INTERREG III A ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO

INTERREG III A ČESKÁ REPUBLIKA – RAKOUSKO

Program Iniciativy Společenství 2000(4)-2006

Vycházející z rozhodnutí Komise C(2001) 2127 z 12. září 2001, novelizovaného rozhodnutím Komise C(2002) 1703 z 26. července 2002, a upraveno rozhodnutím Komise K(2004) 4523 z 18. listopadu 2004, novelizované rozhodnutím Komise K(2005) z 5. prosince 2005

INTERREG IIIA Česká republika-Rakousko

Program Iniciativy

2006

2

Společenství 2000(4) -


Program Iniciativy


2006

Obsah: 1.

2.

ÚVOD ..........................................................................................5 1.1

Od externího k internímu programu INTERREG IIIA .......................... 5

1.2

Upravený Program Iniciativy Společenství ............................................. 8

Česko - rakouské příhraničí ...................................................11 2.1

Vymezení a poloha.................................................................................. 11

2.2

Charakteristika krajiny.......................................................................... 15

2.3

Demografická charakteristika ................................................................ 15

2.4

Ekonomická struktura a vývoj hospodářství......................................... 17

2.5

Trh práce................................................................................................. 26 2.5.1 2.5.2 2.5.3

2.6

Technická infrastruktura ....................................................................... 31 2.6.1 2.6.2 2.6.3

3.

4.

Struktura a vývoj zaměstnanosti ............................................................. 26 Nezaměstnanost ..................................................................................... 28 Přeshraniční trh práce............................................................................. 30 Doprava.................................................................................................. 31 Technická infrastruktura ......................................................................... 38 Telekomunikace ..................................................................................... 39

2.7

Vzdělání, výzkum a vývoj....................................................................... 40

2.8

Životní prostředí ..................................................................................... 41

Silné a slabé stránky ...............................................................44 3.1

Česko - rakouské příhraničí ................................................................... 44

3.2

Rakouský příhraniční region.................................................................. 46

3.3

Český příhraniční region ........................................................................ 50

3.4

Příležitosti a rizika .................................................................................. 57

Přeshraniční aktivity – dosavadní zkušenosti ......................59 4.1 Úvodem ...................................................................................................... 59

5.

4.2

Chronologie spolupráce .......................................................................... 60

4.3

Projekty................................................................................................... 62

4.4

Změny od roku 2000 ............................................................................... 72

Všeobecné programové strategie..........................................73 5.1

Výzvy a strategie rozvoje v česko-rakouském příhraničí ...................... 73

5.2

Soulad programu s principy Evropské unie .......................................... 75 3


Program Iniciativy


2006

5.3

Soulad s dalšími programy EU a národními programy ........................ 79 5.3.1 Rakousko ............................................................................................... 79 5.3.2 Česká republika...................................................................................... 83 5.3.3. Celkové hodnocení česko -rakouského příhraničního regionu ................... 88

6.

Priority a opatření - struktura programu ...............................89 6.1. Priorita I: Přeshraniční hospodářská spolupráce ................................... 90 Opatření PI/M1: Rozvoj a podpora podniků a infrastruktury infrastruktury pro podnikovou sféru v příhraničí.................................................................. 91 Opatření PI/M2: Přeshraniční mezipodniková spolupráce (MSP) a poradensství pro přeshraniční aktivity.......................................................................... 93 Opatření PI/M3: Cestovní ruch a nabídka aktivit pro volný čas ........................... 94

6.2. Priorita II: Dosažitelnost .......................................................................... 96 Opatření PII/M1: Zlepšení přeshraniční dopravní a telekomunikační infrastruktury ............................................................................................................... 97 Opatření PII/M2: Organizace dopravy, plánování a logistika.............................. 98

6.3. Priorita III: Přeshraniční organizační struktury a sítě.......................... 100 Opatření PIII/M1: Podpora přeshraničních organizačních struktur a rozvoj sítí...100 Opatření PIII/M2: Malé projekty včetně akcí typu “people to people” a pilotních projektů .................................................................................................101

6.4. Priorita IV: Lidské zdroje ...................................................................... 103 Opatření PIV/M1: Rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšiření EU.........104 Opatření PIV/M2: Rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělání, kvalifikace a vědy ................................................................................................105

6.5. Priorita V: Trvale udržitelný územní rozvoj a ochrana životního prostředí ................................................................................................ 107 Opatření PV/M1: Management zdrojů, technická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie........................................................................................108 Opatření PV/M2: Opatření v rámci ochrany přírody a životního prostředí včetně národních a přírodních parků .................................................................108 Opatření PV/M3: Přeshraniční územní rozvoj ve venkovských a městských oblastech ...............................................................................................109

Priorita VI: Zvláštní podpora příhraničním regionům ................................ 110

7.

Indikátory uplatňované u programu.....................................114 7.1

Úvod .................................................................................................... 114

7.2

Indikátory pro sledování programu..................................................... 115

7.3

Cílové indikátory na úrovni programů a priorit ................................. 115

7.4

Indikátory kvality a dopadu na úrovni opatření a projektů............... 118

8.

Výběr projektů........................................................................120

9.

Indikativní tabulka financování.............................................123 4


Program Iniciativy


2006

10. Společné strukturty spolupráce a finančního řízení pro realizaci programu INTERREG III A Česká republika Rakousko................................................................................129 10.1 Organizační struktury pro implementaci program (funkční organizace) …………………………………………………………………….129 10.1.1 Administrativní struktury ........................................................................129

10.2 Směrnice pro zajištění průběhu programů (procedurální pravidla) .. 136

5

INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko

1.

Program Iniciativy Společenství 2000(4) - 2006

ÚVOD

1.1 Od externího k internímu programu INTERREG IIIA Od roku 1989 je hlavním cílem Iniciativy INTERREG zajistit, aby národní hranice nadále netvořily překážku vyrovnanému rozvoji a integraci v Evropě. V roce 1995 - na základě rozhodnutí Evropského parlamentu - byla Iniciativa INTERREG doplněna o programy přeshraniční spolupráce Phare tak, aby se rozšířila přeshraniční spolupráce i na vnější hranice Evropské unie. Česká republika a Rakousko byly zapojeny do programů INTERREG IIA – Phare-CBC 19951999, které zlepšily a zintenzívnily

přeshraniční spolupráci ve společných příhraničních

oblastech. Současné programovací období 2000 - 2006 je ještě náročnější s ohledem na rozšíření EU. Na počátku programovacího cyklu 2000 - 2006 bylo nejdůležitějším úkolem soustředit co nejvíce úsilí na Strukturální fondy a pravidla INTERREG, ale také na postupy programu Phare CBC. To mělo hlavní význam jako součást procesu učení před přistoupením pro místní a regionální orgány v České republice, které budou v budoucnu úzce zapojeny do programů financovaných ze Strukturálních fondů. Na základě společných zkušeností a struktur spolupráce vyvinutých během programovacího období 1995 - 1999 byly na podzim 1999 zahájeny přípravné práce v České republice a v Rakousku na přípravě společného programu

INTERREG III - Phare CBC. Příslušné

koordinační orgány (v Rakousku spolkové země Horní a Dolní Rakousko a Burgenland spolu s Úřadem spolkového kancléře; v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj) iniciovaly diskusi o přípravě strategie přeshraniční spolupráce vycházející z regionálních a místních koncepcí. Do procesu byly zapojeny nejvýznamnější potenciální pomocné orgány na regionální úrovni i regionální aktéři, např. regionální managementy a euroregiony. Přípravy v České republice byly zahájeny vytvořením programu přeshraničního regionálního rozvoje. Během příprav by organizovány pracovní semináře expertů a informační a diskusní setkání za spolupráce regionálních aktérů (starostů, regionálních rozvojových agentur, regionálních rozvojových středisek, atd.). Přípravné práce se staly základem společného programovacího procesu, který započal v listopadu 1999. Následující tabulka shrnuje bilaterální setkání uskutečněná na úrovni 5



koordinátorů programu při přípravě programu. 22. červen 1999

Koordinační schůzka spolkových zemí Dolní Rakousko, Vídeň a Horní Rakousko v Wr. Neustadtu 23. září 1999 1. informace spolkového kancléřství o INTERREG IIIA a Zpráva o stavu přípravných prací 28. říjen 1999 Schůzka koordinátorů programu (ustavení řídící skupiny) 17. listopad 1999 Multilaterální setkání INTERREG III - Phare CBC ve Vídni. Zahajovací setkání, informace a diskuse o struktuře a postupu společného programování 9. prosinec 1999 1. bilaterální pracovní seminář na úrovni koordinátorů programu, Brno 16. únor 2000 2. bilaterální pracovní seminář na úrovni koordinátorů programu, Gmünd 27.-28 březen 2000 3. bilaterální pracovní seminář na úrovni koordinátorů programu, Vídeň 28. duben 2000 4. bilaterální pracovní seminář na úrovni koordinátorů programu, Brno 9. květen 2000 Závěrečná diskuse o konceptu programu, JCC Vídeň

Kromě pracovních seminářů na úrovni koordinátorů programu byly konány bilaterální schůzky expertů a informační a dolaďovací setkání na ministerské úrovni. Do procesu byli oficiálně zapojeni sociální partneři a vládní zástupci pro záležitosti žen. V březnu 1998 Evropská unie oficiálně zahájila proces, který měl umožnit rozšíření. 9. října 2002 Evropská komise doporučila, aby jednání o přistoupení k EU byla dokončena koncem roku 2002 s 10 zeměmi včetně České republiky, Slovenské republiky, Maďarska a Slovinska. Jednání s deseti nejlépe připravenými kandidátskými zeměmi byla ukončena na základě jejich dosavadního pokroku při zavádění legislativy Společenství a převzatého závazku pokračovat v tomto procesu až do přistoupení. Jakmile byla jednání o přistoupení uzavřena a se souhlasem Evropského parlamentu členské státy podepsaly Smlouvu o přistoupení s prvními deseti kandidátskými zeměmi v Aténách dne 16. dubna 2003; Smlouva podléhá ratifikaci všemi smluvními stranami. V České republice se konalo referendum o přistoupení ve dnech 13. a 14. června 2003; 77,33 % voličů se vyslovilo pro přistoupení při volební účasti 55,21 %. Uvedený právní rámec tvoří základ „Managing Transition process“, který účastníci programu, Česká republika a Rakousko, zahájili s cílem přeměnit původní program INTERREG IIA/Phare CBC na dosavadní vnější hranici EU na úplný program INTERREG IIIA na budoucí vnitřní hranici Evropské unie. Již v říjnu 2002 se Úřad spolkového kancléře ujal iniciativy ve funkci Řídícího orgánu a zahájil „Managing Transition process“ pro čtyři programy externích hranic Rakouska (budoucí interní hranice) a zorganizoval ve Vídni dvě akce: 6


•


mezinárodní seminář "INTERREG III a „ EU Enlargement Managing Transition“

2004 -

2006" dne 1. října, který se soustředil na strategické a taktické otázky týkající se transformace Phare CBC na INTERREG a nových výzev, které INTERREG čekají po přistoupení. Seminář se stal platformou průzkumu možných scénářů pro přechodné období a účastníci se vyslovili pro výměnu názorů mezi Evropskou komisí, členskými státy a zainteresovanými kandidátskými zeměmi. •

pracovní seminář konaný 2. října, na kterém byly posouzeny hlavní výsledky semináře z předchozího dne v kontextu programů INTERREG Česká republika - Rakousko, Rakousko - Slovenská republika, Rakousko - Maďarsko a Rakousko - Slovinsko a přípravy dalšího postupu.

Hlavním výsledkem pracovního semináře bylo, že Společný řídící výbor jmenoval členy pracovní skupiny Task Force ( Rakouské spolkové kancléřství jako Řídící orgán, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Horní a Dolní Rakousko jako zástupci rakouských regionů, zástupce českých regionů a JTS; zástupci Evropské komise, generálního ředitelství Regio byli pozváni jako pozorovatelé), a pověřil je zahájením „Managing Transition process“. Pracovní skupina se sešla třikrát: 20. ledna 2003 ve Vídni 24. dubna 2003 ve Vídni 9. července 2003 ve Vídni

Hlavní změny technického a právního rámce spolupráce, identifikace potřeby úprav Společného programového dokumentu, koordinace se střednědobým hodnocením, předběžný časový plán na rok 2003 Diskuse o prvním konceptu Memoranda o porozumění, revize výsledků pracovního semináře o rozvoji strategického projektu, příprava společného semináře o Struktuře a sledování programu v květnu Otevřené otázky Memoranda o porozumění, diskuse návrhu společných programovacích struktur (Kapitola 10 CIP), první odhady společné finanční tabulky, finanční řízení a kontrola

Konal se rovněž pracovní seminář dne 20. března 2003 v St. Pölten; byly definovány klíčové projekty a identifikovány hlavní otázky pro přechodné období 2004 - 2006, které budou podpořeny oběma stranami; byly prodiskutovány finanční zdroje dostupné v České republice i v Rakousku od roku 2004 a harmonizace postupu výběru projektů v obou partnerských státech v rámci INTERREG. Řídící orgán zorganizoval dva programové semináře ve Vídni, zaměřené na diskusi o hlavních otázkách jednotlivých stádií INTERREG: •

Seminář věnovaný Strukturám implementace a monitorování projektu (27. května 2003) a

•

Seminář zaměřený na finanční kontrolu a monitorování (5. listopadu 2003). 7



Partneři účastnící se na programu souhlasí, že má zásadní význam soustředit se na projekty, které povedou k trvalému procesu přeshraniční výměny názorů, zkušeností a představ co největšího počtu účastníků. Výsledkem tohoto procesu budou pilotní projekty významné pro další projekty, které tak budou ovlivňovat hlavní proud regionálního ekonomického rozvoje na obou stranách hranice. Program by proto měl být •

visionářský a zaměřený do budoucna, využívat aktivního přístupu k regionální ekonomické a sociální integraci,

•

průkopnický a inovativní, s projekty od strategického rozvoje až po fyzikální investice,

•

zaměřen na přeshraniční budování kontaktů a institucí.

Společným cílem i nadále zůstává rozvoj jediného příhraničního regionu, integrovaného z hlediska ekonomiky, životního prostředni a sociální a kulturní oblasti po celé sedmileté programové období. Celý proces bude samozřejmě tvořen ze dvou fází. Léta před a po přistoupení přinesou odlišné úkoly, výzvy a příležitosti na obou stranách hranice. Po přistoupení se institucionální i ekonomická rámec významně změní.

1.2 Upravený Program Iniciativy Společenství Schválený Společný programový dokument (JPD) programu INTERREG IIIA/Phare CBC je proto nutno upravit ve světle rozšíření, zahrnout výsledky střednědobého hodnocení, a přeměnit ho na Program Iniciativy Společenství. Tato změna vyžaduje zřídit v České republice příslušné řídící orgány programu a implementační struktury tak, aby byly zaručeny postupy harmonizované s procedurami již existujících struktur v Rakousku. Překonání slabých stránek vyplývajících z odlišnosti postupů používaných v INTERREG IIIA a Phare CBC před přistoupením dá nový impuls k posílení spolupráce příhraničních oblastí. Při přípravě tohoto Programu Iniciativy Společenství byly respektovány praktické pokyny pro sestavení nových a úpravu existujících Programů Iniciativy Společenství INTERREG, stejně jako předpisy, jimiž se iniciativa INTERREG IIIA řídí. Návrh Komise minimalizovat zaváděné změny byl respektován. Struktura dokumentu byla zachována. Zvláštní pozornost byla věnována popisu struktur a postupů řízení a realizace programu a zařazení nezbytných změn s ohledem na činnosti v období 2000 - 2003. Hlavní změny oproti předchozí verzi se proto promítly do následujících oddílů:

8


Kapitola 2:


Podporované území v České republice bylo rozšířeno na úroveň NUTS III, a

odpovídající data a údaje byly odpovídajícím způsobem upraveny. Kapitola 5.3.2: Respektování jiných programů EU pro Českou republiku. Kapitola 6: Zahrnutí nové priority 6: Zvláštní podpora příhraničním regionům. Kapitola 7: Indikátory programu (budou změněny v konečné verzi během střednědobého hodnocení) Kapitola 9: Indikativní finanční plán Kapitola 10: Struktury implementace programu Kapitola 11 byla zahrnuta do této úvodní části. Kapitola 12 byla vynechána, protože ex-ante hodnocení se vztahuje na Společný programový dokument (a je v něm zachováno) nikoli na Program Iniciativy Společenství.

Veškeré informace týkající se Phare CBC byly vynechány. Protože však program Phare CBC bude po nějakou dobu stále existovat, všechny relevantní předpisy zůstanou v platnosti a je možno je vyhledat ve Společném programovém dokumentu. Společný programový dokument proto stále představuje právní základ implementace programu Phare CBC Česká republika - Rakousko, zatímco Program Iniciativy Společenství platí pro implementaci programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko. Předkládaný Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA proto představuje úpravu Společného programového dokumentu INTERREG IIIA / Phare CBC Česká republika Rakousko,

a

byl

připraven

na

základě

spolupráce

a aktivního zapojení

všech

zainteresovaných subjektů. Vzhledem k tomu, že rozdíly mezi Phare a INTERREG dříve bránily koordinované implementaci obou programů, nová fáze představuje solidní základ k dosažení skutečného výsledku v přeshraniční spolupráci. Oba partneři se shodují v tom, že implementace skutečných přeshraničních projektů představuje jeden z klíčových cílů programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko.

9



Česká republika i Rakousko budou pokračovat v již zavedené přeshraniční spolupráci zakotvené v tomto programu. Další podrobnosti o souboru priorit a opatření jsou uvedeny v Programovém dodatku. S cílem podpořit efektivní a účinné řízení a realizaci programu se obě strany dohodly na vzájemných vztazích v Memorandu o porozumění (Příloha).

10


2.


ČESKO - RAKOUSKÉ PŘÍHRANIČÍ

Aktualizace některých statistických informací v pasážích, týkajících se české příhraniční oblasti (údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001) a následně provedené úpravy v územním vymezení (přechod NUTS III – kraje) jsou odrazem změn, ke kterým došlo v rámci reformy veřejné správy a které jsou důsledkem decentralizace státní správy a samosprávy – ustavení krajů a vytvoření krajských úřadů („regional governments“). Uvedené změny a úpravy v datech však nemění výsledky dříve provedených analýz a nevyžadují proto změnu či úpravy priorit a opatření.

2.1

Vymezení a poloha

Do oblasti v česko-rakouského příhraničí patří na rakouské straně regiony NUTS-III Weinviertel, Waldviertel, Mühlviertel, město Vídeň a Wiener Umland Nord. V českém příhraničí to jsou regiony NUTS III Jihočeský kraj, Vysočina a Jihomoravský kraj. Podle čl. 10 směrnic k programu INTERREG (doložka o flexibilitě 20 %) se do příhraničí zahrnují i následující regiony NUTS III: ve spolkové zemi Horní Rakousko regiony NUTS III Linz-Wels a Innviertel resp. v zemi Dolní Rakousko regiony NUTS III St. Pölten a Mostviertel.

11



Tabulka 1 Česko-rakouské příhraničí rozloha v km 2˛

počet obyvatel 1998(R)/ 2001(CZ)

Mühlviertel

2.659

200.705

75

Waldviertel

4.614

225.865

49

Weinviertel

2.391

124.496

52

415

1.606.843

3.871

2.722

271.933

100

Innviertel

2.833

270.733

96

Linz-Wels

1.743

526.515

302

Mostviertel-Eisenwurzen

3.356

237.984

71

Sankt Pölten

1.230

141.658

115

(9.152)

(1.176.890)

RAKOUSKO (bez navazujících oblastí)

12.801

2.429.842

190

Jihočeský kraj

10.056

625.267

62

Jihomoravský kraj

7.062

1.127.718

160

Kraj Vysočina

6.925

519.211

75

ČESKÁ REPUBLIKA

24.043

2.272.196

95

Oblast spolupráce

36.844

4.702.038

127

Územní celek R: NUTS III; ČR: NUTS III

Vídeň Wiener Umland Nord

hustota obyvatelstva (obyv./km 2˛)

Navazující oblasti podle článku 10 směrnice INTERREG

Prameny: sčítání lidu (Rakouský statistický úřad, Český statistický úřad

V celém příhraničním regionu žilo v roce 1998 zhruba 5,1 mil. lidí - včetně regionu Linec-Wels s přibližně 527.000 obyvateli, který funkčně souvisí se sledovaným příhraničním regionem. K sídlům s největším počtem obyvatel v regionu INTERREG III A patří na rakouské straně vedle Vídně ještě města Freistadt (6.900 obyv.), Gmünd (6.000), Krems (22.800), Horn (6.200), Mistelbach (10.200) a Hollabrunn (10.400); na české straně jsou to kromě Brna (376.172 obyvatel) a Českých Budějovic ( 97.339) města Jihlava ( 50.702), Znojmo (. 35.758), Třebíč ( 39.021), Jindřichův Hradec ( 22.695), Český Krumlov ( 14.443) a Prachatice (. 11.843) – údaje k 1.3.2001. Příhraniční oblast má na obou stranách v celostátním měřítku podprůměrnou hustotu obyvatelstva. Na české straně je hustota osídlení celkově nižší než v Rakousku, na druhé straně se však vyznačuje větší heterogenitou. Oproti relativně vysokým hodnotám v okresech 12



České Budějovice, Břeclav a Hodonín zde stojí hustota osídlení pod 40 obyv./km² (Prachatice, Český Krumlov). Třetina obyvatelstva žije v obcích s počtem obyvatel do 2.000.

13



Mapa1: Česko-rakouské příhraničí

Vysočina

Jihomoravský Jihočeský kraj

14


2.2


Charakteristika krajiny

Západní část regionu na

česko-rakouském pomezí lze označit jako krajinu, v níž je

převládajícím typem středohoří. Z geologického hlediska patří tato oblast k nejstarším v Evropě (Český masív). Nejvyšším bodem je Plöckenstein (1.378 m), ležící v trojúhelníku, kde se stýkají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Tento ráz krajiny se směrem na východ mění a v oblasti pohoří Manhartsberg resp. na Znojemsku přechází do pahorkatiny resp. roviny tvořící severní část Vídeňské pánve. Pro tvářnost krajiny v regionu Mühlviertel je typický relativně příkrý terénní stupeň stoupající od jihu na sever (ze zhruba 300 m v údolí Dunaje až do nadmořské výšky kolem 1.400 m) s hluboko zaříznutými říčními údolími. Směrem k jihu je hranice oblasti Mühlviertel vymezena údolím Dunaje, je to údolí podél toku řeky, v níž se úzká údolí (Passauer Tal, Linzer Pforte) střídají s pánevními oblastmi (Eferdinger Becken, Machland). Severní svahové partie České vysočiny, ležící na české straně hranice, protínají široké pánve a říční krajina Vltavy a Lužnice. Pro dolnorakouské příhraničí je charakteristické velmi široké spektrum krajinných útvarů. Patří sem především n

granitová a rulová hornatina v regionu Waldviertel, 400-700 m vysoká náhorní krajina, dosahující maximální výšky těsně nad 1.000 m,

n

rovinné oblasti a pahorkatina (s nadmořskou výškou nepřesahující 400 m) v severní části Vídeňské pánve (tvořené krajinnými útvary Moravského pole a oblasti Weinviertel), je to sníženina nacházející se v prostoru mezi Alpami a Karpatami.

Na české straně hranice jsou přirozeným pokračováním těchto krajinných celků přírodní útvary Českomoravské vysočiny a Vněkarpatských sníženin.

2.3

Demografická charakteristika

S výjimkou regionu Mühlviertel byla demografická situace v českém i rakouském příhraničí po několik desetiletí charakterizována výrazně negativním demografickým trendem. Úbytkem obyvatelstva byly postiženy především venkovské části regionu v bezprostřední blízkosti hranic. Například v období mezi sčítáním lidu v letech 1981 a 1991 klesl počet obyvatel v dolnorakouských příhraničních okresech přibližně o 4%. Až od začátku 90. let lze v řadě obcí pozorovat opačný trend. Ve městech na české straně hranic sice byl v důsledku migrace zaznamenán určitý přírůstek obyvatelstva, celkově však příhraničí dosud nebylo vzhledem k nedostatku pracovních míst a direktivně řízené osídlovací a bytové politice v České republice pokládáno za zvlášť atraktivní. V posledních několika letech se demografický trend v regionech Waldviertel a Weinviertel 15



stabilizoval. V obou regionech dochází k nepatrnému přírůstku obyvatelstva. V české části příhraničního regionu v letech 1991 až 2001 došlo v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina k mírnému úbytku obyvatelstva, pouze v Jihočeském kraji došlo k mírnému nárůstu obyvatel. Pokud jde o věkovou strukturu obyvatelstva, je situace na české straně hranice o něco výhodnější než na rakouské straně. Zřetelnou výjimku představuje Mühlviertel, kde je podíl obyvatelstva ve věku do 15 let i přes značný pokles mladších věkových skupin v období let 1971 až 1991 ještě stále výrazně nad zemským resp. celorakouským průměrem. Podobně markantní rozdíly se na rakouské straně projevují i pokud jde o podíl obyvatelstva ve věku nad 60 let. Zatímco v dolnorakouských příhraničních okresech už podíl této věkové skupiny v současnosti dosahuje téměř 25%, v regionu Mühlviertel leží opět výrazně pod celorakouským průměrem.

V českých příhraničních regionech je nepříznivá věková struktura především

v Jihomoravském kraji, kde je vyšší zastoupení obyvatelstva nad 60 let a relativně nízký podíl obyvatelstva ve věku do 15 let. Jihočeský kraj se vyznačuje nízkým podílem obyvatelstva v poproduktivním věku, zatímco kraj Vysočina vysokým podílem předproduktivní dětské složky. Odchylky od průměru ČR však nejsou velké.

16



Tabulka 2 Struktura obyvatelstva a demografický trend Územní celky R: NUTS III; ČR: NUTS III

Demografický trend 1991-1998 (R) 1991-2001 (ČR) (%)

podíl obyvatel ve věku do 15 let 1991 (R) 2001 (ČR) (%)

podíl obyvatel ve věku nad 60 let 1991 (R) 2001(ČR) (%)

Mühlviertel

4,8

22,4

16,4

Waldviertel

0,8

17,7

22,6

Weinviertel

1,9

16,7

24,0

Vídeň

4,4

13,9

22,8

8,5

16,7

20,5

Innviertel

2,8

20,1

18,4

Linz-Wels

1,8

16,7

18,9


3,3

20,6

18,9

Wiener Umland Nord Navazující oblasti podle článku 10 směrnice INTERREG

Sankt Pölten RAKOUSKO

Jihočeský kraj

3,0 3,8

17,3 17,4

21,0 20,1

0,4

16,6

18,1

Jihomoravský kraj

-0,8

16,0

19,0

Kraj Vysočina

-0,4

17,3

18,4

ČESKÁ REPUBLIKA

–0,7

16,2

18,4

Prameny: sčítání lidu (Rakouský statistický úřad, Český statistický úřad)

2.4

Ekonomická struktura a vývoj hospodářství

Pro ekonomickou strukturu a vývoj hospodářství v česko-rakouském příhraničí jsou charakteristické výrazné regionální rozdíly v životní úrovni. Tyto rozdíly se na jedné straně projevují ve značné disparitě mezi městem a venkovem a na druhé straně v nestejné životní úrovni v českém a rakouském příhraničí. V rakouských příhraničních regionech se hrubý regionální produkt na obyvatele pohybuje zhruba mezi 61% až 167% průměrné hodnoty EU, zatímco v českých příhraničních regionech NUTS III je to 48 % až 54 % (rok 2000). 17



Rakouské regiony s převažujícím venkovským charakterem patří v celorakouském srovnání k ekonomicky nejslabším oblastem. V regionu Mühlviertel například hrubý regionální produkt na obyvatele jen nepatrně překračuje polovinu celorakouského průměru, při porovnání v rámci evropské patnáctky dokonce tento region zaujímá místo těsně za jižními Čechami. Weinviertel dosahuje hodnoty nepatrně nad 60%, Waldviertel a Wiener Umland Nord se dostávají těsně nad tři čtvrtiny celorakouského průměru. Pouze Vídeň vykazuje výrazně vyšší životní úroveň a při srovnání v rámci EU patří k ekonomicky nejsilnějším regionům v Evropě. Česká strana je na tom naopak v celostátním měřítku mnohem lépe. V rámci regionů NUTS III se

na hranici 90% průměrné hodnoty pro Českou republiku

pohybují Jihomoravský a

Jihočeský kraj . Kraj Vysočina dosahuje 80 % průměru ČR. Ve srovnání s EU to je 54 % resp. 48 % průměrné hodnoty v zemích evropské patnáctky. Některé části příhraničí však patří k ekonomicky nejméně rozvinutým oblastem České republiky. Česká vláda proto tyto oblasti zařadila mezi

hospodářsky slabé regiony, jimž bude poskytována zvláštní podpora

z rozpočtových prostředků.

18



Tabulka 3 Ekonomická úroveň HRP/obyv. 1996 (R)/ 2000 (CZ) celostátní průměr = 100

Index EU=100

Mühlviertel

54,4

61,1

Waldviertel

76,4

85,8

Weinviertel

61,4

68,9

148,5

166,6

77,8

87,3

Innviertel

64,8

72,7

Linz-Wels

122,5

137,5


74,5

83,6

Sankt Pölten

82,7

92,9

RAKOUSKO

100,0

112,3

Jihočeský kraj

89,5

53,6

Jihomoravský kraj

90,2

54,0

Vysočina

80,1

48,0

100,0

59,0

-

100,0

Územní celek R: NUTS III; ČR: NUTS II

Vídeň Wiener Umland Nord Navazující oblasti podle článku 10 směrnice INTERREG

ČESKÁ REPUBLIKA evropská patnáctka (EU 15) Prameny: EUROSTAT Regionální účty 2000 (Regional Accounts 2000), ČSÚ Praha 2001

Pokud jde o ekonomickou strukturu, lze v česko-rakouském příhraničí najít určité společné prvky resp. vymezit společné problémové okruhy: n

Orientace ekonomiky na zemědělství je na obou stranách hranice výraznější, než je tomu v “průměrných” regionech v obou zemích. Jižní Čechy a jižní Morava patří podobně jako region Weinviertel v Rakousku - k centrům zemědělské a lesnické výroby.

Vinou zpoždění

v přizpůsobování

novým

rámcovým

podmínkám

pro

zemědělství a lesnictví dochází na obou stranách hranice k zaostávání. n

Pokud jde o průmysl a živnostenské podnikání, dominují na obou stranách hranice tradiční průmyslová odvětví jako např. potravinářství, textilní a oděvní průmysl, zpracování a výroba kůže, skla, kamene a dřeva a konečně strojírenství. Průmyslová výroba zůstává soustředěna do malého počtu lokalit, které jsou navíc relativně hodně vzdáleny od hospodářských center obou zemí.

19


n


Terciární sféra je - s výjimkou městských regionů - i přes pokrok dosažený v posledních letech ještě stále citelně slaběji rozvinutá.

