„Expertní síť zástupců podnikových rad a základních odborových organizací“ EURES Bavorsko-Čechy - Závěrečná zpráva -
Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord a EURES Bavorsko-Čechy Tento projekt je podporován z prostředků Evropské unie
Obsah
2
Strana 1.
Pozadí a cíle projektu
3
2.
Metodický postup
7
2.1 Telefonická interview
7
2.2 Výběr a struktura respondentů
9
3.
Výsledky dotazníkového šetření
14
4.
Návrh dalšího postupu
20
1 Pozadí a cíle projektu
3
Zástupci podnikových rad, základních odborových organizací a vedoucí personálních oddělení podniků patří k osobám, na které se nejčastěji zaměstnanci obracejí v souvislosti s problémy v oblasti přeshraniční mobility (pracovněprávní, sociální, daňové a byrokratické př;ekážky). V současné době chybí na toto téma mezi jednotlivými aktéry pravidelná výměna informací a zkušeností. V rámci expertní sítě bude v této souvislosti možné využít zkušeností, které již ostatní členové s touto problematikou mají. Cílem je vybudování sítě zástupců podnikových rad, základních odborových organizací a personalistů v celé oblasti EURES Bavorsko-Čechy. Toto proběhne v několika krocích: - kontaktování zástupců podnikových rad, základních odborových organizací resp. personálních oddělení v podnicích, které jsou činné na území EURES Bavorsko-Čechy - napojení na již existujících sítě podniků - sběr informací a zkušeností s překážkami mobility pracovních síl, se kterými se jednotliví aktéři v praxi setkávají, a jejich systematizace - realizace seminářů, na kterých bude problematika prodiskutována, a přijetí možných řešení - vypracování zprávy pro účastníky projektu a ostatní zájemce, ve které budou shrnuty všechny důležité informace a analýzy překážek mobility pracovníků a možná řešení, vedoucí k odstranění těchto překážek. S existujícími překážkami v mobilitě pracovních sil, resp. s cílem odstranění těchto bariér se budou od příštího rozpočtového roku zabývat další projekty (např. vytvoření expertních skupin v oblasti daňové problematiky, sociálního pojištění a pracovního práva, vytvoření informačních portálů na internetové stránce EURES Bavorsko-Čechy).
1 Pozadí a cíle projektu
4
Časový plán realizace projektu Rok
2008
2009
Měsíc
7
8
9
10
11
12
1
2
3
Projektový měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Fáze projektu Koordinace projektu Interview se zástupci podnikových rad, základních odborových organizací, personalisty a experty Vypracování výsledku, systematizace Zveřejnění výsledků projektu na stránkách EURES BY-CZ Semináře (zahajovací und závěrečná prezentace) Dílčí a závěrečná zpráva
Projekt byl realizován 9 měsíců (od června 2008 do března 2009). Empirická fáze (dotazníkové šetření) probíhala od září do prosince 2008. V průběhu projektu byly uskutečněny dva semináře.
1 Pozadí a cíle projektu
5
Graf 1 Vývoj počtu přeshraničních pracovníků z České republiky v obvodech bavorských úřadů práce
1.800
1.500
1.200
900
600
300
2000
2001
Hof
2002
2003
Schwandorf
2004 Weiden
2005
2006
Deggendorf
2007
2008
Passau
Zdroj: Bundesagentur für Arbeit
Zatímco v polovině 90. let pracovalo v Bavorsku kolem 10.000 českých pendlerů, v posledních letech se počet pracovníků rapidně snížil. V roce 2002 bylo v Bavorsku zaměstnáno kolem 5.000 pracovníků, kdežto v roce 2008 již jen 3.700. Nejvíce českých pracovníků je zaměstnáno v obvodech úřadů práce Passau a Schwandorf (v obou kolem 1.000 zaměstnanců).
