Projekt Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku-Bialej a Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava
Program profesní přípravy odborníků – lídrů transferu inovací a moderních technologií do firem v polsko-českém pohraničí
Anketní průzkum – firmy Vypracoval : PhDr. Mgr. Hilda Havlíková, VŠB-Technická univerzita Ostrava
Cílem tohoto projektu je kromě jiného upevnění praktických dovedností a odborných kompetencí studentů, kteří mají zájem o další profesní rozvoj v oblasti inovací a moderních technologií ve firmách polsko-českého pohraničí. Výsledky průzkumu u firem umožní poznat lépe potřebu polských a českých podnikatelů v oblasti zavádění inovací a technologického rozvoje firem působících v pohraničí. Tento průzkum umožní také zjistit požadavky a očekávání zaměstnavatelů vůči absolventům obou vysokých škol, kteří mají zájem získat zaměstnání na pracovištích spojených s transferem inovací a zaváděním moderních technologií. Pro průzkum byla použita stejně jako u provedeného průzkumu pro studenty obou vysokých škol metoda dotazníku. Jedná se o nejfrekventovanější metodu sběru informací pro různé typy průzkumu. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Anketního průzkumu se zúčastnilo celkem 30 firem. Z tohoto počtu to bylo •
12 velkých firem (minimálně 250 zaměstnanců)
•
13 středních firem (méně než 250 zaměstnanců)
•
3 malé firmy (méně než 50 zaměstnanců)
•
2 mikro-firmy (méně než 10 zaměstnanců)
Z výsledků dotazníků vyplynulo : •
všechny zúčastněné firmy působí na trhu víc než 5 let
•
právnická forma firem - 29 firem jsou kapitálovou společností, 1 středně velká firma je komanditní společností 1
• rozsah působnosti firem – u 24 firem je rozsah působnosti mezinárodní, u 2 firem (1 velká firma a 1 mikro–firma) je rozsah působnosti regionální, u 2 firem (1 velká firma a 1 mikro–
firma) je rozsah působnosti na polsko-českém pohraničí a u 2 velkých firem je rozsah působnosti lokální •
druh vykonávané činnosti zúčastněných firem – 2 velké firmy uvádějí těžbu nerostných surovin 8 firem uvádí smíšenou činnost (3 velké firmy, 4 střední firmy, 1 malá firma) 1 malá firma uvádí jinou činnost (R-D) 18 firem uvádí jako svůj druh činnosti výrobu (7 velkých firem, 9 středních firem, 1 malá firma, 1 mikro-firma) 1 velká firma uvádí jako svůj druh činnosti výrobu i služby
•
všechny zúčastněné firmy preferují u pracovníka zodpovědného za transfer inovací a zavádění nových technologií ve firmě studium inženýrské nebo magisterské (II stupeň)
Výsledky jednotlivých otázek dotazníku jsou níže vyhodnoceny verbálně, v tabulkách i grafech s následným komentářem.
