PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PODÁNÍ ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ PODPORY Z PODOBLASTI PODPORY 1.3.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ZPRACOVÁNÍ
STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA MĚSTO PLANÁ NAD LUŽNICÍ
1 Obsah projektové dokumentace 1 2 3 4
Obsah projektové dokumentace ......................................................................................2 Seznam zkratek ..............................................................................................................3 Základní identifikační údaje projektu a projektové dokumentaci ......................................4 Úvod................................................................................................................................5 4.1 Účel projektové dokumentace ..................................................................................5 4.2 Vazby navrhovaného projektu ..................................................................................5 4.3 Přehledná mapa zájmového území ..........................................................................6 5 Popis řešeného území.....................................................................................................6 5.1 Popis území z hlediska povodňového nebezpečí .....................................................9 5.2 Problematická místa ...............................................................................................10 5.3 Historické povodně .................................................................................................11 5.3.1 Povodeň srpen 2002 .......................................................................................11 5.3.2 Povodeň květen 2006......................................................................................12 5.4 Informace ke komplexním pozemkovým úpravám ..................................................13 5.5 Informace k úpravám vodních toků .........................................................................18 6 Návrh řešení, předmět projektu .....................................................................................18 6.1 Vlastní řešení projektu ............................................................................................18 6.2 Část A ....................................................................................................................18 6.3 Část B ....................................................................................................................19 6.4 Část C ....................................................................................................................23 7 Rozsah prací .................................................................................................................26 7.1 Analytická část .......................................................................................................26 7.1.1 Přípravné práce...............................................................................................26 7.1.2 Shromáždění dat .............................................................................................26 7.1.3 Analýza současného stavu řešeného území ...................................................26 7.2 Návrhová část (návrhy opatření) ............................................................................27 7.2.1 Opatření v ploše povodí ..................................................................................27 7.2.2 Opatření na lesní půdě ....................................................................................28 7.2.3 Opatření na vodních tocích a v nivě včetně zastavěného území .....................28 7.2.4 Opatření na vodních plochách .........................................................................28 7.2.5 Harmonizace navržených opatření na vodních tocích .....................................29 7.2.6 Posouzení účinnosti navrhovaných opatření ...................................................29 7.2.7 Optimalizace ...................................................................................................29 7.3 Závěrečné vyhodnocení .........................................................................................30 7.3.1 Finální posouzení účinnosti revidovaných opatření .........................................30 7.3.2 Definice výsledné soustavy opatření ...............................................................30 7.3.3 Aktualizace mapového serveru pro uživatele výstupů .....................................30 8 Kalkulace nákladů na studii proveditelnosti ...................................................................33 9 Dostupné podklady pro zhotovitele ................................................................................33 10 Navrhovaná struktura studie proveditelnosti ..............................................................34 11 Časový harmonogram prací.......................................................................................34 12 Zajištění udržitelnosti projektu....................................................................................35 13 Přílohy .......................................................................................................................35
2 Seznam zkratek AOPK ČHMÚ ČÚZK ČZU GMP HEIS CHOPAV JPÚ KPÚ Metodika
OPŽP ORP PBPO SP ÚHÚL ÚSES VÚMOP VÚV TGM, v.v.i. ZABAGED
Agentura ochrany přírody a krajiny české republiky Český hydrometeorologický ústav Český úřad zeměměřický a katastrální Česká zemědělská univerzita Geomorfologický potenciál Hydroekologický informační systém Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jednoduché pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření, která byla zveřejněna ve Věstníku Ministerstva životního prostředí – listopad 2008 Operační program životní prostředí Obec s rozšířenou působností Přírodě blízká protipovodňová oaptření Studie proveditelnosti Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní systém ekologické stability Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, veřejní výzkumná instituce Základní báze geodetických dat ČR
3 Základní identifikační údaje projektu a projektové dokumentaci Název projektu
Studie proveditelnosti přírodě blízkých protipovodňových opatření v povodí Farského a Boreckého potoka Žadatel o dotaci z Město Planá nad Lužnicí prostředků OPŽP adresa: Městský úřad Planá nad Lužnicí Zákostelní 720 391 11 Planá nad Lužnicí email města:
[email protected] web: http://www.plananl.cz ID datové schánky: 552b4yp IČO: 00252654 DIČ: CZ00252654 kontaktní osoba: Ing. Jiří Šimánek – starosta města tel: 381 291 168 email:
[email protected] Místo řešení Obce: Dlouhá Lhota, Choustník, Chrbonín, Košice, Krátošice, Krtov, Mlýny, Planá nad Lužnicí, Radenín, Skopytce, Tučapy, Turovec Kraj: Jihočeský ORP: Tábor, (Soběslav – pouze cca 0,2 km2) Povodí: povodí Farského a Boreckého potoka Významný tok: Farský i Borecký potok jsou pravostrannými přítoky Lužnice, která je stanovena jako významný vodní tok ve vyhlášce 470/2001 Sb. Předpokládaný termín leden 2013 – březen 2014 realizace Zpracovatel Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. dokumentace adresa: Nábřežní 4 150 56 Praha 5 - Smíchov email firmy:
[email protected] web: www.vrv.cz ID datové schánky: 4qfgxx3 IČO: 47116901 DIČ: CZ47116901 kontaktní osoba: Ing. Klára Dušková tel: 257 110 239 email:
[email protected] Čas vydání Duben 2012 dokumentace Verze dokumentace 1. verze dokumentace, bez změn a dodatků Informace k postupům
použitým Zpracovatel studie proveditelnosti dodrží pracovní postup uvedený ve Věstníku MŽP 11/2008.
4 Úvod 4.1 Účel projektové dokumentace V rámci prioritní osy 1 – zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, je ve XXXVII. výzvě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) možné žádat o investiční podporu zpracování podkladů pro následnou realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření (dále jen „PBPO“). V rámci podoblasti podpory 1.3.1 - Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany jsou podporovány projekty zaměřené na: · budování, rekonstrukce a modernizace systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, včetně budování a modernizace měřících stanic, · budování a modernizace varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi na státní, regionální a místní úrovni, včetně systémů obrazového sledování rizikových a jiných hydrologicky významných míst na vodních tocích a na vodních dílech, · podpora zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných PBPO na tocích, v nivě i v ploše povodí (vazba na realizaci cílů 1.3.2. a 6.4) s vazbou na povodňovou ochranu a plány oblasti povodí, dále zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni v souladu se Směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Zpřístupnění výstupů v informačních systémech a webových portálech, které byly zřízeny za účelem informování veřejnosti (např. v Digitálním povodňovém plánu ČR, Povodňovém informačním systému) a podpora jejich tvorby, · vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně PBPO. Tato projektová dokumentace je zpracována jako reakce na XXXVII. výzvu (OPŽP) a je součástí žádosti o poskytnutí podpory z prostředků OPŽP na zpracování SP PBPO v povodí Farského a Boreckého potoka.
