Program mezinárodní konference sester domácí péče v Brně

¢FTL»BTPDJBDFTFTUFS TFLDFEPN»DÇQÃÂF WFTQPMVQS»DJ TLBUFESPVNBOBHFNFOUV/»SPEOÇIPDFOUSBPtFUÒPWBUFMTUWÇ BOFMÃLBÒTL×DI[ESBWPUOJDL×DIPCPSÓW#SOÆ

4#03/§,1²§41¦7,³ .&;*/30%/§,0/'&3&/$& 4&45&3%0.$§1£¢&

q #SOP

2

Program mezinárodní konference sester domácí péče 17.-18. 4. 2009 v Brně PÁTEK

17.4.2009 1. DEN KONFERENCE

8,00 - 9,30 9,30 - 10,00 10,05 - 10,15 10,20 - 10,50

10,55 - 11,25 11,30 - 11,45 11,50 - 12,00 12,05-12,15 12,20 - 12,30 12,35 - 12,45 12,45 - 14,00 14,10 - 14,30 14,35 - 14,50 14,55 - 15,10 15,15 - 15,30 15,35 - 15,50 15,55 - 16,15 16,20 - 16,35 16,40 - 16,55 17,00 - 17,15 17,20 - 17,30 17,30 - 17,40 18,30 - 24,00

PREZENCE ZAHÁJENÍ KONFERENCE Lenka Cejnková Dana Jurásková Komunikace a její význam v DP Marta Ondříková moderují: Marie Hutníková, Jana Šnýdrová Aktuální informace z registru Marta Hebronová Vzdělávání sester v komunitní péči Jaroslava Mrázková Studium na internetu pro sestry DP Jiří Neumann Existuje dilema nemocného a sestry v DP? Milica Sklenčková Faktory ovlivňující rozvoj DP v ČR Ludmila Geisslerová diskuse přestávka na oběd moderují: Hana Pajorová, Milica Sklenčková Stříbro od A do Z Irena Pejznochová Historie domácí péče na Slovensku Mária Cibulková Problémy řízení a financování ADOS Mária Pipíšková Dokumentace v ADOS Libuša Repiská Diskuse přestávka na kávu moderují: Olga Sapoušková, Dana Šebestová Bez práce nejsou koláče aneb co se nám povedlo Kamila Vargovská Rozsah poskytování péče agenturami domácí péče Alena Černocká Ošetřovatelská péče o pacienty v domácí péči Dana Šnajdaufová Evidence nebo péče? Lucie Zídková diskuse SPOLEČENSKÝ VEČER 3

SOBOTA 18. 4. 2009 8,30 - 8,35 8,35 - 8,45 8,50 - 9,50 9,55 - 10,25 10,30 - 10,40 10,40 - 11,10 11,10 - 11,25 11,30 - 11,45 11,50 - 12,05 12,10 - 12,25 12,30 - 12,45 12,50 - 13,10 13,10 - 13,20 13,25

moderují: Martina Dvořáková, Marie Hubálková zahájení 2. dne konference Lenka Cejnková Ošetřovatelská diagnóza úzkost ze smrti a NIC intervence v domácí péči Helena Kisvetrová Hauskrankenpflege im Einsatz Kurt Schalek, překládá Eva Procházková Poradeství a vzdělávání pro agentury domácí péče Irena Osvaldová, Nikola Peřinová diskuse přestávka na kávu moderují: Lenka Cejnková, Hana Pajorová Péče o nemocného s kvadruplegií Pavla Kundrtová, Iva Libjaková Ošetřovatelská rehabilitace po hospitalizaci Doubravka Straková Hojení ran při DM Václava Kusková Léčba sacrálního dekubitu v domácí péči též pomocí Cubitanu Jana Černá Ošetrovateĺská starostlivosť o pacienta v domácom prostredí Daniela Kallós Belokostolská, Marta Jarošová, Beáta Csöbönyeiová Osobní asistence - možnosti, perspektivy, ideály… Eva Procházková diskuse ZÁVĚR KONFERENCE Lenka Cejnková

4

ROZSAH POSKYTOVANÉ PÉČE AGENTURAMI DOMÁCÍ PÉČE Bc. Alena Černocká ADP Pajorová Ostrava

V populaci celosvětově narůstá v absolutním počtu i procentuálně počet starých lidí. K hlavním projevům demografického vývoje v druhé polovině 20. století patří zvyšování podílu osob nad 60 roků života. Stárnutí populace jako globální problém současného světa musí být podnětem pro aktivity vlád jednotlivých států i mimovládních institucí, protože stárnutí je výrazně společenským, ekonomickým, biologickým, etickým a teologickým problémem, klade před poskytovatele zdravotní a sociální péče nové úkoly, stárnoucí populace potřebuje pořád více zdravotních a sociálních služeb. Cílem je udržet starého člověka co nejdéle v jeho původním prostředí, se zachováním jeho soběstačnosti, zmírněním utrpení a udržením kvality života na maximální možné úrovni Vývoj problematiky domácí péče mě zajímá nejen z pohledu odborného ošetřovatelství, ale také z pohledu zaměstnance jedné z agentur domácí péče v Ostravě. Ve své práci, která byla zpracována v rámci studia na LF v Olomouci, jsem se rozhodla zmapovat aktuální situaci činnosti agentur domácí péče ve dvou krajích, a to v kraji Moravskoslezském a kraji Jihomoravském, v souvislosti se zajištěním komplexnosti poskytovaných služeb. Pro získání zkoumaných údajů u agentur domácí péče byla zvolena forma dotazníku, který je v podstatě standardizovaným souborem otázek, které byly předem připraveny na vytvořeném formuláři specificky pro účely tohoto výzkumného šetření I když byl počet respondentů relevantně průměrný, bylo velice problematické získat uvedená data. Vyskytla se zde veliká neochota spolupráce agentur jednotlivých krajů, z velké části byly uváděny časové indispozice. Navzdory těmto omezením však zjištěné výsledky do značné míry naznačují, jaká je kvalita poskytování komplexní péče. Tato studie může v malých ohledech přinést první sondy do komplikované problematiky domácí péče v České republice a přesná interpretace jejich výsledků by vyžadovala další rozsáhlejší výzkum, dlouhodobé zkoumání a pozitivní přístup jednotlivých agentur k výzkumnému šetření. Je to obor, který se v dnešní době velmi rozvíjí a patří k nejnáročnějším. Důvodem, proč si myslím, že patří k nejnáročnějším, je ten, že objektem péče se stává člověk v daném prostředí. Byla provedena analýza dat získaných od 62 respondentů. Vzhledem ke skutečnosti, že v jednom regionu poskytuje svou péči více agentur domácí péče a že z některých regionů potřebná data získána nebyla, vychází se zde z celkového počtu 1 140 000 obyvatel. Při porovnávání rozsahu péče v jednotlivých krajích je velmi důležité vycházet s demografických charakteristik jednotlivých regionů. Z počtu obyvatel poskytují 5

agentury domácí péči v JM kraji 28111 obyvatelům (4,53%) a v MS kraji 39774(7,64%) obyvatelům. Tuto klientelu zastupují s výraznou převahou ženy, v MS kraji menší s 83,33%, nežli v JM kraji. Domnívám se, že rozdíl v počtu klientů v domácí péči v obou regionech je dán demografickou charakteristikou jednotlivých krajů. V MS kraji převládají klienti s věkovou hranicí 60-85 let s 62,22%, 85 let a více 31,11%. Naproti tomu, že v JM kraji je menší převaha klientů ve věkové hranici 60-85 let s 51,85%, je zde převaha klientů ve věkové hranici 85 let a více s 38,89%. V JM kraji je větší počet zaměstnanců a převažují zde pracovníci sociální, pečovatelé nebo dobrovolníci. V MS kraji převládají zdravotní sestry vysokoškolsky vzdělané, které v tomto kraji poskytují kromě odborné zdravotní také péči sociální. V sociální péči převládá v JM kraji donáška obědů, léků a osobní asistence, v MS kraji převládá osobní asistence. V MS kraji s 33,33 % zastupují pracovní tým i jiné kategorie, než všeobecné sestry. Nejvíce se jedná o sestry s vysokoškolským vzděláním. V JM kraji je s největším procentem zastoupena profese nižšího zdravotního pracovníka s 33,33%. Zastoupení profese v JM kraji opět zřejmě vyplývá z nižší nemocnosti a větší střední délky života v tomto kraji. Velmi alarmujícím výsledkem je nízké zastoupení profese fyzioterapeuta v obou krajích, které je pouze 7,41%. V náplni činností domácí péče je také zahrnuta pohybová reedukace a rehabilitace, která je u starších lidí velice důležitá k udržení soběstačnosti. Mohu se domnívat, že jednotlivé agentury nemají zřejmě uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami na úhradu výkonu fyzioterapeuta a tuto činnost vykonávají zdravotničtí pracovníci. Tito pracovníci mohou provádět rehabilitační ošetřovatelství, ale speciální pohybové rehabilitace po různých úrazech a kardiovaskulárních příhodách, které jsou u starších klientů velmi časté, vyžadují velmi důležité místo profesionálního fyzioterapeuta. Vzhledem k tomu, že velkou část klientů domácí péče tvoří klienti po cévní mozkové příhodě, klienti s poruchami pohybového ústrojí a klienti s neurologickými onemocněními, včetně dětí, považuji péči poskytovanou v domácím prostředí fyzioterapeuty a ergoterapeuty za nepostradatelnou. V lůžkových zdravotnických zařízeních, ať už na akutních lůžkách, či lůžkách následné péče, je dostupnost fyzioterapeutické a ergoterapeutické léčby zcela běžná. V současnosti, kdy se hovoří o nutnosti přesunout velkou část zdravotní péče z lůžkových zdravotnických zařízení do domácího prostředí klienta, by bylo vhodné zvážit maximální využití odborných znalostí a zkušeností fyzioterapeutů a ergoterapeutů v práci sestry domácí péče. Z šetření logicky jednoznačně vyplynulo, že agentury s vyšším počtem zaměstnanců mají ve svém pracovním týmu zastoupeno i širší spektrum různých odborných profesí, které se společně podílejí na zajištění komplexní péče svým klientům. Zastoupení více odborných zdravotnických profesí v multidisciplinárním týmu agentur domácí péče je velmi pozitivní, protože dle mého názoru, vede jednoznačně ke zvýšení kvality poskytované péče. Spolupráce s ostatními zdravotnickými zařízeními je v MS kraji na vyšší úrovni (93,33%), jak v JM. Zde převládá spolupráce s ambulancemi kožními, interními a chi6

