznámení s faktory, které ovlivňují vznik závislosti. Blíže jsou popsány pojmy tolerance a kontrola, které mají v závislosti zásadní postavení. Uvedeny jsou stádia rozvoje závislosti tak, jak je popisuje známý alkoholog Jellinek.
2.1 Vznik a rozvoj závislosti
Na vzniku závislosti má značný podíl genetický přenos, ovlivněna je také biochemickými zvláštnostmi organismu, osobností závislého, prostředím a společností, kde se člověk pohybuje, návykovou látkou a její dostupností, důležitý je důvod – startér. Tolerance a kontrola jsou dva pojmy, které jsou součástí stádií závislosti, v jejím průběhu se mění. Jistá hladina alkoholu v krvi vyvolá určitý účinek. U častého užívání alkoholu se hranice posouvá, k vyvolání určitého účinku je potřeba stále vyšší dávka alkoholu. Jev je nazýván jako tolerance. Tolerance organismu se dle Hellera a Pecinovské (2001, s. 8) mění vlivem drogy a je ve svém stoupajícím trendu typickým projevem přizpůsobování tělesného metabolismu nové látce. Kontrola znamená schopnost mít moc nad svými povinnostmi a potřebami, jak společenskými, tak osobními. Tato schopnost bývá narušena už při 0,4 – 0,6 promile alkoholu v krvi. S vyšším obsahem alkoholu v krvi nastává změna v psychických procesech a dochází i ke změně kontroly. Postupem dochází k prohlubování změny kontroly a nelze se na ni spolehnout i při nižším množství alkoholu v krvi. Vzájemné působení zvýšené tolerance a změněné kontroly znamená nutnost navždy se vzdát konzumace alkoholu nebo drogy. Heller a Pecinovská (2011, s. 10) k tomu dodávají, že změna v kontrole tvoří podstatu poruchy organismu a chorobného stavu bez možnosti vyléčení – lze dosáhnout pouze úzdravy bez odstranění základní poruchy.
16
Rozvoj závislosti na alkoholu rozdělil americký alkoholog českého původu Jellinek do čtyř stádií. Toto rozdělení je v současné době nejpoužívanější. 1. stadium počáteční, prealkoholické Alkohol je konzumován převážně ve společnosti, kde je to jakousi normou. Pokud se člověk pravidelně stýká s touto společností, může se zvýšit četnost i množství požitého alkoholu. V situacích, které jsou zátěžové, přináší alkohol pocity uvolnění, navozuje dobrou náladu. Je nebezpečí spojení si alkoholu s tímto pocitem a řešení problémů jeho konzumací. 2. stadium prodromální, varovné Tolerance k alkoholu se zvyšuje, postupně se zvyšuje i množství zkonzumovaného alkoholu, který slouží k zvládání stresových situací, díky němu je člověk sebejistější, výkonnější. Začíná pít sám, dochází ke ztrátě kontroly a následnému opití. Za svůj stav se stydí, přichází výčitky. Vágnerová popisuje (2004, s. 556), že alkoholové výpadky paměti (palimpsesty), kdy si nepamatuje, co v této době dělal, signalizují, že své jednání už plně neovládá. Toto stádium lze označit jako škodlivé užívání. 3. stadium rozhodné, kruciální Růst tolerance k alkoholu se stále zvyšuje, přímo úměrně s tím i jeho konzumace. Člověk své pití již přestává ovládat, je často opilý, objevují se čím dál častěji palimpsesty. Stále si myslí, že pokud by chtěl, tak může přestat. Fischer a Škoda (2009, s. 101) upozorňují, že v této fázi dochází ke změně osobnostních vlastností, ke změnám v preferenci hodnot, k oploštění zájmů (depravaci), rozpadu interpersonálních vztahů. Vyhledává společnost lidí, kteří stejně jako on pijí, nic mu nevyčítají a pociťuje od nich podporu. 4. stadium terminální, konečné Vágnerová (2004, s. 556) uvádí, že v důsledku poškození funkce jater se tolerance k alkoholu začíná snižovat. U člověka dochází k velmi 17
snadnému opití, bez alkoholu už nedokáže fungovat. Konzumovat začíná ráno, objevují se psychické i somatické poruchy. Narušené a stále zhoršující jsou vztahy s ostatními lidmi i jeho možnosti přizpůsobit se okolí, které ho přijímá negativně, odsuzuje ho. Potíže přetrvávají stále, je jedno jestli pije nebo nepije. Sociální izolace se prohlubuje, vyhledává společnost lidí, kteří ho přijímají, pijí s ním, naslouchají mu. Tato fáze je typická stavy bezmocnosti, kdy si dotyčný uvědomuje svoji neschopnost závislost zvládnout, míní Fischer a Škoda (2009, s. 102). Začíná chátrat jak psychicky, tak fyzicky, dochází k sociálnímu úpadku. Jellinek rozdělil závislé na alkoholu do pěti skupin podle toho, jak pijí. Všichni závislí totiž nepijí stejně, někteří v menších dávkách pravidelně, jiní nárazově. Typ alfa – patří tam lidé, kteří pijí z důvodů odlehčení si od problémů, navození dobré nálady. Ztráta kontroly není ohrožena a nejedná se ani o plně rozvinutou závislost na alkoholu. Typ beta – dochází k pravidelné konzumaci alkoholu, jedná se o nadměrné užívání alkoholových nápojů vedoucí k opilosti. Typ gama – tzv. anglosaský typ, skládá se ze 4 fází, kdy se organismus přizpůsobí většímu množství alkoholu, následně ztrácí nad pitím kontrolu, abstinuje, pije méně a ve čtvrté fázi se vrací k většímu množství alkoholu. Do tohoto typu se řadí ti, co pijí pivo a destiláty. Typ delta – tzv. románský typ, kdy má jedinec stálou hladinu alkoholu v krvi, ke ztrátě kontroly nedochází, nedochází však ani k abstinenci. Pokud dojde k přerušení pití, nastanou vážné abstinenční příznaky, může nastat delirium tremens. Typ epsylon – jedná se o kvartální pití, které může být spojení s psychickým onemocněním.
18
2.2 Psychické změny vzniklé abúzem alkoholu
Při nadměrné konzumaci alkoholu dochází ke změnám, které mají prokazatelně negativní vliv na člověka a jeho okolí. Zaznamenat lze
změny v chování, prožívání, narušeny jsou poznávací procesy a mění se osobnost člověka. Změny emočního prožívání – jedinec je celkově ovlivněn nadměrným užíváním alkoholu, dochází k častému střídání nálad, emoční dráždivosti, v afektu reaguje mnohdy výbušně. Stává se emočně plochým, pociťuje pocity prázdnoty, odcizení od okolního světa, stává se lhostejným, negativním a apatickým. Změny kognitivních procesů – výkonnost a pozornost, se díky konzumaci alkoholu snižuje, jedinec již není schopný reagovat běžným způsobem na vzniklý problém. V běžných situacích ztrácí nadhled, nastává i to, že již nejsou schopni rozlišit, jak je konzumace alkoholu ovlivňuje. Jsou nejistí a úzkostliví, což je následek jejich setkání s kritikou či odmítáním. Mají problém si přiznat svoji vinu, a pokud k tomu dojde, nedokáží svůj problém dál řešit. Sebehodnocení je narušené, mohou trpět pocity méněcennosti, sebelítosti, oproti tomu se mohou vyskytovat přehnané sebevědomí a chlubivost. Změny v oblasti chování – jedinec je zaměřený hlavně na opatření si alkoholu, stává se sebestředným a ubývá ohledů na ostatní. Sociální kompetence mají klesající tendenci. Může reagovat až agresivně. Osobnostní změny – typická osobnost alkoholika není, můžou být tedy rozličné. Vágnerová (2004, s. 558) nastiňuje dvě osobnostní dimenze a to desinhibici chování, která se projevuje nezdrženlivostí, impulzivitou, nekonformností, zvýšenou dráždivostí spojenou s vysokou potřebou vzrušení. Tato skupina jedinců má alkohol jako součást životního stylu. Druhou dimenzi charakterizuje jako převahu negativního emočního ladění, které se projevuje přetrvávajícími pocity diskomfortu a nepříjemného napětí, zvýšené úzkostnosti a sklonu k depresivnímu ladění.
19
Změny nenastávají okamžitě, ale přicházejí v průběhu delšího časového úseku. Proto je možné, že rodina pijícího člověka, kterého vidí každý den, toto nezaznamená. Mám osobní zkušenost s tím, že členové rodiny, kteří byli zaneprázdněni svými pracovními problémy, denní rutinou ani nezaznamenali, že jejich blízký má nějaké problémy, natož problémy s alkoholem. K bolestnému prozření došlo až v okamžiku, kdy pijící dostal okamžitou výpověď ze zaměstnání a psychicky se zhroutil. V této situaci by se rodina měla semknout, otevřeně promluvit o problémech a vyhledat pomoc odborníka, tedy službu, která je předmětem této práce. Bohužel k tomuto v reálu nedošlo a rodina se dále přizpůsobuje závislému, „pije s ním“ a snaží se nějakým způsobem fungovat. Toto řešení se mi zdá provizorní a v dlouhodobém horizontu špatné. Pro tuto rodinu by z mého pohledu byla vhodná systémová terapie.
