Programové dokumenty pro region soudržnosti hl. m. Praha. RNDr. Jana Kouřilová

Programové dokumenty pro region soudržnosti hl. m. Praha

RNDr. Jana Kouřilová

2004

Obsah:

JPD pro Cíl 2 regionu soudržnosti hl.m. Praha ................................................. 4 JPD pro Cíl 3 regionu soudržnosti hl. m. Praha .............................................. 60 Program Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku ........ 111

2

Úvod V květnu 2004 vstoupí Česká republika do Evropské unie, a tím se jí otevře možnost čerpat prostředky z jejích strukturálních fondů (SF). Česká republika se na tuto možnost připravuje již od r. 1999, kdy začal proces zpracování programových dokumentů, jejichž existence je nezbytnou podmínkou pro získání finančních prostředků ze SF. Pro programovací období 2000-2006, v němž vstupujeme do EU, jsou stanoveny tři cíle strukturální politiky, v jejichž rámci lze čerpat finanční prostředky: Cíl 1: podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobování regionů, které ve svém rozvoji zaostávají za ostatními; Cíl 2: podpora hospodářské a sociální konverze oblastí, které se potýkají se strukturálními problémy; Cíl 3: podpora adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Region hl. m. Praha je jediným regionem soudržnosti v České republice, který nesplňuje podmínku pro zařazení do Cíle 1. Základním ukazatelem je HDP na obyvatele (v paritě kupní síly), jehož hodnota musí být nižší než je 75 % průměru EU, aby region mohl čerpat finanční prostředky v rámci tohoto cíle. V roce 2001 Evropská komise rozhodla o zařazení regionu hl. m. Praha do podpory v rámci Cíle 2 a 3. Na základě usnesení vlády ČR č. 102 ze dne 23. 1. 2002 k dokončení přípravy programových dokumentů pro využívání SF a Fondu soudržnosti byly pro region Praha zpracovány dva jednotné programové dokumenty – pro Cíl 2 a pro Cíl 3. JPD 2 byl vytvořen pod gescí MMR, nicméně hlavním zpracovatelem je Praha. JPD 3 zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v úzké spolupráci s hl. m. Prahou.

3

Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti hl. m. Praha na období 2004 – 2006

Zpracováno podle JPD 2 Praha (český překlad anglické verze z prosince 2003)

4

JPD 2 Praha Jednotným programovým dokumentem pro Cíl 2 se region soudržnosti hl. m. Praha uchází o finanční podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje. Dokument prokazuje opodstatněnost pražských požadavků i účelnost a koncepčnost využití finančních prostředků poskytnutých ze zdrojů EU. JPD 2 vychází ze strategických dokumentů hl. m. Prahy, které přijala politická reprezentace města jako základní program rozvoje města, resp. regionu soudržnosti. Jedná se především o Strategický plán hl. m. Prahy schválený pražským zastupitelstvem v květnu 2000. Problémy, jejichž řešení je finančně náročné a které chce město řešit s pomocí prostředků z Evropské unie, jsou zejména v oblasti infrastruktury a ekologie. Příkladem mohou být dlouhodobé závady vodohospodářské infrastruktury nebo dopravní obtíže v některých částech Prahy a jejich dopad na životní prostředí. V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 (dále jen Nařízení) (kapitola II – Geografická způsobilost pro prioritní cíle, článek 4, Cíl 2, odstavce 1 a 7) lze Prahu považovat za městskou oblast v obtížích, která se potýká s problémy, na jejichž řešení se vztahuje pomoc poskytovaná ze strukturálních fondů. JPD 2 byl Evropské komisi oficiálně předložen dne 27. února 2003. Po ověření jeho přijatelnosti byly předloženy dodatkové dokumenty a JPD byl shledán přijatelným, a to dopisem ze 7. května 2003. První kolo jednání proběhlo 12. září 2003 v Bruselu na základě dopisu člena Evropské komise pana M. Barniera a Negociačního mandátu zpracovaného servisním štábem Evropské komise. Diskuse, které probíhaly v rámci technických jednání, vedly k dosažení konečné dohody mezi orgány státní správy ČR a Evropskou komisí o obsahu JPD 2.

Obsah JPD 2 Praha Programový dokument JPD 2 Praha obsahuje celkem 11 kapitol (mimo úvodu). První čtyři kapitoly jsou věnovány analýze regionu: První kapitola charakterizuje Prahu nejen jako hlavní město České republiky, ale také jako významné centrum střední Evropy. V další části jsou uvedeny základní charakteristiky hlavního města.

5

Druhá kapitola je věnována analýze ekonomické a sociální situace regionu. Je rozdělena do podkapitol podle jednotlivých oblastí: √ Výkonnost regionu a odvětvová struktura ekonomiky √ Lidské zdroje a trh práce √ Technická infrastruktura √ Dopravní infrastruktura a obsluha √ Životní prostředí √ Vybavenost regionu institucionální infrastrukturou Poslední podkapitola druhé kapitoly Podpůrná opatření realizovaná v regionu je věnována již realizovaným podpůrným opatřením a je rozdělena na: - podporu malých a středních podniků, - rozvoj lidských zdrojů, - technickou vybavenost a obsluhu území, - dopravu, - informační společnost. Druhá kapitola je zpracována na základě relevantních údajů z různých zdrojů, přičemž základní roli zde hrají údaje Českého statistického úřadu.

Třetí kapitola – Výběr a základní charakteristika území vymezeného pro účely JPD 2 – v první části vysvětluje, jak byla určena území hlavního města pro podporu v rámci Cíle 2, protože podpora z tohoto cíle může být přiznána pouze části území hl. m. Prahy, která splní řadu podmínek pevně stanovených Evropskou komisí. Závazným kritériem pro rozsah vybraného území je limitní podíl 31 % obyvatel hlavního města. Toto omezení podpory regionu soudržnosti Praha navrhla Evropská komise na základě článku 4 Nařízení č. 1260/1999 během jednání s Českou republikou o uzavření kapitoly 21 – Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů. V souladu s „Doporučením pro oblasti Cíle 2“ bylo tedy vymezeno převážně spojité území, jehož části splňují dolní doporučenou mez populační velikosti (30 tis. obyvatel). Vybrané území by přitom mělo respektovat hranice statistických jednotek na úrovni alespoň NUTS 5 (v Praze 6

57 městských částí). S ohledem na provázání kompetencí samosprávy a státní správy při realizaci opatření JPD 2 se v Praze jako vhodnější jeví sledovat úroveň 22 správních obvodů (úroveň NUTS 4). Podstatným hlediskem pro výběr byl územní průmět problémů města specifikovaných v analytické části dokumentu. Omezení rozsahu území určeného pro podporu z Cíle 2 vyústilo v nutnost preference těch oblastí, v nichž se koncentruje více typů stěžejních problémů. Vzhledem ke krátkému tříletému období realizace JPD 2 byla také výrazně zohledněna aktuální připravenost potenciálních projektů směřujících k naplňování Cíle 2. Ve vybraných správních obvodech se nachází řada dopravních uzlů významných pro dojížďku ze sousedního Středočeského kraje, tedy regionu Cíle 1 (region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy) s podprůměrným podílem HDP na obyvatele - viz Amsterodamská smlouva, článek 87, odst. 3, písm. a). Jde o Hlavní nádraží (Praha 1, Praha 2), Masarykovo nádraží (Praha 1) a Ústřední autobusové nádraží Florenc (území Prahy 8 hraničící s Prahou 1), terminály příměstské dopravy jsou také v Praze 8, 9 a 14. Výběr území podpory projednala komise JPD a schválila Rada hl. m. Prahy. Zahrnuje 9 správních obvodů města (NUTS 4), tj. 24 městských částí (NUTS 5). Na základě Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB 2001) zde žije 30,9 % všech obyvatel Prahy (364,8 tis. obyvatel). Území podpory se rozkládá na 201,9 km2, tj. zaujímá 40,7 % rozlohy města.

7

VÝBĚR ÚZEMÍ PRO JPD 2 (členění po správních obvodech - NUTS 4)

Zdroj: STR SURM MHMP

V druhé části třetí kapitoly je provedena analýza problémů území vymezeného pro podporu v rámci Cíle 2 v členění: 1. poškozené a nevhodně využívané plochy, skládky a ekologické zátěže, 2. životní prostředí, 3. technická infrastruktura, 4. dopravní obslužnost, 5. malé a střední podniky, věda a výzkum, 6. sídlištní prostředí. Ad 1) Pro vybrané území je charakteristický velký počet poškozených a nevyužívaných ploch. Nachází se tu např. 726 ha průmyslových a výrobních ploch určených k transformaci, které tvoří 3,59 % rozlohy vybraného území. Problémem není jen kontaminace ploch, ale i jejich opuštěnost a s ní související častý vznik nelegálních skládek. Hustota skládek a starých ekologických zátěží

8

je v Praze (3,2 na km2) asi desetkrát vyšší než v ČR, ve vybraném území dokonce dvanáctkrát (3,7 na km2 resp. 2,3 % rozlohy). Ad 2) Velkým problémem Prahy je silně znečištěné ovzduší. Ve vymezeném území se nachází mnoho významných stacionárních zdrojů emisí (výtopna Modřany, závod Invalidovna aj.), další leží v těsném sousedství (teplárny Malešice a Holešovice, spalovna Malešice, aj.). V některých z osmi zdejších stanicích monitorujících kvalitu ovzduší jsou zaznamenány v celopražském měřítku největší koncentrace znečišťujících látek (Praha 1, nám. Republiky a Národní muzeum, Praha 9 - Vysočany, Praha 8 - Kobylisy a Sokolovská). Na znečištění ovzduší se nejvýznamnější měrou podílí automobilová doprava (85 %, celá Praha 82 %), která způsobuje trvalé překračování nejvyšších přípustných koncentrací, zejména oxidů dusíku, a to ve středu města i podél většiny hlavních komunikací. Obdobné rozložení jako znečištění ovzduší má hlukové zatížení obyvatel. Také zde je dominantním zdrojem nadměrného hluku pozemní doprava (cca 90 %). Zejména díky ní je Praha působením hluku na obyvatele nejvíce postiženou oblastí České republiky. Hluková zátěž nad 60 dB ohrožuje téměř 50 % Pražanů, zdravotní postižení z nadměrného hluku lze očekávat téměř u 7 % obyvatel. V rámci vymezeného území to platí zejména pro Prahu 1, 8, 9 a okolí významných komunikací. Ve vybraném území je zeleň rozložena nerovnoměrně. Na jedné straně jsou zde rozsáhlejší parkové a lesní komplexy – včetně chráněných území (Praha 8, 9, 12 a 21), na druhé straně zelen chybí zejména v hustě obydlených a tradičně průmyslových částech (Praha 8, 9 a 14). Území vymezené pro podporu z Cíle 2 je klíčové pro celé odpadové hospodářství hl. m. Prahy. V Ďáblicích (Praha 8) se nachází centrální skládka komunálního odpadu, kam se v současnosti sváží cca 42 % pražského komunálního odpadu. Z důvodu její omezené kapacity a výrazné zvýšení celkových nákladů na skládkování, včetně dopravních se zvažuje realizace její druhé etapy. Na vybraném území se nachází bývalá skládka komunálního odpadu v Dolních Chabrech (Praha 8) uzavřená v roce 1991 a mnoho dalších starých ekologických zátěží, včetně někdejší provizorní skládky v Dolních Měcholupech (Praha 15). V území je dále umístěno 7 stabilních sběren

9

nebezpečného odpadu a 3 sběrné dvory. Hustota skládek a starých ekologických zátěží na km2 je v Praze přibližně desetkrát vyšší než v ČR, vybrané území vykazuje zhruba o 15 % vyšší hustotu než Praha jako celek. Podíl významných vodních toků zařazených do nejhorších tříd jakosti vody (IV. a V.) je v Praze výrazně vyšší než v ČR a ve vybraném území (Vltava, Rokytka a Botič) přesahuje pražskou hodnotu. Na Vltavě, zejména v historickém centru (Praha 1) a na území Prahy 8, je stále nedostatečná protipovodňová ochrana. Tento problém se místy týká i dalších toků (zejména Rokytky, Botiče), u nichž je žádoucí celková revitalizace. Ta by posílila nejen jejich hydrologickou a biologickou funkci, ale také rekreačně-estetický potenciál. Vybrané území bylo navíc výrazně zasaženo povodněmi v srpnu 2002, nachází se zde tři z nejvíce zasažených obytných čtvrtí (Karlín, Malá Strana, Libeň). Ad 3) Ve vybraném území se projevují všechny vodohospodářské problémy, a to většinou souběžně. Přestárlé a neuspokojivě fungující sítě jsou především v Praze 1, která navíc potřebuje dobudovat protipovodňovou ochranu na malostranském břehu Vltavy. Dalším problémem je neuspokojivé fungování infrastruktury. To se týká i novějších, ale nekvalitně nebo z nekvalitního materiálu provedených sítí na sídlištích a v okrajových částech města nebo nedostatečně vybavených lokálních čistíren odpadních vod. Specifickým problémem vymezeného území je chybějící infrastruktura a deficit vyhovujících kapacit pro čištění odpadních vod. Požadavek na obnovu a doplnění sítí se uplatňuje především v Praze 12, ale i v ostatních městských částech. Přeměnu a rozvoj vybraného území, zejména Prahy 14 (s event. přesahem do okolních městských částí) limituje deficit úseků nadřazeného systému odkanalizování napojených na centrální čistírnu odpadních vod. Ve vybraném území se nachází také většina z ekologického hlediska nejproblémovějších, ale i nejvýznamnějších lokálních čistíren odpadních vod. V souladu s dosavadními závěry Generelu odvodnění hl. m. Prahy mají být vyřazeny z funkce a území převedeno na centrální čistírnu, nebo je bude nutné pro další provozování přestavět a vybavit tak, aby splňovaly limity ČR a EU pro vypouštění vyčištěných vod do vodních toků.

10

Ad 4) Kvalita dopravní obslužnosti do značné míry podmiňuje zhodnocení rozvojového potenciálu poškozených a nevyužívaných území a zájem investorů o ně. Praha preferuje hromadnou dopravu při současném zajištění nezbytné dopravní obsluhy automobilovou dopravou. Severní části Prahy 8 a 9 (tzv. Severní Město se zhruba 100 tis. obyvateli) a také Praha 19 k rozvoji a pro zlepšení životního prostředí postrádají kvalitní dopravní obsluhu ekologickou hromadnou dopravou a terminál pro příměstskou dopravu ze severní části Středočeského kraje. Problém prohlubuje geografická bariéra – velký výškový rozdíl. Jižní část Prahy 8 a 9 a také Praha 14 a 20, které jsou v nižší poloze příčného vltavského údolí, mají zajištěnu dopravní obsluhu novým úsekem linky B metra zprovozněným během posledních čtyř let. Omezením pro revitalizaci a rozvoj rozsáhlých poškozených a nevyužívaných ploch (brownfields) ve Vysočanech (jižní část Prahy 9) je skutečnost, že automobilová doprava je v současné době možná pouze přes obytná území v Hloubětíně a na Černém Mostě (Praha 14). Vyřešení intenzivní průjezdné automobilové dopravy by pomohlo revitalizaci obou postižených čtvrtí, jejichž podstatnou část tvoří sídliště, kde zejména hluk z dopravy je vnímán obyvateli velmi negativně. Zlepšení dopravní obslužnosti hromadnou dopravou by pomohlo zahájit proces revitalizace bývalé malešicko-hostivařské oblasti (především Praha 15, částečně Praha 14 a mimo vybrané území také Praha 10). Bylo by potřeba zajistit nový terminál pro městskou dopravu a pro příměstskou dopravu od jihovýchodu. Současný provizorní terminál Skalka (Praha 10) nevyhovuje umístěním v obytné čtvrti mezi sídlišti. Rozvoj hromadné dopravy by prospěl také regeneraci sídlišť a rozvoji v Praze 12, která má zatím nevýhodu velké vzdálenosti od pražské hlavní uliční sítě a od metra.

Ad 5) Rozdílný charakter vybraného území se odráží mimo jiné v zastoupení sídel podnikatelských subjektů. Zejména stavebnictví (40,2 %), průmysl (36,4 %) a zemědělství (35,3 %) na vybraném území překračují celoměstský průměr podílu všech ekonomických subjektů – 31 %.

11

Údaje o podílu počtu podniků a počtu obyvatel potvrzují mimořádné postavení Prahy 1, kde je alokován více než dvojnásobek průměrného celoměstského podílu MSP v porovnání se zbývajícím územím vybraným pro Cíl 2. Současně je patrný rozdílný trend v zastoupení sídel MSP podle jejich velikosti. Zatímco v Praze 1 vzrůstá podíl sídel firem v závislosti na jejich velikosti (každý šestý „střední“ podnik s počtem 50 - 250 pracovníků má sídlo v Praze 1), na ostatním vybraném území se tento podíl snižuje. Výjimečné postavení Prahy 1 ovlivňuje i základní inovační potenciál vybraného území. Koncentrace vysokoškolských kapacit a zejména výzkumných pracovišť Akademie věd) v centru města znamená, že kapacita na vybraném území se blíží, resp. překračuje polovinu celoměstského počtu. Na ostatním vybraném území (Praha 8) je sice umístěna významná základna fyzikálního, technického a informačního výzkumu AV, nerovnoměrné rozložení na území pro Cíl 2 je však zřetelné.

Ad 6) Na vybraném území se nacházejí populačně významné sídlištní celky: Severní Město, Modřany, Lhotka - Libuš, Černý Most a Petrovice, v nichž žije více než 35 % obyvatel panelových sídlišť v Praze. Nezbytnost revitalizace a regenerace panelových sídlišť je dána nedokončenou realizací sociální a kulturní vybavenosti, ale také špatným technickým stavem řady objektů. Dalšími problémy jsou bezpečnost občanů, nedostatek parkovacích míst provázaný s neprostupností vnitřních komunikací, nedostatek pracovních příležitostí uvnitř sídlišť a v jejich bezprostředním okolí, nedostatečné dopravní napojení na centrum, hluk a emise z dopravy a další. Čtvrtá kapitola - SWOT analýza – ve své úvodní části porovnává Prahu s „konkurenčními“ městy Evropy. Z tohoto porovnání vyplývá, že v posledním období Praha zaznamenala příznivý trend v růstu své atraktivity jako města pro práci a pro život. Za silné stránky rozvoje a komparativní výhody Prahy lze považovat poměrně nízkou cenu pracovní síly (alespoň ve střednědobém horizontu), cenu i rozsah nabídky kancelářských ploch. Ve většině těchto kritérií je Praha hodnocena výrazně lépe než města jako Mnichov nebo Vídeň.

12

Naopak jako problém je aktuálně pociťován nedostatek vysoce kvalifikované pracovní síly vzhledem k požadavkům nadnárodní poptávky. Dosti nepříznivě je Praha hodnocena i v dopravní a telekomunikační infrastruktuře. Trvající absence kvalitního propojení na evropské železniční a silniční sítě, kvalita životního prostředí a částečně i dopravní obsluha uvnitř města jsou hodnoceny jako výrazně slabé stránky města. Mezi hlavní příležitosti rozvoje patří příznivé geografické umístění Prahy a zvýšení významu města v kontextu rozšířené Evropské unie.

Samotná SWOT analýza je zúžena na sociální, ekonomické, územně-technické, ekologické a provozníaspekty hl. m. Prahy, které mají souvislost s vybranými prioritami JPD 2 – prostředí města a jeho konkurenceschopnost. Faktory se týkají Prahy jako celku byly stanoveny takto: Hlavní silné stránky √ Zeměpisná poloha Prahy ve střední Evropě. √ Mimořádné kulturně-historické bohatství; jedinečný a uznávaný genius loci. √ Značná přitažlivost města jako sídla mezinárodních institucí a organizací. √ Velká důvěra investorů v investorskou stabilitu Prahy, otevřené podnikatelské prostředí a rozvinuté soukromé podnikání. √ Značný zájem turistů o návštěvu Prahy. √ Stabilní trh práce s nízkou mírou nezaměstnanosti. √ Dobře fungující integrovaný systém městské hromadné dopravy. Hlavní slabé stránky √ Funkční neúplnost a fyzická opotřebovanost sídlištních celků. √ Nízká propustnost městských komunikací, nedostatek objízdných tras kolem Prahy a vnitřního města. √ Technický stav vodohospodářské infrastruktury, deficit infrastruktury v rozvojových a přestavbových lokalitách.

13

√ Silné znečištění ovzduší a nadměrná hluková zátěž zejména v centrální části města, způsobené převážně automobilovou dopravou. √ Nedostatečně rozvinutý marketing města. √ Obtíže v komunikaci mezi všemi partnery v rámci inovačního procesu; nepoměr mezi pražskou vědeckovýzkumnou základnou a poptávkou podnikatelského sektoru; nedostatečné využívání √ inovačního potenciálu města. Hlavní příležitosti √ Vstup České republiky do Evropské unie. √ Využití prostředků strukturálních fondů v České republice. √ Zlepšující se postavení Prahy jako jedné z nejvhodnějších lokalit k provozování podnikatelské činnosti ve střední a východní Evropě. √ Lepší dostupnost Prahy v důsledku dokončení výstavby hlavních dopravních koridorů a modernizace letiště v Praze-Ruzyni. √ Další rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT), vedoucí ke zvýšení spolupráce v podnikatelském sektoru. √ Další otevírání české ekonomiky a další příliv zahraničních přímých investic. √ Zvýšení mobility české populace. Hlavní ohrožení √ Ztráta atraktivity města, nevratné poškození historicko-urbanistické struktury vnitřního města (devastace historického centra necitlivými přestavbami a zbytečnými demolicemi). √ Ztráta atraktivity města dalším růstem kriminality (včetně rostoucí aktivity mezinárodního organizovaného zločinu). √ Zhoršující se makroekonomické podmínky v celé republice s nepříznivým dopadem na zájem investorů o Prahu. √ Oslabení pozice malých a středních podniků v důsledku expanze nadnárodních společností.

14

√ Nedostatečné investice do dopravních koridorů (transevropských sítí), jejichž důsledkem je snížená dostupnost města. √ Možnost „odlivu mozků“ do stávajících 15 členských zemí EU.

Tyto hlavní faktory jsou dále doplněny sekundárními faktory v členění podle vybraných priorit:

Prostředí města Silné stránky √ Pestrý potenciál městské a příměstské krajiny s výrazným fenoménem Vltavy, vzhledem k charakteru městského regionu relativně významný podíl vodních ploch a lesů. √ Převažující užívání ekologických paliv a centrálního zásobování teplem, postupná obnova a rozvoj energetických sítí. √ Střednědobě dostatečná kapacita většiny hlavních prvků infrastruktury, zástavba téměř plně vybavena vodovodní a kanalizační sítí. √ Dostatek plošných rezerv na území města i v regionálním zázemí pro zajištění jeho funkcí a rozvoje.

Slabé stránky √ Nerovnovážné rozmístění funkcí (pracovních příležitostí) na území Prahy a z toho vyplývající vysoké nároky na přepravu lidí ve městě. √ Všestranné přetížení centra, především Pražské památkové rezervace (dopravou, funkcemi celoměstského a vyššího významu, tlakem na umístění nových budov a komerčních aktivit apod.). √ Nedostatečné čištění odpadních vod, nadměrné znečištění vodních toků. √ Vysoká energetická náročnost města. √ Vysoká míra kriminality, značný stupeň vandalismu a nízké ekologické vědomí části občanů.

15

Příležitosti √ Zájem soukromého sektoru o investování do nových městských center (která jsou základem pro naplnění záměru přechodu na polycentrickou strukturu města a pro odlehčení centra). √ Postupná realizace pražského okruhu, kterou garantuje stát. √ Započatý proces regenerace panelových domů. √ Realizace protipovodňových opatření mimo území Prahy. √ Větší využití ekologicky šetrných zdrojů energií v souvislosti se vstupem ČR do EU. √ Poptávka po rozšíření možností a kapacit zařízení pro rekreaci a sport (s častou preferencí prostředí přírodního charakteru), kulturní vyžití a zábavu.

Ohrožení √ Necitlivá urbanizace příměstské krajiny (výstavba prodejních a skladovacích objektů nebo nových sídelních celků odtržených od historického a prostorového kontextu území a vazeb na stávající infrastrukturu). √ Nedostatečná koordinace Prahy a Středočeského kraje při využívání prostoru pražské aglomerace. √ Nedostatek investic pro další zlepšování napojení města na nadřazenou dopravní infrastrukturu a pro městskou dopravní infrastrukturu. √ Kolaps důležitých funkčních systémů města v důsledku nespolehlivě fungující technické infrastruktury. √ Další nárůst automobilismu (rostoucí tlak na místní silniční síť) na úkor veřejné dopravy.

Konkurenceschopnost podnikatelského sektoru Silné stránky √ Nadprůměrná kvalifikace pracovní síly, silný potenciál vzdělávání a vědy. 16

√ Příznivá struktura ekonomiky (vysoký podíl služeb). √ Vysoký stupeň a rychlé tempo zavádění moderních informačních a komunikačních technologií v podnikatelské sféře a ve správě města. √ Vyhovující ubytovací a konferenční kapacity. √ Relativně vysoká vybavenost území města sítěmi pro přenos dat vhodnými pro další rozvoj informační společnosti.

Slabé stránky √ Neefektivní využití některých výrobních a provozních kapacit jako důsledek rychlé transformace průmyslu nebo poklesu jeho produkce. √ Neúplná institucionální struktura pro zajištění koordinace vztahů mezi správou města, podnikatelskými sdruženími a potenciálními investory. √ Malé využívání celostátních programů na podporu malého a středního podnikání, nedostatečná kvalita fungování podnikatelských sítí. √ Propad zájmu zaměstnavatelů výrobních/provozních profesích.

o

vzdělávání

mladých

lidí

ve

√ Nedostatečné využití kapacit počátečního a dalšího vzdělávání. √ Neúplná nabídka rekvalifikačních a resocializačních nedokončená koncepce celoživotního učení.

programů,

√ Málo rozvinutá integrace skupin ohrožených sociální exkluzí. √ Pomalé řešení některých významných rozvojových záměrů dotýkajících se Prahy a okolního regionu Střední Čechy. √ Malé uplatnění ICT v domácnostech, malé rozšíření širokopásmového přístupu. √ Málo koordinovaný postup směrem k informační společnosti a územně nerovnoměrný rozvoj informační infrastruktury. √ Nízký stupeň integrace softwarových řešení v městské správě, nedostatečný rozsah výměny dat mezi subjekty městské správy a vnějšími subjekty. √ Nízká úroveň služeb v cestovním ruchu. 17

Příležitosti √ Urychlení transferu technologií a know-how (organizace a výstavba technologických center), větší zapojení v Praze alokované vědy a výzkumu do řešení otázek rozvoje města. √ Účast České republiky na celoevropském akčním plánu eEurope jako příležitost snadnějšího přístupu k nejmodernějším IC technologiím. √ Využití poznatků a know-how ze zemí EU a z celoevropských prognostických vizí při aktualizaci a doplňování strategie města a při implementaci programů rozvoje pražské ekonomiky. √ Zvýšení kvality partnerství města s dalšími subjekty (podnikatelský sektor, neziskové organizace aj.). √ Využití kvalifikace a flexibility pracovní síly i stále existujících komparativních výhod (např. nižší cena práce) pro růst konkurenceschopnosti hl. m. Prahy. √ Výrazné zlepšení integrace skupin sociálně znevýhodněných osob, vytvoření rovných příležitostí na pražském trhu práce.

Ohrožení √ Vyčerpanost finančních možností města pro řešení jeho nejnaléhavějších potřeb, nedostatečná pomoc státu i soukromého sektoru. √ Nezájem investorů o revitalizaci opuštěných a nevhodně využívaných ploch. √ Nedostatečný transfer inovačních výsledků Prahy do ostatních částí republiky. √ Přeceňování krátkodobých ekonomických efektů na úkor dlouhodobé udržitelnosti rozvoje. √ Nedostatečné využití strategických služeb pro udržení tempa rozvoje informační společnosti.

18

√ Přetrvávání minimální iniciativy centrálních orgánů při naplňování specifického postavení Prahy a využití jejího potenciálu pro zbytek republiky (efekt přelévání). √ Narůstající podíl obyvatelstva v důchodovém věku, progresivní úbytek pracovní síly z vlastních zdrojů města a migrace. √ Nedostatečná integrace osob zasažených sociální exkluzí, růst xenofobie a projevů rasismu.