rurgickými. Schopnost splnit požadavky těchto ambulancí jsou v obou krajích téměř na stejné úrovni. Na tomto podkladě lze výsledky získané šetřením považovat za objektivní vzhledem ke skutečnosti, že dochází ke stárnutí obyvatelstva, že se obyvatelstvo dožívá vyššího věku a skutečnosti, že chronické onemocnění představuje 85% z celkového počtu klientů agentur domácí péče. Tyto informace uvádí Ústav zdravotnické informace a statistiky v České republice z roku 2007. Do týmu agentur domácí péče patří také lékař, kde v obou krajích je spolupráce mezi lékařem a agenturami z velké části hodnocena jako „dobrá“. V MS kraji označili tuto spolupráci jako „dobrou“ 60%, výbornou 40%. V JM kraji označili jako „dobrou“ 84%, výbornou 9,38%, a problematickou 6,25%. Nedostatečná spolupráce mezi lékařem a sestrami poskytujícími domácí zdravotní péči pravděpodobně pramení z obavy lékařů z nárůstu další administrativní činnosti a případné kontroly poskytované péče dané zdravotní pojišťovně ze zákona. Může se však jednat o nedostatek informací souvisejících s činnostmi agentur nebo o nedostatečné přesvědčení lékařů o nepostradatelnosti této formy péče, případně může jít i o nedůvěru lékaře k samostatné práci sestry. Aktivní spolupráce ošetřujícího lékaře na celém ošetřovatelském procesu je přitom podmínkou poskytování kvalitní zdravotní péče. V souvislosti se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života by současně ošetřujícím lékařem neměl být opomíjen jeden z nejdůležitějších cílů politiky Zdraví 21 pro Evropský region – „Zdravé stárnutí“. Za jednu z dominantních podmínek cílů politiky Zdraví 21 lze považovat trvale kladený důraz na aktivní realizaci a kontrolu provádění preventivní péče i preventivních prohlídek v primární péči v průběhu života člověka, a to nejen v produktivním, ale také ve starším a pokročilém věku. Z vlastních zkušeností mohu uvést, že lékaři indikují péči zcela bezproblémově v rozsahu 1-2 kontakty měsíčně do 30 minut, jejíchž motivací může být úspora vlastního času nebo potřeba zajistit tuto péči v době ordinačních hodin. Indukce zdravotní péče v rozsahu 60 minut je problematická, často jsem se setkala s tím, že levnější a pro klienta příznivější domácí péče je zamítnuta a klient končí v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Může se zde v chování ze stran lékařů jednat o tlak zdravotních pojišťoven na snižování nákladů, dle mého názoru i takto finančně náročný klient v domácí péči naplňuje podmínku efektivity, neboť pobyt doma ve známém prostředí, může zkrátit celkovou délku nemoci a tím i dobu, po kterou je nutno poskytovat zdravotní péči. Většina agentur s 67% je schopna zajistit svým klientům péči po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu v MS kraji a v JM kraji s 84,38%. Pouze 24,19% agentur zajišťuje péči časově omezenou. Časově omezenou péči přitom poskytují v převážné většině agentury s malým počtem zaměstnanců nebo agentury domácí péče zřizované zdravotnickými zařízeními. V současnosti je preferována nepřetržitá péče, která dává klientům pocit jistoty v tom, že v případě potřeby bude o klienta kdykoliv postaráno stejným týmem pracovníků, které dobře zná, kteří znají jeho potřeby a kterým důvěřuje. Navázaný vztah a důvěra, kterou klient chová ke „své“ ošetřující sestře je pro něj velmi významná. 7

V další části položky se vychází z počtu odpovědí od 38 respondentů. Ani v jedné z dotazovaných agentur neposkytují zdravotní péči nezdravotničtí pracovníci. Není však výjimkou, že revizní lékaři se ve své praxi setkávají s případy, kdy je sociální péče suplována péčí poskytovanou odbornými zdravotními sestrami. Tento nedostatek lze chápat jako nesprávné pochopení výkladu komplexní domácí péče. Smysl komplexní domácí péče nespočívá v zajištění obou typů péče zdravotnickými pracovníky, ale v její diferenciaci a delegování na kompetentní pracovníky. V opačném případě může dojít k degradaci odborné zdravotnické profese a k frustracím sester z nedostatečného využití jejich vzdělání a kvalifikace. Je zřejmé, že většina agentur zcela správně zareagovala na nový trend ve vývoji problematiky domácí zdravotní péče, kterým je snaha o integraci zdravotních a sociálních služeb do jednoho systému – integrované domácí sociálně zdravotní péče (komplexní domácí péče) a jsou schopny takovou péči poskytnout již nyní. Tato služba se do činnosti agentur teprve začleňuje a velice tomu napomáhá také úprava „Zákonu o sociálních službách č.108/2006“. Služby sociální podléhají plné úhradě klientům, odbourává se zde administrativa agentur, související s vykazováním těchto výkonů zdravotním pojišťovnám. Sociální péče je velice důležitá z celostního pohledu na klienty jednotlivých agentur, protože klienti se svou medicínskou nemocí jsou v neustálé interakci se sociálním prostředím, které velmi ovlivňuje proces uzdravování nebo rekonvalescence. Lze také pozitivně hodnotit skutečnost, že i když agentury samy nezajišťují sociální péči, jsou ve vyhledávání sociálních problémů klienta aktivní a rovněž jsou schopny ve více než polovině případů při řešení sociálních problémů klienta aktivně podílet a tuto péči zajistit kontaktováním sociálních pracovníků. Tyto výsledky jsou velice pozitivní, protože naznačují, že agentury v jednotlivých krajích jsou již na tak vysoké profesionální úrovni, že nemusí své klienty předávat jiným zařízením, za klientem přijedou do jeho sociálního prostředí. To je veliká výhoda a má to veliký význam pro klienta, který nemusí absolvovat někdy dosti pro něj těžkou proceduru, spojenou s přepravou, stravou a terapii. Nelze opomenou i fakt, že provádění výkonů ve vlastním sociálním prostředí má veliký význam na uspokojování potřeb klientů z pohledu holistického. S rozvojem domácí péče je spojena problematika, která nám poskytuje informace o poskytování „jednodenní chirurgie“ agenturami domácí péče. Na tuto položku neodpovědělo 28 respondentů Negativně lze hodnotit skutečnost o neschopnosti agentur tuto péči zajistit, především z nedostatku personálu nebo nemožnosti „jednodenní chirurgie“ poskytovat z důvodu nezájmu zdravotnických zařízení. Závěrem bych chtěla vyzdvihnout skutečnost, že většina agentur domácí péče se při poskytování svých služeb ubírá správným směrem, je si vědoma vzájemného prolínání zdravotní a sociální péče a snaží se svým klientům zajistit kvalitní a dostupnou komplexní domácí péči.

8

BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE ANEB CO SE NÁM POVEDLO Kamila Vargovská Charita Frýdek – Místek, Frýdek – Místek, ČR KŮŽE Kůže je největší orgán lidského těla, je samostatný orgán, který vytváří předěl mezi zevním a vnitřním prostředím. Anatomická obměna kůže trvá 28 dní. Kůže se skládá ze tří vrstev: 1. epidermis - pokožka 2. dermis - škára 3. podkožní vazivo Vlhké hojení ran umožňuje udržovat optimální prostředí v ráně, je bezbolestné, umožňuje rychlejší hojení, snižuje infekci a nenarušuje proces hojení. Moderní krytí vlhkého hojení je nepropustné pro mikroorganismy, ve většině je krytí vyráběno z materiálů, které mají minimální riziko senzibilizace/citlivosti/ a iritace/podráždění/.Ve většině případů přináší komfort klientovi v léčbě vzhledem ke snadné manipulaci a snímatelnosti, možnosti prodloužení intervalu převazů. Některá krytí mají i analgetický účinek a mohou pohlcovat nepříjemný zápach. Jednotlivé typy moderního vlhkého krytí rozdělujeme do skupin podle mechanismu. Základem léčby je zhodnocení původu defektu. Komplexní terapie v sobě zahrnuje zhodnocení celkového stavu, léčbu lokální a celkovou. Velkou roli hrají faktory ovlivňující proces hojení: stáří, stav imunity, stav výživy, zákl. onemocnění, léky, psychosomatické aspekty, místní vlivy/stav defektu, kvalita péče, ošetřování defektu/. FÁZE HOJENÍ: 1. Exsudační – zánětlivá - čistící 2. Granulační – proliferační 3. Epitelizační CÍL LOKÁLNÍ LÉČBY: • zábrana dalšího poškození • stabilizace defektu • vytvoření vhodných podmínek pro hojení za použití vlhké terapie ÚSPĚCH LOKÁLNÍ LÉČBY? • přesné stanovení diagnózy • kompenzace komplikovaného dekompenzovaného onemocnění • – úprava poruchy výživy • – účinek lokální léčby 9

KOMPLIKACE LOKÁLNÍ LÉČBY: • Nedostatečná výživa • Infekce • Léky • Věk • Onkologické onemocnění • Oslabený imunitní systém • Nevhodná léčba defektu • Imobilita, nevhodné polohování, nespolupráce s klientem. ÚČEL LOKÁLNÍ LÉČBY: Navození příznivých podmínek k vyčištění defektu • Odstranění nekróz a povlaků – debridement • Odstranění bakteriální flory • Oživení spodiny eliminace katabolitů PREVENCE RECIDIVY DEFEKTU: • Mechanická ochrana kůže – bandáž,obuv, ochr. oděv • Kvalitní a pravidelná hygiena kůže • Ochrana kůže před vysycháním • Výživa JAK SE CHOVÁ DEFEKT? Při převazu klesne teplota v defektu na 26 °C, zahřívá se přibližně 8 hod., kdy se utvoří ideální prostředí, tzn. 37 °C. Nastává proces hojení. Obklady mají být teplé na 37 °C, promazání okolí má mít za následek zlepšení prokrvení a prevence vysušování kůže následnými erozemi. PŘI OŠETŘOVÁNÍ DEFEKTŮ SI VŠÍMÁME: • Lokalizace • Příčiny vzniku • Dosavadní terapie • Stáří defektu • Fáze hojení • Velikosti • Spodiny defektu • Množství exudátu • Sekrece • Okrajů defektu • Okolí defektů • Bolesti

10

KAZUISTIKY 86 LETÁ KLIENTKA S ULCUS CRURIS VENOZNÍHO CHARAKTERU NA PDK. DP od 15. 11. 2007 Ulcus cruris zepředu velikost 4x5 cm, spodina povleklá, mírný zápach, zezadu nepravidelný tvar 6x5 cm, spodina povleklá žlutou sekrecí, rovněž zapáchající. Dosavadní léčba Aloe vera, zásypy, masti. Další dg. ICHS, hypertenze, artróza, kl. chodící s 2FH, částečně soběstačná. Medikace-Detralex+ kompres. Terapie Listopad 07 Atrauman Ag+Flamigel výměna co 5 dní, sek. krytí denně, okolí Menalid krém Prosinec 07 Actisorb plus + Flamigel výměna co 3 dni, sek. krytí denně 10x Leden 08 zápach zmizel, spodina zadního defektu stále povleklá-Aguacel Ag, výměna co 7 dní, 6x, zepředu již Atrauman Ag+Flamigel, výměna co 7 dní, sek. krytí denně, velikost 2x 5cm Únor 08 stále fáze čistící dochází k vyčištění defektů a zmenšování Březen 08 velikost 2x2cm zepředu, vzadu 1x1 cm, fáze čistící a epitelizační Duben 08 2 drobné defekty zezadu, oš.stejné Květen+Červen 08 zmenšování defektů, prolínání fází čistící, granulační a epitelizační, u.c. vzadu Se pomalu dohojuje,pokračujeme Atrauman Ag+ Flamigel,výměna co 7 dní, sprchování Červenec – Říjen 08 biolampa,Atrauman Ag,Flamigel,výměna co 7 dní,sek. Krytí měněno denně, kompras. Terapie-kompras. Punčochy. 31. 10. 2008 DP ukončena. 69 LETÁ KLIENTKA S DEFEKTY NA BŘIŠE. DP od 14. 12. 2007, Kolostomie pro Ca recta, hypertenze, chodící, částečně soběstačná. Dehiscence op. ran po parastomální plastice kýly síťkou, založena nová stomie. Defekty na stěně břišní velikosti 3x3 cm nahoře, 3x3 cm dole asi 7 cm hluboký, granul. tkáň s povlaky, sekrece velká a hnisavá, okolí mírně začervenalé, terapie z nemocnice tampony s Betadine roztok, výměna krytí 3x denně. 27. 12. 07 kontrola chir. amb, dotazujeme se na možnost vlhké terapie, konkrétní materiál, lékař schvaluje a doporučuje. Od 28. 12. 2007 ošetřujeme denně, co 7 dní Atrauman Ag výměna, denně Flamigel+výměna sek. krytí, okolí Menalid krém. Defekt nahoře zhojen 11. 2. 2008, podbříšek 14. 2. 2008, okolí staré stomie epidermolýza-vlhké hojení, také Atrauman Ag+ Flamigel, defekt stagnující. Březen 08 Dochází k velké sekreci, hospitalizace pro resekci ilea, kdy síťka protrhovala ten. střevo, vznikla perforace t. střeva, absces. Propuštěna 27. 5. 2008 s 6 defekty na stěně břišni, spolupráce s lékařem chirurgem vynikající, znovu materiál vlhkého hojení, Atrauman Ag + Flamigel, konec 6/08 2 defekty, polovina 7/08 defekty na břiše zhojeny. Přetrvává epidermolýsa,konzultace se stomasestrou-Stomahesive zásyp+Hydrocoll.DP