4.2 Vazby navrhovaného projektu Projekt vychází z celostátní koncepce návrhů opatření a jeho cílem je komplexní řešení protipovodňové ochrany města Planá nad Lužnicí systémem PBPO, a to jak v ploše povodí tak na vodních tocích a v nivách. Vyhodnocení současného stavu a návrh opatření bude proveden dle Metodiky odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření, která byla zveřejněna ve Věstníku Ministerstva životního prostředí – listopad 2008 (dále jen „Metodika“). V rámci projektu jsou kromě PBPO navržena také opatření vedoucí ke zlepšení ekologického stavu krajiny a pozitivnímu ovlivnění vodního režimu krajiny (zejména dílčí část C projektu, viz níže). Projekt navazuje na Plán oblasti povodí Horní Vltavy, ve kterém jsou pro řešené území navržena obecná opatření HV100062 („Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“), HV100065 („Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek“) a HV100067 („Revitalizace vodních toků“). Navrhovaný projekt
konkretizuje a v detailu zpracovává tato obecně definovaná opatření a naplňuje tak cíle Plánu oblasti povodí. Projekt navazuje na výsledky studie „Planá nad Lužnicí – studie protipovodňových opatření“ zpracované v roce 2006, ve které bylo vyhodnoceno, že protipovodňová ochrana města se týká jak ochrany zástavby před povodňovými stavy na řece Lužnici, tak ochrany zástavby před zvýšenými průtoky z přívalových srážek v oblasti Farského potoka. Konkrétní závěry týkající se povodí Farského a Boreckého potoka zní: · Omezit množství vody přitékající do zóny Malého Farského rybníka vhodnými opatřeními revitalizačního charakteru s cílem zvýšit retenci vody v krajině. · Pro zamezení přítoků do města je nutné omezit přítok ze Strkovského rybníka při průchodu přívalových srážek. To lze dosáhnout zpracováním manipulačních řádů (pravidel regulace odtoku) rybníků Koberný, Košický a Hejtman, kde v případě přívalových dešťů bude většina průtoku svedena přes tyto rybníky do Lužnice ještě před městem tak, že do Strkovského rybníka bude přitékat minimální průtok. · Zamezení přítoků do města lze dosáhnout technickými opatřeními na Farském potoce. Je navrhováno zvětšení hráze Velkého Farského rybníka a vytvoření průtočného poldru, kdy při běžných průtocích bude rybník plnit svou současnou funkci a při přívalových srážkách zabrání zvýšenému přítoku do města rozšířená hráz rybníka. · Zvětšit průchod pod vlečkou tratě ČD alespoň na DN 800 a osadit na vtok pod drážní těleso stavidlový uzávěr.
4.3 Přehledná mapa zájmového území Zájmové území je přehledně zobrazeno na mapách v Příloze 3 a 4. Příloha 3 – „Přehledná mapa zájmového území“ zobrazuje zájmové území na podkladu topografické mapy a zahrnuje hranice správních obvodů dotčených obcí, vodní toky a nádrže. Příloha 4 – „Mapa zájmového území zobrazující využití území a zvláště chráněná území“ zobrazuje využití území dle CORINE Landcover, dopravní infrastrukturu a chráněná území – Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka, maloplošná zvláště chráněná území: Přírodní památka Ostrov Markéta a Přírodní rezervace Choustník.
5 Popis řešeného území Město Planá nad Lužnicí (393 - 423 m n.m.) se nachází v jihočeském kraji, cca 6 km jižně od města Tábor. Ve městě je trvale hlášeno 3 666 obyvatel (rok 2010). Městem protéká řeka Lužnice a několik menších vodních toků. Řešené území o rozloze přibližně 60 km2 se nachází východně od města Planá nad Lužnicí a zahrnuje povodí Farského a Boreckého potoka. Celé řešené spadá do působnosti Jihočeského kraje a do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Tábor (ve své jižní části také okrajově zasahuje do ORP Soběslav). Geomorfologicky leží na hranici oblastí Středočeská pahorkatina a Českomoravská vrchovina. Území je tvořeno převážně kulturní zemědělskou krajinou s velkým podílem orné půdy, přibližně třetina území je zalesněna. Z hlediska zpracování SP je území rozděleno na 3 části (A, B a C), pro které jsou definovány specifické přístupy k řešení (viz kapitola 6). Část A zahrnuje úsek bezejmenného vodního toku mezi Strkovským rybníkem a ústím do Farského potoka (a jeho povodí) a povodí Farského potoka, včetně Farského a Malého Farského rybníka. Částí B je soustava 4 velkých rybníků – Hejtman, Koberný, Košický a Strkovský rybník. Část C tvoří povodí útvaru povrchových vod číslo 11865000, s názvem Borecký potok po ústí do toku Lužnice, zahrnující celé povodí Boreckého potoka.
Obr. 1 Zájmové území rozdělené na části A, B a C
Obr. 2 Detail částí A a B
5.1 Popis území z hlediska povodňového nebezpečí Město Planá nad Lužnicí je v současné době ochráněno proti zvýšeným průtokům v řece Lužnici do úrovně Q2 až Q5. V některých částech města se tedy již tzv. dvouletá voda vybřežuje z koryta a způsobuje škody. V záplavovém území Lužnice je 133 trvale obydlených objektů, z nichž je 65 zaplavováno do výšky méně než 0,5 m. Nejvýraznější povodně proběhly v letech 2002 a 2006, kdy zejména v roce 2002 způsobily značné škody. V současné době se připravuje projekt protipovodňové ochrany města pro návrhový průtok Q2006. Ochrana bude provedena pomocí železobetonové zdi, kopírující břeh Lužnice. Řeka Lužnice je uvedena ve vyhlášce 267/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. jako významný vodní tok.
Poř. čís.
Název vodního toku
165
Lužnice
Tab. 1 Lužnice – významný tok Identifikátor Délka vodního toku vodního ČHP v kategorii toku významný (km) 10100007
1-07-01-001
15702
Správce toku
Funkce toku
PVL
H
Dalším ohrožením z hlediska povodňových situací jsou ale místní potoky, na kterých vzniká riziko při lokálních intenzivních srážkách. Problémy vznikají zejména na odtoku ze Strkovského rybníka v centrální části města a na Farském potoce. Řešením této problematiky se bude zabývat navrhovaná SP.
N QN (m3/s)
1 2
Tab. 2 N-leté průtoky Farského potoka (m3/s) 2 5 10 20 2,9 4,3 5,4 6,7
50 8,4
100 9,9
Ve městě existuje povodňová komise, kterou zřizuje rada města. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Dalšími členy komise byli jmenováni volení zástupci města, pracovníci Městského úřadu Planá nad Lužnicí a zástupci hasičů. Stupně povodňové aktivity jsou vyhlašovány na základě sledování stavu v hlásném profilu Klenovice (vztahuje se k přirozené povodni na Lužnici). Povodněmi mohou být zasažena chráněná území – EVL Lužnice a Nežárka a maloplošné zvláště chráněné území Přírodní památka Ostrov Markéta.
