Prohlášení. V Děčíně dne. Jana Nebeská

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady (literaturu, projekty, software atd.) uvedené v seznamu použité literatury.

Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 zákona č.121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

V Děčíně dne

…………………………………… Jana Nebeská

3

Abstrakt Jana Nebeská: Dopravní obslužnost v Českém Švýcarsku ČVUT v Praze Fakulta dopravní 2008 Klíčová slova: dopravní obslužnost, České Švýcarsko Cílem této práce je provedení analýzy dopravní obslužnosti v Českém Švýcarsku z hlediska potřeb místních obyvatel, stejně jako z hlediska návštěvníků oblasti se všemi specifiky, které jednotlivé skupiny cestujících vykazují.

4

Abstract Jana Nebeská: the traffic flow in Bohemian Switzerland CTU in Prague, Faculty of Transportation Sciences 2008 Key words: transportation services, Bohemian Switzerland The main goal of this work is to analyse the traffic flow in Bohemian Switzerland in light of need of local people, any more than on the part of visitors in this area with all specifications, which individual groups of passengers analyse.

5

Obsah Prohlášení .................................................................................................................................3 Abstrakt.....................................................................................................................................4 Abstract ....................................................................................................................................5 Obsah........................................................................................................................................6 Seznam použitých zkratek .....................................................................................................8 Předmluva ................................................................................................................................9 Poděkování ............................................................................................................................10 Úvod ........................................................................................................................................11 1.

Popis oblasti ....................................................................................................................12 1.2.

1.2.1.

Sídla s více než 5000 obyvateli .....................................................................15

1.2.2.

Sídla s méně než 5000 obyvateli ..................................................................15

1.3.

2.

Nacházejí se zde tyto obce .................................................................................15

Vyznačení zdrojů a cílů po přepravě .................................................................15

1.3.1.

Turisticky atraktivní místa................................................................................15

1.3.2.

Vzdělávací centra..........................................................................................16

1.3.3.

Zdravotnická zařízení .....................................................................................17

Dopravní krize v Ústeckém kraji...................................................................................21 2.1.

Dopravci v řešené lokalitě....................................................................................23

3.

Železniční tratě ...............................................................................................................29

4.

Turistická linka.................................................................................................................31 4.1.

Cyklobusy ................................................................................................................35

4.2.

Nabídka přeshraničního cestování.....................................................................36

4.2.1.

Cena jízdenky REGIONet Labe – Elbe ........................................................36

4.3. Dopravci zapojení do dopravního svazu VVO v Německu (Verkehrsverbund Oberelbe) ..........................................................................................36 6

5.

Detailnější popis turisticky atraktivních míst...............................................................38 5.1.

Jedlová ....................................................................................................................38

5.1.1.

Popis terénu .....................................................................................................39

5.1.2. Porovnání individuální automobilové dopravy s železniční dopravou a linkovou autobusovou ..................................................................................................39 5.2.

Pravčická brána.....................................................................................................42

5.2.1.

Doprava ...........................................................................................................44

5.2.2. Porovnání individuální automobilové dopravy s železniční dopravou a linkovou autobusovou ..................................................................................................44 6.

7.

Souběhy dopravy ..........................................................................................................47 6.1.

Úsek číslo 1...............................................................................................................47

6.2.

Úsek číslo 2...............................................................................................................49

6.3.

Úsek číslo 3...............................................................................................................50

6.4.

Úsek číslo 4...............................................................................................................52

Závěr ................................................................................................................................54

Použité zdroje a literatura ....................................................................................................55 Seznam příloh ........................................................................................................................56

7

Seznam použitých zkratek a.s. – akciová společnost ČD – České dráhy ČR – Česká republika ČSAD – Česká státní autobusová doprava DP – dopravní podnik DP ÚK – Dopravní podnik Ústeckého kraje EC – euro city CHKO – chráněná krajinná oblast IAD – individuální automobilová doprava Kč – koruny české LDN – léčebna dlouhodobě nemocných MHD – městská hromadná doprava min - minuty N – Německo NP – národní park Os – osobní vlak s.r.o. – společnost ručením omezena VHD – veřejná hromadná doprava VVO - Verkehrsverbund Oberelbe

8

Předmluva Během práce na projektu Dopravní obslužnost velkých rekreačních, obchodních a průmyslových center, který je veden na K612 - Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní, jsem se seznámila s aspekty této problematiky. Při volbě tématu jsem měla celkem jasno. Kvalita pokrytí turisticky zajímavých cílů veřejnou hromadnou dopravou se mi zdála v této oblasti nedostačující, proto je zde dle mého mínění příliš velký provoz IAD. Ta má samozřejmě velkou výhodu, že nás dopraví až na konec naší cesty, avšak sebou nese mnoho problémů, jako jsou kongesce, hluk, nepříznivé dopady na životní prostředí a snížení kvality života obyvatel. Proto jsem v této práci chtěla zjistit jak to s dopravní obslužností Českého Švýcarska doopravdy je. Do roku 2006 měl dopravní podnik Ústeckého kraje v této oblasti zhruba 80% pokrytí. Avšak 31. ledna 2006 nastal dopravní kolaps, kdy Ústecký kraj vypověděl DP ÚK smlouvu. Dopravu zde proto provozují čtyři různí dopravci.

9

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Martinu Jacurovi za cenné rady při realizaci této práce a průběžné konzultace. Dále bych ráda poděkovala Jiřímu Svobodovi z Dopravního podniku města Děčína a Jakubovi Jeřábkovi z Krajského úřadu Ústeckého kraje za poskytnuté informace. V neposlední řadě děkuji svým rodičům za jejich pomoc a umožnění v klidu pracovat na své práci.

10

Úvod V této bakalářské práci se autor zabývá dopravní obslužností v Českém Švýcarsku jeho jižní částí. Základní dopravní obslužností území kraje je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Kraj odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů a jejich propojení s veřejnou drážní osobní dopravou. Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje zajištěna veřejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít na financování jiného druhu souběžné veřejné osobní dopravy. Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné osobní dopravy. Ostatní dopravní obslužností je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti území kraje. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby. Nejprve bylo zapotřebí provést podrobnou analýzu oblasti. Dále zjistit intenzity veškeré VHD. Také detailnější popis vybraných turistických míst a u nich porovnání IAD s VHD. Důležité je také zjistit souběhy dopravy, a to z toho důvodu že na mnoha trasách dotuje kraj autobusovou dopravu spolu s vlakovou dopravou. Souběhy totiž odporují Evropským normám a kraji by za ně mohly hrozit sankce.

11

1. Popis oblasti Území Českého Švýcarska, malého pískovcového ostrůvku uprostřed Evropy, bylo 1. ledna 2000 vyhlášeno národním parkem, který má rozlohu 79,25km². Množství značených turistických stezek, které propojují jedinečné přírodní lokality s historicky cennými místy, láká do této oblasti stále větší počet návštěvníků snažících se uniknout ruchu měst. Název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců od 18. století. Trempy starší generace bylo toto území nazýváno Zadní země. V Českém Švýcarsku nenajdeme množství hor, které by se tyčily nad krajinou. Typická jsou skalní města a strmé útesy, rozdělené hlubokými roklemi. Unikátní je hluboce zaříznutý skalnatý kaňon Labe. Většina území je souvisle pokryta hlubokými lesy, které si na nedostupných místech uchovaly původní pralesovitý charakter. Územím procházely odedávna obchodní stezky, k jejichž ochraně bylo vybudováno množství skalních hrádků. Území bylo původně slovanské, následně bylo do konce druhé světové války osídleno německým obyvatelstvem. Nyní je oblast znovu téměř výlučně osídlena Čechy. Počátky turistického využití spadají do 19. století. Snahy o zákonnou ochranu území byly již od počátku 20. století, komplexní ochranu území zajistilo až vyhlášení CHKO Labské pískovce. Řešená oblast se nachází na severu Čech, v Ústeckém kraji, okrese Děčín. Na západě vede její hranice podél řeky Labe, na severu je to státní hranice, na jihu podél železniční tratě 081 a na východě spojnicí obcí Varnsdorf a Krásná Lípa (silnice II. třídy č. 265). V oblasti se nacházejí tato území: Národní park České Švýcarsko (nalézá se mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici s Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko a je jedním ze čtyř národních parků české republiky), Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (spolu s NP České Švýcarsko zaujímá prakticky celou geografickou jednotku Děčínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Děčínský Sněžník – 723 m. Zaujímá plochu severně od Českého středohoří zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě přes Děčín až po Chřibskou na východě), Chráněná krajinná oblast Lužické hory (Území CHKO Lužické hory kromě vlastních Lužických hor zasahuje také do okolních geomorfologických jednotek - do JeštědskoKozákovského hřbetu, Ralské pahorkatiny a Českého středohoří. CHKO Lužické hory

12

sousedí s Národním parkem České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce).

Obrázek 1: vyznačení CHKO a NP Oblastí vedou silnice I., II. a III. třídy. A to silnice I. Třídy číslo 62, 13 a 9 a silnice II. třídy číslo 262, 263, 264 a 265. Nachází se zde také několik desítek silnic III. a IV. Třídy. U Děčína se nacházejí dva hraniční přechody a to Hřensko – Schmilka a Hřensko – Schona. Přičemž hranice přechodu mezi Schönou a Schmilkou vede korytem řeky Labe. V obci Hřensko, je možné při přechodu do Německa využít přeshraniční přívoz Schöna - Hřensko. Při cestě do Hřenska můžete použít autobusové linky z okresního města Děčína. Schöna - železniční stanice na trati Schöna - Bad Schandau - Pirna - Dresden, přímo u přístaviště přívozu. Přívoz je určen pouze pro přepravu osob a jízdních kol.

