Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

K vytvoření projektu MasterCard česká centra rozvoje nás přivedla globální studie MasterCard Worldwide Centres of Commerce, která zkoumá strategické postavení jednotlivých metropolí ve světové ekonomice. Tento globální projekt, který každým rokem vzbuzuje pozornost jak hodnocených měst, tak investorů, veřejnosti a médií, nás přivedl k otázce, co vše může ukázat obdobný projekt zaměřený na kraje a města českého státu. Považujeme za velice zajímavé a zároveň přínosné otevřít téma srovnání jednotlivých krajů a poukázat na to, čeho bylo v jednotlivých oblastech dosaženo a kde jsou naopak stále rezervy. Cílem projektu MasterCard česká centra rozvoje je pomoci definovat rozdíly mezi českými kraji a městy a tím podpořit regionální politiku českého státu. V rámci metodiky této unikátní studie, jejímiž autory jsou odborníci z Vysoké školy ekonomické, se podařilo modifikovat globální koncept a přizpůsobit jej podmínkám českého trhu. Stojíme tak poprvé před komplexní analýzou příležitostí a možností jednotlivých českých měst a krajů a máme možnost nahlédnout na jejich socioekonomický vliv v rámci České republiky. Věříme, že závěry studie MasterCard česká centra rozvoje, které držíte v rukou, představují nový nezávislý informační zdroj, jenž přinese laické i odborné veřejnosti zajímavé informace a souvislosti týkající se České republiky. Projekt MasterCard česká centra rozvoje se vydává na svou první cestu, ale už v tuto chvíli si troufám říci, že se stane užitečným a vyhledávaným barometrem konkurenceschopnosti českých krajů a vybraných měst.

Ján Čarný, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu

Společnost ECM zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1991 a v průběhu několika let se stala předním hráčem v oblasti developmentu, investic a facility managementu v České republice. ECM poskytuje kompletní škálu služeb v oblasti developerského procesu, ať už se jedná o výzkumy trhu, studie proveditelnosti, akvizice a development projektů, či pronájem, prodej a správu nemovitostí. V prosinci 2006 vstoupila ECM na pražskou burzu a stala se desátou společností, s jejímiž akciemi se obchoduje na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha. V portfoliu společnosti jsou zastoupeny jak komerční (administrativní budovy, hotely, obchodní centra), tak rezidenční nemovitosti. Kromě České republiky ECM podniká také v Rusku, kde před třemi lety otevřela svoji pobočku, v Polsku, kde vlastní pozemek pro rezidenční výstavbu, a v Číně, kde kromě akvizice obchodního centra a administrativní budovy otevřela své zastoupení, jež analyzuje investiční příležitosti na tamním trhu. ECM však nezapomíná ani na Českou republiku. Kromě Prahy, kde na pankrácké pláni v současné době vzniká rozsáhlý projekt CITY, společnost rozvíjí své aktivity i v Plzni, Ostravě či Zlíně a analyzuje situaci i v ostatních městech. Tím jsem se dostala k hlavnímu důvodu naší spolupráce na projektu MasterCard česká centra rozvoje. Nezávislé detailní hodnocení investiční atraktivity měst a krajů je pro nás velice cenným zdrojem informací a pomáhá nám porovnat potenciál daných lokalit a jejich výhody. Jsme velice rádi, že se na tomto projektu můžeme podílet, a věříme, že všem zúčastněným stranám přinese zajímavé informace.

Jana Žejdlíková Executive Vice-President BU ČR ECM

Projekt MasterCard česká centra rozvoje se stal pro Sdružení CZECH TOP 100 organickou složkou, jež zapadá do soukolí všech činností, které toto sdružení už po dobu 15 let organizuje. Monitorování a analyzování hospodářských výsledků firem na území České republiky, které vyúsťuje ve zveřejňování žebříčku „100 nejvýznamnějších firem České republiky“, je sice nejznámějším projektem Sdružení, nikoliv však jediným. Před třemi lety se aktivity sdružení více soustředily na regiony. Vstup naší republiky do Evropské unie dal „větší křídla“ menším územním celkům, krajům, regionům, městům i vesnicím, aby se přiblížily novému myšlení, komunikovaly přímo se svými sousedy za hranicemi, spolupracovaly s nimi a koordinovaly nové projekty infrastrukturální, obchodní, společenské, vzdělávací, kulturní a všechny ty, které nezapomínají na lidský rozměr vzájemných vztahů. Sdružení CZECH TOP 100 organizuje již tři roky setkání sta nejvýznamnějších osobností jednotlivých regionů, na kterých se formou „talk show“ hovoří o budoucnosti kraje, měst i občanů. Do projektu MasterCard česká centra rozvoje jsme se zapojili proto, abychom pro všechny zúčastněné strany zúročili dosavadní zkušenosti a současně přispěli i k dalšímu prohloubení projektu v příštích letech.

Jan Struž Předseda Sdružení CZECH TOP 100

Nedávný nedělní výlet mě přivedl na Říp. Stoupaje v horkých paprscích po strmém úbočí, vybavila se mi slova praotce Čecha. Když jsem byl o pár dnů později požádán o tento úvod, vzpomněl jsem si na onen výlet znovu. Praotec Čech jako průkopník regionů? S trochou nadsázky – proč ne? Hovořil snad o hranicích, administrativách a předpisech? O státu? Či vyzval lid, aby se usadil v kraji oplývajícím mlékem a strdím? Evropa už není kontinentem hranic, stává se pevninou regionů. To ale nestačí. Musíme umět říci – tak jako on –, co v těch oblastech je (a co není), proč a čím jsou bohaté a jak by mohly být ještě bohatší. Vše, co potřebujeme, je už v nás. Teď to jen poznat. Když hned na samém počátku Vysoká škola ekonomická v Praze vstupovala do projektu MasterCard česká centra rozvoje, byl jsem rád. VŠE má tým zkušených lidí, kteří o regionech hodně vědí a mohou k této dobré věci přispět. Výsledky máte před sebou a já věřím, že vám usnadní nalézt to, co v české zemi je.

prof. Ing. Richard Hindls, CSc. rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 Analýza socioekonomické úrovně krajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně . . . . . . . . . . .3 Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky . . .4 Královéhradecký kraj – základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Královéhradecký kraj – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji . . . . . . . . .8 SWOT analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Analýza významu měst v ekonomice ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Kategorizace měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Město Hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Hradec Králové – základní údaje

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

SWOT analýza Hradce Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Mezi slabé stránky patří : . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Strategická vize města Hradec Králové do r. 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21

