Projekt na založení cestovní kanceláře v Telči
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat několika osobám, bez kterých by má práce pravděpodobně vůbec nevznikla. Mé největší poděkování patří vedoucímu mé bakalářské práce, RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho odborné rady, názory a za perfektní vedení mé práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Marii Fialové z TyfloCentra Jihlava, která si na mě udělala čas a poskytla mi zajímavé a užitečné informace a paní manažerce Hospodářského dvora Bohuslavice paní Lence Kasáčkové, DiS., která si na mě též udělala čas a ochotně zodpovídala mé dotazy. Poděkování patří také mé rodině a mým nejbližším za podporu během psaní bakalářské práce, ale i studia na vysoké škole.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Projekt na založení cestovní kanceláře v Telči bakalářská práce
Autor: Hana Pažitná Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Hana Pažitná
Anotace Tato bakalářská práce by měla sloužit jako podpůrný materiál na založení budoucí cestovní kanceláře v Telči. Této cestovní kanceláře bych se někdy v příštích dobách chtěla ujmout já sama a bakalářská práce mi měla pomoci s rozhodnutím, zda má její založení cenu. V teoretické části se věnuji problematice tělesného a zdravotního postižení či omezení, protože právě tací lidé budou jednou moji potenciální klienti. Díky teoretickému bádání jsem se dozvěděla velké množství informací, které mi jistě pomohou v kontaktu s postiženými lidmi. Praktická část mé práce se věnuje především zkoumání dostupnosti okolí právě pro postižené osoby.
Klíčová slova Sociální cestovní ruch. Senior. Handicapovaný. Postižený. Cestování. Výlety. Zájezdy.
Annotation This work should serve as a support material for the establishment of future travel agents in Telc. This agency would be sometime in the next times I wanted to take myself and my bachelor thesis should help you decide whether the price of its founding. The theoretical part deals with the issue of physical and health impairments or limitations, because such people will once my potential clients. Thanks theoretical research, I learned a lot of information that will help me in contact with disabled people. The practical part of my thesis focuses primarily on exploring the availability of nearby just for people with disabilities.
Key words Social tourism. Senior. Handicapped. Disability. Travel. Trips. Tours.
Obsah Úvod a cíl práce ....................................................................................................................... 10 1
Teoretická část ................................................................................................................... 12 1.1
Specifika sociálního cestovního ruchu ....................................................................... 13
1.2
Senioři ........................................................................................................................ 13
1.3
Handicapovaní lidé..................................................................................................... 16
1.4
Základní teoretické poznatky o komunikaci s postiženými lidmi (klienty CK) ........ 17
1.4.1
Klienti s tělesným postižením a s poruchami mobility ....................................... 17
1.4.2
Klienti se zrakovým postižením ......................................................................... 18
1.4.3
Klienti se sluchovým postižením ........................................................................ 19
1.4.4
Klienti, kteří mají problémy s verbální komunikací ........................................... 21
1.5
Tělesné postižení jako fenomén i životní realita ........................................................ 22
1.5.1 2
Základní terminologie ......................................................................................... 23
Praktická část ..................................................................................................................... 23 2.1
Terénní výzkum ......................................................................................................... 23
2.1.1
Dotazníkové šetření ............................................................................................ 24
2.1.2
Hospodářský dvůr Bohuslavice .......................................................................... 32
2.1.3
TyfloCentrum Jihlava ......................................................................................... 40
2.1.4
Spolupráce při zahraničních zájezdech ............................................................... 41
2.1.5
Propagace ............................................................................................................ 43
2.1.6
Nástin organizace podniku.................................................................................. 44
Závěr ........................................................................................................................................ 46 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 47
Seznam obrázků ...................................................................................................................... 48 Přílohy ...................................................................................................................................... 49 Příloha č. 1: Dotazník ......................................................................................................... 49
Úvod a cíl práce Když jsem přemýšlela o tématu mé bakalářské práce, měla jsem víceméně hned jasno. Bakalářská práce, která dovrší mé studium na VŠPJ, se bude týkat založení cestovní kanceláře v Telči. Jak jsem ale postupně promýšlela všechny pro a proti, zjistila jsem, že to vlastně není nic převratného a moc bych se asi nelišila od mých kolegů, kteří se již tématem o založení cestovní kanceláře zabývali. A tak jsem uvažovala o nějaké specifikaci. O něčem, pomocí čeho se ta má práce jasně odliší od ostatních prací. Ta převratná myšlenka mě napadla, když jsem chvátala na autobus. Právě při této cestě padlo to rozhodnutí psát bakalářskou práci o založení cestovní kanceláře pro handicapované, ale i jinak pohybově či dechově omezené lidi. Sama jsem totiž astmatik a jak jsem tak chvátala na ten autobus, bylo to do kopce a já sotva popadala dech. Astma nepovažuji za nemoc ani handicap, ale i tak mě v mém životě dost omezuje. Například když chvátám, nebo jen musím zdolat schody či kopec. A přesně po takové lidi, jako jsem já, budou produkty mé cestovní kanceláře. Zájezdy či výlety budou přizpůsobeny menšímu tempu a menším vzdálenostem tak, aby se jich mohli zúčastnit například lidé, kterým při chůzi pomáhá hůlka, důchodci, starší lidé, co pomaleji chodí a bojí se, že nebudou stíhat tempu, které by udávali „zdraví“ lidé. atd. Zájezdy budou ale samozřejmě i pro lidi zrakově, sluchově, i jinak tělesně postižené, pro lidi na vozíku… Zkrátka pro všechny typy osob, které by si za normálních okolností zájezd od cestovní kanceláře nekoupili.
10
Cíl práce Když jsem si v hlavě rozmýšlela a plánovala celou koncepci mé práce a vzpomněla si při tom na lidi ve svém okolí, napadlo mě, že by jistě hodně z nich nabídku mé potenciální cestovní kanceláře uvítalo. Nechci, aby to teď vypadalo, že jsi tak moc věřím, ale když jsem právě těmto lidem v mém okolí později o tématu mé práce říkala, mé domněnky se potvrdili. Devadesát procent takto oslovených lidí by takovou cestovní kancelář uvítalo. A to jsem ještě v té době ani neměla připravené oficiální dotazníky, které k budování této specifické cestovní kanceláři patří. Vzhledem k této skutečnosti bych ráda pojala tuto bakalářskou práci jako takový podpůrný materiál pro mě, kdybych někdy v budoucnu takovou cestovní kancelář opravdu založila. Cílem práce je tedy soubor těch nejdůležitějších kroků, které mě budou (možná) někdy v budoucnu při zakládání opravdové cestovní kanceláře skutečně provázet.
11
1 Teoretická část V teoretické části mé práce bych mé čtenáře ráda seznámila s problematikou, která se bezprostředně týká spolupráce s potenciálními klienty mé cestovní kanceláře. Mezi mými klienty budou totiž také lidé s různými postiženími či omezeními a aby komunikace a spolupráce s nimi byla co nejlepší a oběma stranám prospěšná, chci se o postižených lidech dozvědět co nejvíce informací. Z tohoto důvodu jsem do teoretické části mé práce zařadila různé informace o postižení i o jednání s lidmi, kteří jím trpí. Teoretické znalosti jsem průběžně doplňovala svými myšlenkami. V první řadě bych své čtenáře seznámila s pojmem sociální cestovní ruch. Myslím si totiž, že tento pojem do mé bakalářské práce jistě patří. Na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, kde studuji, jsem se zúčastnila jedné velice zajímavé přednášky. Tato přednáška byla dobrovolná a byla právě o sociálním cestovním ruchu. Přednášela paní Mgr. Lucie Lauermanová a jak jsem již řekla, přednáška to byla velice zajímavá a obohatila mé znalosti nejen ku prospěchu mé bakalářské práce, ale informace, které jsem se na přednášce dozvěděla, zcela určitě využiji i v běžném životě. No, už Vás tedy nebudu napínat a podělím se s Vámi o tom, co jsem se od paní
Mgr. Lucie
Lauermanové dozvěděla. Sociální cestovní ruch by se dal jednoduše definovat jako cestovní ruch pro všechny. Jeho cílem je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny skupiny občanů, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Patří sem například děti, junioři, rodiny s dětmi, ale i senioři a handicapovaní občané. Právě proto, že se sociální cestovní ruch týká i seniorů a handicapovaných osob, myslím si, že problematika sociálního cestovního ruchu jistě neodmyslitelně patří i do mé bakalářské práce. Podle Page a Connela je sociální cestovní ruch takový pobyt, kterého se účastní lidé, kteříby normálně tuto příležitost neměli a to buď z ekonomických důvodů, nebo z důvodů neschopnosti či nedostupnosti. Velkou roli hrají v sociálním cestovním ruchu bariéry. Dalo by se říci, že architektonické bariéry jsou zde největším problémem, zejména pro osoby na invalidním vozíku. Velice důležité a často opomíjené jsou ale také postojové bariéry. Ty 12
jsou individuální (emoční, psychické), sociální (obecné povědomí), okolní prostředí (architektura, doprava).
1.1 Specifika sociálního cestovního ruchu Cílové skupiny sociálního cestovního ruchu jsou rodiny s nízkými příjmy, mládež, ale hlavně – pro mě nejzajímavější, zdravotně handicapovaní a senioři. Skupina osob, která může také využívat služeb sociálního cestovního ruchu. Zaměřím se tedy na zdravotně handicapované a seniory.