5.2 Problematická místa Ohrožení města z přívalových srážek vzniká vodami z povodí soustavy rybníků Strkovský – Farský – Malý Farský, které jsou soustředěny do centra města, kde průtočné kapacity stávajících trubních i otevřených recipientů jsou nedostatečné. Z tohoto důvodu dochází k lokálním povodním v prostoru mezi Farským rybníkem, tratí ČD a řekou Lužnicí. Problematickými místy jsou zejména: · · · · ·
napřímená koryta vodních toků zúžený betonový profil v podchodu pro pěší pod železniční tratí ČD malá retenční schopnost Farského rybníka nevhodná manipulace na soustavě rybníků Hejtman, Koberný, Košický a Strkovský malá retence vody v povodí
Obr. 3 Napřímená koryta Farského a bezejmenného potoka
Obr. 4 Rizikové místo na Farském potoce - zúžený betonový profil v podchodu pro pěší pod železnicí
Obr. 5 Vlevo – zemědělská krajina nad městem, vhodná lokalita pro vybudování poldru; vpravo – Farský rybník s malou retenční schopností způsobenou usazenými sedimenty
5.3 Historické povodně 5.3.1
Povodeň srpen 2002
Dvě mimořádně vydatné vlny srážek ve dne 6.8. – 7.8.2002 a 11.8 – 13.8.2002, které zasáhly postupně téměř celé území Vltavy způsobily extrémní průtoky. Povodeň, která tím vznikla, překročila objemově i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny známé povodňové průtoky a některé značky velkých vod byly při kulminacích skryty pod hladinou vody. V Plané nad Lužnicí se 6.-7. srpna začaly zvedat hladiny řeky Lužnice, ale i Farského rybníka, který se dne 7.8. v 10.00 hod. začal přelévat (vytopeno: ZŠ tělocvična, p.Blažek, p. Němec a p. Hruška). Zpočátku nebylo zvýšení hladiny řeky Lužnice nijak dramatické. Ke změně však došlo během 12. srpna, kdy nastal vzestup řeky Lužnice. Dne 12.8. byl vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity a 13.8. třetí stupeň povodňové aktivity (ohrožení). Dle nařízení krizového štábu okresu Tábor z 14.8.2002 v 7.00 hod. na základě příkazu hejtmana Jč kraje byla vyhlášená evakuace osob. Byl odpojen přívod el. energie do MěÚ, DPS, ZŚ a ohrožených RD. V pátek 15.8. řeka kulminovala ve 23.00 hod. Vzhledem k problémům s prasklými hrázemi některých rybníků a pískoven na horním toku Lužnice hladina řeky klesala poměrně pomalu, denní pokles se pohyboval v rozmezí 20 až 30 cm. Z toho vyplývá, že řada objektů byla zaplavena i několik dní. Tato povodeň byla odhadnuta na více jak Q1000 (tisíciletá voda). V hlásném profilu Klenovice byly naměřeny na řece Lužnici dne 15.8.2002 v 18.00 hod. tyto hodnoty (v době kulminace): výška hladiny 529 cm, průtok 576 m3.s-1. Souhrnně lze dle dostupných informací vyčíslit reálné škody způsobené povodní v roce 2002 hodnotou 162,7 mil. Kč.
Obr. 6 Fotodokumentace z povodně 2002
5.3.2
Povodeň květen 2006
Lokální povodeň v květnu 2006 byla způsobená přívalovými srážkami v ploše povodí Farského a Boreckého potoka. Přívalové srážkové vody z povodí soustavy rybníků Strkovský – Farský – Malý Farský jsou soustředěny do centra města, přičemž nekapacitní propustky a mostky, omezená možnost neškodného rozlivu vody do nivy a malá retence vody v povodí zvýšují ohrožení města. Nebezpečí povodně navíc bylo umocněno tím, že byla způsobena přívalovými srážkami, které není možné předpovědět s dostatečným předstihem, umožňujícím varování obyvatel a případnou evakuaci.
Obr. 7 Fotodokumentace z povodně na Farském potoce, 28.5.2006
5.4 Komplexní pozemkové úpravy V zájmovém území je dotčeno celkem 18 katastrálních území (viz Tab. 3, Obr. 8). V 5 z těchto katastrálních území byly zahájeny jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ), v jednom katastrálním území byly JPÚ dokončeny. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) ve většině katastrálních území nebyly zahájeny, zahájení je plánováno pouze v k.ú. Mlýny u Choustníku (plánovaný termín zahájení je
1.4.2014). Toto katastrální území ale zasahuje do zájmového území projektu pouze velmi okrajově. KPÚ byly ukončeny ve 2 katastrálních územích: název k.ú.: Doubí nad Lužnicí termín zahájení KPÚ: 4.1.2007 termín dokončení KPÚ: 31.5.2011 zpracovatel: GB-geodezie, spol. s r.o.Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno Petr Sedláček, Fr. Sochora 561, 378 16 Lomnice nad Lužnicí provedené analýzy: cíl KPÚ: IV. žel. koridor, realizace staveb název k.ú.: Košice u Soběslavi termín zahájení KPÚ: 18.3.2004 termín dokončení KPÚ: 8.4.2009 zpracovatel: GEODIS BRNO, spol. s r.o.Lazaretní 4298/11a, 615 00 Brno GEO-CZ s.r.o., Noskov 21, 391 43 Mladá Vožice Geodetická kancelář Tábor spol. s r.o., Bydlinského 2474, 390 02 Tábor Geodetické služby Geo-Real Tábor s.r.o., Třebízského 1870, 390 02 Tábor Pavel Dvořáček, Pod Pracovem 232, 391 02 Planá nad Lužnicí provedené analýzy: cíl KPÚ: dálnice D3-307, realizace staveb
Tab. 3 Stav KPÚ v dotčených katastrálních územích (k.ú.) kód k.ú.
název k.ú.