OBSAH I

I MasterCard česká centra rozvoje 2008

ÚVOD Vysoká škola ekonomická v Praze si z pověření společnosti MasterCard Česká republika dala za cíl vymezit hlavní centra ekonomického růstu a rozvoje v České republice. V návaznosti na tento cíl byla také posouzena socioekonomická úroveň vyšších územně samosprávných celků ČR (krajů). První fáze projektu zahrnovala zpracování metodiky. Tato metodika vycházela ze zkušeností autorského týmu tvořeného pracovníky katedry regionálních studií a byla formována zejména dostupností statistických dat. Základním zdrojem statistik pro účely této studie byl Český statistický úřad. Ten poskytuje relativně dobrou škálu statistických údajů na krajské úrovni, avšak dostupnost dat na úrovni měst (tzv. městská a obecní statistika) je velmi omezená. Na základě stanoveného cíle projektu a dostupnosti statistických dat byly sledované indikátory rozděleny do šesti základních oblastí. Tyto oblasti jsou společné pro vyhodnocování socioekonomické úrovně krajů i vymezení hlavních center ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jsou to „politický rámec růstu a rozvoje“, „ekonomická stabilita jako předpoklad pro rozvoj podnikání“, „komerční centra“, „znalostní společnost“, „poptávkové stimuly v podnikání“ a „kvalita života“. Sledované ukazatele uvnitř těchto oblastí se samozřejmě liší, což je dáno jak růzností cílů analýzy měst a regionů, tak dostupností dat na různých jednotkách vymezeného území. V případě měst se analýza zaměřila na údaje charakterizující význam města v ekonomice ČR, kterou však nemůžeme chápat v úzkém slova smyslu jako pouhou podnikatelskou aktivitu a její výsledky, ale v širším smyslu zahrnuje také poskytování statků veřejných a statků fakticky neobchodovatelných, jako je například kvalita životního prostředí. V případě krajů se analýza zaměřila na údaje charakterizující socioekonomickou úroveň regionu, tedy na údaje kvalitativní složky ekonomiky, která je zde opět chápána v širším slova smyslu. Výzkumný tým pracoval pod vedením prof. RNDr. René Wokouna, CSc.

I1

ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÉ ÚROVNĚ KRAJŮ Do analýzy socioekonomické úrovně krajů je zahrnuto všech 14 vyšších územně samosprávných regionů, tj. Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Kraje ČR jsou typickými nodálními regiony, tj. regiony majícími své jasné centrum. V tomto smyslu je specifické jen území Hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kde je jádro a zázemí rozděleno do dvou administrativních (i statistických) území. Kraje ČR se značně liší v počtu obyvatel. Nejlidnatějším je Moravskoslezský kraj, který v roce 2007 vykazoval 1,25 mil. obyvatel. Více než milion obyvatel dále vykazují Hl. m. Praha (1,184 mil. obyvatel), Středočeský kraj (1,167 mil.) a Jihomoravský kraj (1,131 mil.). Nejméně lidnatým krajem je Karlovarský kraj s 305 tis. obyvatel. Druhým a třetím nejméně lidnatým kraje je Liberecký kraj (430 tis.) a Pardubický kraj (507 tis.). Počet obyvatel krajů lze považovat za stabilní. Nejvyšší procentní změnu oproti roku 2000 zaznamenal Středočeský kraj, kde vzrostl počet obyvatel od roku 2000 do roku 2007 o cca 5%. Středočeský kraj je tak jediným regionem, který vykazuje statisticky dobře znatelný nárůst. Naopak pokles počtu obyvatel za sledované období zaznamenaly Moravskoslezský kraj a Vysočina (cca 2%), Zlínský a Jihomoravský kraj (cca 1%). Změny počtu obyvatel, s výjimkou Středočeského kraje a návazně také Prahy (počet obyvatel roste zejména v bezprostředním okolí Prahy), nemají významný vliv na fungování regionu. Tradičně sledovaným ukazatelem ekonomické úrovně regionu je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Nejvyšší úrovně dosahuje jednoznačně Hl. m. Praha (662 815 Kč)1, s velkým odstupem následuje Plzeňský kraj (294 501 Kč) a Jihomoravský kraj (286 079 Kč). Nejnižší hodnoty HDP na obyvatele vykazují Olomoucký kraj (233 704 Kč), Karlovarský kraj (240 081 Kč) a Ústecký kraj (253 938 Kč). Rozdíly v hodnotách HDP na obyvatele mezi kraji (s výjimkou Prahy) jsou však malé.

1

rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ

2I


Hrubý domácí produkt na obyvatele silně koreluje s hodnotou čistého disponibilního důchodu na obyvatele. Nejvyšší hodnoty dosahuje opět Hl. m. Praha (204 845 Kč)2, za kterým následuje Středočeský kraj (159 515 Kč) a Plzeňský kraj (150 919 Kč). Nejnižší hodnoty vykazují Karlovarský kraj (133 574 Kč), Ústecký kraj (133 598 Kč) a Olomoucký kraj (136 240 Kč). Nejvyšší průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách v období 2000 až 2006 zaznamenal Středočeský kraj (5,3 %). Následuje Vysočina (4,8 %) a Plzeňský kraj (4,6 %). Nejnižšího tempa růstu dosáhly Karlovarský kraj (2,2 %), Olomoucký a Královéhradecký kraj (3,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2007 byla v Hl. m. Praha (2,5 %), Středočeském kraji (4,6 %) a Jihočeském kraji (4,8 %). Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (12,2 %), Moravskoslezském kraji (11,0 %) a Karlovarském kraji (8,0 %). Nejnižší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vykazuje ekonomicky nejvyspělejší region České republiky Praha (0,6). Následují Plzeňský kraj (1,0) a Středočeský kraj (1,5). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Ústecký kraj (7,7), Moravskoslezský kraj (6,2) a Olomoucký kraj (4,5).3 Mezi nejhorší formy nezaměstnanosti patří dlouhodobá nezaměstnanost. Nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázal kraj Vysočina (2,9 %) a dále Jihočeský kraj (3,3 %) a Praha (3,5 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti je v Moravskoslezském regionu (29,5 %), Ústeckém kraji (22,8 %) a Jihomoravském kraji (13,5 %). Mezi slabší odvětví ekonomiky patří zemědělství (lze doložit např. výší mezd v tomto odvětví). Nejnižší podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázaly regiony Hl. m. Praha (0,2 %), Karlovarský kraj (1,5 %) a Moravskoslezský kraj (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl zemědělství nalezneme v kraji Vysočina (8,4 %), Jihočeském kraji (5,9 %) a Plzeňském kraji (5,3 %). Pokud je zemědělství slabším odvětvím ekonomiky, je výzkum naopak odvětvím progresivním. Jednoznačně nejvýznamnějším regionem je z hlediska jeho lokalizace Hl. m. Praha. Na 1000 obyvatel zde v roce 2006 připadalo 9,95 výzkumných pracovníků. S odstupem následuje Jihomoravský kraj (3,28) a Liberecký kraj