1.2 Senioři Je obecně známo, že lidé staršího věku žijí v dnešní době aktivnějším životem, než tomu bylo před lety. Z toho vyplývá, že například mají zájem na tom plánovat si volný čas. To je příznivé pro subjekty pracující v cestovním ruchu, protože právě senioři a zájezdy pro ně dnes tvoří jistě nemalou část jejich příjmů z cestovního ruchu. No a díky těmto aspektům jsem zjistila, že i senioři tvoří jednu z cílových skupin mých potenciálních klientů. A protože chci všem mým klientům poskytovat ty nejlepší služby, bádala jsem v materiálech, abych o skupině seniorů zjistila co nejvíc, například čím se vyznačují a jak jsem k nim má člověk chovat. Myslím si, že správná komunikace se seniory bude na zájezdech a výletech hodně potřebná a bude pomáhat obou stranám. Na pomoc při bádání jsem si opět vzala materiály od paní Mgr. Lucie Lauermanové. Jak uvádí na straně 8, pojem senior není to samé jako pojem důchodce, což si většina lidí včetně mě myslelo doposud. Z hlediska důchodového pojištění je senior osoba starší 65 let. V souvislosti s rozdíly ve věku můžeme seniory rozdělit na mladší seniory (50 – 64 let), starší seniory (65 – 70 let) a veterány (nad 70 let). Podle chování můžeme seniory rozdělit do 2 skupin. Tu první skupinu tvoří dynamičtí senioři, kteří jsou dobře trénovaní, nevyžadují žádný zvláštní režim, ale často přeceňují své síly. Zástupci druhé skupiny jsou pasivní senioři, kteří jsou zvyklý na ohledy nebo pomoc při namáhavém programu a také pomoc vyžadují. Paní Lauermanová na téže straně dále uvádí, že při poskytování služeb týkajících se cestovního ruchu seniorům, je velice důležité respektovat pohodlí při dopravě i ubytování. Nejlepší volbou co se týče ubytování jsou jedno- až dvoulůžkové pokoje. Je také na místě respektovat to, že se senioři méně 13
přizpůsobí i během stravování a denním režimu na zájezdě. Podle mého názoru, je tedy asi nejdůležitější na začátku zájezdu odhadnout, co jaké skupiny asi senior bude patřit, zda bude vyžadovat pomoc a podporu, nebo naopak ne. V obou dvou případech bych ale rozhodně věnovala oběma skupinám klientů vetší pozornost, než při zájezdě, kde se senioři nevyskytují. Myslím si, že ideální je tedy poskytnout pomoc klientům, kteří o ni žádají a dopředu s ní počítají. Přitom mít ale stále na pozoru klienty – seniory, kteří budou během zájezdu všechny neustále utvrzovat o tom, že pomoc nepotřebují a že všechno zvládnou a pak z ničeho nic zjistí, že jim dochází síly, protože se přecenily a nechtějí to přiznat, možná z důvodu, že se cítí mladší, než ve skutečnosti jsou. Právě tohle jsou ty důvody, proč chci o seniorech, ale i ostatních skupinách lidí, kteří budou mými cílovými zákazníky, vědět po teoretické stránce co nejvíce. Během zájezdu jim totiž chci být co nejvíce nablízku a splnit jim všechna přání, které budou v mých silách. Chtěla bych být maximálně připravena na jakoukoliv situaci, která může nastat – zatím tedy alespoň po teoretické stránce. Praktickou stránku věci, doufám, získám při zájezdech a zkušenostech s klienty. Paní Lauermanová na straně 8 a 9 také uvádí nejčastější formy cestovního ruchu, kteří senioři využívají. Patří sem :
rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích,
zdravotní a lázeňský cestovní ruch, který je za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, případně za účelem vykonání lékařského zákroku ( i z oblasti plastické chirurgie),
sportovní cestovní ruch, především pěší turistika,
kulturní cestovní ruch, směřující především do hlavních měst Evropské unie,
poznávací cestovní ruch, obvykle realizovaný jako autobusový zájezd,
dobrodružné cesty do vzdálených míst s cílem užít si život,
okružní plavby,
náboženský cestovní ruch, obvykle v rámci poutních akcí,
nákupní cestovní ruch do okolních zemí.
14
Desatero komunikace se seniory podle paní Lauermanové ze str. 10 : 1. Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej oslovujeme jménem nebo odpovídajícím titulem. Nevyžádaná familiární oslovení "babi", "dědo" jsou ponižující. 2. Důsledně se vyhýbáme infantilizaci (zdětinšťování) starého člověka. Ani s nemocnými se syndromem demence nehovoříme jako s dětmi (formou, ani obsahem). 3. Při komunikaci s geriatrickými pacienty se zdravotním postižením a při jejich ošetřování cílevědomě chráníme pacientovu důstojnost, snažíme se vyloučit podceňování a nepodložené přisuzování závažných funkčních deficitů (např. v kognitivní oblasti). 4. Respektujeme princip zpomalení a chráníme seniory před časovým stresem, počítáme se zpomalením psychomotorického tempa a se zhoršenou pohyblivostí. 5. Složitější nebo zvláště důležité informace (termíny vyšetření, přípravu na ně, způsob užívání léků) několikrát zopakujeme či raději ještě napíšeme na list papíru. 6. Aktivně ale taktně ověříme možné komunikační bariéry (porucha sluchu, zraku apod.) a tomu přizpůsobíme komunikaci. 7. K usnadnění komunikace se zdržujeme v zorném poli pacienta, mluvíme srozumitelně a udržujeme oční kontakt. Při pochybnostech ověřujeme správné využití kompenzačních pomůcek. 8. Bez ověření nedoslýchavosti nezesilujeme. hlas porozumění řeči se ve stáří zhoršuje v hlučném prostředí, proto "nepřekřikujeme" jiný hovor, rozhlas, televizi, ale snažíme se hluk odstranit.
15
9. Dopomoc při pohybu, odkládání oděvu či při uléhání na vyšetřovací lehátko vždy nabízíme (úměrně zdravotnímu postižení pacienta) ale nevnucujeme, umožňujeme používání opěrných pomůcek (hole, chodítka). Zdravotnická zařízení sloužící seniorům by měla být snadno přístupná, bezbariérová, s dostatečným osvětlením, s protiskluzovou úpravou podlah a s přehledným značením. 10. Při ústavním ošetřování by komunikace i ošetřovatelská aktivita měla cílevědomě směřovat k podpoře a k udržení (obnově) soběstačnosti křehkého starého člověka se zdravotním postižením nikoli předčasně předpokládat její ztrátu a vést k imobilizaci.
1.3 Handicapovaní lidé Než jsem se začala touto problematikou po teoretické stránce zabývat, napadla mě otázka, zda mají postižení lidé nějaké specifické potřeby. Pan Novosad se na stranách 23 – 24 tímto problémem také zabývá a popisuje, že by se na první pohled mohlo zdát, že lidé s jakýmkoliv postižením mají nějaké speciální či zvláštní potřeby, kterými se také liší od ostatních lidí, kteří žádným zdravotním omezením netrpí. Je to možná zvláštní, ale není tomu tak. Člověk s postižením je člověk jako každý jiný. Primárně má tedy stejné potřeby jako kdokoliv z nás. Pro lepší porozumění těmto základním potřebám by se dala použít známá Maslowova hierarchie potřeb, protože ta ukazuje jakýsi model potřeb každého člověka – tedy i člověka s postižením či zdravotním omezením. Skutečný problém je ale v tom, že lidé jsou kvůli svému orgánovému či funkčnímu postižení omezeni ve způsobu, jak tu či onu základní potřebu člověka budou realizovat. Může jim v tom bránit například tělesná vada či chronické onemocnění. Z tohoto důvodu potřebují postižení lidé k uspokojování základních potřeb mnohdy pomoc asistenta. Neznamená to ale, že by postižení lidé neměli základní potřeby, jen jejich realizace je pro ně složitější. Nemyslím tím ale, že bychom postižené osoby měli litovat kvůli jejich složitějšímu uspokojování potřeb a vykonávání různých každodenních činností. Právě naopak. Jak jsem se dozvěděla během mého terénního výzkumu, postižení lidé mají často mnohem větší odhodlání, duševní sílu a motivaci zvládat každodenní výzvy. Nejednou jsem byla v němém úžasu, když jsem viděla 16
s jakou vervou postižení lidé zvládají téměř jakoukoliv situaci, na jakou si vzpomenete. Nejen z tohoto důvodu mají postižení lidé můj velký obdiv.
1.4 Základní teoretické poznatky o komunikaci s postiženými lidmi (klienty CK) Každá práce s postiženými lidmi má svá daná specifika. Tyto specifika jsou dány typem onemocnění či postižení. Pokud chceme s postiženými lidmi co nejlépe komunikovat a vycházet, měli bychom dodržovat následující zásady, které jsem převzala od pana Libora Novosada. Ten ve své knize na stranách 81 – 83 tuto problematiku popisuje podrobněji podle typu postižení.