Faktory konkrétně se vytahující k území vymezenému k podpoře v rámci Cíle 2 Silné stránky √ Historicko-architektonicky cenné jádro Pražské památkové rezervace. √ Ekologický a rekreačně-estetický potenciál některých částí území (tj. relativně hustá síť vodních toků a ploch, v některýchčástech i rozsáhlejší parkové a lesní komplexy). √ Dostatek rozvojových ploch. √ Dostatek kvalifikované pracovní síly. Slabé stránky √ Existence rozsáhlých znehodnocených nebo nevhodně využívaných ploch a velký počet ekologických zátěží (především v rámci průmyslových areálů). √ Urbanistická nepropojenost a nedotvořenost významné části vybraného území. √ Silné znečištění ovzduší a zatížení hlukem. √ Nerovnoměrné zajištění rychlé dopravní obslužnosti ekologicky šetrnou hromadnou dopravou (metro, železnice). √ Chybějící terminál Středočeského kraje.

pro

příměstskou

dopravu

ze

severní

části

√ Intenzivní průjezdní doprava uvnitř obytných území bez možnosti využití objízdných tras.

19

√ Zastaralost a neuspokojující funkčnost infrastruktury. √ Deficit vyhovujících kapacit pro čištění odpadních vod. √ Nedostatečná protipovodňová ochrana území. √ Vysoká kriminalita (zejména v Praze 1). Příležitosti √ Zlepšení kvality prostředí. √ Zlepšení sociálně-ekonomické hodnoty území (včetně nárůstu pracovních míst) prostřednictvím komplexní revitalizace poškozených a nevyužívaných ploch. √ Fyzická a funkční regenerace sídlištních celků s důrazem na rozšíření nabídky a kvality služeb, občanské vybavenosti a rekreačních aktivit a na rozšíření nabídky pracovních příležitostí. √ Dotvoření nových městských center. √ Využití rekreačního potenciálu území (včetně nábřežních prostor a okolí vodních toků). √ Rozvoj podnikání a celkové oživení ekonomické základny (s využitím některých organizací vědecko-výzkumného sektoru a poradenství, které mají sídlo přímo na vybraném území). √ Vytvoření příznivého klimatu pro investory, které však nesmí být v rozporu s objektivními potřebami a limity města. Ohrožení √ Nezájem vhodných investorů. √ Celková recese hospodářství ztěžující mj. oživení ekonomické základny a obnovu znehodnocených či nevhodně využívaných ploch včetně související infrastruktury. √ Nárůst či konzervace stávajícího zatížení průjezdní automobilovou dopravou (především v celém středním pásu vymezeného území). √ Sílící sociální segregace a úbytek obyvatel (nejen) na sídlištích. √ Zhoršování demografické struktury.

20

√ Nefungující koordinace rozvojových záměrů se Středočeským krajem. SWOT analýza uzavírá analytickou část JDP 2, která identifikuje základní problémy vybraného území a od níž se odvíjí návrh řešení problémů obsažený v dalších částech programového dokumentu.

Pátá kapitola – Strategie a priority – převzala základní strategickou vizi rozvoje regionu ze strategického plánu rozvoje města, která se opírá o jeho silné stránky. Podle této vize: • Praha usiluje o to, aby se stala úspěšným, konkurenceschopným a respektovaným městem se silnou a moderní ekonomikou, zajišťující dobré existenční podmínky jeho obyvatelům, prosperitu podnikatelské sféře i finanční zdroje potřebné k realizaci veřejných projektů. • Chce být městem atraktivním a usiluje o spokojenost svých obyvatel i návštěvníků. Je odhodlána zajistit dobrou kvalitu života města, jeho bezpečnost, přitažlivé a vyvážené komunity i rovnost příležitostí. • Praha chce dosáhnout vysoké kvality přírodního i urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže města a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým. • Praha bude modernizovat, rozvíjet technickou infrastrukturu tak, aby ekonomiku města, jeho ambice a technického pokroku a její systémy šetrně k životnímu prostředí.

a provozovat svoji dopravní a podporovala dobré fungování a rozvoj, aby odpovídala úrovni pracovaly spolehlivě, efektivně a

• Praha chce být městem s dynamickou a vstřícnou správou, výkonnou při zajišťování služeb a ochranně veřejného zájmu, spolupracující s ostatními subjekty na principech partnerství, umožňující aktivity jiných a podporující účast občanů na řízení a rozvoji obce. Pro uskutečnění této vize byly stanoveny pro období 1999-2006 tyto strategické priority: • Integrace Prahy do evropských struktur

21

• Praha - centrum inovací a kvalifikovaných pracovních sil • Podpora trhu s byty a zajištění dostupnosti bydlení • Spolehlivě fungující doprava šetrná k prostředí města • Úsporné a udržitelné hospodaření s energiemi, vodou a dalšími zdroji • Zkvalitnění správy města • Přechod na polycentrickou strukturu města Pro přípravu JPD 2 byly z výše uvedených 7 strategických priorit vybrány ty, které by s pomocí fondů Evropské unie mohly nejefektivněji přispět k naplnění strategických cílů rozvoje města. Jedná se především o priority týkající se technické a dopravní infrastruktury a inovační role města vedoucí k růstu konkurenceschopnosti. Jednotícím úkolem těchto aktivit je zlepšit kvalitu vybraného území a tím z velké části naplnit rovněž prioritu přechod na polycentrickou strukturu města. Ze SWOT analýzy vyplynula následující témata, která byla také zahrnuta do strategie JPD 2: • udržení a zlepšení pozice Prahy v konkurenci s dalšími městy střední Evropy, • zlepšení kvality městského prostředí (čistota vodních toků a upravenost jejich břehových partií, rozvoj a zlepšení stavu zeleně a rekreačních ploch, přísnější urbanistické plánování prostoru), • zlepšení kvality veřejné dopravní obslužnosti na územích podpory, • regenerace veřejných ploch v chátrajících velkých sídlištních celcích na území Prahy, • vyrovnávání sociálně ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města, • využití potenciálu vědeckovýzkumných kapacit, vzdělání a kvalifikace pracovních sil ve městě při inovační činnosti, • intenzivnější využívání přínosů „informační společnosti“ pro fungování města, • zlepšení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

22

Na základě těchto témat a v návaznosti na strategickou vizi hl. m. Prahy byl deklarován tento globální cíl JDP 2: „Zvýšení konkurenceschopnosti hlavního města Prahy lepším využitím městského území a posílením inovačních funkcí podnikatelského prostředí a lidských zdrojů“. K naplnění globálního cíle byly určeny tyto oblasti intervence: √ transformace a zlepšení městského prostředí (revitalizace brownfields, veřejná vybavenost a technická infrastruktura) s cílem podpořit místní rozvoj ohrožených komunit (např. ve velkých obytných celcích), √ zlepšení kvality dopravní obslužnosti (především hromadnou dopravou) ve vybraném území, √ růst kvality podnikatelského prostředí a zlepšení mechanismů spolupráce mezi podnikatelskými subjekty (MSP) a znalostními institucemi (školami, institucemi výzkumu a vývoje, inkubačními centry) v rámci území. Praha má výrazné předpoklady pro růst konkurenceschopnosti a zlepšování své pozice ve srovnání s dalšími městy ve střední Evropě (např. Vídní, Budapeští, Mnichovem a Varšavou). K přednostem Prahy patří relativně levná pracovní síla a nabídka a cena kancelářských a jiných prostor pro podnikání. K nedostatků lze v současnosti zařadit nabídku kvalifikované pracovní síly (po níž je značná poptávka), návaznost na evropské dopravní trasy a kvalitu telekomunikačních systémů. Praha je vstupní bránou a významným rozvojovým pólem České republiky jako celku. Lze proto očekávat, že investice do regionu vložené – z úrovně města, státu nebo z fondů Evropské unie – se pozitivně projeví nejen ve městě samém, ale i v jeho okolí. Je potřeba zkvalitnit vztah Prahy a regionu Střední Čechy, jehož je Praha přirozeným centrem a s nímž hodlá spolupracovat na řadě společných projektů.

Pro řešení problémů identifikovaných v analytické části programového dokumentu byly stanoveny následující priority a opatření: Priorita 1: revitalizace a rozvoj městského prostředí 23

Opatření 1.1: Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí Opatření 1.2: Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch Opatření 1.3: Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích Priorita 2: Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území Opatření 2.1: Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu Opatření 2.2: Podpora malého a středního podnikání, příznivé podnikatelské prostředí Opatření 2.3: Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze Priorita 3: Technická pomoc Opatření 3.1: TPI - Výdaje na přímé řízení programu Opatření 3.2: TPII – Výdaje na technickou podporu

Na úrovni programu byly stanoveny kontextové ukazatele charakterizující prostředí, v němž se budou realizovat aktivity v rámci programu. V tabulce jsou uvedeny výchozí hodnoty z r. 2002, které budou porovnány s hodnotami dosaženými v r. 2006. Ukazatel Pražský HDP/obyv. v PPS Míra nezaměstnanosti v Praze Podíl specifických věkových skupin na celkovém počtu obyvatel Prahy: 0-14 let 15-59 let 60 a více let Podíl veřejné dopravy v Praze Počet cestujících využívajících služeb veřejné dopravy v Praze

Jednotka Výchozí Cílová hodnota hodnota (2002) (2006) 30 667 (2001) € % 4,0 %

13,1 70,8 16,1

%

58

ročně

1096 mil.

Zdroj ČSÚ ČSÚ ČSÚ

ÚDI hl.m. Prahy ÚDI hl.m. Prahy

24

Celkový průběh programu bude monitorován pomocí ukazatelů vztahujících se k vymezenému území pro Cíl 2, u nichž jsou stanoveny cílové hodnoty pro rok 2008, jichž by mělo být pomocí realizace JPD 2 dosaženo: Ukazatel

Jednotka

Výchozí Cílová hodnota (2001) hodnota (2008) Úbytek o 1 674 Zpomalit obyvatel úbytek na 900 obyvatel

Celkové roční migrační saldo Počet obyvatel (čistý rozdíl mezi obyvatel migrací směrem dovnitř a ven), vyjadřující míru spokojenosti obyvatel s životními podmínkami a okolním prostředí na vybraném území Podíl obyvatel cestujících do % zaměstnání nebo do školy, jejichž doba přepravy je kratší než 29 min. Počet nových čistých pracovních Počet míst vytvořených v důsledku pracovních realizace opatření JPD 2 míst * na základě průzkumu, bude ověřeno SLBD 2011

zdroj

ČSÚ

48,3

51,5*

ČSÚ, ROPID

0

300

MHMP

Přehled priorit a opatření Priorita 1: Revitalizace a rozvoj městského prostředí Priorita sleduje tyto specifické cíle: • Revitalizovat části území Prahy, které ohrožují rozvoj celého města nízkou urbánní kvalitou, a vyřešit nové funkční využití opuštěných a devastovaných ploch, které vznikly zejména transformací průmyslové základny města. • Zásadně zlepšit městskou veřejnou infrastrukturu v nejvíce ohrožených částech města a propojit toto řešení s vyváženým sociálním a ekonomickým rozvojem. • Dosáhnout rovnoměrnějšího využití prostoru města s dobrou dostupností zaměstnání, služeb a veřejné vybavenosti.

25

• Vytvořit co nejlepší podmínky k zajištění sociální soudržnosti a odstranění existujících i potenciálních problémů zaměstnanosti při sledování podpory rovných příležitostí pro všechny skupiny obyvatel. Dosažení těchto specifických cílů bude hodnoceno podle následujících ukazatelů: a) ukazatele výstupů: výstupy výchozí stav cílový stav 8 počet podporovaných projektů regenerace 0 2 (0,5 až 1 km2) městských území (výměra regenerované plochy (0 km ) v závislosti na náročnosti regenerace počet podporovaných projektů nových prvků 0 10 technické infrastruktury (kamerový systém, protipovodňová opatření malého rozsahu a dále v závislosti na výběru regenerovaného území půjde o projekty kanalizace a čištění nebo zásobování pitnou vodou, příp. elektřinou, zemním plynem nebo teplem) počet podporovaných projektů výstavby nebo 0 2 zlepšování městské dopravy (předpokládané typy projektů a jejich kvantifikace jsou upřesněny v programovém dodatku)

zdroj MHMP, monitoring projektů MHMP, monitoring projektů

MHMP, monitoring projektů

b) ukazatele výsledků výsledky výchozí stav cílový stav nové (indukované) investice v podporovaných 0 8 mil. € sídlištních celcích a regenerovaném území počet uživatelů (subjektů) připojených na jednotlivé nové prvky technické infrastruktury (v závislosti na výběru regenerovaného území půjde o připojení na systémy kanalizace a čištění nebo zásobování pitnou vodou, příp. elektřinou, zemním plynem nebo teplem) přírůstek plochy chráněné před záplavami

0

500

0,5 km2

0,7 km2

zdroj MHMP, monitoring projektů MHMP, monitoring projektů

MHMP, monitoring projektů zkrácení přepravního času v důsledku nového nebo 100 %* -15 % MHMP, zlepšeného prvku městské dopravy monitoring projektů * výchozí údaj pro přepravní čas v rámci přepravního vztahu v závislosti na výběru projektu

26

c) ukazatele dopadů dopady výchozí stav cílový stav počet nových čistých pracovních míst vytvořených 0 100 na území vybraném pro Cíl 2 jako důsledek realizace opatření priority 1 (2004-2008) změna podílu délky vodohospodářsky významných 78,1 % 65 % vodních toků na území vybraném pro Cíl 2 spadajících do IV. a V. třídy jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221 („silně znečištěná“ a „velmi silně znečištěná voda“)

zdroj MHMP, monitoring projektů MHMP, monitoring projektů

Priorita 1 je dále rozdělena na tři dílčí opatření: 1.1 Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí 1.2 Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch 1.3 Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích Opatření 1.1 Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí Cíle opatření 1.1: • zlepšit dopravní obslužnost a dostupnost vybraného území, • zvýšit zájem obyvatel a návštěvníků Prahy o služby hromadné dopravy, • zlepšit řízení automobilové dopravy v místní uliční síti. Příklady možných projektů realizovatelných v rámci opatření 1.1: dopravní (přestupní) terminál Pražské integrované dopravy s vazbou na kolejovou dopravu, kvalitní vazbu na pražskou objízdnou komunikační trasu (v etapové podobě využívající úseky pražského i městského okruhu) včetně parkovišť systému park & ride a hromadné dopravy, menší projekt rozvoje tramvajové sítě, projekt zajišťující preferenci povrchové hromadné dopravy (s cílem zlepšit dopravní dostupnost a zkrátit přepravní čas), komunikace s vazbou na regenerované brownfields (poškozené nebo nevhodně využívané plochy,

27

projekt rozvoje systému park & ride, zlepšení dopravní dostupnosti pracovních příležitostí z lokalit bydlení (vč. cyklistických stezek). Cílové skupiny (kdo bude z realizace projektů profitovat): •

obyvatelé a návštěvníci hl. m. Prahy,

•

podnikatelský sektor,

•

dojíždějící do Prahy, především obyvatelé regionu Střední Čechy,

•

dopravci a řidiči projíždějící hlavním městem.

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci (ti, kteří budou předkládat projekty k realizaci) Hlavní město Praha (Magistrát hl. m. Prahy - odbor městského investora) Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. Technická správa komunikací hl. m. Prahy Další organizace zřízené a založené hl. m. Prahou

Opatření 1.2 Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch Cíle opatření 1.2: •

celkovou revitalizací poškozených a neadekvátně využívaných ploch zvýšit jejich atraktivitu pro investory, občany i návštěvníky, jejich městotvornou funkci a ekonomický potenciál,

•

zlepšit životní prostředí v revitalizovaném území a jeho okolí,

•

snížit tlak na výstavbu nových objektů v přírodně nebo historicky cenných lokalitách a v jejich blízkosti,

•

podpořit rozšiřování a obnovu ploch zeleně ve městě,

•

odstranit, příp. zmírnit negativní dopady chybějící nebo nedostatečně a neekologicky fungující technické infrastruktury na životní prostředí.

Příklady možných projektů realizovatelných v rámci opatření 1.2: revitalizace rozsáhlých ploch se značnou ekologickou zátěží (hlavně opuštěné průmyslové plochy), 28

revitalizace ploch a objektů významných pro rozvoj nových center města a městských částí, revitalizace vodních toků. Předmětem tohoto opatření mohou být i doplňkové projekty malého rozsahu zabezpečující ochranu území ohrožených povodněmi (pro komplexní řešení protipovodňové ochrany Praha zvažuje možnost požádat o příspěvek z Kohezního fondu EU). Cílové skupiny •

obyvatelé a návštěvníci hl. m. Prahy,

•

podnikatelský sektor, zejména malé a střední podniky,

•

správci a provozovatelé technické infrastruktury a vodních toků,

•

dojíždějící do Prahy (zejména za prací a službami), především z regionu Střední Čechy,

•

instituce správy hl. m. Prahy a městských částí městem (městskými částmi) založené, zřízené a pověřené organizace.

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci Hlavní město Praha (Magistrát hl. m. Prahy - odbor městského investora a odbor obchodních aktivit) a vybrané městské části Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou

Opatření 1.3 Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích Cíle opatření 1.3: • dosáhnout rovnoměrnějšího využití prostoru města s dobrou dostupností zaměstnání, služeb a veřejné vybavenosti, • vytvořit kvalitní městské podnikatelských aktivit,

prostředí

a

podporovat

další

rozvoj

• zlepšit veřejnou infrastrukturu v obytných zónách s cílem zvýšit atraktivitu území,

29

• odstranit, případně zmírnit negativní dopady chybějící nebo nedostatečně fungující technické infrastruktury na životní prostředí, • vytvořit co nejlepší podmínky k zajištění sociální soudržnosti a odstranění existujících i potenciálních problémů zaměstnanosti. Příklady možných projektů realizovatelných v rámci opatření 1.3: projekty rozšiřující nabídku pracovních příležitostí, služeb a veřejné vybavenosti na vybraných sídlištích a v jejich blízkosti, projekty podporující sociální integraci, zlepšující sportovní využití, rekreaci a rozvoj místních komunit, projekty na zlepšení stavu zeleně nebo rozšíření zelených ploch na vybraných sídlištích a v jejich blízkosti (revitalizace veřejných prostor), projekty s důrazem na zlepšení bezpečnosti (např. osvětlení, kamerové systémy). Cílové skupiny •

obyvatelé hl. m. Prahy, zejména vybraných sídlišť,

•

podnikatelský sektor, zejména malé a střední podniky,

•

dojíždějící do Prahy (za službami, kulturou nebo za prací), především obyvatelé regionu Střední Čechy,

•

správci a provozovatelé technické infrastruktury a vodních toků,

•

neziskový sektor.

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci Hlavní město Praha (Magistrát hl. m. Prahy – odbor městského investora a odbor správy majetku) a vybrané městské části Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi Neziskový sektor

Priorita 2 – Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území Pro prioritu 2 byly definovány tyto specifické cíle: • zajistit dobrou dostupnost zaměstnání, služeb a veřejného vybavení,

30

• zajistit optimální podmínky pro další rozvoj města a podnikatelských aktivit, • vytvořit co nejlepší podmínky k zajištění sociální soudržnosti a odstranění existujících i potenciálních problémů zaměstnanosti při sledování podpory rovných příležitostí pro všechny skupiny obyvatel, • rozvíjet nové formy partnerství lepším využíváním rozsáhlého potenciálu vědy a výzkumu alokovaného na území města, • zlepšit parametry podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky v oblasti transferu technologií a progresivních forem podnikatelské spolupráce, • podpořit strategické služby jako nosný prvek rozvoje informační společnosti. Konkrétní aktivity této priority budou koncipovány a realizovány v úzké vazbě na projekty 1. priority 1 i na JPD 3 (aktivní politika zaměstnanosti, sociální integrace a rovné příležitosti, rozvoj celoživotního učení, adaptability a podnikání), aby se dosáhlo synergických efektů na regenerovaném území. Pro hodnocení, zda byly tyto specifické cíle naplněny, budou sloužit následující ukazatele: a) ukazatele výstupů: výstupy výchozí stav cílová hodnota počet podporovaných účastníků projektů 0 70 partnerství veřejného a soukromého sektoru, výzkumu a vývoje počet podporovaných MSP 0 85

počet podporovaných projektů vývoje a aplikace informačních technologií (v tom počet podporovaných projektů vývoje a aplikace IT v městské správě) zvýšení počtu „návštěv“na internetových stránkách městské správy (měsíční průměr) plocha nových komerčních objektů/center počet nových/modernizovaných kapacit pro VaV(nové inkubátory, VTP atd.)

0

20 (5)

54 000

68 000

0 1

1 500 m2 2

zdroj MHMP, monitoring projektů MHMP, monitoring projektů MHMP, monitoring projektů MHMP

31

b) ukazatele výsledků: výsledky výchozí stav cílová hodnota 0 300 počet nových hrubých pracovních míst vytvořených v důsledku realizace podporovaných aktivit a projektů (2004-2008)

zdroj MHMP, monitoring projektů

počet nových MSP vytvořených v důsledku podporovaných aktivit

0

40

MHMP, monitoring projektů

počet spin-off společností (nárůst)

0

10

MHMP, monitoring projektů

10 %

20 %

podíl domácností připojených k internetu na území podpory zvýšení podílu subjektů využívajících internet ke kontaktu s úřady veřejné správy občané firmy

ČSÚ statistické sledování

* *

o 80 % o 100 %

* výchozí stav bude uveden podle zjištění statistického průzkumu (2004, 1. čtvrtletí)

c) ukazatele dopadů: dopady

výchozí stav cílová hodnota

zdroj MHMP, monitoring projektů

počet nových čistých nebo zachovaných pracovních míst v důsledku realizace podporovaných aktivit a projektů (2004-2008),

0

200

- z toho nových pracovních míst na sídlištích

0

80

podíl z celkového počtu MSP, které obdržely podporu a stále fungují po 18 měsících (míra „přežití“)

0

75 %

MHMP, monitoring projektů

počet domácností pravidelně používajících internet

(21,7)*

35 %

statistické sledování

* výchozí stav je hodnota pro celou ČR (ČSÚ), výchozí stav pro Prahu bude zjištěn statistickým průzkumem (2004, 1. čtvrtletí)

V rámci priority 2 byla vyčleněna tato tři opatření: 2.1 Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu 2.2 Podpora malého a středního podnikání; příznivé podnikatelské prostředí 2.3 Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze 32

Opatření 2.1 Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu Cíle opatření 2.1: • prosadit partnerství jako základní princip spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru při realizaci rozvojových záměrů vybraného území (i celého) města, • aktivizovat rozsáhlou základnu vědy, výzkumu a vývoje a propojit ji se zájmy ostatních veřejných i soukromých subjektů operujících na území města, • připravit podmínky pro další využití potenciálu Prahy po rozšíření EU. Příklady typů možných projektů realizovatelných v rámci opatření 2.1: podpora zakládání nebo rozvoji inovačních center a dalších zařízení na vybraném území, toto opatření se bude vztahovat i na výzkumné projekty realizované na vysokých školách a ve výzkumných ústavech, které budou zaměřené na spoluprácí s MSP; podpora při činnostech sledujících vytváření clusterů (tvorba sítí informačních a komunikačních struktur nebo sítí inovačních firem). Cílové skupiny •

podnikatelský sektor a podnikatelská sdružení,

•

organizace výzkumu a vývoje (vysoké školy, Akademie věd, ostatní výzkumná sféra),

•

instituce správy hl. m. Prahy a městských částí, městem (městskými částmi) zřízené, založené a pověřené organizace,

•

neziskový sektor,

•

obyvatelé a návštěvníci hl. m. Prahy.

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci Hlavní město Praha a vybrané městské části (Magistrát hl. m. Prahy, úřady městských částí) Organizace zřízené, založené a pověřené hl. m. Prahou

33

Podnikatelé (převážně malé a střední podniky), profesní sdružení Specializované subjekty poradenství a zprostředkování (např. regionální rozvojová agentura, inovační centra) Organizace výzkumu a vývoje (vysoké školy, Akademie věd, ostatní výzkumná sféra) Neziskový sektor

Opatření 2.2 Podpora malého a středního podnikání; příznivé podnikatelské prostředí Cíle opatření 2.2: • využít inovačního potenciálu pro rozvoj vybraného území, při sledování širších (nadregionálních) efektů posilujících ekonomický význam i jiných regionů v České republice, • zlepšit ekonomickou výkonnost a perspektivu růstu MSP, • zlepšit kvalitu podnikatelského prostředí, a to zejména pro sféru malého a středního podnikání s využitím předností MSP pro rychlou aplikaci inovačního procesu, • změnit ekonomický profil strukturálně nejpoškozenějších částí města a dalších vybraných území vyžadujících podporu s využitím místních zdrojů. Příklady typů možných projektů realizovatelných v rámci opatření 2.2: systémy poskytování (grantová schémata) „soft aid“ pro MSP (informace o stavu technologií, vývoj technologií, podpora při řešení technických problémů nebo problémů souvisejících s technologií, zajištění systému certifikace jakosti podle ISO 9001, 9002, předkládání podnikatelských záměrů), systém realizace investic (grantové schéma) do MSP (konkrétní vybavení a zařízení), budovy a zařízení MSP pro výrobu a pro poskytování služeb, rozvoj podnikatelských informačních center, rozvoj turistických informačních center. 34

Cílové skupiny •

malé a střední podniky, podnikatelská sdružení,

•

instituce správy města (jeho částí) a městem zřízené a založené organizace,

•

organizace sféry podnikatelských služeb, vzdělávání výzkumu a vývoje (informační, poradenské, školicí atd.),

•

neziskový sektor,

•

zahraniční a domácí investoři s kapitálovou účastí na aktivitách ve vybraném území,

•

obyvatelé a návštěvníci hl. m. Prahy.

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci Hlavní město Praha a vybrané městské části (Magistrát hl. m. Prahy, úřady městských částí) Pražská informační služba Další městem zřízené, založené a pověřené organizace Podnikatelé (malé a střední podniky), profesní sdružení Specializované subjekty poradenství a zprostředkování (např. regionální rozvojová agentura, inovační centra) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Neziskový sektor

Opatření 2.3 Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze Cíle opatření 2.3: •

aplikovat nové produkty informačních technologií do procesu řízení města, zvýšit jeho ekonomickou úroveň a odstranit určité sociální problémy obyvatel Prahy,

•

vytvořit podmínky k zajištění sociální soudržnosti, odstranit existující i potenciální problémy zaměstnanosti a podpořit rovné příležitosti pro všechny skupiny obyvatel, 35

•

při realizaci komplexu strategických cílů města prosadit partnerství jako základní princip spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru.

Příklady typů možných projektů realizovatelných v rámci opatření 2.3: vybudování kapacitní, spolehlivé a dostupné telekomunikační sítě (zejména projekty zaměřené na místní sítě, včetně zřizování veřejných internetových terminálů), vytváření informačních databází a jejich přístupnost pro veřejnost, projekty podporující podnikání při vývoji a transferu ICT, projekty podporující rozvoj práce z domova a elektronického obchodu. Cílové skupiny •

podnikatelský sektor (převážně malé a střední podniky),

•

instituce správy města (jeho částí) a městem zřízené a založené organizace,

•

neziskový sektor,

•

obyvatelé hl. m. Prahy.

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci Hlavní město Praha a vybrané městské části městem založené a zřízené organizace Podniky (firmy) a profesní sdružení Fondy a státní účelově zřízené instituce Neziskový sektor Vzdělávací organizace

Priorita 3 Technická pomoc Pro přípravu, monitorování a hodnocení realizace JPD pro Cíl 2 a další související činnosti bude rovněž využita technická pomoc, která se v tomto období čerpání pomoci ze strukturálních fondů EU (2004 - 2006) navrhuje ve zvýšeném rozsahu, neboť se předpokládá intenzivnější spolupráce se

36

zahraničními partnery a zvýšená poptávka po vytváření implementačního systému. Technická pomoc je tedy stanovena ve výši 2,5 % z celkové částky finanční pomoci ze strukturálních fondů a bude se realizovat prostřednictvím dvou opatření: Cílem technické pomoci je zajistit, aby realizace celého programu probíhala účelně a v souladu se strategickými záměry rozvoje regionu, aby všichni zúčastnění partneři pochopili své role a své povinnosti plnili rychle a kvalitně.