1 Pozadí a cíle projektu
6
Graf 2 Vývoj počtu německých zaměstnanců v Plzeňském a Karlovarském kraji 700
P lze ň s ký kra j 600
K a rlo va rs ký kra j
500
400
300
200
100
0 2004
2005
20 06
20 07
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věci
V letech 2004 až 2007 se počet německých občanů, pracujících v západních Čechách, kontinuálně zvyšoval. Mezi IV. čtvrtletím 2004 a IV. čtvrtletím 2007 vzrostl počet německých zaměstnanců jak v Karlovarském kraji (ze 100 na 160), tak v Plzeňském kraji, kde můžeme pozorovat rychlejší vzestup (z cca. 100 na 600). Největší podíl na tomto růstu má okres Plzeň-město. Převážná část německých občanů je činná jako vedoucí a řídící pracovníci nebo jako vědečtí, techničtí a pedagogičtí zaměstnanci (KZAM 1, 2 a 3)
2 Metodický postup
7
2.1 Telefonická interview Za účelem získání potřebných informací k dotyčné problematice byla provedena telefonická interview se zástupci podnikových rad, základních odborových organizací, personálních oddělení a dalšími experty v bavorsko-českém pohraničí. Pro telefonické dotazníkové šetření byl vypracován strukturovaný dotazník, v rámci kterého byly dotazovány nejdůležitější problémy v souvislosti se zaměstnáváním pracovníků ze sousední země. Kromě uzavřených otázek byly do dotazníku zapracovány také otevřené otázky, prostřednictvím kterých bylo možno zachytit kvalitativní aspekty a komplexní vztahy a souvislosti dané problematiky. V první části rozhovoru bylo představeno EURES Bavorsko-Čechy, nabídky a služby partnerství, stejně jako pozadí a cíle projektu. Při projeveném zájmu přešel rozhovor do druhé fáze, ve které dotazované osoby hovořily obecně o svých zkušenostech s přeshraničním trhem práce a následně o konkrétních tématech: - týkajících se trhu práce - z pohledu konkrétního podniku - z pohledu zaměstnanců, resp. zástupců zaměstnanců Účastnická kvóta kontaktovaných osob dosáhla 60%.
2 Metodický postup
8
Dotazník byl rozdělen do následujících tematických podskupin: I Základní otázky k podniku (mezi jinými otázka k existenci pobočky v sousední zemi) II Počet zaměstnanců ze sousední země podle oboru podnikání (pokud nejsou v podniku zaměstnáni žádní zaměstnanci ze sousední země, bylo dotazováno na důvody tohoto stavu a na zaměstnávání zahraničních zaměstnanců všeobecně, nábor zaměstanců) III Zájem firmy o zaměstnávání zaměstnanců ze sousední země (aktuální potřeba, bariéry) IV Problémy v oblasti sociálního pojištění (např. zdravotní pojištění, pojištění pro případ bezmocnosti a uvolnění pro případ péče o bezmocnou osobu, mateřská a rodičovská dovolená, výplata podpory v nezaměstnanosti atd.) V Problémy s daněmi (např. dvojí zdanění, dvojí vedení domácnosti, zdanění výplaty přesčasových hodin, daňové přiznání atd.) VI Problémy s ukončením pracovního poměru (např. problémy s výpovědí, se započtením odpracovaného období do důchodového věku, problematika tzv. podnikového důchodového zabezpečení (příspěvky ze strany zaměstnavatele), předčasného důchodu a odstupného) VII Další problémy (např. srovnávání a uznávání kvalifikací, vysílání pracovníků do zahraničí, další profesní vzdělávání, práva zaměstnanců (např. právo na stávku). Specificky pro českou část: vztah mezi českými zaměstnanci a zahraničním managementem, vztah/výměna informací mezi mateřskou a dceřinnou společností, přemístění výroby na východ) VIII Odhad dalšího vývoje v oblasti zaměstnávání pracovníků z České republiky/Německa (aktuální situace na trhu práce, finanční krize) IX Zájem o služby EURES partnerství Bavorsko-Čechy a aktivní účast v přeshraniční expertní síti Provedená interview byla zaznamenána ve formě protokolů. Získaná data byla následně kvalitativně vyhodnocena a interpretována.
