Projekt Image kampa „Dobrá práce“ EURES Bavorsko- echy - Záv re ná zpráva -
Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord a EURES Bavorsko- echy Tento projekt je podporován z prost edk Evropské komise
Obsah
2 Strana
1 Pozadí a cíle projektu
3
2 Metodický postup
5
2.1
Výb r podnik
5
2.2
Tvorba dotazníku
6
2.3
Struktura respondent
7
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
11
4 Shrnutí výsledk
21
1 Pozadí a cíle projektu
3
EURES Bavorsko- echy je Evropskou komisí podporované partnerství • ve ejných pracovních správ • odborových organizací • sdružení zam stnavatel v esko-bavorském pohrani í, jehožcílem je podpora p eshrani ní mobility pracovních sil. íliš asto je zam stnanci v pohrani í nebrán z etel na možnost pracovního uplatn ní v sousední zemi, jelikož zde existují výhrady proti – p inejmenším z n meckého pohledu – zdánliv nízkému mzdovému ohodnocení nebo špatným pracovním podmínkám. Tyto p edsudky jsou v mnoha ípadech neopodstatn né. P ípady, kdy je n meckým pracovník m zprost edkována práce v eské republice, která je dokonce lépe ohodnocena, než stanovuje n mecká tarifní smlouva, se tém nedostanou na ve ejnost. asto se dostávají na povrch také názory, že v sousední zemi p evládá „divoký kapitalismus“, ve kterém nemají zam stnanci tém žádná práva a ve které neexistuje žádná bezpe nost práce – a to kupodivu na obou stranách hranice. Pr zkumy v N mecku ukazují, že jsou tamní zam stnanci se svou situací spokojeni a obavy z nedostatku práv nejsou v žádném p ípad na míst . Tento pohled na v c samoz ejm kolísá p i tématech, jako je mzdové ohodnocení nebo jistota pracovního místa, cožzávisí také na velikosti podniku a odv tví. Pokud se však zam íme na zam stnance renomovaných firem, vyjde nám zcela pozitivní obraz. V eské republice nebyly na toto téma provedeny doposud žádné s n meckou stranou spole né pr zkumy. V roce 2002 byl ve spolupráci OS KOVO a Universitou Karlovou provád n výzkum v rámci projektu Phare, kde bylo z ásti podobné téma sledováno. Podle rozhovor se zástupci odbor a podnik by se ale situace v tomto ohledu nem la výrazn odlišovat. Již zmín né p edsudky asto snižují motivaci v hledání práce na druhé stran hranice. To platí více pro n mecké pracovníky, než eské. Ale také v eské republice klesá zájem o práci v N mecku. Pr zkum mezi zam stnanci vybraných firem by mohl tuto ne zcela pozitivní image rozhodujícím zp sobem vylepšit a p isp t tak k odstran ní p ekážek v mobilit pracovních sil. Cílem šet ení bylo mimo jiné také zjistit, zda pot eby na trhu práce na n mecké i na eské stran korespondují s možnostmi na trhu práce obou zemí.
1 Pozadí a cíle projektu
4
V rámci image kampan jsou dotazováni zam stnanci. Tento projekt je rozd len do následujících ástí: 1.
Vytvo ení dotazníku a) b) c) d)
obsah a rozsah dotazníku po et firem výb r odv tví rozd lení na oba státy
2.
Realizace dotazníkového šet ení
3.
Vyhodnocení
4.
Zve ejn ní výsledk ve form a) b) c) d)
brožury internetového výstupu lánk v novinách prost ednictvím vlastních distribu ních sítí –jako vlastní distribu ní sít jsou mín ny: odborové organizace, zástupci podnikových rad, zástupci personálních odd lení, administrativní ú ady (okresní, krajské, zemské), komory a ú ady práce.
