Program sobot a ostatních setkání:

Program sobot a ostatních setkání: Dopolední bohoslužba 6.12. Lenka Chromíková

Odpolední shromáždění Unijní Múzička (aula VŠB)

13.12. Ludvík Švihálek, Daniel Kašlík VP Zkouška sborového zpěvu 20.12. Daniel Kašlík

17 hod. Adventní bohoslužba

27.12. Ludvík Švihálek

Emailová adresa na příspěvky: [email protected] Webová adresa sboru: www2.casd.cz/radvanice, www.mladezradvanice.webnode.cz, www.wanblisapa.webnode.cz, www.facebook.com/SborOstravaRadvanice

ADRA Víte, co Bůh považuje za pravé a ryzí náboženství? Pomáhat osamělým a osiřelým v jejich těžkém údělu ... Bible - List Jakubův 1,27 Lidé v nouzi nepotřebují tolik peníze. Oni potřebují naše oči, ruce, nohy, srdce ... Matka Tereza Otevření druhého Charitativního obchodu v Havířově – Šumbarku Ve středu 1.10.2014 v 10h byl slavnostně otevřen již druhý Charitativní obchod v Havířově, a to na šumbarském náměstí TGM. V našem novém obchůdku nabízíme mnoho oblečení, obuvi, ložní prádlo, ubrusy, hračky, domácí potřeby – hrníčky, skleničky, misky, talířky, knihy, ale i nábytek, křesla, gauče, postele, koberce. Přijďte si nakoupit, podpoříte tak činnost našeho Dobrovolnického centra ADRA Havířov, těšíme se na Vás! :-) Školení pro program "Dobrovolníci domů" Nový program "Dobrovolníci domů", který byl z velké části podpořen Nadací Taťány Kuchařové, funguje v Havířově již třetí měsíc. Podle prvních ohlasů, jak ze strany seniorů, tak ze strany dobrovolníků se potvrzuje, že program má smysl, pomáhá seniorům příjemně využít volný čas a dobrovolníkům dává dobrý pocit z toho, že jsou seniorům prospěšní. V současné době funguje 8 dvojic senior-dobrovolník. Dobrovolníci přicházejí na návštěvu pravidelně, povídají si, předčítají z knih, novin nebo časopisů, luští společně křížovky, hrají společenské hry, doprovázejí seniory při procházkách či chodí spolu nakupovat. Nyní pořádáme další školení pro dobrovolníky, rádi bychom počet dobrovolníků zdvojnásobili. Srdečně zveme všechny zájemce o dobrovolnictví na školení. V případě Vašeho zájmu kontaktujte koordinátorku programu Hanu Radvanovou, tel. 732 353 035, e-mail: [email protected] nebo osobně každý čtvrtek od 13 do 14 hodin v pobočce ADRY. Každý, kdo chce udělat něco pro druhé, je vítán! Dobrovolnické centrum ADRA Havířov Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava Dlouhá třída 59a, 736 01 Havířov Jiráskovo náměstí 1439/4, Ostrava, 702 00 Mobil: +420 732 509 400 Mobil: +420 605 784 584 E-mail: [email protected] E-mail: [email protected] Pohovory pro zájemce o dobrovolnictví: Každý čtvrtek, 13-14h v pobočce ADRY Každá první středa v měsíci, 13-17h v pobočce ADRY