I3

2

rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ 3 12/2007

(2,41). Naopak nejnižší počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel vykazují Karlovarský kraj (0,12), Ústecký kraj (0,48) a Vysočina (0,51). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku ve veřejném sektoru byl v roce 2007 v Praze (141,91 Kč). Následuje Plzeňský kraj (127,93 Kč) a Karlovarský kraj (127,80 Kč). Naopak nejnižší je ve Zlínském kraji (118,12 Kč), na Vysočině (120,50 Kč) a v Pardubickém kraji (120,83 Kč). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku v soukromém sektoru byl v roce 2007 v Praze (144,36 Kč). Následuje Středočeský kraj (119,67 Kč) a Plzeňský kraj (111,90 Kč). Naopak nejnižší byl v Karlovarském kraji (98,60 Kč), Pardubickém kraji (101,33 Kč) a Jihočeském kraji (103,72 Kč). Tradičně uváděným indikátorem kvality života je střední délka života mužů a žen. Nejvyšší střední délka života mužů je v regionu Hl. m. Praha (2006, 75,21 let). Následuje Královéhradecký kraj (74,39 let) a Jihočeský kraj (73,66 let). Naopak nejnižší střední délka života mužů je v Libereckém a Ústeckém kraji (oba 71,16 let) a v Moravskoslezském kraji (71,86 let).

Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně Hlavní město Praha je jednoznačně regionem s nejvyšší socioekonomickou úrovní. V tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Za Prahou následuje skupina nadprůměrných regionů. Tuto skupinu tvoří Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj. Skupinu průměrných regionů tvoří Liberecký kraj, Vysočina, Pardubický, Jihomoravský, Královéhradecký a Zlínský kraj. Dvojici spíše podprůměrných regionů tvoří Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Dvojici nejslabších regionů tvoří Karlovarský a Ústecký kraj.

Výsledné pořadí (socioekonomická úroveň) 1

Hl. m. Praha

93,63 %

2

Středočeský kraj

64,01 %

3

Plzeňský kraj

64,00 %

4

Jihočeský kraj

62,67 %

5

Liberecký kraj

59,23 %

6

Vysočina

59,16 %

7

Pardubický kraj

59,14 %

8

Jihomoravský kraj

58,60 %

9

Královéhradecký kraj

58,24 %

10

Zlínský kraj

57,01 %

11

Olomoucký kraj

55,53 %

12

Moravskoslezský kraj

54,34 %

13

Karlovarský kraj

51,78 %

14

Ústecký kraj

51,06 %

4I


Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky Silnými stránkami rozvoje krajů jsou: kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla; vybudování řady výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě; vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity; trvalé investice do ochrany životního prostředí; přírodní a kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch. Naopak slabými stránkami krajů jsou: obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů; a rozvoj stávajících malých a středních podniků; nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory; špatná kvalita regionální silniční sítě; nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů; celoplošně vysoká a neklesající míra nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly; růst rizikových skupin obyvatelstva a patologických jevů, nejen ve městech, ale i na venkově; zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů; nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky; dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově; nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Průmyslově-zemědělský Královéhradecký kraj s bohatě rozvinutým cestovním ruchem se vyznačuje rozmanitostí krajiny přecházející od Krkonoš na severu až po velmi úrodnou Polabskou nížinu. Charakteristickým znakem kraje je velké množství meších a středně velkých sídel a vysoký podíl obyvatel žijících v urbanizovaných zónách. Hospodářská struktura kraje vyvažuje průmyslové a zemědělské aktivity. Poloha: region leží v severovýchodní části Čech, hranici kraje tvoří státní hranice s Polskem, Libereckým, Pardubickým a Středočeským krajem;

I5

část území zaujímají Krkonoše a Orlické hory, přecházející na jihu v Polabskou nížinu; územím protékají řeky Labe, Orlice a Metuje; zemědělská půda představuje téměř 59 % plochy kraje; významnými hospodářskými, kulturními a správními centry kraje jsou města Hradec Králové (krajské město), Trutnov, Náchod, Jičín, Dobruška, Hořice, Nové Město nad Metují a Dvůr Králové nad Labem.

Rozloha: 4 758 km2 tvořících 6,0 % rozlohy ČR.

Počet obyvatel k 1. 1. 2005 a sídla: 547 296 obyvatel, z toho 5 513 cizinců s přechodným pobytem a 4 336 cizinců s trvalým pobytem; průměrný věk obyvatelstva 40,1 roku (což je nad průměrem ČR); území se člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v kraji je evidováno 448 obcí (z toho 43 se statutem města); kraj se vyznačuje poměrně vysokou mírou urbanizace. Hustota zalidnění k 1. 1. 2005: 115,0 obyvatel/ km2 (což je výrazně pod úrovní celostátního průměru).

Ekonomická charakteristika: region patří k nejvíce industrializovaným oblastem ČR, podíl městského obyvatelstva dosahuje téměř 70 % populace kraje, přesto je kraj typický také zemědělstvím, které obdělává půdu o rozloze 59 % rozlohy kraje; negativním faktorem je poměrně vysoký průměrný věk (40,1 let) a vysoký podíl obyvatel starších 65 let výrazně převyšující průměr ČR; ekonomický potenciál kraje tvoří výborné podmínky cestovního ruchu převážně v oblasti Krkonoš a Broumovského výběžku; zpracovatelský průmysl se podílí více než 30 % na tvorbě HDP kraje a zaměstnává přibližně třetinu jeho obyvatel; podíl kraje na celkovém HDP země je 4,9 %, v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje přibližně 87 % republikového průměru; průměrná měsíční mzda Královéhradeckého kraje v roce 2006 ve výši 17 281 Kč zaostává za celorepublikovým průměrem o cca 2 900 Kč; nezaměstnanost je dlouhodobě mírně pod úrovní celostátního průměru; nejvýznamnějšími společnostmi působícími na území kraje jsou společnosti zpracovatelského průmyslu Škoda Auto, závody Kvasiny a Vrchlabí, Rubena v Hradci Králové a Continental Teves Czech Republic v Jičíně, textilní průmysl je zastoupen společností Veba v Broumově, Tiba a Juta ve Dvoře Králové nad Labem a Mileta v Hořicích.

