Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

K vytvoření projektu MasterCard česká centra rozvoje nás přivedla globální studie MasterCard Worldwide Centres of Commerce, která zkoumá strategické postavení jednotlivých metropolí ve světové ekonomice. Tento globální projekt, který každým rokem vzbuzuje pozornost jak hodnocených měst, tak investorů, veřejnosti a médií, nás přivedl k otázce, co vše může ukázat obdobný projekt zaměřený na kraje a města českého státu. Považujeme za velice zajímavé a zároveň přínosné otevřít téma srovnání jednotlivých krajů a poukázat na to, čeho bylo v jednotlivých oblastech dosaženo a kde jsou naopak stále rezervy. Cílem projektu MasterCard česká centra rozvoje je pomoci definovat rozdíly mezi českými kraji a městy a tím podpořit regionální politiku českého státu. V rámci metodiky této unikátní studie, jejímiž autory jsou odborníci z Vysoké školy ekonomické, se podařilo modifikovat globální koncept a přizpůsobit jej podmínkám českého trhu. Stojíme tak poprvé před komplexní analýzou příležitostí a možností jednotlivých českých měst a krajů a máme možnost nahlédnout na jejich socioekonomický vliv v rámci České republiky. Věříme, že závěry studie MasterCard česká centra rozvoje, které držíte v rukou, představují nový nezávislý informační zdroj, jenž přinese laické i odborné veřejnosti zajímavé informace a souvislosti týkající se České republiky. Projekt MasterCard česká centra rozvoje se vydává na svou první cestu, ale už v tuto chvíli si troufám říci, že se stane užitečným a vyhledávaným barometrem konkurenceschopnosti českých krajů a vybraných měst.

Ján Čarný, Generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu

Společnost ECM zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1991 a v průběhu několika let se stala předním hráčem v oblasti developmentu, investic a facility managementu v České republice. ECM poskytuje kompletní škálu služeb v oblasti developerského procesu, ať už se jedná o výzkumy trhu, studie proveditelnosti, akvizice a development projektů, či pronájem, prodej a správu nemovitostí. V prosinci 2006 vstoupila ECM na pražskou burzu a stala se desátou společností, s jejímiž akciemi se obchoduje na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha. V portfoliu společnosti jsou zastoupeny jak komerční (administrativní budovy, hotely, obchodní centra), tak rezidenční nemovitosti. Kromě České republiky ECM podniká také v Rusku, kde před třemi lety otevřela svoji pobočku, v Polsku, kde vlastní pozemek pro rezidenční výstavbu, a v Číně, kde kromě akvizice obchodního centra a administrativní budovy otevřela své zastoupení, jež analyzuje investiční příležitosti na tamním trhu. ECM však nezapomíná ani na Českou republiku. Kromě Prahy, kde na pankrácké pláni v současné době vzniká rozsáhlý projekt CITY, společnost rozvíjí své aktivity i v Plzni, Ostravě či Zlíně a analyzuje situaci i v ostatních městech. Tím jsem se dostala k hlavnímu důvodu naší spolupráce na projektu MasterCard česká centra rozvoje. Nezávislé detailní hodnocení investiční atraktivity měst a krajů je pro nás velice cenným zdrojem informací a pomáhá nám porovnat potenciál daných lokalit a jejich výhody. Jsme velice rádi, že se na tomto projektu můžeme podílet, a věříme, že všem zúčastněným stranám přinese zajímavé informace.

Jana Žejdlíková Executive Vice-President BU ČR ECM

Projekt MasterCard česká centra rozvoje se stal pro Sdružení CZECH TOP 100 organickou složkou, jež zapadá do soukolí všech činností, které toto sdružení už po dobu 15 let organizuje. Monitorování a analyzování hospodářských výsledků firem na území České republiky, které vyúsťuje ve zveřejňování žebříčku „100 nejvýznamnějších firem České republiky“, je sice nejznámějším projektem Sdružení, nikoliv však jediným. Před třemi lety se aktivity sdružení více soustředily na regiony. Vstup naší republiky do Evropské unie dal „větší křídla“ menším územním celkům, krajům, regionům, městům i vesnicím, aby se přiblížily novému myšlení, komunikovaly přímo se svými sousedy za hranicemi, spolupracovaly s nimi a koordinovaly nové projekty infrastrukturální, obchodní, společenské, vzdělávací, kulturní a všechny ty, které nezapomínají na lidský rozměr vzájemných vztahů. Sdružení CZECH TOP 100 organizuje již tři roky setkání sta nejvýznamnějších osobností jednotlivých regionů, na kterých se formou „talk show“ hovoří o budoucnosti kraje, měst i občanů. Do projektu MasterCard česká centra rozvoje jsme se zapojili proto, abychom pro všechny zúčastněné strany zúročili dosavadní zkušenosti a současně přispěli i k dalšímu prohloubení projektu v příštích letech.

Jan Struž Předseda Sdružení CZECH TOP 100

Nedávný nedělní výlet mě přivedl na Říp. Stoupaje v horkých paprscích po strmém úbočí, vybavila se mi slova praotce Čecha. Když jsem byl o pár dnů později požádán o tento úvod, vzpomněl jsem si na onen výlet znovu. Praotec Čech jako průkopník regionů? S trochou nadsázky – proč ne? Hovořil snad o hranicích, administrativách a předpisech? O státu? Či vyzval lid, aby se usadil v kraji oplývajícím mlékem a strdím? Evropa už není kontinentem hranic, stává se pevninou regionů. To ale nestačí. Musíme umět říci – tak jako on –, co v těch oblastech je (a co není), proč a čím jsou bohaté a jak by mohly být ještě bohatší. Vše, co potřebujeme, je už v nás. Teď to jen poznat. Když hned na samém počátku Vysoká škola ekonomická v Praze vstupovala do projektu MasterCard česká centra rozvoje, byl jsem rád. VŠE má tým zkušených lidí, kteří o regionech hodně vědí a mohou k této dobré věci přispět. Výsledky máte před sebou a já věřím, že vám usnadní nalézt to, co v české zemi je.

prof. Ing. Richard Hindls, CSc. Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

I MasterCard česká centra rozvoje 2008

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 Analýza socioekonomické úrovně krajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně . . . . . . . . . . .4 Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky . . .5 Ústecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Ústecký kraj – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji . . . . . . . . .8 SWOT analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Analýza významu měst v ekonomice ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Kategorizace měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Město Děčín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Děčín – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 SWOT analýza Děčína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Strategická vize města Děčína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Město Most . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Most – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 SWOT analýza Mostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Vize rozvoje města Mostu (stanovená pro období 2004–2010) . . . . . . .20

I OBSAH

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Město Teplice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Teplice – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 SWOT analýza Teplic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Strategická vize rozvoje Teplic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Ústí nad Labem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Ústí nad Labem – základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 SWOT analýza Ústí nad Labem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Mezi silné stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Mezi slabé stránky patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 Mezi příležitosti patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Mezi hrozby patří: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Vize rozvoje města Ústí nad Labem (do r. 2015) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32

OBSAH I


ÚVOD Vysoká škola ekonomická v Praze si z pověření společnosti MasterCard Česká republika dala za cíl vymezit hlavní centra ekonomického růstu a rozvoje v České republice. V návaznosti na tento cíl byla také posouzena socioekonomická úroveň vyšších územně samosprávných celků ČR (krajů). První fáze projektu zahrnovala zpracování metodiky. Tato metodika vycházela ze zkušeností autorského týmu tvořeného pracovníky katedry regionálních studií a byla formována zejména dostupností statistických dat. Základním zdrojem statistik pro účely této studie byl Český statistický úřad. Ten poskytuje relativně dobrou škálu statistických údajů na krajské úrovni, avšak dostupnost dat na úrovni měst (tzv. městská a obecní statistika) je velmi omezená. Na základě stanoveného cíle projektu a dostupnosti statistických dat byly sledované indikátory rozděleny do šesti základních oblastí. Tyto oblasti jsou společné pro vyhodnocování socioekonomické úrovně krajů i vymezení hlavních center ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jsou to „politický rámec růstu a rozvoje“, „ekonomická stabilita jako předpoklad pro rozvoj podnikání“, „komerční centra“, „znalostní společnost“, „poptávkové stimuly v podnikání“ a „kvalita života“. Sledované ukazatele uvnitř těchto oblastí se samozřejmě liší, což je dáno jak růzností cílů analýzy měst a regionů, tak dostupností dat na různých jednotkách vymezeného území. V případě měst se analýza zaměřila na údaje charakterizující význam města v ekonomice ČR, kterou však nemůžeme chápat v úzkém slova smyslu jako pouhou podnikatelskou aktivitu a její výsledky, ale v širším smyslu zahrnuje také poskytování statků veřejných a statků fakticky neobchodovatelných, jako je například kvalita životního prostředí. V případě krajů se analýza zaměřila na údaje charakterizující socioekonomickou úroveň regionu, tedy na údaje kvalitativní složky ekonomiky, která je zde opět chápána v širším slova smyslu. Výzkumný tým pracoval pod vedením prof. RNDr. René Wokouna, CSc.

