VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT
PROJEKT - ORGANIZACE TANEČNÍHO MARATONU PROJECT - ORGANIZATION OF THE DANCE MARATHON
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
KRISTÝNA FIKEJZOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2015
Mgr. JIŘÍ KYSEL
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá organizací tanečního maratonu. V teoretické části jsou charakterizovány pojmy jako manaţer, projektový management a sportovní marketing. Také jsou čtenáři seznámeni s charakteristikou tance a jeho vlastnostmi. K analýze současného stavu jsem vyuţila anketu a SWOT analýzu. Dále se věnuji přípravě a organizaci tanečního maratonu včetně návrhů na jeho inovaci. ABSTRACT This bachelor thesis deals with organization of dance marathon. In a theoretical part some terms are characterized, such as a manager, project management and sport marketing. The readers are also given information about dance features and characteristics. I used the survey and SWOT analysis to analyze the present state. Furthermore I deal with preparation and organization of dance marathon including the proposals for its innovation.
KLÍČOVÁ SLOVA Sport, management, marketing, tanec, zumba
KEY WORDS Sport, management, marketing, dance, zumba
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE FIKEJZOVÁ, K. Projekt – Organizace tanečního maratonu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2015. 67 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Kysel.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe předloţená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 31. května 2015 ……………………………… podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Děkuji především Mgr. Jiřímu Kyselovi za pozorné, odborné a trpělivé vedení bakalářské práce. Také PaedDr. Martě Muchové za pomoc a cenné rady při organizaci maratonu. A nejvíce rodině za veškerou podporu při studiu.
Obsah: Obsah: ............................................................................................................................... 8 ÚVOD ............................................................................................................................... 9 CÍL A METODIKA PRÁCE .......................................................................................... 10 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE .............................................................. 11 1.1
Management ..................................................................................................... 11
1.1.1
Vertikální a horizontální řízení v organizační struktuře podniku ............. 12
1.1.2
Manaţer .................................................................................................... 12
1.1.3
Outdoor management trénink ................................................................... 17
1.1.4
Strategický postup pro realizaci sportovní akce ....................................... 18
1.2
Projektový management ................................................................................... 20
1.2.1 1.3
Sportovní management..................................................................................... 21
1.3.1 1.4
Projekt ....................................................................................................... 20
Sportovní manaţer .................................................................................... 22
Marketing ......................................................................................................... 23
1.4.1
SWOT analýza .......................................................................................... 24
1.4.2
Propagace .................................................................................................. 24
1.4.3
Metody výzkumu ...................................................................................... 25
1.4.4
Anketa ....................................................................................................... 25
1.5
Sportovní marketing ......................................................................................... 25
1.5.1
Sponzoring ................................................................................................ 26
1.5.2
Sportovní sponzoring ................................................................................ 28
1.5.3
Sportovním reklama .................................................................................. 29
1.5.4
Merchandising .......................................................................................... 31
1.5.5
Sportovní značka....................................................................................... 32
1.6
Sport ................................................................................................................. 33
2
1.6.1
Sportovní akce .......................................................................................... 33
1.6.2
Psychický stav při sportu .......................................................................... 35
1.7
Zdravý ţivotní styl ........................................................................................... 35
1.8
Tanec ................................................................................................................ 35
1.8.1
Tanec místo cvičení .................................................................................. 36
1.8.2
Zumba ....................................................................................................... 36
1.8.3
Reggaeton ................................................................................................. 38
Analýza současného stavu ...................................................................................... 39 2.1
Rozpočet ........................................................................................................... 39
2.1.1
Náklady ..................................................................................................... 39
2.1.2
Výnosy ...................................................................................................... 40
2.1.3
Celkový rozpočet ...................................................................................... 40
2.2
Anketa .............................................................................................................. 41
2.2.1 2.3
Vyhodnocení ankety ................................................................................. 41
SWOT analýza ................................................................................................. 46
2.3.1
Silné stránky ............................................................................................. 46
2.3.2
Slabé stránky ............................................................................................. 47
2.3.3
Příleţitosti ................................................................................................. 48
2.3.4
Hrozby ...................................................................................................... 48
2.4
Současná situace............................................................................................... 49
2.5
Přípravná fáze maratonu .................................................................................. 50
2.5.1
Pronájem ................................................................................................... 50
2.5.2
Termín maratonu....................................................................................... 51
2.5.3
Oslovení lektorů ........................................................................................ 51
2.5.4
Sestavení harmonogramu .......................................................................... 52
2.5.5
Sponzoři .................................................................................................... 52
2.5.6
Propagace .................................................................................................. 54
2.5.7
Vstupné a jeho prodej ............................................................................... 55
2.5.8
Materiální zajištění a jeho nákup .............................................................. 56
2.5.9
Personální zajištění ................................................................................... 56
2.5.10
Pojištění akce ............................................................................................ 56
2.6 3
4
Realizační fáze a průběh akce .......................................................................... 56
Vlastní návrhy řešení .............................................................................................. 58 3.1
Personální zajištění........................................................................................... 58
3.2
Datum ............................................................................................................... 58
3.3
Místo ................................................................................................................ 58
3.4
Vstupné ............................................................................................................ 58
3.5
Program ............................................................................................................ 59
3.6
Propagace ......................................................................................................... 59
3.7
Sponzoring ....................................................................................................... 59
3.8
Občerstvení ...................................................................................................... 60
3.9
Rozpočet pro rok 2016 ..................................................................................... 60
3.9.1
Náklady ..................................................................................................... 60
3.9.2
Výnosy ...................................................................................................... 61
3.9.3
Rozpočet maratonu pro rok 2016.............................................................. 61
Závěr ....................................................................................................................... 62
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 64 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, GRAFŮ ............................................................... 66 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 67
ÚVOD Tanec nás provází jiţ po staletí a je stále velmi oblíbenou fyzickou aktivitou ve všech jeho stylech. V pohybu doprovázeném hudbou můţeme vyjádřit nejen své pocity, ale i zlepšit si náladu či fyzickou kondici. Tanec se dá povaţovat jak za umění, tak i sport, to záleţí, v jaké formě je podáván. Je to vhodná aktivita pro děti od útlého věku, aţ po seniory, kteří nechtějí zanedbávat pohyb. Nepřetrţitě vznikají nové taneční styly a druhy, kombinací tanečních i jiných sportů. Míst, kde se v Brně tanec vyučuje, je opravdu mnoho. Jakmile se v České republice objeví taneční novinka, netrvá dlouho a můţeme ji najít ve většině nabídek tanečních či jiných sportovních center. Společně s tím vzrůstá i zájem po tanci a jeho alternativách. V tomto oboru se koná řada soutěţí, seminářů a jiných akcí, kde je tanec hlavní náplní. Ovšem téměř všechny zmiňované události jsou především pro profesionální či závodní tanečníky a většina amatérských tanečníků se jim vyhýbá.
Také z tohoto
důvodu jsem chtěla vytvořit akci jak pro pravidelné, tak i příleţitostné tanečníky, kteří nebudou mít při tanci ţádný stres a obavy. Naopak se během něj pobaví, psychicky si odpočinou a zapomenou na veškeré starosti z běţného ţivota. Pro individuální tanečníky nebo rovnou celé skupiny, které rády tančí, vznikly události nazývané taneční maratony. Dle mého názoru je těchto akcí nedostatek, a tak jsem se rozhodla jednu takovou uspořádat. Účel tanečního maratonu spočívá v několikahodinovém tanci, se zároveň příjemnou atmosférou a psychickým odpočinkem. Protoţe jsem během svého bakalářského studia v Brně prošla mnoha tanečními lekcemi v různých centrech, vím, ţe se zde akcí podobného typu nekoná mnoho. A jestliţe koná, odehrávají se v pátek či o víkendu, kdy se většina studentů v Brně nezdrţuje. Myšlenka uspořádat taneční maraton vznikla, kdyţ jsem během taneční hodiny viděla kolem sebe všechny ty tanečníky, kteří dělají něco, při čem se cítí dobře. Také mne k výběru tohoto tématu přivedl můj dlouholetý aktivní vztah k tanci, a zkušenost s organizací Zumba maratonu na prvním Dni sportu VUT v Brně, která pro mne byla zajímavá a především přínosná.
9
CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit návrh na organizaci tanečního maratonu.
Vedlejším cílem bylo uspořádat taneční maraton, který bude mít vyšší
návštěvnost neţ v minulých letech na stejnojmenné události a zároveň mít takovou minimální účast, aby byly pokryty náklady na organizaci. Metodika a postupy zpracování Bakalářská práce je rozdělena do tří částí: teoretické, analytické a vlastních návrhů řešení. K vypracování teoretické části byla zdrojem především odborná literatura na téma management, sportovní management a marketing a tanec. Analytická část je zpracována pomocí SWOT analýzy současného stavu a ankety, která je vyhodnocena v grafech a tabulkách. Dále je poustup pro přípravu a realizaci akce. Ve vlastních návrzích jsem vyuţila především své zkušenosti a výsledky z uţitých analýz. V příloze je uveden plakát pro propagaci, vytvořený dotazník pro účastníky, nabídkový reklamní list a fotografie z události.
10
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Teoretická
část
obsahuje
vysvětlení
základních
pojmů
souvisejících
se
zpracovaným tématem bakalářské práce.
1.1 Management Management je frekventovaně vyuţívaný anglický pojem, který znamená především řízení všech podnikových činností v uceleném smyslu (např. prodej, vědeckovýzkumná, výrobní, vývojová, finanční a další činnosti) [5]. Podle Druckera je pojem management specificky americký a je nesnadné ho výstiţně přeloţit do ostatních jazyků. Managementem je myšlena nejen funkce, ale také lidé, kteří ji vykonávají. Dále vyjadřuje nejen sociální postavení a jeho stupeň, ale i odbornou disciplínu a obor studia [7]. Pro chápání pojmu management, je uváděno mnoho definic, které je moţno rozdělit do tří skupin, dle definice zdůrazňující:
vedení lidí - Koontz
Tuto úlohu lze chápat jako pojetí, kde jsou zadané úkoly vykonávány prostřednictvím jiných lidí, nebo také jako názor, kdy jednotlivci, kteří mají zvolený cíl, na kterém efektivně pracují ve skupinách.
specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky - Muller
V tomto pojetí management znamená proces, zaměřený na dosaţení organizačních cílů pomocí úlohy plánování, organizování, vedení, motivování a kontroly organizačních cílů.
předmět studia a jeho účel - Robbins
V této skupině je management chápán jako soubor přístupů či postupů, které vedoucím pracovníkům radí a doporučují, jak nejlépe dosáhnout specifických činností (manaţerských funkcí) ke stanovenému cíli organizace [4]. Ve všech skupinách lze vysledovat mnoho společného pro samotný pojem management. Jedná se o následující znaky:
Management je obecnou disciplínou s obsahově širokou náplní a rozsáhlým aplikačním záběrem.
11
Management je moţno aplikovat na různých úrovních a stupních organizačního uspořádání
Výkonnou jednotkou managementu jsou lidé.
Cílem manaţerské činnosti je úspěšnost dané jednotky či procesu [4].
1.1.1 Vertikální a horizontální řízení v organizační struktuře podniku Součástí managementu jsou zkušenosti, názory a doporučení vedoucích pracovníků (manaţerů), kteří k dosaţení podnikových cílů vyuţívají specifické činnosti (tzv. manaţerské funkce), jako jsou například: plánování, organizování, rozhodování, komunikace a kontrola. Můţe se jednat o vertikální řízení, kde převaţuje směr komunikace shora dolů a zdola nahoru mezi nadřízenými a podřízenými. Vedoucí pracovník zde vyuţívá tzv. funkční organizační strukturu (např. obchodní, výrobní, personální a ekonomický úsek), kterou řídí a organizuje podnik. Ve stejné míře existuje takové horizontálním řízení, kde převaţuje komunikace mezi jednotlivými specialisty odborných útvarů v jedné hierarchii řízení. Vytvářejí se tzv.
projektové
týmy,
které
jsou
zaměřené
na
konkrétní
cíl,
zakázku
či zákazníka [2].
1.1.2 Manaţer Lidé, kteří plní úkoly a cíle managementu se nazývají manaţeři. V jejich profesi jsou zodpovědní především za dosahování cílů svěřených od organizačních jednotek (útvarů, kolektivů), včetně tvůrčí účasti na jejich tvorbě a zajištění. Při tom často uţívají spolupracovníků [7]. Práce manaţera U jednotlivých manaţerů se můţe náplň práce značně lišit, i kdyţ na obecné úrovni jsou si jejich aktivity velmi podobné. V praxi je práce manaţera různorodá a skládá se z mnoha segmentů. Ovlivněna je mnoha faktory, jako například:
povahou dané organizace, její filozofií, cíli a velikostí,
typem dané struktury,
aktivitami a úkoly, které jsou zde zahrnuty,
technologií a metodami prováděné práce,
12
povahou zaměstnanců,
stupněm, na kterém manaţer v organizaci působí.