1 Zavedení technologické inovace (zavedení nových výrobků, nových výrobních procesů, nové technologie) 29 firem již zavedlo technologickou inovaci, z toho 11 velkých firem, 13 středních firem, 3 malé firmy a 2 mikro-firmy. Jsou to tyto technologické inovace -
-
portálový dobývací kombajn MB 444 P, univerzální stykačová souprava APK9U
-
svařovací roboty CNC stroje, rovinná bruska, zavedení nového sofware pro konstruktéry …
-
pravidelné obnovování zákl. stroj. parku, zavádění dílčích nových technologií
-
kontejnerové vozy na CNG, řízené oscilační lunety
-
dvoukomponentní lisování plastů
-
několik desítek nových značek oceli 2
-
zavedení nových technologií pro dobývání uhlí v rámci Programu Optimalizace Produkce 2010
-
zavedení nového sortimentu – kovová šoupátky + nákup nových výrobních strojů pro tento sortiment
-
nové výrobky, inovace výrobních procesů
-
pořízení nových strojů
-
automatické parkovací systémy, inovace v oblasti uskladňování vozidel, způsoby přesunů, zrychlování procesu
-
zavádějí se nové výrobky, které vznikají díky oddělení technického rozvoje, jedná se především o zařízení do linky papírenského stroje a přípravny látky (hydraulický nátok, navíječ, rovnací stroj na trubky, svařovací polohovadla a další)
-
parkování
-
jedinečné inovované řešení demontáže vnitřních kroužků čtyřřadých válečkových ložisek 1100 mm za tepla
-
dobývací komplexy BUCYRUS, razící komplexy SANDVIK, pásové dopravníky BELT 1200,1400
-
inovace postupového řešení demontáže a renovace otočného vodou chlazeného kloubu pro společnost Třinecké železárny
-
inovace jedinečného řešené renovace kulového ložiska R 175 pro30 tun mísiče surového železa Třinecké železárny, využití vylepšené metody na otisk a vylití obvodové plochy materiálem belzona
-
zavedení výroby hydraulického nářadí s pohonem na vodní emulzi projekt FI-IMS/221, zařízení pro měření kroutícího momentu „ZMMK 200 Nm“, technologii nanášení ochranné krycí vrstvy „ANTIAL“ pro nářadí vyrobených ze slitin lehkých kovů do výbušného prostředí projekt FI-IM2/142, patent č. 298780, technologii protipovodňové ochrany PRPTEX-K, evropský patent č. 1261776
-
nákup Know How od norské firmy Smith Aluminium AS
-
vývoj nových laboratorních zařízení, kalibrace
-
vývoj kolového vedení, zásobníky pásů
-
nové technologie spočívající v použití nikoli válcovaných profilů, ale plechů, které se dle výkresu vypálí CNC technologií do stanovených tvarů a následně ohnou – pak se skládají do sestav (výtahových kabin, roštů, rámů …)
-
nové tvary u flexibilních luten
1 velká firma technologickou inovaci nezavedla, ale uvažuje o zavedení takové inovace v oblasti pětioké CNS kovoobrábění. 3
2
Finanční zdroje na zavedení technologické inovace
Na zavedení technologické inovace bylo firmami použito jak vlastního kapitálu, půjčky, dotace i leasingu.
-
Z velkých firem –
1 firma použila jak vlastní kapitál, tak i dotace 1 firma použila jak vlastní kapitál, tak i půjčku 2 firmy využily všechny zdroje – vlastní kapitál, půjčku, dotaci i leasing 7 firem použilo vlastní kapitál
-
Ze středních firem - 8 firem použilo vlastní kapitál 3 firmy využilo dotací 1 firma použila jak vlastní kapitál, tak i dotace 1 firma použila vlastní kapitál, půjčku, dotaci i leasing
-
Z malých firem -
1 firma použila vlastní kapitál 1 firma použila vlastní kapitál, půjčku i dotace 1 firma využila dotaci MPO ČR
-
Z mikro-firem –
obě mikro-firmy použily vlastní kapitál
Tabulka č. 1 Použité finanční zdroje na zavedení technologické inovace absolutní relativní četnost četnost 16
59,3
vlastní kapitál+dotace
2
7,4
vlastní kapitál+půjčka
1
3,7
dotace
4
14,8
vlastní kapitál+půjčka+dotace+leasing
4
14,8
vlastní kapitál
Z tabulky vyplývá, že firmy nejvíce využily na zavedení technologické inovace svůj vlastní kapitál, následuje využití všech možných forem finančních zdrojů, nejméně bylo použito vlastního kapitálu spolu s půjčkou. 4