2.3 Poruchy vzniklé užíváním alkoholu
Při dlouhodobé konzumaci alkoholu dochází ke změnám ve většině
mozkových struktur, hlavně ve funkci mezimozku, mozečku, spánkového laloku a čelního laloku koncového mozku. Za zhoršení kognitivních funkcí stojí neuropatologické změny ve středním mozku a kortikálních strukturách. Fischer a Škoda (2009, s. 130), podobně jako Fadda a Rossetti se přiklánějí k názoru, že právě funkční změny v oblasti prefrontálního kortexu, který je na zvýšenou hladinu etanolu zvláště citlivý, mají významný vliv pro vznik a rozvoj závislostí na alkoholu. Akutní intoxikace – při mírné intoxikací může docházet k uvolnění, euforii, větší hovornosti, k nekontrolovatelnému chování, kdy je člověk například agresivní, nadměrně chlubivý, svléká se, má nemístné narážky, uráží okolí apod. Těžká intoxikace vede ke vzniku sociálně nepřizpůsobivého chování, člověk je agresivní, podrážděný, převládá labilní nálada, zhoršuje se úsudek, narušeny jsou sociální funkce i pracovní výkon. Vznikají palimpsesty, psychomotorická retardace a také stranění se společnosti, vést může až k poruše vědomí a smrti. Při koncentraci 0,3-0,5 promile alkoholu v krvi se uvolňují zábrany, nastupuje relaxace, při koncentraci 1 promile nastávají problémy 20
s koordinací pohybu, u někoho agresivita, mrzutost. Při 2 promile alkoholu dochází k závažnému narušení schopností, k úmrtí může dojít už při koncentraci 4 promile. Patologická intoxikace alkoholem – Smolík (2002, s. 129) se shoduje se Svobodou, Češkovou, Kučerovou (2006, s. 162) na tom, že tato intoxikace se vyskytuje u jedinců s nízkou tolerancí k alkoholu, projevuje se extrémní vzrušeností, agresivitou a následným spánkem a úplnou amnézií na tuto epizodu. Více ohrožení jsou lidé s poškozením mozkem. Porucha je vzácná. Závislost na alkoholu – jedná se o ní, pokud je prokazatelný problém v jedné z těchto oblastí: práce nebo škola, zdraví, rodinné vztahy; sociální fungování; právní oblast; zvyšování tolerance; neschopnost abstinovat; ztráta kontroly. Indikovat ji lze podle zvýšené tolerance, pokud má jedinec v krvi 1 promile alkoholu bez příznaků intoxikace, pravděpodobně se jedná o zvýšenou toleranci. Alkoholový odvykací stav – dochází k němu po intenzivní a dlouhodobé konzumaci alkoholu, doprovázen je třesem rukou, jazyka nebo očních víček, objevují se nevolnosti nebo zvracení, slabost, bolest hlavy nebo i halucinace. K utlumení příznaků dochází buď po požití alkoholu, nebo jiné látky, která tlumí centrální nervový systém. Doba od ukončení konzumace alkoholu po rozvoj alkoholového odvykacího stavu se různě liší, většinou to bývá od 4 do 12 hodin. Korsakovská psychóza – vzniká po několikaletém požívání alkoholu. Dochází k poruchám paměti, kdy si jedinec není schopen vzpomenout a tak k vyplnění mezer v paměti používá smyšlenky. Dochází k poruchám intelektu a orientace, jedinec bývá veselý, aniž by k tomu měl důvod, svůj stav si neuvědomuje. Alkoholová halucinóza – jedná se o onemocnění, které je provázeno trvalými vizuálními a sluchovými halucinacemi, které nastávají nejčastěji během 2 dnů od snížení příjmu alkoholu. Vzniká zhruba po 10 letech
21
závislosti, v některých případech může přejít do chronické formy, která je podobná schizofrenii. Alkoholická paranoia (alkoholická žárlivost) – vzniká na podkladě chronického alkoholismu. Nemoc provází představy, které jsou založené na bludech, přehnaná podezřívavost, vztahovačnost, žárlivost.
2.4 Prevence závislosti
Prevenci můžeme popsat jako činnost, která vede k podpoře a ochraně
zdraví, ke zdravému životnímu stylu. Prevenci můžeme dělit na primární, sekundární a terciální. Primární prevence má za cíl předcházet nemoci ještě před tím, než vznikne. Tímto způsobem je možné ovlivnit vznik a vývoj závislosti. Tento druh prevence se používá hlavně při práci se zdravou částí obyvatelstva, která se motivuje k prožití plnohodnotného života. Heller a Pecinovská (2011, s. 199) si myslí, že se spíše jedná o edukační princip o konfliktech, kritice a prožitcích. Tato úroveň prevence se zaměřuje hlavně na děti a mládež. Opatření, která se týkají právě této skupiny, od preventivních, poradenských, léčebných až po resocializační by měla být vytvořena jako nízkoprahová. Důležitá je dosažitelnost finanční i místní. Pokud bude primární prevence prováděna odborným způsobem, zároveň citlivě a s osobním nasazením, bude dosahovat požadovaných výsledků a účinnosti. Kromě prevence na školách by měla primární prevence probíhat i na pracovištích, kde dochází ke kumulaci vyššího počtu osob, které patří k rizikovým skupinám. V rámci zdravého způsobu života je v takových případech vhodné, pokud zaměstnavatel preventivní program zřídí. Mimo škol a pracovišť, pořádají preventivní programy například občanská sdružení, svépomocné skupiny nebo církve. Reagují tak na lokální problémy a vznikají komunitní programy, které mají vysokou účinnost. Úspěšnost
s preventivními
programy
22
u
dětí
byla
zaznamenána
v evropských zemích a zemích severní Ameriky, jako jedna z mála metod, která má prokazatelné výsledky. Sekundární prevence je zaměřená již na situaci, kdy existuje ohrožení závislostí. Jde o brzké odhalení příznaků závislosti, v lepším případě o odhalení předzvěsti závislosti. Hlavním cílem je brzké poskytnutí pomoci v kontextu bio-psycho-sociálně-spirituálním. Terciální prevence má za cíl zabránit osobám k návratu k závislostnímu chování, pomáhá podporovat léčebné výsledky a zbavovat se následků. Nové poznatky z terapie je důležité nacvičovat a upevňovat jak v běžném životě rodiny, tak v zaměstnání nebo ve volném čase. Člověk je veden a podporován k přijímání nového hodnotového systému, k tomu, aby byl odpovědný sám za sebe a za svou situaci. Mezi služby terciální prevence patří poradny, krizová centra, detoxikační centra, linky důvěry. Poradny mají svou odbornou specializaci, nabízejí kvalifikovanou pomoc a terapii. Jsou používány různé druhy psychoterapie – skupinová, individuální, rodinná. Ve větších městech vznikají krizová centra, která nabízí psychoterapii jak ambulantní, tak i lůžkovou, farmakoterapii a také i socioterapii. Anonymní okamžitou pomoc poskytují linky telefonické pomoci – linky důvěry. Poradí a poskytnou kontakt, kde je možno problémy řešit.
2.5 Sociální důsledky užívání alkoholu
Škodlivé užívání alkoholu přináší sociální následky samotnému uživateli, tak i jeho rodině, blízkému okolí, ale i celé společnosti. Podle výzkumů znamená užívání a hlavně škodlivé užívání alkoholu velmi výrazné finanční náklady pro společnost. Náklady, které se týkají konzumace alkoholu, jsou rovny 1-3% hrubého domácího produktu a jsou vyšší než výdaje, které se týkají užívání nelegálních psychoaktivních látek a tabáku. Zmiňované náklady lze rozdělit na přímé a nepřímé. Za přímé náklady se považují sociální, zdravotní a soudní výdaje a majetkové
23
škody. Mezi nepřímé náklady řadíme předčasnou smrt, nezaměstnanost a nadměrnou nemocnost. U osob, které jsou závislé na alkoholu, se postupně snižuje obsah provedené práce a její kvalita postupně klesá. Snížení fyzického a duševního výkonu po konzumaci alkoholu je následkem oslabené pozornosti, přesnosti vnímání, snížené ostrosti, reakce jsou zpomalené a vytrvalost se stále snižuje. Zvyšuje se riziko úrazů při práci, docházka do práce se stává nepravidelnou. Dochází k časté fluktuaci. Potvrzený je i fakt, že osoby s abúzem alkoholu nebo závislostí jsou častěji nemocné, tím pádem dochází k zvyšování nákladů jak zaměstnavatelů, tak sociálního i zdravotního systému. Konzumenti alkoholu si nejsou vědomí, že je jejich výkon nízký, jejich okolí to ovšem vnímá, vznikají problémy v mezilidských vztazích na pracovišti. Kromě zmíněných změn se mění i morální city, vytrácí se pocit odpovědnosti ke společnosti, člověk pracuje nepravidelně nebo nepracuje vůbec. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že pijící lidé ztrácí motivaci k práci. I když do zaměstnání dochází, nepracují. Jako příklad uvedu pedagogického pracovníka, který pod vlivem alkoholu nedocházel do vyučovacích hodin. Studenti za ním museli přicházet do kabinetu a přesvědčovat ho, aby vůbec přišel do hodiny. Logicky to nemohlo trvat dlouho a pedagog byl propuštěn. Existuje propojení mezi nezaměstnaností a škodlivým užíváním alkoholu. Člověk, který přijde o zaměstnání, své problémy řeší alkoholem, závislý na alkoholu často o své zaměstnání přichází. Díky závislosti
jsou
na
trhu
práce
prakticky
vyřazeni,
stávají
se
nezaměstnanými. Určitá část závislých nezaměstnaných si není schopná zařídit sociální dávky, dostávají se do finančních problémů, což může mít za následek ztrátu bydlení, vznik bezdomovectví a s tím spojené sociální vyloučení.
24
3 Rodina Tato kapitola obsahuje vymezení termínu rodina, kdo ji tvoří, jaký má v dnešní době význam, jaké jsou její nejdůležitější funkce. Jak rodinu ovlivňuje skutečnost, že jeden z jejích členů je závislý na alkoholu, rozdíly v konzumaci alkoholu u žen a mužů, jak situaci vnímají děti.