VZPOMÍNKY s. Ludmila Ramíková Ludmila Ramíková se narodila 23. Srpna 1922 ve Václavovicích jako třetí dítě do hornické rodiny Mynářových. Vyrůstaly spolu dvě děvčata a jeden chlapec. Otec chodil pěšky do Ostravy na šachtu a maminka měla zemědělství, zvířectvo a ručně vyšívala monogramy na polštáře pro lidi. Bydleli v dřevěnce u potoka. Rozhodli se postavit domek větší a zděný. Když byl rozestavěn, postihla je krutá rána. Zemřel jim syn v 18 letech na tuberkulózu. Sestře Ludmile bylo tehdy 11. let. Děvčata dospívala a v roce 1938 se vdala Ludmilina sestra a odešla z domova za manželem. Ludmila se vdávala v 21 letech roku 1943 za zedníka Bořivoje Ramíka. V roce 1944 se jim narodila dcera Jarmila a o rok později syn Bronislav. Po deseti letech se narodila dcera Danuše. V roce 1946, když byla sklizeň pšenice, kterou Ludmilin tatínek ručně skosil, umírá ve věku 59let na zápal plic. Maminka zůstala vdovou do 82 let, kdy zemřela. Ludmila Ramíková pracovala v JZD, jako ošetřovatelka dojnic 26 let. Do práce jezdila na kole, brzy ráno, nebo v noci ve 2 hodiny, kde pracovala až do důchodu. Práce byla víc než těžká. Ručně se dojilo, krmení a stelivo se tehdy nosilo na vidlích přes rameno. Až časem byla tato dřina zmechanizována. Když se vrátila z práce, čekala jí "druhá směna." Měli doma 1 ha pole, krávu, ovce a drůbež. Zvířata velice milovala. Ráda pěstovala květiny, které každý rok zdobily okna i zahrádku. Sestra Ludmila byla věřícím člověkem. Na vyznání víry odevzdala svůj život Ježíši Kristu při křtu ve svých 15-ti letech, přesně 16. 9. roku 1937 a do své smrti s Ním měla blízký vztah. V manželství s Bronislavem žili spolu 63 let. I mimo práci si udělali čas na odpočinek u moře a k návštěvám přátel. 6. 6. 2006 po krátké nemoci umírá manžel ve věku nedožitých 85 let. Ludmila jej přežila o 7 let. Přežila též starší sestru o 4 roky. Vzpomínky vnoučat a pravnoučat byly velice pozitivní. Milovali ji. Byli velice rádi v její přítomnosti. Vzpomínají na prázdniny u babičky, jak je učila plést a háčkovat a péct koláče. Dokázala je povzbudit v méně radostných chvílích i problémech je podpořit a modlila se za ně a celou rodinu. Pro své potěšení měla kanárka, který ji zpěvem potěšoval. Dům byl veliký a náročný na údržbu a museli hledat kupce. Pak jí dcera prozradila, kdo by měl o domek zájem. Že to jsou mladí lidé, kteří chtějí chovat koně a jiná zvířata a přišli na to, že jsou z její vzdálenější rodiny. Ludmila pak byla radostná.

Od poloviny srpna jí začalo ubývat sil a slábla. Bylo jí dopřáno ještě 3x vidět a potěšit se s prapravnoučkem. Ludmila Ramíková zůstává v našich srdcích a bude nám všem moc chybět. Tetička Mařenka… Maličká vzrůstem, ale veliká srdcem… Všichni jsme ji měli rádi a skoro nikdo jí neřekl jinak než „tetička Mařenka“. Nebylo ji moc slyšet, ale kdykoli jsem se ve sboru podívala dozadu napravo, vždycky jsem ji tam viděla sedět vedle její dcery Jarušky. Jen jednu dobu – pokud si pamatuji – tomu tak nebylo. To už přece jen měla více let, a tehdy ji postihla mozková příhoda. Vypadalo to špatně. Když jsem ji chtěla navštívit v nemocnici, bylo mi řečeno, že mě asi nepozná. Přesto jsem tam šla. Tetička byla právě venku se svým synem Leošem. Stála jsem u její postele a čekala na ni, když tu se otevřely dveře, ona pomalými krůčky vešla, pak se zastavila, podívala se na mě a radostně řekla: „Věruška!“ Vyhrkly mi slzy… Po čase se vrátila domů, a znovu bylo – nad očekávání – všechno při starém. Každou sobotu zase seděla na svém místě… Pomalu stárla; pak zemřela její mladší sestra Cilka a tetička Mařenka osiřela. Měla ale svou rodinu – Jaruška, Leoš, Danka a všichni ostatní její členové ji měli rádi, a my, její duchovní rodina, také… Čas tak rychle letí… Ani jsme se nenadáli a tetička Mařenka překročila devadesátku. Občas se pak sice stávalo, že její místo sem-tam zelo prázdnotou, ale pak zase přišla… A pak jsme se dověděli, že je tetička Mařenka znovu v nemocnici, a místo napravo u okna osiřelo nastálo… 28. října 2014 tetička Mařenka zemřela, 3. listopadu jsme jeli do Rychvaldu na pohřeb… Ti, kteří se pohřbu zúčastnili, slyšeli bratra Daniela Kašlíka, který vzpomínal na její život… Narodila se 26. 8. 1921 na horách v Beskydech, kde je sice moc krásně, ale kde to nebývá vždy jen zalité sluncem. Občas přicházejí bouře, lijáky, kroupy i sněhové vánice... Stejně tak nebyl lehký ani její život… Její rodiště byla malá obec Krásná, kde vyrůstala se dvěma bratry a sestrou v malém domečku stojícím na místě zvaném Zemřelov. Ten domeček je tam dodnes. Do školy chodila na Zlatník, od patnácti let těžce pracovala jako dělnice v lese, přes zimu jako pomocná síla v různých domácnostech a gruntech. V šesti letech jí zemřel tatínek, a tak musela pomáhat mamince s obživou rodiny. Pokřtěná