Tabulka 4 Ekonomická struktura struktura zaměstnanosti 1998 (R) / 2001 (ČR) Územní celek R: NUTS III; ČR: NUTS III*

zemědělství (I)

mater. výroba celkem (II)

z toho stavebnictví

služby celkem (III)

z toho ubytování a pohostinství

podíl v % Mühlviertel

1

51

19

48

6

Weinviertel

8

38

16

54

5

Waldviertel

4

46

14

50

7

0,5

32

15

77

9

7

38

12

55

6

Innviertel

2

52

10

46

5

Linz-Wels

1

33

10

66

3


2

50

14

48

6

Sankt Pölten

1

39

14

59

5

2

34

11

64

8


RAKOUSKO

Jihočeský kraj

8

42

10

50

4

Jihomoravský kraj

5

40

11

55

4

10

47

9

43

3

5

41

9

54

4

Vysočina ČESKÁ REPUBLIKA

Prameny: Ústřední svaz rakouských sociálních pojišťoven, Český statistický úřad – SLDB 2001

Na rakouské straně hranice je zdrojem strukturálních problémů převažující zastoupení malých a středních podniků a nedostatečná úroveň jejich integrace do odběratelských a odbytových sítí (jak uvnitř regionu, tak i ve vztahu k blízkým hospodářským centrům). Na české straně jde hlavně o problémy vyplývající ze změn vlastnických vztahů, změn velikostní struktury podniků a z nízké produktivity. Waldviertel a Mühlviertel se v porovnání s dalšími rakouskými regiony vyznačují zřetelně vyšším podílem osob zaměstnaných v sekundárním sektoru. Celkově je nápadný vysoký podíl zaměstnaných ve stavebnictví, který přesahuje celorakouský průměr, a na druhé straně výrazně podprůměrný podíl lidí pracujících v terciárním sektoru. 20



Na české straně dominuje sekundární sektor pouze v kraji Vysočina (47 %). V Jihomoravském a Jihočeském kraji převažuje sektor služeb, v němž pracuje více než 50 % osob. V příhraničních oblastech České republiky hraje dodnes

důležitou úlohu zemědělství. Podíl

obyvatel zaměstnaných v tomto hospodářském sektoru je oproti celostátnímu průměru dvojnásobný. S výjimkou velkých měst a některých regionálních center (Brno, České Budějovice, Jihlava, Třebíč, Jindřichův Hradec, Hodonín) má převážná část českého příhraničí venkovský charakter. To se také odráží v hospodářské struktuře a rozvojových problémech regionu. Příhraniční oblasti na Znojemsku a Břeclavsku, které jsou výrazně orientovány na zemědělství, patří v celostátním měřítku k problémovým územím. Okres Znojmo platí v rámci České republiky za významného výrobce zemědělských produktů, a proto také musí v největší míře čelit problémům vyplývajícím z nutnosti přizpůsobit zemědělství a lesnictví změněným podmínkám. V celém příhraničí je, obdobně jako v celostátním měřítku, patrný posun významu jednotlivých sektorů hospodářství. Zatímco v primárním a sekundárním sektoru pracuje stále méně lidí, zaznamenává terciární sektor neustálý nárůst počtu zaměstnaných osob. Změny v českých příhraničních oblastech v období let 1991 až 2001 byly z hlediska struktury zaměstnanosti výrazné.

Ve všech regionech značně poklesla zaměstnanost v primárním

sektoru, v průměru na 45 % stavu roku 1991. V sekundárním sektoru se zaměstnanost zvýšila a zvýšil se podíl zaměstnanosti v terciéru. Tyto údaje však již nezachycují první posttransformační změny, které se uskutečnily bezprostředně po roce 1989. V české části sledované oblasti dochází od začátku 90. let k dalekosáhlým změnám v sociální a ekonomické oblasti, částečně v důsledku celkové politické a ekonomické transformace v České republice a částečně v důsledku specifických strukturálních podmínek a specifického vývoje ekonomického cyklu v příhraničí. Zavádění tržního hospodářství a privatizace majetku, který byl dříve ve vlastnictví státu, vytvořily zásadní rámcové podmínky pro restrukturalizaci ekonomiky a určily celkový charakter hospodářského vývoje regionu. Otevření hranic s Rakouskem odbouralo značnou část negativních sociálních a ekonomických důsledků vyplývajících z okrajové polohy této oblasti. K pozitivním změnám dochází např. v důsledku restrukturalizace průmyslových podniků, vytváření nové základny malých a středních podniků, nových možností pro uplatnění v terciárním sektoru a také díky zahraničním investicím. Další příznivé změny lze očekávat také v oblasti cestovního ruchu a zlepšování životního prostředí v důsledku investic veřejného sektoru do technické infrastruktury a v důsledku předpokládaného zásadního zlepšení přeshraniční dopravní infrastruktury. Na druhé straně se v českém příhraničí projevily i určité negativní vlivy. Za nejzávažnější lze označit především problémy v sociální, ekonomické a ekologické sféře ve venkovských oblastech, vyvolané kolapsem některých zemědělských odvětví a forem zemědělské výroby (především státní statky v bezprostředním pohraničí), a také zhoršení dopravní obslužnosti 21



venkova, což má za následek zhoršení životních podmínek venkovského obyvatelstva.

Průmyslová a řemeslná výroba, malé a střední podniky V regionech, v jejichž hospodářské struktuře hraje významnou roli zemědělství, dominují v oblasti průmyslové výroby a živnostenského podnikání sídla jako např. Perg a Freistadt (Mühlviertel) nebo Gmünd, Krems, Schrems resp. Laa/Thaya (Waldviertel a Weinviertel). V prvé řadě jsou zde přitom zastoupeny podniky dřevozpracujícího a kovozpracujícího resp. textilního a oděvního průmyslu (převážně v regionech Mühlviertel a Waldviertel), jinde pak jde hlavně o potravinářská odvětví (především v oblasti Weinviertel). Celkově lze stupeň zprůmyslnění v příhraničních částech spolkových zemí Horní a Dolní Rakousko označit za nízký. Sektor průmyslové a řemeslné výroby je zde zaměřen převážně na uspokojování poptávky na místním nebo regionálním trhu a jen v malé míře vstupuje do nadregionálních konkurenčních

vztahů.

Dominantní

roli

hrají

v regionu

malé

a

střední

podniky,

charakterizované až na nečetné výjimky podprůměrnou produktivitou a ne právě vysokou technologickou úrovní. Úlohu dominantního průmyslového centra rakouského příhraničí hraje jednoznačně hlavní město Vídeň. Z celkového počtu kolem 13.100 výrobních podniků, působících v celé oblasti, jich sídlí 62% ve Vídni. Zbývajících 38% je rozptýleno ve venkovských částech příhraničního regionu. Podobně výrazná je dominantní role vídeňské aglomerace o pokud jde o zaměstnanost. Z celkového počtu přibližně 223.000 osob zaměstnaných v průmyslu připadá na Vídeň opět téměř 68,5%. Většinu vídeňských podniků zabývajících se průmyslovou výrobou tvoří tradiční, zavedené firmy, pokrývající široké odvětvové spektrum (elektrotechnika, spotřební elektronika, kovozpracující průmysl a strojírenství, výroba potravin atd.). I když v uplynulých letech sílí trend k přesunu méně náročných, rutinních činností do okrajových regionů, zachovávají si v ekonomické struktuře hlavního města dominantní úlohu technologicky náročná odvětví, což vyvolalo ve Vídni strukturální problémy a už po řadu let trvající pokles zaměstnanosti. Také ve venkovských částech rakouského příhraničí byly dosud zaznamenány jen ojedinělé pokusy o zvýšení inovačního potenciálu průmyslové a řemeslné výroby. Konkrétně lze v této souvislosti uvést Technologické centrum ve Freistadtu (Technologiezentrum Freistadt) v regionu Mühlviertel, v němž má prioritní postavení zpracování a zušlechťování dřeva, energetika a ekologické technologie, a dále přeshraniční hospodářský park Gmünd-České Velenice. V jihočeské části regionu hrají roli průmyslových center České Budějovice a menší regionální střediska Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Jejich význam výrazně přesahuje rámec vlastního regionu. V celostátním srovnání se oblast vyznačuje poměrně nízkým podílem slaběji 22



rozvinutých odvětví a jednou z nejvyšších úrovní produktivity. Také pokles produkce je zde pomalejší než v ostatních částech České republiky. V regionu dominují obory potravinářského průmyslu a zpracování kovů. Proces restrukturalizace zde probíhá plynule a pro nově vznikající domácí i zahraniční podniky je především ve městech charakteristická vysoká dynamika růstu. Také tradiční podniky (např. pivovary) dokázaly v posledních letech značně vylepšit své postavení na trhu a i v sousedních zemích se jim podařilo dosáhnout většího podílu na trhu. Role motorů regionálního rozvoje se v jižních Čechách ujala především středně velká a menší města s relativně stabilní a dostatečně diverzifikovanou průmyslovou strukturou. Jinak vypadá situace na jižní Moravě. Co do ekonomického potenciálu zde zaujímá jednoznačně vedoucí postavení Brno a do jisté míry také Jihlava. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou obory vyrábějící investiční celky a drobnější zařízení a spotřební průmysl. V celorepublikovém srovnání zde převažují spíše středně velké podniky. Úroveň podnikatelských aktivit je především ve venkovských částech českého příhraničí ještě stále nízká. Pouze tři regiony - konkrétně Brno-město, Prachatice a České Budějovice - stojí po této stránce nad celostátním průměrem. Ve většině malých a středních podniků pracuje méně než 5 zaměstnanců. Většina těchto firem působí v sektoru služeb, ve stavebnictví a řemeslné výrobě. Celkově dnes představují malé a střední podniky důležitý stabilizující faktor regionálního hospodářství, a to i přes to, že mnoho z nich má velké rezervy v oblasti managementu, uplatňování inovací a využívání nových technologií.

Služby S výjimkou větších měst je sektor služeb na obou stranách hranice obecně málo rozvinutý, i když zde v posledních letech zaznamenáváme v celostátním srovnání vysoké tempo růstu. Při bližším pohledu na hustotu a strukturu terciárního sektoru však vidíme na obou stranách hranice zřetelné rozdíly. Na české straně to byla především města, kdo dokázal těžit z rozšíření a posílení odvětví služeb, k němuž došlo v rámci procesu privatizace. V důsledku zakládání obchodních firem a díky iniciativám soukromých investorů a podnikatelů (pohostinství, holičství a kadeřnictví, obchody aj.) byla vytvořena nová pracovní místa a tyto aktivity se také staly stimuly dalšího rozvoje. V malých městech a ve vesnicích však i nadále trvá nepříznivá situace. Na rakouské straně hranice došlo ke zvýšení zaměstnanosti v oblasti obchodu, ve zdravotnictví a cestovním ruchu. Na obou stranách hranice připadá malým a středně velkým městům důležitá role regionálních středisek služeb. V Rakousku má nadregionální význam Vídeň, která je jako hlavní město přirozeným správním, ekonomickým a kulturním centrem celého Rakouska. V oblasti poskytování služeb zde ve veřejném i soukromém sektoru hrají dominantní úlohu služby s vysokou přidanou hodnotou. Odvětví vyžadující vysokou kvalifikaci však ve srovnání s jinými 23



městskými aglomeracemi srovnatelného rozsahu zaostávají. O rozvoj sektoru služeb, k němuž došlo v posledních letech, se zasloužila především odvětví, která kladou nižší nároky na úroveň kvalifikace. V české části regionu má mimořádné postavení Brno, které si jako veletržní město získalo význam i v mezinárodním měřítku. Každý rok se v Brně koná přibližně 30 odborných veletrhů, mezi nimiž patří k nejznámějším Mezinárodní strojírenský veletrh a veletrh výpočetní techniky Invex.

Cestovní ruch V rámci terciárního sektoru hraje cestovní ruch na obou stranách hranice roli odvětví, které má mimořádně velký rozvojový potenciál. Ve venkovských regionech převažuje v současné době na obou stranách hranice domácí cestovní ruch, jehož těžiště tvoří rekreační a zájezdová turistika a agroturistika. Ve Vídni (kde je cestovní ruch zaměřen na městskou a kongresovou turistiku) naproti tomu ve statistice přenocování jednoznačně dominuje podíl cizinců (85,5%). Vyšší hodnoty dosahuje tento údaj pouze v některých západorakouských regionech. V rámci regionu je v současnosti úroveň infrastruktury cestovního ruchu a také nabídka velmi rozdílná, což se zřetelně odráží na počtu přenocování. V turistické sezóně 1997/98 činil počet přenocování v rakouském příhraničí přibližně 9,6 mil. Na Vídeň z toho připadalo asi 7,6 mil. přenocování, tj. téměř 80%. Ze zbývajících 2 mil. přenocování připadá největší podíl (něco přes 1 mil. přenocování) na Waldviertel (oblast Wachau; lázeňský cestovní ruch v severní části regionu) a na Mühlviertel (Böhmerwald/Šumava, lázeňský cestovní ruch), v regionu Weinviertel převažuje v současné době zájezdová resp. výletní turistika. Na české straně hranice představují nejdůležitější lokality cestovního ruchu region Šumava a dále města Český Krumlov a Brno. V ostatních oblastech českého příhraničí nehraje cestovní ruch významnější úlohu.

V roce 2000 bylo v Jihočeském kraji evidováno 4,3 mil.,

v Jihomoravském kraji 3,2 mil. a v kraji Vysočina 1,8 mil. přenocování. Průměrná doba pobytu se pohybuje v rozmezí 4,7 až 5,6 dní. V cílových oblastech jsou k dispozici dostatečné, i když zatím ještě málo diverzifikované ubytovací kapacity. Klíčovým problémem lepšího využití stávajícího potenciálu je nízká kvalita služeb a neexistence funkční organizační struktury. Zahraniční cestovní ruch hraje na obou stranách hranice druhořadou úlohu (až na výjimky Českého Krumlova a Lednicko-Valtického areálu). Skutečnost, že zahraniční turisté (zatím) nepokládají region za dost atraktivní, je dána především těmito faktory: chybějící infrastruktura a nedostatek kapacit, slabá koordinace nabídky a málo ”trháků” pro turisty. Pokud se podaří zlepšit strukturu nabídky, zintenzívnit propagaci regionu a posílit společné aktivity v cestovním ruchu, mělo by se v budoucnosti postavení regionu na trhu cestovního ruchu zlepšit.

24



Zemědělství a lesnictví Zemědělství zaujímá na obou stranách hranice významné místo. V rakouské části příhraničního regionu je agrární sektor charakterizován převažujícím podílem malých rodinných zemědělských hospodářství. Z toho vyplývá nedostatečná konkurenceschopnost nejen v mezinárodním, ale i v rakouském měřítku, což s sebou nese nedostatečnou příjmovou zajištěnost. Přibližně dvě třetiny zemědělských podniků proto fungují pouze jako zdroj tzv. vedlejších příjmů, to znamená, že jejich majitelé kombinují příjmy ze zemědělství s příjmy z průmyslové a/nebo řemeslné výroby. Dalším důležitým hospodářským odvětvím je lesnictví. Na české straně - pokud odhlédneme od území v bezprostřední blízkosti hranic - jsou produkční podmínky a možnosti zajištění příjmů v zemědělství a lesnictví lepší než v Rakousku, ale produktivita je mnohem nižší. Převládá pěstování obilnin, olejnin a pícnin a dále chov dobytka a ryb. Průměrná velikost hospodářských jednotek je mnohem větší než v Rakousku (zhruba 2.000 až 6.000 ha). Drobní soukromí zemědělci obhospodařují jen malou část (kolem 5%) celkové výměry zemědělské půdy. Podíl osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví v příhraničních oblastech trvale klesá, v neposlední řadě i v důsledku změněných rámcových podmínek po roce 1989 a s tím související zásadní restrukturalizace. V roce 1997 bylo v tomto sektoru zaměstnáno přibližně 7% obyvatel.

Zahraniční investice a mezipodniková kooperace Přímé zahraniční investice se v České republice výraznou měrou podílely na procesu restrukturalizace ekonomiky. Většina investorů přichází z Německa a investice směřují především do bankovnictví

a

pojišťovnictví,

dále

do

stavebnictví

a

zpracovatelského

průmyslu

(potravinářství, výroba motorových vozidel). Vzestupný trend zaznamenává i sektor telekomunikací a automobilový průmysl. Největší podíl přímých investic míří do hlavního města a jeho okolí, ale v posledních letech lze pozorovat i zvýšený zájem o další regiony. Především u jižních Čech přitom lze předpokládat zvýšení atraktivity. Počet zahraničních podniků se od roku 1993 do roku 1995 téměř ztrojnásobil s tím, že největší zájem byl o České Budějovice (přes 50% podniků). Podíl společných podniků je spíše malý. Jiná je naproti tomu situace na jižní Moravě. Brno se stalo po Praze druhým nejdůležitějším cílovým regionem pro zahraniční investory. Podobně jako v pražském regionu zde především můžeme konstatovat vzrůstající počet společných podniků, které už dosahují vysoké úrovně. Počet zahraničních investorů se výrazně zvýšil i v okresech Znojmo, Břeclav a Třebíč, které bezprostředně přiléhají k hranici s Rakouskem. Díky odstranění “hraniční bariéry” se ekonomický akční rádius malých a středních podniků v regionu sice zvětšil, nové příznivé rámcové podmínky pro rozvoj vyšších forem mezipodni25



kové kooperace (např. práce ve mzdě, joint venture, dceřiné společnosti) však dodnes zůstávají prakticky nevyužity. Stávající mezipodnikové kontakty se převážně soustřeďují na využívání dosavadní rozdílné úrovně nákladů na výrobní faktory na lokální úrovni a spočívají v tom, že podnik odebírá ze sousedního regionu levnější materiál, výchozí polotovary nebo jednoduché předvýkony. V některých odvětvích tak lze oproti konkurenci z jiných regionů dosáhnout značných konkurenčních výhod - týká se to hlavně odvětví, která spolupracují se stavební výrobou, jako je např. dřevozpracující průmysl. V důsledku dobrého zakázkového krytí dokázala řada těchto provozů ve vlastních příhraničních oblastech zvýšit zaměstnanost na několikanásobek, zatímco ve Vídni počet osob zaměstnaných v tomto odvětví klesal. Přes uvedený příznivý vývoj je úroveň přímých zahraničních investic nízká (5,9% celkového počtu zaměstnanců). Příčinou tohoto stavu je nedostatečná nabídka kvalitně připravených ploch pro průmyslové a živnostenské potřeby a nedostatek infrastruktury pro výrobní sektor a služeb.

Technologie a inovace S výjimkou velkých měst (přičemž hlavně Vídeň a Brno se i v celoevropském kontextu dokázaly etablovat jako inovační a technologická centra) je úroveň inovací v příhraničním regionu celkově velmi nízká. Máme zde na mysli jednak strukturu hospodářských jednotek a nedostatek finančních zdrojů a pak také výrazný nedostatek výzkumných a vývojových zařízení. I když se už ojediněle podařilo vybudovat zařízení věnující se transferu technologií, mají podniky sídlící v regionu - a především to platí pro malé a střední podniky - i nadále na obou stranách hranice nedostatečný přístup k inovacím a technologiím. Jako pozitivní příklady v oblasti transferu technologií a infrastruktury pro ekonomickou sféru můžeme uvést hospodářský park Gmünd-České Velenice, kde od roku 1996 funguje středisko pro zakládání podniků a poradenská služba. Spektrum jeho výkonů zahrnuje nejrůznější poradenské aktivity jako např. zprostředkování kontaktů, poradenství v oblasti telekomunikační infrastruktury, napojení na mezinárodní datovou síť atd.

2.5

Trh práce

2.5.1 Struktura a vývoj zaměstnanosti Situaci na trhu práce určuje v příhraničních regionech na rakouské straně hranice omezené spektrum kvalifikovaných pracovních míst. V příhraničních regionech NUTS-III Mühlviertel, Waldviertel, Weinviertel a Wiener Umland Nord došlo od začátku 90. let k nadprůměrnému nárůstu zaměstnanosti. Počet osob s příjmy ze závislé činnosti vzrostl v období 1990-1998 o 4,3% (Waldviertel) resp. 14,2% (Weinviertel). Nadprůměrný přírůstek přitom byl zaznamenán především ve stavebnictví. Kromě toho se zvýšil počet pracovních sil v mnoha podnicích ve 26



dřevozpracujícím, stavebním a kovozpracujícím průmyslu. K plynulému nárůstu zaměstnanosti došlo také v řadě oborů sektoru služeb (např. ve zdravotnictví, obchodě a cestovním ruchu). Celkově se v příhraničí ukazuje, že problémy na trhu práce rostou s tím, jak se zvyšuje orientace regionálního hospodářství na průmyslovou výrobu. Výraznější pokles zaměstnanosti se projevil v průmyslu, kde byla postižena především pracovní místa pro ženy v oděvním a textilním průmyslu. Zavírání podniků, překládání výroby a restrukturalizační opatření způsobily v tomto odvětví citelný úbytek pracovních míst. Tabulka 5 Situace na trhu práce v rakouské části regionu INTERREG osoby s příjmy ze závislé činnosti územní celek R: NUTS III

absolutní vyjádření 1998

změna v% 1990-1998

změna v % za období 1995-1998

1995-1998

muži

ženy

Mühlviertel

35.949

13,7

6,5

4,3

10,0

Weinviertel

22.618

14,2

9,4

8,0

11,4

Waldviertel

56.733

4,3

2,0

1,6

2,6

767.598

4,4

6,0

10,1

1,4

65.382

12,3

5,2

4,2

6,9

Innviertel

66.435

1,8

4,7

3,0

7,3

Linz-Wels

295.940

1,3

2,1

0,8

3,7


58.326

6,7

3,5

2,8

4,6

Sankt Pölten

46.391

11,9

2,8

1,9

6,5

2.916.855

3,6

1,7

0,1

3,7


RAKOUSKO

Pramen: Ústřední svaz rakouských sociálních pojišťoven

Vídeň představuje v rámci rakouského příhraničního regionu místo největšího soustředění pracovních míst. Z celkového počtu přibližně 655.000 osob, které jsou v regionu spadajícím do programu INTERREG zaměstnány ve výrobních závodech a v sektoru služeb, vykonává 77% své povolání ve Vídni. Dominantní postavení Vídně se projevuje také v intenzivních vztazích na trhu práce s dolnorakouskými příhraničními regiony, především s oblastí Weinviertel a dalšími regiony, které k ní přiléhají. Počet osob dojíždějících z tohoto území za prací činí například v regionu Weinviertel 34% (přičemž od r. 1981 do r. 1991 došlo k nárůstu o 22%). Podobnou funkci vykonává v regionu Mühlviertel, který navazuje na sledovanou oblast, centrální prostor kolem Lince. Také tam je počet osob dojíždějících z odlehlejších částí za prací z regionu nadprůměrně vysoký (38%).

27



V českých příhraničních regionech je vývoj na trhu práce poněkud odlišný a závisí na dominujících hospodářských odvětvích a na ekonomické síle malých a středně velkých měst. Počet zaměstnaných osob v období let 1991 až 2001 celkově výrazně klesl ( v absolutním vyjádření o 105 tisíc osob), přičemž na jižní Moravě byl pokles zaměstnanosti o něco větší než v jižních Čechách. I přes silné restrukturalizační tendence v zemědělství a pokles zaměstnanosti v průmyslových odvětvích se v jižních Čechách počet zaměstnaných nesnížil tak drasticky jako v některých jiných regionech České republiky. Zemědělství by v tomto regionu mohlo spolu s odvětvími potravinářského průmyslu a se vzrůstajícím podílem svobodných povolání představovat relativně stabilní faktor. Zatímco v oblasti průmyslu a řemesel došlo k poklesu zaměstnanosti, byl v odvětvích služeb (obchod, ekonomické služby, cestovní ruch) zaznamenán nárůst. Značná část dosaženého přírůstku zaměstnanosti jde na vrub nových podniků, které byly zakládány hlavně v městských regionech. Tabulka 6 Situace na trhu práce v českém regionu Phare počet zaměstnaných osob územní celek: ČR: NUTS III

absolutní vyjádření

změna (v %)

2001

1991 - 2001

Jihočeský kraj

303.627

-7,7

Jihomoravský kraj

533.613

-9,2

Vysočina

242.945

-9,8

ČESKÁ REPUBLIKA

4.855.565

–10,4

Pramen: SLDB 1991, 2001

2.5.2 Nezaměstnanost Ve shodě s celorakouským trendem se ve všech částech celého rakouského příhraničního regionu počet nezaměstnaných v období let 1990 až 1998 zvyšoval, přičemž tento nárůst (s výjimkou regionu Mühlviertel) byl na sledovaném území zřetelně vyšší, než činil celorakouský průměr. Hlavní příčinou tohoto vývoje jsou změny, k nimž dochází v důsledku restrukturalizace v těch průmyslových odvětvích, která jsou pro příhraničí klíčová. V těchto oborech se ve venkovských oblastech i ve vídeňské aglomeraci projevují patrné strukturální slabiny.

28



Zatímco v regionech Waldviertel (7,7%) resp. ve Vídni (9,7%) patří míra nezaměstnanosti k nejvyšším

v Rakousku,

je úroveň nezaměstnanosti v oblastech Mühlviertel (5,0%),

Weinviertel (6,3%) a Wiener Umland Nord (4,6%) výrazně pod průměrnou celorakouskou hodnotou. Jako charakteristické znaky struktury nezaměstnanosti lze ve venkovských oblastech regionu INTERREG označit vysoký podíl nezaměstnaných žen, lidí s nízkou kvalifikací a převažující podíl nezaměstnaných s profesemi patřícími do výrobní sféry. Specifický problém představuje vídeňský trh práce. Úroveň nezaměstnanosti činí ve Vídni 9,7%, tedy vysoko nad rakouským průměrem, a patří tak k nejvyšším hodnotám v rámci celého Rakouska. Také pokud jde o strukturu nezaměstnanosti jsou patrné výrazné rozdíly oproti ostatním regionům. Ve Vídni postihuje nezaměstnanost více muže než ženy. Skoro polovinu nezaměstnaných tvoří dlouhodobě nezaměstnaní lidé (ve Vídni je to 46 %). Značná část nezaměstnaných patří do skupin, které jsou z hlediska trhu práce problémové, mají omezenou možnost resp. schopnost sociální a prostorové mobility a nízkou kvalifikační úroveň. Tabulka 7 Nezaměstnanost v rakouském regionu INTERREG Územní celek R: NUTS III

míra nezaměstnanosti v% 1998

změna počtu nezaměstnaných v% 1998

1990-1998

1995-1998

Mühlviertel

5,0

3.451

24,0

2,1

Weinviertel

6,3

2.864

71,9

15,8

Waldviertel

7,7

6.339

44,6

5,2

Vídeň

9,7

73.329

55,6

20,2

Wiener Umland Nord

4,6

5,451

12,3

8,8

Innviertel

4,9

5,155

1,8

4,7

Linz-Wels

4,8

11,758

1,3

-0,8


4,8

4,410

6,7

7,2

Sankt Pölten

6,6

3,922

11,9

25,8

7,0

237.795

28,5

10,2

Navazující oblasti podle článku 10 směrnice INTERREG

RAKOUSKO Pramen: Arbeitsmarktservice Österreich

V české příhraniční oblasti se do úrovně nezaměstnanosti promítají rozdíly v hospodářské struktuře jihočeského a jihomoravského regionu. V západní části českého příhraničního regionu nedosahuje míra nezaměstnanosti celostátního průměru, a to i přesto, že se citelně zhoršila situace na trhu práce v okresech Český Krumlov a Písek. Ve východní části je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší a pohybuje se nad celostátním průměrem.

29



Tuto skutečnost lze částečně vysvětlit poklesem zaměstnanosti ve venkovských okresech, jako je např. Třebíč, Znojmo nebo Břeclav, protože tyto okresy byly už od r. 1993 nuceny čelit velkým problémům s nezaměstnaností, které jsou vyvolány procesem restrukturalizace v zemědělství. Od r. 1996 došlo v důsledku restrukturalizačních opatření v tradičních průmyslových odvětvích k výraznému zhoršení zaměstnanosti i ve větších průmyslových centrech (Brno, Jihlava, České Budějovice, Třebíč). Celkově postihuje nezaměstnanost ve všech okresech českého příhraničí více ženy než muže. Jejich podíl na počtu nezaměstnaných se v jednotlivých okresech pohybuje od 53% (Břeclav) až po téměř 65% (Brno-venkov). K nejohroženějším skupinám patří nevyučené pracovní síly nebo osoby s nízkou kvalifikací. Velmi nepříznivou je skutečností je vysoký podíl nezaměstnaných ve věkové skupině do 25 let (kolem 30%). Přibývá také počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou bez práce déle než rok. Dlouhodobá nezaměstnanost se stává tíživým problémem. Tabulka 8 Nezaměstnanost v regionu Phare-CBC Česká republika Územní celek ČR: NUTS III

míra nezaměstnanosti v%

změna počtu nezaměstnaných index 1994=100

1994

1998

2002

1994-2002

Jihočeský kraj

2,2

5,8

6,7

295

Jihomoravský kraj

3,2

7,9

11,2

347

Vysočina

3,9

7,5

8,3

218

ČESKÁ REPUBLIKA

3,2

7,5

9,8

309

Pramen: Český statistický úřad, MPSV ČR

2.5.3 Přeshraniční trh práce Pád železné opony s sebou přinesl pro Českou republiku i Rakousko novou úroveň přeshraničních vztahů na trhu práce. České pracovní síly, především lidé z moravského příhraničí až po Brno, začali od té doby využívat možnosti získat zaměstnání i v přilehlých dolnorakouských příhraničních oblastech a na vídeňském trhu práce. Toto nové uspořádání vztahů na trhu práce mezi Českou republikou a Rakouskem má jednak formu přeshraniční migrace za prací, nebo se realizuje jako denní resp. dojíždění do práce. Dosud byly zaznamenány dvě fáze tohoto procesu. Startovní fáze začala prakticky okamžitě po otevření hranic a trvala do roku 1993. V r. 1991 bylo evidováno kolem 7.300 pracovních sil z tehdejšího Československa, což v poměrném vyjádření představovalo 2,4% všech výdělečně 30



činných cizinců v Rakousku. Do roku 1993 jejich absolutní počet a rovněž relativní podíl vzrostl na 11.100 resp. 4,0%, od r. 1994 pak začala – také jako důsledek uplatňování restriktivnější politiky v oblasti zaměstnávání cizinců – fáze poklesu resp. stagnace. Pracovní síly z České republiky působí na rakouském pracovním trhu jen v nevelkém počtu odvětví. Nejvýznamnější roli zde hraje pohostinství a oblast sociálních a veřejných služeb. Souběžně s nárůstem migrace za prací se zvyšovalo i denní resp. týdenní dojíždění z České republiky do Rakouska za prací. Podle oficiálních údajů rakouské Služby pro pracovní trh činil v červenci 1995 počet osob dojíždějících z České republiky za prací do Rakouska 1.570 osob.

2.6

Technická infrastruktura

2.6.1 Doprava Z hlediska napojení na mezinárodní síť vysokokapacitních komunikací je celé česko-rakouské příhraničí nutno označit za periferní oblast. Komunikace směřují především k příslušným regionálním hospodářským centrům resp. střediskům trhu práce, kterými jsou relativně blízko ležící městské aglomerace. Pro rakouské příhraničí je charakteristická síť radiálních komunikací směřujících do centra jednotlivých oblastí, tj. do prostoru Lince a Vídně, a zároveň nedostatečná vnitroregionální dopravní obslužnost (málo komunikací probíhá západovýchodním směrem). Nejdůležitější dopravní osy v regionu, které do roku 1989 fungovaly převážně jako spojnice venkovských oblastí s regionálními centry, získaly po otevření hranic na významu jako nadregionální resp. mezinárodní komunikace spojující Rakousko s Českou republikou a Polskem.