3.1 Význam rodiny
Rodina, jak ji popisují Langmeier a Krejčíková (2006, s. 183), složená z manželského páru a jejích přímých potomků je základní společenskou
jednotkou ve všech lidských společenstvích, i když může mít v různých společnostech různé postavení v široké sociální síti, může vykazovat různé sociální vztahy k širšímu příbuzenstvu, popř. ke kmenovému společenství, může mít různou strukturu, různé rozložení rolí a moci apod. Rodina prochází procesem změny a to platí nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. V letech minulých byla běžná rozšířená rodina, soužití několika generací. V současné době je nejrozšířenější typ základní, nukleární, rodiny. Oproti rozšířené rodině, která se skládala z prarodičů, případně dalších příbuzných tvoří nukleární rodinu pouze rodiče a jejich děti. Dále dochází k rozpadu rodin, stále častější jsou rozvody a tím neúplné rodiny s jedním rodičem. Popsané změny mají vliv na problémy s alkoholem v rodině, snižuje se počet osob, které mohou pomoci řešit vážnou situaci v domácnosti. Satirová (2006, s. 27) je přesvědčena, že každá narušená rodina se může stát zdravou. V prvním kroku je potřeba dospět k přesvědčení, že rodina je problémová. Za druhé, vyrovnat se s chybami v minulosti, odpustit si je, přiznat si, že je možné nastolit změnu, pokusit se věci provádět jinak. Ve třetím kroku se jedná o rozhodnutí věci měnit. V posledním, čtvrtém kroku je důležitý začátek změny, něco udělat. Základní funkce rodiny jsou reprodukční, hospodářská, emocionální, socializační. Funkce sociálně podpůrná je velmi důležitou částí emocionální funkce rodiny. Začíná fungovat v období, kdy některý člen 25
rodiny onemocní nebo se u něho začnou projevovat psychosociální problémy. Existují různé typy rodin, které neplní své funkce ve všech aspektech stejně dobře. O problémové nebo dysfunkční rodiny může jít v případě, kdy svou funkci neplní dostatečně nebo špatně. Fungování rodiny je díky závislému jedinci narušené, rodina méně stabilní, křehká. Jsou oslabeny funkce rodiny, které naplňují potřeby jejích členů. Czémy, Nešpor, Sovinová (2001, s. 6) upozorňují, že rozvody a rozpady rodin mohou být tedy jak příčinou, tak důsledkem problémů s alkoholem.
3.2 Problémy s alkoholem v rodině
Problém s pitím jednoho člena rodiny, aniž se to zdá, ovlivňuje zásadním způsobem rodinu celou, všechny její členy. Nejhorší dopad má hlavně na děti pijících rodičů. Mírnější následky má pití otce, opak je u pijící matky. Heller a Pecinovská (2011, s. 111) popisují, že problémy spojené s alkoholem jsou v celém světě hodnoceny především jako problémy zdravotní, stranou pozornosti však nezůstávají ani neméně důležitá a v určitých relacích i důležitější hlediska sociální a ekonomická. Rodina je alkoholem ovlivněná i v době, kdy jsou všichni členové střízliví, znemožňuje řešení problémů, které za určitě období nastanou. Pokud se v rodině objeví závislost, lze zaznamenat důležité součásti, jedná se o zdůvodnění pití a pak o jeho utajení. Heller a Pecinovská (2011, s. 112) poukazují, že utajení devastuje v rodině komunikaci,
vzájemnou důvěru, zpřehází hodnotový systém apod. Oproti tomu zdůvodňování rozvrací vzájemné vztahy, pozitivní emoční projevy, sexuální aktivitu atd. Jedinec závislý na alkoholu tedy není schopen plnit žádnou z výše uvedených funkcí rodiny. Podle statistik více pijí muži, kteří svůj volný čas tráví v hospodách ve společnosti kamarádů na úkor své rodiny. Ženy naopak pijí doma, alkohol jim pomáhá odstranit napětí, stres, vytíženost a různé psychické a další problémy, které ve své, leckdy náročné roli musejí zastávat.
26
Na závislost partnera reagují různě muži i ženy, co se týká setrvání se závislým ve vztahu. Pokud je závislá žena, rodina je potenciálně více ohrožená, k rozpadu manželství tedy dochází častěji v případech, jestliže pijí ženy. Často o závislosti ženy ví pouze její manžel nebo rodiče a ti se jí snaží pomoci, pro ženy jsou většinou právě oni ti viníci, kvůli kterým pije. K rozhodnutí manžela závažnou situaci řešit vede zpravidla prozrazení na veřejnosti, že žena pije. Ať už formou nějakého problému v práci nebo prozrazení v místě bydliště atd. Toto vede v některých případech až k rozvodu. Ženy podle Hellera a Pecinovské (2011, s. 113) setrvávají desetkrát častěji po boku svého závislého manžela, než manželé závislých žen. Je zarážející, že při rozvodech i závislé ženy získávají do své péče děti desetkrát častěji, v porovnání s muži. Žít ve společné domácnosti s osobou, která škodlivě užívá alkohol, je velmi náročné. Pijící člověk přestává plnit své domácí povinnosti a ty přechází na partnera, případně na děti nebo další členy rodiny. Partner pijícího člověka by měl myslet hlavně na sebe, Nešpor (2006) navrhuje, aby si vytvořili rozumný životní styl, (kromě povinností dostatečný odpočinek, přiměřený spánek, zdravá výživa), vyhýbat se alkoholu a dalším návykovým látkám, dále vytvořit si vlastní svět (důležité je mít své vlastní zájmy a nespoléhat se na pijícího partnera, stýkat se s nadměrně nepijícími přáteli atd.). Jako poslední a důležitý bod uvádí vyhledat odbornou pomoc, například v AT ordinaci.
3.3 Děti a problémy s alkoholem v rodině
Alkoholismus jednoho z rodičů v každém případě negativně ovlivňuje život dětí v rodině. Dochází k porušení obranné funkce rodiny, děti
obtížněji zvládají životní situace a také se častěji stávají závislými. V rodinách, kde jsou rodiče závislí, se u dětí během dětství objevují různé druhy duševních poruch a odchýlení v psychickém vývoji, což má negativní vliv na jejich fungování mezi ostatními dětmi, ve školním kolektivu. V těchto rodinách nefungují rodinné vztahy tak, jak by měly, sociální rodičovská role je posunutá a nedochází k pozitivnímu přijmutí 27
rodičovských vzorů. To má negativní vliv na psychosexuální vývoj dětí a následné utvoření rodičovských postojů. Každé dítě na situaci v rodině reaguje jiným způsobem. Některé děti na sebe převezmou úkoly, které běžně plní rodiče, snaží se zvládat věci, které nepřísluší jejich věku. Tím přicházejí o dětské radosti, přestávají si hrát. Některé se naopak uzavřou do sebe. Velmi nevhodné je, pokud rodiče děti vtahují do svých sporů a používají je proti sobě. Nešpor (2006) míní, že to dětem rozhodně neprospívá. Není divu, že mnoho takových dětí a mladistvých z rodin předčasně odchází, předčasně se vdává nebo žení a přitahují je party. V rodinách, kde jeden člen nadměrně konzumuje alkohol, může docházet k zanedbávání, týrání nebo zneužívání dětí nebo partnerů. V Konvenci o právech dítěte je zakotveno zásadní právo dítěte vyrůstat v bezpečném a zajištěném prostřední, v lásce, štěstí a porozumění. Z konstatování Evropské charty o alkoholu vyplývá, že při zvýšené konzumaci alkoholu v rodině jsou postižené děti. Tato charta byla podepsaná v Paříži v roce 1995 všemi členy Evropské unie.
28
4 Terapie Tato kapitola se věnuje popisu terapií, které je možné použít při práci s osobou závislou na alkoholu a její rodinou. Objasním pojmy samotné rodinné terapie, její vznik, vývoj a popis. Blíže jsou popsané ještě další terapie a to sociální terapie, terapie Satirové a její model růstu a systémová terapie.
4.1 Rodinná terapie Terapie rodinná (z řeckého therapeiá = ošetřování) je podle charakteristiky Klenera (1996, s. 1316) specifický druh psychologické a sociální
terapie,
interpersonální
spočívající
komunikace
zejména a
dynamiky
v zásazích v rodině
do a
struktur v zavádění
mechanismů k restauraci rodinné rovnováhy. Rodinné terapii se ve velké míře věnovala Virginie Satirová, dále D. D. Jackson, S. Minuchin, J. Haley. Postup práce s rodinou závislého nastiňuje Kalina (2008, s. 192), vychází ze schématu podle McKaye. Jako první by měla být zavedena základní pravidla, kdy, jak často se bude rodina setkávat, stanoví se podmínky pro závislého člena. Druhým krokem je zapojení, zakládání komunikační struktury, terapeut se zajímá o všechny členy rodiny, naslouchá jim, dává jim prostor k vyjádření, vzájemně je zapojuje do komunikace a snaží se ji ukázat, jak správně naslouchat a komunikovat. Následuje identifikace základního problému, v tomto bodě se terapeut odklání od samotného problému závislého chování, snaží se dostat do hloubky a objasnit problémy které se týkají komunikace, spouštěčů, rolí, hranic, důvěry. Dalším bodem je podpora sdělování a sdílení, kdy terapeut uzdravuje komunikaci v rodině. Zaměření na udržovací vzorce je poslední bod, kdy terapeut ukazuje rodině, jakými způsoby umožňuje závislému členovi pokračovat v jeho závislosti a ukazuje způsob, jak v tom již nepokračovat. Vznik rodinné terapie se datuje zhruba k období druhé světové války. Do té doby se terapie zabývala pouze jednotlivci, velké změny ve společnosti 29
a její chování vedly psychoterapii k rozšíření své působnosti. Kalina (2008, s. 187) přibližuje, že rodinná terapie závislého od 50. let minulého století do současnosti prodělala tři vývojová období – patologické chování rodinných členů, patologický rodinný závislostní systém, využití rodinného systému k úzdravě. Patologické chování rodinných členů – příčina závislosti je skrytá v rodině, hledání faktorů, které by mohly za její vznik. Rodinná má vinu za minulost. Patologický rodinný závislostní systém – souvisí s rozvojem systémové teorie, na rodinu se pohlíží jako na systém, jehož funkce a pravidla umožňují závislosti fungovat. Rodina je vinna za současnost. Vznikají další terapeutické směry, například Strukturální rodinná terapie, Vícegenerační a kontextuální terapie, Systemicko-kybernetická rodinná terapie, Humanistická a komunikační rodinná terapie. Využití rodinného systému k úzdravě – spolupráce závislého člena rodiny s ostatními členy, za účelem uzdravení. Rodina je odpovědná za budoucnost.