stále trvá na oš. staré stomie. 11

79 LETÁ KLIENTKA PO NÁVRATU Z RESPITNÍ PÉČE V DD má 3 dekubity, má Alzeimerovou nemoc, částečně imobilní, chůze s chodítkem na kr. vzdálenost. 1. Dekubit 4 st. na pr. patě 3x3 cm, uvolněné okraje, černá nekroza uprostřed, okraje začervenalé, sekrece hnisavá 2. Dekubit 4 st na pr. hýždi.1,5x1,5 cm, černá nekroza, suchá, ohraničená, okraje klidné, bez sekrece 3. Dekubit 3 st.3x3 cm, na sakra. Části, tmavě fialovokolí a puchýř, ohraničený, okolí klidné, bez sekrece Konzultace s OL,Atrauman Ag+ Flamigel, převazy denně Říjen 07 pr. pata nekroza se uvolnila, okraje zklidněny, Atrauman Ag+Flamigel, výměna co 5-7 dní, denně Flamigel+ sek. Krytí, polohování Sakrál. Část došlo k podminování okolí, zduření, konzultace s OL+ foto+návštěva OL+transport chir. nekrozou. Krytí Actisorb plus + Flamigel, výměna co 2-3 dny, sek. krytí denně, zavádíme PKM, Tramal 3x1. Po kultivaci znovu konzultace s chirurgem, OL, kl. bez zvýš.TT, ponecháme bez ATB. Actisob plus přikládán 10x, došlo k vyčištění spodiny. Konec října došlo k uvolnění č. nekrozy na patě, fáze čistící, sacrum žl. nekroza 2 cm, hýžd. dekubit, odloučení nekrozy, čistící fáze, nástup epitelizace. Antidekubitní madrace. Listopad 07 pr. pata fáze granulační a epitelizační,hýžd. dek. fáze epitelizační, sakral. dekubit vel. 5x4 cm, hluboký, spodina zcela čistá, dorůstající, sekrece střední, okolí klidné Atrauman Ag+ Flamigel, výměna co 5 dní, denně sek. krytí. Prosinec 07 pr. pata zhojena, promazáváno, sakral. dek. 4x4 cm, dorůstající spodina, 1,5 cm hluboký, sekrece malá-Atrauman Ag+Flamigel co 5 dní výměna, denně sek. krytí, hýžd. dek. zhojen Leden 08 defekty na bérci, sakral. dekubit 1x1,5 cm, fáze granulační a epitelizační, oš. stejné. Únor+březen 08 sakrál dekubit 1 cm, fáze epitelizační. Duben 08 dekubit zhojen, okolí plíseň, mírně porušen epidermis, antimykotický krém, Flamigel, fil. Krytí. PKM ex, květen 08 cal. Mast, 16. 5. 2008 DP ukončena. 85 LETÁ KLIENTKA PO AMPUTACI LDK,DP od 29. 6. 2007, DM na inzulinoterapii, psych.dg., hypertenze, ICHS, imobilní. Defekt na sutuře apm. LDK na pahýli, dekubit v sakra části. Červen 08 pahýl 2x0,5 cm, povleklé spodiny, hnis. sekrece, fáze čistící, dekubit 4 st. 5x4 cm, hluboký 5 cm, sekrece hnisavá, spodina povleklá, okolí a okraje klidné, Atrauman Ag+ Flamige, okolí Menalind krém, konzultace s OL. Červenec 08 pahýl-epitelizace, zhojení, sakr. dekubit spodina se čistí, granul. tkáň dorůstá, okolí epitelizace, oš. stejné Srpen 08 defekty na pahýlu zcela zhojeny, promazávány, sakr.dek. stále dorůstající granulace, oš.stejné, Atrauman Ag výměna 5-7 dní, denně Flamigel+ sek. krytí 12

Září 08 respitní péče DD sakr. dek. 2x1 cm. dorůstající tkáň, chodíme ošetřovat, avšak personál DD stále oddělává krytí ať větrá, po 14 dnech zase doma, pokračujeme stejným způsobem. Říjen, listopad, prosinec 08 sakr. dekubit ve fázi epitelizační, 1,5x1cm, postupně jen 0,5 zcela vyplněn, pouze bez epidermis, v listopadu opět resp. péče DD, znovu hojení DD větráním. 7. 1. 2008 DP ukončena, nástup do DD. Perlička: Kl. byla na dovolence 9/08, dekubit stále stejný, DD nezalepuje, ošetřuje Pytiolem, dcera denně dochází, po hygieně oš. dekubit z vlastních peněz, konzultuje dál se mnou! 70 LETÝ KLIENT PO BYPASSU PRO UZÁVĚRY NA LDK,v roce 1975 kontuze stehna úraz na šachtě, na Warfarinu, r. 2001 trombectomie bypassu, dále neřešitelné, defekt se zvětšuje na bérci na velikosti 10x7 cm, na chir. amb. Necreticanscruris, dehiscence rány s nekrozou, po konzultaci OL s chir. ambulancí, navržena DP od 18. 7. 2008. Červenec 08 obklad Dermacyn, Atrauman Ag, Flamigel, okolí Menalind krém, měněno co 4-5 dní, sekundární krytí měněno denně. Po týdenní terapii je vidět pozitivní efekt díky DP. Srpen, září 08 14 denní kontroly chir. amb., defekt se vyčišťuje, zmenšuje Klient zařazen do studie kmenových buněk. Říjen 08 klient se udeřil o nákupní vozík na druhou stranu bérce, defekt velikosti 1,5x1,5 cm, spodina s povlakem, defekt stále fáze čistící, velikost se zmenšuje. Listopad 08 velký defekt vel. 7x4 cm, od okrajů epitelizace, spodina čistá, ošetření stejné, malý defekt s Atraumanem Ag stále povleklý, změna na Aguacel Ag, dochází k vyčištění i mírnému rozšíření, přiloženo 3x co 5 dní. Prosinec 08 velký defekt 5x3 cm fáze epitelizační, gran. tkáň čistá, malý defekt vel. 3x3 cm fáze čistící,okolí ale bolestivé a začervenalé-oš. Dermacyn, Atrauman Ag, Flamigel výměna 2xt, sek. krytí denně. Klient nyní zařazen do studie TAMARIS, pomocí 4 injekcí 2 do stehna a 2 do lýtka má dojít k vytvoření nového řečiště na LDK. Nyní klient již tuto absolvoval. 53 LETÝ KLIENT PO CMP, imobilní, dekubit na l. boku 3 st. vel. 2x2 cm, spodina s malým povlakem, sekrece malá, hnisavá, okolí začervenalé. Dekubit 4 st. v sacru vel. 5x4 cm, spodina povleklá, sekrece velká a hnisavá, okolí klidné. Klient přichází z nemocnice vybaven Prontosanem, Cavilonem, TegadermHhydrocolloid ponechat 5 dní,horní krytí měnit 3x denně, polohování co 1 hod. Ve zprávě bez kontroly v chir. amb. DP od 27. 8. 2008 Září 08 l. kyčel dekubit stále s povlakem, po konzultaci s OL oš. Atrauman Ag+Flamigel,výměna 2x t, sek. krytí denně. Sacrum se snažíme lepit hydrocoloidem, avšak k velké sekreci vydrží stěží do večera. Po konzultaci s Ol, protože odd. chirurgie ani 13

ambulance již nenapsaly žádnou kontrolu, přecházíme na Atrauman Ag+Flamigel,výměna 2xt, sek. krytí denně, dochází k vyčišťování spodiny, ubývání sekrece, dorůstání gran. tkáně. Říjen 08 l. kyčel se vyčistila, přecházíme na hydrocoll thin,výměna co 7 dní, sledujeme puchýř, poté oš. dle stavu. Dekubit v sacru se výrazně lepší, dorůstající tkáň již pomalu vyplňuje celý defekt, epitel. Fáze od okrajů, sekrece ubývá, okolí klidné.Hydrocoll thin je pružný, dá se stříhat a uzpůsobit na defektu. Listopad 08 l. kyčel pokračujeme hydrocoll thin, dekubit již ve fázi epitelizační, okolí ale zůstává začervenalé, sacrum pokračujeme laváží Prontosan, okolí Cavilon, Hydrocoll thin, fixujeme Prosinec 08 l. kyčel chráníme preventivně, sacrum vel. 1 cm, fáze epitelizační, Hydrocoll thin, fixujeme, kl. na lůžku velice neklidný, neustále se vrtí, proto krytí musíme měnit denně. Klient od 1. 9. 2008 pije 1 Cubitan denně. Poslední foto 8. 12. 2008 kdy je dekubit necelých 0,5 cm epitel. fáze, kl. čeká na rehabilitační léčbu v RÚ Hrabyně. DP není ukončena. 79 LETÁ KLIENTKA S ULCUS CRURIS, téměř cirkulárně na LDK. 1999 na LDK maligní histiocytom, plastika, stp. po varixech, polyneuropatie. Chůze s 2FH, částečně imobilní, alergie téměř na vše, domácí ošetření s příbuznými lékařských profesí, střídání krytí, zásah samotné klientky rukama apod. Zdrav. sestra. Červenec 08 ulcus cruris zevně 10x12 cm, vnitřně 18x12, spodiny povleklé žlutou nekrozou, ohraničené, sekrece velmi velká, zapáchající. Přiložen Atrauman Ag+Flamigel, poté Actisorb plus+Flamigel, okolí Menalind krém, výměna co 3 dny, dochází k postupnému vyčištění, odstranění zápachu z velké části. Srpen 08 stále fáze čistící, nadále Actisorb plus+Flamigel, výměna co 3 dny, sek. krytí denně. Vzhledem k velké sekreci, okolí stále narušováno, mírné rozšíření defektů. Září 08 střídání Atrauman Ag+Flamigel a Actosorb plus+Flamigel, vždy nějaká infekce Říjen 08 Granulační tkáń se vyčišťuje, okolí kryto Hydrocoll thin, přikládán Atrauman Ag+ Flamigel 2xt výměna, sek krytí denně+Flamigel+vlhčení fyz.r-méně bolí!!! Listopad 08 zůstáváme pouze na Atrauman Ag+Flamigel, okolí Hydrocoll thin, velikost zůstává zevně 15x12, vnitřně 20x12, ale spodiny čisté bez povlaků, okolí mírný náznak epitelizace, ale hlavně jsme zabránili další maceraci, vnitřní u.c. uprostřed 1 cm epit. tkáň, místy epitel vel. špendl. hlavičky, zevní u.c. překryt celý Hydrocollem thin, výměna co 5 dní.. Prosinec 08 stav stejný, ošetřování stejné, Hydrocoll thin ale zevně zase jen na okolí, nedrží a podtéká,nyní pro febrilie a virozu nasazeny ATB, na bolest Oxykontin 10mg 3x1 a další. Velikost zůstává stejná, více epitel. částeček spodina nyní bez známek infekce. Klientka má ulcus cruris různých velikostí a fází 20 let.