Tyto rozdíly nejsou jen mezi organizacemi v soukromém a veřejném sektoru, stále častěji bývají záleţitostí různých úrovní v rámci jedné organizace [2]. Vlastnosti a přednosti manaţera Při práci s lidmi se projevují společenské a lidské faktory v mezilidských vztazích. Schopnosti zabezpečit v organizaci efektivní vyuţití lidských zdrojů je důleţitým rysem managementu. Součástí toho je efektivní skupinová práce, řízení a vedení zaměstnanců tak, aby bylo toto koordinované úsilí co nejlépe završeno. Pod tento bod můţeme zahrnout i citlivost na zvláštní situace a pruţnost při osvojování nejvhodnějšího manaţerského stylu. Ke komplexnímu náhledu na operace jako celku, včetně vlivů na ţivotní prostředí, jsou nutné koncepční schopnosti. Mezi ně patří také schopnosti přijímat rozhodnutí. Osobní příspěvek manaţera se můţe vztahovat na všeobecné cíle organizace i na její strategické plánování. K pouţití specifických znalostí, postupů a dovedností při jednotlivých úkonech je také důleţitá technická znalost. Je vyuţívána především pro kontrolu, zaškolení podřízeného personálu a kaţdodenní operaci při výrobě. Poměr technických znalostí a koncepčních schopností je závislý na stupni, na němţ v organizaci manaţer působí [2]. Manaţerské role Úspěšné vedení organizace vyţaduje od manaţera, jako profesionálního odborníka, zvládnutí náročných rolí v širokém rozmezí. V praxi jsou tyto role vzájemně propojeny a podle situace je nejdůleţitější role preferována [7]. Manaţerská práce by mohla být označována spíše jako plnění různých „rolí“ či chovaní, které je spojeno s určitou pracovní pozicí. Aktivity manaţera, které jsou výsledkem dle jeho postavení a formální autority jsou rozděleny do deseti rolí a rozčlenit je můţeme do tří skupin (členění rolí dle Mintzberga):
13
Interpersonální (mezilidské) role – V této skupině se jedná o vztahy, které jsou tvořeny z manaţerova postavení a autority. Jedná se jak o vztahy s veřejností, tak uvnitř podniku. Do těchto rolí řadíme:
vůdce,
vedoucího,
propojovatele. Informační role – Informace, které manaţer získá při vykonávání mezilidských
rolí, předává dál. Týká se také zdrojů těchto informací. Informační role jsou:
dohlíţitel,
šiřitel,
mluvčí. Rozhodovací role – Součástí rozhodovací role je přijímání organizačně strategických rozhodnutí, která vycházejí z manaţerova postavení, autority a také přístupu k informacím. V této kategorii jsou role:
podnikatel,
napravovatel,
rozdělovatel,
jednatel [2].
Manaţerské funkce S manaţerskými rolemi úzce souvisejí manaţerské funkce. Má-li být dosaţeno stanovených cílů, musí být nutně v souladu. Ani na manaţerské funkce nejsou názory světových představitelů managementu jednotné [7]. Plánování – je klíčovou manaţerskou funkcí, jeho součástí je výběr úkolů, postupů a činností potřebných k dosaţení stanovených cílů. Tento proces je zahájený vytyčením cílů, kterých je třeba dostáhnout. Určuje strategii, metody a podrobný popis pro jejich dosaţení. Při plánování je vyţadováno rozhodování – výběr mezi moţnostmi budoucího průběhu činností. Druhy plánů:
Poslání (smysl) – druh činnosti, která musí mít smysl.
14
Cíle (úkoly) – k jakému cíli činnosti směřují a jejich konečný stav.
Strategie – určení cílů a metod pro jejich dosaţení.
Taktiky – formy plánů, určující či objasňující rozhodovací postupy.
Postupy – chronologicky seřazené plány poţadovaných činností, které udávají, jakým způsobem mají být činnosti provedeny.
Pravidla – jsou specifické poţadavky na činnosti, které vylučují jakoukoliv volnost.
Programy – jsou souhrnem cílů, taktik, postupů, pravidel, dílčích kroků, vyuţívaných zdrojů a dalších prvků potřebných k provádění dané posloupnosti činností.
Rozpočty – číselné vyjádření výsledků, které jsou očekávány. Vyjádření ve finančních jednotkách, v pracovních jednotkách, v jednotkách produkce atp [7].
Organizování – smyslem organizování je vytvářet nejadekvátnější prostředí pro vykonávání
daných
činností.
Mnohem
efektivnější
je
spolupráce
kvalitních
a informovaných pracovníků, kde kaţdý zná svoji úlohu v týmové operaci a vzájemný vztah s ostatními. V tomto případě je organizování chápáno jako:
rozlišování a kvalifikaci poţadovaných činností,
veškeré činnosti potřebné k dosaţení cílů,
přiřazení manaţera k určité skupině činností s oprávněním nad nimi dozorovat,
stanovení vertikální a horizontální spolupráce v organizační struktuře [7].
Personalistika – se zabývá obsazováním jednotlivých postů v organizační struktuře, rozmisťováním lidí a udrţováním
jejich pozic. Také znamená výběr lidí
(spolupracovníků) a jejich rozmístění – tvorbu poţadavků pro nábor nové pracovní síly, výběr, umístění, oceňování, plánování povolání, školení a rozvoj uchazečů i stávajících pracovníků. Tato manaţerská funkce se týká najímání, vybírání, umisťování, povyšování a ohodnocování pracovní síly. Vedení lidí (leadership) – tato funkce je definována jako proces ovlivňování lidí k dosahování skupinových cílů. Řízení vyţaduje vytvářet vhodné prostředí spolupráce, aby bylo dosaţeno společných cílů. Vedení náleţí motivace, styl, přístup manaţera a komunikace. Tři základní styly vedení:
15
autokratický styl vedení
Vedoucí se vyjadřuje pomocí příkazů, které jsou shora dolů a opačným směrem jdou hlášení o jejich splnění. Komunikace je jasná, jednoduchá, motivace je většinou zaloţena na autoritě. Je zde hrozba sankcí a trestů.
demokratický styl vedení
Vedoucí formuluje úkoly a postupy jejich řešení společně se spolupracovníky. Motivace je zaloţena na odměnách a spoluúčasti na přípravě rozhodnutí. Komunikace je sloţitější, v celkových věcech rozhoduje převaha vedoucího, ve věcech dílčích specializace jednotlivých pracovníků.
liberální (nezasahující) styl vedení
Vedoucí poskytuje volnost v rozhodování, hlavní rolí je předávání či zprostředkování důleţitých informací, v podávání rad a tvorbě vazeb mezi partnery [7]. Lídr Cílem managementu je převáţně dosáhnout toho, aby lidé udělali to, co je potřeba. Manaţerskou pozicí je tzv. vůdce (lídr), který má dar přirozeně motivovat své podřízené a tím vytvářet organizační kulturu, jeţ zvyšuje výkonnost zaměstnanců. Souhrn chování vedoucího pracovníka, který by měl ovládat a znát:
Klasické
funkce
(plánování,
motivování,
rozhodování,
koordinování,
organizování, vedení a kontrolu atd.).
Práci s lidmi (motivovat, komunikovat a vést).
Svou odpovědnost za úspěšný chod útvaru, týmu a celé organizace (jaké je zaměření do budoucnosti, co je to koncepční myšlení, ovládání technik strategického řízení, odolnost a otevřenosti vůči změnám).
Co dělat pro organizaci (zvýšit výkonnost, produktivitu, uplatnit nové přístupy, metody a techniky v řízení).
Jak pracovat „sám na sobě“. Rozvoj především vlastních organizačních dovedností, znalostí, ale i umění, jak správně a efektivně relaxovat pro pozdější kvalitnější a výkonnější práci, coţ je předpokladem k úspěšnému organizačnímu chování vedoucího pracovníka [2].
16
Kontrola – princip kontroly je stavěn na měření a korigování vykonané práce za účelem zjištění, zda jsou plány splněny a je dosaţeno stanovených cílů. Funkce plánování a kontrola spolu velmi souvisí, kontrola nemůţe existovat bez stanovených cílů a plánů a bez předem určených kritérií. Jednou u nejdůleţitějších úloh manaţeru je (i na niţších úrovních) je kontrolovat stav plnění plánů. Tři kroky základního kontrolního procesu:
Stanovení standardů – kritérií a kontrolních bodů.
Měření vykonané práce – Zjistit zda aktivita organizace nevede k odchylce od stanoveného plánu (standardu).
Korekce odchylek – úprava plánů a cílů, přerozdělení povinností, změna v počtu pracovníků (směrem nahoru i dolů), zkvalitnění vedení, vyuţití efektivnějších technik.
Měření, korekce provedených individuálních a i celkových činností organizace tak, aby byly v souladu se stanoveným plánem. Měření a hodnocení dosaţených výsledků, zjištění odchylky od standardu, měření úspěšnosti činnosti [7].
1.1.3 Outdoor management trénink S postupným stárnutím se lidé uzpůsobují standardům sociálního systému a nové dovednosti se učíme odjinud (od lektorů nebo z knih). Děti dovedou velmi rychle vstřebávat nové dovednosti a vyuţívat je v praktickém ţivotě. U dospělých je nízká účinnost učení pravděpodobně způsobena sníţenou kapacitou vnímání, ale také nízká schopnost převést nově získané informace do praktického ţivota. Personální specialisté jsou vedeni k metodám učení zaměstnanců zaloţených na aktivním proţívání role. Jednou z takových metod jsou teambuildingové kurzy (někdy pod názvem outdoor management trénink), které začínají být pevnou součástí firemního vzdělávání i u nás [6]. V odborné literatuře se můţeme setkat s mnoha definicemi teambuildingu, ale jeho tradiční vnímání je - vyuţití k navazování neformálních vztahů v týmu, pobyt mimo tradiční pracovní prostředí (outdoor), kde nastávají různé modelové situace (úkoly a aktivity pro členy týmu), pro jejichţ splnění je vyţadována bezpodmínečná spolupráce v rámci týmu.
17
Kurzy teambuildingu, které obsahují vnitřní i venkovní sportovní aktivity, jsou stanoveny především pro pracovní týmy a firemní kolektivy. Jsou vhodné k rozvoji týmové spolupráce, zlepšení komunikace a prohloubení důvěry v týmu. Kurzy slouţí k odreagování a uvolnění od kaţdodenní rutinní činnosti. Účastnici se učí nejen tvořivému řešení úkolů, ale i strategickému plánování. Tato metoda je vhodná pro všechny stupně pracovní skupin – od top managementu aţ po řadové zaměstnance. Teambuildingové kurzy jsou většinou realizovány formou méně tradičních sportovních aktivit, jako např. slaňování, rafting, paintball, lukostřelba, cyklo-rally, nízké a vysoké lanové překáţky, skalní lezení, orientační běh, curling, jízda na koních nebo adrenalinové události typu horolezecký výcvik, offroad aktivity, seskoky padákem nebo zorbing. Jednotlivé aktivity jsou vţdy po absolvování analyzovány, zhodnoceny, popřípadě jsou provedeny změny pro další aktivitu. Rozbory vedou účastníky k lepšímu chápání souvislostí, které následně zaručují přenesení získaných informací do pracovního prostředí a jejich pochopení má příznivý vliv na dušení zdraví účastníků. Hodnotitel se snaţí najít souvislost mezi provedenými sportovními aktivitami a reálnými pracovními procesy. Hodnotí se také jak kdo je kreativní, inteligentní, pracovitý nebo jaký má respekt. Z hodnocení se také účastníci dozvědí, jak umí prosadit svůj názor, vyslechnout druhé nebo spolupracovat [6].
1.1.4 Strategický postup pro realizaci sportovní akce Jde o soubor deseti na sebe navazujících etap, který je určen pro organizátory tělovýchovných a sportovních akcí [4]. 1. Etapa – Současná situace Kontrolní otázka zde zní, jak jsme na tom? Analýza současné situace umoţní organizátorovi rozhodnout o cíli akce a cestě, která k němu vede. Dále o prostředcích a nástrojích pro jeho dosaţení. 2. Etapa – Budoucí prostředí Důleţitou otázkou zde je „Co lze předpokládat? “. Je třeba předpokládat a ujasnit si, jaká rizika akce skrývá a jak se jim vyhnout, eventuálně sníţit je na minimum.
18
3. Etapa – Naše současné moţnosti Na kontrolní otázku se ptáme, kam aţ jsme schopni postoupit? V této etapě je předmětem reálné zhodnocení moţností a nedostatků pořádané akce. 4. Etapa – Moţné směry Kontrolní otázka, kam bychom mohli jít? Organizátor stanoví cíle, můţe jich určit i několik, o nichţ posléze rozhodne, zda budou vzhledem k předchozím etapám splněny všechny nebo jen část. 5. Etapa – Naše cíle Důleţitou otázkou v tomto segmentu je, kam chceme dospět? Blíţe představujeme cíle stanovené v předchozí etapě, jejich hierarchizaci, strukturu či optimalizaci. 6. Etapa – Moţné přístupové cesty Kontrolní otázkou tady je: Jak tam můţeme dojít? V určitých situacích je více moţností, jak dosáhnout daného cíle. Před uskutečněním akce je důleţité zváţit všechny varianty pro dosaţení vytyčeného cíle. 7. Etapa – Zvolená cesta strategie Zhodnocení účinků a následků různých strategických cest, umoţní zvolit tu nejvíc vhodnou. Zde si klademe otázku: Co budeme dělat? 8. Etapa – Program akce V této fázi se ptáme na kontrolní otázku, jak to provedeme? Jakmile je zvolen cíl a strategie pro jeho realizaci, pořadatel se můţe zabývat detaily plánu pro co nejlepší výsledek. 9. Etapa – Rozpočet V této fázi, v návaznosti na předešlou, je třeba určit rozpočet příjmů a výdajů akce. Na straně výdajů musí být účelově seřazeny druhy výdajů a jejich výše. Na straně příjmů musí být finanční zdroje a jejich výše. (Např. vstupné, dary od soukromých osob a firem, poplatky účastníků atd.) Kontrolní otázkou tady je: Jak to provedeme? 10. Etapa – Přehled a kontrola V poslední etapě předcházíme neţádoucím a mnohokrát nákladným omylům celé akce. Naplánovat je třeba kontrolovaný průběh a popřípadě zásah pro eliminaci výkyvů[4].