13

Obrázek 2: vyznačení silnic I. a II. třídy Tabulka 1: Informace o přívozu CELOROČNÍ PROVOZNÍ DOBA PŘÍVOZU denně od 8.00 do 18.35 a od 18.50 do 21.55 - Každý den je od 18.35 do 18.50 přestávka. CENÍK ZA VYUŽITÍ PŘÍVOZU dospělí (ČR)

děti, pes, kolo (ČR)

dospělí (N)

děti, pes, kolo (N)

20,00 Kč

10,00 Kč

1,3 €

0,8 €

Verkehrsgesellschaft

Prirna-Sebnitz

Provozovatel: OVPS - Oberelbische ( Hornolabská dopravní společnost)

mbH

14

1.2. Nacházejí se zde tyto obce 1.2.1. Sídla s více než 5000 obyvateli Varnsdorf Česká Kamenice Děčín

1.2.2. Sídla s méně než 5000 obyvateli Arnoltice

Benešov nad Ploučnicí

Bynovec

Dobrna

Dolní podluží

Doubice

Františkov nad Ploučnicí

Horní habartice

Horní podluží

Hřensko

Huntířov

Chřibská

Janov

Janská

Jetřichovice

Jiřetín pod jedlovou

Kámen

Krásná Lípa

Kunratice

Kytlice

Labská Stráň

Ludvíkovice

Markvartice

Růžová

Rybniště

Srbská Kamenice

Starý Šachov

Velká Bukovina

1.3. Vyznačení zdrojů a cílů po přepravě 1.3.1. Turisticky atraktivní místa Tabulka 2: Turisticky zajímavá místa

Babylon Belvedér u Labské stěny Benešově nad Ploučnicí České Kamenici Děčínský zámek Divoká soutěska Dymník

Přírodní památky a rezervace x

Chráněná Vyhlídky území

Hrady

Zámky

Jiné

x x x x x x 15

x

Falkenštejn

Ferdinandova soutěska Františkově nad Ploučnicí Hrazený Chřibský hrádek Jedlová Krásná lípa Kyjovský hrad Malá pravčická brána Mariina skála u Jetřichovic Meandry Chřibské Kamenice Na Tokáni Nad Dolským mlýnem Partyzánský vrch

x x x x

x x x x x x x

Pavlino údolí

Ponova louka Pravčická brána Rudolfův kámen Růžák Rybniště Šaunštejn Tanečnice Tichá soutěska Vilemínina stěna Vlčí hora

x x x x

x x x x x x x x x x

1.3.2. Vzdělávací centra ZÁKLADNÍ ŠKOLY: Děčín, Česká Kamenice, Benešov nad Ploučnicí, Varnsdorf, Jetřichovice, Markvartice, Chřibská, Krásná Lípa, Ludvíkovice, Rybniště, Dolní Podluží STŘEDNÍ ŠKOLY: Děčín, Varnsdorf GYMNÁZIA: Děčín, Česká Kamenice, Varnsdorf

16

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY: Děčín, Varnsdorf VYSOKÉ ŠKOLY: Děčín

Obrázek 3: Vzdělávací centra Poznámka: černá – ZŠ – Základní školy; tmavě zelená – SŠ – střední školy; červená – G – gymnázia; fialová – VOŠ – vyšší odborné školy; oranžová – VŠ – vysoké školy

1.3.3. Zdravotnická zařízení Varnsdorf: Nemocnice Varnsdorf Neurologie, s.r.o. Děčín: Nemocnice Děčín, p.o. 17

Česká Kamenice: VIA, s.r.o. - LDN Česká Kamenice Jiřetín pod Jedlovou: Neurologie, s.r.o., Křížová, 40756 Jiřetín pod Jedlovou Krásná Lípa: Neurologie, s.r.o., Nemocniční, 40746 Krásná Lípa

Obrázek 4: zdravotnická zařízení Poznámka: Obce, ve kterých je zdravotnická zařízení, jsou na mapě znázorněny červeným křížem

Přeprava osob z hlediska základní dopravní obslužnosti a pokrytí potřeb obyvatel je zde zajištěna jak autobusy, tak i železniční dopravou. Přepravu autobusy zde zajišťují čtyři dopravci a to Dopravní podnik města Děčína, Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s., ČSAD Česká Lípa a.s. a ČSAD Semily a.s.. Je zde 28 autobusových linek a 2 železniční tratě. 18

Tabulka 3: Základní obslužnost obcí ZŠ

G

VOŠ

VŠ

Z

Ú

510025 - 510025 - 510025 - 510025 - 510025 - 510025 - 510025 DC DC DC DC DC DC DC 510085 - 510085 - 510085 - 510085 - 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC DC DC DC DC

Arnoltice

Benešov Ploučnicí

SŠ

nad

ano

510041 DC 510105 DC ČD – DC

510025 - 510025 DC DC Bynovec 510085 - 510085 DC DC 512402 DC Česká ano 540510 Kamenice DC ČD - DC Děčín ano ano 510075 - 510075 Dobrna DC DC 512402 V 512403 Dolní Podluží ano V 512402 DC 512405 - 512405 Doubice RBK RBK Františkov nad 510041 - 510041 Ploučnicí DC,B DC 510065 – 510065 Horní habartice B+ČD – B DC, ČK 512404 12403 - V KL Horní podluží 12403 - V 512402 512402 - DC,V DC,V 512434 - 512434 Hřensko DC DC

510041 DC 510065 ČK 510105 DC ČDDC,ČK 510025 DC 510085 DC ano

ano 510075 DC 512402 V 512403 V 512402 DC 512405 RBK 510041 DC

510041 - 510041 DC DC 510105 - 510105 DC DC ČD - DC ČD - DC -

- 510025 DC - 510085 DC 512402 DC 540510 DC ČD - DC ano - 510075 DC - 512402 V - 512403 V - 512402 DC - 512405 RBK - 510041 DC

- 510025 DC - 510085 DC - 512402 DC - 540510 DC ČD - DC ano - 510075 DC -

-

-

ano

- 510025 DC - 510085 DC

- ano

-

- 512402 DC -

- 512405 RBK - 510041 DC 510065 510065 - 510065 – B+ČD ČK B+ČD DC, ČK

510041 DC 510065 ČK 510105 DC ČDDC,ČK 510025 DC 510085 DC

-

ano 510075 DC 512402 V 512403 V 512402 DC 512405 RBK 510041 DC

ano

-

ano 510075 DC 512402 V 512403 V 512402 DC 512405 RBK 510041 DC

-

– 510065 – 510065 – – B, ČK B, ČK

512404 12403 - V 12403 - V KL 512402 512402 - 512402 12403 - V DC 512402 DC,V DC,V DC,V 512434 - 512434 - 512434 - 512434 DC DC DC DC

12403 - V 512402 DC,V 512434 DC

19

510075 510075 510075 - DC DC 512402 512402 - DC Huntířov 512402 - DC DC 512401 512401 - DC ČK ČK 512403 - 512403 V V Chřibská ano 512402 - 512402 V,DC V,DC 510085 - 510085 - 510085 Janov DC DC DC 512412 - 512412 - 512412 Janská ČK ČK ČK 510075 - 510075 DC DC Jetřichovice ano 512412 - 512412 ČK ČK Jiřetín pod 512402 - 512402 - 512402 jedlovou DC,V DC,V DC,V 510025 - 510025 - 510025 DC DC DC 510075 - 510075 - 510075 Kámen DC DC DC 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC 512401 – 12401 – Krásná Lípa ano ČK + ČD ČK + ČD - DC - DC 512416 – 512416 512416 Kunratice ČK + ČD ČK ČK - DC ČD – B, ČD – B, ČD – B, Kytlice DC, ČK DC, ČK DC, ČK 510025 - 510025 - 510025 DC DC DC Labská Stráň 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC 510025 - 510025 DC DC 510075 - 510075 DC DC Ludvíkovice ano 510085 - 510085 DC DC 512402 - 512402 DC DC 510065 ČK 512402 - 512401 Markvartice ano DC ČK 512402 DC Růžová 510085 - 510085 - 510085 -

510075 510075 - 510075 - DC 512402 DC DC 512402 - 512402 - DC 512401 DC DC ČK 512403 512403 V 512402 - V 512402 - DC 512402 V,DC V,DC 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC 512412 - 512412 - 512412 ČK ČK ČK 510075 510075 DC 510075 - DC 512412 - DC 512412 ČK ČK 512402 - 512402 ano DC,V DC 510025 - 510025 - 510025 DC DC DC 510075 - 510075 - 510075 DC DC DC 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC 512401 – 512401 – ČK + ČD ČK + ČD ano - DC - DC 512416 – 512416 – 512416 – ČK + ČD ČK + ČD ČK + ČD - DC - DC - DC ČD – B, ČD – B, ČD – B, DC, ČK DC, ČK DC, ČK 510025 - 510025 - 510025 DC DC DC 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC 510025 - 510025 - 510025 DC DC DC 510075 - 510075 - 510075 DC DC DC 510085 - 510085 - 510085 DC DC DC 512402 - 512402 - 512402 DC DC DC 510065 ČK 512402 - 512402 - 512401 DC DC ČK 512402 DC 510085 - 510085 - 510085 -

