Program Zelená úsporám. Programový dokument

Program „Zelená úsporám“ Programový dokument

Verze 1.07 8. 3. 2009

Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument

Verze 1.07 z 8. 3. 2009

OBSAH

ÚVOD ..................................................................................................................... 4 1. ZÁKLADNÍ RÁMEC PROGRAMU ......................................................................... 5 1.1 ČESKÁ REPUBLIKA A JEJÍ ZÁVAZKY VZHLEDEM KE KJOTSKÉMU PROTOKOLU ...........5 1.2 PŘIJATÉ POLITIKY A OPATŘENÍ ...................................................................................7 1.2.1 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu...........................................7 1.2.2 Obchodování s emisními povolenkami (EU ETS)...................................................8 1.2.3 Akční plán energetické účinnosti ............................................................................9 1.2.4 Programy z oblasti bytové infrastruktury.............................................................10 1.2.5 Programy Státního fondu životního prostředí České republiky ...........................11

2. STRATEGICKÉ CÍLE PROGRAMU ..................................................................... 13 2.1 POTENCIÁL ÚSPOR V SEKTORU DOMÁCNOSTÍ ..........................................................14 2.1.1 Snižování energetické náročnosti bytů .................................................................14 2.1.2 Snižování spotřeby na ohřev vody, využití solární energie ..................................17 2.1.3 Analýza redukčního potenciálu Programu ...........................................................18

3. VYMEZENÍ PROGRAMU.................................................................................... 21 3.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY .................................................................................................21 3.2 KRITÉRIA PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH OPATŘENÍ ................................................22 3.3 OBLASTI PODPORY PROGRAMU ................................................................................23 3.4 FORMA A PODMÍNKY PODPORY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH PODPORY ................23 A. Úspory energie na vytápění.......................................................................................23 B. Nová výstavba v pasivním energetickém standardu.................................................25 C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody ...................26 3.5 NASTAVENÍ VÝŠE PODPORY .....................................................................................29 3.6 PŘÍNOSY PROGRAMU ................................................................................................31 3.6.1 Definice greeningu................................................................................................31 3.6.2 Další přínosy Programu.......................................................................................31 2


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

4. IMPLEMENTACE PROGRAMU .......................................................................... 31 4.1 IMPLEMENTAČNÍ SCHÉMA PROGRAMU.....................................................................33 4.2 PROPAGACE A KOMUNIKACE PROGRAMU .................................................................34 4.3 ZAPOJENÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ DO IMPLEMENTACE PROGRAMU .........................34 4.4 SEZNAM ODBORNÝCH DODAVATELŮ A PODPOROVANÝCH VÝROBKŮ......................38 4.5 SYSTÉM KONTROL A JEJICH REALIZACE ...................................................................38 4.5.1 Typy kontrol z časového hlediska .........................................................................39 4.5.2 Kontroly z hlediska formy.....................................................................................39 4.5.3 Z hlediska cíle kontroly.........................................................................................39 4.5.4 Předpokládaný objem kontrol ..............................................................................40 4.5.6 Sankce ...................................................................................................................40 4.6 SYSTÉM MONITORINGU A EVALUACE .......................................................................41 4.6.1 Základní vymezení monitoringu a evaluace a jejich vztah ...................................41 4.6.2 Monitorovací výbor ..............................................................................................42 4.6.3 Monitorovací systém.............................................................................................43 4.6.4 Evaluace ...............................................................................................................44 4.6.5 Reporting ..............................................................................................................44 4.6.6 Výroční a závěrečné zprávy programu.................................................................44 4.7 AUDIT .......................................................................................................................45 SEZNAM ZKRATEK ..........................................................................................................46 DEFINICE ........................................................................................................................47 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ .........................................................................48 PŘÍLOHA Č. 1- SOUHRNNÝ PŘEHLED DALŠÍCH OBDOBNĚ ZAMĚŘENÝCH OPATŘENÍ S VÝČTEM OČEKÁVANÝCH PŘÍNOSŮ DO ROKU 2010 ......................................................49

3


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Úvod Kjotský protokol, čl. 17., umožňuje zemím s kvantitativními emisními cíli využívat flexibilní mechanismus známý jako mezinárodní emisní obchodování (IET). Takto mohou prodat část svého alokovaného národního emisního stropu (Assigned Amount) nebo v případě neplnění Kjotského emisního cíle nakoupit dodatečná emisní práva a tedy zvýšit svůj národní emisní strop. Emisní jednotky (t CO2ekv) obchodované pod tímto flexibilním mechanismem jsou označovány jako AAU (Assigned Amount Units). Existuje skupina prodávajících zemí (transitivní středoevropské ekonomiky), které takto mohou prodat část svých nevyužitých emisních stropů. Mezi potenciální kupce patří většina zemí OECD, jejichž emise v současnosti výrazně přesahují jejich Kjotské emisní stropy. Existují nicméně obavy, že prodej nevyužitých AAU, jejichž nadbytek je spíše výsledkem ekonomického poklesu prodávajících zemí po roce 1990, naruší environmentální integritu Kjotského protokolu (dále jen KP). Česká republika patří se svým více než 20% přebytkem AAU mezi potenciální prodávající a prostředky z prodeje AAU budou využity jako alokace programu Zelená úsporám (dále jen Program). V souvislosti s obavami, aby prodejem AAU nebyla narušena environmentální integrita Kjotského protokolu, se ČR účastní na rozvoji Green Investment Scheme (dále jen GIS), což je dobrovolná iniciativa mezi zeměmi, které chtějí využít IET. Tato iniciativa zavazuje prodávající k tomu, aby prostředky získané prodejem AAU investovali do opatření, která povedou prokazatelným a kvantifikovatelným způsobem k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) nebo k financování jiných politik a opatření zaměřených na ochranu životního prostředí. Tento dokument primárně slouží k informování o tom, jakým způsobem budou využity prostředky z prodeje AAU a současně slouží jako tzv. Greening Plan, který může být požadován některými kupujícími jako příloha dohody (Memorandum of Understanding) o nákupu AAU. Proto následující text detailně informuje nejen o současných emisích GHGs, jejich projekcích, možném objemu transferů AAU, ale i o existujících politikách a opatřeních, která plynou z ratifikace KP. Odhady redukčního potenciálu a s ním souvisejícího „greeningu“ vychází ze statistických dat a zkušeností SFŽP s podporou podobných aktivit. V rámci přípravy tohoto programu byla také provedena analýza rizik, která byla vzata v úvahu při návrhu implementačního plánu a monitoringu průběhu a úspěšnosti programu GIS. Dále v textu jsou pak uvedeny strategické cíle Programu v České republice, z nichž vyplývají přijatá opatření (oblasti podpory), vymezení oprávněných žadatelů, výše podpory a v neposlední řadě také implementační schéma programu.

4


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

1. Základní rámec Programu 1.1 Česká republika a její závazky vzhledem ke Kjotskému protokolu Jak je uvedeno ve 4. Národním sdělení stranám Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), ČR plní všechny své závazky vyplývající z Kjotského protokolu. ČR pravidelně reviduje své emisní projekce, které jsou připravovány v několika časových horizontech (roky 2020, 2050). Účelem těchto projekcí není jen závazek vyplývající z UNFCCC, ale soustavné hledání optimálních politik a opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Tyto politiky a opatření se týkají všech sektorů zahrnutých v emisní inventuře - zejména energetiky, průmyslových procesů, zemědělství a lesnictví. V referenčním roce 1990 činily agregované emise skleníkových plynů včetně propadů v sektoru „Využívání území, změny ve využívání území, a lesnictví“ (dále LULUCF) 190,3 mil. tun CO2ekv, na kterých se CO2 podílelo 84 %, CH4 9,7 % a N2O 6,2 %. Pro látky HFCs, PFCs a SF6 byl přijat referenční rok 1995. V prvních čtyřech letech z důvodů restrukturalizace ekonomiky emise poklesly o jednu čtvrtinu, od roku 1996 vykazovaly trend mírného poklesu v průměru o 1 % ročně, nicméně mezi rokem 2005 a 2006 došlo k nárůstu o 5 mil. tun CO2ekv, což představuje 3,7 % současných agregovaných emisí skleníkových plynů (viz Obr. 1). Obr. 1 dokumentuje rozložení podílů jednotlivých plynů a vývoj celkových emisí skleníkových plynů od roku 1990 do roku 2006. Emise CO2 se v období 1994-2006 stabilizovaly na úrovni o více než 20 % nižší než v roce 1990, emise CH4 jsou nižší o 35 % a emise N2O zhruba o 40 %. Graf 1: Trend celkové emisní bilance a podíly jednotlivých plynů v roce 2006 Rozložení podílu jednotlivých plynů v roce 2006

Trend celkové emisní bilance (vč. LULUCF) 200

mil. t CO2 ekv.

190

5%

8%

180

1%

170 160 150 140 130 120 2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

86%

CO2

CH4

N2O

F-plyny

Zdroj: ČHMÚ

Také trendy emisních i energetických indikátorů jsou po roce 2000 příznivé, tj. probíhá postupná konvergence k úrovni EU-15. Velmi pomalu klesá produkce emisí skleníkových plynů na obyvatele, zatímco produkce emisí na jednotku HDP se od roku 2000 snížila o více než jednu čtvrtinu, jak ukazuje časová závislost v následujícím grafu.

5


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Graf 2: Trendy vývoje emisí na jednotku HDP Trend vývoje emisí skleníkových plynů [kg CO2 ekv ./€ HDP (PPS)]

1,4

1,2

1

0,8

0,6 5 9 9 1

6 9 9 1

7 9 9 1

8 9 9 1

9 9 9 1

0 0 0 2

1 0 0 2

2 0 0 2

3 0 0 2

4 0 0 2

5 0 0 2

6 0 0 2

Zdroj: ČSÚ, EUROSTAT

V Tabulce 1 je uvedeno porovnání základních emisních indikátorů pro ČR a EU-25 (bez Kypru a Malty) pro průřezové roky 1995, 2000 a 2005. Je zřejmé, že jejich hodnoty stále zůstávají nad evropským průměrem. Výrazný pokles byl dosažen u množství emitovaného CO2 přepočteného na jednotku hrubého domácího produktu (HDP) vyjádřenou v PPS (standardu kupní síly). V posledních deseti letech došlo v ČR k růstu HDP téměř o 35 %, což bylo způsobeno především rychlým růstem české ekonomiky, aniž by se výrazně zvýšily emise. Projevují se zejména technologické inovace a modernizace. Vzhledem k stabilizovaným celkovým emisím GHGs tyto trendy demonstrují decoupling ekonomického růstu a emisí GHGs. Znamená to, že podstatná část “hot air”, tedy přebytku AAU způsobeného krátkodobým ekonomickým poklesem v letech 1990-1994, byla po roce 1995 nahrazena skutečnými redukcemi dosaženými celým spektrem politik a opatření, jak bude stručně uvedeno v následujícím textu. Tabulka 1: Porovnání hodnot základních emisních indikátorů v ČR a EU-25 v letech 1995 – 2005

Ukazatel t CO2/obyv. t CO2 ekv/obyv. kg CO2/HDP kg CO2 ekv/HDP

1995 12,8 14,1 1,08 1,30

ČR 2000 12,6 13,6 0,96 1,04

2005 12,3 13,6 0,71 0,79

1995 9,3 11,8 0,55 0,69

EU-25 2000 9,1 11,3 0,46 0,57

2005 9,2 11,2 0,40 0,48

Zdroj: ČHMÚ, EEA, EUROSTAT

Projekce emisí skleníkových plynů jsou uvedeny v Tabulce 2. Výsledky projekcí emisí skleníkových plynů jsou uvedeny jako procentní snížení pro roky 2020, 2030 a 2050 v těchto scénářích: • výchozí scénář, • výchozí scénář bez realizace ekologické daňové reformy, • scénář s mírnějšími limity emisí NOx a zavedením ekologické daňové reformy a s maximální dosažitelnou redukcí emisí CO2. 6


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Tabulka 2: Projekce snížení celkových emisí skleníkových plynů oproti rokům 1990 (v %) dle základních scénářů

Scénář Základní scénář Základní bez ekonomické daňové reformy Ekonomický limit snížení emisí

2020 40 39 48

2030 44 43 55

2050 49 49 53

Zdroj: ENVIROS, s.r.o., ČHMÚ

1.2 Přijaté politiky a opatření Přes historickou výhodu vysokých emisí v referenčním roce 1990, ČR již od druhé poloviny 90. let postupně vytváří svou národní klimatickou politiku a v řadě sektorů systematicky přijímá opatření ke snižování emisí. Klíčovými opatřeními s nejvyšším předpokládaným přínosem jsou především rámcová a průřezová opatření, která se dotýkají více sektorů: • Strategie udržitelného rozvoje České republiky (usnesení vlády č. 1242/2004); • Státní politika životního prostředí 2004 – 2010 (usnesení vlády č. 257/2004); • Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (usnesení vlády č. 187/2004); • Akční plán energetické účinnosti; • Státní energetická koncepce České republiky (usnesení vlády č. 211/2004); • Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013. Byla implementována celá řada opatření, jejichž výsledkem je kvantifikovatelné snížení emisí skleníkových plynů. Tato opatření byla zejména v 90. letech zaměřená na určitý problém ochrany životního prostředí nebo na konkrétní hospodářský sektor. Jejich cíle a dopady jsou však většinou mnohem širší, neboť u řady z nich jde zejména o snížení negativních dopadů na životní prostředí jako celek. Česká republika začala již v roce 1998 připravovat národní strategii v oblasti změny klimatu s cílem zajistit splnění národního emisního cíle a dalších závazků, které Protokol ukládá. V roce 1999 přijala vláda dokument „Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice“, který tuto problematiku zařadil mezi prioritní otázky životního prostředí a zároveň vytyčil pro dotčené resorty hlavní úkoly. Výše uvedená Strategie prošla v roce 2003 revizí, která zohlednila také Evropský program změny klimatu (ECCP). Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (2004 – 2010) byla přijata vládou v roce 2004. Stanovené priority jsou kompatibilní s Šestým akčním programem Evropských společenství pro životní prostředí z roku 2002 a soustřeďují se kromě řešení přetrvávajících a nově vzniklých environmentálních problémů v oblastech ochrany přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů, ochrany vod, nakládání s odpady apod., prioritně i na ochranu klimatického systému Země.