stav KPÚ
název projektu KPÚ
737500 771180
Bítov u Radenína Brandlín u Tučap
KPÚ nebyly zahájeny KPÚ nebyly zahájeny
-
626406 670804 648256 650552 653594
Dlouhá Lhota u Tábora Doubí nad Lužnicí Hroby Chabrovice Choustník
KPÚ nebyly zahájeny Ukončené KPU KPÚ nebyly zahájeny KPÚ nebyly zahájeny KPÚ nebyly zahájeny
654124 653608 670812 648264 674176 675156 697389 721336
Chrbonín Kajetín Košice u Soběslavi Kozmice u Chýnova Krátošice Krtov Mlýny u Choustníku Planá nad Lužnicí
KPÚ nebyly zahájeny KPÚ nebyly zahájeny Ukončené KPU KPÚ nebyly zahájeny KPÚ nebyly zahájeny KPÚ nebyly zahájeny KPU k zahájení KPÚ nebyly zahájeny
737518
Radenín
KPÚ nebyly zahájeny
-
748358
Skopytce
KPÚ nebyly zahájeny
-
poznámka
Zahájené JPU - "JPÚ Brandlín", řešení přídělů nebo nedokončeného scelování, GB-geodezie, spol. s r.o.Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno
Doubí nad Lužnicí Zahájené JPU - "JPÚ Choustník", řešení přídělů nebo nedokončeného scelování, GK Dvořáček, Chýnovská, Tábor Košice KPÚ Mlýny -
zahájené JPÚ - "JPÚ Mlýny" ukončené JPÚ - "748 Měšice, Planá nad Lužnicí", Ing. David Mišík, Štekerová Monika zahájené JPÚ - "JPÚ Radenín", Řešení přídělů nebo nedokončeného scelování, GB-geodezie, spol. s r.o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno
kód k.ú. 705888
název k.ú. Turovec
stav KPÚ KPÚ nebyly zahájeny
název projektu KPÚ -
poznámka zahájené JPÚ - "JPÚ Turovec", Řešení přídělů nebo nedokončeného scelování, Luboš Zemanu Svépomoci 887/8, 140 00 Praha 4
Obr. 8 Stav KPÚ v dotčených katastrálních územích
5.5 Informace k úpravám vodních toků
6 Návrh řešení, předmět projektu 6.1 Vlastní řešení projektu Předmětem SP je návrh řešení protipovodňové ochrany města Planá nad Lužnicí systémem PBPO. Návrh opatření bude vycházet z Metodiky a bude zahrnovat jak opatření na vodních tocích, tak opatření v ploše povodí a opatření ke změně managementu na vodních plochách (změnou manipulačního řádu). Opatření budou sledovat několik cílů: · · · · ·
zvýšení retence vody v povodí umožnění neškodného rozlivu vody v nivě zvětšení retenční kapacity rybníků zachycení povodňových průtoků v suché retenční nádrži (poldru) nad městem vhodnou manipulací na soustavě rybníků odklonění povodňových průtoků mimo intravilán přímo do toku Lužnice
Z hlediska zpracování SP je území rozděleno na 3 části – A, B a C (viz kapitola 5). Část A zahrnuje území přímo v intavilánu nebo v jeho bezprostředním okolí. Tato část tedy bude řešena nejpodrobněji a budou zde navržena konkrétní PBPO k ochraně intravilánu. Část B je tvořena soustavou rybníků nad městem. Tato soustava může být využita pro retenci vody a odklon povodňových průtoků mimo intravilán, do toku Lužnice. Část C zahrnuje povodí Boreckého potoka, tvořící širší okolí města Planá. V tomto povodí bude provedena analýza stávajícího stavu a budou vymezena riziková území a úseky vodních toků, která významně přispívají ke vzniku povodní a kde by bylo vhodné realizovat PBPO. Podrobnost a forma zpracování SP v jednotlivých částech je popsána v následujících kapitolách.
6.2 Část A Část A zahrnuje úsek bezejmenného vodního toku mezi Strkovským rybníkem a ústím do Farského potoka (a jeho povodí) a povodí Farského potoka, včetně Farského a Malého Farského rybníka. Zpracování části A bude rozděleno do 3 hlavních částí. První částí je část analytická, ve které se zpracovatel detailně seznámí s řešeným územím a s případnou pomocí zadavatele shromáždí data potřebná ke zpracování studie. Na základě těchto dat provede základní vyhodnocení současného stavu dle Metodiky. Vyhodnocení se bude týkat plochy povodí (zejména orné půdy) a vodních toků (rozdělených na homogenní úseky). Díky tomuto vyhodnocení budou identifikovány problematické lokality a bude určen přirozený geomorfologický typ vodních toků. Ve druhé – návrhové části studie budou pro problematické lokality, které byly identifikovány v analytické části, navržena vhodná PBPO dle kategorizace uvedené v Metodice. Návrh opatření bude podrobný, bude zahrnovat popis technického řešení, ekonomickou analýzu návrhu, majetkoprávní vyhodnocení formou výpisu dotčených pozemků a jejich vlastníků, technické výkresy a mapové výstupy. V případě revitalizací vodních toků a odbahnění rybníka bude proveden biologický průzkum a u odbahnění také rozbory sedimentu. Pro každé navržené opatření určena jeho účinnost a návrhy budou předloženy k připomínkám.
Budou osloveny jak zainteresované subjekty, tak vlastníci dotčených pozemků a došlé připomínky budou zapracovány. Ve třetí - závěrečné části studie, bude provedeno závěrečné shrnutí výsledků studie a pomocí multikriteriální analýzy budou vyhodnocena opatření vhodná k přednostní realizaci (z hlediska jejich účinnosti, majetkoprávního vypořádání a ekonomické náročnosti). Výsledky studie budou zveřejněny na webových stránkách. Rozsah prací je detailně popsán v kapitole 7. Do návrhu budou zahrnuta tato opatření (jejich grafické znázornění viz Obr. 9): 1. Intravilánová revitalizace Farského potoka v úseku mezi křížením se železnicí a ústím do Malého Farského rybníka, včetně řešení zúženého betonového profilu v podchodu pro pěší pod železnicí 2. Intravilánová revitalizace bezejmenného vodního toku v úseku mezi Strkovským rybníkem a ústím do Farského potoka včetně jeho levostranného přítoku 3. Protierozní opatření v ploše povodí těchto dvou toků 4. Suchá retenční nádrž nad městem v prostoru ohybu trasy železniční vlečky (mezi Farským rybníkem a silnicí E55) včetně revitalizace úseku toku v lokalitě případné zátopy, která je v současnosti využívána jako orná půda. Území je již zaneseno do územního plánu jako „WR3“ – „využití ohbí násypu železniční vlečky a stávající morfologie terénu k zajištění retence nadměrných odtoků z Farského rybníka.“ 5. Zvětšení retenční kapacity Farského rybníka formou odbahnění (v současnosti je rybník zanesen sedimentem z okolních polí) a případně navýšením hráze Pokud při vyhodnocení současného stavu budou identifikovány další problematické lokality určené k návrhu PBPO, bude tento seznam rozšířen o nová vhodná opatření (např. opatření na lesní půdě, viz kapitola 7.2.3).