31



Mapa 2: Dopravní infrastruktura

32



33



Mapa 3 silnice v síti TEN + PAN

PRAG

BRÜNN

WIEN BRATISLAVA

BUDAPEST

GRAZ

34



Mapa 4 železnice v síti TEN + PAN

PRAG

BRÜNN

WIEN BRATISLAVA

BUDAPEST

GRAZ

35



Na těchto komunikacích došlo během několika let ke skokovému nárůstu regionální i nadregionální intenzity provozu. Na české straně byla výstavba dopravní infrastruktury určena tím, že po dlouhou dobu existoval společný československý stát, který neměl zájem o kontakty se svými západními sousedy. Těžiště pozornosti bylo zaměřeno na magistrální tah Praha-Brno-Bratislava, zatímco budování komunikací probíhajících severojižním směrem bylo relativně zanedbáváno. Rozvoj přeshraniční spolupráce v oblasti dopravního plánování proto znamená zvlášť pro jižní část českého příhraničí posun územních priorit a posílení významu nadnárodních dopravních koridorů. Z evropských dopravních koridorů, které jsou uvedeny v Helsinské dohodě, jsou přímo na region napojeny koridory VI, VIA a VIB. Regionální dopravní síť se musí do budoucna orientovat na harmonické napojení na nejdůležitější mezinárodní dopravní tepny. Na základě bilaterálních jednání, vedených s Českou republikou ohledně dopravních koridorů navrhlo Rakousko Evropské komisi dva důležité koridory TEN, spojujících Českou republiku s Rakouskem. Jde o tyto koridory: -

Praha – Linec

-

Brno – Vídeň

Silniční doprava Převážná část rakouského příhraničí je z pohledu dálniční infrastruktury nedostatečně vybavená resp. zcela nedotčená, což s sebou nese horší dosažitelnost a periferní postavení celých velkých území vůči správním střediskům regionu (Vídeň, Linec, Krems). Rozvinutou dopravní infrastrukturou se mohou pochlubit pouze výše uvedená centra a jejich okolí. Nedostatečné napojení však neplatí pouze ve vztahu k mezinárodním a nadregionálním komunikacím, ale podobná je situace i pokud jde o přeshraniční spojení uvnitř sledovaného regionu. Hlavní silniční tahy, které spojují Vídeň a severní část Dolních Rakous se sousedními regiony v České republice, jsou komunikace B6, B7 (Brněnská silnice/Brünnerstraße) a B2 (Znojemská silnice/Znaimer Straße), s hraničními přechody u obcí Laa an der Thaya/Hevlín, Drasenhofen/Mikulov a Kleinhaugsdorf/Hatě. Přechody mezi obcemi Neunagelberg/Halámky, Grametten/Nová Bystrřice a Reintal/Valtice mají význam především pro příhraniční styk v lokálním měřítku. Hlavní mezinárodní a nadregionální silniční tah mezi centrální částí Horního Rakouska a 36



jižními Čechami tvoří silnice B310 (Pražská státní silnice/Prager Bundesstraße). Spolu s Leonfeldskou státní silnicí/Leonfelder Bundesstraße (B126) je to vzhledem k nepříznivým topografickým podmínkám (hornatý reliéf v oblasti Šumavy) jediná silnice pro dálkovou dopravu ve směru do České republiky. Je nutno poznamenat, že v okrese Rohrbach není žádný hraniční přechod. Všechna ostatní místa, která dříve (před rokem 1938) fungovala jako hraniční přechody, jsou dostupná pouze po relativně prudce stoupajících komunikacích. Česká republika patří k evropským státům s nejhustší silniční sítí. Technický stav dopravní infrastruktury v českém příhraničí odpovídá celorepublikové úrovni. Silniční síť je sice hustá, ale v blízkosti hranic je její kvalita i kapacita poznamenána značnými nedostatky. Regionem prochází několik důležitých mezinárodních silničních komunikací, jako např.: n

E55: Rostock – Berlín –Praha – Linec

n

E49/E551: Německo – Rozvadov – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky (hranice)

n

I/38: Německo – D1 (Praha-Brno) – Jihlava – Znojmo (hranice)

n

I/55: Přerov – Břeclav (hranice)

n

R52, I/52: Brno – Pohořelice – Mikulov (hranice)

Železniční síť, veřejná železniční doprava Veřejná doprava představuje v přeshraničním dopravním systému citelnou slabinu. Železniční spojení mezi Českou republikou a Rakouskem buď vůbec chybí, nebo je nedostatečné, což má na jedné straně za následek stagnaci počtu cestujících v železniční dopravě a na druhé straně dvouciferný nárůst v individuální automobilové dopravě, což zvyšuje dopravní zatížení a ohrožení životního prostředí podél meziregionálních silničních komunikací. K nejdůležitějším železničním tratím nadregionálního významu patří v rakouském příhraničí tyto železnice: n

Severní dráha z Vídně na hraniční přechod Bernhardsthal/Břeclav

n

Dráha císaře Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn) z Vídně do Gmündu/Českých Velenic (hranice)

n

Summerauer Bahn z Lince přes Pregarten do Summerau/Dolního Dvořiště (hranice)

Tyto železniční tahy, které vedou severojižním směrem a jsou poznamenány nedostatečnou kapacitou, se v regionálních centrech (Linec a Vídeň) napojují na západovýchodní osu (”Podunajský koridor/Donaukorridor”, Západní železnice/Westbahn) dálkové železniční dopravy. 37



Kromě toho zajišťuje železniční obslužnost regionu trať Vídeň-Wolkersdorf-MistelbachLaa/Thaya a Severozápadní dráha/Nordwestbahn (Vídeň-Hollabrunn-Retz-česká hranice). Železniční infrastruktura je na české straně hranice v mnoha ohledech hodně zastaralá. Česká vláda proto v roce 1993 přijala usnesení o modernizaci železniční sítě. V jejím rámci byly vymezeny dva tranzitní koridory, jejichž modernizace bude mít podle mezinárodních dohod o železniční dopravě nejvyšší prioritu. Od té doby probíhají práce na modernizaci trati, jejichž podstatná část má být dokončena do roku 2005. Oblastí spadající do evropských programů INTERREG/Phare procházejí úseky těchto mezinárodních železnic (železniční koridory): n

Berlín – Děčín – Praha – Břeclav – Vídeň

n

Vídeň – Břeclav – Ostrava – Varšava

2.6.2 Technická infrastruktura Zásobování elektrickou energií Na obou stranách spolupracujícího území lze zásobování elektřinou označit za velmi dobře zajištěné. Na české straně však přetrvávají zastaralé technologie v kombinaci s ekologicky škodlivými zdroji energie, což je především ve městech příčinou velkého zatížení ovzduší (např. oxidem siřičitým nebo oxidy dusíku). Pokud jde o vývoj nových ekologicky přijatelných a trvale udržitelných zdrojů energie, má ještě Česká republika co dohánět. Vídeň naopak dosáhla v posledních letech značného zlepšení v oblasti komunálních/městských a ekologických technologií, díky čemuž lze v této oblasti počítat i s příznivými synergickými efekty pro spolupráci celého česko-rakouského příhraničního regionu. Ve Vídni se už například obnovitelné zdroje energie staly faktorem, který má velký rozvojový potenciál a k němuž se upírají naděje do budoucna. I přesto, že zatím ještě mnohdy jde o velmi nákladné investice, využívá se těchto zdrojů v nejrůznějších oblastech. Navíc se realizují pilotní pokusné projekty využití solární a větrné energie, jejichž cílem je připravit půdu pro budoucí využití těchto technologií v širokém měřítku. V regionu Mühlviertel byla v posledních letech – mimo jiné v souvislosti s realizací hornorakouské energetické koncepce a regionálních koncepcí pro okresy Freistadt a Rohrbach a dále městské energetické koncepce v Pergu – instalována řada zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie, především pokud jde o využití biomasy pro místní rozvodné sítě, o solární zařízení a využití biomasy pro vytápění rodinných domků. V okrese Rohrbach např.

38



biomasa pokrývá 27% potřeby tepla pro vytápění a ohřev vody, což jej po této stránce řadí na první místo v regionu. Intenzivnější využití biomasy jako zdroje energie otevírá především v zemědělství významné perspektivy pro regionální rozvoj a vytváření pracovních míst s tím, že se při adekvátní podpoře výzkumu a vývoje v této oblasti může kromě toho stát důležitým impulsem pro rozvoj technologií a zavádění inovací.

Zásobování vodou, likvidace odpadních vod V celé rakouské části sledovaného území je zásobování pitnou a užitkovou vodou a likvidace odpadních vod zajištěno na vysoké úrovni. Na české straně hranice však je nutno dosáhnout zlepšení pokud jde o zajištění a zvýšení kvality těchto služeb, protože jde o důležité faktory přispívající ke zatraktivnění těchto lokalit a o předpoklady pro úspěch strategie zaměřené na přilákání nových investorů. V posledních letech se sice v českém příhraničí podařilo uskutečnit různá dílčí zlepšení a modernizaci infrastruktury v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod, celkově však lze – především v malých a středně velkých obcích – označit stav technické infrastruktury za neuspokojivý. Po otevření hranic se Vídeň ujala role střediska vývoje a transferu know-how v oblasti progresivních ekologických technologií. Rakouské hlavní město začalo velmi brzy uplatňovat při rozvoji svých technických služeb zásady trvalé udržitelnosti a ekologické orientace a díky tomu se dnes v tomto ohledu těší pověsti “evropského vzorového města”. Vídeň třeba jako jedno z prvních evropských měst pochopilo důležitost řízené likvidace odpadních vod a zajištěného zásobování vodou. Dnes je potřeba pitné vody kryta téměř ze 100% z vysoce kvalitních horských zdrojů. Také v oblasti odpadového hospodářství se klade zvýšený důraz na ekologická hlediska a na vypracování koncepcí trvale udržitelného odpadového hospodářství.

2.6.3 Telekomunikace Úroveň výstavby telekomunikační sítě lze především v české části příhraničního regionu, a v jejím rámci zvlášť ve venkovských oblastech, hodnotit jako neuspokojivou. Na rakouské straně se v zásadě podařilo na celém území vybudovat odpovídající komunikační infrastrukturu, kterou je ještě nutno optimalizovat v oblasti mobilních komunikačních zařízení. I když například Waldviertel usiluje o to, aby se v oblasti telematiky stal vzorovým regionem (ADSL), a v zájmu toho intenzívně zdokonaluje telekomunikační infrastrukturu, je z pohledu celého příhraničního regionu na obou stranách hranice nutno konstatovat, že využívání nových telekomunikačních technologií a médií dosud probíhá velmi pomalu.

39


2.7


Vzdělání, výzkum a vývoj

Nabídka vzdělávacích příležitostí, která je v prvé řadě zaměřena na profesní přípravu, je v Rakousku soustředěna v podstatě na Vídeň a Krems, v České republice pak na Brno a České Budějovice. V Jindřichově Hradci byla otevřena správní fakulta. V oblastech, které mají převážně venkovský charakter – a to je většina území regionu – je naproti tomu nabídka příležitostí pro dosažení vyššího stupně vzdělání skrovná. Součástí nabídky (mimo velká města) je na rakouské straně Vyšší odborná škola managementu cestovního ruchu a ekonomiky volného času (Fachhochschule für Tourismusmanagement und Freizeitwirtschaft), Podunajská univerzita (Donauuniversität) - obě školy se sídlem v Kremsu - a několik vyšších odborných škol (Fachhochschulen für Software-Engineering, Medientechnik und Design), jejichž sídlem je Hagenberg v regionu Mühlkreis). Nejdůležitějším centrem celého regionu po obou stranách česko-rakouské hranice, které soustřeďuje vzdělávací a výzkumné instituce nejvyšší kvality, je Vídeň. Ve Vídni je soustředěno 45,2% všech rakouských výzkumných zařízení. V hlavním městě Rakouska sídlí více než polovina všech výzkumných pracovišť mimopodnikové sféry. Vídeň je dále sídlem pěti vysokých škol univerzitního typu a tří uměleckých vysokých škol, na kterých dohromady studuje přes 127.000 posluchačů (to je přibližně 58% všech rakouských vysokoškoláků). Zatímco v mimopodnikové sféře se výzkumná činnost koncentruje převážně do měst, kde také nacházejí uplatnění její výsledky, přizpůsobuje se operační výzkum (na který připadá 17,5% veškeré výzkumné kapacity) ve větší míře teritoriálním podmínkám a reaguje také pohotověji na aktuální požadavky co do struktury a potřeby inovací. Z výsledků činnosti těchto výzkumných a vývojových pracovišť stále více těží malé a střední podniky a tím se v regionu lépe daří zachytit trend ke specializaci a posílit konkurenceschopnost podniků v oblastech, které jsou vzdáleny od “center dění”. V české příhraniční oblasti je centrem nabídky profesní přípravy na vyšších stupních škol jednoznačně Brno: sídlí zde Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Zemědělská a lesnická univerzita, Vysoká škola veterinární, Vojenská akademie a Janáčkova akademie múzických umění. Vysoké školy už delší dobu pěstují intenzívní kontakty se zahraničními partnery, které sahají od výměny studentů a expertů až k realizaci společných výzkumných a vývojových projektů. V roce 1991 byla v Českých Budějovicích zřízena Jihočeská univerzita s pěti fakultami. Úroveň školství a vzdělání je na české straně hranice celkově relativně vysoká. Pokud však porovnáme formální stupeň získané kvalifikace s reálnou kompetencí, posuzovanou podle západních měřítek, je zde vidět zřetelný nesoulad. České školství má co dohánět především pokud jde o aplikaci moderních technologií. Dobře rozvinutý je hlavně první a druhý stupeň 40



vzdělávacího systému, ačkoliv v důsledku vylidňování některých venkovských oblastí musely být vzdělávací instituce na více místech zrušeny, což také vede k tomu, že kapacita školských zařízení druhého stupně nedosahuje v příhraničí celostátního průměru. Druhý stupeň vzdělávací soustavy dosud také nedokázal dostatečně reagovat na měnící se potřeby regionálního trhu práce. Tato situace má za následek nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou ve výrobním sektoru.

2.8

Životní prostředí

Na rakouské straně se na rozsáhlých lesních plochách v regionech Waldviertel a Mühlviertel nachází řada v podstatě nenarušených lesních společenstev. Bezlesé plochy, které jsou většinou využívány pro zemědělské účely, jsou protkány mnoha cennými remízky a křovinami. Kromě toho se zachovaly jak cenné lužní a vlhké oblasti, tak na druhé straně i suché lokality, tvořící ekosystémy, v nichž nachází útočiště řada vzácných živočišných a rostlinných druhů. V minulosti se prosazovalo pěstování lesních monokultur (smrky) a provádělo rozsáhlé odvodňování, což na mnoha místech vedlo ke zhoršení ekologické situace této krajiny. Na druhé straně se však podařilo zřídit řadu chráněných oblastí, které pomáhají udržet přírodní a kulturní krajinu a zachovávají ji budoucím generacím: jsou to např. národní park Podyjí/Thayatal, přírodní parky Rechberg, Jauerling a Kamptal-Schönberg, několik velkých chráněných krajinných oblastí jako např. Strudengau, Wachau, Kamptal, Geras, Oberes Pulkautal a větší počet menších chráněných oblastí (především v regionu Mühlviertel). Na rozdíl od regionů Mühlviertel a Waldviertel se velká část území oblasti Weinviertel intenzívně zemědělsky využívá. V důsledku toho došlo k dalekosáhlým změnám přirozeného krajinného prostředí s negativními dopady na životní prostředí - vysychání a přehnojení půdy a ohrožení mnoha živočišných a rostlinných druhů. Většina z nevelkého počtu oblastí, v nichž se zachoval jejich původní stav, byla vyhlášena za chráněné přírodní nebo krajinné oblasti. K nejdůležitějším patří chráněná krajinná oblast a přírodní park Leiser Berge a dále chráněná krajinná oblast Donau-March-Thaya Auen (lužní krajina kolem Dunaje, Moravy a Dyje), která se rozprostírá od hranice spolkové země Vídeň po obou stranách Dunaje až po ústí Moravy, resp. podél pravého břehu Moravy a Dyje na sever od údolí Bernhardsthal. Česká část příhraničního regionu patří v České republice k těm oblastem, kde je zatížení přírodního prostředí resp. ovzduší relativně nízké. Méně příznivá je situace ve větších městech na území regionu. V centrech těžkého průmyslu byla vybudována technická zařízení, která jsou dnes už sice zastaralá, ale dosud jsou v provozu. Tato zařízení mají na svědomí velké emise kysličníku siřičitého, kysličníků dusíku a těžkých kovů. Kromě toho jsou v provozu i klasické teplárny s nízkou účinností a vysokou úrovní emisí škodlivin v důsledku využívání hnědého uhlí s vysokým obsahem síry. Zatížení ovzduší dále zvyšuje velký počet starých a nedostatečně udržovaných nákladních i osobních automobilů. 41



Ve východní části českého příhraničí je ekologická stabilita narušena především v důsledku uplatňování intenzivních forem zemědělství. Tento vývoj vede k vodní a větrné erozi a k vysychání půdy v důsledku její nedostatečné retenční schopnosti. Dalším problémem (který má přeshraniční význam) je prostup škodlivin (hlavně z jižní Moravy) odvodňovacím systémem, který vyúsťuje směrem k rakouské hranici, což vede na obou stranách hranice ke znečištění půdy. Na území, kde se sbíhají hranice České republiky, Rakouska a Německa, se na ploše kolem 1.630 km2 rozkládá přeshraniční souvislá a z ekologického hlediska velmi cenná oblast Böhmerwald/Šumava (“zelená střecha Evropy”), která má na české i bavorské straně hranice status národního parku. Pro Vídeň jako nejlidnatější město v regionu INTERREG-Phare-CBC má problematika rozvoje životního a přírodního prostředí mimořádný význam. Během několika posledních desetiletí proto stál rozvoj příslušných nástrojů plánování při rozvoji města v popředí pozornosti. Ve městě byla např. realizována rozsáhlá opatření na ochranu zelených ploch, jako je “Program 1000 hektarů” nebo “Vídeňský zelený pás 1995”, spojená s monitoringem životního prostředí. V posledních letech se také začalo s využíváním rámcového krajinného plánu resp. krajinného plánu jako prostředků pro přípravu projektů na zachování a rozvoj zelených ploch ve Vídni. V roce 1991 se Vídeň stala členem “Svazku evropských měst na ochranu klimatu”, v r. 1996 pak podepsala Aalborgskou chartu a tím se i v mezinárodním měřítku zavázala k realizaci trvale udržitelné energetické a ekologické politiky. Také lokální Agenda 21 a program ochrany klimatu ve městě Vídni znamenají významný příspěvek k realizaci opatření v důležitých oblastech z hlediska klimatu, jakými jsou např. energetika, doprava a zásobování resp. likvidace odpadů, ale také v bytové výstavbě, sociální oblasti a v ekonomice. 1

Spolu s řadou mezinárodních dohod a úmluv v oblasti ochrany přírody tvoří “Směrnice o zachování přírodního prostředí a volně žijících živočichů a rostlin” (92/43 EWG "Natura 2000") na celoevropské úrovni nejdůležitější právní normu v oblasti ochrany přírody. Tato směrnice předpokládá vybudování celoevropské sítě chráněných oblastí. Po návrhu chráněných oblastí k zařazení do této sítě na základě “Dohody o ochraně volně žijících druhů stěhovavých živočichů" (Směrnice na ochranu ptactva) z r. 1979 na jedné straně a "Směrnice o zachování životního prostředí a volně žijících rostlinných druhů" (směrnice o stanovištích fauny a flóry Fauna-Flora-Habitat) z r. 1992 na druhé straně se počítá s tím, že do června 2004 budou vymezeny chráněné oblasti "evropského významu". V Rakousku už byl Spolkovému úřadu pro 1

Konvence OSN o druhové rozmanitosti (CBD), Evropská listina o ochraně přírody, Evropská síť biogenetických rezervací, Panevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti (PES), Dohoda o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská konvence), Alpská konvence, Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská konvence), Evropská charta horských regionů, Dohoda o ochraně druhů a biotopů Arge ALP, Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) a Evropská úmluva o krajině. Těmito dohodami se analýza situace regionu nebude blíže zabývat.

42



životní prostředí předložen seznam oblastí navržených pro zařazení do Natura 2000, který obsahuje přes 100 položek včetně ekologického zhodnocení navrhovaných oblastí. V regionu zahrnutém do programu se nacházejí mj. tyto oblasti navržené pro ochranu v rámci Natura 2000: n

Rybníky, louky a bažiny v oblasti Waldviertel,

n

Lužní krajina v Pomoraví a Podyjí

n

Údolí Dyje/Thayatal

n

Západní část regionu Weinviertel

n

Lužní krajina v Podunají

43



3.

SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY

3.1

Česko - rakouské příhraničí

Česko-rakouské příhraničí netvoří z hlediska ekonomické struktury ani co do dynamiky vývoje nějaký homogenní region. Proto zde můžeme na jedné straně vymezit několik navzájem odlišných dílčích příhraničních oblastí (příhraniční region jižní Čechy – Horní Rakousko s rozvojovou osou České Budějovice-Linec, příhraniční region jižní Morava- Weinviertel s rozvojovou osou Brno- Vídeň, a příhraniční region Jihlava– region Waldviertel). Silný vliv mají také dva velké městské regiony, tj. Brno a Vídeň, jejichž protipólem jsou do jisté míry oblasti s extrémně periferním postavením. Celá příhraniční oblast musela po dlouhou dobu čelit na obou stranách hranice úbytku obyvatelstva, který byl do značné míry důsledkem odchodu obyvatel z regionu, a s tím spojenému zvyšování průměrného věku obyvatelstva. Až v 90. letech lze v mnoha obcích pozorovat opačný trend, kdy se počet obyvatel opět začíná zvyšovat. Pokud jde o atraktivitu území, můžeme celý příhraniční region – s výjimkou Vídně a Brna – označit z hlediska vztahu k evropským hospodářským centrům za okrajovou oblast. Slabé je nejen napojení na hlavní mezinárodní tahy, ale ani dosažitelnost těchto regionů v rámci vlastního státu není dobrá. Zvlášť v oblasti veřejné dopravy je co napravovat. V regionální hospodářské struktuře hraje ve venkovských částech regionu stejně jako dříve vedoucí úlohu zemědělství resp. zemědělsko-průmyslový komplex. Z toho pak vyplývá vysoká míra závislosti na strukturálních změnách, k nimž dochází jednak v průběhu transformačního procesu a pak také v důsledku evropské agrární politiky a postupného rozšiřování Evropské unie. Také sekundární sektor hospodářství je v tomto regionu poznamenán patrným vlivem průběhu hospodářského cyklu v daném odvětví. Hlavně tam, kde se uplatnila restrukturalizační opatření nebo kde v důsledku přesunů výroby došlo k rušení podniků, se situace na regionálním trhu práce výrazně zhoršila. Na druhé straně lze v posledních letech pozorovat zřetelný pozitivní vývoj především tam, kde se realizují možnosti přeshraniční mezipodnikové kooperace nebo kde podniky dokázaly najít se svými novými výrobky a/nebo technologiemi uplatnění na nových trzích. Celkově je však třeba vyjít z toho, že inovační potenciál hraje zatím na obou stranách společné hranice nepatrnou roli. Tabulka 9

44



Společné silné a slabé stránky česko-rakouského příhraničí silné stránky §

slabé stránky

vysoká úroveň některých odvětví jak ve venkovských oblastech (např. zemědělsko-průmyslový komplex, textilní průmysl, těžba dřeva a dřevozpracující průmysl), tak i ve městech

§

okrajová poloha velkých částí příhraničí z hlediska mezinárodní dosažitelnosti i dosažitelnosti v rámci regionu

§

neuspokojivé napojení na dopravní infrastrukturu vyššího řádu a nedostatečně rozvinutá přeshraniční doprava a informovanost

§

dynamický demografický vývoj

§

velký potenciál vzdělaných pracovních sil

§

nedostatečná kapacita hraničních přechodů

§

potenciál nepoškozeného přírodního prostředí

§

nestejná úroveň budování infrastruktury

§

v některých oblastech příliš vysoký věkový průměr obyvatelstva (především ve venkovských odlehlých částech území)

§

slabá orientace regionálních podniků na inovace a nové technologie

§

zaostávání v důsledku celkově malého počtu podniků a/nebo vysoký podíl oborů/podniků, kterým vinou zaostávání nebo v souvislosti s restrukturalizací hrozí potíže

§

velká závislost na trhu práce ve městech

§

velké rozdíly mezi jednotlivými regiony co do výše příjmu a sociálního zajištění

§

přetrvávající “hranice v myšlení lidí” v důsledku dlouhého přerušení kulturních a společenských vztahů

§

neúměrně velký význam zemědělství a vystavení zemědělskoprůmyslového komplexu velkému konkurenčnímu tlaku a nutnosti přizpůsobit se změnám v průběhu rozšiřování EU

§

odlišnosti právního systému, ekologických standardů a chybějící systém včasného varování (monitoring)

§

málo vyvinutá přeshraniční institucionální infrastruktura

Za velký potenciál pro budoucí společný rozvoj regionu lze pokládat rozvoj cestovního ruchu, i když je zde nutno nejprve značně zlepšit nabídku, vzájemnou informovanost/propojení subjektů cestovního ruchu a marketing a zdokonalit provozní a organizační strukturu cestovního ruchu. Specifické požadavky na společný rozvoj regionu klade stávající nestejná životní úroveň a výše mezd na obou stranách hranice, ale také odlišně koncipovaná právní nebo sociální soustava a standardy v oblasti životního prostředí. I když je snižování resp. odbourávání těchto disproporcí záležitostí, kterou je nutno řešit v prvé řadě na celostátní úrovni, jsou právě příhraniční oblasti tím územím, pro které jsou tyto záležitosti mimořádně důležité.

45


3.2


Rakouský příhraniční region

Mühlviertel patří v Rakousku k ekonomicky nejméně rozvinutým regionům, a to i přesto, že se situace v posledních letech zlepšuje. Zemědělství má relativně velký význam, ovšem pro velký počet majitelů je zemědělství pouze vedlejším zdrojem příjmů. V oblasti průmyslu a řemesel je výroba soustředěna do malého počtu odvětví a pouze do několika lokalit. Díky příznivým přírodním podmínkám získal v posledních letech především v těsné blízkosti hranic a v oblasti podél Dunaje na významu cestovní ruch, region však pokulhává za vývojem pokud jde o nabídku turistických cílů, jejich mezinárodní význam a o kvalitu. Jedním z největších problémů regionu je v tomto ohledu nedostatečný počet pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci, což souvisí s převažujícím podílem malých a středních podniků. Z toho plyne i vysoký počet lidí, kteří dojíždějí za prací do centrální části regionu, tedy do Lince a okolí. Oba dolnorakouské regiony, tj. Waldviertel a Weinviertel, se co do problémů i co do perspektiv dalšího rozvoje markantně liší. Některé části oblasti Waldviertel patří v Rakousku mezi tradiční průmyslové regiony, v nichž byl dříve soustředěn textilní a oděvní průmysl, elektronika a zpracování kovů. Se sílícím tlakem na restrukturalizaci, racionalizaci a na přesuny výroby se především v severní části regionu Waldviertel v blízkosti hranic výrazně zhoršily ekonomické poměry a situace na trhu práce, přičemž těmito krizovými jevy byly zasaženy v prvé řadě ženy. Některé okresy regionu Waldviertel dosud patří v celorakouském měřítku mezi oblasti s největší nezaměstnaností. Především severní části regionu jsou špatně dostupné a velká vzdálenost od větších měst (např. Lince nebo Vídně) nepříznivě ovlivňuje atraktivitu tohoto území. Weinviertel je oblastí, v níž hraje rozhodující úlohu zemědělská výroba a zemědělsko-průmyslový komplex. Některé části tohoto regionu patří v celém Rakousku k zemědělsky nejvyspělejším, jejich produkce sahá od obilnin přes zeleninu až po pěstování vinné révy. I přes jistý pokrok v restrukturalizaci lze předpokládat, že se v této oblasti zvlášť silně projeví důsledky změn probíhajících v agrárním sektoru. Význam průmyslu a řemesel je vzhledem k dominantnímu podílu malých a středních podniků spíše malý a je omezen pouze na malý počet lokalit. Podniky proto nejsou schopny větších inovací, i když se zde prostřednictvím institucí zajišťujících na regionální úrovni transfer technologií vytvářejí stimuly pro zlepšení situace a pro zatraktivnění lokalit v regionu pro průmyslové a řemeslné aktivity. V několika posledních letech těžilo území ležící severně od Dunaje i z procesu vytváření příměstské sídelní oblasti v blízkosti Vídně jak pokud jde o počet obyvatel, tak i z hlediska zprůmyslnění. Oba regiony patří vzhledem k malé nabídce volných pracovních míst především v kvalifikovaných odvětvích a oborech ke klasickým “pendlerským” regionům. Podíl zdejších obyvatel, kteří mají zaměstnání ve Vídni, je nadprůměrně vysoký. Region Waldviertel se před několika lety začal koncentrovat na rekreační a ozdravnou turistiku. 46



Rozvoj firem s vedoucím postavením v oblasti cestovního ruchu vedl ke zlepšení nabídky a zvýšení počtu přenocování v regionu. Jinak je tomu v oblasti Weinviertel. Tento region se v současné době orientuje na zájezdovou turistiku a na pobyty v přírodě. Spektrum nabídky a kvalita ubytovacích a pohostinských zařízení ještě nedosáhly potřebné úrovně.

Vídeň zajišťuje pro velké části celého příhraničního regionu funkci ekonomického centra a má také klíčové postavení na pracovním trhu. V posledních letech se Vídeň ujala role “hybné páky” v rozvoji vztahů mezi východní a západní Evropou a v návaznosti na svůj potenciál v oblastech jako např. telekomunikace, logistika, doprava, komunální technologie a technologie pro životní prostředí začala prosazovat novou orientaci strategie dalšího rozvoje. Specifické problémy

hospodářství

rakouského

hlavního

města

vyplývají

ze

zhoršené

situace

v sekundárním sektoru, v němž zaměstnanost klesala po řadu let nadprůměrným tempem. Zároveň s tím se sice dařilo rozvíjet sektor služeb, ale ten – i když je to pro městský region netypické – má k dispozici spíše větší počet pracovních míst pro odvětví s nízkými kvalifikačními požadavky, což vyvolává strukturální problémy. Pokud jde o rozvoj trhu práce, musí se Vídeň vyrovnávat s náročnými úkoly. Míra nezaměstnanosti je jednou z nejvyšších v Rakousku a přitom dále stoupá, bezmála polovina lidí bez práce se řadí do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných a většina z nich patří z hlediska trhu práce k problémovým skupinám. Dalším specifickým jevem je v celorakouském srovnání vysoký podíl zahraničních pracovních sil, což by v případě zhoršení ekonomických podmínek mohlo vyvolat sociální napětí.

oblast obyvatelstvo

hospodářská struktura a trendy

silné stránky Ÿ

slabiny

příznivá dynamika demografického vývoje

Ÿ

vídeňská resp. linecká městská aglomerace fungují jako hospodářská centra a zdroj rozvojových podnětů pro celé příhraničí

Ÿ

odstraňování relativní zaostalosti terciárního sektoru ve venkovských oblastech (např. cestovní ruch, zdravotnictví, služby pro výrobní sféru)

47

Ÿ

vysoký podíl vyšších věkových skupin

Ÿ

vysoký podíl cizinců z tradičních zemí dodávajících pracovní síly do zahraničí (bývalá Jugoslávie a Turecko) v městských regionech (hlavně ve Vídni) ztěžuje integraci lidí ze sousedních regionů

Ÿ

vysoký podíl hůře placených a slaběji rozvinutých odvětví ve venkovských oblastech souvisí s podprůměrnou ekonomickou silou a podprůměrnými příjmy v mimoměstských celcích

Ÿ

malý zájem o zakládání nových podniků a nedostatečná hustota perspektivních průmyslových oborů

Ÿ

citelná nedovybavenost náročnějšími službami pro hospodářskou sféru ve venkovských oblastech


ekonomika/MSP

výzkum a vývoj


Ÿ

příznivý vývoj obchodu se sousedními regiony a zárodky intraregionálních hospodářských aktivit

Ÿ

chybí přeshraniční rozvoj kompetencí a lokalit na úrovni celého regionu

Ÿ

vyspělé know-how v oblasti těžby a zpracování dřeva

Ÿ

slabá aktivita MSP v oblasti výzkumu a inovací

Ÿ

existence zainvestovaných ploch pro podnikání v průmyslu a živnostenském podnikání, včetně poradenství (především EcoPlus, TMG)

Ÿ

téměř neexistující kooperační struktury MSP (např. v oblasti technologií, inovací, internacionalizace atd.)