asový plán realizace projektu Kalená ní m síc
Projektový m síc Fáze projektu Koordinace projektu Vytvo ení dotazníku Realizace dotazníkového šet ení Vyhodnocení Zve ejn ní výsledk Seminá e (zahajovací und záv re ná prezentace) Díl í a záv re ná zpráva
2008
2009
7
8
9
10
11
12
1
2
3
1
2
3
4
5
6
7
8
9
2 Metodický postup
5
2.1 Výb r podnik Pro dotazníkové šet ení bylo na bavorské stran vybráno 25 podnik , které se nacházejí ve správních obvodech ú ad práce Hof, Weiden, Schwandorf, Deggendorf a Weiden. Na eské stran se dotazníkové akce zú astnilo 22 podnik z Karlovarského, Plze ského a Jiho eského kraje. Jednalo se výhradn o firmy s úplnou nebo p evažující kapitálovou ú astí n meckých firem (Witte, Weiler, CML, MD Elmond, Eissmann, Mitras, AFL, Groz Beckert CZ, Bosch, atd.) V tšina podnik je inná ve strojírenském a zpracovatelském pr myslu. Do vybraných firem bylo zasláno po 20ti dotaznících. Dotazníky byly zam stnanc m rozdány prost ednictvím odborových organizací ve firmách. Na eské strán byl sb r dotazník organizován p ímým kontaktem s respondenty. Zp t bylo získáno celkem 270 vypln ných dotazník (54%) za n meckou stranu a 325 vypln ných dotazník (74%) za eskou stranu. Obr. 1 Regionální rozd lení dotazovaných firem podle odv tví
2 Metodický postup
6
2.2 Tvorba dotazníku Dotazníkové šet ení bylo realizováno anonymní formou za ú elem získání co možná nejv tší objektivity odpov dí. Tvorba dotazníku se orientovala podle DGB indexu „Dobrá práce“. Dotazník byl dopln n o speciální témata týkající se esko-bavorského pohrani í a o témata zajímající eské odbory. DGB index „Dobrá práce“dává práci lidský rozm r – jedná se o v decky podložený instrument ke zjišt ní pracovních podmínek z pohledu zam stnanc . Od roku 2007 je každoro provád n pr zkum mezi zam stnanci v celém N mecku, jehožvýsledkem je DGB index, který m í kvalitu práce. Ur ující je pouze mín ní zam stnanc . V rámci písemné formy jsou zam stnanci ze všech region , odv tví, platových skupin a typ pracovního pom ru dotazování na jejich mín ní o pracovních podmínkách.
Vypln ní dotazník by nem lo trvat déle než15 minut. Za tímto ú elem je dotazovaným zam stnanc m edkládán pln standardizovaný dotazník, který je rozd len do následujích tématických podskupin:
- Možnosti kvalifikace a rozvoje - Možnosti vlivu na chod podniku - Tok informací - Kvalita vedení - Podniková kultura - Podoba pracovní doby - Intenzita práce - Emocionální zát ž - Fyzická zát ž - Profesní výhledy do budoucna - P íjem - Práce v N mecku/ eské republice - P ekážky v pracovní mobilit v N mecku/ eské republice - Otázky k odborové organizaci - Osobní údaje
2 Metodický postup
7
2.3 Struktura respondent tšina zam stnanc na obou stranách hranice je zam stnána v produkci, kde pracuje 74% zam stnanc . Na eské stran je tento podíl vyšši, nežna bavorské stran (84% ku 57%). Tento stav je výsledkem p emíst ní výrob do eské republiky. Pod kategorií „ostatní“jsou za len ny p evážn firemní interní služby (v oblasti udržby a opravy stroj , kontrola kvality). Další odd lení (odbyt, výzkum a vývoj, správa a management) vykázaly po 5%.
Obr. 2 Respondenti podle firemních ástí Bavorsko/ eská republika
Výb r podnik se koncentruje p edevším na kovod lný, elektrotechnický, strojírensnský a automobilový pr mysl (obr. 3 a 4). Na bavorské stran byl výb r dopln n o podniky z pr myslu sklá ského, keramického a gumárenského, tyto pr myslová odv tví jsou v Bavorsku v po etné mí e zastoupena.