I1

ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÉ ÚROVNĚ KRAJŮ Do analýzy socioekonomické úrovně krajů je zahrnuto všech 14 vyšších územně samosprávných regionů, tj. Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Kraje ČR jsou typickými nodálními regiony, tj. regiony majícími své jasné centrum. V tomto smyslu je specifické jen území Hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kde je jádro a zázemí rozděleno do dvou administrativních (i statistických) území. Kraje ČR se značně liší v počtu obyvatel. Nejlidnatějším je Moravskoslezský kraj, který v roce 2007 vykazoval 1,25 mil. obyvatel. Více než milion obyvatel dále vykazují Hl. m. Praha (1,184 mil. obyvatel), Středočeský kraj (1,167 mil.) a Jihomoravský kraj (1,131 mil.). Nejméně lidnatým krajem je Karlovarský kraj s 305 tis. obyvatel. Druhým a třetím nejméně lidnatým kraje je Liberecký kraj (430 tis.) a Pardubický kraj (507 tis.). Počet obyvatel krajů lze považovat za stabilní. Nejvyšší procentní změnu oproti roku 2000 zaznamenal Středočeský kraj, kde vzrostl počet obyvatel od roku 2000 do roku 2007 o cca 5%. Středočeský kraj je tak jediným regionem, který vykazuje statisticky dobře znatelný nárůst. Naopak pokles počtu obyvatel za sledované období zaznamenaly Moravskoslezský kraj a Vysočina (cca 2%), Zlínský a Jihomoravský kraj (cca 1%). Změny počtu obyvatel, s výjimkou Středočeského kraje a návazně také Prahy (počet obyvatel roste zejména v bezprostředním okolí Prahy), nemají významný vliv na fungování regionu. Tradičně sledovaným ukazatelem ekonomické úrovně regionu je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Nejvyšší úrovně dosahuje jednoznačně Hl. m. Praha (662 815 Kč)1, s velkým odstupem následuje Plzeňský kraj (294 501 Kč) a Jihomoravský kraj (286 079 Kč). Nejnižší hodnoty HDP na obyvatele vykazují Olomoucký kraj (233 704 Kč), Karlovarský kraj (240 081 Kč) a Ústecký kraj (253 938 Kč). Rozdíly v hodnotách HDP na obyvatele mezi kraji (s výjimkou Prahy) jsou však malé.

1

rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ

2I


Hrubý domácí produkt na obyvatele silně koreluje s hodnotou čistého disponibilního důchodu na obyvatele. Nejvyšší hodnoty dosahuje opět Hl. m. Praha (204 845 Kč)2, za kterým následuje Středočeský kraj (159 515 Kč) a Plzeňský kraj (150 919 Kč). Nejnižší hodnoty vykazují Karlovarský kraj (133 574 Kč), Ústecký kraj (133 598 Kč) a Olomoucký kraj (136 240 Kč). Nejvyšší průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách v období 2000 až 2006 zaznamenal Středočeský kraj (5,3 %). Následuje Vysočina (4,8 %) a Plzeňský kraj (4,6 %). Nejnižšího tempa růstu dosáhly Karlovarský kraj (2,2 %), Olomoucký a Královéhradecký kraj (3,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2007 byla v Hl. m. Praha (2,5 %), Středočeském kraji (4,6 %) a Jihočeském kraji (4,8 %). Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (12,2 %), Moravskoslezském kraji (11,0 %) a Karlovarském kraji (8,0 %). Nejnižší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vykazuje ekonomicky nejvyspělejší region České republiky Praha (0,6). Následují Plzeňský kraj (1,0) a Středočeský kraj (1,5). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Ústecký kraj (7,7), Moravskoslezský kraj (6,2) a Olomoucký kraj (4,5).3 Mezi nejhorší formy nezaměstnanosti patří dlouhodobá nezaměstnanost. Nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázal kraj Vysočina (2,9 %) a dále Jihočeský kraj (3,3 %) a Praha (3,5 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti je v Moravskoslezském regionu (29,5 %), Ústeckém kraji (22,8 %) a Jihomoravském kraji (13,5 %). Mezi slabší odvětví ekonomiky patří zemědělství (lze doložit např. výší mezd v tomto odvětví). Nejnižší podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázaly regiony Hl. m. Praha (0,2 %), Karlovarský kraj (1,5 %) a Moravskoslezský kraj (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl zemědělství nalezneme v kraji Vysočina (8,4 %), Jihočeském kraji (5,9 %) a Plzeňském kraji (5,3 %). Pokud je zemědělství slabším odvětvím ekonomiky, je výzkum naopak odvětvím progresivním. Jednoznačně nejvýznamnějším regionem je z hlediska jeho lokalizace Hl. m. Praha. Na 1000 obyvatel zde v roce 2006 připadalo 9,95 výzkumných pracovníků. S odstupem následuje Jihomoravský kraj (3,28) a Liberecký kraj

I3

2

rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ 3 12/2007

(2,41). Naopak nejnižší počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel vykazují Karlovarský kraj (0,12), Ústecký kraj (0,48) a Vysočina (0,51). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku ve veřejném sektoru byl v roce 2007 v Praze (141,91 Kč). Následuje Plzeňský kraj (127,93 Kč) a Karlovarský kraj (127,80 Kč). Naopak nejnižší je ve Zlínském kraji (118,12 Kč), na Vysočině (120,50 Kč) a v Pardubickém kraji (120,83 Kč). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku v soukromém sektoru byl v roce 2007 v Praze (144,36 Kč). Následuje Středočeský kraj (119,67 Kč) a Plzeňský kraj (111,90 Kč). Naopak nejnižší byl v Karlovarském kraji (98,60 Kč), Pardubickém kraji (101,33 Kč) a Jihočeském kraji (103,72 Kč). Tradičně uváděným indikátorem kvality života je střední délka života mužů a žen. Nejvyšší střední délka života mužů je v regionu Hl. m. Praha (2006, 75,21 let). Následuje Královéhradecký kraj (74,39 let) a Jihočeský kraj (73,66 let). Naopak nejnižší střední délka života mužů je v Libereckém a Ústeckém kraji (oba 71,16 let) a v Moravskoslezském kraji (71,86 let).

Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně Hlavní město Praha je jednoznačně regionem s nejvyšší socioekonomickou úrovní. V tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Za Prahou následuje skupina nadprůměrných regionů. Tuto skupinu tvoří Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj. Skupinu průměrných regionů tvoří Liberecký kraj, Vysočina, Pardubický, Jihomoravský, Královéhradecký a Zlínský kraj. Dvojici spíše podprůměrných regionů tvoří Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Dvojici nejslabších regionů tvoří Karlovarský a Ústecký kraj.

Výsledné pořadí (socioekonomická úroveň) 1

Hl. m. Praha

93,63 %

2

Středočeský kraj

64,01 %

3

Plzeňský kraj

64,00 %

4

Jihočeský kraj

62,67 %

5

Liberecký kraj

59,23 %

6

Vysočina

59,16 %

7

Pardubický kraj

59,14 %

8

Jihomoravský kraj

58,60 %

9

Královéhradecký kraj

58,24 %

10

Zlínský kraj

57,01 %

11

Olomoucký kraj

55,53 %

12

Moravskoslezský kraj

54,34 %

13

Karlovarský kraj

51,78 %

14

Ústecký kraj

51,06 %

4I


Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky Silnými stránkami rozvoje krajů jsou: kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla; vybudování řady výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě; vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity; trvalé investice do ochrany životního prostředí; přírodní a kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch. Naopak slabými stránkami krajů jsou: obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů; a rozvoj stávajících malých a středních podniků; nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory; špatná kvalita regionální silniční sítě; nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů; celoplošně vysoká a neklesající míra nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly; růst rizikových skupin obyvatelstva a patologických jevů, nejen ve městech, ale i na venkově; zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů; nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky; dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově; nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů.

ÚSTECKÝ KRAJ – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Ústecký kraj se vyznačuje vysokou diferenciací z hlediska přírodních podmínek, hustoty osídlení, stavu životního prostředí i hospodářské struktury. Kraj je bohatý na nerostné suroviny (rozsáhlá ložiska hnědého uhlí), má značně rozvinutý sektor průmyslové výroby, dominantní postavení v energetickém průmyslu i významné postavení ve specifických zemědělských plodinách (chmel, zelenina, ovoce). Kraj má hustě obydlené oblasti i zcela periferní území, velmi rozmanitou a pestrou přírodu i významná hospodářská centra.