Ÿ

MSP: neuspokojivá úroveň kontaktů se sousedními regiony, chybějí nástroje pro poskytování pomoci

Ÿ

celkově nízká úroveň v oblastech, které jsou pro region klíčové

Ÿ

v mezinárodním srovnání nízká úroveň výzkumných úkolů

Ÿ

slabá úroveň transferu technologií

Ÿ

nedostatečné zapojení MSP do aktivit v oblasti výzkumu a vývoje

Ÿ

Ÿ

Vídeň, Krems, Hagenberg a Linec jsou sídlem kvalitních univerzitních i mimouniverzitních výzkumných zařízení, stimulujících další vývoj Vídeň jako středisko vzdělávání v nejdůležitějších perspektivních oblastech (styky se střední a východní Evropou, telekomunikace, "urban technologies", logistika)

48


oblast cestovní ruch

silné stránky Ÿ

dosud nedošlo ve větším rozsahu k přizpůsobení turistické nabídky a nezbytného zázemí aktuálním trendům v poptávce

Ÿ

špatná poloha z hlediska zahraničního cestovního ruchu (s výjimkou Vídně)

Ÿ

chráněné přírodní oblasti a národní parky jako východiska ekologicky šetrných forem cestovního ruchu

výrazně jednosezónní charakter cestovního ruchu s výjimkou několika klíčových podniků cestovního ruchu a zařízení umožňujících dvousezónní provoz (zdravotnická a kondiční zařízení)

Ÿ

existující potenciál společného přírodního bohatství a kulturního dědictví jako stimul pro rozvoj koncepcí a nabídky přeshraničního cestovního ruchu a využití volného času

nízká úroveň podniků cestovního ruchu: nízký stupeň modernizace a internacionalizace (s výjimkou Vídně), převaha malých podniků

Ÿ

nedostatečně propracovaná a nekoordinovaná nabídka přeshraničních cílů cestovního ruchu,

Ÿ

chybí organizační struktury cestovního ruchu s přeshraniční působností

velký význam celého regionu pro příměstský rekreační cestovní ruch a ve venkovských oblastech posílení rekreační, ozdravné, kondiční a zájezdové turistiky

Ÿ

některé realizované vstupní projekty a specializovaná nabídka podnítily cestovní ruch orientovaný na vysokou kvalitu služeb a prodloužení sezóny a tím poskytly regionálnímu hospodářství nové pole působnosti

Ÿ

infrastruktura a doprava

slabiny

Ÿ

Ÿ

zemědělství/ rozvoj venkova


Ÿ

dobré výsledky, dosahované v některých oblastech díky speciálním produktům

Ÿ

mnohdy nevýhodná struktura provozních jednotek a nepříznivé klimatické podmínky

Ÿ

perspektivní možnosti rozvoje ekologicky zaměřeného zemědělství a výroby kvalitních produktů

Ÿ

vysoký podíl hospodářství fungujících jako zdroj vedlejších příjmů

Ÿ

nedostatečné propojení s dalšími odvětvími hospodářství

Ÿ

dobrá dosažitelnost aglomerací v rámci regionu pro osobní dopravu

Ÿ

Ÿ

všechny druhy dopravy mají kvalitní infrastrukturu

rostoucí intenzita přeshraniční osobní i nákladní dopravy při mnohdy neuspokojivém stavu komunikací a infrastruktury

Ÿ

celkově uspokojivá úroveň výstavby technické infrastruktury (voda, odpadní vody, energie)

Ÿ

nízká úroveň spolupráce a koordinace subjektů působících v dopravě (např. logistická centra)

Ÿ

v odlehlých regionech je regionální dopravní obslužnost veřejnými dopravními prostředky nedostatečná

49


oblast lidské zdroje a trh práce

silné stránky rostoucí úroveň vzdělání obyvatelstva

Ÿ

široká nabídka kvalifikovaných pracovních sil

Ÿ

Ÿ

plánování a realizace regionálního rozvoje

slabiny

Ÿ

Ÿ

příroda a životní prostředí


velmi dobrá vybavenost vzdělávacími zařízeními a přístup ke vzdělání (školy, univerzity, vzdělávání dospělých), také v regionech jsou dobré vzdělávací možnosti velká nabídka pracovních sil, především s vyšším stupněm kvalifikace a s “kvalifikací pro střední a východní Evropu” nízká míra nezaměstnanosti ve venkovských oblastech, která je důsledkem toho, že mnoho lidí dojíždí do zaměstnání do okolních měst

Ÿ

cenné přírodní a krajinné celky

Ÿ

vysoká kvalita života a životního prostředí

Ÿ

dostatečně velký prostor pro rekreaci a odpočinek městského obyvatelstva

Ÿ

přibývá lesních ploch, relativně dobrý stav lesů

Ÿ

dobrá úroveň podpůrných institucí na regionální úrovni

Ÿ

přeshraniční euroregiony

Ÿ

neuspokojivá úroveň pokud jde o přizpůsobení nabídky v oblasti vzdělání změněným podmínkám

Ÿ

značná závislost venkovských regionů na trhu práce ve městech

Ÿ

vysoký podíl osob dojíždějících do zaměstnání mimo bydliště

Ÿ

prudký růst skupin obyvatelstva, které jsou z hlediska trhu práce problémové

Ÿ

podprůměrné možnosti příjmů a zaměstnání v okrajových oblastech, především u lidí s vyšší kvalifikací

Ÿ

úbytek pracovních míst pro ženy v důsledku restrukturalizace

Ÿ

tlak na trh práce ve městech, způsobený přílivem zahraničních a/nebo nekvalifikovaných pracovních sil, s nepřímými negativními důsledky na regiony, jejichž obyvatelé vyjíždějí za prací

Ÿ

nedostatečná připravenost přeshraničních strategií politiky pracovního trhu na rozšíření EU

Ÿ

rychle rostoucí zatížení životního prostředí (hluk, výfukové plyny) v důsledku vyšší dopravní intenzity)

Ÿ

přibývá množství odpadů; i přes podporu je pokrok ve využívání obnovitelných zdrojů příliš pomalý

Ÿ

málo společných projektů a realizovaných opatření v oblasti ochrany životního prostředí (např. v otázkách protipovodňových opatření)

Ÿ

nízká úroveň přeshraničních rozvojových institucí a realizačních struktur

Ÿ

neuspokojivé propojení subjektů podílejících se na spolupráci mezi Východem a Západem

3.3 Český příhraniční region Z hlediska geografického, historického, ekonomického a kulturního vývoje netvořilo české příhraničí nikdy v historii homogenní oblast. Centrem východní části je území kolem Brna, v západní části hraje dominantní úlohu oblast kolem Českých Budějovic, zbytek území má 50



převážně venkovský charakter. V českém území spadajícím do programu je v menších městech a v okolí větších aglomerací patrný dynamický demografický vývoj, zatímco ve venkovských oblastech a také v samotném Brně se v důsledku migrace zřetelně projevuje úbytek počtu obyvatel. Věková struktura je v porovnání s celostátním průměrem příznivá. Příznivý demografický trend resp. příznivou věkovou strukturu obyvatelstva ve venkovských a okrajových oblastech však ohrožuje nepříznivý vývoj hospodářství. Úpadek a dalekosáhlé restrukturalizační procesy, které zasáhly tradiční odvětví českého průmyslu a rovněž zemědělství, vedou především v Brně a ve venkovských oblastech k nárůstu nezaměstnanosti, protože sektor služeb není ani přes dynamický rozvoj schopen absorbovat takto uvolněné pracovní síly. Především ve východní části území spadajícího do programu je situace problematická. Pozitivně lze hodnotit širokou škálu odvětví, která jsou v regionu zastoupena (především jde o tradiční průmyslové obory), a dynamický rozvoj malých a středních podniků, který je patrný hlavně v městských oblastech. Největšími slabinami jsou naopak slabá úroveň managementu, nízká produktivita práce a neuspokojivá úroveň infrastruktury a služeb pro podnikatelský sektor v mimoměstských částech regionu. Přestože region dosahuje potěšitelného rozvoje malého a středního podnikání, chybí mu v tomto ohledu podpůrný program “šitý přímo na míru” (např. poradenské služby, úvěry, transfer know-how, podpora inovací). Rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti byla dosud nízká úroveň nákladů. V budoucnosti je však třeba rychle prosadit orientaci na zavádění inovací. Česká část příhraničního regionu disponuje hustou dopravní sítí, jejíž výstavba se řídila především národními hledisky. Kvalita silniční sítě a veřejné dopravy je však hlavně v odlehlejších venkovských oblastech neuspokojivá. Dopravní spojení s rakouským příhraničím bylo v minulosti zanedbáno. Navzdory rozsáhlým investicím do technické infrastruktury (zásobování vodou a elektřinou, výstavba čistíren odpadních vod, technologických parků atd.), které se uskutečnily v posledních několika letech, má český příhraniční region ještě hodně co dohánět. Nedostatky ve vybavenosti pak na mnoha místech způsobují malý zájem o otvírání nových podniků a tím brzdí hospodářský rozvoj. Institucionální základna pro podporu přeshraniční spolupráce je dosud celkově nedostatečně vyvinutá. V posledních letech se však už v řadě oblastí podařilo vybudovat příslušné vnitroregionální struktury (např. regionální rozvojové agentury, obchodní komory) a také získat zku51



šenosti se začleňováním do programů EU a s přeshraniční spoluprací. Přesto ještě stále, a to především na jižní Moravě, chybějí přeshraniční struktury (euroregiony) a nedostatečné jazykové vybavení a rozdílnost systémů veřejné správy obecně na obou stranách brzdí intenzivnější rozvoj spolupráce. Rozvoji sítí je proto v následující fázi realizace programu nutno věnovat prvořadou pozornost. Český region spadající do programu Phare CBC disponuje velkým přírodním a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, který by se mohl stát významným zdrojem příjmů. Region ovšem postrádá potřebné služby v odpovídající kvalitě, koordinovaný rozvoj, schopnost prosadit svou nabídku na trhu cestovního ruchu a další nezbytné zázemí. V české části příhraničí se nachází řada ekologicky cenných chráněných oblastí, ale na druhé straně zde jsou i oblasti, kde v důsledku pěstování monokultur a došlo k výraznému narušení ekologické rovnováhy a kde je voda značně znečištěná vinou nedostatečného čištění odpadních vod. Kvalita životního prostředí se však v posledních letech celkově zlepšila. Významný potenciál regionu přestavuje kvalifikovaná pracovní síla v tradičních průmyslových odvětvích. V důsledku dlouhodobého transformačního procesu však roste nezaměstnanost a zatím není vytvořena odpovídající základna pro celoživotní učení. V oblasti působí řada školských, vzdělávacích a výzkumných zařízení všech stupňů, avšak venkovské oblasti jsou jimi pokryty nedostatečně a nabídka neodpovídá skutečným kvalifikačním potřebám hospodářství. Také v české části příhraničního regionu Phare CBC je patrný dynamický rozvoj telekomunikací a hospodářské infrastruktury. V tomto ohledu se zřetelně projevuje blízkost Rakouska a vstřícný přístup podniků se zahraniční účastí. I zde platí, že hlavně venkovské oblasti jsou v této oblasti mnohem méně rozvinuté, úroveň informovanosti obyvatelstva i místních podniků je velmi často nízká a chybí infrastruktura pro podnikatelský sektor, především pokud jde o malé a střední podniky (zainvestované pozemky, poradenství, inovační centra atd.). Regionální centra jsou dobře vybavena zdravotnickými službami včetně nejmodernější zdravotnické techniky a byl vybudován i plošný systém sociálního zajištění, na němž participují i nestátní neziskové organizace. Slabší je ovšem zdravotní péče ve venkovských oblastech a sociální zabezpečení marginálních skupin obyvatelstva. Celkově se postupně vytváří přiměřeně diferencovaný systém “občanské společnosti”. Dobré půdní a klimatické podmínky v regionu spadajícím do programu vytvářejí optimální předpoklady pro zemědělskou a lesnickou produkci. Vedle tradičních výrob došlo i ke specializaci, např. v ovocnářství, vinařství nebo rybníkářství. Značná část území příhraničního regionu je zalesněná. Nedořešené majetkové vztahy, příliš malá diverzifikace a nedostatečná ekonomická síla podniků a rovněž celkově horší sociální a životní podmínky ve venkovských oblastech

jsou

zdrojem

problémů,

v jejichž 52

důsledku

dochází

ke

snižování



konkurenceschopnosti. Tím vzrůstá nebezpečí úbytku pracovních míst a odchodu obyvatel z regionu. V budoucnosti bude nutno posílit diverzifikaci a zaměření na kvalitu zemědělské produkce. oblast obyvatelstvo

obecné místní podmínky

silné stránky

slabiny

Ÿ

malé a středně velké vesnice mají relativně vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva

Ÿ

ve venkovských příměstských oblastech dochází k přírůstku obyvatelstva v důsledku imigrace z větších měst; na území regionu je tento trend zvlášť zřetelný v okrese Brno-venkov

•

pestrá odvětvová struktura průmyslové produkce v tradičních průmyslových centrech

•

průmyslová základna, kvalifikační úroveň dělnických profesí a trvalá konkurenční výhoda plynoucí z nízkých mezd

•

rychlý rozvoj MSP, hlavně ve větších městech a městských oblastech

•

atraktivita městských oblastí s příznivými podmínkami pro vstup zahraničních investorů

53

Ÿ

negativní dopad strukturálních změn v ekonomice

Ÿ

migrace (odchod obyvatel z vesnice) a z toho plynoucí snižování počtu obyvatel

Ÿ

vysoký podíl vyšších věkových skupin v městských oblastech (Brno-město, Brno-venkov)

Ÿ

migrační trendy se projevují i v městských centrech; úbytek obyvatelstva postihuje především větší města

•

nedostatečná konkurenceschopnost v důsledku nízké produktivity práce a neuspokojivé úrovně inovací

•

nízká vybavenost v oblasti služeb, především mimo městské oblasti

•

chybějící hospodářská infrastruktura a služby pro rozvoj malého a středního podnikání

•

nízká úroveň kooperace a nedostatečná institucionální základna pro rozvoj spolupráce


oblast vývoj hospodářství (průmysl, malé a střední podniky)

infrastruktura a doprava


silné stránky

slabiny

•

pestrá odvětvová struktura průmyslové produkce v tradičních průmyslových centrech

•

průmyslová základna, kvalifikační úroveň dělnických profesí a trvalá konkurenční výhoda plynoucí z nízkých mezd

•

rychlý rozvoj MSP, hlavně ve větších městech a městských oblastech

•

atraktivita městských oblastí s dobrou možností přístupu zahraničních investorů

•

úspěšně realizované přeshraniční projekty jako ukázka praktických možností (hospodářský park České Velenice/Gmünd, ECO Plus – “Gemeinsam – Spolu”, Mailbox)

•

strategicky výhodná poloha vzhledem k evropským dopravním tahům; regionem procházejí důležité železniční koridory

•

hustá dopravní síť (silniční i železniční)

•

mezinárodní letiště v Brně

•

zajištěné zásobování elektřinou a pitnou vodou

54

•

mnohde přetrvávající nízká úroveň řízení a nedostatečná podpora malého a středního podnikání ze strany státu

•

negativní dopad ekonomických přeměn, především na tradiční průmyslová odvětví a na zemědělství

•

nedostatečná konkurenceschopnost v důsledku nízké produktivity práce a neuspokojivé úrovně inovací

•

slabá diverzifikace zemědělské výroby

•

nevybudovaná infrastruktura pro podnikatelský sektor, hlavně mimo městské oblasti

•

přetrvávající neuspokojivá úroveň přeshraniční dopravní infrastruktury, zaviněná především dlouhodobou politickou a hospodářskou izolací regionu

•

nízká kapacita silničních hraničních přechodů a neúměrně intenzívní provoz na přístupových trasách

•

zanedbaná infrastruktura dopravy a její nedostatečná technická vybavenost včetně zařízení pro údržbu

•

zhoršení kvality veřejné dopravy a špatná dostupnost venkovských oblastí

•

špatný stav technické infrastruktury v obcích (zásobování vodou a likvidace odpadních vod, kanalizace, zásobování elektřinou)


oblast regionální struktury a propojení

silné stránky § §

§ §

cestovní ruch


§ § §

§

slabiny

existence regionálních rozvojových agentur a jejich zapojení do přeshraničních programů/projektů existence určitých politických a také koordinačních struktur působících na regionální úrovni (např.: euroregion Šumava-Bayrischer Wald a přípravné práce na zřízení euroregionu Pomoraví/Marchgebiet; existence výborů pro spolupráci se spolkovými zeměmi Dolní a Horní Rakousko) dobré kontakty v hospodářské, kulturní a komunální oblasti díky Fondu malých projektů na mnoha místech velmi dobrá úroveň spolupráce mezi obchodními komorami výhodná geografická poloha regionu z hlediska zahraničního cestovního ruchu zachovaná, ekologicky hodnotná a po turistické stránce atraktivní venkovská příroda a krajina významný kulturně-historický potenciál (historická městská jádra, hrady, zámky, církevní stavby, lidová architektura, folklór a lidové slavnosti na venkově) značný rozvojový potenciál pro pestrou nabídku turistických programů (různé formy cestovního ruchu) a pro různé cílové skupiny, např. cykloturistika, poznávání kulturních památek a udržitelný cestovní ruch

55

§

§ § §

§ §

§

§

v jihomoravské části regionu chybějí účinné regionální struktury pro přeshraniční kooperaci (např. euroregiony) odlišné správní systémy na obou stranách hranice nedostatečná jazyková vybavenost pro potřeby intenzivní mezinárodní spolupráce nedostatečně rozvinutá přeshraniční spolupráce a nevybudovaná zařízení

na místní i regionální úrovni chybí fungující organizační struktura cestovního ruchu nedostatečná koordinace a neexistence nabídky programů pro cestovní ruch a cílených marketingových a propagačních aktivit, které by představily region hlavně v zahraničí nízká kvalita služeb v oblasti cestovního ruchu a slabá, příp. velmi nevyrovnaná kvalifikační úroveň pracovníků, dále neuspokojivá úroveň informačních služeb a systémů (málo informačních středisek, neexistence standardů) celkově přetrvávající nízká úroveň využívání regionálního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu (malý počet vyspělých produktů, mnohde špatná infrastruktura cestovního ruchu (ubytovací, sportovní a rekreační služby, nabídka venkovské turistiky, koupaliště, zatím nedostatečné využití vodních cest)


oblast životní prostředí a ochrana přírody


silné stránky § §

§ §

lidské zdroje, trh § práce a vzdělání §

§

§

hospodářská § infrastruktura (telekomunikace, inovace a § transfer technologií)

§ §

slabiny

z ekologického hlediska hodnotné plochy (národní parky, chráněné přírodní oblasti) celkové zlepšení kvality životního prostředí, hlavně v západní části regionu a ve venkovských oblastech nadregionální význam akumulace vody a vodní zdrojů, pramenná oblast vodních toků větší počet úspěšně realizovaných přeshraničních projektů s pozitivním přeshraničním dopadem na životní prostředí (např. výstavba řady čistíren odpadních vod v českém příhraničí, centrální teplárna Nová Pec – spalování štěpků)

§

kvalifikované pracovní síly v tradičních výrobních oborech nástup přeshraničního dalšího vzdělávání a kvalifikace; slibný potenciál pro budoucí kooperaci spočívá ve stávajících univerzitách, technických školách a výzkumných ústavech dobře fungující spolupráce mezi všemi typy škol a vzdělávacích zařízení v rámci programu PhareCBC (Fond malých projektů) dostatečná základna vzdělávacích zařízení (z hlediska kapacity i rozmanitosti)

§

značný podíl podniků se zahraniční účastí, využívajících progresivní technologie inovacím a transferu technologií do regionu napomáhá sousedství s Rakouskem, odkud přichází celá řada inovativních technologií, jež se pak využívají v regionu technologický park v Brně, hospodářský park České Velenice/ Gmünd rozvoj mobilní telefonní sítě a s tím souvisejících služeb

§

56

§ § § §

§ § §

§

§ § §

čištění odpadních vod je hlavně ve venkovských oblastech neuspokojivé; přetrvávající znečištění vodních toků především ve východních částech regionu zhoršování životního prostředí ve městech, zaviněné hlavně nárůstem individuální dopravy devastace kulturní krajiny v důsledku intenzivního a kolektivního obdělávání zemědělských ploch nedostatečné zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí málo společných projektů a realizovaných opatření v oblasti ochrany životního prostředí (např. v otázkách protipovodňových opatření) nedostatek nových pracovních míst, růst nezaměstnanosti, chybějící nabídka pracovních míst především ve venkovských oblastech; z toho plyne sílící tendence k odchodu z regionu nízká flexibilita a mobilita pracovních sil slabá provázanost vzdělávacího systému s potřebami trhu práce nedostatečné předpoklady (nabídka příležitostí dalšího vzdělávání) pro koncepci "celoživotního učení" výrazné rozdíly v úrovni vzdělání mezi městskými a venkovskými oblastmi nedostatečně rozvinuté a slabě propojené informační sítě, nevybudovaná infrastruktura pro potřeby malých a středních podniků (zainvestované plochy, poradenské služby, inovační centra atd.) nízká úroveň infrastruktury v oblasti komunikací ve venkovských oblastech chybějící povědomí o možnostech informačních technologií v podnikové sféře slabá informační základna a nízká úroveň znalostí o nejnovějších vývojových trendech


oblast

silné stránky

sociální oblast, zdravotnictví, kultura

zemědělství a lesnictví, rozvoj vesnice

3.4


slabiny

§

převážně dobrá dostupnost základní zdravotní péče včetně potřebné kapacity zdravotnických zařízení

§

nejmodernější zdravotnická zařízení v centrech regionu

§

účast nestátních neziskových organizací na systému sociální péče

§

velký počet přeshraničních kontaktů, realizovaných v rámci projektů, které se financují prostřednictvím Fondu malých projektů Phare-CBC (výměna, společné kulturní a sportovní akce)

§

horší dostupnost zdravotní péče v okrajových oblastech regionu

§

nedostatečně vybudovaná síť specializovaných zařízení sociální péče pro různé skupiny obyvatelstva

§

neuspokojivý rozvoj přeshraniční spolupráce ve zdravotní a sociální oblasti

§

málo rozvinutá infrastruktura volného času

§

rozvíjející se síť nestátních neziskových organizací jako základ občanské společnosti a rozvoje kultury

§

velký podíl lesních ploch, vysoká produktivita a využitelnost lesních porostů

§

nedokončené restituce (dědické vztahy) a nevyjasněné vlastnické vztahy v zemědělství

§

vysoký stupeň zornění zemědělské půdy pro potřeby jejího hospodářského využití

§

nízká míra diverzifikace místní ekonomiky a omezené možnosti rozvoje zemědělství

§

dlouholetá tradice ve specializovaných oblastech zemědělství (především pěstování vinné révy a ovoce, rybolov a rybníkářství) v návaznosti na kulturní svébytnost regionu

§

omezené možnosti alternativního rozvoje

§

slabá vybavenost kulturními a sociálními službami a zařízeními má za následek zhoršení životních podmínek

§

převážně nepříznivá ekonomická situace většiny zemědělských podniků a nedobudovaná odbytová síť zemědělských produktů společně se slabou úrovní funkčního a teritoriálního propojení se zpracovatelským průmyslem

§

probíhající program obnovy vesnice

§

dobré perspektivy pro budoucí hospodářskou podporu

§

významný přírodní a kulturní potenciál venkovských oblastí pro rozvoj agroturistiky

Příležitosti a rizika

Na pozadí připravovaného rozšíření Evropské unie a stávajících hospodářských podmínek v česko-rakouském příhraničním regionu lze definovat tyto příležitosti a rizika: n §

Příležitosti vysoký růstový potenciál díky příznivému vývojovému trendu a v porovnání s Evropou nadprůměrný růst

57


§


potenciál pro rozšíření (regionálních) trhů a pro intenzifikaci obchodní výměny se sousedními zeměmi/regiony

§

zintenzivnění přeshraniční regionální dělby práce, do níž se zapojí i malé a střední podniky; využití příznivých nákladových relací

§

potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím využití faktoru nižších nákladů, transferu know-how a kvalifikace pracovních sil

§

vytváření sítí a kooperačních vztahů umožní rozšíření trhu

§

dobré rámcové podmínky pro rozvoj zemědělství a kultury jako důležitá základna pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu představují především pro okrajové venkovské oblasti potenciálně významnou ekonomickou perspektivu

§ n §

integrační proces v rámci EU otevře pro region nové perspektivy Rizika zintenzivnění úsilí v oblasti přípravy a zpracování přeshraniční nabídky a poptávky může v některých odvětvích a podnicích přinést konkurenční nevýhody a vyvolat bezohledný konkurenční boj, především při existenci velkých cenových a mzdových a diferencí

§

tlak na úroveň mezd, vytlačování místních pracovních sil pracovníky ze sousedních regionů, k němuž může docházet v prvé řadě v odvětvích nevyžadujících vyšší kvalifikaci (Rakousko)

§

únik mozků a s tím spojená migrace kvalifikovaných pracovních sil do regionů s vyšší úrovní mezd (Česká republika)

§

v důsledku (denního) dojíždění většího počtu lidí za prací přes hranici se prudce zvýší intenzita dopravy

§

poškození chráněných území prosazováním rozvojové strategie cestovního ruchu

§

nárůst dopravy (osobní i nákladní) bude mít nepříznivé dopady na životní prostředí

58


4.


PŘESHRANIČNÍ AKTIVITY – DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI

4.1 Úvodem Prakticky zároveň s otevřením hranic v roce 1989 se příhraniční regiony se svými specifickými problémy, které vyplývaly převážně z dlouholeté izolace, dostaly ve větší míře do zorného pole zájmu regionální politiky. Spolupráce se sousedy na druhé straně hranice se na regionální úrovni začala velmi brzy chápat jako příležitost pro další rozvoj. V rámci Iniciativy Společenství INTERREG IIA a v návaznosti na program Phare-CBC se účastníci chopili příležitosti zahájit, rozvíjet a prohloubit přeshraniční spolupráci, přičemž mohli vycházet z již dříve navázaných kontaktů. V realizační fázi programu připadající na léta 1995 až 1999 disponovala rakouská strana v rámci programu INTERREG IIA prostředky v celkové výši 12,5 mil. EUR2 (z toho 4,7 mil. EUR ze zdrojů EU a 7,8 mil. EUR z národních zdrojů3); na české straně tomu odpovídají prostředky v celkovém objemu 46,4 mil. EUR (z toho 32,3 mil. EUR (66,9%) z prostředků EU a 14,1 mil. EUR (33,1%) z národních zdrojů). Konkrétní spolupráce rakouských spolkových zemí se sousedními českými příhraničními regiony byla zaměřena na budování potřebných kooperačních struktur a na ověřování možností praktické realizace jednotlivých projektů. Na rakouské straně tak bylo schváleno celkem 126 projektů, jejichž realizace dosud běží s tím, že mají být ukončeny do konce roku 2001. V České republice bylo schváleno celkem 70 záměrů.4 Všechny projekty, které byly schváleny v letech 1995 až 1997, už byly buď ukončeny, nebo se dostaly do závěrečné fáze realizace. Realizace projektů dohodnutých v rámci finančních memorand na léta 1998 a 1999 byla zahájena resp. se rozběhne v roce 2000 na základě příslušných smluv o realizaci dodávek a výkonů. Program INTERREG IIA pro Českou republiku a Rakousko na léta 1995-1999, který byl vypracován na pracovních schůzkách českých a rakouských zástupců, zahrnuje 5 obsahových priorit: §

priorita 1: Infrastruktura zásobování (ERDF)

§

priorita 2: Hospodářství, cestovní ruch, spolupráce v sociální a kulturní oblasti (ERDF)

§

priorita 3: Zemědělství a lesnictví (EAGFL)

§

priorita 4: Lidské zdroje (ESF)

§

priorita 5: Územní plánování a regionální politika (ERDF)

2 3 4

Do údaje jsou zahrnuty i soukromé prostředky. Veřejné a soukromé prostředky z národních zdrojů. V tomto údaji nejsou zahrnuty jednotlivé malé projekty realizované v rámci Fondu malých projektů nebo v rámci programu boje proti následkům povodní; v souhrnné částce je zahrnut pouze počet smluv o zajišťování činností uzavřených mezi ministerstvy pro místní/regionální rozvoj a prováděcími organizacemi na nižších článcích (zpravidla přitom jde o regionální rozvojové agentury).

59



V rámci programu Phare-CBC byly realizovány projekty soustředěné do těchto 8 tematických okruhů: §

Doprava

§

Technická infrastruktura

§

Životní prostředí a ochrana zdrojů

§

Hospodářský rozvoj

§

Zemědělství a lesnictví

§

Lidské zdroje

§

Fond malých projektů, studie a technická pomoc, řízení programů

§

Program pomoci při odstraňování následků povodní

I když realizace projektů spadajících do těchto programů neprobíhala podle nějaké sladěné přeshraniční strategie rozvoje společného příhraničního regionu, vykazují uskutečněné projekty jako celek vysokou míru pozitivních přeshraničních efektů, takže je lze celkově pokládat za účinný příspěvek k rozvoji příhraničí a k posílení vzájemné spolupráce. Na tomto výsledku se podílely především následující faktory: §

úzká koordinace převážné části záměrů už v přípravné fázi;

§

kvalitní a nepřetržitá spolupráce v rámci činnosti Společného programového a monitorovacího výboru (JPMC);

§

pozitivní vliv práce euroregionů resp. společných výborů pro spolupráci na obou stranách

společné

hranice,

především

při

vypracování

společných

regionálních

rozvojových koncepcí a při identifikaci perspektivních záměrů pro poskytnutí podpory.

