PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ PRO 8. ROČNÍK ZŠ PROGRAMMED LEARNING FOR 8TH CLASS OF ELEMENTARY SCHOOLS PROGRAMMIERTES LERNEN FÜR 8. KLASSE DER GRUNDSCHULE

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra:

českého jazyka a literatury

Studijní program: Učitelství pro 2. stupeň ZŠ Kombinace:

český jazyk - dějepis

PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ PRO 8. ROČNÍK ZŠ PROGRAMMED LEARNING FOR 8TH CLASS OF ELEMENTARY SCHOOLS PROGRAMMIERTES LERNEN FÜR 8. KLASSE DER GRUNDSCHULE Diplomová práce: 2004 – FP – KČL – 011 Autor:

Podpis:

Jan Dofek Adresa: Družstevní 1562 688 02 Uherský Brod Vedoucí práce: Mgr. Jarmila Sulovská Konzultant:

Doc. PhDr. Milada Hirschová, DrSc.

Počet stran

slov

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

48

8183

7

0

0

5

V Uherském Brodě dne 19. 5. 2009

-1-

Poděkování: Děkuji všem, kteří přispěli ke vzniku této práce. Předně děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Jarmile Sulovské za pomoc, která přesáhla rámec povinností. Za neocenitelné a prospěšné připomínky při konzultaci praktické části děkuji doc. PhDr. Miladě Hirschové, DrSc. Dále děkuji programátoru praktické části Ing. Josefu Šidlovi, bez jehož nezměrného úsilí, vstřícnosti a pracovního nasazení by tato práce nemohla vzniknout. Rovněž děkuji svému dlouholetému příteli Mgr. Petru Polanskému za bezchybný překlad anotace do cizích jazyků. V neposlední řadě děkuji své matce za to, že mi umožnila studovat a byla mi celou tuto dobu oporou.

-2-

-3-

-4-

Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce.

V Uherském Brodě dne 19. 5. 2009

Jan Dofek

-5-

Programované vyučování pro 8. ročník ZŠ DOFEK Jan

Vedoucí DP: Mgr. Jarmila Sulovská

DP–2009

Resumé: Práce se pokouší na základě studia dostupných odborných, didaktických a internetových materiálů zmapovat možnosti využití internetu a multimedií k výuce na základní škole a zejména sestavit doplněk k učebnicím gramatiky českého jazyka pro 8. ročník ZŠ, jenž by byl využitelný ve vyučování a při samostudiu by žákům základních škol sloužil jako zdroj informací a k procvičování učiva.

Summary: The aim of the diploma thesis is, upon study of accessible professional, didactic and Internet sources, to analyse possible ways of usage of Internet and multimedia in teaching on the level of primary schools, and primarily to create a supplement to Czech language grammar textbooks for the 8th year of primary schools which could be used in classes and would be helpful for pupils of primary schools during their self study as a source of information and a tool for training of the subject matter.

Zusammenfassung: Das Ziel dieser DA ist, mittels Studiums von erreichbaren Fach-, Didaktik- und Internetmaterialen, die Möglichkeiten der Benutzung von Internet und Multimedien beim Unterricht in Grundschulen zu analysieren, und vor allem ein Komplement zu den Lehrbüchern der tschechischen Gramatik für das 8. Schuljahr der Grundschule zu schaffen, das beim Unterricht

benützt

werden

könnte

und

nutzbar

für

Schüler

der

Grundschule wäre als eine Informationsquelle und ein Hilfsmittel für Übung des Lernstoffes.

-6-

Obsah 1. Úvod……………………………………………………………..

8

2. Programované vyučování ………………………………………

10

2.1 Podstata programovaného vyučování……………………...

11

2.2 Typy programů……………………………………………..

12

2.3 Přednosti programovaného vyučování……………………

13

2.4 Nevýhody programovaného vyučování……………………

13

3. Internet a jeho využití pro výuku českého jazyka…………….

14

3.1 Stránky využitelné k výuce…………………………………

16

3.1.1 Stránky odborně zpracované………………………...

16

3.1.2 Stránky vytvořené studenty..........................................

31

3.2 Shrnutí……………………………………………………….

23

4. Interaktivní výuka …………………………………...…………

24

4.1 Interaktivní tabule…………………………………………..

25

5. Moderní výukové metody............................................................

28

5.1 E-learning……………………………………………………

28

5.2 Moodle……………………………………………………….

30

6. Školní časopisy ………………………………………………….

32

6.1 Hodnocení školních časopisů……………………………….

33

6.2 Shrnutí………………………….………...…….....................

35

7. Praktická část diplomové práce………………………………..

36

7.1 Výkladová část……………………………………………….

37

7.2 Procvičovací část ………………………………..…………..

39

8. Závěr ……………………………………………………………..

40

9. Obrazové přílohy...........................................................................

41

Seznam pramenů a literatury …………………………………..

46

-7-

ÚVOD

1. Úvod V současné době dochází ke stále většímu rozšíření moderních informačních technologií. Počítač se stává samozřejmostí jak pro učitele, tak žáky. Pro žáky, kteří tyto moderní výdobytky doby dokážou mnohdy používat lépe než sami učitelé, je tradiční pojetí výuky možná nudné. Ruku v ruce s tím se i školství, které ne vždy umí držet krok se svými mladými svěřenci, začíná také modernizovat. Internet, který je pro ně samozřejmostí, není vždy samozřejmostí pro školy. Je všeobecně rozšířena domněnka, že všechny školy již mají své internetové stránky. Leč není tomu tak. I dnes se najdou školy, jež je nemají. I když je jich minimum. V současnosti jsou na základních školách plně rozvíjeny moderní učební prostředky (např. interaktivní tabule a dataprojektory) a metody (např. e-learning a Moodle). Ty se tak snaží držet krok s dobou a ukazují, že školství není tak zaostalé, jak si žáci někdy myslí. Samozřejmostí na většině škol je používání výukových programů. Na trhu jich existuje nepřeberné množství. Jejich finanční náročnost v současnosti není příliš vysoká, a tak by bylo možné se domnívat, že další programy již není nutné vytvářet. Většina těchto programů je kvalitní, avšak neodpovídají přesným požadavkům a nárokům konkrétního učitele. V tom je hlavní potíž komerčních výukových programů. Učitel, kterému výukový program, jenž má k dispozici, nevyhovuje, má několik způsobů řešení. Buď tento program používat dál (byť nerad), nepoužívat, požádat ředitele o nákup jiného (jejich cena dnes není tak vysoká, jako v minulosti), nebo si vytvořit svůj vlastní na míru. Poslední varianta, která se jeví jako nejvhodnější, je ale nejnáročnější na čas a hlavně ten učitel musí mít alespoň základní znalosti programování. Tento problém se snaží vyřešit praktická část, která je hlavní částí této diplomové práce. Snaží se dát k dispozici učitelům program, který jim bude co nejvíce vyhovovat a pomůže jim s vysvětlováním a procvičováním učiva českého jazyka v 8. ročníku základní školy. Práce si neklade za cíl nahradit učebnici,

-8-

ÚVOD kterou učitel ve vyučování používá. Chce být jen jejím doplňkem a tím pomoci jak učitelům, tak žákům s výukou učiva a s jeho procvičováním. Program je použitelný jak ve školním prostředí v počítačové učebně, při práci s interaktivní tabulí, pro rozvíjení e-learningu, tak pro domácí přípravu. Program obsahuje výkladovou část, v níž uživatel nalezne vysvětlená stěžejní témata českého jazyka 8. ročníku. Na ni navazuje procvičovací část, v níž si může své znalosti prověřit a ve zlomku vteřiny nechat i vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že je praktická část určena pro školní výuku, řídí se ve svém pojetí mluvnice školskou praxí. Z tohoto důvodu se může práce v některých aspektech odlišovat od akademického pojetí mluvnice. Práce se nevěnuje pouze programovanému vyučování, jak je uvedeno v zadání, neboť od zadání diplomové práce do doby její realizace uplynula delší doba a došlo k rozvoji nových výukových technologií. Autor proto považoval za vhodné jim věnovat pozornost, neboť s programovaným vyučováním souvisejí. Dále se práce také snaží představit různé možnosti využití počítače ve školské praxi. Představuje vhodné internetové stránky pro výuku, které budou učitelům prospěšné, a představuje také součást života většiny škol – školní časopisy, které moderní technologie a nové trendy také pozměnily. Zde uvedené informace nezahrnou úplný výčet možností výpočetní techniky a internetu v současnosti. Můžeme se ale s jistotou domnívat, že výpočetní technika bude i do budoucna stále více ovlivňovat naše školství, a tím ho stále více modernizovat. Nejen svými moderními vynálezy, ale také počítačově gramotnými učiteli, kteří i na humanitních fakultách prošli kursy výpočetní techniky. V neposlední řadě také těmi, pro něž budou tyto výdobytky moderní doby samozřejmostí i ve vyučování.

