Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

K vytvoření projektu MasterCard česká centra rozvoje nás přivedla globální studie MasterCard Worldwide Centres of Commerce, která zkoumá strategické postavení jednotlivých metropolí ve světové ekonomice. Tento globální projekt, který každým rokem vzbuzuje pozornost jak hodnocených měst, tak investorů, veřejnosti a médií, nás přivedl k otázce, co vše může ukázat obdobný projekt zaměřený na kraje a města českého státu. Považujeme za velice zajímavé a zároveň přínosné otevřít téma srovnání jednotlivých krajů a poukázat na to, čeho bylo v jednotlivých oblastech dosaženo a kde jsou naopak stále rezervy. Cílem projektu MasterCard česká centra rozvoje je pomoci definovat rozdíly mezi českými kraji a městy a tím podpořit regionální politiku českého státu. V rámci metodiky této unikátní studie, jejímiž autory jsou odborníci z Vysoké školy ekonomické, se podařilo modifikovat globální koncept a přizpůsobit jej podmínkám českého trhu. Stojíme tak poprvé před komplexní analýzou příležitostí a možností jednotlivých českých měst a krajů a máme možnost nahlédnout na jejich socioekonomický vliv v rámci České republiky. Věříme, že závěry studie MasterCard česká centra rozvoje, které držíte v rukou, představují nový nezávislý informační zdroj, jenž přinese laické i odborné veřejnosti zajímavé informace a souvislosti týkající se České republiky. Projekt MasterCard česká centra rozvoje se vydává na svou první cestu, ale už v tuto chvíli si troufám říci, že se stane užitečným a vyhledávaným barometrem konkurenceschopnosti českých krajů a vybraných měst.

Ján Čarný, Generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu

Společnost ECM zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1991 a v průběhu několika let se stala předním hráčem v oblasti developmentu, investic a facility managementu v České republice. ECM poskytuje kompletní škálu služeb v oblasti developerského procesu, ať už se jedná o výzkumy trhu, studie proveditelnosti, akvizice a development projektů, či pronájem, prodej a správu nemovitostí. V prosinci 2006 vstoupila ECM na pražskou burzu a stala se desátou společností, s jejímiž akciemi se obchoduje na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha. V portfoliu společnosti jsou zastoupeny jak komerční (administrativní budovy, hotely, obchodní centra), tak rezidenční nemovitosti. Kromě České republiky ECM podniká také v Rusku, kde před třemi lety otevřela svoji pobočku, v Polsku, kde vlastní pozemek pro rezidenční výstavbu, a v Číně, kde kromě akvizice obchodního centra a administrativní budovy otevřela své zastoupení, jež analyzuje investiční příležitosti na tamním trhu. ECM však nezapomíná ani na Českou republiku. Kromě Prahy, kde na pankrácké pláni v současné době vzniká rozsáhlý projekt CITY, společnost rozvíjí své aktivity i v Plzni, Ostravě či Zlíně a analyzuje situaci i v ostatních městech. Tím jsem se dostala k hlavnímu důvodu naší spolupráce na projektu MasterCard česká centra rozvoje. Nezávislé detailní hodnocení investiční atraktivity měst a krajů je pro nás velice cenným zdrojem informací a pomáhá nám porovnat potenciál daných lokalit a jejich výhody. Jsme velice rádi, že se na tomto projektu můžeme podílet, a věříme, že všem zúčastněným stranám přinese zajímavé informace.

Jana Žejdlíková Executive Vice-President BU ČR ECM

Projekt MasterCard česká centra rozvoje se stal pro Sdružení CZECH TOP 100 organickou složkou, jež zapadá do soukolí všech činností, které toto sdružení už po dobu 15 let organizuje. Monitorování a analyzování hospodářských výsledků firem na území České republiky, které vyúsťuje ve zveřejňování žebříčku „100 nejvýznamnějších firem České republiky“, je sice nejznámějším projektem Sdružení, nikoliv však jediným. Před třemi lety se aktivity sdružení více soustředily na regiony. Vstup naší republiky do Evropské unie dal „větší křídla“ menším územním celkům, krajům, regionům, městům i vesnicím, aby se přiblížily novému myšlení, komunikovaly přímo se svými sousedy za hranicemi, spolupracovaly s nimi a koordinovaly nové projekty infrastrukturální, obchodní, společenské, vzdělávací, kulturní a všechny ty, které nezapomínají na lidský rozměr vzájemných vztahů. Sdružení CZECH TOP 100 organizuje již tři roky setkání sta nejvýznamnějších osobností jednotlivých regionů, na kterých se formou „talk show“ hovoří o budoucnosti kraje, měst i občanů. Do projektu MasterCard česká centra rozvoje jsme se zapojili proto, abychom pro všechny zúčastněné strany zúročili dosavadní zkušenosti a současně přispěli i k dalšímu prohloubení projektu v příštích letech.

Jan Struž Předseda Sdružení CZECH TOP 100

Nedávný nedělní výlet mě přivedl na Říp. Stoupaje v horkých paprscích po strmém úbočí, vybavila se mi slova praotce Čecha. Když jsem byl o pár dnů později požádán o tento úvod, vzpomněl jsem si na onen výlet znovu. Praotec Čech jako průkopník regionů? S trochou nadsázky – proč ne? Hovořil snad o hranicích, administrativách a předpisech? O státu? Či vyzval lid, aby se usadil v kraji oplývajícím mlékem a strdím? Evropa už není kontinentem hranic, stává se pevninou regionů. To ale nestačí. Musíme umět říci – tak jako on –, co v těch oblastech je (a co není), proč a čím jsou bohaté a jak by mohly být ještě bohatší. Vše, co potřebujeme, je už v nás. Teď to jen poznat. Když hned na samém počátku Vysoká škola ekonomická v Praze vstupovala do projektu MasterCard česká centra rozvoje, byl jsem rád. VŠE má tým zkušených lidí, kteří o regionech hodně vědí a mohou k této dobré věci přispět. Výsledky máte před sebou a já věřím, že vám usnadní nalézt to, co v české zemi je.

prof. Ing. Richard Hindls, CSc. Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

I MasterCard česká centra rozvoje 2008

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 Analýza socioekonomické úrovně krajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně . . . . . . . . . . .4 Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky . . .5 Moravskoslezský kraj – základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Moravskoslezský kraj – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji . . . . . . . . .8 SWOT analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Analýza významu měst v ekonomice ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Kategorizace měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Město Frýdek-Místek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Frýdek-Místek – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 SWOT analýza Frýdku-Místku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Strategická vize města Frýdku-Místku na období 2007–2013 . . . . . . . . .17 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Město Karviná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Karviná – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 SWOT analýza Karviné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Mezi hrozby patří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Strategie rozvoje města Karviná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

I OBSAH

Město Opava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Opava – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 SWOT analýza Opavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Strategická vize rozvoje statutárního města Opava (v horizontu 13–15 let) . .25 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Město Ostrava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Ostrava – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 SWOT analýza Ostravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Strategie rozvoje Ostravy 2005–2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33

OBSAH I


ÚVOD Vysoká škola ekonomická v Praze si z pověření společnosti MasterCard Česká republika dala za cíl vymezit hlavní centra ekonomického růstu a rozvoje v České republice. V návaznosti na tento cíl byla také posouzena socioekonomická úroveň vyšších územně samosprávných celků ČR (krajů). První fáze projektu zahrnovala zpracování metodiky. Tato metodika vycházela ze zkušeností autorského týmu tvořeného pracovníky katedry regionálních studií a byla formována zejména dostupností statistických dat. Základním zdrojem statistik pro účely této studie byl Český statistický úřad. Ten poskytuje relativně dobrou škálu statistických údajů na krajské úrovni, avšak dostupnost dat na úrovni měst (tzv. městská a obecní statistika) je velmi omezená. Na základě stanoveného cíle projektu a dostupnosti statistických dat byly sledované indikátory rozděleny do šesti základních oblastí. Tyto oblasti jsou společné pro vyhodnocování socioekonomické úrovně krajů i vymezení hlavních center ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jsou to „politický rámec růstu a rozvoje“, „ekonomická stabilita jako předpoklad pro rozvoj podnikání“, „komerční centra“, „znalostní společnost“, „poptávkové stimuly v podnikání“ a „kvalita života“. Sledované ukazatele uvnitř těchto oblastí se samozřejmě liší, což je dáno jak růzností cílů analýzy měst a regionů, tak dostupností dat na různých jednotkách vymezeného území. V případě měst se analýza zaměřila na údaje charakterizující význam města v ekonomice ČR, kterou však nemůžeme chápat v úzkém slova smyslu jako pouhou podnikatelskou aktivitu a její výsledky, ale v širším smyslu zahrnuje také poskytování statků veřejných a statků fakticky neobchodovatelných, jako je například kvalita životního prostředí. V případě krajů se analýza zaměřila na údaje charakterizující socioekonomickou úroveň regionu, tedy na údaje kvalitativní složky ekonomiky, která je zde opět chápána v širším slova smyslu. Výzkumný tým pracoval pod vedením prof. RNDr. René Wokouna, CSc.