4.2 Chronologie spolupráce V období po vstupu Rakouska do EU, ale také v letech, která mu přecházela - a hlavně po pádu železné opony v roce 1989 - docházelo v komunální, sociální, kulturní, politické a hospodářské oblasti k budování úzkých kontaktů s bývalým Československem resp. nynější Českou republikou. Jejich těžištěm byla spolupráce s bezprostředně sousedícími regiony na druhé straně hranice (jižní Čechy, jižní Morava). Pro Dolní Rakousko začala přeshraniční spolupráce s tehdejším Československem už v roce 1987 formou "Rámcového programu spolupráce mezi Jihomoravským krajem a zemí Dolní Rakousko " především v oblasti vědy a výzkumu, výchovy, sportu a kultury. Po otevření hranic směrem na východ získaly kontakty na intenzitě a v roce 1992 podepsali vedoucí činitelé zainteresovaných oblastí, tj. brněnský primátor a dolnorakouský zemský hejtman, "Dohodu o spolupráci mezi zájmovým územím v České republice a Rakousku". Bilaterální pracovní skupiny se zabývaly problematikou územního uspořádání a regionální politiky, obnovy vesnice, dopravní infrastruktury, hraničních přechodů, otázkami spadajícími do tematických okruhů 60



sportu, kultury, vzdělání, zdraví, životního prostředí, hospodářství, obchodu, cestovního ruchu a energetiky a od roku 1996 do sféry jejich zájmu přibyly také programy INTERREG a PhareCBC. Na úrovni Úřadu dolnorakouské resp. hornorakouské zemské vlády byly vytvořeny smíšené komise pro spolupráci jižních Čech a Horního Rakouska a zájmového území České republiky a Dolního Rakouska. V rámci těchto komisí působily různé pracovní skupiny, které se věnovaly se výše uvedeným tématům a usilovaly tak o rozvoj intenzívní spolupráce a o řešení aktuálních přeshraničních problémů. Také brněnský primátor podepsal s zemským hejtmanem a starostou města Vídně dohodu o spolupráci ve významných otázkách společného zájmu. V rámci dohody o spolupráci byly vymezeny tyto důležité pracovní okruhy: územní plánování města a ochrana životního prostředí, dopravní a technická infrastruktura, vodohospodářství sídlišť a odpadové hospodářství, kultura a vzdělávání a zlepšení dopravního spojení Vídně s Brnem. Doplňkovým opatřením k této dohodě bylo vytvoření kooperační platformy pro realizaci společných projektů. Kromě toho probíhala mezi politickými reprezentanty a vedoucími představiteli správních orgánů jednotlivých měst a obcí v příhraničních regionech intenzívní výměna zkušeností o problematice komunální správy. V jejím rámci se uskutečnila diskuse o nejdůležitějších principech obecní samosprávy v Rakousku a byly podrobně projednány jednotlivé pracovní okruhy a vzorové projekty v oblastech územního plánování měst, obnovy měst, technické a dopravní infrastruktury. Příkladem úspěšně se rozvíjejících kooperačních vztahů je spolupráce hornorakouského Svazu pro úspory energie s energetickým střediskem v Českých Budějovicích. Zde byl vytvořen institucionální základ pro konkrétní a praktickou spolupráci v oblastech účinného využívání energie a obnovitelných zdrojů energie. Také na úrovni obcí, sociálních partnerů a především mezi různými spolky, kluby apod. se rozvíjí úzká spolupráce. Hned po pádu železné opony se například začaly ve sportovní, hudební a kulturní oblasti a v cestovním ruchu vytvářet úzké kontakty, které trvají dodnes a vytvářejí podhoubí pro zakládání přeshraničních euroregionů. Už v roce 1992 byl v hraničním trojúhelníku na pomezí jižních Čech, Horního Rakouska a Dolního Bavorska založen spolek pro euroregion Bavorský les - Šumava (Euregio Bayerischer Wald - Böhmerwald). Právě euroregion se výraznou měrou zasloužil o vypracování programu INTERREG II, mj. tím, že získané poznatky o zamýšlených projektech umožnily stanovit priority při zaměření programu v regionu Mühlviertel. Díky intenzívním přeshraničním kontaktům a finanční podpoře ze zemského rozpočtu resp. 61



z prostředků programu INTERREG se podařilo založit euroregion, jehož účastníky jsou regiony jižní Morava, Weinviertel a západní Slovensko. Smlouva o spolupráci byla podepsána 1. prosince 1997 a její náplní je trilaterální kooperace v oblasti cestovního ruchu, hospodářského rozvoje, energetiky, životního prostředí a zemědělství a dále při transferu know-how v oblasti obecní správy. Také v regionu Waldviertel v současnosti probíhají intenzivní přípravy na založení společného euroregionu s jižními Čechami. Předpokládaný termín podpisu dohody o spolupráci je první polovina roku 2000. Na úrovni mikroregionů usilují partneři v rámci dolnorakouských projektů EREG - Samostatný regionální rozvoj v příhraničí (Eigenständige Regionalentwicklung im Grenzraum) o to, aby se problémy příhraničních oblastí staly součástí obecného povědomí obyvatel regionu, a o podporu iniciativních skupin na místě při vypracování společných projektů s českými partnery. Účastnické rakouské spolkové země se při přípravě, realizaci a podpoře projektů důsledně řídí principem subsidiarity.

4.3 Projekty Těžištěm programu INTERREG IIA byla podpora projektů v těch prioritních oblastech, pro něž byly určeny finanční prostředky v rámci ERDF (srov. tabulku 10).

62



Tabulka 10: Čerpání finančních prostředků programu INTERREG II A pro Českou republiku a Rakousko, 1995-1999 INTERREG IIA Česká republika - Rakousko 1995 - 1999 Čerpání prostředků podle priorit na základě rozhodnutí EK z 10.12.1999 K(1999) 3906, kterým se mění rozhodnutí K(95) 3437/4 ERDF č: 950010012/50 / ARINCO č. 95EU16012 Údaje v mil. EUR

Priority / opatření

Náklady

Veřejné výdaje

Soukromé

celkem

Celkem

Podíl Společenství

(NC)

(C)

Celkem

1=

2=

3=

Národní účast %

ERDF

ESF

EAGFL

Celkem

4

5

6

7

8=

EU

1. Zlepšení infrastruktury 2. Hospodářství, cestovní ruch a spolupráce v soc. a kulturní obl. 3. Zemědělství a lesnictví

Rak.

2+10

3+8

5+6+7

0,928174

0,928174

0,464087

50%

0,464087 2,989775

9

10

10+12

8,713350

5,979550

2,989775

50%

0,830000

0,450000

0,225000

50%

4. Lidské zdroje

0,661000

0,661000

0,330500

50%

5. Územní plánování a regionální politika, rozvojové studie, technická pomoc CELKEM

1,395194

1,395194

0,697597

50%

0,697597

12,527718

9,413918

4,706959

50%

4,151459

Podprogram ERDF

11,036718

8,302918

4,151459

50%

4,151459

Podprogram ESF

0,661000

0,661000

0,330500

50%

Podprogram EAGFL

0,830000

0,450000

0,225000

50%

63

%

0,464087

0,225000 0,330500

0,330500

0,225000

0,330500 0,225000

50%

2,989775

50%

2,733800

0,225000

50%

0,380000

0,330500

50%

0,697597

50%

4,706959

50%

3,113800

4,151459

50%

2,733800

0,330500

50%

0,225000

50%

0,380000



Priorita 1: Zlepšení infrastruktury (ERDF) K datu 11.5.2000 bylo schváleno 11 projektů, na jejichž financování bylo vynaloženo celkem 0,8 mil. EUR5,8. V rámci této priority bylo podporováno vypracování vstupních podkladů pro společné plánování zaměřené na lepší přípravu budoucích investičních projektů v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky, jako např. studie proveditelnosti “Železniční koridory Vídeň-Gmünd-České Velenice-Praha a Linz-Summerau-Horní Dvořiště-Praha”. Priorita 2: Hospodářství, cestovní ruch a spolupráce v sociální a kulturní oblasti (ERDF) K datu 11.5.2000 bylo schváleno 70 projektů, na jejichž financování bylo vynaloženo celkem 8,9 mil. EUR 8,6, Podpora byla zaměřena převážně na poradenství pro malé a střední podniky a řemeslnické provozy resp. živnosti přispívající k rozvoji podnikání v lokalitě, ke zlepšování a propojování nabídky, k prezentaci přeshraničního podnikání a jeho produktů a k budování přeshraničních struktur zajišťujících transfer know-how a dále organizačních a odbytových struktur. Prostředky určené na podporu byly vynakládány také na kulturní akce a propojení kulturních zařízení a nabídek s cílem zvýšit dynamiku regionálního rozvoje. Jde např. o projekty “Telekomunikace v příhraničí - Tricom”, “VITECC” a “Revitalizace Schwarzenberského plavebního kanálu a jeho využití pro cestovní ruch”, a také projekt "CCC Přeshraniční obchodní spolupráce". Priorita 3: Zemědělství a lesnictví (EAGFL)10 Podpora byla určena pro projekty spolupráce v zemědělství a lesnictví. Jejich těžištěm bylo rybníkářství a projekty ochrany přírody a kulturní krajiny, se záměrem dosáhnout lepší úrovně kooperace a zamezit tomu, aby si zúčastněné strany zbytečně konkurovaly. Priorita 4: Lidské zdroje (ESF)

11

V rámci této priority byl vynaložen velmi malý objem finančních prostředků na podporu dalšího vzdělávání a získávání resp. zvyšování kvalifikace s přeshraničními efekty, na pořádání vzdělávacích a informačních akcí ve školství a na opatření v oblasti vzdělávání dospělých, s cílem zlepšit situaci na místní úrovni resp. v měřítku dílčích regionů. Náplň projektu CERNET 7

V údaji jsou zahrnuty i soukromé investice. Jde o projekty, které byly schváleny před 31.12. 1999. Nepatrné rozdíly oproti tabulce č. 10 vyplývají z časového rozdílu mezi schválením projektu a jeho registrací v monitoringu. 9 Údaje včetně soukromých investic a rezervních projektů 10 . Nejsou k dispozici žádné srovnatelné údaje. 11 Neexistují srovnatelné údaje (hlášení se podává až při vyplacení). 8

64



- Evropská střední škola tvoří vedle vzdělávací sítě (CERNET) také praktická realizace školského experimentu. Priorita 5: Územní plánování a regionální politika, technická pomoc (ERDF) K datu 11.5.2000 bylo schváleno 45 projektů, na jejichž financování bylo vynaloženo celkem 1,1 mil. EUR 812. Podpora byla orientována na vypracování a realizaci víceoborových studií s cílem vytvořit projektovou základnu plnohodnotného, dynamického rozvoje regionů po obou stranách hranice s důrazem na ekologickou a sociální únosnost. Podpora v rámci programu Phare CBC byla v letech 1995 až 1999 vynaložena na projekty spadající do již zmíněných 8 skupin opatření (viz tabulka 11).

12

Údaje včetně soukromých investic

65



Tabulka 11: Čerpání prostředků v rámci Phare-CBC Česká republika – Rakousko 1995 - 1999 Čerpání prostředků podle priorit (v EUR*) Priority/opatření

%

celkem

%

5,71%

9.146.613

19,74%

%

Česká republika

%

6.671.940

20,67%

2.474.673

17,60%

Phare-CBC

1

DOPRAVA

2

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

4

5,71%

2.813.459

6,07%

1.767.204

5,48%

1.046.255

7,44%

3

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OCHRANA ZDROJŮ

16

22,86%

16.363.910

35,32%

10.668.676

33,06%

5.695.234

40,51%

4

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

9

12,86%

7.456.572

16,09%

4.837.805

14,99%

2.618.767

18,63%

5

ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

2

2,86%

650.000

1,40%

650.000

2,01%

0

0,00%

6

LIDSKÉ ZDROJE

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

7

JSPF, STUDIE A TECHN. POMOC, PMU Studie a technická pomoc Fond malých projektů Podpora řízení programů (PMU)

32

45,71%

5.941.844

12,82%

5.111.844

15,84%

830.000

5,90%

21 7 4

1.729.961 4.053.528 158.355 3.960.758

2.566.666

5,36% 10,14% 0,34% 7,95%

0 780.000 50.000

3

3,73% 8,75% 0,34% 8,55%

1.729.961 3.273.528 108.355

POMOC PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ NÁSLEDKŮ POVODNÍ

30,00% 10,00% 5,71% 4,29%

1.394.092

0,00% 5,55% 0,36% 9,92%

CELKEM

70

100,00%

46.333.156

100,00%

32.274.135

100,00%

14.059.021

100,00%

8

*)

počet projektů 4

Finanční prostředky přidělené pro program Rozvoj venkova (1998) a pro Fond malých opatření v oblasti infrastruktury (1999) byly rozděleny v poměru odpovídajícím příslušným relevantním prioritám.

66



Doprava V oblasti dopravy byly schváleny celkem 4 projekty, přičemž objem podpory činil kolem 6,7 mil. EUR. Doprava tak obsadila v žebříčku druhé místo. To odpovídá podílu vynaložené podpory na celkovém objemu prostředků schválených v rámci programu Phare CBC ve výši 20,1%, oproti předpokládaným 20,0%, s nimiž počítal střednědobý indikativní program (MIP)7. K důležitým záměrům patřilo mj. napojení podnikatelské zóny v Českých Velenicích na železniční síť; výstavba příhraničních silničních komunikací Prachatice-Chvalšiny a Břeclavrakouská hranice. Realizace těchto projektů napomáhá na jedné straně odstranit citelné nedostatky v oblasti výstavby nezbytné dopravní infrastruktury v příhraničních oblastech a na druhé straně umožňuje zvládnout enormní přírůstek přeshraničních dopravních proudů, který nastal po letech 1989/90, a usměrňovat jej ekologicky přijatelným způsobem. Záměry kromě toho slouží k usnadnění a posílení přeshraničního hospodářského rozvoje a ke zpřístupnění oblastí s hodnotným kulturním a krajinným potenciálem pro cestovní ruch. Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury byly schváleny celkem 4 projekty, přičemž objem podpory činil zhruba 1,8 mil. EUR, což tuto oblast řadí na šesté místo. To odpovídá podílu vynaložené podpory na celkovém objemu prostředků schválených v rámci programu Phare CBC ve výši 5,5% oproti předpokládaným 20,0%, s nimiž počítal střednědobý indikativní program (MIP). K důležitým záměrům patří mj. přechod na zemní plyn při zásobování měst resp. obcí Nová Pec a Staré Město p. L. energií. Také v této oblasti bylo největší úsilí napřeno na zlepšení neuspokojivé situace v infrastruktuře zásobování energií. Snížení spotřeby energetických zdrojů s vysokým obsahem škodlivin však sledovalo i další důležitý cíl, jímž bylo zlepšení kvality ovzduší nejen v samotném regionu, ale i v sousedních saských příhraničních oblastech. Podporované záměry představují v neposlední řadě nezbytný předpoklad pro zvýšení atraktivity příhraničí z hlediska turistického ruchu a tím k vytvoření stimulů pro další hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti.

7

K porovnání plánovaných údajů podle střednědobého indikativního programu na období 1995-99 se skutečným stavem je nutno připojit vysvětlující poznámky: (1) nezanedbatelná část prostředků, které byly původně určeny pro jiné účely, byla přesměrována na opatření v rámci pomoci při odstraňování následku povodní; (2) od r. 1998 se výrazně zvýšila intenzita využívání Fondu, což způsobilo určitý posun v prioritách; MIP s tímto nástrojem nepočítal. Předpokládané údaje podle MIP zde nicméně uvádíme, abychom aspoň zhruba ozřejmili, kde došlo k přesunu priorit.

67



Životní prostředí a ochrana zdrojů V oblasti životního prostředí a ochrany zdrojů bylo schváleno celkem 16 projektů a objem podpory činil přibližně 10,7 mil. EUR. Tato oblast tak stojí na prvním místě žebříčku. Co do podílu vynaložené podpory na celkovém objemu prostředků schválených v rámci programu Phare CBC odpovídá tento údaj hodnotě 33,1%, oproti předpokládaným 36,0%, s nimiž počítal střednědobý indikativní program (MIP). Jednoznačně největší podíl prostředků byl vynaložen na budování nových resp. na rozšíření stávajících čistíren odpadních vod a na vybudování resp. modernizaci kanalizace v příhraničních městech a obcích. Jako příklady lze uvést třeba Staré Město p.L., Znojmo, Vratěnín, Hlohovec, Telč, Frymburk, Břeclav, Kostice, Dačice, Třebíč a další. Vzhledem k tomu, že převážná většina vodních toků v celém česko-rakouském příhraničí směřuje z České republiky na rakouské území - buď přímo, nebo přes Slovensko, mají výše uvedená opatření v oblasti čištění odpadních vod mimořádně velký přeshraniční význam. Vedle toho pomáhají České republice splnit normy EU pro životní prostředí, což je důležitou součástí předvstupní přípravy. V neposlední řadě je vybudování dostatečné kapacity zařízení na čištění odpadních vod nezbytným předpokladem pro otvírání nových podniků a tím i pro vytváření nových pracovních míst. Takové projekty tedy nepřímo stimulují ekonomický rozvoj, pomáhají zmírnit úbytek obyvatelstva v příhraničí a zachovat tuto oblast jako atraktivní kulturní krajinu nabízející dobré pracovní příležitosti a kvalitní podmínky pro život. Hospodářský rozvoj V oblasti hospodářského rozvoje bylo schváleno celkem 9 projektů. Celkový objem podpory kolem 4,8 mil. EUR řadí tuto oblast na čtvrté místo. To odpovídá podílu vynaložené podpory na celkovém objemu prostředků schválených v rámci programu Phare CBC ve výši 15,0% oproti předpokládaným 10,0%, s nimiž počítal střednědobý indikativní program (MIP). Podpora byla zaměřena v prvé řadě na projekty zlepšení infrastruktury cestovního ruchu (a v jejich rámci zvlášť na výstavbu a rozšiřování turistických a cykloturistických cest a stezek, zpravidla s napojením na příslušné sítě cest na rakouské straně, dále na rozšíření informačních středisek cestovního ruchu a jejich přeshraniční propojení), na záměry v oblasti péče o zachování kulturního dědictví (rekonstrukce muzea v Chvalšinách), na transfer technologií a na získávání a přípravu podnikatelských ploch/zón v příhraničí. Od těchto záměrů se v příštích letech očekává značný nárůst intenzity zahraničního cestovního ruchu a tím i oživení ekonomického odvětví, které by se v budoucnu mělo v mnoha příhraničních lokalitách stát nejdůležitějším zdrojem příjmů. Tam, kde už byly realizovány konkrétní projekty, lze už dnes pozorovat jejich přínos v podobě rostoucí návštěvnosti a kladného ohlasu místních obyvatel i návštěvníků na tato opatření. Uskutečněné záměry navíc mají příznivý vliv na oživení hospodářského života v dalších odvětvích a na růst zaměstnanosti. 68



Zemědělství a lesnictví V oblasti zemědělství a lesnictví byly schváleny celkem 2 projekty s finančním objemem podpory zhruba 0,65 mil. EUR, což tuto oblast řadí na sedmé místo. To odpovídá podílu vynaložené podpory na celkovém objemu prostředků schválených v rámci programu Phare CBC ve výši 2,0% oproti předpokládaným 3%, s nimiž počítal střednědobý indikativní program (MIP). Prostředky

byly

věnovány

na

vypracování

studie

proveditelnosti

k

rekonstrukci

Švarcenberského plavebního kanálu jakožto cenné kulturní památky a současně atraktivní lokality pro cestovní ruch a dále na prosazování ekologických forem vinařství zaváděním přirozených způsobů boje proti škůdcům. Prvořadým cílem těchto opatření je posílení cestovního ruchu a podpora uchování přeshraniční kulturní krajiny. Lidské zdroje V kategorii opatření “Lidské zdroje” dosud nebyl schválen žádný záměr, zatímco střednědobý indikativní program zde počítal s 3%-ním podílem prostředků určených na podporu. Příčinou nečerpání je jednak to, že některé záměry spadající do této oblasti nebyly dostatečně kvalitně připravené, a proto byly staženy, aby se na druhé straně zvýšil objem prostředků využitelných v rámci programu pomoci při odstraňování následků povodní, který původně nebyl součástí plánu. Některé ze schválených projektů však přece jen znamenaly přínos i pro oblast lidských zdrojů, protože mnohé záměry směřovaly do více sektorů a do konkrétního sektoru byly zařazeny podle toho, které cíle v nich dominovaly (např. projekt podpory transferu technologií). Také mezi záměry, které čerpají podporu z prostředků Fondu malých projektů, nalezneme řadu projektů, které by z hlediska “sektorové” příslušnosti jednoznačně patřily do oblasti lidských zdrojů. V této souvislosti se můžeme zmínit především o vídeňském projektu Evropské střední školy, na jehož realizaci participují čtyři státy (Česká republika ,Rakousko, Slovensko a Maďarsko) a který představuje jedinečný experiment přeshraniční spolupráce. Částka podpory, kterou poskytuje česká strana (celkem zhruba 0,7 mil. EUR), pochází z prostředků Fondu malých projektů. Celkově však je nutno konstatovat, že vlastní podpora spolupráce ve školské a vzdělávací oblasti zůstala za očekáváním. Můžeme to zčásti odůvodnit tím, že “tradiční” žadatelé o podporu (tj. obce a města v příhraničních oblastech) jen ojediněle realizují projekty tohoto typu. Fond malých projektů, studie a technická pomoc, řízení programů V oblasti opatření týkajících se Fondu malých projektů, studií, technické pomoci a řízení 69



programů bylo schváleno celkem 32 projektů. Objem čerpaných prostředků činil přibližně 5,1 mil. EUR a oblast tak zaujímá třetí místo. To odpovídá podílu vynaložené podpory na celkovém objemu prostředků schválených v rámci programu Phare CBC ve výši 15,8% oproti předpokládaným 8%, s nimiž počítal střednědobý indikativní program (MIP). Pokud však necháme stranou Fond malých projektů, s nímž MIP ještě nepočítal, zbývá na položky Studie, Technická pomoc a řízení programů přibližně 1,8 mil. EUR, tj. 5,7% objemu čerpaných prostředků. Tyto prostředky byly vynaloženy na podporu řady drobnějších záměrů v oblasti přípravy programů a projektů, ale vzhledem k prolínání tematických okruhů se sem dostaly i projekty, které by de facto mohly patřit i do některé z dříve uvedených oblastí (např. příspěvky na účast České republiky v rámci programu INTERREG II C; podpora budování institucionální struktury v příhraničních oblastech, především regionálních rozvojových agentur; provádění auditů v decentralizovaně spravovaných fondech). V rámci této priority získalo podporu také budování

kvalifikovaného

institucionálního

systému

pro řízení

programů (Programm

Management Unit - školení; technická podpora; degresivní kofinancování běžných nákladů; technické vybavení). V roce 1996 vznikl v rámci programu Společný fond malých projektů (JSPF, resp. Joint Small Project Fund - JSPF), který se od té doby neustále rozšiřoval. Jeho zřízení se ukázalo jako výrazně inovativní a efektivní opatření k posílení přeshraniční spolupráce. JSPF se setkal v příhraničních oblastech s velmi pozitivním ohlasem, protože umožňuje relativně pružnou a rychlou reakci na lokální potřeby v oblasti přeshraniční spolupráce a protože správní a rozhodovací kompetence v záležitostech Fondu – řídící se striktními zásadami, které byly dohodnuty s Komisí – byly v maximální možné míře převedeny na úroveň regionálních institucí. Z hlediska přípravy ročních plánů spočívá specifikum JSPF v tom, že do ročního plánu a v důsledku toho i do dohody o financování je zahrnuta pouze celková částka přidělená pro potřeby JSPF, dále stanovení cílů a kritérií pro výběr projektů, které získají podporu z prostředků fondu, a konečně jeho institucionální zajištění. Příprava a výběr projektů probíhá až na regionální úrovni jako součást realizace programu. Pro potřeby realizace JSPF vydala Komise zvláštní směrnice, na jejichž základě vypracovalo české Ministerstvo pro místní rozvoj vlastní směrnice Společného fondu malých projektů. Podle nich se pak po schválení ze strany Komise řídí činnost JSPF ve specifických podmínkách České republiky. Důležitým charakteristickým znakem JSPF v České republice je jeho značná decentralizace na rovině euroregionů resp. příhraničních regionů na území jižních Čech/Horního Rakouska a jižní Moravy/Dolního Rakouska. V každé rovině funguje Řídící výbor, jehož složení je koncipováno tak, aby v něm byly zastoupeny různé skupiny a zájmy, které jsou relevantní pro činnosti Fondu malých projektů, a tedy i pro regionální přeshraniční spolupráci. Ministerstvo, partneři z rakouské části regionu a Komise jsou zastoupeni v roli pozorovatelů. Řídící výbor nese celkovou odpovědnost za činnost JSPF v regionu, za vypisování a zveřejňování jednotlivých etap podávání žádostí a za rozhodování o výběru projektů. 70



Podpůrným orgánem Řídícího výboru je sekretariát JSPF, který vyřizuje rutinní záležitosti související s činností JSPF. Tyto úkoly plní zpravidla ta regionální rozvojová agentura, která má své sídlo v příslušném regionu, byla pro tyto činnosti náležitě vyškolena a dostává od ministerstva materiální podporu. Ministerstvo uzavře s agenturou v souladu s předpisy programu Phare smlouvu o zajišťování činností, která konkrétně vymezuje úkoly sekretariátu. Žádosti o zařazení projektu do JSPF vyhodnocuje grémium složené z expertů, které jmenuje Řídící výbor. Členy tohoto grémia jsou nezávislí experti, kteří jsou dobře obeznámeni se situací v regionu. Práci grémia expertů organizují sekretariáty a výsledky předběžné evaluace (“exante”), prováděné grémiem, jsou podkladem pro rozhodování Řídícího výboru o výběru projektů. Žádosti o přijetí projektu se hodnotí podle předem definovaných kritérií. Celkově posouzeno se Společný fond malých projektů jako nástroj programu Phare CBC v období let 1995-99 velmi dobře osvědčil. Fond významně přispěl k porozumění mezi lidmi na obou stranách hranice a stal se důležitým doplňkem větších projektů. JSPF bezesporu posílil přeshraniční charakter programu a kromě toho významně přispěl k aktivnímu zapojení regionálních aktérů do realizačních procesů. Znalost postupů využívaných k realizaci programů podle standardů EU se tak významným způsobem rozšířila i na úroveň regionů. To je zvlášť cenné i proto, že právě charakter programu uplatňovaného v činnosti JSPF je podobný programu INTERREG, a že tedy Společný fond malých projektů umožňuje nenásilný vstup do programů a mechanismů EU. Úspěšnost Společného fondu malých projektů jako nástroje přeshraniční spolupráce měla také značný význam i pro program Phare CBC jako celek. Pružné mechanismy JSPF se totiž v letech 1997 a 1998 osvědčily i v dalších oblastech programu CBC. Máme tím na mysli infrastrukturální opatření menšího rozsahu, uplatňovaná v rámci mimořádných opatření na likvidaci

povodňových

škod,

a

program

obnovy

vesnice.

S

dalším

rozvíjením

a

zintenzivňováním těchto postupů se původně počítalo pro program na rok 1999; podstatné části programu (cca 45% prostředků) se měly stát součástí mechanismu rozhodování a financování, který by byl koncipován jako regionální fond. Z různých, zčásti i zcela pochopitelných důvodů ovšem Komise tyto návrhy zamítla, takže rozsah financování fondu v podobě Společného fondu malých projektů bylo nutno zredukovat nejvýše na 20% finančního objemu programu. V rámci výjimky platné pro rok 1999 však lze z Společného fondu malých projektů financovat i malé investice v oblasti infrastruktury až do maximální výše podpory 300.000 EUR na jednotlivý případ. Program pomoci při odstraňování následků povodní Program pomoci při odstraňování následků povodní původně nespadal do rámce střednědobého indikativního plánu. V roce 1997 však mimořádně ničivé povodně postihly i některá města a obce v česko-rakouském příhraničí, především v okresech Břeclav, Hodonín a Brno71



venkov. Aby se postiženým obcím a lidem dostalo rychlé a účinné pomoci, byly z probíhajících programů na léta 1995 až 1997 po dohodě s rakouskými partnery staženy některé projekty, jejichž příprava se značně protáhla nebo u nichž se na české straně rýsovaly problémy s kofinancováním. Tak se podařilo uvolnit kolem 1,4 mil. EUR na projekty likvidace následků záplav a na preventivní opatření proti budoucím povodním. Pro tyto prostředky byl vytvořen fond, z něhož bylo na jižní Moravě čerpáno na regionální úrovni podobným způsobem jako u Fondu malých projektů. Všechny projekty (jde o drobnější záměry v oblasti infrastruktury do výše podpory 300.000 EUR na akci) byly do dnešního dne ukončeny. Program pomoci při likvidaci následků povodní měl kromě konkrétního přínosu jednotlivých akcí také další účinek, který spočíval ve výrazném zvýšení prestiže programu Phare CBC a tím i ve zvýšené podpoře vstupu České republiky do EU ze strany obyvatel postižených regionů.

4.4 Změny od roku 2000 Po roce 2000 všeobecně vzrostla intenzita integračních procesů v České republice. V případě programu CBC Phare započal postup jeho následné transformace a sbližování s programem INTERREG IIIA. Tento vývoj následuje po dokončení cílů strategie Společného programového dokumentu, kterým bylo vytvoření společných řídících a monitorovacích struktur. Schválení PRAG ("Praktický návod pro kontraktační procedury Phare, Ispa a Sapard") v lednu 2001, které umožnilo zavedení nového implementačního mechanismu rozsáhlých projektů tzv. Grantových schémat (GS)" - představuje významný podnět integračního procesu. Grantové schéma nabízí možnost podporovat menší projekty (od 50 to 300.000 EUR z prostředků Phare). Uvedený mechanismus byl už v plném rozsahu využit v programech 2002 a 2003 v rámci česko-rakouského programu CBC Phare. Kromě Společného fondu malých projektů (JSPF), který se rovněž řadí ke GS, byly celkem zavedeny a schváleny 3 Grantová schémata projekty: •

GS věnované podpoře dopravní infrastruktury (CBC Phare 2002)

•

GS na podporu sítě přeshraniční spolupráce a rozvoje lidských zdrojů a GS na podporu životního prostředí a udržitelného územního rozvoje a rozvoje životního prostředí (CBC Phare 2003).

72



5.

VŠEOBECNÉ PROGRAMOVÉ STRATEGIE

5.1

Výzvy a strategie rozvoje v česko-rakouském příhraničí

V uplynulém období realizace programu stál v popředí přeshraničních aktivit rozvoj přeshraničních kontaktů a příprava a realizace prvních společných projektů. Nový program navazuje na získané zkušenosti a pokouší se - s přihlédnutím k výsledkům provedené analýzy - formulovat vhodné strategie a opatření pro budoucí rozvoj českorakouského příhraničí. Výsledky předchozí analýzy, jejímž předmětem byla sociální a ekonomická situace ve společném příhraničním prostoru, jeho problémy, nedostatky a vývojový potenciál, se staly východiskem pro stanovení cílů a strategií rozvoje česko-rakouského příhraničí na období let 2000 až 2006. Společná rozvojová strategie se tak začleňuje do širšího kontextu připravovaného rozšíření Evropské unie a postupné integrace České republiky do tohoto útvaru. Průvodce pro INTERREG III (Usnesení EK z 28.4.2000) charakterizuje možnosti, jakých může využívat podpora přeshraniční spolupráce, aby bylo dosaženo vytyčených strategických cílů. Z toho vyplývá, že oba tyto programy mohly a měly v koordinované součinnosti přednostně řešit ty vývojové problémy a možnosti ve společném příhraničním regionu, které jsou zvlášť vhodné pro přeshraniční spolupráci a u nichž by společným postupem bylo dosaženo mimořádného přínosu. Přitom budiž výslovně řečeno, že řadu výše zmíněných a rozebíraných slabin lze souběžně a lépe řešit v rámci paralelních programů obou vlád a/nebo evropských strukturálních fondů. Program INTERREG III A se specificky zaměřuje na zlepšení konkurenceschopnosti a kvality života v příhraničních oblastech a zdůrazňuje přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích EU. Společná rozvojová strategie v rámci programů INTERREG III A a Phare-CBC proto usiluje o dosažení hierarchicky nadřazeného cíle, kterým je další rozvoj a přeměna česko-rakouského příhraničí ve společný, perspektivní ekonomický a životní prostor, zvýšení konkurenceschopnosti příhraničí v celoevropském kontextu, neustálé zlepšování životních podmínek obyvatelstva a tedy de facto i systematická příprava na rozšíření EU. Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik ukázala, že tento příhraniční region disponuje ve sledovaných oblastech významným rozvojovým potenciálem. Většina slabin vyplývá z toho, že existující příležitosti nejsou dostatečně využity. Strategie je proto zaměřena na 73



rozvoj účinné přeshraniční spolupráce tak, aby bylo systematicky využito latentního potenciálu, aby byla posílena ekonomika a konkurenceschopnost, aby se zvýšila životní úroveň a aby byla na místní úrovni podpořena evropská integrace. Obě části příhraničního území by se měly v procesu uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje stále více sbližovat. Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem přitom bude zaměřena na dosažení těchto strategických cílů: A.