4.2 Sociální terapie
Sociální terapie je nedílnou součástí sociální práce. Díky svým metodám a technikám pomáhá lidem, kteří se dostali do nepříznivé životní situace. Podle Zakouřilové (2014, s. 15) je sociální terapie specifickým druhem odborné intervence, jejímž cílem je dosahovat přímým i nepřímým působením žádoucích změn v chování klienta a v jeho sociálním okolí, řešit situaci, která jej bezprostředně ohrožuje, a předcházet vzniku rizikového chování. Její obsah tvoří: diagnostika; poradenství; prevence; krizová intervence; kooperace terapeuta s osobami, které jsou významné v životě klienta; spolupráce dalších odborníků; různé druhy rehabilitace; resocializace; přímá terapeutická práce; použití dalších metod, které mají vliv na dobré
30
fungování
sociální
terapie
(např.
individuální
plán,
případová
konference). Mezi základní cíle v sociální terapii patří: podpora klienta; klientovo přizpůsobení se na nové podmínky; klientovo uvědomění, jak upravit jeho problémy; jak získat prostředky na vyřešení klientových problémů; změna klientova postoje k problémům a daným věcem v jeho životě; změny, které musí klient provést ve svém chování v jeho sociálním prostředí; eliminace nežádoucích vlivů ze života klienta i jeho rodiny; klientovo opětovné sociální zařazení do života. Mezi nástroje sociální terapie, prostřednictvím kterých dosahuje svých cílů, patří: sociálně-terapeutický rozhovor; sociální diagnostika; návštěvy a šetření v rodině i v klientově širším okolí; terapeutický vztah; spolupráce mezi různými obory (např. s psychologem, lékařem, pedagogem); speciální techniky sociální terapie (např. komunikační techniky, kresebné, škálové atd.); mediační techniky. V sociální terapii je velmi důležitá správná komunikace a to ve všech úrovních, jak diagnostiky nebo poradenství. Na správné komunikaci tedy záleží vývoj a úspěšnost celé terapie. Vztah mezi terapeutem a klientem by měl být založen na důvěře, pochopení a oboustranného respektu. Rozsah sociální terapie je velmi široký, v určitých případech se klient doprovází (s přihlédnutím k jeho osobnosti), v jiných se vede (s přihlédnutím na situaci) a v jiných je možné zasahovat (s přihlédnutím na jeho ohrožení). Zakouřilová (2014, s. 15) zdůrazňuje, že terapie by měla být „šita klientovi na míru“. Pokud průběh terapie probíhá úspěšně, měl by klient pociťovat zmenšení obtíží, které mu znesnadňovaly fungování v životě. S klientem se probírají jeho zážitky, situace, do kterých se dostává a zažívá, aby postupně porozuměl, jakým způsobem přispívá k dění okolo sebe. Díky těmto rozhovorům si klient může spojit, jakou souvislost mají příčiny a následky v jeho životě. Posilují se také jeho kompetence, aby se aktivně podílel na změně a zlepšení své situace. U sociální terapie se nejedná jen o to, aby byly odstraněny nebo zmírněny
31
řešené problémy, ale současně o prevenci problémů, které se nabalují na prvotní problém.
4.3 Rodinná terapie podle Virginie Satirové
Model růstu, jak se nazývá přístup Virginie Satirové, je v České republice na vzestupu, zajímají se o něj jak odborníci, tak i laická veřejnost. Je používaný v psychologických ambulancích, při léčbě
alkoholových a drogových závislostí, v manželských a rodinných poradnách, ve speciální pedagogice. Satirová se ve své terapii hlavně snažila o zvýšení lidského potenciálu a dosažení celistvosti. V rodinné terapii, jak uvádějí Baldwinová a Satirová (2012, s. 97) je cílem integrovat potřeby nezávislosti u každého člena rodiny s potřebou integrity celého systému. Se svými problémy přicházejí rodiny k terapeutům v případech, když už vlastními silami nejsou schopni problémovou
situaci
vyřešit.
V některých
případech
je
terapie
doporučena třetí stranou, například soudem nebo lékařem. Naděje na změnu je důležitou součástí terapie, snaha o obnovení starých přání a snů, zároveň pokusit se najít nové. Rodina by měla být přesvědčená, že je schopná změny, že se jejich nepříznivá situace může prostřednictvím terapie změnit k lepšímu. Satirová ve své terapii používá výraz coping, což je dle ní proces zvládání, vyrovnání se s něčím, zacházení. Jedním z cílů její terapie je rozvinout a podporovat funkční copingové strategie. Problém označuje Satirová jako projev nefungujícího copingu. Členové rodiny by si během terapie měli vybudovat takové copingové strategie, které jim pomohou zvládnout problémy. V terapii nechce Satirová lidem říkat, co mají dělat v určité situaci, chce jim pomoci najít cestu k novému procesu zvládání, aby si sami dovedli na kladené otázky odpovědět a sami se rozhodli, co pro ně bude dobré. Naučit dělat rozhodnutí, ať malá či velká, která se týkají celé rodiny, ať už se jednají komunikace, nebo jakým směrem bude rodina směřovat, to 32
je dalším cílem terapie. Situace, ve kterých si uvědomíme, že máme možnost volby, pomáhá k pocitu vlastní kompetence a jejich zvládání. Satirová rozlišuje symptomy a diagnostiku. Jako diagnostický proces lze označit prozkoumání života rodiny a nalezení skryté dynamiky, ze které vzniká problém a bolest. Z tohoto úhlu, jak uvádí Satirová a Baldwinová (2012, s. 98), se symptom jeví jako adaptační mechanismus – prostředek přežití lidí, kteří mají pocit, že žijí v odcizeném, nepřátelském, toxickém prostředí. Jako pocity bezvýsledného toužení lze popsat to, co zažívají lidé nebo rodiny, které trpí symptomem. Pokud člověk nějakým způsobem strádá a nedovede použít své zdroje k sebenaplnění, použije vše, co mu naplnění zajistí. Jestliže k zmírnění bolesti a úzkosti mohou použít lhaní, podvádění nebo kradení, jsou ochotní tím způsobem jednat. Symptom, jak ho vidí Satirová a Baldwinová (2012, s. 99) je něco jako varovná kontrolka na palubní desce. Když se rozsvítí, signalizuje, že je se systémem něco v nepořádku. Rozbila se nějaká součástka, nebo soustava součástek. Když se pokazí součástka, ovlivní to celý systém. A v rodině je to stejné. Utlumit symptomy není úmyslem terapie, terapie se snaží podpořit zdraví. Usiluje o přeměnu energií členů rodiny, které se projevuje patologicky, na pozitivní sílu, která se dá využít. Jestliže se dá nějakým způsobem zapůsobit na proces, při kterém vzniká symptom, lze potom působit i na symptom samotný. Přirovnáno k místnosti, kde je tma, kterou v pytlích ven vynosit i přes velkou snahu nelze. Pomůže rozsvítit.
4.3.1 Model růstu Lze ho také označit jako validační procesový model, jak o něm mluvila Satirová. Jeho základním bodem je přeměna energie patologického symptomu v sílu, která se dá pozitivně využít. Zásadní podmínkou je to, že lidé mají schopnosti k osobnímu růstu a pozitivní změně. Symptom tak upozorňuje, že dochází k omezení růstu systému nefunkční komunikací nebo přísnými pravidly. Zásadní je v rodinném systému udržovat a posilovat vysokou sebeúctu členů rodiny. 33
Dalším významným předpokladem je přesvědčení, že lidé mají pro růst své vlastní vnitřní zdroje a terapie jim je má pomoci odhalit a využívat, jiným slovy je naučit novým copingovým strategiím, míní Satirová a Baldwinová (2012, s. 112). Velmi důležitá je v terapii osobnost terapeuta, aby mohl rodině pomoci růst, musí být přesvědčen, že tuto schopnost mají. Terapeut by měl být pro rodinu vzorem kongruence, na skrytá, nevyřčená sdělení by měl reagovat a zaujímat neobviňující postoj. Satirová staví do popředí lidskost před odbornost. Model růstu se skládá ze tří částí, první fáze je kontakt, druhá chaos, integrace.
4.4 Systémový přístup Až
do
20.
století
převažoval
ve
vědeckém
myšlení
tradiční
redukcionisticko-mechanistický přístup ke kauzalitě. Děje a události byly vykládány jako přímé řetězce příčin a důsledků. Tento styl myšlení je nazýván lineární a byl také používán ve studiu rodin. Dále též v diagnostice a v terapii psychických poruch se uplatňoval názor, že jeden problém či nedostatek byl chápán jako příčina druhého. Systémové myšlení je podle Sobotkové (2007, s. 20) nazýváno novým vědeckým paradigmatem, novou epistemologií. Za centrální přínos systémové teorie je považování zcela odlišný přístup k chápání příčinnosti: od lineární kauzality nastal posun k cirkulární kauzalitě. Systém si můžeme vyložit jako soustavu, označuje cosi jako vnitřně členitý komplex, skupinu prvků, které na sebe vzájemně působí a jsou spolu ve vzájemných vztazích. Obecně by se k jakémukoliv systému mělo přistupovat s ohledem na vnitřní jednotu, souvislosti a hlediska vnějších vazeb. Pro práci s rodinou z toho vyplývá, že je na ni třeba nahlížet jako na komplikovaný celek, nepřehlížet však jednotlivé členy rodiny, neopomenout sociální okolí a vlivy působící na rodinu. Systémový přístup, míní Sobotková (2007, s. 22), je především myšlenkový nástroj k uchopení skutečnosti. Umožňuje určitý styl získávání a zpracování informací, určitý způsobem konceptualizace problémů a nalezení účinné formy intervence. 34
Se systémovým přístupem souvisí pojmy jako negativní a pozitivní zpětná vazba. Negativní zpětnou vazbu je možné popsat jako snahu systému
získat
rovnováhu
nebo
se
vrátit
k původnímu
stavu.
