Program Iniciativy Společenství INTERREG III A 2000(4) Česká republika Svobodný stát Sasko

Program Iniciativy Společenství INTERREG III A 2000(4) - 2006

Česká republika – Svobodný stát Sasko

Dosavadní CCI-Code: 2001 CB 16 O PC 005

znění ze dne 23.11.2005 po schválení žádosti o změnu Evropskou komisí

Tento program byl schválen rozhodnutím Evropské komise K (2004) 4683 ze dne 30.11.2004 "kterým se mění rozhodnutí K(2001) 1359 ze dne 13. Juli 2001 schvalující program "Česká republika – Svobodný stát Sasko" v rámci iniciativy Společenství Interreg III A mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo".

Znění ze dne 30.11.2004 bylo po schválení žádosti o změnu Evropskou komisí upraveno dne 23.11.2005.

Program Iniciativy Společenství INTERREG III A 2000 – 2006 Česká republika – svobodný stát Sasko Obsah:

Obsah:

3

Obr.

5

Kapitola 1 Úvod 1.1 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3

Podnět a úkol Společný proces plánování programu První krok Zpracování rozvojové koncepce pro česko – saské pohraničí Druhý krok : Společný programový dokument INTERREG IIIA – Phare CBC Třetí krok : Společný programový dokument INTERREG IIIA

Kapitola 2 Situace v pohraničí: 2.1 2.1.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2

Situační zpráva česko – saské pohraničí Rozvoj hospodářství, trhu práce a životního prostředí SWOT - Analýza Ekonomika Infrastruktura Rozvoj území a životního prostředí Lidské zdroje a sítě Bilance dosavadní pomoci (podpory) Dotační perioda 1994 až 1999 Aktuální dotační perioda od roku 2000

8 8 10 11 13 14

17 17 17 35 35 37 39 41 45 45 55

Kapitola 3 Strategie přeshraniční spolupráce

63

3.1 3.2

63 65

Rozvojové strategie a cíle Indikátory a cílové hodnoty :

Kapitola 4 Priority a opatření

71

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.2 4.2.1. 4.2.2.

71 72 75 78 82 87 88 89 89 90

Popis priorit a opatření Priorita G Rozvoj hospodářství a kooperace podniků Priorita H Infrastruktura Priorita I Rozvoj území a životního prostředí Priorita J Lidské zdroje a sítě Priorita Y Akce společenství pro pohraničí Technická pomoc INTERREG III A Koherence s národními politikami Společenství Koherence s národními politikami Koherence s politikami Společenství

Kapitola 5 Indikativní finanční plán INTERREG III A

98

Program Iniciativy Společenství INTERREG III A 2000(4) - 2006 Česká republika -Svobodný stát Sasko

Kapitola 6 Realizace

99

6.1 6.2 6.2.1 6.2.2 6.3 6.3.1 6.3.2 6.4 6.4.1 6.4.2 6.5 6.6

Rámcové podmínky pro společnou realizaci INTERREG III A v česko – saském pohraničí Ustanovení k managementu na úrovni programu Správní struktury na úrovni programu Správní procesy na úrovni programu Ustanovení k managementu na úrovni programu Grémia zodpovědná za výběr projektů Modality a procedury výběru projektů Pravidla monitoringu Grémium zodpovědné za monitoring a hodnocení Programu Iniciativy Společenství Systémy a procedury monitoringu a hodnocení Ustanovení o finanční kontrole Publicita

Přílohy

120

Strana

99 100 100 105 107 107 110 113 113 116 118 119

4


Obr.

Obr.1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 32 Obr. 33 Obr. 34 Obr. 35 Obr. 36 Obr. 37 Obr. 38 Obr. 39 Obr. 40 Obr. 41 Obr. 41 Obr. 42 Obr. 43 Obr. 44

Česko - saské pohraničí Kroky při plánování programu Struktura ZOP Přehled plánování programu - první a druhý krok Přehled plánování programu - třetí krok Vývoj obyvatelstva v pohraničí Vývoj HDP Výdělečně činné osoby dle okresů a hospodářských odvětví v saském pohraničí Výdělečně činné osoby v českém pohraničí Výdělečně činné osoby dle okresů a hospodářských odvětví v české dotační oblasti Vývoj nezaměstnanosti v saském pohraničí Míra nezaměstnanosti v českém pohraničí Sektorální struktura - srovnání Imise v Sasku 1996 a 2001 Imise v Severních Čechách 1999 – 2001 SWOT Vývoj hospodářství SWOT Cestovní ruch SWOT Doprava SWOT Technická a ostatní infrastruktura SWOT Životní prostředí SWOT Venkovský rozvoj, zemědělství. lesnictví SWOT Vzdělání a kvalifikace SWOT Sociální a kulturní rozvoj SWOT Kooperace a komunikace SWOT Bezpečnost INTERREG II A (ČR - Sasko / Dolní Slezsko - Sasko) Phare CBC v česko saském pohraničí 1995 - 1999 Celkový přehled - dosavaní realizace INTERREG III A ve Svobodném státě Sasko Monitorovací a hodnotící indikátory INTERREG III A ve Svobodném státě Sasko Alokace prostředků Phare CBC (bez kofinancování) 2000 – 2003 Přehled systému cílů a indikátorů Indikátory a agregované cílové hodnoty pro program a priority Přehled společných priorit a opatření Přehled priorita G Přehled priorita H Přehled priorita I Přehled priorita J Přehled priorita Y Indikativní finanční plán INTERREG III A 2000-2006 Přehled - Správní struktury INTERREG III A Přehled - Řídící orgán Přehled - Platební orgán Přehled - Společný technický sekretariát Přehled - Finanční toky Přehled - Řídící výbor INTERREG III A Strana

9 10 11 14 14 18 20 23 24 25 26 27 29 33 33 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 48 54 55 56 61 66 67 71 73 76 78 82 87 98 100 101 103 104 106 108 5


Obr. 45 Obr. 46 Obr. 47 Obr. 48 Obr. 49 Obr. 50 Obr. 51 Obr. 52 Obr. 53 Obr. 54 Obr. 55 Obr. 56 Obr. 57 Obr. 58

Přehled - průběh podávání žádostí, rozhodování a realizace projektů Přehled - Monitorovací výbor INTERREG III A Přehled - Monitoring a hodnocení Přehled programování - zapojení partnerů Mapa evropských dopravních sítí (TEN / TINA) Kontextové indikátory a jejich základní hodnoty Indikativní finanční tabulka 2000-2006 Indikativní finanční tabulka 2000 Indikativní finanční tabulka 2001 Indikativní finanční tabulka 2002 Indikativní finanční tabulka 2003 Indikativní finanční tabulka 2004 Indikativní finanční tabulka 2005 Indikativní finanční tabulka 2006

112 115 116 120 131 132 140 141 142 143 144 145 146 147

Strana

6


Strana

7


Kapitola 1

Úvod

1

Podnět a úkol

Podporu skutečných společných česko – německých projektů kooperace ztěžovaly v minulosti rozdílné procedury a struktury INTERREG III A a Phare CBC. Přistoupením České republiky k Evropské Unii v květnu 2004 dojde k harmonizaci finančních nástrojů přeshraniční spolupráce. Bude tak započata nová fáze pro bilaterální kooperaci v česko-saském pohraničí. Finanční prostředky z Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, dosud využitelné pouze ve Svobodném státě Sasko, bude možno po rozšíření EU využívat na podporu účinných projektů na obou stranách hranice. Přeshraniční území programu zahrnuje následující části: Dotační kulisa ve Svobodném státě Sasko: §

Okres Vogtland,

§

statutární město Plavno (Plauen)

§

okres Aue-Schwarzenberg,

§

okres Annaberg,

§

Střední Krušnohorský okres

§

okres Freiberg,

§

okres Weißeritz

§

okres Saské Švýcarsko

§

okres Budyšín (Bautzen)

§

okres Löbau-Zittau,

Dle čís. 10 Směrnice INTERREG III je možno ve zvláštních případech rovněž podpořit operace v oblastech sousedících se shora uvedenými dotačními oblastmi, pokud realizace těchto operací bude zčásti nebo zcela ku prospěchu vlastní dotační oblasti. Tuto flexibilitu je možno použít pro následující statutární města a okresy: §

okres Saale-Orla (Svobodný stát Durynsko),

§

okres Greiz (Svobodný stát Durynsko),

§

okres Zwickauer Land,

§

statutární město Cvikov (Zwickau),

§

okres Stollberg,

§

statutární město Kamenice (Chemnitz)

§

okres Mittweida,

§

okres Míšeň (Meißen)

§

statutární město Drážďany (Dresden)

§

okres Kamenec (Kamenz),

§

statutární město Hoyerswerda,

§

Dolnoselzský – Hornolužický okres

§

statutární město Zhořelec (Görlitz)

Pro tato území může být použito nejvýše 20% celkových výdajů Programu Iniciativy Společenství. Strana

8


Dotační kulisa – Česká republika:1 §

Karlovarský kraj: území okresů2 Karlovy Vary, Sokolov, Cheb,

§

Ústecký kraj: území okresů Chomotov, Most, Teplice, Louny, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín,

§

Liberecký kraj: území okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily.

Dle reformy veřejné správy v České republice odpovídají kraje statistické úrovni NUTS III. Vlastní dotační oblast reprezentuje v přiměřené míře českou část pohraničí. Z těchto důvodů nejsou vymezována žádná další dodatečná dotační území dle čís. 10 Směrnice INTERREG III. Obr. 1

Česko – saské pohraničí

Delit zsch

Tor gau Osch atz

Lei pzig

Ri esa-Großenha in

Muldent al-Sachsen k reis Leipziger Meißen Döbeln Land

Bundesrepublik Deutschland

Hoyer swer da Nieder sc hlesi scher Ob erl aus itzkr eis Ka menz Baut zen

Dres den

Polska Jel eni a G or a

Gör li tz

Löba u-Zittau

Mit tweida Säch sische Schweiz We ißer itzChemni tzer Freiberg k r e is Land Chemnitz Zwic kauer Ust i n. L. Zwi ckauStollbe rg Mitt ler er Thüringen Er zgebir gskr eis Greiz Land Saale -O rl aAue- Annaberg Kreis Plauen Schwarzen ber g Gera

Li ber ec

Vogtlandk reis Ka rl ovy Var y

Hof Kulmbach

Bayreu th

Bayern

Ceska Republika

Wunsied el Tir sc henreuth Ta chov Ne us tadt a . d. W

Amber g-Sulzb ach Am ber g

INTERREG VlVlastní igentlicheúzemí s Fördepodpory rgebiet INT ERREG III A III A (dle č. 10 (nSměrnice ach Ziffer 1k0INTERREG der Leitlinie zIII) u Interreg III und Anhang 1) INTERREG FÚzemí ördergebipodpory et INTERRE G III A nach FlIII exibA ilitätdle sregelpravidla ung (nflexibility ach Ziffer(dle 10 dč. er 10 LeitSměrnice linie zu INTkER REG III) INTERREG III) Území podpory je stanoveno na úrovni statistické jednotky NUTS III

1

České území podpory INTERREG IIIA zahrnuje stejné území jako bývalé území programu PHARE CBC . Výjimka: okres Tachov, spadá nyní do území podpory česko-bavorského programu INTERREG IIIA 2 Administrativní jednotka okresu byla na konci roku 2002 formálně zrušena. Dále je tento pojem používán za účelem vyjádření prostorové jednotky Strana

9


Společný programový dokument byl vypracován ve vzájemné spolupráci saskými a českými partnery. Na území na obou stranách česko – saské hranice hledí jako na geografickou a sociálně – ekonomickou jednotku. Dokument určuje strategie a cíle spolupráce, stanoví priority a opatření podpory. Přitom staví na zkušenostech s INTERREG IIIA a Phare CBC a s obdobím let 2000 až 2003. Prostřednictvím Společného programového dokumentu získá spolupráce podél cca 454 kilometrů dlouhé česko – saské hranice novou konkrétní podobu rámce, podloženého mimo jiné Smlouvou mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci ze 27.02.1992.

1.2

Společný proces plánování programu

Již zkušenosti s uplynulou dotační periodou INTERREG II A a Phare CBC jasně ukázaly, že důležitým předpokladem pro úspěch při podpoře přeshraničních projektů je úzká spolupráce při vývoji programu a jeho realizaci . Z tohoto důvodu byly koncepční podklady Společného programového dokumentu Česká republika – Svobodný stát Sasko zpracovány v několikastupňovém procesu ve smyslu norem Evropské Komise v úzké koordinaci mezi relevantními saskými a českými aktéry a odpovídajícími orgány národních států.3 Obr. 2

3

Kroky při plánování programu Krok

Časovy horizont

Krok 1 – Zpracování rozvojové koncepce pro česko – saské pohraničí

1999

Krok 2 – Zpracování Společného programového dokumentu INTERREG IIIA – Phare CBC

listopad 1999 – září 2000

Krok 3 – Zpracování Společného programového dokumentu INTERREG IIIA

září 2002 – prosinec 2003

viz také přehled termínů odsouhlasení a informačních termínů programového plánování v rámci Obr. 48 Strana

10


1.2.1

První krok Zpracování rozvojové koncepce pro česko – saské pohraničí

Obsahově tvořila výchozí základ Rozvojová koncepce pro česko-saské pohraničí, která byla Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Saskou státní vládou zadána v roce 1999 a zpracována jako posudek v úzké spolupráci se všemi regionálními aktéry česko – saského pohraničí. V prvním stupni byla vypracována Rozvojová koncepce pro česko – saské pohraničí jako základ pro Společný programový dokument. V rámci zpracování této studie byla použita metodika umožňující intensivní zapojení všech regionálních aktérů. Na saské straně spočívala tato koncepce v podstatě na §

analýze existujících materiálů a plánů

§

expertních interview se zástupci zúčastněných státních ministerstev, podřízených orgánů a dalšími aktéry

§

regionálních workshopech a celostátní regionální konferenci

§

úzké koordinaci s dotčenými orgány a institucemi na německé a české straně

§

sběru námětů na projekt v databance

Pro území zúčastněných Euroregionů byla nejprve zpracována aktualizovaná situační analýza a profil silných a slabých stránek. Dílčí výsledky byly zpracovány a sloužily jako vstup pro regionální workshopy. Tyto workshopy se konaly v Euroregionu Erzgebgirge (Krušnohoří) 11. května 1999, v Euroregionu Egrensis 12. května a 16. června 1999, v Euroregionu Elbe / Labe 17. května a 30. června 1999 a v Euroregionu Neisse (Nisa) dne 18.května a 29. června 1999. Ve workshopech, jejichž vedení zajišťovali profesionální moderátoři, byla použita metoda cílového plánování programu (ZOP). ZOP je otevřeným systémem postupů a nástrojů, které jsou schopné naplánovat v relativně krátkých časových horizontech komplexní programy a přitom zajistit intensivní účast velkého počtu relevantních aktérů. Pomocí ZOP se podařilo definovat reálné cílové představy pro delší časový horizont, stanovit oblasti zodpovědnosti a definovat indikátory pro monitoring a evaluaci. Týmová práce, společná práce, orientovaná na dosažení konsensu a dokumentace ve formě průběžné vizualizace diskuse urychlila komunikaci a kooperaci mezi aktéry, zapojenými do plánování a realizace. Obr. 3

Struktura ZOP

1. analýza zúčastněných 2.analýza - probém/potenciál 3. analýza cíle 4. analýza možností Výsledky: zohlednění v přehledu struktur programu popis: cíle a aktivity důležité předpoklady následně přezkoumatelné indikátory Zdroje následného přezkumu

Strana

11


Obsahová práce probíhala postupně v na sebe navazujících plánovacích krocích. Nejprve proběhla za účasti euroregionů analýza účastníků a tím výběr pozvaných osob. Obsahem prvního workshopu v daném euroregionu byla analýza problémů a cílů. V rámci problémové analýzy byly v rámci otevřeného „brain strormingu“ identifikovány ústřední problémy a jejich příčiny a interakce poté znázorněny v diagramu. Hierarchie problémů tak byla vyvinuta přímo regionálními aktéry. Druhé kolo workshopů v červnu 1999 sloužilo především pro stanovení kritérií pro výběr projektů a diskusi indikátorů pro monitoring a evaluaci. Na závěrečné regionální konferenci v Drážďanech 13. července 1999 byly výsledky dosavadní práce prezentovány široké veřejnosti a podrobeny diskusi. Na zpracování Rozvojové koncepce jako základu pro programování Iniciativy Společenství INTERREG IIIA se na saské straně přes úzký časový rámec intensivně podílelo více než 200 osob spolu s hospodářskými a sociálními partnery. Přitom je nutno vyzdvihnout skutečnost, že do jednotlivých pracovních kroků byly zapojeni nejen účastníci ze Saska, ale rovněž z Čech. Při zpracovávání koncepce tak byla od počátku sledována zásada intensivního zapojení regionálních aktérů do kooperačního plánovacího procesu. Bylo tak vyhověno požadavku na důsledné uplatňování „bottom-up-approach“. Na české straně spočíval první krok v přípravě dokumentu s názvem „Zásady programu pro Společný programový dokument Phare CBC / INTERREG IIIA“ pro Česko. Dokument byl zpracován dle oblasti úkolů, předložené Evropskou Komisí a realizačním orgánem pro programy Phare v oblasti přeshraniční spolupráce Ministerstvem pro místní rozvoj. Zpracovaný materiál obsahuje rozsáhlé statistické vyhodnocení regionu z jednotného pohledu území obou řad příhraničních okresů. Údaje jsou doplněny rozsáhlým mapovým materiálem ( více než 30 obrazových příloh). Při zpracování statistické části „Zásad programu“ byly využity dostupné prameny veřejné statistiky, především shora uvedené dokumenty, zpracované předem v České republice. Na základě detailních údajů byla zpracována SWOT – analýza, která sloužila jako základ pro vymezení problémových oblastí a priorit, zobrazených ve formě stromu cílů. Druhým krokem byla postupná příprava „Společného programového dokumentu“ (JPD) společně se saským partnerem. Na české straně byl základem dokument „Zásady programu pro Společný programový dokument Phare CBC / INTERREG IIIA“. Přitom bylo na české straně možno v rozsáhlé míře použít existující podklady, které byly zpracovány v řadě workshopů krátce před zpracováním Společné rozvojové koncepce případně Koncepce rozvoje území. Podklady zahrnovaly především: §

Study on the ecological development of the Czech-Saxony Ore Mountains (1995)

§

Strategie regionálního rozvoje Severních Čech (1995-96)

§

Strategie Phare CBC 1998 / 1999

§

Regionální operační program pro NUTS II Severozápad

§

Strategie regionálního rozvoje Libereckého kraje

§

Strategie regionálního rozvoje Ústeckého kraje

§

Strategie regionálního rozvoje Karlovarského kraje

§

Směrnice Phare a Phare CBC

Do procesu zpracování tak bylo možno intensivně zapojit jak státní orgány, tak i zástupce euroregionů a obcí, aniž by bylo nutno realizovat znovu zvláštní workshopy. V rámci prvního stupně programování tak byla na obou stranách sledována zásada, zapojující do kooperativního plánovacího procesu regionální aktéry („bottom-upapproach“). Základem této důsledně dodržované zásady je poznatek, že programy je možno reálně realizovat pouze tehdy, pokud jsou neseny všemi zúčastněnými. K tomu dojde v případě, pokud všichni zúčastnění byli do vývoje od počátku zapojeni.

Strana

12


1.2.2

Druhý krok : Společný programový dokument INTERREG IIIA – Phare CBC

Na základě společného materiálu „Rozvojová koncepce pro česko – saské pohraničí“ pokračovalo odsouhlasování mezi místy zodpovědnými za přípravu INTERREG IIIA a Phare CBC v rámci prací na Společném programovém dokumentu Svobodný stát Sasko – Česká republika od září 1999 v rámci zasedání redakční skupiny . Výsledkem těchto setkání expertů české a saské redakční skupiny bylo definování obsahů Společného programového dokumentu, které po intensivních konzultacích byly převedeny do předloženého dokumentu. To odpovídá stejnou měrou ustanovení Sdělení ke směrnicím INTERREG III a nařízení k Phare CBC. Sloučení Společných programových dokumentů pro česko – německé pohraničí do jednoho Společného programového dokumentu Česká republika – Německo (tzv. Chapeau) bylo v rámci realizace usnesení Společného kooperačního výboru (Joint Cooperation Committee - JCC) ze dne 11.2.2000 sledováno koordinační skupinou. Při zpracovávání částí, relevantních k česko – saskému pohraničí, byli do obsahové práce zapojeni vždy odborní zástupci resortů saské státní vlády, zástupci euroregionů a zástupci obou vládních prezídií Kamenice (Chemnitz) a Drážďany (Dresden). O pokroku programovacího procesu byli rovněž průběžně informováni zástupci hospodářských, ekologických a sociálních partnerů. Zpracováním předběžného hodnocení (Ex – ante Evaluation) v rámci INTERREG IIIA byl pověřen Ústav pro výzkum měst a strukturální politiku (Institut für Stadtvorschung und Strukturpolitik –IfS). Konstruktivní kritika, vyjádřená v rámci procesu zpracování ze strany IfS ohledně analyzovaných slabých míst programového dokumentu – především v části definice společných cílů – přispěla rozhodující měrou ke zlepšení popsaného systému cílů. Především v případě uspořádání systému indikátorů spolupracoval evaluátor velmi úzce s českými a saskými partnery, zodpovědnými za programování. Evaluace a programování se tak vyvinuly v plodný iterativní proces. Dokončené části textu byly dány k dispozici IfS a v rámci vícero konzultací společně hodnoceny. Díky tomuto současnému a plynulému zapojení evaluátora do jednotlivých fází návrhu bylo možno realizovat stálou kvalifikaci programového dokumentu. Společný programový dokument přijal na doporučení evaluátora nejdůležitější zkušenosti a výsledky hodnocení dotační periody INTERREG II a z let 1994 – 1999. IfS zdůrazňuje význam přípravy Iniciativy Společenství a programu Phare CBC, poprvé koordinované, propojené mezi oběma stranami pohraničí. Evaluátor označuje Společný programový dokument v jeho současné formě za pionýrský výkon, ukazující právě s ohledem na i nadále neexistující kompatibilitu obou dotačních nástrojů na výrazný pokrok v česko – německé spolupráci.

Strana

13


Obr. 4

Přehled plánování programu – první a druhý krok

Regionální aktéři v oblasti euroregionu Nisa, Elbe/Labe, Krušnohoří, Egrensis a experti na české straně

Regionální aktéři v oblasti euroregionu Neisse/Nisa. Elbe/Labe, Erzgebirge/Krušno hoří, Euregio Egrensis a experti na saské straně

Česko-saský rozvojový koncept

Zástupci resortů saské státní vlády, příslušní zástupci pro PHARE CBC, koordinační skupina

Společný programový dokument Česká republika – Svobodný stát Sasko INTERREG III A - PHARE CBC

Zástupci pro PHARE CBC, zástupci pro INTERREG III A, koordinanční skupina

Společný programový dokument Česká republika - Německo

1.2.3

Společný programový dokument

Společný programový dokument

Česká republika – Svobodný stát Sasko

Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

Třetí krok : Společný programový dokument INTERREG IIIA

Počínaje podzimem 2002 byly v rámci existujícího programu vytvářeny veškeré organizační podklady pro účinné perspektivní využití prostředků z INTERREG III A na obou stranách česko – saské hranice. Výchozím bodem společných úvah k úpravám Programu Iniciativy Společenství byl seminář, uspořádaný na počátku října 2002 Evropskou Komisí k managementu INTERREG III v období po přistoupení sousedních zemí k Evropské Unii. Na tomto semináři se aktivně diskutovalo o podobě budoucích společných programů INTERREG IIIA. V rámci této akce byly rovněž dány především správním orgánům, pověřeným plánováním programu, podněty pro monitoring a podporu procesu přechodu.

Obr. 5

Přehled plánování programu – třetí krok Krok

Časovy horizont

Zúčastnění aktéři

Strana

14


Vytvoření Task Force pro zpracování úprav programu

listopad 2003

Ministerstvo pro místní rozvoj Praha, Řídící orgán Saská státní kancelář

Porady a koordinační schůzky ke společným realizačním strukturám

počínaje jarem 2003

Ministerstvo pro místní rozvoj Praha, čeští partneři, Řídící orgán Saská státní kancelář

Zpracování detailů úprav programu

počínaje červencem 2003

Ministerstvo pro místní rozvoj Praha, čeští partneři, Řídící orgán Saská státní kancelář

redakční úpravy Programového dokumentu

počínaje zářím 2004

Řídící orgán Saská státní kancelář

Zasedání k celkovému pojetí upraveného Programového dokumentu

18.11.2003 až 30.11.2003

všichni členové Regionálního monitorovacího výboru

Schválení upraveného Programového dokumentu

02.12.2003

Regionální monitorovací výbor

V úzké koordinaci správních orgánů INTERREG III A Svobodného státu Sasko a Bavorsko a společně s českými partnery byly v následující době pro zajištění plynulé realizace běžících programů INTERREG III A vyvíjeny na pracovní úrovni intensivní úvahy k implementaci společných přeshraničních realizačních struktur. Pro společné sledování a podporu procesů úprav byla v listopadu 2002 vytvořena bilaterální „Česko – saská Task Force INTERREG III A“ Byl vytvořen hrubě strukturovaný plán práce, který obsahoval časový harmonogram pro odsouhlasování změn programu v roce 2003. V následujících zasedáních a workshopech se čeští a sasští zástupci vzájemně informovali o stavu interních diskusí a plánovali další společný postup při organizaci procesu přechodu. Na základě dohod ze zasedání Task Force v červenci 2003 k podstatným změnám struktur a procedur byla v září 2003 zahájena redakční úprava obsahů Dokumentu. Pod vedením Řídícího orgánu - Saské státní kanceláře – a v úzké kooperaci s českým Ministerstvem pro místní rozvoj a regionálními aktéry vznikl návrh přepracovaného Programového dokumentu. V listopadu 2003 byli v rámci zasedání Regionálního monitorovacího výboru pozváni ke sdělení svých stanovisek hospodářští a sociální partneři. Na zasedání 2. prosince 2003 diskutovali členové Regionálního monitorovacího výboru návrh upraveného Programového dokumentu, který následně schválili. Řídící orgán byl pověřen, předložit návrh Společného programového dokumentu Evropské komisi, generálnímu ředitelství pro regionální politiku, Řídící orgán byl dále legitimován k tomu, aby v úzké kooperaci s národními orgány vedl jednání s Evropskou komisí. V rámci tohoto procesu až do schválení programu bude na české a saské straně zajištěna národní závaznost programu INTERREG IIIA v podobě usnesení příslušných politických grémií. Tyto souhlasy s dokumentem tvoří základ pro bilaterální dohody o implementaci Iniciativy Společenství v česko – saském pohraničí. Metodika přepracování Společného programového dokumentu spočívala na pozitivních zkušenostech z předchozích kroků plánování programu. Koordinace a odsouhlasování probíhaly v duchu zásad partnerství a rovnoprávné účasti české a saské strany,

Strana

15


Koncepční a redakční práce na společném Programu Iniciativy Společenství INTERREG III A vycházely z „Praktické příručky k harmonizaci INTERREG IIIA“, vydané Evropskou Komisí v březnu 20034. Kromě toho byly při úvahách k modifikaci struktur a procedur zohledněny dílčí výsledky střednědobého hodnocení INTERREG IIIA5. Do programového dokumentu se tak dostala pouze část výsledků a závěrů. Pro celkové efektivní využití výsledků střednědobého hodnocení v rámci další realizace INTERREG III A by měla Řídící skupina pro sledování procesu hodnocení zůstat i nadále aktivní a monitorovat proces vyhodnocování střednědobého hodnocení. Jelikož se v tomto případě jedná o velmi rozsáhlý proces, vyžadující řadu odsouhlasování a koordinaci, nebyl realizován souběžně s úpravou programového dokumentu v souvislosti s rozšířením EU. Místo toho bylo vyhodnocení střednědobého hodnocení časově posunuto tak, aby bylo možno jeho výsledky vyzdvihnout v přiměřené míře. V tomto smyslu spočívá priorita v úpravách programového dokumentu v souvislosti s rozšířením EU tak, aby ČR mohla v okamžiku svého vstupu zahájit čerpání podpory z programu INTERREG III A. Změny programového dokumentu, vyplývající ze střednědobého hodnocení, budou následovat v rámci druhého kroku. Cílem je, předložit tyto změny Evropské komisi dle předpokladu koncem září 2004 ke schválení.

4

viz “A practical guide for preparing new and amending existingINTERREG III Community Initiative Programmes as a result of th Enlargement” Brussels, March 12 2003 5 viz Institut für Stadtvorschung und Strukturpolitik: Halbzeitbewertung für die Gemeinschaftsinitiative INTERREG IIIA Freistaat Sachsen – Tschechische Republik. Zwischenbericht. Berlin, Juni 2003 Strana

16


Kapitola 2

Situace v pohraničí:

2.1

Situační zpráva česko – saské pohraničí6

2.1.1

Rozvoj hospodářství, trhu práce a životního prostředí

Územní struktura a obyvatelstvo Česko – saské pohraničí zahrnuje území čtyř euroregionů - Egrensis, Krušnohoří (Erzgebirge), Elbe / Labe a Nisa (Neisse) V dotační oblasti žije na území o rozloze celkem 19.010 km2 zhruba 2,87 milionu obyvatel. Saské pohraničí je tvořeno územím o rozloze 7.196 km2, což je 39% celkové rozlohy Saska. Ke konci roku 2001 žilo v tomto regionu zhruba 1,32 milionu obyvatel, což odpovídá 30,1% obyvatel Svobodného státu Sasko. Rozloha českého pohraničí je zhruba 11.814 km2 s počtem obyvatel zhruba 1,55 milionu v roce 2001. Struktura území v pohraničí je dána průběhem horských hřebenů, především Krušných hor a toku Labe, tzn. hlavní osy územního rozvoje probíhají paralelně s linií hřebenů v severním úpatí hor a podél údolí v severo jižním směru (např. údolí Labe). Na saské straně se tak nacházejí nejen dílčí území s vysokou koncentrací osídlení, infrastruktury, ekonomické a kulturní aktivity jako je například údolí Labe (především rozšíření údolí v oblasti Drážďan), ale i řídce osídlené periferní oblasti, jakými jsou území na hřebenech Krušných hor. České území se v severozápadně – jihovýchodním směru dělí jak fyzicky tak i socio - geograficky na tři části : Hranice probíhá v horách, které bohatstvím lesů, důlní činností v minulosti, řídkým osídlením a atraktivním potenciálem cestovního ruchu zrcadlově odpovídají saskému dílčímu území. Druhé dílčí území je tvořeno údolími řek Ohře a Bíliny v jihozápadní části českého pohraničí a údolím Ploučnice na Severovýchodě. Zde jsou jednak soustředěny nejvýznamnější průmyslové aglomerace Čech (těžba uhlí, elektrárny, chemický průmysl, strojírenství), na druhou stranu zde však leží rovněž nejvýznamnější lázeňská střediska. Území je hustě osídleno, přičemž většina obyvatel žije ve městech. Ve směru do vnitrozemí přechází pohraničí do pahorkatiny a ploché zemědělské krajiny v povodí řek Labe a Ohře. Systém „střediskových obcí“ vykazuje na saské straně tradiční strukturu. Tendence podvybavenosti jsou dány spíše ve východním Krušnohoří (středocentrální oblast). Dále je nutno pro malé obce Krušnohoří a v řídce osídlených oblastech severní Horní Lužice nutno konstatovat neustálou ztrátu funkcí. Český systém osídlení vykazuje v příhraničních oblastech dvě rozdílné struktury. Sídelní systémy Karlovarského kraje a Ústeckého kraje jsou jak ekonomicky, tak i geograficky navzájem propojeny a tvoří silně urbanizovaný pás, táhnoucí se podél Krušných hor z Chebu až do Děčína. Zázemí tohoto centrálního pásu, zahrnující města a obce, je naproti tomu osídleno velmi zřídka. Liberecko se vyznačuje zčásti vlastním systémem. Region vykazuje rozdílné sídelní struktury, Liberec tvoří centrální uzel a ostatní města je nutno hodnotit jako sekundární centra. Prostřednictvím transevropských os Berlín – Drážďany – Praha – Budapešť / Vídeň je česko – saské pohraničí dobře integrováno do evropských dopravních systémů.7 Pro saské pohraničí je dále významná středoevropská spojovací osa Norimberk – Bayreuth – Hof – Plavno – Cvikov – Kamenice – Drážďany (Saská magistrála). Tato charakteristika však neodpovídá všem částem saského pohraničí ve stejné míře. Problematické je například napojení centrálního Krušnohoří na odpovídající evropská centra .

6

Popis situace v česko-saském pohraničí byl aktualizován na základě doporučení střednědobého hodnocení INTERREG IIIA na bázi aktuální statistiky pro společné území podpory. Zejména přehled údajů za českou část pohraničí byl rozšířen a upřesněn. 7 Viz také mapa dopravních sítí TEN a TINA v rámci Obr. 49 Strana

17


Nejdůležitější města a obce v celém českém pohraničí jsou spojena silnicí I/13, vedoucí z Chebu přes Ústí nad Labem a Děčín do Liberce. Tato silnice (mezi Ústím nad Labem a Mostem většinou ve čtyřpruhovém provedení, jinak dvoupruhová) představuje nejrychlejší spojení k budoucí dálnici D8 (Praha – Ústí nad Labem a dále do Drážďan), která se dosud nachází ve výstavbě (viz výše). Kromě D8 existují rovněž další komunikace spojující pohraničí s centrem (Praha) a Saskem, jedná se o silnici I/6 z Prahy do Karlových Varů a Chebu (napojení na spolkovou dálnici A9), silnice I/7 (R7) z Prahy do Chomutova (napojení do Kamenice) a R10 z Prahy do Liberce ( od Turnova jako I/35). Dálnice D8 patří k labskému dopravnímu koridoru, který zahrnuje další dva důležité dopravní směry: vysokorychlostní železniční trať Praha – Drážďany jako součást transevropské osy Berlín – Vídeň a samotné Labe se třemi vnitrozemskými přístavy (Děčín, Ústí nad Labem, Lovosice). Vývoj obyvatelstva v saském pohraničí je možno od období politických změn v roce 1989 popsat následovně : V letech 1989 až 1992 došlo k emigraci významných částí obyvatelstva do západoněmeckých spolkových zemí a dramatickému poklesu porodnosti. Pokles počtu obyvatel v 90tých letech pokračoval v německé části pohraničí mezi lety 1989 a 2001, přičemž pokles počtu obyvatel byl v dotační oblasti vyšší (- 2,9%) než je zemský průměr Svobodného státu Sasko (- 2,3%). Okresy Aue a Löbau – Zittau vykazují i nadále nadproporčně silnou ztrátu počtu obyvatel, pouze v okrese Weißeritzkreis zůstal počet obyvatel v letech 1998 a 2001 stabilní. Při současně nízké porodnosti se v saském pohraničí posunuje věková skladba dále ve prospěch věkové kategorie nad 65 let. V českém pohraničí žije zhruba 15% obyvatelstva České republiky. Od roku 1998 i zde dochází k výraznému poklesu počtu obyvatel. Pouze 3 z 15 okresů (Ústí nad Labem, Sokolov a Česká Lípa) vykázaly lehký přirozený přírůstek obyvatel. Z důvodů migračních zisků dochází v dalších dvou okresech k lehkému nárůstu počtu obyvatel. Dosavadní dalekosáhle stabilní vývoj počtu obyvatel v českém pohraničí tak ke konci 90tých let přešel rovněž v pokles. Jelikož však nízké počty narozených a klesající počty zemřelých bylo možno zaznamenat teprve v nedávné době, je v českém pohraničí věková skupina do 15ti let dosud silnější než věková skupina nad 65 let. Proces stárnutí obyvatelstva se od celkové tendence v České republice neliší, i když probíhá o něco pomaleji, jelikož obyvatelstvo tohoto regionu je v porovnání se strukturou stárnutí v České republice mladší. Obr. 6

Vývoj počtu obyvatel v pohraničí Obyvatelstvo v pohraničí Svobodného státu Sasko, vždy k 31.12. 1997 až 2001 okresy

1997

1998

1999

2000

2001


72.237

72.209

71.955

71.543

71.155

Annaberg-Buchholz

90.819

90.192

89.304

88.300

87.200

Freiberg

156.423

155.619

154.475

153.066

151.560

Okres Vogtland,

208.410

206.777

204.627

202.685

200.388


96.926

96.127

95.417

94.484

93.483


146.191

144.279

142.687

140.483

138.331

Budyšín

161.599

160.486

159.127

157.502

155.487


160.934

159.172

157.472

155.289

152.304

okres Saské Śvýcarsko

150.269

149.816

148.797

147.180

145.373

okres Weißeritz

123.247

124.524

125.200

125.460

124.763

vlastní dotační oblast

1.367.055

1.359.201

1.349.061

1.335.992

1.320.044

Svobodný stát Sasko

4 522 412

4.489.416

4 459 686

4 425 581

4 384 192

Liberec

159.561

159.446

159.445

159.344

158.351

Česká Lipa

105.191

105.521

105.807

106.207

105.885

Jablonec nad Nisou

88.78

88.506

88.291

88.252

87.934

Semily

75.719

75.607

75.469

75.318

75.226

Ústi nad Labem

118.717

118.614

118.594

118.459

117.525

Děčin

133.705

133.800

133.768

133.609

133.703 Strana

18


Chomutov,

125.327

125.460

125.427

125.517

124.826

Litoměřice

114.037

114.215

114.181

114.332

114.422

Louny

85.716

85.955

86.094

86.149

85.844

Most

119.766

119.473

119.178

118.810

117.000

Teplice

128.406

129.335

129.909

130.137

126.130

Karlovy Vary

122.673

122.869

123.058

122.815

121.847

Cheb

87 287

86.967

86.837

86.748

88.770

Sokolov

94. 865

94.995

94.928

94.837

93.097

1.559.648

1.560.763

1.560.986

1.560.534

1.550.560

10.303.642

10.294.943

10.282.784

10.272.503

10.224.192

2.926.703

2.919.964

2.910.047

2.896.526

2.870.604

vlastní dotační oblast Česká republika *

Dotační kulisa celkem *

Souhrn statistických hodnot Zdroj: Saský zemský statistický úřad Stav propočtu podzim 2001 / Český statistický úřad, krajské reprezentace

Celkový vývoj hospodářství Ústředními údaji o celkovém ekonomickém vývoji a regionálním blahobytu jsou hrubý domácí produkt (HDP) a produktivita, měřena dle HDP na výdělečně činnou osobu. V celém dotačním území na saské straně je možno konstatovat, že po silném nárůstu HDP na počátku 90tých let je možno v letech 1998 až 2000 konstatovat pouze marginální přírůstek HDP na obyvatele. HDP na obyvatele roste v dotační oblasti v průměru o 1,9%. V některých okresech saské dotační oblasti HDP dokonce klesá. Silný pokles je možno zaznamenat ve statutárním městě Plavně (Plauen). Přitom je nutno konstatovat, že úroveň HDP na obyvatele v dotační oblasti (v roce 2000 - 13.178,00 EUR8) leží nejen výrazně pod průměrem celé Spolkové republiky Německo (24.766,00 EUR9), ale i pod saským zemským průměrem (16.298,00 EUR10). Ve srovnatelném časovém období rostl HDP v Sasku o 3,9 %11, Oproti tomu dosahuje HDP na obyvatele v české části pohraničí necelých 50% průměru zemí evropské patnáctky. V 90tých letech byl v českém pohraničí zaznamenán výrazný pokles HDP na obyvatele. Zatímco hodnota HDP v 90tých letech ležela pouze mírně pod průměrem České republiky, je možno od roku 1997 sledovat pokles průměrného HDP na obyvatele, takže v roce 2001 bylo dosaženo pouze zhruba 80% průměrné české hodnoty. Velmi dramatická je situace v území statistické jednotky NUTS II Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), kde je pokles HDP velmi výrazný. V roce 2001 tak HDP na obyvatele v Libereckém kraji leželo o několik procentních bodů nad hodnotami Karlovarského a Ústeckého kraje. Tento vývoj HDP odráží obtížnou restrukturalizaci sektoru těžkého průmyslu na severozápadě Čech.

8

9

Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko (2002): Statistisches Jahrbuch Sachsen 2002, S.648-653. Údaje se vztahují na hrubý domácí produkt k tržním cenám. Statistický spolkový úřad (2001): Statistisches Jahrbuch 2001, S.44 a S.655.

10

Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko (2002): Statistisches Jahrbuch Sachsen 2002, S.648-653. Údaje se vztahují na hrubý domácí produkt k tržním cenám. 11 Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko (2002): Statistisches Jahrbuch Sachsen 2002, S.648-653. Údaje se vztahují na hrubý domácí produkt k tržním cenám. Strana

19


Obr. 7

Vývoj HDP HDP a produktivita v území programu v EUR 1996

1997

1998

1999

2000

Změna 1998-2000 v %

HDP na obyvatele statutární město Plavno (Plauen)

17.895

18.895

20.112

18.275

18.300

-9,0

okres Annaberg,

11.582

11.968

12.388

12.987

12.911

4,2

okres Freiberg,

12.987

13.002

13.177

13.388

13.631

3,4

Okres Vogtland,

11.875

12.144

12.508

13.111

13.274

6,1


10.192

10.364

10.674

10.680

10.687

0,1


11.636

11.828

12.040

12.603

12.682

5,3


14.181

14.144

13.970

14.412

14.324

2,5


11.337

11.495

11.651

12.219

12.334

5,9


12.921

13.005

13.181

13.089

12.947

-1,8

okres Weißeritz

12.462

12.312

12.317

12.287

12.040

-2,2

Karlovarský kraj

3.945

3.860

4.048

4.087

4.455

9,9

Liberecký kraj

3.722

3.842

3.996

4.147

4.535

13,5

Ústecký kraj

4.189

4.046

4.244

4.230

4.412

3,9

Střední hodnota HDP na obyvatele Vlastní území podpory

12.531

12.697

12.929

13.155

13.178

1,9


15.278

15.447

15.693

16.148

16.298

3,9

Vlastní území podpory

3952

3916

4096

4154

4467

7,45

Česká republika

4409

4538

4919

5016

5428

8,22

Zdroj: Saský zemský statistický úřad - Stav propočtu podzim 2001 Zdroj: Český statistický úřad, krajské reprezentace

Strana

20


HDP a produktivita v území programu v EUR 1996

1997

1998

1999

2000

Změna 1998-2000 v %

HDP na výdělečně činnou osobu statutární město Plavno (Plauen)

33.808

35.940

39.250

35.846

36.184

-7,8

okres Annaberg,

29.787

29.723

30.313

31.538

30.185

-0,4

okres Freiberg,

33.364

34.035

34.893

34.890

35.385

1,4

Okres Vogtland,

31.371

32.314

31.981

32.626

32.820

2,6


28.038

28.918

28.525

28.438

28.359

-0,6


32.181

32.978

32.858

33.411

33.540

2,1


32.650

33.856

33.577

34.237

34.317

2,2


31.176

31.290

30.772

31.868

32.630

6,0


32.213

32.364

32.825

32.673

32.081

-2,3

okres Weißeritz

30.871

30.323

31.014

31.254

31.450

1,4

Karlovarský kraj

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

Liberecký kraj

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

Ústecký kraj

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

Střední hodnota HDP / výdělečně činnou osobu Vlastní území podpory

31.720

32.333

32.606

32.815

32.878

0,8


34.847

35.545

35.892

36.362

36.747

2,4

Střední hodnota HDP / výdělečně činnou osobu Vlastní území podpory

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

Česká republika

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

není k dispozici

Zdroj: Saský zemský statistický úřad - Stav propočtu podzim 2001 Zdroj: Český statistický úřad, krajské reprezentace

Celé dotační území tak vykazuje nejen celkově velmi slabou hospodářskou sílu, dramatické je zaostávání rozvoje v německé části, které se v posledních letech spíše opět zvýšilo. Především výrazně se to týká těch okresů, které v letech 1998 až 2000 při velmi nízké výchozí úrovni vykazovaly dokonce pokles produktivity.

Strana

21


Struktura a vývoj zaměstnanosti Zaměstnanost Rovněž v období let 1998 až 2001 došlo v dotačním území stejně jako v celém Svobodném státě Sasko k poklesu výdělečné činnosti12 K obratu tohoto negativního vývoje, který nechal v roce 1998 vzniknout nadějím díky částečnému vzestupu počtu zaměstnaných, případně stabilizací zaměstnaných, bohužel nedošlo. Celkově došlo v dotační oblasti k silnějšímu poklesu zaměstnanosti v pohraničí (-3,5 %) než tomu bylo v rámci celého Svobodného státu Sasko (-1,2 %). Obzvláště dramatický je pokles zaměstnanosti v některých okresech, jako například ve statutárním městě Plavnu, kde se zaměstnanost od doby politický změn snížila téměř na polovinu. Rovněž v okresech, které vykazují vysokou zaměstnanost, jako je Löbau nebo Aue – Schwarzenberg poklesla zaměstnanost od doby politických změn do roku 2001 zčásti o více než jednu čtvrtinu. Rovněž při zohlednění vývoje počtu obyvatelstva dochází v pohraničí celkově k nadproporčnímu poklesu zaměstnanosti. Pokles počtu zaměstnaných, povinných platit sociální pojištění, je v saské dotační oblasti v aktuálním srovnávacím horizontu let 1998 – 2002 (-11,5 %) rovněž vyšší než pokles počtu zaměstnaných, povinných platit sociální pojištění v celém Svobodném státě Sasko (-9,6 %)13. O osobách, dojíždějících do německého pohraničí lze získat data pouze v rámci statistiky zaměstnaných osob povinných platit sociální pojištění. Počet osob, pracujících ve Svobodném státě Sasko jako osoby povinné platit sociální pojištění. zůstává v letech 1998 – 2002 na stejně nízké úrovni. V pohraničí se zčásti nenacházejí mezi zaměstnanými, povinnými platit sociální pojištění, téměř žádné dojíždějící osoby, mající bydliště v zahraničí, nejvyšší kvóty vykazují ze zhruba 0,8 % jednak okres Vogtlandkreis a okres Löbau-Zittau, jednak okres Sächsische Schweiz. Celkově zůstává počet dojíždějících osob z Čech14 téměř nevýznamný. Příhraniční poloha zde nehraje žádnou větší roli, i když je kvóta osob, dojíždějících ze zahraničí o něco vyšší v okresech, ležících na hranici s Českem než tomu je v okresech, které neleží na hranici s Českem. Rozklíčováno na jednotlivé ekonomické sektory pracuje v pohraničí více výdělečně činných osob v primárním sektoru, než je zemský průměr. V roce 2001 to bylo v průměru 4,0 % oproti saskému zemskému průměru 2,7 %, který rovněž odpovídá průměru celé spolkové republiky. Nicméně ještě existují okresy, které při pouze nízkém poklesu zaměstnanosti v tomto sektoru od roku 1995 ještě v roce 2000 vykazovaly až 6,3% (Weißeritzkreis) výdělečně činných v tomto sektoru. Kromě toho se saské pohraničí vyznačuje vyšším podílem zaměstnaných ve výrobní sféře (2001: 36,0 % výdělečně činných oproti saskému středu 30,1 %). Odpovídajícím způsobem pracuje výrazně nižší počet zaměstnaných v oblasti služeb, orientovaných na podnikatelskou sféru. V roce 2004 činil podíl zaměstnaných pouze 9,0 % oproti 14 % zemského průměru Svobodného státu Sasko.

12 13 14

Měřeno na základě ročních průměrných údajů na pracovišti Saský statistický zemský úřad (2003): Sozialversicherungspflichtig Beschäftigte mit Arbeitsort im Freistaat Sachsen 1998-2002 Statistika nevykazuje příchod zahraničních dojíždějících za prací. Na základě hranice k Čechám se jedná o snadný odhad, jelikož se jedná v případě zahraničních dojíždějících téměř výlučně o české státní občany.