-9-

PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ

2. Programované vyučování Vyučovací metoda programované učení je založena na řízení činnosti žáků při učení. Jejím základem je vzorec stimul-reakce, který zde má podobu učenízpevnění. Metoda vychází z behaviorismu a neobehaviorismu, U vzniku této metody stáli profesoři S. L. Pressey a B. F. Skinner. Profesor S. L. Pressey, který působil jako profesor pedagogické psychologie na Státní univerzitě v Ohiu, sestrojil v roce 1920 stroj na objektivní testování inteligence. Faktu, že tento stroj nejen testuje, ale také učí, dokázal využít až o několik desetiletí později profesor B. F. Skinner, který působil jako profesor psychologie na Harvardské univerzitě. Skinner v roce 1954 vystoupil na vědecké konferenci v Pittsburghu s přednáškou na téma Věda o učení a umění učit se. V této přednášce představil jakožto zastánce neobehaviorismu svou myšlenku řízení výuky. V současné době mohou ve školách jako vyučovací stroje sloužit počítače. Ty už v současnosti nemají podobu jednoduchého stroje pro jeden účel, jako tomu bylo v časech Presseyho. Dnes počítače fungují jako univerzální nástroje, s jejichž pomocí je možné při učení používat jak internet, tak různé výukové programy.

- 10 -

PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ

2.1 Podstata programovaného učení Podstata programovaného vyučování spočívá v tom, že je učivo představeno v knize nebo vyučovacím stroji (v současné době v počítači) a zpracováno do programu podle následujících zásad: Princip malých kroků Zásada malých kroků vychází z principu postupného přibližování k cíli (progresivní aproximace). Látka, která je určená k osvojení, je pečlivě vymezena a rozčleněna na velmi malé úseky, kroky. Tyto základní operace na sebe bezprostředně navazují. Postup žáka je kontrolován po každém kroku. Podle profesora Skinnera je možné kroky považovat za přiměřené, pokud množství chyb při hodnocení nepřesáhlo pět procent. Princip aktivní odpovědi Žákovi je učivo předkládáno jako otázka nebo problémová situace. To vylučuje jeho pasivní přístup pouhého příjemce informací. Aktivní a měřitelná odpověď žáka zefektivňuje vyučovací proces. Profesor Skinner označuje učení dle tohoto principu za efektivní, pokud poměr správných odpovědí dosáhne hodnoty 95 procent. Princip zpevnění Žák je po každém kroku seznamován s výsledky své práce. Pokud učiní chybu, je na ni okamžitě upozorněn. Vrací se k předešlému kroku, analyzuje daný problém znovu, vyvaruje se chyby z dřívějška. Efektivní zpětná vazba spočívá v četných a plynulých informacích o výsledku provázených pocitem úspěchu, případně odměnou nebo pochvalou. Princip vlastního tempa V případě běžné výuky mohou být zdatnější studenti zdržováni tempem slabších žáků, které naopak může rychlejší tempo zneklidňovat. Programované učení poskytuje žákům možnost pracovat podle individuálních rozumových schopností každého z nich a na základě jejich vlastního rozvržení sil a času. To usnadňuje možnost samostudia a zároveň v procesu učení omezuje, popřípadě vylučuje roli učitele.

- 11 -

PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ

2.2 Typy programů Lineární Autorem původního konceptu byl B. F. Skinner. Žák musí převážně sám tvořit odpovědi na dané otázky, které jsou většinou poměrně snadné. Po každé informaci následuje otázka, po ní odpověď, zpevnění (odměna), další otázka atd. Tento typ programu představuje direktivní řízení cesty učení. Výběrový, alternativní (lineární s odbočkou při chybě) Alternativní program je někdy chápán jako podskupina lineárního programu. Jeho autorem je profesor S. L. Pressey. Žák má na daný úkol odpovědět jednou z nabídnutých odpovědí. Pressey uvádí do procesu učení chybu. Pokud se jí žák dopustí, vrací se zpět k řešení předchozí otázky a volí jinou variantu. Chyba není považována za škodlivou, důležité je, aby se žákovi dostalo vysvětlení. Žák se učí opravou svých chyb. Větvený Větvený program reaguje na žákovu odpověď a podle toho ho provází dalšími kroky. V ideálním případě nemusí žák procházet všemi kroky a postupuje programem rychleji (skoky). V případě chybné odpovědi může program předložit žákovi více úloh k procvičení a osvojení učiva. Tento princip předložil v roce 1960 N. A. Crowder jako doplnění Skinnerova lineárního programu. Adaptivní programování Autorem bohatě větveného typu programu je anglický kybernetik a psycholog Gordon Pask. Hlavním znakem řízení vyučovacího procesu je interakce, něco jako „hra o vědomosti“. Učitel předem navolí úkoly různé náročnosti a různé strategie výběru úkolů na základě toho, jak žák odpovídá. Žák je tím motivován k zájmu o další postup v učení. Před příchodem počítačů byla výuka tohoto typu programu realizována pomocí tzv. „zmatených knih“. Ty využívaly větvených programů a nelineárních textů, které se později staly základem hypertextu.

- 12 -

PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ

2.3 Přednosti programovaného vyučování Programované učení má řadu výhod. Mezi ně patří zejména možnost individuálního přístupu učitele k žákovi. Dále je pro žáka velkou předností možnost postupovat vlastním tempem. Programované učení umožňuje snadnou kontrolu a hodnocení učitelem a je v žácích pěstována samostatnost v rozhodování. Důležité pro učení je také postupné získávání poznatků a zejména zpětná vazba při ověřování odpovědí, při níž je žák upozorněn na chybu. Programované učení je také pro učitele východiskem z práce s přeplněnými třídami.

2.4 Nevýhody programovaného vyučování V programovaném učení se vyskytují také některé obtíže. Mezi ně můžeme zařadit především fakt, že při používání programovaného učení dochází u žáků k rozkouskování (až atomizaci) poznatků a ke ztrátě souvislostí. Dále může docházet k omezené možnosti zajištění všestranného rozvoje osobnosti a k problémům v mezilidských vztazích. Dalším, pro český jazyk jistě důležitým problémem, je nedostatek souvislého mluvního projevu. Rovněž může dojít k potlačení iniciativy, tvořivosti, či k absenci sociálního učení. Obecně rozšířeným a nepředvídatelným problémem je bezesporu různá míra ochoty jednotlivých studentů pracovat s programem.1

1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Programovan%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD“, 17. 3. 2009