1.2.1 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, který vláda schválila v roce 2004, nově definuje základní cíle a opatření v oblasti změny klimatu na národní úrovni tak, aby v maximální možné míře zajišťoval splnění redukčních emisních cílů v duchu mezinárodních dohod, reflektoval současnou i výhledovou sociálněekonomickou situaci České republiky a přispěl k podpoře trvale udržitelného rozvoje. 7


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Základem pro jeho přípravu byla podrobná analýza tzv. klíčových zdrojů emisí, tj. skupin zdrojů, které se v maximální míře podílejí na celkové národní bilanci a aktualizované projekce emisního vývoje v časovém horizontu do roku 2020, založené na odhadech energetických potřeb a předpokládaném vývoji makroekonomiky. Národní program přinesl nová dodatečná opatření, která by ve svém důsledku měla spolu se stávajícími opatřeními zajistit celkové snížení emisí skleníkových plynů do konce kontrolního období Protokolu o 28 % v porovnání s rokem 1990. Národní program usiluje o výraznější zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů, vymezuje podmínky pro účast státu na projektech společné implementace, na mezinárodním emisním obchodování a na účasti při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve smyslu zákona č. 695/2004 Sb., který je naplněním směrnice č. 2003/87/ES. Připravovaná opatření, resp. opatření, která vstoupila v platnost v roce 2005, přispívají ke splnění národních kvantitativních cílů, kterými jsou snížení měrných emisí CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000, snížení celkové agregované emise CO2 do roku 2020 o 25 % v porovnání s rokem 2000, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku 2030, snížení energetické náročnosti výroby, distribuce a konečné spotřeby energie na úroveň 60 - 70 % současné spotřeby v roce 2030, zvýšení podílu používání biopaliv na 5,75 % v roce 2010 a dosažení podílu 20 % používání všech alternativních paliv v dopravě v roce 2020.

1.2.2 Obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) Nejvýznamnější nástroj motivující provozovatele největších průmyslových zdrojů CO2 ke snižování emisí představuje systém obchodovatelných povolenek zavedený v roce 2005 na základě evropské Směrnice 2003/87/EC, která byla do české legislativy transponována zákonem č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 212/2006 Sb. a č. 315/2008 Sb. V ČR je v EU ETS v současné době zařazeno přibližně 400 zařízení s příkonem přesahujícím 20 MW, 254 z nich spadá do sektoru energetiky. Systém pokrývá cca 60 % všech českých emisí skleníkových plynů (Tabulka 3). Energetika je i zde s podílem vyšším než 70 % největším emitentem CO2. V letech 2005 – 2007 proběhlo tzv. první obchodovací období, kdy v ČR bylo mezi podniky alokováno 97,6 mil. povolenek na rok. V rámci druhého obchodovacího období bylo toto množství sníženo na 86,8 mil. povolenek ročně. Po roce 2012 se předpokládá v rámci klimaticko-energetického balíčku EK, že povolenky budou aukcionovány, přičemž nejmenší kategorie zdrojů s ročními emisemi menšími než 50 kt CO2/rok budou zařazeny do národního programu pro malé emisní zdroje. Lze předpokládat, že EU ETS bude v ČR hlavním nástrojem snižování národních emisí GHGs. Vzhledem k rostoucí účinnosti EU ETS a s ohledem na omezení státní podpory soukromému sektoru jsou průmyslové zdroje vyloučeny z GIS v ČR.

8


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Tabulka 3: Množství povolenek využitých provozovateli emisních zdrojů v rámci EU ETS a struktura sektorové alokace

Průmyslový sektor Veřejná energetika Výroba a zpracování kovů Chemická výroba Podniková energetika Výroba cementu Výroba vápna Rafinérie Výroba skla Výroba keramiky Výroba celulózy Výroba papíru Koksovny Celkem

2005 56 428 140 12 225 291 4 692 213 2 656 741 2 553 038 1 008 137 996 971 782 407 720 843 451 292 307 316 238 046 83 060 435

2006 56 942 557 12 971 180 4 704 251 2 390 866 2 796 427 1 029 858 1 105 483 766 949 688 069 419 333 295 013 246 875 84 356 861

2007 59 741 546 13 367 876 4 402 823 2 207 892 3 218 704 1 116 799 1 094 932 747 936 728 003 450 040 286 740 234 773 87 598 064

Zdroj: MŽP

Vláda přijala v roce 2004 Státní energetickou koncepci, která patří k základním součástem hospodářské politiky státu. Jejími základními cíli, směřujícími ke splnění její vize, jsou maximalizace energetické efektivnosti, stanovení výše a struktury spotřeby primárních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí a dokončení transformace energetického hospodářství. Indikativní cíle Státní energetické koncepce předpokládají snížení energetické tvorby náročnosti HDP do roku 2010 o 25 % a do roku 2020 o téměř 50 %, snížení emisí CO2 z výroby energie do roku 2010 o 13 % a do roku 2020 o 18 % (rok 2000 jako referenční).

1.2.3 Akční plán energetické účinnosti Akční plán energetické účinnosti je realizován podle čl. 14 Směrnice EP a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Cílem tohoto akčního plánu je snížení roční průměrné spotřeby z let 2002 až 2006 o 9 % v období r. 2008 až 2016. Akční plán energetické účinnosti je upřesňován v tříletých periodách. Národní indikativní cíl úspor energie pro rok 2010 je stanoven ve výši 3 573 GWh, což je 1,6% z příslušného objemu průměrné spotřeby energie. Národní indikativní cíl úspor energie pro rok 2016 je stanoven ve výši 19 842 GWh, což je se započtením překryvů 9 % z příslušného objemu průměrné spotřeby energie (tabulky 4 a 5). Akční plán kombinuje dva základní typy opatření a) opatření vedoucí k přímému dosažení úspor energie – například požadavky na minimální účinnost, investiční podpora regenerace panelových domů, podpora lokálního využití obnovitelných zdrojů, podpora přípravy projektů poskytování energetických služeb, b) nepřímá opatření vytvářející předpoklady a motivaci k úsporám energie – energetické průkazy budov, energetické štítkování spotřebičů – eco design, podpora osvěty k úsporám (semináře, publikační činnost), podpora výzkumu a vývoje v oblasti úspor energie, obměna zařízení, spotřebičů energie a dopravních prostředků z důvodu ukončení jejich životnosti. 9


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Akční plán využívá kromě legislativních nástrojů (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů (OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Infrastruktura) a státní programy (EFEKT, Panel, Státní program MŽP). Tabulka 4: Přehled rozdělení úspor energie do jednotlivých sektorů

Roční objem úspor energie kumulativně v roce 2010 [GWh]

Sektor

kumulativně v roce 2016 [GWh]

Podíl na celkových úsporách [%]

Sektor domácnosti

914

6 048

30,5%

Terciální sektor

865

3 142

15,8%

Sektor průmysl

880

4 852

24,5%

Sektor doprava

558

4 628

23,3%

Sektor zemědělství

158

1172

5,9%

3 573

19 842

Celkové dosažitelné úspory energie

-

Zdroj: MŽP

Tabulka 5: Odhad předpokládaných úspor energie dle kategorií paliv

Bez opatření

S opatřeními

Úspory

[GWh]

[GWh]

[GWh]

Tuhá paliva

39 736

36 947

2 789

Kapalná paliva

140 777

135 205

5 572

Plynná paliva

56 050

50 745

4 976

Tepelná energie

12 820

8 051

2 851

Elektrická energie

38 652

34 998

3 654

Celková spotřeba podle paliv

288 035

265 946

19 842

Druh paliva

Zdroj: MŽP

1.2.4 Programy z oblasti bytové infrastruktury Cílem programu „Podpora oprav vad panelové bytové výstavby“ je pomoc vlastníkům bytových domů postavených panelovou technologií při nezbytných opravách bytových domů. Realizace v programu probíhá v rámci aktivit Ministerstva místního rozvoje od roku 1998 a termín ukončení není stanoven. Cílem programu „Podpora regenerace panelových sídlišť“ je vytvořit podmínky pro postupnou přeměnu stávajících monofunkčních sídlištních celků na atraktivní polyfunkční městské části. Podpora je poskytována např. na zpracování regulačního plánu panelového 10


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

sídliště, výstavbu dopravní infrastruktury včetně pěších komunikací, veřejných prostranství a cyklistických stezek, vybudování protihlukových stěn, přestavbu sídlištních kotelen na ušlechtilá paliva, využívání obnovitelných zdrojů energie v sídlištních kotelnách, apod. Realizace programu probíhá od roku 2001 a termín ukončení není stanoven. Program “Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury” obsahuje tři dotační tituly, určené na: • podporu výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené skupiny obyvatelstva; • podporu vzniku nájemních bytů v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje venkova v nevyužívaných budovách na území venkovských obcí; a • podporu výstavby technické infrastruktury pro následnou bytovou výstavby na pozemcích ve vlastnictví obcí. Realizace programu probíhá již od roku 1994, odstupňování výše dotace podle stupně energetické náročnosti budovy je využito od roku 2005.

1.2.5 Programy Státního fondu životního prostředí České republiky Část B Státního programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie reprezentují programy Ministerstva životního prostředí, zabezpečované Státním fondem životního prostředí ČR. Tyto programy jsou zaměřeny na podporu investic do využívání obnovitelných zdrojů energie a na podporu osvěty a výchovy v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Investiční část programu je zaměřena na podporu úspor v oblastech: • vytápění a ohřev vody pro byty a rodinné domy; • zásobování energií v obcích a částech obcí; • vytápění a ohřev vody nebo výroba elektřiny komerční sféře; • vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly; • výstavbu malých vodních elektráren; • výstavbu větrných elektráren; • společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu; a • program Slunce do škol. Ekonomické a environmentální charakteristiky Státního programu (část B) jsou patrné z následující tabulky. Tabulka 6: Základní charakteristiky Státního programu část B v letech 2000 až 2004

Výdaje / Rok Dotace ze státního rozpočtu [mil. Kč] Dotace z veřejných rozpočtů [mil. Kč] Dotace ze soukromých zdrojů [mil. Kč] Podíl dotací na celkových investičních nákladech [%] Průměrné náklady na úsporu energie [tis. Kč/GJ] Celkové úspory emisí CO2 [tis. tun] Zdroj: Státní fond životního prostředí ČR

11

2000 0 14,1 12,1

2001 0 89 51,9

2002 0 323,9 182,2

2003 0 321,9 249,7

2004 0 147,5 49,7

51

48

53

52

56

4,5

5,6

6,4

6,1

7,9

5

35

85

130

186


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Největší podíl na dosažených úsporách byl výsledkem programů zaměřených na zásobování energií v obcích a částech obcí (48 %) a na společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu (44 %). V programech zaměřených na zásobování energií v obcích a částech obcí se jedná zejména o systémy pro zásobování teplem a teplou vodou využívající biomasu, kde se podpora vztahuje i na soustavu rozvodů tepla a na systémy s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie, slouží-li tento systém pro centrální zásobování teplem, příp. teplou vodou, a není-li vhodnější použití podpory v rámci programu. Předmětem podpory jsou jak centrální, tak i decentralizované systémy využívající obnovitelné zdroje energie nebo jejich vzájemná kombinace. Podmínkou pro získání podpory je splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu, který musí být zpracován variantně jak pro centrální zdroj, tak i v kombinaci s decentralizovanými zdroji tepla. V programu zaměřeném na společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu je podporována výstavba kogeneračních jednotek, kde palivem je biomasa, resp. bioplyn vznikající fermentací zemědělských odpadů a biologicky rozložitelných tříděných odpadů. Dále se jedná např. o systémy s termickým zplyňováním dřeva, parním kotlem, parní turbínou atd. Podmínkou získání podpory je splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu. V případě, že energetický audit prokáže efektivitu takového zařízení, může být podpořena i samostatná výroba elektrické energie (např. ostrovní provozy, záložní zdroje apod.). Zohledňováno je využívání cíleně pěstovaných energetických plodin jako paliva.

12


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

2. Strategické cíle Programu Česká republika má v režimu Kjótského protokolu v období 2008-2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 150 mil. tun CO2ekv, což odpovídá stejnému množství tzv. jednotek přiděleného množství ( AAU, Assigned Amount Units), z toho přibližně 100 mil. AAU může být zobchodováno v rámci mezinárodního emisního obchodování. Právním základem pro GIS v ČR je § 12a, zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 212/2006 Sb. a č. 315/2008 Sb., který určuje podmínky hospodaření s jednotkami přiděleného množství (AAU je ekvivalentem tuny CO2 ). Tyto jednotky jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří Ministerstvo životního prostředí. AAU, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícího z Kjótského protokolu, může ministerstvo prodat v rámci mechanismu mezinárodního emisního obchodování podle článku 17 Kjótského protokolu nebo využít na podporu projektů v rámci mechanismu společné implementace podle článku 6 Kjótského protokolu. Prostředky získané z prodeje jednotek přiděleného množství jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Takto získané prostředky lze použít pouze na podporu činností a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Program Zelená Úsporám tak vhodně doplní podporu z Operačního programu Životního prostředí (Prioritní osa 3), která je zaměřena na veřejnou infrastrukturu. Vzhledem k objemu předpokládaných finančních prostředků, s přihlédnutím ke zkušenostem a působnosti Státního fondu životního prostředí a provedené analýze absorpční kapacity zvažovaných cílových oblastí má Program v ČR zvoleny následující strategické cíle: 1. 2. 3. 4. 5.