Opatření 3.1 Technická pomoc I – Výdaje na přímé řízení programu Cílem tohoto opatření je zajistit hladký průběh implementace programu. Aktivity realizovatelné v rámci opatření 3.1: příprava, hodnocení a monitorování programu a projektů včetně vypracování dokumentace a zpráv, výběr projektů, jednání monitorovacího výboru, účast odborníků a dalších oprávněných subjektů (včetně zahraničních) na jednání výboru, audity a kontroly prováděné přímo na místě činnosti. Výdaje se budou řídit omezeními obsaženými v bodě 2.2 Pravidla č. 11. Rovněž horní hranice této formy pomoci nepřekročí maximální výši stanovenou v bodě 2.4 a 2.6 výše citovaného pravidla.

Opatření 3.2 – Technická pomoc II – Výdaje na technickou podporu Cíle opatření 3.2: •

zvýšit povědomí občanů a potenciálních uchazečů o programu,

•

poskytnout nezbytné vybavení k účinnému monitorování programu (systémy MSSF a VIOLA),

•

získat odborné zkušenosti s řízením programu.

37

Příklady možných aktivit v rámci opatření 3.2: konzultace, výměna zkušeností, semináře, založení a zajištění kvalitního fungování monitorovacího systému MSSF, zajištění analytických prací v rámci monitoringu, výzkumy a studie o dopadech podpory v regionu, pilotní projekty v rámci technické pomoci, technické i metodologické zajištění výměny informací na národní úrovni a s EU, příprava programových dokumentů pro následující programové období a jejich hodnocení ex-ante a SEA, nové formy komunikace s veřejností, informace a publicita se zaměřením na různé cílové skupiny. Cílové skupiny •

instituce správy hl. m. Prahy a vybraných městských částí, městem (městskými částmi) zřízené a založené organizace,

•

neziskový sektor,

•

podnikatelský sektor,

•

specializované subjekty poradenství a zprostředkování (např. regionální rozvojová agentura, inovační centra).

Předpokládaní koneční příjemci finanční pomoci Hlavní město Praha Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Pozn.: Protože se jednotlivé městské obvody vybrané pro Cíl 2 liší v mnoha charakteristikách (hustota osídlení, poškození životního prostředí atd.) jsou v programovém dokumentu podle potřeb vybraného území stanoveny hlavní tematické okruhy pro jednotlivé správní obvody (ve formě tabulky).

38

Horizontální témata Realizace projektů v rámci priorit a opatření JPD 2 by měla významně přispět i k naplňování cílů horizontálních témat - informační společnosti, udržitelného rozvoje, rovnosti příležitostí, trhu práce a sociální integraci. Vazbu priorit a opatření na horizontální témata a jejich význam ukazuje v JPD 2 následující tabulka: Priorita 1 Priorita 2 Horizontální témata O 1.1 O 1.2 O 1.3 O 2.1 O 2.2 O 2.3 Informační společnost ** ** *** Udržitelný rozvoj *** *** *** ** ** * Rovné příležitosti * ** ** Trh práce a sociální integrace * * * ** ** Zdroj: STR SURM MHMP

*** - silná vazba, ** - vazba, * - částečná vazba

Podobně jako u jednotlivých priorit programu, jsou pro jednotlivá horizontální témata stanoveny ukazatele na úrovni výstupů, výsledků a dopadů, jejichž prostřednictvím bude možné zhodnotit, zda se realizace programu promítla i do těchto oblastí. Programový dokument JPD pro Cíl 2 prokazuje návaznost jednak na JPD pro Cíl 3 a Národní politiku zaměstnanosti, jednak vazby na další programy realizované v ČR s podporou Evropské unie (operační programy pro SF i projekty Fondu soudržnosti).

V dalších dvou kapitolách JPD 2 (kapitola 6 a 7) jsou shrnuty výsledky ex-ante hodnocení a posouzení vlivu JPD na životní prostředí. Obě tato hodnocení jsou povinnou součástí dokumentu, který nelze bez nich předložit Evropské komisi ke schválení.

Velmi důležitou součástí programového dokumentu je finanční plán (kapitola 8 JPD 2), který stanovuje celkový objem finančních prostředků pro realizaci daného programu a jejich rozdělení podle jednotlivých priorit a opatření.

39

Příspěvek ze strukturálních fondů (Evropského fondu regionálního rozvoje) pro JPD 2 činí na zkrácené programové období 2004-2006 celkem 71,3 mil. € v běžných cenách, tzn. cca 2 210,2 mil. Kč (při orientačním přepočtu 31 Kč/ 1 €), přičemž se předpokládá rozdělení na jednotlivé roky takto: rok 2004 – 722,2 mil. Kč rok 2005 – 736,6 mil. Kč rok 2006 – 751,4 mil. Kč Základní rozdělení finančních prostředků podle priorit je následující: Priorita 1: Revitalizace a rozvoj městského prostředí – 75,2 % Priorita 2: Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území – 22,3 % Priorita 3: Technická pomoc – 2,5 % Evropské prostředky pro JPD 2 budou poskytnuty z Evropského fondu regionálního rozvoje. Vzhledem k tomu, že podíl prostředků z veřejných zdrojů Evropské unie a ČR je zhruba 50 : 50, je nutné, aby byly zajištěny dostatečné zdroje v rámci veřejných rozpočtů ČR.

40

Celková finanční tabulka ( v €, běžné ceny) tedy vypadá takto: Priorita/rok

celkem

Veřejné EU

zdroje ČR

soukromé zdroje*

Priorita 1 2004 35 420 956 17 710 478 17 710 478 2005 35 829 620 17 914 810 17 914 810 2006 35 989 678 17 994 839 17 994 839 Celkem 2004-06 107 240 254 53 620 127 53 620 127 Priorita 2 2004 10 001 218 5 000 609 5 000 609 2005 10 455 812 5 227 906 5 227 906 2006 11 336 328 5 668 164 5 668 164 Celkem 2004-06 31 793 358 15 896 679 15 896 679 Priorita 3 2004 1 170 036 585 018 585 018 2005 1 238 622 619 311 619 311 2006 1 148 530 574 265 574 265 Celkem 2004-06 3 557 188 1 778 594 1 778 594 Priorita 1 – 3: celkem 2004 46 592 210 23 296 105 23 296 105 2005 47 524 054 23 762 027 23 762 027 2006 48 474 536 24 237 268 24 237 268 Celkem 2004-06 142 590 800 71 295 400 71 295 400 Pozn.: * účast soukromých zdrojů bude sledována prostřednictvím ukazatele výstupu.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

V první prioritě bude financování z veřejných zdrojů zajištěno na úrovni centrální (20,25 mil. €), regionální – hl. m. Praha (20,79 mil. €), místní – úřady příslušných městských částí (2,59 mil. €) a z českých fondů – SFDI, SFŽP, FNM ( cca 10 mil. €) v celém tříletém období. Na kofinancování druhé priority se budou podílet orgány centrální (7,35 mil. €), regionální (7,68 mil. €) a místní (0,87 mil. €). Financování třetí priority z českých prostředků bude záležitostí centrálních (0,92 mil. €) a regionálních (0,86 mil. €) orgánů. Předpokládaná účast soukromých zdrojů bude vzhledem k neexistenci relevantních podkladů pro její určení sledována jako ukazatel výstupu při monitorování a hodnocení programu.

41

Další dvě kapitoly Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 jsou věnovány předběžnému hodnocení adicionality JPD 2, tzn., prokázání, že prostředky z Evropské unie nebudou nahrazovat veřejné zdroje České republiky, a implementaci principu partnerství při přípravě a realizaci programu.

Kapitola 11 – Rámcová prováděcí ustanovení pro realizaci a publicitu programu se zabývá implementací programu. V kapitole je popsáno řízení a monitorování programu, zajištění jeho souladu s politikami Společenství, dále hodnocení, finanční řízení a finanční kontrola programu. Poslední část kapitoly je zaměřena na informace a propagaci programu. Řídícím orgánem JPD 2 je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, v rámci ministerstva je výkonem funkce řídícího orgánu pro JPD 2 pověřen odbor řídícího orgánu Společného regionálního operačního programu a Jednotného programového dokumentu Praha pro Cíl 2. V odpovědnosti ministerstva bude zajistit realizaci JPD 2 v souladu s požadavky článku 19, odst. 3, písm. d) a 53, odst. 2 Nařízení 1260/1999, při dodržování pravidel a předpisů Evropské unie i národních norem. MMR je odpovědné za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci. Zprostředkující orgány budou vykonávat úkoly jménem řídícího orgánu. Řízení programu bude zajištěno ze dvou základních úrovní (národní a regionální): 1) ministerstva, včetně Centra pro regionální rozvoj ČR (CRR) (zprostředkující subjekt -„intermediate body“), které ponese celkovou zodpovědnost za realizaci programu a za komunikaci s Komisí na jedné straně, a Ministerstvem financí ČR (platebním orgánem a ústředním správním úřadem pro finanční kontrolu) na straně druhé, 2) regionální rady (viz § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v případě hl. m. Prahy úlohu regionální rady plní zastupitelstvo kraje) včetně sekretariátu regionální rady, na kterou ministerstvo deleguje výkon některých řídících funkcí, týkajících se projektové úrovně (výběru projektů) a realizace. Tento orgán bude rovněž plnit úlohu tzv. zprostředkujícího subjektu („intermediate body“). Řízení JPD 2 bude pod kontrolou monitorovacího výboru.

42

Řídící a monitorovací struktury JPD 2

43

Úkoly řízení v pravomoci ministerstva Ministerstvo jako řídící orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci JPD 2. Část své působnosti deleguje na Centrum pro regionální rozvoj ČR a na regionální radu. Delegace pravomocí bude (po konzultaci s platebním orgánem) upravena písemnou dohodou. Ministerstvo bude v rámci řídící funkce, bez pravomocí delegovaných na výše uvedené orgány, zabezpečovat zejména: a) zavedení monitorovacího systému JPD 2 (kompatibilního s monitorovacím systémem SF) a zajištění výměny dat s Komisí; zajištění přístupu k systému pro CRR a pro regionální radu (resp. subjekty pověřené regionální radou řídící a výkonnou činností), b) zajišťování styku s Komisí a s platebním orgánem; předávání dohodnutých údajů těmto orgánům ve stanovené formě, c) metodické řízení celého procesu implementace programu (vydávání směrnic, metodik a manuálů pro všechny úseky spojené s realizací programu), d) uzavírání smluv s konečnými příjemci podpory, včetně stanovení výše podpory a podmínek pro poskytování podpory ze strukturálních fondů ES a ze zdrojů ČR, e) příprava výroční (roční) zprávy o provádění programu a její předložení Komisi, f) příprava výroční (roční) zprávy o provádění programu a po schválení monitorovacím výborem její předložení EK, g) zajištění správnosti operací financovaných v rámci podpory, zejména zavedením vnitřních kontrolních opatření, h) zajištění samostatného účetního systému, nebo používání vhodného kódového označení účtů všemi účastníky pro veškeré transakce týkající se pomoci, i) předávání žádostí o platby platebnímu orgánu (prostřednictvím platební jednotky na ministerstvu), j) předsednictví monitorovacího výboru, k) zajištění školení personálu CRR a sekretariátu regionální rady.

44

Úkoly řízení v pravomoci regionální rady V regionu NUTS 2 Praha bude působit regionální rada, která si pro podporu své rozhodovací činnosti zřídí sekretariát. Regionální rada a její sekretariát budou vykonávat následující úkoly: a) vyhlášení kola výzvy pro předkládání projektů, b) sběr projektů, c) zajišťování výběru projektů na základě kritérií schválených monitorovacím výborem programu, d) navrhování výše příspěvků v souladu s celkovým finančním rámcem JPD 2 a jeho programovým dodatkem, e) při výběru projektů posouzení jejich shody s politikami Společenství a správnosti navrhovaných výdajů, zejména pokud jde o posouzení možnosti a velikosti příspěvku z fondů a způsobilosti výdajů, f) celkové monitorování průběhu realizace programu, g) zpracování podkladů o realizaci programu a návrhů případných úprav programového dodatku, h) v rámci přípravy výroční zprávy zpracování vlastního podkladu o realizaci programu, i) zajišťování realizace akčního komunikačního plánu v regionu soudržnosti hl. m. Praha (na základě jednotného rámce stanoveného zprostředkujícím orgánem programu), Úkoly uvedené v bodech a), c), d), f), h) a i) zajišťuje regionální rada na základě podkladů a dokumentace připravené sekretariátem. Úkoly uvedené v bodech b), e) a g) zajišťuje regionální rada zejména činností svého sekretariátu; tím není dotčena rozhodovací pravomoc regionální rady. Před zahájením realizace JPD 2 bude připravena a podepsána dohoda mezi ministerstvem, Centrem pro regionální rozvoj a regionem hl. m. Praha o vzájemné spolupráci regionální pobočky CRR a sekretariátu regionální rady.

Řídící orgán programu deleguje některé operativní úkoly na Centrum pro regionální rozvoj ČR, které jako zprostředkující subjekt bude zajišťovat realizaci všech opatření JPD 2. 45

Centrum pro regionální rozvoj bude zajišťovat zejména tyto úkoly: a) metodologické vedení procesu vyhlášení a realizace kola předkládání a posuzování projektů, b) příprava návrhů dohod s konečnými příjemci o poskytnutí podpory včetně údajů obsažených ve smlouvách (finanční a fyzické indikátory), c) přípravu návrhů případných úprav jednotlivých opatření v rámci programového dodatku (v návaznosti na pokyny ministerstva), po projednání s regionální radou nebo na základě jejího návrhu, d) přípravu podkladů pro výroční zprávu za jednotlivá opatření JPD 2, e) ověřování projektů na místě (monitorovací návštěvy) ve smyslu článku 4 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 (ověřování bude probíhat za účasti sekretariátu regionální rady), f) přijímání žádostí konečných příjemců o platby, ověřování a posuzování žádostí a předávání žádostí o platby (v členění podle priorit a opatření) řídícímu orgánu, g) stanovení postupu komunikačního akčního plánu, h) administrativní podporu monitorovacímu výboru. Zprostředkující orgán zřídí v regionu NUTS 2 Praha svou regionální pobočku Centra pro regionální rozvoj, která bude úzce spolupracovat se sekretariátem regionální rady. Pro účely přímé podpory MSP zamýšlené v opatření 2.2 byly určeny jiné zprostředkující subjekty, např. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB), která odpovídá za poskytování úvěrů a záručních fondů, a CzechInvest a. s. (projekty investiční pomoci). Okruh zprostředkujících subjektů může být během realizace programu rozšiřován anebo upravován na základě získaných zkušeností. Koneční příjemci budou odpovídat za správnost a způsobilost navrhovaných a realizovaných výdajů projektů a za dodržení podmínek smlouvy uzavřené s řídícím orgánem JPD při realizaci projektu. Konečný příjemce: a) vyplní formulář žádosti o udělení grantu (a tuto žádost předloží sekretariátu regionální rady), 46

b) zpracuje řádné podklady pro vypsání obchodních veřejných soutěží na realizaci projektů v souladu s platnou právní úpravou zadávání veřejných zakázek, c) bude monitorovat postup realizace projektů podle smluv uzavřených vybranými dodavateli, d) povede oddělené účetnictví pro projekt, bude provádět interní finanční kontrolu, e) bude předkládat pravidelné čtvrtletní zprávy o postupu realizace projektu, f) bude zajišťovat publicitu pro projekt na regionální a místní úrovni. Konečný příjemce je povinen neprodleně hlásit veškeré podstatné změny a skutečnosti, které ovlivní plnění smluvních závazků (regionální pobočce CRD v rámci výkazů o postupu realizace). Při předkládání žádostí o platby na standardních formulářích koneční příjemci doloží, že uváděné výdaje odpovídají podmínkám projektů, obsaženým v rámci smlouvy o přidělení prostředků pomoci. Veškeré platební nároky musí být podloženy potvrzenými fakturami, nebo - pokud to nelze provést - účetními dokumenty ekvivalentní důkazní hodnoty. Koneční příjemci musí zajistit vedení dokumentace o projektech, která umožní audit se zaměřením na finanční toky („audit trail“) ve smyslu článku 7 nařízení Komise (ES) č. 438/2001. Konečný příjemce zajistí, že všechny doklady o projektu budou kdykoliv k dispozici pro inspekce prováděné oprávněnými osobami nebo subjekty a musí umožnit inspektorům přístup do svých budov a prostor. V programovém dokumentu je také popsán systém výběru projektů. Žádosti o projekty se budou předkládat třikrát za rok v rámci výběrových kol s pevně stanoveným termínem pro předložení žádosti. Žádosti budou předkládány v podobě: a) projektů investičního nebo neinvestičního charakteru, a to na jediném formuláři, b) formulářů žádostí o udělení grantu, které představují způsob podpory v rámci grantových schémat, zejména pokud jde o podporu podnikání (velký počet malých projektů); předkládá se 1 standardní formulář a žádosti o podporu

47

jednotlivých „podprojektů“ budou přijímány již po celý rok mimo rámec níže uvedeného schématu výběru projektů. Výběr projektů v jednotlivých výběrových kolech bude probíhat podle předem stanovených pravidel.

Postup při výběru projektů: 1. Řídící orgán definuje jednotný postup pro vyhlášení jednotlivých výzev; vyhlášení kola výzvy bude administrovat regionální rada ve spolupráci se svým sekretariátem. 2. Projekty budou předkládány konečnými příjemci a přijímány sekretariátem regionální rady, jedno paré dokumentace projektu (vč. elektronické podoby) obdrží i regionální pobočka CRR. Sekretariát zanese data projektů do monitorovacího systému programu; zajistí předběžnou kontrolu a navrhne vyřazení nezpůsobilých projektů (neúplná dokumentace, nezpůsobilost výdajů, nesoulad s předpisy ČR a politikami ES aj.). Odmítnuté projekty budou vráceny zpět předkladatelům. 3. Zbylé projekty budou zevrubně posouzeny sekretariátem regionální rady, a to v návaznosti na stanovená kritéria pro výběr projektů, kvantifikované cíle opatření a směrnici ministerstva pro hodnocení projektů, soulad s politikami ČR a ES, způsobilost výdajů a jiné. Sekretariát předloží seznam projektů a jejich pořadí regionální radě k projednání. 4. Regionální rada rozhodne o výběru projektů; toto rozhodnutí musí být řádně zdůvodněno. Schválený návrh postoupí regionální rada CRR ČR; u projektů, které nebyly v daném kole vybrány, zašle pověřený člen Rady HMP předkladatelům zdůvodnění. 5. Centrum pro regionální rozvoj posoudí seznam vybraných projektů a případné připomínky k nedostatkům výběru projektů (zejména pokud při výběru nebyly respektovány příslušné předpisy a směrnice, kvantifikované cíle opatření aj.) projedná se sekretariátem regionální rady. Případné významné změny ve vybraném souboru projektů budou znovu projednány v regionální radě. 6. Konečný výběr projektů předloží CRR řídícímu orgánu ke schválení. Regionální výkonná jednotka CRR současně připraví návrh smluv s konečnými

48

příjemci podpory a předá je k formální kontrole souladu projektů s politikami ES a oprávněnosti navrhovaných nákladů. 7. Rozhodnutí o konečném výběru projektů přijímá řídící orgán; smlouvy jménem řídícího orgánu podepisuje vedoucí pracovník řídícího útvaru ministerstva a odpovědný zástupce konečného příjemce. Řídící orgán si vyhrazuje právo smlouvu odmítnout (pouze v závažných a řádně zdůvodněných případech). 8. Řídící orgán předá jednotlivé smlouvy pro informaci platební jednotce a současně je zašle i platebnímu orgánu; smlouvy s konečnými příjemci budou řídícím orgánem vloženy do monitorovacího systému programu.

Celkovou odpovědnost za monitorování programu má řídící orgán, na realizaci JPD 2 bude v souladu s Nařízením 1260/1999 dohlížet monitorovací výbor JPD. Monitorovací systém JPD 2 bude nedílnou součástí monitorovacího systému strukturálních fondů v ČR (MSSF). Monitorování JPD 2 umožní sledovat projektovou úroveň realizace (systém MONIT) a bude propojeno s informačním systémem platebního orgánu (manažerský a účetní systém Viola). Tím bude zajištěno i průběžné sledování finančních toků. Monitorovací výbor bude složen ze zástupců regionální rady, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva financí (zástupce platebních orgánů, finanční kontroly) ministerstva práce a sociálních věcí (vazba na JPD 3), ekonomických a sociálních partnerů, zástupce nestátních neziskových organizací (zejména ekologických organizací) a zástupců Evropské komise a Evropské investiční banky (s poradním hlasem). V čele monitorovacího výboru bude představitel MMR. Monitorovací výbor bude zajišťovat následující úkoly: a) potvrzovat či upravovat programový dodatek včetně materiálních a finančních ukazatelů, jež se používají k monitorování pomoci, b) zvažovat a schvalovat kritéria pro výběr projektů, financovaných v rámci každého z opatření, schvalovat návrhy rozdělení finančních prostředků JPD 2 v úrovni opatření, c) sledovat přípravu, realizaci a vyhodnocování JPD 2, jeho efektivnost, úspěšnost a účinnost, 49

d) pravidelně hodnotit pokrok dosažený při plnění specifických cílů JPD 2, se zvláštním zřetelem na pokrok dosažený ve financování programu a činit nezbytné kroky, pokud to bude třeba, e) analyzovat výsledky realizace JPD 2, zejména dosažení cílů stanovených pro jednotlivá opatření, f) analyzovat příčiny nesouladu realizace JPD 2 a navrhovat opatření pro nápravu, g) analyzovat a schvalovat roční zprávy a závěrečné zprávy o realizaci JPD 2, zvažovat a schvalovat každý návrh na změnu rozhodnutí EK o příspěvku z fondů, h) navrhovat řídícímu orgánu úpravy nebo přezkoumání pomoci za účelem dosažení cílů podpory nebo zlepšení řízení pomoci, včetně finančního řízení, i) připravovat a schvalovat příslušné interní směrnice. Monitorovací výbor si vypracuje jednací řád, který schvaluje ministr pro místní rozvoj.

Informační zabezpečení monitorování JPD 2 je úkolem řídícího orgánu. Informace a data o programu budou využívány při sestavování zpráv o realizaci JPD 2 a dále poskytovány mimo rámec řídícího orgánu (monitorovací výbor, platební orgán a platební jednotka, finanční kontrola, orgány Komise a další). Systém umožní sběr finančních informací měsíčně a fyzické monitorování („on the spot monitoring“) čtvrtletně. Regionální radě a jejím strukturám bude umožněn vstup do databáze monitorovacího systému JPD 2. Předmětem monitorovacího systému JPD 2 bude zejména: a) zabezpečit sběr věcných a finančních údajů o projektech (od přijetí žádosti až po ukončení projektu), b) sledování monitorovacích ukazatelů na úrovni jednotlivých opatření a priorit, stanovených v rámci JPD 2 a jeho programového dodatku; c) agregace výsledků monitorování za účelem vyhodnocení pomoci z ERDF v souladu s požadavky řídícího orgánu, regionální rady, monitorovacího výboru, platebního orgánu, platební jednotky ministerstva a Komise ES, 50

d) zajištění bezpečné komunikace mezi jednotlivými subjekty, které se podílejí na realizaci programu nebo které vyžadují data z monitorovacího systému, a výměnu dat s Evropskou komisí. Celkovou odpovědnost za chod systému, vkládání a aktualizaci dat má řídící orgán programu. S ohledem na databázové zpracování řídící orgán v programovém dodatku stanoví datovou vazbu mezi každým opatřením a odpovídajícími kategoriemi v seznamu oblastí intervencí Evropské komise. Řídící orgán deleguje na Centrum pro regionální rozvoj ČR vkládání veškerých dat do monitorovacího systému programu a jejich průběžnou aktualizaci, s výjimkou těchto položek: a) žádosti o finanční pomoc z programu, předložené konečnými příjemci (vkládá regionální rada, resp. její sekretariát), b) kontroly vybraného vzorku projektů (dle článku 10 nařízení Komise č. 438/2000), zajišťuje jednotka inspekce projektů ministerstva, c) data vkládaná platebním orgánem a provádění plateb platební jednotkou konečným příjemcům.

Řídící orgán programu zajišťuje vypracování výroční a závěrečné zprávy o provádění, jejich projednání a schválení v monitorovacím výboru a jejich předložení Komisi. Výroční zprávy budou Komisi předkládány do šesti měsíců od konce každého celého kalendářního roku realizace. Závěrečná zpráva bude Komisi předložena nejpozději šest měsíců po závěrečném datu způsobilosti výdajů. Komise do dvou měsíců od obdržení výroční zprávy sdělí, zda ji považuje za neuspokojivou a své rozhodnutí odůvodní, jinak je zpráva považována za přijatou. (Komise a řídící orgán přezkoumají hlavní výsledky předchozího roku v souladu s mechanismy, které určí dohodou s vládou ČR a řídícím orgánem. Pokud Komise zašle doporučení pro změny zaměřené na zlepšení účinnosti mechanismů pro monitorování nebo řízení pomoci, řídící orgán musí zabezpečit opatření k jejich zlepšení.) Všechny výroční zprávy a závěrečná zpráva budou obsahovat následující informace: 51

a) veškeré změny v celkových podmínkách, které mají význam pro provádění pomoci, především hlavní socioekonomické trendy, změny v národních, regionálních nebo sektorových politikách a kde je to možné, důsledky těchto změn pro vzájemnou shodu pomoci od různých fondů a pomocí od jiných finančních nástrojů, b) pokrok dosažený při realizaci jednotlivých priorit a opatření za každý z fondů, pokud jde o jejich specifické cíle, vyjádřený kvantitativně v úrovni příslušné priority a opatření pomocí materiálních ukazatelů a ukazatelů výsledků a vlivu v návaznosti na článek 36 Nařízení 1260/1999, c) pokrok dosažený při realizaci finančního plánu JPD 2 s výrazným odkazem na dohodnuté finanční ukazatele. U každého opatření bude (formou standardní finanční tabulky) provedeno shrnutí výdajů skutečně zaplacených platební jednotkou a plateb přijatých od Komise; údaje budou členěny podle přijaté kategorizace oblastí intervence strukturálních fondů (přijaté Komisí ve vazbě na článek 36 Nařízení), d) kroky, podniknuté řídícím orgánem a monitorovacím výborem k zajištění kvality a efektivnosti realizace, zejména: • opatření pro monitorování, finanční kontrolu a hodnocení, včetně mechanismů sběru dat, • souhrn všech významných problémů, které se objevily v řízení pomoci a všechna přijatá opatření, včetně opatření provedených podle článků 34 (2) a 38 (4) Nařízení, • využití technické pomoci, • opatření přijatá pro zajištění propagace programu, e) kroky učiněné pro zajištění slučitelnosti s politikami Společenství zmíněné v článku 12 Nařízení a pro zajištění koordinace veškeré strukturální pomoci Společenství, realizované prostřednictvím Rámce podpory Společenství. V rámci řídícího orgánu bude za vypracování zpráv o realizaci odpovědná výkonná jednotka programu (CRR), která při zajišťování této činnosti bude spolupracovat s regionální radou. Regionální rada jako podklad pro vypracování zpráv o realizaci JPD 2 připraví dílčí zprávu, která zahrne zejména: 52

a) pokrok dosažený při realizaci priorit a opatření v rámci regionu (včetně naplňování kvantifikace cílů a ukazatelů stanovených na začátku programu), b) kroky, které učinila regionální rada a výbor regionálního rozvoje k zajištění kvality a efektivnosti realizace programu (zejména problematiku výběru projektů, zajišťování propagace, problémy v realizaci). Výkonná jednotka programu, v dohodě s regionální radou, připraví roční provozní plán monitorování na běžný rok, který obdrží monitorovací výbor ve stejném termínu jako výroční zprávu.

Posouzení, zda jsou projekty realizované v rámci JPD 2 v souladu s politikami Společenství provádí regionální rada prostřednictvím svého sekretariátu. Jedná se o tyto oblasti : √ hospodářskou soutěž (konkurenceschopnost), √ státní pomoc, √ veřejné zakázky, √ ochranu životního prostředí, √ rovné příležitosti.

Zodpovědnost za hodnocení JDP 2 pro Prahu má řídící orgán, který v této oblasti spolupracuje s monitorovacím výborem a regionální radou. Vzhledem ke zkrácenému programovacímu období se nebude provádět hodnocení v polovině realizace programu, to znamená, že se vypracovává pouze předběžné (ex-ante) hodnocení, které je součástí programového dokumentu, a dodatečné (ex-post) hodnocení, za něž je zodpovědná Komise ve spolupráci s ČR a řídícím orgánem.

