2. 11. Gajdošíková Věra st. 2. 11. Lipus Marek 3. 11. Hellebrand Patrik 6. 11. Jurek Petr 16. 11. Bogoczová Lia 19. 11. Rašíková Olga 24. 11. Pavlat Čestmír 28. 11. Macurová Gabriela
Program sobot a ostatních setkání:
28. 11. Hellebrand René
dopolední bohoslužba
29. 11. Radek Tomáš
5. 11. kázání - br. Pavel Kantor
30. 11. Radová Adéla Všem oslavencům přejeme krásné narozeniny a hlavně Boží vedení po celý další rok.
Hospodin se mi ukázal zdaleka: "Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství…“ Jeremjáš 31:3 Rozpis zpestření 5.11. Anička Ch. Harastejová A.
píseň Vojta a Marek, báseň Chlebková R.
12.11.
třída „A“
Smílková E.
sborovka, báseň Chromíková L.
19.11.
třída „B“
Doležalová L.
píseň dětí, báseň Lipusová K.
26.11.
třída „C“
Rašík J.
píseň mládeže, báseň Siejová J.st.
12. 11. kázání - br. Daniel Dobeš 19. 11. kázání - br. Jaromír Loder
odpolední shromáždění 15:00 - koncert Pavla Kantora 12:30 - odpoledne tajemníka MSS pro náš sbor 12:30 - setkání seniorů
26. 11. kázání - br. Ludvík Švihálek Výbor sboru bude v úterý 1. listopadu v 18.00 hod. Emailová adresa na příspěvky:
[email protected] Webová adresa sboru: www.casd.cz/radvanice, www.mladezradvanice.webnode.cz, www.wanblisapa.webnode.cz, www.facebook.com/SborOstravaRadvanice
Uzavírka Náměsíčníku vždy 2. neděli v měsíci.
OKÉNKO ZDRAVÍ Jablko - král mezi ovocem Jablko - možná ve vás vyvolá rozmanité pocity - vůně domácího maminčina štrúdlu, vzpomínky na sbírání, strouhání, zavařování, mladší si možná vybaví nakousnuté jablko a počítačovou firmu. Pro mnoho lidí jsou jablka ovocem číslo jedna, i díky velkému množství druhů, barev a chutí. Pojďme se podívat, proč stojí za to jablka konzumovat. Přídavek pouhého jednoho jablka denně do jídelníčku sníží hladinu cholesterolu o 8 - 11%. Každý pokles cholesterolu o 10% s sebou nese snížení rizika srdečního onemocnění o 20%. Jablka jsou bohatá na antioxidanty, vitamin C a vlákninu. Jablka z vaší zahrádky obsahují dokonce o 30% více antioxidantů než ta, která zakoupíte v supermarketech. U osob, které jedli denně jablko, se vyskytl nižší výskyt rizika některých druhů rakoviny (nádory hltanu a hrtanu, tlustého střeva a konečníku) a riziko onemocnění cukrovkou 2. typu se snížil o 30%. Jak jablka dobře skladovat? Někteří doporučují vlhký sklep, jiní zase obalit kvalitní jablka do novinového papíru. Jablka by neměla být uložena vedle brambor. Chcete-li zachovat co nejvíce živin, tak je vhodná chladnička. Je důležité jablka neloupat, slupka obsahuje 2 - 6x více antioxidantů než dužina. Někteří sníte jablka celá včetně jádřince, ale semínka jablek obsahují kyanid, takže raději příště bez jádřince. Ať jsou i pro vás jablka oblíbeným ovocem, jak tomu bylo kdysi ve starověkém Řecku a Římě.
