Projekt ZRP - SOCOTRA 2000 Závěry monitorovací cesty - vyjádření k vodohospodářské části projektu problematice odpadních vod vintravilánu města Hadibo
Ostrov Socotra leží v Adenském zálivu mezi Arabským mořem a Indickým oceánem. Po stránce správní náleží k Jemenu a vzhledem ke své poloze má strategickou polohu. Na délku měří 140 km a na šířku 40 km a zaujímá plochu 3650 km2. Na ostrově žije podle odhadu až 80.000 obyvatel, oficiální údaj však dosud neexistuje. Sokotra má zcela unikátní floru a faunu, což je v úzkém vztahu k její geologické historii. Ostrov je zřejmě částí zlomového bloku odděleného od pevniny v období třetihor. Údajně je Socotra jednou z nejizolovanějších částí země v historii Země, což potvrzuje vysoké procento endemismu.
Geografické a hydrologické podmínky Z geografického hlediska jsou pro vzhled ostrova určující tři hlavní útvary – horský masív Haggier, planina a pobřežní oblasti. Nejvyšší hory dosahují výšky kolem 1500 m. Pobřežní části jsou pak tvořeny naplavenými štěrkopísky, případně slepenci a tedy mají dobré filtrační vlastnosti. Voda z hor, na kterých dochází k uvolňování srážek, stéká do údolí a přes suťová pole natéká do vádí. Ze soudobého průzkumu podzemních vod v okolí Hadibo pak vyplývá, že tyto vody se již mísí s mírně slanými podzemními vodami a nejsou již úplně vhodné pro pití ani zavlažování (zasolení půd při dlouhodobém zavlažování). Dále je z naměřených srážkových úhrnů zřejmé, že množství srážek (max. 20 mm/měsíc ?) je nedostatečné pro pěstování řady kulturních rostlin bez toho, aby deficit byl dotován ze závlah.
Oblast čištění odpadních vod Současný stav. Soustředěné, řízené odvádění odpadních vod vlastně neexistuje. Voda je vypouštěna bez předčištění do zasakovacích studní a to obvykle spolu s dešťovou vodou, pokud neexistuje zachycování dešťové vody zvláště,. Tento typ řešení byl zjištěn nejen u hotelů a několika dalších místních budov, ale i u staré nemocnice a dokonce i u budovy EPA Branch, což jsou stavby, postavené s pomocí mezinárodních donorů a pod vedením jordánské a francouzské firmy, nebo za supervize italských vedoucích projektů. Konkrétní příklad řešení odvádění vod z hotelu
Konstrukcí vsakovacích objektů jsou hluboké studny, vesměs bez možnosti vstupu (zabetonovaná víka ). Možné vysvětlení je to, že je zabezpečeno bezproblémové fungování na několik let tím, že je dostatečný objem akumulace, voda se vsakuje, kal vyhnívá a mineralizuje a zápach se nešíří z jímky. Ještě jednodušší je řešení odvádění odpadních vod z domků místního obyvatelstva. Voda ze záchodů, odtéká přímo do otevřené obvykle zděné vsakovací studny, neli přímo volně zdí na ulici.(viz. foto).
Varující je, že se nepoužívají kanalizační šachty, a tak většina odpadních vod vsákne, aniž odteče tam, kam míří kanalizace, což je patrné na podmáčených zdech např. u staré nemocnice(a to i v případech staveb provedených zahraničními firmami). Rovněž chybí obecné povědomí o tom, co vše poškozuje podzemní vody, a tak stejně velkým nebezpečím jsou např. zásobníky pohonných hmot pro záložní zdroje a opravny aut, kde je okolní zemina zpravidla značně kontaminována ropnými látkami.( Viz foto).