I5

Poloha: region leží v severozápadní části země, hranici kraje tvoří státní hranice se SRN, Karlovarským, Libereckým, Plzeňským a Středočeským krajem; část území zaujímají Krušné hory, Lužické hory a Labské pískovce, na jihovýchodě regionu jsou rozsáhlé roviny (Česká křídová tabule); územím protékají řeky Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice a Kamenice; významnými hospodářskými, kulturními a správními centry kraje jsou města Ústí nad Labem (krajské město), Most, Děčín, Teplice, Chomutov, Litvínov, Litoměřice a Jirkov. Rozloha: 5 335 km2 tvořících 6,8 % rozlohy ČR.

Počet obyvatel k 1. 1. 2005 a sídla: 822 133 obyvatel, z toho 8 931 cizinců s přechodným pobytem a 10 772 cizinců s trvalým pobytem; průměrný věk obyvatelstva 38,9 roku; území se člení na 7 okresů, 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v kraji je evidováno 354 obcí (z toho 53 se statusem města). Hustota zalidnění k 1. 1. 2005: 2 154,1 obyvatel/km (vyšší než celostátní průměr) Ekonomická charakteristika: významná dopravní poloha daná vazbou na Evropskou unii, vysoký počet celních přechodů a blízkost k Praze i státním hranicím se SRN vytváří potenciál dalšího růstu hospodářských aktivit lehkého zpracovatelského průmyslu, cestovního ruchu a dalších odvětví; region patří mezi nejprůmyslovější oblasti ČR; podíl kraje na celkovém HDP země je 6,5 %, v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 80,7 % republikového průměru; průměrná měsíční mzda Ústeckého kraje v roce 2006 ve výši 18 097 Kč zaostává za celorepublikovým průměrem o cca 2 100 Kč; dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti převyšující celorepublikový průměr, region patří mezi nejvíce strukturálně postižené oblasti země; hospodářský rozvoj se potýká s těžkým poškozením krajiny v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí; nejvýznamnějšími společnostmi působícími na území kraje jsou těžební společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly, dále chemické závody Chemopetrol, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, sklářský průmysl je zastoupen společností Glaverbel Czech, v potravinářství dominují společnosti zabývající se zpracováním chmelu, pěstováním zeleniny a ovoce.

6I


Ústecký kraj – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1

Počet obyvatel v roce 2007, ČSÚ (v tis. obyvatel)

823

2

Nárůst počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2007, ČSÚ (v %)

3

HDP na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč)

253 939

4

Čistý disponibilní důchod na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč)

133 598

5

Vývoj HDP ve stálých cenách (pr. roční tempo růstu 2000 až 2006), ČSÚ (v %)

3,5

6

Nárůst čistého disponibilního důchodu domácností (2006/2000), ČSÚ (v %)

29

7

Míra nezaměstnanosti (2007), MPSV (v %)

12,2

8

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007)

7,7

9

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti regionu (4Q/2007), MPSV (v %)

22,8

0

10 Vývoj míry nezaměstnanosti (porovnání 2000 a 2007), MPSV (rok 2000 = 100)

76

11 Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti (4Q/2007), ČSÚ (v %)

2,7

12 Počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

0,48

13 Medián hodinového výdělku v soukromém sektoru (2007), ČSÚ (v Kč)

108,79

14 Medián hodinového výdělku ve veřejném sektoru (2007), ČSÚ (v Kč)

123,67

15 Počet registrovaných jednotek na 100 obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY

21

16 Nárůst počtu registr. subjektů (2006/2000, JMK a VYS 2003/2000), RISY (v %)

19

17 Střední délka života, muži (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech)

71,16

18 Střední délka života, ženy (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech)

77,47

19 Dokončené byty na 1 tis. obyvatel (2006), ČSÚ

1,36

20 Měrné emise SO2 v roce (2006), MŽP (v tunách za rok na km2)

13,36

21 Počet sportovních zařízení na 10 tis. obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY

2,12

22 Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

2,3

23 Procento uživatelů internetu (2006), ČSÚ (v %)

33,2

24 Začlenění kraje do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR (ano/ne)

ano

25 Podíl zahrnutí kraje do regionů se soustředěnou podporou státu (podíl zahrnutého obyvatelstva v %), MMR

I7

100,0

Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji Ústecký kraj spolu s Karlovarským krajem tvoří dvojici nejslabších regionů. Celé území Ústeckého kraje je zahrnuto mezi regiony se soustředěnou podporou státu. Průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách 2000 až 2006 dosáhlo v tomto regionu 3,5 %, což je 11. nejvyšší hodnota mezi všemi kraji ČR. HDP na obyvatele v tomto kraji v roce 2006 však dosáhlo 3. nejnižší hodnoty (253 939 Kč) a dle výše čistého disponibilního důchodu na obyvatele je tento kraj 2. nejhorším (2006, 133 598 Kč). Zásadním problémem Ústeckého kraje je nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti zde v roce 2007 dosáhla nejvyšší hodnoty ze všech krajů (12,2 %). V tomto kraji připadá také nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007, 7,7). Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti v regionu dosáhl ve 4Q/2007 22,8 %, což je 2. nejvyšší hodnota mezi regiony. O chybějícím významném výzkumném centru svědčí počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel v tomto regionu (2006, 0,48). Negativně také vyznívají statistiky charakterizující kvalitu života v tomto regionu. Střední délka života mužů je v tomto regionu spolu s Libereckým krajem nejnižší ze všech krajů ČR (2006, 71,16 roku). Ústecký kraj je také jediným krajem ČR, kde střední délka života nedosahuje ani 78 let (2006, 77,47 roku). Ústecký kraj rovněž vykazuje nejvyšší měrné emise SO2 za rok na km2 (2006, 13,36). SWOT analýza Ústeckého kraje Mezi silné stránky patří: poloha na významné geoekonomické a dopravní ose Berlín–Praha–Vídeň; stabilní struktura obcí, vysoká průměrná velikost obce; migrační přírůstek počtu obyvatel daný mezinárodní migrací; relativně příznivá věková struktura obyvatel; pokles regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti uvnitř kraje; tradice průmyslové výroby v kraji; relativně vysoké mzdy a tržby v dominujícím sektoru – průmyslu; relativně dobrá vybavenost zdravotnických zařízení lůžky; vyhovující kapacita pobytových zařízení sociální péče; diverzifikovaný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; pestrá nabídka muzejních expozic a galerií; hustá síť železnic a silničních komunikací; dobrá vybavenost sídel veřejnými vodovody a kanalizací; zlepšování stavu většiny složek životního prostředí;

8I


vysoký podíl přírodně cenných a atraktivních území vč. velkoplošných chráněných území; pokles celkového objemu odpadu v důsledku jeho využití jako výplňového materiálu pro rekultivaci dolů.

Mezi slabé stránky patří: přirozený úbytek (ale zmenšující se) počtu obyvatel; úbytek obyvatelstva z hlediska vnitrostátní migrace; nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel; vysoká (i když klesající) míra nezaměstnanosti; nízký HDP na obyvatele; nízká míra podnikatelské aktivity; slabá role výzkumu a vývoje; malá provázanost středního školství s vysokým školstvím a praxí; nedostatečná kapacita zdravotnických lůžek následné péče; nedostatečná dostupnost některých ambulantních a terénních sociálních služeb; nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech pomoci a poskytovaných sociálních službách; podprůměrná návštěvnost kraje; slabá vybavenost kraje pro kongresovou a veletržní turistiku; neprovázanost jednotlivých druhů veřejné dopravy; nedostatek cyklistických stezek; stále výrazné znečištění ovzduší (oxid siřičitý, oxidy dusíku, PM10), byť došlo k výraznému zlepšení; znečišťování části vodních toků v důsledku špatného čištění odpadních vod; malý podíl tříděného odpadu na celkovém množství odpadu. Mezi příležitosti patří: příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel ze zahraničí; rozvoj nové bytové výstavby v urbanizovaných lokalitách; postupná obnova a rozvoj některých průmyslových odvětví; rekvalifikace většího množství osob s nízkým vzděláním a kvalifikací; růst kvality ubytovacích zařízení v kraji, zánik části zařízení s nízkou kvalitou; růst životní úrovně v sousedním Sasku, ovlivňující příznivě např. příjmy subjektů v kraji z cestovního ruchu; růst zájmu turistů o vícedenní pobyty a tematické či regionální turistické produkty; rozvoj kombinované dopravy s využitím Labe; zlepšení splavnosti Labe výstavbou vodních stupňů; vznik integrovaného dopravního systému v kraji; úměrný rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie;

I9

využití nástrojů EVVO pro řešení vybraných problémů.