V komunikaci v rodině to představuje urovnání, zamezení hrozícímu konfliktu. Pozitivní zpětná vazba je opakem, znamená prohlubování změny zvětšováním a zrychlováním prvotní odchylky. V rodině může docházet ke stupňování konfliktu, může dojít k narušení nefunkčních interakčních rodinných vzorců. Neznámou každého systému je, kolik změn zvládne tolerovat, než propadne chaosu. Morfostáze a morfogeneze jsou výrazy, které používají teoretikové systémů jednak, aby popsali schopnost systému být stabilní v procesu změn a za druhé vyvíjet se a měnit, když je zachována relativní stálost. Aby si rodinné systémy vydržely být stabilní, musí být otevřené vůči změnám. Příčinou změny k horšímu fungování v rodině, například neochota měnit zaběhnutá rodinná pravidla, může mít za důvod rezistence vůči změnám. Mnoho změn za krátkou dobu není dobré, neboť z toho může vzniknout devastující chaos. 4.4.1 Rodinný systém Systémový přístup k rodině, jak se domnívá Sobotková (2007, s. 24), implikuje zdánlivě jednoduchý axiom „celek je více než souhrn jeho částí“. Systém nelze poznat, jestliže ho rozložíme na dílčí části, obsahuje totiž něco navíc, cosi jedinečného, co je výsledkem vnitřní strukturální a funkční integrace jeho částí do jednotného celku. Východisko pro praxi tedy je, že vědět o vlastnostech každého jedince není to samé, jako rozumět rodině jako celku a systému. Systém rodiny je hromadně rozložen v čase a prostoru, v biologickém a sociálně-historickém kontextu. Rodina je systémovým myšlením brána jak v kontextu prostorovém, tak i v časovém kontextu. Rodinný proces je po rodinném systému dalším důležitým pojmem. Popsat ho lze jako akce a interakce rozličných skladebných složek mimo, ale i uvnitř systému rodiny.
35
Sobotková (2007, s. 25) přichází se čtyřmi základními tezemi rodinných systémů, jak je popsali Kantor a Lehr. -
Rodinné systémy jsou organizačně složité,
-
Rodinné systémy jsou otevřené,
-
Rodinné systémy jsou adaptabilní,
-
Rodinné systémy jsou systémy průběžné informační výměny.
Za podstatu rodinného systémů jsou považovány rodinné interakce. Tyto interakce ovlivňují fungování rodiny. Nezáleží na množství problémů ani na jejich závažnosti, ale na tom, jak na ně rodina reaguje, jak kvalitní interakce v rodině jsou. Rodinné systémy lze charakterizovat mírou otevřenosti a uzavřenosti. Běžné je se pohybovat mezi oběma póly. Uzavřený systém může někomu přinášet pocit bezpečí, rodiny se postupem doby stává rigidní, nedokáží vhodně reagovat na změny, rozvoj členů rodiny stagnuje. V rodině se zhoršuje schopnost odolnosti vůči stresu, v případě krize je více zranitelná, což souvisí s nedostatečným kontaktem s okolím, chybí dostatečná podpůrná síť. Otevřené systémy jsou přizpůsobivější, dokáží přijímat nové zkušenosti, vzorce, které v rodině nefungují nebo jsou nevhodné, dokáží změnit. Oproti uzavřenému systému má dobrou podpůrnou síť, protože probíhá dobrá výměna informací s okolím. Rodinný systém se vždy skládá ještě z dalších subsystémů. Nejdůležitější je manželský (partnerský) subsystém, dále rodičovský a sourozenecký subsystém. Základním systémem je manželský, má zásadní význam ve veškerých vývojových stádiích životního rodinného cyklu. Celkové fungování rodiny, její úspěch závisí na tom, jak dobře fungující vztah si mezi sebou vytvoří žena a muž. Vše, co spolu manželé činí, jedná se o společná rozhodnutí, zvládání konfliktů, uspokojování jistot a sexuálních potřeb, plánování budoucnosti rodiny, lze označit jako model interakce a intimity mezi ženou a mužem a má vliv na vývoj dětí. Na rodinné subsystémy je nutné hledět tvořivě, pružně, velmi obsažně a dynamicky. Neefektivní je hledět na rodinu staticky, na rodinné subsystémy je potřeba pohlížet, tak že jsou v neustálém pohybu a vývoji. 36
5 Výzkum V praktické části přibližuji, co jsem zkoumala, tedy cíl a předmět šetření, který probíhal v Mladé Boleslavi a Kosmonosech, do výzkumného vzorku jsem vybrala šest organizací, které stručně charakterizuji. V závěru uvádím, co z výzkumu vyplynulo.
5.1 Cíl a předmět šetření
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jestli na území města Mladé Boleslavi existuje služba nebo poradna, která by se výhradně specializovala na osoby závislé na alkoholu a jejich rodinu. Důraz jsem kladla na pomoc celé rodině, protože leckdy se závislý nechce léčit a nelze ho k tomu donutit. Pomoc tedy potřebují hlavně členové rodiny, kteří s ním sdílejí domácnost a v bezradné situaci tápou.
5.2 Prostředí výzkumu
Výzkum byl prováděn ve městě Mladá Boleslav a těsně sousedících Kosmonosech, kde se nachází Psychiatrická nemocnice. Kosmonosy byly původně samostatné město, ale krátce po druhé světové válce a podruhé v období normalizace byly sloučeny s Mladou Boleslaví.
5.3 Výzkumný vzorek
Vybrané organizace jsem kontaktovala na základě výběru z Katalogu
sociálních služeb a služeb návazných města Mladá Boleslav 2014/20151. Vybírala jsem takové organizace, na které bych se sama obrátila, pokud bych musela řešit problém se závislým členem rodiny. Dále jsem kontaktovala ty instituce, kde jsem očekávala, že mi případně poradí, na jaké organizace se mám se svým problémem obrátit. Kromě organizací z Katalogu sociálních služeb jsem ještě oslovila zdravotnické zařízení Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a. s. a Záchytnou stanici, která pod Oblastní nemocnici spadá.
1
http://www.mbnet.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9629&id_dokumenty=31143
37
5.4 Metoda šetření K výzkumu jsem použila metodu sněhové koule. Tato metoda slouží k opatření si nových kontaktů prostřednictvím postupného nominování osobami, které již ve výběru figurují. Začíná se u těch jednotlivců, o kterých víme, že požadované podmínky splňují. Ti jsou následně požádání, aby poskytli další kontakt na osoby, které také splňují podmínky. Dochází na rozšiřování kontaktů. Další osoby se na sebe postupně „nabalují“. Při samotné výzkumu jsem postupovala tak, že jsem telefonicky kontaktovala instituce, u kterých jsem očekávala, že by mi mohli s problémem poradit. Otázku jsem formulovala zhruba takto: potřebovala bych poradit s problémem, který se týká rodiny a jednoho z jejích členů, který je závislý na alkoholu. Jako rodina bychom potřebovali poradit, co máme dělat, jak se k závislému chovat. Případně jestli neví, zda ve městě funguje poradna, zařízení, na které bych se mohla s tímto problémem obrátit.
5.5 Hlavní předpoklad šetření
Již před výzkumem jsem předpokládala, že organizaci, která by splňovala moje požadavky, na území města Mladé Boleslavi ani bezprostředně sousedních Kosmonos nenaleznu. Toto se mi v průběhu šetření také potvrdilo. Některé organizace mi s problémem byly ochotny pomoci, ale lidé závislí na alkoholu a jejich rodinní příslušníci nejsou přímo jejich koncová skupina. 5.6 Prezentace zjištěných dat a charakteristika institucí Jako první jsem kontaktovala Centrum psychologicko – sociálního poradenství Středočeského kraje2. Bylo mi sděleno, že poradna se nespecializuje na závislosti, pracuje buď s jednotlivci, nebo s celou rodinou. Poradu poskytuje pouze přeléčeným alkoholikům. Na dotaz, zda by mi mohli doporučit nějakou organizaci ve městě, která by mi s mým 2
Adresa: Nádraž í
zříze á úze
í
, Rakov ík, IČ: 71209948, Práv í for a: Příspěvková orga iza e
sa ospráv ý
elke , zřizovatel: Středočeský kraj, Pra oviště Mladá
Boleslav, V. Klementa 195 www.poradnamb.cz, cílová skupi a: oso y v krizi, rodiny s dět i, áhrad í rodi
á péče, o ěti do á ího ásilí.
38
problémem mohla poradit, mi paní nakonec řekla, že by mě a mou rodinu mohla objednat a zkusit problém řešit. Velmi podobné služby nabízí i Linka důvěry SOS a centrum psychoterapie3, kterou jsem oslovila v pořadí jako druhou. Po vznesení mého problému mi byla nabídnuta možnost objednání závislého člena rodiny na vyšetření k lékařce, která na základě kterého určí další postup (např. skupinovou psychoterapii nebo mnou poptávanou rodinnou terapii). Další organizace, kde jsem se poptávala, byla Záchytná stanice4. Na dotaz, zda v Mladé Boleslavi existuje poradna, která by řešila problémy závislých na alkoholu a jejich rodin, mi bylo řečeno, že o poradně pro závislé na alkoholu a jejich rodinu nevědí, osoby po propuštění putují na vyšetření k psychiatrovi nebo dostanou kontakt na Psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech, kde je detoxikační oddělení.
