PROJEKT ENVIROS, s.r.o. ČERVEN 2015 REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO STUDIE V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

PROJEKT ENVIROS, s.r.o. – ČERVEN 2015

REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO STUDIE V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

TODAY’S BUSINESS TOMORROW’S WORLD

PROJEKT ENVIROS, s.r.o. – ČERVEN 2015

REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO STUDIE V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

STUDIE V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Klient:

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady Kontaktní osoba: Ing. Anna Durajová, marketingový pracovník Telefon: +420 552 303 545 E-mail: [email protected]

Název projektu:

Studie v oblasti odpadového hospodářství

Referenční číslo:

ECZ15042

Číslo svazku:

Svazek 1 z 1

Verze:

Zpráva

Datum:

16.06.2015

Odkaz na soubor:

G:\Projects\ECZ15042_Studie_RR_Moravskoslezko_odpady\Zprávy

Předkladatel projektu:

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240

Zpracovatel(é) projektu:

Ing. Šárka Géryková Ing. Róbert Máček

Zodpovědná osoba: Ing. Róbert Máček Telefon: (+420) 723 071 807 E-mail:[email protected]

Schválil:

Ing. Jaroslav Vích, ředitel a jednatel


OBSAH IDENTIFIKACE SPOLEČNOSTI ........................................................................................... 6 1

2

3

4

5

ÚVOD ............................................................................................................................ 7 1.1

ITI OSTRAVSKÉ AGLOMERACE .............................................................................. 7

1.2

OPATŘENÍ A AKTIVITY PRIORITNÍ OBLASTI 3.4 ........................................................ 8

1.3

CÍLE STUDIE ....................................................................................................... 9

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE .............................................................................................. 10 2.1

STŘEŠNÍ KRYTINA Z RECYKLOVANÉHO PLASTU .................................................... 10

2.2

VÝROBA TEPELNÉ IZOLACE Z PAPÍRU A POLYSTYRÉNU......................................... 11

2.3

VÝROBA TEPELNÉ IZOLACE ZE STARÉHO SKLA .................................................... 12

2.4

PODPORA TŘÍDĚNÍ POMOCÍ ČÁROVÝCH KÓDŮ ..................................................... 13

2.5

ISNO IT– INTELIGENTNÍ SYSTÉM NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ...................................... 14

2.6

PYROLÝZA ODPADŮ .......................................................................................... 15

2.7

TERMOLÝZA ODPADŮ ........................................................................................ 16

2.8

PLATFORMA VIZE 2024 .................................................................................... 17

2.9

KOMPOSTÁRNY NA BIOLOGICKÝ ODPAD .............................................................. 18

INOVATIVNÍ TECHNOLOGIE, POSTUPY A PŘÍSTUPY .......................................................... 19 3.1

MOTIVAČNÍ SYSTÉM S ČÁROVÝMI KÓDY .............................................................. 19

3.2

CHYTRÝ SVOZ ODPADŮ – ČIPY A VÁŽENÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU ......................... 20

3.3

TERMOLÝZA , PYROLÝZA ODPADŮ ...................................................................... 21

3.4

MECHANICKO BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ODPADŮ ....................................................... 22

INDIKATIVNÍ SEZNAM SPOLEČNOSTÍ NEBO MUNICIPALIT

.................................................. 23

4.1

OZO OSTRAVA - MBÚO .................................................................................. 23

4.2

NÁKUP KOMPOSTÉRŮ - HAVÍŘOV ....................................................................... 23

4.3

KOMPOSTÁRNA – OSTRAVA KRÁSNÉ POLE ......................................................... 24

4.4

POTENCIÁLNÍ NOSITEL PROJEKTU SPOLEČNÉ KOMPOSTÁRNY............................... 24

4.5

POTENCIÁLNÍ NOSITEL PROJEKTU SPOLEČNÉHO SBĚRNÉHO DVORA ..................... 25

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 26


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK OBRÁZEK 1: LARGER URBAN ZONE OSTRAVA (DLE NÁVRHU ITI) .................................................................. 7 OBRÁZEK 2 : UKÁZKA REALIZACE KRYTINY Z RECYKLOVANÉHO PLASTU ....................................................... 10 OBRÁZEK 3 : IZOLACE VYROBENÁ RECYKLACÍ NOVINOVÉHO PAPÍRU ............................................................ 11 OBRÁZEK 4 : IZOLACE VYROBENÁ RECYKLACÍ OČIŠTĚNÉHO POLYSTYRENU .................................................. 11 OBRÁZEK 5 : PĚNOVÉ SKLO A-GLASS ..................................................................................................... 12 OBRÁZEK 6 : MOTIVAČNÍ SYSTÉM POMOCÍ ČÁROVÝCH KÓDŮ NA VYTŘÍDĚNÉM ODPADU ................................. 13 OBRÁZEK 7 : DIAGRAM ISNO ................................................................................................................... 14 OBRÁZEK 8 : INSTALACE PYROLÝZNÍ JEDNOTKY V ARUBĚ ........................................................................... 15 OBRÁZEK 9 : PILOTNÍ INSTALACE TERMOLÝZNÍ JEDNOTKY V OSTRAVĚ ......................................................... 16 OBRÁZEK 10 : ZNÁZORNĚNÍ OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................... 17 OBRÁZEK 11 : KOMPOSTÁRNA NA BIOLOGICKÝ ODPAD V JEMNICI ................................................................ 18 OBRÁZEK 12 : PŘÍKLAD INTEGROVANÉHO SYSTÉMU TŘÍDĚNÍ ODPADŮ OBČANEM .......................................... 19 OBRÁZEK 13 : TERMOLÝZNÍ TECHNOLOGIE ................................................................................................ 21

TABULKA 1: IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE DODAVATELE ........................................................................................... 6 TABULKA 2 : SPECIFICKÝ CÍL ITI 3.4 ZEFEKTIVNIT NAKLÁDÁNÍ S ODPADY – DOPORUČENÁ OPATŘENÍ A AKTIVITY VE VAZBĚ NA OPERAČNÍ PROGRAMY ............................................................................................................ 8


IDENTIFIKACE SPOLEČNOSTI Společnost ENVIROS, s.r.o., se sídlem v Praze, je jednou z předních poradenských společností poskytující své služby především v oblasti energetiky, životního prostředí a managementu. Od roku 2006 je společnost ENVIROS, s.r.o., držitelem certifikátů osvědčujících, že její systém řízení splňuje požadavky na systém řízení jakosti podle normy EN ISO 9001 a systém environmentálního managementu podle normy EN ISO 14001. Tabulka 1: Identifikační údaje dodavatele

Název:

ENVIROS, s.r.o.