Strana

22


Výdělečně činné osoby dle okresů a ekonomických sektorů v saském pohraničí

Obr. 8

*

Výdělečně činné osoby ve Svobodném státě Sasko 2001 dle okresů a ekonomických sektorů v tisících výrobní sféra okres celkem země

zemědělství Podíl a lesnictví, zeměděl rybářství ství v % celkem

Podíl z toho podíl celkem zpracovatelský zpracovatelského v% průmysl průmyslu v %

obchod, pohostinství a doprava

podíl Finanční podíl veřejné a obchodu, služby, finančních soukromé pohostinství pronájmy a služeb služby (vč. a dopravy služby veřejné správy) v% v% podnikatelům

Podíl, v %


34,2

0,3

0,9

9,9

28,9

7,1

20,8

7,8

22,8

4,9

14,3

11,2

32,7

Okres Vogtland,

80,0

3,0

3,8

33,0

41,3

20,2

25,3

17,8

22,3

5,6

7,0

20,7

25,9

okres AueSchwarzenberg,

52,2

1,4

2,7

19,9

38,1

12,1

23,2

12,3

23,6

4,3

8,2

14,3

27,4

okres Annaberg,

37,0

1,4

3,8

15,9

43,0

9,9

26,8

8,5

23,0

2,5

6,8

8,6

23,2


35,4

1,8

5,1

15,1

42,7

9,5

26,8

7,6

21,5

2,7

7,6

8,1

22,9

okres Freiberg,

58,0

3,1

5,3

20,0

34,5

12,6

21,7

13,2

22,8

5,5

9,5

16,1

27,8

okres Weißeritz

46,0

2,9

6,3

16,1

35,0

8,4

18,3

11,1

24,1

3,9

8,5

12,0

26,1


56,7

2,6

4,6

18,4

32,5

9,6

16,9

13,0

22,9

4,4

7,8

18,3

32,3


66,0

2,0

3,0

22,4

33,9

13,5

20,5

15,2

23,0

7,8

11,8

18,6

28,2


56,0

2,1

3,8

17,0

30,4

9,3

16,6

13,1

23,4

5,5

9,8

18,2

32,5

Vlastní území podpory

521,5

20,6

4,0

187,7

36,0

112,2

21,5

119,6

22,9

47,1

9,0

146,1

28,0


1.946,8

52,6

2,7

586,5

30,1

333,5

17,1

460,4

23,6

275,2

14,1

572,2

29,4

Zdroj: Saský zemský statistický úřad / Předběžné roční průměrné údaje na pracovišti

Strana

23


Přímé srovnání situace zaměstnanosti na české a německé straně není možné, neboť sběr předložených dat proběhl dle rozdílné metodiky a pro rozdílné sektory. Trendy a vývojové tendence lze srovnávat odděleně. Číselné údaje v následujících tabulkách pocházejí výlučně z podniků soukromého sektoru s 20ti a více zaměstnanci. Ve veřejném sektoru byly zohledněny všechny hlášené podniky. Obr. 9

Výdělečně činní v českém pohraničí

Průměrný počet hlášených výdělečně činných osob (skutečný počet osob)

Změny v zaměstnanosti (1998 = 100%)

1998

1999

2000

2001

2001

Cheb

27.487

26.769

26.810

26.753

97,3

Karlovy Vary

39.288

36.837

36.164

35.877

91,3

Sokolov

31.037

30.216

28.850

27.374

88,2

Karlovarský kraj

97.812

93.822

91.824

90.004

92,0

Děčín

39.343

37.099

36.203

36.098

91,8

Chomutov,

36.377

34.354

34.210

33.421

91,9

Litoměřice

32.625

31 519

29.743

29.650

90,9

Louny

22.689

22.078

21.466

20.843

91,9

Most

45.656

43.066

39.786

38.401

84,1

Teplice

36.854

34.202

33.593

32.395

87,9

Ústi nad Labem

41.655

41.296

38.596

38.579

92,6

Ústecký kraj

255.199

243.614

233.597

229.387

89,9

Česká Lipa

31.451

30.904

32.832

32.311

102,7

Jablonec n. Nisou

28.245

27.309

26.408

26.587

94,1

Liberec

48.219

47.237

46.562

49.220

102,1

Semily

24.669

22.863

22.310

22.189

89,9

Liberecký kraj

132.584

128.313

128.112

130.307

98,3

Pohraničí

485.595

465.749

453.533

449.698

92,6

Česká republika

3.341.954

3.200.265

3.119.548

3.121.673

93,4

Zdroj: Český statistický úřad, Okresy ČR

Zatímco v zaměstnanosti v české části pohraničí je možno v období let 1998 – 2000 zaznamenat výrazný pokles, zůstaly počty obyvatel stabilní. I když pokles zaměstnanosti ležel lehce nad průměrem České republiky, jsou mezi jednotlivými oblastmi rozeznatelné značné rozdíly. Nárůst počtu zaměstnaných hlásily dva okresy – Česká Lípa a Liberec – příčina spočívá zřejmě v růstu automobilového průmyslu v Mladé Boleslavi.

Strana

24


Výdělečně činné osoby dle okresů a ekonomických sektorů v české dotační oblasti

Obr. 10

Průměrný počet hlášených výdělečně činných osob (skutečný počet osob) region, okres celkem

zemědělství a výrobní sektor lesnictví, rybářství

stavebnictví

obchod a pohostinství údržba vozidel

doprava a předávání informací

úvěrový a pojišťovací sektor

pozemkový sesktor a bydlení

veřejná správa, sociální pojištění

výchova a výuka

zdravotnictví, ostatní veřejné veterinární a osobní služby a služby sociální služby

Cheb

26.753

845

10.431

954

1.449

742

2.333

282

640

1.762

2.191

3.682

1.442

Karlovy Vary

35.877

1.605

13.099

1.894

2.599

1.053

2.394

570

1.120

2.574

3.083

4.974

912

Sokolov

27.374

248

16.572

1.028

1.042

199

1.287

282

824

1.887

2.106

1.397

502

Karlovarský kraj

90.004

2.698

40.102

3.876

5.090

1.994

6.014

1.134

2.584

6.223

7.380

10.053

2.856

Děčín

36.098

645

16.840

1.602

1.910

320

4.432

411

806

2.661

3.217

2.256

998

Chomutov,

33.421

966

15.191

1.593

2.093

230

2.124

400

1.850

2.176

2.936

2.483

1.379

Litoměřice

29.650

2.572

10.526

1.599

1.587

305

2.956

328

1.032

2.311

2.602

2.659

1.173

Louny

20.843

1.665

7.960

1.294

859

55

2.332

234

700

1.650

1.939

1.456

699

Most

38.401

518

18.066

2.736

1.852

388

3.692

369

1.913

1.857

2.860

2.719

1.431

Teplice

32.395

109

14.338

1.852

1.740

301

2.283

429

2.065

2.021

2.822

3.000

1.435

Ústi nad Labem

38.579

71

10.823

2.995

3.033

478

6.111

903

2.175

3.362

3.388

3.466

1.774

Ústecký kraj

229.387

6.546

93.744

13.671

13.074

2.077

23.930

3.074

10.541

16.038

19.764

18.039

8.889

Česká Lipa

32.311

902

19.013

1.082

1.267

263

1.696

275

1.074

1.899

2.593

1.678

569

Jablonec n. Nisou

26.587

172

16.484

616

1.475

256

1.147

278

932

1.470

2.124

1.124

509

Liberec

49.220

975

21.654

2.314

3.727

459

3.060

1.400

2.311

3.246

4.899

3.281

1.894

Semily

22.189

1.320

11.831

646

736

294

1.514

241

317

1.144

2.193

1.379

574

Liberecký kraj

130.307

3.369

68.982

4.658

7.205

1.272

7.417

2.194

4.634

7.759

11.809

7.462

3.546

Pohraničí

449.698

12.613

202.828

22.205

25.369

5.343

37.361

6.402

17.759

30.020

38.953

35.554

15.291

Česká. republika

3.121.673

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Zdroj: Český statistický úřad, Okresy ČR

Strana

25


V ostatních částech regionu se v uplynulých čtyřech letech projevila klesající tendence zaměstnanosti. Velmi dramatický je úbytek pracovních míst v okresech statistické jednotky NUTS II Severozápad, v nichž donedávna převažoval těžký průmysl, těžba uhlí a chemický průmysl. Růst HDP na obyvatele ukazuje rostoucí produktivitu v České republice v důsledku pokračující restrukturalizace, což je spojeno se snižováním počtu pracovních míst. V pohraničí a především v dřívějších těžebních oblastech probíhá tento proces o něco rychleji. I když v tabulkách nejsou zohledněny podniky soukromé sféry s méně než 20 zaměstnanci je velmi pravděpodobné, že by jejich zohlednění nezpůsobilo žádné změny v obrazu zaměstnanosti. Důkazem je rostoucí nezaměstnanost, popsaná v následující části. Tabulka 11 ukazuje rozdělení zaměstnanosti v sektorech, zastoupených v roce 2001 v pohraničních okresech. Zemědělství nemá v průměru žádný rozhodující význam, pouze dva okresy – Louny a Litoměřice – vykazují podíl ve výši zhruba 8% z celkové zaměstnanosti. V obou těchto okresech je zemědělství důležitým ekonomickým odvětvím, což ukazuje rovněž velikost zemědělsky využívaných ploch – zhruba 72%, zatímco ve zbývajícím regionu to je méně než 50%. Většina okresů disponuje ještě silným sektorem průmyslu a stavebnictví, které v 8 okresech představují stále ještě více než 50% zaměstnanosti, i když zaměstnanost v těchto obou odvětvích od počátku 90tých let klesá. Dva okresy – Jablonec nad Nisou a Česká Lípa – vykazují nejvyšší počty zaměstnaných v sekundárním sektoru. Příčina nespočívá v dosud nedokončené ekonomické restrukturalizaci, ale v úspěšných přímých zahraničních investicích. Sektor služeb je na české straně pohraničí dosud podrozvinutý, což je patrné z počtu výdělečně činných osob v terciárním sektoru. Pouze v Ústí nad Labem je více než 60% zaměstnanců činných v sektoru služeb a podobných odvětvích, zatímco podíl v jiných městech činí sotva 50% a to i v případech, že se jedná o správní a univerzitní centra. Liberec je důležitým vzdělávacím centrem a k tomu jediným městem, o kterém je možno konstatovat určitou koncentraci finančních služeb. Ukazuje progresivní ekonomickou strukturu okresu.

Nezaměstnanost Na obou stranách hranice se nezaměstnanost vyvíjí negativně. V německém pohraničí není i nadále patrné žádné zlepšení vysoké nezaměstnanosti. V českém pohraničí došlo k silnému nárůstu nezaměstnanosti z v porovnání nízkých hodnot. V roce 2001 dosáhla v některých okresech dokonce nejvyšších českých hodnot. V německém pohraničí stoupla míra nezaměstnanosti v celém Svobodném státě Sasko v roce 2002 oproti roku 1998 z 18,2% na 18,%. V jednotlivých okresech dotační oblasti se však ve stejném časovém horizontu naskýtá relativně diferencovaný obraz : Z 10ti okresů vykazovala v roce 2002 stejně jako v roce 1998 polovina vyšší míru nezaměstnanosti, druhá polovina nižší míru nezaměstnanosti než je saský zemský průměr. Na jedné straně vykazují okresy Weißeritzkreis (2002: 15,8%) a okres Freiberg (2002 : 16,9%) relativně nízkou míru nezaměstnanosti, kterou se dokonce od roku 1998 podařilo o 1,1 procentního bodu (Weißeritzkreis) popřípadě o 0,6 procentního bodu (Freiberg) snížit. Na straně druhé stoupla ve srovnávaném období míra nezaměstnanosti v okresech Budyšín a Löbau – Zittau, které již nezaměstnaností velmi silně postiženy byly. V případě okresu Löbau – Zittau to bylo dokonce o dalších 3,5 procentního bodu na rekordní hodnotu v dotační oblasti 24,1% . Míra nezaměstnanosti žen15 klesla v horizontu let 1998 – 2002 v celém Svobodném státě o 1,5 procentního bodu; to je patrné rovněž v okresech dotační oblasti. Ne až tak pozitivní vývoj je možno zaznamenat v oblasti nezaměstnanosti mládeže. Míra nezaměstnanosti mládeže klesla v celém Svobodném státě Sasko v období let 1998 až 2002 o 1,4 procentního bodu, v dotační oblasti však má ve většině okresů stoupající tendenci.

Vývoj nezaměstnanosti v česko-saském pohraničí

Obr. 11

Nezaměstnanost v území programu v letech 1997 a 2002 v procentech okres

prosinec 1997 celkem

15

z toho

prosinec 2002 celkem

z toho

Všechny míry nezaměstnanosti Statistického zemského úřadu Svobodného státu Sasko se vztahují na podíl na závislých civilních výdělečně činných, měřeno ke dni 31.12. každého roku. Strana

26


mladiství pod 25 let

ženy

mladiství pod 25 let

ženy


20,0

22,9

14,8

19,3

19,2

14,7

okres Annaberg,

21,0

25,8

14,1

18,6

20,2

13,3

okres Freiberg,

20,2

25,8

15,8

16,9

18,8

12,3

Okres Vogtland,

19,0

22,9

12,3

17,9

18,3

12,6


22,4

27,8

13,0

20,3

22,3

11,7

okres AueSchwarzenberg,

21,9

27,4

15,3

20,5

23,3

14,2


20,8

25,5

16,8

21,6

22,4

14,6


23,7

27,5

18,7

24,1

24,0

17,2


18,6

22,8

14,6

18,1

19,0

14,7

okres Weißeritz

17,6

20,8

14,6

15,8

15,7

12,8


19,8

23,6

15,0

18,9

19,3

13,8

Karlovarský kraj

4,5

7,4

6,2

7,4

7,8

12,3

Ústecký kraj

9,9

14,3

12,8

13,4

15,6

20,1

Liberecky kraj

3,8

9,6

5,5

6,2

8,0

10,4

Česká republika

údaje nejsou k dispozici

9,8

CZ: Počty z let 1997 a 2001, nezaměstnanost mladistvích ve věku 20 – 24 let Podíl nezaměstnaných na závislích civilních výdělečně činných v procentech Zdroje : Saský zemský úřad práce / Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Přímé srovnání dat za českou a německou stranu pohraničí je z důvodů rozdílné použité metodiky sběru dat velmi obtížné. Takovéto srovnání je možné provést pouze pro území statistické jednotky NUTS III. Situaci v českých okresech popisuje samostatná tabulka. Ukazuje zřetelné rozdíly mezi jednotlivými regiony na české straně stejně jako vývoj nezaměstnanosti v uplynulých letech, které jsou poznamenány obtížnými sociálně – ekonomickými změnami.

Míra nezaměstnanosti v českém pohraničí

Obr. 12

Nezaměstnanost v okresech českého pohraničí, prosinec 2002

okres, region

výdělečně činné hlášení obyvatelstvo nezaměstnaní (odhad)

ženy

absolventi škol a mladiství

podíl žen

počet podíl míra nezaměstnaných absolventů nezaměstnano na jedno volné škol sti pracovní místo

Cheb

44.984

3.242

1.415

341

43,6

10,5

7,2

6,9

Karlovy Vary

65.710

6.704

3.079

769

45,9

11,5

10,2

16,9

Sokolov

49.410

6.169

2.791

621

45,2

10,1

12,5

17,1

Karlovarský kraj

160.104

16.115

7.285

1.731

45,2

10,7

10,1

13,1

Děčín

69.737

10.598

5.201

937

49,1

8,8

15,2

15,1

Chomutov,

68.618

12.144

5.890

859

48,5

7,1

17,7

41,7

Litoměřice

58.480

7.705

4.094

1.081

53,1

14,0

13,2

23,9

Strana

27


Louny

43.317

8.050

4.060

558

50,4

6,9

18,6

24,8

Most

66.320

14.401

7.105

1.129

49,3

7,8

21,7

57,6

Teplice

65.111

11.854

6.151

1.029

51,9

8,7

18,2

65,5

Ústi nad Labem

61.167

9.383

4.543

928

48,4

9,9

15,3

18,4

Ústecký kraj

432.750

74.135

37.044

6.521

50,0

8,8

17,1

28,7

Česká Lípa

57.592

5.284

2.695

495

51,0

9,4

9,2

11,3

Jablonec nad Nisou

42.593

3.473

1.707

521

49,2

15,0

8,2

11,0

Liberec

83.078

7.649

3.903

768

51,0

10,0

9,2

10,3

Semily

39.389

2.928

1.527

393

52,2

13,4

7,4

7,6

Liberecký kraj

222.652

19.334

9.832

2.177

50,9

11,3

8,7

10,1

5.245.663

514.435

257.438

59.895

50,0

11,6

9,8

12,7

Česká republika Celkem ČR

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

V případě nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti nejsou patrné žádné větší rozdíly mezi pohlavími. Jak v podílu nezaměstnaných žen v okresech stejně jako v případě míry nezaměstnanosti mezi ženami v regionech nejsou v největší části pohraničí rozdíly v zaměstnanosti mezi muži a ženami téměř patrné, snad s výjimkou Karlovarska. Mnohem zřetelnější jsou rozdíly v podílu nezaměstnaných mladistvích (absolventi škol druhého stupně a absolventi vysokých škol a mladiství pod 18 let věku). Problémy nezaměstnanosti mládeže se soustřeďují především na Liberecku a Karlovarsku, zatímco v centrální části pohraničí, v Ústeckém kraji, takto zřetelné nejsou. V míře nezaměstnanosti je možno mezi jednotlivými regiony zaznamenat výraznější rozdíly. Zatímco na Liberecku jsou bez výjimky pod celostátním průměrem, vykazují okresy Ústeckého kraje nejvyšší míry. Nezřetelněji se však situace v oblasti nezaměstnanosti ukáže v případě poměru počtu nezaměstnaných osob na jedno volné pracovní místo. Především v okresech Teplice, Most a Chomutov a zčásti rovněž v okresech Louny a Litoměřice se ukazuje, že příčina nezaměstnanosti nespočívá pouze ve strukturním vývoji, ale rovněž v prostém nedostatku potřeby pracovních míst. Nezaměstnanost se nestala pouze ekonomickým problémem, v posledních letech se v okresech ústeckého regionu více vyvinula ve vážný sociální problém. Jako výsledek procesů transformace a restrukturalizace tak není pouze regionálním problémem, ale do jisté míry i problémem celé České republiky.

Sektorální struktura hospodářství a vývojové tendence V následující části budou analyzovány sektorální hospodářské struktury. Nejprve bude podán přehledný souhrn, poté bude řeč o specifikách dílčích regionů. Popis sektorální struktury regionální ekonomiky je zpravidla zpracováván na základě rozdělení výdělečně činných. Výhodou tohoto postupu je, že umožňuje především ve vztahu k primárnímu sektoru přesnější popis. Například v zemědělství pracuje většina výdělečně činných osob samostatně a ti by při zkoumání například zaměstnanců nebyli zohledněni. Česko – saské pohraničí se tradičně vyznačuje starými průmyslovými strukturami. Především bohatá ložiska hnědého uhlí v části českého území vedly a vedou k silnému zastoupení výrobních, případně zpracovatelských podniků. To se jasně ukazuje na následujícím grafu, který jak pro české, tak i pro saské pohraničí ukazuje vyšší podíl výdělečně činných v sekundárním sektoru než v Čechách nebo Sasku celkem.

Strana

28


Obr. 13

Srovnání struktury sektorů

100% 90% 80% 53,6

52,3

53,0

52,8

43,9

41,0

43

3,8

6,0

4,1

60,2

70% 60% 50% 40% 30%

41,7 37,0

20% 10% 4,7

2,9

0% saské pohraničí

Sasko

Primární sektor Zdroj:

české pohraničí

Sekundární sektor

Čechy

pohraničí celkem

Terciérní sektor

Saský zemský statistický úřad Svobodného státu Sasko (vyd.) Sächsische Kreiszahlen 1998 (Saské okresy 1998), Kamenz 1998, Český statistický úřad: Okresy české republiky v roce 1998, Praha 1999, Regionální statistický obzor 1998.

Kromě toho je patrné, že terciární sektor je v pohraničí zastoupen méně. V Sasku je tak více než 60% všech výdělečně činných aktivních v terciárním sektoru, zatímco v okresech saského pohraničí pracuje v terciárním sektoru 53%. Na české straně je tento trend pouze naznačen. Zde pracuje 53% všech výdělečně činných v terciárním sektoru, zatímco v pohraničí je v tomto sektoru aktivních 52%. Saská hodnota tak odráží trend spolkové republiky a tím i pokračující „terciarizaci“. Pohraniční území ukazují ohledně své sektorální struktury na skutečnost, že růstové potenciály by mohly ještě existovat v oblasti služeb.

§

Sektorální aspekty v saském pohraničí

Saské pohraniční oblasti jsou částí tradičního saského hospodářského prostoru s několika průmyslovými centry. Bohatství surovin a zdrojů energie tento vývoj v minulosti podpořilo. Struktura průmyslu je z větší části Strana

29


určována jednostranně „starými odvětvími“ (textilní průmysl) a odvětvími, které spočívají na domácích surovinách (potravinářský průmysl, těžba kamenů a zemin). Pouze v oblastech euroregionu Elbe / Labe a v oblasti Freibergu převládá velmi pestrý odvětvový mix s nezanedbatelnými podíly růstových odvětví. Uvnitř regionu je patrný silně diferencovaný vzor sektorálních struktur. V oblasti euroregionu Elbe / Labe převládá terciární sektor (65%). Podílem zaměstnanosti ve výši 44 – 46% v sekundárním sektoru jsou oblasti euroregionů Erzgebirge (Krušnohoří), Egrensis a Neisse (Nisa) typickými průmyslovými regiony. Zemědělství má největší význam v okrese Weißeritzkreis (8 %) . Z rozmanitých přírodních podmínek vyplývají rozdílné výrobní podmínky pro zemědělství. Hlavním cílem je trvale udržitelné ekologické zemědělství. Dobré předpoklady pro to jsou dány především v údolí Labe, ve sníženinách jeho vedlejších přítoků a ve sprašových oblastech. Zde převládají těžké plodné půdy – lužní a sprašové jíly. V horských partiích Krušných hor a Českého středohoří převažují zvětrané horninové půdy. Na těžkých půdách jsou pěstovány především obilí, řepka a okopaniny, na lehkých podzolech v horských partiích převažují travní porosty pro pastevní účely a lesy pro účely lesního hospodářství. Horský les se vyznačuje smrkovou monokulturou. V důsledku vysoké emisní a imisní zátěže ovzduší je ekologicky nestabilní. V oblasti drážďanského rozšíření labského údolí a na vrcholech jižně od Drážďan, stejně jako na vybraných lokalitách v Horní Lužici, jsou dány podmínky pro pěstování ovoce a zeleniny. V živočišné výrobě převládá chov dobytka (masné a mléčné chovy). V nižších polohách jsou v provozu rovněž zařízení chovu prasat a drůbeže. Celkově se stav dobytka stabilizuje, v zásadě je však nutno konstatovat další pokles. V posledních letech pokračoval trend přechodu od intensivního na extensivní zemědělství. Jestliže v roce 1991 se v celém Sasku hospodařilo na 650 ha dle pravidel ekologického zemědělství, pak to v roce 1997 bylo již 10.000 ha.16 Nadějí je v mnoha pohraničních obcích cestovní ruch: Pohraniční oblasti disponují řadou rozsáhlých mnohostranných turistických potenciálů, zde je třeba především zmínit tradici lázeňství a zimních sportů. V roce 1996 připadla více než polovina ubytování v Sasku na příhraniční okresy. S ohledem na cestovní ruch a turistiku je nutno zohlednit skutečnost, že se euroregiony vyznačují rozsáhlými a atraktivními přírodními a kulturními krajinami, z nichž patří řada do chráněných území. Další potenciály spočívají v tradicích a v tradičních výrobcích. Cílovými destinacemi v saských euroregionech jsou především údolí Labe, Saské Švýcarsko, Krušné hory, Vogtlandsko a Horní Lužice. Přitom je každý region zajímavý svojí vlastní charakteristikou. Především východní euroregiony se vyznačují vysokou hustotou hradů a zámků. Rovněž v oblasti rekreace disponuje saské pohraničí širokým spektrem historických lázní (významná jsou lázeňská střediska ve Vogtlandu), lázeňských středisek a rekreačních oblastí. V přímé spádové oblasti aglomerací Drážďan nebo Kamenice a větších měst zaujímá příměstská rekreace významné místo. Turistická infrastruktura je regionální na nejrůznější úrovni. Lůžková kapacita a nabídka hotelů a restaurací se v posledních letech celkově silně zvýšila, nicméně na úkor vytíženosti. Jako kritické je nutno hodnotit sezónní zaměření turistické infrastruktury. Existují dobré rámce, případně alternativy pro „špatné počasí“, které však nedostačují. Vybavenost kulturními zařízeními je jak z kvantitativního, tak i z kvalitativního hlediska uspokojující. Nicméně nelze přehlédnout zčásti špatný stavební stav nebo likvidaci kapacit ve venkovském prostoru (kina atd.) v důsledku úspor veřejných rozpočtů.17 Kromě toho je nutno konstatovat vysokou sanační potřebu v centrech měst a vesnic. V oblasti sportovní turisticky jsou kapacity v euroregionech sice k dispozici, většinou však neodpovídají požadavkům.

§

Sektorální aspekty v českém pohraničí

Ekonomická struktura regionu byla vytvářena proměnnou historií a bohatstvím přirozených zdrojů regionu. Severočeská hnědouhelná pánev patří od počátku 19. století k nejvýznamnějším průmyslovým oblastem Čech. Začátkem 19. století se začaly vytvářet struktury, jejichž hlavní rysy působí do současnosti. Region se dnes vyznačuje rozsáhlou důlní činností (hnědé uhlí), energetikou, rafineriemi a chemickým průmyslem, nástrojařstvím, strojírenstvím, sklářstvím, textilním průmyslem atd. Díky tomuto vývoji mohly Severní Čechy dosáhnout jistého blahobytu. To se dnes odráží zčásti na kvalitativně vysokém technickém vzdělání obyvatelstva. Co však svého času představovalo zdroj prosperity, je nyní na základě chybějícího přizpůsobení se v posledních desetiletích jedním z největším problémů a rizik pro region. 16 17

Sächsische Agrarberichte 1991, 1998 Kowalke, H.;Kaulfuss, W.; Kramer, M.: Der Tourismus als Entwicklungsfaktor in der Euroregion Elbe/Labe – Darstellung ausgewählter Tendenzen und Probleme (Manuskript) Strana

30


Těžký průmysl a důlní činnost nezanechaly pouze těžké ekologické škody a devastovanou krajinu, ale jsou za současných vývojových tendencí světového hospodářství velmi málo odolní. Lze očekávat, že koncentrace průmyslu v Severních Čechách bude mít v době klesajícího růstu a konkurenceschopnosti negativní vliv na rozvojové šance regionu. Přitom je třeba rovněž zvážit dosud neuzavřený proces restrukturalizace a transformace dřívějších velkých podniků na konkurenceschopné malé a střední podniky. V polovině devadesátých let bylo – především v oblastech euroregionu Elbe / Labe a Krušnohoří (Erzgebirge) zaměstnáno v hornictví a průmyslu zčásti až 50% zaměstnaných v regionu. Za průměrnými čísly se však skrývají velké regionální rozdíly. Zaměstnaní v průmyslu jsou soustředěna především v okresech Sokolov, Most, Chomutov a Teplice. Oproti celkovému obrazu Čech jejich podíl stagnuje, což ukazuje pouze pomalé pokroky v procesu restrukturalizace zastaralého těžkého průmyslu v Severních Čechách. V regionu se doposud nemohl rozvinout žádný inovativní zahraniční obchod podniků, což má, mimo jiné, rovněž negativní vliv na inovativní spolupráci se saskými sousedy. Odvětví lehkého průmyslu se tradičně nachází více v západní části regionu. Zde však v posledních letech došlo k rozsáhlému poklesu (textilní průmysl, výroba hudebních nástrojů, zpracování dřeva atd., výjimku tvoří porcelán a sklo). Zemědělství se vyznačuje nepříznivými výrobními podmínkami. Velká část regionu se rozkládá ve středohoří s nepříznivými půdními podmínkami. Pěstování obilí přináší relativně nízké výnosy. Pouze v některých, úzce vymezených částech regionu, se nabízejí lepší podmínky například pro pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy a chmele. Zemědělství je silné především v okresech Litoměřice a Louny, přičemž podíl zaměstnaných v zemědělství, měřeno počtem celkem zaměstnaných, silně poklesl. Pro zajištění plošného obhospodařování volných ploch ze strany zemědělců je však zapotřebí zásahu státu. Terciární sektor se soustřeďuje více v okresech Ústí nad Labem, Cheb a Karlovy Vary. V případě Ústí nad Labem to souvisí s funkcí města jako regionálního centra. Jinak tomu je v okresech Cheb a Karlovy Vary, kde je tato skutečnost výrazem místní „specializace“ (cizinecký ruch, lázeňství atd.). Cestovní ruch má velký význam především pro lázeňská města a příhraniční okresy. Problém spočívá v tom, že turistická centra zaznamenávají pouze krátkodobé pobyty. Dosáhnout prodloužení pobytu je velmi náročné. Hlavní úkoly cestovního ruchu přitom spočívají ve zlepšení přístupnosti regionu, v dalším zlepšování nabídky ubytování a vytvoření rovnováhy mezi zachováním specifického charakteru krajiny a rozvojem zařízení cestovního ruchu, odpovídajících moderním nárokům. Česká pohraniční území sousedící se Saskem patřila v minulosti k těm oblastem České republiky, které vykazovaly vyšší stupeň rozvoje než jiné regiony. Nicméně i zde se v současné době naplňuje zásadní proces přeměn, neboť ekonomická restrukturalizace je spojena s výraznými harmonizačními procesy. Strukturní slabiny tradiční ekonomické základny regionu nespočívají pouze v poklesu těžkého průmyslu, ale rovněž v tradiční slabosti malých a středních podniků. S výjimkou okresů Cheb a Karlovy Vary leží podíl malých a středních podniků hluboce pod průměrem České republiky. V této oblasti došlo po roce 1989 k velké vlně zakládání podniků. Přitom je třeba konstatovat, že se jednalo o zakládání podniků, které vyšlo z iniciativy místních podniků a že se často jednalo o spíše menší podniky, zatímco významnější zakládání firem bylo často realizováno zahraničními investory. V této oblasti vznikla celá řada nových iniciativ, jako například podniky v oblasti lehkého průmyslu, dodavatelé automobilového průmyslu, optické podniky, výrobci skla, dřevozpracující podniky atd. Řada těchto investic profituje významnou měrou z otevření hranic a s tím související disponibility zahraničních investorů a kapitálu. Podniky se většinou usídlili podél hlavních dopravních os a v městských centrech. V současné době malé a střední podniky silně trpí obecnou slabou konjunkturou v České republice. K tomu však přistupují i další regionálně – specifické faktory: chybějící vhodné (zainvestované) plochy, nedostatek kapitálu, špatný přístup k úvěrům, chybějící podpora a poradenství pro zakladatele a nedostatečná technická infrastruktura. Tyto faktory ukazují, že neexistuje žádný automatizmus mezi obecným vývojem hospodářství v České republice a vývojem hospodářství v pohraničí.

Strana

31


Životní prostředí Česko – saské pohraničí patří k těm oblastem střední Evropy, které byly v minulosti vystaveny obrovským ekologickým zátěžím. Obrovský problém regionu spočívá v tom, že se ve všech částech česko – saského pohraničí nacházejí plochy, poškozené průmyslem a těžbou surovin (hnědé uhlí, uran). Ekologické škody, tedy §

zásah do ploch nebo vykořisťování přírodních zdrojů

§

závažné znečištění ozvduší a vody

§

velkoplošné lesní škody

§

eroze

§

zatížení půd dusičnany a

§

kyselost vody

mohou v dlouhodobém horizontu poškodit nejen zdraví obyvatel, ale mohou mít rovněž negativní vliv na akvizici nových podniků nebo na oblast cestovního ruchu. Z těchto důvodů je sanace životního prostřední rozhodujícím faktorem pro celkovou perspektivu pohraničí. V uplynulých letech však byly především v saském pohraničí realizovány rozsáhlé investice pro zlepšení ekologické situace. Jestliže v roce 1991 bylo 50% všech hlavních vodních toků v Sasku silně znečištěno, zredukoval se tento podíl v roce 1997 na 6%. Nicméně 73% celkové délky hlavních vodních toků dosud neodpovídá žádoucí třídě kvality vody č. II.18 Přes toto citelné zlepšení existuje i do budoucna významná potřeba investic. V Sasku tak v roce 1995 bylo na veřejná zařízení pro likvidaci splaškových vod napojeno 64,2% všech obyvatel, na území bývalé NSR to oproti tomu bylo 94%.19 Dalším významným ekologickým problémem bylo v minulosti kromě zátěže vod znečištění vzduchu. Česko – saské pohraničí některými svými částmi spadá do oblasti „Černého Trojúhelníku“. Toto označení má svůj původ v rozsáhlém výskytu hnědého uhlí, který se táhne od západního Dolního Slezska v Polsku až po východní Sasko a Severní Čechy v Čechách. Používání tohoto uhlí po celá desetiletí pro výrobu tepla a elektrické energie a v těžkém průmyslu vedlo k obrovským ekologickým škodám především v souvislosti s chybějícími odsiřovacími zařízeními. Počínaje začátkem 90 let došlo v Sasku ve velké míře k odstavování velkých zařízení z provozu případně k jejich modernizaci. K výraznému snížení emisí přispěla však i rozsáhlá náhrada hnědého uhlí jako nosiče energií V české části „Černého Trojúhelníku“ byly teplárny a elektrárny provozovány téměř výlučně na bázi surového hnědého uhlí a významně tak přispěly k emisím v regionu. Do roku 1998 se podařilo instalací odsiřovacích zařízení a přestavbou kotlů na fluidní spalování výrazně snížit množství emisí.20 Odrazem tohoto vývoje jsou naměřené imisní hodnoty na měrných bodech v česko – saském pohraničí. Z měření na těchto stanicích vyplývá, že především od poloviny 90tých let bylo možno dosáhnout významného zlepšení zátěže ovzduší oxidem siřičitým a oxidem dusičnatým. Na saské straně tak ve srovnání poklesla od roku 1991 do roku 2001 zátěž ovzduší prostřednictvím SO2 o 80% až 90%. Rovněž zátěž oxidem dusičnatým se snížila mezi zhruba 4% až 11%. Na české straně byl ve stejném časovém horizontu naměřen pokles u zátěže dioxidů síry v rozmezí od 53% do téměř 4%. Vývoj zátěže oxidem dusičnatým však byla heterogenní, neboť imise, naměřené v Chomutově a Teplicích stouply (viz Tabulka 4), zatímco v Mostě byl zaznamenán pokles o více než 3%

18 19 20

Opečační program pro podporu ze Strukturálních fondů Svobodného státu Sasko 2000 – 20006 (Operationelles Programm zur Strukturfondfürderung des Freistaates Sachsen 2000-2006) Koncept podpory Společenství pro nové spolkové země a Východní Berlin 2000 – 2006 (Gemeinschaftliches Förderkonzept für die Neuen Bundesländer und Ost-Berlin 2000-2006) viz Bothmer, D. a Zimmermann, F. (2000): Emisní situace v černém trojúhelníku včera-dnes-pozítří, str. 15. (Die Emissionssituation im Schwarzen Dreieck gestern-heute-übermorgen, S.15 f.) Strana

32


Roční střední hodnoty NO2 ukazují na obou stranách hranice vysokou variabilitu, která závisí na poloze jednotlivých stanic. V městských oblastech jsou tyto hodnoty výše než ve venkovském prostoru. Ve vztahu na limitní hodnoty, dané Směrnicí EU 1999/30/ES se však všechny roční střední hodnoty nacházely pod limitem pro ochranu zdraví osob. Ve vícero městech dojde k překročení 24ti hodinového limitu jemného prachu PM10 – platné od1.1.2005. Cílové hodnoty Směrnice 2002/3/ES o obsahu ozonu v ovzduší jsou překračovány především ve venkovském prostoru. Obr. 14

Imise v Sasku v letech 1996 a 2001 SO2roční aritmetický 3 průměr v µg/m

NOXroční aritmetický 3 průměr v µg/m

změna

změna

stanoviště měřícího zařízení 1996

2001

v%

1996

2001

v%

Aue

35

4

- 88,6

91

61

- 32,9

Plavno, město

16

3

- 81,2

55

96

- 74,5

Annaberg-Buchholz

59

5

- 91,5

93

64

- 31,5

Sasko

Zdroj: Výroční zpráva o imisní situaci 2001 Saského zemského úřadu pro životní prostředí a geologii 2002

Až do počátku 90tých let byly Severní Čechy územím s největším znečištěním životního prostředí v České republice. Díky rozsáhlým veřejným investicím do spalovacích a nejrůznějších filtračních zařízení v českých oblastech se zvláště vysokým stupněm znečištění ovzduší lze od poloviny 90tých let konstatovat zlepšení situace. U zátěže SO2 a prašnosti nejsou znatelné větší rozdíly v naměřených hodnotách mezi severočeskou pánví a ostatními částmi země. I když morfologie povrchu českého pohraničí neskýtá obzvláště dobré podmínky pro ventilaci okolního vzduchu, dochází ke vzniku zimních smogových situací méně častěji a znečištění ovzduší v této době již není tak nebezpečné. Naměřené maximální imisní hodnoty (mezi 100 a 150 µg/m3 většinou pro tři nejvýznamnější škodlivé látky) téměř nepřekračují přípustné limity a naměřené hodnoty se pohybují výrazně pod úrovní hodnot, naměřených na počátku 90tých let. V Ústeckém kraji, tedy v oblasti s dříve nejvyšší zátěží v pohraničí, je imisní situace od poloviny 90tých let téměř stabilní. Tendence zlepšování imisních hodnot dále pokračuje a současné roční výkyvy mají svůj původ v celkové meteorologické situaci a v emisích z lokálních zdrojů znečištění ovzduší. Z následující tabulky je patrný vývoj nejvýznamnějších škodlivin v letech 1999 – 2001. Imise v Severních Čechách v letech 1999 a 2001

Obr. 15

3

roční aritmetický průměr v µg/m SO2

SO2

prach

prach

NOx

NOx

1999

2001

1999

2001

1999

2001

Děčín

16

12

22

19

18

16

Chomutov,

10

8

22

24

23

21

Most

11

8

20

12

16

15

Teplice

14

12

32

38

54

55

Ústi nad Labem

14

15

27

31

25

24

stanoviště měřícího zařízení

Zdroj: Český statistický úřad

Strana

33


Uvedené výsledky měření nelze přenášet na celé české či saské zkoumané území, celkově však tato čísla ukazují významné zlepšení, kterého bylo dosaženo především v oblastech s tradičně vysokou zátěží. Díky rozsáhlým investicím, ať již soukromých investorů či velkých podniků, stejně jako veřejnými komunálními opatřeními do zařízení na zpracování splaškových vod, bylo možno od roku 1990 zlepšit jakost vody ve vodních tocích. I přes uzavření řady starých průmyslových zařízení a modernizaci vybavení restrukturalizovaných zařízení jsou vodní toky z důvodů koncentrace průmyslu v této oblasti ještě silně znečištěny. Většina vodních toků i nadále odvádí vodu v nejnižší kategorii jakosti, přičemž mezi lety 1999 a 2001 téměř nelze zaznamenat zlepšení. V Děčíně je Labe řazeno do třetí kategorie. Dle obsahu většiny škodlivin (BSB5, CSB, amoniak) odpovídá Bílina v Ústí nad Labem většinou kategorii V ( kategorie nejhorší jakosti vody) a pouze Ohře u Terezína vykazuje lepší kvalitu (většinou II nebo dokonce I); pouze v případě BSB5 obsahuje vodní tok z důvodů znečištění, způsobeného zemědělstvím, na horním toku pouze třetí kategorie.

Shrnutí a vývojové tendence Souhrnně lze pro česko – saské pohraničí konstatovat vývojové tendence, které se vyznačují: §

značným demografickým zlomem : Vývoj obyvatelstva v pohraničí vykazuje – především v Sasku – vedle negativní přirozené míry vývoje v dopravně vzdálenějších obcích, případně v obcích, ležících v blízkosti hranice, nadprůměrné migrační ztráty (například emigrace mladších, aktivnějších vrstev obyvatelstva) ;

§

dosud nedostačující infrastruktruní vybaveností a chybějící přeshraniční propojení komunikačních sítí : tato skutečnost ztěžuje výměnu zboží, informací a osob ;

§

velkými ekonomickými strukturální problémy : Staré průmyslové oblasti (těžba uhlí / těžký průmysl, textilní průmysl, sklářství / keramický průmysl) v Severních Čechách a Sasku musejí s ohledem na zostřující se konkurenční prostředí bojovat s velkými restrukturlizačními problémy.21 Dotčeny jsou na základě masivního úbytku pracovních míst především venkovské oblasti. Současně probíhá v zemědělství a lesnictví restrukturalizace, která rovněž povede k úbytku pracovních míst v těchto oblastech;

§

ekologickou zátěží, způsobenou, mimo jiné, v minulosti rozvojem průmyslu znečišťujícího životní prostředí. 22 Poškození, případně narušení přírody a životního prostředí stále dosud narušuje vývoj nových ekonomických perspektiv v pohraničí. Přímo či nepřímo jsou postiženy především cestovní ruch a – alespoň částečně – lesnické a zemědělské využití hřebenových partií Krušných hor.

21

22

viz. Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik: Evaluační studie o využití prostředků Strukturálních fondů Evropské Unie v rámci Iniciativy Společenství INTERREG II ve Svobodném státě Sasko a v Bavorsku (z pověření Saského státního ministerstva hospodářství a Bavorského státního ministerstva pro hospodářství, dopravu a technologie), str.) 2 viz. rovněž Reinfried, D.: Ekologicko – politická spolupráce v česko – saském pohraničí (Umweltpolitische Zusammenarbeit im sächsisch-polnisch-tschechischen Grenzgebiet: Úkoly a perspektivy. In: Přeshraniční spolupráce ve východní střední Evropě; Referáty ze symposia na TU v Kamnici (Grenzübergreifende Kooperation im östlichen Mitteleuropa; Beiträge zu einem politik- und regionalwissenschaftlichen Symposium an der TU Chemnitz); Neuss, B.; Jurczek, P.; Hilz, W. (vyd.) Evropské centrum na podporu výzkumu federalismu, Occasional Papers Nr. 19, Tübingen 1998, str. 100 Strana

34


2.2

SWOT - Analýza

2.2.1

Ekonomika

Obr. 16

SWOT Vývoj hospodářství

Strengths / Silné stránky

Weaknesses / Slabé stránky

Vývoj hospodářství


§

na obou stranách hranice existují průmyslová centra s tradičními odvětvími

§

potenciální plochy pro rozvoj průmyslu a zainvestované průmyslové plochy jsou k dispozici

relativně vysoký podíl podniků s ekonomickými problémy (textilní průmysl, těžební průmysl, energetika, výroba) v regionálním odvětvovém mixu

§

§

§

diversifikovaná ekonomická struktura místních podniků sekundárního sektoru

podrozvinutý sektor služeb především v oblasti maloobchodu a v oblasti soukromých služeb

§

§

vysoká ochota k modernizaci a inovacím v řadě oblastí hospodářsví na základě restrukturalizace v regionu

rezervy domácích podniků v oblasti perspektivních technologií budoucnosti

§

§

přítomnost úspěšných exportně orientovaných firem v pohraničí

rozdíl platů případně rozdíl v nákladech na práci mezi oběma stranami hranice

§

podíl obyvatelstva v produktivním věku je v současné době dosud vysoký

§

velká nabídka kvalifikovaných odborných pracovních sil

§

relativně příznivé náklady na práci, především v české části regionu

§

potenciály pro přeshraniční hospodářskou výměnu ve smyslu strukturálních dolpňků jsou k dispozici

§

velké rezervy ve výskytu surovin (hnědé uhlí, horniny, minerály)

§

Pohraničí je součástí národních a evropských dotačních oblastí

§ §

vysoká nezaměstanost (rovněž dlouhodobá nezaměstnanost) způsobená ekonomickou recesí a restrukturalizací

§

nízká investiční schopnost místních podniků z důvodů nedostatku endogenního kapitálu

§

příliš nízké hodnocení marketingu, nedostatečné marketingové aktivity podniků

§

nedostatenčný stupeň znalosti regionálních zdrojů mezi potenciálními investory

§

chybějící propojení (prosíťování) a kooperace podniků

Options / Šance (příležitosti)

Threats / Rizika (Ohrožení)



§

využití revitalizovaných ploch pro rozvoj hospodářských aktivit

§

vývoj inovativních produktů; růst sektoru služeb

§

zavádění nových technologií

§

emigrace ekonomicky aktivního a profesně kvalifikovaného obyvatelstva; chybějící mobilita pracovních sil

zlepšení konkurenceschopnosti místních podniků, především malých a středních podniků

§

usnadnění přístupu ke kapitálu

§

získání nových trhů v daných sousedních zemích

§

zvýšení efektivity při využití dotačních programů pro lepší péči o lokality a zvýšení atraktivity lokality pro investice

§

jednostranné a málo odolné zaměření se na vybraná ekonomická odvětví

§

úbytek regionálních investic

§

trvající nízká produktivita některých podniků

§

stagnace příchodu cizího kapitálu

§

stagnace nebo redukce počtu podniků, především malých a středních podniků

§

přesun vedení podniků z regionu

§

trvající nevyjasněné majetkové vztahy

§

nedostatečný startovací kapitál pro malé a střední podniky

Strana

35


Obr. 17

SWOT Cestovní ruch



Cestovní ruch

Cestovní ruch

§

potenciálně dobrá dosažitelnost pohraničí

§

§

bohaté kulturní a historické dědictví vytváří turisticky atraktivní kulturní krajinu

§

vysoká sanační potřeba v centrech měst a vesnic.

§

existuje příliš málo přeshraničně propojených turistických nabídek

§

chybějící přeshraniční informace a nedostatečný marketing o nabídce druhé strany

§

řada velkoplošných a maloplošných chráněných oblastí přírody a krajiny, některé z nich jsou v Evropě jedinečné

§

vysoký podíl chráněných přírodních oblastí a přírodních památek dokumentuje na četných místech historicky dochovanou krajinnou strukturu

§

dlouhá tradice cestovního ruchu ve středohoří

§

městská centra s rozsáhlou kulturní nabídkou

zčásti nedostačující kvalita a kvantita turistické infrastruktury

§

chybějící hraniční přechody pro turisty

§

nedostačující síť přeshraničně téměř nepropojených cyklostezek – pouze částečně značené stezky (uvnitř obcí),

§

nízká kooperace mezi partnery v oblasti cestovního ruchu

§

v sektoru služeb slabě rozvinutý vzdělávací a rekvalifikační systém

§

dochovaná historická jádra měst a obcí

§

existence tradničních lázeňských a rekreačních center

§

převládají krátkodobé pobyty většiny hostů

§

mezinárodní pozornost regionu (na základě nadregionálně významných festivalů a výstav atd.)

§

zčásti vysoká závislost na sezónní turistice

§

lokálně omezený výskyt přetížení, způsobené skokovým růstem automobilového průmyslu

§

narušený poměr mezi cenou – výkonem v případě služeb, způsobený disproporcemi směnného kruzu

§

rozdílné servisní standardy na obou stranách hranice

§

vysoký potenciál ohrožení přírodního prostředí, způsobené deficity v péči nebo úkolem využití, případně rušivé faktory z dopravy a hospodářství



Cestovní ruch

Cestovní ruch

§

lepší využití kulturních potenciálů v cestovním ruchu

§

§

vývoj atraktivních turistických zařízení, vytvoření podnětů pro prodloužení doby pobytu

další stavební rozpad četných historických budov všeho druhu, tím dochází k ničení kulturně – historických potenciálů

§

§

sanace historického dědictví

stagnace, případně pouze pomalé zlepšování kvality služeb v oblasti cestovního ruchu

§

komplexnější a integrovanější úprava nabídky v cestovním ruchu

§

zlepšení komunikace a kooperace v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím vytvoření institucionální sítě regionálních agentur

§

revitalizace lokálních tradic

§

zlepšení propojení cyklostezek

§

posílení konkurenční situace mezi oběma stranami hranice

§

trvalý nedostatek doplňujících nabídek

§

nedostatek kooperace s cestovními kancelářemi a Tour operátory

§

zesílení technologického rozdílu – využití informačních technologií se omezuje na malou skupinu podniků

§

stavební činnost bez zábran ohrožuje krajinné turistické potenciály

Strana

36


2.2.2

Infrastruktura

Obr. 18

SWOT doprava



Doprava

Doprava

§

příznivá poloha v reigonu s ohledem na hlavní evropskou dopravní osu (Sever - Jih)

§

nedostatečné dopravně – infrastrukturní napojení některých okrajových částí pohraničí

§

vysoká hustota železniční sítě, která je dosud provozována i v řídce osídlených oblastech, především na české straně

§

spojení s nejdůležitějšími národními centry dosud není všude zajištěno

§

další rezervy v rekonstrukcích a výstavbě silniční sítě, uvnitř i vně obcí

§

existující želežniční přípojka podniků

§

v části regionu hustá silniční síť

§

hustá síť veřejné autobusové dopravy s výjimkou velmi odlehlých oblastí (například v horských oblastech).

§

zčásti dobré dopravní spojení se železničními tratěmi a letišti jako jsou Drážďany, Karlovy Vary a s nákladními letišti, například B. Kamenice, Budyšín, Zhořelec / Rothenburg

§

vodní cesta Labe

§

§

chybějící integrovaný dopravní systém

§

chybějící rozhraní mezi nositeli dopravy

§

pokles dopravní obslužnosti a stoupající ceny veřejné hromadné dopravy osob ve venkovských oblastech

§

města a regiony jsou postiženy těžkou transitní dopravou a trpí znečišťováním ozvduší a hlukem, způsobeného nákladní automobilovou dopravou – nedostatek obchvatů

§

přetížení silnic, obcí a krajin koncentrací víkendové a letní turistiky

§

zčásti nedostačující kvalita železničních tratí

§

riziko zastavování provozu na vedlejších železničních tratích

§

železniční doprava je pro dopravu zboží málo využívaná

§

nedostačující výkonnost hraničních přechodů, především pro nákladní dopravu (silnice / železnice)

hustá silniční síť k místním hraničním přechodům

§

nízký a nedostačující počet hraničních přechodů nejrůznějšího druhu, především pro nákladní dopravu a obchodní dopravu



Doprava

Doprava

§

kvalitativní zlepšení železničního spojení a služeb železnice

§

zlepšení a usnadnění veřejné osobní dopravy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v pohraničí

§

propojení dopravní sítě s (dálničními) dopravními sítěmi vyššího řádu

§

chybějící přeshraniční hromadná veřejná doprava osob

§

výstavba a dokončení rychlostních komunikací, nacházejících se ve výstavbě

§

prodlevy v modernizaci hlavních dopravních tras (železnice, silnice)

§

převažuje nízká kvalita sekundární silniční sítě

§

prodlevy v otevírání nových hraničních přechodů spolu s nízkou kapacitou nebo omezeným servisem

§

snižování služeb ve veřejné dopravě

§

zhoršování dosažitelnosti periferních oblastí rostoucí dominance individuální motorizované dopravy

§

výstavba a dokončení započatých obchvatů

§

§

modernizace a zlepšení kvality a kapacity silnic v regionu

§

stálost hranic ve veřejné dopravě mezi Českem a Německem

§

vývoj integrovaného regionálního dopravního a telekomunikačního systému

§

nízká propustnost dopravy

§

prodlevy ve výstavbě spojení na hlavní dopravní síť

§

zprovoznění nových hraničních přechodů, především pro dopravu zboží

Strana

37


Obr. 19

SWOT Technická a jiná infrastruktura



Technická a jiná infrastruktura


§

přechod na zásobování plynem a dostatečnou kapacitu vysokotlakého potrubí; existence rozvětveného systému zásobování plynem

§

velký počet domácností, které jsou napojeny na síť dálkového vytápění

§

zajištěné dodávky elektrickou energií

§

stoupající přechod na ekologické topné systémy.