Využít v IET snížení národních emisí skleníkových plynů, které je důsledkem trvalého zlepšování energetické náročnosti české ekonomiky v období 1995-2008. Investovat získané prostředky do opatření a programů s vysokým redukčním potenciálem (maximalizace greeningu) a v souladu s národními cíli trvale udržitelného rozvoje. Minimalizovat transakční a administrativní náklady na financování uvedených programů a opatření. Zajistit udržitelnost projektů realizovaných v rámci GIS, tedy dosáhnout dlouhodobého redukčního efektu podstatně přesahujícího rok 2012. Maximalizovat sociální, ekonomické a environmentální efekty GIS v ČR, zejména zvýšení kvality bydlení, zlepšení rodinných rozpočtů zejména pro nižší příjmové kategorie, vytvoření pracovních míst v sektoru malých a středních podniků a snížení lokálního znečištění ovzduší SO2, NOx a PM10.

Jak vyplývá z přehledu politik a opatření realizovaných v ČR zejména po roce 2000, jedním ze sektorů, který zaostává v redukčním úsilí, jsou české domácnosti. Tam připadá hlavní podíl emisí CO2 na vytápění a přípravu teplé užitkové vody (TUV). Překážkou modernizace bytových domů a vybavování domácností energeticky šetrnými spotřebiči jsou nemalé investiční náklady a dlouhá návratnost vložených investic. Vzhledem k tomu, že prostředky Strukturálních fondů EU v Operačním programu Životní prostředí v oblasti OZE a úspor energie poměrně dobře pokrývají podporu nepodnikatelským právním subjektům a naopak nemohou být podle pravidel Evropské komise přidělovány fyzickým osobám v sektoru domácností, bylo na základě analýzy 13


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

absorpční schopnosti různých oblastí podpory, aby Program byl zaměřen právě na fyzické osoby a oblast bydlení (rodinné a bytové domy).

2.1 Potenciál úspor v sektoru domácností Domácnosti se na spotřebě energie podílejí téměř jednou čtvrtinou (23,9 % v roce 2006) a obytný sektor patří s průmyslem a dopravou k největším emitentům GHGs. Potenciál ke snížení spotřeby energie i emisí CO2 je zde tedy značný. Graf 3: Struktura spotřeby energií v ČR v období 1999-2006 Struktura spotřeby energií

1 200 000 domácnosti

1 000 000

obchod a služby

[TJ]

800 000

doprava

600 000

stavebnictví lesnictví, zemědělství

400 000

průmysl

200 000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: data ČSÚ

2.1.1 Snižování energetické náročnosti bytů Spotřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody je nejvýznamnější položkou v energetické bilanci domácností, resp. obytných budov. Obytné domy lze v ČR rozdělit podle charakteru výstavby a užité technologie do několika kategorií: a) Rodinné domy s jednou nebo dvěma bytovými jednotkami, b) Bytové domy postavené z cihel (převážně do konce 50. let min. století), c) Panelové domy stavěné z železobetonových prefabrikátů (preferovaná technologie do počátku 90. let minulého století). Většina těchto domů nesplňuje současné energetické standardy, což se projevuje vysokou spotřebou energie a emisemi CO2 na jednotku obytné plochy. Jako důsledek užívání malých kotlů a kamen na tuhá paliva (zejména hnědé uhlí obsahující síru) představují domy kategorie a) a b) významný zdroj lokálního znečištění ovzduší prachovými částicemi (PM10), jak je patrné z Grafu 4. I když bylo během minulých dvaceti let dosaženo v ČR velkého pokroku v zlepšení kvality ovzduší, v posledních letech se tento pozitivní trend zastavil právě vzhledem k malým spalovacím zdrojům (zejména vytápění bytů) a rostoucím dopravním emisím.

14


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Graf 4: Podíl vybraných sektorů na národních primárních emisích PM10 (2005)

Použití paliv v zemědělství mobilní zdoje nesilniční 5%

Veřejná energetika 11%

Průmysl 12%

Průmyslová energetika 11%

Doprava 20% Vytápění domácností 38%

Vytápění komerčníc h a veřejných objektů 3%

Zdroj: MŽP

Jediným účinným nástrojem ke zlepšení této situace je vedle environmentální osvěty především dotování výměny topidel a podpora úspor energie, zejména zateplování domů. Následující tabulka (Tab. 7) ukazuje současnou strukturu trvale obydlených budov pro bydlení v České republice podle roku výstavby (výčet je omezen na období do roku 1990, kdy došlo k výraznému zpřísnění požadavků na tepelně technické vlastnosti budov). Tabulka 7: Struktura trvale užívaných obytných budov v České republice

Kategorie/Rok

1900-1990

19001945

19461960

19611970

19711980

19811990

Rodinný dům Bytový dům, kat. b) Bytové jednotky kat. b)

1 115 561 99 575 745 290

398 343 40 343 304 497

127 795 20 688 156 012

157 960 17 251 128 147

241 985 14 020 102 510

189 478 7 273 54 124

Bytový dům, kat. c) Bytové jednotky kat. c)

61 274 1 135 185

0 0

1 720 25 924

16 435 297 014

24 735 458 627

18 384 353 620

Zdroj: ČSÚ

Zhruba od osmdesátých let minulého století energetická náročnost budov klesá. V současnosti existují dva trendy: spotřeba energie se zvyšuje spolu s rostoucím počtem užívaných budov, ale díky rekonstrukcím stávajících budov naopak klesá energetická náročnost. Trend tohoto poklesu je silnější než růst spotřeby energií pro nové budovy. V roce 2006 byla spotřeba domácností 273,8 TJ (což odpovídá 76 048 GWh). V této spotřebě je zahrnuta nejen spotřeba na vytápění (včetně ztrát v kotlích a podobně), ale i na přípravu TUV a provoz domácností. Průměrná energetická náročnost v roce 2006 byla 340 kWh/m2 za rok. Pokud odečteme spotřebu elektřiny na osvětlení a další domácí 15


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

spotřebiče ve výši cca 10 % (cca 2 000 kWh ročně na domácnost), byla v roce 2006 průměrná energetická náročnost větší než 300 kWh/m2 za rok. Nové byty a rekonstrukce prováděné na základě stavebního povolení musí již vyhovovat požadavkům Vyhlášky č. 148/2007 Sb. Třída energetické náročnosti těchto bytů musí být nejméně C, jinak nemůže být vydáno stavební povolení (kromě výjimek, jako jsou např. památkově chráněné objekty). Při extrapolaci výše uvedených trendů do roku 2020 bude spotřeba energií pro domácnosti o 11 % nižší než v roce 2006 (viz Tabulka 8). Technický potenciál lze vyjádřit jako stav, kdy všechny nové a rekonstruované domy budou spadat do třídy energetické náročnosti A. Ekonomický potenciál uvažujeme jako stav, kdy polovina nových a rekonstruovaných domů je ve třídě C a polovina ve třídě B. Tabulka 8: Potenciál úspor a snížení emisí v bytové výstavbě k roku 2020 (referenční rok 2006).

Spotřeba mil. kWh

Potenciál Přirozený vývoj („business as usual“) Ekonomický potenciál Technický potenciál

Spotřeba TJ

Snížení (%)

Snížení emisí CO2

8 588

30 916

11

2 772

10 535 14 466

37 927 52 077

14 19

3 400 4 669

Zdroj: MŽP

Využitím technického potenciálu bude dosaženo úspory zhruba 19 %, při využití ekonomického potenciálu pak cca 14 %. Zvýšení úspor je možné jednak kladením důrazu na kvalitu energetického řešení stavby či rekonstrukce, jednak prostým zvýšením počtu rekonstruovaných bytů při zachování požadovaných (nebo mírně lepších) požadavků na energetické řešení. Graf 5: Spotřeba paliv v domácnostech v roce 2006 Spotřeba paliv v domácnostech (2006)

20%

1%

Černé uhlí

11% 0% 15% 0%

17%

Hnědé uhlí, brikety Koks Ostatní Nafta, benzín Zemní plyn Propan

1%

Teplo (CZT) 35%

Elektřina

Zdroj: ČSÚ

V grafu 5 je shrnuta spotřeba paliv v domácnostech. Pro vytápění a ohřev vody se nejvíce používá zemní plyn (35 %). Podíl tepla z biomasy a tepla z CZT je zhruba stejný (15 % a 16


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

17 %). Podíl elektřiny je 20 %, resp. 10 % po odečtení spotřeby elektřiny na osvětlení a provoz domácích elektrospotřebičů. Způsoby vytápění bytů v letech 1991 (údaje ČSÚ), 2000 a 2007 ukazuje následující Tabulka 9. Malé změny v zastoupení jednotlivých nosičů tepla užívaných pro vytápění domácností mezi lety 2000 a 2007 ukazují, že stávající nástroje k zvyšování energetické účinnosti, snižování emisí CO2 a současnému omezování emisí PM10, které souvisí s používáním tuhých paliv, nepřinášejí po roce 2000 výrazné změny. Tabulka 9: Způsoby vytápění bytů a jejich změny mezi rokem 1991 a 2007

Způsob vytápění bytů Elektrický otop Plynná paliva Pevná paliva Centrální vytápění Ostatní

1991 1,5 16,5 49,3 37,0 1,5

2000 6,4 34,5 19,3 37,7 1,2

2007 6,3 37,5 17,6 37,5 1,1

Zdroj: ČHMÚ

Vícenáklady na výstavbu nebo rekonstrukci v energetické třídě C jsou nulové, neboť jde o dodržení zákonného požadavku. Stanovit zvýšení nákladů na výstavbu ve vyšším energetickém standardu je obtížné, neboť zde záleží na kvalitě stavebního návrhu a někdy lze s nižšími náklady postavit byt s nižší spotřebou (vícenáklady jsou záporné). U rekonstrukcí lze uvažovat, že nejméně 50 % nákladů na rekonstrukci nesouvisí s úsporou energie, respektive by je bylo nutno vynaložit bez ohledu na snížení spotřeby (např. lešení je nezbytné bez ohledu na tloušťku zateplení). V Tab. 10 jsou uvedeny orientační měrné náklady na energeticky efektivní rekonstrukci. Tabulka 10: Měrné náklady na energeticky efektivní rekonstrukci

Kategorie rekonstrukce Rekonstrukce rodinného domu na třídu B Rekonstrukce rodinného domu na třídu A Rekonstrukce bytového domu na třídu B Rekonstrukce bytového domu na třídu A

Stavební část tis Kč/byt 150 350 85 120

TZB tis Kč/byt 260 310 50 70

Celkem tis CZK/byt 390 660 140 190

Zdroj: MŽP

Náklady na využití ekonomického potenciálu jsou pak 192 mld. Kč (14 mld. Kč/rok), tj. 2 312 Kč/tuna CO2, náklady na využití technického potenciálu jsou 610 mld. Kč (45 mld. Kč/rok), tj. 4 698 Kč/tuna CO2.

2.1.2 Snižování spotřeby na ohřev vody, využití solární energie Měrná spotřeba energie na přípravu teplé vody klesá. To je dáno jak růstem cen energií i vody, tak používáním efektivnějších spotřebičů i úsporných armatur. Využití solární energie pro ohřev vody je velmi vhodné. V následující Tabulce 11 je odhadnut potenciál úspor energií a emisních redukcí vyjádřený jako ekonomický a technický potenciál. Základní scénář je “přirozený vývoj” (business as usual), kterým majitelé budov reagují na změnu technických standardů a růst cen energií.