6I


Královehradecký kraj – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1

Počet obyvatel v roce 2007, ČSÚ (v tis. obyvatel)

549

2

Nárůst počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2007, ČSÚ (v %)

3

HDP na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč)

273 541

4

Čistý disponibilní důchod na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč)

146 033

5

Vývoj HDP ve stálých cenách (pr. roční tempo růstu 2000 až 2006), ČSÚ (v %)

3,2

6

Nárůst čistého disponibilního důchodu domácností (2006/2000), ČSÚ (v %)

28

7

Míra nezaměstnanosti (2007), MPSV (v %)

5,2

8

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007)

2,7

9

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti regionu (4Q/2007), MPSV (v %)

5,8

10 Vývoj míry nezaměstnanosti (porovnání 2000 a 2007), MPSV (rok 2000 = 100)

78

11 Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti (4Q/2007), ČSÚ (v %)

4,2

12 Počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

1,14

0

13 Medián hodinového výdělku v soukromém sektoru (2007), ČSÚ (v Kč)

103,97

14 Medián hodinového výdělku ve veřejném sektoru (2007), ČSÚ (v Kč)

126,96

15 Počet registrovaných jednotek na 100 obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY

23

16 Nárůst počtu registr. subjektů (2006/2000, JMK a VYS 2003/2000), RISY (v %)

15

17 Střední délka života, muži (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech)

74,39

18 Střední délka života, ženy (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech)

80,09

19 Dokončené byty na 1 tis. obyvatel (2006), ČSÚ

2,26

20 Měrné emise SO2 v roce (2006), MŽP (v tunách za rok na km2)

1,99

21 Počet sportovních zařízení na 10 tis. obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY

3,33

22 Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

3,0

23 Procento uživatelů internetu (2006), ČSÚ %

41,6

24 Začlenění kraje do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR (ano/ne)

ano

25 Podíl zahrnutí kraje do regionů se soustředěnou podporou státu (podíl zahrnutého obyvatelstva v %), MMR

0,0

I7

Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji Královéhradecký kraj patří do skupiny „průměrných regionů“. Tento kraj vykazuje poměrně vysoký medián hodinového výdělku ve veřejném sektoru (2007, 126,96 Kč, 4. nejvyšší hodnota mezi kraji) a poměrně nízký medián hodinového výdělku v soukromém sektoru (2007, 103,97 Kč, 4. nejnižší hodnota mezi kraji). Královéhradecký kraj vykazuje 4. nejvyšší čistý disponibilní důchod na obyvatele (2006, 146 033 Kč). Význam tohoto pozitiva však snižuje to, že čistý disponibilní důchod domácností od roku 2000 do roku 2006 vzrostl v tomto regionu pouze o 28 %, což je 2. až 3. nejnižší hodnota (stejného růstu dosáhl také Liberecký kraj). Nepříliš pozitivní ekonomický trend naznačuje také ukazatel průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách 2000 až 2006, který v tomto regionu dosáhl 3,2 %. Ve prospěch tohoto regionu hovoří ukazatele mající za úkol vyjádřit kvalitu života neekonomickými ukazateli. Konkrétně se jedná o ukazatel počet sportovních zařízení na 10 tis. obyvatel a ukazatel střední délka života mužů i žen. Ukazatel počet sportovních zařízení na 10 tis. obyvatel dosahuje v tomto regionu hodnoty 3,33 (2006), což je vůbec nejvyšší hodnota ze všech krajů. Střední délka života v Královéhradeckém kraji dosahuje u mužů hodnoty 74,39 roku a u žen 80,09 (2006) a Královéhradecký kraj se řadí v krajském srovnání dle těchto ukazatelů na 2. místo. SWOT analýza Královéhradeckého kraje Mezi silné stránky patří: dopravně příznivá geografická poloha aglomerace Hradec Králové včetně husté silniční a železniční sítě regionu; existence přechodů státní hranice do Polska; dlouhodobá tradice strojírenského průmyslu, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví s výrazným zastoupením malých a středních firem; rostoucí objem investic ze strany podnikatelského sektoru (zejména firem se zahraniční kapitálovou účastí) a veřejného sektoru; existence mezinárodního neveřejného letiště v Hradci Králové s potenciálem dalšího rozvoje; dostatečný počet rozvojových ploch (průmyslové zóny, brownfields) v různém stadiu připravenosti jako potenciální zdroj rozvojových podnikatelských aktivit; kvalifikovaná pracovní síla s dostatečnou mírou adaptability a schopností a ochotou k rekvalifikacím; míra nezaměstnanosti je dlouhodobě pod průměrem ČR; zvyšující se kvalita bydlení a růst zájmu o bydlení v některých venkovských lokalitách, zejména v zázemí měst a v rekreačně atraktivních oblastech, zlepšování vzhledu obcí;

8I


zvyšování úrovně vzdělanosti obyvatel ve srovnání vývoje 1991–2001 a kvalitní zázemí pro další rozvoj celé vzdělávací sféry; pokrytí celého území základními sociálními službami včetně dobrých předpokladů pro započatý rozvoj celé oblasti sociálních služeb; celková dostupnost a vyhovující stav a pokrytí dostupnosti jednotlivých druhů zdravotnických služeb; významný přírodní potenciál pro rekreaci a cestovní ruch, pestrost krajinných typů, atraktivní lokality vhodné pro celoroční i sezónní rekreační pobyty a sportovní aktivity, vysoká koncentrace kulturně-historických atraktivit a bohatá kulturní tradice regionu; rozvinutá vodovodní, plynovodní a elektrická síť pro zásobování odběratelů pitnou vodou, plynem a elektrickou energií; kvalitní životní prostředí ve většině oblastí, neexistence výrazného plošného znečištění půdního fondu a velkoplošných starých ekologických zátěží; velká část Královéhradeckého kraje představuje tradiční zemědělský region s příhodnými podmínkami pro různorodou rostlinnou i živočišnou zemědělskou produkci s nadprůměrnými výnosy.

Mezi slabé stránky patří: nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory ze strany obcí, absence koordinovaného přístupu pro umisťování nových podnikatelských investic; trvající nedostatek kapitálu na nové investice, zejména do nových technologií, nízké výdaje na vědu a výzkum ve srovnání s průměrem ČR; nedostatečný počet etablovaných středních firem (50–250 zaměstnanců) se silným kapitálovým vybavením jako center stabilní hospodářské činnosti a zaměstnanosti; chybějící infrastruktura v nových rozvojových plochách pro bytovou výstavbu a občanskou vybavenost a v průmyslových zónách včetně nedostatečného využívání stávajících brownfields; nízká průměrná mzda v porovnání s ostatními kraji, nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s nízkou kvalifikací a se zdravotními omezeními; snižující se podíl trvale obydlených domů a bytů z celkového počtu domů a bytů, vyšší průměrné stáří trvale obydlených domů, nízká podpora výstavby rodinných domů zejména na venkově a nájemního bydlení ve městech; nedostatečné propojení vzdělávací sféry s potřebami trhu práce, chybějící systém v praxi využitelného celoživotního vzdělávání s možností změny profese (odbornosti) dle požadavků trhu práce (celoživotní vzdělávání, uznávání kvalifikací, certifikace); nízká míra spolupráce a koordinace sociálních a zdravotních služeb a zařízení a nerovnoměrnost pokrytí služeb sociální péče a služeb sociální prevence;