§

k dispozici, případně se nachází ve výstavbě, je moderní síť mobilních operátorů a pevných linek

§

§

§

zčásti stavebně zanedbaná technická a sociální infrastruktura, především v malých obcích na periferii pohraničí

§

nedostačující vytíženost technické a sociální infrastruktury

§

nedostatečné propojení a přeshraniční využití sociální a kulturní infrastruktury

celkově dobrá vybavenost sociání infrastruktury





cílené využití finančních zdrojů pro zřízení a provoz sociální a technické infrastruktury ke zvýšení kvality lokality.

§

efektivní využití a investice do údržby infrastruktury

§

vytvoření základů sociální a kulturní infrastruktury pro trvalé, přeshraniční využití.

§

plíživý rozpad technické infrastruktury

§

další zhoršování finanční situace komunálních rozpočtů, tím dochází k problémům při zachování a rozvoji technické a sociální infrastruktury.

§

nedostačující infrastrukturní obslužnost zhoršuje ekonomickou kvalitu stanoviště

§

příliš nízká vytíženost nové technické infrastruktury

Strana

38


2.2.3

Rozvoj území a životního prostředí

Obr. 20

SWOT Životní prostředí



Životní prostředí


§

vysoký stupeň připojení na veřejné vodovody a kanalizace ve městech a v části venkovských oblastí

§

nízký stupeň připojení na veřejné vodovody v jednotlivých obcích a řídce osídlených oblastech

§

celkově dobré zajištění v oblasti zpracování splaškových vod

§

§

kvalitativně vysoce hodnotná a silně členěná přírodní území

potřeba sanačních a rekonstrukčních zásahů na sítích rozvodů pitné vody

§

velký počet chráněných oblastí

§

znečišťování vod průmyslovými a komunálními emitenty; nedostatečné udržování čistoty přeshraničních vod

§

chráněné krajiny s jedinečnými ekosystémy v blízkosti hopodářských center

§

v některých částech regionu nebezpečí povodní

§

nedostatečné odvádění odpadních vod (odkanalizování) na české straně

§

existence velkého počtu ploch s podezřením na reliktní zátěže (vojenské a průmyslové lokality, zemědělské brown – fields)

§

vysoký rozsah kontaminace půd způsobený průmyslovým využitím v minulosti

§

nástroje pro péči o přírodní a kulturní krajinu k dispozici

§

vysoký podíl lesů

§

disponobilita výskytu velmi kvalitní vody

§

dobrá kvalita pitné vody v největší části regionu

§

odsiřování a redukce prachového znečištění u velkých emitentů

§

funkční systém monitoringu znečištění ozvduší a kontrola emitentů

§

veřejné povědomí ohledně ekologických podmínek k dispozici

§

pokračující sanace bývalých těžebních lokalit

§

v některých oblastech devastace opuštěných zemědělských ploch

§

velkoplošné lesní škody ve vrcholových partiích středohoří způsobených emisemi škodlivých látek, případně klimatickými jevy (inverze, polomy, mráz)

§

poškozené lesy je možno sanovat pouze dlouhodobě

§

dosud nedostatečné využívání alternativních zdrojů pro výrobu energií

§

dosud stále místně a sezónně vysoké znečištění ozvduší a hluková zátěž, způsobené dopravou

§

problémy krajiny po ukončení důlní činnosti, způsobené zanedbanou rekultivací

§

neřešené konflikty ve využití ploch (například mezi potřebami hospodářství a nároky životního prostředí)

§

stoupající rozsah zastavěných ploch

§

deficity v realizaci specifických projektů ochrany přírody a krajiny





§

efektivnější realizace programů a projektů revitalizace krajiny

§

efektivní a cílené znovuzalesňování

§

zesílení konflitků mezi průmyslovým růstem, rozvojem cestovního ruchu a ochranou přírody a krajiny

§

posílení ekologické funkce lesa

§

pokles aktivit v oblasti odstranění znečištění životního prostředí v některých částech regionu

§

zlepšení stavu lesa prostřednictvím vápění

§

další zlepšení přírodního prostředí

§

pokračující poškozování lesů, způsobené imisemi průmyslu a dopravy ve spojení s nepříznivými klimatickými poměry

§ §

zlepšená likvidace a zpracování odpadních vod a odpadů

§

nadále vysoký výskyt odpadů

zavedení nových technologií pro recyklaci odpadů

§

pokračující skládkování místo recyklace odpadů

§

větší využívání alternativních zdrojů energií

§

pokračující poškozování krajiny těžbou surovin

§

odstranění negativních vlivů těžební činnosti a následných ekologických škod, způsobených využitím v minulosti

§

stoupající riziko lesních požárů a výskytu škůdců v důsledku imisí, způsobených průmyslem a silniční dopravou

§

posílení ekologického vzdělávání

Strana

39


Obr. 21

SWOT Rozvoj venkovského prostoru, zemědělství a lesnictví



Rozvoj venkovského prostoru, zemědělství a lesnictví


§

zčásti příznivé podmínky pro zemědělství, například úrodné půdy v některých částech regionu

§

strutkurální slabost vede k emigračním tendencím a stárnutí ve venkovském prostoru

§

vysoký potenciál lesního hospodářství v neporušených lesních oblastech

§

velký počet malých obcí, disperzní sídelní struktura s zčásti chybějící infrastruktura

§

dobré předpoklady pro přímý prodej díky blízkosti velkých městských center

§

nepříznivé přírodní / klimatické podmínky pro zemědělství v téměř všech periferních oblastech

§

vysoké investice do dopravní a technické infrastruktury

§

rozsáhlá opatření pro rozvoj venkovského prostoru v Sasku

§

nedostatečně transformovaný sektor zemědělství

§

pokles zemědělské výroby

§

nedostatečná konkurenceschopnost v sektoru zemědělství celkově – rovněž s ohledem na regionální trhy

§

nejasné majetko – právní vztahy na české straně

§

i nadále funkční veřejná hromadná doprava osob v mnoha venkovských oblastech

§

komplexní rozvojové koncepce pro venkovský prostor

§

§

rostoucí podíl neobhospodařované půdy v Čechách

bohatství kultruně – historické venkovské substance a tradic

§

nedostatečná produktivita práce, způsobená mimo jiné nedostatečným technickým vybavením zemědělských podniků, zanedbaná údržba budov

§

chybějící zkušenosti s přímým prodejem a propojením

§

nedostatečná přeshraniční výměna zkušeností

§

nedostatečné využití obnovitelných surovin

§

špatný stav lesů, příliš vysoký podíl monokulturních porostů

§

lužicko – srbské a české obyvatelstvo mají mnoho společného v oblasti jazyka a kulturního dědictví, což usnadňuje porozumění

§

§

hranice silně omezuje přeshraniční pomoc technikou , zvířaty a statky (zbožím)





využívání programů pro podporu rozvoje zemědělství venkovského prostoru.

§

odkládání restrukturalizace zemědělství nebo neúspěchy při řešení negativních vývojových tendencí

§

rozvoj efektivních kooperací a koordinace zemědělských podniků

§

další pokles zemědělské výroby

§

rozvoj venkovské turistiky, zvýšení atraktivity venkovského prostoru pro turisty

§

chybějící investice pro technologickou obnovu

§

nejistá budoucnost zemědělských kooperací v Čechách

§

rozvoj dodatečných zemědělských aktivit mimo produkci potravin (například „Dovolená na vsi“)

§

vyřešení majetko – právních vztahů

§

posílení zemědělské funkce tvorby krajiny

§

neřešení majetko – právních vztahů v Čechách

§

posílení lokální identity venkovského obyvatelstva

§

§

rozvoj kooperací mezi venkovskými obcemi a realizace společných projektů

redukce základní obslužnosti obyvatelstva na venkově – trvající emigrace z venkovského prostoru

§

uvědomění si domova a ochota setrvání mezi obyvatelstvem

§

lepší využití obnovitelných surovin

§

zavedení ekologických forem výroby a ekologického zemědělství

§

§

stoupající poškozování krajinotvorné funkce zemědělství a lesního hospodářství

nekoordinovaný rozvoj sídel povede k dalším škodám obrazu krajiny

Strana

40


2.2.4

Lidské zdroje a sítě

Obr. 22

SWOT Vzdělání a kvalifikace

§



Vzdělání a kvalifikace


pohraničí disponuje kvalitativně hodnotným a diferencovaným systémem školství

§

vícero univerzit případně univerzitních měst v regionu

§

relativně vysoká úroveň vzdělanosti v technických oborech

§

kapacity vzdělávacích zařízení jsou k dispozici

§

dosud málo analyzovány potřeby a studovány nabídky

§

nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v perspektivních oborech

§

profesní vzdělávání je zčásti příliš málo orientováno na potřeby, případně flexibilní

§ §

§

chybějící propojení nástrojů pro podporu celoživotního vzdělávání chybějící koordinace mezi podniky a správními orgány při projektech z oblasti kvalifikace

§

při strukturování kvalifikačních iniciativ jsou málo zohledňovány potřeby malých a středních firem

§

právní bariéry při vzdělávání pří zaměstnání

§

§

vzdělávací a školící kurzy nejsou interaktivní a konformní s trhem práce

málo přeshraniční studentské výměny, případně výměny mezi vysokými školami



Kvalifikace a lidské zdroje

Kvalifikace a lidské zdroje

poskytnutní rychlých a flexibilních koncepcí pro podporu investorů (interní a externí) při kvalifikaci a zavádění nových poznatků

§

chybějící účast soukromého sektoru na kvalifikačních projektech

§

rostoucí nezaměstnanost absolventů škol

přizpůsobení vzdělávacích a školících koncepcí na požadavky trhu

§

trvající dlouhodobá nezaměstnanost

§

§

poskytnutí / propojení nástrojů pro podporu celoživotního vzdělávání

nedostatečná reakce školících a vzdělávacích zařízení na potřeby trhu práce

§

chybějící zájem o vysoké školy a výzkumná zařízení v regionu

§

rozvoj lokálních a regionálních kooperací mezi institucemi trhu práce a politiky zaměstnanosti (školy, úřady práce, soukromý sektor)

§

nepřekonání jazykových bariér při přeshraničním vzdělávání

§

§

lepší koordinace mezi univezitním vzděláváním a regionální potřebou

§

zvýšení kvality postavení vysokoškolských zařízení

§

přizpůsobení výzkumu a vývoje potřebám soukromého sektoru v regionu

Strana

41


Obr. 23

SWOT Sociální a kulturní vývoj



Sociální a kulturní vývoj


§

relativně dobrá vybavenost zdravotnictví a sociálních služeb v převážné většině regionu

§

vysoký stupeň zařízení péče o děti

§

vysoký počet významných kulturních zařízení s dlouhou tradicí a vysoce hodnotnou nabídkou – divadla, galerie, muzea

§

bohatě rozvinuté tradice v částech regionu

§

je budována přeshraniční spolupráce záchranných služeb

§

§

§ §

§

napjatá situace veřejných rozpočtů ohrožuje existující standart komunálních služeb, základní obslužnost zařízeními sociální péče v periferních částech pohraničí již zčásti není zajištěna, případně je akutně ohrožena nedostatečná přeshraniční spolupráce mezi kulturními, sportovními a volnočasovými institucemi a zařízeními nedostatečná přeshraniční zdravotní prevence (rovněž ve veterinární oblasti)

§

chybějící volnočasová nabídka pro mladé

§

sociokulturní infrastruktura je málo využívána přeshraničně

§

málo informací a znalostí o kulturních aktivitách a kontaktech

§

nedostatečná identifikace obyvatelstva s regionem





zlepšení komunikace mezi lokálními aktéry a státními orgány pro vytvoření stálejších kooperačních struktur

§

pomalý pokles veřejné obslužné infrastruktury ve venkovských oblastech

§

zostřující se etnické konflikty

zlepšení výměny zkušeností mezi nevládními organizacemi (NNO) po obou stranách hranice

§

nedostatečná přeshraniční interakce ztěžuje vznik společné identity pohraničí

§

posílení dobrých sousedských vztahů

§

rozvoj partnerství mezi českými a německými příhraničními městy

§

podhodnocení významu informačních a komunikačních technologií

§

rozsáhlé zlepšení jazykových znalostí – stoupající počet Němců, hovořících česky – pro zlepšení vzájemného porozumění

Strana

42


Obr. 24

SWOT Kooperace, komunikace



Kooperace, komunikace


§

institucionalizované struktury přeshraniční spolupráce podporují rozvoj pohraničí

§

rozsah přeshraničních kontaktů mezi občany, institucemi a správními orgány je dosud nízký

§

různorodá partnerství a kooperace v nejrůznějších oblastech společenského a ekonomického života fungují mezi oběma stranami hranice

§

dosud nedostatečná přeshraniční práce s veřejností v nejrůznějších společenských oblastech

§

§

dobře rozvinuté komunikační sítě v pohraničí podporují úzké komunikační vztahy

existuje příliš málo přeshraničně propojených informačních systémů

§

přeshraniční kontakty jsou ztěžovány jazykovou bariérou; téměř žádné jazykové znalosti mezi dospělým obyvatelstvem na německé straně

§

nedostatečné informace o právních rámcových podmínkách v dané sousední zemi

§

chybějící koordinace a propojení existujících informačních systémů

§

málo rozvinutá „občanská společnost“ – nízká aktivita NNO a neformálních občanských iniciativ

§

nedostatečná spolupráce v mediální oblasti

§





zásadní zlepšení institucionální kooperace přináší impulsy pro další rozvoj

§

podpora změny image prostřednictvím pozitivního vlivu regionálních médií

§

zlepšení přeshraničních telekomunikačních spojení

§

vývoj a efektivita v oblasti horizontálních sítí – zlepšení regionální komunikace

§

rozsáhlé a efektivní využití dotačních programů – zlepšení vědomí regionálních aktérů

§

vzestup společenských a ekonomických aktivit obyvatelstva regionu

§

trvající jazykové bariéry

§

informační rozdíly – chybějící využití a zpracování stoupajícího počtu informačních zdrojů

§

žádné zlepšení vzájemného poznání občanů, institucí, správních orgánů apod.

Strana

43


Obr. 25

SWOT Bezpečnost



Bezpečnost

Bezpečnost

§

systémy a nástroje pro zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku jsou k dispozici a fungují

§

byla založena kooperace mezi bezpečnostními orgány; dochází k pravidelným kontaktům a společnému vzdělávání

§

je budována přeshraniční spolupráce záchranných služeb

§

pro pohraničí specifická zvýšená kriminalita v oblasti ilegální migrace, kriminality drogově závislých, pašování, krádeží, prostituce, obchodu s drogami atd.

§

subjektivní pocit nebezpečí obyvatelstva v bezprostřední blízkosti hranice

§

nerovné standardy ve vzdělání a výzbroji bezpečnostních sil

§

dosud nedostatečná operativní výměna informací mezi oběma stranami

§

chybějící kontinuita spolupráce v ochraně před katastrofami, boji proti kriminalitě a v oblasti pojišťovnictví

§

přeshraniční varovné systémy jsou rozvinuty příliš málo (slabě)

§

chybějící prevence kriminality (především v oblasti dětí a mládeže)



Bezpečnost

Bezpečnost

efektivní boj proti kriminalitě a zlepšení v oblasti záchranných služeb

§

zlepšení pocitu bezpečí mezi obyvatelstvem

§

zvýšení kvality pohraničí

§

§

§

stoupající kriminalita v příhraničních oblastech

§

oslabení kvality pohraničí

urychlení evropské integrace brzkým dosažením bezpečnostních standardů

Strana

44


2.3

Bilance dosavadní pomoci (podpory)

2.3.1

Dotační perioda 1994 až 1999

K realizaci Iniciativy Společenství INTERREG II A ve Svobodném státě Sasko v období let 1994 - 1999 V rámci Iniciativy společenství INTERREG II A bylo ve Svobodném státě Sasko do 31.12.1999 schváleno 570 projektů podporujících přeshraniční spolupráci a regionální rozvoj ve čtyřech euroregionech. Na dotovatelných celkových nákladech těchto projektů ve výši 502 milionů DM se podílely prostředky Evropské Unie v rozsahu 297 milionů DM (303,5 milionu DM původně schváleno), další veřejné prostředky (především Svobodného státu Sasko a obcí, rovněž i Spolkové republiky) ve výši 151 milionů DM a soukromé prostředky v objemu 47 milionů DM. Tím bylo možno disponibilní prostředky Evropské Unie zcela navázat. Realizací pomoci byla přes hranici etablována řada nejrůznějších, zčásti trvale udržitelných informačních a komunikačních cest. Fóra pro přeshraniční koordinaci a diskusi zájmů vytvořili především euroregiony. Vyzvednout je nutno odborné kontakty, které se v etablovaly v okolí euroregionálních odborných pracovních skupin. Podpora z INTERREG II A tak na administrativní úrovni stejně jako ze strany konkrétních projektů přispěla k překonání problémových komunikačních míst. V této oblasti byly od roku 1995 učiněny významné pokroky. Tím samozřejmě nebyly odstraněny všechny potíže: například problémy, vznikající v důsledku rozdílných administrativních kompetencí nemohou být vyřešeny pouze etablováním přímých vztahů. Podpora projektů z INTERREG II A probíhá v 8 skupinách opatření1323 (viz Tabulka 16) :

Doprava Ve skupině opatření doprava bylo dosud podpořeno 56 záměrů. Celkovým objemem 106 milionů DM tvoří tato oblast největší finanční podíl pomoci. Byly vybudovány především hraniční přechody a příjezdové komunikace k hraničním přechodům. V sasko - českém pohraničí tak byly například podpořeny silniční hraniční přechody v Seifhennersdorfu a Neugersdorfu a výstavba úzkokolejné železnice Cranzahl – Oberwiesenthal. Projekt, který je v pohraničí velmi známý, je obnovení labského převozu Hřensko – Schöna. Realizované projekty této skupiny opatření vedly ke zlepšení dopravního toku a propustnosti hranice a odbavení v bezprostřední pohraniční oblasti. Kromě toho vedou tyto projekty k signifikantnímu zvýšení nadregionální dosažitelnosti a vysílají impulsy pro turistický rozvoj celého pohraničí.

Ostatní infrastruktura Celkem 69 záměrů podpořených ve Svobodném státě Sasko má celkový dotovatelný objem 63 milionů DM. Většina projektů z této oblasti opatření jsou kulturní záměry. Významným příkladem byl každoroční „Česko – saský hudební festival“. Podpořeny však byly rovněž menší slavnosti a výměny divadelních souborů, jako například mezi Chebem a Annabergem a Mostem a Freibergem Dále byly realizovány infrastrukturní záměry, jako například centrum záchranných služeb v Dippoldiswalde. Jako další významný projekt lze uvést zřízení internátu pro bilinguální / binárodní gymnázium v Pirně. Těžiště aktivit této oblasti tvořila rovněž podpora přímých setkávání mezi sousedy.

23

k tomu patří ještě opatření technické pomoci, která by měla zjednodušit realizaci programu podpory Strana

45


Všechny záměry přispěly významnou měrou k zachování a rozvoji přeshraniční kulturní a sociální nabídky.

Životní prostředí Celkem 57 podpořených projektů z oblasti životního prostředí, podpořených ve Svobodném státě Sasko, má celkový finanční objem 91 milionů DM. Zatímco na začátku pomoci byly dominantní vodohospodářské projekty, především v oblasti odpadních vod, získaly v posledních letech na významu podpora využití alternativních energií a změny vytápění. Největší finanční podíly odtekly do velkých infrastrukturních projektů v oblasti odpadních vod, například ve městech Johanngeorgenstadt, Bärenstein, Klingenthal nebo v oblasti horní Mandavy kolem Seifhennersdorfu. Projekty jako plynofikace v Dörenthalu nebo změny vytápění v Klingenthalu nebo Altenbergu měly oproti tomu výrazně nižší objem. Realizací těchto projektů bylo dosaženo kromě zlepšení vodohospodářské situace rovněž větších efektů v oblasti zachování čistoty ovzduší.

Hospodářský rozvoj Mezi zhruba 40 saskými záměry této skupiny opatření s celkovým investičním objemem 23 milionů DM byly podpořeny přednostně projekty z oblasti výměny informací a navazování kontaktů. Kromě setkání podnikatelů zde byly zastoupeny především projekty komor, technologických center a dalších organizací z podnikatelského okolí. Příkladem je kontaktní centrum Průmyslové a hospodářské komory (IHK) v Plavně. Řada záměrů byla realizována soukromými nositeli, jako například projekt přeshraniční kooperace ve výrobě zařízení pro zpracování obnovitelných vláknitých surovin včetně zkoušky použití nebo projekt rozvoje a zkoušky nových vrstvících prostředků a technik vrstvení ve stavebnictví. Tyto projekty pomohly navázat přímé kontakty mezi podniky, díky poradenským službám zaplnit mezery ve znalostech, podnítit partnerství a vyslat tak ekonomické impulsy pro rozvoj pohraničí.

Cestovní ruch Předmětem 71 projektů, které byly v oblasti cestovního ruchu ve Svobodném státě Sasko podpořeny, bylo buď zřízení a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu nebo marketingová opatření. Celkové náklady na projekty této skupiny opatření činily 34 milionů DM. Jako příklad těchto infrastrukturních opatření bylo možno realizovat řadu projektů v oblasti značení a zřízení cyklostezek případně turistických stezek ve všech částech česko – saského pohraničí- Například tak byla podpořena výstavba trasy vedoucí údolím Preßnitz u Jönstadtu. Kromě toho byly podpořeny veletržní aktivity a informační materiály svazů cestovního ruchu Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko) a Erzgebirge (Krušnohoří). Tato opatření přispěla k lepšímu přeshraničnímu turistickému propojení a uplatnění na trhu.

Venkovský prostor Rozvoj venkovského prostoru byl ve Svobodném státě Sasko podpořen celkem 55 projekty s celkovým objemem 56 milionů DM.

Strana

46


V sasko – českém pohraničí tak získal podporu projekt zřízení moderního odchovu ryb jako součást přeshraničního projektu znovuzarybnění lososem labským stejně jako projekt péče o krajinu pomocí ovcí v Zadním Saském Švýcarsku. Dále bylo podpořeno turistické centrum v Eibau a lyžařská stezka Krušnohoří. Většinou relativně silný turistický vztah záměrů podporoval kromě příspěvku k integrovanému rozvoji venkovského prostoru ve zvláštní míře zajištění pracovních míst na venkově.

Lestnictví V celkem 17 projektech, které se rozprostíraly v celém saském pohraničí a měly velkou plošnou účinnost, byly realizovány celkové náklady ve výši 43 milionů DM. Z větší míry sloužily lesnické projekty k odstranění lesních škod (pomocí znovuzalesňování) a k prevenci (ochranným vápněním lesů). Opatřením z oblasti lesnictví byl s ohledem na zčásti dramatické stavy lesa přisuzován velký ekologicko – politický význam, Díky relevanci pro cestovní ruch získaly tyto projekty vyšší závažnost.

Profesní vzdělávání Ve Svobodném státě Sasko bylo v této skupině opatření celkem realizováno 103 projektů v oblasti rekvalifikace a kvalifikace, především ve spojitosti se záměry a projekty z oblasti zaměstnanosti. Jejich celkové náklady činily 63 milionů DM. Tato opatření, která byla obsahově silně zaměřena na Česko a Polsko, vedla v pohraničí k výraznému zvýšení nabídky opatření z oblasti poradenství a vzdělávacích projektů.

Sociokultura Celkovým objemem 17 milionů DM bylo ve Svobodném státě Sasko podpořeno 38 projektů. Výrazné těžiště této skupiny opatření se nacházelo v sociální oblasti. Například byly podpořeny projekty streetworkingu pro řešení problémů, vyvolaných podél hranice prostitucí a drogami. Významnou cílovou skupinou těchto záměrů byli mladí lidé.

Shrnutí Podpora Iniciativy Společenství INTERREG IIA přispěla řadou projektů a díky celkem významnému investičnímu objemu k rozvoji a posílení přeshraniční kooperace v pohraničí. Právě projekty z oblasti cestovního ruchu a lidských zdrojů představovaly důležitý stavební kámen pro regionální ale i pro integrovaný rozvoj venkova. Významné příspěvky k přeshraniční kooperaci se samozřejmě nacházely především v těch oblastech, které podporovaly přímé setkávání obyvatel : jednalo se především o skupiny opatření „Ostatní infrastruktura“,“Profesní vzdělávání“ a „Sociokultura“. Za pomoci dotace z INTERREG II A bylo v česko – saském pohraničí v uplynulých letech možno pomoci řešit naléhavé regionální problémy. Využití zkušeností z realizace programu vedou k očekávání zvýšení efektivity pro následující dotační periodu a dalšího pokroku.

Strana

47


INTERREG II A (Sasko – Česko / Sasko – Dolní Slezsko)

Obr. 26

Stav schvalování

Oblast Skupina opatření

31.12.1999

Počet schválených projektů

Celkové náklady

INTERREG II A

Další

v milionech DM.

veřejné prostředky

v milionech DM.

soukromé prostředky v milionech DM.

v milionech DM. 1. Infrastruktura a doprava 1.1. Doprava

56

105,9

72,2

33,7

0,0

1.2. Ostatní instrastruktura

69

63,1

29,6

23,9

9,5

1.3. Životní prostředí

57

91,0

60,5

28,9

1,6

2.1. Hospodářský rozvoj

40

23,4

13,4

1,3

8,7

2.2. Cestovní ruch

71

33,7

20,9

9,3

3,5

3.1. Venkovský prostor

55

56,0

29,1

9,7

17,2

Lesnictví

17

42,9

30,3

10,1

2,5

103

63,0

33,7

26,5

2,7

38

16,6

9,3

5,9

1,4

Technická pomoc- ERDF

46

6,1

4,2

1,9

0

Technická pomoc - EAGFL

18

0,4

0,3

0,1

0

570

502,1

303,5

151,3

47,3

2. Ekonomika

3. Venkovský prostor

4. Lidské zdroje 4.1. Profesní vzdělávání 4.2. Sociokultura 5. Technická pomoc

Celkem

Zdroj: Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci, ref. 31

Poznámka : Pro INTERREG IIA nebyla v Sasku vedena oddělená statistika pro česko – saské pohraničí a sasko – dolnoslezské pohraničí ale pouze pro celý program.

Strana

48


K realizaci programu Phare CBC v České republice v letech 1995 až 1999 V dotačním období let 1995 až 1999 bylo v rámci programu Phare CBC v českém pohraničí podél hranice se Saskem schváleno celkem 113 záměrů.24 Celkové náklady těchto projektů činily 103,4 milionu EUR, z toho připadalo 69,2 milionu EUR (66,9%) na Phare CBC a 34,2 milionu EUR (33,1%) na kofinancování, které bylo zajištěno z českých prostředků. Všechny projekty, které byly v letech 1995 až 1997 schváleny, jsou buď již uzavřeny nebo se nacházejí v pokročilém stadiu realizace. Projekty dohodnuté v rámci finančních memorand let 1998 a 1999 se nacházejí v ranném stadiu realizace, případě bude jejich realizace odpovídajícímu smlouvami zahájena v roce 2000. I když pro roční programy Phare CBC nebyla jako podklad zpracována žádná společná přeshraniční česko – saská strategie pro rozvoj celého pohraničí, vykazují schválené projekty ve své komplexnosti vysokou míru pozitivních přeshraničních efektů a celkově je možno je považovat za účinný příspěvek k rozvoji pohraničí a k posílení oboustranné spolupráce. V podstatné míře jsou příčinou následující faktory : §

úzká koordinace převážného počtu záměrů již v době jejich přípravy;

§

dobrá a nepřerušovaná spolupráce v česko – saské pracovní skupině a ve Společném programovacím a monitorovacím výboru (JPMC);

§

pozitivní účinek práce čtyř euroregionů podél společné hranice, spočívající především ve vypracování společných euroregionálních rozvojových koncepcí a identifikací dotovatelných záměrů.

Na tomto místě není nutno skrývat skutečnost, že i přesto vykazovala spolupráce určitá slabá místa a především lze a je možné zlepšit její zaměření na společné cíle a opatření. Nejdůležitější důvody jsou následně heslovitě uvedeny : §

Programy INTERREG a Phare CBC podléhají rozdílným legislativním a procedurálním režimům. Tento rozpor lze vyřešit teprve vstupem ČR do Evropské Unie. Do té doby budou tyto rozdíly i nadále bránit optimální koordinaci obou programů a nutně povedou ke kompromisům při plánování a realizaci.

§

Mezi nejvýznamější patří následující rozdíly : (a) striktní každoroční schvalování Phare CBC; (b) dlouhotrvající procesy schvalování a odsouhlasování mezi Komisí a českým implementačním orgánem, způsobené tzv. schvalovací procedurou ex-ante; (c) určité podmínky ze strany Komise ohledně minimální velikosti projektu a omezení fondových a programových rámců.

Kromě těchto problémů, které se před vstupem ČR do EU dají pouze zmírňovat, avšak nikoliv principiálně vyřešit, vedly i další okolnosti k prodlevám a ne k optimálnímu přeshraničnímu zaměření programu Phare CBC : §

chybějící společně vypracovaná strategie, která pohraničí na obou stranách hranice pojme jako jednotný reigon a formuluje společné cíle a priority ;

§

(především v prvních dvou až třech letech) ještě chybějící zkušenosti na straně kompetentních českých institucí se šancemi a podmínkami spolupráce v rámci Phare CBC;

§

významnou část programové periody si přirozeně vyžádal proces učení se přímo v pohraničí jak v oblasti spolupráce a koordinace se sousedy, ale i v oblasti nástrojů a postupů EU

§

Nutnost přizpůsobení určitých českých legislativních norem předpisům a požadavkům kooperace v rámci programu EU.

Tyto problémy byly rovněž zčásti překonány pozitivním vývojem předchozího období, zčásti mají být cíleně řešeny předloženým Společným programovým dokumentem. Podpora projektů v rámci Phare CBC probíhala v letech 1995 až 1999 v osmi skupinách opatření (srvn. Tabulka 5) : 24

tento počet nezahrnuje jednotlivé malé projekty v rámci Fondu malých projektů nebo v rámci programu proti povodním; jen počet uzavřených obchodních smluv o obstarání věci mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a decentralizovanými prováděcími organizacemi (zpravidla se jedná o regionální rozvojové agentury) je v tomto celkovém čísle obsažen. Strana

49


Doprava V oblasti dopravy bylo schváleno celkem 11 projektů o objemu cca 15,0 milionu EUR, díky čemuž je oblast dopravy na prvním místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 21,7% oproti 34%25, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. K důležitým projektům patřilo například zlepšení silničního spojení Rumburk – Neugersdorf (zrcadlový projekt k INTERREG), modernizace hraniční železniční stanice v Chebu, příhraniční obchvaty obcí Vojtanov, Hrádek nad Nisou a Aš; zlepšení dopravní průjezdnosti v centrech měst Chomutov a Kraslice. Realizace těchto projektů jednak napomáhá k odstraňování významných nedostatků v oblasti výstavby dopravní infrastruktury v pohraničí, jednak ke zvládání enormního vzrůstu intenzity přeshraniční dopravy po roce 1989/90 a řídit jej únosnou formou pro životní prostředí. Kromě toho slouží tyto záměry usnadnění a posílení přeshraničního hospodářského rozvoje a zpřístupnění kulturně a krajině hodnotných oblastí pro cestovní ruch.

Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury bylo schváleno celkem 9 projektů o objemu cca 10,9 milionu EUR, díky čemuž je tato oblast na třetím místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 15,7% oproti 18%, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. K dalším významným projektům patřila například plynofikace pro zásobování měst a obcí Skalná Plesná, Krásná Lípa,Ostrov a řady obcí Euroregionu Nisa (Neisse) a dalších obcí. Kromě toho byla rovněž předmětem dotace obnova kulturních památek (zámek Kynžvart, kostel v Kladrubech). Rovněž v této oblasti stálo v popředí zájmu odstranit nedostatky ve výstavbě obslužné infrastruktury. Významnými cíli redukce spotřeby zdrojů energií, bohatých na škodlivé látky, bylo rovněž zvýšení kvality ovzduší s výrazně pozitivními vlivy rovněž v oblasti v saském pohraničí. V neposlední řadě jsou podpořené záměry nezbytným předpokladem pro zvýšení atraktivity pohraničí pro cestovní ruch a tím dát další podněty pro další ekonomický rozvoj a zaměstnanost.

Životní prostředí a ochrana zdrojů V oblasti životního prostředí a dopravy bylo schváleno celkem 15 projektů o objemu cca 12,8 milionu EUR, díky čemuž je tato oblast na druhém místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 18,7% oproti 33%, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. Ústředním bodem pozornosti byly jednoznačně novostavby a zkapacitnění ČOV a kanalizací v příhraničních městech a obcích; Příklady : Chrastava, Varnsdorf, Liberec, Šluknov, Hřensko, Děčín, Gemeindeverband Nisa, Hranice, Velký Šenov, u.a. Kromě toho patří do této skupiny opatření rovněž projekty z oblasti reliktních zátěží průmyslovými odpady, jako například v Jáchymově a v Hrádku nad Nisou Jelikož vodoteče v celém česko – německém pohraničí opouštějí zemi - až na výjimky - ve směru do Německa, mají uvedené záměry v oblasti likvidace splaškových vod výrazný přeshraniční význam. Kromě toho pomáhají s ohledem na přípravy na rozšíření EU plnit důležité normy EU z oblasti životního prostředí. V neposlední řadě je právě výbava dostačujícími zařízeními pro čištění odpadních vod důležitým předpokladem pro usídlení nových investorů a podniků a tím pro vytváření nových pracovních míst . Nepřímo vedou tyto projekty k hospodářskému rozvoji, působí proti poklesu počtu obyvatel a pomáhají zachovat pohraničí jako atraktivní kulturní krajinu a životní šance.

Hospodářský rozvoj 25

Plánované údaje ze Střednědobého indikativního programu 1995-99 nejsou bez výhrady srovnatelná se skutečnými údaji: (1) Střednědobý indikativní program obsahujemjen údaje pro společný česko-německý pohraniční prostor, ale žádné rozdělení na česko-saský a česko-bavorský pohraniční region; (2) ne malá část prostředků, se kterou se původně nepočítalo, byla věnovaná na novou skupinu opatření programu proti povodním; (3) ve Střednědobém indikativním programu nebylo zohledněno značně zesílené využití fondových prostředků od roku 1998, což vedlo k posunu vah. Nicméně plánované údaje jsou nyní uváděny, aby ukázaly alespoň indikaci přesunu priorit. Strana

50


V oblasti hospodářského rozvoje bylo schváleno celkem 15 projektů s objemem zhruba 7,2 milionu EUR, díky čemuž je tato oblast na pátem místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 10,4% oproti 3%, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. V popředí pomoci byly projekty pro zlepšení infrastruktury cestovního ruchu (především výstavba nebo zlepšení turistických stezek a cyklostezek zpravidla s napojením na odpovídající síť cest na saské straně, výstavba turistických informačních středisek a jejich přeshraniční propojení), péče a zachování kulturního dědictví (restaurování divadla v Karlových Varech, rekonstrukce hradu Loket) a podpora malých a středních podniků. Od těchto projektů je v následujících letech očekáván výrazný vzestup cestovního ruchu a tím i oživení tohoto hospodářského odvětví, které je pro mnoho pohraničních obcí nejdůležitějším výdělečným odvětvím budoucnosti. Tam, kde tyto projekty již bylo ukončeny (například v západním Krušnohoří), lze již dnes sledovat účinky těchto opatření na stoupajících počtech návštěvníků.

Zemědělství a lesnictví V oblasti zemědělství a lesnictví bylo schváleno celkem 8 projektů o objemu cca 7,0 milionů EUR, díky čemuž je tato oblast na šestém místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 10,2% oproti 2%, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. Zatímco zpočátku byly podporovány jednotlivé velké zalesňovací projekty (například Krušné hory I, Jizerské hory, Moldava, Krušné hory II), je počínaje programem roku 1998 v rámci zalesňovacího fondu sledována zásada umožnit prostřednictvím výběrového řízení využití dotace i většímu počtu drobných vlastníků lesa (kromě státních lesů rovněž obcím, svazům a dalším vlastníkům, ne však soukromým). Flexibilita tohoto nástroje poté umožnila mobilizovat pro tento fond významné prostředky z dřívějších programů (1996 a 1997), které se uvolnily úsporami v jiných oblastech opatření. To vysvětluje i relativně vysoký vzestup dotačního podílu oproti původní částce, která byla ve střednědobém indikativním programu plánována. Lesní porosty v česko – saském pohraničí patří k lesům, které byly ve Střední Evropě nejvíce poškozeny průmyslovým znečištěním životního prostředí. Znovuobnovení lesů a jejich ekologických funkcí je důležitým úkolem na obou stranách hranice. Významné prostředky byly na české straně investovány do vybudování moderních čistících a filtračních technologií ve velkých elektrárnách a dalších zdrojích znečištění. Kromě podpory přechodu komunálního zásobování energiemi na zemní plyn (viz výše pod číslem 2) je zalesňování dalším důležitým komplementárním opatřením pro trvalé zlepšení ekologických podmínek v celém regionu; v každém případě se však jedná o dlouhodobý úkol, jehož viditelné výsledky bude možno konstatovat teprve po uplynutí dlouhé doby od nasazení finančních prostředků.

Lidské zdroje V oblasti dopravy byly schváleny celkem 4 projekty o objemu cca 4,3 milionu EUR, díky čemuž je tato oblast na sedmém místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 6,2% oproti 2%, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. Podpořené projekty se týkají zlepšení jazykové výuky němčiny pro mladé lidi a dospělé (Nisa), rekonstrukcí kláštera na mezinárodní setkávací centrum (Hejnice), podpory spolupráce mezi českými a saskými učilišti (Most – Velebudice) a nakonec zařízení knihovny v Liberci, která se zabývá mimo jiné společnou česko – německou minulostí a její dokumentací. Původně předpokládaný rozsah pomoci byl proto významně překonán, neboť v rámci tohoto těžiště bylo možno dohodnout dva větší investiční projekty. Vlastní podpora spolupráce v oblasti vzdělání a kvalifikace však zůstala za očekáváními. Příčinu lze mimo jiné spatřovat i ve skutečnosti, že tradiční žadatelé o podporu (obce a Strana

51


města v příhraničí) jsou zřídka kdy nositeli takovýchto záměrů. Navíc projekty v této oblasti mají většinou velmi nízký dotační objem. Z těchto důvodů jsou od doby zřízení Fondu malých projektů navrhovány v rámci tohoto fondu a nikoliv jako samostatné záměry.

Fond malých projektů, studie a technická pomoc, management programu V oblasti Fondu malých projektů, studií a technické pomoci, managementu programu bylo schváleno celkem 49 projektů o objemu 9,7 milionu EUR, díky čemuž je tato oblast na čtvrtém místě. To odpovídá realizovanému podílu dotace na celkovém objemu schválených projektů Phare – CBC ve výši 14,0% oproti 8%, plánovaných ve Střednědobém indikativním programu. Pokud však nebudeme zohledňovat Fond malých projektů, který ve střednědobém indikativním programu nebyl plánován, pak v oblasti studií a technické pomoci, managementu programu zůstanou zhruba 4,0 miliony EUR, případně 7,3% dotačního objemu. Tyto prostředky byly použity pro řadu menších záměrů na podporu přípravy programu a projektů, byly však rovněž přesunuty na projekty, které by vlastně patřily do některé ze shora uvedených oblastí (například podpora přeshraniční kooperace úřadů práce; příspěvky na účast České republiky v rámci programu INTERREG IIC; podpora institucionálního rozvoje pohraničí, především regionálních rozvojových agentur; realizace účetních auditů u decentrálně spravovaných fondů). V rámci této priority (těžiště) bylo rovněž institucionálně podpořeno založení a rozvoj kvalifikované implementační jednotky (školení, technická podpora , degresivní kofinancování běžných nákladů, technické vybavení). Zřízení Fondu malých projektů (Small Projects Fund – SPF) v rámci programu 1996 až 1999 a jeho plynulé rozšiřování se ukázalo jako mimořádně inovativní a efektivní opatření k posílení přeshraniční spolupráce. Fond malých projektů (FMP) se v pohraničí těšil velké oblibě, neboť umožňoval relativně flexibilně a rychle reagovat na místní potřeby v rámci přeshraniční spolupráce, neboť jeho administrace – podle striktních, s Komisí odsouhlasených pravidel – byla v rozsáhlé míře přenesena do zodpovědnosti regionálních činitelů. Zvláštnost FMP s hlediska každoročního programování bylo nutno spatřovat v tom, že součástí ročního programování a ve výsledku každoroční finanční dohody byla pouze celková suma, plánovaná pro FMP, cíle a kritéria pro výběr projektů stejně jako institucionální zajištění fondu. Příprava a výběr projektů spočívaly na regionální úrovni teprve jako součást realizace programu. Pro realizaci FMP vydala Komise zvláštní pravidla, na jejichž základě vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj česká pravidla pro FMP, které – po schválení Komisí – upravovaly realizaci FMP za zvláštních podmínek České republiky. Nejvýznamnějším znakem FMP v Česku byla jeho dalekosáhlá decentralizace na úroveň euroregionů. V euroregionu pracoval Řídící výbor, jehož složení je pro nejrůznější skupiny a zájmy, které mají význam pro aktivity FMP a tím i pro regionální přeshraniční spolupráci, reprezentativní. Ministerstvo, partneři z německé části euroregionu a Evropské komise jsou zastoupeni jako pozorovatelé. Řídící výbor je celkově zodpovědný za FMP v regionu, schvalování a uveřejňování jednotlivých výběrových kol a za rozhodnutí o výběru projektů. Řídící výbor byl podporován sekretariátem FMP, který zajišťoval každodenní administrativu FMP. Funkci sekretariátu přebírala zpravidla regionální rozvojová agentura, která měla své sídlo v daném regionu a byla na tuto činnost ministerstvem připravena prostřednictvím školení ale i materiální podporou. Ministerstvo uzavíralo s Agenturou příslušnou smlouvu dle pravidel Phare, v níž byly úkoly sekretariátu podrobně popsány. Projekty byly hodnoceny grémiem expertů, které bylo ustanoveno Řídícím výborem. Členy tohoto grémia byli nezávislí odborníci, kteří dobře znali situaci v regionu. Práce tohoto grémia expertů byla organizována sekretariátem. Podkladem pro rozhodnutí Řídícího výboru o výběru projektů byly výsledky evaluace ex – ante, provedené expertní skupinou. Projekty byly hodnoceny dle předem definovaných kritérií. Celkově lze FMP považovat za úspěšný stavební kámen programu Phare CBC let 1995 – 1999. Podpořil porozumění mezi lidmi na obou stranách hranice a stal se tak důležitým dodatkem větších projektů. FMP jednoznačně posílil přeshraniční charakter programu. Kromě toho se stal důležitým příspěvkem k aktivnímu zapojení regionálních aktérů do realizačních procesů. Do regionů se tak významnou měrou podařilo přenést znalosti procesů realizace programu dle standardů EU. Specifickou hodnotu získává tento rozměr v okamžiku, kdy právě charakter programu FMP je podobný pocesům v programu INTERREG a FMP tak umožňuje „vrůst“ do postpů v rámci programů a postupů EU. Strana

52


Úspěch nástroje FMP měl kromě toho i důležitý význam pro celé Phare CBC. Flexibilní fondové mechanismy FMP našly totiž v letech 1997 a 1998 využití rovněž v dalších oblastech programu CBC : malé infrastrukturní projekty v rámci mimořádných opatření k odstranění škod, způsobených povodní, zalesňovací projekty a Program obnovy venkova. Pokračování a intensifikace těchto rámců se původně předpokládala pro program 1999; významné části programu (zhruba 45% prostředků) se měly stát součástí decentralizovaného mechanismu financování, koncipovaného jako regionální fond. Ze zčásti zřejmých důvodů nemohla Komise s těmito návrhy souhlasit a rozsah fondového financování v podobě FMP musel být omezen na nejvýše 20% celkového objemu programu. V rámci výjimky je však možno pro rok 1999 financovat z FMP v jednotlivých případech rovněž malé infrastrukturní projekty až do výše 300.000,00 EUR.

Program pomoci obětem povodní Při zpracování střednědobého indikativního programu se nepředpokládala existence Programu pomoci obětem povodní. Mimořádná povodňová katastrofa z roku 1997 se týkala rovněž některých měst a obcí ze saského pohraničí, především z území Euroregionu Nisa. Pro rychlou a účinnou pomoc postiženým obcím a lidem byly v běžících programech let 1995 a 1996 po dohodě s německými partnery zastaveny některé projekty, jejichž realizace se významně opožďovala nebo u nichž se rýsovaly problémy s českým kofinancováním. Tímto způsobem bylo možno uvolnit zhruba 2,2 milionu eur na odstranění povodňových škod a na realizaci preventivních opatření. Z těchto prostředků byl vytvořen fond, který byl v Euroregionu Nisa realizován na regionální úrovni podobně jako FMP. Veškeré projekty (jedná se o malé infrastrukturní projekty do 300.000,00 EUR dotační částky v jednotlivém případě) jsou již ukončeny. Program pomoci obětem povodní měl kromě konkrétního užitku další zvláštní efekt a sice, že v postižených regionech významnou měrou podpořil akceptaci programu Phare CBC a tím i názor na EU.

Strana

53


Phare CBC v sasko – českém pohraničí 1995 - 1999

Obr. 27

Phare CBC Česká republika – Sasko 1995 - 1999 Využití prostředků dle priorit v milionech EUR *) **)

Priority

počet projektů ***)

Doprava

Celkové náklady

%

PHARE CBC

český podíl

%

%

11

21,2

20,5

15,0

21,7

6,2

18,1

9

15,6

15,0

10,9

15,7

4,7

13.7

Životní prostředí a ochrana zdrojů

15

26,6

25,8

12,9

18,7

13,7

40,0

Hospodářský rozvoj

15

10,7

10,4

7,2

10,4

3,5

10,3

Zemědělství a lesnictví

8

9,8

9,4

7,0

10,2

2,7

8,0

Lidské zdroje

4

5,3

5,1

4,3

6,2

1,0

3,0

MP? studie a TA, PMU

49

11,7

11,3

9,7

14,0

2,0

5,8

Fond malých projektů

13

5,4

5,3

4,6

6,7

0,8

2,4

Studie a TA

25

4,5

4,3

3,7

5,3

0,8

2,3

Podpora PMU

11

1,8

1,7

1,4

2,0

0,4

1,1

2

2,6

2,5

2,2

3,1

0,4

1,1

Technická infrastruktura

Program pomoci obětem povodní celkem

*) **) ***)

113

103,5

100

69,2

100

34,2

100

Dotační prostředky alokované na program Obnova venkova (1998) a na Fond malých infrastrukturních projektů (1999) byly rozděleny odpovídajícím podílem na dané relevantní priority. Do roku 1997 včetně jsou v uváděných částkách obsaženy hodnoty skutečně uzavřených smluv, pro roky 1998 a 1999 hodnoty prostředků potvrzených ve Finančních memorandech. Projekty = uzavřené (případně k uzavření) dodavatelské smlouvy.

