Projekt: HOTKEY Řešitel: Jan Kolda (xkolda00)
Zadání: Zvolte vhodný program pro testování rychlosti obsluhy programu pomocí menu a hotkey (například nějaký textový editor). Připravte testovací texty s „bohatým formátováním" obdobné reálným textovým dokumentům. Proveďte na několika osobách experimentální vyhodnocení výkonnosti písaře textu, který k formátování používá hotkey. Přitom předpokládejte dobrou znalost použitého programu a menu, ale ne znalost hotkey a sledujte růst výkonnosti při psaní několika testů po sobě. Výsledky vyhodnocení graficky zpracujte a diskutujte.
Postup: Prvním krokem bylo vytvoření testovacích vzorových testů. Testy byly tvořeny takovým způsobem, aby bylo možné využít klávesové zkratky tzv. HotKey v textovém editoru. Editorů, které tyto podmínky splňují je v současné době mnoho, např. WinText, OpenOffice Text a v neposlední době Word společnosti Microsoft. Pro testování jsem použil právě tento. Ve zvoleném editoru jsem textové vzory zaměřil na následující klávesové zkratky: - tučný text – CTRL+B - podtržený text – CTRL+U - šikmý text (kurzíva) – CTRL+I Tyto zkratky jsem zvolil hlavně z důvodu jejich častého používání při psaní a jejich malé náročnosti na učení. Využívání dalších zkratek jakými mohou býti různé způsoby zarovnání (do leva, do prava, na střed nebo do bloku) popř. velikost textu nebo písmo textu již kladou na nárok na zkušenosti uživatele s prací na počítači a takto zkušené osoby, které by splňovali mnou požadovanou úroveň jsem neměl k dispozici. Též jsem při zkoumání výsledků z obdobných studií zjistil, že nezanedbatelný vliv má i druh použitého textu k testování. Je samozřejmostí, že pro profesionálního písaře by druh textu neměl hrát roli, ale bylo prokázáno, že pokud je text svým obsahem bližší písaři, písař jej lépe vnímá a tím se zvyšuje rychlost psaní textu. Pro jsem použil, dle mého názoru „neutrální“ , text pojednávající o historii a vývoji v současnosti používaných médií. Tento text jsem upravil pro mé testování.
Statistické údaje o použitém textu Počet stránek:
1
Počet odstavců:
6
Počet řádků:
50
Počet slov:
591
Počet znaků:
3140
Počet znaků s mezerami:
3742
Ve srovnání s jiným dokumenty je jedná o test s průměrným počtem úhozů na stránce velikosti A4. Pro následné srovnání rychlosti písařů zde uvádím teoretickou dobu opisu textu bez úpravy při různém počtu úhozů opisujícího písaře za minutu. Začátečník Student Pokročilý uživatel Profesionální uživatel
úhozů 100 150 200 250
čas [min] 37,4 24,9 18,7 15,0
V druhém kroku byl text předložen několika osobám, které se souhlasily s experimentem. Tyto osoby před experimentem, klávesové zkratky použité v experimentu, nepoužívali.
Zúčastněné osoby: Katka Katka je dobrou písařkou, kterou bych zařadil do skupiny lepších studentů. počítačem nepracuje pravidelně, ale její znalosti jsou na dobré úrovni. Petr Petr je typickým příkladem průměrného písaře v kategorii student, ale jeho znalosti a zkušenosti s prací s počítačem jsou nedostačené protože texty píše na psacím stroji. Karel Karel je v rámci testované skupiny nejpomalejším písařem, ale zkušenosti s prací na počítači jsou velice dobré. Jana a Lucka Jestliže jsme Katku zařadili do skupiny lepších studentů, tak Jana s Luckou přísluší do kategorie horších pokročilých písařů. Texty opisují často, přičemž píší na počítači a funkci hotkey znají.
Průběh experimentu V první části experimentu byl opsán pouze strohý text na počítači. Tento čas byl zaznamenán. V následujícím kroku uživatel upravil text pouze s využitím položek z menu a poté s využitím klávesových zkratek (Hotkey). Časy byly též zaznamenány. V souvislosti s předcházejícím krokem byly provedeny další dvě měření, při kterých uživatel opisoval text, ale již v průběhu psaní využíval klávesových zkratek (HotKey) k úpravě textu. Takto získaný čas byl srovnáván s ostatními naměřenými časy. Posledním krokem je vyhodnocení získaných výsledků.