Právní forma organizace:

Společnost s ručením omezeným

Statutární zástupce:

Ing. Jaroslav Vích, ředitel a jednatel společnosti

Adresa společnosti:

Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3

IČ:

61503240

DIČ:

CZ61503240

Telefon:

(+420) 284 007 499

Fax:

(+420) 284 861 245

Bankovní spojení:

ČSOB, a.s., č. ú. 0900107743/0300

Obchodní rejstřík:

Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 31001

Počet zaměstnanců:

44

Kontaktní osoba:

Ing. Róbert Máček Telefon: (+420) 723 071 807 E-mail:[email protected]

6


1

ÚVOD

1.1

ITI OSTRAVSKÉ AGLOMERACE

Tato studie je založena na dokumentu „Integrovaná teritoriální investice ostravské aglomerace“ (dále jen ITI ostravské aglomerace), což je investiční plán pro udržitelný rozvoj měst v území ostravské aglomerace na programové období EU 2014 – 2020, který vychází z rozvojové strategie v území a posiluje roli regionu při čerpání evropských prostředků. Návrh ITI byl vydán v srpnu 2014. ITI definuje konkrétní cíle a indikátory k dosažení, včetně počátečních a cílových hodnot těchto indikátorů. V programovém období 2014–2020 budou podporovány takové projekty, které přispějí k naplnění cílů a indikátorů operačních programů EU, stanovených v integrované teritoriální investici. Těmto projektům musí být věnována adekvátní pozornost a zkušená manažerská, odborná a administrativní kapacita. Výstupy studie budou sloužit především k zajištění systematického přístupu k přípravě projektů a průběžnému čerpání finančních prostředků z ITI ostravské aglomerace (příp. jiného dotačního zdroje) - budou sloužit jako zmapování území Moravskoslezského kraje v možnostech absorpční kapacity a realizace projektů v oblasti odpadového hospodářství. Obrázek 1: Larger Urban Zone Ostrava (dle Návrhu ITI)

V rámci Návrhu ITI je vymezení Larger Urban Zone Ostrava (okresy Ostrava-město, Karviná, FrýdekMístek, Opava a Nový Jičín) považováno za maximální možné územní vymezení ostravské aglomerace. Je možné z něj vycházet, avšak území v této podobě se jeví jako příliš široké, proto bylo dále upraveno (zmenšeno) na základě širší škály (kvantitativních i kvalitativních) ukazatelů na kompaktní území až na úroveň jednotlivých obcí. V současné době ještě neproběhlo schválení užšího vymezení území Řídícím výborem ITI, proto uvádíme ve studii toto širší vymezení ostravské aglomerace.

V rámci ITI ostravské aglomerace byly investiční priority promítnuty do tří strategických cílů a deseti specifických cílů strategie ITI. V rámci Strategického cíle 3 – Zlepšit kvalitu prostředí a podpořit udržitelný rozvoj, je definována Specifický cíl 3.4 – Zefektivnit nakládání s odpady, což je také předmětem této studie.

7


1.2

OPATŘENÍ A AKTIVITY PRIORITNÍ OBLASTI 3.4

Citace Specifický cíl ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady „Investiční záměry měst a obcí v aglomeraci by měly směřovat ke snížení produkce odpadů, zvýšení podílu využívaných odpadů, budování třídících linek a zařízení na recyklaci odpadů, ke snižování množství odstraňovaných odpadů a energetickému využití odpadů. Rovněž budou podporovány technologie k využívání odpadů a projekty ke snižování produkce nebezpečných odpadů, včetně zařízení k nakládání s nimi. Budou také podporovány aktivity na snížení nebezpečnosti a odstraňování skládek. Cílem specifického cíle ITI je na celém území aglomerace podpořit kvalitní recyklaci odpadu, nakládání s ním jako se surovinou, energeticky využívat již jen nerecyklovatelné materiály a výrazně omezit skládkování odpadu.“

Tabulka 2 : Specifický cíl ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady – Doporučená opatření a aktivity ve vazbě na operační programy

Specifický cíl ITI

3.4 ZEFEKTIVNIT NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Opatření a aktivity

Aplikace inovativních technologií pro předcházení vzniku a nakládání s odpady Výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování) Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Odstraňování nepovolených skládek a rekultivace starých skládek OP ŽP (CF)

Specifický cíl operačního programu

Očekávané přínosy investic

SC 3.1 Prevence vzniku odpadů SC 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů SC 3.3 Rekultivovat staré skládky Posílená role prevence odpadů ve výrobním procesu Vybudovaná síť sběrných center odpadu Pokles množství vyprodukovaného odpadu Vznik zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady a snížení nebezpečných vlastností odpadů Zvýšení množství energeticky využívaného odpadu Kvalitní recyklace a maximální využití odpadů (včetně bioodpadu) Snížení nebezpečnosti starých skládek a odstranění nepovolených skládek

8


1.3

CÍLE STUDIE

Při přípravě této studie jsme vycházeli z výše uvedených doporučených opatření a aktivit ve vazbě na operační programy, které jsou specifikovány ve specifickém cíli ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady. Cílem této studie je představit příklady dobré praxe – příklady realizací projektů zefektivnění nakládání s odpady v ČR nebo v zahraničí v oblasti průmyslu i municipalit. V této studii budou také navrženy inovativní technologie, postupy a přístupy, které je možné realizovat v Moravskoslezském kraji (zejména v oblasti ostravské aglomerace). Bude vyhodnocena jejich financovatelnost ze strukturálních fondů (z Operačního programu Životní prostředí), popsány výhody a nevýhody, překážky realizace a rizika při jejich aplikaci v praxi. Bude vytvořen indikativní seznam společností nebo municipalit, ve kterých je potenciálně možné realizovat výše uvedené projekty a technologie.