Recepty 1. Švédský koláč naruby * 2 lžíce strouhanky * 4 jablka * 150 g másla * 1 hrnek mouky * 1 hrnek cukru krupice * 2 velká vejce * 2 lžičky skořice * špetka mletého muškátového oříšku * sůl Troubu předehřejeme na 180 °C. Koláčovou formu vymažeme tukem a vysypeme strouhankou. Jablka omyjeme, rozčtvrtíme, vykrájíme jádřince a oloupeme. Nakrájíme na slabší plátky a poklademe jimi dno koláčové formy. Smícháme cukr s rozpuštěným máslem, přilijeme rozšlehaná vejce, mouku, skořici, muškátový oříšek a sůl. Těsto přelijeme přes jablka a formu vložíme do trouby. Pečeme 45-50 minut.
2. Jablkový crumble * 5-6 středních jablek * 80 dkg cukru krupice * 3 lžíce rozinek * 3 lžíce vody * 100 g másla * 150 g celozrnné mouky * 80 g hnědého přírodního nebo třtinového cukru * 1 lžička skořice * 3 lžíce ovesných vloček * 4 lžíce loupaných mandlí Troubu předehřejeme na 200 °C. Zapékací misku vymažeme tukem. Jablka omyjeme, rozčtvrtíme, oloupeme a nakrájíme na kostičky. Promícháme je s cukrem a rozinkami. Pečeme podlitá dvěma až třemi lžícemi vody asi deset minut. Ze studeného másla, mouky, skořice a cukru uděláme drobenku, přimícháme do ní vločky a na nudličky nasekané mandle. Předpečená jablka posypeme drobenkou a pečeme dalších 20-30 minut.
3. Lehký bramborový salát s jablky Bramborový salát patří mezi nejoblíbenější pokrmy, pojďme si připravit jeho lehčí variantu: 400 g brambor, 200 g celeru, 200 g kyselejších jablek (nejlépe zelené odrůdy), 100 g jogurtu, 50g light majonézy, 1 citrón nebo citrónová šťáva, lžička hořčice, lžička rajčatového kečupu, mletý pepř, sůl a pažitka. Brambory si uvaříme ve slupce, necháme vychladnout, oloupeme a rozkrájíme na plátky nebo kostičky. Celer uvaříme ve slupce a oloupeme, osolíme a zakapeme citrónovou šťávou. Nyní si připravíme dresing. Light majonézu smícháme s jogurtem a dle chuti přidáme hořčici, rajčatový kečup a špetku mletého pepře. K bramborům přidáme celer ochucený citrónovou šťávou, oloupaná a nakrájená jablka a vše ochutíme vytvořeným dresingem. Na vrch ozdobíme pažitkou. 4. Pečená jablka (obdoba jablek v županu, ale méně kalorická) Náplň: 10 dkg nasekaných nebo nakrájených ořechů, sušené meruňky nebo rozinky (nejlépe chutnají namočené v rumu) * 1 lžíce třtinového cukru * 2 lžíce medu * trošku másla na spojení * špetka skořice Nejdříve ze dvou omytých jablíček vyjmeme dužninu. V jablku nám musí vzniknout taková dutina, kterou naplníme náplní, kterou si přichystáme. Náplň si vyrobíme smícháním surovin na náplň. Měla by vzniknout taková hustší hmota, kterou jablka vrchovatě naplníme. (Jde to ztuha, ale půjde to.) Poté stačí už jen dát naplněná jablka na předem mírně vymazaný pekáček rostlinným máslem a dát do trouby. Kde necháme jablka péct kolem 45 min. Ale radím je raději kontrolovat, protože různé druhy jablek se pečou různou dobu. Až budou jablíčka upečená (dozlatova), tak je dáme na talíř, kde je můžeme polít šťávou, kterou „pustila“. Přejeme dobrou chuť.