Velké zdroje znečištění a potenciální problémy s odpadními vodami
Malé místní zdroje, tj. odpady z domácností, zatím nejsou podstatnou hrozbou pro životní prostředí. Spíše je škoda vody, která bez užitku odtéká a kterou by bylo možno lépe využít např. pro zemědělské účely, tj, pro vykrytí srážkového deficitu. Naopak akutní hrozbu pro životní prostředí představují velké zdroje znečištění jako jsou např. objekt pro zpracování ryb, stará a nově stavěná nemocnice, rozšiřující se výstavba hotelů a teprve pak také celá městská aglomerace Hadibo. Dalším nárůstem vypouštění odpadních vod budou poškozovány jak ekosystémy ústí vádí, přilehlých mokřad tak i zatím bohatá mořská flora a fauna v příbřežních vodách ostrova – bezobratlí, řasy. Hrozí tak opakování toho, co se dnes již projevuje např. v ne příliš vzdálené Indonezii nebo již zanechalo nesmazatelné stopy poškození ekosystémů ve Středozemním moři. Zde následkem nekontrolované turistiky a bez náležité ochrany životního prostředí turisté poté, co původně zdravou oblast zneatraktivnili, nyní opouštějí.
Některá navrhovaná vodohospodářská opatření na Socotře a jejich naléhavost z hlediska ochrany podzemních vod 1. Zajistit legislativně, a pak hlavně uskutečnit v praxi dodržovat, aby nedocházelo k únikům ropných látek do podzemních vod (možná i přímo do moře, i když při návštěvě žádný konkrétní únik do moře nebyl zaznamenán). Tj. zajistit odpovídající, bezpečné skladování a zacházení s ropnými látkami. Což předpokládá jednak materiální náklady na stavební objekty a jednak osvětovou činnost.
2. Zajistit čištění odpadních vod z velkých zdrojů – legislativně i prakticky tj. seznámit místní obyvatele s nutností a možnostmi řešení velkých bodových i plošných zdrojů znečištění a instalováním čistíren odpadních vod. Z bodových zdrojů velkého znečištění v Hadibo přichází v úvahu především zpracovna ryb (vysoká koncentrace znečištění) a nemocnic (infekční vody) a další velké objekty s vysokou koncentrací obyvatel(velké hotely, letiště, vojenská základna). Z plošných zdrojů pak to je zástavba města Hadibo.
3. Zajistit čištění odpadních vod z jednotlivých objektů v malých sídlech. Opět i zde provést osvětu a seznámit obyvatele s možnými řešeními, přičemž je v těchto případech nutno vycházet z jejich možností a místních podmínek. Je tedy třeba hledat levné řešení a vzhledem k přírodním podmínkám, kdy je vody nedostatek, takové řešení, aby vodu bylo možno použít vícekrát a to např. na závlahu. Navíc pak i takové řešení, které bude nenáročné na obsluhu.
Možná vhodná technická řešení
1)
Skladování ropných látek – objekty a nádrže stavebně nebo konstrukčně upravit tak, aby se minimalizovalo nebezpečí úniku ropných látek do podzemních vod. Tedy aby se samozřejmostí staly záchytné vany a aby objekty, kde se skladují ropné látky byly zastřešeny. Toto je více věcí metodického vedení a praktického provádění - výlučně lze realizovat z místních zdrojů.
2) a)
Velké bodové zdroje. Je třeba řešit dovozem technologií, přičemž ideální je kombinace nutných stavebních prací místní firmou a s dodávkou technologie umístěné v kontejneru. (vhodný by byl i dálkový přenos dat umožňující dálkovou kontrolu funkčnosti zařízení). Např. objekt ČOV pro nemocnici si lze představit jako dodávku kontejneru s již namontovanou technologií, který by se umístil v blízkosti betonových nádrží vybudovaných místní stavební firmou. Přičemž vystrojení nádrží by v tomto případě bylo minimální.