Strana

54


2.3.2

Aktuální dotační perioda od roku 2000

Dílčí bilance realizace Iniciativy Společneství INTERREG III A v česko – saském pohraničí od roku 2001 K realizaci Iniciativy společenství INTERREG IIIA v sasko – českém pohraničí od roku 200126 V období do 31.12.2002 bylo celkem schváleno 253 projektů INTERREG IIIA. Na projekty, které se nacházejí v realizační fázi, případně na již realizované projekty, bylo celkem vázáno ve všech prioritách 29.708.125,04 EUR (k 31.12.2002)27 z celkové sumy všech disponibilních prostředků INTERREG IIIA 176.179.000,00 EUR. To odpovídá alokaci 16,9%. K 31.12.200228 bylo možno vyplatit prostředky INTERREG IIIA ve výši 8.876.361,77 EUR. Vyplaceno tak bylo 5,0% disponibilního rozpočtu. V roce 2003 došlo k podstatnému zlepšení nejen stavu alokace prostředků, ale i stav vyplacených prostředků. Obr. 28

26 27 28

Celkový přehled – dosavadní realizace INTERREG IIIA ve Svobodném státě Sasko

Priorita a opatření

Počet projektů v roce 2001

Počet projektů v roce 2002

G Hospodářský rozvoj

1

15

16

28

G 1 Hospodářský rozvoj

1

4

5

10

G 2 Cestovní ruch

0

11

11

18

H Infrastruktura

4

6

10

27

H 1 Dopravní infrastruktura

3

3

6

19

H 2 Ostatní infrastruktura

1

3

4

8

I Rozvoj území a životního prostředí

2

13

15

38

I 1 Životní prostředí

2

5

7

16

I 2 Rozvoj venkova

0

8

8

22

J Lidské zdroje a sítě

25

187

212

326

J 1 Vzdělání a kvalifikace

5

25

30

43

J 2 Sociokulturní rozvoj

9

10

19

24

J 3 Spolupráce

7

140

147

239

J 4 Bezpečnost

4

12

16

20

Y Akce společenství pro pohraničí

---

0

0

6

Program INTERREG III A celkem

32

221

253

425

Celkový počet Celkový počet k 31.12.2002 do 15.11.2003

Přehled a komentáře byly ve významné míře přejaty ze schválené Výroční zprávy INTERREG III A Svobodný stát Sasko – Česká republika 2002 ze dne 3.7.2003 a pro rok 2003 doplněny. Kumulováno za roky 2001 a 2002 Kumulováno za roky 2001 a 2002 Strana

55


Trvale vysoký zájem nositelů projektů o dotace pro přímé přeshraniční setkávání občanů a institucí jasně dokazuje především velký počet projektů v rámci priority J „Lidské zdroje a sítě“, které jsou většinou realizovány v rámci Fondu malých projektů INTERREG III A. Vztaženo na cílové hodnoty, stanovené v Programu Iniciativy Společenství, lze od realizace schválených projektů očekávat pro celý program následující pozitivní efekty: Obr. 29

Monitorovací a hodnotící indikátory INTERREG III A ve Svobodném státě Sasko Program Svobodný stát Sasko – Česká republika INTERREG III A

29 30

Indikátory monitorování a hodnocení

Plánovaná hodnota pro 2000 - 2006

dosažená hodnota v roce 29 2001

dosažená hodnota v roce 30 2002

Celkový počet všech schválených projektů

840

32

221

Celkový počet schválených projektů (bez Fondu malých projektů)

520

25

82

Projekty s výlučným vztahem k reigonálnímu rozvoji

--

0

5

Projekty s přeshraničním charakterem

520

25

77

z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním

400

22

71

z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním a realizací

160

21

58

z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním a realizací a společným financováním

40

8

27

Celkový počet schválených projektů (malé projekty)

320

7

139

Projekty s přeshraničním charakterem (v realizaci a ukončené malé projekty)

320

7

139

z toho ukončené projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním

300

7

62

z toho ukončené projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním a realizací

250

4

38

z toho ukončené projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním a realizací a společným financováním

50

0

20

Tato hodnota se vztahuje na rok 2001 na projekty, které byly během období, za které se zpráva zpracovávala, vázány. Tato hodnota se vztahuje na rok 2002 na projekty, které byly během období, za které se zpráva zpracovávala, vázány. Strana

56


Uvedený přehled jasně ukazuje, že převážná část projektů INTERREG III A vykazuje jednoznačný přeshraniční charakter. I když celkový počet podpořených aktivit není ještě ve všech opatřeních uspokojující, odpovídají intence projektů, nacházejících se v realizační fázi v rozsáhlé míře hlavnímu cíly INTERREG III A – vytvoření trvalých kooperačních vztahů. Tato pozitivní skutečnost hovoří pro zachování zavedených kritérií, zajišťujících kvalitu a procesu výběru projektů INTERREG III A. Existuje naděje, že díky pomoci INTERREG III A, realizované od roku 2004 na obou stranách hranice, bude pro nositele projektů snadnější realizovat účinné projekty přeshraničně nejen obsahově, ale i finančně. Jako problematické pro akvizici většího počtu podpory hodných projektů se ukázalo poskytnutí národního veřejného kofinancování a zajištění vlastních prostředků. I nadále znamená v tomto ohledu rovněž realizace projektu podle principu náhrady mimořádné nároky na nositele projektu. S ohledem na napjatou situaci komunálních rozpočtů stejně jako státního rozpočtu Svobodného státu Sasko ztroskotá často další vývoj projektových námětů pro INTERREG III A již ve fázi kvalifikace projektu. Počet nových koncepcí však dokládá intensivní snahy všech zúčastněných aktérů o zlepšení situace.

Priorita Hospodářský rozvoj Z prostředků INTERREG A, určených pro prioritu G ve výši 20.486.400,00 EUR bylo k 31.200231 navázáno z celkového rozpočtu 4.173.204,21 EUR. To odpovídá alokaci 20,4%. K 31.12.2002 32 bylo možno vyplatit prostředky INTERREG IIIA ve výši 1.839.651,23 EUR. Vyplaceno tak bylo 9,0% disponibilního rozpočtu této priority. Rovněž v dotační periodě INTERREG III A je i přes převedení určitých akčních oblastí do opaření G 1 obtížné, dosáhnout prostřednictvím hospodářských projektů přímých efektů v oblasti zaměstnanosti. Za pokrok je však nutno považovat existenci 3 projektů v oblasti hospodářské kooperace malých a středních podniků, které jsou zaměřeny na etablování skutečných podnikatelských sítí. Tyto záměry sice nedosáhnou bezprostředního zvýšení zaměstnanosti, mají ale pozitivní vliv na zajištění pracovních míst. Příčinou dosud nízkého počtu projektů v opatření G 2 je soustředění dotace INTERREG IIIA na rozdíl od předchozí periody na větší záměry. Řada menších záměrů je nyní realizována v rámci Fondu malých projektů. Cílové hodnoty, které byly při plánování v podstatné míře odvozeny z hodnot INTERREG IIA, mají být v rámci střednědobého hodnocení přezkoumány rovněž s ohledem na tyto otázky. Především je potěšitelné, že ze 16ti projektů schválených v letech 2001 a 2002 v prioritě G bylo 13 společně plánováno přeshraničně. Dokonce 10 ze 16 projektů bylo společně přeshraničně plánováno a realizováno. V rámci záměrů priority G bylo dosud uzavřeno celkem 29 česko – saských kooperačních dohod. I tato hodnota je výrazem pro prostřednictvím INTERREG III A intensifikovanou přeshraniční spolupráci partnerů při realizaci projektů a následných aktivitách Rovněž v roce 2003 se snažily podniky a sdružení, činní v pohraničí, realizovat v prioritě hospodářství účinné kooperační projekty. Jen ve druhém pololetí tohoto roku mohl Řídící výbor navrhnout k podpoře z INTERREG III A 10 přeshraničních záměrů Tím bylo v roce 2003 celkem schváleno 12 projektů, přičemž je nutno konstatovat, že počet projektů vykazuje mírně klesající tendenci.

Priorita Infrastrukturta 33

Z prostředků INTERREG III A, určených pro prioritu H ve výši 54.630.400,00 EUR bylo k 31.12. 2002 navázáno z celkového rozpočtu 8.798.292,54 EUR. To odpovídá alokaci 16,1%. K 31.12.200234 bylo možno 31 32 33 34

Kumulace let 2001 a 2002 Kumulace let 2001 a 2002 Kumulace let 2001 a 2002 Kumulace let 2001 a 2002 Strana

57


vyplatit prostředky INTERREG IIIA ve výši 1.827.403,20 EUR. Vyplaceno tak bylo 3,3% disponibilního rozpočtu této priority. Je nutno uznat, že podporou projektů z opatření H 1 na výstavbu kolejové infrastruktury bylo možno dané cílové hodnoty několikanásobně překročit. Výsledky při rekonstrukci, případně nové výstavbě silniční infrastruktury v pohraničí z prostředků INTERREG III A se rovněž blíží žádoucím výsledkům. Kromě toho bylo možno díky angažované kvalifikaci projektů v koordinaci mezi nositeli projektů, koordinátory projektů a odborníky ze schvalovacích orgánů dovést další záměry z opatření „Dopravní infrastruktura“ až ke zralosti pro podání žádosti. Je možno pozitivně konstatovat, že v samotné prioritě H, v níž není u každého projektu skutečná přeshraniční kooperace patrná hned na první pohled, bylo nositeli projektu uzavřeno devět kooperačních dohod. Realizace tří záměrů je podporována saskými a českými partnery společně. Přitom dva z těchto projektů jsou dokonce financovány z finančních prostředků obou zemí. za zmínku stojí skutečnost, že v roce 2003 bylo možno zvýšit počet záměrů v této prioritě oproti předchozímu roku o téměř trojnásobek (o 17 projektů). Středem aktivit je přitom výstavba státních silnic ve společném pohraničí.

Priorita Rozvoj území a životního prostředí Z prostředků INTERREG III A, určených pro prioritu I „Rozvoj území a životního prostředí“ ve výši 51.216.000,00 EUR bylo k 31.200235 navázáno z celkového rozpočtu 3.914.622,77 EUR. To odpovídá alokaci 7,6%. K 31.12.200236 bylo možno vyplatit prostředky INTERREG IIIA ve výši 1.239.036,58 EUR. Vyplaceno tak bylo 2,4% disponibilního rozpočtu této priority. Při vyhodnocení dílčích výsledků pomoci INTERREG III A v prioritě I se jasně ukazuje, že v obou opatřeních je nutno i přes vyšší počty projektů v roce 2002 ještě vyčerpat četné potenciály pro účinné využití disponibilního rozpočtu. Zásadně bude zapotřebí prozkoumat v rámci vyhodnocení střednědobého hodnocení INTERREG III A příčiny zdlouhavého naplňování programu v této tematické oblasti, aby bylo možno podniknout odpovídající kroky pro lepší vázání prostředků a pro plynulé čerpání finančních prostředků. Nanejvýš pozitivně je třeba hodnotit skutečnost, že celkem osm záměrů priority I bylo přeshraničně připraveno společně. Čtyři projekty jsou dokonce realizovány za intensivní přeshraniční koordinace. V rámci realizace projektů došlo kromě toho ke vzniku deseti kooperačních dohod mezi saskými a českými aktéry, které dokumentují upevnění přátelství. V roce 2003 byl v INTERREG III A dále zvýšen počet záměrů, což je potěšitelné. Celkově tak mohl Regionální řídící výbor schválit 23 projektů. Především veřejně účinnými aktivitami, směřovanými na určité cílové skupiny, došlo k motivaci aktérů v pohraničí k podávání účinných záměrů do této priority.

Priorita Lidské zdroje a sítě Z prostředků INTERREG III A, určených pro prioritu J „Lidské zdroje a sítě“ ve výši 39.265.600,00 EUR bylo k 31.12.200237 navázáno z celkového rozpočtu 11.774.495,47 EUR. To odpovídá alokaci 30,0%. K 31.12.200238 bylo možno vyplatit prostředky INTERREG IIIA ve výši 3.205.326,96 EUR. Vyplaceno tak bylo 8,2% disponibilního rozpočtu této priority. Velká obsahová šířka možného dotačního spektra priority J je skutečně vyplněna tématicky rozmanitými projekty INTERREG III A. V této tematické oblasti je možno prokázat hodnotné výsledky ve vztahu na zlepšování rámcových podmínek pro vytváření trvalých přeshraničních kooperačních struktur. Celkem bylo 35 36 37 38

Kumulace let 2001 a 2002 Kumulace let 2001 a 2002 Kumulace let 2001 a 2002 Kumulace let 2001 a 2002 Strana

58


v rámci této priority podepsáno 224 kooperačních dohod, což jednoznačně vypovídá o zájmu o trvalou česko – saskou spolupráci. Přeshraniční charakter mají především početné aktivity opatření J 1. Všech 25 projektů zde bylo plánováno společně, 23 z nich bylo navíc společně realizováno českými a saskými partnery. 19 z 25ti projektů dokonce obsahují finanční podíly obou stran. Rovněž velmi vysoká hodnota 124 uzavřených kooperačních dohod je dokladem pro intensifikaci přeshraniční výměny v oblasti vzdělání a kvalifikace, dosažené prostřednictvím dotace z INTERREG III A. Ke konci roku 2002 budou na základě vysokých počtů účastníků z poloviny splněny dané cílové hodnoty. Rovněž v oblasti opatření J 2 ukazuje vysoká hodnota 35 uzavřených kooperačních dohod, že důsledně společné plánování a realizace socio – kulturních záměrů je bezpečnou základnou pro další pokračování přeshraničních setkávání. Skutečnost, že přes dobrý stav v oblasti vázání prostředků je čerpání prostředků o něco zdlouhavější, lze odůvodnit vysokým počtem projektů, nacházejících se v realizaci, Ve srovnání s cílovými hodnotami dosud nízké počty projektů vyplývají ze skutečnosti, že v opatřeních J 1, J 2 a J 4 je realizována řada komplexnějších projektů s vyššími rozpočty. Menší záměry, které jsou v rámci INTERREG III A podporovány v této oblasti, jsou aktuálně realizovány v rámci Fondu malých projektů s jeho průřezovým zaměřením. V tomto smyslu vyžadují cílové hodnoty v rámci střednědobého hodnocení přesné přezkoumání a případně následnou korekturu. Fond malých projektů se od doby svého startu v roce 2001 etabloval jako na místně–regionální úrovni samostatně řízený nástroj a vyvinul se ve významný fond na podporu projektů sasko – české spolupráce. Přeshraniční efekty a struktura obsahů Fondu malých projektů si zaslouží uznání. V rámci Fondu malých projektů euroregionů Erzgebirge (Krušnohoří) a Egrensis bylo v rámci 43 ukončených projektů celkem uzavřeno 41 kooperačních dohod. Z těchto projektů byly společně plánovány všechny, 28 z nich rovněž přeshraničně realizováno a 11 z nich dokonce společně financováno. Z 19 projektů, realizovaných v euroregionech Neisse (Nisa) a Elbe / Labe byly společně plánovány všechny, 10 z nich bylo rovněž společně realizováno. V případě 9 projektů probíhalo financování z českých a saských prostředků. Celkem bylo v rámci Fondu malých projektů uzavřeno 57 dohod o trvalé spolupráci partnerů. Skutečnost, že čerpání prostředků dosud neprobíhá zcela uspokojivě a to přes celkem 139 projektů, schválených v roce 2002 a určených k realizaci, vyplývá primárně z povodňové katastrofy v srpnu 2002, která vedla k časové prodlevě řady aktivit. Řada projektů, které měly být realizovány v letních měsících, musely být přesunuty na rok 2003. Rovněž zpracování žádostí o platby ukončených projektů se v důsledku časově omezených rozdílů priorit správních orgánů zčásti zpozdilo tak, že v roce 2003 bude nutno zpracovat nahromaděné žádosti z předchozího roku. Celkově je však čerpání Fondu malých projektů potěšitelné. Je nutno pozitivně podtrhnout velmi dobré přijetí opatření J 4 „Bezpečnost“, které v rámci programu INTERREG bylo podporováno vůbec poprvé, ze strany nositelů projektů. V této tématické oblasti byly přesvědčující výhodné efekty skutečně bilaterálně realizovaných aktivit. 12 projektů se díky společnému plánování vyznačuje jednoznačným přeshraničním charakterem, 8 z nich je navíc realizováno ve spolupráci. Z průběhu realizace ukončených projektů je patrné, že spolupráce v oblastech záchranných služeb, policie, ochrany hranic a trestního stíhání byly vytvořeny trvalé kontakty mezi orgány jako základ pro další kooperaci. Počet nových záměrů v oblasti priority J „Lidské zdroje a sítě“ poklesl v roce 2003 o polovinu. Příčina spočívá především v tom, že projekty, schválené v uplynulém období, jsou realizovány po dobu několika let a nacházejí se tak ještě v realizační fázi. Očekává se, že po vstupu České republiky do EU bude možno využít další důležité potenciály pro kvalitativně vysoce hodnotnou přeshraniční spolupráci v opatřeních Vzdělání a kvalifikace, Sociokulturní rozvoj a Bezpečnost. Oblast opatření „Spolupráce“ bude přitom zaujímat obzvláště důležité místo, neboť česká strana získá srovnatelné podmínky pro realizaci Fondu malých projektů. Na tomto základě bude možno spolupráci mezi aktéry na místně – regionální úrovni ve společném pohraničí dále intensifikovat.

Priorita Y Akce společenství pro pohraničí Tato priorita a opatření Y „Akce společenství pro pohraničí“ byla do programu INTERREG začleněna teprve rozhodnutím Evropské komise K(2002)1703 ze dne 26.07.2002. Regionální monitorovací výbor Svobodný stát Sasko - Česká republika rozhodl na svém zasedání dne 17.09.2002 využít dodatečné prostředky, poskytnuté Evropskou komisí pro tuto oblast na zlepšení dopravních spojení ve společném pohraničí. Z prostředků Strana

59


INTERREG III A, určených pro prioritu Y „Akce společenství pro pohraničí“ ve výši 5.459.000,00 EUR nebyly k 31.12.200239 navázány z celkového rozpočtu žádné finanční prostředky. Od okamžiku poskytnutí těchto prostředků a stanovení účelu jejich využití ze strany Regionálního monitorovacího výboru, byla řada záměrů v kooperaci mezi nositeli projektů, koordinátory projektů a odborníky schvalovacích orgánů zpracována do stavu zralosti pro podání žádosti. V roce 2003 tak mohl Regionální řídící výbor schválit šest projektů. Tím budou dodatečně poskytnuté prostředky EU téměř zcela vyčerpány.

39

Kumulace let 2001 a 2002 Strana

60


K realizaci programu Phare CBC v česko – saském pohraničí v období 2000 až 2003 Na počátku roku 2000 byly v programu Phare CBC provedeny významné změny. Celkový cíl těchto opatření spočíval v rozsáhlé integraci INTERREG III A a Phare CBC do systému různých nařízení a legislativních rámců. Byl tak zpracován Společný programový dokument a vytvořeny společné rozhodovací struktury. Díky novému rámci byla podpořena užší koordinace mezi saskými a českými partnery, nicméně sjednocení pravidel managementu a financování ještě nemohlo být dosaženo. Princip ročního schvalování Phare CBC byl pro období let 2000 až 2003 zachován. Stávající stav ze srpna 2003 je patrný z následující tabulky.

Obr. 30

Rozdělení prostředků Phare CBC (bez kofinancování) 2000 - 2003

Priorita

Plánováno v milionech €

Schváleno v milionech €

2000-2003

%

2000

%

2001

%

2002

%

2003

%

Hospodářský rozvoj

1,600

6,2

0,000

0,0

0,000

0,0

1,600

6,2

0,000

0,0

Infrastruktura

8,000

30,8

2,000

7,7

4,000

15,4

0,000

0,0

2,000

7,7

infrastrukturní projekty)

0,780

3,0

0,780

3,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

3


11,360

43,7

4,000

15,4

4,000

15,4

0,000

0,0

3,360

12,9

4

Lidské zdroje/sítě

1,570

6,0

0,000

0,0

0,000

0,0

1,570

6,0

0,000

0,0

Společný Fond malých projektů (JSPF)

2,540

9,8

0,470

1,8

0,670

2,6

0,670

2,6

0,730

2,8

Technická pomoc

0,150

0,6

0,067

0,3

0,000

0,0

0,083

0,3

0,000

0,0

Celkem

26,000

100,00 7,317

28,1

8,670

33,3

3,923

15,1

6,090

23,4

1

2

Společný Fond malých projektů (JSPF) (malé

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2003

Projekty schválené pro období 2000 - 2001 Odhlédnuto od Fondu malých projektů se v prvních dvou letech projekty soustřeďují na oblast infrastruktury, dopravy (priorita 2) životní prostředí (priorita 3). Na základě specifického charakteru těchto opatření se tyto projekty týkaly většinou české strany pohraničí s vlivy na stranu německou. Nicméně je nelze považovat za společné projekty. V rámci priority 2 – Dopravní infrastruktura – byly podpořeny následující projekty : §

Přeložka silnice Liberec – Kunratice I/14 (CZ 00 12.01)

§

Zkapacitnění silnice Stráž nad Nisou – Bílý Kostel I/13 (CZ 0112.01)

§

Položení nového povrchu na silnici Křimov – Hora Sv. Šebestiána I/7 (CZ 0112.02)

Celkový cíl těchto projektů byl zaměřen na usnadnění dopravy v pohraničí a na větší bezpečnost. Zatímco první dva uvedené projekty měly za cíl vytvořit rychlejší spojení mezi hraničními přechody a oblastí Liberce, poslední uvedený projekt měl zlepšit kvalitu a zvýšit bezpečnost silnice v horách nad Chomutovem a tím usnadnit i Strana

61


soukromou a obchodní a nákladní dopravu mezi Českou republikou a Saskem a to v regionu, ve kterém jsou tato spojení zapotřebí a ve kterém existující infrastruktura není dostatečně hustá a navíc je ještě vysoce frekventovaná. V rámci priority 3 – Rozvoj území a životního prostředí – byly podpořeny následující projekty : §

Zlepšení ekologických a hydrologických podmínek na Ohři a Labi (CZ 0012.02)

§

Oblast Perninský Vrch – integrovaný projekt ekologické infrastruktury (CZ 0012.03)

§

Litoměřice – kanalizační systém v mikroregionu (CZ 0112.04)

§

Rekonstrukce ČOV a kanalizačního systému (CZ 0112.05)

S výjimkou prvního projektu sloužila všechna ostatní opatření ke zmírnění zátěže životního prostředí, způsobené odpadními vodami a zastaralými zařízeními. V rámci těchto projektů dále vznikly rovněž nové kanalizační systémy. Zlepšení ekologických a hydrologických podmínek na Ohři a Labi je integrovaným projektem, který zahrnuje nejrůznější opatření na vícero říčních úsecích. Většinou se jedná o stavební zásahy. V oblasti ochrany životního prostředí má tento projekt dva úkoly : za prvé – rekonstrukcí jezů Nechranické přehrady snížit nebezpečí povodní a za druhé zlepšením životních podmínek vzácných druhů přispět k revitalizaci vodních toků. Tento projekt tak je dobrým příkladem synergického efektu, kterého je možno docílit integrací různých menších projektů do jednoho velkého.

Projekty schválené pro období 2002 - 2003 Minimální hranice velikosti projektu ve výši 2 milionů EUR pro podporu projektu v rámci programu Phare CBC omezila využití finančních prostředků v oblasti první a čtvrté priority. Zatímco investice do infrastruktury jsou při této minimální velikosti projektu bezproblémově možné, nedají se jiná opatření, především v oblasti podpory malých a středních podniků a lidských zdrojů, stejně jako menší ekologické projekty, za těchto podmínek téměř realizovat. I když příčina nerovnováhy mezi Phare CBC a INTERREG III A v česko – saském pohraničí leží ve velkém rozdílu v rozdělení prostředků, přispěly ustanovení programu Phare k tomu, že Česko v období let 2000 – 2001 nemohlo využít finanční prostředky pro obě prioritní oblasti. Na počátku roku 2002 byly zavedeny nové projekty grantové formy, které umožnily financovat rovněž opatření ostatních dvou prioritních oblastí – Hospodářského rozvoje a Lidských zdrojů, v jejichž případě se zpravidla jedná o menší projekty, ležící pod nutnou minimální velikostí 2 milionů EUR. Podpora se v roce 2003 předpokládá rovněž pro menší projekty z prioritní oblasti Infrastruktura a Životní prostředí za grantových podmínek 2003. Pro priority 1 – Hospodářský rozvoj a 4 – Lidské zdroje bylo pro programový rok 2002 zpracováno jedno společné grantové schéma §

Příspěvky na podporu hospodářského rozvoje a lidských zdrojů

Pro programový rok 2003 byla zpracována dvě grantová schémata, určená pro menší, většinou komunální projekty v prioritních oblastech 2 a 3 : §

Grantové schéma pro rozvoj dopravní infrastruktury

§

Grantové schéma pro rozvoj území a životního prostředí

Pro tato tři uvedená grantová schémata se předpokládá finanční příspěvek ve výši celkem 8,550 milionů EUR v rámci programu Phare CBC pro česko – saské pohraničí, což zhruba odpovídá jedné čtvrtině celkové částky dotačních prostředků z Phare CBC pro tento region. Tato skutečnost, stejně jako 2,540 milionů EUR, které se předpokládají pro FMP, podtrhují potřebu menších projektů, která vyplývá ze specifické situace na české straně tohoto pohraničí. Celkově připadá na FMP a grantová schémata více než třetina projektů, očekávaných na české straně. Strana

62


Kapitola 3

Strategie přeshraniční spolupráce

3.1

Rozvojové strategie a cíle

Výsledky předchozí socio – ekonomické analýzy společného pohraničí, deficity a rozvojové potenciály tohoto území, tvoří základ Strategie přeshraniční spolupráce v česko – saském pohraničí pro období let 2000 až 2006. Společná rozvojová strategie tak stojí v úzké souvislosti s postupným srůstáním sousedících zemí České republiky a Spolkové republiky Německo po rozšíření Evropské Unie. Směrnice pro INTERREG III ze dne 28.04.2000 (2000/C 143/08) popisují možnosti podpory přeshraniční spolupráce, s jejíž pomocí je možno realizovat strategické cílové představy. S ohledem na stoupající propojení v česko – saském pohraničí nabývá na významu odbourání dosud existujících strukturálních disparit a obecně zlepšení životních podmínek. Tím se rovněž zvýší i ekonomické šance pro celé pohraničí. Program INTERREG III A se zvláštní měrou staví výzvě zvýšení konkurenceschopnosti a kvality života v pohraničí, kdy cíleně podporuje přeshraniční spolupráci pro perspektivní strukturální sblížení dotčených regionů na obou stranách hranice Společná rozvojová strategie v rámci INTERREG III A je z těchto důvodů zacílena na nadřazený cíl dalšího rozvoje česko – saského pohraničí ve společný, perspektivní ekonomický a životní prostor, zvýšení konkurenceschopnosti pohraničí v evropském kontextu a trvalé zlepšení životních podmínek obyvatel. Z analýzy silných a slabých stránek, šancí (příležiostí) a rizik (ohrožení) vyplynulo, že dotčené pohraničí vykazuje ve zkoumaných oblastech významné rozvojové možnosti. Většina slabých stránek vyplývá z nevyužití existujících potenciálů. Strategie je proto zacílena na systematické využití latentních potenciálů prostřednictvím efektivní přeshraniční spolupráce pro posílení ekonomiky a konkurenceschopnosti, zmnožení blahobytu a podporu evropské integrace na místní úrovni. Obě části pohraničí mají spolu srůstat na základě principů trvalé udržitelnosti. Přitom je nutno dbát na následující strategické cíle a klíčové faktory na úrovni Společného programového dokumentu Česká republika - Svobodný stát Sasko. §

§

Harmonizace rámcových podmínek a odbourávání polohou způsobených nevýhod prostřednictvím srůstání pohraničí : §

Zlepšení ekonomické struktury, urychlení restrukturalizace, harmonizace hospodářské síly, posílení transferu technologií a inovací, zvýšení atraktivity území pro investory prostřednictvím zlepšení podmínek stanovišt,

§

Zlepšení základní dopravní, technické a další infrastruktury,

§

Posílení trvale udržitelného územního rozvoje,

§

Snížení zátěže životního prostředí,odstranění ekologických škod, rekultivace zatížených oblastí,

§

Zlepšení situace ve vzdělávání a zaměstnanosti,

§

Rozvoj lidských zdrojů a posílení endogenních potenciálů pohraničí,

§

Stabilizace obyvatelstva v pohraničí.

Posílení přeshraničních vztahů v každé strukturní oblasti : §

Zlepšení přeshraniční hospodářské kooperace

§

Redukce bariér a lepší propojení v přeshraniční dopravě

§

Přeshraniční koordinace ochrany zdrojů a životního prostředí Strana

63


§

Podpora přeshraničního rozvoje venkova a zemědělství a lesnictví.

§

Zlepšení přeshraniční společenské a kulturní výměny pro zvýšení atraktivity území

§

Vytvoření přeshraniční sítě pro kooperaci a komunikaci s ohledem na posílení regionální identity na obou stranách hranice,

Tyto strategické cíle jsou na úrovni priorit podloženy specifickými cíli .40 Shora uvedené efekty mohou nastat pouze v případě zajištění kvality jednotlivých přesharničních záměrů. Pro dosažení specifických cílů, strategických cílů a konec konců nadřazených cílů je fundamentálně důležité, odhadnout při posuzování záměru na úrovni operací cíle projektu. Postup a odpovídající kritéria pro výběr projektů budou v detailu popsány v Programovém dodatku (EzP). Realizace společné strategie v rámci INTERREG III A se bude orientovat dle následujících zásad : §

Realizace dotačního programu musí být neustále koordinována s jinými evropskými a národními dotačními politikami. Na obou stranách probíhá koordinace a synchronizace priorit INTERREG III A s prioritami jednotlivých strukturálních fondů. Tímto způsobem spolupůsobí v rámci integrované regionální politiky strukturální fondy, Iniciativy Společenství a opatření podpory na státní a reigonální úrovni.

§

Disponibilní prostředky programu budou s ohledem na jejich omezený rozsah soustředěny na takové priority a opatření, při jejichž realizaci je znatelný zřetelný rozvojový impuls pro pohraničí.

§

Opatření a operace, zvolené pro realizaci rozvojové strategie, musí vykazovat přeshraniční charakter.

§

Stejně jako při zpracování Společné rozvojové strategie samotné má být rovněž v rámci realizace progamu přeshraniční spolupráce dbáno na bezprostřední účast regionálních a místních institucí a činitelů.

§

Pro realizaci programu INTERREG III A je nutno v následujících letech důsledně posílit společné přeshraniční struktury a procesy výběru projektů, hodnocení projektů a realizace projektů. Po intensivní fázi učení se a praktické modifikace procedur mají vzniknout plně harmonizované systémy pro realizaci INTERREG III A,

40

viz Kapitola 4.1 Strana

64


3.2

Indikátory a cílové hodnoty :

Důležitými snahami společného plánování programu je vybudování vhodného systému indikátorů pro monitorování a hodnocení intervence stejně jako kvantifikace cílů.41 Přitom má být hned od počátku podpory jednoznačně definováno, čeho bude nasazením prostředků dosaženo a jak bude dosažení cíle změřeno. Stanovení kvantitativních parametrů pro zobrazení efektů je v případě přeshraničních programů významně obtížnější než tomu je v případě podpory ze strukturálních fondů. Cílový směr přeshraniční spolupráce je totiž často určován nemateriálně, například pokud se jedná o zlepšení ochoty ke kooperacím nebo vytváření trvalých síťových struktur. Kromě toho jsou v průřezových programech při nízkém počtu projektů stejného druhu realizovány nerůznější aktivity, takže jednoznačně kvantifikovatelné znaky lze shrnout pouze podmíněně. Navíc jsou měřitelné účinky patrné teprve ve středně- až dlouhodobém horizontu a jsou silně závislé na specifikách tematické oblasti a daných aktérech.42 Tato výchozí situace může být rovněž vysvětlením, proč na obou stranách hranice dodávaly monitorovací a hodnotící systémy především v případě INTERREG II A finanční data, avšak nedokázaly poskytnout žádná data ohledně indikátorů výsledku, výstupu a účinku. Přeshraniční efekty podpory nebyly kvantifikovány, ale pouze kvalitativně hodnoceny. 43 Následně je popsán systém indikátorů INTERREG III A, který vyhovuje požadavkům společné strategie. Popisuje současně dimenzi „přeshraniční spolupráce“ a „regionální rozvoj“ nadřazeného cílu. Systém indikátorů je stejnou měrou používán na české a saské straně. Určující indikátory pro monitoring a hodnocení programů byly harmonizovány s hierarchií cílů.44

41 42 43

44

viz. Směrnice o Strukturálních fondech, čl. 36; rozsáhleji rovněž Evropská Komise : Pracovní list 3 – Indikátory pro monitoring a hodnocení – indikativní metoda Brusel 1999, str. 14 a násl. K obtížím definice kritérií srv. rovněž Komise EU Pracovní list k hodnocení Ex – ante a indikátorům (dotační oblast A), návrh 11.8.1999. V rámci dílčí evaluace programu INTERREG II A v Sasku bylo možno pouze pro určitá akční pole přímo odhadnout dosažení cílů . viz. Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik: Evaluační studie o využití prostředků Strukturálních fondů EU v rámci Iniciativy Společenství Interreg II ve Svobodném státě Sasko a Bavorsko (Evaluierungsstudie über den Einsatz der Strukturfondsmittel der EU im Rahmen der GI INTERREG II in den Freistaaten Sachsen und Bayern). Berlin 1998, str.36 a další. viz. Kapitola 3.1. a Kapitola 4.1. Strana

65


Obr. 31

Úroveň

Přehled systému cílů a indikátorů

Cílová kategorie

Typ indikátoru

Popis

Použití

Cíle / indikátory

Program

Nadřazený cíl

Kontextové indikátory, agregované monitorovací a hodnotící indikátory

ve Společném programovém dokumentu, kapitola 3

průběžně ve výročních zprávách, ve střednědobé a ex – post evaluaci

Program

strategické cíle a klíčové faktory

agregované monitorovací a hodnotící indikátory



Priority

specifické cíle

monitorovací a hodnotící indikátory



Opatření

specifické cíle

Parametry pro monitorovací a hodnotící indikátory

v Programovém dodatku INTERREG IIIA

jak základ pro agregaci

Operace

na projekty vztažené výpovědi

Kritéria pro výběr projektů jako parametry pro monitorovací a hodnotící indikátory

v Programovém dodatku INTERREG IIIA

Využití při výběru projektů, jako základ pro agregaci

Úroveň programu a úroveň priorit Zkušenosti uplynulé dotační periody a úvahy o rámcových podmínkách přeshraniční spolupráce dokládají, že realistické hodnocení výsledků programu může vzniknout pouze spojením kvantitativních a kvalitativních odhadů. Systém pro monitoring a hodnocení se proto skládá z kvantitativních konstatací §

na základě monitorovacích či hodnotících indikátorů a

§

na základě kontextových indikátorů

a kvalitativních konstatací §

verbálním hodnocením zkušeností a trendů

Strana

66


§

Monitorovací a hodnotící indikátory s cílovými hodnotami

Obr. 32

45

Indikátory a agregované cílové hodnoty

Úroveň

pro programy a priority

Indikátor

Cílová hodnota INTERREG III A

Program Kvantita podporovaných případů celkem

46

Celkové výdaje projektů, minimální objem

552 248 Mio €

Kvalita přeshraničního charakteru

Priorita G

Projekty s přeshraničním charakterem

552

z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním

426

z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním a realizací

165


41

Rozvoj hospodářství a kooperace podniků Počet efektů v oblasti zaměstnanosti Počet projektů, jichž se účastní malé a střední podniky

25

Počet projektů v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti technologií budoucnosti

5

Počet nově, z podpory vybudovaných, případně rozšířených přeshraničních průmyslových lokalit

1

Počet projektů v oblasti cestovního ruchu

Priorita H

Délka z podpory nově postavených případně opravených silnic

46

100

Infrastruktura Délka tratě případně z podpory nově postavených železničních cest

45

200 člověkolet

1400:metrů 13.000:metrů

Počet nově, z podpory vybudovaných, případně rozšířených hraničních přechodů

2

Počet projektů v oblasti veřejné hromadné dopravy osob, železniční dopravy, vodních cest

10

Počet projektů v oblasti energie, informační a komunikační systémy

11

Počet projektů, které umožňují přeshraniční využití sociokulturních infrastrukturních zařízení

20

Odhady byly pro saksou stranu vyvozeny především na základě zkušeností předchozího programu INTERREG IIA. Na české straně byly vyhodnoceny poznatky podpory z PHARE CBC 2000 – 2003 a navrženy v relaci současného rozpočtu INTERREG IIIA, který je k dispizici. Jelikož v rámci předcházejících období podpory nebyly v důsledku chybějícího statistického šetření spolehlivé základní údaje, mohou být konečné výroky vztahující se k realizaci programu zde uváděny jen jako orientační. Bez Fondu malých projektů Strana

67


Úroveň

Indikátor

Priorita I

Rozvoj území a životního prostředí Počet současných efektů v oblasti zaměstnanosti

Priorit J

47

47

1270 osobolet

Počet projektů v oblasti ochrany přírody a péče o krajinu

11

Počet projektů s nově vybudovanými, případně sanovanými či přestavěnými obslužnými zařízenámi

34

Počet projektů v oblasti obnovitelných surovin

3

Počet projektů k trvale udržitelnému rozvoji území

58

Lidské zdroje/sítě Počet osob, vyškolených z pomoci

5810

Počet žen na celkovém počtu projektů

2905

Počet mladých lidí ne celkovém počtu účastníků projektů

2330

Podíl projektů této priority, obsahující části jazykové výuky

45 %

Počet projektů v oblasti kultury a sportu

62


14

Počet podpopřených malých projektů v rámci Fondu malých projektů

338

Počet účastníků na kooperačních projektech mezi obyvateli, institucemi, sdruženími, podniky atd.

Priorita Y

Cílová hodnota INTERREG III A

12390

Počet analýz věnovaných pohraničí

17

Počet kooperačních projektů v oblasti záchranných služeb, ochrana před katastrofami, hasiči

16

Počet kooperačních projektů v oblasti policie, celní správy, Bundesgrenzschutz

35

Počet kooperačních projektů v oblasti trestního stíhání, nápravně výchovných zařízení a soudů všech soudních větví

24

Akce společenství pro pohraničí Délka tratě případně z podpory nově postavených železničních cest

196:metrů


980:metrů


2

Počet projektů v oblasti dopravního připojení cestovního ruchu

5

Tyto cílové hodnoty platí pouze pro projekty k realizaci v rámci výlučně na saské straně použitelné priority . Strana

68


§

Kontextové indikátory a jejich základní hodnoty

Tyto indikátory umožňují vytvořit vztah mezi obecným vývojem ve společném pohraničí a výsledky podpory, aby tak bylo možno učinit kvalitativní výpovědi o dosažení nadřazeného strategického cíle. Přitom se používají taková data, která mají výpovědní schopnost pro stav rozvoje podporovaných území. Pro obě strany pohraničí by měly být zjišťovány následující data : §

Plocha (rozloha) dotační oblasti

§

Počet obvyvatel ve zkoumaném území

§

Migrační saldo územního subjektu:

§

Zaměstnané osoby, povinné platit sociální pojištění dle hospodářských odvětví / územní subjekt:

§

Výdělečně činné osoby dle ekonomických odvětví / územní subjekt:

§

Míra nezaměstnanosti / územní subjekt:

§

Příjemce sociální podpory / územní subjekt:

§

Počet ubytovaných / územní subjekt:

§

Počet hraničních přechodů, řazeno dle druhu využití

§

Počet telefonních přípojek vztaženo na obyvatelstvo

§

Stupeň připojení na veřejné vodovody

§

Stupeň připojení na veřejnou kanalizaci

§

Plocha chráněných území v dotační oblasti

Tabulka se základními hodnotami těchto kontextových indikátorů se nachází v příloze Společného programového dokumentu.48

48

Viz Příloha, obr. 50. Strana

69


Úroveň opatření operací Na úrovni operací jsou stanovena společná kritéria pro výběr projektů, která budou použita při realizaci programu. Mají velký význam při vyhodnocování žádostí – mají zajistit nejen podporu nejefektivnějším a nejúčinnějším záměrům ale i průhlednost celého postupu. Kritéria, která vyplývají z katalogu indikátorů programu, budou v detailu popsána v Programovém dodatku (EzP) INTERREG III A. Zásadně by při výběru projektů měly být zohledněny dvě kategorie kritérií : §

§

Výběrová kritéria, mající vztah k realizaci projektu, která popisují přípravu a realizaci projektu §

Potřebnost a inovativnost projektu

§

Prokázání realizační zralosti záměru prostřednictvím rozsáhlého konceptu projektu a financování

§

Popis partnerského, přeshraničního odsouhlasení, vypracování a realizace

Výběrová kritéria, mající vztah k účinkům projektu, která popisují přeshraničí efekty a efekty regionálního rozvoje §

Definování jasných cílů projektu a informací ke způsobu dosažení cílů

§

Popis výsledků a / nebo synergických efektů, které lze očekávat, především ve vztahu k vytváření trvalých kooperačních struktur a funkční integrace společného pohraničí

Projekty s mimořádnou hodnotou mají být analyzovány a navrhovány k podpoře pomocí testovacího schématu. 49

49

§

Projekty, které jsou společně plánovány, realizovány a společně financovány,

§

Projekty, které prokazatelně posilují přeshraniční regionální rozvoj

§

Projekty, které jsou zaměřeny především na rovnost šancí mužů a žen

§

Projekty, které jsou především orientovány na životní prostředí (snižování objemu odpadů, škodlivých látek, hluku, emisí atd.).

Toto bude podrobněji objasněno v Programovém dodatku Strana

70


Kapitola 4

Priority a opatření

4.1

Popis priorit a opatření

Obr. 33

Přehled společných priorit a opatření

50

Nadřazený cíl Zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení životních podmínek v pohraničí

Priorita G

Priorita H

Priorita I

Priorita J

Hospodářský rozvoj /

In frastruktura

Územní rozvoj a ochrana

Lid ské zdroje / sítě

kooperace podn iků

ž ivotního prostředí

Opatření G1

Opatření H1

Opatření I1

Opatření J1

Hospodářský rozv oj Zlepšení možností rozvoje hospodářství za účele m vytvoření přeshraničního hospodářského prostoru

Dopravní infrastruktura

Živ otní prostředí


Zle pšení dopravní infrastruktury za účelemzvýšení přeshraniční dostupnosti

Sníže ní zne čištění živ otního prostředí a rizik za úče lem podpory trvale udržitelného, dále pro prostředí snesite lného rozvoje pohraniční

Zle pšení školního a odborného vzděláv ání a kvalifikace za úče lem přeshraničního rozvoje lidských zdrojů

Opatření G2

Opatření H2

Opatření I2

Opatření J2

Turismus

ostatní infrastruktura

Rozvoj venkov a

Sociokulturní rozvoj

Zle pšení rozvojových možností turistiky za účele m vytvoření přeshraničního ce stovního ruchu a prostoru pro odpočine k

Zle pšení ostatních infrastruktur za úče lem podpory rozvoje pohraničí

Dlouhodobé zajištění trvale udržitelných forempře shraničního rozvoje venkova v pohraničí

Zlepšení přeshraniční kooperace v sociální a kulturní oblasti za účelem podpory ide ntifikace obyvatel s jejich společným živ otním prostore m

Opatření J3 Spolupráce Podpora přeshraniční komunikace a kooperace za úče lem podpory dlohotrvající spolupráce

Opatření J4 Bezpe čnost Rozv oj přeshraniční spolupráce za úče lem sníženídeficitů v oblasti bezpečnosti a justičních problémů souvisejících s hraniční polohou

Technická pomoc

50

Priorita Y akce Společenství pro hraniční regiony, která platí výlučně pro saskou stranu není v přehledu uvedena. Strana

71


Následující popis priorit a opatření popisuje předměty podpory INTERREG III A. Přitom byly zohledněny dotační předpoklady programu. Výroky k INTERREG III A odpovídají ustanovením Nařízení o Strukturálních fondech, především Nařízení (ES) š. 1260/1999 a požadavkům dalších, s nimi souvisejících nařízení a nařízení o změnách (v platném znění). Dle čl. 3 odst. 2 Nařízení ERDF (ES) číslo 1783/1999 je možno podpořit rovněž záměry v rámci Nařízení ESF (ES) č. 1784/19993 Nařízení EAGFL (ES) číslo 1257/1999 a Nařízení FIAF (ES) číslo 1263/1999. Iniciativa Společenství INTERREG III A , financovaná z ERDF, tak získává své průřezové zaměření. Při realizaci projektů jsou vždy dodržována příslušná ustanovení. Dle kritérií pro výběr projektů jsou vždy zásadně vybírány operace s přeshraničním charakterem.

4.1.1

Priorita G Rozvoj hospodářství a kooperace podniků

Cílovou vizí této priority je vytvoření jednoho přeshraničního hospodářského a investičního prostoru, který obstojí v soutěži s ostatními ekonomickými prostory. Za tímto účelem je nutno kompenzovat nevýhody jednotlivých lokalit. Restrukturalizaci je nutno podporovat na regionální úrovni s cílem vybudovat intensifikací přeshraničních hospodářských kontaktů konkurenceschopnou strukturu hospodářství. Základem pro dosažení tohoto cíle jsou moderní a výkonné podniky jak z oblasti průmyslu, tak i ze sektorů obchodu a služeb. To vyžaduje strategické zaměření dvojího směru : Jednak mají být podpořeny investiční schopnosti místních českých a saských podniků, jednak mají být vytvořeny pobídky pro investice externích podniků do pohraničí. Tento postup má probíhat rovněž v intencích urychlení rozvoje perspektivních odvětí a technologií. Aktéry jsou odpovídajícím způsobem v prvé řadě podnikatelé, protože pouze oni mohou zajistit potřebný rozsah pracovních míst, ve druhé řadě však rovněž místní a regionální instituce a organizace, ovlivňující rámcové podmínky politiky zaměstnanosti. V případě turistiky a rekreace se jedná o vytvoření přeshraničního turistického a rekreačního prostoru prostřednictvím lepšího rozvoje potenciálů cestovního ruchu. V česko – saském pohraničí existuje řada možností pro rekreaci a volnočasovou a turistickou dopravu, které je nutno udržet a dále rozvíjet. Pro vytvoření společného přeshraničního regionu cestovního ruchu je nutno tyto nabídky propojit a společně nabízet na trhu. Tím je možno umístit česko – saské pohraničí jako turistický region na trhu lépe. Paralelně s rozvojem potenciálů cestovního ruchu je zapotřebí zlepšit kvalitu s tím spojených služeb, neboť nároky návštěvníků v posledních letech stouply. Kromě toho je nutno prostřednictvím kooperací se zemědělstvím a lesnictvím a menšími a středními podniky dosáhnout synergických efektů a odkrýt nové zdroje příjmů.

Strana

72


Obr. 34

Přehled Priorita G

Priorita G Rozvoj hospodářství a kooperace podniků Specifické cíle přeshraniční spolupráce §

Podpora zajištění, případně vytvoření pracovních míst

§

Podpora podnikatelů včetně propojení, především malých a středních podniků

§

Využití, případně vytvoření společných průmyslových lokalit

§

Podpora výzkumu a technologického rozvoje, především technologií budoucnosti

§

Zlepšení nabídky cestovního ruchu prostřednictvím kooperací

§

Podpora společných marketignových strategií v oblasti cestovního ruchu

Monitorovací a hodnotící indikátory na úrovni priorit §

Kvantita podporovaných případů celkem

§

Dotovatelné výdaje projektů celkem

§

Projekty s přeshraničním charakterem : z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním §

z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním a realizací §


§

Počet pracovních míst, zajištěných nebo vytvořených projekty

§

Počet projektů, jichž se účastní malé a střední podniky

§

Počet projektů v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti technologií budoucnosti

§

Počet nově, z podpory vybudovaných, případně rozšířených přeshraničních průmyslových lokalit

§

Počet projektů v oblasti cestovního ruchu

Nositelé / aktéři Nositelé a aktéři územních subjektů, soukromé podniky průmyslového sektoru, zařízení pro transfer technologií, svazy, spolky, sdružení, vysoké školy, místní a regionální instituce, provozní společnosti a rozvojová centra a další.

Strana

73


Opatření G1 Zlepšení rozvojových příležitostí hospodářské sféry pro vytvoření přeshraničního hospodářského (ekonomického) prostoru Výkonnost ekonomiky je ovlivňována podmínkami lokality. Vlivy hospodářské restrukturalizace vyžadují kromě toho neustálé rozšířování a přizpůsobování podniků. S ohledem na srůstání příhraničních ekonomických prostorů Saska a Česka je nutno za tímto účelem posílit existující ekonomické potenciály. Proměna struktur, probíhající v České republice a ve Svobodném státě Sasko od okamžiku otevření hranic, vedla ve značné míře ke zrušení velké části původních pracovních míst a k výraznému zvýšení regionální nezaměstnanosti. Vytvoření nových pracovních míst má být pokusem o vyrovnání těchto ztrát. Zodpovědnost za to leží v prvé řadě mezi podnikateli, dotační programy by měly tyto snahy podpořit. Jejich angažmá však závisí v podstatné míře na faktorech dané lokality. Za pozitivní ovlivnění rámcových podmínek jsou – pokud možno – zodpovědní všichni regionální aktéři. Zajištění pracovních míst je mimo jiné závislé na tom, jak bude transformace zvládnuta. Předcházet musí restrukturalizace ekonomické základny : Teprve diferenciace odvětvové struktury a rovoj nových odvětví může přispět ke konkurenceschopnosti společného pohraničí. Významné přitom je využití nových technologií a nových výrobních postupů. Při rozvoji inovativních ekonomických odvětví byl měly podniky z obou stran hranice působit společně. V částech venkovského prostoru existují i nadále deficity v oblasti služeb. S ohledem na vytvoření vyrovnaných životních podmínek je nutno usilovat v této oblasti o vyrovnání. Vytváření nových pracovních míst v terciárním sektoru může současně přispět k částečné kompenzaci zrušených pracovních míst v průmyslu. Je důležité vytvořit nové kooperace a spojení mezi podniky a institucemi trhu práce. Úřady práce se tak mohou například ve větší míře orientovat dle profilu požadavku podniků na zaměstnance a odpovídajícím způsobem ovlivňovat rámcové podmínky. Problémem pro investiční činnost podniků, majících své sídlo v pohraničí, je zčásti jejich investiční slabost. Často však chybí rovněž odpovídající znalosti trhu a marketingu, které by umožnovaly reagovat na aktuální trendy. V této souvislosti se přeshraniční spolupráce podniků může ukázat jako výhodná pro získání přehledu o trhu a pro možnost reakce na nové požadavky. Pohraničí je rovněž potenciální lokalitou pro investice externích podniků. Investice jsou však realizovány pouze v případě atraktivních pomínek dané lokality. Z tohoto důvodu je nutno zlepšit rámcové podmínky pro investice. To může proběhnout i prostřednictvím uplatnění regionálních specifických potenciálů a zdrojů na trhu. Konkurenceschopnost ekonomického regionu a jeho podniků je tvořena především tím, jaký druh technologií budoucnosti je využíván. Části česko – saského pohraničí vykazují významné nevýhody ve srovnání s jinými ekonomickými regiony,které jsou centrálněji položené a které tak vykazují výhodnější podmínky. Vyrovnání těchto polohou způsobených nevýhod musí být rovněž přisouzen význam, stejně jako struktruním slabinám venkovského prostoru. Poslední se vztahuje především na vybavenost infrastruktruními zařízeními. Aby bylo možno profitovat z výhod polohy na hranicích i z hospodářského hlediska, nabízí se zvážení vymezování a zřizování přeshraničních průmyslových zón. Tímto způsobem lze možné kooperace mezi českými a saskými podniky realizovat efektivnější a jednodušeji. Doplňující zařízení, jako jsou kontaktní místa pro přeshraniční kooperaci podniků na obou stranách hranice, mohou být vhodným dodatkem těchto lokalit.