17


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Tabulka 11: Potenciál úspor energií a emisí CO2 v obytném sektoru

Potenciál úspor v obytném sektorů Přirozený vývoj Ekonomický potenciál Technický potenciál

Úspora energie 3,0 % 3,7 % 4,9 %

Snížení emisí CO2 2,5 % 2,9 % 3,8 %

Zdroj: MŽP

2.1.3 Analýza redukčního potenciálu Programu Pro vymezení možných opatření, do kterých má směřovat podpora z GIS, a jejich redukčního potenciálu byla provedena expertní analýza v následujících cílových oblastech: A. Úspory energie na vytápění v obytných budovách, B. Podpora výstavby v pasivním energetickém standardu, C. Využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a ohřev vody. A. Úspory energie na vytápění v obytných budovách Z hlediska účelu užívání a základního členění podle převažující technologie je možné rozdělit stávající budovy určené k bydlení na tři kategorie, a to: a) rodinné domy, b) bytové domy realizované v tradiční zděné technologii, c) bytové domy realizované v panelové technologii. K odhadu dosažitelných úspor energie bylo využito: • statistických údajů ČSÚ shromážděných dle vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, • databáze podpořených projektů SFŽP a • vlastních analýz MŽP. Závěry studie byly konzultovány s externími experty a energetickými auditory. Pro určení absorpční schopnosti zateplení budov určených k bydlení a vyčíslení celkových úspor energie a emisí skleníkových plynů jsou užity následující odborné odhady: a) Rodinné domy • průměrná roční konečná spotřeba tepla na vytápění: 55 GJ/r • průměrné náklady na realizaci úsporného opatření (kompletní zateplení obálky, roční spotřeba tepla na vytápění klesne na 70 kWh/m2), vč. DPH: 370 tis. Kč • průměrně dosažitelná úspora energie na vytápění: 56 % b) Bytové domy – nepanelová technologie • průměrná roční spotřeba energie na vytápění: 36 GJ/b.j. • průměrné náklady na realizaci úsporného opatření (kompletní zateplení obálky – roční spotřeba tepla na vytápění klesne na 50 kWh/ m2), vč. DPH: 170 tis. Kč/b.j. • průměrně dosažitelná úspora energie na vytápění: 63 %

18


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

c) Bytové domy – spadající pod program PANEL Podpora zateplení této kategorie budov nebude v rámci Programu uvažována. Důvodem je překryv s podporou z programu PANEL administrovaného Státním fondem rozvoje bydlení (v gesci Ministerstva pro místní rozvoj). Dále platí předpoklad, že 25 % domů, resp. bytových jednotek v obou kategoriích již bylo rekonstruováno s cílem snížit energetickou náročnost budovy a nejsou tedy vhodné pro podporu z navrhovaného programu. Lze očekávat, že z celkového možného počtu žadatelů bude v rámci Programu při příznivě nastavených podmínkách během období 2009-2012 žádat o podporu 10-20 % majitelů rodinných a bytových domů. Absorpční potenciál je tak odhadován v rozsahu 200 – 350 tisíc bytových jednotek. B. Podpora výstavby v pasivním energetickém standardu, V České republice se ročně dokončí asi 33 tis. bytů (zdroj ČSÚ, průměr za posledních pět let). Zhruba 45 % těchto bytů je v rodinných domech a 55 % v bytových a ostatních domech. Pro určení absorpční kapacity programu je možno využít informaci z Rakouska, kde do dvou let po zavedení kvalitního podpůrného schématu je realizováno okolo 10 % výstavby v příslušném regionu v pasivním standardu. Počet bytů, které by tedy mohly žádat o podporu, budeme dále uvažovat na úrovni 15 tisíc během období 2009-2012. To odpovídá asi 6 tisícům rodinných domů a 8 tisícům bytů v bytových domech. Program proto také bude doplněn informační a osvětovou kampaní. Lze očekávat, že postupně bude docházet ke zpřísňování normových požadavků na tepelně technické parametry novostaveb a dosažení energeticky velmi úsporného standardu se předpokládá po roce 2014. Pro účely programu GIS je třeba definovat přesná kritéria, jejichž splněním prokáže žadatel dosažení pasivního standardu novostavby. Základní podmínkou bude dosažení konečné spotřeby energie na vytápění 20 kWh/m2 užitné plochy nebo nižší. Dále budou doplněny podmínky vycházející z německého standardu PHPP (Passivhaus Projektierung Paket, např. na vzduchotěsnost konstrukce), případně podle připravovaného dodatku normy ČSN 73 0540. Pro účely výpočtu snížení spotřeby energie na vytápění a emisí CO2 bude nová budova v pasivním standardu srovnávána s novostavbou splňující současně platné požadavky podle zmíněné normy. Zde jsou předpokládány následující hodnoty roční potřeby tepla na vytápění: - 40 GJ u rodinného domu - 25 GJ na bytovou jednotku u bytového domu Průměrná konečná spotřeba energie na vytápění je u novostavby v pasivním standardu předpokládána na úrovni 15 % výše uvedených hodnot. C. Využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a ohřev vody a) Náhrada vytápění fosilními palivy V České republice je doposud asi 280 tisíc rodinných domů a asi 144 tisíc bytových domů vytápěno zdroji na tuhá fosilní paliva (hnědé uhlí, černé uhlí, brikety, koks). Pro odhad absorpční schopnosti výměny uhelných kotlů budeme uvažovat následující průměrné investiční náklady: • 100 tis. Kč při výměně za účinný nízkoemisní kotel na biomasu (rodinný dům), 19


• •

Verze 1.07 z 8. 3. 2009

250 tis. Kč při výměně za tepelné čerpadlo (rodinný dům), 40 tis. Kč na bytovou jednotku při výměně domovního kotle za účinný nízkoemisní zdroj na biomasu (bytový dům).

Podmínky podpory jsou nastaveny tak, aby o podporu z programu GIS během jeho trvání požádala alespoň třetina všech možných žadatelů, tj. asi 90 tisíc bytových jednotek. U tepelných čerpadel lze předpokládat absorpční kapacitu na úrovni zhruba 1-2 tis. instalací ročně. Při instalaci účinného nízkoemisního kotle na biomasu do novostaveb nebudou dotovány náklady na instalaci rozvodů topné vody, které by byly vynaloženy v každém případě. Při odhadu absorpční schopnosti předpokládáme, že během čtyřletého programového období dojde k instalaci těchto zdrojů do 10 % dokončených novostaveb, tedy do zhruba 6 tisíc rodinných domů a 8 tisíc bytových jednotek. Z Akčního plánu pro biomasu, který zpracovalo Ministerstvo zemědělství (2008) vyplývá, že nabídka biomasy s rezervou pokryje předpokládanou poptávku vyvolanou v rámci Programu, která je předběžně odhadována ve výši cca 8 PJ. b) Instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovy V průběhu let 2003–2007 bylo ze SFŽP podpořeno cca 1 500 realizací fototermických systémů pro ohřev teplé vody a cca 750 realizací fototermických systémů pro ohřev teplé vody a přitápění. Na základě analýzy těchto realizací můžeme uvažovat pro odhad absorpční kapacity následující průměrné investiční náklady pro rodinné domy: • 100 tis. Kč na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV, • 150 tis. Kč na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV a přitápění. Pro bytové domy lze pak odhadnout tyto průměrné investiční náklady: • 50 tis. Kč/b.j. na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV, • 75 tis. Kč/b.j. na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV a přitápění. Jedna instalace na rodinném domě (plocha kolektorů cca 6 m2) může ročně vyrobit 2 500 kWh energie (tedy 9 GJ). Zčásti přitom nahradí elektrické, zčásti plynové ohřívače teplé užitkové vody. Pokud by na náhradu každého z těchto zdrojů připadlo 50 % solárních instalací, roční úspora emisí CO2 by činila průměrně 1,75 tuny/dům. Instalace pro bytové domy budou uvažovány s 5x větší plochou kolektorů a tedy i výrobou, a s předpokládaným průměrným počtem 10 bytů na jeden bytový dům. V České republice je asi 1,4 mil. rodinných domů a 195 tisíc bytových domů. Lze předpokládat, že na většinu z nich lze účelně umístit solárně-termické kolektory. Některé domy mohou mít nevhodně orientovanou střechu či fasádu, příp. mohou být zastíněny. Při stejné výši podpory jako doposud a za předpokladu, že program podpory bude trvalý a bude mít dostatečnou propagaci, lze dále odhadovat počet žadatelů zhruba na 2 - 2,5 tis. ročně v případě instalace fototermických kolektorů na rodinné domy a na 0,5 - 1 tis. ročně pro instalace na bytové domy.

20


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

3. Vymezení programu 3.1 Základní principy Cílem programu je podpořit vybraná opatření realizovaná v obytných budovách fyzickými osobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy, která povedou jak k okamžitému snížení emisí oxidu uhličitého, tak k nastartování dlouhodobého trendu trvale udržitelného bydlení. Česká republika má v rámci režimu Kjótského protokolu v období 2008-2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 150 mil. tun CO2ekv. (resp. AAU, Assigned Amount Units), z toho přibližně 100 mil. AAU může být zobchodováno v rámci mechanismu mezinárodního emisního obchodování (IET, International Emission Trading) podle čl. 17 Protokolu. Odhaduje se, že výnos z prodeje tohoto množství AAU bude ve výši asi 25 mld. Kč (při ceně 10 euro za 1 AAU). Novelou zákona č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z 18. července 2008 jsou výnosy z prodeje emisních kreditů příjmem Státního fondu životního prostředí a lze je použít pouze na podporu činností a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Účelem tohoto materiálu je analyzovat možnosti využití těchto prostředků a navrhnout program, jak budou rozdělovány k podpoře dalšího snižování emisí skleníkových plynů – tzv. Green Investment Scheme (GIS). Český název programu je „Zelená úsporám“. Vzhledem k tomu, že prostředky Strukturálních fondů EU v Operačním programu Životní prostředí poměrně dobře v oblasti OZE a úspor energie pokrývají podporu nepodnikatelským právním subjektům jako provozovatelům budov veřejné vybavenosti a naopak nemohou zatím být podle pravidel Evropské komise přidělovány pro oblast bydlení, navrhujeme, aby GIS byl zaměřen právě na oblast bydlení (rodinné a bytové domy nepanelové technologie). Vnějšími podmínkami, které omezí využitelnost prostředků z prodeje AAU, budou požadavky jednotlivých kupujících. Zatím se nicméně ukazuje, že kvalitně připravený program, který bude odprezentován kupujícím stranám, pravděpodobně splní jejich podmínky. V rámci těchto okrajových podmínek bude konkrétní podoba programu určena zejména odhadnutým dopadem opatření na snížení emisí skleníkových plynů i lokálního znečištění, snížení spotřeby primárních zdrojů energie, zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie a nastartování dlouhodobých progresivních trendů. Ohled bude brán na politické priority Ministerstva životního prostředí a české vlády. Časový předpoklad připsání výnosů z prodeje AAU je následující: v roce 2009 by mohlo být prodáno cca 40-60 mil. AAU. Zhruba třetina příjmů by mohla být fakticky k dispozici již během roku 2009. Tyto informace je však třeba brát jako velmi předběžné vzhledem k velice složitým mezinárodním vyjednáváním s potencionálními kupci.

21


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Podpora je v rámci Programu koncipována jako semi-mandatorní, tedy připravena tak, aby prostředky programu mohly být čerpány v průběhu celého programového období od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012 bez razantní změny podmínek a dotace byla poskytnuta každému, kdo o podporu požádá a splní tyto podmínky. Program bude průběžně monitorován a nezásadní změny podmínek mohou nastat na základě pravidelného vyhodnocování úspěšnosti programu. Podpora bude zastavena jen v případě, že dojde k vyčerpání prostředků programu. Výše uvedená podmínka je důležitá pro vytvoření důvěry potenciálních žadatelů v Program. Zároveň umožní jeho účinnou propagaci. Bude muset být stanovena mez pro podporu tak, aby splnila podmínku mandatornosti a zároveň byla její výše dostatečně motivační. Žádost o podporu z programu bude moci být žadatelem podávána před začátkem realizace investice. Státní fond životního prostředí vydá žadateli právně závazné rozhodnutí o podpoře a dotační prostředky budou pro něj rezervovány do určitého data a za předpokladu splnění všech podmínek programu. Po doložení realizace opatření pak žadatel neprodleně obdrží prostředky na svůj účet. Žadatel však bude moci o dotaci požádat i po dokončení realizace opatření, pokud si tak sám zvolí. Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci rodinných a bytových domů, tedy fyzické osoby, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí) nebo podnikatelské subjekty. Maximální celková výše podpory z programu je navržena pro jeden subjekt (unikátní IČ nebo RČ) na 30 mil. Kč za celé programové období. Subjekt žádající o podporu na realizaci opatření v bytovém domě musí prokázat jeho vlastnictví po dobu nejméně dvou let před datem podání žádosti. V programu není možné podpořit žádosti u projektů, jejichž realizace byla dokončena před 1. dubnem 2009. Rozhodné datum bude datum kolaudace nebo datum převzetí stavby či technologie od dodavatelské firmy. V případě více dodavatelů stavby je rozhodné datum převzetí posledního díla, které je nutné pro splnění podmínek programu v dané oblasti podpory.