Graf č. 1 Použité finanční zdroje na zavedení technologické inovace
3 Zavedení organizační inovace (zavedení nového způsobu prodeje, skladování, organizace zásobování, výroby, odbytu atd.)
13 firem již zavedlo organizační inovaci, z toho 6 velkých firem, 6 středních firem, 1 malá firma. Jsou to tyto organizační inovace -
-
Nový informační systém pro plánování procesu výroby I2
-
Organizace plánování výroby – APS
-
Inovace průběžně – hledání nových řešení
-
Kardexový systém skladování
-
Změna strategie obchodování ve druhé polovině 90. let minulého století
-
Zavedení automatizovaného plánování výroby na základě zakázek – APS¨
-
Projekt centralizace skladového hospodářství s využitím čárových kódů 5
-
Inovace skladování, organizace zásobování, výroby a odbytu
-
Změna směn provozu
-
Nákup a zprovoznění řídícího systému QI – již v roce 2005
-
Zřízení engineeringového oddělení (4 roky zpět)
-
Pravidelná obnova barevných internetových stránek s informacemi a fotkami o inovovaných výrobcích, ve skladu ukázkové vzory výrobků
-
Spojení s konkurenční firmou ze západní Evropy, čímž dojde k rozšíření stávajícího programu o desítky výrobků
10 firem nezavedlo organizační inovaci, z toho 2 velké firmy, 5 středních firem, 1 malá firma, 2 mikro-firmy.
7 firem nezavedlo organizační inovaci, ale uvažují o zavedení takové inovace -
v oblasti logistiky, údržby
-
v oblasti systému skladování materiálu
-
v oblasti prodeje a odbytu
-
v oblasti výroby, servisu a údržby výrobních strojů a zařízení strojírenských a hutních podniků s orientací na proaktivní údržbu
4 Finanční zdroje na zavedení organizační inovace U všech zúčastněných firem bylo na zavedení organizační inovace použito vlastního kapitálu.
6
5 Zavedení marketingové inovace (zavedení podstatných změn ve vzhledu výrobku nebo jeho balení, v umístění výrobku, způsoby jeho reklamy atd.) 9 firem již zavedlo marketingovou inovaci, z toho 3 velké firmy, 3 střední firmy a 3 malé firmy. Jsou to tyto marketingové inovace Nové webové stránky Přání zákazníka- snižování V roce 2010 byl zaveden ve firmě software IS MARKETING, pro tvorbu nabídek a databázi firmou vyráběného sortimentu, vzhledem k tomu, že se ve firmě nejedná o sériovou výrobu, tak drobné designové úpravy na vzhledu přináší výroba většiny výrobků firmy V současné době připravuje marketingové oddělení firmy nový facelit firmy, hlavně inovace internetových stránek firmy + oddělení konstrukce firmy pracuje na různých vývojových úkolech v konstrukci určeného sortimentu Celý korporátní design jedné divize KOMA Parking (loga, barvy, katalogy, DL, web, hlavičky apod.) Změna názvu firmy a nový web celé skupiny. Podnikový časopis a další řízené PR aktivity Informování zákazníků firmy newsletlerem Ve vzhledu (výtahové kabiny, rámy, rošty … vše maximálně odlehčené a moderní Změna loga, zavedení ochrany technologií ANTIAL, PROTEX-K
20 firem nezavedlo marketingovou inovaci, z toho 8 velkých firem, 10 středních firem a 2 mikro-firmy. 1 velká firma marketingovou inovaci nezavedla, ale o ní uvažuje Firma uvažuje o zavedení takové inovace v oblasti aktualizace webových stránek. 7
6 Finanční zdroje na zavedení marketingové inovace
U všech zúčastněných firem bylo na zavedení organizační inovace použito vlastního kapitálu.