2 Metodický postup
9
2.2 Výběr a struktura respondentů Výběr respondentů byl zaměřen jak na malé a střední firmy, tak na regionálně silně zastoupené obory ve zpracovatelském průmyslu. Spektrum dotazovaných podniků bylo doplněno také o regionálně důležité služby, jako např. zdravotní a sociální péče nebo ubytování a stravování. Následující vyobrazení shrnuje kontaktované podniky podle ekonomické činnosti a regionů Obr. 1 Podniky podle ekonomické činnosti a regionů Bavorsko – západní Čechy
2 Metodický postup
10
Prostřednictvím Spolkového úřadu práce byla poskytnuta data o českých pendlerech ve východním Bavorsku podle odvětví a obvodů úřadů práce. S pomocí těchto dat byly vybrány podniky, ve kterých by mohly být zaměstnáni čeští zaměstnanci
Tab. 1 Počet českých pendlerů v Bavorsku podle obvodů úřadu práce (06/2008) Obvod úřadu práce
Počet českých pendlerů
Cham
629
Passau
533
Zwiesel
325
Vilshofen
317
Marktredwitz
276
Tirschenreuth
233
Bad Kötzting
221
Waldkirch
186
Selb
138
Weiden
117
Sonstige
718
Celkem
3.693
Tab. 2 Top-7 odvětví, ve kterých jsou zaměstnáni čeští pendleři Počet pendlerů
Odvětví
805
Ubytování a stravování
680
Potravinářství
523
Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků
280
Stavebnictví
204
Obchod
158
Zdravotní a sociální péče
142
Výroba a opravy strojů a zařízení
2 Metodický postup
11
Údaje o počtu německých zaměstnanců podle obvodů úřadu práce a klasifikace zaměstnání se staly základem výběru firem, ve kterých pracují němečtí zaměstnanci. Výběr respondentů byl ulehčen seznamem podniků se základními odborovými organizacemi, který byl poskytnut Odborovým svazem KOVO. Tab. 3 Počet německých zaměstnanců podle obvodů úřadu práce (IV.čtvrtletí 2007) Obvod úřadu práce
Počet německých zaměstnanců
Plzeň-město
414
Cheb
102
Klatovy
65
Tachov
59
Sokolov
44
Domažlice
28
Karlovy Vary
21
Rokycany
16
Plzeň-sever
14
Prachatice
7
Plzeň-jih
6
Celkem
776
Tab. 4 Top-5 skupin KZAM německých zaměstnanců Počet německých zaměstnanců
Skupiny podle klasifikace zaměstnání
462
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
107
Osoby bez pracovního zařazení
58
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)
51
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)
35
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
2 Metodický postup
12
Graf 3 Přehled odvětví kontaktovaných firem v bavorském pohraničí
Přehled odvětví Výroby dopr. prostředků a zařízení
20
Výroba kovů a kovodělných výrobků
16 15
15
Výroba skla a keramiky
15 13
10
Výroba pryžových a plastových výrobků
12
Výroba a opravy strojů a zařízení
10
Potravinářství
9
Výroba elektrických přístrojů a zařízení
6 5
Stavebnictví
4
Výroba textilií a textilních výrobků
3
3
2
Zdravotní a sociální péče Ostatní
0
Ubytování a stravování
Počet dotázaných firem
Téměř 35% respondentů má již zkušenosti s přeshraničním trhem práce mezi Bavorskem a Českou republikou, tzn. firma buď zaměstnávala, popř. zaměstnává české zaměstnance, nebo má pobočku v České republice. Především firmy, které mají své dceřinné společnosti v České republice, nezaměstnávají téměř žádné české občany. Právě v průmyslovém sektoru, který je ve východním Bavorsky silně zastoupen, je zaměstnáno stále méně českých zaměstnanců.
2 Metodický postup
13
Graf 4 Přehled odvětví kontaktovaných firem v českém pohraničí
Přehled odvětví Výroba elektrických přístrojů a zařízení
20
Výroba dopravních prostředků a zařízení
16 Výroba kovů a kovodělných výrobků
15
Výroba skla a keramiky
10
10
Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba pryžových a plastových výrobků
7 5
5 3
Obchod s motorovými vozidly a výrobky pro osobní potřebu
3
Výroba nábytku
1
1
1 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
0
Počet dotázaných firem V českém pohraničí bylo dotazníkové šetření provedeno ve 47 firmách. 80% podniků tvořily dceřinné společnosti zahraničních firem, ve většíně případů v německém vlastnictví. Nejsilněji zastoupena je výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (téměř 35%). Němečtí občané jsou nejčastěji zaměstnáni ve vedoucích pozicích nebo jako technici a školitelé v českých dceřinných firmách – v ca. 40% podniků pracují zaměstnanci vyslaní z Německa, kteří nepodléhají českému sociálnímu a zdravotnímu pojištění. V důsledku zvyšujícího se nedostatku odborných pracovních síl v českém pohraničí sílí poptávka po německých odbornících ze strany českých firem, které jsou v pravidelném kontaktu s německými partnery nebo jsou ve vlastnictví německých firem. Na tuto poptávku reagují německé pracovní agentury, které vysílají do České republiky požadované odborníky V důsledku stále ještě převládajícím platovým rozdílům (3:1) je zájem německých občanů o práci v České republice v méně kvalifikovaných oborech velmi nízký.