1.4.1 Klienti s tělesným postižením a s poruchami mobility V této skupině osob jsou asi v největším zastoupení vozíčkáři. I když se na první pohled může zdát, že invalidní vozík je stabilní dopravní prostředek, vozíčkáři se velice často obávají právě pádu z vozíku. To by se dalo předpokládat, zejména když vezmeme v úvahu fakt, jak se potom člověk, který se špatně pohybuje, dostane zpátky na vozík. A tím se pomalu dostáváme k pomoci těmto tělesně postiženým osobám na vozíku. Je to velice smutné, ale i v dnešní době, kdy je přístup k jakýmkoliv informacím daleko jednodušší než dříve, by se mohlo zdát, že správná pomoc lidem na vozíku je jako tabu. Ano, skutečnost je opravdu taková, že lidé sice chtějí pomoc vozíčkářům, a to je jistě více než chvályhodné, ale neví jak. Tak se pak stává, že je například vozíčkář odvezen někam, kde vůbec nechtěl být, nehledě na tom, jakým byl jeho odvoz proveden způsobem. Přiznávám, že v některých situacích je velmi těžké odhadnout, zda bude člověk na vozíku naši pomoc potřebovat, či nikoliv. A také, existují vozíčkáři, kteří se dožadují pomoci téměř pořád, ale také ti, kteří pomoc odmítají. Není ale nic jednoduššího, než se vozíčkáře prostě zeptat, zda mu můžeme být nápomocní a popřípadě jak. Chybu bychom ale podle mého názoru neudělali s poskytnutím našeho místa k sezení člověku, který ho zjevně potřebuje víc než my. Například člověku k hůlkou, o kterou se opírá nebo člověku, který kulhá. Pokud ale člověk námi poskytnuté místo k sezení odmítne, není to urážka proti naší osobě, ale postižený člověk jistě ví, co dělá a co je pro něj nejlepší. Pro nás bez zdravotního omezení je jistě pohodlnější sezení, ale nikdy nemůžeme vědět, jaký problém postižený člověk má a 17
v mnohých případech je pro něj opravdu stání pohodlnější. Se sezením také souvisí vhodný sedací nábytek. Pro lidi se zdravotním omezením jsou většinou křesla a gauče velice nepohodlnou záležitostí. Proto je vhodné, když máme při jakékoliv jednání s postiženým člověkem k dispozici i obyčejnou židli. Nabídneme mu samozřejmě obě varianty k sezení, ale jeho volbu respektujeme. Jistě ví, co dělá. Lidé, kteří trpí tělesným postižením si často stěžují, že s nimi jejich okolí jedná, jakoby měli mít méně rozumu než ostatní. To je samozřejmě nepřípustné. Tohoto bychom se měli vyvarovat snad nejvíce ze všeho. Dále bychom měli mít na paměti, že při jednání s tělesně postiženými lidmi se nehodí zbytečně zvyšovat hlas, neměli bychom spěchat a měli bychom se snažit vyvarovat stresovým situacím. Dále je velice nevhodné pobízet tělesně postiženého člověka k tomu, aby si odpočinul, vydýchal se, nebo aby se například uvolnil. Jak jsem již řekla, tělesně postižený člověk zná své omezení nejlépe ze všech a sám ví, co udělat a jak se zachovat. Pokud má s sebou tělesně postižený člověk doprovod či asistenta, vždy jednáme přímo s postiženým člověkem. Jeho asistent tam není jako jeho mluvčí, ale je tam přítomen od toho, aby postiženému pomáhal, popřípadě pouze doplnil jeho informace.
1.4.2 Klienti se zrakovým postižením Při jednání se zrakově postiženými lidmi v místnosti je nejdůležitější seznámit klienta s prostředím, ve kterém se s ním právě nacházíte a popsat mu předměty a jejich uložení v místnosti. Důležité jsou také umožnit dobré světelné podmínky, pokud je to v našich silách. Ne všichni klienti jsou totiž úplně slepí. Velká část zrakově postižených lidí je slabozraká, tedy ještě zbytky zraku mají. A právě dostatek světa těmto slabozrakým lidem lépe pomůže orientovat se v místnosti. Dále, pokud je to možné, odstraníme z místnosti, ve které jednáme se zrakově postiženým klientem předměty, které by mohly tvořit architektonickou bariéru. Například židle uprostřed místnosti, velké vázy s květinami, apod. Při manipulaci se zrakově postiženým člověkem není vhodné ho táhnout ani tlačit před sebou. Vhodnější je, když klientovi nabídneme rámě a umožníme mu, aby se do nás sám podle svých potřeb zavěsil. Další situace, která může s velkou pravděpodobností nastat je, když stojí nevidomí člověk u přechodu pro chodce. Na místě je, nejprve se zeptat, zda chce nevidomí člověk silnici skutečně přecházet a zda při tom potřebuje naši pomoc. Je velice nevhodné, neslušné, ale i nebezpečné bez 18
jediného slova klienta popadnout a táhnout kamsi, kam on třeba ani nechce jít. Nevidomí člověk opravdu nevidí a neví, že mu nechcete ublížit. Pokud nás venku na ulici či v přírodě nevidomí člověk zastaví a poprosí nás o radu ohledně cesty, kde se nachází ten či onen objekt a jak se k němu dostane, musíme si dát pozor a nepopisovat cestu podle objektů, který člověk na své cestě k cíli bude míjet. Je to totiž normální postup, který běžně při navádění používáme a mohlo by se stát, že nám najednou opravdu nedojde, že nevidomý člověk stavby, podle kterých ho navádíme, nevidí. Bez ohledu na to, že to nemyslíme nějak zle. V této situaci je daleko lepší způsob, navigovat nevidomého např. po 10 krocích odbočte vlevo, apod. Pokud nastane situace, že bude před nevidomým člověkem nějaká překážka, o které si myslíte, že o ní nevidomí neví a mohla by být pro něj nebezpečná, rozhodně na nevidomého z ničeho nic nekřičte – např. Pozor!. Zakřičením způsobíte to, že se nevidomý člověk 2x tak lekne a hrozil by mu například pád z uleknutí. Navíc, když zakřičíte pozor, nedáte nevidomému žádnou konkrétní informaci, na co ho upozorňujete. Pouze pochopí, že jde o nějaké, jenže neví o jaké, což ho může ještě více rozhodit. Řekněte mu tedy jasně a zřetelně, ne však s křikem o jakou konkrétní překážku se jedná, například po třech krocích bude schod dolů, nebo s příštím krokem se bude vozovka svažovat dolů. A dalo by se říci, že téměř to nejdůležitější přijde teď, u konce této problematiky, týkající se zrakově postižených. Když vedeme s nevidomým člověkem rozhovor, musíme se vyjadřovat stručně, jasně a přímo. Nesmíme totiž zapomínat na to, že nevidomý nevidí naši gestikulaci ani mimiku našich obličejových svalů. Takže musíme například radost, smutek, či vztek vyjádřit slovy a jejich hlasitostí tak, aby bylo pro nevidomého člověka opravdu srozumitelné, jaká je naše reakce.
1.4.3 Klienti se sluchovým postižením Při komunikaci s lidmi, kteří trpí postižením sluchu je třeba dbát na to, že tito lidé jsou doslova odkázáni na odezírání z úst člověka se kterým vedou rozhovor. Je tedy nezbytně nutné dávat pozor na to, abychom zajistili dobré světelné podmínky v místnosti. Ještě by bylo na místě připomenout, že tak jako existují slabozrací lidé – tedy lidé, co ještě neztratili celý zrak a něco málo ještě vidí, existují také lidé, kteří svůj sluch neztratili zcela úplně. Takové osoby můžeme poznat například podle toho, že mají v uších naslouchátka. Z tohoto důvodu je důležité připravit pro komunikaci se sluchově postiženým takovou místnost, která bude pokud možno v co nejklidnějším prostředí. 19
Tím je myšleno, že zamezíme hluk z ulice, ztišíme nebo úplně vypneme rádio, nebo se vyhneme místnosti, kde spolu hovoří ještě jiní lidé. Komunikace bude tak jistě úspěšnější, protože člověk se zbytky sluchu bude nejen odezírat z úst, ale bude i schopen rozpoznat nějaké zvuky, či hlasy. Proto je dobré ostatní rušivé zvuky eliminovat. Když mluvíme se sluchově postiženým člověkem, není vhodné (právě kvůli odezírání z úst) stát proti oknu nebo jakémukoliv jinému zdroji světla, a to zejména kvůli oslnění. Dále mohou být jistou nevýhodou v komunikaci pomocí odezírání z úst vousy, či zvyk gestikulovat rukama před obličejem. Je také velice nežádoucí procházet se po místnosti nebo odvracet obličej například při listování v dokumentech. Člověk se sluchovým postižením totiž opět nemůže plně odezírat z našich úst a komunikace se tak stává složitější. Nevhodné a možná i neslušné vůči sluchově postiženému je domlouvání se s jinou osobou právě před sluchově postiženým člověkem. Vypadá a působí to totiž tak, jako bychom jednali za jeho zády. Při komunikaci se sluchově postiženým je zbytečné zvyšovat hlas, či dokonce křičet. Sluchově postiženému člověku to většinou k lepšímu dorozumění stejně nepomůže a právě naopak tím ještě znemožníme tolikrát zmiňované a velice důležité odezírání z úst. Křičící člověk totiž používá trochu jinak mimické obličejové svaly, než člověk, který hovoří v běžné hlasitosti. Pokud vedeme rozhovor s více lidmi a je mezi nimi přítomen i neslyšící člověk, je velice taktní neslyšícího průběžně během rozhovoru jakkoli informovat, o čem je zhruba řeč. Jistě není vhodné používat ustálenou frázi, že si to neslyšícím člověkem povíte později. Neslyšícího člověka by to mohlo velice ponížit a dokonce i urazit. Nesmím zapomenout dodat, že v největší míře se při komunikaci se sluchově postiženým člověkem používá znaková řeč, tak zvané znakování. Může se ale stát, že znakování nám příliš nepůjde a ani na odezírání z úst nebudeme ten správný typ člověka. Není tedy potom vůbec od věci použít při komunikaci s neslyšícím tužku a papír a dorozumívat se podle vzájemného psaní. Pokud s námi bude jednat spolu s neslyšícím člověkem ještě jeho asistent, který bude neslyšícímu naše slova znakovat, je na místě nechat asistentovi dost času a prostoru na znakování a správné vyjádření našich slov.