I9

celkově horší životní podmínky obyvatel na venkově a v periferních oblastech (zahrnující nedostatečné možnosti pro využívání volného času a pro kulturní vyžití, horší dostupnost městských aglomerací a často chybějící základní občanskou vybavenost v obcích) a z toho plynoucí nižší vzdělanostní úroveň a zaměstnatelnost venkovských obyvatel; nepříznivý demografický vývoj venkovských oblastí, vyšší úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou i migrací do větších sídelních celků, zhoršování věkové struktury venkovské populace; nedostatek stabilizovaných podnikatelských subjektů a pracovních příležitostí ve venkovských oblastech i mimo zemědělství, nízký podíl malého a středního podnikání; nízká konkurenceschopnost a nízká úroveň exportu zemědělských produktů a výrobků; nevyhovující struktura pracujících v zemědělství, zvyšující se průměrný věk zaměstnanců, neatraktivita oboru pro mladé zaměstnance; přetrvávající problémy s dostavbou dálnice D11 a rychlostních komunikací R11 a R35 způsobující absenci přímého napojení regionu na evropskou síť dálnic a rychlostních komunikací; přetíženost stávající komunikační sítě, chybějící obchvaty obcí pro tranzitní dopravu, nízký objem invest. prostředků v poměru k zanedbanosti silniční sítě; nízký podíl obcí do 2 000 obyvatel s vybudovanou kanalizací a likvidací odpadních vod v ČOV a obtížné splnění závazků vůči EU ve vztahu k zásobování kvalitní pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2 000 EO (v přechodném období do 2006/2010) z důvodu omezených finančních možností ze strany obcí.

Mezi příležitosti patří: realizace programů na podporu malých a středních podniků, vytvoření komplexní nabídky služeb podporujících rozvoj podnikatelských aktivit, zejména zlepšení připravenosti průmyslových zón a dosud nevyužitých ploch a areálů pro nové investice; rozvoj podnikání v oblasti inovací a nových technologií, podpora výstavby a provozu podnikatelských inkubátorů, technologických a vědecko-technologických parků; dostatek pracovní síly s dostatečnou mírou adaptability a schopností rekvalifikace včetně vytvoření systému celoživotního vzdělávání a vyšší podpora kariérového poradenství; regenerace bytových domů a podpora využívání ekologických a alternativních způsobů vytápění;

10 I


dosažení vyšší míry spolupráce, resp. integrace vědeckých, vzdělávacích a podnikatelských subjektů za účelem zvýšení rozsahu a efektů výzkumných a inovačních aktivit; investice do technické, sociální, vzdělávací a dopravní infrastruktury podporující mobilitu pracovní síly s potenciálním pozitiv. účinkem na zaměstnanost obyvatel; rozšíření a zkvalitnění praktického vzdělání v oblasti středního školství, rozšíření nabídky dalších vzdělávacích programů pro získání v praxi využitelných znalostí a dovedností; pokračování optimalizace školské soustavy z důvodů nepříznivého demografického vývoje a restrukturalizace oborů středních škol podle vyvíjejících se potřeb trhu práce zahrnující nezbytné propojení škol se zaměstnavateli, profesními komorami a cechy; optimalizace a rozvoj spolupráce zdravotnických a sociálních služeb a podpora výzkumu a vzdělávání v oblasti sociálních a zdravotnických služeb; možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU a z tuzemských programů pro zajištění investic v oblasti životního prostředí a zemědělství; rozvoj konkurenceschopného zemědělství a mimoprodukční funkce zemědělství v důsledku dobrých přírodních podmínek, přeorientování zemědělské produkce z tradičních na nové formy; využití potenciálu krajiny pro rozvoj nových forem cestovního ruchu – agroturistiky, venkovské turistiky, ekoturistiky, sportovně-kulturní turistiky a dalších – jako alternativního zdroje příjmů; pokračující systematická legislativní a krajinná ochrana přírodních atraktivních lokalit, včetně lokalit Natura 2000, zvyšování krajinné biodiverzity a zajištění ochrany kvalitního půdního fondu včetně lesů pro udržitelný rozvoj krajiny a přírodních hodnot; budování veřejné vodovodní a kanalizační sítě v obcích včetně ČOV; vytvoření kvalitní sítě cyklotras a cyklostezek oddělených od motoristické dopravy s nabídkou komplexních doprovodných služeb; výstavba dopravní infrastruktury pro dobudování a modernizaci páteřních komunikací regionu – napojení na D11, R11 a R35 – včetně výstavby obchvatů obcí; využití lokality a potenciálu letiště v Hradci Králové pro další rozvoj kraje; integrace MHD s příměstskou veřejnou dopravou včetně modernizace vozového parku a budování přestupních terminálů mezi jednotlivými druhy doprav – rozvoj integrovaného dopravního systému IREDO s celokrajskou působností .

Mezi hrozby patří: technologické zaostávání řady firem z důvodu nedostatku kapitálu na nové technologie a inovace a chybějící nebo nedostatečné systémové podpory rozvoje podnikání v této oblasti;

I 11

soustředění institucí a subjektů v oblasti vědy a výzkumu na obory a problémové okruhy, jejichž efektem nebude vyšší ekonomická výkonnost a efektivnost; pokračující nízká provázanost vysokých škol s podnikovou sférou; nevyhovující kvalifikační struktura pracovních sil pro aktivity s vysokou přidanou hodnotou jako důsledek nefungujícího vzdělávacího systému, na jehož základě by uchazeč získal užitečnou kvalifikaci, příp. rekvalifikaci; dlouhodobý úbytek počtu obyvatel poklesem porodnosti, zhoršování věkové struktury obyvatelstva, postupné stárnutí populace mající za následek zvyšování nároků na zdravotní péči a sociální služby v důsledku stárnutí obyvatel; nedostatečná bytová výstavba v regionu, ekonomická nedostupnost možností bydlení zejména na Královéhradecku, vysoké ceny nemovitostí; problematická existence malých sídel, narušení sociální stability venkovské populace, vylidňování venkova; nedostatečný systém celoživotního vzdělávání a systémů uznávání kvalifikací a certifikace a nízký zájem podniků o další vzdělávání zaměstnanců; snížení dostupnosti vzdělávání a zdravotní péče nedostatečnou dopravní obsluhou (degradace občanské a sociální infrastruktury a základních služeb zejména na venkově, včetně zdravotních a sociálních), pokračující nárůst nezaměstnanosti venkovských obyvatel a nedostatek pracovních příležitostí; nárůst počtu nebo rozlohy problémových oblastí v důsledku slabé ekonomické výkonnosti, pokračující nárůst nezaměstnanosti venkovských obyvatel a nedostatek pracovních příležitostí; nerovnováha mezi podmínkami ochrany životního prostředí a požadavky na rozvoj území, nerespektování zásad trvale udržitelného rozvoje; další pokles zemědělské výroby vedoucí k devastaci krajiny a nevhodné obhospodařování zemědělské půdy; oddálení dobudování páteřních komunikací regionu a jejich nepropojení s transevropskými dopravními sítěmi v odpovídajících parametrech; vznik dopravních kongescí a kolapsů včetně zvýšení nehodovosti v případě nevybudování městských obchvatů spojených s trvalým nárůstem intenzity vnitrostátní i tranzitní dopravy; nedostatek finančních prostředků na zatraktivnění hromadné veřejné dopravy spojený s útlumem veřejné dopravy a rušením nerentabilních spojů – setrvávající tendence veřejnosti preferovat individuální dopravu před hromadnou a vzrůstající trend přechodu nákladní dopravy ze železnice na silnici; nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj technické infrastruktury včetně čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, klesající zájem o plynofikaci v důsledku cenového vývoje a neefektivnosti vynaložených nákladů – přechod stávajících maloodběratelů plynu na topení tuhými palivy (domácím odpadem).