- 13 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA

3. Internet a jeho využití pro výuku českého jazyka Tato část práce bude věnována modernímu prostředku k obohacení výuky českého jazyka – internetu. Internet je užitečný jak pro učitele, tak pro žáky. Jeho hlavní využití spočívá v tom, že slouží jako zdroj informací. Učitelům slouží jako levný zdroj informací pro vlastní přípravu. Mohou tam nalézt odborné, umělecké, publicistické, administrativní, metodické a didaktické materiály. Dále může internet posloužit k hledání učebních pomůcek – například testů, obrázků, fotografií či map. Díky rozvíjející se technice lze na internetu nalézt i audioukázky či videoukázky v různých formátech. Internet může poskytnout také inspiraci k dalšímu zdokonalení výuky a v neposlední řadě umožní sledování novinek. Ať už se jedná o tvorbu nově vzniklých školních vzdělávacích programů, o samostatné doškolování pedagogů či jen k tomu, aby šli s dobou. Učiteli může internet sloužit také k tomu, aby poznal stránky vhodné pro žáky, a mohl je doporučit těm, kteří mají blízko k používání počítačů, snahu se dozvědět něco nového, nebo pro případ, že bude chtít žák poradit s tvorbou referátu či s jinou prací do vyučování. V době, kdy je na internetu hodně stránek, z nichž mnohé nejsou příliš kvalitní, ať už obsahově či gramaticky, lze tímto způsobem nasměrovat žáky k používání těch kvalitnějších. Učiteli může sledování internetu také sloužit k tomu, aby byl schopen rozpoznat, zda žák svou práci pouze neokopíroval. Žáci internet mimo školu využívají především pro zábavu (zejména se věnují různým internetovým hrám). Kdybychom měli zdůraznit jeho využití pro výuku českého jazyka, došli bychom k názoru, že slouží i žákům, stejně jako učitelům, hlavně jako zdroj informací. Žáci zde mohou se získanými informacemi pracovat a vytvářet referáty a prezentace. To se děje v literární výchově. V ní jsou referáty využívány k představení spisovatele, díla, nebo konkrétního literárního směru. Může však dojít k tomu, že žáci budou pracovat s nedůvěryhodným zdrojem, bezmyšlenkovitě opisovat cizí referáty apod. Využití internetu je možné také pro mluvnici.

- 14 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA Existují

stránky

(některé

konkrétní

budou

představeny

v následující

podkapitole), na nichž si mohou žáci procvičovat učivo, které bylo probíráno ve škole. V neposlední řadě mohou sloužit také k zopakování a procvičování učiva. Následující seznam obsahuje výčet internetových stránek s výukovým obsahem zaměřeným zejména na gramatiku českého jazyka, i když mnohé z nich obsahují i literární či slohová témata. Cílem této práce není sestavení kompletního seznamu stránek s tématem českého jazyka na internetu. Zařazeny jsou pouze vybrané stránky pro ilustraci.

- 15 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA

3.1 Stránky využitelné k výuce 3.1.1 Stránky odborně zpracované V této podkapitole je zveřejněn seznam stránek, které může učitel využít buď přímo ve vyučování k procvičování znalostí žáků, nebo pro svou přípravu na vyučování. Na nich jsou k dispozici ukázkové hodiny, materiály pro výuku, přehledy učiva a testy. Některé stránky jsou vhodnější přímo pro učitele, další mohou využívat sami žáci k procvičování probraného učiva či při vypracovávání domácích úkolů. http://www.ujc.cas.cz Stránky Ústavu pro jazyk český AV ČR budou zajímat spíše učitele. I pro žáky by mohl být užitečný odkaz Jazyková poradna, kde je možnost vznést jakýkoli dotaz například ohledně psaní nějakého obtížnějšího jazykového jevu. Tato poradna je k dispozici i laické veřejnosti. Zvlášť přínosný je odkaz Na co se nás často ptáte, v němž jsou vyjmenovány a vysvětleny jevy, v nichž se často chybuje nejen ve školské, ale v i běžné praxi. Jedná se zejména o psaní přejatých slov (např. kultura, inventura), velkých písmen (např. názvy ministerstev) či o skloňování přejatých slov (album, datum) atd. http://athena.zcu.cz/ecestina Stránky Západočeské univerzity v Plzni obsahují velký výběr elektronických výukových materiálů, které byly připraveny učiteli základních a středních škol. Jedná se především o texty a prezentace ve formátech Word, PDF a PowerPoint. Ty jsou vhodné například pro použití interaktivní tabule v hodinách. Obsahují i metodické příručky pro učitele a elektronický kurs pro využití multimediálních prvků ve vyučování. Stránky mohou být nápomocny učitelům při přípravě vyučování a při seznamování s novými způsoby výuky.

- 16 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA http://cs.wikipedia.org Na těchto stránkách nalezneme univerzální internetovou encyklopedii, do níž má možnost přidávat hesla kterýkoliv uživatel. Obsahuje velké množství jazykových, literárních a slohových témat. Problematická je obecně u těchto typů encyklopedií kolísavá úroveň jednotlivých příspěvků. Většina z nich je však použitelná, některé jsou dokonce na vysoké úrovni. S Wikipedií může pracovat zejména učitel, který z ní může žákům případně zadat úkoly, které budou řešit pomocí těchto stránek. Tím bude zaručeno, že nebudou pracovat s nekvalitním příspěvkem. http://www.dts.cz/cgi-bin/dts/dts.fcgi?stranka=3 Tyto stránky obsahují mj. jazykové články některých jazykovědců (nedávno zesnulý Doc. PhDr. Milan Žemlička a PaedDr. Jiří Týř), v nichž autoři komentují různé jazykové problémy, s nimiž se setkali nejen ve své praxi, ale také v reálném životě. Stránky jsou vhodné zejména pro učitele. Některé náměty mohou posloužit jako zpestření hodin českého jazyka a také jako osvěta pro předcházení použití nevhodných a dvojsmyslných výrazů. Pro využití ve vyučování českého jazyka je vhodný například článek Nejčastější chyby na internetu, s jehož pomocí může učitel ve vyučování žáky na tyto chyby upozornit a předejít tak jejich zafixování do žákovských myslí. Dále tak může zabránit následnému používání těchto chyb nejen v hodinách češtiny. http://www.veskole.cz Stránky se specializují na propagaci práce s interaktivními tabulemi. Učitel zde o nich nalezne různé informace. Součástí jsou i ukázkové přípravy na hodiny v různých formátech, v nichž je možné vytvořit přípravy pro práci s interaktivní tabulí. Stránky obsahují také zkušenosti pedagogů s prací s tabulemi, avšak zkušeností z hodin českého jazyka není zveřejněno příliš mnoho. Přínosem je možnost stažení softwaru (SMART Notebook Wiewer) k prohlížení ukázkových

- 17 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA příprav i těm pedagogům, kteří se s těmito tabulemi teprve seznamují a jejichž škola interaktivními tabulemi dosud nedisponuje a zvažuje jejich zakoupení. http://ucnk.ff.cuni.cz Stránky Ústavu Českého národního korpusu, které spravuje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, jsou rovněž vhodné pro učitele. Korpus, který je zpracováván formou programu, slouží především k jazykovému výzkumu. S jeho pomocí je možné vyhledávat slova a slovní spojení v kontextu a zjistit jejich frekvenci v korpusu i původní textový zdroj. Stránky jsou tím nápomocny při mapování aktuálního vývoje českého jazyka. Jeho využití v základním školství je například v tématu Slovní zásoba, kde lze nalézt nový význam původního pojmenování. http://www.testpark.cz Tyto stránky s testy výběrové povahy (možnosti a, b, c) vytvářejí sami uživatelé. Obsahují rozsáhlou sekci českého jazyka – gramatiky a literatury. Vyhodnocení jednotlivých testů je jednoznačné a srozumitelné. Její využití je možné ve vyučování pro procvičování probrané látky, ale také pro domácí přípravu žáků. http://kaminet.wz.cz Stránky jsou podle autorů určeny pro žáky se specifickými poruchami učení. Vhodné jsou však i pro opakování nejdůležitějších gramatických jevů pro žáky 9. tříd základních škol. Obsahují sekci výkladovou a procvičovací. Součástí stránek je také výklad a procvičování literárních pojmů pro všechny ročníky 2. stupně základních škol. Stránky jsou přehledné a jasné. Jejich použití je možné jak ve škole, tak při domácím opakování.