9


2

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

V této části studie jsou průřezově představeny příklady dobré praxe – příklady realizací projektů zefektivnění nakládání s odpady v ČR nebo v zahraničí v oblasti průmyslu i municipalit.

2.1

STŘEŠNÍ KRYTINA Z RECYKLOVANÉHO PLASTU

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Firma Capacco vznikla v roce 1995 v Moravskoslezském kraji a od samého počátku pracuje s recyklovaným plastem kabelových izolantů, který do té doby ležel bez užitku na skládkách. Technologii zpracování tohoto materiálu si společnost ve svých začátcích odzkoušela na výrobě zatravňovacích kazet. Vzhledem k tomu, že se jedná o PVC (polyvinylchlorid), který se vyznačuje samozhášivostí a dobrou odolností proti UV záření, napadla firmu myšlenka použití tohoto materiálu na výrobu střešní krytiny. Je třeba zdůraznit, že v té době neexistovaly žádné zkušenosti s plastovými střešními krytinami, proto bylo třeba provést řadu testů a ověřit její kvalitu při dlouhodobějším použití. Střešní krytina Capacco je velmi unikátní a i přes počáteční nedůvěru vůči plastům se stala rychle oblíbenou. Na trhu se v současnosti objevují další výrobci, kteří začali vyrábět plastové střešní krytiny z jiných termoplastů, např. polyetylenu, polypropylenu, polyesteru (domovní odpady, odpad z automobilek nebo PET láhve). Ve všech těchto případech se však jedná o termoplasty s jinými, ať už mechanickými nebo chemickými vlastnostmi, a z tohoto důvodu je není možné považovat za stejný materiál. Velkou předností používaného materiálu PVC je jeho samozhášivost, vedoucí k výsledné velmi dobré odolnosti proti hořlavosti vyráběné střešní krytiny. V tomto směru je střešní krytina společnosti Capacco na vyšší úrovni, než krytina z jiných vstupních materiálů. Obrázek 2 : Ukázka realizace krytiny z recyklovaného plastu

Než se začal tento odpad zpracovávat a přeměnil se na placenou vstupní surovinu, tak ho byly stovky tun zasypávány na skládky. Je však nutno zdůraznit, že ne každý kabelový odpad je možno použít. Firma klade velký důraz na kontrolu, čistotu a kvalitu materiálu a díky dlouhodobé zkušenosti se zpracováním tohoto materiálu jsou schopni dosáhnout velmi dobré kvality výsledného produktu. Firma

10


takto zpracuje až 3000 t odpadu ročně a v současné době dokonce řeší problémy s dodávkami odpadního plastu, kdy s odpady podniká stále více výrobců.

2.2

VÝROBA TEPELNÉ POLYSTYRÉNU

IZOLACE

Z PAPÍRU

A

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Firma EKOCELL CZ ve svém výrobním závodě v Kuníně, ležícím v Moravskoslezském kraji, produkuje ekologickou tepelnou a akustickou celulózo-vláknitou izolaci WATISOL, která se vyrábí recyklací novinového papíru drcením, a tepelnou a akustickou polystyrenovou izolaci BALIZOL, která se vyrábí recyklací očištěného polystyrénu. WATISOL je ekologická tepelná a akustická celulózová izolace, která se vyrábí recyklací novinového papíru drcením a promícháním s dalšími přísadami, zaručujícími potřebnou odolnost proti ohni, hnilobě, plísni, hmyzu i hlodavcům. Používá se pro izolování vnitřních i vnějších konstrukcí, střech a krovů, půd, obvodových stěn a příček, stropů a podlah, vnějších fasád. Účinně brání úniku tepla, zabraňuje vzniku ztrátových tepelných mostů, zajišťuje optimální tepelné vlhkostní parametry interiéru domu, vysokou zvukovou pohltivost. Obrázek 3 : Izolace vyrobená recyklací novinového papíru

BALIZOL je ekologická tepelná a akustická polystyrenová izolace, která se vyrábí recyklací očištěného polystyrenu. Jsou to převážně celé polystyrenové kuličky o maximálním průměru 6 mm. Používá se pro izolování vnitřních konstrukcí i velice složitých tvarů, střech a krovů, půd, obvodových stěn a příček, stropů a podlah. Účinně brání úniku tepla, zabraňuje vzniku ztrátových tepelných mostů. Obrázek 4 : Izolace vyrobená recyklací očištěného polystyrenu

11


Pro zjednodušení organizace sběru papíru k recyklaci a svozu odpadového polystyrenu (EPS) a také s ohledem na zajištění potřebného množství, bylo zřízeno sběrné místo tohoto odpadu v areálu firmy v Kuníně, kde např. novinový papír mohou odevzdat osoby, ale i firmy, školy, úřady.

2.3

VÝROBA TEPELNÉ IZOLACE ZE STARÉHO SKLA

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Pěnové sklo A-GLASS je tepelná izolace vyrobená ze starého odpadového a recyklovaného skla. Pěnové sklo je vysoce únosné, nenasákavé, nenamrzavé, nehořlavé, odolné vůči vnějším materiálům atd. Pěnové sklo se oproti ostatním materiálům řadí mezi moderní stavební tepelné izolace, je ekologické a znovu 100% recyklovatelné a splňuje požadavky na kvalitu podle norem schválených pro EU. Pěnové sklo A-GLASS (nazývané také granulát pěnového skla) se získává z recyklovaného starého skla, je lehké, tvarově stálé, odolné proti stárnutí a skvěle se hodí pro izolaci základových desek. Jedná se o unikátní evropskou technologii, kde do procesu výroby vstoupí střepy sebrané od obyvatelstva a na jejímž konci vychází hotový výrobek. Výrobní technologie spočívá v rozdrcení odpadových střepů na skelnou moučku, která je následně smíchána s chemickými činidly. Po roztavení pokračuje řízené tavení při teplotách 800°C a následné ochlazení. Technologie moravské továrny semelou za jednu hodinu devět tun skelné moučky, což představuje přibližně 60 m3 pěnového skla A-GLASS. Materiál, potřebný k izolaci jednoho průměrného domu, semele přibližně za 1,5 hodiny. Obrázek 5 : Pěnové sklo A-GLASS

Nová továrna na výrobu pěnového skla ve Starém Městě ve Zlínském kraji byla oficiálně uvedena do provozu koncem května 2015 a jedná se o teprve druhý provoz v ČR a největší svého druhu v Evropě.