Platebním orgánem pro JPD 2 je Ministerstvo financí ČR, odbor Národního fondu. Platební jednotka bude fungovat v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR – odbor finančního řízení a platební jednotky SF. Příspěvky z fondů mají v zásadě formu dotace, nebo jinou formu financování, např. zvýhodněné úvěry, subvencování úrokové sazby, záruky, účast rizikového

53

kapitálu. Pomoc vrácená řídícímu orgánu bude znovu přidělena na stejný účel (v rámci opatření). Příspěvky z SF podléhají následujícím omezením: a) maximálně 50 % z celkových přípustných nákladů projektů a zpravidla nejméně 25 % způsobilých veřejných výdajů, b) v případě investic do infrastruktury, z nichž se získává značný čistý výnos, nesmí příspěvek překročit 25 % z celkových přípustných nákladů s tím, že je možné zvýšení o dalších maximálně 10 % z celkových přípustných nákladů v případě použití jiné formy financování než přímé pomoci, c) v případě investic do firem nesmí příspěvek fondů překročit 15 % z celkových přípustných nákladů s tím, že v případě investic do malých a středních podniků je možné pomoc zvýšit maximálně o 10 % celkových přípustných nákladů projektů, půjde-li o jinou podporu než přímou pomoc. Pro způsobilost výdajů jednotlivých vybraných projektů budou, kromě českých pravidel, plně respektována pravidla obsažená v nařízení Komise č. 1145/2003. Platební orgán (ve vztahu ke konečným příjemcům) zajišťuje vyplácení pouze prostředků strukturálních fondů; spolufinancování projektů z veřejných prostředků ČR (státní rozpočet, státní fondy, rozpočty krajů a obcí) bude zajišťováno podle platných národních předpisů příslušnými poskytovateli veřejné podpory. Platební orgán je na úseku finančního řízení, spojeného s platbami, odpovědný za: a) předkládání aktualizovaných předpovědí žádostí o platby na běžný a následují rok Komisi, a to nejpozději do 30. dubna každého roku (článek 32 odst. 7 Nařízení), b) správu a řízení plateb, c) předkládání žádostí o průběžné platby Komisi třikrát do roka, poslední žádost musí být předložena nejpozději do 31. října příslušného roku, d) navrácení celé zálohové platby nebo její části Komisi, pokud nebyly naplněny podmínky podle článku 32 odst. 2 Nařízení, tj. pokud prostředky nebyly zcela nebo z části využity,

54

e) předložení závěrečného výkazu výdajů Komisi jako podkladu k proplacení závěrečné platby, a to do 6 měsíců po skončení období pomoci (článek 32 (4a) Nařízení), f) certifikace výkazu průběžných výdajů a závěrečného výkazu výdajů (nezávislou osobou na složkách, které žádosti schvalují) v souladu s článkem 32 (3) a (4) Nařízení a článkem 9 nařízení Komise č. 438/2001; certifikace bude provedena do dvou týdnů po obdržení výkazu výdajů od řídícího orgánu v případě nezjištění závažných nedostatků, g) provádění finančních oprav (článek 39 Nařízení a nařízení Komise č. 448/2000), zejména zpracování výročního přehledu o nesprávně použitých prostředcích, odvádění nesprávně použitých prostředků Komisi a spolupráci při jejich vymáhání, odvádění nevyužitých prostředků, h) poskytnutí veškerých požadovaných informací k vydání prohlášení při ukončení pomoci ve smyslu článku 38 odst. 1 písm. f) Nařízení a článků 15 - 17 nařízení Komise č. 438/2001, vedení, uchovávání a ochrana dat, jež se vztahují k výdajům a kontrolám jím realizovaných a které tvoří dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky (článek 7 a 18 nařízení Komise č. 438/2001). Platební orgán deleguje výkon některých svých funkcí na platební jednotku ministerstva, kterou na základě dohody o delegování pravomoci pověří zabezpečením styku s konečnými příjemci programu a zajišťováním toho, že koneční příjemci budou dostávat platby v plné výši a tak rychle, jak to bude možné. Platební jednotka bude: a) žádat platební orgán o otevření limitů pro čerpání prostředků strukturálních fondů na dané období a převod prostředků na její účet na základě předložených finančních plánů, b) přijímat od řídícího orgánu výkazy průběžných výdajů a závěrečný výkaz výdajů, provádět jejich formální kontrolu a předávat je platebnímu orgánu, c) přijímat žádosti o platby konečným příjemcům od řídícího orgánu za program a provádět jejich formální kontrolu včetně zjišťování souladu s finančním plánem programu (v případě překročení plánu platební

55

jednotka transfer neprovede a tuto skutečnost oznámí řídícímu orgánu JPD), d) převádět příspěvky z ERDF konečným příjemcům (na základě postupu, stanoveného platebním orgánem) z čerpacího účtu do výše otevřeného limitu a informovat o těchto platbách řídící orgán, e) předávat údaje platebnímu a řídícímu orgánu a do monitorovacího systému JPD (čerpání prostředků, proplacení příspěvků konečným příjemcům). Platby konečným příjemcům se realizují pouze na bankovní účet konečného příjemce, hotovostní platby ani šeky nejsou přípustné. Platby konečným příjemcům budou prováděny v Kč. Úkoly řídícího orgánu v rámci finančního řízení: a) potvrzuje žádosti o proplacení připravené CRR a předává je platební jednotce, b) předkládá platebnímu orgánu (prostřednictvím platební jednotky) 3x ročně výkaz výdajů (v termínech, které stanoví platební orgán) a závěrečný výkaz výdajů, c) předkládá platebnímu orgánu vždy do 31. 3. příslušného roku návrh aktualizovaných předpovědí žádostí o platby na běžný a následující rok (v členění podle jednotlivých strukturálních fondů). Řídící orgán v rámci finančního řízení programu deleguje plnění následujících úkolů na výkonnou jednotku programu, která: a) přijímá žádostí o proplacení od konečných příjemců, podložené příslušnými fakturami nebo jinými účetními doklady, kontroluje je a zpracovává osvědčení o provedené práci a předává je řídícímu orgánu, b) předkládá řídícímu orgánu k ověření návrhy výkazů výdajů v členění podle priorit a opatření JPD 2, včetně přehledu zpět navrácených částek za období od posledního ověřeného výkazu výdajů, c) připravuje z podkladů konečných příjemců návrhy plánů plateb na běžný a následující rok. Osvědčení o provedené práci zahrne (vedle technických údajů) zejména: souhrn uznatelných nákladů, podíl ERDF (v %) na financování a maximální výši

56

příspěvku, přehled o minulých osvědčeních, souhrn realizovaných (skutečně vynaložených) výdajů a dosud neuhrazených výdajů, přehled o uskutečněných kontrolách na místě, analýzu výdajů - reálnost výdajů, kopie faktur, výpisy z účtu, ověření uznatelnosti výdajů, soulad s finančním plánem projektu, soulad s politikami EU (životní prostředí, rovné příležitosti, pravidla volné soutěže, veřejné zakázky, dodržení pravidel publicity. Koneční příjemci z hlediska finančního řízení: a) řídí realizaci projektů v souladu s podmínkami dohody o poskytnutí finančních prostředků strukturálních fondů ES, uzavřené s řídícím orgánem, b) kontrolují správnost faktur zaslaných dodavateli a proplácí je, c) průběžně zasílají žádosti o proplacení příslušné CRR RVJ na standardním formuláři včetně osvědčení o provedených pracích, kopií uhrazených faktur (uhrazení musí být potvrzené dodavatelem), platebních příkazů a výpisů z účtu, d) zajišťují uchovávání podkladů o projektech do konce roku 2012, na požádání kontrolních orgánů jim poskytují veškerou dokumentaci vztahující se k projektům.

Finanční kontrola JPD 2 bude probíhat v souladu s čl. 38 Nařízení, nařízením Komise č. 438/2001 a zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, metodickými pokyny pro finanční toky a kontrolou pro strukturální fondy přijatými vládou České republiky a dílčími metodickými pokyny vydanými Ministerstvem financí. Při provádění auditů, na nichž se budou podílet rovněž útvary interního auditu, budou dodržovány platné auditní standardy Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI). Platební orgán, platební jednotky, řídící orgán a výkonná jednotka programu (CRR) budou mít zavedeny potřebné řídící a kontrolní systémy (řídící kontrola ve smyslu § 26 a § 27 zákona č. 320/2001 Sb.), které budou schopny identifikovat administrativní, systémové nebo záměrné chyby a budou zajišťovat prevenci vzniku chyb. Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu bude prostřednictvím Centrální harmonizační jednotky v souladu s ustanovením § 3 a 57

§ 7 zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole, metodicky řídit a koordinovat výkon finanční kontroly v rámci JPD 2. Základním východiskem pro vydávání dílčích metodických pokynů konzultovaných s příslušnými orgány Komise bude především nařízení Komise (ES) č. 438/2001. Ministerstvo pro místní rozvoj má konečnou souhrnnou odpovědnost za JPD 2 ve vztahu ke Komisi, tedy i odpovědnost za provádění finanční kontroly (podle § 8 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole) a dodržování pravidel vnitřního kontrolního systému na všech úrovních. Předběžné, průběžné a následné kontroly budou zahrnovat fyzické a finanční prověření jednotlivých projektů, a to buď přímo na místě realizace projektů, nebo u orgánů, které jsou povinny uchovávat originály technických postupů a výdajových dokladů. Namátkové kontroly vzorků činnosti a projektů (články 10-14 Nařízení Evropské komise (ES) č. 438/2001) bude v rámci JPD provádět jednotka pro prověrky projektů zřízená v rámci odboru zahraniční pomoci a financování programů MMR ČR jako jednotka organizačně a funkčně zcela nezávislá na řídící struktuře programu, která nesdílí kontrolní mechanismy strukturálních fondů a neodpovídá za administrativní postupy související s realizací projektů. Interní audit řídícího orgánu JPD provádí Samostatné oddělení interního auditu (12 - SOIA). Toto oddělení je funkčně nezávislou jednotkou v přímé gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Interní audit představuje nezávislou a objektivní prověrku a hodnocení akcí a interního systému kontroly (finanční audit, systémový audit, provozní audit) ve smyslu ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn vykonávat nezávislou kontrolní činnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Komise je oprávněna podle článku 38 (2) Nařízení, po předchozím minimálně jednodenním upozornění, provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol pro operace financované strukturálními fondy a pro řídící kontrolní systémy. Komise může rovněž požádat členský stát, aby provedl kontrolu na místě k ověření správnosti jedné nebo více transakcí; těchto kontrol se mohou zúčastnit i zástupci Komise.

58

Samostatné a nezávislé kontroly vykonává ve své působnosti Evropský účetní dvůr.

Řídící orgán bude v souladu s článkem 46 Nařízení 1260/1999 a Nařízením Komise č. 1159/2000 odpovídat za propagaci a informování o programu. Zajistí, že budou informováni: a) případní koneční příjemci pomoci, obchodní a profesní subjekty, hospodářští a sociální partneři, subjekty prosazující rovnoprávnost mezi muži a ženami a příslušné nevládní organizace o příležitostech, které pomoc nabízí, b) veřejnost o úloze, kterou hraje Společenství v dotyčné pomoci a jejích výsledcích. Za komunikační akční plán v rámci regionu NUTS 2 hl. m. Praha bude odpovídat regionální rada, která rovněž jmenuje odpovědnou osobu za propagaci a informování o programu a zajistí otevření informační kanceláře v rámci svého sekretariátu. Činnost se zaměří zejména na informování případných konečných příjemců pomoci (vazba na předkládání projektů), regionálních orgánů a organizací a informování veřejnosti v regionu; dále bude regionální rada odpovědná za umisťování plakátů, velkoplošných reklamních panelů a pamětních desek na místech projektů na svém území. Monitorovací výbor JPD zajistí přiměřeným způsobem informování o své práci a o pokroku dosaženém v provádění pomoci v oblastech, za něž nese spoluodpovědnost (rozhodování ve smyslu článku 35 Nařízení 0260/1999).

JPD 2 bude podrobněji rozpracován ve svém Programovém dodatku.

59

Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu soudržnosti (NUTS 2) hl. m. Praha pro období 2004-2006

Zpracováno podle české verze č. 6 (únor 2004), upraveno podle anglické verze č. 8

60

JPD 3 Praha Jednotný programový dokument pro Cíl 3 NUTS 2 Praha (dále JPD 3) je referenčním dokumentem, na jehož základě bude poskytována podpora rozvoji lidských zdrojů na území hlavního města Prahy s využitím českých národních zdrojů a zdrojů Evropského sociálního fondu. JPD 3 zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v úzké spolupráci s Hlavním městem Praha a s dalšími partnery z hospodářské i sociální sféry. Metodicky vychází z Nařízení Rady (ES) 1260/1999 o Strukturálních fondech (dále Nařízení), z Nařízení Rady (ES) 1784/1999 o Evropském sociálním fondu a dalších nařízení (1159/2000, 1685/2000, 438/2001, 448/2001), která upřesňují pravidla pro využívání strukturálních fondů. Obsahově dokument navazuje na Evropskou strategii zaměstnanosti, Společné zhodnocení politiky zaměstnanosti, na Memorandum o celoživotním učení, na Národní plán zaměstnanosti ČR z roku 1999 a Národní akční plán zaměstnanosti 2002, na Národní program rozvoje vzdělávání v České republice a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky a na Strategický plán hl. m. Prahy, schválený pražským zastupitelstvem v květnu 2000.

Obsah JPD 3 JPD 3 zahrnuje popis a analýzu situace v sektoru lidských zdrojů na území hl. m. Prahy, popisuje vazbu na české i evropské strategické dokumenty, vymezuje globální i specifické cíle programu a navrhuje priority a opatření, které umožní dosažení cílů. Zároveň předkládá finanční rámec, implementační strukturu programu a nástroje monitorování a hodnocení, které slouží k určení, zda byly naplněny stanovené cíle programu. Podrobná specifikace opatření, aktivit, finančních alokací a plánu pro publicitu bude obsahem Programového dodatku JPD 3 (PD JPD 3). Na Programový dodatek bude navazovat Operační směrnice, jejíž součástí bude i zadávací dokumentace pro předkladatele projektů. JPD 3, PD JPD 3 a Operační směrnice jsou zpracovány pro období let 2004 – 2006.

61

Předkládá se, že pro zvýšení synergického efektu budou v těch oblastech, kde je to možné a vhodné, opatření JPD 3 realizována v úzké vazbě na opatření JPD 2.

V úvodu dokumentu (kapitola 1) autoři vysvětlují využití Evropského sociálního fondu v rámci Cíle 3 na území hl. m. Prahy a charakterizují postavení a roli Prahy ve třech úrovních – jako významného města střední Evropy, jako hlavního města ČR a významného regionálního centra a jako města svých obyvatel.

Druhá kapitola je věnována analýze ekonomické a sociální situace regionu soudržnosti Praha. V první části je stručně uvedena základní geografická charakteristika regionu, jeho správní členění, analýza technické vybavenosti a dopravy, kvality životního prostředí, ekonomických aktivit v regionu, včetně malého a středního podnikání, výzkumu a vývoje a cestovního ruchu, a nestátního neziskového sektoru. Druhá část je zaměřena na oblast lidských zdrojů – v dokumentu jsou porovnávány hlavní demografické charakteristiky s hodnotami ČR. Praha má oproti ČR starší obyvatelstvo, nízký podíl dětské složky populace a naopak vysoký podíl obyvatel vyššího věku, především osamělých žen. I když se v posledním desetiletí se v Praze výrazně zvýšil počet cizích státních příslušníků s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu (60 tisíc osob v roce 2001 – Ukrajinci, Rusové, Slováci, Vietnamci, Číňané, občané států bývalé Jugoslávie, Američané), je trvale bydlící populace národnostně poměrně homogenní. Nejvýznamnější menšinu tvoří Slováci (1,5 %). Podle odborných odhadů v Praze žije kolem 20 až 25 tisíc Romů. Sociální integrace romského obyvatelstva nepředstavuje v Praze tak významný problém jako v některých jiných městech, přesto jejich větší soustředění v určitých lokalitách Prahy přináší napětí do vztahů s většinovou populací. V posledních deseti letech se v Praze projevuje tendence poklesu počtu obyvatel. Úbytek trvale žijícího obyvatelstva postihuje větší část vnitřního města, zatímco některé okrajové části Prahy vlivem výstavby nových bytů zaznamenávají přírůstky. Až do roku 1997 byl přirozený úbytek počtu obyvatel města kompenzován stěhováním.

62

Analýza v oblasti celoživotního učení je rozdělena podle jednotlivých stupňů vzdělání. Praha zabezpečuje předškolní a základní vzdělávání, včetně vzdělávání žáků se speciálními potřebami především pro obyvatele města, v oblasti středního vzdělání je centrem regionálního a nadregionálního charakteru. Instituce terciárního vzdělávání regionu Praha hrají důležitou roli v nabídce studijních příležitostí i v její rozsáhlé diversifikaci a uspokojují zároveň velkou část potřeb celé republiky. V uplynulých letech se významně rozšířila nabídka studijních programů v terciárním vzdělávání, přispěly k tomu i nově vznikající soukromé vysoké školy neuniverzitního typu. Významnou součástí terciárního sektoru vzdělávání jsou i vyšší odborné školy a nabídka jejich vzdělávacích programů. V Praze studuje více než 25 % všech studentů vyšších odborných škol a více než 40% všech vysokoškoláků v ČR. Podíl terciárně vzdělaných na celkovém počtu zaměstnaných osob, bydlících v Praze, dosáhl v r. 2000 více než dvojnásobku republikového průměru (26,2 % oproti 12,5 %). Pokud se týká dalšího vzdělávání pak vzhledem k absenci jakékoliv statistiky a výkaznictví v oblasti dalšího vzdělávání mimo školský sektor v ČR neexistují přesná čísla. Lze konstatovat, že nabídka vzdělávacích kurzů je široká, ale jejich kvalita se velmi liší. Další vzdělávání, i přes svůj rychlý rozvoj v průběhu devadesátých let, stále nepřispívá systémově k rozvoji kvalifikovanosti a flexibility lidských zdrojů . Chybí promyšlená koncepce a nejsou vytvořeny nezbytné legislativní a institucionální podmínky. Pozitivně lze hodnotit vznik prvních koncepčních dokumentů, ve kterých byly naznačeny cíle a přístupy - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Bílá kniha, Národní plán zaměstnanosti a Akční plán zaměstnanosti na rok 2002, v rámci programu Phare MPSV byly zpracovány koncepční materiály Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR a Implementace strategie RLZ pro ČR. Pro efektivní vytvoření systému zatím chybí vymezení pravomocí a odpovědností zúčastněných institucí a partnerů, odpovídající právní prostředí a zcela jednoznačně vymezené dostatečné financování. Neexistuje systém uznávaných kvalifikací, který by propojoval vzdělávací a zaměstnavatelskou sféru; zaměstnavatelé a další sociální partneři se doposud málo zapojují do tvorby obsahu i metod vzdělávání a požadavků na jeho

63

certifikaci. Osvědčení z dalšího vzdělávání nejsou rovnocenná certifikátům školského systému, certifikace počátečního a dalšího vzdělávání nejsou propojeny. Zatím není řešeno uznávání kompetencí získaných v neformálním a informálním vzdělávání. Poskytovatelé dalšího vzdělávání jsou v mnoha případech spíše menší a slabé firmy, zapojení škol není dostatečné. Zkvalitňování a systematické rozšiřování nabídky vzdělávacích služeb většinou zaostává za perspektivními potřebami podniků a trhu práce.

Úroveň sociální integrace závisí na možnosti rovného přístupu všech lidí ke společenským zdrojům. Kvalita participace na životě společnosti je posuzována z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, sociální ochrany a bezpečnosti. V tomto smyslu lze mezi ohrožené skupiny obyvatel zařadit rodiny s malými dětmi, neúplné rodiny (závislé na jednom příjmu), nízkokvalifikované pracovníky, dlouhodobě nemocné, nezaměstnané a důchodce. Velmi ohroženými skupinami, které mají jen omezené možnosti zvýšení příjmů, jsou jednočlenné domácnosti důchodců a neúplné rodiny, u nichž samotné výdaje na bydlení představují 25,6 %, resp. 27,2 % jejich celkových příjmů (průměr za domácnosti celkem je 17,5 %), což podstatně omezuje jejich výdaje za další zboží a služby. Specificky ohroženou skupinou jsou sociálně nepřizpůsobiví občané, občané po výkonu trestu, závislí na návykových látkách, bezdomovci. Zdravotní péče je obyvatelům Prahy poskytována ve státních i nestátních zařízeních, z nichž mnohé mají specializovaná pracoviště s celostátní působností. Stávající systém zdravotní péče zajišťuje její základní formu téměř celé populaci, přesto je určitým skupinám přístup ke zdravotnickým službám výrazně omezen. Mezi rizikové skupiny patří migranti bez povolení k dlouhodobému pobytu a bez pracovního povolení, bezdomovci, závislí na návykových látkách, osamělí senioři, osoby neplatící zdravotní pojištění. Pokud se týká oblasti vzdělávání jsou děti ze sociálně slabších rodin znevýhodněny při výběru střední, případně vysoké školy, kdy náklady spojené se studiem jsou vyšší. Prakticky nedostupné jsou pro tyto sociální skupiny například soukromé školy. Děti z minoritních skupin či jinak znevýhodněné děti

64

obecně dosahují nižšího stupně vzdělání. Nezájem o vzdělávání často vyplývá také z odlišné struktury hodnot i sociálního prostředí. Problémy bydlení vyplývají z existence dvou systémů – byty s regulovaným nájemným (které jsou i přesto pro sociálně slabé skupiny drahé) a volně dostupné byty s tržním nájemným (pěti až desetinásobek regulovaného nájemného), jejichž důsledkem je černý trh s pronájmy bytů s regulovaným nájemným. Vznikají nadstandardní obytné čtvrti, ale na druhé straně existují sociálně rizikové lokality (některá velká sídliště nebo lokality se starou zástavbou s byty nižší kvality), kde se ukazuje nebezpečí sociální exkluze části obyvatelstva. Nedostupnost bytů zvyšuje počet osob bez přístřeší, které svá původní obydlí opustily z nejrůznějších důvodů. Česká republika usiluje o vytvoření strategie směřující k podněcování občanů k zodpovědnosti za svůj vlastní život a životní úroveň. Zodpovědnost státu je omezena na zajištění minimálního příjmu, který chrání jednotlivce nebo domácnosti před stavem hmotné nouze. Systém finančních podpor je doplněn existencí zařízení sociální péče. V posledních letech se též rozvíjí systém domácí péče, který hlavně využívá služeb nestátních neziskových organizací. Praha má pro své staré občany na svém území sociální zařízení pro dlouhodobý pobyt seniorů (domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, penziony), jeden ústav sociální péče pro zrakově postižené občany a dva ústavy sociální péče. Z prostředků hl. m. Prahy je financován příspěvek na provoz domovů důchodců, ústavů sociální péče, specializovaných škol a zařízení pro tělesně postižené a městského centra sociálních služeb a prevence. Praha jako jedno z mála měst v ČR je charakteristické vysokou mírou anonymity (vliv na kriminalitu, drogy - existence otevřené drogové scény, atd.) a z hlediska imigrantů je zároveň vstupním místem do ČR. Nepřiměřená očekávání plynoucí z ekonomických a společenských zdrojů vedou k vysokému přílivu a kumulaci lidí bez domova a lidí bez sociálního zázemí. Praha se tak stává útočištěm pro lidi, kteří se ocitli v životní krizi a nejsou schopni ji zvládnout ve své přirozené komunitě. Způsob života těchto skupin lidí neumožňuje získat přesná data o jejich počtech na území Prahy, které se odhadují podle počtu osob, jimž byly poskytnuty sociální služby. Sociální prostředí hl. m. Prahy, hlavně jeho centra, je negativně ovlivňováno velkou koncentrací problémových skupin lidí, často se jedná o osoby bez přístřeší, závislé na návykových látkách. Rostoucí podíl na kriminalitě je trvale 65

zaznamenán u skupiny cizinců a hlavně ilegálních imigrantů bez vlastního zdroje příjmů. Trestná činnost vyniká stále větší brutalitou, kterou s sebou přináší zejména organizovaná forma násilí. Na území hlavního města dlouhodobě dochází k největšímu počtu trestných činů v republice, jejichž objasněnost byla 26 % v r. 2000.

Postavení romského etnika v České republice se snaží řešit státní orgány, neziskové organizace i místní občanské iniciativy. Rada vlády pro záležitosti romské komunity iniciuje programy na podporu sociální integrace romské minority. Problémy v soužití romského etnika s majoritní společností vyplývají z odlišných kulturním tradic, struktury hodnot, úrovně vzdělání i sociálního prostředí, ve kterém vyrůstá mladá generace. Obecně romská populace dosahuje nižší úrovně vzdělání, což do určité míry determinuje její horší postavení na trhu práce (zaměstnavatelé se často zdráhají zaměstnávat Romy i z obav před jejich nedobrými pracovními návyky). Postavení romských žen v rodinách je tradičně zaměřeno na funkci matky. Romské rodiny mají většinou více závislých dětí než je obvyklé v rodinách majoritní společnosti. Nedostatečná úroveň vzdělání, ztížené postavení na trhu práce a větší počet osob závislých na živiteli rodiny pak vede obecně k nižší ekonomické úrovni romských rodin. Rozdíl mezi průměrně dosahovanou mzdou za nízkovalifikovanou práci a průměrnými dávkami pro vícečlenné domácnosti je malý a nemotivuje k aktivní účasti na trhu práce. Sociální integrace romského etnika je proto důležitou oblastí aktivit, které musí být prováděny s ohledem na kulturní odlišnosti a musí být hlavně založeny na stimulaci motivace romské populace samotné. Pokud jde o zaměstnanost, lze konstatovat, že je Praha největším regionálním trhem práce v České republice. Více než 770 tisíc pracovníků představuje 15 % celostátní zaměstnanosti. Součástí tohoto počtu je přes 110 tisíc dojíždějících a zhruba 60 tisíc cizinců s trvalým nebo přechodným pracovním pobytem.

66

Pražská pracovní síla má, ve srovnání s ostatními regiony ČR, výrazně vyšší kvalifikaci a spolu s tradiční zručností a schopností profesní flexibility vytváří dobrou výchozí pozici pro zvyšování konkurenceschopnosti a dynamiky municipální ekonomické základny; podíl obyvatelstva staršího 15 let se středoškolským vzděláním činí 40,2 % a s vysokoškolským vzděláním 20,7 %. Míra nezaměstnanosti se v Praze dlouhodobě pohybuje na úrovni cca 40 % celostátního průměru, nicméně se zde projevují některé závažné aspekty nabídky a poptávky na trhu práce. Jedná se například o: vysoký počet a rostoucí trend nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním, kolem 3 000 osob, který tvoří až 10 % celého souboru nezaměstnaných a je výrazně nejvyšší ze všech českých krajů, vysoký počet a rostoucí trend nezaměstnaných mladistvých uchazečů, absolventů škol a uchazečů se ZPS, zvyšování podílu déle evidovaných uchazečů o zaměstnání - téměř 45 % evidovaných déle než 6 měsíců,

67

vysoký počet nezaměstnaných, kteří nejsou registrováni na úřadu práce (Praha cca 1/3, ČR cca 1/7). Mezi rizikové skupiny z hlediska trhu práce dále patří občané starší 50 let (především ženy), matky s malými dětmi, které mají specifické požadavky na úpravu či zkrácení pracovní doby, osoby bez nebo s nízkou úrovní kvalifikace. Lze se důvodně domnívat, že ohroženou skupinou jsou příslušníci etnických minorit, hlavně Romové, neboť se u nich často kumulují rizikové faktory, hlavně nízká kvalifikace, opakovaná nezaměstnanost. Tento údaj se však s ohledem na ochranu lidských práv ve statistice úřadů práce nesleduje. Nezaměstnaných osob se zdravotním postižením je podstatně více než uchazečů o práci se ZPS, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Jde o osoby s těžším zdravotním postižením, které pracovat chtějí, ale vědí, že úřad práce jim vhodné místo zprostředkovat nemůže. Současně však lze konstatovat, že tlak na pracovní sílu spojený s růstem nezaměstnanosti výrazně podpořil ochotu části obyvatel hledat volná místa a přijmout zaměstnání. Přispívá k tomu v porovnání s jinými oblastmi státu větší „volný“ trh, na kterém bez spoluúčasti úřadu práce získává zaměstnání (i vysoké kvality) velká skupina zájemců. Na základě zákona o zaměstnanosti č.1/1991 Sb. stát provádí politiku zaměstnanosti prostřednictvím Správy služeb zaměstnanosti a její sítě úřadů práce. Vedle sítě státních úřadů práce působí v Praze na komerční bázi soukromé zprostředkovatelské agentury. Jejich činnost je převážně zaměřena na vyhledávání vysoce kvalifikovaných pracovníků pro velké, často nadnárodní firmy. Státní politika zaměstnanosti zahrnuje pasivní politiku a aktivní politiku zaměstnanosti (dále APZ), která napomáhá zaměstnatelnosti, zaměstnanosti a vytváření pracovních příležitostí. APZ zahrnuje poradenské služby, motivační kurzy, rekvalifikace, dotace na náklady spojené se zabezpečením odborné praxe absolventů středních a vysokých škol nebo se získáním kvalifikace mladistvým pracovníkům, dotace na zřízení a provoz chráněných míst v chráněných dílnách a chráněných pracovišť po zdravotně postižené občany, dotace na vytváření veřejně prospěšných prací a příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst (samostatnou část APZ představují také investiční pobídky).