19
1.2 Projektový management Od klasické formy operativního řízení se projektový management odlišuje v liniově řízené společnosti obzvláště dočasností projektu a v přidělených zdrojích pro jeho realizaci dle potřeb projektu. Pokud se dosáhne cílů u projektu, projekt končí, na rozdíl od operativního řízení, kdy jsou nastaveny další cíle a činnost pokračuje [16]. V projektovém managementu se jedná o určitý filozofický postoj k řízení projektu s pevně stanovým cílem, který musí být dosaţen v poţadovaných nákladech, čase a kvalitě. Také musí být dodrţena určená strategie a zároveň vyuţity specifické projektové postupy, nástroje a techniky [11].
1.2.1 Projekt „Projekt je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení [11, str. 11].“ V projektu
je
snahou
dostáhnout
vytyčených
cílů
pomocí
krátkodobě
vynaloţeného úsilí doprovázeného aplikací znalostí a metod, jejichţ účelem je přeměna materiálních a nemateriálních zdrojů na souhrn předmětů, sluţeb nebo jejich kombinací [16]. Současná literatura vychází z pojetí slova projekt jako proces plánování a řízení rozsáhlých operací. Jde tedy hlavně o celý tvůrčí proces, nejen o výsledek. Projekt je záměrem, který sleduje určitý cíl, formuluje strategii vedoucí k dosaţení daného cíle, definuje očekávané přínosy z realizace záměru a pro něj nezbytně nutné zdroje a náklady, vymezuje jeho začátek a konec. Musí být vţdy ojedinělý (provádí se poprvé a pouze jednou), neopakovatelný (jiný projekt se vţdy v něčem liší), dočasný (má stanovený konec a začátek) a téměř pokaţdé se na jeho řešení podílí odlišný tým projektantů. Proto není moţné, aby projektem byla pravidelně se opakující činnost, jako například kaţdodenní práce určitého oddělení, běţný zásobovací proces, příprava pokrmů v restauraci, opakovaný výrobní proces, kaţdodenní cesta do práce atd. Projekty mohou být velmi rozmanité a i kdyţ splňují charakteristické znaky projektu, nedají se z hlediska rozsahu, nákladů a času srovnávat. Proto se účelně člení do určitých kategorií dle specifikací [11].
20
Rozpočet projektu Rozpočet projektu je nedílnou součástí plánu projektu a je jednou z jeho nejdůleţitějších charakteristik. Je zcela nezbytným podkladem pro koordinaci činností a jednotlivých dodávek, které jsou součástí projektu. Rozpočet obsahuje veškeré informace o tom, jaký je plán pro čerpání zdrojů projektu, a to v celkovém souhrnu, v detailních rozpisech poloţek podle dílčích nákladových druhů projektu a časovém fázování dle předpokladu postupného čerpání těchto zdrojů. U kaţdého projektu je předem určen limit pro čerpání nákladů, který je odvozen z předpokládaného mnoţství vyuţití materiálu, technologií a oceněného rozpisu potřebných prací v takovém členění, které bude umoţňovat kontrolovat skutečný postup projektu [16] Týmová spolupráce Základní myšlenkou je pozitivní spolupráce a důvěra, ve smyslu dosaţení společného cíle. Projektová komunikace Prostředí, ve kterém se efektivně dorozumívají všichni účastníci projektu [16].
1.3 Sportovní management Ani sportovní management neměl jednoduchý vývoj. Tento pojem existoval jiţ celá staletí, teprve v nedávné době byl však uznán jako akademická činnost. Pojem „sportmanagement“ má dva základní prvky: sport a management. Součástí sportu, z hlediska sportovního managementu, je oblast diváctví, která se zaměřuje na konzumování zábavy a oblast zdatnosti, mající ve středu svého zájmu aktivní účast participantů na sportovních a tělovýchovných aktivitách. Komponentou
managementu
jsou
nejen
řídící
funkce
jako
plánování,
organizování, vedení a kontrola, ale i oblasti jako účetnictví, marketing, ekonomie, finance a právo [7]. Hlavními třemi důvody, kterými se sportovní management liší od jiného řízení v podnikání jsou:
sportovní marketing,
21
podnikání ve sportu,
zaměstnání v průmyslu, který vyrábí sportovní zboţí. „Pojem management tělesné výchovy a sportu lze chápat jako způsob uceleného
řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, druţstev, které alespoň zčásti realizují podnikatelsky orientované aktivity. Dále jde o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboţí či provozování placených tělovýchovných sluţeb [7, str. 5].“ Vznik tohoto pojmu si vynutila samotná praxe ve sportu a tělovýchově. Především cílenou snahou po efektivním vyuţívání velkých finančních částek, které ve sportu kolují. Dále uplatňováním komerčních zájmu v oblasti sportu, cílevědomým chováním mezi sportovní konkurencí, řešením specifických problémů v oblasti tělovýchov a sportu a v oblasti zabezpečování sportovní administrativy. Přehled, propojení a fungování vazeb vrcholové, střední a základní roviny managementu tělesné výchovy a sportu je pro sportovního manaţera důleţitá specializace. Samozřejmostí, i v oblasti tělesné výchovy a sportu, je uplatnění základních funkcí manaţera [7].
1.3.1 Sportovní manaţer Sportovní manaţeři jsou rozdělení do tří skupin: Manaţer na úrovni vedení sportovní činnosti – vedoucí sportovních druţstev i jednotlivců ve vyšších soutěţích, specialisté vyškolení pro sportovní akce (např. příprava mistrovství světa, Evropy, olympijských her, příprava Gymnaestrády apod.), specialisté pro uplatnění ve sportu ve volném čase, v pracovním procesu lidí a mezi zdravotně handicapovanými lidmi atd. Manaţer na úrovni řízení určitého sportovního spolku, resp. organizace, členové výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod. Manaţeři v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboţí či provozování placených tělovýchovných sluţeb, vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro TVS apod.
22
Obzvláště důleţitým faktorem pro sportovního manaţera z hlediska efektivity práce je přehled vazeb a fungování ve vrcholové, střední a základní úrovní sportovního managementu, především pokud jde o cíle, organizační uspořádání a jejich personální vybavení (např. sportovní svaz/asociace/organizace – klub – manaţer týmu). Pro sportovního manaţera je důleţitým předpokladem umět přenést a uplatnit základní činnosti manaţera v praxi, obzvláště do oblasti tělovýchovy a sportu (dále jen TVS) [4]. J. B. Parks zdůrazňuje, ţe dobrý sportovní manaţer musí znát základy všeobecného managementu a dokáţe je uplatnit v jakémkoli zaměstnání spojeném s tělesnou výchovou a sportem (sportovní kluby, sportovní medicína, katedra tělesné výchovy, atd.). Ani sportovní manaţer se neobejde bez znalostí z oboru marketingu, prodeje a styku s veřejností. Parks také zmiňuje řadu poţadavků na sportovního manaţera. Tyto poţadavky se týkají:
Organizačních činností – Schopnosti pro dobrou organizaci, taktického jednání, schopnost empatie, pochopení psychologicko – sociologických aspektů, znalostí z oblasti účetnictví, koordinace a řízení pracovníků kontroly.
Informačních činností – Dovednost v písemném projevu a komunikaci. Získávání, třídění, vyhledávání a analyzování informací ze sportu, práce s počítačem, uchovávání údajů a jejich rešerše, práce s médii (interview, reklama, inzeráty).
Odborných znalostí – Oborových znalostí spojených s daným sportem, sportovní marketing a management, podnikání ve sportu a zaměstnání v průmyslu, který vyrábí sportovní výrobky, znalosti z oblasti financování a prodeje, z oblasti legislativy, z oblasti vedení, tréninku, testování, plánování tréninků, monitorování programů pohybových aktivit [7].
1.4 Marketing Definic marketingu je v současné literatuře mnoho, ale většina se shoduje na tom, ţe jeho cílem je „uspokojování potřeb zákazníka“. Marketing lze chápat jako souhrn postupů a nástrojů, s jejichţ pomocí se snaţíme zvýšit pravděpodobnost úspěchu a dosaţení cílů na trhu [8]. „Marketing je jedna z činností vykonávaných organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky
23
takovým způsobem, z něhoţ má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené [8, str. 157].“ Definice, procesy a dílčí aktivity marketingu spadají do jeho několika strategických oblastí. Mezi ně patří definování cílů pro oblast marketingu, komunikační strategie, komunikační mix, řízení značky, korporátní design, lidské zdroje v marketingu a materiálové a informační zabezpečení marketingu z činností vykonávaných organizací a soustavou procesů pro vytváření, sdělení poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhoţ má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní pojené [8].
1.4.1 SWOT analýza SWOT analýza pomáhá vyjádřit komplexní výsledek informací získaných výzkumem trhu, obsahuje poznatky externí i interní analýzy. Cílem SWOT analýzy je zjistit a zhodnotit slabé a silné stránky firmy a na základě toho stanovit specifické přednosti podniku, ale také odstranit nedostatky, které omezují podnik v soutěţi schopné konkurence [17]. Tyto klíčové faktory jsou zaznamenány do čtyř kvadrantů tabulky, verbálně popsány a následně ohodnoceny. Vyuţití SWOT analýzy je širší. Je vyuţita i při analýzách zaměřených na problémy taktického i operativního řízení, popřípadě můţe být zpracována i „osobní“ SWOT – zaměřená na identifikaci silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb jednotlivce. Jednotlivé kvadranty SWOT analýzy:
strengths – silné stránky,
weaknesses – slabiny,
opportunities – příleţitosti,
threats – hrozby [8].
1.4.2 Propagace Je to forma komunikace, kdy firma usiluje prostřednictvím jejího sdělení o posílení v povědomí zákazníků o jejích výrobcích a sluţbách, a také k vyvolání zájmu a motivaci ke koupi [9].
24
1.4.3 Metody výzkumu Dotazování Dotazování je nejčastější metodou výzkumu, provádí se několik způsoby: Písemné – výhodou je moţnost anonymity, vyloučení vlivu tazatele na dotazovaného, nepodstatná je prostorová vzdálenost. Nevýhodou je návratnost (10 – 30%), často nejednoznačné odpovědi, které mohou odráţet nepochopení zadání, není vyloučen vliv třetí osoby. Dalšími metodami je např. telefonické dotazování, ústní či elektronické, monotematické a vícetematické dotazování [17].
1.4.4 Anketa Jde o nesystematický průzkum určité skupiny lidí, kteří zodpovídají jen několik málo otázek zaměřených na dané téma. Protoţe většinou nelze kontrolovat, kdo a jak pravdivě ji vyplňuje, neměl by se její výsledek zobecňovat, ale pouze brát v úvahu na danou skupinu lidí. Anketou je moţné navázat kontakty či upevnit vztahy v určité cílové skupině lidí, není však vhodným nástrojem k získání podkladů ke strategickému a taktickému rozhodování [15].
1.5 Sportovní marketing „Je to proces, metoda, která vede ke stanovení a implementování aktivit pro produkci, stanovení ceny, propagaci a distribuci sportovních podniků tak, aby byly uspokojeny potřeby zákazníků [7, str. 44].“ Zákazníkem je myšlen zájemce o kteroukoliv činnost tělovýchovné a sportovní organizace, ať uţ aktivní či pasivní člen, divák, sponzor či příslušný státní orgán. Marketing ve sportu zahrnuje více neţ prodej, propagaci, styk s veřejností, představuje komplexní funkci [7]. Sport má své charakteristické rysy, kterými se na trhu liší od ostatního zboţí a sluţeb. Sportovní produkt je ojedinělý a na trh se dostává jedinečným způsobem. Sport je nehmotný a pocity kaţdého jedince při něm jsou subjektivní. Zkušenosti se sportovními produkty a sluţbami se liší z pohledu kaţdého sportovce. Sport je také
25
nestálý a jeho výsledky jsou nepředvídatelné, proto marketingoví odborníci nemohou řadu faktorů ovlivnit (např. počasí, výsledek, zranění hráčů). Úspěšnost marketingu sportovních sluţeb spočívá v efektivně postavené nabídce sluţeb
zákazníkovi,
na
rozumné
cenové
politice,
na
vybavenosti
zařízení,
informovanosti potenciálních zákazníků a komunikaci s nimi a na úrovni kvalifikace personálu. Cílem zařízení je jeho prosperita, dosaţení určitého počtu stálých zákazníků a zabezpečení návratnosti investic v co nejkratší době. Aby byly tyto cíle splněny, musí být připravena vhodná a atraktivní nabídka sluţeb. Marketingové koncepty se v tělesné výchově a sportu prosazují pozvolna. Zato dílčí marketingové koncepty – sponzoring a sportovní reklama mají dynamický vývoj [7]. Principem marketingu ve sportu je vyuţít atmosféru při závodech či utkání a hlavně vyuţít emoce fanoušků a diváků. Diváci se sţívají s úspěchem sportovců a sponzoři u takovéto akce chtějí být. Téměř kaţdý divák si během turnaje něco koupí nebo zašle SMS. I kdyţ sportovní marketing pod klasický marketing spadá, ve skutečnosti je to o něčem jiném. Přestoţe se snaţí zajistit si pozornost potenciálních zákazníků, stojí mimo klasické reklamní prostory v médiích. V České republice není sportovní marketing a konkrétně sponzoring rozvinut tak, jako v USA nebo ve vyspělých evropských zemích. Tam je nedílnou součástí marketingového mixu a plní konkrétní cíle, jako např. zvyšování podílu na trhu nebo zvyšování obratu. U nás je většinou vyuţíván pouze jako součást public relations [6].