20
1.4.4 Klienti, kteří mají problémy s verbální komunikací Lidé, kteří trpí jakoukoliv řečovou vadou jsou většinou velice náchylní na stres. Jinými slovy, stres u nich může onu řečovou vadu vyvolat, popřípadě zhoršit – tedy pokud je řečová vada způsobená nerovovou soustavou člověka. Člověk se pak zadrhává v řeči nebo koktá. Ještě samozřejmě existují poruchy či mechanické a viditelné poškození úst a mluvící soustavy. Tento stav člověka samozřejmě také vede k určitým problémům s navázáním kontaktu a samotnou verbální komunikací. Takového jedince, ale většinou poznáme na první pohled a tak trošku můžeme dopředu počítat s tím, že jedinec nebude třeba úplně správně vyslovovat či artikulovat. U lidí, kteří ale trpí problémy při verbální komunikaci a mají k tomu nervové dispozice, tyto problémy většinou způsobený stres, či jakýkoliv jiný tlak na člověka. Bohužel, s tímto stavem mám i já své zkušenosti. Jako malé dítě jsem se právě i já v řeči zadrhávala a koktala jsem. Mě ani mému okolí to samozřejmě moc příjemné nebylo. Setkala jsem se se dvěma různými pohledy na věc. Někteří tvrdili, že je to způsobené tím, že můj tok myšlenek je rychlý, podstatně rychlejší než jsou schopny zpracovat moje ústa. Jednoduše řečeno, chtěla jsem toho v jedné chvíli říct hrozně moc a má ústa nestíhala. Tak jsem se zadrhávala a koktala jsem. Ten druhý pohled na věc je také z mého okolí. Je většinou od lékařů a ostatních odborníků. Ty na moje koktání a zadrhávání měli takový názor, že jsem kdysi v hluboké, dětství musela prožít nějakou či nějaké stresové situace. Tyto situace si můj mozek zapamatoval a pak v pokročilejším věku, vždy, když měla nastat podobná situace té, kterou měl můj mozek uloženou v paměti, vyslal jakýsi obranný mechanismus a já začala koktat. Tímto popisováním mého problému Vás samozřejmě nechci nějak zatěžovat. Jen jsem tím chtěla připodobnit, že jsem se dříve nacházela ve stejné situaci jako lidé s problémy ve verbální komunikaci. Dalo by se tedy říci, že jim víc rozumím a tím pádem mě jejich problém s nimi víc sbližuje. Myslím si, že tím, že chápu, co v té či oné situaci asi přibližně prožívají, odstraníme společně tuto stresovou bariéru. Teď mě napadá, že pokud uvidím, tedy spíše uslyším, že můj potenciální klient začne koktat či zadrhávat se v řeči, řeknu mu také já o svém problému. Řeknu mu, že opravdu vím, jak se asi cítí a jsem stoprocentně přesvědčena o tom, že to nebude jen klišé. Myslím si, že právě tímto svým přiznáním můj klient pochopí, že ho při utváření slov z jeho myšlenek podpořím. Jak také uvádí pan Novosad na straně 83, je velice důležité mít na paměti, že na klienta, který má řečovou vadu a problémy s verbální 21
komunikací, nesmíme v žádném případě spěchat a už vůbec nesnažíme za klienta jeho slova či věty dopovídat. Našim úkolem v této roli je pouze odstranit nebo co nejvíce eliminovat stres a napětí, které z klienta vycítíme a klient to jistě ocení a dokáže pak již bez větších problémů svoji větu dokončit. Pokud by tomu bylo naopak a bylo by tomu často, mohlo by se stát, že klient by postupně dostával strach až fobii z mluvení. Nepochybně by to nebylo stresující jen pro postiženého člověka, ale i pro jeho okolí. Může se stát, že ať už se budeme snažit sebevíc, klientovi stejně rozumět nebudeme. V tomto případě není neslušné ani neetické zeptat se klienta ještě jednou, co nám chtěl sdělit. Určitě se nehodí domýšlet si, co chtěl asi člověk říci. To totiž ví jen on sám a my bychom tím domýšlením nejspíše vytvořili jen další komunikační bariéru a klienta by to dokonce mohlo i urazit či ponížit. Na osoby, které trpí koktavostí, musíme být co nejvíce trpěliví a vytvářet klid za jakékoliv situace. Je velice paradoxní, ale přitom krásné, že lidé, kteří mají problémy s vadou řeči často nádherně zpívají či recitují. V těchto situacích mnohdy ani nepoznáme, že během normálního mluvení má člověk nějaké potíže. K tomu všemu bych jen chtěla dodat, že je to skutečně pravda, včetně pocitů klienta. Dnes již koktavostí ani zadrháváním netrpím, ale mám to ještě pořád v živé paměti. Myslím si, že právě vlastní zkušenost s tímto problémem, mi pomůže navázat lepší kontakt s klienty, kteří jím stále trpí a možná jim i trošku dopomoct k odstranění jejich řečové vady. Mě se to celkovým zklidněním způsobu života také povedlo a bude pro mě obrovskou ctí, pomoci tak i mým klientům.
1.5 Tělesné postižení jako fenomén i životní realita V rámci této části mé práce bych ráda uvedla některé aspekty, které jistě k cestování tělesně postižených lidí patří. Chtěla bych zde poukázat zejména na některé skutečnosti, které bychom měli vědět při práci s postiženými lidmi. Člověk, který trpí jakýmkoliv postižením bere a přijímá svou životní situaci jako výzvu. Překonává tak nelehké a mnohdy nepřijatelné situace jako podnět, aby ukázal, že má stejné předpoklady k osobnostnímu i společenskému uplatnění jako lidé bez postižení, kteří jsou v jeho okolí. Pro takové lidi ovšem není důležité, zda dosáhnou všech vytyčených cílů. Daleko důležitější pro ně je to, že sami něco chtějí dokázat a snaží se a usilují o to smysluplně a možná někdy i s větším elánem a odhodláním, než zdraví lidé, kterým by se teoreticky mělo vše dařit, protože nemají žádné překážky. Má vlastní zkušenost při jednání 22
s tělesně postiženými lidmi mě dovedla k názoru, že i přes mnohé překážky, které jim život nastavil, se dokáží se životem prát a mají neuvěřitelnou životní energii, která je jako motor žene kupředu a každý splněný cíl je pro ně větší odměnou, než cokoliv jiného a zároveň je to pro ně další motivace ke splnění nových cílů. Tyto lidé jsou většinou velice optimističtí a těší se z každého nového dne. (3, str. 66)
1.5.1 Základní terminologie Tělesné postižení se dělí do dvou navzájem se prolínajících skupin. Toto dělení jsem převzala od pana Novosada. První skupinou je chronické postižení. Obvykle se jedná o nevyléčitelné onemocnění, tzn. dlouhodobě výrazně nepříznivý zdravotní stav. Toto omezení zpravidla vyžaduje stanovenou životosprávu, životní styl a dodržování určitých léčebných opatření. Snižuje kvalitu života nemocného i jeho blízkých, omezuje výkonnost nemocného a jeho odolnost proti zátěži. Chronické postižení není na člověku na první pohled patrné a proto se k němu ostatní lidé chovají jako ke zdravému člověku. Druhým typem tělesného postižení je tzv. pohybové postižení. Tento druh postižení znamená omezení hybnosti až znemožnění pohybu. Taková postižení bývají na člověku patrná na první pohled. Společným rysem takto postižených lidí je výrazné omezení obvyklých pohybových aktivit, což má vliv na kvalitu života, soběstačnost a přístup k životním příležitostem.
2 Praktická část 2.1 Terénní výzkum V rámci mé bakalářské práce jsem se rozhodla, že uskutečním dva terénní výzkumy, respektive výzkum v terénu dvojího typu. Tím prvním typem mého výzkumu je klasické dotazníkové šetření. To jsem uskutečnila proto, abych zjistila skutečné potřeby, přání a preference potenciálních klientů mé vysněné cestovní kanceláře a vymyslela pro ně v podstatě zájezdy na míru. Vyrazila jsem tedy mezi takové lidi, o kterých jsem přesvědčena, že by služeb mé potenciální cestovní kanceláře jistě využili. Co se týče mého druhého terénního výzkumu, vyrazila jsem na 2 výlety. První výlet se týkal nádherné lokality nedaleko Telče, kde se nachází nádherná příroda a ranč a právě sem bych ráda vozila své klienty. Vydala jsem se tedy na průzkum osobně, abych načerpala 23
inspiraci a zjistila dostupnost. Druhý výlet byl do TyfloCentra v Jihlavě. Jedná se o obecně prospěšnou společnost, která pomáhá nevidomým a slabozrakým. A protože bych v rámci mé potenciální cestovní kanceláře ráda spolupracovala i s těmito zrakově postiženými lidmi, vydala jsem se do TyfloCentra a zažila tam moc příjemné odpoledne, kde mi paní ředitelka centra řekla téměř vše o slabozrakých a nevidomých lidech. Dozvěděla jsem se zde mnoho užitečných informací, které bych ráda vložila i do mé bakalářské práce, ale jistě je využiji i v běžném životě.