3
Adresa: Vá lavkova
, Mladá Boleslav, IČ: 48683183, práv í for a: Fyzi ká oso a
pod ikají í dle ji ý h záko ů ež živ oste ského a záko a o ze ědělství ezapsa á v o hod í
rejstříku, cílová skupi a: děti,
ládež, dospělí v tíživé život í situa i.
www.linka-duvery-mb.cz Po o
a LD SOS vyhledávají jak jedi i starší, tak lidé s růz ý i poru ha i, potíže i
a pro lé y. Toto pra oviště půso í jak ve s yslu léče velký výz a
á
pro před háze í poru h a e o í psy hi ký h, ale i fyzi ký h. Nejčastěji
řeší pro le atiku ve vztazí h rodi
4
ě preve tiv í péče, ož
ý h, pra ov í h, part erský h, vý hov ý h.
O last í e o i e Mladá Boleslav, a. s., V. Klementa 1
stanice: Pala kého
, Mladá Boleslav, zá hyt á
, Mladá Boleslav, IČ: 27256456, www.klaudianovanemocnice.cz
Cílová skupi a: zá hyt á sta i e slouží k po ytu oso , které se požití přivedly do stavu vz uzují ího pohorše í e o které pod vlive okolí i se e.
39
alkoholu
alkoholu ohrožují své
Na poradnu pro závislé a jejich rodiny jsem se dotazovala na ještě na infolince Oblastní nemocnice Mladá Boleslav5. Po vyslechnutí mého požadavku mi paní předala číslo do Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech, kde mi poradí. Na základě doporučení z infolinky Oblastní nemocnice jsem zavolala na číslo, které mi paní dala a to do Psychiatrické nemocnice Kosmonosy, kde jsem se opět dozvěděla, že poradna pro závislé na alkoholu a jejich rodinu zde není. V Psychiatrické nemocnici probíhá terapie až v léčbě. Nejblíže jsou v Praze Anonymní alkoholici. Paní mě odkázala na konkrétního soukromého psychiatra, který problémy závislosti řeší. Současně mi poskytla informace, jakým způsobem se pokusit zapůsobit na závislého člena rodiny, aby souhlasil s léčbou. Dotyčného psychiatra jsem již nekontaktovala, protože by mi pravděpodobně nabídnul objednací termín, jak tomu již bylo v předešlých situacích. Se svým dotazem jsem oslovila i psychiatrickou ambulanci, která spadá pod Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy6, ale ordinaci má v Mladé Boleslavi. V této ambulanci mi bylo ochotně sděleno, že v Mladé Boleslavi
ani
Kosmonosech
protialkoholní
ambulance
závislostí
neexistuje. Nevědí ani o poradně pro závislé a jejich rodinu v tomto městě. Poradny tohoto typu, jak mi bylo doporučeno, naleznu nejblíže v Praze nebo Liberci (obě města jsou vzdálená zhruba 60 km). Z katalogu Sociálních služeb jsem si pro výzkum zvolila ještě Psychiatrickou ambulanci, Clinterap s. r. o.7 V ambulanci mi bylo
O last í e o i e Mladá Boleslav, a. s., V. Kle e ta 27256456, www.klaudianovanemocnice.cz 5
6
Lípy
, Kos o osy, a
00068691,
práv í
for a:
, Mladá Boleslav, IČ:
ula t í pra oviště: Žižkova ul., Mladá Boleslav, IČ: Příspěvková
orga iza e,
zřizovatel:
Mi isterstvo
zdravot i tví, www.plkosmonosy.cz
7
Psy hiatri ká a
středočeský h Klaudiá ova
ula e, Cli terap s. r. o. Psy hiatri ké ambulance v Praze a
ěste h Be ešov, Beroun, Kladno, Měl ík, Mladá Boleslav, Pří ra , / , Mladá Boleslav, IČ:
, www.clinterap.cz
40
sděleno, že v Mladé Boleslavi AT ambulance není a není tu ani jiná poradna pro závislé a jejich rodiny. Opět jako nejbližší místa, kde bych mohla pochodit, mi byla navržena Praha, Liberec a Jablonec nad Nisou. Dále mi bylo doporučeno, ať se podívám na internetu na sdružení Laxus, které řeší problémy závislých na drogách a stranou má i závislé na alkoholu. Zkušenosti s jeho fungováním ale nemá. Občanské sdružení Laxus8 se specializuje hlavně na adiktologické a sociální služby pro drogově závislé. Pomoc s mým problémem mi byla nabídnuta, omezené to bylo pouze místem, najednou mohou přijít maximálně tři lidé.
5.7 Zhodnocení výzkumu
Ve zkoumaném regionu, kde byl prováděn výzkum, jsem se setkala s různými druhy poskytovaných služeb. Specializovanou službu pouze určenou pro osoby závislé na alkoholu a jejich rodinu jsem nenašla. Ve městě
funguje
Centrum
psychologické-sociálního
poradenství
Středočeského kraje, velmi podobné služby nabízí i Linka důvěry SOS a centrum psychoterapie. Jak uvádí na svých webových stránkách, zaměřuje se hlavně na prevenci. Výzkum ukázal přítomnost psychiatrických ambulancí, jak soukromých, zde se jedná o Psychiatrickou ambulanci, Clinterap s. r. o. (je to jediná Cílová skupi a: lidé trpí í úzkostí, depresí, poru ha i pa ěti, závaž ý i dušev í i poru ha i či závislost i, rodi lide 8
ý
přísluš íků
a lízký
lidí s psy hi ký i potíže i,
ve složité život í situa i
Laxus o. s. Bedři ha S eta y
Ptá ká
, Ny
urk, A
ula t í e tru
Mladá Boleslav,
, Práv í for a: sdruže í, IČ: 62695487, www.laxus.cz
Cílová skupi a: uživatelé elegál í h drog, alkoholu, patologičtí hráči, kteří uvažují o změ ě život ího stylu a s ěřují k a sti e i. Cílovou skupi ou jsou také jeji h lízké osoby. Mi isterstvo prá e a so iál í h vě í ČR, Úřad vlády ČR - Rada vlády pro koordi a i
protidrogové
politiky, Mi isterstvo
spravedlnosti.
41
zdravot i tví
ČR,
Mi isterstvo
soukromá psychiatrická ambulance, která je uvedená v Katalogu sociálních služeb a služeb návazných města Mladá Boleslav 2014/2015), tak i státních. Tou je v mém výzkumu Psychiatrická ambulance Kosmonosy, která sídlí v Mladé Boleslavi. V Mladé Boleslavi a přímo sousedících Kosmonosech se nachází nemocnice. Jedná se o Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a. s. a Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy. Každá má, jak vyplývá z názvu svou předem danou cílovou skupinu. Problémy uživatelů nelegálních drog, alkoholu, patologických hráčů se zabývá Laxus, občanské sdružení. Tato služba je nejblíže té, kterou jsem v průzkumu poptávala. Nejedná se ovšem o službu, která vy se věnovala pouze pomoci rodině a jejím závislým.
42
6 Založení neziskové organizace Z výzkumu vyplynulo, že organizace, která by se výhradně věnovala práci s rodinou a alkoholem ve městě není, proto by bylo jistě vhodné a prospěšné takovou organizaci založit. Pro svůj projekt jsem si vybrala založení spolku, který upravuje § 214 – 302 zákona č. 98/2012 Sb. Základními znaky spolku, které vymezuje zákon, jsou samospráva, dobrovolné členství, oddělení majetkových oblastí atd.
Vzniká tak
právnická osoba korporátního typu.
6.1 Spolek Spolek mohou založit alespoň tři osoby, které k založení vede společný zájem. Účel založení může být ryze soukromý (sdružení osob, které se chtějí věnovat společnému zájmu) nebo veřejný, kdy je spolek zakládán, aby pomohl ohroženým nebo znevýhodněným skupinám obyvatel. Předmětem činnosti by v tomto případě byla hlavně pomoc lidem závislým na alkoholu a jejich rodinám. Účast ve spolku je dobrovolná, nesmí být kladeny překážky při úmyslu ze spolku vystoupit. V názvu spolku, se musí objevit slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“. Použitelná je též zkratka z. s. Založení spolku je poměrně snadné a náklady na jeho zřízení jsou celkem nízké. „(1) Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. (2) Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. (3) Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku“ (Zákon č. 89/2012 Sb., § 217).
43
6.2 Založení spolku
Založení spolku je upraveno v § 218. Osoby – zakladatelé, které
zakládají spolek, ho mohou založit v případě, že se shodují na obsahu stanov. Ty musí obsahovat: název a sídlo spolku, za jakým účelem je spolek založen. Pracovní název zakládaného spolku je Levatio, z. s., který je založen za účelem pomoci osobám ohroženým alkoholovou závislostí a jejich rodinám. Zmíněno musí být, jaká mají zakladatelé práva vůči spolku, případně jak budou jejich práva a povinnosti vznikat, určení statutárního orgánu. Založení spolku probíhá na ustavující členské schůzi nebo valné hromadě. Stanovy spolku musí být uloženy v sídle spolku a to v úplném znění, je možné vytvořit je podle svých potřeb, nikde není přesně stanoveno, co musí obsahovat. V přílohách A, B, C jsou vzorové stanovy spolku. Spolek může mít i své zaměstnance, není však možné, aby všichni členové spolku byli zároveň zaměstnanci. Před zápisem do rejstříku je ještě potřeba získat souhlas majitele nemovitosti, že souhlasí s umístěním spolku. Sídlo spolku může být i v bytě člena. V tomto případě bych se poohlédla po vhodných prostorách k pronájmu. K provozu poradny by byly třeba minimálně tři místnosti (zázemí pro personál, kontaktní místnost a vstupní místnost – čekárna). Podání návrhu na registraci spolku lze pouze elektronicky na stránkách Ministerstva
spravedlnosti,
https://or.justice.cz/ias/ui/podani
v tzv.
inteligentním
(Ministerstvo
formuláři
spravedlnosti
České
republiky 2015). První zápis spolku do veřejného rejstříku je zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 1000,-. V případě změny nebo doplnění zápisu je výše soudního poplatku opět 1000,-. Tato skutečnost vznikla na základě nepřijetí zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Příloha a Příloha obsahují orientační a informační přehled listin, které je třeba dokládat při založení spolku. Pokud jsou všechny potřebné listiny k dispozici, vše se odesílá k příslušnému rejstříkovému soudu.