1.5.1 Sponzoring Přesun finančních prostředků firem z obvykle známé formy reklamy na jiné, méně tradiční, komunikační nástroje je současný trend v oblasti marketingové komunikace. Sponzoring se stává stále populárnějším komunikačním nástrojem, který vyuţívají nejen nadnárodní společnosti. Cílem je podpořit jednak dobrou věc, jednak svou značku (a následně zvýšit odbyt). Je doménou produktů spotřebního zboţí [6]. Na trhu je celá řada produktů a sluţeb ve srovnatelné kvalitě a zákazník se při nákupu musí rozhodnout, kterého z konkurentů si zvolí. Rozhoduje se na bázi racionální, kdo mu dá za jeho peníze více nebo na bází emocionální, kde přemýšlí, jak
26
firmu zná, co o ní ví a jak se daná společnost prezentuje navenek. To v konečném rozhodování spotřebitele hraje velkou roli [6]. Sponzoring jako komunikační marketingový nástroj Komunikační mix, který je součástí marketingového mixu, se snaţí volbou optimálních nástrojů dosáhnout vytyčených marketingových cílů. Marketingové nástroje:
Přímé – se zaměřují na individuální oslovení zákazníků. Jsou orientovány na prodej a poskytují konkrétnější informace o zákaznících neţ nepřímé nástroje komunikace.
Mezi přímé nástroje patří: o osobní prodej – prodej pomocí prezentace výrobku v přímém kontaktu se zákazníkem; o telemarketing – je forma, kdy prodejce nabízí výrobek prostřednictvím telefonického hovoru a vyzdvihuje jeho přednosti. Mezi tyto formy řadíme i tzv. teleshoping, kdy je zboţí nabízeno v krátkém televizním šotu a je moţno objednat si ho na daném telefonním čísle. Variantou telemarketingu je i elektronické nakupování; o direct marketing – neboli přímý marketing má mnoho podob. Patří do něj pohlednice, katalogy, dopisy, broţury.
Nepřímé – se zaměřují na hromadnou a masovou komunikaci, kdy je zasaţeno velké mnoţství příjemců. Kontakt se zákazníky je neosobní.
Mezi nepřímé nástroje patří: o reklama – propagace formou médií; o podpora prodeje – jsou účinné nástroje, které motivují k nákupu zboţí formou psychologického působení při rozhodování. Nejznámějšími nástroji uplatňovanými pro spotřebitele jsou: soutěţe o ceny, vzorky, kupóny, rabat pro zákazníka, bonusy, záruky, vyzkoušení produktu atp. Mezi nástroje prosazovanými výrobci produktů patří: slevy, dárkové předměty, rabaty, zboţí zdarma, ale i účast na veletrzích a výstavách;
27
o public relations – je ojedinělá forma komunikačního nástroje, která nekomunikuje o výrobku samotném. Jedná se o firemní komunikaci, kdy podnik působí jako celek a vytváří vztahy s různými druhy veřejnosti. Do této formy patří také sponzoring [6].
1.5.2 Sportovní sponzoring Náznaky sportovního sponzorství se jiţ objevovaly ve starověkém Řecku, kdy olympijští vítězové dostávali čestné dary, občanství, doţivotní zabezpečení v rámci městského státu atp. Dnes je sportovní sponzoring specifickým prostředkem k zajištění dodatečných finančních zdrojů pro tělovýchovné, sportovní a turistické akce, kluby a spolky. Ovšem i jednotlivci se snaţí o získání finančních prostředků pro svou činnost [6]. „Sponzoring
představuje
významný
specifický
prostředek
k zabezpečení
dodatečných finančních zdrojů slouţících k naplnění cílů a realizaci všech aktivit sportovních organizací, spolků a klubů, ale také jednotlivců, kteří usilují o získání finančních prostředků pro svoji rozsáhlou činnost [7, str. 45].“ Formy sponzoringu:
sponzorování jednotlivých sportovců – forma nejvíce rozšířena ve vrcholovém sportu,
sponzorování sportovních týmů – tato forma sponzoringu přešla z vrcholového sportu do sportu výkonnostního a také do sportu pro všechny,
sponzorování sportovních akcí,
sponzorování sportovních klubů.
Co vede podniky ke sponzoringu:
zvýšení povědomí veřejnosti o výrobku, názvu podniku nebo sluţbě,
pomocí sportu podporovat identifikaci sponzora,
zlepšit místní znalost o sponzorovi,
vytvářet dobré jméno a mínění o podniku,
preferovat vedení podniku [7].
28
Dříve byl sport financován rozdělováním státních příspěvků, dnes se sportovní kluby, oddíly, ale i jednotlivci musí o finanční prostředky pro svoji činnost starat především sami. Současná doba nutí manaţery klubů získávat finance hlavně od obchodních společností. Mezi české společnosti, které poskytují nejvíce sponzoringu, patří jiţ dlouhodobě mobilní operátoři, Škoda Auto, Skanska a ČEZ [6]. Aktivity sponzorů obracející se do oblasti sportu a tělesné výchovy jsou stále častěji vyuţívaným nástrojem k budování pověsti a image jednotlivých firem. I kdyţ sponzoring převaţuje hlavně ve sportu, týká se i jiných oblastí, např. kulturních, charitativních, vědeckých a dalších aktivit v různých sférách ţivota společnosti. Formy podpor v souvislosti se sponzorskou činností:
Mecenášství – opakovaný podpůrný proces sportu, vědy, kultury a ostatních oblastí bez očekávání protisluţby.
Dárcovství – je jednorázová podpůrná činnost, kdy dárce má pouze radost a potěšení z toho, ţe sportovec, umělec nebo vědec můţe vykonávat svou činnost.
Nadační činnost podporuje nadační cíle z vlastních nahospodařených zisků.
Sponzorství – marketingová komunikační aktivita, kdy sponzor očekává za svoji sluţbu protisluţbu [6].
Sponzorský balíček je dokumentován písemnou doloţkou a obsahuje určitou cenu, pro její hodnotu není dáno ţádné cenové rozmezí. Jde tu nejen o taktický moment, ale je vidět, ţe vedení spolku či sportovního klubu o svém sponzorském kroku velmi přemýšlelo a vyjadřuje ho právě prostřednictvím navrţené ceny. Rozsah balíčku většinou závisí na úrovni nabízených výkonů. Ceny jsou závislé na velikosti spolku, akce, popř. na počtu zúčastněných sponzorů, apod. [4].
1.5.3 Sportovním reklama Neodmyslitelnou součástí marketingu v tělesné výchově a sportu je reklama. Konkrétně je sportovní reklama označována jako svébytné a dynamicky se rozvíjející odvětví [6].
29
Reklama se v oboru tělesné výchovy a sportu stává stále důleţitějším faktorem ekonomické činnosti. Významnou a nezanedbatelnou poloţku všech příjmů tělovýchovných a sportovních organizací tvoří právě příjmy z reklam. Především ty organizace, které jsou vybaveny právní subjektivitou, berou sportovní reklamu s ohledem na sponzorské dary, jako svůj protivýkon nabízený sponzorovi za smluvně dohodnutých finančních a dalších podmínek [7]. V závislosti na přehledu a viditelnosti jednotlivých druhů sportovní reklamy lze rámcově hodnotit jejich funkci, způsob znázornění, působení na potenciálního zákazníka, způsob objevování a konečný efekt [6]. Neustálé
zvyšování
cen
za
sportovní
reklamu
je
pravděpodobně
nejpřesvědčivějším ukazatelem toho, ţe je sport čím dál tím více významnějším nástrojem podpory prodeje a pracovníci v oblasti marketingu jsou si vědomi růstu významu sportovní reklamy v souvislosti s propagací svých výrobků a sluţeb [7]. Druhy sportovní reklamy:
reklama na sportovní zboţí klasického charakteru (kola, sportovní událost, sportovní oděvy nebo sportovní výţivu),
reklama na sportovním nářadí, náčiní, ve sportovním prostředí.
Forma reklamy umisťované ve sportovním prostředí je stále více populární. Velcí inzerenti začali vyuţívat sportovní prostředí jako reklamní médium, vyuţili modernizací zastaralých hal a s výstavbou nových arén se rozšířila i nabídka reklamních aktivit v této oblasti. Jednou z variant, se kterou se název společnosti dostává nejvíce do povědomí veřejnosti, je prosazení jména sponzora do názvu arény (např. SAZKA Aréna v praţských Vysočanech). Nově zrekonstruované prostory s sebou přinášejí moţnosti inzerce na ledové ploše, reklamních bannerech, mantinelech, atd. [6]. Moţnosti reklamních ploch: o reklama na propagačních předmětech (vlaječky, transparenty, plakáty), o na vstupenkách, o na dresech a sportovních oděvech, o na sportovních číslech, o reklama na sportovním nářadí a náčiní,
30
o na mantinelu, na pásu, na palubovce, na ledové ploše atd., o na výsledkových tabulích, o na videotabulích a poutačích [7].
reklama vyuţívající pro propagaci osobnost sportovce
Např. David Beckham propagující Pepsi Colu nebo Lenka Šmídová propagující vitamínové tablety Viaderm. Hlavní myšlenkou firem při vyuţití sportovce k marketingovým účelům, je fakt, ţe veřejnost tyto sportovce miluje, proto se předpokládá, ţe si zamiluje i propagovaný produkt. Tři základní praktiky vyuţití osobnosti sportovce při reklamním sdělení: o společnosti umístí logo na sportovní oblečení nebo výstroj sportovce; o sportovec aktivně vyuţívá produkt při jeho sportu; o sportovec vystoupí v reklamní kampani společnosti. Marketingová hodnota sportovce Zvolená osobnost musí působit důvěryhodně a přirozeně ve vztahu k výrobku, jemuţ dělá reklamu. Důleţitý reklamní motiv je i vysoké postavení ve společnosti, image a prestiţ známých světových sportovců. Lidé ve svém spotřebním i jiném chování rádi napodobují osobnosti, které mají autoritu a dosáhly úspěchu v určité činnosti a tím získaly slávu a bohatství. Známé tváře budí o výrobku dojem výjimečnosti a působí také jako záruka kvality. Nejdůleţitějšími kritérii firem pro výběr sportovce jsou dosaţené výsledky, perspektiva sportovního odvětví, mediální popularita, lidský profil sportovce a image. Správné načasování komunikačních aktivit je neméně důleţité, a to před nebo během určité sportovní události, na které se daný sportovec vyskytne. Tento krok můţe vést k dvojímu efektu, objevování se sportovce v médiích – poprvé jako účastníka sportovní události a podruhé jako účastníka reklamního sdělení [6].
1.5.4 Merchandising Znamená prodej loga nebo značky daného klubu ,např. na zboţí pro fanoušky.
31
Pojem merchandising pochází z anglického výrazu a můţe být chápán dvojmo. Jako podstatné jméno „the merchandise“ – zboţí nebo jako sloveso „to merchandise“ – vystavovat zboţí. Ačkoli se v českých podmínkách merchandising rozšířil, jedná se pouze o 3-5 %. Zdaleka ještě není na takové úrovni jako v zahraničí. Ve světě tvoří příjmy ze vstupného a z prodeje merchandisingu (triček, replik dresů, čepic, propagačních materiálů s logem klubu) více neţ polovinu příjmů klubů. Do merchandisingu patří prodej věcí např.:
šály, vlajky, repliky dresů, minidresy, čepice, kšiltovky, čelenky;
odznaky, butony, přívěšky na klíče;
maskoti;
tašky, ručníky, deky z materiálu fleece, polštáře a sedáky;
mikiny, trika, ponoţky;
psací potřeby, hračky, karty, knihy;
sportovní vybavení – puky, hokejky;
předměty na fandění – např. rukavice, barvy na obličej;
zapalovače a samolepky.
Sportovní merchandising V tomto odvětví je třeba v souvislosti s merchandisingem podporovat snahu o identifikaci, například s logy sportovních klubů. Logo vypovídá o daném klubu a určuje jeho charakter. Musí být také výrazné, snadno zapamatovatelné a lišit se od ostatních. Veškerá propagační činnost od plakátů a vstupenek, přes barvu dresů by měla mít jednotný grafický ráz. [6].
1.5.5 Sportovní značka Značka je symbol, pomocí kterého se identifikuje zboţí určitého výrobce. Vyznačuje se především dle jména, symbolu, čísla, tvaru nebo jejich vzájemnou kombinací. Ochrannou známkou je registrovaná obchodní značka. Rozumí se tím nejčastěji slovo nebo emblém, který musí být originální, měl by být srozumitelný, lehce zapamatovatelný a bez vedlejších významů.
32
Značka představuje image firmy a umoţňuje zákazníkovi odlišit její výrobky od jiných. Pokud je zákazník s výrobkem spokojen, s největší pravděpodobností si zakoupí i jiný výrobek dané značky a naopak [6]. Firma můţe mít:
kmenovou značku - kdy jsou všechny výrobky firmy zahrnuty pod jednu značku;
individuální značku – kdy má kaţdý výrobek od výrobce svou značku.
V oblasti tělesné výchovy a sportu je vydatné mnoţství velkých či menších značek, ať uţ českých nebo zahraničních. V tomto specifickém oboru hovoříme o sportovních značkách. Zájem o tento sortiment v poslední době stále roste a čeští zákazníci jsou stále náročnější ve výběru a nákupu zboţí. Jejich poţadavky a nákupní preference se neustále mění. Zájem roste nejen o čistě sportovní značky, ale také o klasické módní značky, které rozšiřují svůj sortiment o sportovní kolekce a naopak. Tím dochází ke sbliţování těchto dvou oblastí (fashion a sportu) a je těţší najít typické prvky pro jednotlivé značky [6].
1.6 Sport Sport je velkou součástí společenského dění, můţe být aktivní zábavou pro sportovce, kteří ho provozují, i pasivní zábavou pro diváky [7].