3.2 Kritéria pro výběr podporovaných opatření V souladu s cíli programu byla jednotlivá opatření podporovaná z programu vybrána na základě následujících kritérií: − efektivnost vynaložení prostředků na snížení emisí CO2 (vyjádřená tzv. faktorem greeningu) − snížení spotřeby primárních zdrojů energie a konečné spotřeby tepla na vytápění − zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie − snížení znečištění ovzduší lokálními polutanty ovzduší − nastartování dlouhodobých progresivních trendů trvale udržitelného bydlení − multiplikační efekt podpory − politické priority ministerstva životního prostředí a vlády − soulad s podmínkami stran kupujících tzv. jednotky přiděleného množství (tedy emisní kredity podle pravidel Kjótského protokolu)

22


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

3.3 Oblasti podpory Programu Program je členěn na následující tři oblasti podpory a k nim náležící podoblasti podpory: A. Úspory energie na vytápění A.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení) B. Nová výstavba v pasivním energetickém standardu B.1 Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.3 Instalace solárně-termických kolektorů

3.4 Forma a podmínky podpory v jednotlivých oblastech podpory A. Úspory energie na vytápění A.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu V této oblasti jsou podporována opatření vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu budovy. Nepodkročitelnou podmínkou podpory bude dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění (tedy bez vlivu účinnosti otopné soustavy) u rodinných domů na úrovni 70 kWh/m2 a u bytových domů na úrovni 55 kWh/m2 podlahové plochy. Zateplení na této úrovni je u většiny objektů dosažitelné bez nutnosti instalování systému nuceného větrání a rekuperace odpadního tepla ze vzduchu. Vyšší úroveň dotace je poskytována v případě dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění u rodinných domů na úrovni 40 kWh/m2 a u bytových domů na úrovni 30 kWh/m2 podlahové plochy. Tyto hodnoty budou u většiny objektů dosažitelné pouze s použitím systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Zároveň je požadováno snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci komplexního zateplení alespoň o 40 % oproti stavu před jeho realizací. V případě, že žadatel zrealizuje nejdříve dílčí zateplení objektu s podporou z tohoto programu (podoblast podpory A.2) a následně komplexní, tento požadavek na snížení měrné potřeby tepla na vytápění se počítá oproti stavu před realizací dílčího zateplení. Hodnoty stávající a projektované měrné roční potřeby tepla na vytápění na jednotku podlahové plochy musí být doloženy autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) nebo energetickým auditorem na základě údajů z projektové dokumentace a budou počítány podle ČSN EN ISO 13790, případně převzaty z výpočtů pro Průkaz energetické náročnosti budovy. Energetický audit budovy není požadován. 23


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Podpora je přidělována jako fixní částka na m2 podlahové plochy komplexně zateplené budovy, nebo komplexně zateplené části budovy a má formu dotace. Je stanoven procentní strop pro dotaci počítaný z nákladů na zateplení obálky budovy, včetně povrchové úpravy, výměnu výplní otvorů (oken a dveří) a instalaci systému nuceného větrání s rekuperací. Do této částky se nezapočítávají případné náklady na sanaci statických poruch nosné konstrukce a ostatní opravy vnějšího pláště budovy. Podpora fixní částkou na jednotkovou plochu odvrací riziko nadhodnocených investičních nákladů a neefektivně vynaložené podpory z veřejných prostředků, které by existovalo, pokud by byla podpora přidělována procentně. A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení) V této oblasti je podporováno dílčí zateplení obálky budovy, tedy vybraná investičně méně náročná opatření vedoucí k úsporám energie na vytápění, než je tomu u komplexního zateplení. U budov, kde bude zrealizováno dílčí zateplení, může být nicméně později zateplení dokončeno a vlastník může požádat o podporu z podoblasti podpory A.1. Žadatel si tedy realizaci komplexního zateplení budovy může rozložit do dvou fází. Tímto opatřením je umožněno zateplení také památkově chráněných budov, u kterých například zateplení vnějších stěn často není možné. Pokud žadatel společně s dílčím zateplením mění zdroj sloužící k vytápění této budovy, ať už z prostředků programu, nebo z vlastních prostředků, musí si k realizaci vybrat alespoň dvě z následujících pěti uvedených opatření. V případě, že zdroj nemění, musí si vybrat z této nabídky alespoň tři opatření. Nabídka dílčích opatření vedoucích k úspoře energie na vytápění v obytných budovách (je požadováno dosažení alespoň minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla danou částí obálky budovy UN [W/(m2·K)] podle ČSN 73 0540-2, znění duben 2007): 1. Zateplení vnějších stěn s dosažením UN<=0,25. 2. Zateplení střechy nebo nejvyššího stropu s dosažením UN<=0,16. 3. Zateplení podlahy nad zeminou s dosažením UN<=0,30, stropu nevytápěného sklepa, podlahy nad nevytápěným prostorem, nebo stěn mezi vytápěným a nevytápěným prostorem s dosažením UN<=0,40. 4. Výměna oken s dosažením UW<=1,2 a zároveň vnějších dveří (z vytápěného nebo částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí s dosažením UN<=1,2, nebo z vytápěného do částečně vytápěného prostoru s dosažením UN<=2,3). 5. Instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla s účinností alespoň 75 % při dodržení podmínky, že v objektu jsou instalována těsná okna s celoobvodovým kováním a těsné vnější dveře (spárová průvzdušnost okenních a dveřních spar bude nejvýše iLV = 0,1 .10-4 m3.s-1.Pa-0,67). Zároveň je požadováno snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci komplexního zateplení alespoň o 20 % oproti stavu před jeho realizací. Hodnoty stávající a projektované měrné roční potřeby tepla na vytápění na jednotku podlahové plochy a hodnoty součinitele prostupu tepla danou částí obálky musí být doloženy autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) nebo energetickým auditorem na základě údajů z projektové dokumentace a bude počítána podle ČSN EN ISO 13790, případně převzata 24


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

z výpočtů pro Průkaz energetické náročnosti budovy. Energetický audit budovy není požadován. Hodnota spárové průvzdušnosti okenních a dveřních spar v případě realizace opatření č. 5 bez současné realizace opatření č. 4 může být dokladována pouze uvedením typu oken a dveří a fotografiemi jejich detailů. Podpora je přidělována jako fixní částka na m2 podlahové plochy dílčím způsobem zateplené budovy, nebo dílčím způsobem zateplené její části a má formu dotace. Různé výše dotace jsou stanoveny v případě, že žadatel realizuje dvě opatření nebo alespoň tři opatření z nabídky. Je stanoven procentní strop pro dotaci počítaný z nákladů na realizaci vybraných opatření, u zateplení vnějších stěn včetně povrchové úpravy. Do této částky se nezapočítávají případné náklady na sanaci statických poruch nosné konstrukce a ostatní opravy vnějšího pláště budovy.

B. Nová výstavba v pasivním energetickém standardu B.1 Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu V této oblasti je podporována výstavba nových budov a změna staveb stávajících budov určených k bydlení splňující pasivní energetický standard. Základním kritériem je dosažení výpočtové hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 20 kWh/m2 podlahové plochy nebo nižší u rodinných domů a 15 kWh/m2 podlahové plochy nebo nižší u bytových domů. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy nepřekročí hodnotu 0,22 W/(m2.K). Neprůvzdušnost obálky budovy bude garantována hodnotou η50 <=0,6 h-1, která bude zpravidla empiricky ověřena tzv. blower-door testem. Podrobné podmínky pro dosažení požadovaného pasivního energetického standardu u rodinných a bytových domů jsou uvedeny v příloze (doplní se před vyhlášením). Prokázání těchto požadavků se bude řídit pro rodinné domy podle TNI 73 0329 a pro bytové domy podle TNI 73 0330 (v přípravě), což bude doloženo autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) nebo energetickým auditorem. Podpora je přidělována jako fixní částka na jeden rodinný dům nebo na jednu bytovou jednotku v bytovém domě. Podpora má formu dotace. Podpora fixní částkou na rodinný dům nebo bytovou jednotku nevede k podpoře výstavby zbytečně rozlehlých obydlí. To je důležitá vlastnost programu, protože u novostaveb se vždy jedná o nový zdroj emisí CO2. Úspora emisí bude v případě tohoto opatření vykazována jako rozdíl mezi stavbou v pasivním standardu a podobnou (se stejnou celkovou podlahovou plochou) stavbou splňující požadavky současně platné stavební normy na tepelně technické vlastnosti budov.

25


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla V této oblasti se podporuje náhrada zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu a za tepelná čerpadla se stanoveným minimálním průměrným ročním topným faktorem. a) Zdroje na biomasu Podporovány jsou pouze nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních polutantů do ovzduší. Hranice pro podporovaná spalovací zařízení je stanovena na úrovni předpokládaných požadavků na spalovací zařízení, jejichž uvedení na trh bude podle připravované novely zákona o ochraně ovzduší povoleno po roce 2014. Požadavky na účinnost zdroje a jeho emisní parametry shrnuje následující tabulka. Tabulka 12: Hranice pro podporované zdroje

Mezní hodnoty emisních koncentrací Dodávka paliva

Minimální účinnost v závislosti na tepelném výkonu QN [%]* pro QN <= 15 kW: 80 %

Ruční a pro QN > 15 kW: samočinná ηk = 73 + 6 log QN, nejvýše však 85 %

Jmenovitý tepelný příkon [kW]

≤ 50 > 50 ≤ 300

CO

TOC

TZL

[v mg.m-3 při 10% O2; v závorce v mg/kWh výhřevnosti paliva] ** 2 200

80

70

(4 210)

(160)

(140)

1 250

70

70

(2 400)

(140)

(140)

*

Při jmenovitém tepelném výkonu QN i tepelném výkonu částečném (odpovídající 0,3 x QN pro zdroje se samočinnou dodávkou paliva a 0,5 x QN u zdroje s ruční dodávkou paliva). ** Při referenční jednotné výhřevnosti paliv 4,3 kWh/kg (15,5 MJ/kg).

Případná instalace zdrojů s vyšším jmenovitým tepelným příkonem než 300 kW se musí řídit metodickým pokynem Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí k definici nízkoemisního spalovacího zdroje (označení se doplní před vyhlášením). Příjemce podpory se zaváže čestným prohlášením, že bude ve zdroji používat pouze ta paliva, pro která výrobce garantuje požadovanou hodnotu účinnosti a požadované mezní hodnoty emisních koncentrací.* *

Ministerstvo životního prostředí si je vědomo chybějící certifikace alternativních (rostlinných) pelet a stanovení referenčního paliva tohoto typu pro měření emisních charakteristik zdrojů. Ministerstvo bude

26


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva, u nichž je instalována akumulační nádrž o minimálním objemu 40 litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu, a zdroje na biomasu se samočinným přidáváním paliva bude dotačně zvýhodněna oproti zdrojům na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží s menším objemem, nebo bez ní. Instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží menší než 40 litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu zdroje, nebo bez ní, bude možná pouze náhradou za zdroj na tuhá nebo kapalná fosilní paliva. b) Tepelná čerpadla Podporována jsou pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory stanovené podle EN 255 při dané teplotní charakteristice dosáhnou v závislosti na typu technologie těchto minimálních hodnot: − technologie země–voda: 4,3 při teplotní charakteristice S0/W35 − technologie vzduch–voda: 3,2 při teplotní charakteristice A2//W35 − technologie voda–voda: 5,0 při teplotní charakteristice W10/W35 Jiné technologie tepelných čerpadel nejsou podporovány. Otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena regulací zohledňující vnější a vnitřní teplotu. Tepelná čerpadla technologie vzduch–voda jsou podporována nižší částkou (je stanoven nižší finanční strop dotace) oproti technologiím země–voda a voda–voda vzhledem k nižším investičním nákladům a zároveň horšímu topnému faktoru. c) Společná ustanovení Žadatel musí doložit, že nový zdroj nahrazuje původní zdroj spalující tuhá nebo kapalná fosilní paliva nebo původní elektrické vytápění (akumulační nebo přímotopné). To žadatel prokáže čestným prohlášením o likvidaci původního zdroje a závazkem provozovat a udržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu patnácti let. Žadatel musí předložit výpočet měrné potřeby tepla na vytápění budovy, návrh výkonu nového zdroje, způsobu jeho regulace a zapojení do otopné soustavy. Tyto požadavky jsou doloženy projektovou dokumentací zpracovanou autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) nebo energetickým auditorem. V této podoblasti podpory může požadavky doložit také autorizovaný technik v uvedených oborech. Hodnota měrné potřeby energie na vytápění bude počítána podle ČSN EN ISO 13790, případně převzata z výpočtů pro Průkaz energetické náročnosti budovy. Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení nového zdroje a jeho příslušenství a nákladů na jeho zapojení do otopné soustavy. Úpravy otopné iniciovat procesy vedoucí k nápravě situace tak, aby v pozdějších fázích programu bylo možno stanovit emisní charakteristiky zdrojů i pro tento typ paliva.

27


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

soustavy nejsou v tomto programu podporovány. Je stanoven absolutní strop pro výši podpory na jeden projekt. Podpora má formu dotace. Žadatelům je doporučeno kombinovat výměnu zdroje s komplexním, nebo alespoň dílčím zateplením obálky budovy a případně také instalací solárně-termických kolektorů. C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb V této oblasti se podporuje instalace účinných nízkoemisních zdrojů na biomasu a tepelných čerpadel se stanoveným minimálním průměrným ročním topným faktorem do novostaveb budov určených k bydlení. Požadavky na technickou kvalitu nových zdrojů jsou totožné s těmi pro podoblast podpory C.1 (náhrada neekologického vytápění). V oblasti podpory C.2 se nepodporuje instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží menší než 40 litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu kotle, nebo bez ní. V případě pořízení kotle na biomasu se příjemce podpory zaváže čestným prohlášením, že bude v kotli používat pouze ta paliva, pro která výrobce garantuje požadovanou hodnotu účinnosti a požadované mezní hodnoty emisních koncentrací. U obou typů podporovaných zdrojů se žadatel čestným prohlášením zaváže provozovat a udržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu patnácti let. U instalace zdrojů na biomasu a tepelných čerpadel do novostavby je požadováno, aby měrná roční potřeba tepla na vytápění budovy nepřesáhla hodnotu 50 kWh/m2 podlahové plochy. Žadatel musí předložit výpočet měrné potřeby tepla na vytápění budovy, návrh výkonu nového zdroje, způsobu jeho regulace a zapojení do otopné soustavy. Tyto požadavky jsou doloženy projektovou dokumentací zpracovanou autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) nebo energetickým auditorem. Hodnota měrné potřeby energie na vytápění bude počítána podle ČSN EN ISO 13790, případně převzata z výpočtů pro Průkaz energetické náročnosti budovy. Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení nového zdroje a jeho příslušenství a nákladů na jeho zapojení do otopné soustavy. Je stanoven absolutní strop pro výši podpory na jeden projekt. Podpora má formu dotace. C.3 Instalace solárně-termických kolektorů V této oblasti je podporována instalace solárně-termických kolektorů na rodinné a bytové domy, a to jak pouze pro ohřev teplé vody, tak také na přitápění. Podmínkou pro poskytnutí dotace je dosažení minimálního ročního předpokládaného zisku energie 350 kWh/m2 kolektorové absorpční plochy a celkem 2000 kWh pro instalaci na 28


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

rodinném domě, nebo celkem 1000 kWh na bytovou jednotku pro instalaci na bytovém domě. U instalace, která slouží zároveň k přitápění, se požadované hodnoty předpokládaného zisku za instalaci zvyšují 1,3krát. Tato podmínka má zabránit neefektivnímu využívání veřejných prostředků pro technicky nevhodné instalace (např. na nevhodně orientovaných střechách). Splnění těchto podmínek musí být doloženo výpočtem provedeným autorizovaným inženýrem nebo technikem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem), energetickým auditorem nebo dodavatelskou firmou. Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení solárnětermických kolektorů, jejich montáž a zapojení do systému ohřevu teplé vody, případně do otopné soustavy. Je stanoven absolutní strop pro výši podpory na jeden projekt. Podpora má formu dotace.