12


2.4

PODPORA TŘÍDĚNÍ POMOCÍ ČÁROVÝCH KÓDŮ

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Pravděpodobně již více než dvacet měst a obcí motivuje své obyvatele ke třídění odpadů tím, že jim nabízí slevu z poplatku za svoz komunálního odpadu podle množství vytříděných surovin, zavedením tzv. systému s čárovými kódy. Tříděný sběr odpadu je v Letohradu (Pardubický kraj) zajištěn pomocí barevných kontejnerů na ulici (kovy, sklo bílé a barevné, plasty, papír) a pomocí pytlového sběru s odvozem od domu (každých 14 dní). Kovy lze prodat také ve výkupně surovin, odevzdat v jednom ze dvou sběrných dvorů či při sběru, který organizují místní dobrovolní hasiči. Bioodpady se třídí do 831 hnědých popelnic nebo je možné je odvézt na komunitní kompostárnu s kapacitou do 150 tun za rok. Ve sběrném dvoře si také občané mohou půjčit drtiče větví. Zajištěno je i nakládání s elektroodpady, nebezpečnými odpady a textilem. V roce 2006 se v Letohradu rozhodli motivovat domácnosti k lepšímu třídění zavedením pytlového sběru papíru, plastů a nápojových kartonů s odvozem od domu. Obyvatelé Letohradu mohou do pytlů třídit šest druhů odpadu: čiré plastové folie, PET lahve, směsný plast, nápojové kartony, směsný papír a kartonový papír. První tři položky lze odkládat do plastových pytlů o minimálním objemu 110 litrů. Pytle si lidé sami kupují. Hlídá se, aby pytle byly plné, plasty řádně stlačené. Papír je možné svazovat do balíků o minimální hmotnosti 10 kilogramů. Nápojové kartony se sbírají do 80 litrových pytlů od Ekokomu. Svoz pytlů zajišťují Komunální služby s.r.o. Každý pytel či balík označí domácnost čárovým kódem, který má přidělen. Za každý balík papíru o váze nejméně 10 kg dostane domácnost přiděleny 2 body, za každý pytel plastů dostane 4 body (PET láhve musí být stlačeny, plasty správně roztříděny), za pytel s nápojovými kartony 3 body (kartony musí být stlačeny). Za každý bod je sleva 5 Kč. Obrázek 6 : Motivační systém pomocí čárových kódů na vytříděném odpadu

Model vedl již během 2 let k výraznému zvýšení množství vytříděných surovin. Účinnost systému lze doložit i nízkým počtem potřebných kontejnerů na tříděný odpad. Motivační systém vedl ke snížení produkce směsného odpadu. Jeho množství mezi roky 2006 a 2011 kleslo ze 1640 na 1376 tun (produkce směsných odpadů klesla o cca. 40 kg, na 217 kg na 1 obyvatel a rok).

13


2.5

ISNO IT– INTELIGENTNÍ SYSTÉM NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Posláním ISNO je obcím a svozovým formám dávat nástroj pro efektivní a adresné třídění odpadů snižující náklady na odpadové hospodářství a produkci směsného komunálního odpadu. V projektu ISNO jsou postupně zapojovány od roku 2010 obce a města v Jihomoravském kraji - Mikulov, Kobylí, Šitbořice, Březí a Uherčice a přidávají se další obce. Základem ISNO je evidence obsloužených nádob. Díky technologiím RFID tagů (čipů) a čárových kódů se snadno získají informace o tom, jaký objem a jaký druh odpadů kdo odevzdal. Obrázek 7 : Diagram ISNO

V rámci ISNO jsou stanoveny tři bonusy: bonus třídění (odpadky musí být čisté a pytle max. naplněné pro nejefektivnější svoz, pytle mají čárový kód), bonus efektivního využívání sběrných nádob (v den svozu se přistavují pouze plné popelnice a pytle) a bonus snižování produkce odpadů (domácnost musí uvést v registračním formuláři 5 způsobů, jakým snižuje odpad – např. má sodastream a nekupuje balenou vodu, nekupuje noviny a poté dostane bonus až 100 Kč). Celkový bonus pak může dosáhnout až 70% poplatku za svoz odpadu. Při poplatku 500 Kč je odměna a zároveň sleva 350 Kč. Někde občané obdrží do domácnosti modrou a žlutou nádobu na třídění odpadů, jinde pytle a tam, kde není ani jedno možné, se vytvoří společné sběrné místo s kontejnery. V obci Uherčice, která byla jako první v systému ISNO a je v ní zapojeno 86,7 % domácností, klesla platba obce za TKO za čtvrtletí z 91 778 Kč na 30 552 Kč a odměny EKO-KOMu a bonusy pro obec 1 narostly z 97 883 Kč na 197 049 Kč.

1

Zdroj https://www.mojeodpadky.cz/reference/

14


2.6

PYROLÝZA ODPADŮ

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Aruba je malý ostrov v Karibiku, kde hlavní průmysl tvoří turistika. Všechny odpady vyprodukované na ostrově byly do nedávné doby ukládány na skládku v blízkosti letiště, ale tato skládka se rychle plní. Elektrická energie je vyráběna převážně z dovozu oleje, v provozu je jedna větrná farma (30MW) a velké množství solárních fotovoltaických elektráren. Jedna ze společností odpadového hospodářství ostrova, EcoTech, vybudovala recyklační centrum a pyrolýzu odpadů v energetickém centru pomocí Termochemické konverzní jednotky (TCM), vyráběné firmou American Combustion Technologies Inc. v Los Angeles. Recyklační jednotka separuje kovy, sklo, čisté lepenky a jiné využitelné materiály z odpadů a následně je zbytkový odpad peletizován jako palivo pro TCM. Toto zařízení je provozováno firmou ECOGAS, což je dceřiná společnost Ecotech. Ecotech shromažďuje kolem 30% komunálního odpadu ostrova Aruba, ale recyklace a energetické zařízení bylo konstruováno tak, aby v budoucnu zvládly všechny odpady vyprodukované na ostrově. V prosinci 2014 byly instalovány tři TCM jednotky, z nichž každá zpracuje 3 tuny odpadu za hodinu (asi 25.000 tun za rok celkem) a vygeneruje kolem 3MW e elektrické energie. ECOGAS nyní vyjednal smlouvu s vládou Arubanu o zpracování veškerého odpadu ostrova a má v úmyslu instalovat dalších pět TCM jednotek v roce 2015. Díky tomu bude celkový objem zpracovaného odpadu zhruba 65.000 tun za rok a výroba elektrické energie 8 MW e. Obrázek 8 : Instalace pyrolýzní jednotky v Arubě

Plyn vyrobený pyrolýzní jednotkou je stlačen a přepravován potrubím v délce 2 km do elektrárny Aruby. Zde se používá nejen jako náhrada dováženého oleje, ale také působí jako kompenzační zdroj výroby elektřiny z větru a slunce. Pyrolýza odpadů představuje jasné ekonomické a environmentální řešení pro ostrov Aruba.