Vyrovnávání rámcových hospodářských a sociálních podmínek a řešení problémů plynoucích z okrajové polohy příhraničních oblastí jako nástroj vytváření integrovaného regionálního hospodářského prostoru:

n

zlepšení ekonomické struktury, urychlení tempa restrukturalizace, vyrovnávání ekonomické síly, zlepšování lokálních podmínek, rozvoj technologií a inovací

n

zlepšení základní dopravní, technické a ostatní infrastruktury, překonávání bariér vyplývajících z existence hranic

n

posilování trvale udržitelného územního rozvoje

n

snižování ekologické zátěže, odstraňování ekologických škod, zlepšování kvality života a životního prostředí pro místní obyvatelstvo

n

zlepšování situace v oblasti vzdělání a zaměstnanosti žen i mužů

n

rozvoj lidských zdrojů a posílení vnitřního potenciálu příhraniční oblasti

B.

Rozvoj přeshraničních vztahů mezi jednotlivci, organizacemi a institucemi ve všech oblastech společenského života:

n

zlepšení přeshraniční ekonomické kooperace

n

odbourávání bariér a lepší propojení přeshraniční dopravy

n

přeshraniční koordinace ochrany zdrojů a životního prostředí

n

podpora rozvoje venkova v přeshraničním měřítku

n

zlepšování přeshraniční společenské a kulturní výměny jako nástroje zvýšení atraktivity území pro bydlení a život

n

vytváření přeshraničních sítí zajišťujících kooperaci a komunikaci s výhledem na posílení regionální identity na obou stranách hranice

n

odbourávání “hranic v myšlení”

74



Tyto strategické cíle budou dále detailněji rozčleněny do priorit a konkretizovány na jednotlivá opatření. Realizace společné strategie bude vycházet z těchto principů: n

Prostředky vynakládané v rámci obou programů budou vzhledem k omezenému objemu soustředěny na takové priority a opatření, při jejichž realizaci bude patrný výrazný přínos k rozvoji regionu.

n

Opatření a operace, které budou vybrány jako nástroje k realizaci strategie rozvoje regionu, musí mít zřetelný přeshraniční charakter. Zvláštní priorita přitom bude přiznána takovým

opatřením, která budou připravena v příhraničních oblastech v úzké

spolupráci s regionálními a místními úřady, jsou spojena se zřizováním resp. rozvojem společných správních struktur a slouží hlubší přeshraniční spolupráci mezi státními a polostátními subjekty a také obecně prospěšnými zařízeními. n

Opatření by měla v co největší míře využívat regionálních příležitostí a silných stránek a bezprostředně navazovat na potřeby místního obyvatelstva.

n

Podobně jako tomu bylo už při přípravě společné rozvojové strategie a ročních rozvojových plánů, měla by i realizace programů přeshraniční spolupráce usilovat o to, aby do nich byly bezprostředně zapojeny regionální a lokální instituce a subjekty s rozhodovací pravomocí.

n

Při realizaci strategie je především na české straně třeba usilovat o to, aby do realizace projektů byl bezprostředně zapojen co největší počet regionálních a místních institucí a subjektů s rozhodovací pravomocí, které se tak blíže seznámí s evropskými principy a postupy uplatňovanými při rozvoji příhraničních regionů.

n

Realizace vytyčené strategie kromě toho musí probíhat v souladu s obecnými principy a politikami Evropské unie a pokud možno je aktivně podporovat. Opatření a aktivity je v konkrétních případech nutno koncipovat tak, aby dávaly rovné příležitosti ženám i mužům a aby vylučovaly jakoukoli diskriminaci co do pohlaví. Podle situace v té které oblasti lidské aktivity je třeba poskytovat cílenou podporu i těm záměrům, které aktivně usilují o vytváření rovných příležitostí a bojují proti diskriminaci.

n

Přeshraniční regionální rozvoj bude zvlášť respektovat požadavky ekonomického a sociálního rozvoje vycházejícího z principu trvalé udržitelnosti a zaměřeného na zachování a zajištění rozmanitosti životního prostředí a krajiny.

5.2

Soulad programu s principy Evropské unie

n

Konkurenceschopnost

Posilování konkurenceschopnosti regionálního hospodářství je trvale platný princip, který byl uplatněn při přípravě tohoto programu. Zvláštní pozornosti se přitom těší zavádění inovací a 75



moderních technologií v rámci podpory malého a středního podnikání. Ve spojení s opatřeními v oblasti infrastruktury, jako jsou např. střediska podporující progresivní formy činnosti, umožnění a zlepšování přístupu k informačním technologiím, opatření na podporu transferu knowhow a opatření v oblasti vzdělání, kvalifikace a podpory kooperačních vztahů by program INTERREG III A měl působit tak, aby podniky sídlící na území regionu připravil na požadavky hospodářské soutěže. •

Dodržování pravidel hospodářské soutěže

Podpora poskytovaná v rámci tohoto programu bude v souladu s ustanoveními jednoho z usnesení Komise, přijatých podle nařízení Rady (ES) č. 994/08 ze 7. května 1998 o aplikaci článků 92 a 93 Smlouvy, kterou se zakládá Evropské společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (OJ L 142, 14.5.1998, str.8). V současné době přijala Komise čtyři takové souhrnné výjimky, a sice: •

nařízení Komise (ES) č. 68/2001 z 12.1.2001 o aplikaci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy na pomoc věnovanou na školení (OJ L 10, 13.01.2001, str. 20),

•

nařízení Komise (ES) č. 69/2001 z 12.1.2001 o aplikaci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy na pomoc de minimis OJ L 10, 13.01.2001, str.30),

•

nařízení Komise (ES) č. 70/2001 z 12.1.2001 o aplikaci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy MSP (OJ L 10, 13.01.2001, str. 33),

•

nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 z 12.1.2001 o aplikaci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu v nezaměstnanosti (OJ L 337, 13.12.2002, str. 3).

Všeobecně řečeno se nepočítá s podporou konkurenceschopnosti přesahující uvedený rámec. V takových případech se vyžaduje individuální oznámení, schválení a registrace, nebo je možno podporu poskytnout jen v rámci shora vyjmenovaných souhrnných výjimek. A dále, Pověřené programové orgány budou respektovat skutečnost, že na podporu podle článků 87 a 88 Smlouvy se vztahují specifická omezení v sektoru dopravy. Projekty týkající se zemědělství musí respektovat Společnou zemědělskou politiku, zejména pak nařízení (ES) č. 1257/99. A dále, uplatní se zde také pokyny Společenství, jimiž se řídí státní podpora v zemědělství (2000/C28/02, OJ C 28, 1. 2. 2000, str. 1 - 24). To znamená, že je možno podpořit pouze projekty v rámci schválení státní pomoci do sektoru zemědělství. Případy nové státní podpory je nutno ohlásit a podléhají schválení Komise. Při zkoumání použitelnosti projektu a účetnictví pověřený orgán programu se musí ujistit, že jsou dodržovány příslušné předpisy o podpoře nebo předpisy o podpoře "de minimis", a že 76



nebudou překročeny příslušné horní hranice podpory podle platných předpisu nebo předpisů o podpoře "de minimis" i v těch případech, kdy dochází ke kumulaci podpory z několika programů. Monitorovací výbor může zavádět nové nebo upravené předpisy týkající se podpory podléhající ohlašovací povinnosti do seznamu přípustného právního základu národního kofinancování , ale jen poté, co byly řádně ohlášeny a schváleny Komisí na základě pravidel EU po poskytování podpory. •

Princip trvalé udržitelnosti

Princip trvalé udržitelnosti hraje v tomto programu důležitou roli v tom smyslu, že hospodářský rozvoj se zde odehrává ve velmi citlivém prostředí. Jako horizontální princip se musí uplatnit ve všech prioritních osách. Zvlášť velkého významu však tento princip nabývá tam, kde se na pořad dne dostane otázka koordinace odlišných resp. protikladných požadavků. Na tento princip jmenovitě odkazujeme nejen v oblasti regionálního a ekologického plánování a při přípravě dalšího rozvoje přeshraničních přírodních a národních parků, ale také tam, kde je podpora určena pro konkrétní odvětví, jako je např. cestovní ruch a ekonomika volného času nebo oblast technické infrastruktury (zásobování a likvidace, především pokud jde o výrobu, použití a využívání energie). Všude tam je třeba dávat přednost realizaci trvale udržitelných koncepcí. V Rakousku platí “Spolkový ústavní zákon o komplexní ochraně životního prostředí” z 27. listopadu 1984. Rakouský stát, spolkové země a obce v něm přijímají závazek chránit přírodní prostředí jako základ pro lidský život před škodlivými vlivy. Všechny tyto právní subjekty také na své úrovni a v rámci ústavněprávního rozdělení kompetencí odpovídají za realizaci příslušných opatření na ochranu životního prostředí. V Rakousku tedy v oblasti ochrany životního prostředí neexistují nějaké jednotné právní vztahy resp. jednotný zákon o ochraně životního prostředí; pravomoci k vydávání příslušných právních norem jsou v dodatku věcně propojeny s právními oblastmi (oblast odpadů, vodní právo, stavební právo atd.). Právní normy týkající se ochrany životního prostředí tak tvoří součást různých celorakouských a zemských právních předpisů. Předkládaný program respektuje oblasti, které budou stanoveny v rámci ekologického nástroje Natura 2000; opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto ve vztahu k těmto oblastem neměla mít nějaké negativní důsledky. Úkolem pracovišť zapojených do realizace programu je zajistit, aby opatření, kterým bude v rámci tohoto programu INTERREG poskytnuta podpora ze strukturálních fondů, byla provázána s opatřeními na ochranu území, prováděnými v rámci programu Natura 2000, a aby také chráněné oblasti podle směrnice č. 92/43/EWG nebyly apriorně znevýhodněny už před předložením doplňujících seznamů oblastí. Přijatá opatření, která mají zabránit takovému znevýhodnění, zahrnují především: 77


§


úředně závazné zaváděcí výnosy ke směrnici Fauna-Flora-Habitat [FFH] (Dolní Rakousko: dolnorakouský zákon o ochraně životního prostředí z 31. 08. 2000, Horní Rakousko: analogický zákon, zveřejněný 27. 04. 1999 a 17. 12. 1999, Vídeň: vídeňský zákon o ochraně životního prostředí z 31. 08. 1998) k výkonu správního rozhodnutí v souladu se směrnicemi FFH

§

účast úřadu příslušného pro ochranu životního prostředí na výběrových a schvalovacích řízeních

§

předběžná kontrola záměrů, spočívající v uplatnění vhodných kritérií pro kontrolu a výběr projektů

§

uplatnění procedurálních kroků uvedených v článku 6 Směrnice FFH, zaměřených na prevenci/zamezení možných negativních důsledků

Do seznamu oblastí NATURA 2000, které zároveň patří k podporovanému území programu INTERREG, patří ve spolkové zemi Dolní Rakousko přibližně 181.163 ha, ve spolkové zemi Horní Rakousko je to asi 1.508 ha a ve Vídni kolem 5.535 ha. Z toho připadá ve spolkové zemi Dolní Rakousko 118.985 ha na oblasti relevantní pro FFH a současně pro směrnici o ochraně ptactva, 4.336 ha na oblasti relevantní pouze pro FFH a 57.842 ha na oblasti relevantní pro směrnici o ochraně ptactva. Ve spolkové zemi Horní Rakousko patří 1.097 ha k oblastem relevantním pro FFH a zároveň pro směrnici o ochraně ptactva a dalších 411 ha k oblastem relevantním pro FFH. Ve Vídni patří všech 5.535 ha území k oblastem relevantním pro FFH a zároveň pro směrnici o ochraně ptactva. V letech 1995 až 1998 bylo ve spolkové zemi Dolní Rakousko evidováno ke stanovenému termínu celkem 13 oblastí ochrany ptactva (SPA). Těchto 13 oblastí leží na území o celkové rozloze zhruba 460.000 ha, tj. přibližně 24% rozlohy celé země. Vyhlášením 13 velkých SPA jsou splněny požadavky článku 4 Směrnice 79/409/EWG. V letech 1995 až 1998 bylo ve spolkové zemi Horní Rakousko evidováno 9 oblastí ochrany ptactva (SPA). Těchto 9 oblastí má v současnosti rozlohu kolem 26.800 ha. Vyhlášením SPA jsou splněny požadavky článku 4 Směrnice 79/409/EWG. V letech 1995 a 1998 byly ve Vídni evidovány ke stanovenému termínu celkem 4 oblasti ochrany ptactva (SPA). Tyto 4 oblasti mají celkovou rozlohu přibližně 5.535 ha, což představuje asi 13,34 % území celé spolkové země. V souladu s rozhodnutím č. 97/266/ byly všechny potřebné informace týkající se oblastí ochrany ptactva včetně map oficiálně předány Komisi. Vytvořením doplňkového seznamu pSCI podle čl. 4 odst. 1 Směrnice č. 92/43/EWG a dále přijetím kompatibilních prováděcích právních norem na celorakouské nebo regionální úrovni má být také z ústavněprávního hlediska zajištěno, aby nedošlo k znevýhodnění oblastí chráněných na základě programu Natura 2000. Při realizaci programu INTERREG budou příslušné 78



subjekty dbát na to, aby byl udržen stav již vyhlášených resp. nově chráněných oblastí spadajících do programu Natura 2000. Případné negativní vlivy byly pečlivě posouzeny už během přípravy záměrů, a to i s přihlédnutím k alternativním řešením tak, aby byla včas podniknuta přiměřená opatření, nezbytná pro dosažení cílů stanovených pro ochranu oblastí v rámci programu NATURA 2000 (podle čl. 4 a 6 Směrnice 92/43/EWG). Všechny akce v rámci tohoto programu musí být v souladu se Směrnicí o hodnocení dopadů na životní prostředí (85/337/EEC, ve znění novely 97/11/EC). A dále, všechny akce v rámci tohoto programu musí odpovídat legislativě České republiky o ochraně životního prostředí. příslušným směrnicím EU. V těch případech, kdy odpovídající legislativa Společenství nebyla dosud převzata, uplatní se příslušná směrnice EU přímo. n

Rovné příležitosti

V důsledku obecných společenských podmínek i dnes účast žen na ekonomickém a sociálním životě ještě stále zřetelně zaostává za podílem mužů. I když programy jako např. INTERREG nemohou zajistit úplné setření těchto rozdílů v přístupu k pracovním příležitostem, ve výši příjmů a také ve vykonávání sociálních a politických funkcí, bylo by velmi žádoucí využít všech příležitostí, které tyto programy poskytují. Při respektování specifických problémů jednoho nebo druhého pohlaví se realizace opatření bude uskutečňovat v celoevropském i národním kontextu prosazování politiky rovnoprávnosti obou pohlaví. Česká republika i Rakousko v tomto ohledu disponují synergickým potenciálem v souladu s programovým Cílem 3 a s národními programy zaměstnanosti (NAPS).

5.3

Soulad s dalšími programy EU a národními programy

5.3.1 Rakousko Rakouské spolkové země jasně definovaly svou strategii v rámci procesu rozšiřování EU.

8

Regionální program strukturálních fondů EU Cíl 2 a také Iniciativy Společenství INTERREG, LEADER+ a EQUAL mají fungovat jako nástroje přípravy regionů na jejich novou roli v rozšířené Evropě. Každý program přitom plní specifický strategický úkol: ?

Cíl 2

Programy spadající pod Cíl 2 jsou obecně zaměřeny na aktivní podporu restrukturalizace. Připravované rozšíření EU však vyžaduje aktivní provádění dalších strategických přípravných 8

Dolní Rakousko a rozšiřování EU - Fakta, stanoviska, požadavky. Úřad dolnorakouské zemské vlády, oddělení územního uspořádání a regionální politiky; 1998 Vídeň a Evropa – Pět let členství v EU (1995-1999) INTERREG, Vídeňské projekty a rozšiřování EU, oba spisy vydal Magistrát města Vídně, ředitelství pro poskytování podpory z prostředků EU; 2000

79



opatření určených pro příhraniční oblasti tak, aby se co nejlépe uplatnila jejich role jako mostů během předvstupní a vstupní fáze. V rámci Cíle 2 se v Horním a Dolním Rakousku poskytuje podpora i projektům, které se týkají (investic do) jednotlivých podniků za předpokladu, že tato opatření přispívají ke stabilizaci hospodářské struktury a ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků. To se týká jak sektoru živnostenského podnikání a průmyslu, tak i oblasti cestovního ruchu a ekologie. Ve Vídni je těžištěm zaměření programu spadajícího pod Cíl 2 posílení potenciálu úzce vymezené části města s cílem posílit její ekonomickou základnu prostřednictvím inovací a zavádění moderních technologií a zlepšit kvalitu života a životního prostředí. Program INTERREG III A je na rozdíl od Cíle 2 zaměřen na programy, sledující aktivní strategii přípravy příhraničních oblastí na budoucí rozšíření EU a na prosazování trvale udržitelného přeshraničního regionálního rozvoje. Každý takový projekt proto musí mít přeshraniční charakter. Podpora je určena pro projekty spolupráce ve všech oblastech hospodářství a politiky, pro poradenství, transfer know–how, organizační výstavbu a budování přeshraničních sítí a dále se podporují významné regionální a místní projekty týkající opatření v oblasti infrastruktury s přeshraničním dopadem, projekty v oblasti životního prostředí a ochrany přírody a konečně projekty trvale udržitelného územního rozvoje. V oblasti cestovního ruchu je těžištěm podpory rozvoj přeshraničních nabídek a destinací. Program INTERREG IIIA tak vůči programům cílových oblastí plní důležitou komplementární funkci. Dobré sladění přípravné a realizační fáze mezi programem INTERREG IIIA a programy cílových oblastí je na obou stranách zajištěno aktivním zapojením subjektů zajišťujících podporu do vypracovávání a realizace programů. n

Leader+

Filozofie podpory v rámci Leader+ spočívá v aktivizaci vlastního potenciálu obyvatelstva mikroregionů ve všech pracovních a společenských oblastech. Těžištěm aktivit jsou zemědělské projekty a projekty propojující oblasti zemědělství, podnikání a cestovního ruchu. Přeshraniční aktivity se mohou realizovat mezi různými skupinami spadajícími v jednotlivých členských státech pod Leader. Proces schvalování projektů Leader+ v rámci přeshraniční spolupráce (v souladu s programem Leader+) nejprve zkoumá, zda projekt přeshraniční spolupráce zahrnující oblasti po obou stranách hranice se vztahuje výlučně na oblasti INTERREG. V kladném případě - a za předpokladu, že odpovídá cílům programu a požadavkům vyplývajícím z dodatků k programu - měla by být podpora primárně poskytnuta v rámci INTERREG. Pouze v případě, že řídící orgány INTERREG zamítnou žádost se zdůvodněním, že daná činnost není v rámci INTERREG přípustná, bude žádost zpracována v kontextu Leader+. Rozhodná kritéria, jimiž se řídí koordinace INTERREG a Leader+ zahrnují přeshraniční přístup a cíle (tj. přeshraniční propojení). 80



Také v zemích sousedících s Rakouskem se formou uplatňování strategie “odzdola nahoru” podporuje jejich vlastní rozvojový potenciál v nejrůznějších oblastech. Program INTERREG III A zde může přispět k propojení iniciativ tohoto typu do přeshraničních sítí. ?

Program rozvoje venkova (EAGFL)

Region INTERREG se rovněž překrývá s cílovou oblastí programu rozvoje venkova financovaného z EAGGF; to znamená nezbytnost koordinace - i zde je tedy možno doplňková opatření implementovat. Všeobecně platí, že dvojí financování, a to i u projektů, kde jsou zásadní cíle ERDF a EAGGF poměrně obdobné, je znemožněno skutečností, že v oblasti konzultací a schvalování projektů fungují stejné orgány jako v INTERREG III A a v Programu rozvoje venkova. Pokud jde o možný rozvoj přeshraničních kontaktů nebo o projekty zahrnující přeshraniční přínos v dané oblasti, INTERREG III A bude hrát podpůrnou úlohu tak, aby bylo zajištěno optimální využívání synergie mezi programy. ?

Cíl 3

Rakouský program spadající pod Cíl 3 zahrnuje tyto klíčové iniciativy: §

boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže

§

rovnost příležitostí a boj proti diskriminaci na trhu práce

§

flexibilita na trhu práce

§

rovnost příležitostí mužů a žen

§

územní soubory opatření na podporu zaměstnanosti a místní iniciativy v oblasti zaměstnanosti

Program INTERREG III A je zde třeba chápat jako podpůrné opatření pro oblasti pokryté programem zásadních strukturálních problémů trhu práce, který spadá pod Cíl 3. Právě pokud jde o oblast trhu práce, je v průběhu aktivní přípravy na vstup do EU třeba najít řadu nových forem činnosti. S náročnými požadavky je např. spojeno vytváření přeshraničních meziinstitucionálních kooperací.

n

EQUAL

Program Iniciativy Společenství v oblasti politiky trhu práce EQUAL bude podporovat nové metody boje proti všem formám diskriminace a nerovnosti (ve vztahu k trhu práce). Pilíři tohoto programu jsou čtyři stěžejní body evropské strategie zaměstnanosti (kompetence pro získání zaměstnání, podnikavost, přizpůsobivost a rovnost příležitostí pro muže a ženy), od 81



nichž se pak odvíjejí četné možnosti podpory obětí diskriminace. Mimořádný význam se přikládá také boji proti rasismu a xenofobii, přičemž se také v příhraničních oblastech podél rakouské části vnějších hranic EU věnuje zvlášť velká pozornost problémům přistěhovalců, národnostních menšin a žadatelů o azyl.

n

Národní akční plán na podporu zaměstnanosti (NAP)

Rakouský Národní akční plán na podporu zaměstnanosti předpokládá, že široká paleta nástrojů, kterých využívá rakouská politika zaměstnávání a vzdělávání, se bude koncentrovat kolem čtyř pilířů s tím, že tak bude dosaženo vyšší účinnosti politiky zaměstnanosti. Tyto čtyři pilíře jsou: §

lepší šance na získání zaměstnání, především u mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných

§

rozvíjení podnikavosti snižováním nákladového zatížení, podporou samostatnosti a vytváření pracovních míst

§

podpora přizpůsobivosti zaměstnavatelů i zaměstnanců pružnější úpravou pracovních poměrů a realizací opatření v oblasti vzdělávání a dalšího vzdělávání

§

podpora rovnosti příležitostí na trhu práce pro ženy a zdravotně postižené

Prostřednictvím programu INTERREG III A budou podporovány doplňkové aktivity, především v oblasti podpory podnikavosti, vzdělání a dalšího vzdělávání, chápané jako součást přípravy na nové podmínky, které nastanou v Evropě po rozšíření EU.

n

Územní dohody o zaměstnanosti (TEP)

Jako opatření na zajištění cílů Národního akčního plánu v Rakousku se jako nová forma spolupráce mezi aktéry na celorakouské, zemské a obecní úrovni vytvářejí a dále rozvíjejí tzv. územní dohody o zaměstnanosti. Na čtyři územní dohody o zaměstnanosti byly v Rakousku vynaloženy do roku 1999 rozpočtové prostředky v přibližné částce 23 mil. EUR, přičemž přímé efekty v oblasti zaměstnanosti byly na celorakouské úrovni odhadnuty na zhruba 1.300 pracovních míst. V roce 1997 schválila Evropská komise mj. územní dohodu o zaměstnanosti pro spolkovou zemi Vídeň. Na základě kladných zkušeností s těmito pilotními projekty EU byla v r. 1999 zřízena další územní dohoda o zaměstnanosti, tentokrát ve spolkové zemi Horní Rakousko. V rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A se předpokládá, že mezi vytyčené cíle bude zařazeno využití především vídeňské územní dohody o zaměstnanosti a případně i dohody uzavřené pro Horní Rakousko resp. další dohody, které teprve budou vznikat, jako výchozího bodu pro vytváření přeshraničních sítí. Využívání synergického působení nejrůznějších aktérů 82



a iniciativ, o což usilují dohody o zaměstnanosti, může sousedním zemím přinést řadu cenných podnětů, protože restrukturalizace probíhá v těchto zemích rozdílnou rychlostí a celkový objem disponibilních prostředků pro politiku v oblasti trhu práce je relativně malý.

5.3.2 Česká republika V České republice byly už přijaty všechny nezbytné základní rozvojové dokumenty jak na národní tak na regionální úrovni. Národní rozvojový plán, který zastřešuje sektorové operační programy, Společný regionální operační program a Národní akční plán zaměstnanosti, působí na celostátní úrovni. Rozvojové programy regionů NUTS III a Regionální operační programy regionů NUTS II představují regionální úroveň. •

Národní rozvojový plán

Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní dokument v oblasti programování a koordinace rozličných intervenčních nástrojů, a rovněž vytváří základ Rámce podpory Společenství. Implementace NRP usnadní dosažení souhrnných cílů Plánu, včetně růstu HDP a snížení nezaměstnanosti. Tento dokument představuje solidní základ ke zlepšení přeshraniční spolupráce, a také aktivně zapojuje regiony, včetně regionů hraničících s oblastí implementace konkrétních projektů, jimiž se naplňují cíle CIP. K hlavním prioritám NRP v oblasti "vyváženého rozvoje regionů" patří: -

posílení konkurenceschopnosti v průmyslu a obchodu

-

rozvoj dopravní infrastruktury

-

rozvoj lidských zdrojů

-

zachování a zvýšení kvality životního prostředí

-

rozvoj venkovských oblastí a multifunkčního zemědělství

-

rozvoj cestovního ruchu.

Priority NRP budou realizovány prostřednictvím čtyř Sektorových operačních programů (SOP) a jednoho Společného regionálního operačního programu (SROP). Sektorové operační programy:

83



-

Průmysl a podnikání (ERDF)

-

Rozvoj lidských zdrojů (ESF)

-

Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (EAGGF) a

-

Infrastruktura (ERDF).

Každý SOP bude kofinancován pouze z jediného ze shora uvedených Strukturních fondů. SROP se soustředí na podporu sociálního a ekonomického rozvoje na regionální úrovni. Rozsah Operačních programů (OP a jejich priority vyplývají z priorit stanovených v NRP, návrhů Komise ve věci NRP, a nařízení Rady vztahujících se na Strukturální fondy a Kohezní fond. Dokument česko-rakouského CIP odpovídá cílům uvedených strategických dokumentů České republiky. Dobře fungující spolupráce mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ve funkci českého Národního orgánu pro CIP a Řídícími orgány SOP a SROP na straně druhé zajistí, že činnosti zahájené v rámci CIP budou z hlediska financování jasně odděleny. •

Kohezní fond

Je zjevné, že rozsáhlé infrastrukturní projekty, se kterými uvažuje KF se budou jasně lišit od činností a projektů podporovaných na základě Iniciativních programů Společenství. •

Programy pro oblasti spadající pod Cíl 1

Protože české příhraniční regiony spadají pod oblasti Cíle 1, je zjevné, že se zde uplatní všechny operační programy. Priority a opatření zahrnutá do česko-rakouského CIP souvisí s některými prioritami a opatřeními, s nimiž uvažuje shora zmiňovaný OP. Nicméně, činnosti podporované z Programu Iniciativy Společenství budou mít zjevně přeshraniční charakter z hlediska spolupráce i dopadů. Z tohoto hlediska se tyto činnosti buď liší nebo naopak doplňují činnosti realizované v rámci národních SOP nebo SROP. •

Vztah mezi Programem Iniciativy Společenství a cíly NRP

Posílení konkurenceschopnosti služeb v průmyslu a obchodě Realizace tohoto cíle musí probíhat na národní úrovni prostřednictvím OP 'Průmysl a obchod'.

84



V rámci česko-rakouského Programu Iniciativy Společenství se jedná o prioritu 1, "Přeshraniční ekonomická spolupráce", zejména pak o opatření 1.1 a 1.2. Činnosti v rámci Programu Iniciativy Společenství budou doplňovat opatření zahrnutá do NRP, zejména z hlediska podpůrné hospodářské spolupráce na poli inovací a rozvíjení kontraktů, zlepšování podmínek pro zřizování podniků na obou stranách hranice, a rozvoj služeb přeshraničního obchodu. Totéž platí pro růst konkurenceschopnosti MSP v příhraničních oblastech i pro podporu exportu. Očekává se, že Program Iniciativy Společenství bude v souladu s legislativou na poli ochrany hospodářské soutěže. Rozvoj dopravní infrastruktury Tento cíl bude realizován na národní úrovni prostřednictvím OP Infrastruktura, SROP a Kohezního fundu. Z hlediska Programu Iniciativy Společenství je tento cíl zahrnut do priority 2, "Dostupnost", zejména do opatření 2.1 a 2.2. Činnosti v rámci Programu Iniciativy Společenství se soustředí na urychlení a zlepšování dopravních spojů, propojení mezinárodních přepravních spojů a zlepšování dopravní obslužnosti v příhraničních oblastech. Rozvoj lidských zdrojů Tento cíl bude implementován na národní úrovni prostřednictvím OP 'Lidské zdroje' a zčásti i prostřednictvím SROP. V rámci Programu Iniciativy Společenství je tento cíl zahrnut do priority 4. „Lidské zdroje", zejména do opatření 4.1 a 4.2. Činnosti v rámci Programu Iniciativy Společenství se zaměří na rozvoj regionálního trhu práce a na rozvoj spolupráce a infrastruktury v oblasti vzdělávání, školení a vědy. Je také zčásti pokryt prioritou 3, "Přeshraniční organizační struktury a kontakty", zejména opatřením 3.1, které se zaměřuje na organizační struktury a tématické kontakty a spolupráci. Zachování a zlepšení kvality životního prostředí Realizace tohoto cíle se uskuteční na národní úrovni prostřednictvím OP 'Infrastruktura' a Kohezního fondu. V rámci Programu Iniciativy Společenství je tento cíl součástí priority 5, "Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí", zejména opatření 5.1 a 5.2. Činnost se zde soustředí na společné, nesoutěživé využívání a marketing přírodního potenciálu, na implementaci společných norem v oblasti životního prostředí, využívání obnovitelných zdrojů energie a přírodních zdrojů, koordinaci ochrany životního prostředí a řízení zdrojů, správu přírodních a 85



národních parků, a vytváření infrastruktury pro zdroje pitné vody. Program Iniciativy Společenství rovněž počítá s přípravou hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) rozsáhlých infrastrukturních projektů v souladu s platnou legislativou. V tomto ohledu princip udržitelnosti jen podtrhne rovnováhu mezi ekologickými a ekonomickými aspekty přeshraničních projektů. Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Realizace tohoto cíle se uskuteční na národní úrovni prostřednictvím OP 'Rozvoj venkova multifunkční zemědělství'. V operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je podpora zaměřena na zvýšení produktivity práce při zpracování zemědělských výrobků, na zlepšení jejich kvality a na posílení jejich konkurenceschopnosti. S tím souvisejí investice do nových technologií a lidských zdrojů. Cílem této prioritní osy je rovněž podpora integrovaného rozvoje venkovských oblastí a vytváření alternativních pracovních příležitostí mimo zemědělskou výrobu. Realizace cílů prioritní osy bude zajištěna prostřednictvím Operačního programu rozvoje venkova a multifunkční zemědělství a Společného regionálního operačního programu (SROP). V rámci Program Iniciativy Společenství je tento cíl zčásti pokryt prioritou 5, "Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí" a prioritou 1 „Přeshraniční hospodářská spolupráce“, opatření 1.3. V opatřeních PI/M3, PV/M1, PV/M2 a PV/M3 INTERREG IIIA se podpora orientuje na rozvoj společných organizačních a kooperačních struktur v oblasti cestovního ruchu, na přeshraniční koordinaci územních plánů, krajinotvorby, na ochranu vodních zdrojů a rozvoj venkovského prostoru. Opatření, podporované z INTERREG III A jsou také podmíněna prokázáním přeshraniční spolupráce a přeshraničního efektu. V tomto smyslu se principiálně odlišují, případně jsou komplementární s opatřeními, která budou podporována v rámci plošných sektorových operačních programů a Společného regionálního operačního programu (SROP). Orgány, které zodpovídají za INTERREG III A a orgány, které zodpovídají za rozvoj venkovského prostoru a multifunkční zemědělství se navzájem koordinují. Tím je vyloučeno dvojí financování.