14

KVALITA ŽIVOTA A OŠTŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S DIABETEM MELLITUS V DOMÁCÍ PÉČI Ludmila Geisslerová Na světě je podle odhadů Světové zdravotnické organizace kolem 100 miliónů diabetiků. Prognostické studie vycházejí ze současného vývoje nemocnosti, předpokládají, že v roce 2010 bude na světě 215 milionů diabetiků. U nás eviduje počty registrovaných diabetiků Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zatímco v roce 1975 bylo evidováno 234 071 nemocných, k 31. 12. 1999 to bylo již 624 086, což představuje nárůst o 158 %. V roce 1999 bylo v ČR 7,6 % pacientů s DM I. typu a 91,2% s DM II. typu. Hlavním tématem přednášky je ošetřovatelská péče o pacienta s diabetem mellitus v domácí péči. Seznámení s charakteristikou onemocnění a možnými ošetřovatelskými diagnózami. Dále s pojmem zdravotní domácí péče, historie v České republice, struktura, kompetence. Cílem je navrhnutí individuálního plánu ošetřovatelské péče a jeho realizace metodou ošetřovatelského procesu za využití koncepčního modelu Dr. M. Gordonové. Další část věnuji péči o pacientku s diabetem mellitus II. typu formou ošetřovatelského procesu včetně edukace. Byl zvolen model Funkčního typu zdraví Dr. M. Gordonové. Tento model splňuje požadavky na systematické zhodnocení stavu pacienta ve všech oblastech systémové péče. Zdravotní stav člověka je vyjádřením bio-psycho-sociální integrací, porucha v jedné oblasti narušuje rovnováhu celého organismu. Funkční typy zdraví jsou ovlivněny biologickými, vývojovými, kulturními, sociálními a duchovními (spirituálními) faktory. Pro dysfunkční zdraví je charakteristické, že sestra stanoví ošetřovatelské diagnózy podle priorit a vytvoří adekvátní plán ošetřovatelské péče. Základní strukturu tohoto modelu tvoří celkem dvanáct oblastí, z čehož každá představuje funkční nebo dysfunkční součást zdravotního stavu člověka. Po stanovení aktuálních a potenciálních ošetřovatelských problémů, následně ošetřovatelských diagnóz, může sestra efektivně naplánovat a realizovat komplexní ošetřovatelskou péči. Z hlediska holistické filozofie patří tento model mezi nejkomplexnější pojetí člověka v ošetřovatelství. Byly zvoleny ošetřovatelské diagnózy podle Kapesního průvodce zdravotní sestry i NANDA doménách, podle prioritních potřeb pacientky a byl rozpracován ošetřovatelský plán. V závěru práce se zabývám edukační činností, která je nedílnou součástí ošetřovatelské péče, někdy opomíjenou a umožňuje nemocnému do jisté míry ovlivnit průběh a prognózu svého onemocnění. Závěrem zmiňuji charakteristiku jednotlivých činností v domácí péči, ukázkový režim dne a týdenní harmonogram.

15

16

SPRÁVNE VEDENIE OŠETROVATEĽSKEJ DOKUMENTÁCIE V ADOS – ZÁRUKA KVALITY PhDr. Libuša Repiská, ADOS, Nitra Súhrn Dosiahnuť vysokú úroveň kvality služieb v zdravotníctve si vyžaduje správne vedenia ošetrovateľskej dokumentácie. Klúčové slová: Kvalita, ošetrovateľská dokumentácia, ADOS (agentúra domácej ošetrovateľskej starostlivosti). Ošetrovateľská dokumentácia je v zmysle zákona súčasťou zdravotnej dokumentácie pacienta, teda právnym dokladom. Dokumentácia poskytuje systematický a kontinuálny prehľad informácií o poskytovanej starostlivosti. Je podkladom pre hodnotenie kvality poskytovaných služieb a realizácii ošetrovateľského procesu. Kvalitu, ktorú sestra nezaznamenáva, nemáme. Kulhavá (2005) pripomína, že ošetrovateľská starostlivosť, ktorá nie je zdokumentovaná, ako keby nebola poskytnutá. Z hľadiska kvality musí byť ošetrovateľská dokumentácia úplná, objektívna, zrozumiteľná, dostupná, stručná a čitateľná (Šeclová et al, 2002). Sestra pri vypisovaní ošetrovateľskej dokumentácii musí dodržiavať nasledujúce zásady: - pri vedení ošetrovateľskej dokumentácie rešpektovať právne predpisy, - každý formulár musí obsahovať identifikačné údaje pacienta, - formuláre vyplňovať nezmazateľným písacím perom, - nevyplnené kolónky parafovať, - zápisy viesť prehľadne, pravdivo, čitateľne, - každý zápis musí obsahovať dátum, čas a podpis sestry, - záznamy neprepisovať - pri zmene zápisu musí byť predchádzajúci záznam čitateľný a nový záznam autorizovaný, - používať spisovný jazyk, iba štandardizované skratky, vyhýbať sa slangovým slovám Správne vypísaná ošetrovateľská dokumentácia uľahčuje písomnú komunikáciu a zlepšuje spoluprácu v tíme Vytvára podmienky pre samostatnú a tvorivú prácu sestier. Zvyšuje mieru zodpovednosti sestier za svojich pacientov a odstraňuje anonymitu v poskytovaní ošetrovateľských služieb (Gulášová, 2004). Čo je ošetrovateľská dokumentácia? Ošetrovateľská dokumentácia je súhrn všetkých písomných, grafických a iných zázna17

mov sestry alebo pôrodnej asistentky, ktoré súvisia s poskytovaním ošetrovateľskej starostlivosti a starostlivosti pôrodnej asistencie. Čo obsahuje ošetrovateľská dokumentácia? - písomností, grafy a iné záznamy o pacientovi a poskytnutej ošetrovateľskej starostlivosti, - je neoddeliteľnou súčasťou ošetrovateľského procesu!!! - poskytuje informácie o pacientovi, - je to doklad, že pacientovi bola poskytnutá ošetrovateľská starostlivosť lége artis, - je to doklad pre vyúčtovanie zdravotníckej starostlivosti. Prečo je potrebné zavedenie ošetrovateľskej dokumentácie? Kvôli: - bezpečnosť a ochranu pacientov, - bezpečnosť a ochranu ošetrujúceho personálu, - zabezpečenie kvality ošetrovateľskej práce, - kontinuitu ošetrovateľskej starostlivosti, - obsiahle a úplne predanie služieb, - zvýšenie zodpovednosti jednotlivých pracovníkov, - nutnosť spolupracovať všetkých (lekári, sestry, asistenti, príbuzní), - pretože je to doklad o ošetrovateľskej starostlivosti. Ošetrovateľská dokumentácia v ADOS Agentúra domácej ošetrovateľskej starostlivosti sa riadi: „Odborným usmernením Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o vedení ošetrovateľskej dokumentácie“ Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 45 písm. b) zákona č. 576/2004 Z. z. o zdravotnej starostlivosti, službách súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov vydalo toto odborné usmernenie: Bratislava: 20. 6. 2005, Číslo: 41978/2005 – OO, Čiastka 35-46. Účelom tohto odborného usmernenia je zabezpečenie jednotnej ošetrovateľskej dokumentácie, ktorou sa zaistí kontinuita a chronologický prehľad o poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti v Agentúrach domácej ošetrovateľskej starostlivosti. Súčasťou ošetrovateľského záznamu môžu byť podľa zvyklostí pracoviska aj iné záznamy: protokol ošetrovania rán, poverenie na i.v. liečbu, záznam o polohovaní, posudzovacia stupnica, bilancia tekutín, informovaný súhlas, fotodokumentáciu. Záver Vedenia ošetrovateľskej dokumentácie v agentúrach domácej ošetrovateľskej starostlivosti vykonáva manažérka ošetrovateľstva alebo odborný zástupca. Ošetrovateľskú dokumentáciu vedú jednotne minimálne v rozsahu a spôsobom uvedeným v prílohách tohto odborného usmernenia. Súčasné ošetrovateľstvo si vyžaduje poskytovanie kvalitnej ošetrovateľskej starostlivosti, ku ktorému patrí aj efektívne vedenie ošetrovateľskej 18

dokumentácie. V prebiehajúcej transformácii zdravotníckych zariadení je dôležité vo väčšej miere kontrolovať pracovné postupy a zavádzať potrebné metódy, spôsoby a iné činnosti s cieľom znižovať riziká a tým aj zvyšovať kvalitu poskytovaných zdravotníckych služieb.

Literatúra: 1. GULÁŠOVÁ, I. Komunikácia v interakcii sestra – pacient v podmienkach klinickej praxe. In: Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí III. Jihočeské ošetřovatelské dny. České Budejovice, 2004. s.35-51.ISBN 80-7040-636-4. 2. JACOVÁ, A., UHEROVÁ, Z., FERTAĽOVÁ, T.,CMOREJOVÁ, V. Klinické témy jadra znalostí študijného odboru urgentná zdravotná starostlivosť Prešovskej univerzity, Fakulty zdravotníctva In: Trendy v ošetřovatelství IV: zborník, 2006. s 93-105. ISSN 80-7368-182- X.93-105s. 3. KYASOVÁ, M., KOCOURKOVÁ, J., MIČUDOVÁ,E. Ošetřovatelská dokumentace v nemocničním informačním systému. In : Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. Nitra, 2005.s. 124-132. ISBN 80-88866-32-4. 4. KULHAVÁ, M. Ošetřovatelská dokumentace – nástroj kvalitní péče. In : Zborník z 1. medzinárodnej vedeckej konferencie Ošetrovateľstvo 21. storočia v procese zmien. Nitra, 2005. s. 233-241. ISBN 80-8050-866-0. 19

20

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTY V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ Dana Šnajdaufová Agentura domácí péče (ADP) – Praha 6

Úvod • Riziko komplikací po opakovaně aplikovaných i.m. injekcí Milgamma – kasuistika • Ošetřování v ran v domácí péči Kasuistika • Žena ve věku 58 let • Po opakované aplikaci Milgamma i.m. u praktického lékaře Rok 2007 • Leden – vytvoření útvaru v horním zevním kvadrantu • 28.3. – chirurgie v Praze 6 bez údajného nálezu • 11.4. – chirurgie v Praze 6 – 1. chirurgický zákrok – punkce útvaru (od 11.4. do 2.7. celkem 14 návštěv) Rok 2007 • 2.7. – SONO – morfologický obraz nemá charakter abscesu, popsaná velikost 3,8 x 2,2 cm • 3.7. – klientka odkázána do ÚVN Střešovice (další kontrola 10.7.) Rok 2007 • 12.7. – 19.7. – hospitalizace na chirurgii ÚVN Střešovice - 13.7. – 1. operace - od 20.7. do 11.9. – v ambulantní péči chirurgie ÚVN (celkem 17 návštěv) Léčba po 1. operaci • Dva rukavicové drény • Sedm Ag drénů • Čtyři Inadine drény • 30.7. K+C negativní • 1. - 12.8.07 Zanocin + Amoclen • 14. - 26.8.07 – Doxybene, vitaminové infuze 21

Rok 2007 • Klientka v téže době dochází na imunologii po dobu 4 týdnů (celkem 6 návštěv) – aplikace 5x Immodin inj. Rok 2007 • 11.9. – na vlastní žádost klientky provedena magnetická rezonance (MR) – nález kolekce tekutiny 30 mm • 18.9. – fistulografie – na základě MR pro chirurgický zákrok • 25.9. – 2. operace – dále ambulantní dohled do 18.12. (celkem 7 návštěv) Rok 2007 • 5 týdnů po revizi – se objevuje útvar v řezu s následnou perforací • 2.1.2008 – rána prosakuje – velké množství narůžovělé tekutiny Rok 2008 • Následuje hospitalizace v nemocnici Na Homolce – 2x chirurgický zákrok v lokálním znecitlivění – Dále léčba ambulantně (celkem 5 návštěv) Rok 2008 • 17.3. – 29.3. – hospitalizace ve FN Královské Vinohrady – 3. operace Rok 2008 • Dále v ambulantní péči FN Vinohrady (celkem 15 návštěv) – Z horní malé jizvy přetrvávající sekrece od operace, po 2 měsících i z velké jizvy další 3 píštěle – 1 měsíc po operaci – mikrobiologicky negativní – léčba Augmentin – 3 měsíce po operaci – mikrobiologicky negativní – léčba Augmentin – 4 měsíce po operaci – SONO – 5 měsíců po operaci – 13.8. - 2.9. léčba Ospen 1500mg 3 tbl á 6 hod. Rok 2008 • Fistulografie • 30.10. – 4.11. – hospitalizace ve FN Královské Vinohrady – 4. operace • 5.11. – defekt 18x10x4 cm, TT = 37,2 – 38,3°C Rok 2008 • 6.11. – 31.12. v péči zdravotních sester Agentury domácí péče 22