INFORMÁTOR Modlitební týden Milí bratři a sestry, je před námi modlitební týden, který bude probíhat od 5. do 12. listopadu. Celý týden budeme společně přemýšlet o Boží milosti. Ke čtení první přednášky se sejdeme ve skupinkách. rozpis skupinek: Šustkovi - Petřvald, Smílkovi - Havířov, Rašíková Eliška - Bartovice, Siejovi st. - Radvanice Přeji všem skupinkám i jednotlivcům Boží moudrost a vedení jeho Duchem při studiu. Aleš Pletka
Pozvánka
Pomazání – zapomenutá křesťanská zvyklost V roce 2005 vyšel v Listech o službě článek: Pomazání - zapomenutá křesťanská zvyklost. Myslím, že z hlediska pochopení této záležitosti může tento článek hodně pomoci. Proto ho dávám k dispozici našemu sborovému NÁMĚSÍČNÍKU. Mark Owen Je pro nás pomazání prvním, nebo posledním krokem, obracíme-li se na Pána Boha s našimi zdravotními problémy? Když uskutečníme pomazání v jeho původně zamýšleném smyslu a nebudeme s ním počítat jen pro lidi ležící na smrtelném lůžku, můžeme tím prohloubit důvěru svého sboru k Pánu Bohu. „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.“ (Jk 5,14.15) Bill a Jennifer toužili po dítěti, ale Jennifer nemohla otěhotnět. Lékaři zjistili nádor, který bylo třeba operativně odstranit. Zásah však nebyl bez rizika a mohl pro ni znamenat i trvalou bezdětnost. Jennifer chtěla tuto záležitost vložit do Božích rukou. Proto požádala kazatele a výbor sboru o pomazání. V modlitbě prosila Pána Boha, aby jí i jejímu manželovi daroval radost z vlastních dětí. Pomazání se stalo pro všechny zúčastněné velkou zkušeností, která je naplnila důvěrou, vnitřním pokojem a jistotou, že Pán Bůh má vše ve svých rukou a že Jennifer požehná. Chirurgický zákrok se zdařil. Po dvou letech se Jennifer a Billovi narodil chlapeček. To je jen jedna ze zkušeností, které jsem získal při provádění pomazání. Je krásné prožívat radost, když Pán Bůh koná zázraky. Žel, že představa pomazání v mnohých vyvolává rozpaky. Protože pomazání nechápou správně, raději se snaží obejít bez něho. Když se ptám nemocných členů, jestli už mysleli na pomazání, často zvážní a odpoví: „To je se mnou až tak zlé?“ Nevím, čím to je, že v našich sborech se o pomazání uvažuje až jako o posledním kroku, když je někdo na smrt nemocný, místo toto, abychom v něm viděli první krok, jak se obrátit se svými zdravotními problémy na Pána Boha. Může to také být jeden z důvodů, proč k zázraku uzdravení dochází v církvích jen tu a tam. V mnoha případech se s pomazáním čeká až na poslední chvíli a tak s ním neprožíváme skoro žádné zkušenosti. Protože uzdravení prožíváme jen zřídka, váháme také prosit o pomazání a tak máme k tomuto aktu málo důvěry. Je to jak začarovaný kruh, který nakonec způsobuje, že k pomazání nemáme důvěru. I když se dnes pomazání provádí ve sborech skutečně jen
zřídka, existují sbory, které prožily s tímto obřadem jedinečné zkušenosti. Je to tam, kde členové sboru jsou vedení k tomu, aby s na Pána Boha obraceli už v počátečním stadiu nemoci – dříve než se všechny ostatní snahy ukáží jako marné. V minulých letech jsem nejen slyšel, ale i sám prožil, že byly uzdraveny i takové nemoci, jako je nádor mozku, žilní otoky, oční nemoci, astma, deprese a jiné fyzické, duševní a duchovní nemoci. Členové jsou zpravidla udiveni, když slyší, že mají být pomazáni i ti, kdo nejsou smrtelně nemocní. Kdy