44
6.3 Ustavující schůze
Zahájení ustavující schůze je v kompetenci svolavatele nebo osoby, která je svolavatelem pověřená. Každý, kdo se účastní ustavující schůze, se zapíše do prezenční listiny, podpis ověřuje svolavatel. Ten, kdo se účastní schůze, by měl mít podanou řádnou přihlášku do spolku. Během schůze se stanoví pravidla pro její jednání, pro volbu předsedajícího a v některých případech i dalších činovníků. Na schůzi se volí členové, přijímají se usnesení (počítá se většina hlasů přítomných). V případě, že někdo hlasoval proti tomu, aby byly stanovy přijaty, je možné, aby od přihlášky do spolku odstoupil. Stanovy mohou být přijaty, jestliže se schůze zúčastnily alespoň tři osoby.
6.4 Členství
Jestliže stanovy neurčují jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního zástupce. V případě, že je členem právnická osoba, tak ji zastupuje statutární orgán. Členství ve spolku může vzniknout přijetím za člena nebo dalším způsobem, který upravují stanovy. O přijímání členů rozhoduje orgán, který je určen stanovami, jinak nejvyšší orgán spolku. Výši a splatnost členského příspěvku mohou určit stanovy nebo mohou určit, který orgán spolku a jakým způsobem stanoví výši a splatnost příspěvku.
6.5 Organizace spolku Podle § 243 jsou orgány spolku statutární orgán a nejvyšší orgán. Dále to může být kontrolní komise, rozhodčí komise a ještě další orgány, které jsou uvedeny ve stanovách. Statutární orgán může být kolektivní (výbor o více členech) nebo individuální (předseda). Toto je nutné uvést ve stanovách. Pokud stanovy neurčují jinak, orgán nejvyššího spolku volí a odvolává členy statutárního orgánu. Jestliže ve stanovách není uvedeno jinak, je funkční období členů volených orgánů spolku pět let. Ustanovení, která se věnují orgánů právnické osoby, jsou upravena § 151 – 160 občanského zákoníku.
45
6.5.1 Nejvyšší orgán spolku Nejvyšší orgán spolku určují stanovy. Ten většinou vymezuje, jaké má spolek hlavní zaměření, může měnit stanovy spolku, schvalovat hospodářský výsledek, rozhodovat o jeho likvidaci, hodnotit práci členů spolku. Nejčastěji je nejvyšší orgánem spolku členská schůze. Ta se svolává nejméně jednou za rok statutárním orgánem spolku. Ke svolání zasedání členské schůze dochází na základě rozhodnutí alespoň jedné třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Zasedání se může účastnit každý člen spolku. Ze zasedání se do lhůty třiceti dnů vyhotovuje zápis, jehož zajištění má na starosti statutární orgán. 6.5.2 Kontrolní komise Tři členové jsou minimální počet pro kontrolní komisi. Její hlavní činností je dohlížet na činnost spolku, zda jsou jeho záležitosti vedeny náležitě a zda jsou aktivity spolku konány v rámci stanov a právních předpisů. Toto mohou rozšířit stanovy. Člen, který je pověřený kontrolní komisí, může nahlédnout do dokladů spolku dotazovat se členů spolku na vysvětlení jednotlivých bodů.
46
7 Založení neziskové organizace podle zákona o sociálních službách Po založení spolku přichází na řadu další krok a tím je registrace sociální služby. To probíhá podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. V této části práce se jí budu věnovat.
7.1 Sociální služby
Sociálně nepříznivých situací je celá řada a tomu odpovídá i množství sociálních služeb. Tyto služby by měly pomoci řešit nebo zmírnit již zmíněnou nepříznivou sociální situaci, do které se člověk dostal. Sociální služby obsahují tři základní okruhy služeb – sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Sociální poradenství se ještě dělí na základní a odborné poradenství. Účelem sociálního poradenství je poskytování informací, které pomáhají řešit vzniklou nepříznivou sociální situaci. Každý poskytovatel sociálních služeb má povinnost poskytnout základní sociální poradenství. V případě tohoto projektu by se jednalo hlavně o odborné poradenství pro osoby, které mají problém s alkoholem a jejich rodinu. Jako formu poskytování bych volila ambulantní službu, kdy zájemce dochází do prostorů poskytovatele. „Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek“ (Zákon č. 108/2006 Sb. § 37 odst. 3). Tato služba by měla obsahovat následující činnosti – umožnění kontaktu se společenským prostředím, činnosti sociálně terapeutické a pomoc týkající se uplatňování práv, oprávněných zájmů a při zajišťování osobních záležitostí. Služby sociální prevence upravuje § 53. Cíleny jsou na situace a jevy, ze kterých může dojít k sociálnímu vyloučení osob, které není předem 47
způsobeno sníženou schopností o sebe pečovat z důvodu zdravotního stavu nebo věku. Služby jsou namířené zejména na oblast sociálně negativních jevů, kam patří například bezdomovectví, kriminalita, zneužívání návykových látek, ale i rodinné krize. Služba by měla pomoci osobám zvládnout nepříznivou sociální situaci a současně chránit společnosti před rozšířením společenských jevů, které nejsou žádoucí. § 35 vymezuje základní činnosti při poskytování sociálních služeb. Pro projektovanou službu jsem zvolila: g) sociální poradenství, j) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Podrobný popis jednotlivých poskytovaných činností určuje prováděcí právní předpis. Při poskytování sociálních služeb mohou být dále poskytovány i další činnosti.
7.2 Registrace sociálních služeb
Sociální služby je možné poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Rozhodnutím o registraci vzniká toto oprávnění. Zařazení poskytovatele do registru je jednak podmínkou k poskytování služeb, ve druhém případě je to jeden z předpokladů pro získání finančních prostředků z veřejných rozpočtů. Rozhodnutí o registraci spadá do kompetence příslušného Krajského úřadu. K registraci je nutné vyplnit formulář Žádost o registraci sociálních služeb. Veškeré formuláře jsou k dispozici na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. K této žádosti je nutné přiložit následující položky: doklad, který
není starší než tři měsíce, že žadatel je prostý nedoplatků na pojistném, zdravotním pojištění (tyto doklady lze získat na finančním úřadě, OSSZ, zdravotní pojišťovně); úředně ověřenou kopii dokladů o založení spolku; statutární zástupce musí přiložit čestné prohlášení, že na majetek spolku nebylo počato konkurzní nebo vyrovnávací řízení; další je doklad týkající se provozních prostor, v případě tohoto spolku by se jednalo o nájemní smlouvu; jako další je potřeba doložit doklady o odborné způsobilosti osob, které budou sociální služby poskytovat (úředně ověřené kopie dokladů o nejvyšším vzdělání a osvědčení o absolvování akreditovaných kvalifikačních kurzů); číslo banky a platebního účtu.
48
Dále je potřeba vyplnit formulář Údaje o registrované sociální službě https://formulare.mpsv.cz/oksluzbyregistr/cs/form/edit.jsp?CMD=EditForm&F N=UdSS140101704&SSID=Aa0nNyX8y~Z1RUFUL81VsBRPR9rMmiQi
(Ministerstvo vnitra České republiky 2015). I v tomto případě je k formuláři nutné přidat přílohy, jedná se o: Popis realizace poskytování služby v příloze FPříloha , Popis personálního zajištění poskytované sociální služby v příloze G, Finanční plán k zajištění provozu služby v příloze H. 7.2.1 Úhrada nákladů na sociální služby Úhradu nákladů za sociální služby je možné popsat jako částku, kterou by měl uživatel zaplatit poskytovateli služby za činnost, jejíž rozsah je součástí smlouvy o poskytování sociální služby. Úhradu nákladů upravuje § 71 až 77. Sociální služby mohou být poskytovány zdarma, za částečnou úhradu nebo za plnou úhradu nákladů. Zákon podrobně popisuje, které služby jsou zpoplatněné. Sociální poradenství náleží pod § 72 a jedná se o službu, která se poskytuje bez úhrady.
7.2.2 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Zákon o sociálních službách ukládá poskytovatelům sociálních služeb povinnosti, mezi které patří:
Jasným
způsobem
zabezpečit
přístup
k informacím
o
poskytovaných službách – o druhu, cílech, místě, okruhu osob, kterým jsou služby poskytovány, o kapacitě a způsobu jejich poskytování,
Seznámit zájemce srozumitelným způsobem s povinnostmi, které budou vyplývat ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu jejich poskytování a případně i o úhradě,
Během poskytování služeb by měly vzniknout podmínky k naplnění občanských a lidských práv osob, kterým je služba poskytována a nemělo by docházet ke střetu zájmů mezi poskytovateli a příjemci služby,
49
Stanovení vnitřních pravidel zabezpečení poskytované sociální služby, obsahující pravidla pro uplatnění oprávněných zájmů osob,
Stanovit vnitřní pravidla týkají se stížností osob, pro které je služba určena, pro jejich podávání a vyřizování,
Přizpůsobit průběh plánování sociální služby osobním cílům, potřebám a schopnostem osob, provádět písemné záznamy o poskytování služby, hodnotit poskytování služby v přítomnosti těchto osob (pokud to jejich zdravotní stav dovoluje),
Dodržovat standardy kvality sociálních služeb,
Uzavírat s osobami smlouvu o poskytování služby, jestliže to není v rozporu se zákonem,
Spravovat evidenci žadatelů, se kterými nemohla být ze zákonných důvodů uzavřena smlouva.
Vše musí být uvedeno srozumitelně pro všechny osoby.