68

Společensky účelná pracovní místa - aplikace tohoto nástroje k řešení situace na pražském trhu práce je zaměřena (vyjma několika případů finančního příspěvku uchazečům v souvislosti se zahájením výkonu samostatně výdělečné činnosti) hlavně na zřizování účelného pracovního místa pro konkrétního uchazeče o zaměstnání s finančním příspěvkem formou dotace na mzdové náklady. Zajištění odborné praxe absolventů škol a umožnění získání kvalifikace - tento nástroj se využívá při řešení situace uchazečů - absolventů vysokých a zejména středních škol různých oborů, jejichž výraznou nevýhodou na trhu práce je zejména nedostatek odborné praxe v mnoha případech spojený i s nedostatečnou informovaností o reálných vztazích na trhu práce. Veřejně prospěšné práce – nástroj byl vytvořen jako pracovní příležitost ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání, využívá se zejména pro uchazeče se základním vzděláním (popř. neukončeným vzděláním), problémové, obtížně umístitelné, příp. sociálně nepřizpůsobivé. Místa jsou vytvářena v podstatě v pomocných profesích, jedná se hlavně o venkovní úklidové práce, údržbu veřejné zeleně apod. Chráněné dílny a pracoviště - v této oblasti jsou aktivity úřadu práce zaměřeny rozhodující měrou na příspěvky k částečné úhradě provozních nákladů stávajících dílen a to na základě platných dohod o zřízení statutu chráněných dílen.. Rekvalifikace – v realizovaných rekvalifikačních aktivitách převládaly kurzy účetnictví, získávání počítačových dovedností od základů obsluhy PC až po kurzy správce počítačových sítí. Úspěšnost ukončení kurzů se pohybovala okolo 90 %. Počet uchazečů umístěných do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace se v uplynulých dvou letech pohyboval v průměru okolo 48 %. Další kurzy byly zaměřeny do oblasti služeb, jejich cílem bylo rozvinout nové řemeslné dovednosti, např. prodavač, kosmetička, masér, kadeřnice, pečovatelka, nebo prohloubit technické způsobilosti, např. řidič manipulačního vozíku, svařování, příprava a zkoušky odborné způsobilosti pro práci v elektrotechnice. Pro zvýšení motivace a úsilí uchazečů při hledání zaměstnání byly realizovány i nespecifické rekvalifikační kurzy pro absolventy a pro uchazeče se ZPS. Praktické rekvalifikace typu pomocný pracovník ve službách a ve stavebnictví byly určeny zejména mladým uchazečům se základním nebo

69

nedokončeným středním vzděláním s cílem udržet, případně vytvořit jejich pracovní návyky. Česká republika se jako signatář Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod zavázala dodržovat práva a svobody bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení. Tyto principy rovných příležitostí jsou promítnuty do Ústavy a celého právního řádu České republiky. Přesto však dosud v praxi dochází k určitým nerovnostem a znevýhodnění některých jednotlivců a skupin, způsobeným nedostatečným odstraňováním bariér, včetně osvěty. Co se týče nerovností na pracovním trhu mezi muži a ženami, pramení především z faktu, že starost o rodinu a její závislé členy je stále pokládána za ženskou povinnost. Konflikt rodinných a pracovních rolí nabývá při současné vysoké úrovni zaměstnanosti a vzdělanosti žen na významu. Harmonické provázání rodiny a práce je klíčové nejen pro ženy ve vedoucích a řídících pozicích, vysokoškolačky a podnikatelky. Řešení dilematu kariéra versus rodina stále zůstává na ženách a přestože se již i u nás formuje skupina kariérově orientovaných žen, které se rozhodnou rodinu nezakládat a věnovat se pouze kariéře, budou nadále především ženy hledat způsoby, jak skloubit kariéru a rodinu, kromě uvedeného také proto, že ženy výrazně převažují jako osoby stojící v čele neúplných rodin s dětmi. Rozdíly v odměně za práci mezi muži a ženami jsou částečně způsobeny tradiční přirozenou dělbou práce, nedoceněním práce v typicky ženských odvětvích (textilní průmysl, školství, služby), částečně jsou spojeny s obtížnějším uplatněním žen na trhu práce. Muž je chápán jako živitel rodiny a je mu (bez ohledu na příslušnou legislativu) často přiznána vyšší mzda za stejnou práci než ženě. Ženy, s ohledem na jejich vyšší zapojení do chodu domácnosti a péči o děti a seniory, často vykonávají méně zodpovědnou práci, nezapojují se do řídících struktur a tudíž nedosahují vyššího platového ocenění. Průměrná čistá mzda žen v ČR tvoří pouze 74% průměrné čisté mzdy mužů. Největší rozdíl je pak u vysokoškolsky vzdělaných žen, které dosahují 64% průměrné čisté mzdy mužů, což je odrazem nízké participace žen v řídících funkcích.

70

Pokud jde o ženy-podnikatelky, Pražská správa sociálního zabezpečení uvádí, že v srpnu 2002 se ženy na celkovém počtu osob samostatně výdělečně činných podílely 35 %. Celkově se uvádí, že od r. 1995 ženy tvoří zhruba 27 % podnikatelů v civilním sektoru ČR.

SWOT analýza sektoru lidských zdrojů v regionu Praha uzavírá analýzu lidských zdrojů regionu Praha.. SWOT analýza je v základních částech (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení) členěna do oddílů: Celoživotní učení, Trh práce, Sociální integrace, Spolupráce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou, Rovné příležitosti pro ženy a muže, Ekonomické prostředí pro MSP.

Silné stránky Celoživotní učení •

Relativně vysoká úroveň vzdělání (zejména vyššího sekundárního) a kvalifikace pracovní síly

•

Rovnoměrná, kapacitně úměrná a dobře dostupná síť školských a vzdělávacích zařízení

•

Dobrá úroveň mezinárodní spolupráce vysokých škol

•

Mechanismus akreditace studijních programů vysokých škol

•

Existence zákonných norem pro počáteční vzdělávání

•

Rozvoj terciárního vzdělávání diverzifikace

•

Velký počet institucí pro vzdělávání dospělých se širokou paletou nabídky vzdělávacích programů

institucionální a programová

71

Trh práce • Vysoce kvalifikovaná pracovní síla • Relativně nízká míra nezaměstnanosti v regionu Praha • Odvětvově a profesně pestrý trh práce • Vysoká koncentrace zaměstnavatelů a zaměstnanců aplikujících nové metody organizace práce • Vybudovaný systém služeb zaměstnanosti • Vyšší průměrná mzda (větší rozdíl mezi hmotným zabezpečením a průměrnou mzdou přispívá k vyšší motivaci k práci) Sociální integrace • Poměrně silná sociální stabilita a významné zastoupení střední vrstvy • Vyvážená sociální struktura územních společenství • Vysoká koncentrace nestátních neziskových organizací, působících v sociální oblasti • Životní úroveň nad průměrem ČR • Obnovování duchovní atmosféry otevřeného města přijímajícího impulsy z různých kultur a směrů Spolupráce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou • Vybudovaná síť vzdělávacích a výzkumných kapacit • Tradiční spolupráce průmyslovými podniky

mezi

výzkumnými

• Existence kvalitních vědeckých pracovníků schopných obstát v mezinárodní konkurenci

pracovišti a

a

velkými

vědeckých týmů

• Velký počet studentů řádného a doktorského studia zapojených do vědeckých projektů a velký počet mladých vědeckých pracovníků • Existence zárodku sítě institucí podporujících rozvoj inovací Cestovní ruch • Tradiční turistické centrum evropského a světového významu

72

• Prakticky celoroční provoz a nabídka služeb CR • Rozšiřující se ubytovací kapacity Rovné příležitosti pro ženy a muže • Relativně vysoká ekonomická aktivita žen • Vysoký podíl žen orientovaných na kariéru a žen ve vedoucích funkcích • De jure zaručená rovnost příležitostí pro muže a ženy • Řada opatření a politik je již uvedena do praxe • Stoupající zájem veřejnosti o tuto problematiku • Relativně rozsáhlá základna ženských organizací pokrývající široké spektrum problémů týkajících se (mimo jiné) žen a disponující informacemi, zkušenostmi a lidskými zdroji Ekonomické prostředí pro MSP • Existence relativně silného sektoru MSP • Rychlá adaptace firem na požadavky trhu • Schopnost a možnost pracovníků školit se v nových výrobních technologiích a postupech • Zájem firem investovat do informačních technologií a do výzkumu a vývoje

Slabé stránky Celoživotní učení • Nedostatečná vazba vzdělávacího systému a obsahu vzdělávání na potřeby trhu práce • Chybějící celková koncepce dalšího profesního vzdělávání a její návaznost na počáteční vzdělávání (s výjimkou zdravotnictví) • Malá provázanost systému škol • Nedostatečné vzdělávání učitelů v moderních technologiích a v používání moderních výukových metod

73

• Studijní programy odborných škol nedostatečně reflektují technologický vývoj • Nedostatek kvalitních informačních systémů a jejich vzájemného propojení • Nízká mobilita studentů a učitelů, zejména v domácím prostředí • Nízká účast sociálních partnerů na formování obsahu a na organizaci odborného a dalšího vzdělávání • Poptávka pro terciárním vzdělávání není s ohledem na nedostatek finančních zdrojů dostatečně uspokojována • Nedostatečné integrační programy pro příslušníky menšin • Absence motivačního systému vícezdrojového financování dalšího vzdělávání • Vysoké procento předčasně opouštějících vzdělávací systém, především v prvních ročnících vysokých škol a vyšších odborných škol • Systém závěrečných zkoušek na středních školách • Síť vyšších odborných škol byla budována nesystematicky a je nesourodá • Velká bariérovost škol, nepřipravenost pedagogů přijímat do běžných škol žáky s postižením a nedostatek (i legislativní neujasněnost) školních asistentů neumožňuje získat odpovídající kvalifikaci většině osob se zdravotním postižením Trh práce • Zvyšující se podíl dlouhodobě nezaměstnaných • Nedostatečná péče o dlouhodobě nezaměstnané • Slabé motivační prostředí k pracovnímu uplatnění některých skupin obyvatelstva • Nedostatečné kapacity pro zajištění služeb zaměstnanosti v Praze • Nedostatečná komunikace a spolupráce mezi subjekty zainteresovanými na trhu práce • Bariérovost budov a dopravy neumožňuje mnoha osobám s postižením získat místo, na které mají schopnosti i kvalifikaci. 74

Sociální integrace • Nárůst kriminality, včetně organizovaného zločinu patologických jevů obecně (drogy, prostituce atd.)

a

sociálně

• Zhoršující se demografická struktura obyvatel • Růst, koncentrace, sociální vylučování a nedostatečná integrace některých skupin obyvatelstva (nepřizpůsobiví lidé, bezdomovci, ilegální imigranti) • Malá spoluúčast občanů na rozhodování o veřejných záležitostech • Nízká identifikace s místním společenstvím i Prahou jako celkem • Bezprizornost mládeže předčasně opouštějící školu • Existence nedobrovolně vyloučených skupin občanů Prahy, žijících ve vzdálených ústavech Spolupráce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou • Špičkový průmysl není cílevědomě propojen s výzkumem, zejména univerzitním a výzkumná pracoviště nejsou dostatečně motivována ke spolupráci s praxí • Nejsou budovány „clustery“ vedoucí k multiplikačním a synergickým efektům v dané oblasti (např. inovační a technologická centra, vědecké parky apod.) • Nedostatečná podpora malých a středních podniků schopných absorbovat výsledky výzkumu a vývoje a komercializovat je • Výzkum na VŠ je většinou fragmentární a není orientován na větší, tedy ucelené a v komerční sféře využitelné projekty • Absence státní a regionální inovační politiky, politiky rozvoje lidských zdrojů a systému podpory inovačního procesu jako celku • Kultura výzkumných pracovišť jde většinou proti komercionalizaci výzkumu; absence kvalifikovaných pracovníků, schopných starat se systematicky o transfer technologií • Informační a komunikační bariéry nejenom mezi jednotlivými vědními obory, ale i mezi pracovníky vědeckých a podnikatelských subjektů

75

• Legislativní prostředí není dosud obecně příznivé pro rozvoj vědy a výzkumu a zavádění výsledků do praxe Cestovní ruch • Kvalifikace ve službách CR nesleduje světové trendy • Nekoordinovaná a nedostatečná informační síť CR • Komunikační bariéry (jazykové a psychologické) • Nízká úroveň partnerských vztahů mezi subjekty CR navzájem a veřejným a soukromým sektorem • Kvalita některých služeb CR neodpovídá mezinárodním standardům • Nerovnoměrné geografické rozložení turistů a návštěvníků Rovné příležitosti pro ženy a muže • Přetrvávající předsudky vážící se k mateřské roli žen a reprodukce těchto stereotypů ve výchově a vzdělávání • Nízká motivace zaměstnavatelů harmonizaci rodiny a práce

zavádět

opatření

směřující

k

• Přetrvávající rozdíly v úrovni odměňování mezi muži a ženami • Slabá partnerská spolupráce neziskového sektoru, politické reprezentace a sociálních partnerů • Tendence některých médií celou problematiku zlehčit nebo přímo bulvarizovat • Nedostatečná kapacita, snížená finanční dostupnost a v některých případech též dojezdová dostupnost zařízení služeb péče o závislé členy rodiny Ekonomické prostředí pro MSP • Nízká motivace MSP vytvářet lepší pracovní podmínky pro zaměstnance • Nedostatek vlastních finančních prostředků pro výzkum a vývoj • Vysoké provozní náklady na podnikání • Obtížný přístup k půjčkám

76

• Nízká kvalita průmyslových informací a služeb • Nízké znalosti nových řídících metod

Příležitosti Celoživotní učení • Rozvoj vzdělávacích programů reagujících na požadavky trhu práce • Vzdělávání učitelů, lektorů, vedoucích pracovníků a dalších odborných pracovníků vzdělávacích institucí • Rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělávání • Systematické ověřování kvality programů dalšího vzdělávání a certifikace výsledků • Využití škol jako polyfunkčních center vzdělanosti pro další vzdělávání obyvatel • Realizace celoživotního učení pro zajištění maximálního rozvoje každého jedince a odpovídající změny struktury, obsahu a forem počátečního a dalšího vzdělávání • Optimalizace sítě škol v Praze a sousedním regionu • Co nejširší propojení aktivit všech partnerů participujících na vzdělávání: orgánů státní správy a samosprávy, škol a ostatních vzdělávacích institucí, žáků a studentů, rodičů, sociálních partnerů • Rozšiřování přístupu ke vzdělávání a aktivačních možností pro občany se speciálními potřebami, skupiny znevýhodněné a ohrožené marginalizací a sociální exkluzí • Uplatnění vícezdrojového financování • Vytvoření poradensko-informačního střediska pro další profesní a odborné vzdělávání • Alternativní vzdělávání dospělých obyvatel ústavů sociální péče Trh práce • Využití vysoké kvalifikace, vzdělanosti a flexibility pracovní síly

77

• Komplexní přístup k dlouhodobě nezaměstnaným • Zaměření na absolventy škol a mládež předčasně opouštějící školu • Co nejširší propojení aktivit všech partnerů působících na trhu práce • Rozšíření zaměstnanosti v oblasti poskytování sociálních služeb • Posílení programů aktivní politiky zaměstnanosti, zejména pro občany ze znevýhodněných skupin • Diferencovaný přístup k různým znevýhodněným skupinám Sociální integrace • Zachování sociální promíšenosti ve většině obytných částí města • Péče o skupiny ohrožené sociální exkluzí • Snížení kriminality prostřednictvím výchovy, osvěty, nabídky zájmových činností • Rozšíření existujícího potenciálu teoretických znalostí i praktických zkušeností pražských NNO poskytujících moderní sociální služby • Zlepšení služeb sociální péče • Zhodnocení multikulturní tradice Prahy • Deinstitucionalizace a diversifikace služeb sociální péče, návrat původních obyvatel Prahy z mimopražských ústavů sociální péče Spolupráce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou • Vytváření příznivého inovačního prostředí a zejména podmínek pro transfer technologií • Rozvíjející se mezinárodní spolupráce a předpokládané členství v EU • Podpora aplikovaného i průmyslového výzkumu a vývoje • Zvýšení motivace pracovníků

studentů,

doktorandů

a

mladých

vědeckých

• Zvýšení atraktivnosti zaměstnání v pražských výzkumných institucích pro vysoce kvalifikované pracovníky zejména ze států bývalého sovětského bloku • Větší zapojení soukromého kapitálu 78

• Nové možnosti podpory výzkumu a vývoje v souvislosti s novým zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a s připravovaným Národním programem výzkumu • Vytvoření optimální rovnováhy ve financování základního výzkumu ve vztahu k ostatním výzkumným a vývojovým činnostem Cestovní ruch • Zvýšení kvality přípravy pracovníků, zejména v oblasti jazykové přípravy a profesionálního přístupu k účastníkům cestovního ruchu • Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu i podpůrných služeb • Možnost využití zařízení cestovního ruchu pro kulturní a vzdělávací akce • Vyvolání trvalého celoročního zájmu o město podporou únosného turistického ruchu, nabídkou různorodých atraktivních akcí a programů i v mimosezónním období a nabídkou programů mimo centrum města popřípadě ve spolupráci se Středočeským krajem Rovné příležitosti pro ženy a muže • Podpora programů zaměřených na rovnost příležitostí • Osvěta mezi zaměstnavateli, médii • Rozvoj sociálních služeb jako příležitost pro rozšíření pracovního uplatnění žen

Hrozby Celoživotní učení • Pokračující nedostatečná provázanost mezi soustavou povolání a soustavou oborů vzdělávání při modernizaci vzdělávací soustavy i celkově nedostatečné vazby mezi vzděláním a trhem práce • Nedostatečná motivace učitelů zapojit se do rozvojových programů, měnit své zvyky, zvyšovat svoji kvalifikaci • Nedostatek finančních prostředků na rozvoj moderních vzdělávacích programů a absence systémového přístupu k financování dalšího vzdělávání

79

• Pomalá transformace vzdělávacího systému • Přetrvávání absence kontroly kvality dalšího vzdělávání a nedostatečné úrovně poradenských a informačních systémů • Malá možnost integrovaného vzdělávání žáků a studentů s postiženími, způsobující nedostatek sociálních zkušeností pro další život • Nedostatečná spolupráce orgánů města a městských částí v dalším vzdělávání • Neodpovídající spolupráce mezi službami zaměstnanosti, vzdělávacími zařízeními a zaměstnavateli Trh práce • Neúčinnost opatření pro dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně postižené a obtížně přizpůsobitelné občany • Prakticky nekontrolovatelný příliv pracovníků ze zahraničí • Podcenění potřeby odpovídajícího personálního a technického zajištění služeb zaměstnanosti • Neúčinnost sankcí vůči zaměstnavatelům, kteří neplní povinnou kvótu zaměstnávání zdravotně postižených Sociální integrace • Stále se zvyšující koncentrace obtížně přizpůsobitelných občanů a jejich následné vylučování na okraj společnosti • Sociální degradace pražských sídlišť • Narůstající podíl obyvatelstva v poproduktivním věku • Růst kriminality a šíření drogových závislostí • Existující xenofobní postoje a projevy rasismu u části obyvatel Prahy • Růst počtu osob závislých na sociálních dávkách • Další ztráta zájmu občanů o věci veřejné, nedojde-li ke spolupráci mezi městskou (místní) správou a občany • Nestabilní financování NNO poskytujících sociální služby

80

• Často pouze deklarovaný a nikoli v praxi skutečně uplatňovaný trend deinstitucionalizace vede k prohloubení sociálního vyloučení některých ohrožených skupin obyvatelstva • Nedostatečný rozvoj terénních služeb Spolupráce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou • Nevyužívání místní kapacity výzkumu a vývoje zahraničními investory • Odchod kvalifikovaných pracovníků z vysokých škol a výzkumných ústavů do zahraničí • Pokračování nárůstu výdajů na základní výzkum na úkor aplikovaného výzkumu, průmyslovému výzkumu a vývoji. • Stále se zvyšující náklady a požadavky na výzkum bez odpovídajícího nárůstu finanční podpory výzkumu a vývoje (vyjádřené jako podíl HDP) z veřejných i soukromých zdrojů • Přetrvávání potíží s transferem technologií z Prahy do jiných regionů ČR • Nekoncepčnost ve využívání státní a regionální podpory inovačního procesu • Konkurence ostatních regionů, které budou schopny nabídnout zejména mladým vědeckým pracovníkům lepší podmínky • Upřednostnění krátkodobých cílů rozvoje • Nedostatek kvalifikovaných inovační proces jako celek

řídících pracovníků schopných chápat

Cestovní ruch • Zaostávání kvality doprovodných služeb za světovým trendem • Zhoršování pověsti města v oblasti bezpečnosti • Stagnace nevyhovující kvality informačních služeb (hlavně pro zahraniční návštěvníky) • Nedostatečné pokrytí spektra služeb • Nedostatečná pozornost návštěvníkům se specifickými potřebami (hlavně zdravotně postiženým) 81

• Ztráta turistické atraktivity města Rovné příležitosti pro ženy a muže • Velká setrvačnost v reprodukci stereotypů a bariér • Pozitivní akce a metoda gender mainstreamingu mohou narážet na kritiku a odpor • Některá opatření na zmírnění diskriminace mohou paradoxně tuto diskriminaci ještě posilovat stereotypy k ní vedoucí Ekonomické prostředí MSP • Nedostatečné vazby mezi vzdělávacím systémem, systémem celoživotního učení a potřebami trhu práce • Konzervativní přístup k inovacím ve vzdělávacím a pracovním procesu Zbývající dvě části druhé kapitoly jsou věnovány návaznosti JPD 3 na národní strategie a politiky v oblasti rozvoje lidských zdrojů, které jsou zaměřeny na podporu celoživotního učení, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a odstraňování všech forem diskriminace a znevýhodnění lidí v přístupu ke vzdělávání, na trh práce a k informacím o nich, a na politiky Evropské unie. JPD 3 podporuje pouze takové aktivity, které jsou v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, s nástroji přijatými v jejím rámci a s politikami a akcemi Společenství, včetně pravidel pro hospodářskou soutěž (veřejnou podporu), o zadávání veřejných zakázek, o ochraně a zlepšování životního prostředí a o odstraňování nerovností a vyrovnávání příležitostí mezi ženami a muži.

Třetí kapitola JPD 3 stanovuje strategii programu. Strategie JPD 3 pro region Praha byla formulována na základě provedené analýzy ekonomické a sociální situace regionu NUTS 2 Praha v oblasti lidských zdrojů, vytypovaných silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v návaznosti na obsah národních a regionálních politik v oblasti celoživotního učení, zaměstnanosti, sociální ochrany a integrace, rovných příležitostí pro ženy a muže, vědy a výzkumu, podpory podnikání, udržitelného rozvoje, informační politiky a plně v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti. Ve smyslu definice oblastí Cíle 3 čerpá JPD 3 na spolufinancování pouze prostředky z ESF.

82

JPD 3 navazuje na Referenční rámec politiky zaměstnanosti, který je definován v Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů na tříleté období 2004 - 2006. Programový dokument je také v souladu a navazuje na Strategii rozvoje hl. m. Prahy. Globálním cílem JPD 3 je efektivní trh práce založený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumněvývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje. Při formulaci globálního cíle JPD 3 byly zohledněny následující důležité aspekty: stanovit globální cíl tak, aby jeho plnění vedlo ke zlepšení sociální a ekonomické situace obyvatel, klást důraz na to, aby všichni obyvatelé Prahy měli stejnou příležitost se podílet na prosperitě města, dále pak, aby ekonomický rozvoj byl realizován v souladu s principem udržitelného života. V souladu s globálním cílem JPD 3 byly formulovány specifické cíle, které reagují na potřebu podpořit konkrétní oblasti rozvoje lidských zdrojů tak, aby jejich synergický efekt naplnil globální cíl JPD 3: 1.

Rozvoj pružného trhu práce s důrazem na skupiny ohrožené na trhu práce, prevenci nezaměstnanosti, zvýšení zaměstnatelnosti a zamezení růstu dlouhodobé nezaměstnanosti.

2.

Sociální začleňování znevýhodněných skupin a rozvoj institucí a kvality služeb zaměřených na sociální integraci a na rovnost příležitostí pro ženy a muže na trhu práce.

3.

Rozvoj systému celoživotního učení, který bude připravovat kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu schopnou aplikovat princip udržitelného rozvoje.

4.

Zlepšení adaptability pražských organizací prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků, rozvoje a využití pražského inovačního potenciálu.

Tyto specifické cíle JPD 3 se stávají na úrovni priorit jejich globálními cíli.

83

V další subkapitole jsou popsány vazby cílů JPD 3 na pilíře Evropské strategii zaměstnanosti. Programový dokument zahrnuje také horizontální témata – rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a podporu místních iniciativ, jak je uvedeno v následující části. Třetí kapitolu uzavírá zhodnocení dopadů realizace programu do životního prostředí a stanovení podmínek, které jsou nutní k eliminaci negativních vlivů.

Čtvrtá kapitola v návaznosti na specifické cíle stanovuje priority a opatření JPD 3: Priorita 1

Aktivní politika zaměstnanosti

Opatření 1.1

Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti

Priorita 2

Sociální integrace a rovné příležitosti

Opatření 2.1

Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí

Opatření 2.2

Sladění rodinného a pracovního života

Opatření 2.3

Globální grant – posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb

Priorita 3

Rozvoj celoživotního učení

Opatření 3.1

Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení s ohledem na potřeby trhu práce a ekonomiky znalostí

Opatření 3.2

Rozvoj dalšího vzdělávání

Priorita 4

Adaptabilita a podnikání

Opatření 4.1

Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti

84

Opatření 4.2

Spolupráce výzkumných a vývojových podnikatelskou sférou, podpora inovací

Opatření 4.3

Rozvoj cestovního ruchu

Priorita 5

Technická pomoc

Opatření 5.1

Podpora řízení programu

Opatření 5.2

Technické zabezpečení programu

pracovišť

s

V další části této kapitoly jsou podrobně popsány priority a příslušná opatření. Priorita 1: Aktivní politika zaměstnanosti Tato priorita navazuje na státní politiku zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je založena na upřednostnění preventivních a aktivních opatření před pasivním přístupem, snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti, podněcuje hledání nových forem a metod využívání lidských zdrojů, podporuje sledovaný směr hospodářského rozvoje a umožňuje zapojení jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání. Záměrem priority je napomáhat odstraňování handicapů u rizikových skupin z hlediska zaměstnanosti, které jim brání v přístupu na trh práce a získání zaměstnání. Rozvoj preventivních opatření vyžaduje rozšíření aktivní politiky zaměstnanosti nejen vůči uchazečům o zaměstnání evidovaným úřadem práce, ale i vůči zájemcům o zaměstnání. Mezi rizikové skupiny z hlediska trhu práce patří dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, občané starší 50 let (především ženy), matky s malými dětmi, osoby bez nebo s nízkou úrovní kvalifikace, ale také absolventi základních a středních škol. V rámci priority 1 bude těmto skupinám věnována obzvláštní pozornost. Při realizaci priority 1 budou mimo jiné využity zkušenosti z projektů typu „První příležitost“, „Nový start“ a „Most“, které jsou realizovány v jiných regionech ČR a z projektu nespecifického motivačního kurzu „Naděje“, realizovaného v Praze. Cílem této priority je rozvoj pružného trhu práce s důrazem na skupiny ohrožené na trhu práce, prevenci nezaměstnanosti, zvýšení 85

zaměstnatelnosti a zamezení růstu dlouhodobé nezaměstnanosti. Pro naplnění této priority je stanoven operační cíl - zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, z něhož je odvozeno opatření 1.1: Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti Pro úspěšnou realizaci Priority 1 budou respektována horizontální témata. Ve styku s klienty bude uplatňován princip rovných příležitostí, priorita podpoří rozvoj informační společnosti v rámci vzdělávacích aktivit určených klientům úřadu práce. Principy udržitelného rozvoje se promítnou zejména do vzdělávacích aktivit. V případě vytváření nových pracovních příležitostí bude důsledně respektováno rozvíjení takových aktivit, které nezatěžují životní prostředí či vedou k jeho zlepšení. Místní iniciativy budou zapojovány dle možností a to zejména při využití zkušeností úřadu práce s místními poskytovateli služeb. Na prioritu 1 bude vynaloženo 14 % z celkového rozpočtu JPD 3.