I1

ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÉ ÚROVNĚ KRAJŮ Do analýzy socioekonomické úrovně krajů je zahrnuto všech 14 vyšších územně samosprávných regionů, tj. Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Kraje ČR jsou typickými nodálními regiony, tj. regiony majícími své jasné centrum. V tomto smyslu je specifické jen území Hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kde je jádro a zázemí rozděleno do dvou administrativních (i statistických) území. Kraje ČR se značně liší v počtu obyvatel. Nejlidnatějším je Moravskoslezský kraj, který v roce 2007 vykazoval 1,25 mil. obyvatel. Více než milion obyvatel dále vykazují Hl. m. Praha (1,184 mil. obyvatel), Středočeský kraj (1,167 mil.) a Jihomoravský kraj (1,131 mil.). Nejméně lidnatým krajem je Karlovarský kraj s 305 tis. obyvatel. Druhým a třetím nejméně lidnatým kraje je Liberecký kraj (430 tis.) a Pardubický kraj (507 tis.). Počet obyvatel krajů lze považovat za stabilní. Nejvyšší procentní změnu oproti roku 2000 zaznamenal Středočeský kraj, kde vzrostl počet obyvatel od roku 2000 do roku 2007 o cca 5%. Středočeský kraj je tak jediným regionem, který vykazuje statisticky dobře znatelný nárůst. Naopak pokles počtu obyvatel za sledované období zaznamenaly Moravskoslezský kraj a Vysočina (cca 2%), Zlínský a Jihomoravský kraj (cca 1%). Změny počtu obyvatel, s výjimkou Středočeského kraje a návazně také Prahy (počet obyvatel roste zejména v bezprostředním okolí Prahy), nemají významný vliv na fungování regionu. Tradičně sledovaným ukazatelem ekonomické úrovně regionu je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Nejvyšší úrovně dosahuje jednoznačně Hl. m. Praha (662 815 Kč)1, s velkým odstupem následuje Plzeňský kraj (294 501 Kč) a Jihomoravský kraj (286 079 Kč). Nejnižší hodnoty HDP na obyvatele vykazují Olomoucký kraj (233 704 Kč), Karlovarský kraj (240 081 Kč) a Ústecký kraj (253 938 Kč). Rozdíly v hodnotách HDP na obyvatele mezi kraji (s výjimkou Prahy) jsou však malé.

1

rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ

2I


Hrubý domácí produkt na obyvatele silně koreluje s hodnotou čistého disponibilního důchodu na obyvatele. Nejvyšší hodnoty dosahuje opět Hl. m. Praha (204 845 Kč)2, za kterým následuje Středočeský kraj (159 515 Kč) a Plzeňský kraj (150 919 Kč). Nejnižší hodnoty vykazují Karlovarský kraj (133 574 Kč), Ústecký kraj (133 598 Kč) a Olomoucký kraj (136 240 Kč). Nejvyšší průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách v období 2000 až 2006 zaznamenal Středočeský kraj (5,3 %). Následuje Vysočina (4,8 %) a Plzeňský kraj (4,6 %). Nejnižšího tempa růstu dosáhly Karlovarský kraj (2,2 %), Olomoucký a Královéhradecký kraj (3,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2007 byla v Hl. m. Praha (2,5 %), Středočeském kraji (4,6 %) a Jihočeském kraji (4,8 %). Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (12,2 %), Moravskoslezském kraji (11,0 %) a Karlovarském kraji (8,0 %). Nejnižší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vykazuje ekonomicky nejvyspělejší region České republiky Praha (0,6). Následují Plzeňský kraj (1,0) a Středočeský kraj (1,5). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Ústecký kraj (7,7), Moravskoslezský kraj (6,2) a Olomoucký kraj (4,5).3 Mezi nejhorší formy nezaměstnanosti patří dlouhodobá nezaměstnanost. Nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázal kraj Vysočina (2,9 %) a dále Jihočeský kraj (3,3 %) a Praha (3,5 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti je v Moravskoslezském regionu (29,5 %), Ústeckém kraji (22,8 %) a Jihomoravském kraji (13,5 %). Mezi slabší odvětví ekonomiky patří zemědělství (lze doložit např. výší mezd v tomto odvětví). Nejnižší podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázaly regiony Hl. m. Praha (0,2 %), Karlovarský kraj (1,5 %) a Moravskoslezský kraj (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl zemědělství nalezneme v kraji Vysočina (8,4 %), Jihočeském kraji (5,9 %) a Plzeňském kraji (5,3 %). Pokud je zemědělství slabším odvětvím ekonomiky, je výzkum naopak odvětvím progresivním. Jednoznačně nejvýznamnějším regionem je z hlediska jeho lokalizace Hl. m. Praha. Na 1000 obyvatel zde v roce 2006 připadalo 9,95 výzkumných pracovníků. S odstupem následuje Jihomoravský kraj (3,28) a Liberecký kraj

I3

2

rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ 3 12/2007

(2,41). Naopak nejnižší počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel vykazují Karlovarský kraj (0,12), Ústecký kraj (0,48) a Vysočina (0,51). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku ve veřejném sektoru byl v roce 2007 v Praze (141,91 Kč). Následuje Plzeňský kraj (127,93 Kč) a Karlovarský kraj (127,80 Kč). Naopak nejnižší je ve Zlínském kraji (118,12 Kč), na Vysočině (120,50 Kč) a v Pardubickém kraji (120,83 Kč). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku v soukromém sektoru byl v roce 2007 v Praze (144,36 Kč). Následuje Středočeský kraj (119,67 Kč) a Plzeňský kraj (111,90 Kč). Naopak nejnižší byl v Karlovarském kraji (98,60 Kč), Pardubickém kraji (101,33 Kč) a Jihočeském kraji (103,72 Kč). Tradičně uváděným indikátorem kvality života je střední délka života mužů a žen. Nejvyšší střední délka života mužů je v regionu Hl. m. Praha (2006, 75,21 let). Následuje Královéhradecký kraj (74,39 let) a Jihočeský kraj (73,66 let). Naopak nejnižší střední délka života mužů je v Libereckém a Ústeckém kraji (oba 71,16 let) a v Moravskoslezském kraji (71,86 let).

Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně Hlavní město Praha je jednoznačně regionem s nejvyšší socioekonomickou úrovní. V tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Za Prahou následuje skupina nadprůměrných regionů. Tuto skupinu tvoří Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj. Skupinu průměrných regionů tvoří Liberecký kraj, Vysočina, Pardubický, Jihomoravský, Královéhradecký a Zlínský kraj. Dvojici spíše podprůměrných regionů tvoří Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Dvojici nejslabších regionů tvoří Karlovarský a Ústecký kraj.

Výsledné pořadí (socioekonomická úroveň) 1

Hl. m. Praha

93,63 %

2

Středočeský kraj

64,01 %

3

Plzeňský kraj

64,00 %

4

Jihočeský kraj

62,67 %

5

Liberecký kraj

59,23 %

6

Vysočina

59,16 %

7

Pardubický kraj

59,14 %

8

Jihomoravský kraj

58,60 %

9

Královéhradecký kraj

58,24 %

10

Zlínský kraj

57,01 %

11

Olomoucký kraj

55,53 %

12

Moravskoslezský kraj

54,34 %

13

Karlovarský kraj

51,78 %

14

Ústecký kraj

51,06 %

4I


Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky Silnými stránkami rozvoje krajů jsou: kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla; vybudování řady výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě; vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity; trvalé investice do ochrany životního prostředí; přírodní a kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch. Naopak slabými stránkami krajů jsou: obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů; a rozvoj stávajících malých a středních podniků; nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory; špatná kvalita regionální silniční sítě; nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů; celoplošně vysoká a neklesající míra nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly; růst rizikových skupin obyvatelstva a patologických jevů, nejen ve městech, ale i na venkově; zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů; nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky; dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově; nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Moravskoslezský kraj je charakteristický rozmanitostí krajiny i historicky průmyslovým pojetím celého regionu. Strukturální problémy regionu spočívající v ústupu těžkého průmyslu a hornictví jsou v posledních letech vyvažovány růstem zpracovatelského průmyslu a dynamicky se rozvíjejícím sektorem služeb. Určitá perifernost území a oblasti s těžce poškozeným životním prostředím, vysoká nezaměstnanost a sociální struktura obyvatelstva jsou největší problémy bránící ekonomickému růstu regionu, přesto v posledních letech vývoj HDP na obyvatele ukazuje rostoucí životní úroveň a stabilitu oblasti.

I5

Poloha: Moravskoslezský kraj leží v severovýchodní části země, jeho hranici tvoří státní hranice s Polskem a Slovenskem, Olomouckým a Zlínským krajem; Na území se rozprostírají Jeseníky, Oderské vrchy, Beskydy, Opavská nížina, Ostravská pánev a Moravská brána; územím protékají řeky Odra, Bečva, Opava, Opavice, Ostravice a Olše; významnými hospodářskými, kulturními a správními centry kraje jsou města Ostrava (krajské město), Havířov, Frýdek-Místek, Třinec, Nový Jičín, Kopřivnice, Opava, Orlová, Krnov a Bohumín. Rozloha: 5 428 km2 tvořících 7,0 % rozlohy ČR . Počet obyvatel k 1. 1. 2005 a sídla: 1 253 257 obyvatel, z toho 7 942 cizinců s přechodným pobytem a 10 385 cizinců s trvalým pobytem; průměrný věk obyvatelstva 39,1 roku (což je pod průměrem ČR); území se člení na 6 okresů, 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v kraji je evidováno 299 obcí (z toho 39 se statusem města). Hustota zalidnění k 1. 1. 2005: 230,9 obyvatel/km2 (výrazně převyšuje průměr ČR).