6.3 Část B Částí B je soustava 4 velkých rybníků – Hejtman, Koberný, Košický a Strkovský rybník. Soustava vzájemně složitě propojených rybníků je odvodňována dvěma odtoky – Boreckým potokem vytékajícím z rybníku Hejtman a bezejmenným odtokem ze Strkovského rybníka (viz Obr. 10). Zatímco Borecký potok se neškodně vlévá do Lužnice ještě nad městem Planá, odtok ze Strkovského rybníka ohrožuje intravilán. V rámci řešení části B tedy bude nejprve soustava rybníků podrobena podrobné analýze, během které bude zjištěno, jak přesně funguje z hlediska průtoku vody a její retence. Na základě těchto zjištění bude navrženo opatření k usměrnění povodňových přítoků do rybníka Hejtman, resp. do Boreckého potoka. Opatření bude mít formu technické úpravy na přítoku do Strkovského rybníka (např. stavítko) a/nebo úpravy manipulačních řádů rybníků v této soustavě. Návrh opatření bude projednán s dotčenými subjekty, zejména s vlastníky a uživateli rybníků. Výstupem bude textová zpráva obsahující popis současné situace, podrobný technický popis opatření, efektivitu opatření, majetkoprávní situaci, odhad investičních nákladů, vyjádření dotčených subjektů a vlastníků pozemků, návrh manipulačních řádů a fotodokumentaci.
Přílohy textové části budou obsahovat výkresovou dokumentaci, mapové výstupy, výpis dotčených pozemků a seznam došlých připomínek, kopie vyjádření dotčených subjektů a vlastníků pozemků.
Obr. 9 Opatření v části A
Obr. 10 Detail stávající situace v části B
6.4 Část C Část C zahrnuje povodí Boreckého potoka. Odtok vody z přívalových srážek v této oblasti neohrožuje město Planá přímo, protože Borecký potok ústí do rybníka Koberný a dochází tak k transformaci povodňové vlny. Při vyšších průtocích ale může přesto docházet k ohrožení města zvýšenými odtoky z rybniční soustavy. Cílem SP bude v této oblasti provést analýzu současného stavu a specifikovat rizikové lokality, které přispívají ke zrychlenému odtoku vody z povodí a kde by bylo vhodné realizovat PBPO. Analýza současného stavu bude provedena dle Metodiky a doplněna terénním průzkumem. Analýza bude zahrnovat určení erozní ohroženosti území a odklonu vodopisné sítě vybraných vodních toků a niv od potenciálu přirozeného stavu. Na základě těchto analýz budou vymezeny tyto lokality: 1. Erozně ohrožená orná půda – kde ztráta půdy přesahuje hodnotu přípustné ztráty půdy. Tyto lokality budou prioritně doporučeny k dalšímu podrobnému řešení a k návrhu protierozních opatření. Výpočty erozního smyvu a erozního ohrožení na zemědělském půdním fondu budou provedeny pro celou plochu povodí Boreckého potoka dle RUSLE (podle metodiky „Ochrana zemědělské půdy před erozí“ - Janeček a kol. 2007). Výstupem bude mapa erozní ohroženosti s vyznačenými rizikovými lokalitami a tabulkový seznam těchto lokalit s údaji minimálně o jejich geografické lokalizaci, velikosti, vypočtené ztrátě půdy a sklonu. Dále budou obecně popsána protierozní opatření doporučená k realizaci ve specifikovaných rizikových lokalitách. 2. Lokality vhodné pro výstavbu malých retenčních nádrží, které by zajistily vyšší retenci vody v povodí. Tyto lokality budou zjištěny distančních analýzou topografických podkladů (Základní mapa České republiky 1:50 000) a ortofotomapy pro celou plochu povodí Boreckého potoka a zpřesněny terénním průzkumem předem vytipovaných lokalit. Výstupem bude katalogový list pro každou lokalitu, která je vhodná pro výstavbu retenční nádrže. Katalogový list bude obsahovat popis současného a návrhového stavu, údaje o využití území, majetkoprávní situaci, odhadovanou velikost a objem nádrže, plochu jejího povodí a fotodokumentaci. Přílohou bude mapa s vyznačenými navrhovanými lokalitami pro výstavbu nádrží a příslušnými povodími těchto nádrží. 3. Analýza současného stavu nejvýznamnějších vodních toků v povodí – Borecký potok, Kajetínský potok, Stružka a Doubský potok – a výběr úseků na těchto vodních tocích vhodných pro návrh revitalizačních opatření a pro umožnění rozlivu vody do nivy. Prvním krokem pro určení těchto úseků bude analýza geomorfologického potenciálu (GMP) přirozeného stavu vodopisné sítě (zařazení úseku vodního toku do skupiny DE, AE, BR, GB, AB, MD, DL dle metodiky „Geomorfologické procesy vývoje vodních toků“ - Šindlar a kol.). Pro tuto analýzu je nutné znát dlouhodobý průměrný průtok v řešeném toku, proto budou nakoupena standardní hydrologická data pro celkem 9 profilů (viz Obr. 11). V druhém kroku bude určen odklon současného stavu vodních toků a niv od potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě (metodika „Přírodě blízká protipovodňová opatření na tocích a v nivách“ - Šindlar a kol. 2008). Následně budou vybrány úseky vodních toků s velkým odklonem od přirozeného stavu, kde místí podmínky dovolují provedení revitalizačních úprav.
Výstupem bude katalogový list pro každý úsek, který bude obsahovat popis současného stavu, délku úseku, standardní hydrologická data, údaje o využití území, GMP, hodnotu odklonu od přirozeného stavu (v procentech), základní návrhové parametry revitalizace (kapacita koryta, parametr vinutí, podélný sklon…) majetkoprávní situaci a fotodokumentaci. Přílohou bude mapa se všemi vyznačenými úseky.
Obr. 11 Část C – řešené vodní toky a profily pro nákup standardních hydrologických dat
7 Rozsah prací V této kapitole je podrobně popsán rozsah prací, které budou provedeny při vyhodnocení současného stavu území a návrhu opatření dle Metodiky (oblast řešení - část A). Práce jsou rozděleny na analytickou část, návrhovou část a závěrečné vyhodnocení. Schematicky je postup prací znázorněn na Obr. 12.