- 18 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA http://www.zaskolou.cz Tyto stránky slouží jako on-line domácí příprava na výuku, jak pro žáky, tak pro učitele. Jejich použití je zejména tam, kde školy používají k výuce elearning. Obsahují především diktáty, gramatická cvičení a rozbory vět. Diktáty jsou namluveny známými osobnostmi, např. Zdeňkem Svěrákem. Gramatická cvičení jsou řešena pomocí doplňování. Rozbory vět za pomoci přehledných grafů. Stránky jsou rozděleny na sekci pro žáky a na sekci pro učitele. Sekce pro učitele je pedagogům přístupná po registraci neomezeně. Stránky jsou srozumitelné, jasné. Viz obr. 3.1. http://diktaty.ewa.cz Na těchto stránkách nalezneme diktáty a pravopisná cvičení, jejichž úroveň obtížnosti je vhodná pro žáky základních a středních škol. Stránky jsou využitelné pro praxi na základních školách i pro procvičování doma. http://diktatyatesty.sweb.cz Tyto stránky obsahují diktáty a pravopisná cvičení s úrovní základní a střední školy. Stránky jsou jasné a srozumitelné. Jejich využití je možné jak ve vyučování ve škole, tak pro domácí procvičování. Tyto stránky jsou autorsky a tematicky propojeny se stránkou http://diktaty.ewa.cz. http://www.skolahrou.cz Stránka obsahuje především studijní materiály pro anglický jazyk, pro český jazyk jsou zde k dispozici dva graficky nadprůměrně ztvárněné doplňovací testy (vyjmenovaná slova a shoda přísudku s podmětem). Její využití spočívá především pro procvičování již probrané látky. Nevýhodu je existence pouze dvou cvičení, jež obsahují látku spíše 1. stupně ZŠ, její použití zejména pro nižší

- 19 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA ročníky 2. stupně je možné. Stránky nemohou být pro učitele inspirací, jak zpracovat podobný test. http://www.cestina.com/index.php Na této stránce jsou nabízeny placené kursy českého jazyka. K dispozici je několik ukázkových témat a doplňovacích cvičení z učiva základní školy. Tato cvičení lze použit k procvičování ve vyučování i pro domácí samostatnou práci. http://hradec.org/gustav/index.html Tyto netradiční, komicky laděné stránky s dobrou grafickou úpravou, se zabývají stručným výkladem gramatiky českého jazyka. Gramatické jevy jsou setříděny do přehledných tabulek. Jsou určeny spíše pro učitele. Slouží spíše pro odreagování a pobavení. Z tohoto důvodu jsou zařazeny na závěr seznamu, nikoliv pro svou úroveň.

- 20 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA

3.1.2 Stránky vytvořené studenty V této podkapitole je umístěn seznam internetových stránek, jejichž autory jsou sami studenti. Jedná se stránky obsahující středoškolské učivo. Uvedeny jsou proto, že některá témata může využít i učitel základní školy při přípravě na vyučování. Na správnost těchto stránek se nelze plně spolehnout. http://www.maturita.cz/cestina/gramatika Na těchto stránkách nalezneme studenty vypracované maturitní otázky z českého jazyka. Jednotlivá témata jsou zpracována na středoškolské úrovni, jejich použití pro praxi na základní škole je možné ve vyšších ročnících. Stránky jsou srozumitelné, stručné a jasné. Rizikové jsou však pro žáky, neboť jejich autory jsou sami studenti a mohou se na nich objevit chyby. Na to je třeba žáky předem upozornit. http://referaty-seminarky.cz/cesky-jazyk-cestina-gramatika/ Do téže kategorie lze zařadit i následující stránky. Na nich nalezeme studentské referáty jazykové a slohové povahy. Úrovní a tematicky jsou určeny pro střední školy. Použití pro základní školy je možné. Problematická je zejména kolísající úroveň jednotlivých příspěvků. I tyto stránky jsou při použití žáky rizikové vzhledem k předpokladu existence chyb či nepřesností. http://ireferaty.zpravy.cz Studenti vytvořili tyto webové stránky. Na nich opět nalezneme studentské referáty jazykové, literární a slohové povahy, vypracované maturitní otázky z gramatiky i literatury, čtenářské deníky, životopisy významných osobností. Úrovní jsou určeny spíše pro střední školy, použití na základní škole je možné. Příspěvky jsou stručné, jasné. U gramatiky je problematický malý výběr témat.

- 21 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA Vzhledem k tomu, že autory jsou sami studenti, je použití těchto stránek žáky rizikové. http://www.odmaturuj.cz/gramatika Mezi studentské stránky patří i tyto. Slouží jako příprava k maturitní zkoušce. Obsahují mj. gramatickou část, v níž je vysvětlena gramatika na středoškolské úrovni. Využití pro základní školu je možné, avšak jejich použití žáky je rizikové.

- 22 -

INTERNET A JEHO VYUŽITÍ PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA

3.2 Shrnutí Ve výše uvedeném seznamu byly na předních místech uvedeny stránky, které jsou pro učitele největším přínosem. Jednalo o stránky, jež obsahují výukové materiály, ukázkové hodiny a jejich využití je možné i ve vyučování. Dále byly uvedeny stránky oficiálních institucí, jako např. Ústavu pro jazyk český. Zvlášť významné jsou pro učitele ty stránky, jež prezentují nové metody výuky – ať už elearning či práci s interaktivní tabulí. Zařazeny byly stránky, které mohou využívat jak učitelé, tak žáci. Jednalo se o kvalitní stránky, na nichž jsou umístěna procvičování vybraného učiva. Jejich využití je možné i ve vyučování jako alternativa k již existujícím komerčním programům. Stránky mohou posloužit učitelům k přípravám, jako diktáty nebo doplňovací cvičení. Zvláštní postavení v tomto seznamu má univerzální encyklopedie Wikipedia. S ní mohou pracovat jak učitelé, tak žáci. Její použití je široké – od příprav učitele na vyučování po vypracovávání referátů žáky. V seznamu převažovaly stránky, které byly určeny k přípravě na maturitní zkoušku. Zastoupení výukových stránek českého jazyka, jež by nebyly zpoplatněny, není příliš velké. Problémem, který byl již u jednotlivých studentských stránek nastíněn, je kolísavá úroveň příspěvků. Jejich použití je na uvážení učitele. Ten by měl žáky na spornou kvalitu některých stránek upozornit. Obecně se dá konstatovat, že použitelné jsou pouze pro přípravu učitele, který může některá témata využít a přepracovat pro své žáky základní školy.

- 23 -

INTERAKTIVNÍ VÝUKA

4. Interaktivní výuka Interaktivní výuka je nová metoda výuky na základních a středních školách. Tato metoda má několik hlavních cílů. Nejvýznamnějším z nich je nabídnout žákům zábavnější a méně stereotypní formu výuky. Snahou je docílit zvýšení jejich motivace k učení. Dalším, neméně významným cílem, je zapojení samotných žáků do procesu učení. Ti nemají zůstat jen pasivními posluchači a přijímateli informací, ale mají se spolupodílet na tvorbě výuky a aktivně se zapojovat do procesu vzdělávání. Významným znakem interaktivního vyučování je také viditelná názorná a systematická výuka. Součástí jednotlivých vyučovacích hodin jsou audiovizuální nahrávky s materiály, které tvoří upřesnění a doplněk k danému tématu. Dále sem patří odkazy na internetové stránky, na nichž mohou žáci získat konkrétnější a rozšiřující informace k probírané látce. Veškeré předměty jsou navíc propojeny v souladu s rámcovým vzdělávacím programem mezipředmětovými vazbami. To pomáhá dětem uvědomit si, že jednotlivé poznatky souvisejí s jinými, s nimiž je musí vzájemně propojovat.