7 Optimální způsob zavádění inovací pro zúčastněné firmy a) Nákup hotového řešení např. výrobku, technologie - uvedeno 11x, z toho 4x velké firmy, 6 x střední firmy a 1x mikro-firma
b) Samostatný vývoj inovace za účasti pracovníků vlastní firmy – uvedeno 12x, z toho 4x velké firmy, 5x střední firmy, 2x malé firmy a lx mikro-firma
c) Vývoj inovace za účasti externí firmy / poradce – uvedeno 4x, – z toho 2x velké firmy a 2x střední firmy
d) Zavádění u sebe inovací pozorovaných u nejlepších (benchmarking) –uvedeno 5x, – z toho 4x velké firmy a 1x střední firma
e) Spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu (např. technologické parky, výzkumně-vývojová střediska atd.) – uvedlo 14 firem, z toho 10 velkých firem, 3 střední firmy a 1 malá firma
Tabulka č. 2 Optimální způsob zavádění inovací pro zúčastněné firmy absolutní relativní četnost četnost nákup hotového řešení
11
23,9
samostatný vývoj inovace za účasti pracovníků vlastní firmy
12
26,1
vývoj inovace za účasti externí firmy/poradce
4
8,7
benchmarking
5
10,9
14
30,4
spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu
Z tabulky vyplývá, že nejoptimálnějším způsobem zavádění inovací ve vlastní firmě je pro zúčastněné firmy spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu. 8
Graf č.2 Optimální způsob zavádění inovací pro zúčastněné firmy
8 Ke zlepšení konkurenčních schopností firem v oblasti inovací je pro zúčastněné firmy nezbytné –
a) Analýza důvodů, proč některé firmy mají lepší konkurenční postavení od zúčastněné firmy – uvedeno 18x – z toho 7x velké firmy, 9x střední firmy, 2x malé firmy a1x mikro-firma
b) Hledání externích prostředků na inovační rozvoj vlastní firmy, např. dotace, úvěry, nové investory – uvedeno 11x, z toho 2x velké firmy, 7x střední firmy, 1x malá firma a 1x mikrofirma
c) Spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary a vysokými školami a sledování výsledků vědeckého pátrání v oblastech shodných s profilem působnosti zúčastněné firmy – uvedeno 18x, z toho 8x velké firmy, 8x střední firmy,1x malá firma a1x mikro-firma
9
d) Hledání partnerů (např. jiných firem, vysokých škol) pro společný vývoj inovačních řešení, např. v oblasti technologie nebo organizace výroby – uvedeno 9x, z toho 4x velké firmy, 3x střední firmy, 1x malá firma a 1x mikro-firma
e) Sledování předních inovačních řešení v branži zúčastněné firmy např. v odborném tisku nebo účastí na veletrzích, konferencích atd. – uvedeno 10x, z toho 5x velké firmy, 4x střední firmy a 1x malá firma
f) Zkušební testování inovačních řešení ve vlastní firmě, např. strojů a zařízení, softwaru atd. – uvedlo 13x, z toho 4x velké firmy, 7x střední firmy, 1x malá firma a 1x mikro-firma
g) Ochrana intelektuálního majetku firmy - neuvedeno
h) Školení pro pracovníky a jejich motivování ke hledání různých inovačních řešení pro firmu – uvedeno 9x , z toho 5x velké firmy, 3x střední firmy a 1x malá firma
Tabulka č. 3 Pro zlepšení konkurenčních schopností firem v oblasti inovací je nezbytné absolutní četnost
relativní četnost
analýza důvodů,proč některé fy mají lepší konkur.postavení
18
20,5
hledání externích prostředků na inovační rozvoj vlastní firmy
11
12,5
spolupráce s výzkumně-vývoj.útvary a VŠ
18
20,5
9
10,2
10
11,4
13
14,8
9
10,2
hledání partnerů pro společný vývoj inovačních řešení sledování předních inovačních řešení v odborném tisku, účast na konferencích sledování předních inovačních řešení v odborném tisku, účast na konferencích zkušební testování inovačních řešení ve vlastní firmě
Z tabulky vyplývá, že pro zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem je nejvíce nezbytná analýza důvodů, proč některé firmy mají lepší konkurenční postavení než zúčastněné firmy a také spolupráce zúčastněných firem s výzkumné-vývojovými útvary a vysokými školami, nejméně nezbytné pro zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem je hledání partnerů pro společný vývoj inovačních řešení a zkušební testování inovačních zařízení ve vlastní firmě.
10
Graf č. 3 Pro zlepšení konkurenčních schopností firem v oblasti inovací je nezbytné
9 Navázání spolupráce s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností firmy
18 firem navázalo spolupráci s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností zúčastněných firem, z toho 9 velkých firem, 6 středních firem, 2 malé firmy a l mikro-firma. 17 firem uvádí spolupráci s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava , 1 firma uvádí spolupráci jak s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava, tak i s VUT Brno. Uváděny jsou tyto formy spolupráce –
-
při pracovních postupech pro dopravu nadměrných břemen
-
zpracování diplomových prací (řešení problematiky svařování)
-
při spolupráci grantů
-
spolupráce při přípravě konferencí
-
účast na přednáškách, konferencích, seminářích apod.