Opatření 1.1 Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti: Cílem opatření je zejména: zajištění rychlého začlenění nezaměstnaných na trh práce a prevence nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Důraz bude kladen na orientaci na jednotlivce a výběr takových nástrojů, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trh práce. Opatření má přispět nejen k zavedení nových nástrojů APZ, ale i orientaci nástrojů vedle uchazečů i na zájemce o zaměstnání (osoby ohrožené nezaměstnaností, osoby vracející se na trh práce) a rozšíření preventivních opatření; kvalitu služeb poskytovaných úřadem práce a na spolupráci s externími dodavateli služeb. Pracovníci Úřadu práce hl. m. Prahy a spolupracujících organizací získají nové praktické i teoretické zkušenosti prostřednictvím intenzivního školení, které jim umožní vyrovnat se s novými náročnými úkoly vyplývajícími z Evropské strategie zaměstnanosti. Vedle vzdělávání pracovníků je nutné se zaměřit i na rozvoj informačních a monitorovacích systémů.

86

Opatření 1.1 se zaměří na: • zamezení růstu počtu nezaměstnaných podchycením zájemců o zaměstnání, zamezení růstu počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů zacílením stávajících i nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především na osoby ze skupin ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností: -

rozvoj nových forem zaměstnávání jako jednoho z nástrojů vytváření podmínek pro uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce;

-

zvýšení adresnosti a efektivnosti již existujících nástrojů APZ pro uchazeče o zaměstnání, jejich rozšíření a orientace na zájemce o zaměstnání, zaměstnance ohrožené nezaměstnaností a osoby vracející se na trh práce;

-

zavádění nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

• zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků služeb zaměstnanosti včetně pracovníků spolupracujících organizací, zejména sociálních partnerů a jejich sdružení, vzdělávacích institucí včetně .kol, obcí, NNO při realizaci a rozvoji aktivní politiky zaměstnanosti: -

rozšíření nabídky poradenských a informačních služeb jako prevence nezaměstnanosti;

-

vytvoření systému podpory zaměstnávání mladých pro získání praktických pracovních dovedností;

-

zvýšení kvalifikační úrovně pracovníků úřadu práce a spolupracujících organizací, propojení a zkvalitnění informačních a monitorovacích systémů

Typy podporovaných aktivit • rozvoj zprostředkovatelských služeb a poradenských programů • rekvalifikace • vytváření nových pracovních míst • podpora ohrožených pracovních míst • motivační kurzy • rozvoj zaměstnaneckých agentur • podpora vytváření pracovních míst pro sebezaměstnání 87

• podpora nových forem zaměstnávání • doprovodné sociální aktivity • poradenství pro volbu povolání • tvorba vzdělávacích programů spolupracujících organizací

pro

pracovníky

úřadu

práce

a

• tvorba individuálních akčních plánů Do cílové skupiny pro toto opatření patří uchazeči a zájemci o zaměstnání (např. osoby vracející se na trh práce), zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, zaměstnanci úřadu práce a spolupracujících organizací.

Priorita 2: Sociální integrace a rovné příležitosti Tato priorita je zaměřena na pomoc skupinám a jednotlivcům ohroženým sociální exkluzí, na vyrovnání šancí pro všechny, kteří chtějí participovat na životě společnosti, a také na implementaci principu rovných příležitostí mužů a žen. Cílem priority 2 je sociální začleňování znevýhodněných skupin, rozvoj institucí a kvality služeb zaměřených na sociální integraci a vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce. Pro naplnění priority jsou stanoveny operační cíle: pomoc skupinám ohroženým sociální exkluzí získat odpovídající dovednosti a schopnost a vytváření podmínek, které jim pomohou začlenit se do společnosti a na trh práce; podpora naplnění principu rovnosti příležitostí pro ženy a muže de facto (v praxi) při plnění povinností v rodinném i pracovním životě; podpora rovného přístupu ke vzdělání, školení, zaměstnání a další seberealizaci v sociální a pracovním životě osobám ze skupin ohrožených sociálním vyloučením; z nichž jsou odvozena jednotlivá opatření: 2.1: Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 2.2: Sladění rodinného a pracovního života 88

2.3: Globální grant – posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb Na prioritu 2 bude použito 24 % z celkového rozpočtu JPD 3, rozdělení finančních prostředků na jednotlivé opatření je následující: opatření 2.1 – 20 % opatření 2.2 – 3 % opatření 2.3 – 1 % Při naplňování cíle priority 2 budou také respektována horizontální témata. Dodržování rovných příležitostí je nezbytným předpokladem úspěšné realizace všech projektů týkajících se sociální inkluze. Ve vhodných případech bude do vzdělávacích programů a do profesní přípravy poskytovatelů sociálních služeb začleněno hledisko udržitelného rozvoje. Zavádění komunitního plánování je v podstatě aplikací horizontálního principu podpory místním iniciativám, protože zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu a přispívá k efektivnějšímu využívání místních zdrojů. Poskytovatelé služeb budou při práci na projektech využívat informační a komunikační technologie a při výběru projektů bude věnována zvláštní pozornost těm, které budou podporovat rozvoj dovedností znevýhodněných klientů v práci s informačními technologiemi. Opatření 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Cílem opatření 2.1 je pomoc skupinám ohroženým sociální exkluzí získat odpovídající dovednosti a schopnosti a vytváření podmínek, které jim pomohou začlenit se do společnosti a na trh práce. Opatření se zaměří na: • obnovu a rozvoj klíčových dovedností, schopností a návyků a vytváření podmínek umožňujících příslušníkům ohrožených skupin sociální a pracovní začlenění a zajištění přístupu ke vzdělávání; • rozvoj subjektů a organizací zabývajících se programy pro sociální integraci osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociální exkluzí • vytvoření rámce podpory pro osoby čelící sociální exkluzi – příprava dokonalejších profesních kvalifikací a jejich aplikace, rozvoj a rozšíření existujících sociálních služeb, jejich lepší zaměření a speciální

89

profesionální pomoc. Tato opatření by měla napomáhat lidem s vícenásobným znevýhodněním k přístupu a udržení se na trhu práce; • plnění standardů kvality sociálních služeb prostřednictvím školení školitelů a následně komisařů, manažerů a poskytovatelů služeb; zavedení systému vzdělávání pracovníků v sociálních službách; • sběr a analýzu podrobných informací k mapování sociálních potřeb, šíření těchto informací; • rozvoj a realizace vydělávání na podporu komunitního plánování, které by mělo vést k lepší dostupnosti služeb pro skupiny ohrožené sociální exkluzí. Typy podporovaných aktivit: • přímé služby příslušníkům znevýhodněných skupin nebo těm, kteří jsou ohroženi • sociální exkluzí (osobní asistence, domácí péče, podporovaná zaměstnanost, chráněné bydlení, krizová centra,poradní služby, denní stacionáře, terénní práce, sociální práce v romských komunitách, pomoc bezdomovcům atd.) • projekty na pomoc mladým lidem, kteří opustili dětské domovy (projekty „Help to Nearly-Adults“), podporující jejich adaptaci a schopnost zařadit se do normálního života (tzv. domy na půl cesty); • podpora rozvoje organizací nabízejících služby pro znevýhodněné skupiny (školení pro personál, zajištění kvality služeb a plnění standardů kvality, transformace rezidenčních služeb, zvýšení kapacit atd.) • vytváření nových a lepších možností poskytování sociální služeb vedoucích k jejich rozvoji a implementace programů dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách (vzdělávání v oblasti komunitního plánování, zavádění standardů kvality, informační a poradenské služby atd.). Cílovými skupinami tohoto opatření jsou: Osoby znevýhodněné v přístupu na trh práce vzhledem k jejich věku, zdraví (lidé fyzicky a mentálně postižení), absenci nebo ztrátě pracovních návyků (dlouhodobě nezaměstnaní, osoby propuštěné z výkonu trestu, z ústavního 90

zařízení, lidé po dlouhodobé nemoci), sociální situace (především osamělí rodiče, oběti trestných činů a domácího násilí, týraní, bezdomovci, osoby ohrožené závislostí, oběti pohrom, Rómové, migranti a příslušníci dalších etnických minorit). Pracovníci veřejné správy a neziskových organizací v sociální oblasti: personál neziskových organizací, pracovníci orgánů místní správy a samosprávy hl. m. Prahy. Poskytovatelé sociálních služeb v České republice: nevládní neziskové organizace (občanská sdružení, veřejně prospěšné společnosti, církevní charity), příspěvkové organizace hl. m. Prahy a obecní úřady, pro systémové projekty sdružení a organizace zastřešující poskytovatele sociálních služeb.

Opatření 2.2 Sladění rodinného a pracovního života Cílem opatření je podpořit naplnění principu rovnosti šancí pro ženy a muže de facto (v praxi) při plnění povinností v rodinném i pracovním životě. Opatření se zaměří na: • ovlivňování celkových podmínek, prostředí a organizace práce tak, aby se vyrovnaly šance osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu; • zlepšování podmínek kariéry žen ve výzkumu a vývoji, na základě analýzy příčin včetně překlenování chybějících poznatků o postavení žen ve výzkumu a vývoji; • vytváření partnerských sítí organizací zabývajících se problematikou rovných příležitostí a slaďování rodinného a pracovního života; • oslabení předsudků vyplývajících z existujících postojů vůči ženám a zvýšení všeobecného povědomí o významu žen ve společenském a pracovním životě. Typy podporovaných aktivit: • testování úprav na pracovištích a organizace práce, které vycházejí vstříc osobám pečujícím o závislé členy rodiny, jejich vyhodnocování a sdílení zkušeností;

91

• vyrovnávání šancí žen ve výzkumu a vývoji v podnikovém, vládním, vysokoškolském i neziskovém sektoru (speciální granty a programy pro rodiče vracející se ke své vědecké kariéře, podpora sítí a sdílení zkušeností atd.); • podpora pracovního zařazení osob končících rodičovskou dovolenou nebo péči o závislého člena rodiny a zvyšování jejich adaptability vůči změnám na trhu práce především v souvislosti v rozvojem využívání informačních a komunikačních technologií; • zlepšování spolupráce organizací zabývajícími se rovnými vztahy mezi muži a ženami, navazování partnerství; • zlepšování managementu nestátních neziskových zabývajících se problematikou rovných příležitostí;

organizací

• propagace rovnosti šancí pro ženy a muže včetně sdílení dobrých zkušeností; • doplňková opatření zaměřená na posílení účasti žen a osob pečujících o závislé členy rodiny na trhu práce a na možnosti přístupu k projektům v rámci tohoto opatření, které jim umožní využít služby poskytující péči dětem předškolního věku, seniorům a osobám vyžadujícím zvláštní péči (např. pokrytí nákladů na péči o dítě účastníků projektu apod.). Cílovými skupinami v tomto opatření jsou osoby pečující o závislého člena rodiny, osoby vracející se po rodičovské dovolené nebo po péči o závislého člena rodiny na trh práce, zaměstnané ženy a muži, sociální partneři, ženy pracující ve vědě a výzkumu, nevládní organizace zabývající se problematikou rovných příležitostí, média.

Opatření 2.3 Globální grant – posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb Cílem tohoto opatření je poskytnout rovné příležitosti v přístupu ke vzdělání, školení, zaměstnanosti a další seberealizace v sociálním a pracovním životě příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením. Opatření se zaměří na:

92

• posílení kapacity a kvality organizací realizujících programy sociální integrace osob sociálně vyloučených nebo sociálním exkluzí ohrožených; • rozšíření nabídky a dostupnosti sociálních služeb v souladu s potřebami osob ohrožených sociálním vyloučením; • transformace rezidenčních služeb a rozšíření kapacit pro terénní práci. Typy podporovaných aktivit: • zavádění standardů kvality sociálních služeb, rozvoj organizací; • vytváření partnerství mezi neziskovým sektorem a veřejnou správou; • podpora spolupráce neziskových organizací, vládních agentur a podnikatelské sféry v oblasti sociální integrace; • vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb; • přenos užitečného know-how, praxe a zkušeností z jiných zemí; • rozvoj programů poskytování sociálních služeb. Cílovými skupinami v rámci tohoto opatření jsou neziskové organizace poskytující služby skupinám obyvatel sociálně vyloučeným nebo sociální exkluzí ohroženým. V rámci realizace projektu se předpokládá vytvoření partnerství neziskových organizací s orgány místní správy.

Priorita 3: Rozvoj celoživotního učení Tato priorita je zaměřena na rozvoj systému vzdělávání tak, aby pokrýval potřeby jednotlivců z hlediska jejich kvalitního pracovního uplatnění v průběhu celého pracovního života. V rámci priority lze najít tři hlavní a navzájem spolu úzce související okruhy zájmu: prvním je úsilí o vytvoření základny pro celoživotní učení, a to především zkvalitněním a modernizací základního, středního a vyššího odborného vzdělávání. Druhým je vytvoření a posilování vazeb mezi učením a prací, které usnadní jedincům přechod ze škol do světa práce a přispěje ke zvyšování jejich zaměstnatelnosti. Konečně třetím okruhem zájmu bude rozvoj vysokoškolského a dalšího vzdělávání, které značně ovlivňují kvalitu života celé společnosti. Důraz je v této prioritě kladen i na propojení s politikou

93

zaměstnanosti a se sociální politikou, s cílem maximální integrace občana do společnosti. Cílem této priority je rozvoj systému celoživotního učení, který bude připravovat kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu schopnou aplikovat princip udržitelného rozvoje. Priorita 3 bude naplňována prostřednictvím dvou operačních cílů: • zkvalitnění systému počátečního vzdělávání; • zabezpečení systému kvalitního, uznávaného a uplatnitelného dalšího vzdělávání, od nichž jsou odvozena opatření: 3.1: Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí 3.2: Rozvoj dalšího vzdělávání Na prioritu 3 bude použito 29 % z celkového rozpočtu JPD 3, indikativní rozdělení mezi opatření je následující: opatření 3.1 - 14,5 %; opatření 3.2 - 14,5 %. V rámci priority 3 budou respektována také horizontální témata. Rovný přístup pro všechny bude v rámci priority 3 zaměřen hlavně na podporu vytváření nástrojů zapojení všech znevýhodněných do kvalitního vzdělávání, které je důležité v odstraňování bariér v jejich pracovním životě. Princip udržitelného vývoje, ochranu a aktivní rozvíjení životního prostředí bude zakomponován do vzdělávacích programů průřezově všude tam, kde je to možné a vhodné. Nově vytvářené vzdělávací programy musí být založeny na využití moderních technologií a tím přispějí k rozvoji informační společnosti. Při posuzování projektů budou preferovány projekty, které zapojují místní iniciativy, neboť pomáhají budovat širší zázemí pro budoucí pokračování projektových aktivit. Opatření 3.1 Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí Cílem opatření je zkvalitnit systém počátečního vzdělávání. Opatření se zaměří na: 94

• zkvalitňování vzdělávání na ZŠ, SŠ a VOŠ, včetně zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; • zkvalitnění a rozvoj počátečního i dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pracovníků ve školství; • rozvoj a diverzifikace studijní nabídky na VŠ; • rozvoj distančních a kombinovaných forem studia; • zvyšování informační a environmentální gramotnosti žáků ZŠ, SŠ a VOŠ. Typy podporovaných aktivit: • integrace znevýhodněných žáků a studentů do výuky v běžných třídách (přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, individuální programy pro osoby se zdravotním postižením, vyrovnávací třídy pro děti ze speciálních škol, které by jim napomohly pokračovat ve vzdělání na standardních školách) a prevence jejich předčasných odchodů ze vzdělávacího systému; • příprava a realizace pilotních vzdělávacích programů (důraz na zlepšení výuky cizích jazyků, zlepšení informační gramotnosti, podpora občanské, multikulturní a environmentální výchovy); • programy pro mládež a dospělé, kteří navštěvovali speciální školy nebo opustili školní systém předčasně bez ukončení základního vzdělání, což znamená, že pro ně není dostupné žádné další vzdělávání, zaměřené na doplnění základního vzdělání; • projekty škol s celodenním programem, v nichž je účast na nevýukových částech dobrovolná; • rozvoj oborů s širším odborným profilem; • zkvalitňování praktického výcviku a odborné praxe na SOŠ a VOŠ; • zavádění a realizace systémů externího a interního hodnocení ve školách; • další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků škol, pracovníků školní inspekce a veřejné správy ve školství • podpora spolupráce škol s inovací pedagogické práce • optimalizace počtu studentů a zvýšení kvality studijních programů VŠ;

95

• rozvoj lidských zdrojů v oblasti infrastruktury distančního vzdělávání; • rozvoj bakalářských a doktorských studijních programů; • rozvoj spolupráce vysokých škol pražského regionu; • podpora internacionalizace studia (Boloňská deklarace); • podpora konceptu tzv. „corporate chairs“; • podpora rozvoje konzultační a expertní kapacity; • podpora environmentální výchovy ve školách. Do cílových skupin v rámci tohoto opatření patří základní, střední, vyšší odborné školy a vysoké školy, instituce spolupracující s vysokými školami, výzkumné ústavy, které se věnují výchově budoucích vědeckých pracovníků, sociální partneři, nestátní neziskové organizace, pedagogická centra, subjekty realizující státní program ekologické výchovy, občanská sdružení.

Opatření 3.2 Rozvoj dalšího vzdělávání Cílem tohoto opatření je zabezpečit systém kvalitního, uznávaného a uplatnitelného dalšího vzdělávání. Opatření se zaměří na: • dobudování infrastruktury pro rozvoj dalšího vzdělávání specifických potřeb trhu práce hlavního města Prahy;

podle

• zlepšení přístupu k informacím o možnostech dalšího vzdělávání, usnadnit orientaci v nabídce dalšího vzdělávání v Praze prostřednictvím funkčního poradenského a informačního systému; • založení systému formalizované spolupráce mezi stranou nabídky a poptávky v oblasti vzdělávacích aktivit s cílem zkvalitnění a adresnosti dalšího vzdělávání; • založení systému podpory inovačních aktivit a rozvoje výzkumu v oblasti dalšího vzdělávání; • rozvíjení nabídky dalšího vzdělávání (nové programy včetně komponent zaměřených na environmentální výchovu a informační technologie,

96

distanční formy vzdělávání, e-learning, zdokonalení anticipace potřeb zaměstnavatelů); • zvýšení odborné a pedagogické způsobilosti lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího vzdělávání. Typy podporovaných aktivit • vytvoření systému dalšího vzdělávání; • dobudování vzdělávací infrastruktury; • rozvoj podpůrných služeb pro systém dalšího profesního vzdělávání (informační, analytické, poradenské a diagnostické služby); • založení systému formalizované spolupráce mezi stranou nabídky a poptávky v oblasti dalšího vzdělávání (informační systém pro rozhodovaní a harmonizaci poptávky a nabídky podle požadavků trhu práce apod.); • založení systému podpory inovačních aktivit (sítě pro im¨novace a výzkum v oblasti dalšího vzdělávání, vytvořeníefektivního informačního systému pro šíření inovačních aktivit a výsledků výzkumů atd.); • rozšiřování nabídky dalšího vzdělávání podle potřeb trhu (podpora spolupráce podnikatelské sféry a vzdělávacích institucí, rozvoj distančních a kombinovaných forem vzdělání, rozvoj e-learningových programů dalšího vzdělávání apod.); • vzdělávání a profesní rozvoj lektorů, konzultantů, zkušebních komisařů, učitelů, metodiků a řídících pracovníků působících v oblasti dalšího vzdělávání (podpora sdružení vzdělávacích a poradenských institucí apod.). Cílovými skupinami v tomto opatření jsou lektoři, konzultanti, pracovníci v oblasti poradenství, učitelé, metodičtí a řídící pracovníci pražských škol a institucí vzdělávání dospělých, včetně nestátních neziskových organizací, účastníci doktorských studijních programů, pracovníci veřejné správy hl. m. Prahy, experti z výzkumných pracovišť, pracovníci služeb zaměstnanosti hl. m. Prahy, personalisté, podnikatelé a zaměstnavatelé v Praze, odborníci pražských zaměstnavatelských a odborových svazů, vzdělávací a poradenské instituce,

97

subjekty realizující státní program ekologické výchovy a osvěty, asociace a komory.

profesní

Priorita 4: Adaptabilita a podnikání Tato priorita je zaměřena přímo na posílení konkurenceschopnosti pražské ekonomiky a na podporu těch jejích složek, které jsou v rámci celé ČR jedinečné a mohou ovlivnit rozvoj v celé republice. Důležitou součástí pražské ekonomiky je oblast cestovního ruchu. Vzhledem k jeho specifičnosti, důležitosti pro Prahu a velkému rozvojovému potenciálu je cestovními ruchu věnována samostatná pozornost. Cílem této priority je zvýšení adaptability pražských organizací prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků, rozvoje a využití pražského inovačního potenciálu. Pro naplnění priority jsou definovány tři operační cíle: • zajistit efektivní řízení organizací a připravit kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu, která bude zárukou vysoké a stabilní úrovně pražské zaměstnanosti a konkurenceschopnosti pražské ekonomiky; • zvýšit kvalitu spolupráce pracovišť výzkumu a vývoje a podnikatelské sféry; • přispět k dalšímu rozvoji potenciálu cestovního ruchu v Praze prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků cestovního ruchu, z nichž byla odvozena opatření priority 4: 4.1:

Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti

4.2: Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací 4.3: Rozvoj cestovního ruchu Na prioritu 4 bude použito 26 % z celkového rozpočtu JPD 3, indikativní rozdělení mezi opatření je následující: opatření 4.1 - 10,4 %, 98

opatření 4.2 - 10,4 %, opatření 4.3 - 5,2 %. Při realizaci projektů v rámci opatření priority 4 budou zohledněna horizontální témata. Rovnost příležitostí bude respektována při výběru účastníků vzdělávacích programů. Udržitelný rozvoj je předpokladem při využívání moderních technologií, které jsou z velké části založeny na úspoře energie a surovin a které jsou významné z hlediska zlepšení konkurenceschopnosti českých organizací. Toto téma bude také tam, kde je to možné a vhodné začleněno do vzdělávacích programů. Využívání moderních technologií bezpochyby také přispěje k rozvoji informační společnosti. Podpora malých podniků povede k lepšímu využívání potenciálu místních iniciativ.

Opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti Cílem opatření je zajistit efektivní řízení organizací a přípravu kvalifikované a flexibilní pracovní síly, která by byla zárukou vysoké a udržitelné úrovně pražské zaměstnanosti a konkurenceschopnosti pražské ekonomiky Opatření se zaměří na: • osvojení si odborných znalostí a dovedností potřebných pro vyrovnání se s profesními, strukturálními a technologickými změnami zaměstnavateli i zaměstnanci, a to s odbornou garancí ze strany profesních sdružení; • zavedení standardních a transparentních způsobů včetně řízení lidských zdrojů;

řízení organizací,

• využívání nových forem zaměstnávání; • zlepšení úrovně informovanosti zaměstnanců a zaměstnavatelů vytvářením specializovaných informačních a poradenských center a jejich partnerských vazeb; • certifikace personálu i podniků podle norem uznatelných na evropské úrovni, orientace na kvalitu; • rozvoj vzdělávacích programů ve vazbě na vstup do EU, především pro malé podnikatele; 99

• implementace programů spolupráce malých a velkých podniků v regionu Typy podporovaných aktivit: • poskytování vzdělávacích a poradenských služeb malým a středním podnikům (zlepšení znalostí o ekonomickém a podnikatelském prostředí, podpora zakládání malých podniků, růst zájmu o sebezaměstnávání, podpora aktivit podnikatelských inkubátorů, školení o zakládání podniků, finanční analýzy, marketing, řízení lidských zdrojů, krizový management, poradenské služby atd.); • podpora vzdělávání v organizacích (školení v základních podnikatelských dovednostech, nové metody řízení, obchodní vyjednávání, udržitelný rozvoj, využití informačních technologií, vytváření partnerství atd.); • podpora rozvoje obchodních hospodářských komor.

organizací,

profesních

asociací

a

Do cílových skupin v rámci tohoto opatření patří zaměstnavatelé, zaměstnanci, profesní a podnikatelská sdružení, odborová sdružení, hospodářské komory.

Opatření 4.2 Spolupráce výzkumných podnikatelskou sférou, podpora inovací

a

vývojových

pracovišť

s

Cílem tohoto opatření je zvýšení kvality spolupráce pracovišť výzkumu a vývoje a podnikatelské sféry. Opatření se zaměří na to, jak: • poskytnout zaměstnavatelům a zaměstnancům znalosti, které jim umožní vyrovnat se s problémy při zavádění pokročilých technologií, a přispět tak k jejich konkurenceschopnosti; • vytvořit základ systému vzdělávání zejména studentů, doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, který jim poskytne nezbytné znalosti pro zakládání nových technologicky orientovaných firem; • vytvořit základ systému vzdělávání vedoucích pracovníků v oblasti vědy a výzkumu, průmyslových podniků a profesních organizací, který jim poskytne odborné znalosti pro řízení inovačního procesu;

100

• vytvořit a dále rozvíjet informační systém pro urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe; • rozvíjet společné inovační programy vysokých škol, výzkumných pracovišť a podnikatelské sféry, včetně mechanismů transferu technologií, know-how i odborníků; • vytvořit v Praze základ fungujícího systému školicích a poradenských center a podnikatelských inkubátorů, které přispějí k naplnění výše zmíněných cílů. Typy podporovaných aktivit: • vyšší zapojení zaměstnavatelů do zvyšovaní své vlastní kvalifikace a kvalifikace svých zaměstnanců (podpora vzdělávacích aktivit na všech úrovních podnikání, důležitých pro realizaci inovací, nových technologických postupů a metod řízení); • motivace vysokých škol a vědeckých pracovišť k vytvoření komplexního systému podpory vytváření spin-off firem (systém podporující vytváření technologicky zaměřených firem studenty a mladými vědci); • zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe (informační systém o poptávce a nabídce oblasti vyspělých technologií); • aktivity sloužící k podpoře nových technologií, • stáže a odborná příprava personálu na podporu inovačních aktivit; • podpora existujících i nových konzultačních firem,. • podpora vzniku a rozvoje technologicky orientovaných firem (poradenství při posuzování projektů, příprava podnikatelských a finančních plánů, vytváření sítí malých a středních podniků, aktivity podnikatelských inkubátorů); • zakládání nových technologických spin-off firem (zejména studenty, doktorandy a mladými vědci); • vytváření partnerství výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou (organizování společných konferencí, seminářů a workshopů, podpora krátkodobých i dlouhodobých výzkumných vztahů).

101

Do cílových skupin v rámci tohoto opatření patří studenti, doktorandi a mladí vědečtí pracovníci, řídící pracovníci, zaměstnanci, zájemci plánující založení nové technologicky orientované firmy, nestátní neziskové organizace.

Opatření 4.3 Rozvoj cestovního ruchu Cílem opatření je přispět k dalšímu rozvoji potenciálu cestovního ruchu v Praze prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků cestovního ruchu. Opatření se zaměří na: • zvyšování kvality poskytovaných služeb CR a vytváření podmínek pro bezpečnou turistickou destinaci; • vzdělávání odborníků pro marketing cestovního ruchu; • včasné rozpoznání změn trendů v CR a reakce na ně; • výchova subjektů CR k partnerství, včetně vytváření sítí; • zvyšování úrovně znalostí a využívání informačních technologií při poskytování komplexních informací pro turisty a návštěvníky Prahy, • poznání nejnovějších know-how v oblasti bezpečnosti návštěvníků, osvojení si jejich používání.

turistů a

Typy podporovaných aktivit: • kurzy komunikačních a jazykových dovedností; • školení marketingových specialistů na CR; • rekvalifikační kurzy pro služby CR; • poradenské služby pro podnikatele i začínající podnikatele v CR • školení zaměřená na nové bezpečnostní technologie a jejich použití v kritických situacích; • vytvoření sítě informačních středisek; • pořádání workshopů a pracovních setkání. Cílové skupiny zahrnují zaměstnance služeb cestovního ruchu, zájemce o zahájení podnikání v cestovním ruchu, podnikatelské subjekty působící v

102

cestovním ruchu, subjekty působící v navazujících činnostech, veřejnou správu, asociace a profesní sdružení.