- 24 -

INTERAKTIVNÍ VÝUKA

4.1 Interaktivní tabule V současnosti nejpoužívanějším nástrojem pro interaktivní výuku jsou interaktivní tabule (SMART tabule). Tato zařízení, jež jsou v současnosti rozšířena v řadě základních a středních škol, jsou velmi významným přínosem pro vzdělávání. Jde o propojení klasické tabule a počítačového monitoru. Na těchto tabulích lze s pomocí počítače použít různé formy příkladů. V úvodu kapitoly zmíněné audio a videoukázky mohou doplnit obrázky, prezentace, hry, cvičení a další materiály. Pro práci s interaktivními tabulemi se používá speciální počítačový program SMART Notebook, v němž učitelé mohou vytvářet jednotlivé přípravy na výuku. Přípravy vyhotovené ve SMART Notebooku svým vzhledem připomínají prezentace v programu PowerPoint. Základním rozdílem prezentací ve SMART Notebooku je možnost pohybu (posunu) se součástmi přípravy po interaktivní tabuli pomocí doteku (tahem) ruky a také doplňování odpovědí v doplňovacích cvičeních pomocí speciálního fixu. Pro práci s interaktivními tabulemi lze využít i elektronické verze učebnic pro základní školy. Ty se nainstalují do počítače, ať už stálého či přenosného, připojeného v učebně a v hodinách je tak možno s nimi pracovat na interaktivní tabuli. Může se jednat například o sadu učebnic nakladatelství Fraus. Toto nakladatelství vydalo k tištěné učebnici i její elektronickou verzi, která je vhodná právě pro práci s interaktivní tabulí. Tyto učebnice obsahují v tištěné, ale zejména v elektronické verzi, odkazy na související učivo v jiných učebnicích. Po kliknutí na tento odkaz se přímo zobrazí příslušná část z jiné učebnice. Tyto mezipředmětové vazby mezi učebnicemi jsou propojením s přírodopisem, dějepisem a zeměpisem a zohledňují hudební a výtvarnou výchovu. Podle bleskového průzkumu, který byl proveden pro potřeby této práce mezi učiteli základních škol na téma interaktivní tabule, bylo zjištěno, že v současnosti většina základních škol interaktivními tabulemi disponuje. Jiná situace však panuje v jejich používání. Brání se mu především starší generace učitelů především z důvodu buď omezené počítačové gramotnosti, či nechuti k novým

- 25 -

INTERAKTIVNÍ VÝUKA způsobům výuky. Problematické je její používání také u mladší generace. Většina mladších pedagogů (do 45 let) interaktivní tabuli používá občas (alespoň 2x do měsíce). Nejčastěji je používána ve výuce cizích jazyků. Učitelé většinou s interaktivní tabulí pracují nepravidelně a příležitostně podle právě probíraného učiva, u něhož je například důležitá názornost. Interaktivní tabuli učitelé češtiny nejčastěji využívají pro procvičování gramatiky a zvláště při vysvětlování nového učiva v mluvnici, např. větný rozbor. Rozšířené je také její využití v hodinách literatury, kde je tabule provázána s internetem kvůli informacím o spisovatelích. Základními problémy pro používání interaktivní tabule ve vyučování je časová náročnost na přípravu a učitelům nepříliš vyhovující komerční programy, které jsou na školách k dispozici. Toto bylo nejčastěji uváděným důvodem pro omezené (či spíše nepravidelné) používání interaktivní tabule ve vyučování. Někteří, i mladí pedagogové, disponující dobrou počítačovou gramotností, z tohoto důvodu raději volí pro vyučování jiné, méně časově náročné metody, jako např. tradiční výuka. Bylo také zjištěno, že na některých školách jsou častěji ve vyučování používány dataprojektory než interaktivní tabule. S tím také souvisí fakt, že na některých školách je nedostatek programů pro interaktivní tabule. Někteří učitelé, i z mladší generace, ze škol, na nichž jsou tyto tabule k dispozici, pracovat s interaktivními tabulemi příliš neumějí, nebo dokonce ani neprošli příslušnými kursy. Jejich absolvování je totiž teprve čeká. To se týkalo zejména škol, na nichž jsou interaktivní tabule kratší dobu. Dalším důvodem, jenž byl také zaznamenán, je zevšednění interaktivní tabule. Podle některých pedagogů při pravidelném používání interaktivní tabule ve vyučování přestává práce žáky bavit a začínají více vyrušovat, proto někteří z nich snížili frekvenci vyučovacích hodin s použitím interaktivní tabule. To se děje především u vyšších ročníků ZŠ. U nižších ročníků (6. a 7. ročník) se tyto obtíže vyskytují v menší míře. I přes výše zmíněné obtíže, jež používání interaktivní tabule ve vyučování přináší, je interaktivní tabule bezesporu výjimečné a prospěšné zařízení pomáhající jak žákům, tak pedagogům. Názornost, jež prezentace na interaktivní

- 26 -

INTERAKTIVNÍ VÝUKA tabuli žákům přináší, je velmi důležitá pro pochopení a zapamatování si stěžejních částí učiva. Používání interaktivní tabule má budoucnost. Tento fakt podtrhují i stále nově vyvíjené modely a typy interaktivních tabulí. Nejmodernější typ tabule je v současnosti kombinace plazmové televize s interaktivní plochou. Její využití ve školách je vzhledem k finanční náročnosti nového typu spíše hudbou budoucnosti. Mezi nejmodernější interaktivní učebnice patří učebnice nakladatelství Fraus. Jejich využívání je velmi výhodné a prospěšné, což naznačuje jejich obliba na školách. Ta se neustále zvyšuje a dá se předpokládat, že jejich používání bude stále rozšířenější. Ilustrační obrázky práce žáků s interaktivní tabulí 4.1 a 4.2 umístěny v obrazové příloze na konci práce.

- 27 -

MODERNÍ VÝUKOVÉ METODY

5. Moderní výukové metody 5.1 E-learning Moderní metodou vzdělávání, která se v současné době postupně rozšiřuje, je e-learning. Jeho vznik souvisí s rozvojem internetu po roce 1993. Sám název elearning nebyl až do roku 1999 používán. Do té doby se užívalo pojmů WBT nebo online learning. Jeho předchůdci ještě v dobách předinternetových, byly vyučovací stroje, které pracovaly v souladu s teorií programovaného vyučování. Pojetí e-learningu není dosud plně ustálené. V praxi se setkáváme s nejrůznějšími výklady i těch nejzákladnějších pojmů. Ve spojení e-learning je kladen důraz na učení. V e-learningu existují tři typy pojetí: pedagogické, technologické a síťové. Nejvhodnější charakteristika je ve spojení všech tří pojetí: Pedagogické pojetí: e-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. (Multimedia umožňují užívání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.) Technologické pojetí: E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je Webbased training (WBT), Computer-based training (CBT), virtuální třídy nebo digitální

spolupráce.

Zahrnuje

přenos

obsahu

kursů

prostřednictvím

elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a výukových CD-ROMů, často s podporou učitele. Síťové pojetí: E-learning spočívá v užití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí. (To je úzké vymezení e-learningu, nezahrnuje např. výuku pomocí CD-ROMu.)