-
spolupráce na vývoji nového výrobku 11
-
spolupráce při výzkumu a vývoji hydraulického pohonu, určeného do prostředí s mimořádnými nároky na bezpečnost, hygienu a ekologii – ukončeno 31.8.2010
-
od roku 2011 zahájena spolupráce formou spoluředitele na projektu TAČR č. TA01021374 programu ALFA
-
v oblasti slévárenství a lisování ocelových pásů
-
byly zadávány výpočty, které napomohly k nové řadě čerpadel a také byly výpočty z VŠB – TU Ostrava využity k optimalizaci nátokové skříně papírenského stroje
-
účast na školení, použití vývojových prací
-
dohoda o vzájemné spolupráci v oblasti vývoje a příprav absolventů
-
v mnoha dalších oblastech
9 firem nenavázalo spolupráci s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke
zlepšení inovačních schopností zúčastněných firem. Jedná se 2 velké firmy, 6 středních firem a 1 malá firma.
3 firmy nenavázaly spolupráci s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností zúčastněných firem, ale o spolupráci uvažují. Jedná se 1 velkou firmu, 1 střední firmu a 1 mikro-firmu.
Tabulka č. 4 Navázání spolupráce s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností firmy absolutní četnost navázání spolupráce s VŠ
relativní četnost
18
60,0
nenavázání spolupráce s VŠ
9
30,0
nenavázání spolupráce s VŠ, ale firma o spolupráci s VŠ uvažuje
3
10,0
Z tabulky jednoznačně vyplývá, že 60% zúčastněných firem navázalo spolupráci s VŠ ke zlepšení inovačních schopností firem.
12
Graf č. 4 Navázání spolupráce s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke
zlepšení inovačních schopností firmy
10 Bariéry, které firmy vidí ve spolupráci s vysokou školou z pohledu výsledků výzkumně-vývojových prací pro potřebu vlastní firmy
Každá z níže uvedených bariér byla firmou hodnocena známkou 1 – 5 (1- minimální bariéra, 5- maximální bariéra)
Tabulka č. 5 Chybí tradice spolupráce firmy s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
2
3
0
1
2
1
1
0
0
3
4
3
1
1
4
0
1
1
0
5
0
0
0
0
13
Graf č. 5
Chybí tradice spolupráce firmy s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol
Tabulka č. 6
Chybí kapitál na financování takové spolupráce
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
1
2
0
0
2
0
0
0
0
3
2
2
1
1
4
4
0
0
1
5
0
2
0
0
Graf č. 6 Chybí kapitál na financování takové spolupráce
14
Tabulka č. 7 Chybí vhodná nabídka uspokojující podnikatele ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
0
0
0
2
3
1
0
0
3
2
4
0
0
4
1
2
1
0
5
0
0
0
1
Graf č. 7 Chybí vhodná nabídka uspokojující podnikatele
Tabulka č. 8
Dlouhodobý proces přijetí rozhodnutí, který nastartuje výzkum a a akademická byrokracie
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
1
0
0
2
2
1
2
1
3
3
2
0
0
4
1
0
0
0
5
0
3
0
1
Graf. č.8
Dlouhodobý proces přijetí rozhodnutí, který nastartuje výzkum a akademická byrokracie
15
Tabulka č. 9 Nízké povědomí o nabídce výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
1
2
0
0
2
1
1
0
1
3
1
2
1
0
4
4
0
0
0
5
1
2
1
1
Graf č. 9 Nízké povědomí o nabídce výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol
Tabulka č. 10 Chybí vzájemné pochopení a pobídky k navázání spolupráce velké ohodnocení firmy 1 0
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
2
1
0
2
3
2
0
1
3
3
3
0
0
4
0
0
0
0
5
1
0
1
1
Graf č. 10 Chybí vzájemné pochopení a pobídky k navázání spolupráce
16
Tabulka č. 11 Relativně vysoké náklady na spolupráci s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
0
0
0
2
3
2
1
0
3
1
4
1
2
4
2
0
0
0
5
0
1
0
0