15


2.7

TERMOLÝZA ODPADŮ

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů V současnosti firma GESS servis, s.r.o. provozuje v Ostravě, ležící v Moravskoslezském kraji, pilotní jednotku termolýzy odpadů. Jedná se o termolýzní zpracování druhotných materiálů organického původu pro výrobu elektrické energie a tepla. Tato technologie efektivně a ekologicky zpracovává následující materiály:         

komunální a průmyslový odpad (separovaný) bio odpad, štěpka, tráva menší nebo středně toxický odpad (nemocniční odpad) plastový odpad masokostní moučka odpadní pryž, důlní pásy, gumové produkty a opotřebované pneumatiky čistírenské kaly a různé druhy výkalů ostatní druhy materiálu organického druhu

Obrázek 9 : Pilotní instalace termolýzní jednotky v Ostravě

V Ostravě je provozována nejmenší jednotka výkonové řady 200 kW e – 1 MW e, tzn. 200 kW e. Výstupní suroviny z termolýzního zpracování jsou pyrolytický koks (lze dále spalovat), pyrolytický olej a pyrolytický plyn. Pyrolytický olej je v současnosti dodáván do teplárny v Polsku, plyn je bez užitku spalován v areálu. Množství zpracovaného odpadu pro tuto jednotku je 250 kg/h (váha se může lišit dle typu materiálu) a vlastní spotřeba elektrické energie pro termolýzu činí asi 15 – 25 % vyrobené elektrické energie. V současnosti firma jedná s investory z celé Evropy o dodávce technologie.

16


2.8

PLATFORMA VIZE 2024

Jak už vypovídá samotný název, VIZE 2024 vznikla jako reakce na schválenou novelu o výrazném omezení skládkování. Tato platforma přináší prostor pro odbornou i širokou veřejnost, zástupce průmyslu a soukromého podnikání, ekologické organizace, neziskové organizace, představitele státní správy a samosprávy i zástupce akademické obce k diskuzi nad tímto, pro naši společnost tak zásadním, tématem. Řešením přínosným nejen ekonomicky ale zejména environmentálně je tzv. oběhové hospodářství (Circular Economy), které představuje komplexní systém jak pracovat se surovinami po celou dobu jejich životnosti, kde odpad není odpadem, ale stává se vysoce ceněným druhotným zdrojem. Dochází k optimalizaci výrobních procesů, technologie, spotřeby a nakládání s přírodními zdroji i odpady. Všechny výrobky, předměty a věci každodenní i dlouhodobé spotřeby jednoho dne skončí svůj cyklus a stávající se pro nás jako spotřebitele dále zbytečné. V tomto okamžiku se nepotřebný výrobek stává velmi cenným zdrojem druhotných surovin. Obrázek 10 : Znázornění Oběhového hospodářství

Životní cyklus výrobku můžeme rozdělit do několika fází od myšlenky návrhu až po likvidaci. Aby bylo možné využít modul oběhového hospodářství v celém potenciálu, který nabízí, je potřeba se zamyslet nad všemi cykly stejně důsledně. Efektivita získávání surovin pro další výrobu z těchto zdrojů je závislá na několika faktorech, kde jedním z nejdůležitějších je výzkum a využívání technologií s inovativními a efektivními procesy. Česká republika má před sebou v následujících deseti letech prostor k tomu, aby vytvořila prostředí přívětivé k aplikaci oběhového hospodářství jako nástroji pro nakládání s odpady. Cílem VIZE 2024 je stanovit jasnou vizi, jak do budoucna nakládat s odpady a zároveň nastolit právní prostředí, které bude upřednostňovat využití druhotných surovin před vytěžováním omezených přírodních zdrojů, bude vést k transparentnímu odstraňování starých ekologických zátěží, umožní efektivně potírat nelegální praktiky při odstraňování odpadů, nepřipustí vznik nových ekologických zátěží a umožní funkční oběhové hospodářství.

17


Aktuální dění VIZE 2024 je možné sledovat na webových stránkách www.empress.cz, kde se nachází články a informace týkající se oběhového hospodářství, účinnějšího využívání zdrojů a udržitelné spotřeby a výroby.

2.9

KOMPOSTÁRNY NA BIOLOGICKÝ ODPAD

Opatření a aktivity SC ITI 3.4 Zefektivnit nakládání s odpady: Výstavba a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití, sběr, třídění a úpravu odpadů Až 4000 tun biologického odpadu může ročně zpracovat kompostárna, která byla po příslušných zkouškách uvedena do provozu v Jemnici na Třebíčsku, kraj Vysočina. Zařízení zpracovává odpad v uzavřeném prostředí takzvaného aerobního fermentoru. Kompostárnu radnice vybudovala v jedné z hal v průmyslové zóně v bývalém autoparku. Budovu bylo nutné kompletně zrekonstruovat, zřídit nádrže na odpadní vodu a zajistit nepropustnost podlahy. Tráva, listí a štěpka, tedy dřevní odpad, z městské zeleně, gastroodpady, kaly z čistíren odpadních 3 vod a další biologické odpady se zpracovávají ve dvou kontejnerech o obsahu kolem 35 m , což představuje asi 11 tun vsázky. Zpracování hmoty trvá při regulovaném vhánění teplého vzduchu a automatickém přerovnání obsahu dva až tři dny. Výsledkem je kompost, který město využívá na úpravu městských zelených ploch. Kompost si mohou podle potřeby odebrat i občané. Náklady na stavbu kompostárny dosáhly téměř 40 milionů korun. Podstatná část byla hrazena dotací z fondů EU, částečný příspěvek byl získán též z Ministerstva životního prostředí. Zařízení má význam pro celou lokalitu, dotační podmínky však zatím neumožňují využívat ho i pro okolní obce. Město má přes 40 hektarů vlastní zeleně, kapacitu kompostárny stačí pokrýt z vlastních zdrojů. V současnosti město vytváří pravidla, za jakých by se v kompostárně mohl zpracovávat i odpad z domácností ve městě. Podmínky dotace skrývají mnohá omezení, kvůli nimž město zatím v rámci udržitelnosti projektu nemůže po dobu pěti let s kompostem obchodovat. Obrázek 11 : Kompostárna na biologický odpad v Jemnici