1.6.1 Sportovní akce U širšího pojetí sportovní akce můţeme vycházet z definice sportu, kde sport znamená všechny formy fyzické aktivity, ať uţ jde o neplánovou či pravidelnou účast, jejímţ cílem je zdokonalovat fyzickou i duševní kondici, buduje mezilidské vztahy nebo má prvky soutěţe. Dle této definice můţeme odvodit, ţe sportovní akcí je jak dětský den v malé vesnici, tak letní olympijské hry, které jsou jedny z nejsledovanějších akcí v globálním měřítku. V uţším pojetí sportovní akce znamená jednorázovou sportovní událost, která trvá hodiny, ale i několik dní. Na sportovní akci jsou soutěţe jednoho, či více
33
sportovních odvětví. Je-li na sportovní akci všeoborové soutěţení, tak bývá označována jako hry [12]. Dělení sportovních akcí dle působnosti:
Obr. 1: Dělení sportovních akcí (Upraveno dle: [12])
Klíčovým faktorem úspěchu celé sportovní akce můţe být finanční zajištění od sponzorů, neboť kdyţ máme prostředky, můţeme si najmout kvalitnější zařízení a více lidí, kteří se budou starat o pohodlí a zábavu účastníků či diváků. V první etapě zajišťování partnerů akce je důleţité si uvědomit, zda partnerství můţe být pro danou akci přínosné a naopak, jestli je přínosem i pro partnera. Partnerství má na akci pozitivní vliv, ale poté si musíme uvědomit, co můţeme společnosti nabídnout, aby pro ni nabídka byla atraktivní a my jsme mohli dané protisluţby plnit. Často čím vyšší úroveň akce, tím lepší protisluţbu musíme nabídnout. Neméně důleţitý je segment, ve kterém oslovovaná společnost působí. Měl by se z demografického pohledu shodovat se zájmy účastníků či obecenstvem [12]. Pojištění sportovní akce Sportovní pojištění se dělí na zastřešení sportovní organizace a zvlášť na pojištění profesionálů. Pod zastřešením organizace je sportovec kryt pouze částečně,
34
proto je pro něho výhodnější uzavřít individuální smlouvu. Na českém trhu není pojištění sportovních akcí běţné. Také není povinné, proto na něj málokterý organizátor vynakládá
své
prostředky.
Obsahuje
pojištění
nekonání
akce,
odpovědnosti
a krátkodobé úrazové pojištění [12].
1.6.2 Psychický stav při sportu V dnešní době, kdy fyzickou práci nahrazuje technika a negativním důsledkem je právě sedavé zaměstnání, jsou sportovní aktivity cestou k regeneraci z pracovního vypětí. Tyto zájmové činnosti, které v souladu s moţnostmi věku, materiálního zázemí a osobních dispozic přinášejí příslušný pocit zdraví a tělesné zdatnosti. V oblasti regenerace také vedou k obnově sil, osobní pohody, svěţesti a chuti do ţivota a práce. Instruktor, pedagog volného času či animátor má v mezilidských vztazích se svými svěřenci přirozenou autoritu, kterou buduje a k tomu vyuţívá své osobnostní rysy a vlastnosti. Nejen v praxi můţeme vidět, ţe se pedagog – animátor pohybových aktivit stává při sportovních činnostech kamarádem, od kterého se svěřenec učí nejen pohybovým dovednostem, ale rozšiřuje si své hodnotové zrání i tím, ţe se mu svěřuje se svými problémy či tajemstvím. Takovému pedagogovi svěřenec věří a je schopný ho následovat. V takovém případě je instruktor také nejlepší zárukou pro dlouhodobé udrţení dané sportovní činnosti. Na sport, jako volnočasovou aktivitu, můţe také nahlíţet jako na prostor, ve kterém je moţnost široké realizace pohybové rekreace [14].
1.7 Zdravý ţivotní styl Zdravý ţivotní styl znamená způsob ţivota člověka (společnosti), který zdůrazňuje a podporuje zdraví jako nejdůleţitější a nejvýznamnější sloţku. Dle vědců vhodně zvolené pohybové aktivity, prováděné ve vhodném prostředí, přijatelné době a rozsahu odpovídajícímu věku jedince, vedou k celkově dobrému stavu člověka, k udrţení zdraví a tělesné a duševní kondice [7].
1.8 Tanec Tancem se dá nazvat: „Lidské chování, které z pohledu tanečníka tvoří záměrné, úmyslně rytmizované a kulturně vzorované sekvence neverbálních tělesných pohybů,
35
které jsou jiné neţ kaţdodenní motorické aktivity, pohyb má inherentní a estetickou hodnotu [10].“
1.8.1 Tanec místo cvičení
vliv tance na činnosti oběhové soustavy
Při tanci dochází k aerobní zátěţi, kdy se čerstvě okysličená krev rozvádí tepnami do celého těla. Tím je sníţeno riziko vysokého krevního tlaku, čímţ je sníţena pravděpodobnost k srdečnímu onemocnění. Dle kardiologů je právě tanec výborným prostředkem pro zdravé srdce.
uklidňuje po psychické stránce
Tanec pomáhá uvolnit se a odstraňovat stres. Dle vědců napomáhá zklidňovat při syndromu ADHD a má pozitivní účinky na pacienty s depresemi.
podporuje činnost mozku
Zapamatování tanečních prvků je velmi dobrou metodou, jak procvičit nejen tělo, ale i paměť.
tanec ulevuje bolavým zádům
Běţné problémy spojené se špatným drţením těla – ohnutá ramena nebo bolest v kříţi – je moţné napravit pravidelným tancem, kde je správné drţení těla prioritou. Vzpřímené drţení těla napomáhá sníţit bolest zad.
zpevnění celého těla
Vyjma výše uvedených účinků tanec také zpevňuje svaly. Sestavy často obsahují různé prvky chůze, výpady, skoky, dřepy, kopy a mnoho dalších pohybů, které se vyuţívají při posilování. Aniţ bychom si to uvědomovali, pravidelným tancem nejen posilujeme komplexně celé tělo, ale i sniţujeme mnoţství podkoţního tuku [1].
1.8.2 Zumba Zumba je fitness program formou tanečních hodin, který spojuje prvky latinskoamerických tanců, aerobiku a zároveň posilování. V tomto programu jde o souhru cvičení a tance a je vymyšlený tak, aby docházelo k efektivnímu spalování tuků a tvarování celé postavy. To je zaloţeno na principu intervalového tréninku - kombinace rychlých a pomalých rytmů. Jde o zábavnou verzi cvičení, která připomíná taneční
36
večírek. Její choreografie jsou poměrně jednoduché a tancují se na energickou a rytmickou hudbu. Zumba je dále inspirována tanečními prvky ze salsy, merengue, mamba, rumby a dalších latinsko-amerických tanců a netradičních tanečních stylů. Smyslem Zumby je nejen vytouţená bezchybná postava, ale i odreagování a příjemný pocit při tanci. Taneční kroky jsou jednoduché a dobře zkombinovatelné. Tento tanec je vhodný pro jedince kaţdého věku bez ohledu na fyzické schopnosti [17].
Historie zumby Zakladatelem tohoto populárního stylu tance, který vznikl v roce 2001 je Aleberto „Beto“ Perez z Kolumbie. Beto tančil uţ jako malý ve svém rodném městě v Kolumbii a v dospělosti se stal osobním trenérem a fitness instruktorem. První lekce Zumby vznikla úplnou náhodou, kdy si instruktor, právě Alberto, zapomněl hudbu na svojí lekci aerobiku. Místo tradiční hudby vyuţil latinsko-amerických rytmů a improvizace, coţ sklidilo velký úspěch, od té doby se Zumba rozvíjela. V roce 2001 vznikla světová společnost Zumba Fitness a o několik let později se Zumba dostala také do České republiky, coţ byl veliký boom ve fitness sféře [13]. Vliv Zumby na fyziologii člověka Při Zumbě se vyuţívá velké mnoţství svalových skupin a pohyb je veden dlouhodobě, proto spadá do aerobní aktivity. Při tomto cvičení se zlepšuje činnost srdečně-cévní soustavy a dýchací soustavy. Dále dochází k:
Zpevnění svalstva – V choreografiích jsou zakomponované prvky posilování, které jsou zaloţené na překonávání určitého odporu.
Posílení trupu – Pomocí různých otoček a prvků, při kterých je důleţité správné drţení těla, jsou zapojeny především svaly trupu.
Spalování tuku – Při fyzické aktivitě organismus spotřebovává energii formou kalorií, aby spotřeba byla na takové úrovni, kdy je spalován tuk, je třeba určité fyzické zátěţe. Je mnoho aktivit, při kterých se tuk spaluje a Zumba je jednou z nich. Její výhodou je vysoká míra spalování. Samozřejmě záleţí, zda se cvičí zlehka nebo na plno [13].
37
1.8.3 Reggaeton Reggaeton je taneční styl, který vznikl v Panamě a Portoricu, kde je oblíbeným ţánrem městských dětí. Jeho rytmus je ţivý a temperamentní. Tanečníci při něm přešlapují, vlní boky a vyuţívají další prvky z hip-hopu [13].
38
2 Analýza současného stavu V této části se věnuji přípravě a organizaci tanečního maratonu. Průzkum jsem provedla pomocí ankety a ke shrnutí komplexních informací jsem vyuţila SWOT analýzu.
2.1 Rozpočet V následující kapitole se budu věnovat nákladům a výnosům z maratonu. Výnosy tvořil pouze příjem vstupného účastníků, mezi náklady patřilo především nájemné za tělocvičnu a náklady na propagaci.
2.1.1 Náklady První poloţkou je pronájem tělocvičny F1. Protoţe jsem student VUT, měla jsem pronájem za výhodnější cenu. Samotný maraton trval 3,5 hodiny, s následným úklidem 4 hodiny. V odpoledních aţ večerních hodinách je cena pro studenty VUT 300,- Kč / hodinu. Tudíţ: 4 (hodiny) * 300 = 1 200,- Kč za pronájem Dalším výdajem byl barevný tisk plakátů a letáků na propagaci maratonu. Plakátů bylo tištěno 10 ve velikosti A3 a letáků přibliţně 300 kusů ve velikosti A6. Za tisk bylo vynaloţeno 702,- Kč Nakoupila jsem také malé občerstvení pro instruktory ve formě ovoce a müsli tyčinky. Pro kaţdého účastníka jablko. Náklady na občerstvení činily celkem 262,- Kč Nezbytnou výdajovou poloţkou byl nákup kancelářských potřeb pro přípravu a realizaci sportovní akce. Za tyto poloţky bylo vynaloţeno celkem 179,- Kč. Posledním, neméně důleţitým výdajem, je finanční odměna lektorům. Ta připadla v obou případech Zumby za 50 minut cvičení na 800,- Kč (400,- pro jednoho) a v případě hodiny reggaetonu na 500,- Kč.
39
Náklady celkem Tab. 1: Náklady (Zdroj: autor)
Náklady nájemné
1 200 Kč
propagace
702 Kč
občerstvení
262 Kč
kancelářské potřeby
179 Kč
odměna lektorům N celkem =
1 300 Kč 3 643,00 Kč
2.1.2 Výnosy Jelikoţ sponzoři věnovali pouze věcné dary, příjmy v tomto případě tvořilo jen vstupné. Celkový počet zakoupených vstupenek byl 39 kusů. Většina tanečnic si zakoupila vstupenky jiţ v předprodeji, to tvořilo částku 3500,- Kč. Z toho byly všechny studentky VUT, pouze 4 veřejnost. Na místě vstup zaplatilo 6 účastnic v hodnotě 1080,- Kč. Výnosy celkem Tab. 2: Výnosy (Zdroj: autor)
Výnosy vstupné - předprodej
3 500 Kč
vstupné - na místě
1 080 Kč
V celkem =
4 580,00 Kč
2.1.3 Celkový rozpočet V níţe uvedené tabulce můţeme vidět, ţe nedošlo ke ztrátě a výnosy převyšují náklady. Během přípravné fáze bylo třeba při nákupech myslet na reálnou návštěvnost, aby byly veškeré náklady ze vstupného pokryty.
40
Tab. 3: Celkový rozpočet (Zdroj: autor)
Náklady
Výnosy
nájemné
1 200 Kč vstupné - předprodej
3 500 Kč
propagace
702 Kč vstupné - na místě
1 080 Kč
občerstvení
262 Kč
kancelářské potřeby
179 Kč
odměna lektorům N celkem =
1 300 Kč 3 643,00 Kč V celkem =
4 580,00 Kč
V tomto případě částka převyšující náklady – 937,- Kč připadá organizátorům na odměnu za uspořádání.
2.2 Anketa Pro tuto bakalářskou práci jsem sestavila a následně zpracovala anketu (příloha č. 1), kterou po skončení maratonu zúčastnění písemně zodpověděli. V anketě se vyskytovaly otevřené i uzavřené otázky a byla anonymní. Jejím účelem byla zpětná vazba a zhodnocení maratonu od účastníků. Dále mohou její výsledky slouţit pro případné zlepšení budoucí akce.
2.2.1 Vyhodnocení ankety Celkový počet byl 38 dotazovaných, pouze ţenského pohlaví s průměrným věkem 25 let. Téměř všechny studentky, některé i zahraniční. 1. Otázka – Kde jste se o této akci dozvěděli? Většina dotazovaných se o maratonu dozvěděla z taneční lekce či plakátu. To znamená, ţe propagace byla účinná.
41
Graf č. 1: Kde jste se o akci dozvěděli (Zdroj: autor)
2. Otázka – Myslíte, ţe propagace této akce byla dostatečná? V tomto případě většina odpověděla, ţe propagace stačila. Pouze 5 respondentů nesouhlasilo a doplnili, ţe by bylo vhodné pro akci vytvořit samostatné webové stránky či letáky v anglickém jazyce.