- 28 -

MODERNÍ VÝUKOVÉ METODY E-learning je tedy vzdělávací proces se složitou strukturou. Je problémem především pedagogickým, poté technickým. Většina autorů se dnes shoduje, že nejperspektivnější formou e-learningu je Web-based training (WBT).2 Hlavním cílem e-learningu je taková jeho integrace do vzdělávání, která bude mít za následek zvýšení přístupu ke vzdělání a zajistí vyhovující kvalitu vzdělávání. Ve vyspělých zemích se tento způsob vzdělávání používá pro celoživotní vzdělávání dospělých. E-learning užívá tři základní formy studia: prezenční, distanční a kombinaci obou (tzv. blended learning). Při prezenčním studiu je vyžadována osobní účast žáka při výuce. Při distančním studiu není žák fyzicky přítomen a výuka probíhá v podobě komunikace žáka s učitelem především elektronicky (pomocí e-mailu, chatu, audia, videa, telekonference atd.). Výukové materiály bývají umístěny na webu, žák s nimi pracuje, případně mu jsou zasílány elektronickou poštou. V praxi se většinou prosazuje koncepce smíšeného vzdělávání (blended learning), která kombinuje prvky prezenčního i e-learningového vzdělávání. Nejčastěji je používán na středních a především na vysokých školách, kde je na univerzitách stále více využíván e-learning jako doplněk k prezenční formě studia. E-learning se dotkl i vzdělávání na úrovni základních škol. Školy začínají postupně využívat online nástrojů, které umožňují procvičovat, případně testovat, znalosti žáků nebo prostřednictvím svých internetových stránek šíří vzdělávací obsahy. Šíření těchto obsahů ovšem není e-learning, ale spíš e-reading. Školy však využívají různých internetových služeb, které jsou jim nabízeny a které již za elearning označit lze. Jako nejznámějšího zástupce lze jmenovat projekt Škola za školou3, který je určen především žákům 6. – 9. ročníků ZŠ a nižším ročníkům víceletých gymnázií.4 E-learning je na základních školách v současnosti zkušebně používán pro domácí vzdělávání na prvním i druhém stupni základní školy. Jeho forma je především distanční. 2

http://vsportal.osu.cz/showCategory8ece.html?kod=85 , 17. 3. 2009

3

www.zaskolou.cz

4

Kopecký, K.: E-learning (nejen) pro pedagogy, Olomouc 2006, s. 92-94.

- 29 -

MODERNÍ VÝUKOVÉ METODY

5.2 Moodle V úvodní části kapitoly byl popsán e-learning, který se v současnosti neustále rozvíjí. Společně s e-learningem je rozvíjen i systém Moodle. Ten byl donedávna především doménou vysokých škol a univerzit. Je doplňkem nejen prezenčního, ale i distančního studia posluchačů vysokých škol (Technická univerzita v Liberci ho používá již několik let). Jeho využití je možné i pro základní a střední školy, kde se v současnosti jeho používání rozšiřuje. Některé základní školy jej používají jako doplněk ke studiu. Základní školy Moodle provozují většinou na základě smlouvy s některou z vysokých škol, na jejichž serveru je umístěn a vysokou školou spravován. Některé základní školy však Moodle provozují samy. Moodle je využíván i v tzv. domácím vzdělávání na prvním stupni a druhém stupni základní školy. Domácí vzdělávání na druhém stupni ZŠ je v současnosti ve zkušebním režimu. Některé ze škol, které toto alternativní vzdělávání zaštiťují, a u nichž domácí vzdělávání probíhá formou e-learningu, používají Moodle. Ten umožňuje studium i žákům, kteří nebydlí v obci působnosti školy, ale například i v zahraničí (např. dětem krajanů) přímo z jejich domova. Výhodou Moodlu je jeho variabilnost a přizpůsobivost. Učitel může reagovat na konkrétní požadavky takto vzdělávaných žáků. Například při jejich potížích s konkrétním učivem může toto téma rozšířit o další cvičení. Konkrétní příklad můžeme nalézt v malé vesnické základní škole v Březové u Uherského Brodu5, která má jako jediná základní škola na jižní Moravě povoleno domácí vzdělávání pro druhý stupeň. Domácí vzdělávání zde probíhá formou elearningu prostřednictvím Moodlu. Ten je používán také jako doplněk k běžnému studiu žáků, je tedy doplňkem prezenčního studia, respektive povinné školní docházky. Moodle je umístěn na webových stránkách školy. Přístup je přes heslo, které dostávají žáci, učitelé a rodiče v případě domácího vzdělávání. Všechny materiály nejsou široké veřejnosti k dispozici. Autor měl však možnost při osobní návštěvě školy do těchto materiálů nahlédnout. Tato základní škola, která se 5

www.zsbrezova.eu

- 30 -

MODERNÍ VÝUKOVÉ METODY specializuje na výpočetní techniku, nevlastní interaktivní tabuli, je však vybavena ve všech učebnách dataprojektory a všichni učitelé disponují notebooky, které ve vyučování používají. Většinu materiálů tvoří prezentace ve formátu programu PowerPoint. Tato základní škola je výjimečná také tím, že minimálně jedna hodina českého jazyka týdně od prvního po devátý ročník probíhá s použitím počítačů. Žáci používají výukové programy, v nichž si procvičují probrané učivo, případně s jejich pomocí probíhá výklad nového učiva. Pro procvičování jsou používány především komerční výukové programy, např. TERASOFT, Didakta, Langmaster a další. Pro výklad užívají buď vlastní materiály (které jsou součástí školního Moodlu), nebo komerční výukové programy, které obsahují také možnost výkladu.

- 31 -

ŠKOLNÍ ČASOPISY

6. Školní časopisy Tato kapitola je věnována oblasti, která patří ke školám všech typů již dlouhá léta. Jsou jí školní časopisy. Na první pohled se může zdát, že do této diplomové práce školní časopisy nepatří. Je tomu právě naopak. Jejich příslušnost dokazuje především postup práce na jejich vytváření. Ten je, jako u programovaného učení, rozčleněn na několik kroků, pomocí nichž se postupně školní časopis rodí. Napřed je nutné vyhledat dostatečné množství informací, jež by měly být v časopisu přítomny. Dalším krokem je jejich selekce a následně realizace konkrétního čísla časopisu. Ve finále následuje grafická úprava celého textu včetně obrázků, korektury textu a tisk, případně umístění na webové stránky. Dnes nalezneme různá pojetí zpracování školních časopisů. Některé časopisy jsou vedeny způsobem tradičním, některé moderním (netradičním). U většiny časopisů zůstali jako jazykový, stylistický a obsahový dozor učitelé češtiny. Pro obecné hodnocení školních časopisů byl použit vzorek školních časopisů, které vydávají základní školy okresu Uherské Hradiště. Toto území bylo zvoleno vzhledem k bydlišti autora a jeho znalosti místního základního školství. Do vzorku byly zařazeny všechny úplné základní školy, tj. ty, které mají 1. i 2. stupeň. Pro souvislost s touto prací byly použity internetové verze školních časopisů. Některé školní časopisy byly nazývány školními zpravodaji. Vzhledem k tomu, že se obsahově překrývaly s klasickým pojetím školního časopisu, byly rovněž zařazeny do této kategorie. Školní časopisy obecně mají i svá využití ve vyučování. V českém jazyce se uplatňuje především jejich tvorba. Dále časopisy obsahují mj. tipy na četbu knih, zhlédnutí filmu či divadelního představení, s nimiž lze pracovat i ve vyučování a tím je dále doplňovat. Lze například představit literární předlohu filmu či divadelního představení. Je možno si přečíst ukázku z knihy a porovnat ji s uměleckým ztvárněním ve filmu či na divadle, případně představit filmovou verzi divadelního představení. Vzhledem k tomu, že tyto tipy v časopisech vytvářejí sami žáci, se dá předpokládat, že uveřejněná témata zaujmou i další žáky a jsou tedy ve vyučování úspěšně využitelná.