z

18


TECHNOLOGIE,

3

INOVATIVNÍ PŘÍSTUPY

POSTUPY

3.1

MOTIVAČNÍ SYSTÉM S ČÁROVÝMI KÓDY

A

Již řadu let obce a města ČR přemýšlí o tom, jak motivovat domácnosti ke snižování směsného odpadu a recyklaci. Jednou z možností, která se ujala, je tzv. motivační systém s čárovými kódy. Jeho princip spočívá v tom, že domácnost, která se do tohoto systému zapojí, získá slevu na poplatku za odpady. Výše slevy je odvozena od množství vytříděných surovin a je uvedena v obecně závazné vyhlášce obce. Výška slevy se pohybuje u papíru mezi 0,50 až 0,80 Kč za každý kilogram, u plastů a nápojových kartonů od 1,50 do 4 Kč za každý kilogram. Někdy je také určena cena za balík či pytel, přičemž jsou stanoveny podmínky pro to, jak mají vypadat (např. balík papíru musí vážit minimálně 10 kilogramů, obaly v pytlích musí být stlačené). Obrázek 12 : Příklad Integrovaného systému třídění odpadů občanem

Kolik která domácnost vytřídí, se určí na základě vážení pytlů a balíků, které jsou označeny čárovým kódem (každá domácnost má svůj). Výsledky vážení a výše slevy jsou obvykle v měsíčním intervalu zveřejňovány na webu obce. Pytle a balíky odkládají domácnosti na stanovená místa, z kterých se sváží. V malých obcích a městech pod 15 tisíc obyvatel musí obyvatelé balíky a pytle odnést na sběrný dvůr či sběrné místo. Je potřeba počítačové vybavení s příslušným software, váhu a čtečku čárových kódů. V programovém období 2014-2020 je možné podpořit tyto aktivity z OPŽP Prioritní osa 3 Specifický cíl 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů.

-

19


Přínosy pro nositele projektu: Hlavním přínosem je dosažení zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory odděleného sběru odpadů, zvýšení množství využívaných specifických druhů odpadů (papír, plast, sklo, někde i plechovky).

3.2

CHYTRÝ SVOZ ODPADŮ KOMUNÁLNÍHO ODPADU

–

ČIPY

A

VÁŽENÍ

Cílem je transparentní zobrazení nákladů svozu odpadu veřejnosti včetně open dat o svozu a vytvoření podmínek pro zavedení objektivně spravedlivějšího systému zpoplatnění odpadu pro občany. Základem projektu je osazení všech sběrných nádob na komunální i tříděný odpad RFID čipy. Současně dojde k osazení svozových vozidel systémem pro vážení sběrných nádob, načítání čipů a komunikaci s obslužným informačním systémem, do něhož budou svozová vozidla předávat získaná data. Při každém vysypání sběrné nádoby do svozového vozidla tak dojde k vytvoření a uložení informací o sběrné nádobě, druhu odpadu, svozovém vozu, času, místu a váze odpadu. Tato data budou veřejně dostupná (ve formátu open dat) a veřejnost tak bude moci analyzovat a kontrolovat fungování systému svozu odpadu až na úroveň vyvezení jedné konkrétní sběrné nádoby. Výše popsané kroky umožní výrazně posunout transparentnost systému svozu odpadu. Každý občan může analyzovat systém svozu a navrhnout na základě objektivních dostupných dat případné kroky ke zlepšení a zefektivnění systému. Je také možné poměrně detailně pro jednotlivé části města analyzovat míru třídění různých typů odpadu. Data současně umožní vytvořit návrh spravedlivého způsobu placení za odpad, který by nahradil současný paušální systém. V programovém období 2014-2020 je možné podpořit tyto aktivity z OPŽP Prioritní osa 3 Specifický cíl 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů.

-

Přínosy pro nositele projektu:  Data je možno kdykoliv využít k analýze efektivity nastavení svozových tras (úspory ujetých kilometrů svozových vozidel)  U tříděného odpadu je možno sledovat a vyhodnocovat rozdíly v chování v různých lokalitách a úměrně tomu přizpůsobovat a lépe cílit informační kampaně (propagující třídění odpadu) vůči občanům.  Z využití dat o váze a statistiky by mělo být možné zejména u tříděného odpadu udělat analýzu pravděpodobného zaplnění těchto kontejnerů a upravit dle toho případně jejich kapacity či četnost svozu.  Poté, co systém změří dostatečně dlouhou periodu chování obyvatel (nejlépe za 1 kalendářní rok), lze na základě nich nastavit velmi objektivně a průkazně nový model placení poplatků za odpad ve městě. A to ze současného paušálního (s nulovou motivací subjektů) na poplatek za množství, které by bylo odvozené právě z dlouhodobého průměru chování.