Mezi hrozby patří: sociální segregace obyvatel v některých lokalitách; vylidňování menších venkovských sídel v důsledku emigrace obyvatel a poklesu zájmu o druhé bydlení; rychlé chátrání velké části domovního fondu postaveného v 60.–80. letech 20. století, nutnost rozsáhlých investic v krátké době; závislost ekonomiky na několika málo odvětvích průmyslu; zaostalost kraje v oblasti výzkumu, vývoje a technologií; růst individuální automobilové dopravy ve městech; rostoucí intenzita dopravy na silničních komunikacích; oddálení výstavby dálnice D8 přes České středohoří; sociální problémy v souvislosti s možným útlumem výroby energie v tepelných elektrárnách; znečišťování krajiny neodstraněnými starými ekologickými zátěžemi; růst znečištění ovzduší a hluku v důsledku stále intenzivnější automobilové dopravy; zvětšování ploch černých skládek; nárůst produkce komunálních odpadů, který nestačí eliminovat nárůst třídění jednotlivých složek odpadů; další povodně na Labi, byť většina zejména městských sídel je dnes proti nim lépe chráněna; ohrožení biotopů plánovanými stavbami (výstavba plavebních stupňů na Labi); šíření invazních druhů a nálety dřevin na rozsáhlých plochách neudržované zemědělské půdy.

10 I


ANALÝZA VÝZNAMU MĚST V EKONOMICE ČR Úvodní poznámka k analýze měst: Jako podkladové materiály pro tuto část projektu sloužily strategické dokumenty jednotlivých měst, které města sama poskytla zpracovatelům. Dalšími zdroji byly statistické údaje zpracované pro účely tohoto projektu. Města jsou v současné ekonomice ČR motory růstu a jejich vývoj (a tím i vliv na ekonomiku ČR) je vesměs pozitivní. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 24 měst, která mají potenciál stát se významným centrem ekonomiky ČR. Těmito městy jsou Praha, Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Zlín, Pardubice, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Most, Děčín, Teplice, Frýdek-Místek, Jihlava, Mladá Boleslav, Karviná, Tábor, Znojmo a Uherské Hradiště. Základním faktorem determinujícím ekonomickou sílu města je počet jeho obyvatel. Z hodnocených měst je dle počtu obyvatel nejvýznamnější Praha s 1,2 mil. obyvatel. Následuje Brno (369 tis. obyvatel), Ostrava (308 tis.) a Plzeň (165 tis.). Ze sledovaných měst nejméně obyvatel vykazuje Mladá Boleslav (45 tis.), Tábor (36 tis.), Znojmo (35 tis.) a Uherské Hradiště (26 tis.).4 Oproti stavu k 1. lednu 2001 zaznamenala nárůst počtu obyvatel ze sledovaných měst pouze dvě – Praha a Mladá Boleslav. O více než 5 % klesl počet obyvatel v Karlových Varech. V rámci analýzy byl hodnocen potenciál i současná síla měst v ekonomice ČR. Potenciál rozvoje městu dává (mimo jiné) veřejná podpora. Veřejná podpora může mít několik forem. Mohou to být dotační programy, ale také institucionální podpora, které se městu dostává například tím, že získá status krajského města. Veřejná podpora ekonomického rozvoje a růstu města je řešena v rámci indikátorů zařazených do oblasti „politický rámec růstu a rozvoje“. Pro možnost čerpání prostředků EU je klíčové zařazení území měst do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (období 2007 až 2013). Do tohoto cíle je zařazeno s výjimkou Prahy celé území ČR, tzn. i ostatních 23 posuzovaných měst. Praha tak má sníženou možnost využít prostředky EU pro svůj ekonomický rozvoj v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro čerpání dotačních prostředků ČR je významné začlenění města do regionu se soustředěnou podporou státu. Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provádí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Toto vymezení je určující pro čerpání prostředků národní regionální politiky. Do regionů se sou-

I 11

4

údaj k 31. 12. 2007

středěnou podporou státu jsou zařazena města Karviná, Kladno, Most, Opava, Ostrava, Děčín, Frýdek-Místek a Znojmo (současný stav). Mezi základní institucionální podporu poskytovanou městům patří získání statusu krajského (popř. hlavního) města. Status hlavního města dává Praze zcela výsadní podstavení v ČR. Přítomnost centrálních institucí státní správy významně přispívá k její ekonomické síle. Dalších 13 měst čerpá ze získaného statusu krajského města (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Zlín). Podobný, avšak méně významný charakter institucionální podpory má také přítomnost krajského soudu (popř. jeho pobočky). Krajský soud (nebo jeho pobočku) nalezneme v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Táboře, Ústí nad Labem a Zlíně. Základním ukazatelem ekonomické úrovně i síly ekonomiky města je nezaměstnanost. Nezaměstnanost ve sledovaných městech v březnu 2008 dosahovala hodnot od 2,4 % (Praha a Mladá Boleslav) přes 3 % (Hradec Králové) až po 10 % (Ústí nad Labem), 12,3 % (Most) a 15,6 % (Karviná). V porovnání s březnem 2003 nezaměstnanost klesla ve všech sledovaných městech. Nejvíce však ve Zlíně, Olomouci, Plzni a Frýdku-Místku, kde klesla na méně než polovinu oproti březnu 2003. Pro rozvoj měst je významná také socioekonomická situace regionu (kraje), ve kterém se nacházejí. V tomto ohledu je samozřejmě nejvýhodnější situace Prahy, která je zároveň krajem s nejvyšší socioekonomickou úrovní v České republice. Z velmi pozitivní socioekonomické situace regionu mohou dále získávat města ve Středočeském kraji (Mladá Boleslav a Kladno) a západočeská metropole Plzeň. Naopak s nepříznivou socioekonomickou situací v regionu se musí vyrovnávat krajské město Karlovy Vary a města Ústeckého kraje, tj. Most, Teplice, Děčín a samozřejmě také Ústí nad Labem. Pro stanovení významu města jako komerčního centra lze využít základního sledovaného indikátoru, kterým je počet podnikatelských subjektů ve městě.5 Hodnoty nad 100 tis. dosahují pouze tři města – Praha (437 882), Ostrava (308 374) a Brno (110 228). Jako vedlejší ukazatel lze využít počet podnikatelů – fyzických osob. U tohoto ukazatele jsou rozdíly mezi městy menší. Nejvyšších hodnot dosahuje opět Praha (271 263), Brno (72 280) a Ostrava (48 304). Pro rozvoj města je významná přítomnost institucí terciárního vzdělávání. Za nejvýznamnější centra terciárního vzdělávání v ČR můžeme označit Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Naopak význam terciárního vzdělávání ve městech Jihlava, Karlovy Vary, Most, Teplice, Děčín, Frýdek-Místek, Tábor, Uherské

5

k 31. 12. 2006, poslední zveřejněný údaj

12 I


Hradiště a Znojmo je malý až žádný. Dopravní napojení je v globalizované ekonomice jedním z významných růstových faktorů. Pro města je v současnosti nejdůležitější silniční napojení, zejména napojení na dálniční síť. Fakticky stoprocentním dopravním napojením na dálniční síť disponují ze sledovaných měst Praha, Brno, Mladá Boleslav, Olomouc a Plzeň. Naopak nejhůře jsou na dálniční síť dopravně napojena města České Budějovice, Karlovy Vary a Znojmo. Na železniční síť, která má oproti silniční síti výrazně menší význam pro rozvoj ekonomik měst, jsou ze sledovaných měst nejlépe napojena města Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Děčín. Naopak nejhůře jsou napojena města Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Most a Znojmo. Z blízkosti mezinárodně významného letiště Ruzyně mohou čerpat dopravně nejbližší města, kterými jsou (vedle Prahy) také Kladno, Most, Plzeň nebo Mladá Boleslav. Kromě Prahy se v ČR nachází letiště s pravidelným provozem také ve městech Brno a Ostrava. Mezi základní indikátory kvality života patří naděje na dožití při narození mužů a žen. Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození – muži vykazuje okres6 Hradec Králové (74,4 let), Praha (74,1) a Brno (74,0). Naopak nejnižších hodnot dosahují okresy Karviná (70,3), Teplice (70,1) a Most (69,8). Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození – ženy vykazují okresy Zlín (80 let), Hradec Králové (79,7) a Pardubice (79,6). Nejnižší hodnotu nalezneme v okresech Děčín (76,9), Most (76,3) a Teplice (76,2). Pro zhodnocení kvality životního prostředí byl použit indikátor měrné emise SO2 v tunách za rok na km2.7 Nejnižší emise vykazuje okres Znojmo, Jihlava (oba 0,28 t/km2) a Uherské Hradiště (0,43). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje okres Most (37,30), Plzeň (59,63) a Ostrava (77,87). Kategorizace měst Na základě výše zmíněných indikátorů byla města rozdělena z hlediska toho, jak plní roli centra ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jednoznačně nejvýznamnějším ekonomickým centrem v ČR je Praha, která v tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Do druhé nejvýznamnější kategorie je možné zařadit krajská města Brno, Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Další kategorii tvoří opět krajská města Olomouc, Liberec, Pardubice, Zlín a Ústí nad Labem. Čtvrtá kategorie kombinuje měst a krajským statusem i bez něj. Jsou to Mladá

I 13

6

údaj ČSÚ zveřejňuje pouze na úrovni okresů, průměr let 2001 až 2005 7 údaj za okres, 2005