Ekonomická charakteristika: strukturální problémy hospodářství, útlum těžkého průmyslu a hornictví, na druhé straně dynamický rozvoj služeb a zpracovatelského průmyslu; velmi nízký podíl zemědělství; perifernost oblasti a špatná dopravní dostupnost regionu; patří mezi ekonomicky slabší regiony ČR poznamenané výrazným útlumem nosných oborů výroby v 90. letech; podíl kraje na celkovém HDP země je pouze 10,1 %, v přepočtu na jednoho obyvatele patří region k průměrným v ČR, avšak v posledních letech zaznamenává poměrně dynamický růst; průměrná měsíční mzda Moravskoslezského kraje v roce 2006 ve výši 18 710 Kč zaostává za celorepublikovým průměrem o cca 1 300 Kč, avšak patří k nejvyšším v ČR; nezaměstnanost je dlouhodobě vysoce nad úrovní celostátního průměru; nejvýznamnějšími společnostmi působícími na území kraje jsou společnosti těžebního a těžkého průmyslu OKD v Ostravě, ISPAT Nová Huť v Ostravě, Třinecké železárny v Třinci a Vítkovice Strojírenství v Ostravě, zpracovatelského průmyslu Autopal Nový Jičín, ale také potravinářského průmyslu Kofola v Krnově či průmyslu farmaceutického IVEX v Opavě.

6I


Moravskoslezský kraj – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1

Počet obyvatel v roce 2007, ČSÚ (v tis. obyvatel)

1250

2

Nárůst počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2007, ČSÚ (v %)

3

HDP na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč)

270 360

4

Čistý disponibilní důchod na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč)

136 584

5

Vývoj HDP ve stálých cenách (pr. roční tempo růstu 2000 až 2006), ČSÚ (v %)

4,3

6

Nárůst čistého disponibilního důchodu domácností (2006/2000), ČSÚ (v %)

33

7

Míra nezaměstnanosti (2007), MPSV (v %)

11,0

8

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007)

6,2

9

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti regionu (4Q/2007), MPSV (v %)

29,5

−2

10 Vývoj míry nezaměstnanosti (porovnání 2000 a 2007), MPSV (rok 2000 = 100)

72

11 Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti (4Q/2007), ČSÚ (v %)

2,1

12 Počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

1,12

13 Medián hodinového výdělku v soukromém sektoru (2007), ČSÚ (v Kč)

110,1

14 Medián hodinového výdělku ve veřejném sektoru (2007), ČSÚ (v Kč)

123,54

15 Počet registrovaných jednotek na 100 obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY

19

16 Nárůst počtu registr. subjektů (2006/2000, JMK a VYS 2003/2000), RISY (v %)

14

17 Střední délka života, muži (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech)

71,86

18 Střední délka života, ženy (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech)

78,84

19 Dokončené byty na 1 tis. obyvatel (2006), ČSÚ

1,31

20 Měrné emise SO2 v roce (2006), MŽP (v tunách za rok na km2)

6,04

21 Počet sportovních zařízení na 10 tis. obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY

2,11

22 Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

2,6

23 Procento uživatelů internetu (2006), ČSÚ (v %)

39,1

24 Začlenění kraje do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR (ano/ne)

ano

25 Podíl zahrnutí kraje do regionů se soustředěnou podporou státu (podíl zahrnutého obyvatelstva v %), MMR

I7

100,0

Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji Spolu s Olomouckým krajem tvoří dvojici „spíše podprůměrných regionů“. Moravskoslezský kraj je region, který se dosud nevyrovnal se strukturálními změnami ekonomiky ČR, proto také je celý Moravskoslezský kraj začleněn do území se soustředěnou podporou státu. Tento region se kvůli fyzicko-geografickým podmínkám vyznačuje nízkým podílem zemědělství na celkové zaměstnanosti (4Q/2007, 2,1 %). Zásadním problémem tohoto regionu je nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti zde dosahuje 11 % (2007) a připadá zde na 1 volné pracovní místo 6,2 uchazeče (12/2007), což je v obou případech druhá nejhorší hodnota (horší je situace jen v Ústeckém kraji). Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl v tomto regionu 29,5 %, což je nejvyšší hodnota mezi všemi kraji. Moravskoslezský kraj má pověst regionu s zhoršeným životním prostředím (zejména ovzduším). To potvrzuje ukazatel měrné emise SO2 v roce 2006 na km2, který v tomto regionu dosahuje hodnoty 6,04 tuny. Tento kraj zaznamenává relativně dobré hodnoty některých makroekonomických ukazatelů. Např. průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách 2000 až 2006 dosáhlo v tomto regionu 4,3 %, což jej řadí spolu s Libercem na 6. až 7. nejlepší pozici. Tento region dosahuje 7. nejvyšší úrovně HDP na obyvatele (2006, 270 360 Kč). SWOT analýza Moravskoslezského kraje Mezi silné stránky patří: dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví; potenciál kvalifikované, resp. rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit v regionu; strategická možnost napojení regionu na evropské dopravní trasy (VI. evropský dopravní koridor, existence mezinárodního letiště Mošnov, možnost budování Oderské vodní cesty); hustá síť veřejné dopravy v centru regionu kolem Ostravy; existence přírodních zvláštností, kulturních, průmyslově-historických a folklórních atraktivit rozmístěných téměř po celém území regionu; dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení, existence tři univerzit působících v regionu; menší lázeňská střediska nabízející vyhledávané léčebné procedury; existence oblastí cestovního ruchu I. kategorie (Beskydy, Jeseníky); dobré přírodní podmínky k intenzivnímu zemědělství v některých částech regionu, hlavně v okresech Opava, Nový Jičín, částečně Bruntál a Frýdek-Místek;

8I


vysoká lesnatost území a zásoby dřevní hmoty vytváří příznivé podmínky pro rozvoj dřevařského a papírenského průmyslu.

Mezi slabé stránky patří: silné soustředění průmyslové činnosti na útlumové obory, které procházejí restrukturalizací – těžba uhlí, hutnictví a strojírenství; nedostatek podnikatelské infrastruktury a služeb pro podporu rozvoje malých a středních podniků (inkubátory, hospodářské parky, podnikatelská a inovační centra) a nedostatečná finanční podpora zejména malých podnikatelů; zastaralost výrobních zařízení a technologií zejména v tradičních odvětvích průmyslu; celkový útlum inovační aktivity v průmyslových podnicích; odloučenost regionu od evropské dálniční sítě; morální i fyzická zastaralost převážné části dopravní infrastruktury; absence logistických center; nedostatečná průchodnost státní hranice s Polskem a Slovenskem; chybějící ucelený integrovaný dopravní systém v regionu; nedobudovaný integrovaný záchranný systém na úrovni regionu; značný počet lidí s nedostatečnou nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu dolů a hutí; vysoká míra nezaměstnanosti vyúsťující v dlouhodobou nezaměstnanost; nerovnoměrná dostupnost zdravotní péče v regionu; stárnutí obyvatel v regionu a zvyšování počtu obyvatel v poproduktivním věku; nedostatek malometrážních a sociálních bytů a sociálních služeb; nedostatečná kapacita sociální péče pro invalidní občany, bezdomovce a nepojištěné občany zejména v malých obcích, nedostatek lůžek následné péče; existence starých ekologických zátěží z průmyslové výroby a poddolování části okresů Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín; neuspokojivá jakost povrchových vod; neuspokojivý způsob nakládání s odpady zejména v průmyslových centrech; nízké uvědomění většiny občanů v oblasti odpovědného chování při ochraně životního prostředí; nízká kvalita poskytovaných služeb a informací pro účastníky cestovního ruchu; horší podmínky hospodaření (svažitost, nekvalitní půdy) v horských a podhorských oblastech (LFA); migrace obyvatel z některých oblastí zejména s rozptýlenou zástavbou (v částech okresů Bruntál, Frýdek-Místek) do větších měst, nárůst opuštěných a neobhospodařovaných pozemků a zemědělských objektů; omezení hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany a chráněných oblastech podzemní akumulace vod;

I9

absence odbytových center potravinářských výrobků a moderních kapacit pro zpracování zemědělských produktů; dlouhodobá ztrátovost zemědělské prvovýroby, vysoká zadluženost, nízká kapitálová úroveň, nesolventnost, omezený přístup k úvěrům, restituční zátěž a nedořešení vyrovnání majetkových podílů z transformace; zastaralý strojový park a technologie v zemědělství, jejich nedostatečná obměna v prvovýrobě i u zpracovatelů; nedostatek finančních prostředků pro realizaci komplexních pozemkových úprav; geografická izolovanost regionu pro příliv zahraničních investic; nedostatečný systém zpřístupnění horských rekreačních krajinných celků v Beskydech i Jeseníkách a nedostatečná vybavenost v rekreačních centrech a u vodních nádrží; slabý podíl pracovníků ve vědě a výzkumu.