510075 DC 512402 DC 512401 ČK 512403 V 512402 V,DC 510085 DC 512412 ČK 510075 DC 512412 ČK 512402 DC,V 510025 DC 510075 DC 510085 DC 512401 – ČK + ČD - DC 512416 – ČK + ČD - DC ČD – B, DC, ČK 510025 DC 510085 DC 510025 DC 510075 DC 510085 DC 512402 DC 510065 ČK 512401 ČK 512402 DC 510085 20

DC Rybniště

Srbská Kamenice Starý Šachov Varnsdorf

ano 512412 ČK 510075 DC 500100 B+ČD DC, ČK ano

510125 Velká Bukovina Ž+ČD DC

DC DC 512402 - 512402 DC DC 512403 - 512403 V V 512412 510075 - ČK DC 510075 DC 500100 – 500100 B+ČD – B+ČD DC, ČK DC, ČK

DC DC DC DC 512402 - 512402 - 512402 DC DC 512402 - DC 512403 - 512403 - 512403 - DC V V V 512412 - 512412 510075 - 510075 - ČK ČK - DC DC 510075 - 510075 DC DC – – 500100 – 500100 – 500100 – 500100 – – B+ČD – B+ČD – B+ČD – B+ČD DC, ČK DC, ČK DC, ČK DC, ČK 512402 ano ano ano ano ano DC – 510125 – 510125 – 510125 – 510125 – 510125 – 510125 – Ž+ČD – Ž+ČD – Ž+ČD – Ž+ČD – Ž+ČD – Ž+ČD DC DC DC DC DC DC

– –

– –

Poznámka: V tabulce 3 je znázorněna analýza základní dopravní obslužnosti obcí, která byla provedena pro ZŠ základní školy, SŠ - střední školy, G – gymnázia, VOŠ - vyšší odborné školy, VŠ - vysoké školy, Z zdravotnická zařízení a Ú - obce s pověřeným obecním úřadem. Pokud je u obce v řádku ano nachází se jeden z prověřovaných cílů cesty přímo v obci. Pokud je obec obsloužena nějakým spojem, je v řádku číslo spoje s poznámkou do jaké obce spoj jede, DC – Děčín, KL – Krásná Lípa, V – Varnsdorf, ČK – Česká Kamenice, RBK – Rumburk, Ž - Žandov a B – Benešov nad Ploučnicí. Nalézá-li se v řádku ČD, znamená to, že je obec do příslušného města obsloužena vlaky Českých drah (také, se zkratkou obce).

2.

Dopravní krize v Ústeckém kraji 31. ledna 2006 z důvodu dlouhotrvajícího sporu o výši dotací vypověděl Ústecký kraj

Dopravnímu podniku Ústeckého kraje a. s. Smlouvu o závazku veřejné služby pro zajištění základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje veřejnou linkovou dopravou. Tento dopravce zajišťoval přibližně 80 % výkonů dotované autobusové dopravy v kraji. Kraj pro rok 2006 určil dotaci pro DP ÚK 180 milionů Kč stejně jako pro rok 2005, DP ÚK požadoval na rok 2006 úhradu prokazatelné ztráty ve výši 315 milionů Kč a tvrdil, že rozpočet určený krajem není v souladu se zákonnými povinnostmi kraje. Kraj však tvrdil, že i přes výpověď je dopravce povinen nadále provozovat dopravu až do konce platnosti licencí, tedy do roku 2010 nebo 2011, i když ji kraj nebude dotovat. DP ÚK účtoval kraji náklady 39 Kč/km (z toho přibližně 14 Kč/km je hrazeno z tržeb jízdného) a 10 Kč/km je tzv. přiměřený zisk určený na obnovu vozového parku. Obvyklé náklady účtované v jiných krajích činí 26–32 Kč/km. U spojů hrazených obcemi DP ÚK účtoval náklady pouze 27,29 Kč/km.

21

Kraj vyhlásil 3. dubna 2006 koncesní výběrová řízení na zajišťování základní dopravní obslužnosti v 15 oblastech kraje. Jediným kritériem výběru byla cena za ujetý kilometr. Podle mluvčí krajského úřadu se v každé z oblastí přihlásilo dva až pět dopravců, jejich jména však nebyla zveřejněna. Obálky s přihláškami otvíraly dvě komise 22. a 23. května 2006. Výsledek byl vyhlášen 30. května 2006. DP ÚK se sice koncem termínu přihlásil do výběrových řízení ve všech 15 oblastech, ale zároveň požadoval jeho zrušení pro protizákonnost. Tvrdil, že smlouva o závazku veřejné služby podle zákona č. 111/1994 Sb. není koncesí podle zákona č. 40/2004 Sb. a není veřejnou zakázkou, ale službou obecného hospodářského zájmu, takže o závazky veřejné služby nelze soutěžit postupem dle zákona č. 40/2004 Sb., což údajně potvrdilo i stanovisko ÚOHS ze dne 22. července 2004. (Z podobného důvodu Ministerstvo dopravy zrušilo v březnu 2006 první kolo výběrového řízení na provozování některých železničních rychlíků.) Poukazoval na to, že nelze soutěžit o „nejnižší nabídkovou cenu“, neboť tento pojem zákon nezná, ale o ekonomicky nejvýhodnější nabídku posuzovanou ve vztahu k zákonem přesně definovanému pojmu prokazatelné ztráty (počítané podle nařízení vlády č. 493/2004 Sb.), a že vyhlášené výběrové řízení nezohledňuje kvalitativní stránku dopravy a nebere ohled na to, že současné licence jsou platné až do let 2010–2011. Koncesní výběrová řízení ve všech 15 oblastech vyhrála ČSAD Česká Lípa a. s., která měla v té době stejného předsedu představenstva (Michal Jergl) a shodné složení dozorčí rady i některé členy představenstva jako DP ÚK a na diskusních stránkách na webech obou společností se za obě firmy vyjadřoval tentýž mluvčí Marek Ženkl. Společnost uspěla s udanou cenou nákladů 27,57 Kč/km. 2. června 2006 kraj s novým dopravcem uzavřel roční rámcovou smlouvu. 9. června 2006 dopravce požádal o licence k provozování linek. V srpnu 2006 uzavřel smlouvu o provozování autobusové dopravy v tomto kraji od 9. září 2006 do konce roku 2006, s možností prodloužení smlouvy do konce roku 2007. Od 1. srpna 2006 do 18 hodin dne 4. srpna 2006 společnost DP ÚK přerušila provoz na linkách a spojích zajišťujících základní dopravní obslužnost s výjimkou spojů dotovaných přímo obcemi, tedy na 2685 spojích denně, na 199 linkách. 27. července 2006 dopravce ČSAD Česká Lípa a. s. odeslal náměstkovi hejtmana Radku Vonkovi dopis, ve kterém sděluje, že společnost je připravena od 1. srpna 2006 provozovat dopravu v Ústeckém kraji. 1. srpna 2006 se údajně kraj s ČSAD Česká Lípa a. s. dohodl, že nový dopravce začne dopravu postupně zahajovat od 3. srpna 2006. 2. srpna 2006 22

vzala podle tiskové zprávy Ústeckého kraje ČSAD Česká Lípa a. s. zpět žádosti o vydání licencí na předmětné linky (podle jiných zpráv se proti rozhodnutí odvolala) s odůvodněním, že postup jejich vydávání a podmínky vyžadované krajem jsou protizákonné. Sám hejtman Šulc ve svém sdělení pro tisk začátkem srpna tvrdil: „Je to na hranici zákona, ale ministerstvo nám to schválilo.“ Neupřesnil však, kdo z ministerstva a na základě jaké pravomoci postup schválil ani v čem je postup na hranici zákona. Ministerstvo pro Hospodářské noviny toto tvrzení odmítlo potvrdit. Dopravní podnik Ústeckého kraje již počátkem srpna 2006 převedl většinu ze svých řidičů do společnosti ĆSAD Česká Lípa a. s. Pro dopravní obslužnost Ústeckého kraje má ČSAD Česká Lípa a. s. podle svého sdělení z 21. srpna 2006 připraveno 440 řidičů, 100 dalších pracovníků a přes 300 autobusů (přesný počet nebyl uveden).

2.1.