12 I


ANALÝZA VÝZNAMU MĚST V EKONOMICE ČR Úvodní poznámka k analýze měst: Jako podkladové materiály pro tuto část projektu sloužily strategické dokumenty jednotlivých měst, které města sama poskytla zpracovatelům. Dalšími zdroji byly statistické údaje zpracované pro účely tohoto projektu. Města jsou v současné ekonomice ČR motory růstu a jejich vývoj (a tím i vliv na ekonomiku ČR) je vesměs pozitivní. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 24 měst, která mají potenciál stát se významným centrem ekonomiky ČR. Těmito městy jsou Praha, Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Zlín, Pardubice, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Most, Děčín, Teplice, Frýdek-Místek, Jihlava, Mladá Boleslav, Karviná, Tábor, Znojmo a Uherské Hradiště. Základním faktorem determinujícím ekonomickou sílu města je počet jeho obyvatel. Z hodnocených měst je dle počtu obyvatel nejvýznamnější Praha s 1,2 mil. obyvatel. Následuje Brno (369 tis. obyvatel), Ostrava (308 tis.) a Plzeň (165 tis.). Ze sledovaných měst nejméně obyvatel vykazuje Mladá Boleslav (45 tis.), Tábor (36 tis.), Znojmo (35 tis.) a Uherské Hradiště (26 tis.).4 Oproti stavu k 1. lednu 2001 zaznamenala nárůst počtu obyvatel ze sledovaných měst pouze dvě – Praha a Mladá Boleslav. O více než 5 % klesl počet obyvatel v Karlových Varech. V rámci analýzy byl hodnocen potenciál i současná síla měst v ekonomice ČR. Potenciál rozvoje městu dává (mimo jiné) veřejná podpora. Veřejná podpora může mít několik forem. Mohou to být dotační programy, ale také institucionální podpora, které se městu dostává například tím, že získá status krajského města. Veřejná podpora ekonomického rozvoje a růstu města je řešena v rámci indikátorů zařazených do oblasti „politický rámec růstu a rozvoje“. Pro možnost čerpání prostředků EU je klíčové zařazení území měst do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (období 2007 až 2013). Do tohoto cíle je zařazeno s výjimkou Prahy celé území ČR, tzn. i ostatních 23 posuzovaných měst. Praha tak má sníženou možnost využít prostředky EU pro svůj ekonomický rozvoj v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro čerpání dotačních prostředků ČR je významné začlenění města do regionu se soustředěnou podporou státu. Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provádí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Toto vymezení je určující pro čerpání prostředků národní regionální politiky. Do regionů se sou-

I 13

4

údaj k 31. 12. 2007

středěnou podporou státu jsou zařazena města Karviná, Kladno, Most, Opava, Ostrava, Děčín, Frýdek-Místek a Znojmo (současný stav). Mezi základní institucionální podporu poskytovanou městům patří získání statusu krajského (popř. hlavního) města. Status hlavního města dává Praze zcela výsadní podstavení v ČR. Přítomnost centrálních institucí státní správy významně přispívá k její ekonomické síle. Dalších 13 měst čerpá ze získaného statusu krajského města (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Zlín). Podobný, avšak méně významný charakter institucionální podpory má také přítomnost krajského soudu (popř. jeho pobočky). Krajský soud (nebo jeho pobočku) nalezneme v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Táboře, Ústí nad Labem a Zlíně. Základním ukazatelem ekonomické úrovně i síly ekonomiky města je nezaměstnanost. Nezaměstnanost ve sledovaných městech v březnu 2008 dosahovala hodnot od 2,4 % (Praha a Mladá Boleslav) přes 3 % (Hradec Králové) až po 10 % (Ústí nad Labem), 12,3 % (Most) a 15,6 % (Karviná). V porovnání s březnem 2003 nezaměstnanost klesla ve všech sledovaných městech. Nejvíce však ve Zlíně, Olomouci, Plzni a Frýdku-Místku, kde klesla na méně než polovinu oproti březnu 2003. Pro rozvoj měst je významná také socioekonomická situace regionu (kraje), ve kterém se nacházejí. V tomto ohledu je samozřejmě nejvýhodnější situace Prahy, která je zároveň krajem s nejvyšší socioekonomickou úrovní v České republice. Z velmi pozitivní socioekonomické situace regionu mohou dále získávat města ve Středočeském kraji (Mladá Boleslav a Kladno) a západočeská metropole Plzeň. Naopak s nepříznivou socioekonomickou situací v regionu se musí vyrovnávat krajské město Karlovy Vary a města Ústeckého kraje, tj. Most, Teplice, Děčín a samozřejmě také Ústí nad Labem. Pro stanovení významu města jako komerčního centra lze využít základního sledovaného indikátoru, kterým je počet podnikatelských subjektů ve městě.5 Hodnoty nad 100 tis. dosahují pouze tři města – Praha (437 882), Ostrava (308 374) a Brno (110 228). Jako vedlejší ukazatel lze využít počet podnikatelů – fyzických osob. U tohoto ukazatele jsou rozdíly mezi městy menší. Nejvyšších hodnot dosahuje opět Praha (271 263), Brno (72 280) a Ostrava (48 304). Pro rozvoj města je významná přítomnost institucí terciárního vzdělávání. Za nejvýznamnější centra terciárního vzdělávání v ČR můžeme označit Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Naopak význam terciárního vzdělávání ve městech Jihlava, Karlovy Vary, Most, Teplice, Děčín, Frýdek-Místek, Tábor, Uherské