Graf č. 11 Relativně vysoké náklady na spolupráci s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol
Tabulka č. 12
Nízký příjem mladých vědeckých kádrů do výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
1
1
0
0
2
2
3
2
0
3
0
1
0
1
4
1
3
0
1
5
0
0
0
0
Graf č. 12
Nízký příjem mladých vědeckých kádrů do výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol
17
Tabulka č. 13
Špatný stav vybavení výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
1
2
1
1
2
0
1
1
1
3
4
3
0
0
4
0
1
0
0
5
0
0
0
0
Graf č. 13
Špatný stav vybavení výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol
Tabulka č. 14
Slabá komerční příprava výzkumně-vývojové nabídky pro firmy
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
1
0
0
0
2
2
3
1
1
3
2
2
0
0
4
1
1
1
1
5
0
1
0
0
Graf č.14
Slabá komerční příprava výzkumně-vývojové nabídky pro firmy
18
Tabulka č. 15
Nedostatečné možnosti komerčního využití zrealizovaného výzkumu
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
2
0
1
0
2
1
1
1
1
3
2
3
0
0
4
3
2
0
0
5
0
0
1
1
Graf č.15
Nedostatečné možnosti komerčního využití zrealizovaného výzkumu
Tabulka č. 16 Nízká úroveň vědomosti pracovníků výzkumně-vývojových útvarů VŠ o praktických záležitostech týkajících se výrobních procesů/poskytování služeb ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
1
3
1
2
2
2
0
1
0
3
1
3
0
0
4
2
1
0
0
5
1
0
0
0
Graf č.16 Nízká úroveň vědomosti pracovníků výzkumně-vývojových útvarů VŠ o praktických záležitostech týkajících se výrobních procesů/poskytování služeb
19
Tabulka č. 17
Existující názor o nízké užitečnosti této nabídky pro podniky
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
2
0
0
2
4
3
1
0
3
1
1
1
0
4
1
2
0
0
5
0
0
0
1
Graf .č 17
Existující názor o nízké užitečnosti této nabídky pro podniky
Tabulka č. 18 Nízká důvěra k hodnotě výzkumu zrealizovanému výzkumně-vývojovými útvary školy ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
2
0
0
2
5
4
2
2
3
0
1
0
0
4
1
0
0
0
5
0
0
0
0
Graf č. 18 Nízká důvěra k hodnotě výzkumu zrealizovanému výzkumně-vývojovými útvary školy
20
Tabulka č. 19 Rozptýlení pracovníků VŠ mezi didaktickou činnost a vědecký výzkum ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
1
1
0
2
2
4
0
1
3
1
2
1
1
4
2
0
0
0
5
0
0
0
0
Graf č. 19 Rozptýlení pracovníků VŠ mezi didaktickou činnost a vědecký výzkum
Tabulka č. 20 Nutnost sdílení vědomostí s jinými podnikateli ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
0
1
0
1
2
1
3
1
1
3
2
2
0
0
4
0
1
1
0
5
3
0
0
0
Graf č. 20 Nutnost sdílení vědomostí s jinými podnikateli
21
Tabulka č. 21
Riziko spolupráce
ohodnocení velké firmy
střední firmy
malé firmy
mikrofirmy
1
2
4
0
1
2
0
2
1
1
3
4
1
0
0
4
0
0
0
0
5
0
0
1
0
Graf č. 21 Riziko spolupráce
11 Zaměstnávání pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, rozpoznávání rozvojových možností firmy z pohledu inovací, za přípravu a zavádění různého druhu inovací ve vlastní firmě
10 zúčastněných firem zaměstnává pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, z toho 7 velkých firem a 3 střední firmy. Ze 7 velkých firem vidí 4 firmy
jako možnost zaměstnávat v této funkci
absolventa VŠB-Technické univerzity Ostrava, 3 střední firmy
vidí možnost
zaměstnávat v této funkci absolventa inženýrského nebo magisterského studia, nemusí to být absolvent VŠB – Technické univerzity Ostrava.
22
20 zúčastněných firem nezaměstnává pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, z toho 5 velkých firem, 10 středních firem, 3 malé firmy a 2 mikro-firmy.