Mezi příležitosti patří: restrukturalizační programy odvětví tradičního průmyslu v regionu; přístup na mezinárodní trhy napojením regionu na evropskou komunikační síť; rozvoj letiště Ostrava-Mošnov, vybudování obchodně-podnikatelského areálu v prostoru letiště a rozvoj svobodného celního pásma v tomto areálu, rozvoj průmyslové zóny Nová pole v Karviné a dalších připravovaných průmyslových zón; rozvoj podnikání v oblasti inovací a nových technologií prostřednictvím vědecko-technologického parku, inovačních a podnikatelských center a inkubátorů; využití logistických center jako perspektivních center obchodu na dopravní ose sever–jih a východ–západ; využití vzdělanostního a školicího potenciálu tří vysokých škol ke zvýšení ekonomické úrovně regionu, regionální koordinace středního školství (obzvláště učňovského); splavnění řeky Odry k hranicím ČR při řešení protipovodňových opatření na území Polska; zkvalitnění a propojení dopravních tras na hranicích s Polskem a Slovenskem a rozšíření stávajících hraničních přechodů; rozvinutí potenciálu a využití kapacit cestovního ruchu pro občany hornoslezské aglomerace i pro turisty ze zahraničí; využití zemědělského potenciálu v intenzivních a konkurenceschopných oblastech pro nepotravinářskou produkci a pěstování netradičních surovin; diverzifikace doplňkových zemědělských i nezemědělských aktivit zaměřených na multifunkční zemědělství a rozvoj venkova ve znevýhodněných oblastech (LFA); zlepšování vzhledu obcí a udržování krajinotvorné funkce zemědělství a lesnictví; aktivní příprava na důsledky změn v populačním vývoji – adaptace školského systému na klesající počty dětí a přizpůsobování kapacity potřebám péče

10 I


o starší občany; rozvinutí potenciálu nestátních organizací a aktivit ve zdravotnictví a sociální oblasti, oblasti rozvoje lidských zdrojů a v ekologické oblasti.

Mezi hrozby patří: nebezpečí ztráty tuzemských i zahraničních trhů a malá schopnost podniků prosadit se v boji o nové trhy; nedokončená restrukturalizace a privatizace klíčových podniků; pokračování, resp. další narůstání „pohraničního syndromu” - zachycování investic Prahou a českými regiony; zpožďování budování a modernizace mezinárodních dopravních tahů (dálnice, železniční koridor, letiště); nekoordinovanost priorit v oblasti výstavby dopravní infrastruktury v České republice ve vazbě na Polsko; rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost se všemi negativními důsledky; rostoucí zranitelnost některých kategorií obyvatelstva (zdravotně postižení, staří pracovníci, nekvalifikovaní, ženy, absolventi škol) a růst sociálně slabých nebo sociální patologií ohrožených skupin obyvatel; nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech; nedostatečně účinný systém pobídek pro zahraniční investory v regionu; nedostatečná ekonomická podpora zemědělských subjektů a absence dlouhodobé stabilizované koncepce agrární a dotační politiky k zajištění péče o krajinu venkovského prostoru; vylidňování některých oblastí vázaných tradičně na zemědělskou a lesní výrobu, zhoršující se demografická struktura zemědělsky aktivního obyvatelstva; růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin); podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání; neujasněnost budoucích preventivních vodohospodářských protipovodňových opatření.

I 11

ANALÝZA VÝZNAMU MĚST V EKONOMICE ČR Úvodní poznámka k analýze měst: Jako podkladové materiály pro tuto část projektu sloužily strategické dokumenty jednotlivých měst, které města sama poskytla zpracovatelům. Dalšími zdroji byly statistické údaje zpracované pro účely tohoto projektu. Města jsou v současné ekonomice ČR motory růstu a jejich vývoj (a tím i vliv na ekonomiku ČR) je vesměs pozitivní. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 24 měst, která mají potenciál stát se významným centrem ekonomiky ČR. Těmito městy jsou Praha, Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Zlín, Pardubice, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Most, Děčín, Teplice, Frýdek-Místek, Jihlava, Mladá Boleslav, Karviná, Tábor, Znojmo a Uherské Hradiště. Základním faktorem determinujícím ekonomickou sílu města je počet jeho obyvatel. Z hodnocených měst je dle počtu obyvatel nejvýznamnější Praha s 1,2 mil. obyvatel. Následuje Brno (369 tis. obyvatel), Ostrava (308 tis.) a Plzeň (165 tis.). Ze sledovaných měst nejméně obyvatel vykazuje Mladá Boleslav (45 tis.), Tábor (36 tis.), Znojmo (35 tis.) a Uherské Hradiště (26 tis.).4 Oproti stavu k 1. lednu 2001 zaznamenala nárůst počtu obyvatel ze sledovaných měst pouze dvě – Praha a Mladá Boleslav. O více než 5 % klesl počet obyvatel v Karlových Varech. V rámci analýzy byl hodnocen potenciál i současná síla měst v ekonomice ČR. Potenciál rozvoje městu dává (mimo jiné) veřejná podpora. Veřejná podpora může mít několik forem. Mohou to být dotační programy, ale také institucionální podpora, které se městu dostává například tím, že získá status krajského města. Veřejná podpora ekonomického rozvoje a růstu města je řešena v rámci indikátorů zařazených do oblasti „politický rámec růstu a rozvoje“. Pro možnost čerpání prostředků EU je klíčové zařazení území měst do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (období 2007 až 2013). Do tohoto cíle je zařazeno s výjimkou Prahy celé území ČR, tzn. i ostatních 23 posuzovaných měst. Praha tak má sníženou možnost využít prostředky EU pro svůj ekonomický rozvoj v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro čerpání dotačních prostředků ČR je významné začlenění města do regionu se soustředěnou podporou státu. Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provádí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Toto vymezení je určující pro čerpání prostředků národní regionální politiky. Do regionů se sou-

4

údaj k 31. 12. 2007

12 I


středěnou podporou státu jsou zařazena města Karviná, Kladno, Most, Opava, Ostrava, Děčín, Frýdek-Místek a Znojmo (současný stav). Mezi základní institucionální podporu poskytovanou městům patří získání statusu krajského (popř. hlavního) města. Status hlavního města dává Praze zcela výsadní podstavení v ČR. Přítomnost centrálních institucí státní správy významně přispívá k její ekonomické síle. Dalších 13 měst čerpá ze získaného statusu krajského města (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Zlín). Podobný, avšak méně významný charakter institucionální podpory má také přítomnost krajského soudu (popř. jeho pobočky). Krajský soud (nebo jeho pobočku) nalezneme v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Táboře, Ústí nad Labem a Zlíně. Základním ukazatelem ekonomické úrovně i síly ekonomiky města je nezaměstnanost. Nezaměstnanost ve sledovaných městech v březnu 2008 dosahovala hodnot od 2,4 % (Praha a Mladá Boleslav) přes 3 % (Hradec Králové) až po 10 % (Ústí nad Labem), 12,3 % (Most) a 15,6 % (Karviná). V porovnání s březnem 2003 nezaměstnanost klesla ve všech sledovaných městech. Nejvíce však ve Zlíně, Olomouci, Plzni a Frýdku-Místku, kde klesla na méně než polovinu oproti březnu 2003. Pro rozvoj měst je významná také socioekonomická situace regionu (kraje), ve kterém se nacházejí. V tomto ohledu je samozřejmě nejvýhodnější situace Prahy, která je zároveň krajem s nejvyšší socioekonomickou úrovní v České republice. Z velmi pozitivní socioekonomické situace regionu mohou dále získávat města ve Středočeském kraji (Mladá Boleslav a Kladno) a západočeská metropole Plzeň. Naopak s nepříznivou socioekonomickou situací v regionu se musí vyrovnávat krajské město Karlovy Vary a města Ústeckého kraje, tj. Most, Teplice, Děčín a samozřejmě také Ústí nad Labem. Pro stanovení významu města jako komerčního centra lze využít základního sledovaného indikátoru, kterým je počet podnikatelských subjektů ve městě.5 Hodnoty nad 100 tis. dosahují pouze tři města – Praha (437 882), Ostrava (308 374) a Brno (110 228). Jako vedlejší ukazatel lze využít počet podnikatelů – fyzických osob. U tohoto ukazatele jsou rozdíly mezi městy menší. Nejvyšších hodnot dosahuje opět Praha (271 263), Brno (72 280) a Ostrava (48 304). Pro rozvoj města je významná přítomnost institucí terciárního vzdělávání. Za nejvýznamnější centra terciárního vzdělávání v ČR můžeme označit Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Naopak význam terciárního vzdělávání ve městech Jihlava, Karlovy Vary, Most, Teplice, Děčín, Frýdek-Místek, Tábor, Uherské