2 Metodický postup Obr. 3 Respondenti podle odv tví na eské stran (v %)
Obr. 4 Respondenti podle odv tví na bavorské stran (v %)
8
2 Metodický postup
9
Pohlaví a v ková struktura Na obou stranách hranice tvo í v tšinu dotazovaných muži, na bavorské stran je to 77% a na eské stran 57% respondent . Toto rozd lení spo ívá na jedné stran ve v tšinovém zastoupení mužských pracovník v produkci, na stran druhé má spojitost také s v kovou strukturou pracovník . Následující graf zobrazuje v kové rozložení zam stnanc . 65% eských a 75% bavorských respondent je starších 36ti let. Dále z grafu vyplývá, že tém 50% dotazovaných v Bavorsku pat í do v kové skupiny 36-45 let. P es tyto rozdíly je pr rný v k dotazovaných zam stnanc 41 let v obou zemích. Graf 1 V ková struktura respondent
60 48
50 40
36 29
27
30
27
18
20 7
10 3
1
4
0 do 20 let
20 - 25
26 - 35
Bavorsko
36 - 45
46 a více let
eská republika
íjem domácností Vyšší podíl mužských respondent v Bavorsku se odráží také na rozdílné struktu e domácností. 58% bavorských dotazovaných žije v domácnosti s jedním p íjmem, zatímco po et domácností v více p íjmy v západních echách je s 68% daleko vyšší.
2 Metodický postup
10
Rodinný stav V obou zemích žije v tšina dotazovaných v partnerském vztahu. Rozdíl je pouze v podílu svobodných, který je v Bavorsku o n co vyšší než v západních echách, což se op t odráží na vyšším po tu domácností s jedním p íjmem v Bavorsku. Nejvyšší dosažené vzd lání tšina dotazovaných je absolventy st edních odborných u iliš – 88% v Bavorsku a 53% v západních echách. Druhou nejpo etn jší kategorií jsou absolventi st edoškolského studia. Z d vodu rozdílných vzd lávácích systém v obou zemích byla v n mecké verzi tato kategorie definována jako „ostatní“. Tato navržená klasifikace nejvyššího dosaženého vzd lání je ovlivn na rozdílnými vzd lávacími systémy v obou zemích. Graf 2 Nejvyšši dosažené vzd lání respondent
100 88 80
60
53
40
34
20
12 7
3
2
3
0 Vysokoškolské
St ední odborné
Bavorsko
St edoškolské
eská republika
Základní
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
11
3.1 Profesní výhledy do budoucna V této kategorii m li dotazovaní zam stnanci zhodnotit sv j profesního výhled do budoucna. V souvislostí s touto problematikou úzce souvisí faktory, které profesní budoucnost p ímo ovliv ují - jistota pracovního místa, možnosti dalšího profesního vzd lávání a kariérní postup ve firm . Jistota pracovního místa má dopad na zlepšení p ístupu zam stnance k dalšímu profesnímu vzd lávání, které má v kone ném sledku vliv na jeho postup ve firm . V neposlední ad mají tyto aspekty vliv také na motivaci, vykonanou práci a angažovanost zam stnance. Vyhodnocení této kategorie ukázalo rozdíly v názorech na profesní budoucnost, které mezi ob ma regiony panují. Zam stnanci v Bavorsku ohodnocují svou profesní budoucnost ve firm pozitivn ji, než v západních echách. Graf 3 Profesní budoucnost ve firm
40 35 31
30
29
30 23
18
20
17 14
10 3 2 0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
velmi špatn
eská republika
Jistota pracovního místa Jisté pracovní místo je základní pot ebou každého zam stnance. Jistý pracovní pom r na dobu neur itou zajiš uje nejen spolehlivý p íjem, ale také možnost rozvoje sociálních kontakt , dále se osobn a profesn rozvíjet a v neposlední ad možnost za lenit se do spole nosti. Zatímco v Bavorsku je jistota pracovního místa ve v tšin ípad hodnocena pozitivn , v západních echách je hodnocení jen pr rné. Vysv tlením tohoto p ístupu je ve srovnání s Bavorskem kratší délka pracovního pom ru zam stnance. P es 80% bavorských zam stnanc pracuje p es 10 let ve stejném podniku. S tím souvisí také tzv. seniorní práva zam stnance a s tím spojené delší smlouvy. Dalším vodem je ast jší tarifní regulace pracovních pom .