- 32 -

ŠKOLNÍ ČASOPISY

6.1 Hodnocení školních časopisů Tradiční časopisy jsou vedeny jako zpravodaje školy. Obsahují akce, jež se na škole za určité období buď udály, nebo jichž se žáci zúčastnili. Dále v nich čtenář nalezne informace o škole, např. výsledky přijímacího řízení na střední školy anebo pozvánky na akce, jež škola pořádá – dny otevřených dveří apod. Tyto časopisy jsou plné obrázků, fotografií. Nalezneme zde zdařilé práce některých žáků, ať už v podobě textové či obrázkové. Jejich součástí jsou i stránky týkající se toho, co žáky zajímá – oblíbený zpěvák, hudební skupina nebo film. Dále jsou uveřejněny i rozhovory – s učiteli, žáky, ředitelem školy. Objeví se i recenze na novou knihu, kterou některý ze žáků četl, nebo na divadelní představení, případně počítačovou hru. Z hlediska vzdělávání je významná přítomnost pravopisných doplňovaček a křížovek, jež jsou umístěny v některých časopisech. Pro pobavení nechybějí vtipy a perličky z hodin, jichž je možné využít v hodinách češtiny pro výuku stylistiky a pro rozvíjení komunikačních dovedností. Na těchto časopisech se podílejí žáci spolu s učiteli. Na některých školách naopak učitelé na tvorbě časopisu vůbec neparticipují a žáci je tvoří sami. Následně s nimi učitel pracuje v hodině. Žáci v nich mohou například vyhledávat chyby. Po stránce stylistické jsou časopisy rovněž bez chyb, neboť jsou ve finální fázi opravovány a upravovány učiteli. Tyto tradiční časopisy jsou nakonec vytištěny (často v profesionálních tiskárnách) a distribuovány po škole, či nabídnuty ke koupi rodičům či žákům. Jejich internetová podoba, stejná jako v tištěné verzi, je umístěna na internetové stránky školy a je tak k dispozici široké veřejnosti. Pro ilustraci byly vybrány obrázky titulních stran dvou nejzdařilejších školních časopisů. Viz obrázky 6.1 a 6.2. Netradiční školní časopisy jsou vedeny podle představ žáků, kteří sami určují jeho podobu, kdy do jejich tvorby učitelé nezasahují. Někdy dokonce učitelé nekontrolují jejich jazykovou podobu. Tento způsob vedení školních časopisů není příliš rozšířen. Ve vybraném vzorku byl objeven pouze jeden příklad školního časopisu, který by bylo možno umístit do kategorie Netradiční školní časopis. Na Základní škole U Pálenice v Kunovicích (okres Uherské Hradiště) byl

- 33 -

ŠKOLNÍ ČASOPISY nalezen školní časopis Kunupky (název podle internetové adresy školy) v podobě komiksu, který byl umístěn na internetových stránkách školy. Tento způsob je velmi netradiční, proto je zde zmíněn. Po stránce stylistické je bezchybný. Pro ilustraci je obrázek titulní strany z výše zmíněného časopisu součástí této práce. Viz obr. 6.3. Za zmínku stojí již v úvodu uvedené školní zpravodaje, které jsou spíše bilancujícího rázu. V nich je zhodnocena činnost školy v uplynulém období, a jsou uváděny informace pro období následující – např. očekávané akce, organizace příštího školního roku atp. Součástí je i ukázka činnosti žáků – obrázky, slohové práce atd. Tento časopis vytvářejí především učitelé, tvorba dětí je upozaděna. Časopis je většinou vydáván tiskem, totožná elektronická verze umístěna na internetové stránky školy. Ve vybraném vzorku byly nalezeny celkem dva časopisy, z toho jeden existoval pouze v elektronické podobě.

- 34 -

ŠKOLNÍ ČASOPISY

6.2 Shrnutí Ve většině vzorků převažovaly časopisy vedené spíše tradičně. Na většině však byly patrné moderní vlivy a zejména fakt, že se na jejich tvorbě podílejí žáci – mladá generace. Po obsahové stránce nelze většině časopisů nic vytknout. Byly zajímavé, poutavé. Ke čtení lze doporučit každý z nich. Věcí diskuse je však cíl, k němuž je časopis vydáván. Většina časopisů je určena žákům. To většina časopisů splňuje. U školních časopisů se však vyskytl jiný problém, který je zde nutné zmínit. Školní časopisy si vedlo přibližně jen 50% úplných základních škol okresu Uherské Hradiště. Mnohé středně velké či menší školy si nevedly, některé ani neměly školní zpravodaj. Zda nebyly pouze k dispozici na internetu, není možné posoudit. Tvorba školních časopisů je doménou velkých základních škol nad 300 žáků, u nichž existuje dostatečné finanční i personální zázemí. I u nich se však najdou výjimky, kdy ani tak velké školy školní časopis nevydávají.

- 35 -

PRAKTICKÁ ČAST DIPLOMOVÉ PRÁCE

7. Praktická část diplomové práce Praktická část diplomové práce byla vytvořena na základě studia a rozboru několika vybraných učebnic českého jazyka pro 8. ročník základních škol, které patří mezi nejpoužívanější. Jedná se především o učebnice nakladatelství SPN, Fortuna v tištěné podobě a Fraus ve formě tištěné i elektronické. Vybraná témata byla sestavena rovněž na základě studia tematických plánů vypracovaných učiteli pro konkrétní vyučovací hodiny, které jsou k nahlédnutí na internetových stránkách některých základních škol. Cílem praktické části této diplomové práce bylo vytvoření výukového programu, který by mohl sloužit žákům 8. ročníku jako doplněk ke studiu českého jazyka. Měl by být použitelný jak ve školním, tak v domácím prostředí. Po technické stránce je program vytvořen aplikací Internet Explorer s podporou JavaScript. Technické řešení sice umožňuje umístění programu na internet, avšak v našem případě toto využito nebude. Program bude k dispozici jen na CD-ROMu a jen pro použití ve školním prostředí a při domácím vzdělávání. Technické řešení rovněž počítá s využitím programu při práci s interaktivní tabulí ve vyučování. Použití je proto možné jak pro výklad nového tématu, tak pro procvičování probrané látky či při opakování. V programu je používáno pojetí mluvnice ve školské praxi. Některá témata se proto mohou odlišovat od pojetí mluvnice na akademické půdě.

- 36 -

PRAKTICKÁ ČAST DIPLOMOVÉ PRÁCE

7.1 Výkladová část Výkladová část praktické části diplomové práce, která je umístěna v elektronické příloze, obsahuje devatenáct témat, jež jsou předmětem výuky českého jazyka v 8. ročníku základní školy. Bylo vybráno stěžejní učiv tohoto ročníku. Pro jejich výběr byla směrodatná témata, jež obsahuje učebnice Český jazyk 8 z vydavatelství SPN. K tomuto bylo přistoupeno z důvodu dominantního rozšíření učebnic SPN na základních školách v České republice v době přípravy této práce. Tento postup byl zvolen také proto, neboť učebnice jiných nakladatelství se tematicky nekryly s učebnicemi SPN. Jde se o to, že buď tyto učebnice neobsahovaly jiná témata navíc, nebo naopak neobsahovaly táž témata. K učebnicím jiných nakladatelství bylo přihlíženo z důvodů didaktických. Zde šlo zejména o pojetí výkladu konkrétního učiva – jeho obsažnost, forma výkladu, výběr příkladů pro ilustraci apod. Výkladová část je tvořena v programu pomocí odkazů na konkrétní učivo, kdy každé učivo tvoří samostatnou stránku. Při výběru příkladů vět bylo dbáno na mezipředmětové vazby češtiny s jinými předměty, jimž je vyučováno na základních školách. Opomenuta nebyla ani výchovná složka jednotlivých vět. Výběr souvisejících příkladů je omezen všeobecným rozhledem autora. Většina příkladů vět pochází z humanitně založených oborů – jedná se zejména o dějepis, jenž je autorovým druhým studijním oborem. Dále zde nalezneme příklady z občanské nauky, zeměpisu, ale také v omezené míře z přírodopisu, matematiky, fyziky a chemie. K vytvoření programu bylo přistoupeno především proto, že jsou v současné době ve školách používány komerční programy, které neberou ohled na konkrétní požadavky učitelů. Program se snaží tento stav změnit a snaží se proto respektovat tyto požadavky, ať už se jedná o časový limit na vypracování cvičení, nebo o způsob vyznačení správných a špatných odpovědí. Technické podmínky programu předpokládají jeho využití pro práci s interaktivními tabulemi, jejichž používaní je dnes velmi rozšířené. Výkladovou část lze při práci s nimi využít jak

- 37 -

PRAKTICKÁ ČAST DIPLOMOVÉ PRÁCE pro vysvětlování nové látky, tak i pro opakování, případně jako základ pro přípravu učitele na vyučování i pro tvorbu zápisu z hodiny žákům do sešitu. Výhodou programu je, že respektuje postupné získávání informací, jak jsou na ně žáci zvyklí z učebnic. Postupné získávání realizuje po jednotlivých krocích. Zároveň je kladen důraz na srozumitelnost a přiměřenost k věku žáků. Po kliknutí na příslušný název tématu se zobrazí výklad konkrétního učiva. Po stránce technické je umožněn druhým kliknutím návrat na seznam témat výkladu.