I 13

5

k 31. 12. 2006, poslední zveřejněný údaj

Hradiště a Znojmo je malý až žádný. Dopravní napojení je v globalizované ekonomice jedním z významných růstových faktorů. Pro města je v současnosti nejdůležitější silniční napojení, zejména napojení na dálniční síť. Fakticky stoprocentním dopravním napojením na dálniční síť disponují ze sledovaných měst Praha, Brno, Mladá Boleslav, Olomouc a Plzeň. Naopak nejhůře jsou na dálniční síť dopravně napojena města České Budějovice, Karlovy Vary a Znojmo. Na železniční síť, která má oproti silniční síti výrazně menší význam pro rozvoj ekonomik měst, jsou ze sledovaných měst nejlépe napojena města Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Děčín. Naopak nejhůře jsou napojena města Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Most a Znojmo. Z blízkosti mezinárodně významného letiště Ruzyně mohou čerpat dopravně nejbližší města, kterými jsou (vedle Prahy) také Kladno, Most, Plzeň nebo Mladá Boleslav. Kromě Prahy se v ČR nachází letiště s pravidelným provozem také ve městech Brno a Ostrava. Mezi základní indikátory kvality života patří naděje na dožití při narození mužů a žen. Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození – muži vykazuje okres6 Hradec Králové (74,4 let), Praha (74,1) a Brno (74,0). Naopak nejnižších hodnot dosahují okresy Karviná (70,3), Teplice (70,1) a Most (69,8). Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození – ženy vykazují okresy Zlín (80 let), Hradec Králové (79,7) a Pardubice (79,6). Nejnižší hodnotu nalezneme v okresech Děčín (76,9), Most (76,3) a Teplice (76,2). Pro zhodnocení kvality životního prostředí byl použit indikátor měrné emise SO2 v tunách za rok na km2.7 Nejnižší emise vykazuje okres Znojmo, Jihlava (oba 0,28 t/km2) a Uherské Hradiště (0,43). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje okres Most (37,30), Plzeň (59,63) a Ostrava (77,87). Kategorizace měst Na základě výše zmíněných indikátorů byla města rozdělena z hlediska toho, jak plní roli centra ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jednoznačně nejvýznamnějším ekonomickým centrem v ČR je Praha, která v tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Do druhé nejvýznamnější kategorie je možné zařadit krajská města Brno, Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Další kategorii tvoří opět krajská města Olomouc, Liberec, Pardubice, Zlín a Ústí nad Labem. Čtvrtá kategorie kombinuje měst a krajským statusem i bez něj. Jsou to Mladá

6 7

údaj ČSÚ zveřejňuje pouze na úrovni okresů, průměr let 2001 až 2005 údaj za okres, 2005

14 I


Boleslav, Jihlava, České Budějovice a Kladno. Do páté kategorie jsou zařazena města Opava, Frýdek-Místek, Děčín, Most a také krajské město Karlovy Vary. Šestou kategorii tvoří Znojmo, Uherské Hradiště, Tábor, Karviná a Teplice. Pořadí měst (socioekonomický význam) 1

Praha

86,1 %

13

České Budějovice

37,8 %

2

Brno

59,6 %

14

Kladno

37,2 %

3

Ostrava

58,9 %

15

Opava

31,0 %

4

Plzeň

52,5 %

16

Frýdek-Místek

30,8 %

5

Hradec Králové

50,4 %

17

Děčín

28,2 %

6

Olomouc

46,3 %

18

Most

28,1 %

7

Liberec

44,4 %

19

Karlovy Vary

27,6 %

8

Pardubice

42,9 %

20

Znojmo

26,9 %

9

Zlín

42,4 %

21

Uherské Hradiště

26,0 %

10

Ústí nad Labem

40,1 %

22

Tábor

24,1 %

11

Mladá Boleslav

38,9 %

23

Karviná

24,0 %

12

Jihlava

38,8 %

24

Teplice

23,8 %

Město Frýdek-Místek Frýdek-Místek – 16. město České republiky podle počtu obyvatel se nachází v severovýchodní části České republiky v Moravskoslezském kraji. Město vzniklo sloučením dvou samostatných měst na počátku 40. let 20. století, od r. 1955 se nazývá Frýdek-Místek. Nachází se v průmyslové oblasti, zaměřené především na těžký průmysl. V současné době dochází k diverzifikaci ekonomiky a k přesunům pracovní síly ze sekundárního do terciárního sektoru. Sídlo vzdělávacích institucí všech stupňů, včetně terciárního (VOŠ). SWOT analýza Frýdku-Místku Mezi silné stránky patří: patří k velkým městům Moravskoslezského kraje, blízkost Ostravy, jádrová část MSK; regionální průmyslové centrum, průmyslová tradice; dostupnost sociálních služeb a péče; dostupnost zdravotní péče a zdravotních zařízení;

I 15

síť vzdělávacích institucí a zařízení ve městě; nabídka volnočasových aktivit.

Mezi slabé stránky patří: významné zastoupení těžkého průmyslu; dlouhodobě vyšší nezaměstnanost oproti průměru ČR; hluk a znečištění města dopravou – chybí obchvat; dopravní problémy – parkování, obsluha města MHD; negativní image města jako součásti průmyslového Moravskoslezského kraje; nižší úroveň komunikace mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem; znečištění životního prostředí; staré ekologické zátěže, brownfields; odchod vysokoškolsky vzdělaných obyvatel; kapacitně i kvalitativně nevyhovující technická infrastruktura.

Frýdek-Místek – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1

Začlenění do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR

ANO

2

Začlenění města do území (regionů) se soustředěnou podporou státu (ano/ne), MMR

ANO

3

Přítomnost krajského soudu, MV

NE

4

Status krajského města, MV

NE

5

Nezaměstnanost ve městě (březen 2008), MPSV

7,9 %

6

Počet podnikatelských subjektů registrovaných ve městě k 31. 12. 2006, ČSÚ

11 751

7

Počet podnikatelů – fyzické osoby k 31. 12. 2006, ČSÚ

8 558

8

Počet bydlících ve městě k 31. 12. 2007, ČSÚ

59 233

9

Nárůst (pokles) počtu obyvatel města (31. 12. 2007/1. 1. 2001), ČSÚ

95,7 %

10 Existence letiště s pravidelným provozem v blízkosti města, MD

NE

11 Naděje na dožití při narození – muži (údaj za okres, průměr let 2001–2005), ČSÚ

71,3

12 Naděje na dožití při narození – ženy (údaj za okres, průměr let 2001–2005), ČSÚ

78,5

13 Měrné emise SO2 v tunách za rok na km2 (údaj za okres, 2005), ČSÚ

4,33

16 I


Mezi příležitosti patří: využití partnerství na lokální, národní i mezinárodní úrovni (Euroregion Beskydy a Těšínské Slezsko); další rozvoj vzdělávací soustavy; narůstající počet osob s vyšší kvalifikací; dobudování obchvatu; rozvoj a zkvalitnění technické infrastruktury ve městě; další rozvoj sítě sociálních a zdravotních služeb; rozvoj celoživotního učení; rozšíření nabídky volnočasových aktivit; fungující a funkční veřejná správa; participace občanů na správě věcí veřejných; využití prostředků z fondů EU. Mezi hrozby patří: neřešení problému starých zátěží; nedostatečné využití brownfields na území města; pokračující emigrace lidí s vyšším vzděláním; nízká ochota obyvatel zapojit se do celoživotního učení; neřešení dopravních problémů ve městě; nezájem občanů zapojit se do komunikace s veřejnou správou a do rozhodovacích procesů.

Strategická vize města Frýdku-Místku na období 2007–2013 Statutární město Frýdek-Místek hodlá i nadále zůstat přirozeným centrem Pobeskydí a má vůli rozvíjet se tak, aby svým občanům vytvořilo předpoklady pro zajištění jejich ekonomických, sociálně-společenských a kulturních potřeb. Tento cíl bude magistrát uskutečňovat v partnerství vedoucích představitelů veřejného a soukromého sektoru. Tato vize bude naplňována prostřednictvím strategických cílů: 1. Kvalita života: Zlepšení nabídky aktivit zaměřených na využití volného času obyvatel a návštěvníků města Soustavné zlepšování kvality života ve městě Stálé zlepšování životního prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí 2. Ekonomický potenciál: Vytvoření atmosféry spolupráce a komunikace mezi městem, podnikateli a dalšími klienty Podpora podnikatelského prostředí ve městě

I 17

3. Lidský potenciál: Rozvoj vzdělávacích institucí Podpora partnerství na lokální, národní i mezinárodní úrovni 4. Technická a dopravní infrastruktura: Realizace obchvatu města dokončením komunikačního koridoru R48 s propojením na R56 v co nejkratším termínu Kvalitní technická infrastruktura ve městě Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti města a uvnitř města 5. Image města: Zkvalitnění propagace města ve vztahu ke všem cílovým skupinám s důrazem na příslušnost k Regionu Beskydy Pružná, transparentní a vstřícná veřejná správa Rozvoj magistrátu

ZÁVĚR Frýdek-Místek patří ve vybraném souboru ke středně velkým městům (15. pozice v pořadí podle počtu obyvatel). V období 1. 1. 2001 až 31. 12. 2007 došlo k poklesu počtu obyvatel Frýdku - Místku o 4,3 %, což je čtvrtá nejnepříznivější hodnota mezi sledovanými městy. Za posledních pět let, od března 2003, klesla míra nezaměstnanosti ve městě více než o polovinu, nicméně pořád se hodnota tohoto ukazatele pohybuje na průměrem ČR. V březnu 2008 byla na úrovni 7,9 %, což znamená 19. místo v pořadí vybraných měst. Frýdek-Místek leží v Moravskoslezském kraji, který je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu, což dává zvýšenou možnost čerpání prostředků národní regionální politiky. Rozvojové aktivity ve městě mohou být také podporovány ze strukturálních fondů EU, neboť území kraje patří do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Znečištění životního prostředí, popsané pomocí měrných emisí SO2 (údaj za okres, 2005) s hodnotou 4,3 tuny/km2 za rok, řadí Frýdek-Místek na 15. pozici. Při srovnání s krajským městem Ostravou se ukazuje, že hodnota dosažená ve Frýdku-Místku je 18krát nižší než v Ostravě. Naděje na dožití při narození – muži (údaje, za okres, průměr let 2001–2005) je ve Frýdku-Místku 71,3 roku a hodnota stejného ukazatele u žen je 78,5 roku. Rozdíl mezi hodnotami podle pohlaví je pátý nejvyšší mezi vybranými městy.