byla v šestnácti letech v roce 1937 v potůčku na Ježonkách a stala se členkou Církve adventistů s. d. V roce 1946 se vdala, vzala si Zdeňka Tkačíka. Bydleli spolu v Rychvaldě, Zdeněk byl havíř a ona pracovala jako ošetřovatelka kachen u Státního rybářství Rychvald, později jako šička ve Výrobním družstvu VKUS. Měli tři děti, dceru Danielu, syna Leonarda a dceru Jarmilu, sedm vnoučat a osm pravnoučat… Velmi brzy však v roce 1978 ve svých 57 letech ovdověla, a pak žila jen pro své děti a vnoučata. Celý život milovala Pána Boha i společenství Jeho dětí – sbor v OstravěRadvanicích, kam pravidelně každou sobotu docházela. Když onemocněla a nemohla už chodit do sboru, byla smutná a vzpomínala na bratry a sestry. Dětem a vnoučatům kladla na srdce, aby spoléhali na Pána Boha a byli Mu věrní stejně tak, jak byla celý svůj život svému Bohu věrná ona. Kéž si i my všichni vezmeme z jejího vztahu s Bohem příklad, abychom se mohli po příchodu Ježíše Krista znovu s tetičkou Mařenkou setkat a společně pak věčně žít v zemi, kde už bolest, nemoc, smrt a hřbitovy nebudou… Tetičko Mařenko, nashledanou… Věra Gajdošíková st. PROSBA Milí bratři, sestry, mládeži a děti.. všechny Vás srdečně zdravím a mám na Vás VELIKOU PROSBU!!! Výbor sboru, ale ne jen on, má výhrady k udržování pořádku v naší modlitebně. Protože je nás tam opravdu hodně, je potřeba, aby si každý po sobě ve své lavici, tam kde si odložil své věci (ať už na chodbě, nebo v místnostech nahoře) po sobě KAŽDOU SOBOTU UKLIDIL!!!!! NENECHÁVEJTE PROSÍM ŽÁDNÉ SVÉ VĚCI V LAVICÍCH, V ŠATNĚ ANI JINÝCH PROSTORÁCH SBORU!!! Prosím začněte IHNED tuto sobotu a co máte ve sboře si odneste J Děkuji VŠEM za pomoc... Pořádkový referent Věra Gajdošíková ml.

INFORMACE

Víkend Pathfinderu oddílu Radvanice-Zábřeh Sobota 15. 11. 2014 Prodloužený víkend je jako stvořený pro další Pathfinderskou akci. Pozvali jsme rodiče, prarodiče, přátele a také celý náš sboreček na program, který si děti trpělivě připravovaly. Chtěli jsme, aby tak každý trochu zakusil táborovou atmosféru a aby aspoň trochu tušili, co všechno jsme mohli zažít. Je nám jen líto, že náš sboreček akci organizovanou vlastními dětmi základem sboru - bere na lehkou váhu a kromě rodičů nikdo tuto akci nenavštívil. Děkujeme tak s. Šustkové s dcerou a Klárce s Peťou za to, že děti byli podpořit. Ze srdce chceme Pánu Bohu děkovat za nevěřící přátele, kteří přišli mezi nás, že byli nadšeni a že tato forma evangelizace přes děti je možná. Každý vzpomínal – vedoucí i děti. Rodičům jsme naše vzpomínky dokreslili spoustou fotek a videí. Prostě se nedá nic jiného dodat, než že to bylo „Super!“ Na dvorku před sborem Ostrava – Radvanice zaparkovala stará dobrá známá modrá dodávka a my už velmi zkušeně do ní uložili batohy, spacáky, karimatky, hry a sladké buchty od maminek. Rozdělili jsme se do aut a vyrazili směr Kopřivnice na skautskou základnu Vanaivan. Přijeli jsme za tmy, ale i tak se mnozí vydali na průzkum okolí kolem chaty. Další vybalovali, chystali si věci ke spánku, jiní se podíleli na chystání večeře. Každý si našel nějakou činnost. Při večeři bylo nezbytně nutné se opět poučit o pravidlech pobytu a následujícím programu. Chata je něco trochu jiného, než tábor. Je tu světlo i v noci, je tu teplo, i když venku mrzne, záchody jsou splachovací, teplá voda teče vždy a taky je tu spousta techniky, kterou jsme využili pro večerní kino. I když se jako vždy zodpovědní vedoucí snaží všechny nahnat do postele už od 22 hodiny, dětské mluvidla a hlavy plné srandiček jsou proti. A tak se dá prohlásit věta „Už spí...“ skoro až v neděli... Neděle 16. 11. 2014 Další výhodou je, že nás nikdo nebudil v 7 hodin ráno na rozcvičku. Ale kolem půl deváté jsme se sešli na ranní zamyšlení a snídani. Po té už následoval program venku. Výjimečně si každý dobrovolně a rád udělal rozcvičku i bez vedení vedoucích. Místo klasických cviků děti obsadili venkovní posilovnu. A pevné svaly, to bylo pro dnešní den velmi potřeba.