Dopravci v řešené lokalitě Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. vznikl rozdělením společnosti ČSAD BUS

Ústí nad Labem a.s. podle Projektu rozdělení z 29. dubna 2004. Dalšími společnostmi vzniklými rozdělením byly ČSAD Česká Lípa a.s. a BUS.COM a.s. Důvodem rozdělení bylo, že okres Česká Lípa patřil původně spolu s Ústím nad Labem do Severočeského kraje. Okres Česká Lípa se stal součástí kraje Libereckého. Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. a ČSAD autobusy Plzeň a. s. jsou jediné z následnických firem vzniklých z původních krajských státních podniků ČSAD, které si zachovaly dominantní celokrajský význam a jejichž předchůdci nebyli rozděleni do státních podniků okresního významu. 7. listopadu 2005 byly zapsány dvě dceřiné společnosti, DP CITY s. r. o. (zatím zřejmě žádnou činnost nevyvíjí, nejspíš na ni má být převedeno provozování městských doprav) a DP INTERCITY s. r. o., na kterou od 1. 5. 2006 začaly být převáděny dálkové linky DP Ústeckého kraje a. s. Provozuje například linku číslo 510 904. DP ÚK začátkem roku 2006 provozoval 227 linek a 389 autobusů. Denně přepravil kolem 60 000 cestujících. Na začátku srpna 2006 čtyřdenním přerušením provozu vyvrcholil spor s krajem o výši dotací, kvůli němuž na konci ledna 2006 kraj dopravci vypověděl smlouvu. 24. srpna 2006 ředitel DPÚK oznámil, že 8. září 2006 společnost končí s autobusovou dopravou v regionu kvůli tomu, že kraj poškodil jeho práva. Již počátkem srpna převedla společnost většinu ze svých 400 řidičů na nového dopravce ĆSAD Česká Lípa a. s. 23

ČSAD Semily a. s. je autobusový dopravce vzniklý s názvem ČSAD BUS Semily a. s. ke dni 1. ledna 1994 vyčleněním části autobusové dopravy (závody 511 Semily a 510 Jičín) z bývalého krajského státního podniku ČSAD Hradec Králové. Od 27. listopadu 1997 změnil název vypuštěním slova BUS a v letech 1998–2006 provozoval i kamionovou dopravu. Po roce 2000 prochází dynamickým rozvojem a zařadil se mezi celostátně nejvýznamnější autobusové dopravce. Provozuje autobusovou dopravu především v okresech Semily, Jičín a Děčín. Má dopravní střediska Semily, Hořice, Lázně Bělohrad, Jičín, Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou, Turnov a Varnsdorf. Provozuje cestovní agenturu Europa v Hořicích. V Lázních Bělohrad poskytuje firma hotelové služby a služby autoškoly. Informační kanceláře s prodejem místenek v systému AMS má ve všech městech se sídlem dopravních středisek (s výjimkou Lázní Bělohrad) a v Harrachově, další informační kanceláře bez AMS má ve městech Lomnice nad Popelkou a Litoměřice. V roce 2006 firma uspěla ve veřejné soutěži na zajištění dopravy ve Šluknovském výběžku, kterou zajišťuje od září 2006 a od června 2007 jezdí též na Litoměřicku. V prosinci 2007 ČSAD Semily a. s. koupila stoprocentní podíl ve firmě VETT a. s., která zajišťuje městskou dopravu v České Lípě (9 linek) s licencemi do roku 2013. ČSAD Semily a. s. zaskakovala v městské dopravě již v září 2007, kdy se firma Vett s městem nebyla schopna dohodnout na smluvních cenách za dopravní výkony. V prosinci 2007 ČSAD Semily a. s. koupila rovněž stoprocentní podíl ve firmě Severočeská dopravní a. s., která provozuje některé linky v okolí Ústí nad Labem (oblast Ústecko-sever, 5 linek, s licencemi do roku 2014) a také komerční dálkovou linku č. 580910 Teplice – Lovosice – Praha. Severočeská dopravní a. s. předtím dostala od Ústeckého kraje 4 smluvní pokuty v celkové výši asi 800 000 Kč za používání autobusů technicky nevyhovujících smlouvě s krajem. ČSAD Semily nasadily na linky ihned nové autobusy. Obě koupené firmy chce ČSAD Semily a. s. v budoucnu sloučit se základní firmou. V roce 2007 firma vlastní 250 autobusů a zaměstnává 300 řidičů. Obrat ČSAD Semily v roce 2006 činil přes půl miliardy korun a v roce 2007 je očekáván asi o desetinu vyšší. ČSAD Česká Lípa a.s. provozuje převážnou část autobusové dopravy v okrese Česká Lípa a od 9. září 2006 má provozovat dopravu na většině Ústeckého kraje. 24

Firma byla zapsána do Obchodního rejstříku 26. listopadu 2004. Vznikla rozdělením společnosti ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. podle Projektu rozdělení z 29. dubna 2004. Dalšími společnostmi vzniklými rozdělením byly Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. a BUS.COM a.s. Původně měla ČSAD Česká Lípa a. s. kolem 100 autobusů, k převzetí dopravy v Ústeckém kraji potřebuje asi 300 dalších. Na linkách firma používá autobusy SOR upravené na pohon zemním plynem s obchodní značkou Ekobus. Ekobus je sesterská firma ČSAD Česká Lípa a její zisk je de facto ziskem vlastníků ČSAD Česká Lípa a. s., který nákup autobusů vykazuje jako neziskovou činnost. Začátkem roku 2006 měla plynových autobusů kolem 20. V srpnu 2005 zakoupila první nízkopodlažní plynový EKOBUS INTERCITY plus. Od 18. června 2005 jezdil v sezóně každý volný den jeden pár spojů mikrobusu s přívěsem na jízdní kola z Prahy do Mimoně a zpět. Na prázdninové turistické lince 500300, provozované o volných dnech od 1. července 2006 ve spolupráci s Obecně prospěšnou společností České Švýcarsko, jezdil nízkokapacitní autobus BIOBUS mini od společnosti Ekobus a. s. na zemní plyn, zakoupený v roce 2005. Tabulka 4: Autobusové linky

Dopravce Dopravní podnik města Děčína

Číslo linky 510 025

510 075

510 085

512 434 512 412

Trasa linky Děčín aut.nádr. – Ludvíkovice – Kámen – Bynovec – Arnoltice - Labská Stráň Děčín - Ludvíkovice - Dobrná - Huntířov - Nová Oleška - Srbská Kamenice - Jetřichovice - Vysoká Lípa Děčín - Ludvíkovice - Arnoltice - Labská Stráň - Růžová - Janov Děčín - Hřensko - Mezní louka - Jetřichovice - Chřibská - Doubice - Krásná Lípa Česká Kamenice-Rynartice-Jetřichovice-Vysoká Lípa

25

ČSAD Semily a.s.

ČSAD Česká Lípa a.s.

512 415

Česká Kamenice-Kytlice

512 416

Česká Kamenice-Kunratice-Studený

512 401

Krásná Lípa - Chřibská - Česká Kamenice - Děčín

512 402

Chřibská-Česká Kamenice-Děčín

512 403

Chřibská - Chřibská,Krásné pole

512 404

Krásná Lípa-Rybniště-Jiřetín p. Jedlovou

512 421

Česká Kamenice-Děčín

540 510

Liberec-Nový Bor-Děčín

510 070

510 110

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.

Děčín-Ludvíkovice-Dobrná-Huntířov-Nová

Oleška-Srbská

Kamenice-Jetřichovice-Vysoká Lípa Varnsdorf-Dolní

Poustevna-Rumburk-Česká

Kamenice-

Děčín-Ústí nad Labem

510 200

Česká Kamenice-Jetřichovice-Vysoká Lípa-Hřensko

510 210

Česká Kamenice-Rynartice-Jetřichovice-Vysoká Lípa

510 220

Děčín-Česká Kamenice-Chřibská-Varnsdorf

510 231

Česká Kamenice-Kytlice

510 240

Česká Kamenice-Kunratice-Studený

510 300 510 350 510 440 510 904

Varnsdorf-Jiřetín

p.Jedlovou-Rybniště-Krásná

Lípa-

Jetřichovice Varnsdorf-Chřibská-Krásné pole Dolní

Poustevna-Mikulášovice-Rumburk-Děčín-Ústí

nad

Labem Česká Kamenice-Děčín-Ústí nad Labem-Praha

26

Tabulka 5: Počet autobusových párových spojů Číslo linky 510 025

Trasa linky

Počet párových spojů

Děčín aut.nádr. – Ludvíkovice – Kámen – Bynovec – Arnoltice - Labská Stráň

12/0

Děčín - Ludvíkovice - Dobrná - Huntířov 510 075

Nová

Oleška

-

Srbská

Kamenice

-

11/0

Jetřichovice - Vysoká Lípa 510 085

512 434

512 412

Děčín - Ludvíkovice - Arnoltice - Labská Stráň - Růžová - Janov Děčín - Hřensko - Mezní louka - Jetřichovice - Chřibská - Doubice - Krásná Lípa Česká

Kamenice-Rynartice-Jetřichovice-

Vysoká Lípa

12/0

7/6

6/0

512 415

Česká Kamenice-Kytlice

1/0

512 416

Česká Kamenice-Kunratice-Studený

3/0

512 401

Krásná Lípa - Chřibská - Česká Kamenice Děčín

14/(8/9)

512 402

Chřibská-Česká Kamenice-Děčín

19/3

512 403

Chřibská - Chřibská,Krásné pole

5/0

512 404

Krásná Lípa-Rybniště-Jiřetín p. Jedlovou

7/0

512 421

Česká Kamenice-Děčín

1/0

540 510

Liberec-Nový Bor-Děčín

4/(1/2)

510 904

Česká Kamenice-Děčín-Ústí nad Labem- Praha

1/(1/0)

27

Dopravní podnik Ústeckého kraje zde provozuje 11 linek (viz. tab. č. 4). Linky oblastí bohužel nevedou v celé své délce, jak je napsáno v názvu, ale v jízdním řádu se můžeme dočíst, že procházejí jen jedním městem (tím částečně slouží jako MHD), nebo vedou jen částí linky. A to jen jeden den v roce 13.12.2008. DP ÚK provozuje tyto mrtvé linky, dle mínění autora, proto, aby mu Ústecký kraj neodebral licenci.