7.2.3 Inspekce poskytování sociálních služeb Poskytování sociálních služeb podléhá kontrole Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se o testování a klasifikaci metod a postupů, které jsou používány při poskytování sociálních služeb. Inspekce má zjistit, jestli jsou plněny registrační podmínky a jestli jsou služby poskytovány kvalitně. Kvalitní sociální služba plyne z požadavků klientů, jejich očekávání a osobních cílů. Poskytována je v souladu s lidskými a osobními právy klientů, bere ohled na individuální potřeby klientů, jejich životní styl. Všichni
registrovaní
poskytovatelé
sociálních
služeb
musí
mít
vypracované Standardy kvality poskytovaných služeb. Jednoduše řečeno se jedná o pravidla, podle kterých fungují služby v souladu s legislativou. Standardy jsou popis toho, jak má služba vypadat a jakým způsobem je poskytována uživatelům. Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí jsou ke stažení publikace, jak postupovat při tvorbě standardů. 50
7.2.4 Financování sociálních služeb Je v zákoně o sociálních službách upraveno v § 85. Financování sociálních služeb je vícezdrojové, jako základní finanční zdroje lze považovat příspěvky zřizovatelů sociálních služeb, dotace z veřejných rozpočtů a další různé zdroje, například se může jednat o dary, sponzorství nebo vedlejší hospodářskou činnost. O dotaci ze státního rozpočtu mohou žádat všichni poskytovatelé sociálních služeb, kteří jsou uvedeni v registru. 7.2.5 Smlouva o poskytnutí sociální služby Mezi poskytovatelem sociální služby a uživatelem je potřebné uzavřít Smlouvu o poskytnutí služby. Náležitosti, které tato smlouva musí obsahovat, upravuje blíže § 90 a § 91. Tuto smlouvu je možné uzavírat mezi poskytovatelem a uživatelem služby (nebo jeho zákonným zástupcem). 7.2.6 Poslání a cíle spolku Hlavním posláním neziskové organizace by měla být pomoc lidem, kteří jsou problémovými uživateli alkoholu nebo uživateli, kteří jsou závislostí ohroženi a ve stejné míře i jejich rodinám a blízkým lidem. Nabízeno by mělo být odborné poradenství a ambulantní terapie, sociálněprávní poradenství, individuální i skupinová psychoterapie. Pro práci s rodinou se mi jako nejvíce vhodný jeví systémový přístup. V případech, které to vyžadují, by bylo možné zprostředkovat hospitalizaci, na kterou by navazovala následná ambulantní péče, která by klienty podporovala v abstinenci. Hlavním z cílů je tedy podpora zdravého života bez konzumace alkoholu. Aby se to vydařilo, je třeba změna životního stylu, čemuž by měla dopomoci psychoterapie. Ta by měla posílit i fungování rodinného systému. 7.2.7 Personální zajištění Jednou z hlavních činností spolku by měla být rodinná terapie, takže je nutné, aby byla zajištěna přítomnost psychologa - rodinného a manželského poradce. Ten má podle zákona předepsané magisterské vzdělání. Buď jednooborové studium psychologie, nebo studium na humanitně zaměřené vysoké škole a k tomu ještě absolvovaný výcvik 51
v rodinné a manželské terapii v předepsaném počtu hodin nebo akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Dále je nutná přítomnost sociálního pracovníka, který by měl plánovat poskytování sociálních služeb, poskytovat sociální poradenství, zabezpečovat sociální agendu. Dle zákona je nutné, aby sociální pracovník měl odborné vzdělání - vyšší odborné vzdělání akreditované pro oblast sociální práce, vysokoškolské bakalářské nebo magisterské vzdělání, které je zaměřené na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, speciální pedagogiku nebo sociální péči. Počet zaměstnanců by se odvíjel o množství klientů. Ideální by byla i občasná přítomnost lékaře psychiatra.
52
Závěr Za klíčové slovo této práce bych považovala slovo alkohol. Poslední dobou velmi diskutované téma, jedná se totiž o jednu z legálních drog, která tu byla od pradávna a v současné době představuje nemalý celospolečenský problém. Ve svém projektu nejprve objasňuji, co to alkohol je, že se vlastně jedná o nemoc, kterou je potřeba léčit a vyhledat odbornou pomoc. Alkohol je někdy příjemný společník, může se z něho však stát i velký nepřítel, na kterém se člověk stane závislým, postupně ho začne měnit a to leckdy až nenávratně. Mohou nastat jak psychické změny, tak i poruchy, které zde uvádím. Alkoholová závislost má i velmi rozsáhlé sociální dopady, které ohrožují jak jednotlivce, tak celé rodiny ba i společnost. Tato práce je zaměřená jak na pomoc závislému, tak na pomoc celé rodině. Zvolila jsem čtyři druhy terapií, které se mi zdály nejvíc vhodné pro práci s rodinou se závislým, nejvíce mě oslovil systémový přístup, který pracuje s celou rodinou jako se systémem. Velmi mě oslovila i terapie podle Virginie Satirové. Ve výzkumné části se mi potvrdil hlavní předpoklad, že v poměrně velkém městě neexistuje organizace, jejíž hlavní cílovou skupinou by byli lidé závislí na alkoholu a jejich rodinní příslušníci a blízcí lidé. Zaměřila jsem se tedy na to, jak vytvořit neziskovou organizaci, která by poskytovala služby pro tuto cílovou skupinu. Nejprve jsem zpracovala založení zapsaného spolku podle občanského zákoníku a dále podle zákona o sociálních službách.
53
Seznam použitých zdrojů CZÉMY, L., NEŠPOR, K., SOVINOVÁ, H.,
. Pro lé
s alkoholem
v rodi ě, zpráva v pra ova á pro Evropskou u ii. Stát í zdravot í ústav: Praha. ISBN:
-7071-189-2.
FISCHER, S., ŠKODA, J., 2009. So iál í patologie. A alýza příči a ož osti ovlivňová í závaž ý h so iál ě patologi ký h jevů. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-2781-3. FORMULÁŘE,
. Vý ěr for uláře – elektro i ké for uláře pro
registr posk tovatelů so iál í h služe [online]. [vid. 27. 02. 2015]. Dostup é
z:
https://formulare.mpsv.cz/oksluzby-
registr/cs/welcome/forms.jsp HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., jako e o a
. Pavuči a závislosti. Alkoholismus
ož osti efektiv í léč . Praha: TOGGA. ISBN: 978-80-
87258-62-0. KALINA, K. A KOL., 2008. Základ kli i ké adiktologie. Praha: Grada. ISBN:978-80-247-1411-0. KLENER, P., 1996. Velký so iologi ký slov ík. 2, P/Ž. Praha: Karolinum. ISBN: 80-7184-310-5. LANGMEIER, J., KREJČÍKOVÁ, D.,
. Vývojová ps hologie. 2.
aktual. vyd. Praha: Grada. ISBN: 80-247-1284-9. MÜHLPACHR, P., 2008. So iopatologie pro so iál í pra ov ík . Brno: MSD. ISBN: 987-80-7392-069-2. NEŠPOR, K., 2011. Náv kové hová í a závislost: součas é poz atk a perspektiv léč . 4. aktual. vyd. Praha: Portál. ISBN: X.
54
-7178-432-
NEŠPOR, K.,
. Zůstat střízlivý. Prakti ké ávod pro lidi, kteří
ají pro lé , s alkoholem a jeji h střízlivost
[o li e].
[vid.
.
lízké. In: S í h, rela a e, .
].
Dostup é
z
http://www.drnespor.eu/tyka06e.pdf PORTÁL PRO SOCIÁLNÍ OBLAST MĚSTA PRAHY, posk tovatelů so iál í h služe
. Registrace
[online]. [vid. 27. 02. 2015].
Dostup é
z:
http://socialni.praha.eu/jnp/cz/socialni_sluzby/registrace_poskytov atelu/index.html?mode=list PSYCHIATRICKÁ
NEMOCNICE
V KROMĚŘÍŽI,
.
O e ě o
závisloste h. In: Pomoc v závislosti…po ůže e, poradí e [online]. [vid.
24.
07.
2014].
Dostupné
z:
http://www.pomocvzavislosti.cz/cs/akt/zavislost-na-alkoholu SATIR, V., BALDWIN, M., 2012. Terapie rodiny krok za krokem podle Virgi ie Satirové. Praha: Portál. ISBN:
-80-262-0179-3.
SMOLÍK, P., 2002. Dušev í a ehaviorál í poru h . 2. revid. vyd. Praha: MAXDORF. ISBN: 80-85912-18-X. SOBOTKOVÁ, I., 2007. Psychologie rodiny. Praha: Portál. ISBN:
-
80-7367-250-8. SVOBODA, M., ČEŠKOVÁ, E., KUČEROVÁ, H., 2006. Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál. ISBN:
-7367-154-9.
VÁGNEROVÁ, M., 2004. Ps hopatologie pro po áhají í profese. 3. rozšiř. a přepra . vyd. Praha: Portál. ISBN: ZAKOUŘILOVÁ, E., Praha: Portál. ISBN:
-7178-802-3.
. Spe iál í te h ik so iál í terapie rodi . -80-262-0583-8.
55
Záko č.
/
S ., záko o so iál í h služ á h. In: S írka záko ů
České repu lik [online]. 2015].
Dostup é
, částka z:
, s.
–1289 [vid. 24. 02.
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-
zakonu/SearchResult.aspx?q=108/2006&typeLaw=zakon&what=Cisl o_zakona_smlouvy Záko č. 89/2012 Sb., záko o ča ský záko ík. In: S írka záko ů České repu lik [o li e]. ].
, částka
Dostup é
, s.
–1059 [vid. 24. 11.
z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-
zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6144
56
Seznam příloh Příloha A, B, C: Stanovy Příloha D, E: Seznam příloh přikládaných k návrhu na zápis spolku Příloha F: Popis realizace poskytování služeb Příloha G: Postup k popisu personálního zajištění poskytované sociální služby Příloha H: Finanční plán k zajištění provozu služby
57
Přílohy Příloha A
Příloha B
Příloha C
Příloha D
Příloha E
Příloha F
Příloha G
Příloha H