20


3.3

TERMOLÝZA , PYROLÝZA ODPADŮ

Termolýza je tepelný rozklad, ke kterému dochází za nepřítomnosti kyslíku. Je to vždy také první fáze při spalování a zplyňování. Avšak po těchto procesech následuje úplná nebo částečná oxidace hlavních produktů. Nižší teploty během procesu a delší doby zdržení v reaktorech umožňují výrobu pyrolýzního koksu. Vysoké teploty a delší doby zdržení urychlují přeměnu na plyn, zatímco střední teploty a krátká doba zdržení jsou optimální pro výrobu kapalin. Pyrolýzní postup má schopnost konvertovat téměř veškerou energii obsaženou ve vstupní surovině. Protože jde o proces endotermní, část získané energie (především koksu a plynu) v množství 15 - 20 % slouží ke krytí energetických potřeb technologického procesu. Termolýzou je možno zpracovat separovaný komunální a průmyslový odpad, bio odpad, štěpku, trávu, plastový odpad, masokostní moučku, pneumatiky, čistírenské kaly. Pro tuto technologii je důležité, aby vstupní hmota odpadu splňovala vždy následující požadavky:  Rozměry max. 30x30 mm (nutné drcení)  Maximální obsah vody 10% (nutné sušení)  Obsah sušiny – organické složky více než 95 % Obrázek 13 : Termolýzní technologie

V programovém období 2014-2020 nabízí podporu na tyto aktivity OPŽP Prioritní osa 3 - Specifický cíl 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů. Velké projekty na energetické využití odpadu však budou moci být podpořeny až v závislosti na zpracování krajských POH a jejich vyhodnocení EK.

21


3.4

MECHANICKO BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ODPADŮ

Mechanicko - biologická úprava odpadů (MBÚO) je zpracování zbytkového (reziduálního) komunálního odpadu, případně směsného komunálního odpadu nebo jakéhokoliv bioodpadu nevhodného pro kompostování nebo pro anaerobní digesci. Účelem MBÚO je stabilizace a redukce 3 objemu odpadu. Hlavní efekt technologií MBÚO je ekologický, omezení vzniku 120 - 150 m skleníkového plynu metanu z 1 t zbytkového komunálního odpadu. Stabilizací je podle pracovního dokumentu Evropské komise "Biologické zpracování bioodpadu" snížení dekompozičních vlastností bioodpadu projevující se minimalizací zápachu a poklesem respirační aktivity za dobu 4 dnů pod 10 mg O2/g sušiny odpadu. Takto stabilizovaný odpad není již biodegradabilním odpadem. MBÚO je v současnosti legislativně usměrněna v SRN a v Rakousku. Rozvoj budování zařízení pro MBÚO v SRN (kde je v provozu 44 závodů) a v dalších zemích EU je dán snahou o omezení ukládání bioodpadů na skládky především z důvodů minimalizace tvorby skleníkových plynů. Návrh směrnice EU "Biologické zpracování bioodpadu" doporučuje členským státům povolit použití stabilizovaného bioodpadu k přípravě umělých (antropogenních) půd, k rekultivaci skládek, důlních výsypek, k tvorbě protihlukových bariér, při stavbách cest, lyžařských svahů a sportovišť a k dalším účelům nesměřujícím k potravinářské produkci. V technologiích MBÚO vznikají zpravidla ještě další produkty. Jsou to zejména náhradní paliva z lehkých organických frakcí pro spoluspalování v cementárnách (v ČR) a v uhelných kotelnách a elektrárnách (ostatní země). V současné době se vyskytuje řada technologicko - technických variant MBÚO. Mechanická část spočívá v magnetické separaci kovů a v třídění odpadu na rotačním nebo vibračních sítu. Nadsítná část je dále rozdělována větrným třídičem na lehkou energeticky využitelnou frakci a na těžkou frakci. Těžká frakce, ze které jsou v některých závodech MBÚO vytříděny inertní složky se homogenizuje s podsítnou frakcí pro nastávající biologickou úpravu. Biologická úprava připraveného substrátu po separaci kovů a spalitelného podílu se provádí zpravidla aerobní fermentací (kompostováním) nebo kombinací anaerobní a aerobní fermentace. Zajímavou variantou MBÚO je stabilizační technologie biologickým sušením. Zbytkový komunální odpad, zbavený tuhých části se podrobí termofilní aerobní fermentaci s cílem rychlého poklesu vlhkosti. Suchý produkt je tříděn a mechanicky upravován. Cca 50% vstupní hmotnosti zbytkového odpadu tvoří tzv. suchý stabilizát, který je následně peletizován (a je možno ho spalovat). Nevyužitelný stabilizovaný zbytek je ukládán na skládky. V programovém období 2014-2020 je možné podpořit tyto aktivity z OPŽP Prioritní osa 3 Specifický cíl 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů.

-

Přínosy pro nositele projektu:  ekologický, snížení produkce metanu při skládkování  stabilizace a redukce objemu odpadu.

22


4

INDIKATIVNÍ SEZNAM SPOLEČNOSTÍ NEBO MUNICIPALIT

4.1

OZO OSTRAVA - MBÚO

Název projektu

Mechanicko – biologická úpravna odpadů

Stručný popis projektu

Firma OZO řeší v současné době problém nevyhovující staré MBÚO. Z městského komunálního odpadu bude vytříděno 30 % (papír, plast, sklo), 40% podsítné (po stabilizaci na skládku) a 30% skládkování.

Potenciální nositel projektu

Firma OZO, s.r.o.

Kontaktní osoba

Ing. Petr Bielan; +420 596 251 202; [email protected]


3.4 Zefektivnit nakládání s odpady

Možnost financování z evropských fondů

OP ŽP SC 3.2

Stav připravenosti

Projekt je ve fázi záměru

Místo realizace

Ostrava

Předpokládané investiční výdaje

1.varianta 60 mil. Kč, poloautomatická linka, nutnost manuálního dotřídění 2..varianta 120 mil.Kč, plně automatická linka

Základní indikátory projektu

Množství odpadů zpracovaných v systémech separace a svozu všech odpadů. Příprava do 12/2016

Časový harmonogram přípravy/realizace/čerpání

Realizace léto 2017 Čerpání 12/2017

4.2

NÁKUP KOMPOSTÉRŮ - HAVÍŘOV

Název projektu

Malé kompostéry pro občany


Město v rámci dotazníkového šetření zjistilo zájem občanů o plastové kompostéry, a bude je přidělovat občanům pro zpracování vlastní biomasy ze zahrady a kuchyně.