Obrázek 5: Podíl dopravců (pracovní dny)

28

Obrázek 6: Podíl dopravců (víkendy)

3. Železniční tratě Oblastí vedou dvě železniční tratě 081 a 089. Trať 081 je jednokolejná a je zde povolena maximální rychlost 70 km/hod. Trať vede z Děčína do Rumburku a délka celého úseku je 90,912 km. Trať 089 je také jednokolejná a je zde povolena maximální rychlost 50 hm/hod. Trať vede z Rybniště do Varnsdorfu a je dlouhá 11,457 km. Železniční trať číslo 081 se v Benešově nad Ploučnící větví do dvou částí. Úsek z Děčína do České Lípy nebyl v této práci řešen, práce se zabývá úsekem přes Jedlovou, Rybniště a Krásnou Lípu do Rumburku. Dopravní obslužnost této trati je řešena pouze v úsecích Děčín – Benešov nad Ploučnicí a Děčín – Krásná Lípa. Na trati jedou v úseku Jedlová - Krásná Lípa 4 párové spoje v pracovní dny a 2 párové spoje víkendové a jeden párový spoj v pracovní dny v úseku Rybniště – Krásná Lípa. Tyto spoje v pracovní dny zajišťují základní dopravní obslužnost obyvatel.

29

Tabulka 6: Železniční trať 081 s vyznačením Zastávek/Stanic a počtem párových spojů Číslo tratě

Zastávka / Stanice

Počet párových spojů

Děčín hl.n.

Pracovní dny

Sobota/neděle

28

24/24

12*

9/9

Děčín východ Březiny u Děčína Malá Veleň Benešov nad Ploučnicí

Děčín – Benešov nad Ploučnicí

Dolní Habartice Markvartice Veselé pod Rabštejnem 081

Česká kamenice Horní kamenice Mlýny Kytlice Jedlová

Krásná Lípa – Benešov nad Ploučnicí

Chřibská Rybniště Krásná Lípa město Krásná Lípa Poznámka: *- jeden spoj končí v České Kamenici, jeden spoj končí v Jedlové, jeden spoj vyjíždí z Jedlové

30

Tabulka 7: Železniční trať 089 s vyznačením Zastávek/Stanic a počtem párových spojů Číslo linky

Zastávky/Stanice

Počet párových spojů

Rybniště,

Pracovní dny

Sobota/Neděle

Horní Podluží, 089

Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží,

Varnsdorf - Rybniště

13

11/11

Varnsdorf

4. Turistická linka Linka číslo 512 434 je zřízena nově turistická linka a to od 1. 5. 2008 její provoz zajišťuje svými autobusy Dopravní podnik města Děčína a.s. a je víceméně jen sezonní. Na lince jezdí nový moderní ekologický autobus. Linka nevznikla jako nová, ale je to pouze původní linka Děčín – Hřensko – Mezná. Autobusy na ní budou jezdit až do 28. září 2008. Linka propojuje významné obce a turisticky nejzajímavější místa Národního parku České Švýcarsko. Vede z Děčína přes Hřensko, Jetřichovice, Chřibskou a Doubici do Krásné Lípy. V květnu, červnu a v září bude linka v provozu pouze o sobotách, nedělích a o státních svátcích. V době hlavních prázdnin (v červenci a v srpnu) bude provozována každý den. V jízdním řádu linky bude pro turisty složité se zorientovat. Ve čtyřech sloupcích je zde složitě popsán provoz linky. Pomocí různých značek je zde vysvětlováno, že linka nevede během celého roku až do Krásné Lípy, ale v období od září do konce června (jen v pracovní dny) končí na Mezní Louce. V období letních prázdnin (po celý týden) a o víkendech od května do konce září slouží také jako turistická linka a vede až do Krásné Lípy. Na lince je zaveden pravidelný dvouhodinový interval, přičemž jsou zároveň zajištěny přestupy na vlaky, které jsou provozovány ve stejném intervalu. Na linku navazují vlaky na hlavním nádraží v Děčíně železniční trati 090. Obousměrně je zde možný přestup z/do vlaků Eurocity ve/ze směru Praha a Ústí nad Labem nebo Berlín a Drážďany. Zastávka autobusu se nachází před výpravní bodovou ČD a doba mezi příjezdem vlaku a odjezdem autobusu je 10 min. Další výhodný přestup mezi vlaky a 31

autobusy je umožněn v Rybništi. Ze směru Děčín, Hřensko a Jetřichovice mohou cestující pokračovat vlaky ve směru Varnsdorf nebo Rumburk, z vlaku od Děčína nebo České Lípy (s přestupem v Jedlové) budou mít cestující návazný spoj této linky směr Doubice. Stejně budou řešeny přestupy i v opačném směru – od autobusu z Doubice bude možný přestup na vlak směr Děčín nebo (s přestupem v Jedlové) Česká Lípa a od vlaků z Varnsdorfu nebo Rumburka bude přestup na autobus směr Jetřichovice, Hřensko a Děčín. Čekací doba na přípoj ČD směr Rumburk je 7 min a na přípoj do Varnsdorfu 12 min. Dvakrát denně o víkendech bude navíc zajištěn přestup mezi autobusy linek 434 a 075 v Jetřichovicích. Jízdní řád linky 075 byl kvůli tomu záměrně upraven, takže na linku Národního parku České Švýcarsko bude návaznost i z oblasti Srbské Kamenice a Staré Olešky. Všechny možné návaznosti jsou patrné ze schématu.

Obrázek 7: Schéma turistické linky a její návaznost na přípoje v Jetřichovicích a Rybništi

32

33

34

Obrázek 8: Jízdní řád turistické linky

Obrázek 9: Mapa turistické linky

4.1.

Cyklobusy V minulém roce provozoval Dopravní podnik města Děčína a.s. víkendovou přepravu

jízdních kol také na lince 510 434 Děčín - Hřensko - Hřensko, Mezná. Od 1. 5. 2008 byla linka 510 434 nahrazena linkou 512 434 Děčín - Hřensko - Mezní Louka - Jetřichovice - Chřibská - Doubice - Krásná lípa. Spoje na této lince, které by mohly přepravovat jízdní kola, jsou většinou ukončeny až v Krásné Lípě. Z časových důvodů nelze zajistit vykládku jízdních kol po jiných zastávkách na lince než na konečné zastávce. Linka 512 434 je provozována na základě objednávky Krajského úřadu, který také sestavuje jízdní řád a případné změny jízdního řádu musí také schválit. Pokud to bude technicky možné, může být v příštím roce provoz cyklobusů do oblasti Českosaského Švýcarska obnoven. 35

4.2.

Nabídka přeshraničního cestování REGIONet Labe - Elbe je mezinárodní preshraniční dopravní systém, který je založen

na postupném sjednocování dopravních systémů MHD, železnice a veřejné linkové autobusové dopravy do jednotného dopravně-organizačního systému. V oblasti platí mezinárodní preshraniční dopravní systém REGIONet Labe – Elbe, který vznikl 1. listopadu 2007 a 1. dubna 2008 došlo k rozšíření oblasti ve které lze tuto jízdenku využívat. Jeho síťová jízdenka umožní velmi velké cestování po Ústeckém kraji a okolí Drážďan. Jízdenka REGIONet Labe – Elbe je společným produktem Českých drah, Dopravního podniku města Děčína a německého dopravního svazu VVO. Cestující mohou celý den využívat vlaky, autobusy i MHD v Děčíně a Drážďanech. Na území České republiky platí jízdenka ve všech osobních a spěšných vlacích Českých drah v celém Ústeckém kraji a okolí v rámci platnosti jízdenky „REGIONet Ústecký kraj“ a také ve všech spojích Dopravního podniku města Děčína. Jízdenka platí jeden den a to do 4:00 hodin následujícího dne po dni, v kterém byla vystavena, může ji vystavit i vlaková četa. V Německu platí jízdenka ve vlacích a autobusech členů dopravního svazu VVO. Mimo jiné tak mohou cestující využít přímou autobusovou linku z Teplic do Drážďan nebo MHD v Drážďanech.

4.2.1. Cena jízdenky REGIONet Labe – Elbe * 200 Kč pro jednu osobu bez ohledu na věk * 400 Kč pro 2 – 5 osob bez ohledu na věk * 90 Kč pro jízdní kolo

4.3.