Boleslav, Jihlava, České Budějovice a Kladno. Do páté kategorie jsou zařazena města Opava, Frýdek-Místek, Děčín, Most a také krajské město Karlovy Vary. Šestou kategorii tvoří Znojmo, Uherské Hradiště, Tábor, Karviná a Teplice. Pořadí měst (socioekonomický význam) 1

Praha

86,1 %

13

České Budějovice

37,8 %

2

Brno

59,6 %

14

Kladno

37,2 %

3

Ostrava

58,9 %

15

Opava

31,0 %

4

Plzeň

52,5 %

16

Frýdek-Místek

30,8 %

5

Hradec Králové

50,4 %

17

Děčín

28,2 %

6

Olomouc

46,3 %

18

Most

28,1 %

7

Liberec

44,4 %

19

Karlovy Vary

27,6 %

8

Pardubice

42,9 %

20

Znojmo

26,9 %

9

Zlín

42,4 %

21

Uherské Hradiště

26,0 %

10

Ústí nad Labem

40,1 %

22

Tábor

24,1 %

11

Mladá Boleslav

38,9 %

23

Karviná

24,0 %

12

Jihlava

38,8 %

24

Teplice

23,8 %

Město Děčín Děčín – 18. největší město České republiky podle počtu obyvatel se nachází v nejsevernější části České republiky v Ústeckém kraji. Město je charakteristické svým sepětím s řekou Labe a okolní krajinou. Rozvinutý průmysl strojírenský, textilní a výroba spotřebního zboží. Významné centrum dopravy, obchodu, administrativy. Pro své malebné okolí se stal jedním z nejvýznamnějších center cestovního ruchu v Čechách. SWOT analýza Děčína Mezi silné stránky patří: Děčín je jeden z největších dopravních uzlů v ČR, doprava je významným odvětvím ve městě, velmi dobré dopravní napojení po Labi a po železnici; diverzifikovaná průmyslová základna s vyšším podílem zahraničních investorů i ve starých firmách, průmyslová tradice; dostatečné kapacity středních škol; vyšší školství ve městě (ČVUT, VOŠ);

14 I


kapacitní rezerva dodávek elektřiny; dostatečné zásoby kvalitní pitné vody; dokončení výstavby ČOV; kulturní zařízení města; existence místní (okresní) cyklostezky; tradice cestovního ruchu – „návrat“ turistů do území; přírodní krásy – Labské pískovce, České středohoří, Lužické hory, národní park České Švýcarsko; lodní turistika – ze Saska, ale i místní; velmi dobrá prezentace města turistům ve srovnání s průměrem ČR.

Mezi slabé stránky patří: existence starých průmyslových areálů, ekologické zátěže; nedostatek rozvojových ploch pro nové velké průmyslové zóny, mj. složité majetkoprávní vztahy;

Děčín – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1

Začlenění do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR

ANO

2

Začlenění města do území (regionů) se soustředěnou podporou státu (ano/ne), MMR

ANO

3

Přítomnost krajského soudu, MV

NE

4

Status krajského města, MV

NE

5

Nezaměstnanost ve městě (březen 2008), MPSV

9,8 %

6

Počet podnikatelských subjektů registrovaných ve městě k 31. 12. 2006, ČSÚ

12 182

7

Počet podnikatelů – fyzických osob k 31. 12. 2006, ČSÚ

8 882

8

Počet bydlících ve městě k 31. 12. 2007, ČSÚ

52 509

9

Nárůst (pokles) počtu obyvatel města (31. 12. 2007/1. 1. 2001), ČSÚ

98,7 %

10 Existence letiště s pravidelným provozem v blízkosti města, MD

NE

11 Naděje na dožití při narození – muži (údaj za okres, průměr let 2001–2005), ČSÚ

70,6

12 Naděje na dožití při narození – ženy (údaj za okres, průměr let 2001–2005), ČSÚ

76,9

13 Měrné emise SO2 v tunách za rok na km2 (údaj za okres, 2005), ČSÚ

1,13

I 15

chybí dostatečně silné malé firmy, sektor MSP – malý růstový potenciál; nedostatek kvalifikované pracovní síly – konkurence míst v Sasku, odliv vzdělaných mladých lidí z města; nižší kvalita a rozsah rekvalifikací, informační (ne)gramotnost obyvatel; vzdálené napojení na dálnici, špatně dostupné hraniční přechody pro nákladní automobilovou dopravu; nevyřešená splavnost (zlepšení plavebních podmínek) dolního toku Labe; omezené překladní kapacity/technologie ČD; špatný stav kanalizační a vodovodní sítě; dopravní problémy ve městě jak pro tranzit, tak pro místní dopravu; silné nepřizpůsobivé menšiny; problémy s udržováním čistoty a pořádku ve městě; nedostatek a nízká kvalita infrastruktury pro cestovní ruch, nedostatek a nízká kvalita základních i doplňkových služeb a zařízení, včetně informačních center; nepřipravenost/nedostatek pobytové turistiky – převaha krátkodobých (jednodenních a víkendových) pobytů; nepřitažlivé a zanedbané „vstupní brány“ do Děčína a jeho turistické oblasti (včetně Hřenska a dalších); minimální spolupráce se soukromou sférou v oblasti cestovního ruchu, pasivita poskytovatelů turistických služeb, jejich neochota ke vzájemné spolupráci.

Mezi příležitosti patří: využívání prostředků z fondů EU; zlepšení podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání; růst významu říční plavby v evropském kontextu může zvýšit význam města; trend zavádění nových technologií zlepší konkurenceschopnost místních průmyslových podniků; implementace rozvojových programů na národní i regionální úrovni zvýší flexibilitu a usnadní přístup zejména středních a menších podniků k inovacím; změna migračních trendů posílí význam města pro bydlení a zvýší podíl „mladší a kvalitnější“ populace; růst nároků na zdravé a klidné bydlení v hezkém prostředí zvýší atraktivitu Děčína. Mezi hrozby patří: otevírání hranic představuje růst konkurence pro místní firmy z hlediska jejich působení na trhu; růst ceny pracovní síly může přimět některé zahraniční investory odejít dále na východ; tlak na růst kvality subdodávek pro velké firmy krátkodobě zhorší

16 I


postavení menších firem ve městě; zhoršení ekonomické situace či pád dosud netransformovaných firem v Děčíně dramaticky zhorší situaci na trhu práce; zhoršení dostupnosti pracovní síly v souvislosti s otevíráním/otevřením hranic s EU; trend snižování zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru v ČR může zhoršit význam Děčína jako průmyslového města, nové technologie zhorší možnost zaměstnávání méně kvalifikované pracovní síly; rozvoj informačních technologií může snižovat význam výhodné polohy města; stárnutí populace, zvýšení podílu obyvatel v neproduktivním věku; vyčlenění etnických menšin ze společnosti.

Strategická vize města Děčína Děčín bude významným severočeským městem, využívajícím svoji výhodnou polohu a přírodní podmínky, a rozvíjejícím tradici sepětí dopravy, průmyslu a cestovního ruchu. Děčín bude poskytovat svým obyvatelům a návštěvníkům kvalitní a lákavé prostředí a aktivní spolupráce s partnery na obou stranách hranice bude využívat pro posílení svého postavení v široce chápaném ČeskoSaském pohraničním prostoru. Poloha Děčína je v rámci České republiky jedinečná, protože kombinuje hospodářsky výhodné podmínky dané příhraničním významem dopravního uzlu, blízkostí a velice snadnou dostupností velkých center na obou stranách hranice, s přírodními krásami, které jsou svým rozsahem a charakterem ve střední Evropě jedinečné. Děčín tak představuje sepětí živé průmyslové tradice a zvlášť přitažlivého a relativně zachovalého přírodního prostředí se zázemím zastavěného území města. Rozvoj města bude v dlouhodobém pohledu tyto základní charakteristiky respektovat a bude posilovat průmyslovědopravní funkce i využívání přírodního potenciálu tak, aby se tyto dvě oblasti vzájemně doplňovaly. To znamená, že hospodářský růst se bude orientovat na vyspělé technologie a výrobní služby, které minimálně zatěžují životní prostředí, a současně bude uvážlivě využívat a chránit jedinečné přírodní podmínky. Zvláštní charakter města ve spojení s jeho pohraniční polohou a blízkostí velkých regionálních center (Ústí nad Labem a Drážďany) představuje příležitost pro kvalitativní přeměnu a růst města a pro zvýšení jeho atraktivity jako střediska mezinárodní spolupráce regionální úrovně.