Opatření G2 Zlepšení rozvojových možností cestovního ruchu pro vytvoření přeshraničního turistického a rekreačního prostoru V česko – saském pohraničí existuje řada možností pro rekreaci, využití volného času a turistiku. V saských pohraničních okresech se například nachází 73% lážeňkých a 94% rekreačních středisek Svobodného státu Strana

74


Sasko. Uvést je nutno rovněž na české straně především lázeňská střediska Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské lázně v oblasti Euroreigonu Egrensis a v oblasti Euroregionu Krušnohoří (Erzegebirge) lázeňská města Teplice, Dubí a Bílina. Propojením, společným uplatněním na trhu nabídky a především podporou společných česko – sasko – bavorských projektů má vzniknout přeshraniční turistický a rekreační region. Tento region bude moci získat na trhu lepší pozici. Důležitý potenciál pohraničí představují turistická nabídka a nezaměnitelnost jeho přírodního prostředí. Především v oblastech, v nichž neexistuje významnější hospodářská základna, může cestovní ruch přispět k regionálně – ekonomické stabilizaci. V tomto smyslu je nutno vyrovnat eventuální deficity ve vybavenosti nabídky a infrastruktury cestovního ruchu. Nároky návštěvníků v uplynulých letech stouply, z čehož opět vyplývají důsledky pro operátory v cestovním ruchu. S ohledem na stoupající konkurenci se rozhodujícím faktorem stává pro zákazníka kvalita poskytovaných služeb v cestovním ruchu. Na významu navíc nabývá rovněž oreintace na zákazníka. V těchto oblastech vykazuje česko – saské pohraničí vysoké potenciály. Na obou stranách hranice existuje vysoký počet pamětihodností a turistických atrakcí, které různým způsobem staví na společných historických tradicích. Dosud na ně však nebylo, případně ne zcela, pohlíženo jako na společené turistické hodnoty. Vytvářením ucelených produktů zahrnujících tyto atraktivity, například prostřednictvím tras, akcí a společného umístění na trhu, je nutno zvýšit stupeň jejich proslulosti. V této souvislosti je nutno poukázat na dosavadní úspěchy, například vybudování přeshraničních turistických tras. Na těchto základech je nutno stavět v budoucnosti. Při vědomí si těchto atrakcí se může navíc rozvinout společná identita jako turistického regionu. Tradiční cestovní ruch vede zčásti ke značné zátěži přírody, například dominancí osobních automobilů ve volnočasové dopravě. Nabídka k přírodě šetrné turistiky se naproti tomu nabízí především v bezprostředním pohraničí, v němž dosud existují přírodě blízké a ekologicky citlivé oblasti. Z těchto důvodů by v těchto oblastech měly být prosazeny především ekologické a k přírodě šetrné formy cestovního ruchu. Pohraničí není pouze regionem cizineckého ruchu pro externí návštěvníky, ale současně i rekreační oblastí pro vlastní obyvatelstvo. Pro ně je nutné mít k dispozici rovněž atraktivní nabídku odpovídajících zařízení : Cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky a turistické stezky, koupaliště, možnosti zimních sportů atd. Existence rekreačních zařízení navíc přispívá k vytvoření atraktivního životního prostoru. Pro rozvoj venkovského prostoru je nutno intensifikovat kooperaci mezi cestovním ruchem / agroturistikou, menšími a středními podniky, lesním hospodářstvím a zemědělstvím. Tím se například pro zemědělské podniky nabízejí dodatečné zdroje příjmů v podobě nabídky prázdnin na statku. Na saské straně by se všechny záměry měly oreintovat dle pracovního materiálu „Základní rysy saské politiky cestovního ruchu“.

4.1.2

Priorita H Infrastruktura

Od doby otevření hranice nabrala přeshraniční dopravní spojení na intensitě. To se týká celkové dopravní infrastruktury, především silniční dopravy. Především v této oblasti by měly být dosud existujcí bariéry dopravní sítě odstraněny. Především hraniční přechody jsou zčásti ještě problémovými oblastmi a především zde zůstává i nadále zapotřebí aktivní práce. Na druhou stranu je pro zlepšení dosažitelnosti, přístupnosti regionu celkově nutno dále rozvíjet regionální, přeshraniční a nadregionální dopravní spojení. Tento cíl by měl platit pro veškeré druhy dopravy : vedle silnice rovněž pro železnici a vodní cesty. Především je nutno intensifikovat využití ekologických druhů dopravy a urychlit její přeshraniční propojení. Pro postupnou harmonizaci životních podmínek ve společném pohraničí je nutné vytvořit přiměřené nabídky obslužnosti a veškeré technické infrastruktury pro přeshraniční využití. Na periferii pohraničí s charakterem venkovského prostoru existují v této oblasti rozvojové deficity, případně problematická místa, které je nutno co nejrychleji odstranit. Jako příklad může být uvedena oblast telekomunikací s ohledem na přeshraniční informační a komunikační sítě nebo oblast zásobování vodou a energiemi. Strana

75


Neodmyslitelný je pro homogení lokální rozvoj kromě zlepšení v oblasti technické infrastruktury rozvoj přeshraniční sociální a kulturní infrastruktury jako významného faktoru pro pohraničí a vytvoření pro občany atraktivního pohraničí. Obr. 35

Přehled Priorita H

Priorita H Infrastruktura Specifické cíle přeshraniční spolupráce §

Zlepšení dopravní infrastruktury a napojení pohraničí na národní a transevropské dopravní sítě

§

Výstavba hraničních přechodů všech typů

§

Podpora ekologických dopravních systémů

§

Zlepšení využití infrastruktury pomocí informačních a navigačních systémů

§

Podpora moderních, kompatibilních energetických, informačních a komunikačních systémů.

§

Posílení přeshraniční spolupráce v oblasti plánování sociální a kulturní infrastruktury.

§

Vytvoření předpokladů pro přeshraniční využívání zdravotnických, sociálních, sportovních, kulturních a vzdělávacích zařízení

Monitorovací a hodnotící indikátory na úrovni priorit §


§


§

Projekty s přeshraničním charakterem z toho projekty s přeshraničním charakterem a společným plánováním §



§

Délka tratě případně z podpory nově postavených železničních cest

§


§

Počet nově, z podpory vybudovaných, případně rozšířených hraničních přechodů

§


§

Počet projektů v oblasti energie, informační a komunikační systémy

§

Počet projektů, které umožňují přeshraniční využití sociokulturních infrastrukturních zařízení

Nositelé / aktéři Nositelé a aktéři subjektů v území, soukromé podniky (včetně akciové společnosti Deutsche Bahn AG), soukromí nositelé, svazy, sdružení atd. Nositelé a aktéři subjektů v území, soukromí nositelé, svazy, sdružení, nezávislí nositelé dobročinných organizací, pomoci mládeži, sdružení, zařízení z oblasti zdravotnictví a sociálních služeb

Strana

76


Opatření H1 Zlepšení dopravní infrastruktury pro zvýšení přeshraniční dosažitelnosti, přístupnosti. Snižování existujících překážek u dopravních sítí a posílení oblasti logistiky přispěje rozhodující měrou ke zlepšení dopravní infrastruktury pohraničí. Veškeré záměry je nutno vyvozovat především z Odborného rozvojového plánu doprava Svobodného státu Sasko a z plánovacích dokumentů Ministerstva pro místní rozvoj. Silniční síť, která se v podstatné míře orientuje dle systému střediskových (centrálních ) obcí, má být doplněna výstavbou státních silnic a obchvatů obcí. Zvýšení kapacity hraničních přechodů slouží pro zlepšení a urychlení přeshraniční dopravy. K tomu může dojít jednak stavebními, ale i dalšími, kdy dojde ke zřízení nových hraničních přechodů a stávající budou efektivněji využívány. Na druhou stranu je zčásti dostačující překlasifikovat stávající hraniční přechody a zlepšit koordinaci mezi ostrahou hranice a celní službou obou zemí. Rozhodující význam má především zvýšení možností překračování státní hrancie pro nákladní dopravu. Přistupnost hraničních přechodů je vázána na kapacitní přivaděče. Zčásti obtížnou situaci by bylo možno například řešit výstavbou parkovišť a dalšími stavebně – dopravními opatřeními s přeshraničním dosahem. Oproti přetíženým silnicím existují velké rezervy, vzniklé v důsledku dramatických zlomů v oblasti nákladní dopravy, v kapacitě v oblasti železniční sítě. Jelikož je možno předpokládat další nárůst nákladní dopravy především v oblasti přeshraniční dopravy, bude železnice v budoucnu nabývat stále více na významu. Dále je nutno na pozadí hlavního motivu trvale udržitelného rozvoje přisoudit srovnatelně ekologickému druhu dopravy, železnici, stupající prioritu. Nicméně to předpokládá nejen obrat dosavadního vývoje, který se vyznačuje stoupajícím počtem tras, na nichž dochází k zastavení provozu, ale i vytvoření překladišť a dokončení chybějících spojení, především v bezprostředně přeshraniční dopravě. Sem patří rovněž plošné zpřístupnění území železnicí. K tomu přistupuje cíl vytvoření a a dalšího rozšíření dosud stávajících linek veřejné hromadné dopravy osob. Za finančních a časových aspektů by při tom mělo dojít k pokud možno efektivnímu a konkurenceschopnému doplnění individuální dopravy. Přímým efektem takovýchto záměrů by bylo zkrácení jízdní doby mezi oběma stranami hrancie. S ohledem na nadregionální přístupnost pohraničí hraje propojení silniční, železniční a vzdušné dopravy ústřední roli, neboť takto dochází k vytváření spojení s ekonomickými a politickými centry mimo region. Významným faktorem stanoviště je spojení s letišti ve společnéjm pohraničí jako jsou Drážďany a Karlovy Vary a dopravní přístávací plochy s regionálním významem jako jsou Kamenice (Chemnitz), Budyšín (Bautzen) a Rotheburg / Zhořelec. Pro zajištění trvale udržitelního rozvoje území je do budoucna nutno při veškerých dopravních záměrech zohledňovat ve vyšší míře ekologické požadavky.

Opatření H 2 Zlepšení ostatní infrastruktury pro podporu rozvoje pohraničí. Ve vztahu na další přeshraniční zlepšení a budování technické a sociální a kulturní infrastruktury je především nutno harmonizovat institucionální a legislativní rámcové předpoklady mezi oběma stranami hranice. Tyto rámce jsou významným předpokladem pro úspěšnou realizaci společných záměrů v této oblasti. Případnou společnou realizací a zajišťováním těchto úkolů má dojít ke zlepšení efektivity a vytíženosti zařízení. Jedno z ústředních témat se týká energetiky : Ve smyslu ekologického zásobování energiemi by měla být urychlena výroba a využití alternativních energií. Stejně tak důležitým krokem je zvýšení efektivnosti nasazených nosičů energií. Důležitým krokem ke snížení nákladů na energie bude kromě toho i postupné odbourávání monopolních struktur trhu. Usilováno bude především rovněž o intensivnější přeshraniční propojení energetických sítí. Na pozadí rychle se rozvíjejících mediálních a informačních systémů musí být urychleně odstraněny deficity ve využívání nových komunikačních technologií v pohraničí. Významnou roli přitom hraje iniciativa eEurope, vyhlášená Evropskou Unií. Strategické cíle, stanovené v uvedené iniciativě, by měly být při výběru projektů zohledněny. Významné usilí je zaměřeno na vytvoření technické základny. Právě ve společném pohraničí by z těchto důvodů měly být vytvořeny předpoklady pro využití moderních informačních a komunikačních Strana

77


technologií. Zvláště je nutno se věnovat přeshraničnímu propojení kompatibilních systémů s cílem zajištění bezproblémové výměny informací. V neposlední řadě je pohraničí pro své obyvatele jejich životním a pracovním prostorem, se kterým se mají identifikovat. Aby tento prostor pro ně zůstal i nadále atraktivní a aby došlo k upevnění vazby na region, je nutno vytvořit a přeshraničně propojit okolí s rozmanitou a plošnou nabídkou sociálních a kulturních zařízení, případně nabídek. Významnější společné využívání zdravotnických, sportovních, vzdělávacích a kulturních zařízení však předpokládá existenci odpovídající infrastruktury, odpovídající současné době. Tuto infrastrukturní základnu bude možno zlepšit investicemi v oblasti vzdělávání, jako například ve výstavbě a rozvoji ostatní infrastruktury na školách v pohraničí, stejně tak jako v oblasti zdravotnictví a v sociálním sektoru, které prospějí lokálnímu rozvoji a zajistí, případně vytvoří nová pracovní místa, . Kromě toho má být například výstavbou, případně vytvořením sportovišť, které budou využívány především masovou a organizovanou tělovýchovou, větší části obyvatelstva z obou stran hranice dána k dispozici atraktivní nabídka sportovních aktivit. K tomu může dojít za podmínky, že se vybudování a rozvoj této infrastruktury podaří zařadit do lokálních rozvojových strategií společného pohraničí a bude – li předpokládáno zachování, případně vytvoření pracovních míst. Přeshraničním využíváním zařízení bude rozvněž zamezeno dvojímu plánování a dojde i ke zlepšení vytíženosti a ekonomičnosti existujících zařízení. To by působilo proti ztenčování sociální infrastuktury v periferních, méně hustě osídlených částech pohraničí. V jiných oblastech existuje oproti tomu dodatečná potřeba, která musí být pokryta vytvořením nových zařízení. Zde jde o to, vytvářet ve větší míře nabídky, zaměřené na jednotlivé cílové skupiny.

4.1.3

Priorita I Rozvoj území a životního prostředí

S ohledem na ekologickou situaci se jedná o snížení ekologických zátěží a ekologických rizik s cílem podpory trvale udržitelného a ekologického rozvoje společného porhaničí. Předpokladem tohoto vývoje je komplexní rámec, do kterého budou zapojena veškerá ekologické média. Specifické cíle jednotlivých oblastí životního prostředí mohou ve své komplexnosti přispět ke snížení ekologické zátěže a rizik. Prostřednictvím přeshraniční ochrany přírodě blízkých nebo dochovaných životních prostorů je podporováno úsilí o snížení ekologických zátěží a zajištěn trvale udržitelný rozvoj pohraničí. Pro zachování a zlepšení všech součástí životního prostředí je nutno zajistit záměry v oblasti technické infrastruktury (především v oblasti odpadních vod), zlepšení jakosti vod, v oblasti ochrany přírody a krajiny a v oblasti ochrany klimatu. Pro ekologický rozvoj společného pohraničí je kromě toho nutno ve všech ostatních prioritách postupovat v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Velké části česko – saského pohraničí je nutno klasifikovat jako venkovský prostor. Od doby otevření hranice podléhají dříve stabilní struktury významným změnám. Těmito změnami nejsilněji postižené zemědělství a lesní hospodářství se musí kromě toho na saské straně vyrovnávat s dopady Agendy 2000 a omezeními, vyplývajícími ze společné zemědělské politiky Evropské Unie. Na české straně se v současné době začínají podobné problémy, které po budu vstupu do EU ještě zesíleny, projevovat. Stabilizace a posílení sídelních a ekonomických struktur venkovského prostoru na obou stranách hranice je hlavním bodem snah o zmírnění negativních dopadů. Udržení trvalého obhospodařování krajiny přispívá k zajištění multifunkčních nároků společnosti na kulturní krajinu. Přeshraniční propojení má napomoci vyšší konkurenceschopnosti podniků z oblasti zemědělství, lesního hospodářství a rybářství. Záměry komplexního rozvoje venkovského prostoru slouží ke zvýšení atraktivity pohraničí na obou stranách hranice a přispívají tak ke zlepšování životních podmínek a vytváření pracovních míst. Obr. 36

Přehled Priorita I

Priorita I Rozvoj území a životního prostředí

Strana

78


Specifické cíle přeshraniční spolupráce

§

Ochrana a rozvoj přírody a krajiny v pohraničí

§

Snižování emisí škodlivých látek do ovzduší, půdy a vody

§

Organizovaný rozvoj využití regenerativních energií

§

Zlepšení základní technické ekologické infrastruktury (především v oblastech zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod) a ekosystémů vodních toků a ploch.

§

Vytváření a rozvoj přeshraničních sítí ochrany životního prostředí a vytváření koncepcí

§

Komplexní a trvale udržitelný rozvoj venkova při zachování jednoty ekonomických, sociálních a hospodářských aspektů

§

Zaměření komplexního integrovaného rozvoje na propojení sídelně – strukturních, zemědělských, lesnických, ekonomických, ekologických. socio – kulturních a rekreačních funkcí.

§

Vypracování a realizace společné komplexní územní rozvojové koncepce

Monitorovací a hodnotící indikátory na úrovni priorit

§


§


§




§

Počet současných efektů v oblasti zaměstnanosti

§


§

Počet projektů s nově vybudovanými, případně sanovanými či přestavěnými zpracovatelskými zařízeními

§

Počet projektů v oblasti obnovitelných surovin

§

Počet projektů k trvale udržitelnému rozvoji venkovského prostoru

Nositelé / aktéři

Nositelné a aktéři subjektů v území, malé a střední podniky, zemědělské a lesni podniky, fyzické a právnické osoby, společnosti vlastníků, svazy a sdružení, soukromí i komunální vlastníci lesů, jejich sdružení nebo nostielé projektů, podniky, poskytující služby v oblasti lesního hospodářství, strojová družstva, ostatní zařízení a soukromí nositelé, university a další

Strana

79


Opatření I 1 : Snižování zátěže životního prostředí a ekologických rizik s cílem podpory trvale udržitelného, ekologického rozvoje pohraničí Snižování ekologické zátěže a rizik dlouhodobě vede ke zlepšení životních a pracovních podmínek v pohraničí. To však rovněž znamená, že rozvoj pohraničí může probíhat pouze v rámci trvale udržitelního, ekologického rozvoje. Pro rozvoj regionů je proto nutno realizovat řadu opatření. Pro ekologický rozvoj pohraničí je tak nutná ochrana přírodních a ekologicky hodnotných krajin. Pro zajištění zohlednění specifické situace pohraničí je smysluplné vymezování přeshraničních chráněných oblastí. Bude tak možno zachovat životní prostory divoce žijících zvířat a rostlin a přeshraničně je propojit v rámci evropského systému chráněných oblasti „Natura 2000“ . Jedním z hlavních témat ochrany ohrožených druhů a zachování ochrany vhodných krajinných oblastí jsou rašeliniště a horské louky. Za pomoci přirozených procesů regenerace a odpovídajcími opatřeními tak bude rovněž možno zvýšit hodnotu poškozeného životní prostředí v pohraničí. Tyto přírodě blízké, ekologicky cenné krajiny nabízejí kromě svých funkcí pro stabilizaci ekosystému rovněž rozmanité možnosti rekreace a využití volného času. Větší podporou dobrovolných projektů z oblasti ochrany přírody by tak mělo být možno urychlit zlepšení ekologické situace v porahničí. Citlivé přírodní oblasti pohraničí, jako například hřebenové partie Krušných hor, jsou v důsledku průmyslové minulosti, avšak rovněž v důsledku velkého rozvoje silniční dopravy, obzvláště silně ohroženy zátěží škodlivých látek. Další ztížení podmínek představují specifické klimatické a orografické podmínky (velký počet dnů s výskytem mlh, hustě osídlená, úzská údolí). Vysoké emise škodlivin však nepoškozují pouze životní prostředí, ale mají negativní účinek rovněž na ekonomickou situaci, například v lázeňských a rekreačních střediscích. Pro zastavení tohoto vývoje je nutno snížit lokální emise látek například podporou moderních topných zařízení a využitím regenerativních energií. K dosažení cíle slouží rovněž opatření jako například zvýšení energetické efektivnosti v budovách. Kromě toho přispěje redukce emisí škodlivin ke zlepšení kvality ovzduší v citlivých městech. K tomu by mělo dojít rovněž větší podporou veřejných dopravních prostředků s nízkými hodnotami emisí nebo alternativních dopravních prostředků. Prioritní je přitom rozvoj méně energeticky náročných logistických systémů. Obzvláštní význam má redukce emisí, pocházejících z dopravy, prostřednictvím podpory vozidel s nízkými hodnotami emisí (plyn, SCRT technologie) ve městech, v lázeňských a rekreačních střediscích. Záměry v oblasti technické infrastruktury odpadních vod / pitné vody jsou základem pro zlepšení ekosystémů vodních toků a ploch, zlepšení kvality povrchových vod a kvality spodních vod a jsou současně předpokladem pro zvýšení ekonomické a turistické atraktivity pohraničí. Zajištění zásobování pitnou vodou a zpracování odpadních vod v celém pohraničí tak nabývá mimořádného významu. Dalším těžištěm bude rovněž zajištění přeshraničních spádových oblastí pitné vody. Přeshraniční zpracování koncepcí a jejich společná realizace přispěje rozhodující měrou k usnadnění splnění daných požadavků, kladených na zásobování a následné zpracování. Rovněž kvalita vodních zdrojů je z velké části důsledkem špatného vývoje v minulosti. Zvláštní pozornost zde spočívá na zlepšení jakosti vod v přeshraničních vodních tocích a v ochraně spádových oblastí pitné vody na přehradních nádržích. Specifická podpora zčásti neuspokojivého stavu zpracování odpadních vod na české straně má přispět ke snížení zátěže vod. Mimořádně ohrožena je půda. Zajištění funkčnosti půdního systému je omezováno různými faktory, jako například relitkní zátěží. Pro zajištění prostředků na obnovení funkčnosti je často nejsmysluplnější podpořit nové využití. Stejně tak může krajina po těžební činnosti po své rekultivaci představovat prvek, obohacující krajinu, který převezme řadu ekologických funkcí (například filtrační funkci).

Strana

80


Větší úsilí má být do budoucna věnováno ekologickému zpracování a likvidaci odpadů. Rovněž přeshraniční propojení v této oblasti má přispět k tomu, vytvořit nosné struktury pro pohraničí. Aktuální problém představuje stoupající zastavěnost původního povrchu. Za účelem omezení ztráty cenné půdy je nutno odpovídajícími opatřeními v případě stavebních zásahů, případně podporou záměrů s menší zastavěností, omezit, případně vyrovnat další úbytek nezastavěných ploch. Důležitým krajinným prvkem s množstvím ekologických ale také kulturních funkcí je les. V důsledku vysokých emisí v pohraničí byl tento citlivý ekosystém těžce poškozen. Prostřednictvím již zmíněných opatření pro snížení koncentrací škodlivých látek je možno předejít dalšímu ničení lesa. Tato opatření by měla být doprovázena lesnickými opatřeními s cílem odstranění dosavadních škod a zvýšení odolnosti systému. Vyšší význam by měl být dobudoucna kladen na podporu ekologických stavebních způsobů s cílem efektivního využívání zdrojů. To zahrnuje použití přírodních stavebních materiálů a využití regenerativních energií. Mezi jednotlivými ekologickými faktory, avšak i externími vlivy, existují významné interakce, což znamená, že změna jednoho faktoru může mít vliv i na ostatní. Znalosti těchto souvislostí jsou důležitým předpokladem pro chápání ekosystému. Nutné informace je potřeba získávat prostřednictvím ekologických informačních systémů.

Opatření I 2 Dlouhodobé zajištění trvale udržitelných forem přeshraničního venkovského rozvoje pohraničí Strukturní nevýhody venkovského prostoru pohraničí se díky své národní okrajové poloze dodatečně zvyšují. Občané a komunální politika se s tímto problémem vyrovnávají aktivitami v oblasti komplexního integrovaného rozvoje venkovského prostoru. Využívají přitom například ve Svobodném státě Sasko agro – strukturního plánování, místního rozvojové koncepce pro komplexní rozvoj venkova a pro nutné nové uspořádání vlastnických vztahů v souladu s odpovídající legislativou Svobodného státu Sasko (Landwirtschaftsanpassungsgesetz, Flurbereinigungsgeset). Rozsáhlá účast obyvatel na komplexním rozvoji venkovského prostoru je předpokladem pro dalekosáhlé zohledněné regionálně – specifických podmínek a přispívá tak k docílení dodatečných synergických efektů a zvýšení regionální tvorby hodnot. S ohledem na stabilizaci sídelních a hospodářských struktur ve venkovském prostoru má velký význam zachování trvalého obhospodařování půdy. Zemědělství a lesní hospodářství však již často nenabízejí dostatečný zdroj příjmů. To mimo jiné souvisí s nepříznivými přírodními předpoklady pro hospodaření. Stabilizací a dalším rozvojem zemědělských, lesnických a rybářských podniků má dojít k zajištění přiměřeného příjmu všech v těchto oblastech činných lidí. K tomu je zapotřebí zpřístupnění alternativních možností příjmů (například venkovská turistika, agroturistika) a využití možností diverzifikace (například další rozvoj prodeje a zpracování regionálních výrobků. Styčné body pro další rozvojové možnosti a získání společných trhů nabízí přeshraniční spolupráce podniků. Další možností dodatečných příjmů je realizace opatření péče o krajinu zemědělci. Kromě dodatečných příjmů pro zemědělce tak tato opatření přispějí rovněž k ochraně obrazu krajiny a k ochraně kulturní krajiny. Vymezení oproti záměrům Cíle 1 je zajištěno tím, že plánovaná opatření v této oblasti budou podpořena pouze po prokázání svého přeshraničního charakteru nebo dopadu. Přezkoumání přeshraničních efektů proběhne v rámci procesu schvalování žádosti a na základě odpovídajících hodnotících kritérií. Vymezení programu Mainstream je proto rovněž úkolem realizace. Stejně jako zemědělství představuje pro venkov rovněž lesní hospodářsví i nadále významný hospodářský faktor. Z tohoto důvodu je třeba na zachování a vytváření pracovních míst v této oblasti klást zvláštní význam. To může být realizováno například opatřeními v oblasti restrukturalizace lesa a přírodě blízkému způsobu hospodaření, sanací lesních škod, zpřístupněním nevyužívaných lesnických potenciálů v soukromém i komunálním lese a zlepšení lesnické infrastruktury. Na základě srovnatelně nižší hustoty osídlení a hustoty obyvatel je ve venkovském prostoru komunikace a kooperace možná pouze podmíněně. K posílení může přispět intensivnější spolupráce (především v oblasti agro – struktruního plánování a správy lesů, venkovských obcí, sdružení a svazů), například ve vztahu k přeshraniční Strana

81


výměně zkušeností. Podpořeny mají být především přípravné práce, plánovací procesy a koncepce, které budou tématizovat územní a funkční rozvoj společného venkovského pohraničního prostoru. V zemědělství a lesním hospodářství existuje stejně jako v průmyslové oblasti problematika nástupců. Budou – li dány perspektivy trvalého hospodaření a bude – li možno dosáhnout odpovídajících příjmů, může opět dojít k růstu zájmu mladých lidí o zemědělství a lesnictví a tím i k redukci emigrace. K tomu příspěje rovněž zvýšení atraktivity venkovského prostoru a to jak péčí o venkovské tradice a kulturní dědictví, tak i péčí a zachováním přírody a krajiny v rámci komplexního rozvoje venkova. Rovněž pro získání podpory pro záměry v oblasti rozvoje venkova je nutno prokázat přeshraniční charakter. Integrovaný trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru podporuje vytváření pracovních míst v dalších oblastech prostřednictvím alternativních možností příjmů (jako například B. venkovská turistika, agroturistika) tak, aby byla lidem nabídnuta možnost setrvání v regionu.

4.1.4

Priorita J Lidské zdroje a sítě

Zlepšení školního a profesního vzdělávání a kvalifikace může významně přispět k přeshraničnímu rozvoji lidských zdrojů. Vzdělání je základní potřebou lidského konání a v moderní společnosti je spolu s celoživotním vzděláváním a profesní kvalifikací klíčem k dlouhodobému zajištění konkurenceschopnosti. V oblasti přeshraniční spolupráce může kooperace škol a vzdělávacích zařízení přes hranice vytvořit základ společné identity. Pro vytvoření nových pracovních míst je nutno urychlit především spolupráci výzkumných a vzdělávacích institucí s podniky v pohrahničí a regionálními úřady práce. Zlepšení přeshraniční kooperace pro vytvoření atraktivního životního prostoru získá spolu s rozšířením EU zvláští význam. Přeshraniční kontakty v sociální a kulturní oblasti, budování trvalé kooperace, rozvoj výměny informací a snižování deficitů bezpečnosti, souvisejících s pohraniční polohou jsou zásadními – stejně jako tomu je i v ostatních prioritách – doprovodnými faktory efektivní přeshraniční spolupráce. Obr. 37

Přehled Priorita J

Priorita J Lidské zdroje a sítě Specifické cíle přeshraniční spolupráce

§

Podpora přeshranční kooperace v oblasti školního a mimoškolního vzdělávání

§

Podpora vzdělávání a kvlifikace pro zajištění pracovních míst v regionu

§

Zajištění kvalifikace regionálního potenciálu odborných pracovních sil ve všech oblastech trhu práce

§

Odbourávání jazykových bariér

§

Podpora přeshraniční spolupráce vzdělávacích institucí včetně jejich prosíťování

§

Intensifikace spolupráce v sociální a kulturní oblasti, včetně prosíťování

§

Zlepšení vytíženosti sociálních a kulturních zařízení prostředníctvím přeshraniční kooperace

§

Intensifikace kulturní výměny

§

Přeshraniční zdravotní péče a prevence

§

Intensifikace výměny mezi obyvateli, institucemi, sdruženími, podniky atd.

§

Zlepšení spolupráce pro zajištění bezpečnosti ve společném pohraničí


§

Kvantita podporovaných případů celkem Strana

82


§


§




§

Počet osob, vyškolených z pomoci

§

Počet žen na celkovém počtu projektů

§

Počet mladých lidí ne celkovém počtu účastníků projektů

§

Podíl projektů této priority, obsahující části jazykové výuky.

§

Počet projektů v oblasti kultury a sportu

§


§

Počet podpopřených malých projektů v rámci Fondu malých projektů

§

Počet účastníků na kooperačních projektech mezi obyvateli, institucemi, sdruženími, podniky atd.

§

Počet analýz věnovaných pohraničí

§

Počet kooperačních projektů v oblasti záchranných služeb, ochrany před katastrofami a požární ochraně

§

Počet kooperačních projektů v oblasti policie, celní správy, ostrahy hranic

§

Počet kooperačních projektů v oblasti trestního stíhání, nápravně - výchovných zařízení a soudů všech soudních větví


Nositlé a aktéři subjektů v území, fyzické a právnické osoby, soukromí nositelé, svazy, sdružení, nadace, podniky, dobročinné organizace, zařízení pomoci mladým, zdravotnická a sociání zařízení, vysoké školy, učiliště, vzdělávací instituce, výzkumné ústavy, kulturní zařízení, zařízení pro výkon trestu, soudy, zařízení policie a další

Strana

83


Opatření J 1 Zlepšení školního a profesního vzdělávání a kvalifikace pro přeshraničí rozvoj lidských zdrojů Ústředním úkolem oblasti vzdělání je podpora přeshraničního konání a myšlení lidí a tím usnadnění spolupráce v ostatních oblastech. Kvalifikace pracovních sil a mladých lidí však je rovněž předpokladem pro rozvoj výkoné ekonomiky v pohraničí. Z tohoto důvodu je nutno rozvíjet lidské zdroje jako společný potenciál území pohraničí. Z tohoto důvodu je nutno rozšiřovat regionální spolupráci mezi vzdělávacími institucemi v oblasti trhu práce, zvláště mezi úřady práce a svazy a sdruženími, perspektivně je propojovat a přeshraničně orientovat. Silnější přeshraniční spolupráce v oblasti školního vzdělávání je předpokladem pro lepší identifikaci mladých lidí se svým regionem. Zvláštní význam přitom má výměna žáků, pedagogů a pedagogického personálu a práce na společných projektech. Pro koordinaci vzdělávací oblasti je nutno vypracovávat koncepce. Mají být podpořeny vlastní iniciativy pedagogických pracovníků. Jde rovněž o včasné zprostředkování znalostí o sousední zemi ve výuce. Nabytí znalostí češtiny a / nebo polštiny případně němčiny by mělo být podpořeno. V pohraničí existuje řada nejrůznějších kontaktů mezi školami a vysokými školami. Jde o další intensifikaci výměny mezi těmito vzdělávacími a výzkumnými institucemi. K tomu je nutno podpořit práci na společných výzkumných projektech. Především společná práce vysokých škol a vytváření společné nabídky studia zatraktivňují pro hospodářskou sféru pohraničí jako místo vědy a výkumu. Přeshraniční spolupráce tak může přispět k podpoře inovací a k vytváření pracovních míst. Ze strany hospodářské sféry, procházející restrukturalizací, existují různorodné požadavky na oblast profesního vzdělávání, která má zajistit vzdělávání a kvalifikaci, orientující se podle potřeb především na odvětví budoucnosti. To samé platí pro sektor služeb, především pro oblast cestovního ruchu. Právě v primárním profesním vzdělávání by měl být kladen větší význam na přeshraniční aktivity pro zajištění výměny odborných zkušeností a znalostí o sousední zemi případně pro zprostředkování jazykových znalostí. Je však třeba podpořit zvyšování kvalifikace při zaměstnání a krátkodobé stáže. Ze strany regionálního hospodářství je rovněž požadováno zlepšit výměnu informací ohledně vzdělávacího profilu a informovat mladé lidi o kvalifikačních požadavcích. Při profesním vzdělávání a zvyšování kvalifikace je nutno se pokaždé orientovat podle požadavků určitých cílových skupin. Zvláštního zohlednění musí získat všechny otázky rovnoprávnosti mužů a žen. Je však třeba zohlednit potřeby malých a středních podniků, zemědělských a lesnických podniků a oblasti zdravotnictví a sociální oblasti. Pro vnímání ochrany přírody a životního prostřední obyvateli je nutno podpořit opatření v oblasti environmentálního vzdělávání. Právě v oblati přeshraničních chráněných oblastí se zvýšeným počtem návštěvníků je nutno zprostředkovat informace o správném chování v přírodě. Přitom je třeba zohlednit dvou- či vícejazyčnou organizaci. Environmentální vzdělávání mladých lidí, které by mělo být organizováno v rámci mimoškolních aktivit ekologickými sdruženími nebo státními zařízeními ochrany přírody, je nutno obzvláště podpořit pro včasné probuzení zájmu o potřeby ochrany přírody a životního prostředí, V rámci politiky celoživotního vzdělávání jsou tato opatření dodotavelná pouze ve vztahu k usnadnění a zlepšení přístupu k trhu práce a pro začlenění na trh práce, pro zlepšení a zachování zaměstnavatelnosti a podporu profesní mobility.

Opatření J 2 Zlepšení přeshraniční kooperace v sociální a kulturní oblasti na podporu identifikace obyvatelstva se svým společným životním prostorem Cílem je zlepšení přeshraniční výměny v sociální a kulturní oblasti pro vytvoření atraktivního a společného životního prostoru. Přitom je nutno zčásti teprve vytvořit povědomí společnosti o prostoru se společnou výchozí situací a srovnatelnými problémy. Výměna v kulturní, sportovní, lékařské a sociální oblasti nůže přispět k silnějšímu vytváření identity s pohraničím. Intensita přeshraniční spolupráce zaznamenala v dílčích oblastech různorodý pokrok, do budoucna by však měla být rozvinuta v širokém spektru. Například v oblasti kultury existují rámce, které je nutno upevnit, v jiných je třeba dát nové impulsy. Strana

84


Zařízení sociální infrastruktury mají často z důvodů vývoje obyvatelstva, případně migrace v pohraničí problémy s vytížeností a tím s ekonomickými problémy. Větší společné, přeshraniční využití těchto zařízení, například zařízeními předškolní péče, tak může přispět k lepší vytíženosti a tím i k lepší hospodárnosti. To by působilo proti ztenčování sociální infrastuktury v periferních, méně hustě osídlených částech pohraničí. Zde jde o to, vytvářet ve větší míře nabídky, zaměřené na jednotlivé cílové skupiny. Důležité pro posílení lidských zdrojů v pohraničí, které jsou živou základnou pro trvalý přeshraniční rozvoj a posílení sociální soudržnosti, je včasná podpora kontaktů, které během let nabídnou spolu s ekonomickými a sociálními rámcovými podmínkami zajištěnou základnu pro společný životní prostor. V této souvislosti je nutno intensifikovat především projekty spolupráce dětí a mládeže jako příspěvku k přeshraniční sociální integraci a podporu výměny zkušeností a spolupráci mezi osobami, činnými v sociální oblasti. Srovnatelné platí pro oblast zdravotnictví. Také lékařská zařízení mohou prostřednictvím společného přeshraničního využití dosáhnout efektivnější vytíženosti. Zvýšení ekonomičnosti zařízení by poskytlo možnost zachování široké nabídky lékařských výkonů a terapií. Vzájemnou výměnou zdravotnického personálu je možno vyměňovat zlušenosti a znalosti. Dále mají být podpořena opatření přeshraniční péče o zdraví, prevence a informovanosti. To platí především s ohledem na zamezení šíření rizik a nemocí, které byly dovezeny ze třetích zemí nebo pohraniční polohou a existujícím rozdílem životní úrovně podmíněná zdravotní rizika (například HIV / AIDS v oblasti pouliční prostituce). Je nutno podpořit užší spolupráci nemocnic a orgánů zdravotnictví. To platí odpovídajícím způsobem rovněž pro veterinární služby a potravinářský dozor. Akce ve sportovní oblasti mají přispět prostřednictvím intensifikace mezilidských kontaktů především k vytváření důvěry a institucionálního základu pro přeshraniční integraci pohraničí. V případě sportovních akcí v užším slova smyslu je nutno odpovídajícím způsobem dbát kritérií, uvedených v čl. 4, odst. 4 Směrnice INTERREG. Spolupráce v oblasti kultury a umění má zvláštní význam, neboť podporuje přímou výměnu mezi mnoha lidmi nejrůznějších zájmů a věkových skupin. Přeshraniční spolupráce divadel, musejí, galerií, knihoven, sdružení a dalších je vědomě přeshraničně vnímána. Slouží však rovněž k identifikaci obyvatelstva se společným životním prostorem. Pro zlepšení spolupráce v oblasti umění a kultury jde především o zlepšení informovanosti o aktivitách a kontaktních osobách, ale rovněž o existujících možnostech výměn a možnostech financování. Jelikož je finanční situace pro kulturní aktivity často problematická, je zapotřebí vědomého přeshraničního získávání návštěvníků. Kulturní nabídka by celkově měla být koordinována prostřednictvím zpracování společných koncepcí pro kulturní rozvoj regionu. Stejně tak by mělo dojít k usnadnění výměn kulturně aktivních osob a umělců. Kontakty, existující v řadě oblastí, je nutno dále prohlubovat, intensifikovat. V případě akcí je nutno dbát především čl. 4., odst. 4 Směrnice INTERREG. Dle tohoto ustanovení jsou „… kulturní akce (výstavy, festivaly) dotovatelné pouze tehdy, pokud trvale posilují spolupráci a vytvářejí pracovní místa. V důsledku této skutečnosti nejsou jednorázové akce obecně dotovatelé. Pravidelně se konající akce mohou být podpořeny pouze ve startovní části. Dotační prostředky jsou přitom určeny především na organizační části, nikoli na umělecké aspekty (inscenace, nabývání uměleckých děl, honoráře umělců) … “ V daném případě existuje možnost využití jiných dotačních programů, jako například B. Kultur 2000.

Opatření J 3 Podpora přeshraniční komunikace a kooperace s cílem trvalé spolupráce V oblastech komunikace a kooperace se jedná o vytvoření přeshraničního kooperačního a komunikačního prostoru. Vytvoření společného komunikačního prostoru vyžaduje lepší přeshraniční koordinaci mezi lokálními a regionálními aktéry. Výměna informací má přitom nesmírný význam. Obecně je nutno zjednodušit koordinační a rozhodovací procesy mezi různými stranami. Je důležité, podporovat takové záměry, které umožní harmonizaci správních a komunikačních systémů.

Strana

85


Intensivní kooperace mezi regionálními aktéry plní rovněž funkci vzoru a měla by být podpořena. Celkově mají přímé osobní kontakty ve všech oblastech veřejného i soukromého života mimořádný význam pro přeshraniční spolupráci. Spefcifickou úlohu plní církve, které díky přeshraniční, ekumenické spolupráci mohou významnou měrou přispět k rozvoji mezilidských kontaktů. Rovněž školy, sdružení, svazy, podniky a další instituce mají být podpořeny ve svých snahách o rozvoj osobních kontaktů. Měly by být vytvořeny předpoklady pro intensivní kooperaci a komunikaci. Rozvoj přeshraniční práce s veřejností patří k nejdůležitějším opatřením, aby bylo umožněno srůstání v rámci regionu. Slouží k odbourávání deficitů poznání druhé strany, rozšíření regionálního image a samozřejmě uplatnění regionu na trhu. Je nutno zlepšit přeshraniční spolupráci médií tak, aby se šíření informací o druhé straně hranice stalo samozřejmostí. Zvláštní hodnotu mají v této souvislosti tištěná média. V místním i regionálním tisku mají být zveřejňovány informace o aktivitách, pamětihodnostech, turistikých nabídkách ale také o všedním dni v sousední zemi. Kromě toho by mělo být podpořeno vydávání reigonálních novin a časopisů. Rozšiřit je také nutno šíření informací přes regionální rozhlasová studia. V tomto opatření bude zřízen Společný česko – sasko fond malých projektů (JSPF - Joint Small Projects Fund). Spočívá na poznatcích české strany, získaných od roku 1997 z administrace Fondu malých projektů Phare CBC a na zkušenostech, získaných saskou stranou od roku 2001, kdy byl v rámci INTERREG III A zřízen Fond malých projektů na území euroregionů. Realizací Společného fondu malých projektů má dojít ke zlepšení přeshraniční komunikace na lokální a regionální úrovni tak, aby došlo k posílení identifikace obyvatelstva v blízkém pohraničí. Výchozím bodem pro impelemtaci přeshraničních struktur a procedur Společného fondu malých projektů má být již zřízený systém na saské straně, jehož procesy se v zásadě osvědčily.51 O podpoře malých projektů INTERREG III A mají rozhodovat Lokální řídící výbory. Pro realizaci Společného fondu malých projektů platí zásadně analogické principy jako pro realizaci celého programu Iniciativy Společenství INTERREG III A. V Programovém dodatku (EzP) budou stanoveny především následující detaily : §

Předměty podpory

§

Maximální a minimální hranice podpory

§

Dotovatelné druhy nákladů

§

Společná kritéria pro výběr projektů

§

Složení a jednací řády lokálních řídících výborů

§

Zásady pro spolupráci zodpovědných míst

Opatření J 4 Rozvoj přeshraniční spolupráce pro snížení bezpečnostních deficitů a právních problémů ,souvisejících s pohraniční polohou Důležitým základem pro vysokou kvalitu života v pohraničí je snížení bezpečnostních deficitů a mezer, souvisejících s pohraniční polohou. Příhraniční a hospodářská kriminalita jsou v podstatné míře výsledkem rozdílu v životní úrovni mezi oběma stranami hranice. Pašeráctví, pirátství značek a ilegální transporty odpadů jsou nejčastějšími delikty hospodářské kriminality, které bezprostředně souvisejí s hranicí. Z tohoto důvodu by harmonizací životní úrovně ve střednědobém horizontu mělo dojít ke snížení této pobídky pro kriminální činy.

51

Toto hodnotí pozitivně také Střednědobé hodnocení INTERREG IIIA Strana

86


V oblasti veřejné bezpečnosti vytváří právě dobrá komunikace mezi orgány na obou stranách hranice základ pro důvěru a tím i institucionální základ pro přeshraniční spolupráci. V zájmu úspor a hospodárnosti je však obecně nutno přezkoumat, zda existují dotační možnosti z prostředků jiných dotačních nástrojů. Především hasiči, ochrana před katastrofami a oblasti veřejné bezpečnosti jsou odkázáni na informace ze sousední země v případě, že má být umožněna vzájemná podpora v nouzi a v případě ohrožení. Pro tyto účely je nutné vytvoření přeshraničních informačních systémů, které spolupráci v řadě oblastí zjednoduší, v nětkerých případech vůbec teprve umožní. Proto je nutné podporovat opatření pro zřizování takovýchto výstražných, informačních systémů a systému včasného varování. Obecně je nutno spolupráci a výměnu informací v oblasti veřejné bezpečnosti (policie, celní služba, ochrana hranic), trestního stíhání (státní zastupitelství) a výkonu trestu intensifikovat a dále rozvíjet. Je nutno podpořit výměnu zkušeností a společnou realizaci akcí. Zvláštní význam musí v krátké době získat opatření v prevenci a v boji proti trestným činům a kooperace orgánů trestního stíhání. Podobné závěry platí rovněž pro ilegální přistěhovalectví a s tím související majetkovou trestnou činnost. Těmto jevům by mělo být vhodnými záměry zabráněno. Oblast veřejné bezpečnosti však zahrnuje rovněž ochranu před katastrofami, která stejně jako oblast požární ochrany musí být přes již dosaženou úroveň organizována přeshraničně. Zde je zapotřebí podpořit vybudování společného informačního systému a výměnu zkušeností a znalostí. To zahrnuje vzájemné poskytování přístrojů a vozidel. Díky okrajové poloze příhraničních oblastí jsou tyto prostředky v nouzových případech často obtížně dosažitelné. Z těchto důvodů je zapotřebí organizovat záchranné systémy přeshraničně a navzájem je propojit tak, aby v nouzi existovala možnost účinné pomoci, vycházející z obou stran hranice. Za tímto účelem je nutné prostřednictvím zjednodušení rámcových podmínek intensifikovat zčásti již existující spolupráci . Například hraniční přechody již v nouzových případech nemají být bariérou. Stejně tak má být pro koordinaci zásahů mezi nejrůznějšími nositeli úkolů podpořeno vybudování, případně zlepšení společného navigačního a informačního systému. Výměna znalostí nebo realizace společných cvičení má být rovněž podpořena. Například z transportu nebezpečných látek vychází řada rozmanitých rizik, které pro obyvatelstvo a životní prostředí představují nebezpečí. Lepší výměnou informací před realizací těchto transportů lze zamezit rizikům. Hranice České republiky a Svobodného státu Sasko zůstane rovněž po rozšíření Evropské Unie státní hranicí, která bude oddělovat rozdílné národní legislativní systémy a legislativní jazyky. Z toho vyplývají bariéry pro spolupráci soudů a při řešení přeshraničních případů. To představuje překážky pro vybudování prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Vytvoření jednotného právního prostortu nutně vyžaduje odbourání těchto závor. Za tímto účelem je nutno zlepšit již existující přeshraniční spolupráci mezi soudy prostřednictvím intensifikace kontaktů, rozvojem informačních sítí a vyděláváním personálu v oblasti jazyka a práva

Priorita Y Akce společenství pro pohraničí52

4.1.5

Při přípravě ekonomické a sociální integrace České republiky do Evropské Unie bude společné česko – saské pohraničí stát před dodatečnou výzvou. S pohledem na rozšíření EU mají být existující dotační možnosti dále rozvíjeny pro urychlené odstranění strukturních rozdílů v pohraničí. Akce Společenství pro pohraničí má přímo podpořit proces propojování a posílit tak mezi veřejností akceptanci rozšíření EU. Obr. 38

Přehled Priorita Y

Priorita Y Akce společenství pro pohraničí

52

Tato priorita byla přiřazena k dosavadnímu programu INTERREG IIIA na základě Rozhodnutí K(2002)1703 Evropské komise ze dne 26.7.2002 Prostředky byly dány k dispizici pouze saské straně. Strana

87


Specifické cíle přeshraniční spolupráce

§

Zlepšení dopravních spojení ve společném pohraničí

§

Zlepšení napojení lokálních a regionálních dopravních cest všech druhů dopravy na nadregionální dopravní cesty.

§

Budování turistických dopravních spojení


§


§


§




§

Délka tratě případně z podpory nově postavených železničních cest

§


§

Počet projektů v oblasti dopravního připojení cestovního ruchu

§



Nositelé a aktéři subjektů v území, soukromé podniky, soukromí nositelé, svazy, sdružení atd.

Opatření Y Akce společenství pro pohraničí Finanční prostředky, které jsou v rámci této priority k dispozici pro období let 2002 až 2004 mají být výlučně použity na zlepšení takových záměrů na saské straně, které mimořádně přispějí k rozvoji dopravních spojení ve společném pohraničí. Hlavním cílem tohoto opatření je zlepšení dopravních spojení pro intensifikaci přeshraniční dosažitelnosti při přípravě na vstup do EU. Sem patří rovněž rozvoj turistické infrastruktury.

4.1.6

Technická pomoc INTERREG III A

Akce v rámci Technické pomoci mají přispět k zajištění a posílení efektivnosti programu. Tyto akce jsou, mimo jiné, nutné pro zajištění úspěšné realizace programu a efektivního využití prostředků EU prostřednictvím účinného monitoringu a kontroly. V rámci harmonizace programu, podmíněné vstupem ČR do EU, je nutno dosud nízký rozpočet prostředků Technické pomoci do budoucna využívat rovněž pro financování nových společných realizačních struktur. Beze změny zůstává cíl, poskytnout co největší možnou část intervence pro realizaci přeshraničních projektů. Tím není dotčena nejvyšší částka pro výdaje Technické pomoci dle čl, 2.1, stanovená v čl. 2.3 a 2.5 pravidla 11 v příloze Nařízení (ES) č. 1145 / 2003.