3.5 Nastavení výše podpory Maximální procentní výše podpory a maximální částky pro podporu jsou pro jednotlivá opatření uvedeny v tabulce: Tabulka 13: Nastavení výše podpory u jednotlivých opatření Programu

Podporovaná opatření

Jednotka dotace

Výše dotace

komplexní zateplení RD, 40 kWh/m2

Kč/m2; max. %

1 950; 50

komplexní zateplení RD, 70 kWh/m2

Kč/m2; max. %

1 300; 50

Rodinné domy

2

850; 50

2

Kč/m ; max. %

650; 50

tis. Kč

220

zdroj na biomasu v RD s ruční dodávkou paliva s akumulační nádrží, nebo zdroj na biomasu se samočinnou dodávkou paliva

%; max. tis. Kč

60; 80

zdroj na biomasu v RD s ruční dodávkou paliva bez akumulační nádrže

%; max. tis. Kč

50; 50

tepelné čerpadlo země–voda, voda–voda

%; max. tis. Kč

30; 75

tepelné čerpadlo vzduch–voda

%; max. tis. Kč

30; 50

solárně-termické kolektory na RD, pouze ohřev teplé vody

%; max. tis. Kč

50; 55

solárně-termické kolektory na RD, ohřev teplé vody i přitápění

%; max. tis. Kč

50; 80

dotační bonus při kombinaci opatření u RD (viz výčet kombinací pod tabulkou)

tis. Kč/RD

20

dílčí zateplení RD – alespoň tři opatření

Kč/m ; max. %

dílčí zateplení RD – dvě opatření novostavba RD v pasivním standardu

29


Podporovaná opatření

Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Jednotka dotace

Výše dotace

Kč/m2; max. %

1 350; 50

Bytové domy (nepanelové) komplexní zateplení BD, 30 kWh/m2

2

komplexní zateplení BD, 55 kWh/m2

Kč/m ; max. %

900; 50

dílčí zateplení BD – alespoň tři opatření

Kč/m2; max. %

600; 50

dílčí zateplení BD – dvě opatření

Kč/m2; max. %

450; 50

tis. Kč/b.j.

140

zdroj na biomasu v BD

%; max. tis. Kč/b.j.

50; 25

solárně-termické kolektory na BD, pouze ohřev teplé vody


50; 25

solárně-termické kolektory na BD, ohřev teplé vody i přitápění


50; 35

dotační bonus při kombinaci opatření u BD (viz výčet kombinací pod tabulkou)

tis. Kč/BD

50

novostavba BD v pasivním standardu

Zdroj: MŽP

Následující kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze při současném podání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací): − A.1 (komplexní zateplení) + C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo) − A.1 (komplexní zateplení) + C.3 (solárně-termické kolektory) − B.1 (pasivní novostavba) + C.3 (solárně-termické kolektory) − C.2 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo do novostavby) + C.3 (solárně-termické kolektory, pouze systém na přitápění) − pokud bude provedeno opatření A.2 (dílčí zateplení), je zvýhodněna dotačním bonusem také kombinace: C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo; zdroj na biomasu pouze s ruční dodávkou paliva s akumulační nádrží, nebo se samočinnou dodávkou paliva) + C.3 (solárně-termické kolektory, pouze systém na přitápění) Kombinace dílčího zateplení a výměny zdroje je zvýhodněna podmínkami pro výběr opatření v oblasti podpory A.2.

30


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

3.6 Přínosy programu 3.6.1 Definice greeningu Greening pro dané opatření definujeme jako dodatečnou úsporu emisí skleníkových plynů (v tomto programu výhradně CO2) vůči podpoře na úrovni příjmů z prodeje 1 AAU. Vyjadřujeme jej poměrem 1:<x>. Číslo <x> ve jmenovateli potom ukazuje, kolik jednotek AAU je třeba na dodatečnou úsporu jedné tuny emisí CO2. Referenční doba pro stanovení úrovně greeningu je zvolena 15 let. Důvodem je zejména reálnost monitoringu a vykazování dosažených úspor. Reálně však bude na základě podpory docházet ke snížení emisí CO2 po celou dobu životnosti opatření. Tím by se hodnoty greeningu pro dlouhodobá opatření (zateplení budovy, výstavba budov ve vysokém energetickém standardu) dále vylepšily. Tabulka 14: Úroveň greeningu a absorpční schopnost pro jednotlivá opatření

Opatření

Uplatnitelná Redukce emisí Předpokládaný Předpokládaný podpora CO2 za 15 let průměrný greening počet projektů [mld. Kč] [mil. tun] (15 let)* (RD a BD)

Zateplení (RD)

9,3

5,7

1:6,5

72 500

Zateplení (BD)

6,1

2,1

1:11,8

10 200

Novostavby v pasivním standardu (RD)

1,1

0,2

1:18,4

4 900

Novostavby v pasivním standardu (BD)

1,2

0,2

1:21,9

8 700**

Zdroje na biomasu (RD)

1,5

5,4

1:1,1

34 100

Zdroje na biomasu (BD)

0,7

2,3

1:1,2

2 900

Tepelná čerpadla (RD)

0,6

1,1

1:2,2

9 200

Solárně-termické kolektory (RD)

2,6

0,9

1:11,3

41 000

Solárně-termické kolektory (BD)

1,2

0,3

1:18,5

3 900

*

Pro minimální cenu 10 euro za jednotku AAU a kurzu 25 Kč/euro. Počet bytových jednotek.

**

3.6.2 Další přínosy Programu Realizace Programu přinese kromě snížení emisí CO2 i další pozitivní přínosy a pomůže tak zlepšit životní prostředí v České republice. Jedním ze zásadních environmentálních problemů v ČR je vysoká koncentrace prašných částic. Obě oblasti podpory zaměřené na snížení energetické náročnosti vytápění i oblast podpory zaměřená na výměnu kotlů na uhlí, lignit a LTO budou mít významný dopad na snížení místního znečištění prachovými 31


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

částicemi. Realizace Programu také povede ke snížení emisí dalších znečišťujících látek (SO2, NOx). Dalším velmi významným přínosem Programu je předpokládané vytvoření nebo udržení šesti až osmi tisíc pracovních míst v přímé návaznosti na realizaci Programu. Národní ekonomická rada vlády označila Program jako jedno z klíčových opatření v boji se současnou ekonomickou krizí, které bude mít pozitivní dopad zejména na malé a střední podniky. Mezi další přínosy Programu lze zařadit snížení energetické závislosti české ekonomiky a snížení výdajů českých domácností za energii určenou na vytápění.

32


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

4. Implementace Programu 4.1 Implementační schéma Programu Implementace Programu je postavena na čtyřech pilířích, které budou mezi sebou významně provázány, nicméně s jasným vymezením kompetencí, odpovědnosti a vztahu: • Řídící výbor programu • SFŽP ČR • Monitorovací výbor • Finanční instituce Jako další subjekty v rámci implementace budou vystupovat tyto: • Žadatelé o podporu • Příjemci podpory • Dodavatelé Obrázek 1: Implementační schéma Programu

Kompetenční model – rozdělení rolí, odpovědnosti a kompetencí Subjekt • • Řídící výbor

SFŽP včetně krajských pracovišť

• • • • • • •

Role, kompetence a odpovědnost Nastavení podmínek programu a jejich změna včetně procesu podávání žádosti Koordinace přípravy základní dokumentace k programu a pravidel programu Celkové řízení programu Koordinace jednotlivých prvků implementace Schvalování výroční a závěrečné zprávy Programu Výkonná složka implementace Administrace části žádostí včetně jejich sběru a platby dotací Vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace Řízení kontroly projektů (všechny tři fáze) 33


Subjekt • • Monitorovací výbor

Finanční instituce

• • • • • •

Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Role, kompetence a odpovědnost Dohled nad účinností a kvalitou realizace programu Sledování, realizace a vyhodnocení Programu, jeho efektivnosti a účinnosti Hodnocení postupu při dosahování cílů Programů, Analýza výsledků realizace Programu Návrh změn Programu pro Řídící výbor Programu Zajištění distribuce informací a informačních materiálů, informování potenciálních žadatelů Komplexní administrace žádostí Realizace proplácení dotací

Řídící výbor Programu (dále jen ŘV) je vrcholným orgánem Programu, který je zodpovědný za provádění a realizaci celého Programu. ŘV má 5 členů a jsou v něm zastoupeni náměstci ministra životního prostředí a ředitel SFŽP. Zasedání ŘV se konají minimálně 4x ročně.

4.2 Propagace a komunikace programu Propagace programu bude významnou součástí implementace a jedním z klíčových faktorů úspěchu. Žádosti o podporu budou dostupné na širokém portfoliu distribučních míst programu, tak i v listinné podobě, stejně jako veškeré propagační materiály, zejména pak: • SFŽP, zejména krajská pracoviště SFŽP • Pobočky finančních institucí zapojených do distribuce Propagace programu bude probíhat po celou dobu realizace včetně zajištění propagace výsledků programu (blíže viz podkapitola zaměřená na reporting). Pro zajištění propagace a komunikace bude zpracován Komunikační akční plán programu včetně identifikace cílových skupin, komunikačních kanálů a konkrétních aktivit a kroků.

4.3 Zapojení finančních institucí do implementace Programu Zapojení finančních institucí do implementace Programu bude jedním ze základních faktorů úspěchu Programu GIS. Díky zapojení externí distribuční sítě se celý systém rozběhne rychleji, efektivně a bude efektivnější než budování vlastní administrativní sítě. Základním předpokladem pro zapojení finančních institucí (dále jen FI) do systému distribuce prostředků programu GIS je administrace stovek tisíc žádostí o dotaci v období 2009-2013 a snaha o minimalizaci nákladů na propagaci a distribuci. Předmětem zapojení FI je zajištění komplexní administrace žádostí v rozsahu: příjem žádostí provedení formální kontroly a kontroly přijatelnosti výplata podpory Konkrétní aktivity zajišťované finančními institucemi: 1) Sběr projektových žádostí a jejich formální kontrola, kontrola splnění podmínek Programu 2) Zadávání předem vymezených informací z žádosti do IS Programu 3) Výplata prostředků na účet úspěšného žadatele 34


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

4) Zajištění marketingu a publicity Programu a distribuce informačních materiálů Obrázek 2: Workflow procesu – žádosti podávané po realizaci projektu

35


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Obrázek 3: Workflow procesu – žádosti podávané před realizací projektu

36


Výplata prostředků na účet úspěšného žadatele 37

Verze 1.07 z 8. 3. 2009


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Výplata prostředků na účet úspěšného žadatele je podmíněna splněním následujících podmínek: 1) Schválení žádosti v případě podávání žádosti po realizaci projektu a předložení platného a žadatelem podepsaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace 2) Schválení žádosti a doklad o dokončení projektu u žádostí předkládaných před realizací projektu a předložení podepsaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace 3) Pozitivní výsledek veškerých kontrol realizace projektu, jehož se dotace týká (před, v průběhu nebo po realizaci) 4) Splnění veškerých podmínek Programu, a to společných (např. souhlas se zveřejněním o poskytnutí dotace) i konkrétních pro danou oblast podpory (provedení zateplení odbornou firmou, nikoliv žadatelem) Schvalovací systém a návaznost FI Schvalovací systém bude nastaven tak, aby vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace proběhlo do 60 dnů od podání žádosti.

S ohledem na to bude zajištěno průběžné schvalování žádostí v rámci Programu vždy hromadně v pravidelných cyklech. V případě schválení žádosti, bude vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace Fondem jako poskytovatelem, které bude žadateli doručeno doporučeně na adresu uvedenou v žádosti. Podmínky proplacení podpory dle oblasti podpory U žádostí na zateplení a pasivní domy musí žadatel pro proplacení prostředků doložit kromě výše uvedených dokumentů ještě ohlášení o předání stavby do užívání, případně kolaudační rozhodnutí. Kontrola FI Ze strany SFŽP bude realizována průběžná kontrola zapojených FI, zejména kontrola dodržování procesu kontroly žádostí, ověřování jejich formální a věcné správnosti a také stran zajištění úrovně propagace.

4.4 Seznam odborných dodavatelů a podporovaných výrobků V rámci realizace Programu bude nutno zajistit u všech podporovaných aktivit, technologií a zařízení minimální standardy kvality a ekologičnosti tak, aby bylo možno dosáhnout cílů Programu, zejména greeningových efektů. Z toho důvodu je v rámci Programu implementován Seznam odborných dodavatelů a podporovaných výrobků (dále jen SOD). SOD je seznamem, do kterého SFŽP zapisuje dodavatele, kteří o zápis do seznamu požádali a splnili kvalifikační předpoklady a ostatní podmínky pro zápis, a dále výrobky, které splňují podmínky Programu. SOD je veden formou aktualizované internetové databáze.