I 17

Strategický plán rozvoje města klade tyto globální cíle: A. Podmínky pro podnikání: Město bude systematicky pracovat na revitalizaci starých průmyslových ploch, vytvářet podmínky pro přilákání nových investic v oblasti vyspělých technologií, výrob a služeb a usilovat o zvýšení podílu zaměstnanosti v terciéru. B. Doprava a technická infrastruktura: Děčín bude usilovat o udržení pozice významného multimodálního dopravního uzlu a zlepšovat podmínky pro rozvoj služeb v dopravě. Město bude dále zvyšovat svoji prostupnost pro vnitřní dopravu a trvale zlepšovat kvalitu technické infrastruktury na svém území. C. Kvalita života: Děčín je odhodlán stát se fungující komunitou vzdělaných lidí spjatých s městem, ve kterém žijí, stabilizovat svou populaci a vytvářet podmínky pro růst a zakořenění středního stavu. D. Turistický průmysl: Děčín významně zvýší podíl turistického průmyslu v místní ekonomice. Stane se cílem a zázemím turistů přicházejících na Děčínsko a hlavním poskytovatelem služeb cestovního ruchu s důrazem na jejich vysokou kvalitu. Město zlepší svoji image a bude aktivně spolupracovat se soukromým sektorem a institucemi.

ZÁVĚR Děčín patří v souboru vybraných měst spíše k menším městům podle počtu obyvatel, čemuž odpovídá i počet podnikatelských subjektů. Mezi roky 2001 a 2007 město populačně ztrácelo, pokles obyvatel se pohyboval na úrovni 1,3 %, což je sedmá nejlepší hodnota mezi vybranými městy. Zásadním dlouhodobým problémem tohoto města je nezaměstnanost. V březnu 2008 zde dosáhla hodnoty 9,8 %, což je 5. nejvyšší hodnota mezi sledovanými městy. Město Děčín negativně ovlivňuje celkově nižší socioekonomická úroveň Ústeckého kraje, který ale může čerpat jak z prostředků strukturálních fondů EU, tak z národních zdrojů. Děčín má výborné dopravní napojení na železniční síť ČR a je významným říčním přístavem. Měrné emise SO2 (údaj za okres, 2005) dosahují hodnoty 1,1 tuny/km2 za rok, což je čtyřnásobek nejlepší dosažené hodnoty (Znojmo) a znamená to pro Děčín 8. pozici v pořadí měst. Naděje na dožití při narození (údaje za okres, průměr let 2001–2005) je pro muže je 70,6 roku(21. místo v pořadí měst) a pro ženy 76,9 roku, což je třetí nejnižší hodnota mezi vybranými městy.

18 I


Město Most Most – 14. město České republiky podle počtu obyvatel, je jedním z center podkrušnohorské konurbace. Město je spojeno s těžbou hnědého uhlí, které ovlivnilo zásadně jeho vývoj – v r. 1964 bylo rozhodnuto o likvidaci starého města Mostu a výstavbě města nového. Z nejvýznamnějších památek starého města byl unikátním způsobem zachráněn gotický děkanský kostel. Ekonomika města je nadále spojena s těžbou hnědého uhlí, postupně dochází k rozvoji dalších ekonomických aktivit. Sídlo vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů. Most – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1


ANO

2


ANO

3


NE

4


NE

5


12,3 %

6


12 852

7


9 546

8


67 543

9


98,1 %


NE


69,8


76,3


37,3

SWOT analýza Mostu Mezi silné stránky patří: existence silných ekonomických subjektů; dostatek rozvojových ploch;

I 19

dostatek volných pracovních sil; výhodná poloha mezi Prahou a SRN; výkonný systém MHD; pestrá nabídka příležitostí pro kulturu a sport; dostatečná kapacita a kvalita vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů; obnovená tradice vinohradnictví.

Mezi slabé stránky patří: riziková ekonomická struktura města; nízká vzdělanostní úroveň; nedostatečná kvalifikace pracovních sil; slabá tradice drobného a středního podnikání; urbanistické řešení města; extrémně vysoká míra nezaměstnanosti v rámci ČR; nedostatečné možnosti parkování; vysoký podíl společensky problémových a ohrožených skupin, existence ghett; negativní image města; demografická diskontinuita vývoje města. Mezi příležitosti patří: vybudování dálničního napojení města; rozvoj Mostu jako vysokoškolského centra; strategické plánování rozvoje města; proces rekultivace a revitalizace krajiny; potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; vybudování systému celoživotního vzdělávání; zapojení problémových skupin do trhu práce i do společnosti; Mezi hrozby patří: oslabení podpory města a regionu ze strany státu; migrační úbytky obyvatel (zvláště kvalifikovaných); omezení procesu rekultivací krajiny; demotivující sociální politika státu; neujasněnost a nestabilita státní energetické koncepce; další nárůst podílu sociálně problémových skupin, kultura chudoby. Vize rozvoje města Mostu (stanovená pro období 2004–2010) „Most – moderní evropské město na vzestupu“ Město Most, s vědomím přelomové povahy současného období pro město

20 I


samotné, pro Českou republiku, Evropu a celý globalizující se svět a s respektem jak ke své vlastní minulosti, tradicím a svému historického významu, tak i k předpokladům pro další vlastní rozvoj, předkládá tímto svou strategickou vizi, která vymezuje rozvojovou orientaci města. 1. rozvojový pilíř – ekonomicky prosperující město Most chce být ekonomicky silným, moderním a v Evropě respektovaným městem s dobrou pověstí mezi podnikateli a investory. Svou konkurenceschopnost chce postavit na rozvoji inovačního průmyslu a moderních produkčních služeb a na lokalizaci výrob s vysokou přidanou hodnotou v moderních průmyslových odvětvích i odvětvích služeb. Při přestavbě své ekonomické struktury chce současně navázat na své současné výrobní tradice. Nabídku kvalitního vzdělávání a růst vzdělanostní úrovně svých obyvatel chápe město Most jako klíčový faktor posilování konkurenceschopnosti a zajištění vysoké zaměstnanosti a nezbytný předpoklad rozvoje ekonomické základny města. Proto chce vytvářet optimální podmínky pro úspěšné působení školských zařízení poskytujících kvalitní vzdělání všech stupňů, včetně adekvátní struktury celoživotního vzdělávání. Současně s tím chce zatraktivnit nabídku bydlení a s ním souvisejících služeb s cílem udržet ve městě absolventy škol a přitáhnout vzdělané a profesně zdatné lidi, pro které přestane mít Most image „černého města“. Prostřednictvím přímé i nepřímé podpory moderních nástrojů, jako jsou technologické parky, centra informačních technologií, inovační centra, konference a sympozia, pomůže město zlepšit přenos know-how z univerzit a výzkumu do praxe. 2. rozvojový pilíř – společenské centrum Město Most se chce v budoucnu profilovat jako kulturní, společenské a obchodní centrum, a to nejen v rámci regionu, ale i v širším rozsahu. Nabídku služeb a zařízení pro volný čas rozvine ve prospěch obyvatel města, ale zejména pro své návštěvníky. V rozvoji cestovního ruchu se zaměří na podporu významných kulturních a sportovních akcí a na propagaci místní historie a tradic. K dynamické přeměně města v atraktivní cíl rekreace bude využita revitalizace území postižených povrchovým dobýváním. Most bude usilovat o změnu svého image na mladé, perspektivní město se zdravým životním prostředím a na této bázi bude hledat nové partnery, návštěvníky a zákazníky v Evropě a nabídne jim spolupráci a místo k podnikání i k trávení volného času. K tomuto obrazu města přispějí nejen výkony místních kulturních zařízení, ale i sportovní výsledky.

I 21

3. rozvojový pilíř – město příjemné pro život Město Most bude cílevědomě rozšiřovat nabídku veřejných i soukromých služeb tak, aby se stalo příjemným místem pro trvalý pobyt vlastních občanů. Vedle zlepšování jejich hmotných podmínek života půjde rovněž o posílení jejich identifikace s městem. K tomu město využije postupů komunitního plánování. Most bude v této souvislosti rovněž dbát na růst bezpečnosti a veřejného pořádku. Město bude pokračovat v doplňování své urbanistické struktury (vytvoření plnohodnotného městského centra), v regeneraci svého zastavěného prostoru i v humanizaci obytného prostředí a bude vytvářet vzájemná propojení jednotlivých urbanistických celků i příměstské krajiny a okolních obcí. Současně bude město dbát na důsledné užívání technologií šetrných k životnímu prostředí a zachovávání principů trvale udržitelného rozvoje při další výstavbě a řízení rozvoje města. 4. rozvojový pilíř – komunikující město Město Most chce budovat svou správu jako službu občanům. Magistrát města se stane pomocníkem při řešení aktuálních potřeb občanů i podnikatelů, současně svou práci postaví na strategickém základě, a to prostřednictvím rozvoje projektového řízení vlastních aktivit. Město bude dbát o růst podílu občanů na politice města a o rozvoj partnerství soukromého a veřejného sektoru ve městě. V tomto duchu bude vytvářet podmínky pro rozvoj společenského dialogu ve městě i pro rozvoj aktivit občanských organizací jak na poli společenského, kulturního a sportovního života města, tak při ochraně jeho životního prostředí. Město bude v této souvislosti usilovat o integraci sociálních a etnických minorit do majoritní společnosti. 5. rozvojový pilíř – funkční základ rozvoje města Město Most se bude věnovat všem ostatním oblastem života tak, aby bylo standardně fungujícím městem, kde žijí spokojení obyvatelé a kam se rádi vracejí spokojení návštěvníci. Proto bude město dbát na vysoký standard i dostupnost služeb ve zdravotnictví a sociální péči a na bezproblémové fungování dopravní a technické infrastruktury. Bude vytvářet podmínky pro stabilizaci počtu svých obyvatel. Vytvoří podmínky pro nové aktivity k zajištění zaměstnanosti, zejména na bázi rozvoje drobného a středního podnikání. Vypracuje a zavede účinný systém koordinace investiční výstavby. Vytvoří k zajištění svého rozvoje strategická majetková portfolia a bude optimalizovat hospodaření se svým veřejným majetkem a rozpočtem.