18 I


Město Karviná Karviná – 15. město České republiky podle počtu obyvatel. Leží v Moravskoslezském kraji na hranici s Polskem. Průmyslové město s dominantním postavením těžkého průmyslu, pozvolný útlum těžby uhlí, důraz na rozvoj lehkého průmyslu, služeb a cestovního ruchu. Vysoká míra nezaměstnanosti ovlivněná jednostranně zaměřenou ekonomikou. Sídlo vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů, včetně terciárního. Negativní image průmyslového města. Karviná – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1


ANO

2


ANO

3


NE

4


NE

5


6


8 349

7

Počet podnikatelů – fyzických osob k 31. 12. 2006, ČSÚ

6 342

8


62 881

9


96,5 %


15,6 %

NE


70,3


77,8


13,6

SWOT analýza Karviné Mezi silné stránky patří: postupná diverzifikace ekonomiky s důrazem na lehký průmysl a služby; rozvinutá síť základních, středních a vyšších odborných škol; sídlo Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě;

I 19

dostupnost zdravotní péče; kvalitní sociální služby; široká nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež, mj. jako významný nástroj v boji proti kriminalitě; městská hromadná doprava; blízkost Lázní Darkov a kulturně-historické památky ve městě jako atraktivity pro rozvoj cestovního ruchu; třídění odpadu.

Mezi slabé stránky patří: dominantní postavení těžkého průmyslu; úbytek a stárnutí obyvatel; dlouhodobý negativní vliv důlní činnosti na životní prostředí a krajinný ráz města a jeho okolí; dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti; vzdělanostní struktura obyvatel – větší zastoupení méně vzdělaných osob, především ve starších věkových skupinách; nižší míra zapojení obyvatel do dalšího vzdělávání; kriminalita; nedokončený obchvat města; negativní image Karviné jako průmyslového města s dopady na rozvoj cestovního ruchu; znečištění životního prostředí průmyslovou činností a dopravou. Mezi příležitosti patří: dokončení obchvatu města; lepší napojení města na nadregionální dopravní síť; zvyšování kvalifikace a vzdělání obyvatel; zlepšení image města; revitalizace a využití brownfields ve městě a jeho okolí; využití finančních prostředků z fondů Evropské unie i státních programů České republiky. Mezi hrozby patří: přetrvávající špatná image města; nedořešení dopravní situace ve městě a napojení města na nadřazenou dopravní síť; další úbytek obyvatel, především s vyšší kvalifikací; přetrvávající neochota obyvatel zapojit se dalšího vzdělávání; přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti.

20 I


Strategie rozvoje města Karviná Karviná nemá ve svém strategickém plánu z r. 2007 stanovenu celkovou vizi svého rozvoje. Strategie rozvoje je rozdělena do 6 oblastí, k nimž jsou přiřazeny jednotlivé rozvojové záměry: 1. Ekonomika a podnikání Rozvoj vzdělání Atraktivní prostředí pro pracovní sílu a podnikatele Pozemky a budovy pro podnikání 2. Infrastruktura a bydlení Koncepce dopravy ve městě Odkanalizování města Zlepšení kvality bydlení 3. Rozvoj lidských zdrojů Podpora vzdělanosti Podpora vysokého školství v Karviné 4. Životní prostředí a zemědělství Hornictví a doprovodné činnosti Odpadové hospodářství Zlepšení ochrany životního prostředí v prioritních složkách Podpora aktivit směřujících ke zvýšení vzdělanosti a osvěty v oblasti životního prostředí 5. Cestovní ruch a image města Vytvoření nabídky cestovního ruchu Propagace města, distribuce nabídky Vytvoření kvalitní materiálně-technické základny a doplňkových služeb Image města Vytvoření pracovní skupiny CR – tzv. destinační management města Karviné 6. Kvalita života Podpora volnočasových aktivit Podpora realizace Lokálního akčního plánu sociálního začleňování Rozvoj knihovnických a informačních služeb Podpora bezpečnosti občanů v Karviné Zlepšení struktury, kvality a dostupnosti zdravotnických služeb ve městě

I 21

ZÁVĚR Necelých 63 000 obyvatel řadí Karvinou na 14. místo v pořadí vybraných měst. Pokud ale jde o počet podnikatelských subjektů, klesá Karviná až na 22. pozici. Pokles obyvatel mezi roky 2001 a 2007 představuje 3,5 %, což pro Karvinou znamená 17. příčku na pomyslném žebříčku vybraných měst. Karviná se dlouhodobě vyznačuje jednou z nejvyšších nezaměstnaností, což ji ve sledovaném souboru odsunulo až na poslední místo. Karviná leží v Moravskoslezském kraji, strukturálně postiženém regionu, který může využívat jak podpory ze strukturálních fondů EU v rámci cíle Konvergence, tak i národních zdrojů, neboť celý kraj je také územím se soustředěnou podporou státu. Dopravní napojení Karviné komplikuje podobně jako v celém Moravskoslezském kraji nedokončená dálnice D47. Dostupnost města po železnici je dobrá. Díky blízkosti Ostravy může Karviná využívat také mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov. Karviná se nachází v průmyslové oblasti, která se v minulosti orientovala na těžký průmysl a v současnosti prochází restrukturalizací a postupným útlumem těžby černého uhlí. Tyto skutečnosti ovlivňují kvalitu života ve městě a jeho okolí. Ukazatel měrné emise SO2 (údaj za okres, 2005) s hodnotou 13,6 tuny/km2 za rok znamená pro Karvinou 18. místo v pořadí vybraných měst, v porovnání s blízkou Ostravou je ale hodnota tohoto ukazatele 5,7krát nižší. Naděje na dožití při narození obyvatel Karviné (údaje za okres, průměr let 2001–2005) je jak u mužů, tak u žen relativně nízká v souboru vybraných měst, Karviná je na 22. pozici s hodnotou pro muže (70,3 roku) a na 20. pozici s hodnotou pro ženy (77,8 roku). Rozdíl mezi nadějí na dožití mužů a žen v Karviné je druhý nejvyšší mezi sledovanými městy.

22 I


Město Opava Opava – 17. město České republiky podle počtu obyvatel. Průmyslové a kulturní centrum českého Slezska, svým významem přesahuje hranice okresu. Diverzifikovaná ekonomika. Sídlo Slezské univerzity a dalších vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů. Sídlo kulturních a vědeckých institucí – Slezské zemské muzeum je nejstarším muzeem na území ČR. Opava patří z hlediska rozvoje cestovního ruchu k nejatraktivnějším městům Moravskoslezského kraje. Opava – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1


ANO

2


ANO

3


NE

4


NE

5


6,8 %

6


13 672

7


10 082

8


58 923

9


95,3 %


NE


71,4


78,7


0,61

SWOT analýza Opavy Mezi silné stránky patří: vysoká různorodost ekonomických činností ve městě – nezávislost na dominantní firmě nebo oboru; existence dynamicky se rozvíjejících průmyslových firem, konkurenceschopných na mezinárodních trzích;

I 23

dopravní křižovatka Opavska; technická infrastruktura odpovídající současným požadavkům města – s výjimkou městských částí; pestrá nabídka středních škol, město je sídlem Slezské univerzity; trvalý růst počtu obyvatel s vyšším stupněm vzdělání; vysoký zájem o bydlení v Opavě; významné centrum kulturního, sportovního a společenského života v kraji; fungující systém sběru, svozu a separace komunálních odpadů; kvalitní systém zeleně v zastav. části města s vysokým podílem nových výsadeb; přítomnost většiny významných orgánů veřejné správy ve městě.

Mezi slabé stránky patří: nedostatek větších vhodných ploch pro rozvoj firem; nedostatečné podmínky pro začínající malé a střední podnikatele; nedostatek zkušené a kvalifikované pracovní síly; nedostatek specifických turistických a rekreačních atraktivit; absence odpovídajícího silničního napojení na Ostravu a evropskou dálniční síť; intenzivní zatížení silniční sítě města; technická infrastruktura v městských částech neodpovídající současným požadavkům města; zvyšující se záporné saldo migrace obyvatel; nevyhovující způsob nakládání s biologicky rozložitelným odpadem; zvyšující se plošná zátěž obyvatelstva hlukem; nízká úroveň EVVO; absence komunikační strategie řešící vnitřní i vnější komunikaci statutárního města Opava. Mezi příležitosti patří: využití vzdělanostního a školicího potenciálu středních a vysokých škol ke zvýšení ekonomické úrovně města; zapojení podnikatelů a institucí působících v cestovním ruchu v oblasti Opavského Slezska do vytváření jednotné marketingové strategie; výstavba dálnice D47 a napojení města Opavy na evropskou síť silnic (D47, A4), železnic a letiště v Mošnově; vybudování základní dopravní kostry města – obchvatů a středního dopravního okruhu; zajištění technické infrastruktury pro nové plochy podnikání a bydlení; podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, technologií šetrných k ŽP a snižování energetické náročnosti; rozvoj EVVO a její využívání pro řešení vybraných problémů ŽP; zlepšení systému vnitřní a vnější komunikace statutárního města Opava.