Celé dopoledne, poledne a část odpoledne jsme se věnovali: 12 metrové lezecké stěně, lanovému praku a skoku big swing – volné zhoupnutí z 10 metrové výšky na laně. V rámci těchto činností mnozí překonávali své obavy z výšek, učili se důvěřovat svým vedoucím a kamarádům, že je nejen správně navlečou do horolezeckých úvazků, ale taky, že je z desetimetrové výšky budou dobře jistit, aby se jejich lezení neproměnilo ve volný a nekontrolovatelný pád. A pro váš klid – nikdo se nekontrolovatelně nezřítil. Všichni si skoro všechno vyzkoušeli a čas utíkal a utíkal, až už jsme si konečně uvědomili, že máme hlad a vydali se na pozdní oběd. Po obědě každý uvítal po fyzickém výkonu odpočinek. Odpoledne jsme si zahráli pár her v jídelně – hledání čísel, kyselý úsměv a ruční pexeso. Po té následovala oblíbená večerní hra „Obchodníci a piráti“. Oproti táboru, dali piráti obchodníkům velmi zabrat a tak „levně nakoupit a draze prodat“ bylo velmi obtížné. Ale děti to nevzdávaly a do města, kde se mimo prodeje i odpočítával konec hry, chodili nejen nakupovat a prodávat, ale ještě prosit o více času. Ten sice dostali, ale i tak má všechno svůj konec. Tentokrát nevyhráli stejně jako na táboře ti nejmenší, ale ti nejstarší – Tom a Petr. Po večeři jsme si prohlédli fotky z celého dne, využili jsme opět zázemí s elektřinou a pustili si film. Věta „Už spí...“ byla rozhodně vyslovena dřív než předešlou noc. Pondělí 17. 11. 2014 Budíček nebyl, snídaně a zamyšlení ano, dobrovolná rozcvička také a k tomu se ještě přidalo balení a úklid. Ale než to tu opravdu zabalíme, tak si to chceme ještě pořádně užít. K adrenalinovým aktivitám ze včerejšího dne ještě přidáváme dlouhý sjezd na lanovce (v úvazku na kladce). Před obědem, který bude opět a zase trochu opožděný se vydáváme dobýt další hrad, tentokrát Šostýn. Jelikož se nám to povedlo, můžou si děti po „Brníčku“ připsat další úspěšně dobytou pevnost. Získali všech pět vlajek, odměna byla sladká a návrat na základnu rychlý. Čas nečeká. Někdo posiluje, někdo balí, někdo griluje oběd, někdo jí, někdo vytírá, někdo umývá, jiný vysává. Možná byste koukali, jak nám ty domácí práce jdou pěkně od ruky. Aby ne, když nás je na to 35! Otevírají se dveře staré známé modré dodávky. Spacáky, kufry, karimatky a prázdné plechy od buchet se opět skládají dovnitř, děti do osobních aut a je čas se zase rozloučit. Přiznáme se, moc se nám nechce. Akce se vydařila,

počasí nám ukázalo i uplakanou tvář, ale to jen na chvilku a jinak nám přálo. Vznikla nová přátelství, posunuli jsme hranice svého strachu a obav, učili se důvěřovat jeden druhému, naučili se jistit druhé, zahráli jsme si hry, pokecali o našich radostech i starostech … vrátili se unavení, ale spokojeni domů. Byl to prostě super víkend se super partou dětí, dorostu i dospělých! Andrea Harastejová

PRO DĚTI

5.12. Rafaj Eva

14.12. Vykoukal Štěpán

5.12. Riemer Erik

15.12. Kačeriková Marie

6.12. Běčáková Eva

20.12. Kantor Robin

9.12. Gajdošíková Emma

23.12. Rašík Matěj

10.12. Kašlík Daniel

23.12. Vykoukal Martin

14.12. Tkačíková Ester

25.12. Chlebková Renáta

23Především

dobře chraň své srdce – právě z něj všechen

život vychází. Přísloví 4:23 Zpestření

datum 6.12. 13.12. 20.12. 27.12.

SŠ - básně Gajdošíková V. Smilková E. Pavlátová D. Rusnoková M.

příběh před "K" Erkensová P. duo Ondra a Klárka, píseň kluci Siejovi Siejová J.ml. Chvály Siejová K. hudební číslo Mája, báseň Verča, píseň Kašlíkovi Lipusová K. píseň Pletkovi, básnička kluci Rusnokovi

Uzávěrka Náměsíčníku na leden 2015 bude 16. prosince.