Dopravci zapojení do dopravního svazu VVO v Německu (Verkehrsverbund Oberelbe) DB Regio AG, Region Südost (DB) Dresdner Verkehrsbetriebe AG (DVB) Hochlandexpress Straßenverkehrsunternehmen (HLE) Kreisverkehrsgesellschaft Riesa – Großenhain mbH (KVRG) Müller Busreisen GmbH (MBR) Oberelbische Verkehrsgesellschaft Pirna – Sebnitz mbH (OVPS) 36

Pulsnitztal – Reisen, Omnibusbetrieb H. Tronicke (PTR) Regionalbus Oberlausitz GmbH (RBO) Regionalbus Dresden GmbH (RVD) Reisedienst Dressler GmbH (RDD) Satra Eberhardt GmbH (Satra) Taxi-, Mietwagen – und Omnibusbetrieb Uwe Jurk e.K. (JURK) Verkehrsgesellschaft Meißen mbH (VGM) Verkehrsgesellschaft Schwarze Elster mbH (VSE)

Obrázek 10: mapa přeshraničního dopravního systému

37

5. Detailnější popis turisticky atraktivních míst 5.1.

Jedlová Vrch Jedlová je jedním z nejvíce navštěvovaných míst v severních Čechách. Své

jméno dostala podle jedlových lesů, které na tomto vrchu rostly ještě v roce 1890. Dnes už zde jedle nerostou, zbytky lesa jsou silně poškozeny průmyslovými exhalacemi. Nalézá se v bývalém okrese Děčín a Konkrétně v městě Jiřetín pod Jedlovou. Tento vrch je pro turisty zajímavý hned ze dvou důvodů. A to rozhlednou, která se nachází na jeho vrchu a v zimních měsících lyžařským střediskem. Turisté mohou rozhlednu navštěvovat celoročně. 23 metrů vysoká rozhledna byla slavnostně otevřena 14. září 1891. Hned poté se celý kopec stal doslova turistickým magnetem, a to hlavně díky fantastickému výhledu. Pokud máte štěstí na počasí, můžete z rozhledny spatřit nesmírně rozsáhlou oblast od Sněžky až po Klínovec. S dalekohledem lze odtud také vidět téměř čtyřicet rozhleden v ČR, Německu a Polsku. Za jasného počasí je vidět Ještěd, Kozákov, Trosky, Bezděz, Říp a Děčínský Sněžník, ale také vzdálenější hřeben Krušných hor, České středohoří s Hazmburkem a Milešovkou, náhorní plošinu Jizerských hor i nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších. Na Jedlovou se dá dostat na kole nebo pěšky po červené značce, automobilem ale ne až na vrch automobil lze zaparkovat na parkovišti pod hradem Tolštejn, (odtud 2km prudké stoupání po červeně značené cestě až na vrchol) nebo lze automobil nechat na parkovišti v osadě Jedlová, vlakové spojení je sem do železniční stanice Jedlová nebo Jiřetín pod Jedlovou, autobusové spojení do Jiřetína pod Jedlovou.

38

Obrázek 11: Schéma lyžařských tras na Jedlové

5.1.1. Popis terénu Trasa je převážně na zpevněných lesních cestách (cca 60%), úzké lesní cesty 5%, asfaltové cesty a silnice 35%. Veškeré výjezdy a sjezdy (vyjma alternativ) jsou technicky nenáročné.

5.1.2. Porovnání individuální automobilové dopravy s železniční dopravou a linkovou autobusovou Předpokládejme odjezd z hlavního města Prahy do Jiřetína pod Jedlovou na parkoviště pod hradem Tolštejn a zpět. Jízdu automobilem předpokládáme přes Mělník, Českou Lípu a Nový Bor. Celková trasa je dlouhá cca 118 km (236 km tam i zpět), cena benzínu 32kc/l, průměrná spotřeba 6,5l/100km. Cesta za předpokladu, že řidič bude dodržovat dopravní předpisy, trvá 1 hod 50 min.

39

Předpokladem cesty po železnici je odjezd z Prahy Holešovic vlakem EC do Děčína a zde přestup na vlak Os do Jedlové. V Děčíně je doba mezi příjezdem vlaku EC a odjezdem osobního vlaku 20 min. Cesta vlakem trvá 2 hod 40 min a je dlouhá 167 km. Jízdu linkovou autobusovou dopravou předpokládáme přes Českou Lípu a Nový Bor rychlíkovým autobusem. Jízda trvá 1 hod 53 min a je dlouhá 115 km. Cena jedné cesty je 88 kč, jelikož u linkové autobusové dopravy není sleva na zpáteční jízdné, vyjde cena celkové cesty na 176 kč. V případě železniční a autobusové dopravy byl zdrojem všech informací o vzdálenostech a jízdních dobách (a o cenách jízdného v případě linkové autobusové dopravy) pro porovnání systém IDOS, pro kalkulaci nákladů železniční dopravy to byl portál jizdenka.cz. Pro určení vzdálenosti a doby jízdy individuální automobilové dopravy byl použit portál supermapy.cz. Tabulka 8: 1 cestující, zpáteční jízdné, jízda 2. třídou Auto

Vlak

BUS

Cena jedním směrem

246 kč

212 kč

88 kč

Zpáteční (sleva)

492 kč

382 kč

176 kč

Poznámka: Na cestu vlakem byla použita zpáteční jízdenka

Obrázek 12: Grafické znázornění nákladů na cestu jedné osoby

40

Tabulka 9: 2 cestující, zpáteční jízdné, jízda 2. třídou Auto

Vlak

BUS

Cena jedním směrem

246 kč

318 kč

176 kč

Zpáteční (sleva)

492 kč

440 kč

352 kč

Poznámka: Pokud vezmeme v úvahu, že zpáteční skupinová jízdenka pro dvě osoby stojí 574 Kč, je lepší využít síťovou jízdenku SONE+, která byla použita pro výpočet ceny cesty a je možné ji použít až pro 5 osob, avšak pouze dva mohou být starší 15- ti let.

Obrázek 13: Grafické znázornění nákladů na cestu dvou osob Tabulka 10: 4 cestující (2 dospělí, 2děti), zpáteční jízdné, jízda 2. třídou Auto

Vlak

BUS

Cena jedním směrem

246 kč

440 kč

264 kč

Zpáteční (sleva)

492 kč

440 kč

528 kč

Poznámka: Na cestu vlakem byla použita síťová jízdenka SONE+, kterou lze použít až pro 5 osob avšak pouze 2 nad 15 let.

41

Obrázek 14: Grafické znázornění nákladů na cestu čtyř osob

Obrázek 15: Graf porovnání doby cesty jednotlivými dopravními prostředky

5.2.

Pravčická brána Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní

přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální 42

tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami. Při cestě za perlou Českého Švýcarska se připravte na dlouhý a namáhavý výstup, který však stojí za to. V celé oblasti platí přísný zákaz parkování a tak auto můžete nechat pouze na placeném parkovišti na okraji obce Hřensko u hotelu Klepáč, nebo na Mezní Louce, čímž se vyhnete přibližně 3 km dlouhému nezáživnému úseku po silnici z Hřenska k rozcestí Tři Prameny. Pokud vám zbyde dostatek času a sil, rozhodně se z Hřenska vydejte proti proudu říčky Kamenice po naučné stezce, která vás přibližně po půl hodině chůze dovede k přístavišti v Edmundově soutěsce. Dál se dostanete už jen na lodičce. Po 20 minutách plavby vás lodička vysadí v člověkem nedotčené přírodě, odkud můžete dál pokračovat k Divoké soutěsce, nebo po značené stezce do obce Mezná. Vstupné (plné/zlevněné): 50/30 Kč na Pravčickou bránu a jedna jízda na lodičce 50/25 Kč Otevírací doba: Pravčická brána Duben – Říjen: denně 10 – 18 Listopad – Březen: sobota, neděle 10 - 16 Lodičky v soutěskách Edmundova soutěska: denně od 9.00 do 18.00 hodin (poslední loď směr Mezní Louka jezdí v 17.30) dospělí:

75,- Kč

děti, důchodci:

30,- Kč

Divoká soutěska: denně od 9.00 do 17.00 hodin (poslední loď směr Mezní Louka jezdí v 16.45) dospělí:

50,- Kč

děti, důchodci:

25,- Kč

43

5.2.1. Doprava Na praváckou bránu je možné jet autem, které lze zaparkovat buď v Hřensku, nebo na Mezní louce. Pokud zaparkujeme automobil v Hřensku, je možné jet na lodičkách soutěskami, pak na Mezní louku pěšky a dále na Pravčickou bránu. Nebo můžeme přijet vlakem do města Děčín a odtud autobusem na Mezní louku.