2.1.1 Dotazníkové šetření Jak jsem již předeslala, dotazníky jsem nevyplňovala s neznámými lidmi, ale oslovovala jsem pouze takové respondenty, o kterých bezpečně vím, že je trápí nějaký zdravotní handicap či omezení - ať už se jim jen hůře dýchá při zdolávání kopce nebo schodů, nebo mají problémy s chůzi a chodí pomaleji, než ostatní zcela zdraví lidé. Takoví lidé by se pravděpodobně s normální cestovní kanceláří na dovolenou či výlet nevydali, protože by měli strach, že budou ostatní účastníky zájezdu zdržovat, nebo k sobě takoví lidé potřebují asistenta či jiného pomocníka. Dotazníkové šetření jsem uskutečnila v Telči, Třešti a Jihlavě. Respondentů bylo 48 a takto odpověděli na mé otázky : 1) Jeli byste na dovolenou či výlet, který by byl přizpůsoben pomalejšímu tempu a volnějšímu programu?
ne 19%
0%
ano 81%
Graf č. 1: Pomalejší tempo
24
Podle toho, jak respondenti odpovídali na 1. otázku vyplývá, že by měli zájem o zájezd či výlet, který by byl trošku jinak uzpůsobený. Z hlediska mé potenciální cestovní kanceláře jsou tyto odpovědi dost podstatné, protože z nich vychází, že má cenu takovou cestovní kancelář založit a věnovat se jí. 39 respondentů by na takovou dovolenou rádi jelo, pouze 9 ne. 2) Měli byste zájem o poznávání :
0%
0%
0%
Památky (hrady, zámky, muzea, výstavy…) 19%
Příroda 81%
Graf č. 2: Druh poznávání
Tento graf vypovídá o tom, že největší zájem je o poznávání přírody, právě tam by chtělo svou dovolenou trávit 39 dotazovaných respondentů. Pouze 9 respondentů by mělo zájem o poznávání památek a architektonických skvostů.
25
3) Kam byste se rádi podívali?
jiná země 14%
0% Vysočina 44%
Slovensko 17% celá ČR 25%
Graf č. 3: Oblast výletu Z těchto odpovědí vyplývá, že 21 respondentů by svou dovolenou a volný čas chtělo trávit konkrétně na Vysočině, 12ti respondentům je konkrétní lokalita lhostejná, ale chtěli by zůstat na území ČR, 8 respondentů by chtělo poznávat Slovensko, 7 dotazovaných má zájem o jinou zemi a jak jsem se během dotazníku vyptávala více konkrétněji, zájem by byl o Španělsko, Maďarsko, Itálii či Kypr. Tyto destinace byly mezi respondenty ty nejčastěji zmiňované.
4) Na kolik dní by měl zájezd či výlet být?
jiný počet dní 21% 10 dní 17%
1 den 37%
5 dní 15%
3 dny 10%
Graf č. 4: Počet dní
26
Ideální délka zájezdu či výletu by podle dotazovaných respondentů měla být následující. 1 den by chtělo cestovat a poznávat krásy země 18 lidí, 3 dny by rádo cestovalo 5 lidí , na 5 dní by si trouflo vycestovat 7 lidí, 10 dní by chtělo být mimo běžnou realitu starostí 8 lidí a jiný počet dní by na dovolené chtělo být 10 lidí – nejčastější odpovědi pro jiný počet dní bylo 6 a 8 dní. 5) Kolik Kč byste byli ochotni investovat za průměrný zájezd na 5 dní?
10 000Kč a více 29%
0%
1 000 - 3 000Kč 8%
3 000 - 6 000Kč 17%
6 000 - 10 000Kč 46%
Graf č. 5: Finanční stránka
Když jsem zpracovávala výsledky této odpovědi, čísla, která mi vyšla mě velice překvapily. To překvapení bylo dost milé, protože lidé by byli ochotni dát za zájezd či výlet i větší finanční obnos peněz. Z toho pro mě a mou cestovní kancelář vyplývá, že se mohu zaměřit i na např. zahraniční zájezdy. A abychom se dostali ke konkrétním číslům, tak respondenti odpovídali takto : 1 000 – 3 000Kč by dali 4 lidé, 3 000 – 6 000 Kč by nebylo příliš pro 8 lidí, 6 000 – 10 000 Kč by bylo ochotných investovat 22 osob a 10 000 Kč a více by do zájezdu vložilo 14 lidí z dotazovaných respondentů.
27
6) Kde byste chtěli být ubytováni?
Apartmán 19%
0%
0%
Penzion 25%
Hotel 56%
Graf č. 6: Typ ubytování
Tento graf vypovídá o ubytování, které by budoucí klienti akceptovali. Pro mou ck je to velice důležitá informace, podle které mohu vybírat ubytování a balíčky. Hotel by preferovalo 27 lidí, penzion 12 lidé a apartmán s vlastním stravováním by nevadil 9 lidem.
7) O jaký typ dovolené by mělo jít?
lázně 19%
0%
0% poznávací 37%
pobytová 44%
Graf č. 7: Typ dovolené
28
Nejvíce klientů by chtělo pobytovou dovolenou, a to 21 dotazovaných. O poznávání krásných míst by mělo zájem 18 dotazovaných osob a pouze 9 lidí by chtělo svou dovolenou strávit v lázních.
8) Na zájezdu byste preferovali :
0%
0%
0% osobní asistent 33%
průvodce pro celou skupinu 67%
Graf č. 8: Průvodce
Osobního asistenta by preferovalo 16 lidí – zejména zrakově postižení a lidé s velmi omezenou hybností nohou. 32 lidí by na zájezdě chtělo normálního průvodce – což je pro mě velice dobrá zpráva. Průvodcem bych byla já osobně. Baví mě to a i z finančních důvodů.
29
9) Jste :
0%
0%
0%
muž 42%
žena 58%
Graf č. 9: Pohlaví
Mužů jsem oslovila 20 a žen 28.
10) Vaše věkové rozmezí :
70 a více let 13%
do 50ti let 17%
0%
60 - 70 let 10% 50 - 60 let 60%
Graf č. 10: Věk
Z tohoto grafu vyplývá, že největší zájem o mé zájezdy by měli lidé mezi 50 – 60 lety věku. Těchto lidí by jelo na zájezd 29. 8 lidí, které jsem dotazovala bylo ve věkové skupině do 50ti
30
let, ku podivu 6 lidí, kteří by se na zájezd s mojí cestovní kanceláří vydali bylo starších 70ti let, co mě samozřejmě velice těší. Mezi 60 a 70 lety by se zájezdu se mnou zúčastnilo 5 dotazovaných osob.
11) Vaše zdravotní omezení či postižení : ………………………………… Tuto otázku jsem zvolila jako otevřenou. Dotazovaní respondenti mi odpovídali, jaké je trápí zdravotní postižení, či omezení. Dotazovala jsem se osob, kteří se mi svěřili, že je trápí zrakové i sluchové postižení, ale nejvíce osob mi odpovědělo, že mají problémy s chůzí či s dechem. Jak jsem se během dotazování dozvěděla, tito lidé jsou na tom zdravotně velice podobně jako já. Své dechové či pohybové omezení neberou jako nemoc, ani handicap, ale vnímají je spíše jako nevýhodu, kvůli které by se na normální zájezd s úplně zdravými zřejmě nevydali, protože by měli pocit, že by ostatní zdržovali či jakkoliv jinak obtěžovali. Ale s mojí cestovní kanceláří by se na zájezd prý téměř stoprocentně vydali, už jen proto, že budou mezi svými a mezi lidmi, které skutečně obtěžovat nebudou. Zdá se to možná neuvěřitelné, ale touto zodpovězenou otázkou jsem prakticky dospěla ke splnění svého cíle. Přesně pro takové typy osob, kteří svou zdravotní nevýhodu vidí stejně jako já, je moje cestovní kancelář a její produkty. Už teď tedy mohu s jistotou říci, že má cenu zakládat cestovní kancelář, takovou, jakou se ji tady snažím přiblížit. 12) Znáte
někoho
s podobným
zdravotním
omezením
či
postižením?
…………………… Vyjádření odpovědi mých respondentů na tuhle otázku bude také jednoduché. Všichni dotazovaní respondenti, jen pro připomenutí jich bylo 48, odpověděli jednohlasně ano. Tedy, že ve svém okolí mají někoho s podobnými zdravotními problémy, či nevýhodou a respondenti k tomu většinou ještě sami od sebe dodávali, že by jejich přátelé či kamarádi na zájezd či výlet tohoto typu s nimi jistě také vyrazili. Z toho tedy logicky vyplývá, že má potenciální cestovní kancelář má již teď více potenciálních klientů než oněch 48 dotazovaných. Tato skutečnost mě opět utvrzuje v tom, že má cenu se do založení mé vysněné cestovní kanceláře pouštět.