3 Výsledky dotazníkového šetření
14
Úroveň povědomí EURES T je stále ještě nízká Jaké služby/pomoc nabízí partnerství EURES Bavorsko-Čechy? Jedním z výsledků rozhovorů je zjištění ještě stále nízké úrovně povědomí EURES T partnerství Bavorsko-Čechy, stejně jako využití EURES sítě. Ca. 85% kontaktovaných osob na obou stranách hranice nepřišlo ani jednou do styku s touto sítí. V ojedinělých případech měly firmy přímý kontakt s EURES T partnerstvím, který byl zprostředkován prostřednictvím úřadu práce. V rámci rozhovorů byli účastníkům představeni partneři, cíle a služby EURES T partnerství Bavorsko-Čechy (brožura s důležitými informacemi pro pendlery, EURES poradci/EURES T odborníci, newsletter, portál o trhu práce), stejně jako plánované projekty (např. semináře pro experty a zástupce podnikových rad a základních odborových organizací, Průvodce úřady online, Vzdělávací a informační portál). Napojení na informační sítě EURES Bavorsko-Čechy Okolo 20 zástupců podnikových rad a 30 personalistů na bavorské straně, stejně jako téměř 30 zástupců základních odborových organizací a personalistů na české straně se nechalo zaregistrovat za účelem zasílání newsletteru. Plánovanou účast na expertní síti zástupců podnikových rad a základních odborových organizací (včetně účasti na seminářích) přislíbilo jak v bavorském tak v českém pohraničí okolo 20 zástupců firem.
3 Výsledky dotazníkového šetření
15
Firmy, které projevily zájem na účasti v expertní síti zástupců podnikových rad a základních odborových organizací EURES Bavorsko-Čechy Continental Mechanical Components Germany GmbH
Witte Nejdek
Peguform
YAZAKI Wiring Technolog.Czech
Siemens AG Unternehmensbereich Medizinische Technik
Groz-Beckert Czech s.r.o.
emz - Hanauer GmbH & Co KGaA
Robert BOSCH s.r.o.
FLACHGLAS Wernberg GmbH
KNÜRR s.r.o.
Hamm AG
PEGUFORM COMPOSITES ČR
Südfleisch GmbH
SUSPA CZ, s.r.o.
Seaquist-Löffler Kunststoffwerk GmbH
Konfektion E-CZ, s.r.o.
Kermi GmbH
IMAGOLUX
HJS-Schmidt Kunststoff GmbH
Panasonic Electric Works Czech, s.r.o.
Kaiser GmbH
Autoprogress-Markmiller APM-Automotive s.r.o.
Goldsteig Käsereien Bayerwald GmbH
RODENSTOCK CZ, s.r.o.
Meiler direct GmbH
Elektrometall, s.r.o.
Alfa Verteilertechnik
Stölzle Union, s.r.o.
BHS tabletop AG
Vishay Electronic, s.r.o.
Lindhardt GmbH & Co KG
Murr CZ, s.r.o.
A-Z Formen- und Maschinenbau GmbH
Alfmeier CZ, s.r.o.