b)
Velké plošné zdroje (např.intravilán města Hadibo) – vzhledem k současnému stavu výstavby (převážně nízké rodinné domy) se jako vhodná varianta jeví např. tzv.maloprofilová kanalizace. Tj. voda v domech by byla rozdělena na tzv. šedou vodu a ta by se používala pro závlahy v domě a okolí apod., voda z WC by byla předčištěna v septiku a odtékala by (nebo byla čerpána) potrubím o malém průměru do jednoho místa, kde by byla klasická městská biologická čistírna, což by umožňovalo ve výhledu přechod v některých částech města na kanalizaci tak, jak ji známe z našich poměrů. Jistě lze předpokládat, že nové hotely budou mít daleko větší spotřebu vody již proto, že v Hadibo bude zřízen nový rozvod vody. Dalším řešením odpadů z WC je použití suchých záchodů, jejichž použití se stále více rozmáhá zejména v Austrálii,na přilehlých ostrovech a v severských zemích (v současné době a vzhledem k tradici je toto řešení v jemenských podmínkách zatím nereálné).
3) Řešení likvidace odpadních vod v malých lokalitách. Jako vhodné se jeví buď individuální řešení, nebo spojování několika malých bodových zdrojů např. formou maloprofilové kanalizace – dle WHO je toto řešení doporučované od 200 obyvatel/km2. Vzhledem k místním podmínkám (vyšší teplota vzduchu) se jeví jako nejvhodnější rozdělení odpadních vod. Odpadní vodu z mytí, sprchování apod. používat pro závlahy po jednoduché separaci ve dvoukomorových jímkách. Odpadní vody z WC pak přivádět do septiku s následným zásakem přímo nebo přes zemní filtr. Nebo v případě příznivých místních podmínek se nabízí možnost vody po předčištění v septicích odvádět maloprofilovou, mělce umístěnou kanalizací např. do některého z typů kořenové čistírny, která by tvořila přirozený mokřad. Jak již bylo zmíněno, v poslední době se pak v některých oblastech (např. v Austrálii) stále více rozmáhá používání WC s kompostováním, v tomto případě by pak veřejná kanalizace mohla odpadnout úplně. Projektové náměty - Vzdělávání – návštěva člena místní samosprávy (kompetentního prac.MoWE/EPA v České republice a jeho seznámení s obvyklým stavem v oblasti hospodaření s ropnými látkami a s biologickým čištěním vod. Výhledově pak zůstává vzdělávání, osvěta a zavedení know-how k výrobě plastových (PP) vodotěsných nádrží na místě. - Dodávka vzorové technologie biologického čištění (dodaná čov AS-VARIOcomp V 5O) pro objekt EPA Branch Hadibo. S úpravou pro demonstraci biologického čištění. - Dodávka technologie pro objekt zpracování ryb. Na tomto objektu by bylo možno demonstrovat další čistírenské technologie – flotaci a flokulaci. Touto realizací by se řešil problém ohrožení poškození ekosystému blízkého vádí, do kterého v současnosti voda odtéká průsakem trativody z nepřístupné (zabetonované jímky) - Dodávka technologie pro nemocnici – demonstrace biologického čištění a desinfekce vody. Opět by se dodávkou řešil i problém odpadních vod, které mohou být zdrojem šíření nemocí. - Dodávka jednoduchého septiku z plastů jako vzorového řešení pro individuální zdroje znečištění. - Zaučení místních obyvatel pro svařování plastů – možnost, aby si samostatně vyráběli levné zásobníky na vodu a septiky, záchytné havarijní nádrže atd. - Seznámení místních obyvatel s problematikou kořenových čistíren, vytipování vhodné lokality a zpracování projektu, případně i účast na realizaci. Závěr Osobní návštěva a místní šetření na ostrově prokázala, že je nutné přednostně řešit velké zdroje znečištění - z hlediska ochrany některých ekosystémů (objekt zpracovny ryb a nutná ochrana přilehlého vádí a pobřežních vod), - z hlediska ochrany podzemních vod (stará a nová nemocnice) - z hlediska ochrany pobřežních vod (komplex EPA Branch,Hadibo). Červenec 2003 Zpracoval : PLOTĚNÝ Karel