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
12
V západních echách je naproti tomu délka pracovního pom ru ve firm výrazn kratší, v tšina dotázaných (ca. 63 %) pracuje ve stejné fim mén než10 let. To je d sledkem p íchodu zahrani ních firem v 90. letech. Zajímavé by bylo srovnání s odpov mi zam stnanc v eských firmách p sobících na eském trhu dávno p ed rokem 1990. S délkou pracovního pom ru také souvisí nejistota pracovního místa a obava ze snadné nahraditelnosti, jelikož velká ást zam stnanc vykonává monotónní práci. Postupné zvyšování mzdové úrovn v eské republice je na jedné stran pozitivn vnímáno, na stran druhé ale zvyšuje obavy z p emíst ní výroby do zemí s levn jší pracovní silou. Další profesní vzd lávání Také možnost dalšího profesního vzd lávání je v Bavorsku hodnocena odlišn . Této problematice je nována velká pozornost, s ímžsouvisí, že zam stnanci uplat ují nárok na další profesní vzd lávání. Naproti tomu v západních echách jsou firmy z eteln ji hierarchicky len ny, což vede k tomu, že pracovník v této oblasti ast ji o ekává iniciativu nad ízených pracovník . Tento aspekt ovliv uje slabší poptávku po další odborné kvalifikaci. Pot eba jistého pracovního místa je up ednost ována p ed požadavkem dalšího profesního vzd lávání. Kariérní postup Možnost kariérního postupu je hodnocena na obou stranách hranice více než polovinou dotazovaných jako špatná nebo velmi špatná, p emž vyšší podíl v západních echách souvisí s ast jším zastoupením výrobního sektoru, ve kterém je negativn ji vnímána možnost dalšího vzd lávání a kariérního postupu. Graf 4 Možnost kariérního postupu
50
40
36 32 29
30
27
26
23 20
16 9
10 1 0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
eská republika
velmi špatn
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
13
3.2 Podniková kultura a vliv na rozvoj firmy Rozvinutá podniková kultura je dalším p edpokladem „Dobré práce“. Podniková kultura se projevuje jak hodnotovým žeb kem vedení firmy, tak mezilidskými vztahy mezi pracovníky (kolegialita) a mezi vedením a zam stnanci. S p átelskou atmosférou ve firm souvisí také možnost podílet se na rozvoji firmy. Podniková kultura má v neposlední ad také vliv na kontakt se zákazníky a ve ejností. Jedním z faktor podnikové kultury je kolegialita mezi pracovníky, která je v Bavorsku vnímána pozitivn ji než v západních echách. Jedním z d vod je rozdílný zp sob vedení podniku a celková organizace firmy. Graf 5 Kolegialita mezi zam stnanci
50 37
40
36 33
30 22
20
20 14
12
10
13
8 5
0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
velmi špatn
eská republika
V Bavorsku se ast ji vyskytuje nižší stupe vertikální hierarchizace podniku, jehož vedení se snaží zapojit zam stnance do chodu firmy, cožumož uje p enesení v tší míry odpov dnosti na zam stnance. S tím souvisí také v tší samostatnost pracovníka. P átelská firemní atmosféra je podporována nejen iniciativní prácí podnikové rady/základní odborové organizace, ale také dlouhodobou existencí tarifních smluv a transparentními pravidly. Krom toho p ispívá ke kolegialit také homogenní struktura zam stnanc (stejné smluvní podmínky, typy zam stnaneckých smluv) s pr rnou délkou p íslušnosti k firm 19 let. V eské republice je tento fakt spojen s v tším stupn m hierarchizace podniku, která do jisté míry znemož uje p ímou komunikaci a kritiku ze strany zam stnanc . Hierarchie je tímto více respektována. Charakteristickým znakem firemní kultury je její menší vyhran nost, hranice mezi pracovní a soukromou sférou je mén výrazná. Tento fakt se odráží na v tším po tu spole ných soukromých akcí mimo firmu, cožkompenzuje firemní kulturu.
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
14
3.3 Otázky k podnikové rad /základní odborové organizaci Angažovaná podniková rada/základní odborová organizace, která zastupuje zájmy zam stnanc a spolurozhoduje o rozvoji firmy, pozitivn ovliv uje jižzmín né kategorie a tím umož uje „Dobrou práci“. Indikátorem práce podnikové rady/základní odborové organizace je vnímání a hodnocení ze strany zam stnanc a vedení firmy, stejn jako spokojenost se stávající kolektivní smlouvou. Graf 6 Hodnocení práce podnikové rady/základní odborové organizace zam stnanci
60 53 50 37
40
36 28
30 20
14
13 9
8
10
3 0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
velmi špatn
eská republika
Práce podnikové rady/odbor je v Bavorsku výrazn kladn ji vnímána. Zatímco 90% bavorských respondent hodnotí podnikovou radu/odbory pozitivn , na eské stran je to ve srovnání „pouze“42%. Tyto výsledky se odrážejí také na spokojenosti s kolektivní smlouvou. V eské republice je pouze 37% zam stnanc spokojeno se stávající kolektivní smlouvou. Naproti tomu na bavorské stran je spokojenost výrazn vyšší - 68%. Rozdílnost t chto názor jist také souvisí s historickým vývojem, kterým prošlo odborové hnutí v obou zemích. Zatímco v N mecku odbory v pr hu svého vývoje pozitivn ovlivnily práva zam stnanc , totalitní režim v eské republice neposkytoval do roku 1989 žádný prostor pro vývoj nezávislého odborového hnutí, což do ur ité míry ovliv uje do dnešní doby vnímání odbor . N kdy se význam odbor v R snižuje zám rn a to i p es to, nebo práv proto, že odbory jsou jedinou silou schopnou organizovat akce odporu.