7.1 Analytická část 7.1.1
Přípravné práce
a) Analýza současných podkladů, zpracovaných strategických a dalších materiálů v oblasti vodního hospodářství, např.: Plány oblastí povodí, územní plán… b) Specifikace řešeného území – vymezení hranic povodí Farského a Boreckého potoka, identifikace dílčích ploch povodí formou doplnění identifikátorů a pracovních názvů povodí c) Vymezení úseků posuzovaných toků a hranic niv, přiřazení identifikátorů k jednotlivým úsekům, rozdělení na úseky toků v intravilánu a extravilánu Výstupem této části bude: · Seznam použitých podkladů · Přehledná mapa celého území včetně identifikátorů, pracovních názvů povodí a vymezených úseků toků
7.1.2 Shromáždění dat Získání a úpravy primárních dat, začištění vrstev, kontrola homogenity, chyb, korektnosti obsahu a rozsahu. Seznam potřebných dat je uveden v kapitole 9. Standardní hydrologická data budou v části A nakoupena pro 2 profily reprezentující úseky Farského potoka a bezejmenného vodního toku v úseku mezi Strkovským rybníkem a ústím do Farského potoka. Výstupem této části bude: · Seznam všech použitých dat včetně jejich zdroje · Výkres stávajícího stavu území se zákresem územně – technických limitů, inženýrských sítí, lokalit ZCHÚ, SPA a EVL dle zákona č. 114/92 Sb., v platném znění, popřípadě zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhlášky 365/1992 Sb., v platném znění a dalších vhodných údajů · Soupis a zákres dotčených prvků ÚSES od lokální po nadregionální úroveň na podkladu katastrální mapy · Seznam dotčených subjektů · Vyhodnocení ÚPD – přehled dotčených katastrálních území, přehled územně plánovacích dokumentací v zájmovém území · Soupis územně technických limitů 7.1.3 Analýza současného stavu řešeného území a) Stanovení odtokových poměrů v řešených dílčích povodích - vypracování studie odtokových poměrů, výpočty metodou CN křivek (metodika Ochrana zemědělské půdy před erozí - Janeček a kol. 2007)
b) Výpočty erozního smyvu a erozního ohrožení na zemědělském půdním fondu (ZPF) - výpočty dle RUSLE a vytvoření mapy erozní ohroženosti (metodika Ochrana zemědělské půdy před erozí - Janeček a kol. 2007) c) Analýza geomorfologického potenciálu (GMP) přirozeného stavu vodopisné sítě, vytvoření tabulky obsahující výsledný typ GMP (zařazení úseku vodního toku do skupiny DE, AE, BR, GB, AB, MD, DL) a vstupní data k určení GMP - dlouhodobý průměrný roční průtok a podélný sklon nivy (metodika Geomorfologické procesy vývoje vodních toků“ (Šindlar a kol.). d) Analýza současného stavu odklonu vodopisné sítě vodních toků a niv od potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě a vytvoření výsledné tabulky klasifikace hydromorfologického stavu (metodika „Přírodě blízká protipovodňová opatření na tocích a v nivách“ (Šindlar a kol. 2008).) e) Posouzení správnosti morfologie terénu získané pomocí digitálního modelu terénu (DMT), který vznikne z prvotních vstupních dat ZABAGED. DEM je začištěn a upraven např. vhodným zavedením povinných hran, změnou výšky existujících bodů a přidáním nových bodů. f) Stanovení hydrického potenciálu lesní půdy včetně vlivu lesních porostů a stanovení odolnosti lesní půdy vůči těžebně-dopravní erozi (metodika „Systém komplexního hodnocení lesních půd“, Projekt VaV/640/3/00 (Macků J., 2000)) g) Vyjádření míry povodňového ohrožení území z přívalových srážek a stanovení „kritických profilů“, případně využití již zpracovaných dat z digitálních Povodňových plánů České republiky h) Vyjádření míry povodňového ohrožení území rozlivy a hydrotechnické posouzení stávajícího stavu (výkresy s čárami rozlivu při průtocích Q100, Q20, Q5) Výstupem této analýzy bude: · Výpočty a popis řešení k jednotlivým bodům · Tabulární výstupy: tabulka obsahující výsledný typ GMP a vstupní data k určení GMP - dlouhodobý průměrný roční průtok a podélný sklon nivy, tabulka klasifikace hydromorfologického stavu · Mapové výstupy zobrazující: odtokové poměry, erozní ohroženost, geomorfologický potenciál vodních toků, hydrický potenciál lesní půdy, povodňové ohrožení území z přívalových srážek, záplavová území Q100, Q20, Q5
7.2 Návrhová část (návrhy opatření) 7.2.1 Opatření v ploše povodí Místní určení řešených oblastí pro návrh opatření bude vycházet z analýzy sběrných území kritických profilů, kde voda a produkty eroze vnikají do zastavěného území obce (viz kapitola 7.1.3, bod g)) a z analýzy erozně ohrožených pozemků, tj. takových, kde vypočtený průměrný smyv půdy je vyšší než přípustný smyv (viz kapitola 7.1.3, bod b)). V těchto lokalitách budou navržena vhodná liniová a plošná protierozní opatření na zemědělské půdě těchto typů: a) Organizační opatření b) Delimitace kultur c) Protierozní rozmísťování plodin d) Agrotechnická opatření e) Biotechnická a technická protierozní opatření
7.2.2 Opatření na lesní půdě Návrhy opatření na lesní půdě budou rozděleny na lesnicko-pěstební opatření, vedoucí k usměrňování hospodářské činnosti v povodí a na opatření týkající se technických úprav v korytech vodních toků, kde se jedná o revitalizační opatření na bystřinách a stržích. 7.2.3 Opatření na vodních tocích a v nivě včetně zastavěného území Kromě výše specifikovaných opatření (kapitola 6.2) proběhne místní určení řešených oblastí pro návrhy opatření na vodních tocích a v údolních nivách, které bude vycházet z analýzy současného stavu odklonu vodopisné sítě vodních toků a niv od potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě (viz kapitola 7.1.3, bod d)). V lokalitách, kde je dosaženo kvality ekosystému toku a nivy větší než 80 % přirozeného stavu, nebudou navrhována žádná nápravná opatření, pouze opatření k důsledné ochraně fungujícího ekosystému. V ostatních lokalitách budou provedeny návrhy biotechnických opatření na vodních tocích a doplňkových opatření v údolních nivách na základě šesti kategorií přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPO). Kategorie PBPO: 1. PBPO v nezastavěném území, snížením kapacity koryta revitalizací a formou zvýšení kapacity rozlivů do údolní nivy, které se podílí na transformaci povodňových průtoků 2. PBPO v zastavěných oblastech, zkapacitnění koryta a urychlení odtoku, složený profil se stěhovavou kynetou - revitalizovaným korytem, možnost ohrázování zastavěných území 3. PBPO transformací povodňové vlny v suchých retenčních nádržích nebo poldrech a revitalizace toků a niv ve zdrži 4. Opatření na tocích, které zajišťují ekologické nebo architektonické funkce toku a nejsou přímou součástí potřebných protipovodňových opatření 5. Ochrana fungující retence záplavových území nebo toků v sevřených údolích a realizace dílčích opatření pro zlepšení hydromorfologické struktury toků a niv 6. Opatření kombinující typy 1 a 5 Návrh bude obsahovat členění na jednotlivé stavební objekty, včetně jejich popisu, základních technických parametrů a hydrotechnického posouzení. Pro navržená opatření bude zpracován biologický posudek, který představuje identifikaci možných vlivů spojených s realizací záměrů na zájmy hájené zákonem o ochraně přírody a krajiny. Vyžaduje se zpracování biologického posudku pro navrhovaná opatření (zejména návrhů opatření na tocích – revitalizace a opatření na vodních plochách) dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.. 7.2.4