4.5 Systém kontrol a jejich realizace V rámci Programu je nastaven důsledný a komplexní systém kontrol včetně navazujících sankcí v případě zjištění úmyslného nebo i neúmyslného způsobení škody. Povinnost podrobit se kontrole bude součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace a bude platit jak pro žadatele, resp. příjemce podpory, tak i pro dodavatele (bude součástí podmínek 38


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

vstupu do Seznamu odborných dodavatelů). Obdobně bude nastavena povinnost podrobit se kontrole i pro finanční instituce zapojené do sběru a hodnocení žádostí o dotaci.

4.5.1 Typy kontrol z časového hlediska V rámci Programu budou realizovány z hlediska časového tři základní typy kontrol u žadatelů a příjemců: 1) Kontrola ex-ante – kontrola před zahájením realizace projektu – ověření stavu na místě (zda již neproběhla realizace, zda popis stavu odpovídá realitě) 2) Interim kontrola – kontrola v průběhu realizace projektu zaměřená zejména na kontrolu postupu realizace, dodržení skutečností uvedených v žádosti a podmínek programu i smlouvy o poskytnutí podpory. 3) Ex-post kontrola – kontrola po dokončení (případně i proplacení) projektu – porovnání dosaženého stavu s deklarovaným. Tento typ kontroly bude prováděn i jako monitorovací kontrola za účelem kontroly plnění monitorovacích indikátorů projektu a ověření udržitelnosti projektu. U žádostí podávaných po realizaci projektu budou realizovány ve většině případů kontroly ex-post, s ohledem na lhůty na proplacení tohoto typu žádostí budou vesměs realizovány po faktickém vyplacení dotace. U žádostí podávaných před realizací projektu budou realizovány všechny typy kontrol. Průběžné (interim) kontroly – budou realizovány primárně u projektů zaměřených na zateplování a výstavby pasivních domů. Ex-post kontroly – budou realizovány na vzorku, který bude vybrán na základě upozornění, vnitřní identifikace i náhodně.

4.5.2 Kontroly z hlediska formy Z hlediska formy kontrol budou probíhat dva typy kontrol: 1) kontroly dokladové – kontrola správnosti dokladů a verifikace jejich reálnosti (ověření, zda dané plnění bylo skutečně poskytnuto / provedeno) 2) kontroly na místě – ověření faktického stavu formou kontroly na místě (tyto kontroly budou zahrnovat v případě interim kontrol kontroly dokladové zejména u interim kontrol a kontrol ex-post). V rámci Programu budou realizovány kontroly na místě u vzorku minimálně 5 % projektů.

4.5.3 Z hlediska cíle kontroly Z hlediska cílové skupiny kontroly budou realizovány tři formy kontrol: 1) Kontroly zaměřené na žadatele a příjemce podpory 2) Kontroly zaměřené na dodavatele 3) Kontroly zaměřené na finanční instituce zapojené do sběru a hodnocení žádostí Kontroly se primárně zaměří na žadatele o podporu a příjemce podpory, bude ale realizována i kontrola dodavatelů (jednak dodržování použití odpovídajícího materiálu, zařízení, ale i prací včetně případných studií apod.) a také finančních institucí zapojených do implementace Programu. Kontrola dodavatelů 39


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Kromě pravidelné a kontinuální kontroly dodavatelů zařazených v Seznamu odborných dodavatelů budou probíhat i kontroly náhodně vybraného vzorku projektů, kde kromě kontroly žadatele/příjemce proběhne i navazující kontrola dodavatele či dodavatelů. U dodavatelů bude kontrolováno zejména dodržování podmínek dokladování a archivace a také dodržování pravidel zápisu do SOD. Kontroly zaměřené na finanční instituce zapojené do sběru a hodnocení žádostí Tyto kontroly budou zaměřené na dodržování podmínek programu ze strany zapojených finančních institucí (FI), zejména ověření správnosti postupů při sběru žádostí o podporu, zadávání dat do systému, kontroly dokladů předkládaných žadatelem apod.

4.5.4 Předpokládaný objem kontrol S ohledem na předpokládaný počet předložených, schválených žádostí a následně realizovaných a dokončených projektů budou kontroly realizovány na vybraném vzorku žádostí a projektů. Jako minimum lze považovat vzorek ve výši 5 %, který je vyžadován i ze strany kupců (při předpokladu 250 000 žádostí se jedná o cca 12 500 žádostí ke kontrole). V části případů nastane průmět kontrol jednotlivých stupňů, celkově ale bude snahou realizace kontrol zajistit maximální pokrytí žádostí i projektů kontrolami tak, aby bylo riziko zneužití nebo nesprávného využití prostředků Programu minimalizováno a v případě jeho výskytu odhaleno a adekvátně sankcionováno.

Faktické zajištění kontrol bude realizováno kombinací kontrol zajištěných SFŽP a externě. Odbor implementace Programu bude zajišťovat systém kontrol včetně plánu kontrol a sledování výstupů kontrol.

4.5.6 Sankce Při negativním výsledku kontroly budou dle závažnosti porušení povinností či legislativních ustanovení uplatněny ze strany SFŽP příslušné sankce. U žadatelů a příjemců podpory se bude jednat zejména o tyto sankce: • Neposkytnutí podpory nebo zamítnutí žádosti 40


• • •

Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Zkrácení výše podpory Odebrání podpory v plné výši Pokuta za porušení povinností

U dodavatelů se bude jednat o tyto typy sankcí: • Vymazání ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů • Pokuta za porušení povinností V případě finančních institucí budou sankce nastaveny ve smlouvě o spolupráci a budou nastaveny na bázi smluvní pokuty, v případě závažného porušení pak vyloučení dané FI z procesu implementace a náhrada způsobené škody.

4.6 Systém monitoringu a evaluace V rámci realizace Programu bude zajištěn důkladný monitoring a evaluace průběhu programu a s tím spojený reporting. Monitoring a na něj navazující evaluace tak zajišťují „kontrolu dovnitř programu“, sledují postup jeho realizace a jsou i podkladem pro případné úpravy nastavení programu. Monitoring a evaluace lze vedle sledování pokroku programu a jeho úspěchů také využít i k identifikaci problémových oblastí programu – například identifikovat nezájem žadatelů v některé oblasti podpory programu nebo v některém regionu, případně problémy v dodržování časových lhůt při proplácení.

4.6.1 Základní vymezení monitoringu a evaluace a jejich vztah Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci programu jak po věcné stránce (počty podaných žádostí o podporu, počet a poměr schválených žádostí, realizovaných a dokončených projektů apod.), tak z finančního pohledu (objem požadované a přiznané podpory, objem skutečně proplacených podpor). Získané informace o pokroku programu se porovnávají s výchozím přepokládaným plánem, zejména pak s alokacemi na jednotlivé roky a výzvy. Monitoring je na rozdíl od evaluací soustavnou činností, která probíhá během celého trvání programu, respektive i po ukončení poskytování podpory – jedná se zejména o sledování “greeeningu“ – snížení emisí CO2 a dalších ekobenefitů. Evaluace je hodnocení pokroku programu, jeho výsledků a výstupů za určité časové období v předem stanovené struktuře a většinou předem danou periodicitou. Vedle nejčastější měsíční a roční evaluace budou realizovány také ad-hoc evaluace pro jednotlivé oblasti podpory či typy projektů nebo v případě identifikace nějakého problému. Monitoring je nezbytným východiskem pro všechny typy evaluací (hodnocení programu), ale lze ho významně využít i pro propagaci programu, jeho výsledků a výstupů navenek. Monitorovací systém je postaven na principu stanovení měřitelných indikátorů, které umožňují monitorovat realizaci programu a hodnotit jeho výkonnost vzhledem ke stanoveným cílům. Monitorovací indikátory jsou stanoveny pro jednotlivé priority, případně i jednotlivé oblasti podpory. Jedná se o tyto typy indikátorů: • indikátory výstupů a výsledků Programu (zejména indikátory greeningu), • indikátory založené na počtu žádostí, • indikátory postavené na finančních ukazatelích. 41


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Reporting pak zajišťuje zpracování informací vzešlých z monitoringu a evaluací a jejich přenos dále, ať už jde o reporting interní (pro potřeby implementační struktury) nebo externí reporting, který se zaměřuje na cílové skupiny, které mají zájem získat informace o realizaci Programu a jeho přínosech. Obrázek 4: Vztah mezi monitoringem, evaluacemi a reportingem

4.6.2 Monitorovací výbor Účelem Monitorovacího výboru je zajistit dohled nad účinností a kvalitou realizace Programu a současně zajistit oddělení kontrolní funkce od řídící. Monitorovací výbor tak především bude zajišťovat dohled nad průběhem realizace Programu včetně zajištění souladu jeho realizace s právními předpisy ČR, legislativním ukotvením programu i jeho dalšími podmínkami, které vycházejí z programového dokumentu. Členy Monitorovacího výboru budou zejména zástupci MŽP a SFŽP, MMR, MF, MPO, MZe, Parlamentu ČR, dále pak bude vhodná účast odborníků v oblastech pokrytých Programem (zateplování, solární energie, apod.) a zástupce nevládních organizací, případně 42


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

některé z mezinárodních organizací. Předpokládaná frekvence zasedání Monitorovacího výboru bude 2x-4x ročně. Úkoly Monitorovacího výboru: • sledování, realizace a vyhodnocení Programu, jeho efektivnosti a účinnosti, • hodnocení postupu při dosahování cílů Programů, • analýza výsledků realizace Programu, • schvalování výroční a závěrečné zprávy Programu, • návrh změn Programu pro Řídící výbor Programu

4.6.3 Monitorovací systém Cílem monitorovacího systému je zajištění komplexního monitoringu Programu a poskytování všech nezbytných informací o pokroku realizace Programu i jednotlivých projektů financovaných z Programu včetně zajištění předpovědí. Uživateli tohoto systému jsou primárně pracovníci implementační struktury Programu, jeho výstupů mohou využít i další cílové skupiny včetně žadatelů o podporu a příjemci podpory. Monitorovací systém bude zahrnovat minimálně tyto informace: • nastavení základních parametrů Programu, • sledování čerpání prostředků Programu, • sledování monitorování, hodnocení a kontrolní činnosti, • sledování nesrovnalostí a problematických míst, • poskytování údajů pro proplácení podpory, • sledování údajů na úrovni žadatele, realizátora projektu a příjemce podpory, • naplňování monitorovacích indikátorů. Monitorovací systém bude součástí informačního systému GIS a bude umožňovat jednak vytvářet pravidelné sestavy, tak i ad-hoc okamžité sestavy. Jako hlavní sestavy lze vymezit následující: 1. Měsíční věcný pokrok programu a. Počet žádostí v jednotlivých fázích (podané, schválené formálně, schválené) b. Počet projektů v realizaci a dokončených projektů c. Počet proplacených projektů 2. a. b. c.

Měsíční finanční pokrok programu Objem žádostí v jednotlivých fázích (podané, schválené formálně, schválené) Objem projektů v realizaci a dokončených projektů Objem proplacených projektů

3. a. b. c.

Plnění monitorovacích indikátorů Na úrovni schválených žádostí Na úrovni schválených projektů Na úrovni dokončených projektů

Stejné výstupy (sestavy) lze zajistit i pro vymezené časové období.

43


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

4.6.4 Evaluace Evaluace programu budou realizovány na třech základních úrovních: 1) Časově determinované evaluace – evaluace realizované v předem určených časových intervalech (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok) 2) Evaluace jednotlivých výzev – vyhodnocení jednotlivých výzev 3) Ad hoc evaluace – evaluace realizované dle aktuální potřeby (například při výrazném převisu požadavků žadatelů nad alokací nebo naopak při nízkém zájmu, případě při identifikaci problémových míst při realizaci programu) Primárně budou realizovány evaluace celého Programu, v rámci ad-hoc evaluací nebo evaluací výzev lze zaměřit evaluace pouze na vybrané oblasti podpory Programu nebo region ČR.