se tedy má pomazání provádět? Podle Jakuba – když „je někdo z vás nemocen“. Nemoc zahrnuje celou naši lidskou existenci. Platí to pro smrtelně nemocné, ale také pro projevy ochrnutí, bolesti páteře, deprese a jiná psychická postižení. Pán Bůh nás vybízí, abychom ho při pomazání prosili o pomoc ve všech zdravotních problémech. Pozoruhodné příklady: 1. Chronický kašel Ellen G. Whiteové „Řídila jsem se podle pokynu u Jk. 5 a poprosila jsem bratry, aby se za mne modlili“ (Spiritual Gifts, sv. 2, str. 97) 2. Nemocný Henry White Malý chlapec byl velmi nemocný a zápasil se smrtí. James White ho pomazal, modlil se za něj a vložil na něj ruce ve jménu Pána (2 SG, str. 105, 106) 3. Dítě Leonarda Hastingse Toto dítě ve věku osmi týdnů neustále křičelo. Bratr a sestra Whiteovi ho pomazali, modlili se – a dítě se zklidnilo. (2 SG, str. 110, 111) 4. Zánět paže sestry Templeové Zánět byl tak silný, že se s její paní nedalo pohnout. Bratr a sestra Whiteovi pomazali paži olejem a modlili se. Bolest a zánět zmizely ještě během modlitby. (2 SG, str. 109,110) Ve sborech, kde se pomazání provádí, je do této služby zapojen kazatel i výbor sboru. Je zde vidět moc Ducha svatého během modliteb – často provázených slzami – za ty, kdo jsou pomazáni; ti přitom často pocítí vnitřní pokoj. I když třeba nebyli fyzicky uzdraveni, dosvědčovali, že jejich vnitřní vztah ke Kristu vzrostl. Proč tedy tak málo nemocných prosí o pomazání? Může to být z neznalosti průběhu pomazání. Mnozí členové církve vůbec nechápou, oč přitom jde. Dokonce i kazatelé někdy mají o pomazání nesprávné představy.
Nedávno mne navštívil jeden člen z místa, kde jsem dřív pracoval a mluvil o svých silných bolestech v zádech. Povzbudil jsem ho, aby se obrátil na svého kazatele a požádal o pomazání. Když to udělal, jeho kazatel mu s úsměvem odpověděl, že se mu ještě zdaleka nedaří tak zle, aby musel být pomazán. Někdy o prosbě o pomazání brání i pýcha. Mnozí si připadají trapně poprosit zodpovědné členy sboru o pomoc v nemoci. Možná, že nemoc chápou jako znamení své slabosti, nebo se raději chtějí s nemocí vypořádat sami. Jiní se zase domnívají, že dnes už pomazání nemá takový význam jako před sto lety. Poukazují na to, že dnes máme v případě nemoci dobrou lékařskou péči, takže se nemusíme obracet k těmto starým zvykům. Mají za to, že Pán Bůh nám dal cenné zdravotní poselství, takže je správnější se ho držet. Žel, že mnozí natolik vkládají svou důvěru do zdravotnických zařízením že ztrácejí pocit závislosti na Pánu Bohu. Někteří členové církve se mě ptají? „Proč bych se měl nechávat pomazat? Pokud Pán Bůh chce, abych se uzdravil, pak může odpovědět na modlitby moje i ostatních. Nevěřím, že Pán Bůh, aby mohl vyslyšet mé modlitby o uzdravení, ode mne očekává, že budu svolávat členy výboru sboru a tím je připravovat o čas. Pán Bůh přece není tak vybíravý!“ Často říkám, že na to nemohu odpovědět, ale že v Bibli je zpráva, která mi pomáhá pochopit, proč je pomazání klíčem k uzdravení. V Nu 21,4-9 čteme, jak Izraelity na poušti štípali jedovatí hadi. Mnoho jich zemřelo. Pán Bůh pak přikázal Mojžíšovi“ Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane na živu.