Strana

88


Nasazení prostředků Technické pomoci se řídí především dle čl. 2 pravidla 11 v Příloze Nařízení (ES) č. 1145/2003 a všeobecných pravidel Nařízení (ES ) č. 1260/1999. Tyto veřejné náklady v rámci Technické pomoci jsou z INTERREG kofinancovány maximálně 75% dotovatelných nákladů a nejméně 25% z národních prostředků. Podpořeny mají být především výdaje v souvislosti s přípravou, výběrem, posuzováním a monitoringem intervence a operací a dále výdaje na zasedání řídících a minitorovacích výborů INTERREG IIIA. Kromě toho je Techniká pomoc určena na výdaje spojené s audity a kontrolami operací na místě. Využití Tecnické pomoci důsledně sleduje hlavní principy Inciativy Společenství. Zvláštní význam má posílení společných, přeshraničních grémií a průhledného výběru projektů a procesů pro zajištění skutečně rovnoprávného zapojení obou stran česko – saského pohraničí a výběru skutečně přeshaničních záměrů pro podporu. Prostředky Technické pomoci budou po schválení změn Programu Iniciativy Společenství, provedených v důsledku rozšíření EU, vydávány především pro plnění následujících úkolů : Úkoly dle pravidla 11.2 : §

Spolufinancování struktur a procedur pro realizaci Programu Iniciativy Společenství

§

Opatření k přípravě, výběru, posuzování, monitoringu a interního hodnocení operací, které mají být podpořeny

§

Výdaje na přípravu a realizaci zasedání monitorovacích a řídících výborů

§

Zajištění auditů a kontrol operací na místě, řízení efektivního využití prostředků

Úkoly dle pravidla 11.3 : §

Aktivity v oblasti monitoringu a evaluace programu (systém zpráv včetně sběru dat, studií, analýz, posudků, rozvojových koncepcí);

§

Překladatelské práce a tlumočnické výkony

§

Podpora aktivit k poradenství a informovanosti veřejnosti o Iniciativě Společenství INTERREG III A

4.2

Koherence s národními politikami Společenství

4.2.1.

Koherence s národními politikami

Dle článku 11 obecného Nařízení ke Strukturálním fondům (ES) 1260/1999 nezastupují prostředky INTERREG III A veřejné strukturální výdaje nebo výdaje stejné povahy. K nasazení prostředků INTERREG III A tak dochází ve smyslu „dodatečnosti“ s cílem zabránění vytěsnění využívání jiných dotačních nástrojů v dotačním území. Prostřednictvím INTERREG III A budou ve Svobodném státě Sasko podporovány pouze takové účely využití,které jsou předmětem směrnice Země nebo Spolku a vykazují kromě toho přeshraniční charakter. Veškerá opatření, popsána v Programu Iniciativy Společnství budou realizována na základě dotačních směrnic, které zajistí cílově přesnou a racionální podporu. Tím budou dodrženy dotačně – politické, ale i rozpočtové zásady Svobodného státu Sasko. Tímto způsobem je rovněž kdykoli zajištěna kontrola v oblasti podmínek hospodářské soutěže. Rovněž v České republice proběhne realizace podpory INTERREG III A v souladu s národními politikami, především se Strategií rozvoje lidských zdrojů a Programy rozvoje kraje relevantních území NUTS III (Karlovy Strana

89


Vary, Ústí nad Labem, Liberec). Tato koherence umožní využití národně financovaných regionálních fondů ke kofinancování INTERREG III A.

4.2.2.

Koherence s politikami Společenství

Podpora opatření Iniciativy Společenství INTERREG III A bude realizována v souladu s politikami Společenství. V rámci plánování programu, jeho realizace, monitoringu a hodnocení INTERREG IIIA budou dodrženy následující principy :

Strana

90


§

Komplementarita s hlavními intervencemi („Mainstream“) strukturálních fondů

Program tvoří dodatek k opatřením hlavních intervencí („Mainstream“) Strukturálních fondů a dalších Iniciativ Společenství (Směrnice INTERREG III z 28.4.2000, bod bod 7,odr. 3. Priority respektují oblasti účinku Strukturálních fondů. Efektivita podpory prostředníctvím INTERREG III A je realizována prostřednictvím úzké koordinace Strukturálních fondů s evropskými a národními politikami, úzké koodinace jednotlivých Strukturálních fondů navzájem, regionalizací podpory ze Strukturálních fondů a integrativní podporou projektů a opatření. Jako Řídící orgán pro INTERREG III A je ve Svobodném státě Sasko v Monitorovacím výboru programu Cíle 1 zastoupena Saská státní kancelář. Ta je současně členem meziresortní pracovní skupiny pro Strukturální fondy, v níž jsou nadresortně projednávány aktuální otázky, související s pomocí ze Strukturálních fondů. Spolu s úzkou spoluprací se Řídícím orgánem pro tento program je tak zajištěna koordinace mezi Programem Iniciativy Společenství a programem Cíle 1. V České republice byly na Ministerstvu pro místni rozvoj a v jemu podřízených organizacích vybudovány Řídící orgány pro realizaci INTERREG IIIA analogicky se strukturami, které byly zvoleny pro zavedení podpory ze Strukturálních fondů. To zajišťuje koordinaci mezi programy a jejich efektivní management. Národní rozvojový plán kromě toho předpokládá, že opatření, mající přeshraniční charakter, ale které budou zaváděny výlučně českou stranou, budou moci být rovněž plně podpořeny z národních Operačních programů. Možnému překrývání opatření, která budou na české straně podpořena z INTERREG IIIA nebo z „Mainstream“, bude zabráněno různými mechanismy, detailně popsanými v Programovém dodatku. Vymezení v zásadě vyplývá z předepsaného přeshraničního efektu.

§

Soulad s podmínkami hospodářské soutěže

Ustanovení o hospodářské soutěži čl. 87 Smlouvy ES budou při podpoře z prostředků INTERREG III A dodrženy. V souladu s čl. 18 odst. 2b) Nařízení (ES) č. 1260 / 1999 musí být, případně budou, veškerá dotační opatření relevantní k hospodářské soutěži oznámena Evropské komisi. Stejně tak budou dodrženy informační povinnosti v souvislosti se schválením právní pomoci . V rámci podpory bude dbáno především ustanovení §

Nařízení (ES) č. 68/2001 z 12.01.2001;

§

Nařízení (ES) č. 69/2001 z 12.01.2001;

§

Nařízení ES 70/2001 z 12.01.2001;

§

Nařízení o použití článku 87 a 88 Smlouvy, Nařízení (ES) č. 2204/2002 z 12.12.2002;

Příspěvky, poskytnuté v souladu s pravidlem de-minimis budou poskytnuty teprve po přezkoumání, zda celková suma případně obdržených příspěvků dle pravidla de-minimis nepřekročila v relevantní době tří let částku 100.000 EUR. Při realizaci operací budou dodržovány předpisy Evropské komise pro kumulování příspěvků nejrůznějšího účelového určení v rámci pravidel, vydaných stejnou úrovní nebo různými úrovněmi (národní, regionální nebo místní úroveň).

Strana

91


Řídící orgán a národní orgány zajistí v rámci realizace programu kontrolu dodržování ustanovení EU o hospodářské soutěži . Má být zřízen vhodný kontrolní a informační mechanismus, který má být zapracován do Popisu Správního a kontrolního systému, případně do bilaterálních dohod.53

§

Tvalá udržitelnost

Ve všech dílčích oblastech podpory z INTERREG III A je věnována pozornost principu trvale udržitelného rozvoje a jeho třem rozměrům, ekonomice, ekologii a sociální oblasti. Zohlednění principu trvale udržitelného rozvoje není zajištěno pouze zakotvením tohoto principu na programové úrovni, ale rovněž jeho zapojením jako trvalého kritéria pro výběr projektů a monitoring a hodnocení programu.

§

Rovnost šancí mužů a žen

Politika rovných šancí je významným průřezovým úkolem, který bude odpovídat v rámci podpory INTERREG III A specifickým potřebám žen z pohraničí. Strategie, popsaná v programu INTERREG III A České republika – Svobodný stát Sasko je v souladu s metodickými pokyny k politice zaměstnanosti a oblastmi politiky Evropského sociálního fondu. Především v metodických pokynech 19 až 22 pro zpracování národních akčních plánů zaměstnanosti vyzdvihují členské země Evropské Unie jako centrální politický cíl národních politik a politik Společenství v rámci podpor rovnost šancí mužů a žen. Pokyn 19 konstatuje, že ženy mají i nadále specifické problémy v přístupu na trh práce, v kariéře, platech a ve slučitelnosti profese a rodiny. Z těchto důvodů je mimo jiné důležité : §

zajistit, aby ženám byl umožněn přístup k opatřením politiky zaměstnanosti v rozsahu odpovídajícímu jejich podílu na počtu nezaměstnaných

§

aby negativní motivační účinky, tam kde budou identifikovány v daňových systémech a v systémech odměňování, byly odstraněny z důvodu jejich negativního vlivu na podíl žen na výdělku

§

věnovat mimořádnou pozornost překážkám, které stojí ženám v cestě při zakládání podniků a osamostatnění se

§

zajistit, aby ženy mohly pozitivně využít flexibilních forem organizace práce

Rámec ,Gender-Mainstreaming“ je kromě toho obzvláště vhodný k prosazení úkolů politiky rovnosti šancí ve všech oblastech. Při zohlednění rozhodnutí Rady ze dne 20.12.2000 o Akčním programu Společenství ohledně Strategie Společenství pro rovnost šancí mužů a žen (2001 – 2005) tak jsou v rámci podpory z INTERREG III A sledovány i další cíle, jako například : §

Podpora a rozšiřování hodnot a způsobů jednání, které jsou předpokladem pro rovnost mužů a žen.

§

Podpora lepšího porozumění s ohledem na otázky rovnosti mužů a žen a

§

Rozvoj dovedností aktérů vědomě podporovat rovnost šancí například prostřednictvím výměny informací a zkušeností, spoluprací při rozvoji a péči o sítě.

Při výběru projektů INTERREG III A bude zohlednění a respektování principu rovnosti šancí sledována a hodnocena ve všech prioritách programu. To bude zajištění tím, že v Nařízení (ES) 438/2001 (Příloha 4, odst. A, obsah pole 39) v rámci podávání zpráv pro finanční kontrolu oproti Evropské Komisi musí být pro každý záměr prokázáno, zda projekt §

53

je zaměřen především na rovné zacházení s muži a ženami nebo

Viz dále Kapitola 6.2 Strana

92


§

je zaměřen především na podporu rovného zacházení s muži a ženami nebo

§

je ve vztahu k rovnému zacházení s muži a ženami neutrální.

Tím je možno na úrovni opatření, priorit a celého programu INTERREG III A agregovat data k rovnosti šancí. Kromě hodnocení v rámci finanční kontroly bude zohlednění principu rovnosti šancí věnována konkrétní pozornost ve výročních zprávách, ve střednědobé evaluaci a v ex – post evaluaci. Rámec „Gender Mainstreaming“ však nenahrazuje nutnost cílené podpory žen a odpovídajících zařízení. Ve Svobodném státě Sasko představuje jedno z centrálních témat politiky zaměstnanosti vytváření dodatečných možností zaměstnání pro ženy. Veškeré dotační směrnice Saské státní vlády, uplatněné při podpoře z INTERREG III A, spočívají na horizontálním stanovení cílů politiky rovnosti šancí. V rámci vhodných opatření INTERREG III A je podpora žen stanovena jako zvláštní těžiště. Základ pro řešení této otázky pro Českou republiku vytvořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 1998 dokumentem „Priority a postupy vlády pro zajištění rovnosti šancí mužů a žen“. Tento dokument je ročně aktualizován. Kromě toho vstoupila od 1.1.2001 v platnost řada změn zákonů, které zohledňují hledisko rovnosti šancí. Kromě toho byla v říjnu 2001 založena „Rada vlády ČR pro rovnost šancí mužů a žen“ jako stálý poradní orgán vlády v této otázce. Členy této skupiny jsou zástupci vládních organizací, hospodářských a sociálních partnerů a nevládních organizací.

§

Veřejné zakázky

Projekty a opatření, kofinancované z INTERREG III A, budou dbát směrnic Společenství, platných pro udělování veřejných zakázek. Při zadávání zakázek na dodávky a výkony jsou ve Svobodném státě Sasko používány kromě příslušných evropských směrnic i předpisy Spolkové republiky Německo o udělování veřejných zakázek a další směrnice spolkových zemí. To platí rovněž pro všechny příjemce pomoci, spolu s rozhodutím o poskytnutí příspěvku získávají rovněž povinnost, dodržet rovněž evropská a národní pravidla veřejných soutěží. V České republice je udělování veřejných zakázek v současné době upraveno zákonem č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách. V současné době prochází legislativním procesem nová národní zákonná úprava, jejímž cílem je zajištění plného souladu se směrnicemi Společenství z oblasti udělování veřejných zakázek v aktuálním znění. Tato zákonná úprava (zák. č. 40/2004 Sb.) má vstoupit v platnost v zimě 2003, případně na jaře 2004 a je důležitým předpokladem pro začátek podpory z INTERREG III A v České republice. Veškeré veřejné zakázky, přidělované v rámci Iniciativy Společenství INTERREG IIIA budou zadávány dle národní legislativy, harmonizované ze směrnicemi EU.

§


Projekty a opatření, financovaná z Iniciativy Společenství INTERREG III A zohledňují cíle a zásady ekologického rozvoje. Zohledněna přitom budou rozhodnutí Rady ze dne 1.2.1993 o „Programu Společenství pro ekologickou politiku a opatření s ohledem na trvalý a ekologický rozvoj“ a další politiky Společenství pro silnější integraci požadavků ochrany životního prostředí.

Svobodný stát Sasko Pro opatření Iniciativy Společenství, která jsou pokryta tímto Programem Iniciativy Společenství, budou přímo použity směrnice Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, pokud nejsou přeneseny – a nebo nedostatečně přeneseny - národní legislativou do legislativy Spolkové republiky Německo, případně do zemské legislativy Svobodného státu Sasko. To platí především pro směrnice Strana

93


§

91/676/EHS

o nitrátech

§

91/271/EHS odpadních vod)

změněna prostřednictvím směrnice 98/15/EG (zpracování komunálních

§

79/409/EHS

(směrnice o ochraně ptáků)

§

92/43/EHS (tak zvaná Směrnice FFH)

Dodržování a realizace ekologické politiky Společenství v rámci podpory z INTERREG III A v Sasku probíhá dle : §

Realizace směrnice 96/61/ES a směrnice 97/11/ES včetně dle rozhodnutí Evropského soudního dvora nutné úplné realizace směrnice 85/337 EHS prostřednictvím : -

zákona k realizaci směrnic 97/11/ES, 96/61/ES a dalších směrnic ES k ochraně životního prostředí ze dne 27.7.2001.

-

zákon o zavedení zákona o studii vlivu na životní prostředí ve Svobodném státě Sasko a o změnách dalších zákonů ze dne 10.7.2003.

§

Realizace směrnice 90/313/EHS (směrnice o informacích o životním prostředí prostřednictvím zákona o informacích o životním prostředí ze dne 23.8.2001).

§

Realizace směrnice o zachování přirozených životních prostorů a divoce žíjících zvířat a rostlin (92/43/EHS) a směrnice o ochraně ptáků (79/409/EHS) – viz text Natura 2000. Podpora prostřednitvím INTERREG III A probíhá v souladu se všemi povinnostmi, vycházejícími ze směrnic FFH a o ochraně ptáků. Tím je zajištěno, že nedojde k poškození žádných oblastí, které by měly být předmětem ochrany. Budování sítě Natura 2000 se ve Svobodném státě Sasko nachází ve velmi pokročilém stadiu. Svobodný stát Sasko nahlásil Evropské Komisi 270 oblastí s významem pro společenství o celkové rozloze 166 583 ha a 10 evropských území ochrany ptáků o celkové rozloze 78 282 ha. Na základ výsledků biogeografické konference pro kontinentální region se v současné době připravuje dodatečné hlášení dalších 1 978 ha jako oblastí s významem pro Společenství. Celkový počet oblastí se tím nezvýší. Pro ochranu sítě Natura 2000 vydal v listopadu 2002 Svobodný stát Sasko zemské předpisy, nutné pro realizaci směrnic 92/43/EHS a 79/409/EHS. Do doby, než seznam území s významem pro Společenství bude ze strany Komise EU uveden v platnost, zajistil Svobodný stát Sasko prostřednictvím zaváděcího výnosu provádění nutného přezkoumání projektů a plánů na soulad s Naturou 2000. Mapové podklady a zásadní cíle jsou k dispozici u všech správních a odborných orgánů na všech úrovních a jsou navíc k dispozici i na internetu. Zohlednění požadavků Natury 2000 je tak zajištěno na všech úrovních plánování a realizace projektů. Pro území Natura 2000 se v současné době zpracovávají plány opatření, které dále dle jednotlivých ploch blíže upřesní požadavky na péči o dané oblasti.

§

Realizace směrnice o ochraně vod před znečištěním nitráty ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS) Ve Spolkové republice Německo a tím rovněž ve Svobodném státě Sasko je směrnice o ochraně vod před znečištěním nitráty ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS) realizována v podstatné míře nařízením o zásadách dobré odborné praxe při hnojení. Realizace probíhá dále rovněž prostřednitvím nařízení Saského státního ministerstva životního prostředí a zemědělství o požadavcích na zařízení pro skladování a plnění silážních šťáv.

§

Realizace směrnice Rady o zpracování komunálních odpadních vod (91/271/EHS), novelizovaná směrnicí Komise 98/15/ES. Podpora se vztahuje v prvé řadě na záměry, které mají zvláštní význam jak pro rozvoj průmyslu, tak i pro vyvážený rozvoj měst a venkova a které příspívají k další realizaci požadavků Spolešenství jako například směrnice o zpracování komunálních odpadních vod (směrnice 91/271/EHS). Přitom se jedná o kvalitativní zlepšení zásobování vodou a infrastruktury pro odvádění a zpracování splaškových vod. Strana

94


V souladu s požadavky Nařízení o Strukturálních fondech na monitoring, podávání zpráv a evaluaci příspěvku intervence k trvale udržitelnému rozvoji se ve Svobodném státě Sasko předpokládá vyvinutí do stávajících struktur integrovaného systému pro monitoring životního prostředí. V případě Iniciativy Společenství INTERREG III A bude toto realizováno ve spolupráci s Mainstream-Monitoring a v koordinaci s partnery z České republiky.

V České republice Zákon č. 100/2001 o posuzování vlivu na životní prostředí vstoupil v platnost 1.1.2002. Tento zákon realizuje směrnici 97/11/EHS (směrnice Rady ze dne 3.3.1997 o změně směrnice 85/337/EHS o studii vlivu na životní prostředí v případě určitých veřejných a soukromých projektů). Aby bylo možno dle uvedených směrnic evaluovat vybrané projekty, které byly financovány pomocí prostředků Společenství, byly vypracovány metodické pokyny pro studie vlivu na životní prostředí. Tyto metodické pokyny byly vydány 7.1.2002, případně 31.5.2002 po dohodě mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Pro Naturu 2000 byl prostřednictvím směrnice o zachování přirozených životních prostorů a divoce žijících zvířat a rostlin (92/43/EHS) a směrnice o ochraně ptáků (79/409/EHS) zpracován legislativní rámec. Česká republika se vyznačuje velkým počtem velmi dobře zachovaných přírodních fenoménů, které mají význam nejen národní, ale i mezinárodní. V souladu s pravidly EU má být na ochranu jedinečných přírodních oblastí, majících význam pro Společenství, vyvinuta síť Natura 2000 Od října 1999 koordinuje veškeré technické aktivity pro Naturu 2000 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. To zahrnuje zapracování směrnic EU do národní legislativy, jednání s vlastníky, vypracování předepsaných podkladů atd. Veškeré projekty, kofinancované ze Strukturálních fondů a Kohezního fondu mají být přezkoumány na jejich soulad s Naturou 2000.

§

Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru

V programu se předpokládají opatření dle nařízení (ES) č. 1783/2003 v oblastech „Trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru a vesnice“, „Trvale udržitelný rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu“ a „Přírodě blízké hospodaření v lesích a lesnictví“. Aby bylo možno podpořit z programu INTERREG III A podobná opatření, která by mohla být potenciálně dotovatelná z programu Cíle 1, případně z Iniciativy Společenství LEADER+, musí nutně dojít k určitému vymezení, které vyplývá z předepsaného přeshraničního aspektu. Dvojitému financování bude zamezeno správním a kontrolním systémem, používaným v České republice a Svobodném státě Sasko a jednotnou národní databankou dotačních prostředků,

-

regionálními zprostředkujícími subjekty, které schvalují projekty INTERREG III A a naplňují rovněž dotaci „Mainstream“

-

nasazením společného monitorovacího systému (s moduly MONIT a BENEFIT) již před fází přípravy a výběru projektů v České republice -

V této souvislosti je v rámci postupu výběru projektů, přizpůsobeného na INTERREG III A, odkazováno na hodnotící kritéria pro hodnocení projektového záměru. Zde je nutno doložit přeshraniční projekty. Kromě toho je garantováno, že v případě opatření z oblasti působnosti nařízení (ES) č.1793/2003 bude dbáno kriterií podpory tohoto nařízení a směrnic vztahujících se na podporu v oblasti zemědělství. Strana

95


Dotační směrnice, používané ve Svobodném státě Sasko jsou - pokud to je nutné - notifikovány Evropskou komisí v rámci Operačního programu Cíl 1 nebo rámcovými pravidly pro Úkol Společenství pro zlepšení agrární struktury a ochranu pobřeží (GAK). Pravidla podpory, používaná v České republice jsou - pokud to je nutné - notifikovány EU v rámci Operačního programu Hospodářství a rozvoj území pro oblast Cíle 1. V rámci programu INTERREG III A nebou na české straně podporovány žádné soukromé subjekty (tedy ani jednotliví zemědělci ani zemědělské podniky). Při podpoře zpracování a prodeje výrobků z Přílohy 1 je nutno prokázat odbytové možnosti a potenciál trhu. Hospodárnost podniku je nutno hodnověrně dokladovat společně se žádostí o podporu. Je nutno respektovat odpovídající právní předpisy pro stanovení minimálních standardů ochrany zvířat, hygieny a životního prostředí a pro zpracování a prodej zemědělských produktů. Jelikož záruční opatření z EAGFL nemají být z INTERREG III A podporovány jak na české, tak i na saské straně, nejsou výsledky vyjednávání ve vztahu k rozvojovému plánu venkovského prostoru pro realizaci INTERREG III A relevantní. Výsledky vyjednávání pro zapojení EAGFL, oddělení Zaměření, se odrážejí v Operačním programu Cíl 1.

§

Ostatní politiky Společenství

Záměry a akce, financované z INTERREG III A, musí být v souladu se všemi ostatními, ve smlouvách předpokládanými politikami Společenství, především s vytvářením prostoru bez vnitřních hranic, se společnou zemědělskou politikou ve všech jejích oblastech, se sociální politikou, průmyslovou politikou a s oblastmi energetiky, dopravy a informačních technologií, transevropských sítí a oblastí výzkumu a vývoje. Iniciativa eEurope – Informační společnost pro všechny, uvedená v život Evropskou Unií, vyslala politický signál pro Evropu na její cestě k informační společnosti. Poskytnutí levnějších, rychlejších a bezpečnějších internetových přístupů, investice do lidí a jejich schopností a podpora využití Internetu popisují cíle této evropské iniciativy. Především výsledky konference, která se konala v prosinci 2000 v Lyonu s názvem „Informační společnost a hospodářská, sociální a teritoriální soudržnost 2000 – 2006“ ukázala, že podpora informační společnosti se stala důležitým jádrem nové periody Strukturálních fondů. V rámci realizace programu Iniciativy Společenství Česká republika – Svobodný stát Sasko budou představy Evropské Unie zohledněny. V rámci priorit Infrastruktura a Lidské zdroje a sítě mohou být podpořeny přeshraniční záměry v INTERREG III A, které vykazují odpovídající inovativní rámec, například rozvoj a budování sítí, podpora schopností a dovedností využití nových technologií a transfer technologií a výměna zkušeností a osvědčených postupů. Přitom je nutno zajistit koordinaci podpořených záměrů s regionálními programy pro inovativní opatření, financovanými z ERDF a odsouhlasení s již aktivními a úspěšnými opatřeními. Vzájemná komplementarita v této oblasti je přitom důležitou záležitostí. Je nutno vyloučit dvoukolejnost při financování těchto projektů. V rámci realizace INTERREG III A bude při kvalifikaci a přezkoumání záměrů zohledněn Šestý rámcový program výzkumu a technologického rozvoje (2000 – 2006) jako jeden z nejdůležitějších programů EU. Kromě tematických programů se předpokládá rovněž podpora projektů v rámci horizontálních programů. Ve druhé akční části je explicitně vyzýváno ke spolupráci se třetími zeměmi při zohlednění specifických opatření ve spojení s obecnými cíli politiky Společenství v oblastech zahraničních vztahů, inovací, malých a středních podniků a lidských zdrojů. I zde je nutno zajistit komplementaritu mezi programy a vyloučit dvoukolejné financování.

§

Koherence mezi INTERREG III A a Phare CBC po vstupu ČR do EU

Společný programový dokument Svobodný stát Sasko – Česká republika INTERREG III A – Phare CBC 2000 – 2006 ve schváleném znění ze dne 13.7.2001 byl vypracován na pozadí vstupu České republiky do EU. Z těchto důvodů bylo dbáno na možnost použití strategie programu, cílů, priorit a opatření pro Phare CBC. Rovněž Strana

96


uspořádání správních a schvalovacích struktur mělo zajistit, aby projekty Phare CBC splňovaly cíle a strategii Programu Iniciativy Společenství. Projekty Phare CBC, které byly vybrány před vstupem ČR do EU, byly odpovídajícím způsobem zpracovány a za dodržení definovaných zásad ukončeny. Jelikož pro projekty Phare CBC 2002 a 2003 byla v rozsáhlé míře použita schvalovací schémata, platná pro INTERREG III A, neměl by přechod z Phare CBC na INTERREG III A představovat pro cílové skupiny v českém pohraničí žádnou výraznou změnu.

Strana

97


Kapitola 5

Indikativní finanční plán INTERREG III A

Účast ERDF bude v rámci změn programu, vyvolaných rozšířením EU, vymezena po dohodě s českými partnery v poměru k veřejným výdajům (čl. 29 odst. 2 všeobecného Nařízení ke Strukturálním fondům č. 1260/1999). Následný krátký přehled pro celé období se orientuje dle dosavadní tabulky a byl proto na tomto místě zachován. V příloze54 jsou obsaženy detailní tabulky se všemi nutnými údaji, včetně ročních tranší 2000 – 2006. Zásadně je třeba zohlednit, že plánované národní prostředky pro kofinancování jsou uvedeny s výhradou sestavení odpovídajících rozpočtů.

Obr. 39

Indikativní finanční plán INTERREG III A 2000 - 2006

Priorita

Rozdělení prostředků Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Program Iniciativy SpolečenstvíSvobodný stát Sasko – Česká republika

Národní kofinancování

veřejné výdaje Celkem

(stát, spolková země, obec)

Podíl, v %

Podíl EU (ERDF) absolutní

11,4

21,664400

7,221466

28,885866

33,2

63,204224

21,068083

84,272327

25,8

49,196000

16,398666

65,594666

23,1

43,977131

14,659043

58,636174

Y Akce společenství pro pohraničí

2,4

4,646665

1,548889

6,195554

Technická pomoc

4,1

7,748991

2,582996

10,331987

Celkem

100,0

190,437430

63,749921

253,916574

G Hospodářský rozvoj a kooperace podniků H Infrastruktura I Rozvoj území a životního prostředí J Lidské zdroje a sítě

54

viz dále příloha. Obrázky 51 až 58 Strana

98


Kapitola 6

Realizace

6.1

Rámcové podmínky pro společnou realizaci INTERREG III A v česko – saském pohraničí

S ohledem na nové rámcové podmínky po rozšíření EU byly v důsledku rozšíření dosavadní správní struktury a procesy změněny. Harmonizace proběhla dle požadavků Evropské Komise, obsažených v „Practical Guide“.55 Kromě toho byly v procesu nového uspořádání správních struktur využity zkušenosti z realizace INTERREG III A první závěry a doporučení, které vyplynuly z procesu střednědobé evaluace. S realizací upraveného společného programu INTERREG III A se na české i saské straně zvýši vlastní zodpovědnost za zajištění navzájem propojených struktur a procesů. Stoupnou rovněž požadavky na zapojení nejrůznějších partnerů. Výzvou je i harmonizovaná realizace komplexní dotační strategie.56 Lze proto očekávat, že spolu se startem programu začne rovněž fáze intensivního učení se a praktické modifikace struktur a postupů. Zvýšení hodnoty podpory INTERREG III A prostřednictvím zlepšení kvality implementačních struktur představuje ústřední téma pro druhou polovinu dotační periody. Přednostní bude zajištění kompatibility a funkčnosti rozhraní mezi zúčastněnými českými a saskými institucemi. Optimalizace programu má být dosaženo především v následujících oblastech : §

Užším propojením komunikačních kanálů dosáhnout zlepšení společného působení všech míst, podílejících se na realizaci programu,

§

Rozvoj koordinanční funkce Společného technického sekretariátu

§

Vytvoření přeshraničně využitelných systémů pro finanční a obsahový monitoring Programu Iniciativy Společenství.

Za pomoci následně popsaných organizačních struktur a pravidel má dojít k urychlení procesů podání žádosti, rozhodovacích a schvalovacích procesů a finanční realizace na projektové i programové úrovni. 57 Zásadně spočívá implementace společných správních struktur pro výběr projektů a pro monitoring a hodnocení programu Iniciativy Společenství na principech kooperace a partnerství. Z tohoto důvodu zohledňují společné správní struktury a procesy pro INTERREG III A specifika obou národních stran. Respektují politická a administrativní specifika obou zemí a rozdílnost kompetencí na státní a regionální úrovni. Nadřazeným společným cílem všech partnerů, pověřených implementací česko - saského Programového dokumentu INTERREG III A je zajištění plynulého a efektivního pokračování programu prostřednictvím koordinovaného a pragmatického postupu při vytváření modifikovaných struktur. Při rozsáhlém zachování již funkčních struktur INTERREG III A jde o co nejrychlejší přenesení nutných úprav do praxe tak, aby byly včas vytvořeny podklady pro využití disponibilních finančních prostředků.

55 56

57

viz “A practical guide for preparing new and amending existing INTERREG III Community Initiative Programmes as a th result of Enlargement” Brussels, March 12 2003 viz také: Institut für Stadtvorschung und Strukturpolitik: Halbzeitbewertung für die Gemeinschaftsinitiative INTERREG IIIA Freistaat Sachsen – Tschechische republik. Zwischenbericht. Berlin, Juni2003 detailní popis je uveden v Řídícím a kontrolním systému a také v Programovém dodatku Strana

99


6.2

Ustanovení k managementu na úrovni programu

6.2.1

Struktury řízení na úrovni programu

Organizační struktury správy programu Iniciativy Společenství EU INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko se orientují podle dosud používaných systémů. Byly harmonizovány s potřebami rozšířené dotační kulisy a s požadavky bilaterální realizace.

Obr. 40

Přehled –Struktury řízení INTERREG III A

Detailní rozdělení úkolů a uspořádání vztahů vymezením zodpovědnosti mezi Řídící orgán, Národní orgány, Platební orgán, Sub-Platební orgán, Společný technický sekretariát a všechna další místa je definováno v Řídícím a kontrolním systému. Národní kompetence v rámci vnitřních vztahů programu INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko jsou definovány v bilaterálních dohodách, které rovněž řeší veškeré otázky spojené se zárukami.

Řídící orgán - Joint Managing Authority (JMA) Ve smyslu čl. 9(n) a článku 34 Nařízení (ES) č. 1260/1999 je při Saské státní kanceláři (Svobodný stát Sasko) zřízen Řídící orgán. Řídící orgán nese celkovou zodpovědnost za účinnost a řádnou realizaci, monitoring a hodnocení programu Iniciativy Společenství INTERREG III A. V těchto záležitostech je přímou kontaktní osobou pro Evropskou Komisi. Řídící orgán zodpovídá mimo jiné za splnění následujících úkolů : §

Vypracování a harmonizace Programového dodatku

§

Vypracování a předložení roční prováděcí zprávy Evropské Komisi

§

Realizace střednědobého hodnocení a jeho aktualizace ve spolupráci s Komisí.

§

Koordinace použití separátních systémů vyúčtování místy, zúčastněnými na správě a realizaci intervence pro veškeré transakce, které s internvencí souvisejí

§

Zajištění řádného financování operací v rámci intervence

§

Zajištění slučitelnosti intervence ze Strukturálních fondů s politikami Společenství

§

Dodržení informačních a publikačních povinností

Zřetelné funkční oddělení činností společného Řídícího orgánu a Platebního orgánu je zajištěna tím, že funkci Platebního orgánu bude zajišťovat Saské státní ministerstvo hospodářství a práce (Svobodný stát Sasko). Řídící orgán však zajistí existenci předpokladů pro finanční realizaci Iniciativy Společenství prostřednictvím Platebního orgánu. Navíc koordinuje zřízení systému pro sběr relevantních finančních a statistických dat a dává podnět k použití separátních systémů vyúčtování prostřednictvím zúčastněných institucí pro veškeré transakce souvisejícími s intervencí.

Strana 100


Řídícímu orgánu bude pro českou a saskou oblast programu přidělen vždy Národní orgán, který bude fungovat pro danou oblast působnosti ve všech otázkách realizace Společného programového dokumentu jako bezprostřední kontaktní osoba společného Řídícího orgánu. Ve Svobodném státě jsou Saskou státní kanceláří pokryty veškeré úkoly interního řízení ve smyslu Národních orgánů pro saské území programu. V České republice zodpovídá za regionální rozvoj jako Národní orgán pro interní řízení plánování, implementaci, management a monitoring INTERREG IIIA na českém území programu Ministerstvo pro místní rozvoj. Příslušné kompetence jsou popsány v Řídícím a kontrolním systému. Pro vymezení zodpovědnosti v rámci vnitřních vztahů programu INTERREG III A – Svobodný stát Sasko – Česká republika jsou národní kompetence kromě toho definovány v bilaterálních dohodách. Současně jsou řešeny veškeré otázky spojené se zárukami. Obr. 41

Přehled – Řídící orgán Česká republika

Svobodný stát Sasko Řídící orgán

Saská státní kancelář referát – INTERREG III, přeshraniční projekty Archivstraße 1 D-01097 Dresden Telefon: +49-(0)351 / 564 1450 Telefax: +49-(0)351 / 564 1459 e-mail: [email protected] Národní orgán

Národní orgán

Saská státní kancelář

Ministerstvo pro místní rozvoj

referát – INTERREG III, přeshraniční projekty

Odbor programů EU

Archivstraße 1 D-01097 Dresden

Staroměstské nám. 6 110 15 Prag 1

Telefon: +49-(0)351 / 564 1450 Telefax: +49-(0)351 / 564 1459 e-mail: [email protected]

Telefon: +420 2 2486 1398 Telefax: +420 2 2486 1415 e-mail:

Řídící orgán a národní orgány, zodpovědné za své příslušné území programu, jsou podporovány Společným technickým sekretariátem. Náklady, spojené se zajišťováním úkolů společného Řídícího orgánu mohou být dle ustanovení dotačních kritérií dle Nařízení (ES) č. 1145/2003 kofinancovány v rámci Technické pomoci programu z prostředků ERDF.

Strana 101


Platební orgán – Joint Paying Authority (JPA) Ve smyslu čl. 9(o) Nařízení (ES) č. 1260/1999 bylo při Saském státním ministerstvu hospodářství a práce (Svobodný stát Sasko) zřízen Platební orgán. Plní veškeré funkce finanční realizace programu Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko dle čl. 32 Nařízení (ES) č. 1260/1999. Platební orgán má následující úkoly : §

Přijímá a předává platby na platební jednotky

§

Zpracovává požadavky na platbu pro Evropskou Komisi na základě údajů Sub-Platebních orgánů a přijímá náhrady Evropské Komise a předává tyto platby na dvě subplatební jednotky

§

Předává písemnosti mezi Platebním orgánem a Evropskou Komisí na Sub-Platební orgány.

§

Vypracovává odhad výdajů pro daný a následující rok a předává tento odhad Evropské Komisi do 30.4. běžného roku.

§

Využívá systému pro vedení účetnictví (účetní systém) na všech správních úrovních.

§

Finanční management a finanční kontrola.

§

Vypracování čtvrtletních zpráv o nesrovnalostech.

§

Provádí finanční korektury a zajišťuje vrácení neoprávněně vyplacených finančních prostředků

§

Zajišťuje informační povinnosti vůči Evropské Komisi

V tomto rámci nese Platební orgán oproti Evropské Komisi plnou právní a finanční zodpovědnost ve smyslu Nařízení (ES) č. 1260/1999 a Nařízení (ES) číslo 438/2001. Finanční korektury předává Platební orgán bezprostředně na platební jednotky. Sub-Platební orgán Svobodného státu Sasko neručí za Sub-Platební orgán České republiky a opačně. Národní orgány, dotčené realizací Iniciativy Společenství INTERREG III A neručí vzájemně za finanční korektury Evropské Komise v území programu daného národního partnera. Národní orgány přejímají v území programu záruky pouze za jimi poskytnuté a kofinancované příspěvky. Správní agenda českého a saského Sub-Platebního orgánu obsahuje následující úkoly, vyplývající z nařízení (ES) č. 1260/1999, 438/2001, 1681/1994 a 448/2001: §

Přijímá platby pro danou část programu, předané Platebním orgánem

§

Vypracovává žádosti o platbu pro danou část programu na základě skutečně realizovaných dotovatelných nákladů při zohlednění dodržování práva Společenství a legislativy z oblasti hospodářské soutěže, přidělování veřejných zakázek, ochrany životního prostředí a zásad rovnosti šancí; certifikuje uskutečněné výdaje části programu a předává je na Platební orgán. Termíny pro podávání žádostí o platbu budou koordinovány Platebním orgánem; definitivní rozhodnutí činí Platební orgán.

§

Pro odpovídající část programu přijímá náhrady plateb od Evropské Komise, předané Platebním orgánem.

§

Předává náhrady plateb na odpovědná místa / potvrzuje náhrady plateb oproti místům, zodpovědným v dané národní části programu za výplatu prostředků EU a přiřazuje částky odpovídajícím opatřením a rámcům Indikativního finančního plánu.

§

Zajišťuje tok plateb na zprostředkující orgány

§

Dozírá nad průběžnými platbami (celková částka průběžných plateb nesmí přesáhnout 95% prostředků EU programu), podává žádost na výplatu zbývající částky pro danou část programu.

§

Vypracovává odhad výdajů pro daný a následující rok za danou část programu a předává tento odhad Platebnímu orgánu.

§

Zajišťuje informační povinnosti oproti Evropské Komisi pro danou část programu a předává zprávy na Platební orgán.

§

Vypracovává čtvrtletní zprávy o nesrovnalostech. Za saskou část programu budou zpracovávány SubPlatebním orgánem a předávány na Platební orgán. Za českou část programu budou čtvrtletní zprávy o nesrovnalostech zpracovávány Centrální harmonizační jednotkou Finanční kontroly (referát 17 Ministerstva financí) a předávány na Platební orgán. Strana 102


§

Provádí finanční korektury a zajišťuje vratky neoprávněně vyplacených finančních prostředků v dané oblasti zodpovědnosti, informuje a předává je na Platební orgán a na dané, pro národní území programu příslušné nezávislé místo.

Obr. 41

Přehled – Platební orgán Česká republika

Svobodný stát Sasko Platební orgán

Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci, ref. Rozpočet Wilhelm-Buck-Straße 2 D-01097 Dresden Telefon: +49-(0)351 / 564 8120 Telefax: +49-(0)351 / 564 e-mail: [email protected] Sub-Platební orgán Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci, ref. Rozpočet

Sub-Platební orgán Ministerstvo financí České republiky Odbor Národního fondu

Wilhelm-Buck-Straße 2 D-01097 Dresden Telefon: +49-(0)351 / 564 8120 Telefax: +49-(0)351 / 564 e-mail: [email protected]

Letenská 15 CR-118 01 Prag Telefon: +420 2 5704 2445 Telefax: +420 2 5704 2487 e-mail:

Řídící orgán, národní orgány, Platební orgán, Sub-Platební orgán, Společný technický sekretariát a zprostředkující orgány úzce spolupracují s cílem zajištění efektivního finančního managementu, Zajišťují používání zásad hospodárného vedení rozpočtu, Příslušné kompetence jsou popsány v Řídícím a kontrolním systému. Pro vymezení zodpovědnosti v rámci vnitřních vztahů programu INTERREG III A – Česká republika – Svobodný stát Sasko jsou národní kompetence kromě toho definovány v bilaterálních dohodách. Současně jsou řešeny veškeré otázky spojené se zárukami. Při plnění úkolů, vyplývajících z finančního managementu, jsou zodpovědná místa podporována Společným technickým sekretariátem. Náklady, vznikající při zajištění úkolů Platebního orgánu mohou být dle ustanovení dotačních kritérií dle nařízení (ES) č. 1145/2003 kofinancovány v rámci Technické pomoci programu z prostředků ERDF.

Společný technický sekretariát - Joint Technical Secretariat (JTS) Řídící orgán pověří pro svojí operativní podporu funkcí Společného technického sekretariátu po dohodě s oběma národními orgány odbornou a administrativně vhodnou instituci. Tato společná instituce má své sídlo v Drážďanech. Dle čl. 30 Směrnice INTERREG III je na Společný technický sekretariát přenesena praktická realizace Programu Iniciativy Společenství . Pracuje z pověření a v úzké kooperaci se Řídícím orgánem a zajišťuje funkci rozhraní, styčného místa pro Platební orgán a Sub-Platební orgány. Společný technický sekretariát pracuje v kooperaci se všemi dalšími zúčastněnými místy. Dle čl. 34(1) nařízení (ES) č. 1260/1999 přejímá Společný technický sekretariát následující činnosti : Management: Strana 103


§

Aktivní akvizice žádostí nositelů projektů ve spolupráci s dotčenými odbornými orgány a pravidelné informování Řídícího výboru o stavu akvizice

§

Radí a informuje žadatele o specifické dokumentaci projektů a procesech INTERREG

§

Oficiálně přijímá žádosti, které byly předchozími orgány přezkoumány z hlediska jejich dotovatelnosti z odborného pohledu a z pohledu specifiky podpory INTERREG a pro které je zajištěno kofinancování

§

Vypracovává podklady k jednotlivým projektům pro obsahovou a finančně – technickou přípravu pro rozhodnutí Řídícího výboru;

§

Řídí postup hodnocení projektu a rozhodnutí o něm

§

Připravuje, realizuje a zpracovává zasedání Řídícího výboru

§

Zajišťuje vícejazyčnou realizaci programu – realizuje překlady.

Monitoring: §

Poskytuje podporu při zpracovávání změn programu;

§

Koncepce, instalace a péče o centrální datový systém pro generování všech statistických dat potřebných pro podávání zpráv;

§

Dozírá nad pokrokem na úrovni realizace programu;

§

Připravuje roční prováděcí zprávy a závěrečnou zprávu;

§

Připravuje, realizuje a zpracovává zasedání Monitorovacího výboru

§

Zajišťuje vícejazyčnou realizaci programu – realizuje překlady.

§

Organizuje evaluace

Ostatní, různé §

Práce s veřejností – realizace Komunikačního akčního plánu

Obr. 42

Přehled - Společný technický sekretariát Česká republika

Svobodný stát Sasko Společný technický sekretariát

Saská banka pro výstavbu (Sächsische Aufbaubank – Förderbank) Pirnaische Str. 9 D- 01069 Dresden Telefon: +49-(0)351 / 4910 1860 Telefax: +49-(0)351 / 4910 1870 e-mail: [email protected]

Pro intensifikaci výměny informací mezi českými a německými partnery a pro zajištění naplnění zásady partnerství a rovnoprávnosti budou ve Společném technickém sekretariátu činní čeští a němečtí kolegové. Takto důsledně zajištěnou dvoujazyčností bude zjednodušen přeshraniční management programu. Na české straně se nepředpokládá zřízení Regionálního informačního pracoviště. Kompetence a modality spolupůsobení se všemi zodpovědnými místy budou popsány v Řídícím a kontrolním systému. Kromě toho budou definovány v bilaterálních dohodách. Náklady vzniklé činností Společného technického sekretariátu budou dle ustanovení dotačních kritérií dle nařízení (ES) č. 1145/2003 kofinancovány v rámci Technické pomoci programu z prostředků ERDF. Strana 104


6.2.2

Správní procesy na úrovni programu

Koordinace spolupůsobení obou zúčastněných míst Zodpovědnost za koordinaci jednotlivých míst, která se aktivně podílejí na realizaci programu Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko, náleží Řídícímu orgánu a / nebo Společnému technickému sekretariátu. Detaily spolupůsobení míst, zapojených do realizace programu INTERREG IIIA , budou popsány v Řídícím a kontrolním systému. Detailní uspořádání spolupráce všech kompetentních míst ve společném území programu budou definovány v rámci bilaterálních dohod. Národní realizační struktury v České republice a ve Svobodném státě Sasko budou implementovány v souladu s národní legislativou.

Koordinace plateb na programové úrovni Žádosti o platby budou podávány Platebním orgánem na Evropskou Komisi, DG Regio. Finanční prostředky budou poukazovány Evropskou Komisí na hlavní pokladnu Svobodného státu Sasko na účet: Číslo účtu : 850 015 14 BLZ (obdoba směrového kódu banky v ČR - pozn. překladatele):

850 000 00

v Ústřední zemské bance v Drážďanech. Žádosti o platbu spočívají na certifikovaných osvědčeních výdajů s údaji o jednotlivých operacích, která byla vypracována zprostředkujícími subjekty. Podporované projekty musí být realizovány a ukončeny nejpozději do 31.12.2008. Členským státům náleží plná zodpovědnost za řádné využití prostředků Strukturálních fondů a za vhodná kontrolní opatření odpovídajícími audity. Na základě nařízení (ES) č. 438/2001 je nutno implementovat odpovídající Řídící a kontrolní systém

Strana 105


Obr. 43

Přehled Finanční toky

Evropská komise

Platební orgán Saské státní ministerstvo hospodářství a práce

Sub-Platební orgán Svobodný stát Sasko

Sub-Platební orgán Česká republika

Saské státní ministerstvo hospodářství a práce

České ministerstvo financí

Saská státní ministerstva Svobodného státu Sasko

Platební jednotka Českého Ministerstva pro místní rozvoj

Schvalovací místa Svobodného státu Sasko

Konečný příjemce

Konečný příjemce

Strana 106


6.3

Ustanovení k managementu na úrovni programu

6.3.1

Grémia zodpovědná za výběr projektů

Řídící výbor INTERREG III A Dle čl. 29 Směrnice INTERREG je realizací programu INTERREG IIIA Česká republika – Svobodný stát Sasko pověřen Řídící výbor INTERREG III A. Toto grémium nese plnou zodpovědnost za všechna operativní rozhodnutí v rámci realizace Programu Iniciativy Společenství. Mezi hlavní úkoly Řídícího výboru INTERREG III A patří implementace Programu Iniciativy Společenství a společný výběr operací.58 Po schválení upraveného Programu Iniciativy Společenství schvaluje Řídící výbor INTERREG III A pro svoji činnost na svém prvním zasedání aktualizovaný jednací řád, v němž je detailně definováno složení výboru, rozhodovací procedury a modality odsouhlasování. Pro složení výboru platí kooperační principy tak, jak jsou popsány ve Směrnici INTERREG v čl. 7. Na závěr je připomínáno, že potřeby v oblasti rovnosti šancí, ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje jsou zastupovány příslušnými zástupci z ministerstev. Řídící výbor se skládá z následujících zástupců : §

§

§

58

Saská delegace : §

Saská státní kancelář jako Národní orgán pro Svobodný stát Sasko, vedení delegace;

§

Ministerstva Saské státní vlády;

§

Saské euroregiony;

§

Koordinátoři EU z vládních prezídií Drážďany a Kamenice;

§

Spolkové ministerstvo hospodářství a práce

Česká delegace : §

Ministerstvo pro místní rozvoj jako Národní orgán pro Českou republiku, vedení delegace;

§

Vybraná ministerstva české vlády;

§

Centrum pro regionální rozvoj;

§

České euroregiony;

§

Zástupci krajů - Libereckého, Ústeckého a Karlovarského

Evropská Komise.

podrobnosti jsou uvedeny v Jednacím řádu grémia Strana 107


Modality přijímání usnesení spočívají na pozitivních zkušenostech z dosavadní práce Řídícího výboru INTERREG III A. Důsledně dodržují zásady partnerství a společné zodpovědnosti a realizaci Programu Iniciativy Společenství. Z tohoto důvodu je rozhodnutí o poskytnutí podpory na projekt podaný do INTERREG III A přijímáno jednomyslně českými a saskými partnery. Pro odsouhlasení tak má každá z národních delegací jeden hlas. Veškerá rozhodnutí jsou přijímána výlučně na principu konsensu obou národních delegací. Bilaterální rozhodnutí jsou však připravována v rámci národních delegací většinovým počtem hlasů.59 Řídící výbor INTERREG III A, zasedající zpravidla čtyřikrát ročně, je řízen oběma vedoucími delegací jako předsedajícími, případně spolupředsedajícími. V závislosti na místech jednání, která mohou alternovat mezi českou a saskou stranou, přejímá předsednictví zasedání vedoucí hostitelské delegace. Přípravu a zpracování zasedání Řídícího výboru INTERREG III A zabezpečuje ve spolupráci s příslušnými zástupci obou Národních orgánů jako předsedajícími, případně spolupředsedajícími výboru, společně se Řídícím orgánem, Společný technický sekretariát Z rozpočtu Technické pomoci budou podpořeny výdaje spojené s přípravou, realizací, zpracováním a dokumentací zasedání Řídícího výboru INTERREG III A. Obr. 44

Přehled - Řídící výbor INTERREG III A

Řídící výbor INTERREG III A

Předpisy

§

Směrnice Iniciativy Společenství INTERREG III A čl. 29

Úkoly

§

Podpora implementace Programu Iniciativy Společenství a společný výběr operací

Členové

§

Zástupci dotčených místních, regionálních a národních orgánů Za saskou stranu : § § § § §

Saská státní kancelář jako Národní orgán pro Svobodný stát Sasko, vedení delegace; Ministerstva Saské státní vlády; Saské euroregiony; Koordinátoři EU z vládních prezídií Drážďany a Kamenice; Spolkové ministerstvo hospodářství a práce

za českou českou stranu : § § § § §

Ministerstvo pro místní rozvoj jako Národní orgán pro Českou republiku, vedení delegace; Vybraná ministerstva české vlády; Centrum pro regionální rozvoj; České euroregiony; Zástupci krajů - Libereckého, Ústeckého a Karlovarského

další členové : §

59

Zástupci Evropské Komise jako pozorovatelé

Detaily rozhodování budou definovány v aktualizovaném znění Jednacího řídu Řídícího výboru INTERREG IIIA Strana 108


Řídící výbor INTERREG III A

Předsedající :

§

vedoucí obou národních delegací přejímají předsednictví, případně spolupředsednictví dle místa konání zasedání

Způsob práce / hlasování:

§

Řídící výbor bude v nejkratší možné době po schválení upraveného Programu Iniciativy Společenství implementován ve své upravené struktuře

§

Grémium zasedá alespoň čtyříkrát ročně

§

při hlasování platí principy kooperace a partnerství. Přijímání usnesení výlučně konsensem, kdy každá strana disponuje jedním hlasem

§

Realizace úkolů a rozdělení hlasů definuje Jednací řád, zpracovaný a aktualizovaný na bázi již existujících pravidel

Lokální řídící výbory INTERREG III A Na základě osvědčených struktur a procedur dosud činných Lokálních řídících výborů INTERREG III A na saské straně budou pro realizaci společného Fondu malých projektů vytvořeny v územích česko - saských euroregionů čtyři bilaterálně obsazená grémia.60 Výbory nesou zodpovědnost za implementaci Fondu malých projektů a za společný výběr operací.61 Lokální řídící výbory INTERREG III A se budou konstituovat v rámci přípravy Fondu malých projektů. Každé z těchto grémií schvaluje pro svoji činnost na svém prvním zasedání aktualizovaný jednací řád, v němž je, mimo jiné, detailně definováno složení výboru, rozhodovací procedury a modality odsouhlasování. Pro složení výboru platí kooperační principy tak, jak jsou popsány ve Směrnici INTERREG v čl. 7 : Předsedající Lokálních řídících výborů podávají pravidelně informace Řídícímu a Monitorovacímu výboru o průběhu realizace Fondu malých projektů.62

60

Struktury a výkony Lokálních řídících výborů INTERREG III A, které pracují od roku 2001, byly střednědobým hodnocením hodnoceny jako velmi pozitivní. viz. Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik: Střednědobé hodnocení Iniciativy Společenství Svobodný stát Sasko – Česká republika INTERREG III A Dílčí zpráva. Berlin, červen 2003

61

Detaily budou vysvětleny v Jednacích řádech grémií.