5

k 31. 12. 2006, poslední zveřejněný údaj

14 I


Hradiště a Znojmo je malý až žádný. Dopravní napojení je v globalizované ekonomice jedním z významných růstových faktorů. Pro města je v současnosti nejdůležitější silniční napojení, zejména napojení na dálniční síť. Fakticky stoprocentním dopravním napojením na dálniční síť disponují ze sledovaných měst Praha, Brno, Mladá Boleslav, Olomouc a Plzeň. Naopak nejhůře jsou na dálniční síť dopravně napojena města České Budějovice, Karlovy Vary a Znojmo. Na železniční síť, která má oproti silniční síti výrazně menší význam pro rozvoj ekonomik měst, jsou ze sledovaných měst nejlépe napojena města Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Děčín. Naopak nejhůře jsou napojena města Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Most a Znojmo. Z blízkosti mezinárodně významného letiště Ruzyně mohou čerpat dopravně nejbližší města, kterými jsou (vedle Prahy) také Kladno, Most, Plzeň nebo Mladá Boleslav. Kromě Prahy se v ČR nachází letiště s pravidelným provozem také ve městech Brno a Ostrava. Mezi základní indikátory kvality života patří naděje na dožití při narození mužů a žen. Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození – muži vykazuje okres6 Hradec Králové (74,4 let), Praha (74,1) a Brno (74,0). Naopak nejnižších hodnot dosahují okresy Karviná (70,3), Teplice (70,1) a Most (69,8). Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození – ženy vykazují okresy Zlín (80 let), Hradec Králové (79,7) a Pardubice (79,6). Nejnižší hodnotu nalezneme v okresech Děčín (76,9), Most (76,3) a Teplice (76,2). Pro zhodnocení kvality životního prostředí byl použit indikátor měrné emise SO2 v tunách za rok na km2.7 Nejnižší emise vykazuje okres Znojmo, Jihlava (oba 0,28 t/km2) a Uherské Hradiště (0,43). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje okres Most (37,30), Plzeň (59,63) a Ostrava (77,87). Kategorizace měst Na základě výše zmíněných indikátorů byla města rozdělena z hlediska toho, jak plní roli centra ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jednoznačně nejvýznamnějším ekonomickým centrem v ČR je Praha, která v tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Do druhé nejvýznamnější kategorie je možné zařadit krajská města Brno, Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Další kategorii tvoří opět krajská města Olomouc, Liberec, Pardubice, Zlín a Ústí nad Labem. Čtvrtá kategorie kombinuje měst a krajským statusem i bez něj. Jsou to Mladá

I 15

6

údaj ČSÚ zveřejňuje pouze na úrovni okresů, průměr let 2001 až 2005 7 údaj za okres, 2005

Boleslav, Jihlava, České Budějovice a Kladno. Do páté kategorie jsou zařazena města Opava, Frýdek-Místek, Děčín, Most a také krajské město Karlovy Vary. Šestou kategorii tvoří Znojmo, Uherské Hradiště, Tábor, Karviná a Teplice. Pořadí měst (socioekonomický význam) 1

Praha

86,1 %

13

České Budějovice

37,8 %

2

Brno

59,6 %

14

Kladno

37,2 %

3

Ostrava

58,9 %

15

Opava

31,0 %

4

Plzeň

52,5 %

16

Frýdek-Místek

30,8 %

5

Hradec Králové

50,4 %

17

Děčín

28,2 %

6

Olomouc

46,3 %

18

Most

28,1 %

7

Liberec

44,4 %

19

Karlovy Vary

27,6 %

8

Pardubice

42,9 %

20

Znojmo

26,9 %

9

Zlín

42,4 %

21

Uherské Hradiště

26,0 %

10

Ústí nad Labem

40,1 %

22

Tábor

24,1 %

11

Mladá Boleslav

38,9 %

23

Karviná

24,0 %

12

Jihlava

38,8 %

24

Teplice

23,8 %

Město Hradec Králové Hradec Králové – 9. největší město České republiky podle počtu obyvatel, krajské město Královéhradeckého kraje. Ekonomické, sociální a kulturní centrum kraje. Diverzifikovaná ekonomika. Sídlo Univerzity Hradec Králové a dalších vzdělávacích institucí všech stupňů. Historické centrum. SWOT analýza Hradce Králové Mezi silné stránky patří: výhodná urbanistická dispozice, relativně dobrá časová i prostorová dostupnost rezidenčních i rozvojových lokalit, tradice kvalitní architektury; dostatečné množství přestavbových ploch v majetku města; kvalitně založený radiální okružní systém se založeným systémem řízení dopravy; založený a rozvíjející se IDS a nadprůměrná současná úroveň MHD; zájem občanů o dění ve městě a jejich zapojení do diskuse o budoucnosti města; existence koncepčních materiálů zpracovaných městem; prostory pro budování logistického centra;

16 I


existující trend diverzifikace výroby, zaměstnání a struktury zaměstnanosti; nadprůměrný podíl SŠ a VŠ vzdělaných obyvatel (v porovnání s průměrem ČR); sídlo vzdělávacích institucí všech stupňů, včetně terciárního – Univerzita Hradec Králové; podprůměrná úroveň kriminality; soustředění kapacit v oblasti informačních technologií, odborný lidský potenciál – Univerzita Hradec Králové; relativně dobré životní prostředí díky příznivé poloze, absenci těžkého průmyslu, historickému základu urbanistického řešení a kvalita přírodního zázemí města; kvalitní sociální služby a zdravotní péče (existence fakultní nemocnice); široká nabídka volnočasových aktivit pro děti i dospělé; vysoké kulturní povědomí a poptávka po kvalitní kultuře, celorepublikově známé divadelní scény, mezinárodní a celostátní kulturní akce (na evropské úrovni).