Graf č. 2: Myslíte, ţe propagace byla dostatečná (Zdroj: autor)
42
3. Otázka – Proč jste se rozhodli tuto akci navštívit? Nejčastějším důvodem k účasti na maratonu byl zájem o samotný tanec či konkrétně Zumbu. Některé účastnice také uvedly, ţe mají rády atmosféru těchto společenských akcí. 4. Otázka – Jaká se vám zdála cena vstupenky v poměru s délkou maratonu? S cenou vstupného byly všechny účastnice spokojené, drahé se nezdálo ţádné, pěti dokonce v poměru s délkou nízké.
Graf č. 3: Jaká se vám zdála cena vstupenky (Zdroj: autor)
5. Otázka – Byli jste spokojeni s délkou maratonu? Délka maratonu většině přítomným také vyhovovala, pouze dle čtyř dotazovaných by mohl být maraton delší.
43
Graf č. 4: Byli jste spokojeni s délkou maratonu (Zdroj: autor)
6. Otázka – Byli jste spokojeni s náplní této akce? Náplní zde bylo myšleno sloţení lekcí a harmonogram. Aţ na dvě účastnice byly s náplní akce všechny spokojeny.
Graf č. 5: Byli jste spokojeni s náplní akce (Zdroj: autor)
44
7. Otázka – Byli jste spokojeni s organizací této akce? Aţ na jednu respondentku byly všechny s organizací maratonu spokojené, coţ povaţuji za úspěšné.
Graf č. 6: Byli jste spokojeni s organizací akce (Zdroj: autor)
8. Otázka – Co se vám na akci líbilo? Opakovanou odpovědí na tuto otázku bylo „vše“. Dále byla často zmiňována lekce Zumby pod vedením Martina a lekce reggaetonu. 9. Otázka – Co byste na této akci změnili? Většina maraton zanechala takový, jaký byl. Mezi ojedinělými odpověďmi se objevil nápad s občerstvením či přidat více cen do „zumboly“. 10. Otázka - Jak často chodíte na taneční lekce? V této otázce mne zajímalo, zda maraton navštívily pravidelné či příleţitostné cvičitelky. Větší částí byly ty, které chodí pravidelně. Většina jednou týdně či častěji, pouze 8 účastnic chodí méně často.
45
Graf č. 7: Jak často chodíte na taneční lekce (Zdroj: autor)
2.3 SWOT analýza Prostřednictvím SWOT analýzy definuji silné, ale také slabé stránky zaměřené na sportovní akci Mikulášská v pohybu 2014. Dále se pokusím vymezit moţnosti růstu této akce v příleţitostech či naopak úpadek ve formě hrozeb.
2.3.1 Silné stránky Kapacita tělocvičny - Maximální kapacita 70 osob je pro takovouto akci velkou výhodou a je zcela dostatečná. Cvičenci kolem sebe mají dostatek prostoru pro pohyb a dobře vidí na instruktora. Vybavení tělocvičny – Tělocvična je vybavena vlastní aparaturou, včetně bezdrátového mikrofonu a moţnosti přehrání hudby z USB konektoru či mobilního telefonu. Vedle vchodu do tělocvičny se také nachází sklad, který je vybaven různými cvičebními pomůckami od podloţek, aţ po balanční pomůcky, které jsou cvičícím k dispozici. Tělocvična také disponuje prostornými šatnami s novými a čistými sprchami. Reggeaton – Silnou stránkou byl zajisté také poměrně neznámý tanec – reggaeton. V Brně jeho výuka není zdaleka tak rozšířená, jako např. Zumby či hip hopu,
46
z toho důvodu s ním ještě většina účastnic maratonu nepřišla do styku. Samy uvedly, ţe se jim zařazení tohoto tance do programu líbilo a byl to také důvod, proč maraton navštívily. Slosovatelné vstupenky o ceny – Jakmile si zákazník zaplatí určité vstupné či startovné, rád si krom záţitku odnese také něco věcného. „Zumbola“ je pro účastníky příjemné zpestření a hodnotné dary je potěší. Organizace maratonu – Téměř všechny účastnice byly s organizací maratonu spokojeny a hodnotily ho kladně. Po skončení akce jsem se dozvěděla, ţe důvodem k účasti po minulých zkušenostech (Zumba maraton na Dni sportu VUT 2014) byla i moje organizace v souvislosti s CESA.
2.3.2 Slabé stránky Umístění tělocvičny – Některé zájemce od účasti odradilo umístění tělocvičny. Pro mnohé je nevýhodou, ţe se nenachází v centru města, ale na okrajové části Brna. Dále jediným spojem, kterým je moţné se přiblíţit k tělocvičně, je autobusová linka č. 53, od jejíţ zastávky je poměrně těţké vysvětlit, jak tělocvičnu najít. Období uspořádání maratonu – Termín maratonu jsem vybírala tak, aby byl před zkouškovým obdobím, přesto ho velké mnoţství studentek nenavštívilo z důvodu, ţe je čekal zápočet či předtermín zkoušky. Dalším aspektem neúčasti bylo, dle mého názoru, charakteristické zimní počasí, kdy lidé ze zaměstnání či školy zamíří raději k pohodlí domova. Méně známé jméno pořadatele - Jakmile v současné době událost pořádá nekomerční společnost, jejíţ jméno veřejnost neslyší z okolí, má obavy z toho, ţe úroveň sportovní akce bude nízká a často to bývá důvod k neúčasti. Pozdní kontaktování partnerů – Protoţe jsem neměla zkušenost jak dlouho trvá spolupráce a vyřízení sponzoringu, některé partnery jsem kontaktovala pozdě. Z toho důvodu se nestihly vyřídit záleţitosti, které by znamenaly další věcné ceny do „zumboly“ a tím jsem o ně přišla.
47
2.3.3 Příleţitosti Nové styly tance – Pokud chceme pořádat akce v oblasti tance, je třeba stále sledovat trendy a novinky, které přicházejí. Nové styly tance, které k nám většinou přicházejí ze zahraničí, jsou také východiskem, jak si získat zákazníky. Rozšíření počtu partnerů – Přestoţe není jednoduché opatřit k akci sponzory či partnery, u sportovní události tomu jde přeci jen lépe, neţ například kulturní. Společnosti rády vyuţívají moţnosti být spojovány s aktivním či zdravým ţivotním stylem. Proto pokud oslovíme vybrané společnosti včas a budeme poţadovat sponzorství přiměřené velikosti sportovní akce, je tu vysoká pravděpodobnost spolupráce. Zdravý ţivotní styl – Populace čím dál tím více dbá na své zdraví a k jeho udrţování v optimální kondici vyhledává sportovní aktivity. Jelikoţ je tanec známým prostředkem k udrţení dobré fyzické kondice či redukci nadváhy, roste společně se zájmem o sport i zájem o taneční aktivity. Známí lektoři – V tanečním světě jsou spousty známých jmen, na které veřejnost slyší a i to můţe být důvodem k vyšší návštěvnosti. Více moţností v ceně vstupného – Výhody pro účastníky je moţné rozšířit o občerstvení v ceně či předměty na památku např. ve formě trička nebo čelenky.
2.3.4 Hrozby Úpadek Zumby – V případě, ţe by byla na programu maratonu opět Zumba, je tu moţnost niţší účasti. Stejně tak jako kaţdá novinka, i Zumba zaţila svůj „boom“ a následně upadá, o to lepší propagaci by bylo třeba provést. Vysoká konkurence ve sportovním odvětví – Oblíbenost sportu stoupá a s ním také nabídka sportovních akcí. Jiţ při výběru data události je vhodné se zajímat, zda se alespoň v okolí nekoná akce podobného typu, při které by mohlo dojít ke středu zájmů. Nedostatek účastníků – Jako při kaţdé veřejné akci, je třeba předejít riziku, ţe by na akci byla nízká účast. Na toto riziko je třeba dbát jiţ od prvního faktoru, kdy vymýšlíme program akce aţ po jeho prezentaci na veřejnosti. Neznámí lektoři – Jestliţe budeme chtít zařadit novinky z tanečního odvětví, pak můţe být nedostatečná nabídka vyškolených lektorů. Pakliţe licenci mají, je těţké najít lektora, který bude oblíbený a jeho výuka se zalíbí většině.
48
Interní Externí
SWOT analýza tanečního maratonu Mikulášská v pohybu 2014 Silné stránky Slabé stránky Kapacita tělocvičny Umístění tělocvičny Vybavení tělocvičny Období uspořádání Reggaeton Neznámý organizátor Slosovatelné vstupenky Pozdní kontaktování partnerů Organizace Příležitosti Nové styly tance Více partnerů Zdravý životní styl Známí lektoři Více výhod v ceně vstupného
Hrozby Úpadek Zumby Vysoká konkurence Nedostatek účastníků Nedostatek lektorů
Obr. 2: SWOT analýza (Zdroj: autor)
2.4 Současná situace Uplynulou prosincovou událost jsem pořádala jako studentka oboru Management v tělesné kultuře, který je pod záštitou CESA. Z toho důvodu jsem maraton připravila jménem CESY a byl jednorázovou sportovní akcí. Centrum sportovních aktivit (dále CESA) je vysokoškolský ústav, který Vysokému učení technickému v Brně zajišťuje celoroční tělovýchovné a sportovní aktivity studentů v rámci nepovinných předmětů a volnočasových aktivit. Dále zabezpečuje výuku bakalářským studentům oboru Managementu v tělesné kultuře. CESA má k dispozici široké spektrum moderních sportovišť, která slouţí také k rekreačnímu sportu studentů, ale i zaměstnanců VUT v Brně a široké veřejnosti. Ústav nabízí během semestru více neţ 50 sportů, coţ znamená aţ 11 tisíc míst. CESA provozuje také sportovní aktivity pro seniory, poradenskou i konzultační činnost, semináře a kurzy v rámci celoţivotního vzdělávání [3]. Taneční maratony podobného typu, i kdyţ ne pravidelně, jiţ na CESA byly v minulosti pořádány. Bohuţel jejich návštěvnost nebyla vysoká a kapacita tělocvičny nebyla ani z poloviny vyuţita, proto jsem se pokusila touto akcí nejen potěšit studentky a veřejnost v zápočtovém období, ale i zviditelnit a dostat více do podvědomí lidí CESA a její pestrou sportovní nabídku.
49
2.5 Přípravná fáze maratonu 2.5.1 Pronájem Uplynulý maraton jsem se rozhodla uspořádat v tělocvičně F1, která je majetkem Centra Sportovních Aktivit (dále CESA) a nachází se ve sportovním areálu VUT Pod Palackého vrchem. Jednak tělocvičnu znám a připadla mi jako nejvíce vhodné místo pro tuto událost. Jak svojí kapacitou, tak i dalšími prvky, jako je vyvýšené pevné pódium pro předcvičujícího, integrované ozvučení či dostatečně velké šatny se sprchami. Ale také svojí lukrativní oblastí pro studentky VUT, které byly hlavní cílovou skupinou pro tuto událost.
Obr. 3: Tělocvična F1 (Zdroj: http://www.cesa.vutbr.cz/)
Dalším aspektem bylo, ţe CESA nabízí svým studentům pronájem sportovišť za zvýhodněnou cenu. To bylo hlavním důvodem zvolené tělocvičny, neboť sehnat jiné prostory o stejné velikosti a vybavenosti v Brně je téměř nemoţné.
50
Zde uvádím ceník pronájmu Tělocvičny F1 s cenami pro studenty a veřejnost [3]: 7.00 – 9.00 a 14.00 – 21.00
9.00 – 14.00
celá tělocvična: studenti VUT za 1,0 hodinu
300,00 Kč
250,00 Kč
ostatní za 1,0 hodinu
450,00 Kč
400,00 Kč
140,00 Kč
120,00 Kč
160,00 Kč
140,00 Kč
hřiště badminton: studenti VUT za 1,0 hodinu ostatní za 1,0 hodinu
2.5.2 Termín maratonu Maraton jsem naplánovala na úterý 2. 12. 2014. Tento termín jsem zvolila záměrně, jelikoţ většina studentů se v Brně vyskytuje během první poloviny týdne. Přičemţ se zároveň konal v 11. týdnu zimního semestru a byl tak závěrečnou lekcí Zumby z nabídky CESA, která se během semestru konala ve stejném čase. Pro veřejnost v zaměstnání byl uţ tento termín bohuţel méně atraktivní, protoţe jeho začátek se konal v 15 hodin, avšak pozdní příchod nebyl problém.
2.5.3 Oslovení lektorů Protoţe jsem jiţ v minulých letech navštěvovala lekce Zumby, které CESA pořádá a to rovnou u více lektorů a měla jsem také moţnost s nimi spolupracovat, bylo pro mě předem zřejmé, které z nich oslovit. Jako prvního jsem kontaktovala Ing. Martina Vallu. Brněnský lektor, který vyučuje především Zumbu a vlastní certifikát Zumba instruktora. Dále se zabývá výukou společenského tance, salsy a street dance, coţ přispívá k jeho specifickým, energickým a velmi oblíbeným choreografiím. Tím si získal spousty fanynek nejen v řadách studentek, ale i ţen v pokročilém věku. Druhou mojí favoritkou byla Kateřina Doleţalová. Taktéţ lektorka Zumby a majitelka Zumba certifikátu. Tato tanečnice si svojí početnou skupinu příznivců získala především mezi studentkami a to svými pestrými, poměrně rychlými choreografiemi na vyšší úrovni. Na třetího lektora jsem dostala tip od mých tanečních kolegů a tím byl Yasmani Martinez. Tento zahraniční instruktor, který se do Brna přistěhoval aţ z Kuby, na maratonu vyučoval tanec zvaný reggaeton. Tento styl tance je na Kubě běţný, ale v České republice poměrně neznámý. Pro jeho účast jsem se rozhodla z důvodu
51
seznámení nového tanečního stylu s účastnicemi. Tušila jsem, ţe se na maraton chystá většina „zumbistek“, které o tomto tanci pouze slyšely, ale nikdy se s ním nesetkaly a tuto výzvu vyzkouší. Jakmile mne všichni tři předcvičující potvrdili účast na akci, sjednala jsem společnou poradu ohledně struktury jednotlivých lekcí, ale i celkového harmonogramu. Dále v jakém pořadí chtějí předcvičovat, zda mají nějaké specifické poţadavky či jaký bude playlist a způsob reprodukce hudby. S lektory byla za výkon předem smluvně sjednána finanční odměna, která náleţí kaţdému za jednu cvičební lekci.