62

Modality podávání zpráv budou dohodnuty v rámci každoročního uvolnění finančních prostředků. Strana 109


6.3.2

Modality a procedury výběru projektů

Projekty INTERREG III A V souladu s dosavadní praxí mají být i do budoucna podporovány především takové projekty, které budou společně připraveny a realizovány českými a saskými partnery. Má-li projekt, podávaný do programu INTERREG III A své těžiště, jádro aktivit a / nebo účasti a / nebo výdajů jednoznačně na jedné straně pohraničí, podává žádost pouze jeden partner. Takové záměry, v rámci kterých čeští a sasští partneři přeshraničně současně realizují navzájem propojené aktivity, jsou podávány společně saským a českým partnerem jako pokročilý projekt INTERREG III A (zrcadlový projekt) v balíčku, který obsahuje dvě části projektu. Ještě během běžného dotačního období mají být přezkoumány možnosti, pověřit vedením takového záměru zodpovědného vedoucího projektu a záměr projednávat jako komplexní projekt. Snahy v oblasti akvizice se mají soustředit na podporu přeshraničně propojené projektové práce a tím na vytváření pokročilých projektů INTERREG III A. Formální a obsahové požadavky na projekty budou stanoveny v Programovém dodatku (EzP). V tomto dokumentu, stejně jak v Řídícím a kontrolním systému, budou rovněž upraveny veškeré modality výběru projektů. Podávání informací a poradenství potencionálním nositelům projektu náleží nejrůznějším místům, pověřených managementem programu. Rovněž aktéři v pohraničí, jako například euroregiony, jsou vyzváni k aktivní akvizici přeshraničních záměrů. V této souvislosti se potenciální nositel projektů může obrátit rovněž bezprostředně na Společný technický sekretariát, pokud potřebuje poradenství ke specifikám programu INTERREG nebo zprostředkující subjekty nechtějí záměr podrobit předchozí kontrole. Zpracování a projednávání žádostí bude aktivně koordinováno Společným technickým sekretariátem. Sekretariát je zodpovědný především za zveřejňování výzev k podávání projektů, za poradenství pro nositele projektu v otázkách o pro INTERREG specifických podkladech projektu a procedur, za oficiální přijímání a registraci podkladů k projektům a za přípravu a zpracování dokumentů pro vyhodnocení a rozhodnutí. Společný technický sekretariát přebírá celkovou koordinaci průběhu procesu a spolupráce všech zúčastněných míst. Zásadně musí projít každá žádost následujícími fázemi :

Příprava, podávání, přezkoumání a hodnocení žádosti Žadatel o podporu se pro posouzení splnění odborných a pro INTERREG specifických předpokladů pro poskytnutí příspěvku včetně finančních aspektů své žádosti obrátí na kompetentní zprostředkující subjekt na české a / nebo saské straně. Zde dojde nejprve k přezkoumání zásadní vhodnosti záměru pro poskytnutí podpory z INTERREG III A. Dokumentace projektu, zpracovaná poté nositelem projektu INTERREG III A je podávána na Společný technický sekretariát. Tato požadovaná dokumentace zde bude zaregistrována a přezkoumána z hlediska kompletnosti a smysluplnosti. Kontrola prováděná Společným technickým sekretariátem obsahuje, mimo jiné, i posouzení, zda v rámci daného záměru budou dodrženy evropské právní předpisy, relevantní pro INTERREG IIIA. Pracovníci Společného technického sekretariátu shrnou podstatné informace do dvoujazyčného krátkého popisu projektu (projektový list). Tento dokument bude předán členům Řídícího výboru k posouzení projektu z hlediska specifických dotačních kritérií pro poskytnutí příspěvku z programu INTERREG. Členové Řídícího výboru posoudí projekt dle kritérií pro výběr projektů, na základě kterých bude hodnocna především intensita 63 přeshraniční spolupráce v rámci daného projektu a efekty záměru na trvale udržitelný regionální rozvoj. Výsledky, předané Společnému technickému sekretariátu, budou zpracovány formou krátké zprávy (již

63

Viz výše Kapitola 3 a také Programový dodatek Strana 110


kompletního projektového listu). Kompletovaný dokument je podkladem pro diskusi na zasedání Řídícího výboru a je proto rozesílán společně s pozvánkou.

Rozhodnutí a schválení žádosti o podporu V rámci zasedání Řídícího výboru INTERREG IIIA bude po předchozím hodnocení na závěr rozhodnuto o dané žádosti. Závěrečný výběr projektů se tak bude konat v Řídícím výboru. Společný technický sekretariát shrne výsledky a předá dokumentaci na kompetentní orgán, uvedený v Programovém dodatku (EzP). Formální schválení, případně odmítnutí žádosti proběhne prostřednictvím tohoto orgánu.

Realizace a kontrola projektu Po obdržení příslibu dotace zahájí nositel projektu realizaci svého záměru. Pro zajištění plynulé a úspěšné realizace záměru zajišťuje během realizace projektu kompetentní zprostředkovatelský subjekt neustálý odborný dohled tak, aby byla zajištěna plynulá a úspěšná realizace záměrů. Příslušný zprostředkující subjekt zodpovídá rovněž za výplatu finančních prostředků a prokázání použití prostředků. Pozn.: pod pojmem „zprostředkující subjekt“ se v tomto konkrétním případě rozumí na české straně i Platební jednotka jako subjekt vyplácející finanční prostředky.

Strana 111


Obr. 45

Přehled –

Proces podání žádosti, rozhodnutí a realizace projektů

Krok (procedura)

Obsah

Předmět Příprava, podávání, přezkoumání a hodnocení žádosti

§

Pozitivní výsledek : Dotovatelný projekt stanoviskem o smysluplnosti podpory

§ § § §

§

Předmět : Rozhodnutí a schválení žádosti o podporu Pozitivní výsledek : Schválený projekt

Předmět Realizace a kontrola žádosti

§ § § §

§ § §

Pozitivní výsledek : Řádně realizovaný projekt

§ §

Celková realizace

§

Kompetentní orgán(y)

Zveřejnění výzev k podávání projektů případně prostřednictvím Společného technického sekretariátu poradenství a informace nositelů projektů o specifických podkladech projektů a procesech INTERREG Nositel projektu nechá návrh projektu přezkoumat kompetentním zprostředkovatelským subjektem na české a / nebo saské straně. Následně předání požadované dokumentace na Společný technický sekretariát Oficiální přijetí a registrace dokumentace k projektu Společným technickým sekretariátem Vypracování souhrnného dvoujazyčného krátkého popisu projektu prostřednictvím Společného technického sekretariátu s údaji o obsahu, výsledcích odborného posouzení a konstatovaném doloženého zajištění národních veřejných finančních prostředků pro kofinancování. Hodnocení vhodnosti a smysluplnosti podpory projektu s ohledem na specifická kritéria programu INTERREG členy Řídícího výboru.

§ §

Diskuse o vhodnosti a smyslu podpory projektu na základě dosavadního hodnocení Doporučení případně odmítnutí žádosti Řídícím výborem Zapracování výsledků rozhodnutí do krátkého souhrnného popisu projektu Společným technickým sekretariátem Zaslání oficiálního příslibu financování, případně sdělení o odmítnutí projektu nositeli projektu prostřednictvím příslušného zprostředkovatelského subjektu .

§ § §

Řídící výbor Společný technický sekretariát Kompetentní zprostředkovatelský subjekt, definovaný v Programovém dodatku (EzP).

Realizace projektu nositelem projektu Žádost nositele projektu o náhradu uhrazených nákladů a předání zpráv o projektu na příslušný zprostředkující subjekt . Přezkoumání originálů účetních dokladů a výplata finančních prostředků příslušným zprostředkovatelským subjektem Předání zpráv o projektu zprostředkovatelským subjektem Společnému technickému sekretariátu pro vyhodnocení pokroku realizace Po ukončení projektu ověření prokázání použití prostředků příslušným zprostředkovatelským subjektem

§ §

§

Nositel projektu Kompetentní zprostředkovatelský subjekt (v originále mezistupeň), definovaný v Programovém dodatku (EzP). Společný technický sekretariát

Společný technický sekretariát přebírá celkovou koordinaci průběhu procesu a spolupráce všech zúčastněných míst.

§

Společný technický sekretariát

§ §

Nositel projektu Kompetentní zprostředkovatelský subjekt, definovaný v Programovém dodatku (EzP). Společný technický sekretariát Členové Řídícího výboru

Malé projekty INTERREG III A Formální a obsahové požadavky na projekty, které by měly být realizovány v rámci Fondu malých projektů, budou stanoveny v Programovém dodatku (EzP). V tomto dokumentu, stejně jako v Řídícím a kontrolním systému, budou rovněž upraveny veškeré modality výběru projektů.

Strana 112


6.4

Pravidla monitoringu

6.4.1

Grémium zodpovědné za monitoring a hodnocení Programu Iniciativy Společenství

Monitorovací výbor INTERREG III A Monitorovací výbor INTERREG IIIA přejímá zodpovědnost za strategické zaměření Programu Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko. Plní veškeré předpisy pro monitoring a hodnocení Programu Iniciativy Společenství Úkoly Monitorovacího výboru INTERREG III A jsou definovány v čl. 35 Nařízení (ES) 1260/1999 a v čl. 28 Směrnice INTERREG. Dle těchto ustanovení dozírá toto grémium především na efektivitu a kvalitu realizace programu. Dále je toto grémium příslušné ke schválení Programového dodatku (EzP), k ověření kritérií výběru projektu, schvalování ročních prováděcích zpráv.64 Po schválení upraveného Programu Iniciativy Společenství schvaluje Monitorovací výbor INTERREG III A pro svoji činnost na svém prvním zasedání aktualizovaný jednací řád, v němž je detailně definováno složení výboru, rozhodovací procedury a modality odsouhlasování. Za účelem naplnění principů partnerství a společné zodpovědnosti za realizaci Programu Iniciativy Společenství je dle ustanovení čl.8 Nařízení (ES) 1260/1999 důležité, zapojit do činnosti Monitorovacího výboru INTERREG III A ve stejné míře zástupce státní, regionální a místní úrovně. Pro zajištění široké spoluúčasti a vysoké efektivity aktivit grémia jsou do spolupráce v rámci Monitorovacího výboru zapojeni vybraní zástupci relevantních institucí a organizací nejrůznějších správních úrovní. Potřeby a zájmy rovnosti šancí, trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí jsou reprezentovány příslušnými zástupci národních ministerstev, kromě toho jsou členy Monitorovacího výboru jmenováni odpovídající zástupci hospodářských / sociálních partnerů. Monitorovací výbor se skládá z následujících zástupců : §

64

Saská delegace : §

Saská státní kancelář jako Národní orgán pro Svobodný stát Sasko, vedení delegace;

§

Ministerstva Saské státní vlády;

§

Sub-Platební orgán INTERREG IIIA ve Svobodném státě Sasko;

§

Saské euroregiony;

§

Koordinátoři EU z vládních prezídií Drážďany a Kamenice;

§

nevládní organizace, hospodářští, ekologičtí a sociální partneři;

§

Durynská státní kancelář;

§

Spolkové ministerstvo pro hospodářství a práci

Detaily budou vysvětleny v Jednacích řádech grémií. Strana 113


§

Česká delegace : §

Ministerstvo pro místní rozvoj jako Národní orgán pro Českou republiku, vedení delegace

§

Ministerstvo pro místní rozvoj – Platební jednotka

§

Vybraná ministerstva české vlády

§

Sub-Platební orgán INTERREG IIIA v České republice

§

Centrum pro regionální rozvoj

§

České euroregiony;

§

Zástupci krajů - Libereckého, Ústeckého a Karlovarského;

§

nevládní organizace, hospodářští a sociální partneři

§

Platební orgán INTERREG III A

§

Evropská Komise.

Tvorba usnesení grémia spočívá na pozitivních zkušenostech z dosavadní práce Monitorovacího výboru INTERREG III A důrazně se řídí principy partnerství a společné zodpovědnosti za realizaci Programu Iniciativy Společenství. Pro odsouhlasení tak má každá z národních delegací jeden hlas. Veškerá rozhodnutí jsou přijímána výlučně na principu konsensu obou národních delegací. Bilaterální rozhodnutí jsou však připravována v rámci národních delegací většinovým počtem hlasů. Detaily tvorby usnesení budou definovány v aktualizovaném Jednacím řádu Monitorovacího výboru INTERREG III A. Monitorovací výbor INTERREG III A, zasedající alespoň jednou ročně, je řízen oběma vedoucími delegací jako předsedajícími, případně spolupředsedajícími. V závislosti na místech jednání, která mohou alternovat mezi českou a saskou stranou, přejímá předsednictví zasedání vedoucí hostitelské delegace. Ve spolupráci s příslušnými zástupci obou národních orgánů jako předsedajícími, případně spolupředsedajícími výboru spolu s Řídícím orgánem, zabezpečuje Společný technický sekretariát přípravu a zpracování zasedání Monitorovacího výboru INTERREG III A. Z rozpočtu Technické pomoci budou podpořeny výdaje, spojené s přípravou, realizací, zpracováním a dokumentací zasedání Monitorovacího výboru INTERREG III A.

Strana 114


Obr. 46

Přehled - Monitorovací výbor INTERREG III A

Monitorovací výbor INTERREG III A

Předpisy

Úkoly

Členové

§

Nařízení o Strukturálních fondech čl. 35

§

Směrnice Iniciativy Společenství INTERREG III A čl. 28

§

Schvaluje Programový dodatek (EzP)

§

Stanovuje kritéria, která mají být použita při výběru operací k určení jejich přeshraničního charakteru

§

Navrhuje změny Programu Iniciativy Společenství a / nebo Programového dodatku (EzP).

§

Monitoruje a hodnotí program s ohledem na dosažení cílů

§

Vyslovuje souhlas se střednědobým hodnocením a aktualizací střednědobého hodnocení

§

Zástupci dotčených místních, regionálních a národních míst Za saskou stranu : § § § § § § § §

Saská státní kancelář jako národní orgán pro Svobodný stát Sasko, vedení delegace; Ministerstva Saské státní vlády; Sub-Platební orgán INTERREG IIIA ve Svobodném státě Sasko; Saské euroregiony; Koordinátoři EU z vládních prezídií Drážďany a Kamenice; nevládní organizace, hospodářští, ekologičtí a sociální partneři ; Durynská státní kancelář (v rámci ustanovení o flexibilitě); Spolkové ministerstvo pro hospodářství a práci

za českou stranu : § § § § § § § §

Ministerstvo pro místní rozvoj jako Národní orgán pro Českou republiku, vedení delegace; Ministerstvo pro místní rozvoj – Platební jednotka Vybraná ministerstva české vlády; Sub-Platební orgán INTERREG IIIA v České republice Centrum pro regionální rozovj; České euroregiony; Zástupci krajů - Libereckého, Ústeckého a Karlovarského; nevládní organizace, hospodářští a sociální partneři

další členové : § § Předsednictví

Způsob práce / hlasování:

Platební orgán INTERREG III A zástupce Evropské komise jako pozorovatel

§

vedoucí obou národních delegací přejímají předsednictví, případně spolupředsednictví dle místa konání zasedání výboru

§

Monitorovací výbor bude ve své upravené struktuře implementován nejpozději tři měsíce po schválení upraveného Programu Iniciativy Společenství

§

Grémium zasedá alespoň jednou ročně

§

při hlasování platí principy kooperace a partnerství přijímání usnesení výlučně konsensem, kdy každá strana disponuje jedním hlasem

§

Realizace úkolů a rozdělení hlasů definuje Jednací řád, zpracovaný a aktualizovaný na bázi již existujících pravidel

Strana 115


6.4.2

Systémy a procedury monitoringu a hodnocení

Systém monitoringu a hodnocení

Obr. 47

Přehled Systém monitoringu a hodnocení Rok

Sběr dat

Monitoring:

2000

Hodnocení Ex - ante

2001

Kontinuální digitální

2002

sběr finančních

Výroční zpráva 2000 / 2001

2003

dat v

Výroční zpráva 2002

2004

odpovídajících systémech


2005


2006

Sběr parametrů


2007

pro použití


2008

cílových indikátorů


2009

E

Závěrečná zpráva

Střednědobé hodnocení

Aktualizace střednědobého hodnocení

Hodnocení Ex-post

Za účelem umožnění posouzení efektivity podpory podléhají priority a opatření, popsaná ve Společném programovém dokumentu na základě indikátorů65, kontinuálnímu hodnocení. Proces dosažení cíle mají za pomoci indikátorů dokumentovat především roční prováděcí zprávy. Při zpracování zpráv budou dodržovány požadavky na tuto zprávu a na závěrečnou zprávu dle čl. 37 nařízení (ES) 1260 / 1999.

Hodnocení Dle čl. 41 nařízení (ES) č. 1260/1999 je hodnocení Ex - ante součástí Programu Iniciativy Společenství. Odhaduje účinky, které lze očekávat realizací strategie. Pro úspěšnou realizaci Iniciativy Společenství INTERREG III A má velký význam střednědobé hodnocení dle čl. 42 nařízení (ES) 1260 / 1999. Po proběhnutí prvních let dotační periody posuzuje první výsledky programu, použití finančních prostředků, průběh realizace a monitoringu a dosažení stanovených cílů. Dle čl. 34 nařízení (ES) 1260 / 1999 je střednědobé hodnocení zpracováváno nezávislým expertem, zodpovědnost má Řídící orgán ve spolupráci s Komisí a Spolkem. Střednědobé hodnocení přezkoumá před předáním Komisi (nejpozději do 31.12.2003) Regionální monitorovací výbor INTERREG IIIA, Dále bude zpracována Aktualizace Střednědobého hodnocení, která musí být ukončena nejpozději do 31.12.2005. V průběhu tří let po ukončení dotační periody budou dle čl. 43 nařízení (ES) 1260/1999 podrobeny výsledky programu hodnocení Ex – post.

65

Viz Kapitola 3.2 Strana 116


Výsledky hodnocení budou v případě dotazu poskytnuty hospodářským, sociálním a ekologickým partnerům a veřejnosti (dle čl. 40 odst. 4 nařízení (ES) 1260 / 1999).

Monitoring na programové úrovni a výměna dat s Evropskou Komisí Řídící orgán zodpovídá za instalaci a využívání elektronického systému v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1260/1999 a nařízení (ES) 438/2001. Řídící orgán INTERREG III A ve Svobodném státě Sasko a Národní orgány zajistí tímto elektronickým systémem sběr dat, nutných pro finanční monitoring dle nařízení (ES) č. 438 / 2001. Elektronický systém, instalovaný ve Svobodném státě Sasko pro sběr dat ze všech projektů INTERREG III A dle nařízení (ES) č. 438 / 2001, bude přizpůsoben požadavkům na sběr a zpracování českých dat. To je předpokladem pro to, aby Platební orgán mohl na základě tohoto systému podávat žádosti o platbu na Komisi. Kromě toho dodá Platební orgán Řídícímu orgánu potřebná data, nutná pro splnění její kontrolní a informační povinnosti a splní svoji vlastní informační povinnost. Čeští a sasští partneři vytvoří vhodná technická a obsahová rozhraní umožňující transfer dat s existujících českých datových systémů do společného datového systému programu INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko, který je implementován na saské straně. S ohledem na obsahově specifický monitoring INTERREG s ohledem na přeshraniční výsledky a účinky je nutné, zajistit sběr a vyhodnocení odpovídajících dodatečných informací. Tato pro INTERREG specifická data budou sbírána na základě podávání zpráv nositeli projektů Společným technickým sekretariátem vhodným monitorovacím systémem, respektujícím specifičnosti INTERREG. Detaily k finančnímu monitoringu dle nařízení (ES) č. 438/2001, monitoringu specifických dat INTERREG a k elektronické výměně dat s Evropskou komisí jsou rozsáhle popsány v popisu řídícího a kontrolního systému.

Strana 117


6.5

Ustanovení o finanční kontrole

Program INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko a jeho finanční kontrola a opravy financování budou realizovány Řídícím orgánem, Národními orgány, Platebním orgánem, Sub-Platebními orgány, Společným technickým sekretariátem a zprostředkujícími subjekty v souladu s platnými předpisy ES. Dodržovány budou především: čl. 38 a 39 nařízení (ES) č. 1260 / 1999 a prováděcí nařízení č. 438/2001 a číslo 448 / 2001 Komise. Kromě toho je nutno vyhovět ustanovením dle čl. 53 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260 / 1999 vydaným Evropskou Komisí a také ostatním prováděcím a finančním ustanovením programu. Zprostředkující subjekty zajistí průběžnou kontrolu – v daném případě rovněž na místě - souladu projektů, kofinancovaných z prostředků ERDF programu INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko s předpoklady pro poskytnutí příspěvku stejně jako věcnou a účetní správnost vyúčtování dotovatelných nákladů a poskytnutých příspěvků. Kromě toho zprostředkovatelské orgány zajistí v rámci svých kompetencí zamezení či odhalení nepravidelností a jejich nahlášení na Komisi a prošetření. Nezávislé útvary na každé národní straně jsou činná ve smyslu nařízení (ES) č. 438 / 2001 v rámci Řídícího a kontrolního systému, zaměřeného na národní specifika. Kontrola vzorku operací v souladu s Kapitolou IV nařízení (ES) č. 438 / 2001 bude finanční kontrola v České republice zajišťována Ministerstvem pro místní rozvoj, Oddělením jednotky Inspekce projektů a pro národní část programu ve Svobodném státě Sasko Saským státním ministerstvem financí, referátem 17 - Kontrola fondů EU. Zprávu o kontrole vzorku operací podle čl. 13 nařízení /ES) č. 438/2001 předává Evropské komisi Řídící orgán. Řídící orgán obdrží od uvedených orgánů, zodpovědných za realizaci kontrol dle čl. 10 Nařízení (ES) č. 438 / 2001 podrobnou zprávu o použití čl. 10 až 12 v předchozím kalendářním roce. Řídící orgán obdrží od uvedených orgánů tyto zprávy, sloučí a připojí nutné doplňky či aktualizace popisu řídícího a kontrolního systému, které byly sděleny dle čl. 5 nařízení (ES) č. 438/2001. Za zpracování prohlášení při ukončení pomoci podle Kapitoly V nařízení (ES) č. 438/2001 za část programu na české straně je zodpovědné Ministerstvo financí - Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu ve veřejné správě jako nezávislý útvar a pro část programu ve Svobodném státě Sasko Saské státní ministerstvo financí, referát 17 - Kontrola fondů EU. Dle čl. 38 nařízení (ES) č. 1260/1999 je Prohlášení při ukončení pomoci předáváno Evropské komisi nezávislým útvarem Svobodného státu Sasko. Prohlášení při ukončení pomoci sestává ze dvou částí, kdy každá část je zpracována výše jmenovanými nezávislými útvary každé národní strany za své národní území. Každá část splňuje sama o sobě předpoklady Prohlášení při ukončení pomoci a je podepsána místem, zodpovídajícím za danou část. V tomto smyslu přijímá nezávislý útvar Svobodného státu Sasko ohledně předání a sloučení obou částí textu pouze technickou funkci. Každý nezávislý útvar je zodpovědný za svoji část textu. Oba nezávislé útvary budou vzájemně koordinovat svoji kontrolní strategii (výběr vzorku, riziková analýza). Česká republika a Svobodný stát Sasko budou za účelem zajištění řádnéhoa bezproblémového finančního řízení a kontroly realizovat při zohlednění národních legislativ odpovídající dohody. V popisu řídícího a kontrolního systému dle čl. 5 nařízení (ES) 438 / 2001 a v rámci odpovídajících bilaterálních dohod budou dohodnuty veškeré povinnosti členských zemí v oblasti finanční kontroly při zohlednění nařízení (ES) č. 1260 / 1999, nařízení (ES) č. 438 / 2001 a nařízení (ES) č. 448 / 2001 ve vnitřním vztahu obou zemí.

Strana 118


6.6

Publicita

Dle ustanovení čl. 19 a 46 nařízení (ES) 1260 / 1999 a Nařízení (ES) 1159 / 2000 ze dne 30.5.2000 o publikačních a informačních opatřeních členských zemí má každý členský stát za povinnost realizovat informační a publikační činnost pro intervence opatření Strukturálních fondů. Za dodržení povinností, vyplývajících z uvedených nařízení, je v rámci realizace Programu Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko zodpovědný Řídící orgán. Tento orgán zajišťuje realizaci vhodných opatření pro intensivní a trvalé využití. Konkrétní informační a publikační kroky budou dle čl.18 odst. 3 písm. d) Nařízení (ES) č. 1260 / 1999 formulovány v Komunikačním akčním plánu a dány na vědomí Evropské Komisi v rámci Programového dodatku (EzP). Řídící orgán zveřejní obsah Programu Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko. Především potenciální příjemci dotací, hospodářští a sociální partneři, sdružení, svazy, spolky a nevládní organizace a další aktéři, podílející se na realizaci programu v České republice a ve Svobodném státě Sasko budou obsáhle informováni o možnostech intervence Iniciativy Společenství INTERREG III A. Kromě toho budou saská státní vláda a české vláda, legislativa a veřejnost obou zemí pravidelně informováni prostřednictvím Řídícího orgánu o výsledcích podpory a stavu realizace programu. Řídící orgán bude pro splnění Komunikačního akčního plánu využívat Společný technický sekretariát. Jsou plánována následující opatření : §

Dvojjazyčná internetová prezentace s představením Programu Iniciativy Společenství a Programového dodatku (EzP) s odkazy na kontakty, aktuální informace, stav realizace a s odkazy (linky) na existující internetové stránky zemí.

§

Vytvoření dvojjazyčného informačního balíčku, obsahujícího veškeré nutné formuláře pro podání žádosti a pro podání informací o výsledcích včetně podrobného návodu na vyplňování formulářů.

§

Vydání dvojjazyčného elektronického zpravodaje INTERREG III A ; přihlašování abonentů bude probíhat online.

§

Zpracování vícejazyčných informačních materiálů, jako například brožur, tematických letáků a dalších.

§

Informační a školící akce – orientovány na cílové skupiny a ve všech částech území programu, přičemž nejprve budou o realizaci informována místa, podílející se na realizaci a poté vlastní aktéři, nositelé záměrů.

§

Vytvoření a využití dvoujazyčné putovní výstavy,

§

Úzká kooperace s médii v obou zemích o zásadních informacích o podpoře v rámci INTERREG III A, o výsledcích jednání bilaterálně obsazených výborů atd.

§

Pravidelné předávání informací o stavu realizace Programu Iniciativy Společenství EU a o přeshraničních modelových projektech, případně pilotních projektech.

§

Využití společného loga INTERREG III A (již k dispozici).

§

Exkurze k zajímavým projektům.

Budou dodržovány informační a publikační předpisy, dané Evropskou Komisí. Nositel projektu bude vhodným způsobem upozorněn na tyto předpisy. V rámci certifikace výdajů bude dbáno na řádné dodržení předpisů z oblasti publikací dle odpovídajících výhrad a poznámek. Výsledky hodnocení dle čl. 40 odst1 1 nařízení (ES) číslo 1260 / 1999 budou veřejnosti poskytnuty na požádání. Řídící orgán realizuje v úzké koordinaci s národními orgány všechny nutné institucionální, administrativní, personální a finanční opatření pro realizaci daných opatření.

Strana 119


Přílohy Dodatečné informace

Obr. 48

Termín

Přehled programování – zapojení partnerů

Akce

Účastníci

Obsah:

Přehled plánování programu – první a druhý krok 1999 11.05.99

1. Workshop Euroregion Erzgebirge (Krušnohoří) ve Freibergu

Aktéři Euroregionu Erzgebirge (Krušnohoří, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území

Brainstorming k vývoji strategie přeshraniční spolupráce

12.05.99

1. Workshop Euroregion Ergensis v Plavně

Aktéři Euroregionu Egrensis, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území

Brainstorming k vývoji strategie přeshraniční spolupráce

17.05.99

1. Workshop Euroregionu Elbe / Labe v Pirně

Aktéři Euroregionu Elbe / Labe (Krušnohoří, Brainstorming k vývoji strategie přeshraniční spolupráce zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území

25.05.99

Zasedání redakční skupiny Svobodný stát Sasko – Česká republika v Pirně

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území

Diskuse o obsahu Rozvojového a akčního plánu jako základu pro Společný programový dokument

15.06.99

2. Workshop Euroregion Erzgebirge (Krušnohoří) ve Freibergu

Aktéři Euroregionu Erzgebirge (Krušnohoří), zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území

Společný vývoj cílů a strategií přeshraniční spolupráce

16.06.99

2. Workshop Euroregion Ergensis v Plavně

Aktéři Euroregionu Egrensis, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území


Strana 120


Termín

Akce

Účastníci

Obsah:


2. Workshop Euroregionu Elbe / Labe v Pirně

Aktéři Euroregionu Elbe / Labe (Krušnohoří), zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře, Institut ekologického rozvoje území


07.07.99

Regionální konference Drážďany

Zástupci Saské státní vlády, vládních prezídií Kamenice (Chemnitz) a Drážďany, euroregionů, partnerů z Dolního Slezska a České republiky, hospodářských a sociálních partnerů

Prezentace rozvojových a akčních konceptů pro česko – saské a sako – dolnoslezské pohraničí, diskuse k programování INTERREG III A

19.07.99

Pracovní jednání, Jelení hora

Aktéři z Čech, ze Saska a Dolního Slezska

Projednání a odsouhlasení obsahu Rozvojového a akčního plánu jako základu pro Společný programový dokument

29.07.99

Zasedání redakční skupiny Česká republika - Svobodný stát Sasko



02.08.99

JCC Česká republika Spolková republika Německo

Zástupci Spolku, Evropské komise, České vlády a zemských vlád

Koordinace a projednání dalšího postupu při zpracování Společného přeshraničního programového dokumentu pro léta 2000 - 20006

23.09.99

Informační akce Bavorské státní vlády, Marktredwitz

Aktéři česko – bavorského pohraničí, Saské Informace o územním konceptu státní ministerstvo pro hospodářství a práci pro česko – bavorské pohraničí, další postup při plánování programu

05.10.99

Pracovní jednání, Praha

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci


Pracovní jednání, Mnichov

Bavorské ministerstvo hospodářství, technologií a dopravy a Saské státní ministerstvo hospodářství a práce

Projednávání plánování programu

13.10.99

Koordinační výbor Saské státní kanceláře a saských Euroregionů, Žitava

Předsedající a jednatelé saských euroregionů, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci

Koordinace a projednání programování INTERREG III A Phare CBC

18.10.99

Mezinárodní informační akce Komory řemeslníků DD, Drážďany

Komora řemeslníků Sasko, řemeslníci ze Saska, Čech a Dolního Slezska, Saské státní ministerstvo hospodářství a práce

Mimo jiné Informace k INTERREG III A Phare CBC

11./12.10.99

Strana 121


Termín

Akce

Účastníci

Obsah:


Workshop, Drážďany

Zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci, zástupci Braniborského ministerstva hospodářství

Koordinace a projednání programování INTERREG III A a Phare CBC

27.10.99

Pracovní jednání, Freiberg

Zástupci saských euroregionů, zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře


11.11.99

Pracovní jednání, Drážďany

Zástupci saských euroregionů, zástupci Saské státní kanceláře


16.11.99

Mezirezortní pracovní skupina Svobodného státu Sasko, Drážďany

Zástupci resortů Saské státní vlády

Diskuse o obsahu Společného programového dokumentu, Koordinace a projednání programování INTERREG III A a Phare CBC

22.11.99

Zasedání redakční skupiny Svobodný stát Sasko – Česká republika v Praze


Diskuse o obsahu Společného programového dokumentu

Mezinárodní workshop INTERREG III, Brusel

Zástupci Saského státního ministerstva pro hospodářství a práci a Saské státní kanceláře

Informace Evropské komisi o programování INTERREG III, mezinárodní výměna zkušeností s jinými oblastmi programu

Zasedání redakční skupiny Česká republika – Svobodný stát Sasko

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saské státní kanceláře

Redakční zpracování Společného programového dokumentu

29.11./30.11.99

17.12.99


Koordinační výbor Saské státní kanceláře a saských Euroregionů, Drážďany

Předsedové a jednatelé saských euroregionů, zástupci Saské státní kanceláře

Zahájení práce managementu vývoje projektů INTERREG III A, projednání a odsouhlasení programování INTERREG III A a Phare CBC

25.01.00

Jour Fixe, Drážďany

Saská státní kancelář a koordinátoři projektů z euroregionů

Hlavní body organizace INTERREG III A, odsouhlasení zadání a kvalifikace budoucích projektů INTERREG III A

11.02.00

JCC Česká republika Spolková republika Německo, Praha


Příprava na JPD, diskuse o projektech Phare CBC 2002

Strana 122


Termín

Akce

Účastníci

Obsah:


Jour Fixe

Saská státní kancelář a koordinátoři projektů z euroregionů

Koordinace a projednání programování INTERREG III A , organizace managementu vývoje projektů

22.02.00

Mezirezortní pracovní skupina INTERREG III A

Zástupci saských resortů

Informace o stavu plánování programu.

24.02.00

Zasedání redakční skupiny Česká republika – Svobodný stát Sasko

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Saské státní kanceláře

Odsouhlasení obsahů Společného programového dokumentu

10.03.00


Saská státní kancelář, vládní prezídia Kamenice (Chemnitz) a Drážďany, jednatelé euroregionů

Projednání umístění technických sekretariátů, diskuse o obsahu plánování programu

14.03.00

Zasedání meziresortní pracovní skupiny INTERREG III A


Informace o stavu plánování programu.

29.03.00



Informace o stavu plánování programu, především stanovení priorit podpory

29.03.00

Jour Fixe,Plavno

Saská státní kancelář, jednatelé a koordinátoři projektů ze saských euroregionů

Projednání otázek managementu vývoje projektů a plánování programu

30.03.00

Koordinační skupina mezi Zástupci Spolku, České vlády a zemských vlád Spolkem a Spolkovými zeměmi INTERREG III A – Phare CBC, Berlín

Zpracování Společných programových dokumentů (JPD) hodnocení Ex - ante

05.04.00


Zpracování Společných programových dokumentů (JPD() hodnocení Ex - ante

30.04.00

Mimořádné JCC Česká republika - Spolková republika Německo, Mnichov

Příprava výběru projektů Phare CBC 2000, diskuse o programování Společných programových dokumentů

03.05.00


Diskuse ke Společnému programového dokumentu

04.05.00


Výběr projektů Phare CBC 2000, diskuse o programování JPD a Společných programových dokumentů



Strana 123


Termín

Akce

Účastníci

Obsah:



26.05.00

Koordinační skupina mezi Zástupci Spolku, České vlády a zemských vlád Spolkem a Spolkovými zeměmi INTERREG III A – Phare CBC, Mnichov

Diskuse ke Společnému programového dokumentu

30.05.00

Meziresortní pracovní skupina, Drážďany

Ministerstva Saské státní vlády; euroregionů, vládních prezídií

Stanoviska ke Společnému programovému dokumentu a k Chapeau

05.06.00

Informační akce k INTERREG III A v Euroregionu Egrensis

Členové Euroregionu Egrensis, vládní prezídium Kamenice (CHemnitz), regionální / lokální aktéři / hospodářští a sociální partneři

Informace o plánování programu INTERREG III A a Phare CBC

07.06.00


Saská státní kancelář, koordinátoři projektů ze saských euroregionů

Diskuse k managementu vývoje projektů

19.06.00

Informační akce k INTERREG III A v Euroregionu Elbe / Labe

Členové Euroregionu Elbe / Labe, vládní prezídium Drážďany, regionální / lokální aktéři / hospodářští a sociální partneři


11.07.00

Informační akce k INTERREG III A v Euroregionu Erzgebirge (Krušnohoří)

Členové Euroregionu Erzgebirge (Krušnohoří), vládní prezídium Kamenice (Chemnitz), regionální / lokální aktéři / hospodářští a sociální partneři


13.07.00


Zástupci Durynské státní kanceláře, zástupci Saské státní kanceláře

Projednání možností zapojení durynských okresů Greiz a Saale – Orla v rámci pravidla flexibility do Společného programového dokumentu Česká republika – Svobodný stát Sasko

17.07.00



Projednání JPD a Společného programového dokumentu Česká republika – Svobodný stát Sasko

17.07.00

Koordinační zasedání mezi Spolkem a Spolkovými zeměmi INTERREG III A – Phare CBC, Praha

Zástupci Spolku, České vlády a zemských vlád

redakce JPD

Workshop, Holzhau

Saská státní kancelář, zástupci Euroregionů, vládní prezídia Kamenice (Chemnitz) a Drážďany, zástupci resortů

Programový dodatek (EzP) se zapracováním detailního popisu procesu podání žádostí,indikátorů, Fondu malých projektů, sestavení komunikačního plánu

Informační akce k INTERREG III A Vládní prezídium Drážďany

Pracovníci vládního prezídia / schvalovací orgány Drážďany

Komentář ke Společnému programovému dokumentu, proces podání žádosti (projektu) a přezkoumání (hodnocení) budoucích žádostí

18.07./19.07.00

01.09.00


Stav programování, příprava Programového dodatku (EzP), diskuse o budoucím managementu projektů

Strana 124


Termín :

Akce

Účastníci :

Obsah:



Saská státní kancelář a zástupci resortů

Diskuse a odsouhlasení procesu podávání žádostí (projektů)

21.09.00

Jour Fixe


Informace o stavu prací, definování obsahu Programového dodatku, diskuse o hodnotící matici pro hodnocení návrhů projektů

26.09.00

Přednáška / Informační akce k INTERREG III A, Institut pro vzdělávání a poradenství Drážďany

Zástupci saských vzdělávacích institucí

Informace o plánování programu INTERREG III A a Phare CBC, vysvětlení budoucího procesu podávání žádostí (projektů)

28.09.00

Informační akce k INTERREG III A na vládním prezídiu Kamenice (Chemnitz)

Pracovníci vládního prezídia / schvalovací orgány Kamenice (Chemnitz)

Komentář ke Společnému programovému dokumentu, proces podávání žádostí (projektů) a hodnocení budoucích žádostí

09.10.00

Pracovní jednání, Plavno

Zástupci okresního úřadu Greiz (Durynsko) a Euroregionu Egrensis

Projednání zapojení okresů Greiz a Saale Orla do Iniciativy Společenství INTERREG III A

10.10.00


Saská státní kancelář, zástupci a koordinátoři projektů ze saských euroregionů

Vypracování formuláře žádosti, diskuse o datovém systému a k zajištění interní výměny dat

11.10.00


Saská státní kancelář, jednatelé saských euroregionů

Jednání k Fondu malých projektů

01.11.00


Saská státní kancelář, jednatelé saských euroregionů

Příprava koordinace projektů / kvalifikace projektů v rámci budoucího procesu hodnocení žádostí INTERREG III A

07.11.00



Komentář k úkolům regionálních koordinátorů projektu v kvalifikační fázi

14.11.00

Koordinační výbor Saské státní kanceláře a saských Euroregionů, Freiberg

Předsedové a jednatelé saských euroregionů, koordinátoři projektů, zástupci Saské státní kanceláře

Informace k Programovému dodatku (EzP), diskuse o procesu podávání žádostí a k harmonizaci INTERREG III A a Phare CBC

21.11.00

Porada,Drážďany

Saská státní kancelář, zástupci vládních prezídií Kamenice (Chemnitz) a Drážďany, jednatelé saských euroregionů

Jednání ke Společnému fondu malých projektů

29.11.00

Písemné kontakty

Regionální hospodářští a sociální partneři v saských euroregionech

Výzva je spolupráci v rámci koordinační sítě INTERREG III A v rámci kvalifikace podaných návrhů projektů

Strana 125


Termín

Akce

Účastníci

Obsah:


Informační akce k INTERREG III A Drážďany

Pracovníci schvalovacích orgánů v oblasti životního prostředí a rozvoje venkovského prostoru, Saské státní kanceláře a Saského státního ministerstva životního prostředí a zemědělství

Informace o plánování programu INTERREG III A a Phare CBC, vysvětlení procesu podávání žádostí (projektů)

11.12.00



Porada o dalším postupu až ke startu programu INTERREG III A

14.12.00

4. Workshop“ Rovnost šancí pro ženy“ v Drážďanech

Saská státní kancelář, členové různých organizací, zastupujících především zájmy žen

Přednáška o INTERREG III A

20.12.00


Koordinátoři INTERREG III A - zástupci saských resortů

Informace o stavu programování INTERREG III A, prezentace uvažovaných sociálních a hospodářských partnerů pro spolupráci v Regionálním řídícím výboru,diskuse k procesu podávání žádostí (projektů)

Přehled plánování programu – třetí krok 2002 17.09.02

Regionální monitorovací výbor Česká republika – Svobodný stát Sasko

Členové Regionálního monitorovacího výboru

Sestavení Řídící skupiny pro střednědobé hodnocení Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Svobodný stát Sasko Stanovení členů Řídící skupiny pro střednědobou evaluaci Zástupce správního orgánu INTERREG III A Zástupce správního orgánu, zodpovědného za střednědobé hodnocení strukturálních fondů Tři zástupci rezortů Tři zástupci hospodářských a sociálních parnterů Zástupce saských euroregionů Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, Praha Zástupce Evropské komise Zástupce Spolkového ministerstva hospodářství a práce

Strana 126


Přehled plánování programu- třetí krok 2002 17.10.02

1. Zasedání Řídící skupiny pro střednědobé hodnocení INTERREG III A

Členové ŘS-EVAL

Vyjasnění klíčových otázek evaluace, které budou předmětem popisu aktivit Odsouhlasení detailů procesu realizace střednědobého hodnocení Projednání a odsouhlasení úkolů ŘS a časového harmonogramu

14.11.02

2. Zasedání ŘS pro střednědobé hodnocení INTERREG III A

Členové ŘS-EVAL

Odsouhlasení popisu aktivit Vyhodnocení nabídek Výběr nabídek Stanovení dalšího postupu

21.11.02

Ustavující zasedání Task force Česká republika – Svobodný stát Sasko

Zástupci MMR Praha

03.12.02

Porada mezi spolkem a spolkovými zeměmi o budoucnosti INTERREG III A

Zástupci Spolku, české vlády a zemských vlád v německo - českém pohraničí

11.12.02

Jour fixe, Drážďany

Koordinátoři projektů a koordinátoři projektů Porada a diskuse o managementu Fondu malých projektů ze saských projektu a k práci s veřejností euroregionů, Řídící orgán INTERREG III A Informace o střednědobém hodnocení

Řídící orgán INTERREG III A

Projednání struktur Task force Česko - Sasko První výměna informací o budoucích strukturách INTERREG III A Společné plánování programu, příprava budoucího Společného programového dokumentu, diskuse o budoucnosti INTERREG po roce 2006



Členové ŘS-EVAL

Vyhodnocení nabídek na základě transparentních kritérií a výběr uchazečů pro prezentaci

16.01.03

Pracovní jednání, Mnichov

Zástupci Bavorského státního ministerstva hospodářství,dopravy a technologií, Řídící orgán INTERREG III A

Projednání změny Phare CBC na INTERREG III

27.01.03

Task force, Praha

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, zástupci Řídícího orgánu INTERREG III A

Projednání budoucích realizačních struktur INTERREG III A

29.01.03


Členové ŘS-EVAL

Prezentace dvou nabídek Vyhodnocení prezentací a rozhodnutí o přidělení zakázky

Strana 127


Programmplanungsprozess – Dritter Schritt 2003 5. Zasedání ŘS pro střednědobé hodnocení INTERREG III A

Členové ŘS-EVAL Řídící orgán INTERREG III A Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik:

Projednání detailní koncepce

07.03.03


Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci českých euroregionů

Informace k budoucímu programu INTERREG III A

24.03.03

Task force, Praha

Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, Praha Poradce Ministerstva pro místní rozvoj Zástupce Řídícího orgánu INTERREG III A

Projednání obsazení Task Force

05.03.03

08./09.04.03

Seminář EU Praha

Konkretizace metodického postupu při evaluaci a klíčových otázek

Dohoda o harmonizaci programových dokumentů Diskuse o „Terms of Reference“ k projektu technické pomoci Phare CBC- „Příprava na INTERREG III A“

Zástupci Evropské komise, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a dalších českých euroregionů, Ministerstva, úrovně NUTS- III a zástupci hospodářských a sociálních partnerů Řídící orgán INTERREG III A

Informace o programech INTERREG III. Diskuse k Practical Guide a k implementačním strukturám

13.05.03


Zástupci českých euroregionů,úrovně NUTS – III, Centrum pro regionální rozvoj, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí ČR

Diskuse o rozdělení finančních prostředků INTERREG III A

02.06.03


Zástupci českých euroregionů, úrovně NUTS – III, Centrum pro regionální rozvoj, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí ČR

Rozhodnutí o rozdělení finančních prostředků INTERREG III A v pohraničí

24.06.03

Regionální Task force, Praha

Zástupci úrovně NUTS – III, CRR, Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci českých euroregionů Ministerstva financí ČR a českých zpracovatelů CIPu

Odsouhlasení české dotační kulisy pro INTERREG III A

Prezentace dílčí zprávy Diskuse a vyhodnocení Řídící skupinou

Diskuse o financování programu na české straně a o implementačních strukturách

30.06.03


Členové ŘS-EVAL Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik, Řídící orgán INTERREG III A

03.07.03

Regionální monitorovací výbor

Zástupci EK,Spolku,MMR, Představení dílčích výsledků regionálních českých aktérů, sasští střednědobého hodnocení členové Regionálního monitorovacího výboru

04.07.03

Task force, Drážďany

Zástupci EK, Spolku, Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci Řídícího orgánu INTERREG III A

Projednání a odsouhlasení závazných plánovacích podkladů pro harmonizaci Společného programového dokumentu

Strana 128



Pracovní jednání, Most

Zástupci českých euroregionů

Diskuse o rozdělení finančních prostředků INTERREG III A Souhlas s navázáním spolupráce s Výborem pro evropskou integraci

03.09.03

Workshop

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, zástupci Řídícího orgánu INTERREG III A

Zpracování základní koncepce společných realizačních struktur, odsouhlasení správních procedur

11./12.09.03

Seminář, Řičany

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, CRR, Ministerstva financí ČR, firmyTESCO SW

Informace o stavu přípravy programu v pohraničí

19.09.03

Informační akce Žitava

Aktéři ze Saska a ČR, členové Evropského parlamentu a Spolkového sněmu Řídící orgán INTERREG III A

Mimo jiné informace k budoucícm společným strukturám pro realizaci Iniciativy Společenství INTERREG III A

24.09.03

Workshop Drážďany

Jednatelé saských euroregionů Řídící orgán INTERREG III A

Projednání procesu podávání žádostí (projektů) a výběru projektů Diskuse o implementaci přeshraničních struktur a procedur v rámci budoucího Společného fondu malých projektů

26.09.03

Task force, Drážďany

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, CRR, zástupci Řídícího orgánu INTERREG III A

Odsouhlasení konkrétních změn na základě Programu Iniciativy Společenství Dohoda k dalšímu postupu při harmonizaci programu

29.09.03

Klausurní jednání Euroregionu Erzgebirge / Krušnohoří

Zástupci MMR, Ministerstva zahraničí ČR, Saské státní kanceláře, regionálních lokálních aktérů česko – saského pohraničí

Mimo jiné Informace o změnách Společného programového dokumentu INTERREG IIIA, které jsou podmíněny vstupem ČR do EU

02.10.03

Pracovní jednání Most

Zástupci českých a saských euroregionů

Diskuse o budoucím Společném fondu malých projektů

07.10.03

Regionální Task force, Praha

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, CRR, úrovně NUTS – III, zástupci českých euroregionů, Ministerstva financí ČR a českých zpracovatelů CIPu

Diskuse k indikativnímu finančnímu plánu a k výši Fondu malých projektů

Členové ŘS-EVAL Zástupci rezortů, Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik Berlín

Představení prvního návrhu Závěrečné zprávy střednědobého hodnocení

07.10.03


Diskuse o procesu výběru projektů

Projednání závěrů

Strana 129



13.10.03

Task force, Praha

Zasedání meziresortní pracovní skupiny Svobodného státu Sasko

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva financí ČR, CRR, saského platebního orgánu, českého subplatebního orgánu, firmy TESCO SW, saského nezávislého místa a Řídícího orgánu INTERREG III A

Projednání koncepce Společného technického sekretariátu

Zástupci rezortů, platebního orgánu a Řídícího orgánu INTERREG III A

Projednání procesu podávání žádostí (projektů) a výběru projektů a pozice rezortů v rámci těchto procedur

Diskuse k finančnímu managementu, k finanční kontrole a k monitorovacímu systému

Představení budoucího významu saských dotačních směrnic v rámci INTERREG III A DIskuse 24.10.03

Workshop, Drážďany

Jednatelé saských euroregionů, Řídící orgán INTERREG III A

Projednání základní koncepce budoucího Společného fondu malých projektů Projednání budoucí práce na projektech na úrovni euroregionů

24.11.2003

Meziresortní pracovní skupina Svobodného státu Sasko

Zástupci rezortů, platebního orgánu a Řídícího orgánu INTERREG III A

Projednání procesu podávání žádostí (projektů) a výběru projektů a plánovaných úkolů Společného technického sekretariátu Diskuse

Strana 130


Obr. 49

Mapa evropských dopravních sítí (TEN / TINA)

Strana 131


Základní hodnoty kontextových indikátorů Obr. 50

Kontextové indikátory a jejich základní hodnoty

Úkoly se na saské straně vztahují na dotační oblast ve smyslu definice dle č, 10 / Příloha 1 Sdělení (2000/C 143/08) Kontextové indiktáory

Základní hodnota Sasko

Plocha (rozloha) dotační oblasti

Databanka Saského zemského statistického úřadu Kamenec (Kamenz) / Statistická ročenka 2000 (Statistisches Jahrbuch 2000).