Hradec Králové – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1

Začlenění do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR

2

Začlenění města do území (regionů) se soustředěnou podporou státu (ano/ne), MMR

3

Přítomnost krajského soudu, MV

ANO

4

Status krajského města, MV

ANO

5

Nezaměstnanost ve městě (březen 2008), MPSV

3,0 %

6

Počet podnikatelských subjektů registrovaných ve městě k 31. 12. 2006, ČSÚ

25 481

7

Počet podnikatelů – fyzických osob k 31. 12. 2006, ČSÚ

17 205

8

Počet bydlících ve městě k 31. 12. 2007, ČSÚ

94 252

9

Nárůst (pokles) počtu obyvatel města (31. 12. 2007/1. 1. 2001), ČSÚ

95,9 %

10 Existence letiště s pravidelným provozem v blízkosti města, MD

ANO NE

NE

11 Naděje na dožití při narození – muži (údaj za okres, průměr let 2001–2005), ČSÚ

74,4

12 Naděje na dožití při narození – ženy (údaj za okres, průměr let 2001–2005), ČSÚ

79,7

13 Měrné emise SO2 v tunách za rok na km2 (údaj za okres, 2005), ČSÚ

0,81

I 17

Mezi slabé stránky patří: velké množství bytů v panel. domech a neexistující systém revitalizace sídlišť; chybí kapacitní napojení na nadřazené železniční a silniční dopravní systémy; nevyhovující dopravní infrastruktura a napojení některých částí města, neřešení dopravy v klidu; nevyhovující terminál IDS a MHD, nevybavené dopravní uzly IDS; nejistota ve funkčním využití zóny letiště; nedostatek technicky vzdělaných obyvatel SŠ i VŠ; nedostatečná nabídka zainvestovaných lokalit, nedostatek finančních prostředků na zainvestování rozvojových ploch, rozvojové plochy zpravidla nejsou ve vlastnictví města; závislost na velkých zaměstnavatelích ve veřejném sektoru; nedostatek záložních zdrojů energie a alternativních tras; nedostatečné prostory pro volnočasové aktivity dětí i dospělých, nedostatek a nízká kvalita sportovišť; rozhodování a koordinace v oblasti životního prostředí ovlivněné mnoha překážkami a různorodými zájmy; nedostatečná informovanost občanů; nevyužité možnosti rozvoje cestovního ruchu, město Hradec Králové není vnímáno jako turistická destinace. Mezi příležitosti patří: dobrá geografická poloha v návaznosti na historii a tradici kulturního a společenského centra a sídla jedinečných institucí; pozitivní image města v rámci ČR jako města příjemného pro bydlení; smysluplné a koncepční řešení regionální sídelní hradecko-pardubické aglomerace, využití jejího potenciálu; dostavba nadřazeného komunikačního systému (D11, R11, R35); modernizace páteřní regionální železniční sítě; příhodné geografické podmínky pro cyklodopravu; rozvoj a uplatnění nových technologií (obnovitelné, alternativní zdroje, technologie úspor); adekvátní restrukturalizace sítě středních škol vyvíjející se podle potřeb trhu práce; využití objektů převedených armádou na město nebo jiné subjekty; efektivní využití evropských a národních dotačních fondů; zohlednění environmentálních hledisek v rozhodování v jiných oblastech; podpora mladých rodin s dětmi ze strany města a státu, včetně podpory bydlení; využití potenciálních partnerských vztahů v ČR i zahraničí; využití netradičních forem cestovního ruchu.

18 I


Mezi hrozby patří: případné nedokončení nadřazeného komunikačního systému (D11, R11, R35), nárůst tranzitní dopravy (D11) v případě nerealizace R35 v časovém horizontu (pokud nebude vybudován jižní obchvat); spalovna Opatovice; komplikovaná možnost vytvoření nezbytného mezikrajského IDS (4 subjekty); splavnění Labe pro lehké nákladní lodě do Hradce Králové; další zatížení prostředí hlukem z dopravy a náročnost dodržení platných limitů; nepříznivý vývoj demografické struktury obyvatel; živelní pohromy (globální klimatické změny); suburbanizační procesy; nárůst sociálně patologických jevů a kriminality mládeže; růst automobilové dopravy; vliv životního stylu na zdravotní stav populace; příliv sociálně problémových skupin;

Strategická vize města Hradec Králové do r. 2020 Hradec Králové je v roce 2020 metropolí severovýchodních Čech, dynamicky se rozvíjející a udržované město s funkčním a harmonickým urbanistickým řešením navazujícím na tradici města – Salónu republiky, město živé a otevřené novým myšlenkám, Město je jednoznačně prostorově vymezené vůči okolní krajině, s vyváženým rozložením a promíšením funkcí, s polyfunkčním živým jádrem města a s možností získat přiměřené bydlení. Město má vyvážený funkční dopravní systém, šetrný k životnímu prostředí s významnou rolí veřejné dopravy, propojenou sítí cyklostezek, usměrněnou automobilovou dopravou a kvalitním železničním a dálničním napojením na okolní regiony i svět. Město je zdravé a čisté, s dostatkem veřejné zeleně, rozvíjející se v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektující principy předběžné opatrnosti, se zavedeným systémem péče o životní prostředí, chránící přírodu a krajinu, respektující svou kapacitu a limity území a vytvářející dobré životní prostředí pro své občany. Uznávané centrum kultury, sportu a společenského života s bohatou kulturně-společenskou a sportovní nabídkou podporující rozvoj lidského potenciálu, město vstřícné k aktivitám občanů a přitažlivé pro své návštěvníky. Vyhlášené univerzitní město, centrum školství a vzdělanosti, poskytující

I 19

dostatek příležitostí pro celoživotní vzdělávání, vědu a výzkum i kvalitní naplňování volného času, kongresové centrum. Město moderního průmyslu a podnikání, založených na nejnovějších ekologicky šetrných technologiích s čistými provozy, využívající IT a kvalifikované síly, známé svými výrobky, s dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání, širokou škálou provozů a služeb a nabízející diverzifikované pracovní příležitosti. Bezpečné město s nízkým výskytem společensky nežádoucích jevů a s vysokou úrovní prevence, s komplexním a spravedlivým systémem zdravotní péče a sociálních služeb založeným na spolupráci zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů. Město má kvalitní, fungující a hospodárnou technickou infrastrukturou šetrnou k životnímu prostředí a nenarušující vzhled města, se zajištěnými podmínkami pro optimální rozvoj zásobování energiemi. Komunikující město s vysokou kvalitou veřejné správy a aktivní občanskou společností, s otevřeným a průhledným rozhodováním, kdy rozhodnutí jsou přijímána s ohledem na dlouhodobé dopady a je zajištěna zpětná vazba v řízení města při respektování názorů občanů, město s aktivním partnerstvím mezi radnicí a různými organizacemi ve městě, ČR i zahraničí a se zdravým sebevědomím jedinců i komunity. Tato strategická vize bude naplňována prostřednictvím 8 klíčových oblastí: 1) Urbanismus a bydlení 2) Doprava 3) Podnikání a zaměstnanost 4) Infrastruktura 5) Vzdělávání a školství 6) Životní prostředí 7) Sociální oblast a zdraví obyvatel 8) Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch

20 I


ZÁVĚR Podle počtu obyvatel je krajské město Hradec Králové 9. největší město v České republice, podnikatelská aktivita vyjádřená počtem podnikatelských subjektů posunuje Hradec Králové na 7. místo mezi vybranými městy. Stejně jako ve většině ostatních měst, došlo i v Hradci Králové k poklesu obyvatel mezi roky 2001 a 2007, a to o 4,1 %, což řadí Hradec Králové na 19. pozici v souboru vybraných měst. V Hradci Králové je třetí nejnižší nezaměstnanost mezi městy podle údaje za březen 2008 (3,0 %). Za posledních pět let, od března 2003, míra nezaměstnanosti klesla téměř na polovinu (52,6 %), což je 6. nejlepší hodnota ve sledovaných městech. Město je socioekonomickým a správním centrem Královéhradeckého kraje, který spolu s Pardubickým a Libereckým tvoří region soudržnosti Severovýchod pro podporu v rámci cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Hradec Králové disponuje dobrým dopravním napojením. Dálnice D11 je dostavěna až téměř k tomuto městu. Podle měrných emisí SO2 (údaj za okres, 2005) s hodnotou 0,8 tuny/km2 za rok se Hradec Králové řadí na šesté místo, přičemž naměřená hodnota je necelým trojnásobkem nejlepšího výsledku dosaženého ve Znojmě. Naděje na dožití při narození – muži (údaj za okres, průměr let 2001–2005) je v Hradci Králové vůbec nejvyšší ze všech okresů (74,4 roku). Hodnota stejného ukazatele vztahující se k ženám (79,7 roku) je také vysoká, ale posunuje Hradec Králové na druhé místo za Zlín. Rozdíl mezi nadějí na dožití žen a mužů je v Hradci Králové nejnižší mezi vybranými městy.

I 21

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Recommend Documents