“(v. 8.9) Tento příběh nemá z racionálního hlediska žádný smysl. Had na žerdi nemůže nikoho uzdravit z uštknutí hadem. Stejně tak nemůže nikoho uzdravit ani pomazání. Tento akt sám v sobě nemá žádnou sílu. V obou případech je však klíčem důvěra v Pána Boha. Když to Pán Bůh přikázal, proč bychom o tom měli pochybovat? To, že nedostáváme požehnání Pánem Bohem nabízená, je důsledkem nedostatku důvěry v Pána Boha. Právě nedostatek důvěry v Pána Boha znamenal tehdy na poušti smrt. Dnes nám nedostatek důvěry v Pána Boha brání podrobit se aktu nabízenému v Božím slově a prožít úlevu v naší nemoci. Proč má někdo trpět nemocí a nenechat se pomazat? Proč váháme s uposlechnutím tohoto pokynu? Dobré myšlenky k tomuto tématu najdeme v kapitole Modlitba za nemocné v knize Cesta ke zdraví od Ellen G. Whiteové. Pouč sbor o pomazání. Povzbuď členy, aby tuto Boží nabídku přijali. Pusť se do potřebných příprav k pomazání nemocného a dej ve svém životě
prostor Božímu působení. Važ si služby pomazání a uvidíš, jakým způsobem bude Pán Bůh působit. Je načase, aby Adventisté sedmého dne zakusili moc Ducha svatého při provádění pomazání nemocných. RADY PRO LIDI, KTEŘÍ ŽÁDAJÍ O POMAZÁNÍ Je třeba, aby nemocný člověk zval výbor sboru k sobě? Ten, kdo chce prosit Pána o uzdravení, by členy výboru svolat měl. Mnozí si myslí, že o pomazání se má požádat až při smrtelné nemoci, když už byly vyčerpány všechny ostatní možnosti. Ovšem Bible říká: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.“ (Jk 5,14) Pro sbor je požehnáním, když výbor koná tuto službu pro ty, kteří mají vážnější problému. Samozřejmě, není důvod k pomazání při jakékoli lehké nemoci. „Proč jsou lidé tak málo ochotni důvěřovat Tomu, který stvořil lidi a může dotykem, slovem či pohledem uzdravit každou nemoc? … Pán nám dal slovy apoštola Jakuba jednoznačné pokyny, co máme činit v nemoci.“(Counsels on Health, str. 457) I ten, kdo je podroben lékařské péči, se má předně obracet na Pána. Koho je třeba zavolat? Mnozí lidé mají pocit, že kdyby požádali o pomazání, okrádali by kazatele a členy výboru o čas. Ale kazatel a členové výboru by nikdy pomazání nemocných neměli považovat za obtěžování. Jejich úkolem je lidem pomáhat. Starají se o lidi a chtějí, aby jim bylo dobře. I pro ně samotné se taková služba stane požehnáním. Kdo je při pomazání přítomen? Kazatel, členové výboru, manželský partner. Nemocný může požádat, aby byli přítomni jeho blízcí přátelé a modlili se za něj. Je možné pozvat také někoho z těch, kteří už byli pomazáni. Kde se pomazání provádí? Zpravidla ve sboru nebo v bytě nemocného člověka. Ve zvláštních případech je to možné i v nemocnici. Co dělat, když si člověk svou nemoc způsobil sám? Většina nemocí má svou příčinu v našem životním stylu a v našich zvyklostech. Pán Bůh je ochoten nám odpustit, když mu vyznáme hříchy, které naše problémy způsobily. Žalm 107 líčí působení Boží milosti. Říká se v něm, že hříšníci pro své přestoupení trpí a onemocní až na smrt. Ala pak je k tomu ve verších 19 a 20 dodáno: „A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně: seslal slovo své a uzdravil je, vytáhl je z jámy.“