22 I


ZÁVĚR Město Most leží v Ústeckém kraji a podobně jako celý kraj je spojováno především s těžbou hnědého uhlí a jejími dopady na krajinu. Podle počtu obyvatel 15. největší město se podle počtu podnikatelských subjektů posunuje na 12. příčku žebříčku vybraných měst. Pokles počtu obyvatel mezi r. 2001 a 2007 nebyl nijak výrazný, činil 1,9 %, což znamená 9. pozici v souboru sledovaných měst. Mnohem horší je postavení Mostu podle míry nezaměstnanosti, která v březnu 2008 činila 12,3 %, což je druhý nejhorší výsledek. Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobým problémem nejen města, ale i jeho okolí. Most se nachází v Ústeckém kraji, který je jako součást regionu soudržnosti Severozápad zařazen do cíle Konvergence ze strukturálních fondů. Město může čerpat podporu také z českých zdrojů, neboť patří do regionu se soustředěnou podporou státu. Most neleží na páteřní komunikační síti, což determinuje jeho dopravní dostupnost. Kvalita životního prostředí v Mostě je problematická, což lze do jisté míry dokumentovat na hodnotě měrných emisí SO2 (údaj za okres, 2005), která dosahuje zhruba 37,3 tuny/km2 za rok. V porovnání s hodnotou nejlepšího města se jedná o cca 134násobně vyšší hodnotu, v porovnání s nejhorším městem je to více než dvakrát méně. Hodnota ukazatele naděje na dožití při narození obyvatel města (údaje za okres, průměr let 2001–2005) v případě mužů (69,8 roku) posunují Most na poslední místo a v případě žen (76,3 roku) na předposlední pozici mezi vybranými městy. Rozdíl mezi hodnotou ukazatele v Mostě a nejlepší hodnotou činí u mužů 4,5 roku, u žen 3,8 roku.

I 23

Město Teplice Teplice – 19. město České republiky podle počtu obyvatel. Leží v blízkosti krajského města Ústí nad Labem při hranicích České republiky s Německem, dopravně dobře dostupné. Teplice se nacházejí v území, které je poznamenáno těžkým průmyslem a těžbou hnědého uhlí. Ekonomika města prochází restrukturalizací. Sídlo vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů. Tradiční lázeňské město. Městská památková rezervace. Teplice – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1


ANO

2


NE

3


NE

4


NE

5


9,6 %

6


11 916

7


8 111

8


51 461

9


100 %


NE


70,1


76,2


21,12

SWOT analýza Teplic Mezi silné stránky patří: exponovaná poloha vůči dopravním osám; kladné saldo dojížďky a vyjížďky do zaměstnání a škol; kladné migrační saldo, které souvisí s rezidenční atraktivitou města; zlepšující se vzdělanostní struktura města;

24 I


mírně klesající míra nezaměstnanosti ve městě; vysoký počet organizací působících v oblasti obchodu a nemovitostí; atraktivní turistická místa a kombinace přírodních a kulturních hodnot území města a jeho okolí; atraktivita historického a lázeňského centra města, tradice lázeňství; kapacitně vyhovující ubytovací služby a jejich široká nabídka; dobrá vybavenost středními odbornými školami a učilišti, přítomnost pobočky soukromé vysoké školy; široká nabídka kulturního vyžití; komplexní nabídka zdravotní péče, přítomnost lázeňských léčeben; existence regionální destinační organizace – Svaz cestovního ruchu Deliteus; relativně exponovaná dopravní poloha; kvalitní síť městské hromadné dopravy; dobrá poloha železničního a autobusového nádraží v centru města; pozitivní trend růstu objemu i podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích; nulová dlouhodobá zadluženost.

Mezi slabé stránky patří: částečně negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života ve městě; velký počet monofunkčních zón ve městě; mírný úbytek počtu obyvatel ve městě po roce 1990; stárnutí obyvatelstva a vyšší hodnota indexu stáří (ve srovnání s referenčními městy); útlum některých průmyslových odvětví po roce 1990, strukturální problémy ekonomiky (např. vysoká nezaměstnanost); pomalý trend zvyšování počtu podnikatelů; relativně omezená nabídka sociálních služeb přímo ve městě; vysoké zatížení centra města automobilovou dopravou; problémy s kapacitou parkovacích míst v centru města a na sídlištích; neexistence systému integrované veřejné dopravy; nedostatečné napojení na síť stezek pro pěší a cyklisty, chybí bezpečné cyklotrasy na území města; nedobudovaná kanalizace v některých městských částech; podprůměrná daňová výtěžnost oproti srovnatelným městům; výrazně podprůměrná investiční aktivita v porovnání se srovnatelnými městy; nízká míra využití dotačních zdrojů pro financování rozvojových investic; malé zkušenosti s čerpáním zdrojů z fondů EU

Mezi příležitosti patří: zlepšení ekonomické situace v sousedním Sasku; zlepšování kvality bytového fondu a růst atraktivity bydlení ve městě;

I 25

růst a diverzifikace podnikatelské aktivity ve městě; další rozvoj lázeňství a cestovního ruchu ve městě a jeho okolí; další rozvoj vysokého školství ve městě; poloha města na křižovatce silniční a železniční sítě; zlepšení dopravní dostupnosti města po otevření dálnice; rozvoj cykloturistiky; rozvoj integrované dopravy; větší možnosti čerpání zdrojů ze strukturálních fondů v rámci nového programovacího období 2007–2013; posílení možností města ovlivnit vlastní příjmy v rámci uvažovaných změn zákona o rozpočtovém určení daní.

Mezi hrozby patří: segregace národnostních menšin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi a většinovou národností; trend snižování počtu nových živnostníků; nedokončení náročné dostavby silniční sítě v okolí města; snižování daňových příjmů města ve vazbě na změny zákonů v oblasti přímých daní (zdanění příjmů); změna inkasa daňových příjmů a celkového cash-flow města během roku v závislosti na případných změnách v daňové legislativě. Strategická vize rozvoje Teplic Statutární město Teplice bude významným lázeňským městem bez bariér, šetrným k životnímu prostředí, s kvalitním prostředím pro život i práci svých obyvatel. Teplice vytvoří podmínky pro kulturní a sportovní vyžití obyvatel jak dotacemi na podporu sportu a kultury, tak prostřednictvím svých příspěvkových organizací (Aquacentrum, Sportovní hala Teplice, Dům kultury, Severočeská filharmonie, Botanická zahrada,Regionální knihovna Teplice). Teplice zajistí dostupnost vzdělání pro všechny své občany jak po stránce materiální – dostatkem školských zařízení –, tak po stránce rovného přístupu ke vzdělání. Město bude podporovat další rozvoj volnočasových aktivit pro děti i dospělé. Teplice budou čisté, upravené a zelené město. Teplice budou bezpečné, důraz bude kladen na prevenci sociálně patologických jevů a kriminality. Teplice budou napojeny na síť dálnic a železnic. Dopravní infrastruktura ve městě bude kapacitně i kvalitativně dostatečná pro bezproblémové fungování města, které je významným lázeňským centrem.

26 I


Tato vize bude naplňována prostřednictvím následujících hlavních aktivit: 1. Obnovení trolejbusového parku 2. Odstraňování bariér 3. Snižování energetické náročnosti Statutární město Teplice bude při realizaci svých záměrů využívat prostředky z českých i evropských programů.