2.5.4 Sestavení harmonogramu Po dohodě s lektory byl začátek maratonu sjednán na 15.00. Jak jsem jiţ uvedla, většina děvčat je naučena docházet na tuto odpolední hodinu na lekci Zumby, tudíţ jsem toho vyuţila. Pro první dvě lekce jsem zvolila taneční styl, který je v České republice poměrně zaběhlý a to Zumbu. Mezi kaţdou padesátiminutovou lekcí byla pauza pro napití. Druhá přestávka byla delší pro slosování vstupenek. Nakonec jsem zařadila novinku pro zpestření a obměnu – reggaeton, který končil v 18. 30 a tím zároveň celý maraton. Zde uvádím celý harmonogram tanečního maratonu Mikulášská v pohybu: 15:00
prezence
15:25
zahájení
15.30 - 16.20 Martin "Martini" Valla - zumba 16.25 - 17:15 Kateřina Doleţalová Šulcerová - zumba 17.15 - 17:30 vyhlášení zumboly 17:30 - 18:30 Yasmani Martinez - reggaeton 18.30
ukončení akce
2.5.5 Sponzoři Cílem oslovení sponzorů bylo prioritně získat věcné ceny na výhry při slosování vstupenek. Chtěla jsem, aby ceny byly určitým způsobem uţitečné a účastníci z nich měli radost. Protisluţbou za věcné dary byla propagace sponzorů společně s maratonem.
52
Jako první jsem oslovila společnost Infinit. Jedná se o síť relaxačních center v Praze a Brně, která poskytují širokou škálu sluţeb v oblasti péče o tělo a duši. Ta věnovala pět poukazů do wellness studia Lesná v Brně pro dvě osoby na 90 minut.
Obr. 4: Infinit (Zdroj: http://www.infinit.cz/)
Druhým sponzorem bylo brněnské wellness Studio DAY SPA, jehoţ nabídka počíná komplexní relaxací v solné jeskyni a konče ájurvédskými masáţemi různých partií těla. Toto studio poskytlo poukázky ve formě deseti volných jednotlivých vstupů do solné jeskyně a jednu permanentku pro jednu osobu na deset vstupů zdarma, taktéţ do solné jeskyně.
Obr. 5: Day SPA (Zdroj: http://www.gwstudio.cz/)
Dalším partnerem, jenţ věnoval ceny, byla kosmetická poradkyně firmy Mary Kay – Lucie Suská, která darovala 5 poukázek na profesionální líčení v hodnotě 2 000,Kč včetně vzorku kosmetiky Mary Kay. K tomu pro kaţdou účastnici první návštěvu u kosmetické poradkyně zdarma. Tato společnost, která se zabývá přímým prodejem pleťové a dekorativní kosmetiky, je jednou z největších kosmetických společností ve světě.
Obr. 6: Mary Kay
53
(Zdroj: http://www.marykay.cz/)
Inkospor je čtvrtým sponzorem, který se podílel na spolupráci. Jedná se o německou firmu, zabývající se výrobou výţivových doplňků pro vrcholové sportovce, ale i veřejnost. V jejím širokém sortimentu můţeme najít energii ve formě gelů a tyčinek, spalovače a stimulanty, gainery a sacharidy, ale i hotové iontové, vitamínové a minerální nápoje a mnoho dalších doplňků. Do věcné loterie Inkospor věnoval kaţdému účastníkovi slevový poukaz na 30% z nákupu a proteinovou tyčinku.
Obr. 7: Inkospor (Zdroj: http://www.inkospor.cz/)
2.5.6 Propagace Pro uspořádanou sportovní akci jsem zvolila název Mikulášská v pohybu. Nápad na tento název nebyl můj a pod totoţným názvem jiţ CESA pořádala taneční maraton v roce 2012, přesto jsem ho pouţila znovu z důvodu, ţe tento název je alespoň mírně zaryt v podvědomí a zájemci tuší o co půjde. Krom toho, byl maraton tematický, neboť byl pořádán v tom samém týdnu, kdy Mikuláš chodí k dětem. Vzhledem k tomu, ţe takováto akce se nehodí pro diváky, reklama slouţila pouze pro účastníky a zahájila jsem ji přibliţně měsíc před akcí. Pro co nejvyšší počet účastníků jsem vybrala klasickou propagaci formou letáků a plakátů. Pro jejich vytvoření jsem sjednala grafika, který dle poţadavků plakáty upravoval. Malé letáky, kterých bylo cca 300 kusů, mně lektoři dovolili rozdat na svých soukromých hodinách, coţ přilákalo poměrně velký počet účastnic. Především jsem ale vyuţila taneční hodiny, které má v nabídce CESA a tak účastníky na maraton pozvala. O zveřejnění velkých plakátů jsem poţádala personál CESY do prostor, kam studenti chodí cvičit.
54
Na plakátech byly uvedeny základní informace o místě a čase konání, cena vstupného a kde ho zakoupit, jména instruktorů, odkaz na událost na Facebook a loga partnerů. V příloze č. 2 můţete vidět náhled plakátu. Ale protoţe ţijeme v moderní době, nesměla chybět „událost“ na sociální síti Facebook. Je to poměrně rychlá a efektivní forma propagace pro určitou skupinu lidí a hlavně je zdarma. Její výhodou je také aktuálnost informací, pokud se mimořádně změní pokyny pro účastníky, je moţné je okamţitě na této události informovat.
2.5.7 Vstupné a jeho prodej Výši vstupného jsem stanovila po konzultaci se zaměstnanci CESA tak, aby bylo dostupné i pro studenty, ale zároveň, aby pokrylo náklady na organizaci. Cena vstupného: Studenti
veřejnost
V předprodeji
100,- Kč
150,- Kč
Na místě
150,- Kč
210,-Kč
Předprodej se konal na recepci Fitcentra Machina, který byl moţný po celou provozní dobu Fitcentra. Ukončen byl 1. 12. 2014. Účastnici si zakoupili vstupenku s číslem, které bylo přiřazeno a zaznamenáno k jejich jménu, následně při prezenci na maratonu překontrolováno. Registrace byla moţná také pomocí elektronického formuláře na webových stránkách CESA. Ta zajišťovala výši vstupného za předprodejní cenu, ovšem v hotovosti bylo zaplaceno aţ na místě. Za neúčast na maratonu se vstupné nevracelo, jestliţe chtěl účastník změnit přiřazené jméno ke vstupence, bylo to moţné po předchozí domluvě emailem, který byl uveden na Facebookové události. Výše vstupného byla úměrná délce maratonu a hodnotnému balíčku, který účastnice dostaly. Vstupné zahrnovalo vstup na maraton + malý účastnický balíček, jehoţ součástí bylo jablko, tyčinka, poukaz od Mary Kay a Inkosporu.
55
Přístup veřejnosti jsem umoţnila z důvodu co nejvyššího počtu účastníků a také proto, ţe jsem věděla, ţe by rády přišly stálé klientky instruktorů ze soukromých hodin, které uţ nestudují.
2.5.8 Materiální zajištění a jeho nákup Součástí tělocvičny je téměř veškeré vybavení, jenţ bylo pro realizaci potřeba, tudíţ patřilo do ceny pronájmu a nebylo třeba shánět vybavení navíc. Zajistit se musely pouze drobnosti jako stůl se ţidlemi pro prezenci, popisky šaten, atd. Nakoupila jsem především kancelářské potřeby, které byly pouţity pro přípravu a realizaci. Např. blokové vstupenky, výdajové a příjmové pokladní doklady a celofánové sáčky na balíčky. Dále malé občerstvení ve formě ovoce pro instruktory a pro kaţdého účastníka jablko.
2.5.9 Personální zajištění Čím více organizátorů je třeba při organizaci, tím více stoupají finanční výdaje. Z tohoto důvodu jsem se snaţila zařídit vše, co bylo v mých silách sama. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o maraton, který neměl skýtat více neţ 70 účastníků (maximální kapacita tělocvičny), nebyl to téměř ţádný problém. Na den uskutečnění maratonu jsem o pomoc poţádala mojí kolegyni ze studijního oboru, která má také bohaté zkušenosti s organizováním sportovních akcí a zároveň kurz první pomoci Červeného kříţe, proto na místě působila také jako zdravotnice, ale i fotografka.
2.5.10 Pojištění akce Samostatné pojištění této sportovní akce nebylo třeba, jelikoţ byla uspořádána pod záštitou CESA a ta má uzavřenou samostatnou pojistnou smlouvu, která její akce pokrývá.
2.6
Realizační fáze a průběh akce V den maratonu jsem vytiskla a nachystala aktuální seznam účastnic, které se
registrovaly v elektronickém systému či zakoupily vstupenku v předprodeji.
56
Před začátkem bylo třeba připravit tělocvičnu, neboť tam v odpoledních hodinách ještě probíhal badmintonový trénink. Také jsem musela předem vyzkoušet, zda správně funguje aparatura, osvětlení a odvětrávání v tělocvičně. Začátek maratonu byl uveden na 15 hodinu, aby byl dostatek času na prezenci, kdy účastníci u vstupu do haly podepisovali, ţe zaplatili danou částku a cvičí na vlastní nebezpečí a odpovědnost. Oficiální zahájení proběhlo v 15.25, kdy jsem cvičence přivítala, seznámila je s nadcházejícím programem a představila partnery. V 15.30 začala první padesátiminutová lekce a to Zumba s Ing. Martinem Vallou. Úmyslně jsem na začátek zvolila tohoto lektora, který má s takovými maratony zkušenosti a zúčastněné pozvolna svými choreografiemi rozcvičil. Dále připravil takové písně, které rozproudily účastníky a dodaly jim energii na celý maraton. Po krátké pauze následovala druhá cvičební lekce s Kateřinou Doleţalovou, která si k tanci pro zúčastněné připravila tematické vánoční písně, coţ obohatilo celý program. Během druhé přestávky byla vyhlášena „zumbola“, ve které se jedná o náhodné vylosování vstupenky s číslem, jejíţ majitelka výhru získává. V „zumbole“ bylo rozdáno celkem 15 hodnotných cen od sponzorů. Poslední část maratonu zakončil zahraniční cvičitel Yasmani Martinez s kubánskými rytmy reggaetonu. V této hodině se účastnice naučily spousty nových pohybů, které je evidentně bavily. Na závěr jsem provedla krátký, ale účinný strečink, aby se předešlo následným svalovým bolestem a křečím. Po skončení cvičební části jsem všechny přítomné poţádala o vyplnění ankety k této bakalářské práci a rozloučila se s nimi. Maraton probíhal přesně dle stanoveného harmonogramu. V 18.30 bylo tedy ukončení a následoval úklid areálu, který trval poměrně krátkou dobu. Po celou dobu maratonu jsem jako pořadatel byla k dispozici, kdyby nastaly jakékoliv potíţe či nejasnosti. Taktéţ i zdravotnice, jejíţ zásah ovšem nebyl třeba. V příloze (č. 3) můţete vidět fotografie zachycené z průběhu maratonu.
57
3 Vlastní návrhy řešení S odstupem času od uplynulého tanečního maratonu vidím mnohé nedostatky či chyby, které jsem si při přípravě a realizaci zdaleka neuvědomila. Proto se pokusím vytvořit návrh na inovaci a těmto nedostatkům se v něm vyhnout. V návrhu na inovaci této sportovní akce bych ráda zanechala myšlenku tanečního maratonu. Taktéţ bych měla zájem udrţet spolupráci s Centrem sportovních aktivit VUT v Brně, jehoţ jménem bych opět akci pořádala. V důsledku toho by cílovou skupinou události byly především studentky VUT.
3.1 Personální zajištění Organizace plánovaného maratonu je pro jednoho člověka jiţ dost záleţitostí, které musí sjednat. Vhodní jsou min. 3 lidí, kteří si od začátku přesně rozdělí své role.
3.2 Datum První, a moţná také nejdůleţitější změnu bych udělala ve výběru období, kdy danou akci uspořádat. Na místo zimy bych zvolila jarní období, nejlépe květen. Počínající teplé počasí láká většinu lidí ven a jejich chuť sportovat je zajisté vyšší, neţ v zimě. Vhodnější je první polovina měsíce, kdy studenti mají ještě běţnou semestrální výuku a nemusí se učit na zkoušky. Zvolila jsem den 10. 5. 2016.
3.3 Místo I přes nepříznivou polohou tělocvičny F1 bych konání maratonu zanechala v ní, protoţe vybavení tělocvičny je pro takovouto událost ideální. Pouze bych napravila označení či směrovky na událost, které by vedly jiţ od autobusové zastávky linky č. 53 přes sportovní areál Pod Palackého vrchem.