Ulrichhof Verwaltungs-GmbH Scherdel Leutendorf GmbH & Co.KG
3 Výsledky dotazníkového šetření
16
Omezená svoboda pohybu pracovních sil – masivní překážka v mobilitě V rámci dotazníkového šetření bylo patrné, že čeští pracovníci byli v minulosti (v 90. letech) zvláště v průmyslovém sektoru v bavorském pohraničí zaměstnáváni. V důsledku napjaté situace na německém trhu práce ale předcházela zaměstnávání českých pracovníků přísná procedura vydávání pracovních povolení. Dnes se obzvláště v sekundárním sektoru poptávka po české pracovní síle zmenšila, což je na jedné straně výsledkem prodlužování přechodných období pro volný pohyb pracovníků z nových členských států EU ze strany Německa (do roku 2011), který je spojen s administrativním postupem při vydávání pracovního povolení, na druhé straně je tento vývoj způsoben růstem potenciálu tuzemské pracovní síly, což znamená, že poptávka po pracovní síle může být pokryta regionální pracovní silou (s pomocí tzv. „Paktu vzdělávání“ – podpora zaměstnávání učňů, lepší nabídka učňovských pracovních míst a učebních oborů. Dále s pomocí tzv. „Vzdělávácí ofenzívy“* – bavorské iniciatívy podpory učebních oborů v kovodělném a elektrotechnickém průmyslu). Mnoho firem také otevřelo své pobočky v České republice, s čímž souvisí pokles v zaměstnanosti českých pracovníků v bavorském pohraničí. Jiná situace je ve službách, konkrétně v odvětvích ubytování a stravování a zdravotní a sociální péče. Zde se nedaří pokrývat poptávku po pracovních silách tuzemskými pracovníky, což ulehčuje vydávání pracovních povolení pro české zaměstnance. Smluvní pracovní síla a zprostředkování pracovní síly přes hranice Přechodná opatření, spojená s přezkoušením, zda se o určité místo neuchází německý zaměstnanec, a s tím související delší čekací lhůty, způsobila růst poptávky po smluvních pracovnících, kteří jsou zaměstnávání na krátkou dobu. Němečtí zaměstnavatelé využívají smluvní pracovníky z nových členských států EU pouze v tom případě, když jim bylo uděleno tzv. EU-pracovní povolení (podle § 284 třetí knihy Sociálního zákoníku) nebo smějí v Německu pracovat bez jakýchkoliv omezení. Toto platí také pro pracovníky, kteří jsou zprostředkování pracovní agenturou mající trvalé bydliště v České republice nebo jiném členském státě EU. Čeští zaměstnanci spatřují zjevně v pracovních agenturach výhody ve zprostředkování práce a vyřízení veškerých formalit s německými úřady, které má na starosti pracovní agentura. Skutečně se v tomto ohledu otevírá firmám možnost zaměstnávat pracovníky ze sousední země bez toho, že by došlo k přímé vazbě mezi podnikem a zaměstnancem. Pracovní smlouva je totiž uzavřena mezi pracovní agenturou a dotyčným pracovníkem. Tím pádem nespadají smluvní zaměstnanci pod podnikové tarifní smlouvy a nedochází mezi nimi k organizování odborů.
* právě v bavorském pohraničí v posledních letech výrazně stoupl počet ročně uzavřených učňovských smluv. Například ve spádové oblasti Průmyslové a obchodní komory Řezno stoupl tento počet mezi léty 2000 a 2006 o 20%, což je vysoko nad bavorským průměrem (5%).