7.195 km²

Počet obvyvatel ve zkoumaném území

Databanka Saského zemského statistického úřadu Kamenec (Kamenz) / Statistická ročenka 2000 (Statistisches Jahrbuch 2000).

1,35 milionu

Migrační saldo územního subjektu :

Stav : 1999 na 1000 obyv.

Zdroj:

(Promill)

Převis Přistěhovalých, případně odstěhovaných celkem

Okres Vogtland,

-3,2

-651


1,7

124


-5,1

-732

okres Annaberg,

-5,2

-467


-3,7

-354

okres Freiberg,

-3,6

-557

okres Weißeritz

8,2

1.028


-2,1

-313


-5,1

-813


-5,5

-868

Saská statistika obcí, Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz) / stav 2000.

Základní hodnota Česká republika

13.191 km²

1,612 milionu

Zdroj: Okresy České republiky v roce 1998 ČSÚ, 1999

Okresy České republiky v roce 1998 ČSÚ, 1999

Data vztažená na dotační území nejsou k dispozici

Strana 132


Kontextové indiktáory


Zdroj:

Zaměstnané osoby, povinné platit sociální pojištění dle ekonomických odvětví / územní subjekt :

Stav ke 30. červnu 1999 1

2

3

4

Okres Vogtland,

2.260

27.402

12.254

20.127


251

9.461

5.688

13.491


1.405

16.151

8.801

15.677

okres Annaberg,

1.348

13.154

5.808

9.280


1.758

12.244

4.960

8.788

okres Freiberg,

2.317

17.937

8.884

16.658

okres Weißeritz

2.943

14.312

7.484

11.663


1.938

17.224

8.699

16.556


1.471

20.455

10.592

19.085


1.583

18.312

8.602

17.390


Zdroj:

Údaje nejsou k dispozici

Statistická ročenka Saska 2000, Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz

1 = zemědělství a lesnictví, rybářství 2 = výrobní odvětví 3 = obchod, pohostinství, doprava a předávání informací (zpráv) 4 = ostatní odvětví

Strana 133




Zdroj:



Stav 1999 Výdělečně činné osoby dle ekonomických odvětví / územní subjekt :

Zdroj:

Stav : 1998 Výdělečně činné osoby dle ekonomických odvětví / územní subjekt :

4

5

6

7

Cheb

9.896

6.560

1.321

408

Karlovy Vary

16.937

6.555

2.151

683

Sokolov

20.588

2.991

380

402

Česká Lipa

17.889

3.866

1.308

501

1

2

3

Okres Vogtland,

36.000

18.100

32.300


12.500

7.800

11.800


22.500

12.300

23.700

okres Annaberg,

16.400

7.200

15.000


15.400

7.900

15.300

Děčin

19.932

7.820

855

526

okres Freiberg,

25.900

14.100

24.700

Chomotov

18.556

4.677

1.265

563

okres Weißeritz

22.600

11.900

21.600

Most

26.136

7.412

508

453


23.500

14.700

26.500

Teplice

19.296

5.742

140

663


27.700

13.400

24.300

Ústi nad Labem

16.866

9.975

164

1.153


22.300

11.400

23.400

Louny

10.074

3.285

2.667

398

Litoměřice

14.234

4.867

3.185

516

Liberec

22.590

8.417

1.307

1.423

Semily

13.661

3.298

1.632

344

Jablonec nad Nisou

17.547

3.374

313

349

1= 3= 5= 7=

Saský zemský statistický úřad Kamenec (KAmenz), mikrocensus 1999

Okresy České republiky v roce 1998

výrobní odvětví 2 = obchod, pohostinství a doprava ostatní služby 4 = výrobní odvětví obchod, pohostinství, doprava a předávání informací (zpráv) 6 = zemědělství a lesnictví, rybářství ostatní odvětví

Strana 134




Míra nezaměstnanosti / územní subjekt :

Stav : prosinec 1999 v %

Okres Vogtland,

16,1

Zdroj:

Saský zemský úřad práce



Míra nezaměstnanosti / územní subjekt :

Stav : prosinec 1998 v %

Cheb

5,7

Karlovy Vary

6,4


17,6


21,4

Sokolov

8,6

okres Annaberg,

19,1

Česká Lipa

7,1


20,9

Děčin

11,9

okres Freiberg,

17,9

Chomutov,

14,8

okres Weißeritz

16,9

Most

15,6


19,5

Teplice

13,2


19,3

Ústi nad Labem

10,5


21,7

Louny

15,5

Litoměřice

11,8

Liberec

8,4

Jablonec nad Nisou

5,1

Semily

-

Zdroj:

Okresy České republiky v roce 1998, ČSÚ1999

Strana 135




Příjemce sociální podpory / územní subjekt :

Stav 31.12.1999

Okres Vogtland,

3.109

Zdroj:

Statistická ročenka Saska 2000, Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz)


Základní hodnota

Příjemce sociální podpory / územní subjekt :

Stav : prosinec 1998

Cheb

1.384

Karlovy Vary

1.790

Sokolov

1.789


2.146


3.240

okres Annaberg,

1.382

Česká Lipa

1.9765


1.680

Děčin

3.337

okres Freiberg,

3.284

Chomutov,

3.498

okres Weißeritz

3.056

Most

2.593


3.052

Teplice

2.930


3.104

Ústi nad Labem

2.747


3.494

Louny

2.741

Litoměřice

3.354

Liberec

3.476

Jablonec nad Nisou

1.383

Semily

1.187

Zdroj:

Okresy České republiky v roce 1998, ČSÚ1999

Strana 136




Počet ubytovaných / územní subjekt :

Přenocování 1999

Okres Vogtland,

1.441.146


76.133


461.503

okres Annaberg,

Zdroj:

Saská statistika obcí, Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz) / vydání 2000.



Ubytovaných (v pohraničí se Saskem a Bavorskem)

Přenocování 1998

Cheb

1.725.923

Karlovy Vary

1.917.717

Sokolov

191.481

670.115

Česká Lipa

697.682


336.426

Děčin

527.486

okres Freiberg,

452.096

Chomutov,

301.845

okres Weißeritz

1.026.249

Most

133.987


1.228.055

Teplice

239.843


223.402

Ústi nad Labem

222.578


474.846

Louny

112.787

Litoměřice

253.030

Liberec

541.469

Jablonec nad Nisou

1.420.281

Semily

1.484.903

Zdroj:

Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Zimní období 1998/99, ČSÚ

Strana 137




Počet hraničních přechodů, řazeno dle druhu využití

Stav 2000

Silniční hraniční přechody



Zdroj:

Počet hraničních přechodů

Celkem 12 8 pro Osobní dopravu, 3 pro Osobní a nákladní dopravu, 1 pro nákladní dopravu

Železniční hraniční přechody

Zdroj:

Celkem 4 pro Osobní a nákladní dopravu

Stav 1998 Silniční hraničí přechody Svobodného státu Sasko s ČR, Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci Odborný rozvojový plán pro dopravu Svobodného státu Sasko, Saská Sbírka zákonů a nařízení č. 17/1999

Silniční hraniční přechody

Celkem 12 se Saskem

Železniční hraniční přechody

Celkem 4 se Saskem

Hraniční celní přechody ČR – 1998 ČSÚ 1999

Hraniční celní přechody ČR – 1998 ČSÚ 1999

Strana 138




Počet telefonních přípojek vztaženo na počet obyvatel dotační oblasti (pro Sasko v poměru k celkovému počtu domácností)

Stav 1998 v %

Veřejné rozvody vody (stupeň připojení obyvatelstva)

97,7

Stupeň připojení na veřejnou kanalizaci (stupeň připojení obyvatelstva)

79,2

Plocha chráněných území v dotační oblasti

Zpráva o telematice Saska, 1999, Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci

92,9

Vládní okres Kamenice (v procentech)

Zdroj:



Počet telefonních přípojek vztaženo na počet obyvatel dotační oblasti


Počet obcí v pohraničí s Německem

Vládní okres Drážďany v procentech 97,4 80,6

Statistická ročenka Saska 2000, Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz)

Obce celkem

1.000

na veřejné rozvody vody připojeno

890

na veřejné kanalizační rozvody připojeno Plocha chráněných území v dotační oblasti

v%

89,0 Geografický informační systém

401

40,1

(v km²)

(v km²)

1.048,38

360,00


Chráněné přírodní oblasti

52,93

309,26


Chráhěné krajinné oblasti

1.393,42

2.214,04

Ochranná pásma zdrojů pitné vody

Zdroj:

(v km²)

2.188,38

Strana 139


Finanční tabulky

Obr. 51

§

Indikativní finanční tabulka 2000 - 2006

Program Iniciativy Společenství Česká republika – Svobodný stát Sasko

Indikativní finanční tabulka, rozklíčováno dle priorit a let

Název :

v milionech €

2000-2006 veřejné výdaje

priorita

popis priority

podíl EU Interreg III A (ERDF)

G H I J Y TH

hospodářský rozvoj a kooperace podniků infrastruktura rozvoj území a životního prostředí lidské zdroje a sítě Akce Společenství pro hraniční regiony technická pomoc celková částka

národní veřejné zdroje

celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

0,983172

obce

28,885866

21,664400

75,00

7,221466 0,726000

5,512294

84,272327

63,204244

75,00

21,068083 0,990000

7,218292 12,859791

65,594666

49,196000

75,00

16,398666 0,660000

4,456113 11,282553

58,636174

43,977131

75,00

14,659043 0,759000

10,705293

3,194750

6,195554

4,646665

75,00

1,548889 0,000000

1,548889

0,000000

10,331987 7,748991 253,916574 190,437431

75,00 75,00

2,582996 0,165000 63,479143 3,300000

2,417996 0,000000 27,329755 32,849388

Strana 140


Obr. 52

Indikativní finanční tabulka 2000

Program Iniciativy Společenství Česká republika – Svobodný stát Sasko Indikativní finanční tabulka, rozklíčováno dle priorit a let

Název :

v milionech €

2000

Priority

Označení

Veřejné výdaje Správa jednotlivých států

Podíl EU Celkem

Interreg III A Podíl v (EFRE) %

Celkem

Stát

Země

Obec

Ostatní

G

Hospodářský rozvoj a kooperace podniků

0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

H

Infrastruktura

0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

I


0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

J

Lidské zdroje a sítě

0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

Y

Akce Společenství pro hraniční regiony

0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

Technická pomoc

0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

Celková částka

0,000000

0,000000

0

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

TH

Strana 141


Obr. 53



Název :

v milionech €

2001 veřejné výdaje

priorita

popis priority


G H I J Y TH



celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

obce

4,083200

3,062400

75,00

1,020800 0,000000

0,149984

0,870816

10,888534

8,166400

75,00

2,722134 0,000000

1,083621

1,638513

10,208000

7,656000

75,00

2,552000 0,000000

0,679689

1,872311

7,826133

5,869600

75,00

1,956533 0,000000

1,538644

0,417889

0,000000

0,000000

0,00

0,000000 0,000000

0,000000

0,000000

1,020800 34,026667

0,765600 25,520000

75,00 75,00

0,255200 0,000000 8,506667 0,000000

0,255200 3,707138

0,000000 4,799529

Strana 142


Obr. 54



Název :

v milionech €


priorita

popis priority


G H I J Y TH



celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

obce

4,633600

3,475200

75,00

1,158400 0,000000

0,149984

1,008416

12,356267

9,267200

75,00

3,089067 0,000000

1,107490

1,981577

11,584000

8,688000

75,00

2,896000 0,000000

0,679689

2,216311

8,881067

6,660800

75,00

2,220267 0,000000

1,668607

0,551660

6,195554

4,646665

75,00

1,548889 0,000000

1,548889

0,000000

1,158400 44,808888

0,868800 33,606665

75,00 75,00

0,289600 0,000000 11,202223 0,000000

0,289600 5,444259

0,000000 5,757964

Strana 143


Obr. 55



Název :

v milionech €

2003

veřejné výdaje priorita

popis priority


G H I J Y TH



celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

obce

4,620800

3,465600

75,00

1,155200 0,000000

0,169748

0,985452

12,322133

9,241600

75,00

3,080533 0,000000

1,226385

1,854148

11,552000

8,664000

75,00

2,888000 0,000000

0,769878

2,118122

8,856534

6,642400

75,00

2,214134 0,000000

1,741263

0,472871

0,000000

0,000000

0,00

0,000000 0,000000

0,000000

0,000000

1,155200 38,506667

0,866400 28,880000

75,00 75,00

0,288800 0,000000 9,626667 0,000000

0,288800 4,196074

0,000000 5,430593

Strana 144


Obr. 56



Název :

v milionech €


priorita

popis priority


G H I J Y TH



celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

obce

5,546129

4,159597

75,00

1,386532 0,221732

0,171152

0,993648

13,633981

10,225486

75,00

3,408495 0,302362

1,092542

2,013591

12,454299

9,340724

75,00

3,113575 0,201575

0,775619

2,136381

10,436752

7,827564

75,00

2,609188 0,231811

1,900563

0,476814

0,000000

0,000000

0,00

0,000000 0,000000

0,000000

0,000000

1,772992 43,844153

1,329744 32,883115

75,00 75,00

0,443248 0,050394 10,961038 1,007874

0,392854 4,332730

0,000000 5,620434

Strana 145


Obr. 57



Název :

v milionech €


priorita

popis priority


G H I J Y TH



celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

obce

4,897310

3,672983

75,00

1,224327 0,226194

0,171152

0,826981

16,980909

12,735681

75,00

4,245228 0,308447

1,250800

2,685981

9,803857

7,352893

75,00

2,450964 0,205631

0,775619

1,469714

11,209368

8,407026

75,00

2,802342 0,236476

1,928108

0,637758

0,000000

0,000000

0,00

0,000000 0,000000

0,000000

0,000000

2,298649 45,190093

1,723987 33,892570

75,00 75,00

0,574662 0,051408 11,297523 1,028156

0,523254 4,648933

0,000000 5,620434

Strana 146


Obr. 58



Název :

v milionech €

2006

veřejné výdaje priorita

popis priority


G H I J Y TH



celkem podíl v %

celkem

stát

regiony

obce

5,104827

3,828620

75,00

1,276207 0,278074

0,171152

0,826981

18,090503

13,567877

75,00

4,522626 0,379191

1,457454

2,685981

9,992510

7,494383

75,00

2,498127 0,252794

0,775619

1,469714

11,426320

8,569741

75,00

2,856579 0,290713

1,928108

0,637758

0,000000

0,000000

0,00

0,000000 0,000000

0,000000

0,000000

2,925946 47,540106

2,194460 35,655081

75,00 75,00

0,731486 0,063198 11,885025 1,263970

0,668288 5,000621

0,000000 5,620434

Strana 147

Program Iniciativy Společenství INTERREG III A 2000 - 2006 Svobodný stát Sasko – Česká republika

Prameny a literatura

Při zpracovávání rozvojové koncepce a Společného programového dokumentu Česká republika – Svobodný stát Sasko, bylo použito mimo jiné následujících materiálů : §

Akademie für Raumforschung und Landesplanung (vyd.): Planerische Zusammenarbeit und Raumentwicklung in tschechischen, slowakischen und deutschen Grenzregionen. Pracovní materiál ARL 231, Hannover 1996

§

Sdružení evropských hraničních regionů – AGEG (vyd) Praktická příručka přeshraniční spolupráce, Gronau 1997

§

Sdružení evropských hraničních regionů (AGEG), Linkage Assistance and Cooperation for the European Border Regions (vyd) Iniciativa Společenství INTERREG a perspektivní vývoj, prosinec 1997

§

Sdružení evropských hraničních regionů – AGEG (vyd) Institucionální aspekty přeshraniční spolupráce, LACE, pracovní dokument, Gronau 1998,str. 3

§

Sdružení evropských hraničních regionů (AGEG), Linkage Assistance and Cooperation for the European Border Regions (vyd) Pracovní dokument Institucionální aspekty přeshraniční spolupráce září 1998

§

Sdružení evropských hraničních regionů – AGEG (vyd) Infolist k přeshraniční spolupráci 6. Vyd. Listopad 1998 – doprava a infrastruktura

§

Assistance in the preparation of the 1998/1999 CBC Programme in the Czech Republic, Czech Republic-Germany, Final Report

§

Bothmer, D. a Zimmermann, F. (2000): Emisní situace v území Černého Trojúhelníku včera - dnes - pozítří (Die Emissionssituation im Schwarzen Dreieck gestern-heute-übermorgen), str. 15

§

Bürkner, H.-J.: Endogenní a exogenní faktory regionálních transformačních procesů v ČR (Endogene und exogene Faktoren regionaler Transformationsprozesse in der Tschechischen Republik) In: Heinritz, G.; Wiessner, R. (vyd.) Rozvoj na východě 50. Německý geografický den, Postupim 2. – 10 října 1995, sborník z konference a vědecké pojednání, sv. 3. Územní rozvoj a konkurenceschopnost, spoluvyd. Kulke, E., Stuttgart 1996

§

Callies, Christian; Callies, Ingrid; John, Brigitte; Jurczek, Peter: Atlas dat pro území Euroregionu Egrensis, socioekonomické struktury a vývoj, příspěvky komunálnímu a regionálnímu rozvoji, sešit 33, Kamenice (Chemnitz) 1998 (Datenatlas für das Gebiet der Euregio Egrensis, Sozioökonomische Strukturen und Entwicklungen, Beiträge zur Kommunal- und Regionalentwicklung, Heft 33, Chemnitz 1998)

§

CHMU, WIOS, LfUG, UBA: Společná zpráva o kvalitě ovzduší v Černém Trojúhelníku, 1998, 1999,str. (Gemeinsamer Bericht zur Luftqualität im Schwarzen Dreieck 1998. 1999) 61

§

Ciacci, C. / Götz, A. / Jurczek, P. / Kadner, B. / Mundil, R.: Přeshraniční regionální akční program pro Euroregion Egrensis - pracovní sdružení Bavorsko . Severoz–padní Čechy – Saské Vogtlandsko / západní Krušnohoří – Durynské Vogtlandsko (Grenzübergreifendes Regionales Aktionsprogramm für die Euregio/Euroregio Egrensis – Arbeitsgemeinschaften Bayern – Nordwestböhmen – Sächsisches Vogtland/Westerzgebirge – Thüringisches Vogtland.) Zpracováno z pověření Bavorského státního ministerstva regionálního rozvoje a otázek životního prostředí, Saského státního ministerstva životního prostředí a zemědělství, Saského státního ministerstva hospodářství a práce, Durynského ministerstva pro spolkové a evropské záležitosti, Českého ministerstva průmyslu za spolupráce Euroregionu Egrensis Drážďany, Erfurt, Mnichov, Praha 1994

§

Cramer, Marcus: Empirický výzkum přeshraniční kooperace (Empirische Untersuchungen zur grenzüberschreitenden Kooperation) Disertační práce Bochum 1995.

§

Dittmeier, Volker: Struktury a procesy v Západních Čechách (Strukturen und Prozesse in Westböhmen.) Příspěvek k regionálnímu výzkumu transformace In: Maier, J. (vyd.) Pracovní dokumenty k územního plánování (Arbeitsmaterialen zur Raumordnung und Raumplanung) Sešit 181, Rozšíření EU na východ a vliv na Horní Franky Přednášky v rámci školení pedagogů gymnázií v Horních Francích dne 22. října 1995 na universitě v Bayreuthu Bayreuth 1998.

§

Dornier GmbH Regional- und Umweltplanung z pověření Saského státního ministerstva hospodářství a práce (vyd.) Rozvojový a akční koncept pro Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, sv. 2 (německá verze) (Entwicklungs- und Handlungskonzept für die Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, Band 2 (Deutsche Fassung)). Friedrichshafen 1994.

§

Dr. Troje Beratung für Wirtschaftsförderung GmbH (vyd.): Přeshraniční rozvojová koncepce pro Euroregion Erzgebirge, textová část, Hannover a Mnichov, prosince 1993:

§

Dr. Troje Beratung für Wirtschaftsförderung GmbH (Hrsg.): Přeshraniční rozvojová koncepce pro Euroregion Erzgebirge, dokumenty I – XXVII (obecně) Hannover a Mnichov, prosinec 1993: Strana 148


§

Dr. Troje Beratung für Wirtschaftsförderung GmbH (Hrsg.): Přeshraniční rozvojová koncepce pro Euroregion Erzgebirge, dokumenty I – XXVII (studie k životnímu prostředí) Zpracováno Institutem EIPOS Drážďany Hannover a Mnichov, prosinec 1993:

§

Eckart, K.; Kowalke, H. (vyd.) Euroregiony na východě Německa, řada Společnosti pro výzkum Německa, sv. 55, Berlín 1997 (Die Euroregionen im Osten Deutschlands, Schriftenreihe der Gesellschaft für Deutschlandforschung, Band 55, Berlin 1997)

§

Evropská společenství (vyd) Phare pomoc pro ekonomickou transformaci středo- a východoevropských zemí Praktický návod Lucemburk 1992

§

Evropská společenství, GD (vyd.) INTERREGional and cross-border cooperation in Europe. Proceedings of the conference on INTERREGional cooperation – Regions in Partnership, Brussels 14 and 15 December 1992. Luxembourg 1994.

§

Evropská Komise (vyd.) Nařízení (ES) č. 1260/1999 Rady z 21.6.1999

§

Evropská komise Pracovní list 3 – Indikátory pro monitoring a hodnocení Indikativní metoda Brusel

§

Evropská Komise. Pracovní list k hodnocení Ex – ante a indikátorům pro INTERREG (dotační oblast A), návrh 11.8.1999.

§

Evropská komise Usnesení komise o zásadách pro realizaci programu Phare v kandidátských zemích 1998 – 1999, Brusel, 15.6.1999 SEK (1998) 1012

§

Evropská Komise, Úřad pro úřední zveřejňování ES, Lucemburk (Vyd) Strukturální a kohezní fondy 1994 – 1999, komentované texty Nařízení Brusel 1996

§

Evropská Komise, Úřad pro úřední zveřejňování ES, Lucemburk (Vyd) Vliv strukturální politiky na hospodářskou a sociální kohesi v Unii 1989 - 1999, Brusel 1997

§

Evropská Komise, Úřad pro úřední zveřejňování ES, Lucemburk (Vyd) Návody pro Iniciativy Společenství 1994 – 1999, 2. část Strukturální fondy Společenství Brusel 1998

§

Evropská Komise (vyd.) INTERREG II: Sdělení členským státům o zásadách pro operační programy v rámci Iniciativy Společenství pro rozvoj pohraničí, přeshraniční spolupráci a vybrané energetické sítě (INTERREG II) 94/C 180/13.

§

Evropská komise (vyd.) :Regionální politika a koheze, Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský záruční a rozvojový fond pro zemědělství, Saské státní ministerstvo hospodářství a práce :

§

Německo, Sasko Iniciativa Společenství INTERREG II, operační program 1994-1999. ERDF N°: 91.00.10.030, ARINCO N°: 94. EU.16.030. Cíl – 1 Operační program Svobodného státu Sasko, Německo v rámci Iniciativy Společenství INTERREG II pro podporu přeshraničních projektů s POlskou a Českou republikou v období let 1994 - 1999, stav : 27.06.1995 (přepracovaná verze z 26. října 1994)

§

Evropská komise, GD pro regionální politiku a kohezi (vyd.) INTERREG II C Iniciativa Společenství (96/C200/07). Operační program pro středoevropský, jadranský, dunajský a jihovýchodoevropský prostor 1997-1999.

§

Evropská Komise (vyd.) Amsterodamská smlouva Otázky a odpovědi 1997.

§

Evropská komise, PHARE (vyd.) An evaluation of PHARECross-Border Co-operation Programme, Final Report, November 1998.

§

Evropská komise, Regionální program PHARE ochrany životního prostředí „Černý Trojúhelník“ koordinčníá místo Ústí n. L. (vyd.) Černý Trojúhelník – Regionální program ochrany životního prostředí PHARE Ústí n. L. 1997

§

Evropská Komise (vyd.) Pracovní materiály pracovišť Komise Iniciativy Společenství 2000 – 2006 4. března 1999

§

Evropská komise, GD pro regionální politiku a kohezi (vyd.) Zásady pro inovativní opatření pro regionální rozvoj 1995 – 1999, INTERREGionální spolupráce a inovace pro hospodářský rozvoj, územní plánování, městská oblasit

§

Evropská Komise, zastoupení Mnichov, Euregio Egrensis (vyd) Dokumentace z 2. bavorsko – saského setkání na téma „Rozšíření EU na východ a jeho význam pro euroregiony na německo - české a německo – polské pohraničí" (Dokumentation zum 2. Bayerisch-sächsischen Relaistreffen zum Thema ”Die Osterweiterung der Europäischen Union und ihre Bedeutung für die Euroregionen im deutschtschechischen und deutsch-polnischen Grenzraum). Bayreuth, 25. února 1999.

§

Euregio Egrensis, Arbeitsgemeinschaft Bayern e.V. (vyd.) Výroční zpráva 1995 / 96 Marktredwitz 1997

§

Euregio Egrensis, Arbeitsgemeinschaft Bayern e.V. (vyd.) Realizace trilaterálního rozvojového konceptu pro trojzemí Bavorsko – Sasko - Čechy 1. Zpráva k realizaci Marktredwitz, duben 1996 Strana 149


§

Euregio Egrensis, Arbeitsgemeinschaft Bayern e.V. (vyd.) Výroční zpráva 1997

§

Euroegion Elbe / Labe (vyd.) Vize přeshraniční spolupráce v Euroregionu Elbe / Labe Řada publikací Euroegionu Elbe / Labe, 1. díl, Pirna 1999

§

Euroegion Elbe / Labe (vyd.) Výroční zprávy 1997 / Výroční zpráva 1998

§

Euroregion Erzgebirge (vyd): INFOPRESS. 1999, únor, No. 1.

§

Euroregion Erzgebirge (vyd): Sociální atlas : Přehled o sociálních zařízeních a jejich vlivu na Euroregion Erzgebirge / Krušnohoří

§

Eckart, Karl (vyd.); Kowalke, Hartmut (vyd.): Euroreigony na východě Německa (Die Euroregionen im Osten Deutschlands) Řada publikací Společnosti pro výzkum Německa 55, Berlín 1997

§

EUROREGION NEISSE – Přeshraniční kooperace v německo – polsko – českém trojzemí, řada „ekonomicko – politické zprávy“ č. (EUROREGION NEISSE – Grenzüberschreitende Kooperation im deutsch-polnisch-tschechischen Dreiländereck, Reihe ”Wirtschaftspolitische Diskurse” Nr.) 28. Konference Nadace Friedricha Eberta 10. dubna 1992 v Žitavě

§

Folprecht, Jaroslav: Příprava pohraničí v ČR na vstup ČR do EU In: Maier, J. (vyd.) Pracovní dokumenty k )zemního plánování (Arbeitsmaterialen zur Raumordnung und Raumplanung) Sešit 181, Rozšíření EU na východ a vliv na Horní Franky Přednášky v rámci školení pedagogů gymnázií v Horních Francích dne 22. října 1995 na universitě v Bayreuthu Bayreuth 1998.

§

Futour Umwelt-, Tourismus- und Regionalberatung GmbH & Co. KG: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (Tourismusleitbild Euroregion Neisse-NisaNysa) Drážďany, 1999

§

Geisler, Michael: Možnosti partnerské spolupráce jsou intenzivně využívány – Rozvoj přeshraniční spolupráce okresu „Saské Švýcarsko" V rámci německo – českého euroregionu Elbe / Labe, in : (Möglichkeiten partnerschaftlicher Zusammenarbeit werden intensiv genutzt – Die Entwicklung grenzübergreifender Zusammenarbeit des Landkreises ”Sächsische Schweiz” im Rahmen der deutsch-tschechischen Euroregion Elbe / Labe; In) der landkreis 11/94. S. 495

§

Dotační koncepce Společenství pro nové spolkové země a Východní Berlín 2000 – 2006, návrh 2000

§

Sbírka zákonů Polské Republiky : ”Dziennik Ustaw” Rzeczypospolitej Polskiej Nr. 91: Pos. 76, zák. ze dne 5. června 1998 o samosprávě vojvodství - Warszawa, 18. Juli 1998.

§

Sbírka zákonů Polské Republiky : ”Dziennik Ustaw” Rzeczypospolitej Polskiej Nr. 91: Pos. 577, zák. ze dne 5. června 1998 o státní správě vojvodství - Warszawa, 18. Juli 1998.

§

Glowny Urzad Statystyczny Polska w nowym podziale terytorialnym. Warszawa 1998. Glowny Urzad Statystyczny, Urzad Stystyczny we Wroclawiu Euroregiony w nowym podziale terytorialnym Polski. Warszawa-Wroclaw 1999 Glowny Urzad Statystyczny Rocznik statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej 1998. GUS Warszawa 1998

§

Graven, Hendryk; Meyer, Bernhard; Gable, Jens-Dieter: EUREGIO Model přeshraniční spolupráce (Modell grenzüberschreitender Zusammenarbeit) Hannover 1980.

§

Grimm, Frank-Dieter; Institut für Länderkunde (Hrsg.): Regiony na německé hranici – Restrukturalizace a bývalé vnironěmecké hranici na na východní hranici Německa (Regionen an deutschen Grenzen – Strukturwandel an der ehemaligen innerdeutschen Grenze und an der deutschen Ostgrenze.) Příspěvky k regionální geografii Lipsko 1995

§

Grimm, Frank-Dieter Rozdíly a posjitosti mezi německými, polskými a českými phraničními územímy podél Nisy (Euroregion Neisse) (Diskrepanzen und Verbundenheiten zwischen den deutschen, polnischen und tschechischen Grenzregionen an der Lausitzer Neiße („Euroregion Neisse“). In: Europa Regional (1996) 1, S. 1-14.

§

Grimm, Frank-Dieter Rozvojové problémy na německé východní hranici na příkladu německo – polské – českého pohraničí (Entwicklungsprobleme an der deutschen Ostgrenze am Beispiel der deutsch-polnisch-tschechischen Grenzregion.) In: Raumforschung und Raumordnung (1993) 1, S. 52-55.

§

Grosser, Konrad; Droth, Alf: Mapová série Euroregionu Neisse In: Europa Regional (1996) 1, S. 15-23.

§

Groß, Bernd; Schmitt-Egner, Peter: Kooperacující regiony Evropy (Europas kooperierende Regionen) Rámcové podmíny a praxe transnárodní spolupráce německého pohraničí v Evropě (Rahmenbedingungen und Praxis transnationaler Zusammenarbeit deutscher Grenzregionen in Europa.) Baden-Baden 1994.

Strana 150


§

Gruber, G.; Lamping, H.; Lutz, W.; Schamp, E.W. (vyd.) Nové přeshraniční regiony ve východní střední Evropě, 10. frankfurtské hospodářsko – geografické symposium (4. – 5. února 1994), frankfurtské hospodářské a sociálně – geografické publikace, sešit 67, Frankfurt 1995 (Neue grenzüberschreitende Regionen im östlichen Mitteleuropa, 10. Frankfurter Wirtschaftsgeographisches Symposium (4. / 5. Februar 1994), Frankfurter Wirtschafts- und Sozialgeographische Schriften, Heft 67, Frankfurt 1995.)

§

Institut für ökologische Raumentwicklung e.V./Büro für operationelle Planung der Woiwodschaft Dolnośląskie: Sasko – Dolnoslezský rozvojový koncept pro INTERREG II / Phare CBC, nezveřejněný návrh Drážďany / Vratislav 1999 str. A 21

§

Institut für ökologische Raumentwicklung e.V : (vyd.) Výzkumný projekt 006 – okolí Labe – rozvoj osídlení a krajiny v oblasti saského Labe 01/92 až 12/96

§

Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik: Evaluační studie o využití prostředků Strukturálních fondů Evropské Unie v rámci Iniciativy Společenství INTERREG II ve Svobodném státě Sasko a v Bavorsku (z pověření Saského státního ministerstva hospodářství a Bavorského státního ministerstva pro hospodářství, dopravu a technologie), Berlín 1998

§

Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik: Osnovy a rozvojové cíle pro ekologický rozvoj území sasko -.českého Krušnohoří - příspěvek k územnímu plánování (Leitlinien und Entwicklungsziele zur umweltschonenden Raumentwicklung des sächsisch-böhmischen Erzgebirges ein Beitrag zur Regionalplanung) Závěřená zpráva Svazek A – analýzy, scénáře a prognózy Ve spolupráci s Institut für ökologische Raumentwicklung, Drážďany pracovním sdružením Hána/Mundil, Praha/Karlovy Vary. Z pověření Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů, Spolkového úřadu životního prostředí (výzkumně – vývojový záměr 104 01 111). Ministerstva hospodářství ČR a Saského státního ministerstva životního prostředí a zemědělství Berlín, červen 1995

§

Institut für Stadtforschung und Strukturpolitik: GmbH : Osnovy a rozvojové cíle pro ekologický rozvoj území sasko -.českého Krušnohoří - příspěvek k územnímu plánování (Leitlinien und Entwicklungsziele zur umweltschonenden Raumentwicklung des sächsisch-böhmischen Erzgebirges ein Beitrag zur Regionalplanung) Závěřená zpráva Svazek B - osnovy, rozvojové cíle a doporučená opatření Ve spolupráci s Institut für ökologische Raumentwicklung, Drážďany pracovním sdružením Hána/Mundil, Praha/Karlovy Vary. Z pověření Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů, Spolkového úřadu životního prostředí (výzkumně – vývojový záměr 104 01 111). Ministerstva hospodářství ČR a Saského státního ministerstva životního prostředí a zemědělství Berlín, červen 1995

§

Institut für Strukturpolitik und Wirtschaftsförderung Halle-Leipzig e.V.: Regionální rozvojová koncepce pro oblast Greiz - Reichenbach Závěřečná zpráva, Halle (Saale) 1996

§

Irmen, Eleonore; Sinz, Manfred: Regionální rozvojové potenciály a problematická místa v nových zemích (Regionale Entwicklungspotentiale und – engpässe in den neuen Ländern). In: Informationen zur Raumentwicklung (1991) Nr. 11/12, S. 755-771.

§

Jaedtke, Eckhard; Piehl, Ernst (vyd.): Konference Euroregionů mezi Evropskou Unií a Polskem a Českou republikou, 28. - 30. září 1995, Frankfurt n. Odrou Slubice, Dokumentace, Berlín 1995

§

Jahn, Manfred (Hrsg.); Aurig, Rainer: Sasko – Čechy – Slezsko. Příspěvky o pohraničí ( - Forschungsbeiträge zu einer sensiblen Grenzregion). Drážďany 1994

§

Jurczek, Peter; Wildenauer, Marion: Nové přeshraniční regiony ve východní střední Evropě, 10. frankfurtské hospodářsko – geografické symposium (4. – 5. února 1994) Frankfurt 1995 str. 109-138.

§

Jurczek, Peter (vyd.): Regionální rozvoj přesahující státní hranice – příklad Euroregionu Egrensis (Regionale Entwicklung über Staatsgrenzen – das Beispiel der EUREGIO EGRENSIS). Komunální a regionální studie 23. Kronach (

§

Jurczek, Peter (vyd.): Hodnocení rozvoje spolupráce v sasko – českém pohraničí (Einschätzung der Entwicklung und Zusammenarbeit im sächsisch-böhmischen Grenzgebiet.) Hodnocení občany Euroregionů Egrensis a Erzgebirge. Chemnitz 1997.

§

Jurczek, Peter : Dílčí bilance přeshraniční spolupráce v německo – českých euroregionech na příkladu Euroregionu Egrensis (Zwischenbilanz der grenzübergreifenden Zusammenarbeit in den deutsch-tschechischen Euroregionen, dargestellt am Beispiel der EUREGIO EGRENSIS.) In: Experimentelle Geographie und Planung, Schriften zur Raumordnung und Landesplanung, Sonderband, S. 309-321, Augsburg 1997.

§

Jurczek, Peter (vyd.): Rozvojové strategie ve středním bavorsko - českém pohraničí In: Miscellanea Geographica, sešit 6, vyd. Katedrou geografie Západočeské univerzity, str . 32-43, Plzeň 1998.

§

Jurczek, Peter; Roch, Isolde; Mundil, Richard z pověření Bavorského státního ministerstva regionálního rozvoje a otázek životního prostředí, Saského státního ministerstva životního prostředí a regionálního rozvoje, Ministerstva hospodářství ČR Trilaterální rozvojová koncepce bavorsko – sasko – českého pohraničí (Východní Bavorsko – saské Vogtlandsko – Severozápadní Čechy) 1994

§

Kommunalentwicklung Baden-Württemberg GmbH; z pověření Saského státního ministerstva hospodářství a práce Rozvojový a akční koncept Euroegionu Elbe / Labe únor 1994; Strana 151


§

Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse e.V. (vyd.) Příručka Euroregion Neisse 93, Doprava, obchod, cestovní ruch, kultura, gastronomie, úřady, tipy (Das Handbuch Euroregion Neisse ’93: Wirtschaft, Verkehr, Handel, Hotels, Tourismus, Kultur, Gastronomie, Behörden, Tips.) Zhořelec (Görlitz) 1992

§

Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse e.V. (vyd.) Výroční zpráva 1996, Žitava, květen 1997

§

Kowalke, Hartmut: Euroregion Neisse . šance pro restrukturalizaci v v sasko – dolnoslezsko – českém trojzemí (Die Euroregion Neisse – Chancen für die Umstrukturierung im Dreiländereck Sachsen-Schlesien-Böhmen). In: Gruber, G.; Lamping, H.; Lutz, W.; Schamp, E.W. (vyd.) Frankfurter Wirtschafts- und Sozialgeographische Schriften, sešit 67.

§

Kowalke, Hartmut: Nové přeshraniční regiony ve východní střední Evropě, 10. frankfurtské hospodářsko – geografické symposium (4. – 5. února 1994) Frankfurt 1995 str. 75-90.

§

Kowalke, Hartmut: / Kaulfuß, W. / Kramer, M.: Cestovní ruch jako rozvojový faktor v Euroregionu Elbe / Labe - prezentace vybraných tendencí a problémů (rukopis) (Der Tourismus als Entwicklungsfaktor in der Euroregion Elbe / Labe – Darstellung ausgewählter Tendenzen und Probleme (Manuskript))

§

Lezzi, Maria: Politika územního plánování v evropských pohraničních regionech mezi konkurencí a spoluprací (Raumordnungspolitik in europäischen Grenzregionen zwischen Konkurrenz und Zusammenarbeit.) Výzkumy na vnější hranici EU SRN Švýcarsko Curych 1994

§

Lisiecki, Stanislaw (vyd.): Otevřená hranice: Výzkumná zpráva polsko - německého pohraničí (1991 - 93), POstupim 1996

§

Operační program pro strukturální podporu Svobodného státu Sasko 2000 – 2006, návrh, Drážďany 1999

§

Pilot Regional Operational Programmme, NUTS II Region North-West Czech Republic, Final Report, April 1999.

§

Rada EU (vyd.) Návrh Nařízení Rady o nástroji strukturní politiky pro přípravu na přistoupení - ISPA - návrh

§

Regionální plánovací sdružení Kamenice / Krušné hory

§

Regionální plánovací sdružení Kamenice / východní KrušnohoříÚzemní plán velkého územního celku Horní údolí Labe / východní Krušnohoří

§

Regionální plánovací sdružení Horní Lužice – Dolní SlezskoÚzemní plán velkého územního celku Horní Lužice – Dolní Slezsko, návrh 10/98

§

regionální plánovací sdružení západní Krušnohoří / VogtlandskoÚzemní plán velkého územního celku západní Krušnohoří / Vogtlandsko

§

Regioplan Ingenieure Dresden / Mannheim / Vratislav Cestovní ruch v Dolním Slezsku / Polsko – výchozí podmínky a návrhy rozvoje 1999 (Tourismus in Niederschlesien / Polen, Ausgangsbedingungen und Entwicklungsvorschläge 1999)

§

Reinfried, D.: Ekologicko – politická spolupráce v česko – saském pohraničí (Umweltpolitische Zusammenarbeit im sächsischpolnisch-tschechischen Grenzgebiet: Úkoly a perspektivy. In: Přeshraniční spolupráce ve východní střední Evropě; Referáty ze symposia na TU v Kamnici (Grenzübergreifende Kooperation im östlichen Mitteleuropa; Beiträge zu einem politik- und regionalwissenschaftlichen Symposium an der TU Chemnitz); Neuss, B.; Jurczek, P.; Hilz, W. (vyd.) Evropské centrum na podporu výzkumu federalismu, Occasional Papers Nr. 19, Tübingen 1998, str. 100

§

Roch, Isolde: Pohraničí Svobodného státu Sasko – analýza výchozí situace, koncepce a cíle rozvojových konceptů, aktuální stav přeshraniční spolupráce (Die Grenzregionen des Freistaates Sachsen – analytische Ausgangssituation, Leitbilder und Ziele der Entwicklungskonzepte, aktueller Stand der grenzübergreifenden Zusammenarbeit). In: Eckart, Karl (vyd.); Kowalke, Hartmut (vyd.): Euroreigony na východě Německa (Die Euroregionen im Osten Deutschlands) Berlin 1997. S. 49-68.

§

Rządowe Centrum Studiów Strategicznych Rzeczypospolitej Polskiej Warszawa Studium koordynacyjne rozwoju pogranicza polsko-czeskiego. Wrzesień 1997.

§

Saské státní ministerstvo životního prostředí a regionálního rozvoje (vyd.) Sdělení Saského státního ministerstva životního prostředí a regionálního rozvoje o Iniciativě Společenství INTERREG II C pro středoevropskou, jaderskou, dunajskou a jihovýchodoevropskou oblast (CADSES) 24. únor 1998; zveřejněno : Saský věstník (1998) 12, str. 233-234.

§

Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci (vyd.) Program INTERREG II pro podporu přeshraničních projektů s Polskou a Českou republikou ve Svobodném státu Sasko 1995 - 1999, červenec 1995

§

Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci (vyd.) Sdělení Saského státního ministerstva hospodářství a práce k realizaci Iniciativy Společenství INTERREG II pro oblasti profesního vzdělávání a kvalifikace a pro socio – kulturní oblast (Evropský sociální fond) 30. prosince 1996: zveřejněno : Saský věstník (1997) 4, str. 90. Strana 152


§

Saské státní ministerstvo životního prostředí a regionálního rozvoje Saský zemský rozvojový plán

§

Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci (vyd.) ESF & Co. Evropský sociální fond v Sasku 3. Ročník (1998) 3.

§

Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci (vyd.) ERDF – operační program Sasko včetně opatření ESF se vztahem k ERDF. 1994-1999. Drážďany, Srpen 1995.

§

Schubert, M: (vyd.) Přeshraniční regionální kooperace mezi Svobodným státem Sasko, Polskem a ČSFR (Grenzüberschreitende regionale Kooperation zwischen dem Freistaat Sachsen, der Republik Polen und der CSFR): Zpracováno v rámci „Regiony a Evropská společenství“, Univerzita Thübigen, Institut für Politikwissenschaft, Sindelfingen, 1993

§

Schwab, O: Euroregiony na německo – polské hranici – zajati v síti politiky a správních orgánů ? (Euroregionen an der deutschpolnischen Grenze – gefangen im Politik- und Verwaltungsnetz? ) In: Raumforschung und Raumordnung (1997) 1, S. 413.

§

Siegel, B. / Mathey, J. / Karschunke, K.: Bilaterální rozvojový koncept pro sasko – české pohraničí Euroregionu Elbe / Labe Textová a mapová část Texty IÖR 080/081. Drážďany 1995.

§

Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz), Statistický úřad Jelení Hora, ČSÚ, pracoviště LIberec Statistická ročenka Euroregionu Neisse - Nisa - Nysa 1998, základní informace (německá a anglická verze). Kamenec, Jelení hora, Liberec 1998

§

Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz), Statistický úřad Jelení Hora, ČSÚ, pracoviště LIberec Města Euroregionu Neisse - Nisa. – Nysa : Budyšín (Bautzen), Zhořelec (Zgorzelec), Jablonec n.N., Kamenec (Kamenz) – únor 1998

§

Saský zemský statistický úřad Kamenec (Kamenz), Statistický úřad Jelení Hora, ČSÚ, pracoviště LIberec Města Euroregionu Neisse - Nisa. – Nysa : Zhořelec (Görlitz), Jeleníhora (Jelenia Gora), Liberec, Kamenec (Kamenz) – prosinec 1995

§

Sumpf, Harald L.: Euroregion – zkušební kámen na cestě do EU (Die Euroregion – Prüfstein auf dem Weg in die EU) Postupim 1995

§

Tödtling-Schönhofer, Herta: Transnárodní kooperace na vnější hranici EU (Transnationale Kooperation an der EU-Außengrenze.) In: RAUM – ÖIR (1993) 31, S. 34-36.

§

Urzad Statystyczny w Zielonej Gorze Wybrane dane statystyczne wojewodztwa lubuskiego. Zielona Gora, Wrzesien 1998. Urzad statystyczny w Jeleniej Gorze Rocznik Statystyczny Wojewodztwa Jeleniogorskiego 1991 Urzad statystyczny w Jeleniej Gorze 1991. Urzad statystyczny w Jeleniej Gorze Stan gmin wojewodztwa jeleniogorskiego w 1996 roku Jelenia Gora lipiec 1997. Urzad statystyczny w Jeleniej Gorze Rocznik Statystyczny Wojewodztwa Jeleniogorskiego 1998 Urzad statystyczny w Jeleniej Gorze 1999. Urzad statystyczny w Legnicy Rocznik Statystyczny Wojewodztwa Legnickiego 1998 Urzad statystyczny w Legnicy 1999

§

Nařízení (ES) č. 1628/97 L 171/14 až L 171/16. 06.07.1994.

§

Nařízení (ES) č. 2760/98 L 345/49 až L 345/52. 19.12.1998.

§

Walcha, Henning (vyd.): Euroregion Neisse – Nisa – Nysa – možnosti přeshraniční komunální spolupráce (EUROREGION NEISSE – NISA – NYSA, Möglichkeiten grenzüberschreitender kommunaler Zusammenarbeit.) Nadace Konráda Adenauera, oblast výzkum a poradenství – komunální vědy, interní studie a zprávy č. 69/94. Sankt Augustin 1994.

§

Wessel, Karin (vyd.): Euroregion Neisse, Akční územní propoení v regionu Horní Lužice – Severní Čechy (Euroregion Neisse, Aktionsräumliche Verflechtungen in der Teilregion Oberlausitz-Nordböhmen), Arbeitsberichte Geographisches Institut, Humboldt-Universität zu Berlin, sešit 30, Berlin 1998.

Strana 153

Program Iniciativy Společenství INTERREG III A 2000(4) Česká republika Svobodný stát Sasko

Recommend Documents