5.2.2. Porovnání individuální automobilové dopravy s železniční dopravou a linkovou autobusovou Předpokládejme odjezd z hlavního města Prahy na Mezní Louku. Jízdu automobilem předpokládáme přes Lovosice, Ústí nad Labem a Děčín. Celková trasa je dlouhá cca 129 km (258 km tam i zpět), cena benzínu 32kc/l, průměrná spotřeba 6,5l/100km. Cesta za předpokladu, že řidič bude dodržovat dopravní předpisy, trvá 1 hod 55 min. Předpokladem cesty po železnici je odjezd z Prahy Holešovic vlakem EC do Děčína a zde přestup na autobusovou linku číslo 512 434. V Děčíně je čekací doba na autobus zhruba 10 min. Cesta vlakem trvá 1 hod 20 min a je dlouhá 126 km. Jízda autobusem trvá 27 min a je dlouhá 16 km. Jízdu linkovou autobusovou dopravou předpokládáme přes Ústí nad Labem rychlíkovým autobusem. Můžeme jet autobusem jen do Ústí nad Labem a zde přestoupit na linku číslo 512 402 do Děčína, kde dále přestoupíme na linku číslo 512 434 do Hřenska. Tato jízda trvá 2 hod 32 min a stojí 118 kč. Nebo můžeme jet autobusem rovnou do Děčína, tato cesta pak trvá pouze 1 hod 40 min a stojí 120 kč, ale není zde návaznost na turistickou linku do Hřenska a musí se čekat 1 hod 55 min na spoj. Jízda linkou 512 434 do Hřenska trvá 27 min a je dlouhá 16 km. Tabulka 11: 1 cestující, zpáteční jízdné, jízda 2. třídou Auto

Vlak

BUS

Cena jedním směrem

270 kč

163 kč

120 kč

Zpáteční (sleva)

-

294 kč

240 kč

BUS (tam+zpět)

-

25 (50) kč

25 (50) kč

Celkem

540 kč

344 kč

290 kč

Poznámka: Na cestu vlakem byla použita zpáteční jízdenka

44

Obrázek 16: Grafické znázornění nákladů na cestu jedné osoby Tabulka 12: 2 cestující, zpáteční jízdné, jízda 2. třídou Auto

Vlak

BUS

Cena jedním směrem

270 kč

246 kč

240 kč

Zpáteční (sleva)

-

440 kč

480 kč

BUS (tam+zpět)

-

25 (50) kč

25 (50) kč

Celkem

540 kč

490 kč

530 kč

Poznámka: Pokud vezmeme v úvahu, že zpáteční skupinová jízdenka pro dvě osoby stojí 442 Kč, byla také v tomto případě využita pro výpočet ceny cesty síťová jízdenka SONE+.

Obrázek 17: Grafické znázornění nákladů na cestu dvou osob 45

Tabulka 13: 4 cestující (2 dospělí, 2děti), zpáteční jízdné, jízda 2. třídou Auto

Vlak

BUS

Cena jedním směrem

270 kč

440 kč

360 kč

Zpáteční (sleva)

-

440 kč

720 kč

BUS (tam+zpět)

-

25 (50) kč

25 (50) kč

Celkem

540 kč

490 kč

770 kč

Poznámka:Na cestu vlakem byla použita síťová jízdenka SONE+, kterou lze použít až pro 5 osob avšak pouze 2 nad 15 let.

Obrázek 18: Grafické znázornění nákladů na cestu čtyř osob

Obrázek 19: Graf porovnání doby cesty jednotlivými dopravními prostředky 46

Z tabulek 8 – 13 (obrázků 11 – 13 a 15 - 17) je zřejmé, že pro jednoho cestujícího je nejvýhodnější pro svou cestu použít linkovou autobusovou dopravu. Jedou li na výlet dvě osoby, jsou pro ně náklady na dopravu linkovou autobusovou a železniční srovnatelné, u železnice předpokladem využití zpáteční a skupinové slevy. A pojede-li na výlet čtyřčlenná rodina, je pro ně nejvýhodnější využít železnice zde mohou využít síťovou jízdenku SONE+, která platí celý den na všechny vlaky po celé České republice za 440 Kč. Srovnáváme – li dobu potřebnou pro jízdu je linková autobusová srovnatelná s IAD.

6. Souběhy dopravy Důležité je také vyřešit souběhy dopravy. Z důvodu různého začátku a konce trasy linek autobusové dopravy byl souběh řešen v několika úsecích.

6.1.

Úsek číslo 1 Úsek číslo 1 byl řešen mezi Děčínem a Českou Kamenicí. Vede zde železniční trať

číslo 081 a autobusové linky číslo 512 401, 512 402, 512 421, 540 510 a 510 904. Trasa autobusových linek zde vede po silnici I. třídy číslo 13 (Děčín, Ludvíkovice, Huntířov, Markvartice a Česká Kamenice), železniční trať částečně kopíruje silnici II. třídy číslo 262 (Děčín, Březiny u Děčína, Benešov nad Ploučnicí) z Benešova nad Ploučnicí dále podél silnice III. třídy do Markvartic a České Kamenice. Časové údaje (příjezdy a odjezdy) autobusových linek a železnice byly řešeny v zastávkách Děčín, Markvartice a Česká Kamenice. Autobusová linka č. 512 401 má v tomto úseku 8 párových spojů v pracovní dny a 3 páry o víkendech. Vlak má v tomto úseku 13 párových spojů. V tabulce č. 14 jsou znázorněny časy odjezdů autobusové linky a vlaku. Tabulka 14: Porovnání Autobusové linky 512 401 a vlaku

ČAS

Markvartice – Česká Kamenice Česká Kamenice - Markvartice BUS VLAK BUS VLAK 5:19 - PD 5:35 - PD 6:08 – PD 5:05 – PD 7:29 - V 6:41 - S 6:08 – V 5:45 – PD 9:28 - PD 8:41 - S 8:18 – PD 7:17 – S 11:29 - PD 10:41 - S 10:18 – PD 8:13 – PD 13:29 - PD 12:41 -S 12:18 – V 9:17 – S 13:29 - V 13:42 - PD 12:18 - PD 11:13 – S 14:59 - PD 14:41 - S 14:18 – PD 13:13 – S 47

15:29 - PD 17:29 - PD 18:29 - V 20:29 - V 20:29 - PD

15:41 - PD 16:41 - S 17:42 - PD 18:41 - S 20:41 - S 23:08 - S

14:18 – V 16:18 – PD 18:18 – PD 18:18 – V 21:18 - PD

14:13 – PD 15:13 – S 17:13 – S 18:13 – PD 19:13 – S 21:13 - S

Poznámka: PD – spoj jede pouze v pracovních dnech, V – spoj jede pouze o víkendech a státem uznaných svátcích, S – spoj jezdí v pracovních dnech i o víkendech

Autobusová linka č. 512 402 má v tomto úseku 7 párových spojů v pracovní dny a 2 páry o víkendech. Vlak má v tomto úseku 13 párových spojů. V tabulce č. xx jsou znázorněny časy odjezdů autobusové linky a vlaku. Tabulka 15: – Porovnání Autobusové linky 512 402 a vlaku

ČAS

Markvartice – Česká Kamenice Česká Kamenice - Markvartice BUS VLAK BUS VLAK 6:29 – PD 5:35 - PD 4:53 – PD 5:05 – PD 8:29 – PD 6:41 - S 7:08 – PD 5:45 – PD 10:29 – PD, V 8:41 - S 9:18 – S 7:17 – S 12:29 – PD 10:41 - S 11:18 – PD 8:13 – PD 14:29 – PD 12:41 -S 13:18 – PD 9:17 – S 16:29 – S 13:42 - PD 15:18 – S 11:13 – S 18:29 - PD 14:41 - S 17:18 – PD 13:13 – S 19:29 - v 15:41 - PD 19:18 – PD 14:13 – PD 22:37 - PD 16:41 - S 15:13 – S 17:42 - PD 17:13 – S 18:41 - S 18:13 – PD 20:41 - S 19:13 – S 23:08 - S 21:13 - S

Poznámka: PD – spoj jede pouze v pracovních dnech, V – spoj jede pouze o víkendech a státem uznaných svátcích, S – spoj jezdí v pracovních dnech i o víkendech

Autobusová linka č. 512 421 má v tomto úseku 1 párový spoj v pracovní dny. Vlak má v tomto úseku 13 párových spojů. Autobus jede z Markvartic v 7:37 a vlak jak je zřejmé z tabulky č. 15 v 6:41 nebo v 8:41. Z České Kamenice vyjíždí autobus v 6:58, vlak v 5:45 nebo 7:17. Autobusová linka č. 540 510 má v tomto úseku 3 párové spoje. Vlak má v tomto úseku 13 párových spojů. Z Markvartic jede autobus v 8:25 - ale pouze v pondělí, v 14:40 – v pracovních dnech a v 18:10 pouze v pátek o víkendu a státem uznaných svátcích. Z České Kamenice jede ve 12:57 – pouze o víkendech, 13:03 – v pracovní dny a v 15:24 – pouze 48

v pátek. Jelikož má tato linka dle mínění autora nepříliš atraktivní spoje pro obyvatele, je lepší využít vlakovou dopravu. Autobusová linka č. 510 904 má v tomto úseku 1 párový spoj v pracovních dnech a jeden spoj o víkendech. Vlak má v tomto úseku 13 párových spojů. Z České Kamenice jede spoj v 5:30 – v pracovních dnech, a z Markvartic jede ve 12:03 – o víkendech a v 17:18 – v pracovních dnech.

Obrázek 20: Mapa vedení linkové autobusové dopravy a železniční dopravy pro 1. úsek Poznámka: žlutá barva – linka č. 512401, modra barva – linka č. 512402, fialová barva – linka č. 512421 , Růžová barva – linka č. 540510, hnědá barva – linka č. 510904 a černá barva - železnice

V tomto úseku nedochází k souběhům dopravy. Trasa autobusových linek mezi Markvarticema a Českou Kamenicí je odlišná od železnice.

6.2.