24 I


Mezi hrozby patří: oddálení výstavby napojení města Opavy na dálnici D47 a výstavby obchvatů města Opavy; zastarávání dopravní a technické infrastruktury; migrace trvalého rázu mimo území statutárního města Opava; zhoršení životního prostředí v případě neřešení dopravní situace ve městě. Strategická vize rozvoje statutárního města Opava (v horizontu 13–15 let) Motto: Bílá Opava – pravé místo pro život Opava chce být otevřeným, aktivním a hrdým slezským městem, kde každý může strávit život podle vlastních představ. Městem s rozmanitou nabídkou bydlení, vzdělání a pracovních příležitostí s možností realizace, kvalitními službami a atraktivními možnostmi trávení volného času obyvatel. Sportovní a kulturní zázemí splňující nejvyšší nároky, udržovaná zeleň, čistota města a jeho bezpečnost a dostupnost – to vše bude základem plnohodnotného života obyvatel Opavy a spokojenosti jejích návštěvníků. Opava se tak stane nejpříjemnějším a nejpřitažlivějším místem pro život nejen v Moravskoslezském kraji. Pro naplnění této vize jsou stanoveny prioritní oblasti, rozpracované do priorit, které jsou podrobněji členěny do jednotlivých opatření. Prioritní oblast Ekonomika Priorita 1 Tvorba podmínek pro dostatek kvalifikovaných pracovních sil Priorita 2 Rozvoj cestovního ruchu Priorita 3 Zemědělství Prioritní oblast Infrastruktura Priorita 1 Řešení vnitřní dopravy města Priorita 2 Vnější doprava Priorita 3 Rozvoj technické infrastruktury Prioritní oblast Lidé Priorita 1 Vzdělávání a zaměstnanost Priorita 2 Důstojné životní podmínky znevýhodněných obyvatel Priorita 3 Zvyšování kvality života obyvatel v oblastech sportu, kultury a volnočasových aktivit Prioritní oblast Životní prostředí Priorita 1 Čistota ovzduší a snižování hlukové zátěže Priorita 2 Zlepšování sběru, zpracování a využití odpadů Priorita 3 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Priorita 4 Zlepšování stavu přírody a krajiny

I 25

Prioritní oblast Správa města a městských částí Priorita 1 Zjednodušení, zpřístupnění a zkvalitnění služeb veřejnosti Priorita 2 Vytvoření fungující komunikační strategie

ZÁVĚR Opava je významné město Moravskoslezského kraje, které leží severozápadně od Ostravy mimo urbanizované území kolem krajského města. Podle počtu obyvatel je na 16. místě mezi vybranými městy, podle počtu podnikatelských subjektů se posunuje na 14. pozici. Podobně jako v celém Moravskoslezském kraji v Opavě klesá počet obyvatel, mezi roky 2001 a 2007 o 4,7 %, což je druhý největší pokles v souboru vybraných měst. Nezaměstnanost v Opavě je v rámci Moravskoslezského kraje podprůměrná a s hodnotou 6,8 % (v březnu 2008) řadí Opavu mezi vybranými městy na 16. místo. Opava se nachází na území Moravskoslezského kraje, jenž je zároveň regionem soudržnosti Moravskoslezsko a je zařazen do podpory v rámci cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Celý kraj je také územím se soustředěnou podporou státu. Opava tedy může pro realizaci svých rozvojových priorit čerpat prostředky jak z národních zdrojů, tak ze strukturálních fondů EU. Opava není dopravně přímo napojena na páteřní komunikace nadregionálního významu (dálnice, železniční koridor). Opava nemá charakter průmyslového města jako sídla v okolí Ostravy. To lze do jisté míry potvrdit i prostřednictvím ukazatele měrných emisí SO2 (údaj za okres, 2005), jehož hodnota v Opavě dosahuje 0,6 tuny/km2 za rok. Tato hodnota řadí Opavu na pátou pozici mezi vybranými městy a je jen 2,2krát horší než nejlepší dosažená hodnota. Naopak ve vztahu ke svému krajskému městu Ostrava, které má nejvyšší hodnotu měrných emisí SO2, je Opava 128krát „lepší“. Pokud vezmeme ukazatele naděje na dožití při narození (údaje za okres, průměr let 2001–2005) a porovnáme je s hodnotami krajského města, rozdíl mezi postavením Ostravy a Opavy už není tak výrazný. Podle naděje na dožití při narození – muži je Opava sedmnáctá (71,4 roku) a Ostrava na 19. místě, podle naděje na dožití při narození žen je rozdíl v postavení obou měst trochu větší – Opava zabírá 14. pozici a Ostrava osmnáctou.

26 I


Město Ostrava Ostrava – 3. největší město České republiky podle počtu obyvatel, krajské město Moravskoslezského kraje. Ekonomické, obchodní a sociální centrum regionu, jehož ekonomika prošla restrukturalizací a postupně se diverzifikuje. Významné centrum vzdělání, kultury, výzkumu a vývoje v ČR. Industriální památky. Ostrava – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1


ANO

2


ANO

3


ANO

4


ANO

5


6

Počet podnikatelských subjektů registrovaných ve městě k 31. 12. 2006, ČSÚ 308 374

7


48 304

8


308 374

9


96,6 %

9,0 %


ANO


70,9


78,1


77,87

SWOT analýza Ostravy Mezi silné stránky patří: dostatek vnitřních územních rezerv pro rozvoj města bez nutnosti překročení jeho hranic pro všechny formy: bydlení, volný čas, výrobu, logistiku a skladování, možnost aplikace větších investičních pobídek pro strategické investory ve městě; letecká dostupnost – existence mezinárodního letiště;

I 27

vysocekapacitní síť technické infrastruktury, vybudovaná síť optických vláken; dostupnost pracovní síly, především v málo kvalifikovaných profesích, kvalifikace a dovednosti v tradičních oborech; dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol; silný potenciál vysokého školství a vědy, vysoký podíl absolventů informačních technologií; zázemí Beskyd jako významného místa pobytu návštěvníků; rozsáhlá a kvalitní síť MHD, existence IDS v části Moravskoslezského kraje; rozvoj volnočasových aktivit, město je dějištěm významných sportovních a kulturních akcí; významné kulturní instituce a akce ve městě; dostupnost sociální a zdravotní péče a služeb, vybavenost zdravot. zařízení; dostatečný počet bytů a jejich nižší cenová úroveň; existence zvláště chráněných území, území města obsahuje mnohdy unikátní přírodní hodnoty; provedená pasportizace a realizace statického zabezpečování starých důlních děl; dostatek informací o emisích zdrojů znečišťování ovzduší; vybudovaná a funkční infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady, ekonomická soběstačnost systému nakládání s komunálními odpady ve městě.

Mezi slabé stránky patří: průmyslové plochy v centru města; vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání; nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky, nedostatek pracovních příležitostí pro občany s vysokou kvalifikační úrovní a úzkou profesní specializací (zpravidla starších věkových ročníků); nízká úroveň spolupráce institucí vzdělávacího systému se zaměstnavateli; nedokončená dálniční a navazující dopravní infrastruktura, zanedbaná železniční infrastruktura; dlouhodobě přetrvávající negativní image města; nedostatečné využití možností pro rozvoj cestovního ruchu – produkty, služby, pracovní síla; přetížení městského dopravního okruhu a nedostatečně kapacitní napojení západního sektoru města na něj, zhoršená kvalita ovzduší a hluk; nízká atraktivita a finanční náročnost veřejné osobní dopravy (rychlost, přestupy, vozidla), malá podpora koncepce rozvoje veřejné osobní dopravy a její infrastruktury, absence terminálů a záchytných parkovišť; chybí ucelené tahy cyklotras podél řek a trasy podél rychlostních komunikací včetně jejich křížení; nepříliš dobrá dopravní obslužnost letiště kapacitně přetíženou sil. I/58; zvýšený výskyt některých onemocnění (nádorové, TBC, nemoci z povolání);

28 I


stáří a nedostatek údržby bytového fondu, nedostatek bytů zvláštního určení a nedostatek bytů v chráněném bydlení; nevyhovující technický stav současných vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, některé okrajové části města nejsou odkanalizovány; vysoké procento zastavěnosti údolních niv; doznívání důsledků hlubinné těžby uhlí na území města, nedostatečné pokrytí území s nebezpečím výstupu důlních plynů kontinuálním monitoringem koncentrací výbušného metanu; nedokončená inventarizace majetku města a chybějící koncepce jeho využití; chybějící koncepce vnějších vztahů, marketingu a propagace města; neexistence koncepce řízení majetkových účastí města v obchodních spol. s majetkovou účastí města; kriminalita.