31
2.1.2 Hospodářský dvůr Bohuslavice Jak jsem již zmiňovala výše ve své práci, vydala jsem se na průzkum oblasti, kterou bych ráda se svými potenciálními klienty navštěvovala. A protože mám velký zájem na tom, aby se klientům mé cestovní kanceláře tato lokalita líbila a byla pro ně dobře přístupná, vydala jsem se tam osobně, abych zjistila terénní dostupnost a také dostupnost poskytovaných služeb. Nejprve jsem oblast prozkoumávala sama a poté jsem vyhledala manažerku objektu, paní Lenku Kasáčovou, DiS, která mi poskytla podrobnější informace. Částečně jsem také vycházela z informací, které jsou dostupné pro všechny zájemce na internetových stránkách hospodářského dvora Bohuslavice. Bohuslavice jsou malebná vesnička vzdálená od Telče pouhých 13 kilometrů. Je tedy velice dobře a téměř kdykoliv dostupná jak autem, což trvá zhruba 15 minut, tak autobusem. Dá se zde strávit krásně celý den, nebo i jen prožít krásné odpoledne. Na myšlenku, vozit své potenciální klienty právě sem, jsem dospěla právě během psaní mé práce. Jak jsem se totiž dostávala k více a více informacím o postižených lidech, ale i například o lidech s nějakým zdravotním omezením, například problémy s dýcháním, dušností, či problémy s chůzí, zjišťovala jsem, že cestování a poznávání nových krajů či památek není všechno. K cestování to samozřejmě neodmyslitelně patří a věřím, že lidem, kteří nemají žádný zdravotní problém či omezení, to ke štěstí stačí. Jak by se ale na takovém poznávacím zájezdě cítili například lidé co špatně chodí? Už jen chůze na prohlídce zámku či hradu by jim, podle mého názoru, dělala problémy a kvůli bolesti a nepříjemným pocitům by si výlet ani neužili. Myslím si, že daleko důležitější je aby na jakémkoliv zájezdě či výletě panovala dobrá nálada a celková pohoda. A k zabezpečení dobré nálady jistě nemusíme zdolávat převratné vzdálenosti pěšky či poznat za jeden den co nejvíce památek. Z toho jsou potom lidé akorát tak unavení a dobrou náladu spíše ztrácí. Trošku teď opět mluvím ze své vlastní zkušenosti. Jak jsem se již ve své práci zmínila dříve, jsem astmatik a mám tedy také určité zdravotní potíže, a to dechové. Nepovažuji ale své zdravotní omezení za handicap ani postižení a v běžném životě mě zase tak negativně neovlivňuje. Věřím, že velkou zásluhu na tom, jak se cítím a že své zdravotní dechové omezení neberu jako nemoc, ale spíše nevýhodu, má moje rodina. Právě díky ní jsem se na svůj zdravotní problém přestala dívat jako na problém a v dnešní době mluvím jen o své nevýhodě v pomalejším chození do schodů, či do kopce. A právě toho bych chtěla docílit i u svých klientů. Nechci být jen tuctová 32
cestovní kancelář, která své klienty vozí pouze na zájezdy a zpátky. Chci aby se moji klienti na zájezdech se mnou cítili dobře a k tomu nemusíme zdolávat tisícikilometrové vzdálenosti. A právě z tohoto důvodu sem do své práce zařadila Bohuslavice. Není to daleko a je to lokalita v nádherné přírodě, kde už jen samotné posezení na lavičce či dece způsobí skvělý pocit a dobrou náladu. Jde mi o to s mými klienty strávit co nejpříjemnější chvíle, a to pro obě strany. Ideální odpoledne si představuji tak, že se po příjemné procházce krásnou přírodou posadíme k sobě do kruhu a budeme si vyprávět nebo zpívat a hrát na kytaru či harmoniku a u toho šířit dobrou náladu. Handicapovaní lidé jsou svými potížemi už tak dost utlačováni a omezováni a tak většinou dobrou náladou moc nekypí. A to je mým největším cílem. Vytvořit mým klientům alespoň trochu radostnější život a přístup k němu. A k tomuto účelu slouží, podle mého názoru, hospodářský dvůr Bohuslavice více než kterýkoliv jiný objekt. Největší přednost, kterou může hospodářský dvůr Bohuslavice nabídnout, je přítomnost zvířátek. Chovají se zde koně a to v největším zastoupení. Dále jsou tu kozy, ovce, prasata, lamy, psi, osli a najdeme tu i hodnou a přítulnou kočičku. Zvířata můžete pozorovat tak dlouho, jak jen si to budete přát. Nikdo Vás tam nebude kontrolovat ani se Vás ptát co tam děláte, natož aby po Vás chtěl něco platit. Zkrátka všichni, kdo se o hospodářský dvůr starají, k Vám budou co nejvíce hodní a přátelští. Myslím si, že co se týče rozdávání dobré nálady vyznávají stejný názor jako já, a to, že jí není nikdy dost. V hospodářském dvoře se můžete pohybovat úplně volně a podle svého uvážení a to nejen venku, ale i uvnitř. Prostory, které patří hospodářskému dvoru Bohuslavice totiž nabízejí nově zrekonstruovanou restauraci a hotel, dále samozřejmě stáje pro všechny zvířátka a také se zde nachází vlastní palírna majitelů, po které Vás za malý příplatek provedou, včetně ochutnávky a odborného výkladu. Na přání a za poplatek tady vzniká pěstitelská pálenice, na níž si zákazníci mohou dovést své ovoce.
33
Obr. č. 1: Palírna hospodářského dvora Bohuslavice [1]
Obr. č. 2: Nástroje k výrobě pěstitelské pálenice [1]
34
Obr. č. 3: Manažerka hospodářského dvora Bohuslavice (vpravo) [1]
Hospodářský dvůr Bohuslavice také disponuje několika jízdárnami pro koně. S tím souvisí poskytování výcviku pro koně a jezdce, včetně začátečníků. Pořádají zde také závody koní. Na tyto akce se jako návštěvník samozřejmě můžete také libovolně dívat a myslím si, že by to pro mnohé moje klienty byla velice krásná a zajímavá podívaná. Můžete si zde koníka také koupit. Hospodářský dvůr také nabízí ustájení koní, z čehož, jak mi sdělila paní manažerka objektu při osobním rozhovoru, má hospodářský dvůr zatím největší finanční příjmy. Hospodářský dvůr Bohuslavice také nabízí placenou prohlídku keramické dílny, kde se vyrábí Novoříšská keramika s motivy rostlin a bylin herbáře kláštera premonstrátů v Nové Říši, která leží nedaleko od Bohuslavic. Hosté si zde mohou namalovat hrníček, či talířek a to podle svého vlastního uvážení. Myslím si, že tahle aktivita by mé klienty mohla také zajímat.
35
Obr. č. 4: Novoříšská keramika [2]
Jak můžete vidět a číst, hospodářský dvůr Bohuslavice toho nabízí spoustu k využití volného času a k načerpání sil a dobré nálady. Strávený čas tady velice rychle utíká, což vím z vlastní zkušenosti. Pokud se Vám ani jedna aktivita, kterou hospodářský dvůr Bohuslavice nabízí nezamlouvá, najdete tu nádhernou přírodu s loukami, lesy i jezírkem a menším jezem. V takovém prostředí se dá nádherně procházet či posedět na všudypřítomných lavičkách, se kterými tu majitelé dvora rozhodně nešetřili. V tomto nádherném prostředí s nádhernou přírodou pak už jen stačí vzít kytaru či harmoniku, rozdělat ohýnek a zpívat a hrát. Dobrá nálada a pohoda pak na sebe jistě nenechá dlouho čekat. A právě proto sem chci vozit své klienty a ukázat jim život i z té lepší stránky.
36
Obr. č. 5: Jez v hospodářském dvoře Bohuslavice (zdroj: vlastní foto)
Obr. č. 6: Koně v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto)
37
Obr. č. 7: Procházka s osly v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto)
Obr. č. 8: Ovečky v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto)
38
Obr. č. 9: Lamy v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto)
Obr. č. 10: Vchod do restaurace v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto)
39
2.1.3 TyfloCentrum Jihlava Mezi zdravotně postiženými lidmi se hojně vyskytují osoby, které trpí zrakovým postižením. A protože si myslím, že jako každý jiný člověk, i tito lidé se chtějí pobavit a strávit příjemné chvíle cestováním a poznáváním nových míst, které jim obohatí život, vydala jsem se do TyfloCentra Jihlava, kde se právě lidé s takovým postižením sdružují. A protože mi přijde správné, abych všem klientům bez ohledu na jejich zdravotní omezení či nevýhodu byla schopna poskytovat víceméně srovnatelné služby, navštívila jsem tedy osobu, podle mého názoru, nejvíce povolanou tuto problematiku řešit. Domluvila jsem si schůzku s paní Marií Fialovou. Je to velice hodná a příjemná dáma, která dělá jistě více než jen užitečné a potřebné věci. Dříve totiž působila jako ředitelka Tyflocentra a pomáhala lidem se zrakovým postižením. Osud k ní ale příliš nakloněný nebyl a nyní, v této době, potřebuje i ona pomoc Tyflocenta, protože i ona postupně ztrácí zrak. Na jedno oko nevidí vůbec a na druhé oko pouze na krátkou vzdálenost a pokud se například dívá na osoby, které s ní sedí u jednoho stolu, vidí pouze siluety jejich postav. Nicméně je to podle mého názoru velice silná a odhodlaná žena, která i přes své zrakové omezení do Tyflocentra neoficiálně stále dochází a pomáhá tamním zaměstnancům, a to hlavně s organizací. Paní Marie Fialová mi například vyprávěla o tom, jak jezdí na výlety. Pořádají prý jak jednodenní výlety, tak například zájezdy na týden. Mezi nejoblíbenější cíle výletů patří například jednodenní výlet do Technického muzea v Brně, kde je expozice, věnovaná nevidomým a zrakově postiženým lidem. Paní Fialová dále vyprávěla o kompenzačních pomůckách, mezi které například patří i vodící psi. V dnešní době prý neexistují plemena, která by se nedala naučit vodícím úkonům. Paní Fialová mi přislíbila, že abych poznala a na vlastní kůži zažila, jak vypadá takový výlet nevidomých a slabozrakých lidí, vezme mě na jednodenní výlet spolu s nimi. Budu prý v roli asistentky nějakého postiženého či slabozrakého člověka. Výlet se uskuteční bohužel až po odevzdání mé bakalářské práce, ale doufám, že se o zážitky z něho budu moci s Vámi podělit při obhajobě mé práce.