– Převazy 7x týdně 1x denně – léčba dle OL FN Královské Vinohrady – Flaminal + sterilní krytí Rok 2008 – v péči ADP • 10.11. – odvoz klientky do nemocnice Pod Petřínem pro nepohyblivost a bolest vystřelující do DK • 11.11. – převoz do FN Vinohrady pro febrilie – léčba Augmentinem, do defektu – Betadine roztok + sterilní krytí Rok 2008 – v péči ADP • 19.11. – defekt 15x9x2 cm • 3.12. – defekt 11x7 cm • 13.12. – defekt 10x6 cm • 19.12. – defekt 9x4 cm • 28.12. – defekt 8x3,5 cm • 31.12. – ukončena péče ADP – manžel klientky edukován a zacvičen o způsobu převazování defektu 15.11.2008 29.11.2008 13.12.2008 28.12.2008 Rok 2009 • Od 1.1. – převazy provádí manžel pod ambulantním dohledem OL • 7.1. – defekt 7x2,5 cm • 14.1. – defekt 6x2 cm • Od února – klientka uschopněna do pracovního procesu 4.1., 17.1., 30.1.2009 Pro poskytování kvalitní péče zdravotních sester v domácím prostředí je velice důležité: •

Schopnost spolupráce klienta – omezená mobilita díky vlastnímu onemocnění, psychika klienta ovlivněná vlastním onemocněním Pro poskytování kvalitní péče zdravotních sester v domácím prostředí je velice důležité:

•

Zvládnout profesionální ošetření v domácím prostředí klienta – schopnost sestry improvizovat, vytvoření pracovního prostředí pro sestru, aby mohla být poskytnuta kvalitní péče 23

Pro poskytování kvalitní péče zdravotních sester v domácím prostředí je velice důležité: •

Spolupráce rodiny – edukace a komunikace sestry s rodinou, péče rodiny o klienta v nepřítomnosti sestry, dostupnost rodinných příslušníků – jejich pomoc, zavzetí rodiny do týmu péče (tým – lékař, sestra, rodina, popř. jiní pečovatelé) Pro poskytování kvalitní péče zdravotních sester v domácím prostředí je velice důležité:

•

Spolupráce sestry s ošetřujícím lékařem (praktický lékař, ambulantní lékař) Pro poskytování kvalitní péče zdravotních sester v domácím prostředí je velice důležité:

•

Schopnosti a zkušenosti sestry – samostatně pracovat, rozhodovat se, včasně reagovat, nepanikařit, konzultovat stav klienta s ostatními sestrami z domácí péče, popř. s ošetřujícím lékařem nebo s rodinou klienta

•

Rizikový faktor i.m. injekcí Jedním z rizikových faktorů, je aplikace injekce i.m. ve stoje, kdy nedojde ke kvalitní relaxaci svalu a může dojít k následnému poškození tkáně a tím i např. k abscesu

24

MOŽNOSTI MIMONEMOCNIČNEJ STAROSTLIVOSTI NA SLOVENSKU PhDr. Mária Cibulková, ADOS Mária, s.r.o. Žilina

Charakteristika mimonenocničnej starostlivosti Úlohou štátu je neustále zlepšovať podmienky pre poskytovateľov zdravotnej starostlivosti. Systém zdravotnej starostlivosti musí byť vyvážený a cieľom stratégie štátnej zdravotnej politiky musí byť zlepšenie zdravotného stavu obyvateľov, pričom kladie dôraz na znižovanie výdavkov na liečbu. Všeobecne je známe, že nemocničná starostlivosť stále dominuje a je najdrahšou formou zdravotnej starostlivosti. Absentujú zariadenia mimonemocničnej starostlivosti, čo spôsobuje vysoké percento často bezdôvodných hospitalizácií len preto, lebo tu nie je možné poskytnúť inú alternatívu zdravotnej starostlivosti. Charakteristika mimo nemocničnej starostlivosti: • Priama dostupnosť – zlepšenie miestnej a časovej dostupnosti. • Neohraničené pole pôsobnosti – riešenie širokého spektra problémov ( holistický prístup, role sestry atď.) • Kontinuita – nadväznosť na ústavnú, sociálnu, ambulantnú starostlivosť. • Snaha o izoláciu – absencia diskusií, posúvanie do sociálnej oblasti, nedostatočný záujem odbornej verejnosti, ale aj neochota komunikácie. Osud nevládnych starých ľudí patrí medzi najsmutnejšie stránky spoločenskej reality. Pribúdajú pacienti s: - obmedzenou pohyblivosťou - s poruchami prispôsobivosti a orientácie - ľudia dlhodobo odkázaní na opateru inej osoby Mimonemocničná starostlivosť zahŕňa dva systémy: • Zdravotný systém – je nárokovateľný Na poskytovanie starostlivosti v zariadeniach mimo nemocničnej starostlivosti samosprávny kraj zriaďuje zdravotnícke zariadenia: - ambulancia - agentúra domácej ošetrovateľskej starostlivosti - dom ošetrovateľskej starostlivosti - Hospic - stacionár • Sociálny systém – je limitovaný rozpočtom Na poskytovanie starostlivosti v zariadeniach sociálnych služieb samosprávny kraj a obec zriaďujú zariadenia sociálnych služieb: - opatrovateľská služba v domácnosti, 25

- stacionár, - domov dôchodcov, - domov sociálnych služieb pre deti, ktorým sa poskytuje starostlivosť týždenne a celoročne, - domov sociálnych služieb pre dospelých, ktorým sa poskytuje starostlivosť celoročne a týždenne, - domov pre osamelých rodičov, - zariadenie pestúnskej starostlivosti, - detský domov, - krízové stredisko, - resocializačné stredisko, - útulok AMBULANCIA Zdravotnícke zariadenie ambulantnej zdravotnej starostlivosti je určené na poskytovanie zdravotníckej starostlivosti osobe, ktorej zdravotný stav si nevyžaduje nepretržité poskytovanie zdravotnej starostlivosti a pobyt osoby na lôžku nepresahujúci 24 hodín. Ambulancie sa členia na: - ambulancie všeobecnej zdravotnej starostlivosti – praktický lekár pre dospelých a praktický lekár pre deti a dorast - ambulancie špecializovanej zdravotnej starostlivosti v príslušnom špecializačnom odbore STACIONÁR Stacionár je určený na poskytovanie ambulantnej starostlivosti osobám, ktorých zdravotný stav vyžaduje opakované denné poskytovanie ambulantnej starostlivosti vždy v náväznosti na ústavnú starostlivosť. HOSPIC V hospici sa poskytuje zdravotná starostlivosť osobám s nevyliečiteľnou a zároveň pokročilou a aktívne progredujúcou chorobou, ktorá spravidla vedie k smrti. Cieľom zdravotnej starostlivosti poskytovanej v hospici je zlepšenie kvality života, zmiernenie utrpenia týchto osôb a stabilizácia ich zdravotného stavu. Súčasťou hospicu môže byť aj poskytovanie zdravotnej starostlivosti v zdravotníckych zariadeniach ambulantnej zdravotnej starostlivosti vrátane domácej starostlivosti v byte chorého. (Vyhláška MZ SR č. 770/2004 Z. z.) SZO definuje hospicovú starostlivosť ako integrovanú formu zdravotnej, sociálnej a psychologickej starostlivosti poskytovanej klientom všetkých indikačných, diagnos-

26

tických a vekových skupín, u ktorých je prognózou ošetrujúceho lekára predpokladaná dĺžka života v rozsahu menej ako 6 mesiacov. Názov hospic pochádza z latinského slova hospitum pohostinnosť alebo hostinec. Dnes hospic predstavuje nádej pre zomierajúcich a ich rodiny, že nezostanú sami v ťažkej životnej situácii a že im bude poskytnutá kvalifikovaná pomoc s ohľadom na ich city, práva a potreby. Cieľom hospicovej starostlivosti je zabezpečiť kvalitu života a zmierniť čo najviac fyzické a psychické utrpenie. Starostlivosť sa netýka iba priamo chorého, ale aj jeho rodiny a to ešte aspoň rok po úmrtí. Hospicová starostlivosť je orientovaná na vytvorenie takého programu služieb a starostlivosti, ktorý rešpektuje uspokojovanie individuálnych potrieb umierajúceho. Dôraz kladie na integritu ľudskej bytosti s jeho vlastným sociálnym prostredím. Umožňuje realizovať starostlivosť v posledných štádiách nevyliečiteľnej choroby tak, aby mohli chorí dôstojne prežiť posledné dni svojho života a to bez akéhokoľvek utrpenia. Ciele hospicového hnutia: - zabezpečiť primeranú kvalitu života chorým v terminálnom štádiu ochorenia - poskytnúť psychickú, sociálnu a duchovnú pomoc a podporu umierajúcemu a jeho rodine počas umierania a aj po jeho smrti - zabezpečiť výchovu, vzdelávanie a podporu všetkým, ktorí sa podieľajú na starostlivosti o umierajúcich tak, aby bola zabezpečená komplexnosť, kvalita a efektívnosť poskytovaných služieb. Základné princípy hospicového hnutia: - úcta k umierajúcemu ako k jedinečnej bytosti , - akceptovanie názorov, priorít a potrieb umierajúceho, - rešpektovanie ľudskej dôstojnosti umierajúceho v každej situácii, - kontrola symptómov a zbavenie bolesti a ostatných nepríjemných príznakov choroby, - psychosociálna podpora, pochopenie, účasť a empatia vo vzťahu k umierajúcemu a jeho rodine, - spolupráca členov interdisciplinárného tímu, ktorý poskytuje komplexnú a kontinuálnu starostlivosť. (Hanzlíková, 2004 s. 270) Typy hospicovej starostlivosti Hospicová starostlivosť sa poskytuje v lôžkových zariadeniach i mimo nich. • Domáca hospicová starostlivosť je integrovaná forma zdravotnej, sociálnej, laickej, psychologickej a spirituálnej starostlivosti poskytovanej umierajúcim v ich vlastnom sociálnom prostredí. Je poskytovaná multidisciplinárnym tímom: lekár, sestra, fyzioterapeut, opatrovatelia, psychológ, duchovný a dobrovoľníci. Indikuje 27

ju ošetrujúci lekár v časovom rozsahu 3x denne 1 hodinu odbornej starostlivosti, môže ju však predĺžiť podľa stavu chorého. Poskytuje sa umierajúcim všetkých vekových skupín, ktorých stav si nevyžaduje inštitucionálnu starostlivosť a majú vytvorené vhodné sociálne podmienky. • Ambulantná hospicová starostlivosť je určená pre úplne alebo čiastočne mobilných chorých, ktorých stav si nevyžaduje hospitalizáciu ani domácu hospicovú starostlivosť. Je doplnkom domácej hospicovej starostlivosti. Pomáha chorým zmierňovať príznaky sprevádzajúce umieranie a to krátkodobými časovo obmedzenými odbornými intervenciami. Poskytujú ju špecialisti v odbore a odborníci z anestéziológie, psychológie alebo psychiatrie. • Stacionárna hospicová starostlivosť je integrovanou formou zdravotnej a sociálnej starostlivosti, ktorá sa poskytuje umierajúcim v prostredí stacionára, ktorý na určitý čas počas dňa nahrádza domáce prostredie chorého. Rozširuje domácu hospicovú starostlivosť, je vhodná pre tých, ktorých ochorenie si vyžaduje osobitnú liečbu a to takú, ktorá sa nedá realizovať v rámci domácej ani ambulantnej hospicovej starostlivosti. Poskytuje ju multidisciplinárny tím rovnakého zloženia ako pri ostatných formách hospicovej starostlivosti. • Lôžková hospicová starostlivosť – hospic je autonómne lôžkové zariadenie určené pre nevyliečiteľne chorých, ktorí nemajú vytvorené také sociálne podmienky, aby mohla byť zabezpečená aspoň minimálna úroveň kvality ich života. Do hospicu sa prijímajú terminálne chorí. Prioritou je zmierňovať fyzické, psychické, sociálne a duševné utrpenie. Odbornú starostlivosť tu poskytuje multidisciplinárny tím. Dáva možnosť, aby v hospici boli ubytovaní aj členovia rodiny, návštevy nie sú obmedzení a príbuzní sa môžu, alebo nemusia zapojiť do priamej starostlivosti o chorého. • Samostatná hospicová jednotka poskytuje komplexné služby umierajúcim v rámci nemocnice alebo iného zdravotníckeho zariadenia. Môže mať vyčlenenú určitú časť budovy alebo oddelenia, napr. paliatívne oddelenie. • Mobilné hospice – hospicový program zabezpečujú špeciálne multidisciplinárne tímy v zdravotníckych a iných zariadeniach, kde sa poskytuje paliatívna starostlivosť. V súčasnosti je na Slovensku evidovaných 13 hospicov, ktoré sú v pôsobnosti predovšetkým charity. Medzi týmto typom zariadenia je aj detský hospic, ktorý poskytuje starostlivosť nevyliečiteľne chorým deťom. DOM OŠETROVATEĽSKEJ STAROSTLIVOSTI V dome ošetrovateľskej starostlivosti sa poskytuje nepretržitá ošetrovateľská starostlivosť a rehabilitácia osobám, ktorých zdravotný stav nevyžaduje sústavnú zdravotnú starostlivosť poskytovanú lekárom vrátane zabezpečenia súvisiacej ambulantnej zdravotnej starostlivosti so zameraním na poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti. Súčas28