Úsek číslo 2 Úsek číslo byl řešen mezi Českou kamenicí a Kytlicí. Vede zde železniční trať číslo

081 a autobusová linka číslo 512 415. Trasa autobusové linky zde vede po silnici III. Třídy (Česká Kamenice, Mlýny a kytlice) a železniční trať jí kopíruje. Časové údaje (příjezdy a odjezdy) autobusových linek a železnice byly řešeny v zastávkách Česká Kamenice, Horní Kamenice, Mlýny a Kytlice. Autobusová linka jede v tomto úseku pouze jednou denně pouze v pracovních dnech a to v 7 hod a 05 min z České 49

Kamenice a do Kytlice přijede v 7 hod a 22 min jízda tedy trvá 17minut. Z České Kamenice v 6 hod a 52 min vyjíždí po stejné trase vlak, který do Kytlic přijede v 7 hod a 09 min jízda trvá také 17 minut jako u autobusu. V opačném směru vyjíždí autobus z Kytlice v 7 hod a 25 min a vlak v 6 hod 59 min. Jelikož je rozdíl v odjezdu autobusu a vlaku pouze do půl hodiny v obou směrech a autobus zde jede jen jednou za den, je zbytečné provozovat dál tuto autobusovou linku.

Obrázek 21: Mapa vedení linkové autobusové dopravy a železniční dopravy pro 2. úsek Poznámka: Růžovou barvou je znázorněna autobusová linka a černou barvou železniční trať

V tomto úseku dochází k souběhu dopravy, autobusová linka vede stejnými obcemi jako vlaky ČD.

6.3.

Úsek číslo 3 Úsek číslo 3 byl řešen mezi Novou Chřibskou a Krásnou Lípou. Vede zde železniční

trať číslo 081 a autobusová linka číslo 512 401. Trasa autobusových linek zde vede po silnici II. třídy číslo 263 (Česká Kamenice, Chřibská, Rybniště a Krásná Lípa), železniční trať vede v podobné trase jako silnice od Rybniště. Časové údaje (příjezdy a odjezdy) autobusových linek a železnice byly řešeny v zastávkách Chřibská, Rybniště a Krásná Lípa. Autobusová linka č. 512 401 má v tomto úseku 16 párových spojů. Vlak má v tomto úseku 10 párových spojů. V tabulce č. xx jsou znázorněny časy odjezdů autobusové linky a vlaku.

50

Tabulka 16: Porovnání Autobusové linky 512 401 a vlaku

ČAS

Chřibská – Krásná Lípa BUS VLAK 5:50 - PD 5:12 - PD 7:00 – PD 7:30 – S 8:00 – PD,V 9:30 – S 9:00 – PD 11:30 – S 10:00 – PD 13:30 – S 11:00 – PD 15:30 – S 12.00 – PD 17:30 – S 13.00 – PD 18:29 – PD 14:00 – PD, V

19:24 – S

15:00 – PD

21:30 – S

15:30 – PD 16:00 – PD 17:00 – PD 18.00 - PD 19:00 – PD, V 20:50 – PD, V

Krásná Lípa - Chřibská BUS VLAK 4:20 – PD 4:17 – PD 5:31 – PD, V 6:28 – S 6:21 – PD 8:32 – S 6:31 – PD 10:32 – S 7:41 – PD 12.32 – S 8:41 – PD 14:32 – S 9:41 – PD 15:22 – PD 10:41 – PD 16:32 – S 11:41 – PD, 18.32 – S V 12:41 – PD 20:34 – PD 13:41 – PD, V 14:41 – PD 15:41 – PD 16:41 – PD 17:41 – PD, V 19:41 – PD 20:41 - PD

Poznámka: PD – spoj jede pouze v pracovních dnech, V – spoj jede pouze o víkendech a státem uznaných svátcích, S – spoj jezdí v pracovních dnech i o víkendech

Obrázek 22: Mapa vedení linkové autobusové dopravy a železniční dopravy pro 3. úsek

51

Poznámka: žlutou barvou je znázorněna autobusová linka č. 512401, modrá barva – autobusová linka č. 512404 a černou barvou je znázorněna železniční trať

V tomto úseku také dochází k souběhu dopravy. Autobusová linka a železnice projíždí a staví ve stejných obcích.

6.4.

Úsek číslo 4 Úsek číslo 4 byl řešen mezi Jiřetínem pod Jedlovou a Krásnou Lípou. Vede zde

železniční trať číslo 081 (Děčín – Rumburk) a 089 (Rybniště - Liberec) a autobusová linka číslo 512 404. Trasa autobusové linky zde vede po silnici II. třídy číslo 264 (Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště) a po silnici II. Třídy číslo 263 (Česká Kamenice, Chřibská, Rybniště a Krásná Lípa), železniční trať vede v podobné trase jako silnice. Časové údaje (příjezdy a odjezdy) autobusových linek a železnice byly řešeny v zastávkách Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Krásná Lípa. Autobusová linka č. 512 404 má v tomto úseku 7 párových spojů mezi krásnou lípou a Horním Podluží a 2 páry jedou v celém úseku trasy. Vlak má v tomto úseku 10 párových spojů. V tabulce č. xx jsou znázorněny časy odjezdů autobusové linky a vlaku. Tabulka 17: Porovnání Autobusové linky 512 404 a vlaku Jiřetín pod J. - Rybniště ČAS

Rybniště - Kr. L.

Kr.L. - Rybniště

Rybniště - Jiřetín pod J.

BUS

VLAK

BUS

VLAK

BUS

VLAK

BUS

VLAK

5:20 - PD

4:12 – PD

5:29 - PD

5:18 – PD

4:59 - PD

4:17 – PD

5:09 - PD

4:26: - PD

7:25 - PD

4:55 – PD

6:36 - PD

6:07 – PD

6:09 - PD

6:28 – S

6:19 - PD

5:21 – PD

6:24 – S

13:41 - PD

7:36 – S

7:09 - PD

8:32 – S

13.18 - PD

7:38 – S

8:24 – S

14:41 - PD

9:36 – S

13:09 - PD

10:32 – S

14:24 - PD

9:41 – S

10:14 – S

16:36 - PD

10:25 – S

14:14 - PD

12.32 – S

16:19 - PD

10:41 – S

11:24 – S

21:41 - PD

11:36 – S

16:09 - PD

14:32 – S

22:47 - PD

11:41 – S

12:27 – S

13:36 – S

22:37 - PD 15:22 –PD

13:41 – S

14:24 – S

15:36 – S

16:32 – S

14:41 – S

15:18 – S

16:25 – S

18.32 – S

15:41 – S

16:14 – S

20:34 –PD

16:27 – S

18:21 – S

17:36 – S 18:40 – PD 19:36 – S

20:00 – V

20:27 - S

20:43 – S

20:14 -

21:36 – S

21:39 – S 52

16:59 – S

17:41 – S 19:31 – S

PD 23:47 - S Poznámka: PD – spoj jede pouze v pracovních dnech, V – spoj jede pouze o víkendech a státem uznaných svátcích, S – spoj jezdí v pracovních dnech i o víkendech

Obrázek 23: Mapa vedení linkové autobusové dopravy a železniční dopravy pro 4. úsek Poznámka: Modrou bvarvou je znázorněna Autobusová linka č. 512404 a černou barvou železniční trať

V tomto úseku dochází také k souběhu dopravy a to u obou železničních tratí.

53

7. Závěr Jak již bylo řečeno na začátku, zabývá se tato práce dopravní obslužností Českého Švýcarska. Z tabulky č. 3 je vidět že všechny obce v této oblasti jsou z hlediska základní dopravní obslužnosti obslouženy. Některé obce mají spojení pouze do obce, která se nenachází v řešené oblasti, ale autor předpokládá, že v ní je jednak vzdělávací zařízeni, tak i zdravotnické zařízení. Ostatní dopravní obslužnost je zde zajištěna především turistickou linkou číslo 512 434 z Děčína do České Kamenice. Samozřejmě je možné využít i jiné spoje. Situace VHD v oblasti je v pracovních dnech celkem vyhovující, jak je vidět z přílohy A. 1 (Intenzity VHD – pracovní dny). Do obcí zajíždí spoj autobusové dopravy minimálně 6x denně což pro základní dopravní obslužnost je vyhovující. Horší je to s autobusovou linkovou dopravou o víkendech. Do některých obcí spoj nezajíždí vůbec a to je nevyhovující. Nesmíme brát v úvahu, že o víkendech jezdí jen turisti, ale musíme si uvědomit, že spousta občanů musí o víkendu také do práce. Ti pak nemají spojení a je pro ně jednodušší si pořídit automobil a s jeho pomocí se dopravovat do práce. A když už ho mají, tak převážně nezůstanou u toho, že by ho využívali jen o víkendech, ale s jeho pomocí se dopraví do práce i v týdnu. To pak přispívá k nemilému nárůstu výfukových plynů v ovzduší. Z tohoto důvodu je autor toho názoru, že by se počet párových spojů o víkendech do některých obcí měl zlepšit. Stačily by například 3 - 4 páry za den. Jeden ráno, aby se obyvatelé dostali do svých zaměstnání a dva v průběhu dne aby se dostali zpět domu.

54

Použité zdroje a literatura www.cd.cz www.wikipedie.cz www.idos.cz www.dpmdas.cz www.jizdenka.cz www.supermapy.cz www.kr-ustecky.cz www.dpuk.cz http://mesta.obce.cz http://rejskol.msmt.cz/ www.mzcr.cz/rzz.aspx www.ceskehory.cz www.rozhlednyunas.cz www.pbrana.cz

55

Seznam příloh A. 1 – Intenzity VHD – pracovní dny A. 2 – Intenzity VHD – Víkendy a státem uznané svátky B – Schéma vedení VHD

56