Rozvoj cestovního ruchu Realizace tohoto cíle se uskuteční na národní úrovni prostřednictvím SROP. 86



V rámci Programu Iniciativy Společenství je tento cíl součástí priority 1, "Přeshraniční hospodářská spolupráce ", zejména opatření 1.3. Činnost v rámci Programu Iniciativy Společenství se soustředí na rozšíření a zlepšení aktivit v oblasti cestovního ruchu v rámci péče o zdraví, kongresové a kulturní turistiky, rozvoje společných destinací a jejich řízení, sítí zařízení a nabídek turistům, společný marketing příhraničních destinací, rozvoj společných a harmonizovaných turistických atrakcí, rozvoj společných "šetrných" destinací, výstavbu a rozvoj společných informačních a rezervačních činností a na podporu převodu know-how (např. praktických zkušeností existujících místních nebo regionálních turistických rad), podporu agroturismu, rozvoj a podporu společných aktivit v cestovním ruchu a příležitostí k využívání volného času. •

Nástroje v období před přistoupením (Phare CBC, Phare, ISPA, SAPARD)

Na české straně byla opatření uskutečňovaná v rámci Partnerství pro přidružení koordinována s jinými nástroji na podporu příprav na přistoupení k EU (Phare, ISPA, SAPARD) a postupně integrována do komplexnější regionální rozvojové strategie v rámci strategie pro období před přistoupením. V případě České republiky financování zahrnuté do nástrojů před přistoupením (Phare CBC, Phare, ISPA, SAPARD) skončí k datu přistoupení, tj. k 1. květnu 2004. Některé programy, zejména programy Phare CBC 2002 a 2003 budou stále ve stádiu realizace. Díky skutečnosti, že Ministerstvo pro místní rozvoj bude mít na starosti implementaci v obou případech, tj. při postupném utlumování Phare CBC a postupném zavádění INTERREG IIIA, bude koordinace obou programů zajištěna mechanismem interní koordinace a výběru projektů. Institucionální rámec realizovaný vládou České republiky pro správu a implementaci končících nástrojů pro období před přistoupením a také Iniciativu INTERREG i další evropské programy zajišťuje, že nedojde ke duplicitnímu financování. Odpovědným orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Česká strana potvrzuje značný význam nástrojů používaných v době před přistoupením, zejména Phare CBC pro přípravu na Strukturní fondy a INTERREG IIIA. Získané zkušenosti umožnily hladký přechod k INTERREG IIIA. •

Národní akční plán pro otázky zaměstnanosti a iniciativu EQUAL

Národní akční plán odráží střednědobé strategické cíle české politiky zaměstnanosti. Ta je připravována v souladu s cíli "České hospodářské strategie pro přistoupení k EU" tak, aby bylo dosaženo rychlejšího hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, kvalifikace lidských zdrojů a zaměstnanosti. Česko-rakouský Program Iniciativy Společenství v prioritě 4, "Lidské zdroje", bude nápomocen při plnění cílů Národního akčního plánu zaměstnanosti a doplní činnosti podporované 87



Iniciativou EQUAL, zejména díky nepřímé podpoře vytváření pracovních míst na místní úrovni, pomocí opatření na podporu MSP a rozvoje lidských zdrojů. Významná role je rovněž přisuzována podpoře infrastruktury v oblasti vzdělávání, školení a vědy. Program Iniciativy Společenství byl sestaven tak, aby respektoval zásadu rovných příležitostí žen a mužů. Tento rovný přístup k oběma pohlavím, uplatňovaný na všech úrovních realizace programu by měl být pečlivě monitorován řídícími orgány Programu Iniciativy Společenství. •

Natura 2000

Směrnice Rady 92/43/EEC u 21. května 1992 o zachování přírodních biotopů a přírodní fauny a flóry, ale také Směrnice Rady z 2. dubna 1979 od ochraně divoce žijících ptáků budou respektovány při realizaci česko-rakouského Programu Iniciativy Společenství.

Počáteční

opaření v rámci iniciativy Natura 2000 se zaměří na lepší pochopení a široce pojímané vědomí o potenciálních přínosech Programu. Během následné implementace projektů v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje budou nezbytné legislativní činnosti na národní úrovni v obou zemích.

5.3.3. Celkové hodnocení česko-rakouského příhraničního regionu S předkládaným programem jsou koordinována podporovaná opatření v oblasti výzkumu a vývoje a dále opatření patřící do 5. rámcového výzkumného programu resp. do programů, které na něj navazují, tj. např. opatření v oblasti informační společnosti (program IST). Přitom se usiluje o vzájemnou komplementaritu; duplicitní financování je vyloučeno. Opatření v oblasti profesní přípravy a všeobecného vzdělání, kterým se přiznává podpora z prostředků tohoto programu, jsou koordinována s opatřeními patřícími pod programy EU “Leonardo da Vinci II” a “Sokrates II”. Přitom se usiluje o vzájemnou komplementaritu operací a naopak o vyloučení duplicitního financování.

88


6.


PRIORITY A OPATŘENÍ - STRUKTURA PROGRAMU

Program se skládá z šesti priorit, v jejichž rámci je definováno celkem 14 opatření, přičemž 13 z nich je přiřazeno k jednotlivým prioritám. Čtrnácté opatření je technická pomoc, která se uplatňuje ve všech šesti prioritách. Z ERDF budou financována opatření podle článku 3.2 nařízení Komise 1783/1999 v rámci EAGFL (PI/M3, PV/M1 a M2) a v rámci ESF, a musí splňovat veškerá ustanovení, jimiž se řídí implementace takových projektů. Zvláštní geografie velkých oblastí příhraničního území, mnohostranné projekty bude možno podpořit při vyloučení duplicitního financování z několika programů. Následující popis opatření je rámcový, a nevylučuje poskytnutí podpory jiným programovým opatřením, které nelze z dnešního pohledu předvídat. Následující schéma podává přehled o struktuře programu:

PI

PII

PIII

PIV

PV trvale udržitelný územní rozvoj a ochrana životního prostředí

přeshraniční hospodářská spolupráce

dosažitelnost

přeshraniční organizační struktury a sítě

lidské zdroje

rozvoj a podpora podniků a infrastruktury pro podnikovou sféru v příhraničí

zlepšení přeshraniční dopravní a telekomunikační infrastruktury

podpora přeshraničních organizačních struktur a rozvoj sítí

rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšíření EU

management zdrojů, technická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie

přeshraniční mezipodniková kooperace (MSP), konzultace a poradenství pro přeshraniční aktivity

organizace dopravy, plánování a logistika

malé projekty včetně akcí typu “people to people” a pilotních projektů

rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělání, kvalifikace a vědy

opatření v rámci ochrany přírody a životního prostředí včetně národních a přírodních parků přeshraniční územní rozvoj ve venkovských a městských oblastech

cestovní ruch a nabídka aktivit pro volný čas

TECHNICKÁ POMOC

89

PVI Zvláštní podpora příhraničním regionům

Zvláštní podpora příhraničním regionům



Aby program splňoval požadavky postupů, které Komise používá při výpočtu částek úhrady u žádostí o platby předkládaných Platebním orgánem bude každé opatření ve finanční tabulce obsažené v Programovém dodatku - která bude pro Komisi tvořit základ výpočtu - rozděleno do podopatření s maximální mírou úhrady 50 % a podopatření s maximální mírou úhrady 75 %.

6.1. Priorita I: Přeshraniční hospodářská spolupráce Výchozí stav Příhraniční oblast regionu rozkládajícího se v česko-rakouském příhraničí má venkovský charakter a velmi heterogenní hospodářskou strukturu s převahou malých a středních podniků s nízkou intenzitou inovací. Region kromě toho čelí problémům spojeným s restrukturalizací ekonomiky. Sektor průmyslu a živnostenského podnikání je na většině území regionu zastoupen jen slabě, zemědělství a navazující ekonomická odvětví představují ve všech dílčích regionech s výjimkou měst významný ekonomický faktor. Pro budoucnost se počítá s tím, že roli důležitého motoru rozvoje hospodářství regionu bude hrát cestovní ruch. Vídeň a Brno plní v rámci celého regionu důležitou funkci jako střediska, v nichž se koncentruje nabídka pracovních míst, a také jako zdroj podnětů v oblasti technologií a inovací. Ekonomická základna obou měst prochází obdobím intenzivní restrukturalizace, provázené prudkým poklesem zaměstnanosti v sekundární sféře, která je tvořena relativně velkým počtem průmyslových oborů, což je u městských regionů netypická situace. Dochází k rychlému růstu terciárního sektoru a k profilaci resp. upevňování klíčových funkcí hospodářské sféry obou měst.

Vytyčení cílů Zintenzívnit přeshraniční hospodářské aktivity tak, aby vzrostla hospodářská dynamika příhraničí a aby se toto území rozvíjelo jako integrovaný region. Zvláštní důraz je nutno klást na vytváření rámcových podmínek pro podniky. K tomu je nutno navazovat a dále rozvíjet přeshraniční spolupráci včetně služeb určených pro hospodářskou sféru, budovat technologická, průmyslová a inovační centra a zlepšovat infrastrukturu pro ekonomický sektor. Dále je nutno budovat a rozvíjet perspektivní klíčová odvětví, která budou co nejvíce těžit z existujících příznivých podmínek a silných stránek regionu (např. těžba a zpracování dřeva, potravinářství, know-how v oblasti styků mezi Západem a Východem, doprava a logistika, telekomunikace, technologie pro životní prostředí atd.). 90



Podnikům v příhraničí je nutno poskytnout podporu v úsilí o využití příležitostí a překonání problémů, které souvisejí s otevřením hranic. Vedle restrukturalizace podniků je podporu nutno zaměřit na oblast (interkulturní) komunikace, na spolupráci a propojování podniků do sítí. V cestovním ruchu je nutno využít společného potenciálu (historie a kulturněhistorický potenciál, přírodní prostředí, národní park) k rozvoji dlouhodobě udržitelných forem cestovního ruchu, vytváření přeshraničních nabídek a konkurenceschopných organizačních struktur. Na obou stranách hranice je nutno zlepšit a vyrovnat kvalitu služeb. V zemědělství a lesnictví je třeba podporovat úsilí o trvale udržitelný rozvoj, o výrobu produktů zaplňujících mezery na trhu, o vertikální integraci a o zintenzivnění spolupráce (např. ve vinařství, agroturistice - nové kooperační vztahy s dřevozpracujícími odvětvími); v české části je zároveň třeba pokročit v přizpůsobování novým požadavkům.

Strategie n

zahájení přeshraniční “strategické ofenzívy zaměřené na inovační přístupy a kooperaci"

n

společné využívání místních konkurenčních výhod, zvyšování atraktivity regionu a posilování jeho úlohy při transferu technologií mezi Západem a Východem

n

(další) rozvoj a provázání stávajícího ekonomického potenciálu a rozvíjení společných stěžejních ekonomických aktivit a “značkového zboží" ve všech sektorech

n

společný rozvoj destinací v oblasti nabídky pro využití volného času a v cestovním ruchu

n

podpora zemí usilujících o vstup do EU při vyrovnávání úrovně a slaďování jejich systémů s rakouskými resp. evropskými standardy

Opatření PI/M 1:

Rozvoj a podpora podniků a infrastruktury pro podnikovou sféru v příhraničí

PI/M 2:

Přeshraniční mezipodniková spolupráce (MSP), konzultace a poradenství pro přeshraniční aktivity

P I/M 3:

Cestovní ruch a nabídka aktivit pro volný čas

Opatření PI/M1: Rozvoj a podniků a infrastruktury pro podnikovou sféru v příhraničí Výchozí stav Určujícím prvkem rámcových podmínek pro rozvoj průmyslu a živnostenského podnikání v re91



gionu jsou rostoucí požadavky, které kladou subjekty mající zájem o podnikání v regionu resp. o zavádění inovací na infrastrukturu a služby pro hospodářský sektor. Region má potenciál, zkušenosti, kontakty a v neposlední řadě i bilaterální smlouvy o spolupráci se sousedními státy resp. městy, což vytváří příznivé předpoklady rozvoj efektivní přeshraniční hospodářské spolupráce. Prvořadá pozornost bude věnována podpoře spolupráce v oblasti vědy a hospodářství především v těch oblastech, kde se na přeshraniční úrovni počítá s rozvíjením perspektivních stěžejních aktivit. V této souvislosti budou hrát důležitou roli města, v nichž sídlí univerzitní i mimouniverzitní výzkumná zařízení. Tato opatření se zaměřují hlavně na materiální projekty, zatímco v rámci Opatření 2 budou podporovány především projekty nemateriálního charakteru. Pro přiřazení komplexních projektů ke konkrétnímu opatření bude rozhodující stanovení hlavního cíle konkrétních projektů. Cíle n

vytváření pracovních míst v průmyslu a živnostenském podnikání

n

prosazování inovativních přístupů a moderních technologií v malých a středních podnicích

n

rozvoj stěžejních aktivit s přeshraničním dopadem

n

rozvoj služeb pro hospodářskou sféru

n

posilování kooperačních vztahů mezi vědou a podnikovou sférou

Možné oblasti působení/Souhrn opatření/ Modelové projekty: n

zakládání, rozvoj a podpora hospodářských parků a technologických, zakladatelských, poradenských a dalších středisek, která stimulují rozvoj přeshraničních aktivit resp. od nichž lze očekávat tyto efekty

n

podpora stěžejních aktivit

n

specifické projekty nadregionálního významu, plnící funkci katalyzátoru urychlujícího rozvoj spolupráce v hospodářské a vědeckovýzkumné sféře

n

podpora (přeshraniční) spolupráce mezi vědou a hospodářstvím (transfer know-how, společný výzkum...)

n

budování a zdokonalování podnikové infrastruktury v místech větší koncentrace průmyslové výroby a živnostenského podnikání

92



Opatření PI/M2: Přeshraniční mezipodniková spolupráce (MSP) a poradenství pro přeshraniční aktivity Výchozí stav Výrazná převaha malých a středních podniků v příhraničním regionu je spojena s neuspokojivým technologickým vybavením podniků, nedostatečným uplatňováním inovací, nízkým podílem vývozu a malým zájmem o navazování kooperačních vztahů. Zvlášť nápadná je absence mezipodnikové kooperace v oblasti kvalifikace zaměstnanců a ve sféře výzkumu a vývoje. Také možnosti přeshraničního využití stávajících ekonomických struktur a těch produktů a služeb, které tvoří páteř ekonomiky regionu, pro zintenzivnění dodavatelskoodběratelských vztahů, pro vytváření kooperačních sítí, pro společný marketing a propojování v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti jsou dosud využívány spíše ojediněle. V České republice je více než v Rakousku patrné, že pro některá hospodářská odvětví jako např. zemědělství má velký význam restrukturalizace. Cíle n

posílení regionální hospodářské struktury v příhraničí

n

rozvoj a stabilizace klíčových aktivit a kvalifikací (např. telekomunikace, doprava a logistika, životní prostředí a lékařská technika, transfer know-how východním a západním směrem)

n

zintenzivnění mezipodnikové kooperace (především malých a středních podniků) v příhraničí

n

zlepšení inovativního přístupu a konkurenceschopnosti podniků

Možné oblasti působení/Souhrn opatření / Modelové projekty: n

spolupráce se zařízeními v oblasti výzkumu a vývoje

n

vybudování přeshraničních mezipodnikových dodavatelských a/nebo odběratelských sítí (MSP a společné podniky, business broking a clustering)

n

vytváření nové přeshraniční nabídky služeb, hlavně v oblasti transferu technologií, distribuce informací, poradenství a finančních instrumentů

n

rozvoj mezipodnikových kooperací v oblasti kvalifikace (např. kompetencí v oblasti řízení)

n

podpora společných aktivit při vývoji produktů a technologií a také společného marketingu a reklamy

93



n

podpora a poradenství pro přeshraniční aktivity (vývoz a dovoz, právní systém)

n

budování informačních systémů a podpora realizace společných akcí

Opatření PI/M3: Cestovní ruch a nabídka aktivit pro volný čas Výchozí stav Cestovnímu ruchu a volnočasovým aktivitám se přisuzuje velký význam pro rozvoj českorakouského příhraničí. Zatím je význam těchto odvětví na obou stranách hranice - s výjimkou menšího počtu lokalit resp. měst - spíše malý. Na druhé straně však právě okrajové venkovské oblasti ve vzdálenějších spádových oblastech městských aglomerací dokázaly v posledních letech přijít s nabídkou “šetrného” cestovního ruchu a podařilo se jim vyvolat zvýšený zájem o tyto části regionu. V česko-rakouském příhraničí dosud není cestovní ruch na žádoucí výši např. pokud jde o přípravu a vytváření nabídky, strukturu činnosti, kvalitu služeb, prezentaci nabídky na trhu a rovněž o kooperační a organizační strukturu.

Cíle n

posílení ekonomického významu cestovního ruchu v příhraničí

n

využití synergických efektů (poptávkový efekt z cestovního ruchu)

n

zvýšení atraktivity a modernizace nabídky (včetně konkrétních opatření na zvýšení úrovně kvalifikace)

n

zvýšení počtu přenocování v regionu (hlavně prostřednictvím opatření na prodloužení sezóny nebo vytvářením dvousezónní nabídky)

n

rozvoj nabídek “šetrného cestovního ruchu” a získávání nových skupin zákazníků

n

rozšíření možností spolupráce s dalšími hospodářskými odvětvími (např. zemědělství, řemesla a živnostenské podnikání)


kooperace na mezipodnikové a příp. i meziodvětvové úrovni

n

rozvoj společných organizačních a kooperačních struktur na komunální a regionální úrovni a mezi různými organizacemi (organizace cestovního ruchu, spolky pro rozvoj regionu, regionální rozvojové instituce), zaměřených na vytváření přeshraniční nabídky a organizační rozvoj

n

vytváření nabídky v oblasti ozdravné a kondiční turistiky, poznávání kultury a přírody a 94



spolupráce při vytváření nabídky s dalšími odvětvími (např. zemědělstvím) n

marketing, propojování nabídek, rozvoj atraktivních lokalit a cílů cestovního ruchu

n

budování přeshraničních informačních systémů pro cestovní ruch

n

vytvoření systému a realizace opatření pro usměrňování pohybu turistů

n

cestovní ruch ve venkovských oblastech/agroturistika - podpora diverzifikace zemědělských lokalit

95



6.2. Priorita II: Dosažitelnost Důležitým předpokladem pro jakoukoli přeshraniční kooperaci a těsné sbližování regionů je zvýšení propustnosti hranic a zlepšená dosažitelnost příhraničních regionů. Pokud odhlédneme od problémů vyplývajících z neustálého zvyšování intenzity dopravy na tranzitních trasách, stojí z hlediska přeshraniční spolupráce v popředí pozornosti otázky vnitroregionálního zlepšení mobility v osobní i nákladní dopravě. Největší problémy v této oblasti vyplývají z nedostatečného napojení příhraničí na dopravní infrastrukturu vyššího řádu a z rozdílné úrovně dopravní a telekomunikační infrastruktury na české a rakouské straně hranic. Vytyčení cílů Při realizaci této priority bude hlavní úsilí zaměřeno na zlepšení kvality příhraničního prostoru tak, aby zde byly vytvořeny potřebné podmínky pro společný hospodářský a životní prostor. Při optimalizaci dosažitelnosti je především v oblasti dopravní a telekomunikační infrastruktury nutno respektovat ekologické aspekty.

Strategie n zajištění a zlepšení dopravní dostupnosti (příhraničního) regionu n

zlepšení propustnosti hranice

n

využití přeshraničních synergických efektů prostřednictvím předávání informací a koordinace v oblasti plánování

n

usnadnění přístupu k informačním a komunikačním technologiím a jejich prosazení jako účinného nástroje přeshraniční spolupráce

n

zlepšení nákladní přepravy a logistiky

Opatření P II/ M1:

Zlepšení přeshraniční dopravní a telekomunikační infrastruktury

PII/ M 2:

Organizace dopravy, plánování a logistika

96



Opatření PII/M1: Zlepšení přeshraniční dopravní a telekomunikační infrastruktury Výchozí stav Značná část území v česko-rakouském příhraničí patří mezi obtížně dostupné okrajové oblasti. Tomu také odpovídá mnohde nedostatečné napojení na vyspělejší dopravní a komunikační sítě. Pro zintenzivnění přeshraničních aktivit bude rozhodujícím kritériem propustnost hranic, vytvoření přeshraniční nabídky v dopravě a rovněž potřebné infrastruktury na místní úrovni (např. infrastruktury cestovního ruchu). Tato opatření jsou zaměřena hlavně na materiální projekty, zatímco v rámci Opatření 2 budou podporovány především projekty nemateriálního charakteru. Pro přiřazení komplexních projektů ke konkrétnímu opatření bude rozhodující stanovení hlavního cíle konkrétních projektů. Cíle n

zlepšení propustnosti hranic

n

zlepšení přeshraniční dopravní obslužnosti s využitím všech druhů dopravy

n

koordinovaný rozvoj telekomunikační infrastruktury


zlepšení infrastruktury/uplatnění dalších možností přechodu hranice (hraniční přechody, cyklistické stezky, trasy pro pěší, silniční tahy regionálního/místního přeshraničního významu)

n

technická opatření v oblasti hraničního odbavení

n

výstavba základní infrastruktury cestovního ruchu

n

příprava a realizace projektů výstavby silnic v blízkosti hranic

n

zlepšení železniční sítě (vyplnění mezer v železniční dopravě)

n

zlepšení telekomunikační infrastruktury

n

výstavba resp. napojení na “informační dálnice”

n

vývoj a budování telematických kapacit

n

logistické sítě v oblasti nákladní dopravy

97



Všechny iniciativy zaměřené na rozvoj infrastruktury a elektronické komunikace musí splňovat podmínky uvedené v pracovním materiálu pracovníků Komise "Pokyny týkající se kritérií a modalit při využívání strukturálních fondů v oblasti elektronické komunikace", SEC (2003)895, 28. červenec 2003.

Opatření PII/M2: Organizace dopravy, plánování a logistika Výchozí stav Plánování, organizace a optimalizace přeshraniční veřejné dopravy je nezbytným předpokladem toho, aby region dokázal po rozšíření EU zvládnout předpokládaný prudký nárůst intenzity přeshraniční dopravy a aby uspokojil potřebu komunikace a dalších aktivit, které s sebou přinese rozvoj vnitroregionální i meziregionální dopravy a informačních technologií. Důležitým předpokladem pro efektivní organizaci současných a předpokládaných budoucích dopravních proudů a také potřeb v oblasti komunikace a informací je koordinace záměrů, vzájemné informování o přípravě plánů, nabídek atd. Cíle n

zlepšení přeshraniční dostupnosti a nabídky v dopravě

n

zlepšení služeb v oblasti dopravy s cílem zvýšit mobilitu obyvatelstva regionu

n

spolupůsobení při co nejtěsnějšímu sbližování příhraničních regionů

n

sladění dopravní politiky na obou stranách a koordinovaná realizace opatření v oblasti dopravy

n

zlepšení veřejné dopravy a služeb pro cestující (s důrazem na oblasti s intenzivnějším cizineckým ruchem)

n

zlepšení hraničního odbavení


studie proveditelnosti a vypracování přípravných rozvojových a realizačních plánů na celém území společného příhraničního regionu (mj. prostřednictvím slaďování jízdních řádů s cílem dosáhnout lepšího napojení na transevropskou dopravní síť [TEN])

n

vývoj a výstavba informačních systémů (naváděcí dopravní systémy…)

n

studie (např. průzkum koridorů), aplikace (např. pilotní nebo zkušební projekty) 98



n

podpora přeshraničních systémů příměstské veřejné dopravy

n

příprava

a

realizace

přeshraničních

společných

tarifů

v

oblasti

dopravy

a

telekomunikací n

podpora specifických přeshraničních složek organizace a plánování dopravy a také dopravních koncepcí, především v hospodářských a turistických lokalitách přeshraničního významu

99



6.3. Priorita III: Přeshraniční organizační struktury a sítě Několik desetiletí, po která se společenské a politické podmínky vyvíjely odlišně, utlumilo také hospodářské a společenské kontakty v česko-rakouském příhraničí. Od začátku transformačního procesu se na různých úrovních a v různých oblastech začaly rozvíjet organizace a instituce přeshraničního charakteru a začaly vznikat sítě, které by umožnily výměnu idejí a transfer know-how, ale také vypracování společných strategií a projektů.

Vytyčení cílů Hlavním cílem této priority je po organizační i obsahové stránce podpořit zlepšování komunikačních a kooperačních struktur. Integraci regionu by měly napomoci i funkční a výkonné rozvojové a realizační struktury a také fungující sítě. Dalším těžištěm je zintenzivnění kontaktů typu “people to people”, které představují dobré východisko pro vznik a upevnění dlouhodobé, stabilní přeshraniční spolupráce. Strategie n

budování a rozšiřování kooperačních struktur na správní, politické a odvětvové úrovni

n

podpora integračního procesu na “mikroúrovni”

n

podpora regionálních institucí v úsilí o zapojení do programů vyhlášených v rámci strukturálních fondů EU

n

posílení “partnerského principu" při přípravě a realizaci projektů (zapojení regionálních aktérů, soukromých, poloveřejných a veřejných partnerských subjektů)

Opatření P III/ M 1:

Podpora přeshraničních organizačních struktur a rozvoj sítí

P III/M 2:

Malé projekty včetně akcí typu “people to people” a pilotních projektů

Opatření PIII/M1: Podpora přeshraničních organizačních struktur a rozvoj sítí Výchozí stav Předpokladem plynulého fungování přeshraničního regionu, který by měl být v budoucnosti po ekonomické a sociální stránce integrovaný, je vytvoření nezbytných institucionálních podmínek pro koordinaci široké nabídky přeshraničních aktivit. Na české straně bude především v kontextu připravované správní reformy nutno posílit a roz100



víjet institucionální struktury na úrovni středních článků a jejich kapacitu na místní i regionální úrovni tak, aby se zvýšil rozvojový potenciál a úroveň přípravy regionů na vstup do EU. V průběhu procesu oboustranného sbližování je dále zapotřebí harmonizovat regionální a územní rozvoj příhraničí, a to nejen v bezprostřední blízkosti hranice, ale také na místní a regionální úrovni.

Cíle n

optimalizace spolupráce mezi regionálními aktéry, veřejnými, soukromými a polosoukromými organizacemi a institucemi a rovněž správními orgány příhraničního regionu

n

profesionální příprava a průběžné konzultace přeshraničních projektů

n

posílení přeshraničních integračních procesů

n

trvale udržitelný rozvoj příhraničí

n

rychlé zapojení nových samosprávných orgánů (střední článek) do přeshraniční spolupráce

Možné oblasti působení/Souhrn opatření Modelové projekty: n

budování a podpora institucionálního rámce přeshraničních organizací

n

aktivity zaměřené na to, aby instituce dosáhly potřebné profesionální úrovně pro rozvoj meziregionální, sociální a kulturní spolupráce s důrazem na roli nových samosprávných orgánů v České republice

n

rozvoj

a

implementace

projektů

spolupráce jako např.

budování

(tematicky

zaměřených) městských sítí, regionálních rozvojových organizací, spolupráce města s příměstskými oblastmi, regionální managementy, kooperace v oblasti rozvoje venkova, problematika zdraví, postavení žen, mládeže, integrace, kultura atd. n

public relations a informační akce (veletrhy, burza partnerských organizací atd.)

n

publikační činnost se vztahem k programu INTERREG

Opatření PIII/M2: Malé projekty včetně akcí typu “people to people” a pilotních projektů Výchozí stav Několik desetiletí trvající přerušení ekonomických, kulturních a sociálních kontaktů vytvořilo svého druhu “hranici” i v myšlení obyvatel příhraničních regionů. Prostřednictvím běžných kon101



taktů, realizovaných formou menších projektů, pro něž je často podnětem nějaké regionální specifikum a/nebo konkrétní příležitost, pak lze zformovat pevný základ pro zintenzivnění komunikace a učinit konkrétní kroky ve směru odbourání “nostalgie po minulých časech” a podpory integrace. Dosavadní společné zkušenosti z realizace tohoto programu ukázaly, že integrované (zpravidla neziskové) “haléřové projekty" mohou znamenat velký přínos pro rozvoj společných kontaktů a pro získání zkušeností z realizace společných projektů. V rámci tohoto opatření budou tyto zkušenosti využívány a rozvíjeny i v budoucnosti. Cíle n

přeshraniční integrace a posilování dlouhodobých forem spolupráce

n

posilování kontaktů a průběžné komunikace a spolupráce mezi obyvateli příhraničí

n

“srůstání” příhraničního regionu a odstraňování “bariér v myšlení”

n

přeshraniční integrace obyvatel

n

lepší příprava projektů splňujících podmínky pro přiznání podpory

n

screening oblastí možné spolupráce a prvních kontaktů

n

výměna informací o sousedech “za hranicí”

n

projekty na podporu rozvoje demokracie v zájmové oblasti programu


podpora malých projektů ve všech oblastech zahrnutých do programu, jako je např. školství, problematika žen, kultura, mládež, sociální otázky, životní prostředí, kulturní výměna, integrace, pořádání besed

n

podpora místních rozvojových iniciativ

n

studie proveditelnosti a další aktivity v souvislosti s přípravou větších projektů (např. školení, semináře)

Jednotlivá opatření mohou získat podporu pouze za předpokladu, že jsou součástí společné strategie podpory nebo posílení přeshraniční integrace. Toto opatření se nekryje s Fondem malých projektů CBC, který má širší oblast působení a zahrnuje opatření týkající se všech priorit včetně malých infrastrukturních akcí.