Tabulka č. 22 Zaměstnávání pracovníka zodpovědného za monitoring inovací absolutní četnost
relativní četnost
ano
10
33,3
ne
20
66,7
Graf č. 22 Zaměstnávání pracovníka zodpovědného za monitoring inovací
12
Zaměstnávání pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací ve firmě
7 zúčastněných firem vidí nutnost zaměstnávat ve své firmě pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací, z toho 5 velké firmy a 2 střední firmy. 9 firem se k této otázce vyslovilo záporně, z toho 1 velká firma, 5 středních firem, 1 malá firma a 2 mikro-firmy.
23
6 zúčastněných firem nemá k této otázce názor, z toho 4 střední firmy a 2 malé firmy. 8 firem se k této otázce se vůbec nevyslovilo.
Tabulka č. 23 Jak vidí firma nutnost zaměstnávat ve své firmě pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací absolutní četnost
Relativní Četnost
ano
7
23,3
ne
9
30,0
nemám názor
6
20,0
názor nevysloven – bez odpovědi
8
26,7
Graf č. 23
Jak vidí firma nutnost zaměstnávat ve své firmě pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací
24
13 Jaké dovednosti /kvalifikace firmy očekávají od zaměstnávaného absolventa ATH / VŠB – TU Ostrava – odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací
Potvrzené dovednosti a kvalifikace v oblasti vědomostí o inovacích a moderních technologiích od absolventů očekává 7 firem, z toho 6 velkých firem a 1 střední firma. Vědomosti v oboru, v němž působí zúčastněná firma od absolventů očekává 9 firem, z toho 6 velkých firem a 3 střední firmy. Znalost cizích jazyků od absolventů očekává 6 firem, z toho 4 velké firmy a 2 střední firmy. Znalost nových technologií od absolventů očekává 9 firem, z toho 7 velkých firem a 2 střední firmy. Znalost specifikovaného software od absolventů očekávají 4 firmy, z třoho 3 velké firmy a 1 střední firma. Profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí od absolventů očekává 8 firem, z toho 6 velkých firem a 2 střední firmy. Komunikační a interpersonální dovednosti od absolventů očekává 5 firem, z toho 3 velké firmy a 2 střední firmy. Kreativitu od absolventů očekává 6 firem, z toho 4 velké firmy a 2 střední firmy. Samostatnost od absolventů očekává 7 firem, z toho 5 velkých firem a 2 střední firmy. Motivaci k dalšímu odbornému vývoji od absolventů očekávají 4 firmy, z toho 2 velké firmy a 2 střední firmy.
25
Chuť k dalšímu zvyšování odborných kvalifikací od absolventů očekává 7 firem, z toho 6 velkých firem a 1 střední firma. Schopnost pracovat v režimu projektu od absolventů očekávají 4 firmy, z toho 2 velké firmy a 2 střední firmy. Schopnost týmové práce od absolventů očekává 8 firem, z toho 5 velkých firem a 3 střední firmy. Schopnost řešení problémů od absolventů očekává 8 firem,z toho 5 velkých firem a 3 střední firmy.
Tabulka č. 24 Jaké dovednosti /kvalifikace firmy očekávají od zaměstnávaného
absolventa ATH / VŠB – TU Ostrava – odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací
absolutní četnost
relativní četnost
B - potvrzené dovednosti a kvalifikace v oblasti vědomostí o inovacích a moderních technologiích C- vědomosti v oboru, v němž působí zúčastněná firma
7
7,8
9
10,0
D - znalost nových jazyků
6
6,7
E - znalost nových technologií
9
10,0
F - znalost specifikovaného software
4
4,4
G - profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí
8
8,9
H - komunikační a interpersonální dovednosti
5
5,6
I - kreativitu
4
4,4
J - samostatnost
7
7,8
K - motivaci k dalšímu odbornému vývoji
4
4,4
L - chuť k dalšímu zvyšování odborných kvalifikací
7
7,8
M - schopnost pracovat v režimu projektu
4
4,4
N - schopnost týmové práce
8
8,9
O - schopnost řešení problémů
8
8,9
Z tabulky vyplývá,že firmy očekávají především vědomosti v oboru, v němž zúčastněná firma působí, znalost nových technologií, dále profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí, schopnost týmové práce a schopnost řešení problémů. 26
Graf. č. 24 Jaké dovednosti /kvalifikace firmy očekávají od zaměstnávaného
absolventa ATH / VŠB – TU Ostrava – odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací
K požadovaným
dovednostem
/
kvalifikaci,
které
firmy
očekávají
od
zaměstnávaného absolventa ATH / VŠB – TU Ostrava – odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací se nevyslovilo 16 firem, z toho 4 velké firmy, 10 středních firem, nevyslovily se 1 malá a 1 mikro-firma.