3.4 Vstupné Zakoupit vstupné bude moţné pouze v předprodeji a to platbou na účet. Hotovostní prodej nebude moţný, pouze na místě v den konání, pokud nebude vyprodáno (max. počet 70 vstupenek). Společně s platbou si zákazník objedná velikost trika, které bude v ceně (příloha č. 4)
58
Výše vstupného se odvíjí od toho, zda se jedná o studenta VUT či ne. Studenti
veřejnost
V předprodeji
250,- Kč
300,- Kč
Na místě
300,- Kč
350,-Kč
3.5 Program Celkově bych navrhovala uspořádat tuto akci ve větším pojetí. Důleţitou úlohou je přijít s něčím atraktivním, co zaujme nejen zákazníky, ale také potenciální partnery. Program bude rozmanitý a lekce kratší s délkou 45 minut. Na úvod bych zařadila twerk. Tento moderní tanec, který vychází hlavně z pohybu pánve, je v současné době velmi oblíbený a bude vhodný pro energický začátek. Pro výuku bych oslovila nejznámější twerkovou cvičitelku Anetu Antošovou, která twerk do České republiky přivedla a na její jméno slyší velké mnoţství tanečnic. Tato lekce by trvala 90 minut. V programu bude zanechán reggaeton i Zumba. Na závěr bych zařadila lekci na zlepšení fyzické kondice a to ve formě piloxingu. V tomto sportu, který do České republiky propukl během loňského roku, se jedná o spojitost boxu a pilates, a v současné době je velmi vyhledávaný. Mezi kaţdou lekcí je pauza 10 minut, pouze poslední bude trvat 20 minut na vylosování cen.
3.6 Propagace Reklama bude probíhat stejnou formou jako v roce 2014. Pouze bude vytištěno větší mnoţství letáků a plakátů, a na sociální síti Facebook organizátoři vytvoří stránku události.
3.7 Sponzoring Jestliţe se jedná o rozšíření akce, je třeba opatřit více finančních prostředků a to formou sponzoringu. Spolupráci se společnostmi Infinit, DaySpa a Inkospor bych ráda ponechala. O věcné dary z jejich sortimentu či slevové poukázky na nákup oslovím podnik Elis Dance sport, který je největší prodejnou tanečních potřeb v Brně.
59
O Finanční prostředky v hodnotě 15 000,- Kč oslovím společnost Feel Joy, jejíţ hlavním sortimentem je taneční a sportovní oblečení, logistickou firmu Logio a e-shop Dover fitness. Jako protisluţbu nabídnu reklamu, kterou si sponzor vybere z nabídkového reklamního listu (příloha č. 5). Získané finance vyuţiji pro nákup triček, která budou součástí vstupného, odměny lektorům a nákup občerstvení
3.8 Občerstvení Pro kaţdého účastníka a lektora bude k dispozici občerstvení formou krájeného čerstvého ovoce, jablka a proteinové tyčinky, které se bude podávat v poslední přestávce.
3.9 Rozpočet pro rok 2016 3.9.1 Náklady Pronájem - Včetně přípravy a úklidu bude pronájem trvat 5 hodin. Dle ceníku CESA (300,- Kč/hod) je částka za pronájem 1 500,- Kč. Propagace – Barevný tisk letáků a plakátů. Záleţitosti ohledně události budou na Facebooku spravovat organizátoři. Investováno bude max. 1 500,- Kč včetně odměny grafikovi za návrh plakátu. Občerstvení – Nákup ovoce pro 70 účastníků – 1 000,- Kč. Kancelářské potřeby – 400,- Kč. Odměna lektorům – Za běţnou lekci připadne předcvičujícímu odměna max. 500,- Kč. 500 * 3 = 1 500,- Kč Pro „hlavní osobnost“ Anetu Antošovou je odměna 3 000,- Kč Účastnická trika – Výroba jednobarevných triček na zakázku včetně potisku pro 70 účastníku a 4 lektory (74*250) = 18 500,- Kč.
60
Odměna za organizaci – Tato částka zahrnuje i odměnu za fotografování a zdravotníka, kterým bude vyškolená organizátorka.
3.9.2 Výnosy Vstupné – Většina zájemců zakoupí vstupenku raději v předprodeji, tudíţ je počítáno průměrné vstupné z předprodeje 275,- Kč na max. počet účastníků ( 275*70)= 19 250,- Kč. Sponzorský dar - 10 000,- Kč.
3.9.3 Rozpočet maratonu pro rok 2016 Tab. 4: Rozpočet 2016 (Zdroj: autor)
Náklady nájemné propagace občerstvení kancelářské potřeby účastnická trika odměna lektorům odměna pořadatelům N celkem =
Výnosy 1 500 Kč vstupné 1 500 Kč sponzorský dar 1 000 Kč 400 Kč 18 500 Kč 4 500 Kč 4 350 Kč 31 750 Kč V celkem =
61
19 250 Kč 15 000 Kč
34 250,00 Kč
4 Závěr V mé bakalářské práci jsem se snaţila přiblíţit, co obnáší organizace a realizace tanečního maratonu. V první části jsem se věnovala vysvětlení pojmů jako management a manaţer v podnikové i sportovní oblasti. Dále projektovému managementu, sponzoringu a marketingu ve sportu. Také jsem se zabývala různými druhy tance a jejich účinky na fyzickou kondici. Tyto teoretické znalosti jsem čerpala především z odborných knih a následně vyuţila při plánování praktické části. K analýze současného stavu jsem sestavila anketu, prostřednictvím které zúčastnění dostali moţnost vyjádřit se, s čím byli na maratonu spokojeni a naopak. Já jsem především dostala zpětnou vazbu, zda byla propagace maratonu dostatečná a která forma nejúčinnější. Z vyhodnocení ankety lze vyčíst, ţe nejúčinnější byla propagace na soukromých tanečních hodinách. S parametry jako je délka, program, výše vstupného a organizace, byla většina zákaznic spokojena. Návrhy na změny byly spíše doplňujícího charakteru ve smyslu přidat občerstvení nebo ceny do „zumboly“. Důleţitým prostředkem je také SWOT analýza, ve které jsem se zaměřila na vnější i vnitřní aspekty, které jsou pro maraton jak kladné, tak i záporné. Rozsáhlou kapitolou je popis příprav maratonu od fáze přípravné, která zahrnuje objednávku pronájmu, oslovení lektorů a partnerů či propagaci, aţ po fázi realizační. Uplynulou událost jsem jménem CESA organizovala téměř sama. Maraton s názvem Mikulášská v pohybu se konal 2. 12. 2014 a trval 3,5 hodiny s konečným počtem 39 účastnic. Průběh byl hladký bez jakýchkoliv komplikací a v konečném vyúčtování jsem neskončila v záporné hodnotě. Dle mého názoru, ale i zpětné vazby od přítomných, se maraton vydařil a mne obohatil o další nenahraditelnou zkušenost. K organizaci mi pomohly nejen mé zkušenosti z tanečního prostředí, ale hlavně teoretické a praktické znalosti, které jsem během studia získala. Veškeré nedostatky jsem se snaţila napravit v návrzích na inovaci akce, která můţe být v budoucnosti přínosem, ať uţ pro mne, či jiného organizátora. Hlavní změnou je období, kdy se bude akce konat a celkové rozšíření programu především o „zakladatelku“ twerku v České republice – Anetu Antošovou. Cíle mé bakalářské práce byly splněny a zároveň pro mne bylo velkým přínosem, ţe jsem akci skutečně realizovala a díky tomu si uvědomila, ţe vše je třeba naplánovat
62
do posledního detailu. Přesto mohou nastat situace, které si vyţadují jednat okamţitě a zároveň efektivně.
63
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 1. BLENFORD, Natalie. Tanec: cesta ke štíhlé postavě : fitness a zábava v rytmu 5 tanečních stylů. Vyd. 1. Překlad Markéta Schubertová. Praha: Euromedia Group - Ikar, 2008, 144 s. ISBN 978-802-4910-529. 2. CEJTHAMR, Václav a Jiří DĚDINA. Management a organizační chování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 344 s. ISBN 978-80-2473348-7. 3. CENTRUM SPORTOVNÍCH AKTIVIT [online]. 2011 [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.cesa.vutbr.cz/cesa 4. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9 5. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management sportu. Praha: East West Publishing Company, 2000, 172 s. ISBN 80-721-9010-5. 6. DAŇHELOVÁ, Šárka. Sportovní marketing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 72 s. ISBN 80-210-3901-9. 7. DURDOVÁ, I. Sportovní management. 1.vyd. Ostrava: VŠB – Technická Univerzita Ostrava, 2002. 122 s. ISBN 80–248–0130-2. 8. HANZELKOVÁ, Alena. Strategický marketing: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xix, 170 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-120-8. 9. KOTLER, Philip. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003, 203 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-726-1082-1. 10. NÁVRATOVÁ, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, 2010, 239 p. ISBN 978-807-0082-416. 11. NĚMEC, Vladimír. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 182 s. ISBN 80-247-0392-0. 12. NOVOTNÝ, Jiří a Věra VÁVROVÁ. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. 13. PÉREZ, Beto a Maggie GREENWOOD-ROBINSON. Zumba: bavte se a zhubněte tancem! : nebojte se zumba diety!. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2010, 294 s. ISBN 978-802-4913-650.
64
14. SEKOT, Aleš. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003, 191 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-731-5047-6. 15. SURVIO: Slovník pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/slovnik-pojmu 16. SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 353 s. ISBN 80-247-1501-5. 17. TOMEK, Gustav a Věra VÁVROVÁ. Marketing od myšlenky k realizaci. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011, 344 s. ISBN 978-807431-042-3.
65
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, GRAFŮ Obrázky Obr. 1: Dělení sportovních akcí ..................................................................................... 34 Obr. 2: SWOT analýza................................................................................................... 49 Obr. 3: Tělocvična F1 .................................................................................................... 50 Obr. 4: Infinit ................................................................................................................. 53 Obr. 5: Day SPA ............................................................................................................ 53 Obr. 6: Mary Kay ........................................................................................................... 53 Obr. 7: Inkospor ............................................................................................................. 54
Grafy Graf č. 1: Kde jste se o akci dozvěděli .......................................................................... 42 Graf č. 2: Myslíte, ţe propagace byla dostatečná .......................................................... 42 Graf č. 3: Jaká se vám zdála cena vstupenky ................................................................. 43 Graf č. 4: Byli jste spokojeni s délkou maratonu ........................................................... 44 Graf č. 5: Byli jste spokojeni s náplní akce ................................................................... 44 Graf č. 6: Byli jste spokojeni s organizací akce ............................................................. 45 Graf č. 7: Jak často chodíte na taneční lekce ................................................................. 46
Tabulky Tab. 1: Náklady.............................................................................................................. 40 Tab. 2: Výnosy ............................................................................................................... 40 Tab. 3: Celkový rozpočet ............................................................................................... 41 Tab. 4: Rozpočet 2016 ................................................................................................... 61
66
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Anketa Příloha č. 2: Plakát Příloha č. 3: Fotografie z průběhu maratonu Příloha č. 4: Trika pro rok 206 Příloha č. 5: Nabídkový reklamní list
67
Příloha č. 1: Anketa Váţení respondenti, ráda bych vás pořádala o vyplnění krátkého dotazníku, který se týká hodnocení akce Mikulášská v pohybu 2014. Vaše zpětná vazba bude slouţit jako podklad pro mou bakalářskou práci, ale i ke zkvalitnění budoucích akcí. Děkuji, Kristýna Fikejzová, studentka 3. ročníku MTK. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------Pohlaví:
ţena
☐
muţ
student ☐
Status:
☐ veřejnost ☐
Věk: …………………………… 1. Kde jste se o této akci dozvěděli? Z plakátu ☐
Z tanečních lekcí ☐
Od přátel ☐
Z Facebooku ☐
Jiným způsobem………………………………………………………………….. 2. Myslíte, ţe propagace této akce byla dostatečná? Ano ☐
Ne☐
Pokud ne, jakou formou byste ji zlepšili? .......................................................................... 3. Proč jste se rozhodli tuto akci navštívit? …………………………………………………………………………………………… 4. Jaká se vám zdála cena vstupenky v poměru s délkou maratonu? Levná ☐
Akorát ☐
Drahá ☐
5. Byli jste spokojeni s délkou maratonu? Krátký ☐
Akorát ☐
Dlouhý ☐
6. Byli jste spokojeni s náplní této akce?
Ano ☐
Ne ☐
7. Byli jste spokojeni s organizací této akce?
Ano ☐
Ne ☐
68
8. Co se vám na akci líbilo? ……………………………………………………………………………………. 9. Co byste na této akci změnili? …………………………………………………………………………………… 10. Jak často chodíte na taneční lekce? 2 – 3x týdně (nebo častěji) ☐ jednou za 14 dní ☐
1x týdně ☐
méně často ☐
(zdroj: autor)
69
Příloha č. 2: Plakát
(Zdroj: autor)
70
Příloha č. 3: Fotografie z průběhu maratonu
(Zdroj: autor)
(Zdroj: autor)
71
Příloha č. 4: Trika pro rok 2016
(Zdroj: autor)
72
Příloha č. 5: Nabídkový reklamní list
Nabídkový reklamní list pro Taneční maraton 2016 Na sportovní akci pořádané dne 10. 5. 2016 je k dispozici reklama formou:
Logo na plakátech a letácích Partnerské logo bude umístěno na všech plakátech a letácích v oblasti „partneři“. Velikost loga je dle domluvy.
Reklama v místě konání akce Reklamu je možno v tělocvičně umístit na její boky a pódium ve formě reklamních bannerů či plachet. Velikost loga je dle domluvy.
Logo na pamětní ch trikách účastníků Jednobarevné logo je možné umístit na rukáv, přední část trika či záda trika. Velikost loga je dle domluvy, maximum je však 50 cm2.
Reklama na internetu Na facebookové stránce události bude umístěno logo sponzora a odkaz na jeho webové stránky.
Verbální reklama Jméno partnera bude zmiňováno při zahájení, vyhlašování cen a na závěr maratonu.
Cena za využití reklamních ploch je dohodou dle vybrané varianty a velikosti reklamy. (Zdroj: autor)
73