Priorita 5: Technická pomoc Cílem priority je zajištění řádné implementace JPD 3 prostřednictvím spolehlivých a efektivních služeb pro řízení a administraci programu. Technická pomoc zahrnuje aktivity, které umožní přípravu, realizaci a vyhodnocení efektů realizace JPD 3. Dále zprostředkuje výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe. Technická pomoc bude k dispozici pro publicitu projektu a expertní pomoc pro řídící orgán programu - MPSV. V souladu s články 2 a 3 pravidla č. 11 (příloha Nařízení 1685/2000 stanovujícího detailní pravidla pro Nařízení 1260/1999) je možné spektrum služeb poskytovaných v rámci technické pomoci následující: 1. Příprava, výběr, hodnocení a monitorování programu a projektů, včetně vypracování dokumentace a zpráv 2. Příprava a jednání monitorovacích výborů a podvýborů v souvislosti s realizací programu 3. Kontrola projektů na místě a audity 4. Studie, semináře 5. Informační kampaň 6. Hodnocení implementace programu 7. Instalace počítačového systému pro řízení a monitorování programu. V rámci této priority budou realizována dvě opatření: 6.1 Podpora řízení programu 6.2 Technické zabezpečení programu Na prioritu 6 bude použito 5 % z celkového rozpočtu JPD 3, indikativní rozdělení mezi obě opatření je následující: opatření 6.1 - 4,2 %. opatření 6.2 - 0,8 %.

103

Opatření 6.1 Podpora řízení programu Cílem opatření 6.1 je podpořit realizaci programu posílením administrativních struktur, které se podílejí na řízení programu, a to na úrovni řídícího orgánu a zprostředkujících orgánů. Opatření bude zaměřeno na: • přípravu, výběr, hodnocení a monitorování programu a projektů, včetně vypracování dokumentace a zpráv; • přípravu a jednání monitorovacích výborů a podvýborů v souvislosti s realizací programu; • kontrola projektů na místě. Cílovými skupinami jsou řídící orgán a zprostředkující orgány.

Opatření 6.2 Technické zabezpečení programu Cílem opatření je technicky podpořit úspěšnou realizaci programu, informací o jeho přípravě i výsledcích a hodnocení programu.

šíření

Opatření se zaměří na: • studie, semináře; • informační kampaň; • hodnocení implementace programu; • instalaci počítačového systému pro řízení a monitorování programu. Cílovou skupinou opatření 5.2 je řídící orgán.

Čtvrtá kapitola je ukončena částí věnovanou informacím o státní podpoře v rámci opatření JPD 3. Státní podpora nebude poskytována u opatření 1.1 – 3.1, 5.1 – 5.2. U ostatních opatření probíhá jednání s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže.

Pátá kapitola je věnována vazbám JPD 3 na další strategické dokumenty – Evropskou strategii zaměstnanosti, národní politiky a Strategický plán hl. m. Prahy. Samostatné podkapitoly popisují vzájemné vazby a koordinaci JPD 3 a 104

JPD 2 a návaznost JPD 3 na Operační program Rozvoj lidských zdrojů, který je určen pro regiony Cíle 1 v České republice.

Šestá kapitola se zabývá finančním rámcem JPD 3, je zde podrobně popsáno rozdělení finančních prostředků podle priorit a a podle zdrojů. Pro Cíl 3, tj. pro realizaci JPD 3 Praha, získala ČR alokace v celkové výši 58,8 mld. € na zkrácené období 2004-2006. Alokace na jednotlivé roky jsou následující: 2004 – 19,2 mld. €, 2005 – 19,6 mld. €, 2006 – 20,0 mld. €. Tabulka zachycující rozpis finančních prostředků na jednotlivé priority a roky je uvedena na následující straně.

105

Priorita/rok Celkem

Veřejné zdroje celkem

Priorita 1 2004 2005 2006 Priorita 2 2004 2005 2006 Priorita 3 2004 2005 2006 Priorita 4 2004 2005 2006 Priorita 5 2004 2005 2006 Celkem

18 813 876 18 813 876 6 147 522 6 147 522 6 270 472 6 270 472 6 395 882 6 395 882 28 220 812 28 220 812 9 221 282 9 221 282 9 405 708 9 405 708 9 593 822 9 593 822 34 100 152 34 100 152 11 142 384 11 142 384 11 365 232 11 365 232 11 592 536 11 592 536 30 572 552 30 572 552 9 989 724 9 989 724 10 189 518 10 189 518 10 393 310 10 393 310 5 879 334 5 879 334 1 921 100 1 921 100 1 959 522 1 959 522 1 998 712 1 998 712 117 586 726 117 586 726

EU ESF 9 406 938 3 073 761 3 135 235 3 197 941 14 110 406 4 610 641 4 702 854 4 796 911 17 050 076 5 571 192 5 682 616 5 796 268 15 286 276 4 994 862 5 094 759 5 196 655 2 939 667 960 550 979 761 999 356 58 793 363

celkem 9 406 938 3 073 761 3 135 235 3 197 941 14 110 406 4 610 641 4 702 854 4 796 911 17 050 076 5 571 192 5 682 616 5 796 268 15 286 276 4 994 862 5 094 759 5 196 655 2 939 667 960 550 979 761 999 356 58 793 363

centrální 9 406 938 3 073 761 3 135 235 3 197 941 11 006 641 3 596 471 3 668 401 3 741 769 13 470 166 4 401 440 4 489 468 4 579 258 14 369 254 4 695 221 4 789 125 4 884 908 2 675 141 874 115 891 597 909 429 50 928 140

ČR regionální 0 0 0 0 3 103 765 1 014 170 1 034 453 1 055 142 3 579 910 1 169 752 1 193 148 1 217 010 917 022 299 641 305 634 311 747 264 526 86 435 88 164 89 927 7 865 223

Soukr. zdroje místní

ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozn.: Údaje jsou v mil. €, přepočet 1 € = 31 Kč

106

Sedmá kapitola je věnovaná monitorovacím ukazatelům JPD 3. Následující tabulka stanovuje ukazatele kontextu programu a jejich kvantifikaci: Indikátor HDP/obyv. V PPS Míra ekonomické aktivity • podle pohlaví

Míra ekonomické aktivity osob starších 50 let • podle pohlaví Struktura zaměstnanosti podle sektorů (včetně rozdělení podle pohlaví) • primér • sekundér • terciér Podíl podnikatelů

Věková struktura populace • 0 -14 • 15 – 59 • 60 + Struktura populace podle nejvyššího dosaženého vzdělání (včetně rozdělení podle pohlaví) • primární • sekundární • terciární

jednotka

Výchozí hodnota (2002, pokud není uvedeno jinak) $ 30 667 (2001) Podíl ek. aktivních 62,5 na celkové populaci • 70,9 (M) starší 15 let v % • 55,2 (Ž) (rozdělení podle pohlaví) Podíl ek. aktivních 46,3 na celkové populaci • 58,6 (M) starší 50 let v % • 36,9 (Ž) (rozdělení podle pohlaví) Podíl zaměstnaných v • 0,5 jednotlivých ( 0,4 M; 0,7 Ž) sektorech na • 21,2 celkové (30,1 M; 10,9 Ž) zaměstnanosti v % • 78,3 (rozdělení podle (69,5 M; 88,4 Ž) pohlaví) 22,5 Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v % Podíl populace určité věkové skupiny na celkové populace v % Podíl populace s uvedeným stupněm vzdělání na populaci starší 15ti let (rozdělení podle pohlaví)

• • • •

13,1 70,9 16,1

13,1 (9,8 M; 15,9 Ž) • 65,4 (63,8 M; 66,8 Ž) • 21,5 (26,4 M; 17,3 Ž)

Zdroj ČSÚ ČSÚ (VŠPS)

ČSÚ (VŠPS)

ČSÚ (VŠPS)

ČSÚ (VŠPS) ČSÚ (VŠPS)

ČSÚ (VŠPS)

Změny hodnot těchto ukazatelů na konci programovacího období by měly ilistrovat příspěvek realizace programu ke zlepšení na trhu práce. Na úrovni programu jsou také určeny indikátory, jejichž hodnoty by měly dokumentovat úspěšnost programu:

107

Typ indikátoru Indikátor Celkový rozpočet Vstup Uhrazené uznatelné náklady Output

výsledek

dopad

zdroj JPD 3 Platební jednotka projekty

Počet podpořených osob – služby klientům • specifické skupiny 1) • krátko-, středně-, dlouhodobé kurzy, 2) Počet podpořených osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb Počet účastníků kurzů s komponentou informačních technologií Počet účastníků kurzů s komponentou životního prostředí

projekty projekty projekty

Počet podpořených institucí • specifické skupiny 3) Počet podpořených projektů Počet podpořených pracovních míst Počet klientů služeb, u nichž podpora splnila svůj účel Počet vyškolených osob poskytujících nebo podporujících poskytování služeb Počet nově vytvořených /inovovaných produktů Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti Podíl podnikajících osob na zaměstnanosti Podíl MSP na zaměstnanosti Míra účasti na dalším vzdělávání

projekty projekty projekty projekty projekty ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ

1) vymezené skupiny osob: a) podle postavení na trhu práce: zaměstnanci, sebezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní (nad 6 měsíců u osob do 25 let, nad 12 měsíců u osob nad 25 let), ostatní nezaměstnaní b) znevýhodněné skupiny: do 25 let, nad 50 let, osoby se ZPS, nízkokvalifikovaní (maximálně základní vzdělání) 2) vymezené skupiny organizací: podniky/organizace (tj. zaměstnavatelé), MSP, vzdělávací instituce, instituce poskytující služby zaměstnanosti, instituce poskytující sociální služby, instituce zabezpečující činnosti podporující poskytování těchto služeb, nestátní neziskové organizace 3) vstup do pracovního poměru, do samostatně výdělečné činnosti, udržení zaměstnání, úspěšné ukončení kurzu, pokračování ve vzdělávání 4) úspěšné absolvování kurzů, stáží, apod.

Kvantifikace indikátorů je následující: Indikátor Vstup Celkový rozpočet Výstup

Cílová hodnota (2006) 117 566 868 EUR

108

Počet podpořených osob 32 150 Počet podpořených institucí 2 140 Počet podpořených pracovních míst 1 100 Dopad Výchozí hodnota (2001) Míra zaměstnanosti 60,2 % 53,0 % • specifická míra zaměstnanosti žen Míra nezaměstnanosti 3,38 % 3,77 % • specifická míra nezaměstnanosti žen Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na 24,0 % celkové nezaměstnanosti 25,3 % • z toho podíl žen Podíl podnikajících osob na 20,7 % zaměstnanosti 13,3 % • z toho podíl žen Podíl MSP na míře zaměstnanosti Míra účasti na dalším vzdělávání Není k dispozici

Dále jsou rozvedeny indikátory na úroveň priorit, ty jsou stanoveny tak, aby bylo možno jejich agregací určit ukazatele na úrovni programu.

Osmá kapitola shrnuje předběžné hodnocení adicionality JPD 3.

Devátá kapitola je věnována implementaci programu, jsou zde určeny základní implementační struktury. Řídícím orgánem JPD je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo financí ČR plní funkce platebního orgánu. Monitorovací výbor (podle této verze JPD 3) bude ustaven podle principu partnerství na návrh řídícího orgánu do tří měsíce po schválení pomoci. Zprostředkujícími orgány budou Správa služeb zaměstnanosti (součást MPSV) pro prioritu 1 a 2, Magistrát hl. m. Prahy pro priority 2,3 a 4, Nadace na podporu rozvoje občanské společnosti pro globální grant v rámci priority 2. Technickou pomoc bude v rámci JPD 3 poskytovat Národní vzdělávací fond, který má zkušenosti z řízení programu Phare. Jsou zde také rámcově uvedena výběrová kritéria pro projekty. V další části deváté kapitoly je popsán monitorovací a evaluační proces, za ním pak je uvedeno, jak bude fungovat finanční řízení JPD 3a také jak bude probíhat finanční kontrola. Kapitolu uzavírá stručný popis týkající se informací a publicity programu.

109

Desátá kapitola JPD 3 stručně shrnuje konzultační proces v rámci přípravy dokumentu a uvádí také instituce, které se ho zúčastnily. Ostatní části tvoří doplňující texty (např. seznam zkratek, tabulek) a přílohy.

JPD 3 bude podrobněji rozpracován ve svém Programovém dodatku.

110

Program Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku na období 2004-2006

(zpracováno podle CIP EQUAL, verze prosinec 2003)

111

Program Iniciativy Společenství EQUAL

Programový dokument pro Iniciativu Společenství EQUAL je koncipován podobně jako jiné programové dokumenty pro čerpání prostředků z EU. V úvodu - první části programového dokumentu - je blíže specifikována IS EQUAL jako samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů týkající se mezinárodní spolupráce při prosazování nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. IS EQUAL byla EK vyhlášena v návaznosti na předchozí Iniciativy Společenství ADAPT a EMPLOYMENT a v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 se realizuje v programovém období 2000 – 2006. Na základě čl. 21(2) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, stanovujícím princip monofondovosti pro Iniciativy Společenství, jsou na EQUAL vynakládány pouze zdroje z Evropského sociálního fondu (ESF). Na základě § 2 Sdělení Komise COM(2000)853 jde o iniciativu, která se zaměřuje na celé území Evropské unie (EU). V případě České republiky bude tedy II. kolo Iniciativy Společenství EQUAL na základě tohoto programu realizované na celém území České republiky. Hlavním cílem Iniciativy Společenství EQUAL je prosazování inovativních nástrojů řešení stávajících problematických oblastí souvisejících s diskriminací a nerovnostmi v oblasti trhu práce. Z tohoto důvodu je Iniciativa Společenství EQUAL oproti ostatním formám pomoci z ESF 1 založena i na některých dalších principech: √ tématický přístup - priority v jednotlivých členských státech musí být v rámci Programu IS EQUAL vybrány v souladu s vyhlášenými tématickými oblastmi EK, √ princip partnerství - jednotlivé projekty jsou realizovány prostřednictvím tzv. rozvojových partnerství,

1

V České republice budou ve zkráceném programovém období 2004-2006 podporovány z Evropského sociálního fondu kromě Programu Iniciativy Společenství EQUAL také Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Jednotný programový dokument Cíle 3 a opatření 3.2 (Podpora sociální integrace v obcích) Společného regionálního operačního programu.

112

√ mezinárodní spolupráce - umožňuje společně využívat zkušenosti a poznatky z různých států EU, resp. ostatních států zapojených do Iniciativy Společenství EQUAL, √ princip inovativnosti, √ společné rozhodování - v rámci jednotlivých rozvojových partnerství musí mít možnost spolurozhodovat všechny zapojené partnerské organizace, včetně zástupců skupin nejvíce ohrožených nerovnostmi a diskriminací na trhu práce, √ mainstreaming – cílem je umožnit rozšíření výsledků IS EQUAL mezi tvůrce národních, resp. regionálních politik tak, aby nejlepší z nově vyvinutých nástrojů boje s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce mohly být využity při přípravě národních, resp. regionálních strategických dokumentů a rozvojových plánů (např. při přípravě národních akčních plánů zaměstnanosti) a následně při přípravě hlavních forem pomoci 2 v následujícím programovém období strukturálních fondů, √ rovné příležitosti mužů a žen. Iniciativa Společenství EQUAL je založena na principu podpory konkrétních projektů prostřednictvím dvou tzv. kol (dvou kol výzev k předkládání projektů), přičemž první kolo bylo ve státech EU zahájeno v roce 2001 a vyhlášení kola druhého je plánováno na rok 2004. Česká republika vstoupila do prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL jako první kandidátská země roku 2001. I. kolo Iniciativy Společenství EQUAL je v ČR realizováno prostřednictvím projektu Phare č. 2002/000-282.08.02. V rámci prvního kola se Česká republika přihlásila k 7 tematickým prioritám; od roku 2003 probíhá implementace 10 projektů v rámci 6 priorit.

2 Hlavními formami pomoci se v souladu s čl. 7(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 označují operační programy a jednotné programové dokumenty definované čl. 9(e)(i) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, na které bývá vynakládán největší objem prostředků z rozpočtu strukturálních fondů (přibližně 94 %), zatímco dle odstavce čl. 7(6) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 se na iniciativy Společenství vynakládá pouze 5,35 % prostředků celkového rozpočtu strukturálních fondů. Výše uvedené procentuální rozdělení celkového objemu prostředků strukturálních fondů se týká všech strukturálních fondů a všech států EU; čímž lze vysvětlit, proč nepředstavuje předpokládaná alokace na druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL ve zkráceném programovém období 2004-2006 v ČR přesně 5,35 % celkové alokace ESF.

113

Druhá kapitola programu IS EQUAL je věnována nejprve analýze situace na trhu práce v České republice obecně. Jsou zde popsány základní ukazatele zaměstnanosti i nezaměstnanosti V ČR. Další část je věnována nalýzre trhu práce podle jednotlivých tématických oblastí IS EQUAL tak, jak je vyhlásila Evropská komise. Jedná se o tyto tématické oblasti, z nichž prvních osm navazuje na pilíře Evropské strategie zaměstnanosti: 1.pilíř: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: 1. Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné 2. Překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce 2.pilíř: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: 3. Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin 4. Posilování sociální ekonomiky (třetí sektor), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst 3.pilíř: PODPORA ADAPTABILITY 5. Podpora celoživotního učení a postupů směřujících k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce 6. Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií 4.pilíř: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: 7. Slaďování rodinného a profesního života a reintegrace mužů a žen do trhu práce, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb 8. SNIŽOVÁNÍ ROZDÍLŮ MEZI UPLATŇOVÁNÍM MUŽŮ A ŽEN NA TRHU PRÁCE SAMOSTATNÝM TÉMATEM JE: 9. POMOC ŽADATELŮM O AZYL V PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE Navíc je analýza členěna podle jednotlivých skupin osob znevýhodněných na trhu práce. Tyto skupiny byly v České republice identifikovány takto: 114

A. dlouhodobě nezaměstnaní B. starší osoby C. absolventi škol D. nízkokvalifikovaní E. zdravotně postižení F. rómská minorita G. další marginalizované skupiny: bezdomovci, osoby ve výkonu trestu a po propuštění, osoby závislé na drogách a alkoholu, žadatelé o azyl H. ženy Na závěr každé podkapitoly této části jsou uvedeny směry, kam by měla být pomoc znevýhodněným skupinám v rámci jednotlivých témat směřována. Třetí část druhé kapitoly je věnována analýze dosavadních programů a opatření, které byly v České republice realizovány ve vztahu k rovným příležitostem na trhu práce. Závěr druhé kapitoly tvoří SWOT analýza situace na trhu práce v ČR z hlediska diskriminace a nerovností, která stručně shrnuje poznatky z předcházejících částí této kapitoly: Silné stránky • Existence základního institucionálního rámce týkajícího se trhu práce. • Zkušenosti načerpané zaměstnanosti.

z realizace

dosavadní

aktivní

politiky

• Poznatky získané z realizace programů sloužících jako příprava na budoucí čerpání prostředků z ESF, včetně poznatků získaných během implementace I. kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. • Legislativní zabezpečení antidiskriminačního přístupu ke vzdělávání. • Relativně rovný přístup žen a mužů ke vzdělání. • Poměrně hustá a relativně rovnoměrně regionálně rozložená síť vzdělávacích zařízení.

115

Slabé stránky • Stabilně se zvyšující podíl dlouhodobě nezaměstnaných. • Prohlubující se regionální rozdíly na trhu práce. • Narůstající počty nezaměstnaných osob ve skupinách znevýhodněných na trhu práce v důsledku nedostatečné možnosti uplatnění znevýhodněných jedinců na trhu práce. • Demotivující systém sociálních dávek. • Nedostatečně rozvinutý třetí sektor, regionální disparity. • Neúplná provázanost především středního školství s potřebami trhu práce. • Neexistence komplexního systému celoživotního učení, zejména chybějící prostupnost vzdělávacích programů. • Nízká informační gramotnost a špatná dostupnost informačních technologií. • Nerovné postavení žen a mužů na trhu práce z hlediska pracovního uplatnění. • Nedostatečná integrace romské minority do společnosti. • Nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru. • Xenofobní postoje ve společnosti. Příležitosti • Posílení rozvoje třetího sektoru a znevýhodněných skupin na trhu práce.

jeho

využití

při

podpoře

• Posílení prevence v aktivní politice zaměstnanosti. • Adaptace systému středního školství na podmínky trhu práce. • Vytvoření ucelené koncepce a systému celoživotního učení zahrnujícího i systém rekvalifikací, včetně vymezení kompetencí jednotlivých subjektů. • Vytvoření systému vzdělávání pracovníků v oblasti pedagogickopsychologického poradenství a práce se znevýhodněnými jedinci. • Vytvoření uceleného institucionálního systému (při dodržení principu partnerství) pružně reagujícího na požadavky trhu práce. 116

• Vyšší míra zapojení MSP do systému řešení problémů znevýhodnění skupin na trhu práce. • Posílení finančních zdrojů o prostředky z Evropské unie. • Vytvoření podmínek pro založení vlastních podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin. • Rozvoj multikulturní společnosti. • Zvýšení flexibility trhu práce. Ohrožení • Nevyjasněnost otázek spojených s financováním třetího sektoru. • Nedostatečná absorpční kapacita na využití finančních prostředků z Evropské unie. • Nedokončení koncepce a institucionálního systému ve vztahu k trhu práce. • Pokračující malá schopnost středního školství reagovat na potřeby trhu práce. • Pokračující stav nekoncepčnosti a roztříštěnosti systému celoživotního učení a rekvalifikací. • Přetrvávající nedůvěra většinové populace vůči menšinám. • Nedostatečná podpora rozvoje MSP a jejich zapojení do systému řešení problémů znevýhodnění skupin na trhu práce. • Nerealizace celkového systému změn, které by přispěly k motivaci znevýhodněných jedinců ke zvyšování vlastní kvalifikace.

V návaznosti na analytickou kapitolu a na evropské i národní strategické dokumenty týkající se trhu práce je ve třetí kapitole programového dokumentu definována strategie programu IS EQUAL. Globálním cílem je zajištění prosazování inovativních nástrojů řešení stávajících problematických oblastí souvisejících s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce Z globálního cíle jsou odvozeny specifické cíle: 117

√ Zvýšení míry zapojení osob ze znevýhodněných skupin do fungování trhu práce. √ Zlepšení soužití majoritní společnosti a minorit. √ Rozvoj podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin. √ Zvýšení kapacity třetího sektoru. √ Rozvoj jednotlivých prvků systému celoživotního učení zaměřených na znevýhodněné skupiny. √ Zdokonalení aplikace moderních technologií při řešení strukturálních změn. √ Rozvoj jednotlivých prvků systému umožňujícího bezproblémovou harmonizaci rodinného a pracovního života. √ Posílení principu rovnosti žen a mužů na trhu práce. √ Usnadnit přístup žadatelů o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do 1 roku, na trh práce v ČR. √ Zajištění řádné implementace II. kola Iniciativy Společenství EQUAL. Na základě takto definovaných specifických cílů a daných tématických oblastí byly stanoveny priority a opatření IS EQUAL na období 2004-2006 v České republice takto: Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: • Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné. • Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce. Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: • Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin. • Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst. Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY • Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze

118

znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce. • Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií. Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: • Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb. • Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce. Priorita 5: Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce. Priorita 6: Technická asistence Programu Iniciativy Společenství EQUAL.

Priorita 1 – tématická oblast č. 1 OPATŘENÍ: ZLEPŠOVÁNÍ PŘÍSTUPU A NÁVRATU NA TRH PRÁCE PRO OSOBY OBTÍŽNĚ INTEGROVATELNÉ V rámci této tématické oblasti budou řešeny specifické problémy a bariéry, kterým na trhu práce čelí osoby z diskriminovaných a znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaní, starší osoby, absolventi škol, nízkokvalifikovaní, zdravotně postižení, resp. osoby se sníženou pracovní schopností, romská minorita, migranti a další marginalizované skupiny). Cílem tohoto opatření je zvýšení míry zapojení osob ze znevýhodněných skupin do fungování trhu práce. V souladu s cílem opatření budou podporovány projekty zaměřené např. na vytvoření systému prevence a pomoci mládeži, která předčasně odchází ze vzdělávacího systému. Dále budou podporovány projekty orientované na opětovné zapojení do trhu práce, inovativní postupy a na podporu umístění pro dlouhodobě nezaměstnané, nízkokvalifikované a marginalizované skupiny, na podporu integrace zdravotně postižených na otevřený trh práce, na komplexní poradenství, vzdělávání a asistované umístění v zaměstnání specializované na příslušníky romské minority. Další skupina projektů bude směřovat k možnostem motivování a zapojování zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů, např. odborových organizací do řešení problémů osob z diskriminovaných a znevýhodněných skupin na trhu práce, na zdokonalování

119

integračních služeb a agentur atd., na orgánů místní a regionální samosprávy.

aktivizaci a zvýšení informovanosti

Priorita 1 – tématická oblast č. 2 OPATŘENÍ: PŘEKONÁVÁNÍ RASISMU A XENOFOBIE NA TRHU PRÁCE Účinné předcházení odmítavým postojům a jiným projevům xenofobie v české společnosti by v rámci této tématické oblasti mělo přispět i k řešení budoucího vývoje, neboť vzhledem ke vstupu ČR do Evropské unie lze očekávat další nárůst migrace v nastávajícím období. Problémem je, že velká část obyvatel České republiky je přesvědčena o přílišné otevřenosti ČR vůči imigrantům a cizincům, ačkoli je imigrantů na území ČR stále jen poměrně malý počet. Proto je žádoucí provádět určitou prevenci před negativními dopady xenofobních postojů v ČR. Cílem tohoto opatření tedy je zlepšení soužití majoritní společnosti a minorit. Podpora projektů v rámci této tématické oblasti může také výrazně napomoci i řešení velkého problému, který v ČR představuje postoj majoritní společnosti k minoritám, zejména k minoritě romské. Ve společnosti se často projevují předsudky a stereotypy ve vzájemných vztazích majoritní skupiny obyvatel a příslušníky romské minority plynoucí z neznalosti a nepochopení. Ačkoli nelze každý odmítavý postoj vůči romskému uchazeči o zaměstnání s ohledem na nízkou úroveň kvalifikace této skupiny osob hodnotit jako rasisticky motivovaný, může podpora v rámci tohoto opatření napomoci řešení této dlouhodobě přetrvávající situace. Podporované aktivity budou směřovat např. k rozvoji multikulturního prostředí a vzdělávání v České republice, k prevenci potlačování diskriminace z rasových důvodů na trhu práce. Priorita 2 – tématická oblast č. 3 OPATŘENÍ: ZLEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK A NÁSTROJŮ PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ OSOB ZE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN Podpora rozvoje podnikání osob samostatně výdělečně činných představuje alternativní možnost pracovního uplatnění osob ze znevýhodněných skupin. 120

Tuto podporu je však nutné realizovat prostřednictvím komplexní péče o začínajícího podnikatele, a napomoci mu tak k překonání jeho dosavadních znevýhodnění. Navíc v ČR existuje několik významných bariér, které obecně brání většímu rozvoji podnikání: špatná vymahatelnost práva, relativně vysoké daňové zatížení, obtížný přístup k finančním zdrojům apod. Proto je nutné - v případě podpory podnikání osob ze znevýhodněných skupin – zajistit intenzivnější systematickou přípravu k podnikání, zahrnující kromě profesních a ekonomických poznatků i sociální a právní poradenství v souladu s výše naznačenou komplexní péčí. Také zajištění tutorské podpory nejen v období samotného zahájení podnikání může přispět ke zvýšení celkové uplatnitelnosti těchto skupin osob na trhu práce. Pro udržení podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin jsou důležité i pomoc ze strany místních orgánů a zapojování znevýhodněných osob do komunitních aktivit a služeb. Cílem tohoto opatření znevýhodněných skupin.

je

rozvoj

podnikatelských

aktivit

osob

ze

Pro naplnění cíle budou podporovány projekty zaměřené např.: na vzdělávání a poradenství začínajícím podnikatelům ze znevýhodněných skupin (vč. programů týkajících se např. venkovské turistiky, agroturistiky apod.), na podporu inovačního podnikání pro osoby ze znevýhodněných skupin

Priorita 2 – tématická oblast č. 4 OPATŘENÍ: POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY (TŘETÍHO SEKTORU), ZEJMÉNA KOMUNITNÍCH SLUŽEB SE ZAMĚŘENÍM NA ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PRACOVNÍCH MÍST S aktivitami NNO se můžeme setkat v podstatě ve všech oblastech veřejného života, především v oblastech jako jsou ochrana životního prostředí, sociální služby, zdravotnictví, ochrana a rozvoj místního kulturního dědictví, volnočasové aktivity aj. Aktivity NNO jsou financovány především ze státního rozpočtu prostřednictvím dotačních politik jednotlivých resortů. Dalšími zdroji jsou – např. výnos z vlastní činnosti, příspěvky občanů, sponzorské dary od právnických osob, finanční podpora ze zahraničí. V současné době lze konstatovat, že činnost NNO je dlouhodobě podfinancována, což omezuje možnosti jejich dalšího rozvoje. 121

Podpora této tématické oblasti zároveň přispěje k dosažení cílů stanovených v dalších klíčových dokumentech ČR: Bílá kniha v sociálních službách, Společné memorandum o sociálním začleňování, Operační program rozvoje lidských zdrojů, Jednotný programový dokument pro Cíl 3, Společný regionální operační program, národní akční plán zaměstnanosti aj. Velmi vhodným nástrojem v této souvislosti je komunitní plánování sociálních služeb, které je podporováno MPSV. Komunitní plánování klade důraz na zapojování a partnerskou spolupráci všech subjektů, kterých se zpracovávaná oblast týká. Cílem tohoto opatření je zvýšení kapacity třetího sektoru. V rámci tohoto opatření budou podporovány projekty zaměřené např. na systémový rozvoj a diversifikaci poskytovaných služeb třetího sektoru se zaměřením na řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných na trhu práce, na posilování NNO a jejich spolupráce v oblasti řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných skupin na trhu práce či na rozvoj nových forem poskytování sociálních služeb NNO a dalších poskytovatelů sociálních služeb, které rozšíří příležitosti pracovního uplatnění v této oblasti a možnosti rozvoje vzdělávání, profesního růstu a zvyšování kvality práce pracovníků v sektoru sociální ekonomiky.