40
2.1.4 Spolupráce při zahraničních zájezdech Vzhledem k mému dotazníkovému šetření, které jsem uskutečnila, jsem se dostala k informaci, že potenciální klienti mé cestovní kanceláře by měli nemalý zájem i o zájezdy do zahraničí. Na tento popud jsem zjistila, že existuje cestovní kancelář, která do zahraničí vozí klienty starší 55 let. No, na tom by samozřejmě v dnešní době, kdy jsou senioři a naši starší spoluobčané i v pokročilejším věku stále ve formě, nebylo nic převratného. Daleko zajímavější je ale fakt, že Evropská unie zájemcům o takové zájezdy poskytuje jaksi finanční podporu 150 euro na osobu starší právě 55 let. To ale není všechno. Stejnou finanční podporu dostane i doprovod těchto lidí. Nabídka této cestovní kanceláře mě velice zaujala a rozhodla jsem se, že s ní navážu spolupráci. Za domluvenou provizi budu svým klientům nabízet jejich zájezdy. Hlavní motivací pro mě a pro navázání právě takovéhle spolupráce byla právě finanční podpora z evropské unie. Přijde mi to velice sympatické, protože si myslím, že finanční pomoc není k zahození v žádné době a v téhle době neustálého zdražování téměř čehokoliv na co si jen vzpomenete, to možná platí dvojnásob. Cestovní kancelář, se kterou bych ráda navázala kontakt se jmenuje CK OK TOURS a.s. a zájezdy, které jsem od nich v rámci pořádání zájezdů do ciziny ser svými klienty převzala, se vyskytují na webových stránkách http://www.cestovaniproseniory.cz/55do-zahranici/. Jednotlivé zájezdy : MAĎARSKO / Harkány - termální lázně pro seniory (10N, bez dopravy / bus, bez stravy / PoloP) [4] Zájezd umožňuje varianty: doprava vlastní / autobusová, pobyt bez stravy / s polopenzí Lázeňské městečko Harkány leží v jižní části Maďarska v údolí obklopeném vinicemi a patří mezi vyhlášené maďarské lázně. Je vyhledávaným a oblíbeným místem nejen pro stálost teplého a příjemného počasí, ale zejména pro složení místní termální léčivé vody. Je prokázáno, že léčivá voda v Harkánech se značným množstvím sulfidů a fluoridů působí ve formě koupelí blahodárně při léčbě chronických onemocnění pohybového ústrojí včetně poúrazové rehabilitace zlomenin, dále revmatických a kloubových onemocnění, gynekologických potíží a zánětlivých onemocnění. Od května 41
do září probíhají v lázních různé festivaly a lázeňské koncerty, z nichž nejznámější je tradiční festival vinobraní. V nedaleké vinařské obci Villány lze ochutnat i koupit kvalitní vína z místních vinic. K prožití příjemného večera s hudbou, tancem, dobrým jídlem a pitím jsou jako stvořené csárdy - typické maďarské restaurace, jejichž návštěva patří k velmi příjemným zážitkům. [4] Španělsko / MALLORCA jaro 2013 - zájezd pro seniory (čt-čt, let, 7-28N, PlnáP, výlet) BONUS: odlety 9.5. a 16.5. za seniorské ceny může cestovat každý bez rozdílu věku Mallorca patří k perlám Středozemního moře. Tento největší z Baleárských ostrovů Vám nabízí historii, kulturu, panenskou přírodu a velmi čisté ovzduší provoněné pomerančovníky, mandloněmi a cypřišovými háji. V rámci zájezdu budete mít možnost navštívit turisticky atraktivní místa jako hlavní město Palma de Mallorca, historické a živé místo s velkolepými sídly, které nabízí turistům mnoho zajímavostí, zábavu, kavárny a restaurace, ve kterých můžete okusit jedinečné pokrmy a nápoje typické pro Mallorcu, stejně jako pro celé Španělsko. Dále si můžete zakoupit fakultativní výlety do horské vesničky Valldemossa, do známých starodávných Dračích jeskyní nebo se projet historickým vlakem do Solleru. Budete se moci podělit o své zážitky s jinými evropskými seniory v prostředí, jež bylo zvoleno pro Vaše pohodlí a aktivně strávený čas. [4] Orientační nabídka výletů: Jeskyně Drach a Hams (celodenní výlet), Sóller vlakem a tramvají (celodenní výlet), Palma de Mallorca (polodenní výlet), Alcúdia a Formentor (celodenní výlet), Valldemossa (polodenní). [4] Itálie / SARDINIE - zájezd pro seniory (let, 7N, PoloP, výlet, večer s živou hudbou) AKCE: nabídka platí bez omezení věku pro odlet 11.5. Zájezdy na Sardinii pro seniory 55+ - nová atraktivní destinace v rámci programu cenově výhodných zájezdů senior 55+. Objevte bělostné pláže s křišťálově čistým azurovým mořem na Smaragdovém pobřeží, které jen těžko hledají konkurenci jak v rámci Itálie, tak v celé Evropě. Poznejte bohatou historii ostrova a navštivte místa, která vás ohromí svou neopakovatelnou atmosférou. Ochutnejte vynikající kuchyni, která proslavila Itálii po celém světě! [4]
42
Pro tyto pobytově – poznávací zájezdy pro seniory 55+ jsme jako místo ubytování zvolili letovisko Palau na severu Sardinie, které je pro svoji polohu výborným výchozím bodem pro uskutečňování výletů. Samotné Palau je klidnějším letoviskem, v centru naleznete obchody se suvenýry, supermarkety, restaurace a bary, prostě vše, co vyžaduje plnohodnotná dovolená. Vzdálenost od letiště Olbia je asi 40 km. Dovolená na ostrově Sardinie v rámci programu senior 55+ splní všechna vaše očekávání! [4] Kypr / AGIA NAPA - zájezd pro seniory (let, 7N, PoloP, výlet) Navštivte třetí největší ostrov Středozemního moře - Kypr v rámci dotovaných zájezdů nejen pro seniory. Ostrov, kde se z mořské pěny zrodila bohyně krásy a lásky Afrodita. Kypr je zajímavý hlavně svou rozmanitostí. Kombinuje krásnou horskou přírodu s dlouhými písčitými plážemi a tyrkysovým mořem. Nesmíme ovšem zapomenout ani na bohaté kulturní dědictví ostrova. Díky své poloze prošli ostrovem Řekové, Římani, Egypťané a další. Každý z těchto národů zde zanechal něco ze své bohaté kultury. Navštivte antický Kourion nebo mozaikový komplex v Pafosu. Nechte se unést pohořím Troodos, zeleným srdcem Kypru. Vydejte se na průzkum Nikósie – posledního rozděleného města v Evropě a do okupované severní části ostrova. [4] Letovisko Agia Napa je původně rybářská vesnička na jihovýchodním výběžku ostrova, která se v posledních letech rozrostla o množství hotelů, restaurací a barů, kaváren a klubů, obchodů se suvenýry, markety, se stala vyhledávaným prázdninovým cílem mnoha turistů. Láká je především nádherná pláž s jemným zlatavým pískem, která je rájem pro koupání a relaxaci a nabízí širokou škálu vodních sportů. Mezinárodní letiště: Larnaka 40 km. [4] Orientační nabídka výletů: Klástěr Kykkos - Kakopetria (celodenní výlet), Kourion Paphos (celodenní výlet), Nikosie (celodenní výlet), Kerynia – Bellapais (celodenní výlet). [4]
2.1.5 Propagace Když jsem přemýšlela o způsobu propagace produktů mé cestovní kanceláře, jako první mě napadlo vytisknout letáčky a umístit na taková místa, kde se klienti mé potenciální cestovní kanceláře vyskytují nejvíce – a to je, podle mého názoru, bohužel, v nemocnicích či zdravotnických zařízeních. Když jsem o tomto nápadu a jeho 43
proveditelnosti ale poté přemýšlela důkladněji, napadlo mě, že by to asi nebyl ten úplně nejlepší nápad na propagaci pro mé cílové klienty. Je sice pravda, že se nejvíce zdržují v místech, kde je zdravotnické zařízení, ale musím brát v potaz i fakt, že když se lidem špatně chodí či dýchá, mají na starosti úplně jiné věci než koukat se po letácích na nástěnkách. Proto mě napadla myšlenka trošku jiného rázu. Z vlastní zkušenosti vím, že senioři a starší lidé se velice rádi zúčastňují cestovatelského promítání na Vysoké škole polytechnické Jihlava, kterou studuji a jejíž cestovatelských pomítání se také velice ráda zúčastním. Na vlastní oči vždy při každém promítání vidím, že právě starší lidé a senioři tvoří nejvyšší procento návštěvníků cestovatelských promítání. Proto jsem se rozhodla udělat to podobně. Ve vlastních prostorách budu tako pořádat takové jakési cestovatelské promítání a budu zde mým potenciálním klientům blíže představovat místa, kam se s mojí cestovní kanceláří mohou podívat. Až se se svými klienty navzájem více seznámíme a důvěra v toho druhého bude na obou stranách, jsem ochotna chodit ke svým klientům na jejich přání domů a o zájezdech či výletech jim popovívat přímo u nich doma. Chci ale, aby to bylo výslovně na přání toho konkrétního klienta. Nemám zájem na tom, aby se tato propagační akce zvrhla v jakýsi podomní prodej. Dále, pokud o to budou mít moji klienti zájem, jsem ochotna nosit jim informační letáčky o zájezdech až přímo do jejich poštovní schránky.