Opatření na vodních plochách
Jedná se zejména o opatření ke zvětšení retenční kapacity Farského rybníka formou odbahnění a posouzení možnosti navýšení hráze. V prvním kroku bude určen objem sedimentů pomocí geodetického zaměření ze člunu. Dále bude proveden rozbor složení sedimentu ve smyslu Vyhlášky č. 257/2009 O používání sedimentů na zemědělské půdě. Pokud bude zjištěno, že se nejedná o nebezpečný odpad, který by musel být uložen na skládku, bude identifikována lokalita vhodná pro uskladnění tohoto sedimentu a následně bude proveden rozbor směsného vzorku také pro zeminu v místě uložení. Zároveň bude provedeno určení vyluhovatelnosti ve smyslu Vyhlášky č. 294/2005 O podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využití na povrch terénu. Kromě rozborů sedimentu bude též zpracován biologický posudek (viz výše). Na základě těchto údajů bude navržen postup odbahnění rybníka a specifikace vhodné technologie. Kromě návrhu odbahnění bude
posouzeno, zda je možné provést navýšení hráze a v případě pozitivního výsledku bude zpracován technický návrh tohoto navýšení. 7.2.5 Harmonizace navržených opatření na vodních tocích Po návrhu všech opatření proběhne vyhodnocení jejich vlivu na hydromorfologický stav, který bude vyjádřen v procentech. Řešený úsek vodního toku by po realizaci navrženého opatření měl vykazovat zlepšení stávajícího stavu a dosáhnout minimálně dobrého hydromorfologického stavu. V případě, že navržené opatření toto nezajistí, bude úprava buď upravena ve svých parametrech, nebo rozšířena na takový úsek, kde bude prokázáno dosažení požadovaného stavu hydromorfologické složky vod váženým průměrem. Výstupy návrhů opatření budou tyto: · Textová zpráva ke každému navrženému opatření, obsahující popis stávajícího stavu, popis návrhu a jeho parametry, případně výpočty, fotodokumentace · Výkres navržených opatření na podkladu katastrální mapy · Výkres podélného profilu se stávajícím a novým stavem · Výkres údolnicových profilů a řezů korytem vodního toku · Výkres detailu řešení · Výpis dotčených pozemků a jejich vlastníků · Výkaz výměr plánovaných prací a rozpočet realizačních nákladů 7.2.6 Posouzení účinnosti navrhovaných opatření a) Posouzení snížení erozního smyvu a změny odtokových poměrů - bude přepočítán erozní smyv a odtokové poměrů se zapracováním PEO a PBPO, tyto hodnoty budou porovnány s původními hodnotami pro danou lokalitu bez započítání navržených opatření. Budou vytvořeny rozdílové mapové vrstvy a sumární tabulky. b) Posouzení dosažení dobrého hydromorfologického stavu řešené vodopisné sítě (min 60%) c) Vyhodnocení dopadů opatření do adaptačních scénářů na klimatickou změnu včetně sucha, které vychází z „Územní studie změny klimatu pro Českou republiku“. Tato studie specifikuje nezbytná opatření, která jsou nezbytná pro zmírnění důsledků zvýšeného sucha. 7.2.7 Optimalizace Během optimalizace dojde k zapracování připomínek oslovených subjektů a návrhu výsledných parametrů navržených opatření. Optimalizace proběhne v těchto krocích: a) Zpřístupnění dat na mapovém serveru pro revizi formou přehledné a funkční webové aplikace, aby byla pro oslovené subjekty snadno dostupná b) Prezentace výstupů studie, konzultace a obeslání dotčených a zainteresovaných subjektů, dotazníková šetření - zejména orgány ochrany přírody, AOPK ČR, správce vodního toku a povodí, Ministerstvo životního prostředí, krajský úřad, obce s rozšířenou působností, klíčoví uživatelé území a toků, vodohospodáři c) Oslovení vlastníků dotčených pozemků s žádostí o stanovisko k plánované akci, d) Vypořádání a zapracování došlých připomínek, úprava návrhů e) Mapové výstupy zobrazující řešení vlastnických vztahů, včetně vyznačení připomínek pomocí jejich identifikátoru ve vztahu k jednotlivým pozemkům Výstupy z vyhodnocení účinnosti a optimalizace návrhů budou: · Popis dosažení dobrého hydromorfologického stavu a vyhodnocení dopadů opatření do adaptačních scénářů na klimatickou změnu včetně sucha
· · · · · · · · ·
Mapové výstupy zobrazující přepočítané odtokové poměry a erozní ohroženost, rozlišení lokalit kde dojde a nedojde k dosažení dobrého hydromorfologického stavu Srovnávací sumární tabulky s daty o odtokových poměrech a erozní ohroženosti, rozlišení lokalit kde dojde a nedojde k dosažení dobrého hydromorfologického stavu Upravené návrhy opatření včetně výsledných parametrů opatření Seznam zápisů a záznamů z projednání oslovenými subjekty a tabulkový seznam došlých připomínek s uvedením jejich identifikátoru, znění, autora a vypořádání. Mapové výstupy zobrazující řešení vlastnických vztahů, včetně vyznačení připomínek pomocí jejich identifikátoru ve vztahu k jednotlivým pozemkům Kopie zápisů a záznamů z projednání oslovenými subjekty a vlastníky dotčených pozemků Kopie vyjádření oslovených subjektů Kopie stanovisek vlastníků dotčených pozemků Webové stránky projektu