ZÁVĚR Teplice jsou podle počtu obyvatel i podle počtu podnikatelských subjektů v pořadí vybraných měst zhruba na stejné pozici. Ačkoliv se Teplice nacházejí v Ústeckém kraji, který má poměrně negativní image z hlediska kvality prostředí pro život obyvatel, nedošlo mezi r. 2001 a 2007 ke změně jejich počtu. Pouze dvě města mají lepší hodnotu tohoto ukazatele – Praha a Mladá Boleslav. Teplice se potýkají s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, 9,6 % v březnu 2007, což je řadí na 18. místo v pořadí vybraných měst. Město leží v regionu soudržnosti Severozápad, takže může čerpat prostředky ze strukturálních fondů v rámci cíle Konvergence. Přes vysokou nezaměstnanost není zařazeno mezi regiony se soustředěnou podporou státu. Teplice jsou součástí Ústeckého kraje, a proto se také u tohoto lázeňského města projevuje částečně negativní image, spojená s průmyslovým využitím území. Pokud se podíváme na ukazatel znečištění – měrné emise SO2, pak hodnota tohoto ukazatele 21,1 tuny/km2 za rok posunuje Teplice na 21. pozici v pořadí vybraných měst. Naději dožití (údaje za okres, průměr let 2001 – 2005) lze také vytáhnout ke kvalitě života – podle hodnoty tohoto ukazatele pro muže (70,1 roku) jsou Teplice na předposledním, 23. místě, a podle hodnoty tohoto ukazatele pro ženy (76,1 roku) dokonce na posledním místě mezi vybranými městy České republiky. Hodnoty těchto tří ukazatelů tedy svým způsobem tuto negativní image potvrzují.

I 27

Město Ústí nad Labem Ústí nad Labem – 8. největší město České republiky podle počtu obyvatel, krajské město Ústeckého kraje. Leží na dopravní křižovatce v severozápadních Čechách. Tradiční průmyslové centrum (tradičními obory jsou chemie, potravinářství a strojírenství). Ekonomika města i regionu prochází restrukturalizací. Negativní image města z hlediska kvality životního prostředí. Sídlo Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a dalších vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů. Ústí nad Labem – základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1


2


3


ANO

4


ANO

5


10,0 %

6


21 715

7


14 608

8


94 960

9


98,4 %


ANO NE

NE


70,7


77,8


16,54

SWOT analýza Ústí nad Labem Mezi silné stránky patří: exponovaná poloha vůči dopravním osám; dobrá vybavenost sítí obchodů a drobných služeb; relativně příznivá věková struktura a vysoký podíl mladších obyvatel (ve srovnání s referenčními městy);

28 I


zlepšující se vzdělanostní struktura města; klesající míra nezaměstnanosti ve městě; atraktivní kopcovitá krajina a kombinace přírodních a kulturních hodnot území města a jeho okolí; dobrá vybavenost středními odbornými školami a učilišti, přítomnost regionální univerzity; různorodé organizace sociální péče na území města; kvalitní síť městské hromadné dopravy; segregovaná cyklistická stezka podél Labe; cenné přírodní hodnoty lokalit na území města nebo v jeho blízkém okolí; zavedený a fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů; zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU; trend růstu objemu i podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Mezi slabé stránky patří: negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života ve městě; velký počet monofunkčních zón ve městě; úbytek počtu obyvatel po roce 1990; relativně nízká vzdělanostní úroveň; útlum některých průmyslových odvětví a s tím spojené strukturální problémy; nízká atraktivita historického centra města pro cestovní ruch; výrazný pokles počtu vícedenních návštěvníků v posledních letech; relativní nedostatek větších ubytovacích zařízení pro větší zájezdy a skupiny; málo kvalitních ubytovacích zařízení; nízká provázanost středního a vysokého školství ve městě; vysoké zatížení centra města automobilovou dopravou; zranitelnost přemostění Labe během povodní; nevhodné řešení řady městských komunikací a jejich křižovatek, přičemž odstranění tohoto stavu je finančně velmi náročné; nevhodně umístěné a chybějící železniční zastávky; neexistence systému integrované veřejné dopravy; silnice a průmyslové plochy jako bariéra pro rozvoj pěší dopravy; nízká kvalita veřejné zeleně; znečištěné ovzduší; četné staré ekologické zátěže; podprůměrná daňová výtěžnost oproti srovnatelným městům; výrazně podprůměrná investiční aktivita v porovnání se srovnatelnými městy; nízká míra diverzifikace rozpočtových příjmů (vysoká závislost na dotacích, malý význam nedaňových příjmů).

I 29

Mezi příležitosti patří: zlepšení ekonomické situace v sousedním Sasku; zlepšování kvality bytového fondu a růst atraktivity bydlení ve městě; růst a diverzifikace podnikatel. aktivity ve městě, rozvoj nových průmyslových zón; vznik tematických produktů cestovního ruchu ve městě a jeho okolí; výstavba multifunkčního centra s multikinem, příp. dalším kulturním zařízením; dobudování páteřního systému trolejbusové dopravy ve městě (např. do Střekova); celoroční splavnění Labe, rozvoj výletní plavby po Labi a rozvoj vodní turistiky na řece Bílině; zlepšení silničního napojení města směrem na Prahu a snížení dopravní zátěže ve městě po dokončení dálnice D8; snižování spalování tuhých paliv vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší; výstavba střediska mechanicko-biologického zpracování odpadů; zlepšení kvality vody v Labi; rozvoj EVVO jako nástroje pro řešení některých problémů v oblasti život. prostředí; využití finančních zdrojů z fondů EU v rámci programovacího období 2007–2013; posílení možností města ovlivnit vlastní příjmy v rámci uvažovaných změn zákona o rozpočtovém určení daní. Mezi hrozby patří: segregace národnostních menšin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi a většinovou společností; závislost na několika málo ekonomických, zejména výrobních odvětvích v důsledku málo diverzifikované ekonomické základny; odchod některých investorů za nižší cenou pracovních sil; nárůst silniční dopravy v centru města po otevření dálnice; nedokončení náročné dostavby silniční sítě v okolí města; trvalé zhoršení plavebních podmínek na Labi; růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou; riziko vzniku záplav (při nedokončení potřebných technických opatření); ohrožení biotopů na Labi výstavbou vodních stupňů; nárůst produkce komunálních odpadů bez současného růstu vytříděných složek odpadů.

Vize rozvoje města Ústí nad Labem (do r. 2015) Město ve své Strategii rozvoje uvádí variantní návrh vize města: Varianta 1) Ústí nad Labem – prosperující, zdravé a bezpečné město

30 I


těžící ze své výhodné geografické polohy, atraktivní pro investory a návštěvníky, s konkurenceschopnou ekonomikou vycházející z průmyslové tradice, s rostoucí vzdělaností a kvalifikací obyvatel a s moderně fungující samosprávou. Varianta 2) Ústí nad Labem – prosperující, zdravé a bezpečné město těžící ze své výhodné strategické obchodní polohy a průmyslové tradice a opírající svůj dynamický (udržitelný) rozvoj o zvyšující se atraktivitu pro vnější investice spojenou s motivací a efektivním využitím potenciálu vlastních obyvatel, ekonomických subjektů a městské samosprávy. Tato vize bude naplňována prostřednictvím intervenčních oblastí a priorit: 1) Ekonomika města s cílem zvýšit konkurenceschopnost města jako centra ekonomického růstu Rozvoj podnikatelského prostředí Rozvoj cestovního ruchu 2) Lidské zdroje a sociální oblast s cílem zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města Modernizace vzdělávací soustavy Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob Rozvoj občanské společnosti Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity Snížení kriminality na území města 3) Fyzické prostředí města s cílem zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP Tvorba urbanisticky hodnotného území Zlepšení složek ŽP Rozvoj a zkvalitnění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 4) Doprava s cílem zlepšit podmínky pro udržitelný rozvoj dopravy na území města Ústí nad Labem Rozvoj veřejné dopravy a její návaznosti na ostatní druhy dopravy Rozvoj dopravní infrastruktury 5) Řízení a správa města s cílem zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města Zvyšování efektivity a kvality výkonu veřejné správy Posílení spolupráce města se zahraničními subjekty Prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následků

I 31

ZÁVĚR Ústí nad Labem patří podle počtu obyvatel na 8. místo v žebříčku vybraných měst, ale podle počtu podnikatelských subjektů se propadá na 11. pozici. Stejně jako v dalších městech, i v Ústí nad Labem došlo k poklesu počtu obyvatel mezi r. 2001 a 2007, a to zhruba o 1,6 %. Město se potýkalo a i v současnosti potýká s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, v tomto ukazateli je třetí nejhorší po Karviné a Mostu. Město je centrem strukturálně postiženého regionu, který je zařazen do cíle Konvergence, a může tedy čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. Pokud jde o dopravní napojení Ústí nad Labem na nadregionální dopravní síť, není ještě dokončena dálnice D8, ale železniční napojení je dobré. Ústí nad Labem je v povědomí obyvatel České republiky město se znečištěným životním prostředím, nepříliš příjemné pro život obyvatel. Tuto negativní image do určité míry potvrzují také ukazatele naděje na dožití při narození (údaje za okres, průměr let 2001–2005) – u žen je Ústí nad Labem s hodnotou 77,8 roku na 19. pozici a u mužů (70,7 roku) na 20. pozici mezi vybranými městy. Na stejném místě skončilo Ústí nad Labem také podle ukazatele měrných emisí SO2 s hodnotou 16,5 tuny/km2 za rok.

32 I

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Recommend Documents