2.1.6 Nástin organizace podniku Co se týče finanční stránky mého budoucího podnikání, viděla bych to prozatím asi takto. Cestovní kancelář budu mít ve svých vlastních prostorách, respektive v prostorách domu mých rodičů, kteří s tím samozřejmě souhlasí. Počítač, stůl, židle a ostatní nábytek, jako například poličky, atd. budu mít prozatím také vlastní. Chtěla bych mít do začátku podnikání samozřejmě co nejmenší finanční náklady a z tohoto důvodu jsem byla moc ráda, když mi má rodina nabídla jak finanční, tak i personální pomoc. Nechci toho samozřejmě zneužívat po nějakou dlouhou dobu. Jejich zdrojů budu využívat opravdu pouze v začátcích mého budoucího podnikání. Hned jak to půjde a cestovní kancelář bude schopna si na sebe vydělat, začnu vše vést na profesionální úrovni. Z toho vyplývá, že již nebudu zaměstnávat pouze rodinu, ale budu mít skutečné zaměstnance, které budu schopna zaplatit. Nechci tím ovšem říci, že svou rodinu za poskytování jejich zdrojů platit nebudu. Budu jim samozřejmě dávat plat, ale ne asi takový, jaký by si představovali standartní zaměstnanci. Velkou výhodu tady vidím 44
v tom, že maminka i tatínek mají každý svou práci a tedy i vlastní příjem. Nebudou tedy na mé cestovní kanceláři finančně závislý a bude to pouze jejich vedlejší příjem. Má cestovní kancelář bude pojištěna proti úpadku u České podnikatelské pojišťovny. Tatínek vlastní malý mikrobus, takže se mnou bude jezdit na zájezdy, či výlety. Maminka je účetní a prý mi ráda vyjde vstříc s tím, že bude sedět v mé cestovní kanceláři a bude k dispozici mým klientům, zatímco já budu s ostatními klienty provádět a vést jejich zájezdy. Také mi přijde důležité, aby se mých zájezdů a výletů účastnil lékař. Je to odborník a já i moji klienti budou mít jistě vetší jistotu během zájezdu. Už mám přítomnost jednoho lékaře na zájezdech přislíbenou. A také si myslím, že by nebylo od věci, aby se mnou na zájezdech byli přítomni moji 2 velice fyzicky zdatní bratranci. Mají dost síly a tak by popřípadě mohli pomoci vozíčkářům či klientům s omezenou pohyblivostí. Jejich přítomnost na zájezdech mám také přislíbenou. A o posezení s kytarou se postará můj 14letý bratr. Hraje na kytaru v hudební škole a moc ho to baví. Jsem vděčná za svoji rodinu, která mě podpoří ve všech různých směrech, bez jejich pomoci bych svou cestovní kancelář jistě rozjet nemohla. Doufám, že jim co nejdříve budu schopná jejich pomoc vynahradit a odvděčit se jim za ní.
45
Závěr Závěrem mé bakalářské práce bych chtěla dodat, že se ráda pouštím pouze do takových věcí, které mají smysl. Tím mám teď na mysli budoucí založení cestovní kanceláře, kterou jsem si vysnila. Díky zpracování mé bakalářské práce jsem prostřednictvím odpovědí mých respondentů i průzkumu dostupnosti okolí zjistila, že cestovní kancelář, kterou bych ráda založila bude mít velký potenciál a má tedy smysl jí někdy v budoucnu ve vybrané lokalitě založit. Má bakalářská práce mi k jejímu založení dopomůže.
46
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje (3) NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: Diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-873-9. NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství: Struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha: Portál, 2000, 159 s. ISBN 80-736-7174-3. LAUERMANOVÁ, Mgr. Lucie. Sociální cestovní ruch, jeho analýza a zhodnocení v rámci České republiky. Jihlava, 2013. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava.
Elektronické zdroje [1] Pálenice. Hospodářský dvůr Bohuslavice [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.hospodarskydvur.cz/cs/palenice-palenice.html [2] Novoříšská keramika. Hospodářský dvůr Bohuslavice [online]. 2013 [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://www.hospodarskydvur.cz/cs/firmy-novorisska-keramika.html [4] Dotované zájezdy a dovolená 55+. Cestovaniproseniory.cz [online]. 2010 [cit. 201304-20]. Dostupné z: http://www.cestovaniproseniory.cz/55-do-zahranici/
Jiné zdroje Osobní rozhovor s Marií Fialovou, Tyflocentrum Jihlava, dne 15. dubna 2013 Osobní rozhovor s Lenkou Kasáčkovou, DiS, manažerka Hospodářského dvoru v Bohuslavicích, dne 10. dubna 2013
47
Seznam obrázků Obr. č. 1: Palírna hospodářského dvora Bohuslavice [1] ............................................... 34 Obr. č. 2: Nástroje k výrobě pěstitelské pálenice [1] ...................................................... 34 Obr. č. 3: Manažerka hospodářského dvora Bohuslavice (vpravo) [1] .......................... 35 Obr. č. 4: Novoříšská keramika [2]................................................................................. 36 Obr. č. 5: Jez v hospodářském dvoře Bohuslavice (zdroj: vlastní foto) ......................... 37 Obr. č. 6: Koně v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto) ..................................................... 37 Obr. č. 7: Procházka s osly v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto) .................................. 38 Obr. č. 8: Ovečky v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto) ................................................. 38 Obr. č. 9: Lamy v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto) .................................................... 39 Obr. č. 10: Vchod do restaurace v Bohuslavicích (zdroj: vlastní foto) .......................... 39
Seznam grafů Graf č. 1: Pomalejší tempo ............................................................................................. 24 Graf č. 2: Druh poznávání............................................................................................... 25 Graf č. 3: Oblast výletu ................................................................................................... 26 Graf č. 4: Počet dní ......................................................................................................... 26 Graf č. 5: Finanční stránka .............................................................................................. 27 Graf č. 6: Typ ubytování ................................................................................................. 28 Graf č. 7: Typ dovolené .................................................................................................. 28 Graf č. 8: Průvodce ......................................................................................................... 29 Graf č. 9: Pohlaví ............................................................................................................ 30 Graf č. 10: Věk................................................................................................................ 30
48
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, dovolte mi požádat Vás o vyplnění kratičkého dotazníku, který slouží k účelům zpracování mé bakalářské práce na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Jedná se o dotazník týkající se zájezdů pro zdravotně znevýhodněné osoby. Děkuji. Hana Pažitná 1) Jeli byste na dovolenou či výlet, který by byl přizpůsoben pomalejšímu tempu a volnějšímu programu?
ANO
NE
2) Měli byste zájem o poznávání :
hradů
zámků
muzeí
výstav
přírody
3) Kam byste se rádi podívali?
Vysočina
celá ČR
Slovensko
jiná zahraniční země – jaká : ……………………………………………
49
4) Na kolik dní by měl zájezd či výlet být?
1 den
3 dny
5 dní
10 dní
jiný počet dní : …………...............
5) Kolik Kč byste byli ochotni investovat za průměrný zájezd na 5 dní?
1 000 – 3 000 Kč
3 000 – 6 000 Kč
6 000 – 10 000 Kč
10 000 Kč a více
6) Kde byste chtěli být ubytováni?
v hotelu
v penzionu
apartmán (vlastní stravování)
7) O jaký typ dovolené by mělo jít?
poznávací
pobytová
lázně
8) Na zájezdu byste preferovali :
osobního asistenta
jednoho průvodce pro celou skupinu
9) Jste : 50
muž
žena
10) Vaše věkové rozmezí :
do 50ti let
50 – 60 let
60 – 70 let
70 a více let
11) Vaše
zdravotní
omezení
či
postižení
:
………………………………………………….. 12) Znáte
někoho
s podobným
zdravotním
omezením
či
postižením?
……………………..
51