ťou domu ošetrovateľskej starostlivosti môže byť ošetrovateľský stacionár. (Vyhláška MZ SR č. 770/2004 Z.z.) Poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti je upravené v Odbornom usmernení Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky i poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti v dome ošetrovateľskej starostlivosti č.10095/2006-OO zo dňa 27. februára 2006. Charakteristika a ciele: Dom je zdravotnícke zariadenie ústavnej starostlivosti, v ktorom sa poskytuje nepretržitá ošetrovateľská starostlivosť, ošetrovateľská rehabilitácia a služby s nimi súvisiace osobám, ktorých zdravotný stav vyžaduje nepretržité poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti dlhšie ako 24 hodín, pričom si nevyžaduje sústavnú zdravotnú starostlivosť poskytovanú lekárom a nie je možné ju poskytovať v prirodzenom sociálnom prostredí. Dom musí mať zabezpečený zmluvný vzťah s lekárom. Cieľom ošetrovateľskej starostlivosti v dome je poskytnúť osobe so zdravotným problémom komplexnú ošetrovateľskú starostlivosť metódou ošetrovateľského procesu zameranú na: - udržanie a zlepšenie kvality života, - Pooperačné a post hospitalizačné obdobie, - Predchádzanie zdravotným komplikáciám. Personálne zabezpečenie starostlivosti v dome zodpovedá odborný zástupca, ktor Za kvalitu poskytovanej ošetrovateľskej musí spĺňať: a, odbornú spôsobilosť, 1. vysokoškolské vzdelanie II. Stupňa v odbore ošetrovateľstvo, 2. špecializácia v niektorom zo špecializovaných odborov ošetrovateľská starostlivosť b, najmenej 5 rokov odbornej praxe, z toho 3 roky pri posteli pacienta O zriaďovanie domu ošetrovateľskej starostlivosti je medzi sestrami značný záujem. Problémom je zabezpečiť finančné prostriedky na jeho zriadenie a financovanie. V súčasnosti je na Slovensku asi 6 domov ošetrovateľskej starostlivosti, prevažná väčšina bola zriadená priamo v nemocniciach, kde boli pretransformované niektoré lôžka na tento účel. AGENTÚRA DOMÁCEJ OŠETROVATEĽSKEJ STAROSTLIVOSTI Agentúra domácej ošetrovateľskej starostlivosti (ADOS) poskytuje komplexne domácu ošetrovateľskú starostlivosť, pôrodnú asistenciu osobám, pri ktorých sa predpokladá, že ich zdravotný stav si nebude vyžadovať nepretržitý pobyt v zdravotníckom zariadení ústavnej zdravotnej starostlivosti, a osobám, ktoré poskytnutie ústavnej zdravotnej starostlivosti odmietli. Vyhláška MZ SR č. 770/ 2004 Z. z., ktorou sa ustanovujú určujúce znaky jednotlivých 29

druhov zdravotníckych zariadení, definuje ADOS nasledovne: „ADOS je zdravotnícke zariadenie, ktoré poskytuje komplexne domácu ošetrovateľskú starostlivosť.“ Domáca ošetrovateľská starostlivosť zahŕňa komplexné poskytovanie ošetrovateľských služieb osobám so zdravotnými problémami, ktoré pre svoj fyzický alebo duševný stav nie sú schopné opustiť domáce prostredie, aby sa im mohla poskytnúť zdravotná starostlivosť, alebo nie je dôvod na hospitalizáciu. Je poskytovaná prostredníctvom agentúr domácej ošetrovateľskej starostlivosti. (Zákon č. 576/ 2004 Z. z.) V súčasnosti funguje na Slovensku približne 180 ADOS. Sieť ADOS – verejná minimálna sieť ADOS prepočítaná na počty sesterských miest a určená na počet obyvateľov SR a na počet obyvateľov územia krajov, čo predstavuje 808,6 sesterských miest. Kritéria pre tvorbu siete ADOS: - demografické 30 000 obyvateľov na 1 ADOS – dnes už neplatí - geografické v každom okrese zabezpečenie dostupnosti domácej ošetrovateľskej starostlivosti - zvýšená chorobnosť priestor pre vznik nových ADOS Od začiatku svojej existencie, museli agentúry prekonávať svoju povesť najmä v kruhoch odbornej verejnosti. Dnes viem, že sme zanedbali oblasť verejnej mienky a mediálnej prezentácie domácej ošetrovateľskej starostlivosti. Aby sa zabránilo zlej publicite ADOS, mali sme sa viac venovať mediálnej kampani. Nad budúcnosťou agentúr visí veľký otáznik a budúcnosť sa javí ako nejasná. Aj keď sa neustále deklaruje smerom k verejnosti, že sa kladie dôraz na postupný presun z nemocničnej starostlivosti na domácu, z liečby na prevenciu a z inštitúcií na komunitu, nič nenasvedčuje tomu, že agentúry sa stanú neodmysliteľnou súčasťou mimonemocničnej starostlivosti. Pokiaľ bude presun z nemocničnej do domácej starostlivosti úspešný, nemocnice sa budú môcť viac špecializovať a sestry budú môcť zabezpečiť jednotlivcom a rodinám tie najlepšie služby. Systém poskytovania domácej ošetrovateľskej starostlivosti je moderný a zároveň tradičný. Originalita tejto služby spočíva v autonómií ošetrovateľstva. ADOS sú náchylné na vplyvy a zmeny a zároveň sú schopné zachovať si jedinečnosť domácej ošetrovateľskej starostlivosti. Každá zmena vlády by mala znamenať určitý posun aj v poskytovaní zdravotnej starostlivosti. Ak chce vláda vybudovať silné fungujúce zdravotníctvo, musí preto získať ľudí. Všetci dobre vieme, aká je realita. Ani nástup zdravotnej reformy sa výraznejšie neprejavil na celkovom zdravotnom stave obyvateľstva. Najväčším zdravotným problémom a najčastejšou príčinou smrti sú ochorenia kardiovaskulárneho systému a nádorové ochorenia. Preto kladiem otázku: 30

„Budú ADOS schopné udržať si dynamizmus a energiu, ktorú doteraz vkladali do tejto oblasti zdravotnej starostlivosti?“ Nie som expertkou na budúcnosť, ale jedno viem iste. Spojenie domáceho prostredia, kvalifikovaný ošetrovateľský personál a dohľad ambulantných lekárov, dáva výnimočnosť tejto zdravotnej službe. V domácej starostlivosti dominuje pacient a preto je každodennou úlohou sestier využitie vedomosti a zručnosti tak aby mohli uspokojiť aj netradičné potreby pacientov. Devízy ADOS – nie je to iba snaha o vytvorenie atraktívnej služby ale aj neustále zlepšovanie služby chorým, bezchybná kvalita služieb, veľmi dobrá organizácia starostlivosti v domácom prostredí, zabezpečenie starostlivosti aj v tých najodľahlejších kútoch, komplexnosť starostlivosti, a tou najväčšou devízou je to, že zriaďovateľmi sú sestry. V minulosti bol život s chorým v domácnosti ťažký. V súčasnosti aj zásluhou agentúr to tak nie je. Agentúram patrí dôležitý podiel na trhu v oblasti zdravotnej starostlivosti, čo im umožňuje starať sa o určitú skupinu chorých, ktorí by mali inak veľmi malú šancu dostať odbornú zdravotnú starostlivosť. Musíte si uvedomiť výnimočnosť a originalitu domácej starostlivosti a potom budú mať agentúry pred sebou istú budúcnosť. Stanú sa inštitúciami, ktoré dokážu naplniť očakávania a nároky klientely. Ošetrovanie v domácnostiach nie je luxusom, ale štandardom zdravotnej starostlivosti. Dôležitým bodom činnosti ADOS je otázka financovania a tá má hlboké korene v minulosti a bohužiaľ trvá až do dne Neviem, či si verejnosť dostatočne uvedomuje, že čoraz viac sestier odchádza za prácou do zahraničia a súčasný počet sestier nedokáže zabezpečiť potreby kvalitnej, dostupnej a efektívnej zdravotnej starostlivosti či už nemocničnej alebo mimonemocničnej. Medzi hlavné príčiny nezáujmu o povolanie sestry patrí: - náročnosť povolania psychická i fyzická - nedostatočné spoločenské ocenenie a uznanie, - zlé finančné ohodnotenie - žiadne sociálne výhody, Povolanie sestry nebolo, nie je a bohužiaľ vyzerá to tak, že ani nebude atraktívne. Zabudnime na vzletné slová o poslaní, lebo toto povolanie nás živí ako hociktoré iné. Vždy sa nájdu dobre duše, ktoré sú odhodlané pomáhať druhým, ale nie som si celkom istá, či nás bude chcieť niekto nasledovať. Pracovať 10, 12, 16 hodín denne to nie je príliš povzbudzujúce, naopak je to zlé znamenie pre budúcnosť. S hrdosťou môžem povedať, že sestry v domácej ošetrovateľskej starostlivosti si zvolili vlastný štýl, ktorý je odlišný od iných zdravotníckych služieb.

31

32

Spolupráce agentur osobních asistentů a agentur domácí péče. OSOBNÍ ASISTENCE – MOŽNOSTI, PERSPEKTIVY, IDEÁLY…

Osobní asistence je u nás záležitostí novodobou a je také součástí programu deinstitucionalizace sociálního sektoru. Po mnoha stránkách je i výhodnější nežli péče ústavní. Historie osobní asistence započatá v minulém století v USA, zdomácněla i v Evropě a v devadesátých letech také v České republice. Osobní asistence je nový typ sociální služby, kdy osobní asistent pomáhá podle potřeby a závažnosti stavu klienta zvládat jeho každodenní činnosti. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OSOBNÍ ASISTENCI Co osobní asistence není? Není to nadstandard („nadúroveň“), neznamená to jen číst klientovi knížku, nebo ho doprovázet na procházky. Také to není pouhá úklidová či donášková služba, ani třeba cvičení či masáž. Co tedy je osobní asistence? Definice osobní asistence Cílem poskytovaných služeb je pomoc člověku, který k životu pomoc druhé osoby potřebuje, zvládat prostřednictvím osobního asistenta ty úkony, které by dělal sám, kdyby neměl postižení. Cílovou skupinu tvoří lidé, kteří potřebují k životu pomoc druhé osoby. Komplex (souborný celek) služeb se skládá ze základních prvků obligatorních (závazných, povinných): pomoc při hygieně, při stravování, sebeobsluze, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů. Ze základních prvků fakultativních (nezávazných, nepovinných) je to poskytnutí informace (z hlediska zrakově postižených klientů je tento prvek obligatorní) a psychoterapie. Poskytování služby není časově ani místně ohraničeno. Popis osobní asistence Hlavním cílem osobní asistence, stejně jako jakékoliv jiné sociální služby, má být zachování integrity (celistvosti a neporušenosti) člověka i navzdory jeho nemohoucnosti plynoucí z postižení, stáří, nemoci nebo jiné příčiny. Nezbytnou podmínkou pro to je úcta k jeho důstojnosti, životnímu stylu a k naplnění jeho smyslu života. Cestou vedoucí k tomuto cíli jsou zejména služby umožňující občanům, kteří ke svému životu potřebují pomoc, aby mohli být doma a žít životem, který se co nejvíc blíží běžnému standardu. Služby osobní asistence mají klientovi zabezpečit základní životní potřeby, a to jak biologické (na příklad příjem potravy, toaletu, polohování, hygienu, dále dopomoc při obstarání domácnosti, při nákupech, pochůzkách atp.), tak společenské (na příklad při výchově dětí, při vzdělání a výkonu povolání, při kulturních a sportovních 33