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
15
3.4 Vliv na podobu pracovní doby a pracovní postup Vliv na podobu pracovní doby a pracovní postup zahrnuje autonomii zam stnanc i vykonávání pracovní innosti, stejn jako p i plánování pracovní doby. Široká autonomie zam stnanc se vyskytuje p i vysoce kvalifikovaných profesích, kde p edstavuje p edpoklad vysoké motivace a vykonu pracovník . Jižzmín né rozdíly ve firemní kultu e mají p ímý vliv na možnosti zam stnanc ovlivnit podobu pracovní doby a práce všeobecn . Možnost uplatnit své vlastní nápady a samostatn ji plánovat je posuzována eskými zam stnanci negativn ji než bavorskými. Tento aspekt souvisí s pracovními postupy ve výrobních ástech firem, kde je samostatná pracovní innost omezena stanovenými pracovními normami a sm novým provozem. Zatímco 42% bavorských respondent má dostate ný vliv na podobu pracovní doby, je toto íslo na eské stran podstatn nižší – pouze 17%. Zde je však nutné porovnat pracovní za azení respondent , kdy je výrazný nepom r ve vzd lání. Individuálním plánování pracovní doby zam stnanc v Bavorsku podporují konkrétní firemní nabídky. Nap íklad definování pevné ásti pracovní doby umož uje flexibilní podobu sm nového provozu se systémem pružné pracovní doby. Graf 7 Vliv na podobu pracovní doby
50
40
35
36
35
30 24
23 20 13
12 10
7
11
5
0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
eská republika
velmi špatn
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
16
Menší možnost uplatnit své nápady a samostatn pracovat úzce souvisí se stanovenou podobou pracovního postupu ze strany nad ízených, stejn jako s ur enými výrobními normami. Striktní plánování pracovního postupu a pracovní doby však m že být i pozitivn vnímáno. Zatímco 27% eských respondent pozitivn hodnotí ur ování podoby pracovní doby ze strany nad ízených, stejného mín ní je pouze 10% zam stnanc v Bavorsku. Graf 8 Ur ování pracovního postupu nad ízenými
50 44 40
36 29
30 24
21 20
17 16
9
10 1
3
0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
velmi špatn
eská republika
Pracovní postup je na eské stran ur ován pevn jšími firemními p edpisy, a to jak p i plánování pracovní doby, tak p i výrobních normách. Flexibiln jší pracovní doba na bavorské stran umož uje tší autonomii, cožvšak ojedin le m že být negativn vnímáno jako nedostatek jasn stanovených úkol a p edpis
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
17
3.5 Pracovní innost Každá pracovní innost s sebou p ináší fyzickou zát ž. Ta m že být ovlivn na také pracovním prost edím (hluk, prach), stejn jako ergonomickou podobou pracovního místa (jednostranné pohyby, práce ve stoje, v sed atd.), cožovliv uje hodnocení této kategorie. Co se tý e podoby pracovní innosti, velká ást zam stnanc , p edevším však na eské stran , vykonává monotónní práci. D vodem je segmentace západních mate ských firem, které své výrobní provozy p esunuly do eské republiky. Jednotlivé pracovní postupy jsou tímto p esn vymezeny, emž vliv na celkový pracovní proces je minimální. Na tomto míst je pot eba poukázat na již zmín né hodnocení kategorie, která se týkala hodnocení samostaného plánování
Graf 9 Vykonávání jednostranné/monotónní práce
30
27 24 22
20
22
21
17 15
14
13
12 8
10 5
0 naprosto souhlsím
souhlasím
spíše souhlasím
Bavorsko
spíše nesouhlasím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
eská republika
Sou asn uvádí v tší po et zam stnanc v západních echách ve srovnání s Bavorskem, že vykonává fyzicky jednostrannou/monotónní práci (47% proti 27% v Bavorsku). P es polovina dotázaných zam stnanc v západních echách však hodnotí svou pracovní innost jako mén fyzicky náro nou, což je ve srovnání s Bavorskem menši podíl (53% ku 73%).