Mezi příležitosti patří: volné plochy uvnitř nespojitého městského organismu – možnost využití k bydlení či podnikání, nabídka bydlení vyšším příjmovým skupinám v centru města; výjimečná příležitost pro rozvoj centrálních a metropolitních funkcí v těsné blízkosti dnešního centra na území po bývalé koksovně Karolina; pravidelné analýzy trhu práce, motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace; zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip partnerství na regionální i místní úrovni); zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale v také v rámci celoživotního vzdělávání, příprava programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů; udržení absolventů vysokých škol a kvalifikované pracovní síly; zlepšování přístupu ke vzdělávání znevýhodněným skupinám ohroženým marginalizací a sociální exkluzí, motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání; zlepšení dopravního napojení Ostravy z hlediska regionálních, celostátních a mezinárodních vazeb po vybudování dálnice D47 a rekonstrukci silnice I/11 – staveb tzv. Slezského kříže –, zlepšení dopravní propojenosti s okolím dostavbou silnice I/48 a železnice; snížení dopravního zatížení stávající komunikační sítě města, dostavba distribučního okruhu centra v rámci urbanizace lokality Karolina jako podmínky pro dopravní zklidnění vnitřní části centra; dobudování ASŘ MSP jako jedné z podmínek pro optimální využití komunikační sítě; kompletace cyklotrasy „Greenway Vídeň–Krakov”; komplexní řešení vodní cesty s protipovodňovou ochranou řeky Odry;

I 29

využití biologicky rekultivovaných ploch pro rekreaci a technicky rekultivovaných ploch pro investiční výstavbu; možnost energetického využití důlních plynů (což je mj. též příspěvek ke zmírnění negativních vlivů metanu na atmosféru – skleníkový efekt); uplatňování nových poznatků v ochraně staveb před kumulací výbušných koncentrací metanu, a to jak u novostaveb, tak u staveb stávajících; podpora a zvýhodňování hromadné osobní dopravy ve městě a optimalizace řízení dopravy; ověření a realizace nových technologií a postupů třídění a využívání odpadů v podmínkách města; sdružené financování z evropských, státních, krajských a městských zdrojů, využití finančních prostředků fondů EU ve všech relevantních oblastech;

Mezi hrozby patří: růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti; odliv kvalifikované pracovní síly („odliv mozků“); odchod (či nezájem) zahraničních investorů; stárnutí populace a s tím spojené narůstající nároky na rozpočet na zajištění potřebných služeb; mezigenerační a interkulturní střety, sociálně nezvládnutá zahraniční migrace (integrace azylantů); pokračující stagnace vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu; snižující se kupní síla obyvatelstva – dopad zejména na služby; zánik nebo nevhodné využití technických památek; oddálení řešení problémových úseků komunikační sítě v případě skluzu výstavby dálnice D47; pokles podílu veřejné osobní dopravy na celkové dělbě přepravní práce ve prospěch individuální automobilové dopravy, nárůst individuální dopravy (zatěžování komunikací, snižování mobility, nároky na rozšiřování infrastruktury, negativní dopady na ekologii); pokles významu železniční dopravy v důsledku nedostatečných investic do vozového parku a dopravní infrastruktury; omezení atraktivity letiště nevybudováním silnice I/48 a železničního napojení; pomalé zlepšování mediálního obrazu a image Ostravy.

30 I


Strategie rozvoje Ostravy 2005–2013 Město ve svém dokumentu uvádí vize pro jednotlivé oblasti svého rozvoje a jim přiřazuje dlouhodobé cíle. 1. Územní rozvoj: Vize: Územně kompaktní město s koncepčně rozvíjenou strukturou využití území, které plní metropolitní funkce Cíle: Překonat sektorovou nekompaktní strukturu, včetně revitalizace starých průmyslových ploch a jejich opětné začlenění do funkční struktury města. Přeměnit prostředí v sídlištních částech města na prostředí městské. Zlepšit kvalitu vstupů do města (silnice, nádraží, letiště). Posílit metropolitní funkci města zejména revitalizací jeho centrální části. 2. Rozvoj lidských zdrojů Vize: Město, které nabízí podmínky pro rozvoj a aktivní uplatnění lidského potenciálu svých obyvatel. Cíle: Připravovat a nabízet konkurenceschopnou pracovní sílu v široké struktuře profesí pro průmysl, obchod a služby. Trvale zvyšovat podíl obyvatel zapojených do celoživotního učení. 3. Hospodářský rozvoj Vize: Město s nabídkou kvalitních podmínek pro rozvoj podnikání, obchodu, služeb a cestovního ruchu. Cíle: Vytvářet podnikatelsky příznivé prostředí pro zakládání a rozvoj místních firem, zejména malých a středních. Využívat vědomostní a výzkumný potenciál ve městě pro aplikace v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou. Zvýšit podíl podnikatelských subjektů se sídlem a provozovnami na území města. Zlepšit podmínky pro efektivní rozvoj cestovního ruchu 4. Kvalita života Vize: Multikulturní město přátelské a vnímavé k potřebám svých obyvatel a návštěvníků. Cíle: Zlepšit kvalitu bydlení v bytových domech a zvýšit diferenciaci nabídky bydlení ve městě. Účinnými preventivními opatřeními snižovat kriminalitu a výskyt sociálně negativních jevů ve městě.

I 31

Rozvíjet a zkvalitňovat zdravotní péči a sociální služby ve vazbě na konkrétní cíle a opatření stanovené v Komunitním plánu rozvoje sociálních služeb včetně výstavby chybějící infrastruktury. Rozvíjet nabídku možností kvalitního trávení volného času pro všechny skupiny obyvatel a návštěvníků města

5. Doprava a technická infrastruktura Vize: Ostrava jako město dobře dopravně dostupné, s fungujícím systémem dopravní infrastruktury preferujícím ekologické formy dopravy a s kvalitní technickou infrastrukturou. Cíle: Výrazně zlepšit vnější dostupnost města napojením na nadregionální dopravní infrastrukturu. Odstranit úzká hrdla v dobře koncipovaném dopravním systému města. Posílit úlohu veřejné osobní dopravy a dalších ekologických forem dopravy ve městě. Dobudovat kanalizační síť v oblastech, kde dosud chybí, a postupně rekonstruovat síť stávající. 6. Životní prostředí Vize: Ostrava bude příjemným místem k životu s kvalitním životním prostředím, ve kterém budou plochy po ukončené těžbě uhlí a průmyslových aktivitách minulých dvou století zapojeny zpět do života města. Cíle: Zvýšení podílu využívání komunálních odpadů s konečným cílem komplexního řešení nakládání s komunálním odpadem na území města. Snižování emisí z průmyslových podniků i z dopravy. Snížení rizika starých ekologických zátěží pro životní prostředí a zdraví obyvatel na úroveň umožňující nové využití dotčeného území. Posílení ekologických funkcí krajiny. Ochrana zdrojů podzemních vod pro potřeby zásobování obyvatelstva. 7. Řízení a správa města Vize: Regionální metropole efektivně spolupracující se svými partnery. Cíle: Optimalizovat organizaci, řídicí a výkonné procesy města. Zajistit efektivní spolupráci a partnerství mezi veřejnou sférou, neziskovou sférou, podnikatelskými subjekty a veřejností. Zlepšit účinnost marketingu města.

32 I


ZÁVĚR Ostrava, dříve „černé srdce“ republiky, patří mezi nejvýznamnější centra české republiky. Podle počtu obyvatel je město na třetím místě v ČR za Brnem, podle počtu podnikatelských subjektů se dostává na druhou příčku hned za Prahu. Ostrava se dlouhodobě potýká s výrazně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, v tomto ukazateli, podle údajů z března 2008, je na 18. místě v souboru vybraných měst. Mezi roky 2001 a 2007 Ostrava populačně ztratila, pokles o 3,4 % ji řadí na 16. pozici mezi vybranými městy. Moravskoslezský kraj, jenž je zároveň regionem soudržnosti Moravskoslezsko a jehož je Ostrava centrem, je zařazen do podpory v rámci cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Navíc Ostrava leží v území se soustředěnou podporou státu. Město tedy může pro realizaci svých rozvojových aktivit čerpat prostředky jak z národních zdrojů, tak ze strukturálních fondů EU. Dopravní dostupnost města je po železnici dobrá – Ostrava leží na železničním koridoru. Napojení na dálniční síť České republiky zatím není dokončeno, dálnice D47 je ve výstavbě. V těsné blízkosti Ostravy se nachází mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov. Ostrava díky své minulosti spojené s těžkým průmyslem je v povědomí obyvatel ČR zafixována jako město s ne příliš kvalitním životním prostředím, co potvrzuje do jisté míry i indikátor měrných emisí SO2 jako ukazatel znečištění hodnotou 77,9 tuny/km2 za rok (údaj za okres, 2005). Hodnota měrných emisí SO2 v Ostravě je nejvyšší, a tedy nejhorší, hodnotou ve vybraných městech a je zhruba 281krát větší než hodnota v tomto ukazateli nejlepšího města Znojma. Na znečištění se podobně jako v jiných městech stále výrazněji podílí doprava. Naděje na dožití (údaje za okres, průměr let 2001–2005) řadí Ostravu do dolní části žebříčku vybraných měst; u mužů s hodnotou 70,9 roku na 19. místo a u žen s hodnotou 78,1 na 18. pozici.

I 33

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Recommend Documents