Může se nemoc znovu vrátit poté, co byl člověk uzdraven? Pokud nemoc způsobily špatné životní návyky a člověk se k nim znovu vrátí, pak se často vrátí i nemoc. Když člověk zůstává v úzkém společenství se svým Pánem, řídí se v životě jeho vedením, pak i jeho uzdravení bude spíše trvalé. A co když k uzdravení nedojde? Především je třeba nemocnému ukázat na to, že udělal to, co radí Boží slovo – požádal o pomazání. Pán Bůh někdy dává uzdravení postupně. Někteří byli zbaveni bolestí. Jiným pomohla lékařská péče. Další se museli podrobit operaci. Ale někteří na této zemi nebyli uzdraveni. Uzdraveni budou až při novém stvoření. Členové výboru by nikdy neměli zpochybňovat upřímnost nemocného, když k uzdravení nedojde. Když děláme, co Pán Bůh přikázal, dotyčný prožije požehnání v každém případě. Je třeba podrobně zveřejňovat povahu nemoci? Nemocný nemusí podrobně vysvětlovat, proč chce být pomazán. Kazatel i členové sboru by měli v každém případě respektovat jeho soukromí. Aby se však mohli za něj modlit, musí rámcově vědět, jaký má problém a jaké jsou jeho hlavní potíže. Jak pomazání probíhá? Nejdřív kazatel vysvětlí, co pomazání nemocných znamená. Dále je třeba dát nemocnému příležitost, aby řekl, proč žádá o pomazání. Pak ti, kdo se k pomazání sešli, pokleknou okolo něho. Nemocný by měl mít možnost (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje) sám prosit o své uzdravení jako první. Pak každý z přítomných členů poprosí o uzdravení. Poslední se pomodlí kazatel a potře čelo nemocného olejem. Pokud je to možné, ukončí se obřad zpěvem jedné nebo dvou písní. Proč kazatel pomazává olivovým olejem? V biblických dobách byl olej symbolem Ducha svatého. Má být nemocný pomazán až tehdy, když ho nemoc skolí a ulehne? Vůbec ne! Pomazáni byli lidé trpící depresemi, sužováni špatnými zvyky, psychicky postižení, i ti, kteří se cítili zvlášť znepokojováni satanem. Jak se má člověk na pomazání připravovat? O tom hovoří Ž 66,18: „Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel.“ Každý vědomý hřích by měl být vyznán. Prosme Boha, aby nám pomohl hřích překonat. Pán Bůh nám nemůže žehnat, když zůstáváme ve svých hříších. „Pokud někdo, kdo chce být uzdraven, ublížil svému bližnímu, má se nejprve s dotyčným člověkem opět usmířit. Kdo pomlouval, kdo rozséval neshodu v rodině, sousedství nebo mezi
sourozenci ve víře, kdo způsobil odcizení nebo nesprávným jednáním ovlivňoval druhé k hříchu, ať to vyzní Pánu Bohu i těm, kterým uškodil … Jestliže byly nepravosti napraveny, smíme s radostí a důvěrou předkládat potřeby nemocného tak, jak to Boží Duch vnukne.“ (Cesta ke zdraví a životní harmonii, str. 148) Když člověk cítí, že nevítězí v problémech svého hříchu, může se to také stát náplní modliteb při pomazání. Ježíš má moc uzdravit ze všech problémů. Důvěřujme jemu i jeho milosti. Je-li víra slabá bude pomazáním posilněna. Pán Bůh chce, aby se nám vedlo dobře, lépe, než si dokážeme přát a představit. Spolu se zkoumáním srdce a vyznáním hříchu by nemocný měl přemýšlet o slovech v Jk. 5,13-16 a Ž. 107,17-20. Měl by si také přečíst kapitolu Modlitba za nemocné v knize Cesta ke Zdraví a životní harmonii i slova Ž. 66,18 a 41,10. Pokud má nemocný nějaké další otázky, ať se obrátí na výbor sboru nebo na svého kazatele. Ať nepřestává zkoumat své srdce, modlit se a přemýšlet o Božím slově. „Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv – tak jako se dobře daří tvé duší.“ (3.J. 2) (překlad E. Štěrba) Mark Owen je pseudonym. Autor tohoto článku nechce být považován za experta v otázkách pomazání. Chce spíše čtenáře povzbudit, aby se tímto tématem sami zabývali.