aktivitách). To vše je nutnou kompenzací zdravotního postižení. Osobní asistence řeší sociální handicap (oddělení od společnosti v důsledku zdravotního znevýhodnění), je to tedy zabezpečení sociální, případné potřebné zdravotnické ošetřování musí být zajištěno jinými odborně připravenými osobami. Rozhodnutí pro osobní asistenci nesmí vylučovat možnost volby dalších služeb, klient musí mít příležitost kombinovat osobní asistenci s dalšími instituty péče. Typy osobní asistence: Sebeurčující osobní asistence. Sebeurčující osobní asistence nevyžaduje žádné odborné školení asistentů. Jestliže je potřebné jakékoliv školení přesahující základní (všeobecné) vzdělání, jedná se o řízenou osobní asistenci. Klient musí být schopen sám se podílet na sebeurčující osobní asistenci, tzn. že uživatel služeb musí být schopen vyškolit si osobního asistenta, organizovat a vést jeho práci. Jestliže toho klient není schopen, musí být o něho postaráno řízenou osobní asistencí, anebo jinými způsoby péče. Řízená osobní asistence Řízená osobní asistence obvykle vyžaduje odbornou přípravu osobních asistentů. Týká se totiž osob, které potřebují specializovanou pomoc a tímto můžeme hovořit o sociální službě – osobní asistence podle cílové skupiny klientů. Větší počet seniorů nad 65 let s počátečním stadiem demence a s rizikem dalšího onemocnění vyhledávají stále častěji služby osobních asistentů. Tento způsob poskytovaných služeb seniorské generaci je nutné zdokonalovat, jednak novými způsoby vzdělávání, ale také spoluprací s organizacemi poskytující pečovatelské a ošetřovatelské služby. Zatím se hledá adekvátní forma propojení těchto agentur, která by pomohla nejen klientům a jejich rodinám, ale celému sociálnímu sektoru, který je zatížen v oblasti institucionální péče. Čekací lhůty na lůžko v některých domovech důchodců dosahují horizontu 10 let, a to také není radostná perspektiva pro seniorskou generaci. Vytvořit funkční systém péče o staré lidi neznamená pouze vydání nové legislativy, ale je nutné také nabídnout nové strukturu sociálních služeb a nové výukové moduly vytvořené právě pro specifickou oblast komunitní geriatrické péče. Správná koncepce organizace péče a služeb podložená ekonomickou rozvahou pro efektivitu systému, to je prioritou současného nového trendu komunitního plánování v sociálním sektoru. Podpora organizacím, které zajišťují poskytování péče klientům v domácím prostředí, je součástí programu Světové zdravotnické organizace – ZDRAVÍ 21Pilotní projekt pro vzdělávání osobních asistentů je zaměřený především napodporu klienta při jeho denních aktivitách s využitím ošetřovatelského modelu M. Krohwinkel 34

a také na implementaci poznatků z biografie klienta do plánů péče, podle psychobiografického modelu E. Bohma. Celková tvorba nového dokumentačního systému mapuje práci osobních asistentů a předkládá vypracovaný dokumentační systém jako pracovní instrument pro všechny zúčastněné poskytovatele péče a současně také tvoří tzv. komunikační medium. Tato dokumentace, kterou může ke své práci využít i sestra domácí péče, je také podkladovým materiálem pro následnou dlouhodobou péči v institucích, pokud tuto změnu služeb vyžaduje zdravotní stav klienta. Uspořádání dokumentace: Obsah 1. 2. 3. 4. 5.

Úvodní list Obsah Identifikační list Medicínský list Biografický list

Aktivity denního života 6. Komunikace 7. Orientace 8. Mobilita 9. Hygiena 10. Oblékání 11. Příjem potravy a tekutin 12. Vylučování moče Vylučování stolice 13. Denní aktivity 14. Spánek 15. Bezpečné prostředí 16. Sociální oblast – vztahy 17. Zvládání zátěže 18. Vnímání sebe sama 19. Podpora vitálních funkcí 20. Denní záznamy 21. Terminologie 22. Biografická kniha PhDr. Eva Procházková Caritas – Sozialis -Wien www.reva-lbc.org 35

36

OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA ÚZKOST ZE SMRTI A NIC INTERVENCE V DOMÁCÍ PÉČI Helena Kisvetrová Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav ošetřovatelství, Česká republika

Úvod Úzkost ze smrti je zcela přirozenou reakcí jedince na pocit ohrožení v situaci, nad kterou ztrácí kontrolu, je bezmocný a bezradný (Křivohlavý, Kaczmarcyk, 1995). Je to ošetřovatelský problém, kterému se zdravotničtí profesionálové v rámci svých kompetencí věnují. Na druhé straně je úzkost ze smrti i významnou determinantou ovlivňující postoj sester k ošetřování terminálně nemocných (Rooda, Clements, 1999). Úzkost ze smrti V multidimenzionálním chápání smrti se projevy úzkosti mohou spojovat s intrapersonálními projevy (očekávané důsledky pro duši a tělo), interpersonálními (ztráta vlastní sociální identity) a transpersonálními (neznalost podstaty smrti a odměny nebo trestu po smrti). Intrapersonální složka úzkosti ze smrti obsahuje i obavy ze ztráty seberealizace a fakt sebezničení. Interpersonální složku vytváří úzkost ze ztráty sociální identity a důsledky pro rodinné příslušníky a přátele. Výzkumy potvrdily, že i dříve prožívané ztráty blízkých osob, stejně jako ty zcela nedávné, souvisí s vyšší úrovní úzkosti z vlastní smrti (Dobríková, 2008). Úzkost mohou ovlivňovat i moderní medicínské technologie vedoucím k obávané distanázii (život na přístrojích a prodlužování utrpení) a institucionalizace umírání s absencí ritualizovaných přístupů ošetřovatelských profesionálů (strach z opuštěnosti a nedostatečné péče). Úzkost se projevuje řadou typických příznaků v oblasti tělesné (zrychlený dech a pulz, pot, bledost kůže), psychické (projevované verbálně i nonverbálně) i sociální. Pro určení a upřesnění diagnostiky úzkosti ze smrti se v zahraničí využívají různé hodnotící škály, např. Hamilton Rating Scale for Anxiety, Zung Self-Rating Anxiety Scale nebo Speilberger State-Trait Anxiety Inventory (Ferrell, Coyle, 2006). Ošetřovatelská diagnóza Úzkost ze smrti (00147) v diagnostickém systému NANDA - International Ošetřovatelská diagnóza Úzkost ze smrti – 00147 je v rámci mezinárodní klasifikace ošetřovatelských diagnóz NANDA – International zařazená do 9. diagnostické domény (Zvládání zátěže-odolnost vůči stresu) v rámci 2. třídy: Reakce na zvládání zátěže. V knize Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách (Marečková, 2006) je dostupný 37

český překlad. Je zde však definováno pouze 16 určujících znaků, protože související faktory nebyly v době vydání knihy ještě vyvinuty. V Nursing Diagnoses: Definitions & Clasifications 2009 – 2011 je úzkost ze smrti definována 12 určujícími znaky a 15 souvisejícími faktory (s. 244). Jejich český překlad je uveden v následujícím přehledu spolu s definicí diagnózy. Definice úzkosti ze smrti: Nejasný, nepříjemný pocit znepokojení nebo obava způsobená vnímáním skutečného nebo domnělého ohrožení vlastní existence. A. Určující znaky: • sděluje obavy o přepracování pečovatele • sděluje hlubokou sklíčenost • sděluje strach z odhalení nevyléčitelného onemocnění • sděluje strach ze ztráty duševní způsobilosti v období umírání • sděluje strach z bolesti související s umíráním • sděluje strach z předčasné smrti • sděluje strach z průběhu umírání • sděluje strach dlouhotrvajícího umírání • sděluje strach z utrpení souvisejícího s umíráním • sděluje pocit bezmocnosti nad umíráním • sděluje negativistické myšlenky související se smrtí a umíráním • sděluje obavu o dopadu vlastní smrti na blízké osoby B. Související faktory: • očekávání nepříznivých následků celkové anestézie • očekávání vlivu smrti na druhé lidi • očekávání bolesti • očekávání utrpení • konfrontace s realitou smrtelného onemocnění • rozhovory na téma smrti • zkušenost z průběhem umírání • zkušenost se stavem blízko smrti • odmítnutí vlastní smrtelnosti • postřehy související se smrtí • vnímání blízkosti smrti • nejistota ze setkání s vyšší mocí • nejistota o existenci vyšší moci • nejistota o životě po smrti • nejistota z prognózy 38

NIC intervence k ošetřovatelské diagnóze Úzkost ze smrti Klasifikace ošetřovatelských intervencí NIC definuje celkem 25 intervencí vztahujících se k oš. diagnóze Úzkost ze smrti. V rámci doporučených sesterských intervencí jsou dvě označené jako prioritní (klíčové). Je to Péče o umírající (5260) – podpora tělesného komfortu a psychologického klidu v konečné fázi života. Druhou intervencí je Duchovní podpora (5240) – pomoc pacientovi cítit vyrovnání a spojení s vyšší mocí. Obě jsou obsaženy ve 3. doméně (Chování), ve třídě R – (Pomoc při zvládání zátěže). Ke každé intervenci je přiřazen soubor aktivit, který lze v adekvátní míře modifikovat za účelem poskytování individuálně plánované a konané ošetřovatelské péče (Mc Clocky, Bulechek, 2004). V následujícím přehledu je uveden jejich český překlad. Doporučené sesterské intervence pro vyřešení problému: • péče o umírající (5260) • podpora rozhodování (5250) • duchovní podpora (5240) • ulehčení odpuštění (528) • zmírnění úzkosti (5820) • ulehčení průběhu zármutku (5290) • podpora pečovatele (7040) • zvládání léčby (organizace • nastavení společných cílů (4410) podávání léků) – (2380) • podpora pacientem regulované • relaxační terapie (6040) analgezie (2400) • řízená tvorba představ (6000) • objasnění hodnot (5480) Další volitelné intervence: • aktivní naslouchání (4920) • léčba pomocí četby (4680) • kulturní poradenství (7320)

• •

léčba pomocí zvířat(4320) podporování rodinné integrity 7100)

•

•

podpora rodiny (7140)

• •

léčba pomocí vzpomínání (4860) usnadnění návštěv (7560)

• •

zachování (udržení) chodu rodiny (7130) léčba pomocí hudby (4400) ochrana pacientových práv (7460)

Úzkost ze smrti v domácí péči Sestry v domácí péči pečují v rámci svých kompetencí také o terminálně nemocné. Vzhledem k tomu, že v současné české praxi není ošetřovatelská diagnóza Úzkost ze smrti příliš používána a také proto, že u pacientů ve vlastním sociálním prostředí by se mohl předpokládat nižší výskyt tohoto problému, vede to k domněnce, že sestry v domácí péči nebudou v rámci diagnostického posouzení pacienta identifikovat diagnostické prvky vedoucí ke stanovení této ošetřovatelské diagnózy. Proto byla realizována výzkumná sonda věnující se této problematice. 39

Záměrem výzkumné sondy bylo zjistit, které diagnostické prvky vedoucí ke stanovení ošetřovatelské diagnózy Úzkost ze smrti sestry v domácí péči identifikují u svých pacientů, a které ošetřovatelské aktivity běžně realizují v tomto kontextu. Pro realizaci výzkumné sondy byla zvolena metoda ohniskové skupiny (foccus group) zaměřené na problematiku úzkosti u umírajících pacientů v domácí péči. Diskuse řízené moderátorem se zúčastnilo 15 sester pracujících v různých charitních zařízeních Arcidiecézní charity Olomouc a Diecézní charity ostravsko-opavské, kde poskytují domácí péči i terminálně nemocným. Foccus group navazoval se seminář Umírání v domácím prostředí konaný v rámci vzdělávacího programu Moderní ošetřovatelství v domácí péči pořádaném ACHO Olomouc v říjnu 2008. Účastníkům diskuse byla předloženy dvě témata k diskusi: 1. 2.