7.3 Závěrečné vyhodnocení 7.3.1 Finální posouzení účinnosti revidovaných opatření Bude proveden konečný přepočet erozního smyvu a odtokových poměrů pro opatření v ploše povodí a pro opatření na vodních tocích a bude stanovena jejich účinnost pomocí stanovení ochrany pro n-letou vodu s vazbou na stanovená povodňová rizika obcí a měst v rámci řešeného povodí. Na základě majetkoprávního vyhodnocení, vypočtené účinnosti opatření a jeho ekonomické náročnosti bude provedena multikriteriální analýza, kterou bude stanovena priorita jednotlivých opatření. Na základě této priority bude navržen časový plán realizace. 7.3.2 Definice výsledné soustavy opatření Závěrečné shrnutí výsledků studie a doporučení pro další postup, včetně seznamů navržených opatření, návrhu časového plánu realizace a propočtu realizačních nákladů. Seznam opatření bude obsahovat tyto údaje: a) Klasifikace a identifikace prvků včetně určení typu opatření dle kategorizace PBPO b) Geografická lokalizace c) Výsledné technické parametry prvků navržených opatření d) Návrh časového plánu realizace e) Propočet realizačních nákladů - ekonomické parametry prvků navržených opatření f) Priorita opatření 7.3.3 Aktualizace mapového serveru pro uživatele výstupů Webové stránky projektu budou aktualizovány a budou doplněny informace o projednání a závěrečném vyhodnocení opatření. Všechny dokumenty včetně mapových výstupů budou stažitelné ve formátu PDF. Na webu budou také uvedeny údaje o samotné SP, zejména základní identifikační údaje, termíny plnění, postup plnění a zpracované základní body z kontrolních dnů. Výstupy ze závěrečného vyhodnocení budou: · Mapové výstupy zobrazující přepočítané odtokové poměry a erozní ohroženost, rozlišení lokalit kde dojde a nedojde k dosažení dobrého hydromorfologického stavu · Srovnávací sumární tabulky s daty o odtokových poměrech a erozní ohroženosti, rozlišení lokalit kde dojde a nedojde k dosažení dobrého hydromorfologického stavu
· · · ·
· ·
Popis zpracování a výsledků multikriteriální analýzy, včetně zvolených kritérií a jejich váhových hodnot a časového plánu realizace jednotlivých navržených opatření Stručné shrnutí postupu zpracování a výsledků studie a doporučení pro další postup Grafické zobrazení výsledků multikriteriální analýzy (pokud to bude možné) Souhrnná tabulka se seznamem všech navržených opatření obsahující tyto údaje: ID opatření, název opatření, typ opatření dle kategorizace PBPO, geografická lokalizace, stručný popis opatření (technické parametry jeho prvků), ekonomické parametry, výsledky multikriteriální analýzy, priorita opatření, specifikace dosažené ochrany pro n-letou vodu v městě Planá nad Lužnicí Mapa zobrazující všechna navržená opatření, včetně rozlišení jejich priority Aktualizované webové stránky
Obr. 12 Schéma pracovního postupu
8 Kalkulace nákladů na studii proveditelnosti Podrobný rozpočet nákladů na studii proveditelnosti je uveden v Příloze 2. Celkové náklady jsou rozděleny do pracovních okruhů podle jednotlivých částí území (A, B, C). Z Operačního programu životní prostředí je možné získat dotaci do výše 90% celkových nákladů, zbylých 10% kofinancuje žadatel. Žadatel (město Planá nad Lužnicí) počítá s touto podmínkou kofinancování 10 % ceny prací z vlastních prostředků. Stručný přehled rozdělení nákladů je uveden v Tab. 4. Tab. 4 Finanční náklady na studii proveditelnosti Pracovní okruh
Náklady na jednotlivé pracovní okruhy bez DPH [Kč]
Nákup dat a vstupní analýzy Část A - analytická část Část A - návrhová část Část A - závěrečné vyhodnocení Část B část C Výstupy společné pro všechny části Celkem 10% uznatelných nákladů z vlastních zdrojů
196 345 180 000 564 500 60 000 57 000 187 000 95 000 1 339 845 133 985
9 Dostupné podklady pro zhotovitele V následujícím seznamu jsou uvedeny základní podklady, které musí zhotovitelem pro zpracování SP pořízeny. Seznam podkladů: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o)
Standardní hydrologická data (ČHMÚ) Mapa čísel odtokových křivek (CN) 1:5 000 (VÚMOP) Taxonomický klasifikační systém půd ČR (ČZU Praha a VÚMOP) Chráněná území – zvláště chráněná území, NATURA 2000, ÚSES, Mezinárodně uznávané rezervace a chráněná území (AOPK) Ochranná pásma vodních zdrojů, CHOPAV, staré ekologické zátěže (např. Národní geoportál INSPIRE) Technicko-provozní evidence, záplavová území Q100, Q20, Q5 (správce vodního toku nebo Povodňový plán České republiky) Územně plánovací podklady (město Planá nad Lužnicí) Územně technické podklady – vodohospodářská infrastruktura, sítě technické infrastruktury atd. (správci sítí – E.ON, RWE, O2…) Meliorační zásahy v řešeném území (správce vodního toku) ZABAGED - digitální vektorová data výškopisu – vrstevnice 3D pro tvorbu digitálního modelu terénu (ČÚZK) Mapa cílových hospodářských souborů (ÚHÚL Brandýs n. L.) Pořízení a zpracování dat z terénních průzkumů, místního šetření a projednání Geografický informační systém pro evidenci využití zemědělské půdy (LPIS) Databáze DIBAVOD (HEIS VÚV TGM, v.v.i.) Katastrální mapy (ČÚZK)
p) Ortofotomapy (ČÚZK) q) Základní mapa České republiky 1:50 000 (ČÚZK) r) Mapa „Riziková území při přívalových srážkách v ČR“ (Povodňový plán České republiky)
10 Navrhovaná struktura studie proveditelnosti Studie proveditelnosti bude rozdělena na 5 základních celků. Prvním z nich bude Průvodní zpráva ke studii proveditelnosti, ve které budou uvedeny obecné údaje o projektu, jeho cíle a stručné shrnutí. Další 3 celky budou popisovat jednotlivé části řešení (A, B. C). Posledním celkem bude vytvořené html soubory sloužící k prezentaci SP na internetu. Podrobná navrhovaná struktura studie je uvedena v příloze 1. Vysvětlivky ke grafice použité v příloze: Název prvku popis požadovaného obsahu
Adresářová složka
Textový soubor (formát doc)
Grafický soubor (formát jpg, tiff, gif, pdf…)
Tabulkový soubor (formát xls)
11 Časový harmonogram prací Podrobný harmonogram zpracování SP je uveden v Příloze 2. Celková doba zpracování je vyčíslena na 15 měsíců: předpokládané datum zahájení realizace SP: předpokládané datum ukončení realizace SP:
leden 2013 březen 2014
Konkrétní termíny se ale mohou změnit v závislosti na termínu získání dotace a průběhu výběrového řízení na zpracovatele SP. Postup zpracování je rozdělen do 5 etap (viz Tab. 5). Tab. 5 Etapy zpracování SP Pracovní etapy
Předpokládaný termín
Etapa 1 - Nákup dat Etapa 2 - Analýza stávajícího stavu Etapa 3 - Návrhy opatření Etapa 4 - Prezentace, projednání a návrh výsledných parametrů Etapa 5 - Závěrečná statistika a výstupy studie
leden – březen 2013 leden – červen 2013 květen – září 2013 červenec 2013 – leden 2014 leden – březen 2014
12 Zajištění udržitelnosti projektu
13 Přílohy Příloha 1 - Navrhovaná struktura studie proveditelnosti Příloha 2 - Kalkulace nákladů na studii proveditelnosti a časový harmonogram prací Příloha 3 – Přehledná mapa zájmového území Příloha 4 – Mapa zájmového území zobrazující využití území a zvláště chráněná území