Město Havířov

Kontaktní osoba

p.Nikol Fikáčková; +420 596 803 245; [email protected]



23



OP ŽP SC 3.2

Stav připravenosti


Místo realizace

Město Havířov


1 000 000 Kč (1 000 kompostérů)


Celkové množství materiálově využitého ostatního odpadu Příprava do 12/2015



4.3

KOMPOSTÁRNA – OSTRAVA KRÁSNÉ POLE

Název projektu

Společný komunitní kompostér


Obec řeší v současné době ukládání travního odpadu po sekání dvou fotbalových hřišť, BRKO od občanů


Městská část Ostrava – Krásné Pole

Kontaktní osoba

Ing. Tomáš Výtisk; +420 724 044 276; [email protected]




OP ŽP SC 3.2

Stav připravenosti


Místo realizace

Ostrava – Krásné Pole


5 500 000 Kč / 1500 t odpadu ročně


Celkové množství materiálově využitého ostatního odpadu Příprava do 12/2015



4.4

POTENCIÁLNÍ NOSITEL PROJEKTU SPOLEČNÉ KOMPOSTÁRNY

Název projektu

Společná kompostárna


Sdružení měst a obcí nebo mikroregiony po analýze, jaké množství biologicky rozložitelných odpadů ve sdružení vzniká, spojí síly do výstavby společné kompostárny.

24



Sdružení měst a obcí, mikroregiony

Kontaktní osoba

-




OP ŽP SC 3.2

Stav připravenosti


Místo realizace

Klimkovice, Krásné Pole, další obce


Příklad: pro zpracování 5500 t/ rok (19 obcí) mil. Kč


Celkové množství materiálově využitého ostatního odpadu

26

Příprava do 12/2015 Časový harmonogram přípravy/realizace/čerpání

Realizace 2016 - 2018 Čerpání 12/2018

4.5

POTENCIÁLNÍ NOSITEL PROJEKTU SPOLEČNÉHO SBĚRNÉHO DVORA

Název projektu

Sběrný dvůr odpadů


Dvě nebo více obcí se sdruží pro výstavbu společného sběrného dvora


Obec Řepiště

Kontaktní osoba

p.Kožušník; +420 724 178 654; [email protected]




OP ŽP SC 3.2

Stav připravenosti


Místo realizace

Řepiště, Štramberk


12 mil. Kč


Množství odpadů zpracovaných v systémech separace a svozu všech odpadů Příprava do 12/2015



25


5

ZÁVĚR

Z krátkého seznamu potenciálních nositelů projektů je možné usuzovat, že obce v MSK nevyvíjejí přílišnou aktivitu v této oblasti a jsou spokojené se stávajícím systémem svozu odpadů. Směsný komunální odpad svozové společnosti odvezou, za tříděný odpad dostanou obce zaplaceno. V ideálním případě tak nemusí do systému vkládat příliš mnoho vlastních prostředků. Obce tak nejsou motivovány k dalším vlastním aktivitám směřujícím k předcházení vzniku odpadů nebo zlepšení s jejich nakládáním. Další příčinou může být i značná legislativní komplikovanost a náročnost na odborné znalosti. Dobře nastavený systém plateb vede k vyšší úrovni recyklace a snižuje celkovou produkci odpadů z domácností. Ze zkušeností je prokázáno, že nejméně odpadů produkují domácnosti tam, kde existuje jasná vazba mezi množstvím produkovaného odpadu a cenou. Čím je tato vazba méně jasná, tím více směsného odpadu domácnosti produkují. Je nutno se také neustále zaměřovat na podporu a propagaci třídění v obcích a městech. Např. Zlínský kraj ve spolupráci s firmou EKO-KOM spustil kampaň „Třídění je styl“, ve které se cíleně zaměřil na lokální podporu třídění v oblastech regionu, které dlouhodobě nedosahují dobrých výsledků. Svozové automobily byly označeny polepy propagující třídění, byly pořádány letní venkovní akce, které doplnila podpůrná komunikační kampaň. Lze také pozorovat velkou diskrepanci mezi množstvím uskutečněných projektů a nových nápadů v oblasti odpadů a v oblasti energií. Zatímco na poli energetické efektivnosti prakticky každá obec uskutečnila nějaký projekt, nebo se alespoň připravuje na jeho uskutečnění, v oblasti odpadů se realizuje minimum projektů. Důvodem může být i slabá podpora ze strany konzultačních a poradenských firem v oblasti nakládání s odpady a přípravě konkrétních projektů. Všechny uvedené technologie a přístupy uvedené v této studii jsou podpořitelné ze stávajících prioritních os OP ŽP. Doporučujeme uvedené oblasti zařadit mezi podporované opatření a aktivity v rámci Integrované územní investice ostravské aglomerace. Předpokládanou konkrétní výši idikátorů nebylo možno v rámci této studie stanovit z důvodu dosud nezpracovaného POH Moravskoslezského kraje, kdy není rámcově stanoveno množství předmětného odpadu a pro stanovení není dost podkladových informací. Veškeré zde uvedené potenciální projekty rámcově spadají do Specifického cíle 3.2 : Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů. Nově vyčleněný Specifický cíl 3.1 Prevence vzniku odpadů je chápán jako umožnění opětovného využití výrobků jak z domácností nebo průmyslových podniků, např. podpora budování míst pro předcházení vzniku komunálního odpadu, tedy výrobků na konce životnosti (nábytek, textil). V ČR tyto systémy zatím příliš nefungují, narůstá však tlak na opětovné využití výrobku, kdy by měla být v r.2020 přerušena závislost nárustu produkce odpadů a ekonomického růstu a je očekáván mírný pokles produkce odpadu. Po roce 1992 jsou skládky odpadů v ČR budovány a provozovány v souladu se zásadami prevence negativních vlivů na životní prostředí, které vymezují právní předpisy pro odpady. V rámci této studie byli dotazováni především starostové obcí, kteří byli příkladní v oblasti energetické účinnosti a nakládání s odpady, z čehož dále vyplývá, že pokud byla na jejich území stará nezabezpečená skládka, čerpali již dříve dotace na její odstranění či zabezpečení z dřívějších výzev OP ŽP. Z těchto důvodů Specifický cíl 3.3 Rekultivovat staré skládky není uveden v seznamu potenciálních nositelů projektů této Studie.

26

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 Česká republika IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240 Společnost vedená u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 31001 Tel.: +420 284 007 498 Fax: +420 284 861 245 E-mail: [email protected]

www.enviros.cz

PROJEKT ENVIROS, s.r.o. ČERVEN 2015 REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO STUDIE V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Recommend Documents