4.6.5 Reporting Výstupy monitoringu a evaluace bude možno využít po úpravě pro potřeby celé řady cílových skupin: • Monitorovací výbor Programu, Řídící výbor Programu • MŽP A SFŽP • Vláda České republiky • Kupci AAU • Média – odborná i neodborná • Žadatelé o podporu a příjemci podpory

4.6.6 Výroční a závěrečné zprávy programu Řídící výbor Programu vypracuje ve spolupráci s odborem implementace Programu za každý rok realizace Programu výroční zprávu o realizaci Programu a následně pak i závěrečnou zprávu o realizaci Programu. Po schválení Monitorovacím výborem předloží Řídící výbor výroční (případně závěrečnou) zprávu o realizaci Programu do 2 měsíců od konce roku realizace, případně od konce realizace programu. Z hlediska naplnění smluv s kupci AAU bude třeba zajistit, aby Řídícím výborem schválená výroční zpráva (Annual Report) byla přeložena do angličtiny a do 180 dnů od ukončení kalendářního roku prezentovat výroční zprávu potvrzenou auditorem jednotlivým kupcům AAU. Analogická pravidla platí pro závěrečnou zprávu (Final Report). Předpokládaný rozsah zprávy: • Přehled vyhlášených, běžících a dokončených výzev v průběhu roku • Věcný pokrok Programu na oblastí podpory a v regionálním členění • Celkový přehled o struktuře realizovaných projektů a jejich vlivu na greening • Finanční pokrok Programu na úrovni priorit a v regionálním členění • Členění celkového čerpání dle podílu jednotlivých kupců • Plnění cílů Programu včetně plnění jednotlivých monitorovacích indikátorů • Změny v realizaci Programu a jeho nastavení

44


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Struktura Výroční zprávy: 1. Úvod/Úvodní slovo 2. Přehled výzev v průběhu roku 3. Věcný pokrok Programu 4. Celkový přehled o struktuře realizovaných projektů a jejich vlivu na greening 5. Finanční pokrok Programu 6. Plnění cílů Programu včetně plnění jednotlivých monitorovacích indikátorů 7. Členění celkového čerpání a efektů Programu dle jednotlivých kupců 8. Průběh implementace Programu 9. Výrok auditora (případně auditorů) k Výroční zprávě Analogicky bude zpracována závěrečná zpráva o realizaci Programu. Ze strany kupujících je požadavek na nezávislý audit výročních i závěrečných zpráv, proto bude této problematice nutno věnovat zvýšenou pozornost. Rozsah Výroční zprávy by se měl pohybovat v rozmezí 50-70 stran, závěrečné pak 100-120 stran. Zprávy by měly být po obsahové i vizuální stránce využitelné pro prezentaci výsledků a výstupů programu GIS vůči celé řadě cílových skupin: - Kupci AAU - Finanční instituce zapojené do administrace žádostí - Žadatelé a příjemci podpory a potenciální žadatelé v Programu - Odborná i neodborná veřejnost

4.7 Audit Audit využití prostředků GIS bude zajištěn renomovanou auditorskou firmou vybranou na základě výběrového řízení, která kromě celkového auditu čerpání GISu bude zajišťovat vyhodnocování způsobu využití prostředků z pohledu jednotlivých kupců. Auditor dále musí do 150 dnů od konce roku, resp. monitorovacího období potvrdit správnost výroční zprávy, stejně jako závěrečné zprávy.

45


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Seznam zkratek Zkratka AAU BD CZT ČEA ERÚ EU ETS FI GEF GIS HDP IET KP LULUCF MD MF MMR MPO Mze MŽP OZE PCF PPS RD ŘV SEVEn SFŽP TUV UN FCCC ZP

Význam Assigned Amount Unit (jednotka přiděleného množství, dle zákona č. 695/2004 Sb. v platném znění, v rámci Kjótského protokolu představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu CO2ekv. v období 2008-2012) bytový dům centrální zásobování teplem Česká energetická agentura Energetický regulační úřad European Greenhouse Gas Emission Trading Scheme (obchodování s emisemi CO2 na úrovni firem v rámci Evropské unie podle směrnice 2003/87/ES) Finanční instituce Global Environment Facility – Globální environmentální vybavenost Green Investment Scheme - dobrovolná iniciativa mezi zeměmi prodávajícími AAU pro zajištění environmentální integrity Kjotského protokolu hrubý domácí produkt International Emission Trading (mezinárodní emisní obchodování podle čl. 17 Kjótského protokolu) Kjótský protokol Land Use, Land-Use Change and Forestry - využívání území, změny ve využívání území, a lesnictví Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí obnovitelné zdroje energie Prototype Carbon Fund - Prototypový uhlíkový fond Světové banky Purchasing Power Standard – standard kupní síly rodinný dům Řídící výbor Středisko pro efektivní využívání energie Státní fond životního prostředí České republiky teplá užitková voda United Nations Framework Convention on Climate Change) - Rámcová úmluva OSN o změně klimatu zemní plyn

46


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Definice Podlahová plocha se uvažuje jako celková vnitřní podlahová plocha a je vymezená vnitřní stranou vnějších stěn bez neobyvatelných sklepů a nevytápěných prostor, zahrnující podlahovou plochu všech podlaží, je-li jich více než jedno (výpočet se řídí ČSN 73 0540 nebo TNI 73 0329). Měrná potřeba energie na vytápění je čistá výpočtová potřeba tepla na prostorové vytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy (výpočet se řídí ČSN EN ISO 13 790). Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytový dům je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení.

47


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka 1: Porovnání hodnot základních emisních indikátorů v ČR a EU-25 v letech 1995 – 2005......................................................................................................................................... 6 Tabulka 2: Projekce snížení celkových emisí skleníkových plynů oproti rokům 1990 (v %) dle základních scénářů ............................................................................................................. 7 Tabulka 3: Množství povolenek využitých provozovateli emisních zdrojů v rámci EU-ETS a struktura sektorové alokace...................................................................................................... 9 Tabulka 4: Přehled rozdělení úspor energie do jednotlivých sektorů.................................... 10 Tabulka 5: Odhad předpokládaných úspor energie dle kategorií paliv ................................. 10 Tabulka 6: Základní charakteristiky Státního programu část B v letech 2000 až 2004 ........ 11 Tabulka 7: Struktura trvale užívaných obytných budov v České republice ......................... 15 Tabulka 8: Potenciál úspor a snížení emisí v bytové výstavbě k roku 2020 (referenční rok 2006). ..................................................................................................................................... 16 Tabulka 9: Způsoby vytápění bytů a jejich změny mezi rokem 1991 a 2007 ....................... 17 Tabulka 10: Měrné náklady na energeticky efektivní rekonstrukci....................................... 17 Tabulka 11: Potenciál úspor energií a emisí CO2 v obytném sektoru .................................. 18 Tabulka 12: Hranice pro podporované zdroje ....................................................................... 26 Tabulka 13: Nastavení výše podpory u jednotlivých opatření Programu.............................. 29 Tabulka 14: Úroveň greeningu a absorpční schopnost pro jednotlivá opatření..................... 31 Graf 1: Trend celkové emisní bilance a podíly jednotlivých plynů v roce 2006..................... 5 Graf 2: Trendy vývoje emisí na jednotku HDP ....................................................................... 6 Graf 3: Struktura spotřeby energií v ČR v období 1999-2006............................................... 14 Graf 4: Podíl vybraných sektorů na národních primárních emisích PM10 (2005)............... 15 Graf 5: Spotřeba paliv v domácnostech v roce 2006 ............................................................. 16 Obrázek 1: Implementační schéma Programu ....................................................................... 33 Obrázek 2: Workflow procesu – žádosti podávané po realizaci projektu ............................. 35 Obrázek 3: Workflow procesu – žádosti podávané před realizaci projektu .......................... 36 Obrázek 2: Vztah mezi monitoringem, evaluacemi a reportingem ....................................... 42

48


Verze 1.07 z 8. 3. 2009

Příloha č. 1- Souhrnný přehled dalších obdobně zaměřených opatření s výčtem očekávaných přínosů do roku 2010

Název opatření Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Integrovaný národní program snižování emisí v České republice Zákon o ochraně ovzduší

Cíle opatření

1 2

Kategorie opatření

Stav opatření

Odpovědnost 1

Očekávaný přínos 2 [ t CO2 ekv.] 2005 2010

zabezpečení plnění závazků Kjótského protokolu

všechny

rámcové

realizované

vláda ČR a pověřená ministerstva

n/a

n/a

dodržení národních stropů emisí a snižování emisí škodlivin

všechny

programové

realizované

MPO, MŽP, MZe, MD

n/a

n/a

harmonizace národní legislativy s legislativou EU

CO2

legislativní

realizované

MŽP a další orgány státní správy v oblasti ochrany ovzduší

n/a

n/a

CO2

legislativní

realizované

MPO, ERÚ

n/a

n/a

CO2

legislativní

realizované

MPO

n/a

n/a

všechny

programové

realizované

MŽP, SFŽP, obce

n/a

2 130

CO2

legislativní

připravované

investoři, vlastníci a provozovatelé budov

10

230

harmonizace národní legislativy s legislativou EU harmonizace legislativy ČR Zákon o hospodaření energií s legislativou Evropské unie snížení množství vypouštěných znečišťujících látek, zlepšení Operační program imisní situace dotčených lokalit, Infrastruktura zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu vegetace, snížení emisí skleníkových plynů snižování energetické náročnosti budov s ohledem na vnější Implementace směrnice o klimatické a místní podmínky, energetické náročnosti budov požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů Energetický zákon

Dotčené skleníkové plyny

viz vysvětlivky nekumulované hodnoty

49


Název opatření

Cíle opatření

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, část A - Programy České energetické agentury Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, část B – Programy Státního fondu životního prostředí Podpora Státního fondu životního prostředí České republiky v oblasti ochrany ovzduší

snižování energetické náročnosti ekonomiky, úspory energetických surovin, minimalizace zátěže životního prostředí, snižování emisí skleníkových plynů snižování energetické náročnosti ekonomiky, úspory energetických surovin, minimalizace zátěže životního prostředí, snížení emisí skleníkových plynů

Verze 1.07 z 8. 3. 2009



Stav opatření

Odpovědnost 1

Očekávaný přínos 2 [ t CO2 ekv.] 2005 2010

CO2

legislativní programové vzdělávací

realizované

ČEA

147

200

CO2

legislativní programové vzdělávací

realizované

SFŽP

128

99

snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

CO2

programové

programové

SFŽP

1 000

1 000

snižování emisí skleníkových plynů urychlením pronikání energeticky úsporných osvětlovacích technologií

CO2

programové vzdělávací

realizované

GEF, SEVEn

425

425

opravy a rekonstrukce panelových CO2 bytových domů

programové

programové

MMR

n/a

n/a

záměna paliv při výrobě elektřiny

CO2

legislativní programové

připravované

MŽP, MPO, ERÚ

1 057

985

Ekologická daňová reforma

záměna paliv ve spotřebě energií

CO2

rámcové legislativní

připravované

MŽP, MPO, MF, ERÚ

0

900

Implementace směrnice o kogeneraci

zvýšení účinnosti energetiky a zlepšení zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny

CO2


realizované

MPO, ERÚ

n/a

n/a

GEF Efficient lighting initiative Program podpory rekonstrukce a revitalizace panelových domů Zvýhodněné výkupní tarify elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů

50


Název opatření

Cíle opatření

snižování emisí znečišťujících látek snižování emisí skleníkových plynů harmonizace národní legislativy Zákon o integrované prevenci s legislativou EU stimulace rozhodujících průmyslových producentů ke snižování emisí CO2 Národní alokační plán harmonizace národní legislativy s legislativou EU zvyšování energetické účinnosti Operační program Průmysl a výroby i spotřeby energie v průmyslu a zvýšení podílu podnikání obnovitelných zdrojů energie Podpora zalesňování racionálnější využívání hospodářsky nevyužívaných zemědělské půdy zemědělských ploch nepotravinářské využití tuzemské Implementace směrnice o zemědělské produkce biopalivech Využívání skládkového plynu snižování emisí metanu ze skládek a bioplynu z čistíren a čistíren odpadních vod odpadních vod harmonizace národní legislativy Zákon o obalech a zákon o s legislativou EU odpadech Soubor opatření v sektoru dopravy

Projekt AIJ – Škoda Mladá Boleslav

Verze 1.07 z 8. 3. 2009



Stav opatření

Odpovědnost 1

CO2, CH4, N2O

rámcové legislativní programové

realizované

MD, MŽP, MZe

CO2, CH4, N2O

legislativní

realizované

CO2


CO2

Očekávaný přínos 2 [ t CO2 ekv.] 2005 2010 2 797

3 917

MŽP, MPO

n/a

n/a

začínající

MŽP, MPO dotčené průmyslové podniky

n/a

n/a

programové

realizované

MPO a dotčené průmyslové podniky

0

2 130

CO2

programové

realizované

MZe

84

84

CO2


realizované

Mze, MŽP

60

997

CH4

programové

realizované

MŽP, provozovatelé skládek a čistíren odpadních vod

n/a

n/a

CO2, CH4, N2O

legislativní

realizované

MŽP, MPO

n/a

n/a

realizované

Vláda SRN ve spolupráci s Bavariawerk AG a RWE Energie

272

272

energetické úspory a snížení emisí CO2 v rámci projektu AIJ

dobrovolné aktivity

51


Název opatření

Cíle opatření

Verze 1.07 z 8. 3. 2009



Stav opatření

Projekt AIJ – Hostětín



realizované

Projekt JI – BTG Group



realizované

energetické úspory a snížení emisí CO2 v rámci projektu AIJ energetické úspory a využití CO2, CH4 obnovitelných zdrojů energie

dobrovolné aktivity dobrovolné aktivity

Projekty JI v rámci PCF Portfolio projektů

Odpovědnost

3

Vláda Holandského království ve spolupráci s BTG Group Vláda Holandského království ve spolupráci s BTG Group

Očekávaný přínos 4 [ t CO2 ekv.] 2005 2010 49

49

263

244

realizované

ČEA

0

1 300

připravované

ČEA

30

70

Zdroj: MŽP Vysvětlivky: MŽP - Ministerstvo životního prostředí, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, MZe - Ministerstvo zemědělství, MD - Ministerstvo dopravy, MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj, MF – Ministerstvo financí, ERÚ - Energetický regulační úřad, SFŽP - Státní fond životního prostředí České republiky, ČEA - Česká energetická agentura, PCF - Prototypový uhlíkový fond Světové banky, GEF - Global Environment Facility, SEVEn – Středisko pro efektivní využívání energie n/a – data nejsou k dispozici či není možné v současné době odhadnout přínosy projektů AIJ a JI nejsou zahrnovány do celkových přínosů za Českou republiku

3 4

viz vysvětlivky nekumulované hodnoty

52

Program Zelená úsporám. Programový dokument

Recommend Documents