3 Výsledky dotazníkového šetření
17
Uznávání odborných kvalifikací V oblasti uznávání odborných kvalifikací, stejně jako v dalším odborném vzdělávání, nebyly z hlediska firem konstatovány žádné zásadní problémy. Podle výpovědí většiny dotázaných nepředstavuje uznávání kvalifikací žádné potíže, a to v důsledku zaměstnávání pracovníků s nižší profesní kvalifikací. Stejně tak při zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků, např. inženýrů, není uznávání kvalifikací problematické. Firmy využívají zkušební pracovní doby, ve které se prověřuje kvalifikace pracovníka. I přes tato pozitivní hodnocení nemůže být v mnoha oblastech pracovního trhu ani zdaleka řeč o přítomnosti systematických opatřeních a regulacích. V praxi stále panuje nejistota v ohodnocení a srovnávání zahraničních odborných kvalifikací a s tím spojený nedostatek teoretických a praktických zkušeností. Ve zdravotnictví byl již tento proces nastartován. Uznávání odborných kvalifikací je řízeno centrálně evropskými směrnicemi (např. lékaři, porodní asistentky, lékárníci), přičemž povolení k vykonávání činnosti jsou udělovány zemskými lékařskými komorami. Dále existuje v Německu možnost nechat si uznat lékařské kvalifikace a atestace, které byly získáné v zahraničí. Trendem však je studium a získání odborné kvalifikace v Německu Podle výroků vedoucích personálních oddělení neexistuje žádný rozdíl mezi kvalifikacemi německých a zahraničních lékařů. Byrokratické překážky jsou zpravidla lehce překonávány bezproblémovou kooperací mezi zkušenými personálními manažery v nemocnicích a českými lékaři. Jiná je situace v oblasti sociální péče a technického personálu zdravotnických zařízení. V těchto odvětvích neexistují žádné jednotné evropské směrnice. Uznávání kvalifikací v terciérním sektoru spadají pod příslušné národní směrnice a jsou v kompetenci různých spolkových, zemských či okresních úřadů. Postup je v těchto případech relativně komplikovaný. Certifikace praktických pracovních zkušeností a další firemní vzdělávání Velmi často bylo poukazováno na problematiku nekvalifikovaných zaměstnanců, kteří byli ve firmě vyučeni (např. v německé pobočce) a také interně dále vzděláváni. Toto „interní vzdělávání“ v sobě skrývá nevýhodu „necertifikované kvalifikace“. V případě propuštění z podniku je tato osoba v evidenci úřadu práce vedena pod kategorii „nevyučená síla“. Na jedné straně zůstane potenciál kvalifikovaných pracovníků, po kterých existuje v době nedostatku pracovní síly poptávka, nevyužit, na straně druhé vznikají těmto uchazečům o práci nevýhody při dalším hledání práce v Německu nebo v České republice.
3 Výsledky dotazníkového šetření
18
Mentální překážky a jazykové problémy V rámci kvalifikovaných profesních skupin nejsou jak mentální, tak jazykové bariéry v žádné z obou částí pohraničí kvalifikovány jako překážka. Především ve službách (např. v pohostinství) je nízká jazyková znalost považována za rozhodující překážku v mobilitě pracovní síly. Zaměstnanci totiž vstupují často do kontaktů se zákazníky, v důsledku čehož je vyžadována dobrá jazyková znalost. V České republice je převážná část německých občanů zaměstnána v oblasti managementu, v technické a školící oblasti. Tato pracovní síla je většinou vyslána přímo z německé mateřské firmy, což způsobuje, že se mentální překážky v této oblasti vyskytují jen zřídka. Jazykové problémy byly taktéž uváděny pouze ojediněle. Mentální bariéry se občas vyskytují pouze interně ve firmách, a to v produkci a v souvislosti s pracovníky ze třetích zemí.
Finanční krize Co se týče vývoje počtu českých zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, počítají všichni respondenti se stagnujícím, popř. snižujícím se počtem. Tento výsledek potvrzuje dopad finanční krize. Především subdodavatelé automobilovému průmyslu jsou donuceni propouštět nebo využívají možnosti zkrácené pracovní doby. Mezi osoby, kteří jsou jako první postihnuti propouštěním, patří smluvní zaměstnanci a zahraniční pracovníci s pracovním povolením. Plynulý pokles počtu českých pendlerů je na jedné straně důsledkem zvyšující se mzdové úrovně v České republice, na straně druhé vede stále převládající platový rozdíl německé podniky k zaměstnávání českých zaměstnanců pouze v české pobočce, jelikož je zaměstnávání českého pracovníka v mateřské firmě neatraktivní. Kromě toho posilují stále se zvyšující náklady na pracovní sílu trend dalšího přemístění výroby na východ. Téměř 35 % dotázaných firem v České republice vyjádřilo obavy z přemístění výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. Ojediněle se tato problematika využívá jako nátlak ze strany zaměstnavatele při kolektivním vyjednávání. Kvalifikovaná pracovní síla a technické zázemí jsou však často silným argumentem proti odchodu firem.