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
18
3.6 Práce v sousední zemi Motivace pracovat v sousední zemi vykazuje rozdíly mezi ob ma stranami hranice. Pouze 9% dotázaných zam stnanc v Bavorsku si dokáže p edstavit pracovat v eské republice, zatímco 63% tuto p edstavu odmítá. Jiná je situace v eské republice. Tém r polovina respondent vyjád ila kladný postoj k myšlence najít si práci v Bavorsku. Je ovšem nutné si um t p edstavit pojem motivace “pracovat“v Bavorsku, cožješt neznamená chtít jít do Bavorska pracovat. Tato interpretace by nem la být “zneužita“jako skrytý exodus ech na pracovní místa v N mecku i v rámci uvoln ní pracovního trhu pro ob any nových zemí EU . Mezi nej ast ji jmenované p ekážky pro bavorské pracovníky pat í jazykové znalosti, chyb jící jistota pracovního místa a nízký p íjem. Rozdílná platová úrove (v pr ru 1:3 až1:4) je pro 73% bavorských respondent nejv tší bariérou. Ke zm tohoto názoru by mohlo p isp t pokra ující srovnávání platové úrovn . Kladný p ístup eských respondent k práci v sousední zemi se dá vysv tlit tím, že ást dotazovaných jižmá zkušenosti s prací v Bavorsku. Graf 10 Práce v sousední zemi
50 37
40 29
30
28 26
22
20
18
20 12 10
7 2
0 velmi dob e
dob e
pr
Bavorsko
rn
špatn
eská republika
velmi špatn
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
19
ležité faktory ovliv ující motivaci pracovat v sousední zemi
Celkem
DE
CZ
CZ
DE
Smlouva na dobu neur itou
1,73
1,67
1,76
Vysoký p íjem
1,75
1,64
1,80
Jistota pracovního místa
1,75
1,68
1,78
Pevné zam stnání
1,77
1,64
1,83
BOZP
1,94
1,54
2,17
Flexibilní pracovní doba
2,46
1,83
2,81
Podnikové vzd lávání
2,50
2,11
2,73
Lepší stav silnic
2,80
2,39
3,03
Možnost pendlovat
2,85
1,79
3,44
Kratší pracovní doba
2,96
2,68
3,12
1= velmi d ležité 5 = bezvýznamné
edcházející tabulka ukazuje hodnocení d ležitých faktor , které ovliv ují motivaci k hledání práce v sousední zemi. Mezi nejd ležit jší faktory pat í smlouva na dobu neur itou, vysoký p íjem, jistota pracovního místa a pevné zam stnání Na obou stranách hranice tímto byly jmenovány „tvrdé faktory“ – p íjem, jistota pracovního místa a doba, na kterou je smlouva uzav ena. Zam stnanci na bavorské stran ve srovnání s eskými dále také kladou v tší d raz na faktor bezpe nosti práce a flexibilní pracovní dobu. Tyto kategorie byly pro eské respondenty mén ležité. Rozdíly se vyskytovaly také v názorech na možnost pendlovat: bavorští respondenti by p i p ijetí práce v západních echách rádi využívali možnosti pendlovat, kdežto pro eské zam stnance není tento faktor ležitý. V p ípad jistého pracovního místa by bylo mnoho zam stnanc ochotno se p est hovat. Zatímco pro eské zam stnance pat í mezi nejd ležit jší „tvrdé faktory“ovliv ující motivaci ohlédnout se po práci v sousední zemi, pro bavorské zam stnance mají vliv také „m kké faktory“, nap íklad flexibilní pracovní doba.