Priorita 3 – tématická oblast č. 5 OPATŘENÍ: PODPORA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ A POSTUPŮ UMOŽŇUJÍCÍCH ZAMĚSTNÁNÍ OSOB ZE ZNEVÝHODNĚNÝCH A DISKRIMINOVANÝCH SKUPIN NA TRHU PRÁCE Celoživotní učení pokrývá celou oblast vzdělávání, jejíž součástí je i vzdělávání jedinců, kteří jsou určitým způsobem znevýhodnění (sociálně, resp. zdravotně). Některé aktivity směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí znevýhodněných skupin se již v počátečním vzdělání částečně realizují nebo se začínají realizovat, nicméně se tento dlouho opomíjený problém stále neřeší dostatečně; chybí systémový přístup. Oblast dalšího vzdělávání zahrnující studium při zaměstnání a různé formy profesního vzdělávání, je opět limitována neexistencí systémového řešení, což má negativní dopad na pozici znevýhodněných jedinců na trhu práce. Kromě rekvalifikací neexistují opatření, která by systémově podporovala rozvoj dalšího

122

vzdělávání handicapovaných jedinců. Existující nabídka dalšího vzdělávání (studium při zaměstnání, kurzy apod.) není orientována na znevýhodněné jedince, tzn. že jejich vzdělávací příležitosti jsou v porovnání s ostatními skupinami populace omezené. Úřady práce nesmějí vést evidenci uchazečů o práci podle jejich národnostní příslušnosti, což ztěžuje i aplikaci specifických nástrojů, resp. projektů ve vztahu k minoritám, především Romům. Znevýhodnění jedinci jsou vzděláváni zejména v rekvalifikačních kurzech pořádaných úřady práce, dále pak v kurzech na doplnění vzdělání nabízených některými speciálními školami, nicméně účast daných osob je naprosto nedostatečná. Podpora této tématické oblasti přispěje také k dosažení cílů stanovených v klíčových dokumentech ČR (Dlouhodobý záměr, Bílá kniha, Národní akční plán zaměstnanosti), jako jsou změna tradičního konceptu vzdělávání a přizpůsobení jeho obsahu, formy a metod potřebám klientů (žáků, dospělých) se speciálními vzdělávacími potřebami, posílení role poradenského systému, upřednostňování znevýhodněných skupin při rekvalifikacích, rozšíření resocializačních kurzů atd. Cílem tohoto opatření 5 je rozvoj jednotlivých prvků systému celoživotního učení zaměřených na znevýhodněné skupiny. Podporované aktivity budou zaměřeny např. na systémový a inovační rozvoj celoživotního učení pro pracovní integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, rozvoj regionálních center vzdělávání dospělých.

Priorita 3 – tématická oblast č. 6 OPATŘENÍ: PODPORA ADAPTABILITY PODNIKŮ A ZAMĚSTNANCŮ NA STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY A NA VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A DALŠÍCH NOVÝCH TECHNOLOGIÍ Jednu z možností, jak vytvořit pracovní příležitosti pro osoby ze znevýhodněných skupin na trhu práce, je větší podpora rozvoje flexibilních forem práce. Tyto typy pracovních úvazků nejsou dosud v ČR příliš rozšířeny, ačkoli by umožnily zapojení do pracovního procesu osobám, které nemohou pracovat na plný pracovní úvazek, ať už jde o ženy pečující o člena rodiny, osoby se ZP, absolventy atd.

123

Na straně zaměstnanců z řad osob znevýhodněných na trhu práce je jednou z nejproblematičtějších otázka informační gramotnosti a špatné dostupnosti informačních technologií. Podpora rozvoje informační gramotnosti a překonání špatné dostupnosti informačních technologií pro osoby ze znevýhodněných skupin zároveň přispívá k dosažení cílů Státní informační politiky. Proto určitou možnost zvyšování informační gramotnosti, která umožňuje nejen lepší orientaci v nabídkách práce, ale i zvyšuje pravděpodobnost získání pracovního místa, neboť je často nezbytnou součást kvalifikace, představuje podpora odpovídajících kurzů zaměřených na zvyšování počítačové gramotnosti. Cílem tohoto opatření 6 je zdokonalení aplikace moderních technologií při řešení strukturálních změn. Pro naplnění stanoveného cíle bude možné se zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Rozvoj malých a středních firem prostřednictvím jejich zasíťování a vazby na velké podniky. • Rozvoj a řízení lidských zdrojů v malých a středních podnicích při využití distančních forem vzdělávání a metod jobrotation (sdílení pracovního místa) a s tím související řešení finanční motivace nezaměstnaných osob k účasti v těchto formách vzdělávání a metodách jobrotation. • Integrační programy pro uvolňované pracovníky při restrukturalizaci velkých firem. • Podpora rozvoje a široké přístupnosti informačních a komunikačních technologií.

Priorita 4 – tématická oblast č. 7 OPATŘENÍ: SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA, ROZVOJ FLEXIBILNĚJŠÍCH A ÚČINNĚJŠÍCH FOREM ORGANIZACE PRÁCE A PODPŮRNÝCH SLUŽEB Přes deklarované rovné příležitosti pro muže a ženy v právním řádu ČR se v reálném životě setkáváme s tím, že vzhledem ke vžitým stereotypům a rolím zastávaným v rodině vykonávají převážnou část péče o domácnost, děti a ostatní závislé příslušníky rodiny ženy. Je zřejmé, že změny hodnotové orientace české společnosti či bourání předsudků a stereotypů je proces velmi pomalý. 124

Spoluúčast muže na rodinných povinnostech - hlavně péče o děti a závislé členy rodiny - a partnerský přístup k zabezpečení chodu domácnosti je jedna z možností, která by mohla vést k větší profesionální seberealizaci žen. V této souvislosti je nezbytné nacházet prostředky a vytvářet podmínky, které usnadní slaďování rodinného a pracovního života a napomohou spravedlivějšímu rozdělení rolí partnerů. Tomu by také měl napomoci rozvoj sociálních služeb a zřizování a provoz zařízení pro péči o děti a potřebné členy rodiny, zejména pak doplňují-li, či nahrazují péči poskytovanou zaměstnanými občany. Další z možností řešení je přijetím vhodné právní úpravy pracovních vztahů umožnit vytváření variabilních pracovních režimů, které by zaměstnancům, pečujícím o děti a rodinu, popř. zaměstnancům vracejícím se na trh práce po skončení rodičovské dovolené usnadnily sladit zaměstnání s rodinnými povinnostmi. Cílem tohoto opatření je tedy rozvoj jednotlivých prvků systému umožňujícího bezproblémovou harmonizaci rodinného a pracovního života. Pro řešení problémů v rámci této tématické oblasti budou podporovány např. tyto aktivity: • Podpora zavádění flexibilních forem zaměstnávání – možnost využití ženami.

práce

a

moderních

metod

• Rozvoj pečovatelských a jiných místních služeb umožňujících sladění rodinného života a zaměstnání - při využití práce nezaměstnaných. • Reintegrace žen vracejících se na trh práce včetně zpřístupnění informačních technologií.

Priorita 4 – tématická oblast č. 8 OPATŘENÍ: SNIŽOVÁNÍ ROZDÍLŮ V UPLATŇOVÁNÍ ŽEN A MUŽŮ NA TRHU PRÁCE Problém nerovnosti mužů a žen na trhu práce lze dokladovat mj. nezaměstnaností žen, zejména ve věkové skupině 25-35 let, která je z dlouhodobého pohledu vyšší než u mužů. Jde totiž o období, ve kterém mají ženy děti, nebo zaměstnavatel předpokládá, že by je mohly mít. Faktický stav nerovnosti pohlaví v pracovním životě dokládá i téměř čtvrtinový rozdíl mezi pracovními příjmy mužů a žen v neprospěch žen. Značná část nerovnosti příjmů 125

je dána zejména rozdělením povolání na tzv. mužská a ženská. „Ženská“ povolání vykazují pravidelně nižší příjmy než povolání „mužská“ (feminizace zdravotnictví, školství – tedy oblastí s tradičně nízkými příjmy). Současně jsou nerovnosti v příjmech přímo úměrné vzdělání a výši zastávané pozice. V neposlední řadě je příjmová nerovnost dána přerušením kariéry ženy s ohledem na její mateřskou roli. K identifikaci a následnému zohledňování rozdílů mezi muži a ženami pomáhá gender mainstreaming, který přispívá ke zviditelnění problematiky genderové rovnosti ve společnosti. Účinné prosazování rovnosti mužů a žen v praxi musí být prováděno napříč všemi politikami. Cílem tohoto opatření je posílení principu rovnosti žen a mužů na trhu práce. Pro naplňovaní cíle opatření budou podporovány aktivity zaměřené např. na prosazování metod gender mainstreamingu, vývoj nástrojů zajišťujících rovné odměňování mužů a žen apod.

Priorita 5 – tématická oblast č. 9 OPATŘENÍ: POMOC ŽADATELŮM O AZYL V PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE Podpora zaměřená na pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce se jeví v České republice jako velmi významná forma předcházení sociálnímu vyloučení této skupiny obyvatel. Žadatelé o azyl pobývající na území České republiky, kteří mají přístup na trh práce nejdříve po 1 roce svého pobytu v ČR, jsou ve srovnání s českými žadateli o pracovní místo výrazně znevýhodněni jazykovou bariérou. Jednou z forem pomoci této skupině by kromě programů zaměřených na překonávání jazykové bariéry, měl být i cílený rozvoj dovedností umožňující lepší orientaci na trhu práce v ČR. Zvláštní pozornost měla být také věnována těm uchazečům o azyl, u nichž lze očekávat jejich případný návrat do vlasti. Rozvoj dovedností těchto žadatelů o azyl by bylo vhodné zaměřit na ty oblasti, které by žadatelé o azyl mohli dobře využít právě po svém návratu zpět do vlasti. V souladu s evropským plánem Joint Action z 26. dubna 1999 bude proto tato tématická oblast zaměřena na předcházení sociálnímu vyloučení této skupiny osob nejen na území ČR, ale i na

126

předcházení následným problémům při začlenění do trhu práce ve vlasti jednotlivých žadatelů o azyl. Podpora v rámci této tématické oblasti může výrazně přispět k řešení stávající velmi problematické situace nezletilých cizích příslušníků bez dokladů a bez doprovodu rodičů. Poskytování péče této skupině ze strany vzdělávacích a výchovných institucí by zároveň přispělo k dosažení cílů Koncepce umísťování, vzdělávání a výchovy dětí s jazykovou bariérou. Cílem tohoto opatření je usnadnit přístup žadatelů o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do 1 roku, na trh práce v ČR. V rámci opatření bude možné se zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Pomoc žadatelům o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do 1 roku, v přístupu na trh práce prostřednictvím speciálních kurzů zaměřených na rozvoj jazykových dovedností a využití dosavadních zkušeností v praxi. • Pomoc žadatelům o azyl při hledání uplatnění ve společnosti. • Rozvoj dovedností pro žadatele o azyl, u nichž je předpokládán návrat do vlasti.

Priorita 6 – Technická asistence programu II. kolo Iniciativy Společenství EQUAL implementované v České republice ve zkráceném programovacím období 2004-2006 bude pro řídící orgán a organizace zapojené do rozvojových partnerství představovat vůbec první zkušenost s implementací Iniciativy Společenství v rámci pravidel pro řízení této formy pomoci ze strukturálních fondů EU (I. kolo se realizuje v rámci Phare). Proto je nezbytné zajistit kvalitní služby technické asistence pro celé období realizace Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Technická asistence Programu Iniciativy Společenství EQUAL bude podporována prostřednictvím samostatné priority, přičemž zaměření priority popisující technickou asistenci Programu Iniciativy Společenství EQUAL je průřezové, tj. podporuje realizaci všech priorit a opatření Programu Iniciativy Společenství EQUAL, což vyplývá z § 31 a dále § 59 Sdělení Komise COM(2000)853.

127

Cílem priority je zajištění řádné implementace II. kola Iniciativy Společenství EQUAL. Aktivity, které budou v rámci této priority Programu Iniciativy Společenství EQUAL financovány, lze v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1685/2000 a Sdělením Komise COM(2000)853 rozdělit do tří základních kategorií. √ Kategorie A: aktivity vyplývající z § 46 Sdělení Komise COM(2000)853: Podpora rozvojových partnerství a síťových skupin – zejména půjde o činnosti zaměřené na konzultační a metodickou pomoc rozvojovým partnerstvím v průběhu vytváření RP a při zpracování návrhu projektu pro Akci 1, v průběhu Akce 1 a to zejména při hledání mezinárodních partnerů a uzavírání Smluv o národní a mezinárodní spolupráci, dále na podporu vyhodnocování činností jednotlivých RP, jejich získaných zkušeností a dosažených výsledků v průběhu Akce 2, na podporu vytváření tématických sítí a realizace jednotlivých aktivit tématických sítí v průběhu Akce 3 a na podporu vytváření tématických sítí na celoevropské úrovni a na podporu sdílení zkušeností s ostatními členskými státy EU a zástupci EK. √ Kategorie B: aktivity vyplývající z pravidla č. 11(2) Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000: Podpora řízení, implementace, monitorování a kontroly operací Programu Iniciativy Společenství EQUAL – zejména půjde o činnosti zaměřené na přípravu zahájeni II. kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR, na hodnocení a výběr návrhů projektů do Akce 1 a na přezkoumání Smluv o národní a mezinárodní spolupráci před Akcí 2, monitorování, podporu sekretariátu Monitorovacího výboru, přípravu zpráv pro jednání Monitorovacího výboru, na audit a kontrolu na místě. √ Kategorie C: aktivity vyplývající z pravidla č. 11(3) Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000: Ostatní oprávněné činnosti – zejména půjde o činnosti zaměřené na informační akce a propagaci Programu Iniciativy Společenství v rámci realizace Komunikačního akčního plánu programu, pořádání školení a seminářů, přípravu výzkumných studií a šetření zaměřených na další rozvoj programu, zajištění jednotlivých hodnocení, sledovacích studií, údržby a rozvoje monitorovacího a informačního systému.

128

Tyto tři kategorie představují samostatná opatření, rozdělení finančních prostředků mezi kategorie je ve vazbě na pravidlo č. 11.2.5 Sdělení Komise (ES) č. 1685/2000 a § 48 Sdělení Komise COM(2000)853: Označení opatření

Odpovídající kategorie aktivit

Rozdělení rozpočtu priority technické asistence

Opatření 1 – Podpora rozvojových partnerství a síťových skupin

Kategorie A

3%

Opatření 2 - Podpora řízení, implementace, monitorování a kontroly operací Programu Iniciativy Společenství EQUAL

Kategorie B

2%

Opatření 3 – Ostatní oprávněné činnosti

Kategorie C

3%

V souladu s rozsahem a náročností implementace IS EQUAL je maximální výše celkových nákladů na technickou asistenci Programu Iniciativy Společenství EQUAL stanovena na 8 %. Poskytováním technické pomoci bude pověřena vybraná národní podpůrná struktura (NPS), s níž bude uzavřena smlouva o zajišťování níže uvedených činností. Hlavními úkoly NPS budou podpora efektivního řízení programu a podpora dosažení cílů Iniciativy Společenství EQUAL jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.

Třetí část třetí kapitoly je věnována vazbám programu IS EQUAL na evropské a národní strategické dokumenty, tj. na Referenční rámec politiky pro podporu lidských zdrojů, Evropskou strategii zaměstnanosti, Národní akční plán zaměstnanosti 2003 a další národní politiky vztahující se k této oblasti jako jsou např. politika zaměstnanosti, sociálního začleňování, státní informační politika apod. V tabulce je také shrnuta vazba mezi SWOT analýzou a přijatými opatřeními.

129

Závěrečná část třetí kapitoly popisuje soulad programového dokumentu s politikami Společenství – veřejná podpora, veřejné zakázky, ochrana životního prostředí, rovné příležitosti mužů a žen.

Čtvrtá kapitola je věnována implementaci programu IS EQUAL. V první podkapitole jsou charakterizovány principy IS EQUAL – tématický přístup, partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce, inovativnost, mainstreaming. Druhá část popisuje jednotlivé akce pro realizaci programu. Akce 1-4 jsou vymezeny v § 31 Sdělením Komise COM(2000)853 následujícím způsobem, k akcím byly pro realizaci přiřazeny finanční prostředky takto: Akce

Vymezení jednotlivých akcí

Indikativní rozdělení prostředků na jednotlivé akce v %

OPATŘENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Akce 1 ustavení jednotlivých rozvojových partnerství a navázání mezinárodní spolupráce

6*

Akce 2 realizace jednotlivých projektů

79*

Akce 3 tématické sítě, šíření dobrých zkušeností a dosahování vlivu na národní politiku

15*

PRIORITA TECHNICKÁ ASISTENCE Akce 4 technická asistence programu – podpora Akce 1, 2 a 3

8**

* U Akce 1 – 3 (jelikož jde o opatření, jehož realizací budou naplňovány globální cíle jednotlivých tématických oblastí) je procentuální výše alokovaných prostředků určena jako podíl prostředků alokovaných na tématické oblasti 1-9 vyhlášených EK v § 16 Sdělení Komise COM(2000)853. ** U Akce 4 je výše alokovaných prostředků určena jako procentuální podíl z celkové alokace na Program IS EQUAL.

Třetí podkapitola je věnována řízení programu IS EQUAL. Řídícím orgánem programu IS EQUAL v České republice je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor pro řízení pomoci z ESF. Řídící orgán v souladu s národními 130

předpisy a předpisy EU plně zodpovídá za správné a efektivní řízení Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Zodpovědnost řídícího orgánu je dána čl. 34 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Řídící orgán také zajišťuje vypracovávání ročních implementačních zpráv a závěrečné implementační zprávy. V souladu s čl. 9(o) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 bylo jako platební orgán pro realizaci pomoci ze SF a FS určeno usnesením vlády ČR č. 102/2002 Ministerstvo financí ČR, odbor Národního fondu. Platební jednotkou programu IS je odbor organizační a správní MPSV ČR. Konečnými příjemci programu IS EQUAL jsou jednotlivá rozvojová partnerství (RP), která jsou definována jako subjekty zodpovědné za zajištění realizace projektu. Jednotlivá rozvojová partnerství budou pracovat vždy pouze na jedné tématické oblasti a budou zahrnovat partnerské organizace, které jsou z hlediska vybrané řešené problematiky klíčové (centrální, místní a regionální úřady, úřady práce, neziskové organizace, vzdělávací instituce, podniky a sociální partneři apod.). Každé RP musí při podání žádosti o čerpání prostředků Iniciativy Společenství EQUAL zajistit, aby do RP byla zapojena i organizace způsobilá řídit veřejné finanční prostředky, účtovat o nich a za nakládání se svěřenými prostředky nést odpovědnost. Všechna RP účastnící se Akce 2 musí pravidelně předávat ŘO informace uváděné do společné evropské databázi ECDB. Za účelem řádné implementace programu IS EQUAL bude v ČR v rámci samostatné priority poskytována řídícímu orgánu a konečným příjemcům technická asistence. Za zajištění služeb technické asistence v souladu s právními normami ČR a EU je zodpovědný řídící orgán. Na další straně je znázorněna implementace programu.

131

SCHÉMA IMPLEMENTACE PROGRAMU IS EQUAL V ČR Monitorovací výbor Programu IS EQUAL

Řídící orgán Programu IS EQUAL

Platební orgán a Platební jednotka

Národní podpůrná struktura

Útvar provádějící kontrolu vzorku operací

Koneční příjemci poskytování informací proces řízení proces monitorování provádění pomoci proces kontroly vzorku operací provádění plateb z ESF

132

Čtvrtá část čtvrté kapitoly se zabývá monitorováním programu IS EQUAL. Za řádné, včasné a efektivní provádění monitorování programu plně zodpovídá řídící orgán. Pro pravidelné monitorování plnění programu IS EQUAL byly v souladu s požadavky EK na tvorbu monitorovacích indikátorů vytvořeny monitorovací indikátory a byly kvantifikovány jejich cílové hodnoty. Vrcholným orgánem pro monitorování plnění programu IS EQUAL je monitorovací výbor (MV), za jehož zřízení je zodpovědný řídící orgán. MV bude v souladu s čl. 8(2) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 vytvořen na základě principu partnerství, v MV budou zastoupeni sociální partneři, NNO a občané s přímou zkušeností s hlavními formami diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Předsedou MV je vedoucí pracovník ŘO, jednání MV se jako pozorovatel účastní zástupce EK. Podle potřeby může ŘO na jednotlivá jednání MV přizvat i jiné osoby. Pátá podkapitola 4. kapitoly je věnována hodnocení programu IS EQUAL. V průběhu zpracování programu bylo průběžně prováděno nezávislými experty ex-ante (předběžné) hodnocení programového dokumentu, které se stalo jeho součástí ve formě přílohy. Účelem hodnocení ex-ante je přispět ke zkvalitnění programové dokumentace. Hodnocení v polovině období nebude vzhledem k datu vstupu ČR do EU zpracováno, nicméně bude hodnocena realizace projektů I. kola IS EQUAL. Ke konci každého roku realizace programu bude prováděno průběžné hodnocení (hodnotící studie vždy k 31.12.). Závěrečné hodnocení, za něž zodpovídá řídící orgán a které bude provedeno nezávislým hodnotitelem, se zaměří na posouzení dosažených výsledků, na posouzení efektivnosti vynaložených prostředků. Závěrečné hodnocení poskytne základní údaje pro hodnocení ex-post. Následné (ex-post) hodnocení na základě již získaných výsledků předchozích hodnocení posoudí využití prostředků, účinnost a efektivitu pomoci a jejího dopadu na hospodářskou a sociální soudržnost. Vyhodnocují se jak úspěchy, tak i nedostatky při provádění pomoci. Ex-post hodnocení se také zaměřuje na posouzení dosažení cílů a očekávaných výsledků pomoci, včetně úrovně jejich trvalé udržitelnosti.

133

Šestá část čtvrté kapitoly popisuje kontrolu programu IS EQUAL. Jedná se o finanční kontrolu, nastavení vnitřních kontrolních systémů, kontrolní činnosti řídícího orgánu, zapojení národních (Nejvyšší kontrolní úřad) i evropských institucí (Evropský komise, Evropský účetní dvůr) do kontrolního procesu.

Závěrečná část čtvrté kapitoly je věnována informacím a publicitě programu IS EQUAL.

Pátá kapitola programového dokumentu se zabývá financováním programu. Finanční rámec pro program IS EQUAL na období 2004-2006 je stanoven takto:

134

Priorita/ rok

Celkové náklady

Celkem veřejné náklady

Veřejné Národní veřejná účast ESF

Soukromé * Příjmy

Celkem

Centrální Regionální Místní

2 730 344 647 905 909 994 1 172 445 3 323 897 788 754 1 107 819 1 427 324 3 086 476 732 414 1 028 689 1 325 373 1 187 106 281 698 395 649 509 759 593 553 140 849 197 825 254 879 949 685 225 358 316 520 407 807

2 730 344 647 905 909 994 1 172 445 3 323 897 788 754 1 107 819 1 427 324 3 086 476 732 414 1 028 689 1 325 373 1 187 106 281 698 395 649 509 759 593 553 140 849 197 825 254 879 949 685 225 358 316 520 407 807

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CELKEM 43 966 891 43 966 891 32 095 830 11 871 061 11 871 061

0

0

0

0

0

Priorita 1 10 112 385 10 112 385 2004 2 399 648 2 399 648 2005 3 370 348 3 370 348 2006 4 342 389 4 342 389 Priorita 2 12 310 730 12 310 730 2004 2 921 311 2 921 311 2005 4 103 032 4 103 032 2006 5 286 387 5 286 387 Priorita 3 11 431 391 11 431 391 2004 2 712 645 2 712 645 2005 3 809 958 3 809 958 2006 4 908 788 4 908 788 Priorita 4 4 396 689 4 396 689 2004 1 043 325 1 043 325 2005 1 465 368 1 465 368 2006 1 887 996 1 887 996 Priorita 5 2 198 345 2 198 345 2004 521 663 521 663 2005 732 685 732 685 2006 943 997 943 997 Priorita 6 3 517 351 3 517 351 2004 834 660 834 660 2005 1 172 295 1 172 295 2006 1 510 396 1 510 396

7 382 041 1 751 743 2 460 354 3 169 944 8 986 833 2 132 557 2 995 213 3 859 063 8 344 915 1 980 231 2 781 269 3 583 415 3 209 583 761 627 1 069 719 1 378 237 1 604 792 380 814 534 860 689 118 2 567 666 609 302 855 775 1 102 589

Jiné

*výše soukromých zdrojů bude v případě potřeby vyplývající z aplikace pravidel o veřejné podpoře určena individuálně pro jednotlivé projekty

135

Procentní alokace na jednotlivé priority Priorita č. 1 Zlepšování zaměstnatelnosti Priorita č. 2 Rozvoj podnikání Priorita č. 3 Podpora adaptability Priorita č. 4 Rovné příležitosti mužů a žen Priorita č. 5 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce Priorita č. 6 Technická asistence ALOKACE CELKEM

% 23 28 26 10 5 8 100

Rozdíl mezi projekty realizovanými podle jednotlivých tématických oblastí v regionech zařazených pro čerpání pomoci v rámci různých cílů vyplývá z aplikace čl. 29(3) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999: • regiony Cíle 1 (všechny regiony České republiky s výjimkou Prahy) – spolufinancovány ze 75 % prostředky ESF a z 25 % prostředky MPSV ČR, • region Cíle 3 (Praha) – budou spolufinancovány z 50 % prostředky ESF a z 50 % prostředky MPSV. Priorita zaměřená na zajištění technické asistence bude v souladu s doporučením EK spolufinancována průměrným poměrem celého programu, tedy 73 % z ESF a 27 % z prostředků MPSV. V šesté kapitole je popsán proces přípravy programového dokumentu. V přílohách jsou uvedeny další důležité doplňující informace jako je např. předběžné hodnocení, schéma implementace, monitorovací ukazatele apod.

Podrobnější specifikace vybraných opatření i dalších aspektů vztahujících se k programu IS EQUAL bude provedena v Programovém dodatku.

136