Naměřené výsledky: Jméno Katka Petr Karel Jana Lucka
první psaní druhé psaní třetí psaní psaní úprava-menu úprava-hotkey celkem1 celkem2 23 11 7 34 30 29 25 25 14 11 39 36 34 27 27 10 6 37 33 32 27 20 10 8 30 28 27 24 21 10 5 31 26 27 23
Výsledky nám potvrdili úroveň jednotlivých písařů při opisování textu. Úprava textu pomocí hotkey je výrazně nižší především u uživatelů, kteří již tuto funkci znají a mají v její aplikaci praxi.
Zjištěná zlepšení v [s]: Pro názornější zvýraznění rozdílů ze získaných údajů jsou uvedena zlepšení jednotlivých uživatelů a souhrnná průměrná zlepšení. Jméno celkem1-celkem2 celkem2-druhé psaní druhé psaní-třetí psaní Katka 4 1 4 Petr 3 2 7 Karel 4 1 5 Jana 2 1 3 Lucka 5 -1 4 Průměr
3,6
0,8
4,6
Všechny údaje jsou lépe vidět z následujících grafů jednotlivých účastníků.
Grafy jednotlivých účastníků testu: Katka 40 35
34 30
29
čas [min]
30
25
25 20 15 10 5 0 úprava-Menu
úprava-HotKey
2. Psaní
3.psaní
měření
Petr 45 40
39 36
34
35
27
čas [min]
30 25 20 15 10 5 0 úprava-Menu
úprava-HotKey
2. Psaní
3.psaní
měření
Karel 40
37 33
35
32
čas [min]
30
27
25 20 15 10 5 0 úprava-Menu
úprava-HotKey
2. Psaní měření
3.psaní
Jana 35 30
28
30
27 24
čas [min]
25 20 15 10 5 0 úprava-Menu
úprava-HotKey
2. Psaní
3.psaní
měření
Lucka 35
31
30
27
26
23
čas [min]
25 20 15 10 5 0 úprava-Menu
úprava-HotKey
2. Psaní
3.psaní
měření
Zjištěná zlepšení v [%]: Též nezanedbatelným ukazatelem je procentuelní zlepšení, které lépe vystihuje naši situaci. Za základní hodnotu byl považován čas potřebný k opisu textu a jeho následná úprava pomocí menu. Ostatní časy jsou zlepšením tohoto času a proto je vhodné vypočítat jejich procentuelní zlepšení k tomuto času. Jméno Katka Petr Karel Jana Lucka
úprava-menu 34 s 39 s 37 s 30 s 31 s
úprava-HotKey 11,8% 7,7% 10,8% 6,7% 16,1%
2. psaní 14,7% 12,8% 13,5% 10,0% 12,9%
3. psaní 26,5% 30,8% 27,0% 20,0% 25,8%
průměr
10,6%
12,8%
26,0%
Zlepšení účastníků testu 35,0% 30,0%
zlepšení [%]
25,0%
Katka Petr
20,0%
Karel Jana
15,0%
Lucka průměr
10,0% 5,0% 0,0% úprava-HotKey
2. psaní
3. psaní
Závěr: Z zaměřených a hodnot je zřejmé, že doba potřebná k opisu textu se nijak výrazně neměnní, i když bychom mohli část zlepšení přisoudit psaní již částečně známého textu. Nejlepšího konečného zlepšení do sáhl Petr, který byl zvyklý pouze na psací stroj a hotkey nepoužíval. S opakovaným používám se jeho čas velice zlepšil. Nejhorší zlepšení bylo prokázáno na výsledcích Jany, což se dalo předpokládat. Jana hotkey používala a zlepšení se tedy tolik neprojevilo jako u Petra. Pokud budeme srovnávat časy potřebné k úpravě již napsaného textu, zjistíme, že využití HotKey snižuje dobu potřebnou k úpravě textu. V situaci, kdy bude menu složité a bude obsahovat příliš mnoho úrovní potřebných k provedení volby se bude rozdíl časů zvyšovat. Též se při experimentu ukázalo, že používání HotKey při psaní textu vede ke zlepšení času potřebného k vytvoření dokumentu, ale musíme uvažovat počet testovaných funkcí pomocí Hotkey. Při funkcích, které vyžadují zkušenost s úpravou textu a předvídání úprav více do předu se projeví zkušenosti uživatele, ale to již souvisí s vnímáním textu jako celku a ne s učením těchto funkcí.