3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
20
ekážky v mobilit ovliv ující motivaci pracovat v sousední zemi
Celkem
DE
CZ
CZ
DE
Nízký p íjem
4,27
4,48
4,14
Chyb jící jistota pracovního místa
4,15
3,97
4,46
Nedostatky v BOZP
3,91
4,39
3,59
Jazyk
3,74
4,18
3,52
Neexistence dalšího vzd lávání
3,70
4,15
3,42
Neexistence flexibilní pracovní doby
3,67
4,22
3,32
Nemožnost pendlovat
3,57
4,22
3,18
Nevyhovující dopravní prost edky
3,48
3,86
3,25
Bezpe nost na ve ejnosti
3,29
3,86
2,98
Špatný stav silnic
3,24
3,66
2,99
Rozdíly v mentalit
3,22
3,43
3,11
5 = velká p ekážka
1 = malá p ekážka
edcházející tabulka zobrazuje pr rné hodnoty p ekážek v mobilit pracovních sil, se azené od nejv tších k nejmenším. Hodnoty jsou rozd leny do t í sloupc , p emžv prvním jsou p edstaveny celkové hodnoty a v dalších dvou hodnoty za jednotlivé ásti, resp. sm ry. Pro vyhodnocení byla vybrána tistup ová skála (od nejv tších k nejmenším p ekážkám). Celkov se dá ici, že jsou p ekážky v mobilit pracovních sil výrazn ji vnímány bavorskými zam stnanci, než eskými, coždokazuje také pr rná hodnota –4,0 pro bavorskou ást a 3,5 pro eskou ást. Mezi nejv tší p ekážky pro eské zam stnance pat í nizký p íjem a chyb jící jistota pracovního místa, což op t potvrzuje jižzmín né výsledky hodnocení faktor ovliv ující motivaci pracovat v Bavorsku. Na bavorské stran není takto jasné rozd lení možné. Mnohem ast ji hraje roli v tší po et faktor , které edstavují tém stejn velké p ekážky. I když také zde je nejd ležit jším faktorem výše p íjmu. Další kategorie však nez stávají pozadu. Jmenovit nedostatek bezpe nosti práce, nemožnost kvalifikace a rozvoje, neexistence flexibilní pracovní doby nebo také nemožnost pendlovat p edstavují skupinu potenciálních p ekážek v pracovní mobilit pro bavorské zam stnance.
4 Shrnutí výsledk
21
Graf 11 Celkové vyhodnocení zvolených dimenzí „Dobré práce“za Bavorsko a západní
1 = velmi dob e 5 = velmi špatn
Pr
r kategorií „Dobré práce“
Bavorsko 2,87
echy
záp.
echy
3,05
4 Shrnutí výsledk
22
Dotazníkový pr zkum v rámci image kampan „Dobrá práce“ je koncipován podle stejnojmenného projektu n meckého odborového svazu DGB, jehož výsledkem je DGB index „Dobrá práce“. Pr zkum podává informace o tom, do jaké míry je na obou stranách hranice realizována „Dobrá práce“. Celkové shrnutí pr zkumu nám ukazuje, že jsou kritéria „Dobré práce“lépe spl ována na bavorské stran (pr r 2,87), než na eské (pr r 3,05). Dev t z jedenácti faktor jsou bavorskými zam stnanci lépe hodnoceny. Pouze dv kategorie dopadly lépe na eské stran – „kvalita vedení“a „intenzita práce“. V celkovém hodnocení dopadly nejlépe kategorie „fyzická zát ž“a „emocionální zát ž“, které nejlépe odpovídají kritériím „Dobré práce“. Nejh e byly naopak hodnoceny kategorie „kvalita vedení“a „možnost kvalifikace a rozvoje“. Kategorie „kvalita vedení“dopadla v rámci bavorské ásti nejh e (se známkou 3,50). Také v oblasti „intenzity práce“(3,18 ku 2,77 v eské ásti) je podle zam stnanc pot eba zlepšit situaci. Nejv tší rozdíly v hodnocení se vyskytují u kategorií, které jsou v západních echách oznámkovány nejh e: „vliv na chod podniku“(3,59 ku 3,02) a „p íjem“(3,51 ku 2,96). Také v oblasti „vlivu na podobu pracovní doby“(2,95 ku 2,59) a „profesních výhled do budoucna“(3,35 ku 3,00) zastávají bavorští zam stnanci kladn jší postoj. Nelze opomíjet také fakt, že se sb r dotazník na eské stran uskute nil zásadn ve firmách se 100% nebo s áste ným n meckým vlastnictvím.