27
ZÁVĚR
Provedený průzkum u firem ukázal, že •
většina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu zavedla technologickou inovaci, finančním zdrojem na zavedení technologické inovace bylo firmami nejvíce využito vlastního kapitálu, následuje využití všech možných forem finančních zdrojů (půjčka, dotace, leasing), nejméně bylo použito vlastního kapitálu spolu s půjčkou
•
menší polovina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu zavedla organizační inovaci, finančním zdrojem pro zavedení organizační inovace byl vlastní kapitál, jedna třetina firem organizační inovaci nezavedla, jedna čtvrtina firem uvažuje o zavedení takovéto inovace
•
necelá jedna třetina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu zavedla marketingovou inovaci, jako finanční zdroj použila vlastní kapitál, dvě třetiny firem marketingovou inovaci nezavedla
•
nejoptimálnějším způsobem spolupráce s
zavádění inovací ve vlastní firmě je pro zúčastněné firmy
výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu, následuje
samostatný vývoj inovace za účasti pracovníků vlastní firmy, nejméně optimální způsob zavádění inovací ve vlastní firmě je vývoj inovace za účasti externí firmy / poradce •
ke zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem na provedeném průzkumu je nejvíce nezbytná analýza důvodů, proč některé firmy mají lepší konkurenční postavení než zúčastněné firmy a také spolupráce zúčastněných firem s výzkumně-vývojovými útvary a vysokými školami, nejméně nezbytné pro zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem je hledání partnerů pro společný vývoj inovačních řešení a zkušební testování inovačního zařízení ve vlastní firmě
•
větší polovina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu navázala spolupráci vysokými školami ke zlepšení inovačních schopností firem,
s
jedna třetina spolupráci
s vysokými školami nenavázala, jedna desetina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu spolupráci s vysokými školami nenavázala, ale o navázání spolupráce s vysokými školami uvažuje
28
•
pro spolupráci firem s vysokou školou z pohledu využití výsledků výzkumně-vývojových prací vidí zúčastněné firmy bariéry především a) chybí kapitál na financování takovéto spolupráce b) chybí vhodná nabídka uspokojující spolupráce c) dlouhodobý proces přijetí rozhodnutí, který nastartuje výzkum a akademická byrokracie d) nízké povědomí o nabídce výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol e) relativně vysoké náklady na spolupráci s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol f) nízký příjem mladých vědeckých kádrů do výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol g) nízká úroveň vědomosti pracovníků výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol o praktických záležitostech týkajících se výrobních procesů/ poskytování služeb h) existující názor o nízké užitečnosti této nabídky pro podniky i) rozptýlení pracovníků vysokých škol mezi didaktickou činnost a vědecký výzkum j) nutnost sdílení vědomostí s jinými podnikateli
•
jedna třetina zúčastněných firem na provedeném průzkumu zaměstnává pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, dvě třetiny zúčastněných firem pracovníka zodpovědného za monitoring nezaměstnává
•
jedna čtvrtina zúčastněných firem na provedeném průzkumu zaměstnává pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací ve firmě, menší jedna třetina zúčastněných firem pracovníka specialistu nezaměstnává
•
provedený průzkum prokázal, že firmy očekávají od zaměstnávaného absolventa vysoké školy – ATH / VŠB.TU Ostrava – odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací především vědomosti v oboru, v němž firma působí, znalost nových technologií, dále profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí, schopnost týmové práce a schopnost řešení problémů
29
•
všechny firmy, které se zúčastnily tohoto průzkumu, preferují u pracovníka zodpovědného za transfer inovací a zavádění nových technologií ve firmě studium inženýrské nebo magisterské (II. Stupeň).
30