Historie médií Začněme třeba disketovou mechanikou. Ta byla vynalezena v IBM v roce 1967 a o tři roky později uvedena na trh. Původně sloužila jako read-only memory, na diskety — tehdy osmipalcové, jednostranné, o kapacitě kolem 100 KB — tedy nebylo možné zapisovat. V roce 1973 už ale byla k dispozici vylepšená verze — kapacita se zvýšila na 250 KB a byl možný i zápis. Osmipalcové diskety moc známé nejsou, ale jejich nástupkyně — 5.25 floppy disky jsou známější, spatřili světlo trhu v roce 1976 a měla kapacitu pod 100 KB. To se ale rychle zlepšilo až na 1,2 MB. Dodnes používané 3.5 diskety jsou staré 22 let; začínaly na kapacitě 322 KB (a také bývaly původně zhruba dvakrát tlustší). Nějakou dobu byly k dispozici o kapacitě celých 2,88 MB, ale bohužel se nerozšířily, a tak dnes používáme jejich poloviční kolegyně. A asi ještě nějakou dobu používat budeme, přestože díky stále levnějším a rozšířenějším CD-RW mechanikám je jim prorokován brzký konec. Pro zajímavost — na počátku 80. let zkoušely některé společnosti prodávat vlastní verze disketových mechanik a disket o různých rozměrech — od dvoupalcových až po čtyřpalcové. Naštěstí se neuchytily Kdo vymyslel, jak budou na klávesnici rozloženy klávesy? Proč zrovna QWERTY. Pátrání po původu tohoto uspořádání nás zavede až do 19. století, kdy byl vynalezen psací stroj — písmena na jeho klávesnici byla rozložena podle četnosti výskytu ve slovech. Málo častá se střídala s hodně používanými, protože kdyby byly nejčastěji používané znaky narovnány vedle sebe, stroj by se každou chvíli zasekával. Na počítači tento problém odpadl, a tak byl učiněn pokus o zavedení nového uspořádání — po svém vynálezci bylo pojmenováno Dvorak. V prostřední řadě jsou nejfrekventovanější písmena (angličtiny) — AOEUIDHTNS — takže u mnoha slov se prsty pohybují pouze po ní. Ale Dvorak se nakonec neuchytil. Ale klávesy na psacím stroji nebyly rozloženy zcela optimálně, protože — z komerčních, reklamních důvodů — byla všechna písmena slova „typewriter“ úmyslně umístěna do jediné řady. Historie CD (a CD-ROM mechanik) začala — pomineme-li důležitý rok 1958, kdy byl vynalezen laser — v roce 1969, kdy se příslušná myšlenka zrodila v hlavě holandského vědce Klasse Compaana. O rok později byl hotov první prototyp a v roce 1977 představil Philips digitální audio disk na veletrhu v Tokiu. Pak bylo třeba se dohodnout na několika základních věcech — například z jakého materiálu se budou disky vyrábět, jaké budou mít rozměry, jak se na ně bude hudba zaznamenávat atd. — a v roce 1982 byly firmy Philips a Sony (na vývoji spolupracovaly) připraveny vyrazit s novým produktem na trh. Cédéčka i přehrávače se skvěle prodávaly a brzy se přišlo na to, že by se na blyštivý kotouček dala ukládat i data. První CD-ROM mechaniky a média, o zapisovacích mechanikách nemluvě, byly drahé a pomalé; zlom nastal v roce 1996 (novinkou tohoto roku bylo DVD), kdy ceny začaly výrazně klesat a záhy si vypalovačku mohl dovolit valná většina uživatelů. První harddisk z roku 1957 byl od IBM, měl kapacitu 5 MB, padesát disků o průměru 24 palců (cca půl metru) a stál 35 000 dolarů. To je v přepočtu kolem 7000 dolarů za megabajt, což je dnes, při ceně necelého desetníku za totéž, prostě nepředstavitelné. Navíc, praharddiskům potřebovaly, stejně jako tehdejší počítače, klimatizovanou místnost. V roce 1973 přišel Winchester, vysokorychlostní disk s větší kapacitou a hlavami „plujícími“ velmi těsně nad plotnami. První Winchestery byly ještě poměrně velké, ale v roce 1980 se zmenšily na pět a čtvrt palce a o tři roky později se pevný disk stal víceméně standardní součástí počítačů. Dnes se běžně používají 3.5 disky o kapacitách několik desítek GB, a kdo chce, může si pořídit disk o rozměrech přívěsku na klíče.