3 Výsledky dotazníkového šetření
19
Problémy/nejasnosti s daněmi – neformální praxe Daňové přiznání v Německu každoročně způsobuje potíže pro mnoho českých zaměstnanců. V souvislosti s tímto problémem si některé firmy vyvinuly interní postupy, které pomáhají českým zaměstnancům s podáním daňového přiznání. Jedním z příkladů je zprostředkovaná externí výpomoc ovládající oba jazyky, která za úhradu pomáhá českým pracovníkům s vyplněním a podáním daňového příznání. Kvůli častému výskytu tohoto problému by se mělo EURES partnerství Bavorsko-Čechy angažovat v této oblasti a nabízet podporu. Problémy s podporou v nezaměstnanosti při pendlování Pokud český pendler ztratí práci a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, musí se nahlásit na příslušném úřadu práce v České republice. Německý úřad práce nemůže nabízet své služby (např. rekvalifikace, zprostředkování práce, zkrácené pracovní doby atd.) českému čekateli o práci, jestliže má dotyčný čekatel trvalé bydliště v České republice. Oprávnění pobírat dávky v nezaměstnanosti v Německu se řídí podle doby příspívání na sociální pojištění (pojistný vztah musí trvat nejméně 12 měsíců v rámci stanoveného období 2 let). Obavy, které se týkají výplat dávek v nezaměstnanosti v případě trvalého bydliště v České republice jsou bezdůvodné, jelikož po splnění všech podmínek vzniká čekateli o práci nárok na podporu v nezaměstnanosti. Čekatel musí po přihlášení se na úřadu práce v České republice předložit formulář E301, který si nechá potvrdit na příslušném úřadě práce v Německu. Formulář E301 potvrzuje odpracovanou dobu a dobu pojištění v jiném členském státu a slouží k započtení tohoto pracovního poměru pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v České republice. Výše podpory v nezaměstnanosti se přepočítává podle příslušných směrnic, čímž se přizpůsobuje české mzdové úrovni. V důsledku toho dochází ke snížení dávky v poměru k výši odvedeného pojistného příspěvku v Německu. Čerpání dávek v nezaměstnanosti je spojeno s povinnostmi čekatele o práci, který musí být pro trh práce k dispozici, musí se pravidelně hlásit na českém úřadě práce a využívat jeho služeb (např. rekvalifikační kurzy).
4 Návrh dalšího postupu pro EURES Bavorsko-Čechy
20
Povědomí o EURES partnerství Bavorsko-Čechy a informační deficity Činnost partnerů v rámci EURES Bavorsko-Čechy by mělo být transparentnější a účinnější směrem k veřejnosti: silnější zapojení multiplikátorů (např. zástupci podnikových rad a vedoucí personálních oddělení), projekty orientující se na zákazníka, nejen rozhodování u „kulatého stolu“; EURES propagace spojená s konkrétními nabídkami služeb, prověření existujících poradenských nabídek, aktivní zapojení do sítě; silnější identifikace s partnery a partnerstvím. Kteří jsou partneři, organizace, konkrétní osoby (struktura)? Co můžu od partnerů očekávat, co nabízejí kromě projektů v rámci EURES partnerství; „průhledné partnerství“: představení partnerů/členů řídícího výboru (s fotografiemi) na webových stránkách; partneři by měli např. představit projekty na webových stránkách EURES Partnerství v rubrice „Projekty“.
Návrh konkrétních služeb, nabízené partnerstvím EURES Bavorsko-Čechy Podpora, návod pro vyplnění německého daňového přiznání v českém jazyce, přístupná na internetových stránkách partnerství, vytvoření glosáře se srozumitelným vysvětlením odborných termínů; objasnění problematiky výplaty dávek pro případ nezaměstnanosti, návod pro požádání o dávky v nezaměstnanosti v českém jazyce, přístupný na internetových stránkách partnerství, vytvoření glosáře se srozumitelným vysvětlením odborných termínů; odstranění obav z „německých úřadů“, články v západočeských novinách např. o zprostředkovávání práce přes pracovní agentury (smluvní zaměstnávání), které není tím nejlepším řešením; certifikace pracovních zkušeností a interního vzdělávání: zde by mělo být nalezeno řešení například ve spolupráci s německou Průmyslovou a obchodní komorou. Vývoj certifikátů, které budou akceptované na obou stranách hranice (kompetence, EQR); uznávání odborných kvalifikací (především v oblasti zdravotní a sociální péče), nabídka a srovnávání odborných kvalifikací; cilená reklama např. tzv. duálního odborného vzdělávání v Německu na českých školách prostřednictvím německé Průmyslové a obchodní komory. Odstraňování mentálních bariér u dospívající generace.