Na základě čeho se domníváte, že pacient prožívá úzkost ze smrti? Jakým způsobem konkrétně řešíte v rámci svých kompetencí pacientovu úzkost? Z 50 stran textu transkripce byly analyzovány výpovědi sester, které jsou shrnuty ve výstupu z diskuse nad jednotlivými tématy. 1. Na základě čeho se domníváte, že pacient prožívá úzkost ze smrti? Výstupy jsou kategorizovány podle definovaných diagnostických prvků pro ošetřovatelskou . diagnózu Úzkost ze smrti - 00147 dle NANDA - Int.: A. Určující znaky: Sděluje obavy o přepracování pečovatele • Jak to rodina zvládne … na manželku je toho čím dál víc Sděluje hluboký zármutek • Pacient to sám říká … Poznám to i z neverbálních projevů – výraz tváře, jak se chová Sděluje strach z bolesti související s umíráním • Hlavně u dlouhotrvajícího onemocnění, kdy si pacienti často smrt přejí …Jestli se doma zvládne bolest dost tlumit .. Sděluje strach z předčasné smrti • Kdo vychová děti … Vyčítá si, že se neusmířil s dětmi Sděluje strach z průběhu umírání • Jaké to bude, v těch posledních minutách …Mají strach z toho, co je čeká v okamžiku smrti …Chtěli by se tomu vyhnout, proto si přejí umřít ve spánku … B. Související faktory: Očekávání vlivu smrti na druhé lidi • Mají obavu z toho, jak budou jejich blízcí žít, až odejde …jak manžel zvládne 40

jejich nepřítomnost… jak budou žít nedospělé děti bez matky …kdo jim pomůže …děti se budou hádat o majetek …za živa majetek nechtějí rozdat, aby se o ně děti nepřestaly zajímat… Rozhovory na téma smrti • Sám začne mluvit o smrti a umírání … ptá se na věci související se smrtí Nejistota ze setkání s vyšší mocí • Jestli je jeho víra dostatečná …Jak před Bohem obstojí… co mu Bůh řekne na konkrétní pochybení … Nejistota o existenci vyšší moci • I věřící má pochybnosti …Možná to nevěřící má jednodušší, když si myslí že smrtí všechno končí … ale co když někdo je … Nejistota o životě po smrti • Mají obavy z toho, co bude po smrti …Té nejistoty se bojí víc než samoty … jak to tam bude vypadat … mají strach z neznáma... 2. Jakým způsobem konkrétně řešíte v rámci svých kompetencí pacientovu úzkost? Účastníci diskuse uváděli konkrétní aktivity, kterými v rámci svých kompetencí řeší úzkost ze smrti u pacientů. Tyto aktivity jsou kategorizovány podle definovaných intervencí klasifikace NIC: Péče o umírající (5260) • Zajistit perfektně základní péči – hygiena, jídlo, tekutiny, poloha na lůžku …sledovat bolest … umožnit mluvení o pohřbu …zajistit klid... Duchovní podpora (5240) • Modlit se s ním … zajistit mu kněze …zprostředkovat svátosti… zapojit do modlení i rodinu … mít pochopení pro jeho názory … chápat projevy jeho pocitů … modlit se za něho... Zmírnění úzkosti (5820) • Ptát se, z čeho má strach …snažit se na to přijít i sama …mluvit s ním o posledních věcech člověka a uklidňovat ho …zůstat s pacientem a držet ho za ruku … Shrnutí: Výzkumná sonda ukázala, že sestry v domácí péči dokázaly identifikovat ošetřovatelskou diagnózu Úzkost ze smrti (00147) za základě následujících určujících znaků a souvisejících faktorů: • Určující znaky: sděluje obavy o přepracování pečovatele, sděluje hlubokou sklíčenost, sděluje strach z bolesti související s umíráním, sděluje strach z předčasné smrti a sděluje strach z dlouhotrvajícího umírání. • Související faktory: očekávání vlivu smrti na druhé lidi, rozhovory na téma smrti, nejistota ze setkání s vyšší mocí, nejistota o existenci vyšší moci a nejistota o životě po smrti. 41

Ošetřovatelské aktivity, které sestry označily jako relevantní při ošetřování terminálních pacientů s ošetřovatelskou diagnózou Úzkost ze smrti, jsou součástí následujících NIC intervencí: • Zmírněněji úzkosti (5820), Péče o umírající (5260) a Duchovní podpora (5240). Závěr: Sestry pracující v domácí péči, i když nebyly seznámené s definovanými prvky klasifikací NANDA – International a NIC vztahující se k úzkosti ze smrti, dokázaly správně identifikovat určující znaky a související faktory, které by je vedly ke stanovení ošetřovatelské diagnózy Úzkost ze smrti. Ošetřovatelské aktivity, které sestry preferovaly, jsou obsažené v NIC intervencích: Péče o umírající, Duchovní podpora a Zmírnění strachu. Sestry za relevantní správně považovaly právě ošetřovatelské aktivity, které patří do prioritních (klíčových) intervencí - Péče o umírající, Duchovní podpora. Lze předpokládat, že pokud by měly sestry k dispozici český překlad definovaných diagnostických prvků NANDA – Int. i NIC intervencí vztahujících se k úzkosti ze smrti, nebude problém tuto ošetřovatelskou diagnózu implementovat do ošetřovatelské praxe v rámci domácí péče. Intuitivní přístup sester pak bude nahrazen cíleným poskytováním péče v rámci daných struktur mezinárodních klasifikací NANDA - Int. a NIC.

LITERATURA: 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

DOBRIKOVÁ, P. Psychické problémy nevyliečiteĺně chorých a úlohy psychológa v paliativnej starostlivosti. Paliatívna medicína a liečba bolesti, 2008, roč. 1, č. 3, s.135-138, ISSN 1337-6896 FERRELL, B.R., COYLE, N. Textbook of Palliative Nursing. New York: Oxford University Press, 2006. 1246 s. ISBN 978-0-19-517549-3 KŘIVOHLAVÝ, J., KACZMARCYK, S. Poslední úsek cesty, Praha: Návrat domů, 1995, 93 s. ISBN 80-85495-43-0 MAREČKOVÁ, J. Ošetřovatelské Diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada. 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3 MC CLOCKY, J.C., BULECHEK, G.M.2004. Nursing Interventions Classification (NIC). Fourth Edition. Iowa: Mosby, 2004, 1062 s. ISBN 0-323-02392-4 NANDA International. Nursing Diagnoses, Difinitions and Classifications 20092011. Iowa: Mosby, 2008. 496 s. ISBN 978 1405187183 ROODA, L.,A., CLEMENTS, R., JORDAN, M.,L. Nurses´ attitudes toward death and caring for dying patients. Oncology Nursing Forum, 1999. Vol. 26, s. 16831687, ISSN 0190-535 X

42

KAZUISTIKA: Léčba sacrálního dekubitu v Domácí péči též pomocí Cubitanu Jana Černá ADP Rokytnice nad Jizerou

43

44

45

46

47

48

Nejdůležitější změny po přijetí novelizace zákona č. 96/2004 Sb. vzhledem k registraci zdravotnických pracovníků Zákon č. 96/2004 Sb. v původním znění Výkon povolání v rozsahu stanovené týdenní prac. doby

MD, RD, PN § 13

Po přijetí novelizace alespoň poloviny stanovené týdenní prac.doby

započte se nejvýše 14 týdnů/rok

započte se nejvýše 6 měsíců (MD, případně RD otce )

asistent ochrany veřejného zdraví

asistent ochrany a podpory veřejného zdraví

Nová povolání

§ 20a - biotechnický asistent § 21a - adiktolog § 23a - zrakový terapeut

Fyzioterapeut § 28

Mgr. + 3 roky praxe

VŠ, VZŠ + 1 rok praxe

Bc., VZŠ, SZŠ + specializace

SZŠ + specializace

odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví

odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví

Žádost o vydání do 18 měsíců: - odborná způsobilost osvědčení dle § 67 odst. 2 - zdravotní způsobilost - bezúhonnost po 18 měsících

do 18 měsíců: - odborná způsobilost po 18 měsících

- odborná způsobilost - odborná způsobilost - zdravotní způsobilost - bezúhonnost - výkon povolání - výkon povolání > nebo zkouška

Žádost o prodloužení osvědčení

Vydávání osvědčení

- 40 kreditů - odborná způsobilost - zdravotní způsobilost - bezúhonnost - výkon povolání > nebo zkouška - 40 kreditů Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

>

nebo zkouška

- 40 kreditů - odborná způsobilost (jen v případě dalšího vzdělání)

- výkon povolání >

nebo zkouška

- 40 kreditů Rozhodnutí o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu do registru budou zapsány i hostující osoby na dobu 1 roku

Termín podání nejpozději 120 dnů žádosti o prodloužení Zkouška k vydání osvědčení Vystavení duplikátu osvědčení

zkouška + žádost

nejpozději 60 dnů

dvě samostatná správní řízení: vykonání zkoušky a vydání osvědčení (k žádosti o registraci je nutné doložit již doklad o úspěšném složení zkoušky) písemná žádost o vystavení duplikátu s nalepeným kolem v hodnotě 100,- Kč

Hlášení změn: jméno, bydliště, zaměstnavatel, údaje o dosaženém vzdělání viz. § 72 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb.

49

Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání Název vzdělávací aktivity Inovační kurz, školicí akce, odborný kurz Inovační kurz jako elearningový kurz Seminář Odborná stáž Kongres, konference, pracovní den,sjezd, sympozium - přednesení přednášky

- spoluautor na přednášce

Počet kreditů - původní znění (dle vyhlášky č. 423/2004 Sb.)

Počet kreditů po novelizaci (dle vyhlášky č. 321/2008 Sb.)

1 kr/den - nejvíce 10/akce


1 kr/kurz

2 kr/kurz - nejvíce 14/reg. období


1 kr/den - nejvíce 10/reg. období 3 kr/den - nejvíce 15/stáž

1 kr/den - nejvíce 15/stáž 3 kr/den - nejvíce 10/akce 15 kreditů

4 kr/den - nejvíce 12/akce 10 kr/vlastní přednáška, autorství posteru, aktivní účast na soutěžích souvisejících s výkonem zdrav. povolání 5 kr - spoluautorství nebo přednesení cizí přednášky 4 kredity

10 kreditů

- spoluautor na posteru

5 kr/den - nejvíce 15/akce 15 kr/vlastní přednáška, autorství posteru 10 kr/spoluautorství nebo přednesení cizí přednášky

Mezinárodní kongres

5 kr/spoluautorství na posteru autor 15 kr/odborný článek spoluautor 10 kr/odborný článek Publikační činnost autor 25 kr/odborné publikace, učebnice, skript, učební pomůcky

autor 15 kr/odborný článek spoluautor 10 kr/odborný článek v časopise s hodnotou IF + 100%, v recenzovaném časopise + 30 % autor 25 kr/odborné publikace, učebnice, skript, učební pomůcky spoluautor 20 kr

4 kr/1 den Pedagogická činnost

2 kr/vyučovací hodina, 7 kr/2-5 dnů

max.25 kr/reg.ob. nejvíce 20 kr za registrační období

15 kr/nad 5dnů

Vědecko-výzkumná činnost

25 kreditů

25 kreditů

20 kreditů

Vypracování metodiky

50

)3".

Název:

Sborník příspěvků 5. Mezinárodní konference sester domácí péče

Vydal a vytiskl:

Národní centrum ošetřovatelsví a nelékařských zdravotnických oborů, Vinařská 6, 603 00 Brno

Vyšlo:

Brno 2009

Počet stran:

50

Výrobní číslo:

33/2009

Tirážní znak:

57-855-09

Program mezinárodní konference sester domácí péče v Brně

Recommend Documents