- 38 -

PRAKTICKÁ ČAST DIPLOMOVÉ PRÁCE

7.2 Procvičovací část Procvičovací část je, tak jako část výkladová, zpracována do samostatných stránek. Obsahuje osmnáct témat k procvičování. Jedná se o cvičení k výkladovým tématům. Využití této části se předpokládá ve vyučování pro procvičení probrané látky a pro testování žáků. V domácí přípravě může sloužit především pro upevnění učiva. Po kliknutí na dané téma se zobrazí cvičení. Cvičení obsahují vždy deset vět. V procvičovací části jsou použity tři typy cvičení. U prvního typu se jedná o výběr z nabízených možností. Tento způsob byl užit u témat, u nichž jde jen o určení. Jedná se například o určení druhu vedlejší věty, kdy je u každé věty v nabídce seznam všech druhů vedlejších vět a žák pouze označí jednu správnou odpověď. U druhého typu se jedná o doplnění správného řešení. Ten byl použit například u tématu Zápor ve větě, kdy žák musí celou větu převést do záporu. U věty, jež má několik variant podoby záporu, postačí jedna z nich. U třetího typu se jedná o kombinaci předešlých typů. Ten je užit například u tématu Přívlastek, kdy je po žákovi požadováno vyhledání přívlastku (jeho vepsání do předem určeného místa) a následně určení jeho druhu. Seznam druhů přívlastků je u každé věty k dispozici. Časový limit pro splnění celého úkolu je 15 minut. Tento dostatečně dlouhý časový limit byl zvolen s ohledem na složitost jednotlivých cvičení, ale zejména z důvodu použitelnosti programu pro žáky se specifickými poruchami učení. Po uplynutí tohoto času program automaticky vyhodnotí dosud vyplněné odpovědi. Ve vyhodnocení program využívá tři barvy. Zelenou barvou se zbarví příklad, jenž je vyplněn správně. Červenou barvou naproti tomu označí program špatnou odpověď. Oranžová barva je použita pouze v případě, kdy nebyla otázka vůbec vyplněna buď z nepozornosti, nebo z důvodu vyčerpání časového limitu. Ve vyhodnocení je úspěšnost vyčíslena v procentech. Neobsahuje záměrně žádnou známku. Ta je ve výlučné pravomoci učitele, pokud je cvičení použito jako test ve vyučování.

- 39 -

ZÁVĚR

8.

Závěr

Vytvořit kvalitní doplněk k učebnici českého jazyka není jednoduchý úkol. Ten vyžaduje značnou přípravu a úsilí před samotným momentem tvoření. Již samotný výběr příkladů pro výklad i pro cvičení zabral mnoho času a přinesl řadu počátečních obtíží. Výhodou programu je, že dokáže cvičení opravit a vyhodnotit. Úspěšnost a otázky, které byly správně a špatně zodpovězeny, stejně jako nevyplněné otázky, zobrazí na monitoru počítače ve zlomku vteřiny. Na závěr je nutné zdůraznit, že počítač nemůže člověka ve výuce nikdy nahradit, neboť pro správné ovládání českého jazyka je nutné být obdařen také jazykovým citem a schopností improvizace. Těmito schopnostmi však neživý organismus, jakým bezesporu je počítač, nebude nikdy vládnout tak mistrně jako člověk.

- 40 -

9.

Obrazové přílohy

V přílohách jsou umístěny obrázky k některým kapitolám této práce. Jedná se o ukázku z internetové stránky, obrázky práce žáků s interaktivní tabulí, titulní strany některých školních časopisů a titulní stranu praktické části diplomové práce.

- 41 -

Obrázek 3.1 Namluvený diktát ze stránek Škola za školou

Převzato z www.zaskolou.cz, 19. 5. 2009

Obrázek 4.1 Práce žáků s interaktivní tabulí – ZŠ Kunovice, U Pálenice

Převzato z www.zskunup.cz, 25. 3. 2009

- 42 -

Obrázek 4.2 Práce žáků s interaktivní tabulí – ZŠ Kunovice, U Pálenice

Převzato z www.zskunup.cz, 25. 3. 2009

Obrázek 6.1 - Titulní stránka časopisu Chaozz ZŠ Pod Vinohrady Uherský Brod

Převzato ze stránek www.zsvin.cz, 22. 4. 2009

- 43 -

Obrázek 6.2 – Titulní stránka časopisu Informatorium školy základní ZŠ Mariánské náměstí Uh. Brod. Tento časopis zvítězil v soutěži FREINET 2005.

Převzato ze stránek www.zsmarianske.cz, 22. 4. 2009

Obrázek 6.3 – Titulní strana časopisu Kunupky ZŠ U Pálenice Kunovice

Převzato ze stránek www.zskunup.cz, 22. 4. 2009

- 44 -

Obrázek 7.1 - Titulní stránka praktické části

- 45 -

Seznam pramenů a literatury Literatura: Černochová, M. - Siňor, S.: Informační technologie pro celoživotní vzdělávání učitelů. In: Připravujeme učitele pro 21. století a vstup do EU, Olomouc 1998. Lustigová, Z. - Černochová, M.: On - line learning aneb učení v síti. In: Sborník Poškole 1998, Sedmihorky 1998. Marešová, H.: Internet ve výuce českého jazyka. In: Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Sborník prací z mezinárodní konference konané 28. března 2003 na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, Olomouc 2004, s. 67-72. Růžička, O.: Internet pro učitele, Praha 2001. Sulovská, J.: Nebojme se multimédií v hodinách jazyka a literatury. In: Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Sborník prací z mezinárodní konference konané 28. března 2003 na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, Olomouc 2004, s. 90-93. Helclová, L.: Využití počítače ve výuce českého jazyka. In: Tradiční a netradiční metody práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Sborník prací z mezinárodní konference konané 19. března 2004 na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, Olomouc 2005, s. 71-73. Kopecký, K.: E-learningové vzdělávání pro učitele českého jazyka. In: Tradiční a netradiční metody práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Sborník prací z mezinárodní konference konané 19. března 2004 na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, Olomouc 2005, s. 91-94.

- 46 -

Kopecký, K.: E-learning (nejen) pro pedagogy, Olomouc 2006. Marešová, H.: Klasická učebnice v elektronickém věku. In: Tradiční a netradiční metody práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Sborník prací z mezinárodní konference konané 19. března 2004 na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, Olomouc 2005, s. 141-146. Učebnice českého jazyka pro 8. ročník ZŠ. Standard základního vzdělávání, Fortuna 1999.

- 47 -

Internetová literatura: www.interaktivni-vyuka.cz www.veskole.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Programovan%C3%A9_u%C4%8Den%C3%A D“ http://elearning.cesnet.cz/pages/teorie.html?a=0. http://vsportal.osu.cz/showCategory8ece.html?kod=85 http://athena.zcu.cz/ecestina http://www.ujc.cas.cz http://www.dts.cz/cgi-bin/dts/dts.fcgi?stranka=3 www.rvp.cz www.zsvin.cz www.zsmarianske.cz www.zskunup.cz www.zsbrezova.eu

- 48 -