102



6.4. Priorita IV: Lidské zdroje V česko-rakouském příhraničí jsou dodnes zřetelně patrné důsledky dlouholeté nepropustnosti hranic. Až během posledních deseti let se znovu podařilo - zpravidla s využitím navázaných osobních vztahů a vzniklých zárodků institucionálních struktur - vytvořit nové vztahy a začít s přeshraniční výměnou. Po otevření hranice se velmi rychle začaly konstituovat nové vztahy na trhu práce. Při hledání lépe placeného zaměstnání a nových zkušeností začali lidé z českého příhraničí dojíždět přes hranici za prací do rakouských příhraničních obcí a měst, což v případě zhoršení ekonomické situace vyvolává sociální napětí. Úroveň vzdělání a kvalifikace je na obou stranách hranice relativně vysoká, kvalita infrastruktury v oblasti vzdělání odpovídá podmínkám příslušné země. S tím, jak se mění orientace přeshraniční strategie rozvoje regionu a jak se zvyšuje konkurenceschopnost, rostou požadavky na obyvatelstvo a spolu s tím i na subjekty nabízející příležitosti v oblasti vzdělání, získání kvalifikace a ve výzkumu. I přes zvýšení vzdělanostní resp. kvalifikační úrovně a zapojení do výdělečné činnosti přetrvávají u žen v příhraniční oblasti vzhledem k teritoriálním a sociálním omezením mobility problémy při začleňování do profesního života a při uplatňování získané odborné kvalifikace. Vytyčení cílů Prostřednictvím rozvoje rámcových institucionálních podmínek a posílení kooperace mezi subjekty realizujícími politiku v oblasti trhu práce, vzdělání a integrace budou regiony podporovat a připravovat kontrolovaný rozvoj přeshraničního trhu práce. Na pozadí specifických problémů, na něž narážejí ženy v souvislosti s uplatněním na trhu práce a s přístupem ke vzdělání a získání kvalifikace, bude při realizaci opatření v rámci této priority kladen zvýšený důraz na uplatnění žen.

Strategie n

výměna informací za účelem lepšího pochopení situace a vývojových trendů na regionálním trhu práce

n

spolupráce mezi subjekty vytvářejícími politiku na trhu práce s cílem zlepšit pracovněprávní a sociálněprávní standardy

n

příprava na další otvírání hranic (rozšiřování EU), odbourávání překážek rozvoje ekonomických, vzdělávacích a sociálních systémů

n

sjednocení resp. slaďování vzdělávacích a kvalifikačních soustav

n

budování kooperačních struktur v oblasti zařízení zajišťujících vzdělávání a získání 103



kvalifikace a rovněž mezi institucemi vytvářejícími a provádějícími politiku na trhu práce Opatření P IV/ M 1:

Rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšíření EU

P IV/ M 2:

Rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělání, kvalifikace a vědy

Opatření PIV/M1: Rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšíření EU Prvky, které určují vztahy na trhu práce a rozvojové procesy v příhraničním regionu, jsou jednak stávající hospodářská struktura regionu a jednak existující rozdíly uvnitř regionu a především v přeshraničním kontextu. Výrazné rozdíly co do životní úrovně a výše mezd vyvolaly jednostranný příliv lidí, kteří ze sousedních zemí dojíždějí a příp. se i stěhují přes hranici za prací. Důsledkem toho je únik mozků z těchto zemí a sociální napětí v Rakousku. Toto opatření je určeno hlavně pro aktivity aktérů v oblasti politiky trhu práce, zatímco v rámci Opatření 2 budou podporováni především aktéři v oblasti vzdělávání. Pro přiřazení komplexních projektů ke konkrétnímu opatření bude rozhodující stanovení hlavního cíle u konkrétních projektů. Cíle n

rozvíjení přeshraničních vztahů na trhu práce

n

zintenzivnění spolupráce mezi institucemi vytvářejícími a provádějícími politiku na trhu práce

n

integrace přeshraniční strategie do územních dohod o zaměstnanosti

n

příprava rámcových podmínek pro fungující přeshraniční vztahy na trhu práce

n

zlepšení vzájemné informovanosti o nabídce a poptávce na trhu práce na obou stranách hranice

n

odbourávání překážek rozvoje hospodářských, vzdělávacích a sociálních systémů a harmonizace pracovněprávních a sociálněprávních standardů

Možné oblasti působení/Souhrn opatření / Modelové projekty n

kooperace institucí provádějících politiku na trhu práce

n

poskytování a šíření informací a zlepšování informovanosti o rozdílech v právním systému v souvislosti s přeshraničním trhem práce, hospodářským, vzdělávacím a

104



sociálním systémem n

přeshraniční monitoring trhu práce

n

transfer know-how týkající se politiky na trhu práce: pořádání seminářů a schůzky expertů

n

rozvoj regulačních systémů, které umožní vytvořit přijatelné a ze sociálního hlediska únosné vztahy na přeshraničním trhu práce

n

budování systému přeshraničních informačních služeb pro tuto oblast (hledání a zprostředkování pracovních míst…)

n

přeshraniční kooperace zaměřená na zlepšení pracovněprávních a sociálněprávních standardů

n

podpůrné analýzy situace na trhu práce

Opatření PIV/M2: Rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělání, kvalifikace a vědy Výchozí stav Diferencovaná síť zařízení v oblasti vzdělání a vědy, ale i v sociální oblasti vytváří dobré předpoklady pro zintenzivnění spolupráce jak pokud jde o rozvoj nabídky vzdělávacích a kvalifikačních příležitostí, tak i v oblasti výměny zkušeností. Těchto možností mohou podle vymezení aplikační oblasti ve vyhlášce ESF využívat všechny věkové skupiny a všechny složky vzdělávacího systému. Podporu si zasluhují především ty věkové skupiny, u nichž získání kvalifikace odpovídá potřebám rozvoje regionu.

Cíle n

zintenzivnění spolupráce mezi institucemi zajišťujícími vzdělávání a získávání kvalifikace (školy, zařízení působící v oblasti vzdělávání dospělých atd.)

n

kvalifikace odpovídající potřebám regionu a jeho odvětvové struktuře

n

koordinace a propojení nabídky primárního a dalšího vzdělávání

n

zajištění potřebné kapacity vzdělávacích a výzkumných zařízení


rozvoj a realizace společné přeshraniční nabídky kvalifikace odpovídající potřebám rozvoje regionu (např. ochrana přírody a životního prostředí, cestovní ruch, nová média, telekomunikace, povolání v oblasti sociálních služeb, jazykové kurzy, řídící schopnosti, informační technologie, technologie pro životní prostředí, ozdravná turistika 105



atd.) n

budování systému informačních služeb a středisek

n

vypracování/rozšíření nabídky vzdělávání/kurzů zaměřených na získání kvalifikace s možností přeshraničního uplatnění a na spolupráci mezi vědou a hospodářskou sférou

n

rozvoj společných učebních osnov, vzdělávacích programů a nabídek a výměnných programů

n

vytváření vícejazyčných učebních pomůcek koncipovaných pro potřeby regionu

n

budování a rozšiřování infrastruktury zaměřené na výzkum a na primární a další vzdělávání

n

rozvoj, slaďování a transfer zkušeností v oblasti vzdělání

106



6.5. Priorita V: Trvale udržitelný územní rozvoj a ochrana životního prostředí Značně heterogenní hospodářská struktura příhraničního regionu a citlivost přírodního prostředí vyžaduje jak uvnitř jednotlivých sektorů, tak i v měřítku přesahujícím rámec sektoru či odvětví rozsáhlou koordinaci různých požadavků na využití tohoto prostoru, zaměřenou na trvale udržitelný rozvoj. Je nutno řešit problematiku sídelního rozvoje a demografického vývoje, otázky rozvoje regionu a měst, územního a ekologického plánování, záležitosti ochrany přírody a v neposlední řadě i otázky vyplývající z rámcových podmínek ekonomického rozvoje a z územních problémů, které jsou jimi způsobeny. V této souvislosti hraje důležitou roli také vývoj a uplatňování technologií šetrných k životnímu prostředí.

Vytyčení cílů Vyšší úroveň koordinace územního rozvoje a tvorby a plánování životního prostředí představuje důležitou podmínku vyváženého rozvoje příhraničního regionu v hospodářské a sociální oblasti. Je zapotřebí ve větší míře zapojit obyvatelstvo do přípravy rozvojových plánů a budoucích programů (lokální Agenda 21) a co nejvíce podporovat výměnu zkušeností. Kvalitu životního prostředí a přírodní potenciál příhraničního regionu je nutno zachovat na celém území a pokud možno zlepšit tam, kde je to nezbytné, a postarat se o její dlouhodobé zajištění. V rámci tohoto programu je také třeba dobudovat potřebnou technickou infrastrukturu a rozvinout spolupráci a koordinaci mezi příslušnými institucemi s cílem zlepšit kvalitu ovzduší, půdy a vody.

Strategie n zintenzivnění přeshraniční spolupráce v zájmu trvale udržitelného územního, ekologického a ekonomického rozvoje Opatření PV/M1:

Management zdrojů, technická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie

PV/M2:

Opatření v rámci ochrany přírody a životního prostředí včetně národních a přírodních parků

PV/M3:

Přeshraniční územní rozvoj ve venkovských a městských oblastech

107



Opatření PV/M1: Management přírodních zdrojů, technická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie Výchozí stav Zatímco rakouská část příhraničního regionu je vybavena kvalitní infrastrukturou pro zásobování vodou resp. likvidaci odpadních vod, jsou na české straně hranice patrné značné nedostatky. Budování nových a modernizace stávajících kapacit má proto v této oblasti velký význam i proto, že rozvoj podnikání je těsně spjat s vybavením příslušných lokalit nezbytnou technickou infrastrukturou. V Rakousku se v posledních letech podařilo vybudovat znalostní základnu pro rozvoj zařízení a technologií (technologie pro město a životní prostředí), šetřících přírodní a energetické zdroje a snižujících obsah škodlivin v životním prostředí. Tyto znalosti je nyní třeba uplatnit v konkrétních přeshraničních projektech.

Cíle n

intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie

n

optimální využívání existujících přírodních zdrojů

n

snížení a eliminace přeshraničního zatížení životního prostředí (znečištění vody, ovzduší a půdy) a sanace poškozených lesních ekosystémů

n

posílení přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí, ekologického výzkumu a managementu životního prostředí

n

zlepšení ekologického vědomí, rozvoj účinných vzdělávacích a osvětových opatření


studie a koncepce v oblasti životního prostředí a energetiky, ekologický monitoring, výzkum životního prostředí, obnovitelné suroviny, obnovitelné zdroje energie a efektivita využívání energetických zdrojů

n

podpora využívání obnovitelných surovin a energetických zdrojů

n

uplatňování ekologických technologií a postupů

n

studie a pilotní projekty v oblasti vodohospodářských systémů sídel a odpadového hospodářství, výstavba nové a modernizace existující infrastruktury zásobování energií a likvidace odpadů

n

studie a pilotní projekty ve vodním hospodářství

Opatření PV/M2: 108



Opatření v rámci ochrany přírody a životního prostředí včetně národních a přírodních parků Výchozí stav V rakouském příhraničí se nachází řada menších chráněných útvarů (např. oblasti spadající pod směrnici Natura 2000) i velkých rozsáhlých chráněných krajinných oblastí, které hrají významnou úlohu jak z ekologického hlediska, tak i z hlediska cestovního ruchu. Cíle n

zachování cenných přírodních hodnot v příhraničním regionu

n

ochrana přírodních zdrojů

n

rozšiřování národních a přírodních parků s perspektivou zlepšení nabídky a jejich přeshraniční propojení a využití jako zdroje příjmů

n

intenzivnější zapojení obyvatelstva regionu do přípravy projektů a programů v chráněných oblastech

Možné oblasti působení/Souhrn opatření / Modelové projekty n

zachování, prohlubování a dlouhodobé uplatňování opatření na ochranu přírody a životního prostředí v národních a přírodních parcích a v chráněných krajinných oblastech

n

podpora opatření v oblasti infrastruktury v národních a přírodních parcích, příprava a průběžné konzultování projektů

n

vytvoření odborné základny pro flóru a faunu a opatření v oblasti ochrany přírody a životního prostředí mimo zákonem vymezené chráněné oblasti

Opatření PV/M3: Přeshraniční územní rozvoj ve venkovských a městských oblastech Výchozí stav Rozvoj integrovaného přeshraničního regionu musí probíhat na základě vzájemně sladěné strategie v oblasti územního rozvoje a plánování. Zkušenosti ukazují, že vypracování nebo iniciování společných koncepcí územního rozvoje dosud bylo jen ojedinělým jevem. Tam, kde byl tento přístup uplatněn, se jednak podařilo shromáždit pozitivní zkušenosti z kooperace a výměny zkušeností a jednak tyto aktivity posloužily jako podnět pro rozvoj ekonomiky regionu a územní plánování. Jádrem strategií územního rozvoje ve sledovaném příhraničním regionu je rozvoj ekonomiky 109



a infrastruktury venkovských částí regionu, příprava koncepcí trvale udržitelného využívání půdního fondu, rozvoj a zachování kvality přírodního prostředí a konečně problematika sídelního rozvoje (např. procesy vzniku příměstských oblastí, útěk od půdy atd.)

Cíle n

vytváření vyvážené struktury osídlení a hospodářské struktury

n

rozvoj venkovského a městského prostředí a městských aglomerací s respektováním požadavků trvale udržitelného rozvoje

n

zlepšení kvality života a životního prostředí a trvale udržitelné zajištění přírodních podmínek pro život člověka

n

zlepšení a zachování extenzívně obdělávané kulturní krajiny

n

vyvážený hospodářský, kulturní a ekologický rozvoj příhraničí (např. v rámci přeshraničních procesů Agendy 21 v místním měřítku)


studie a analýzy územního rozvoje a regionálního plánování, především pokud jde o přípravu na rozšíření EU (např. studie proveditelnosti, rozvojové koncepce, posudky na jednotlivé územní celky, vypracování ideových plánů územního rozvoje a rozvoje přírodního prostředí, koncepce rozvoje jednotlivých lokalit atd.)

n

budování informačního systému (např. databáze, územní informační systémy, monitoring životního prostředí)

n

institucionální spolupráce v oblasti územního plánování a při zřizování přeshraničních kooperačních, poradenských a informačních středisek

n

přeshraniční pilotní projekty (např. týkající se příhraničních aglomerací nebo spolupráce městských a venkovských oblastí)

Priorita VI: Zvláštní podpora příhraničním regionům 25. července 2001 schválila Komise tzv. Akci Společenství ve prospěch příhraničních regionů" (COM(2001) 437 konečné znění), tj. dokument, který popisuje dopady blížícího se rozšíření EU na regiony hraničící s přistupujícími zeměmi. Akční plán navrhuje řadu opatření na podporu těchto regionů, které jim mají napomoci připravit se na rozšíření Evropské unie. Komise navrhla připojit finanční zdroje přidělené na tento účel k programům INTERREG ve formě jediné, společné priority nazvané "speciální podpora regionům hraničícím s přistupujícími zeměmi".

110



Tato priorita spadá pod samostatný řádek rozpočtu. Prostředky vyčleněné na tuto dodatečnou prioritu byly přiděleny výhradně na rok 2002 (viz Finanční tabulka) a mohou být čerpány pouze na rakouské straně hranice až do konce roku 2004. Ke splnění požadavku na zviditelnění této priority budou dosažené výsledky shrnuty ve samostatné kapitole Ročních realizačních zpráv. Vytyčení cílů Finanční zdroje jsou určeny na podpůrné činnosti, jejichž účelem je zajistit hladký přechod v příhraničím regionu a trvalý souhlas veřejnosti s rozšířením Evropské unie. Nová priorita má podpořit projekty ve prospěch životního prostředí, přímo svázané s rozšířením EU, a pozvednout konkurenceschopnost příhraničních regionů. Strategie Podpora bude jmenovitě věnována na: •

Činnosti podporující malé a střední podniky, které budou zvláště silně ovlivněny rozšířením EU s cílem zvýšit přeshraniční hospodářskou spolupráci.

•

Rozšíření přeshraničních dopravních spojů s cílem zajistit trvalý rozvoj potenciálu na poli cestovního ruchu a ochrany přírodního prostředí na obou stranách hranice.

•

Vzdělávací aktivity a kulturní spolupráce, včetně opatření na podporu integrace jiných kulturních a jazykových skupin s cílem snižovat kulturní a jazykové bariéry.

•

Projekty zaměřené na zdokonalování minoritních jazykových dovedností (např. v malých a středních podnicích).

Možné činnosti a obsah opatření: a)

Malé a střední podniky, které jsou zvláště významně ovlivněny rozšířením EU

Toto opatření obsahuje cílenou přípravu a podporu těch malých a středních podniků, které budou obzvláště ovlivněny nastávajícím rozšířením EU, tak aby se mohly adaptovat na nastávající změnu hospodářského prostředí. Plné otevření hranice, volný pohyb osob a zboží a volnost usazování naprosto změní hospodářské prostředí, i když se tyto změny neprojeví okamžitě díky přechodným obdobím, která budou dohodnuta. Malé a střední podniky jsou často významně ovlivněny omezenými lidskými zdroji a časem, a proto se bez vnější podpory jen nesnadno zapojují do výzkumu a vývoje, do kooperačních projektů a opatření směřujících ke zlepšení jejich situace na trhu. 111


b)


Rozvoj přeshraniční přepravní sítě

Toto opatření obsahuje přeshraniční projekty na poli dopravy, zejména projekty zaměřené na využívání potenciálu cestovního ruchu a přírodního prostředí. Opatření se zaměří kromě jiného na implementaci pilotních projektů věnovaných zavedení a vytváření dopravních opatření, která nemají nepříznivý vliv na životní prostředí, v citlivých oblastech předmětného regionu. Záměrem vytváření, rozšiřování a obnovování hraničních přechodů mezi Českou republikou a Rakouskem, zejména v souvislosti s méně rozsáhlou přeshraniční činností, je snižovat účinek hranice jako bariéry mezi zeměmi a zlepšit základní podmínky přeshraničního cestovního ruchu. c)

Školicí činnost a spolupráce v oblasti kulturní výměny

Podpora zaměřená na kulturní výměnu a spolupráci (např. společné přeshraniční akce a výstavy) Projekty spolupráce se zapojením menšin. (Další) rozvoj přeshraničních organizačních struktur a spolupráce jakož i kontaktů specifických pro tématické okruhy (marketing kulturních akcí, média). Technická pomoc pro realizaci programů Technická pomoc (TH) slouží podle čl. 23 Vyhlášky (ES) č. 1260/1999 k přípravě, průběžnému sledování, vyhodnocování a kontrole programu a člení se podle Pravidla 11 Vyhlášky (EK) č. 1685/2000 do 2 oblastí: §

TH-1: správní, prováděcí, konzultační a kontrolní činnosti (podle Pravidla 11, odst. 2) a

§

TH-2: ostatní aktivity v rámci technické pomoci (podle Pravidla 11, odst. 3)

K účinnému administrativnímu zajištění programu budou v rámci TH-1 prováděny tyto aktivity: §

aktivity v souvislosti s přípravou, výběrem, posuzováním a průběžným sledováním intervence a operací;

§

aktivity v souvislosti se zasedáními konzultačních a řídících výborů v souvislosti s prováděním intervence;

§

ověřování a kontroly operací na místě jejich realizace.

V rámci TH-2 se předpokládají tyto aktivity: §

vytvoření

a

provozování

počítačového 112

monitorovacího

systému

(u

každého



podporovaného projektu bude vedena systematická průběžná evidence materiální realizace programu prostřednictvím finančních a ostatních realizačních indikátorů), určeného ke správě, průběžnému sledování a vyhodnocování programu; §

vypracování studií (např. v rámci dílčí evaluace);

§

informační a publikační činnost podle čl. 46 Vyhlášky (ES) č.1260/1999.

Indikativní rozdělení prostředků určených na technickou pomoc v letech 2001-2006 (v tis. EUR) náklady celkem

podíl ERDF

prostředky z národních zdrojů

TH-1

2.657

1.475

1.182

TH-2

664

369

295

3.321

1.844

1.447

celkem

113


7.


INDIKÁTORY UPLATŇOVANÉ U PROGRAMU

7.1 Úvod Indikátory vztahující se k Programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA lze rozdělit do čtyřech různých úrovních: §

na úrovni programu a

§

na úrovni priorit v rámci Programu Iniciativy Společenství a dále

§

na úrovni opatření a

§

na úrovni projektů (obě poslední úrovně jsou obsaženy v Dodatku k přípravě programu, DPP)

Tyto indikátory se uplatňují v rámci společného monitorování programu a také v rámci společného výběru projektů.

Aby byla respektována různorodost předpokládaných efektů, byla jako východisko pro vypracování indikátorů efektů použita úroveň projektů. V návaznosti na to vyvstala otázka, jak lze tuto širokou paletu jednotlivých efektů agregovat na úrovni opatření priorit a programu. Na stanovení indikátorů na úrovni projektů proto navázala formulace souhrnných indikátorů na úrovni opatření a priorit. Cíle programu (zčásti kvantifikované) jsou proto pro takto vytvořené “agregované” indikátory reprezentovány na úrovni priorit a celého programu (viz oddíl 7.3., dole). Specifické cíle konkrétních opatření jsou uvedeny v Programovém dodatku. Vedle agregovaných indikátorů efektů jsou na úrovni programu a priorit uvedeny navíc indikátory výstupů, což umožňuje lépe strukturovat agregát podporovaných projektů (mj. rozvrstvení projektů z hlediska velikosti, viz tabulka dále v této kapitole). Takto pojatý ucelený soubor indikátorů představuje základ pro kvalitativní vyhodnocení účinnosti jak celého programu, tak i projektů. Sledování programů a takto shromážděných údajů o efektech projektů pak tvoří metodické východisko pro průběžnou a následnou evaluaci programu. Tyto indikátory lze v zásadě aplikovat jak na program INTERREG, tak i na Phare CBC, avšak v případě Phare CBC je nutno zavést určité omezující podmínky. Typy indikátorů aplikovatelné na různé úrovně lze shrnout v následujícím přehledu:

indikátory výstupu

114

indikátory efektů



úroveň Společného programového dokumentu: program

X

agregované

priority

X

agregované

Dodatek k přípravě programu: opatření

X

projekty

X

7.2 Indikátory pro sledování programu

Základní soubor výstupních indikátorů, které se uplatňují v rámci monitorování programu, obsahuje níže uvedené (popisné) informace: §

celkový počet přímých příjemců podpory, rozčleněný podle hlavních cílových skupin (podniky, občané, instituce)

§

počet projektů

§

finanční monitoring (použití prostředků, realizační postupy v oblasti financí)

§

agregovaný, kvalitativní indikátor projektu, který vytváří typologii projektů; projekty jsou pak podle intenzity přeshraniční kooperace na jedné straně a podle intenzity přeshraničních efektů na druhé straně shrnuty do 4 hlavních typů (projekty typu AA, AB, BA a BB; viz kapitola 8).

Do dílčí evaluace programu byla zahrnuta také oblast životního prostředí včetně metodického rozpracování systémů hodnocení a indikátorů relevantních pro program a včetně úpravy a konkretizace cílů, které jsou relevantní pro požadavky ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje.

7.3 Cílové indikátory na úrovni programů a priorit

Následující soubor indikátorů umožňuje stanovení kvantifikovatelných cílů na úrovni celého programu a na úrovni priorit. Přitom je nutno zásadně konstatovat, že:

115



• hranice pro smysluplnou kvantifikaci cílů v souvislosti s přeshraničními programy jsou po metodické stránce vymezeny velmi úzce9, • kvantifikace cílových indikátorů na úrovni programů a priorit předpokládá dotažení programu na úroveň opatření v rámci dodatku k přípravě programu resp. potvrzení indikátorů na úrovni opatření a projektů ze strany Monitorovacího výboru (MC) podle článku 35 odst. 3 písm. b) vyhlášky Rady (ES) č. 1260/99.

n Cílové indikátory na úrovni programů Na základě kvantitativních a kvalitativních informací shromážděných na úrovni projektů a opatření bylo na úrovni programu možno použít tyto agregované indikátory: §

[25 až 30] procentní podíl projektů typu AA podle agregovaného kvalitativního projektového indikátoru žádoucí poměrné zastoupení projektů co do velikosti:

§

[cca 5] procentní podíl velkých projektů (celkový objem přidělených veřejných prostředků nad 300.000 EUR)

§

[30 až 40] procentní podíl malých projektů (celkový objem přidělených veřejných prostředků do 50.000 EUR)

n

Cílové indikátory na úrovni priorit:

Na úrovni klíčových oblastí programu bylo možno aplikovat např. tyto indikátory – mezi nimi jsou i takové, které zachycují nejdůležitější kategorie efektů pro příslušnou prioritu (další efekty lze zobrazit také na základě údajů získaných z monitoringu):

§

Priorita 1: Hospodářská spolupráce:

podíl malých a středních podniků v zájmové oblasti programu, zapojených do projektů: 5 až 10% podíl malých a středních podniků na celkovém počtu zapojených podniků: přes 95% 40 až 50 projektů Podíl dopadu: 60 % s výslednou integrací trhu a/nebo výroby

9

Viz metodický pracovní dokument Evropské komise “Hodnocení ex-ante a indikátory pro INTERREG (oblast podpory A)”, kapitola 1.4.

116



20 % s výsledným převodem znalostí a/nebo technologií 20 % vyhledávání partnerů a navazování kontaktů §

Priorita 2: Dosažitelnost a infrastruktura:

Počet projektů: 5 až 8 Z toho: 4 až 6 projekty (studie) zaměřené na strategickou podporu 1 až 2 investiční projekty Podíl dopadu: 40 % spojených s mezinárodními dopravními spoji, zlepšení přeshraničních spojů 60 % zlepšení přeshraniční mobility, přístupnosti a inteligentních dopravních řešení Integrované využívání IT a komunikační infrastruktury. §

Priorita 3: Organizační struktury a sítě:

Počet projektů: 20 - 30 Z toho: 6 - 8 podporovaných Euroregiony/CB- rozvoj organizace, (GEO)/regionální managementy 150 projektů podporovaných z fondu mikroprojektů Podíl dopadu: 50 % rozvoj implementačních struktur pro přeshraniční spolupráci 30 % vytváření a rozšiřování sítí 20 % pilotní projekty a testování nových forem spolupráce §

Priorita 4: Lidské zdroje

Počet projektů: 20 - 30 40 až 60 spolupracujících institucí v oblasti trhu práce a školení Podíl dopadů: 25 % projektů věnovaných přípravě na integraci trhu práce 75 % projektů poskytujících kvalifikaci/znalosti se zvláštním zřetelem na sousední region §

Priorita 5: Udržitelný rozvoj

Počet projektů: 20 - 30 117



Podíl dopadu: 33 % rozvoj regionu a životního prostředí 33 % aplikace technologií šetrných k životnímu prostředí nebo představujících technické infrastrukturní projekty 33 % zlepšování přírodních zdrojů a životního prostředí včetně národních a přírodních parků

7.4

Indikátory kvality a dopadu na úrovni opatření a projektů

Soubor indikátorů, který je aplikován při společném posuzování a výběru projektů na úrovni opatření a projektů, je v rámci dodatku k přípravě programů nutno blíže specifikovat s tím, že jej musí potvrdit a případně upravit Společný monitorovací výbor. Soubor slouží k určení dvou dimenzí:

a) Intenzita přeshraniční spolupráce při přípravě a realizaci projektů

Při přípravě a realizaci společných projektů lze rozlišovat různé fáze resp. etapy projektů (přípravná/průzkumná, prováděcí fáze atd.), které je třeba blíže popsat v Programovém dodatku, přičemž každou z těchto etap lze provádět jako přeshraniční nebo jen v rámci jedné země. Hodnocení a výběr projektů se bude opírat o to, jakou kvalitu z hlediska přeshraničního dopadu budou mít jednotlivé fáze průběhu projektu, které bude třeba specifikovat v žádosti o schválení projektu (viz kapitola 8).

b)

Předpokládaný přínos pro přeshraniční regionální rozvoj Funkční integrace jako rozhodující kvalitativní prvek

Projekty, které přispívají k funkční (regionální) integraci, jsou charakterizovány těmito rysy: §

projekt je koncipován tak, aby poskytoval impulsy pro rozvoj celého příhraničního regionu

a aby se přitom (ve střednědobé perspektivě) zaměřoval na vytvoření

ekonomicky i sociálně integrovaného přeshraničního prostoru; §

v projektu jsou propojeny a využity zdroje, partnerské subjekty nebo cílové skupiny na obou stranách hranice.

Funkční integrace nevyžaduje, aby ke každé akci prováděné na jedné straně hranice byla v rámci projektu realizována nějaká komplementární aktivita na druhé straně. Taková striktní 118



definice by nebrala ohled na existující disproporce a rozdílné (ekonomické) požadavky a mechanismy v sousedících regionech. Proto může být účelné podporovat i projekty, které se realizují jen na jedné straně hranic za předpokladu, že sledují tento společný cíl funkční regionální integrace. Pro usnadnění spolupráce klade funkční (přeshraniční) integrace důraz i na kompatibilitu systémů a na rozvoj společných standardů. Tento požadavek je třeba chápat jako trvalý úkol pro všechny řídící subjekty, protože řadu systémů je nutno adaptovat na nové požadavky a úkoly, např. pokud jde o technickou infrastrukturu a ještě více o nemateriální, tj. např. sociální a ekonomickou infrastrukturu a sítě. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, bude u komplexních oblastí opatření, jakými jsou např. přeshraniční projekty zaměřené na trh práce, nutno v prvních fázích přípravy a realizace zaměřit pozornost především na sladění názorů na to, v čem spočívají společné úkoly. Prokázání předpokládaného přínosu pro (funkčně integrovaný) přeshraniční rozvoj bude představovat významný podklad pro hodnocení a výběr projektů (srov. následující oddíl věnovaný výběru projektů). V rámci práce na Dodatku k přípravě programu (DPP) je nutno vypracovat podrobný (tabelární) přehled obsahující kategorizaci potenciálních efektů projektů z hlediska přeshraničního integrovaného regionálního rozvoje a zakomponovat jej do popisu opatření. Tento přehled by pak měl být předložen Společnému monitorovacímu výboru ke schválení resp. k provedení úprav.

119


8.


VÝBĚR PROJEKTŮ

Společný výběr projektů v rámci programů INTERREG IIIA mezi Českou republikou a Rakouskem budou provádět orgány uvedená v kapitole 10. Následující pasáže se zabývají pouze metodickým rámcem kritérií výběru projektů, která budou aplikována při tomto společném výběrovém mechanismu. Tato kritéria bude v souladu s článkem 35 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1260/99 schvalovat a případně upravovat Monitorovací výbor.

Od výše uvedených kritérií je nutno odlišovat formální kritéria, jejichž splnění budou příslušné správní orgány povinny ověřit před společným výběrovým procesem (srov. popis průběhu řízení v kapitole 10). Konkrétně jde o specifická kritéria pro konkrétní opatření, dále technická, ekologická a finanční kritéria, jež musí předložené projekty splnit na základě Programu Iniciativy Společenství jakož i národních a evropských právních předpisů.

n Relevantní údaje požadované pro společný proces výběru projektů Jasné a transparentní požadavky na obsah, včetně jednotné formální podoby projektových žádostí, jsou důležitým předpokladem pro aplikaci souborů indikátorů specifikovaných v Programovém dodatku k přípravě programu a tím i pro kvalitní monitorování resp. mechanismus výběru projektů. Minimální rozsah údajů, které je nutno uvést v žádosti o schválení projektu, je sladěn s kritérii pro výběr projektů, která stanoví program. Obecnou charakteristiku projektu po stránce jeho cílů, obsahu a způsobu provedení je proto nutno doplnit o - standardizovaným způsobem provedené - uvedení údajů o: a) kvalitě přeshraniční spolupráce při přípravě a realizaci projektu a b) o přehled a hrubou klasifikaci předpokládaného přínosu pro integrovaný funkční přeshraniční rozvoj.

n Definice standardů Pro obě dimenze uvedené v kapitole 7.4., tj. pro kvalitu spolupráce a předpokládané efekty, jsou definovány minimální standardy, které je nutno splnit pro zařazení do výběru projektů v rámci společného programu INTERREG IIIA, a vyšší standardy, které bude možno uplatnit jako kritéria pro stanovení pořadí projektů.

120



a) Kvalita přeshraniční spolupráce při přípravě projektů Kvalitu přeshraniční spolupráce v různých fázích přípravy a realizace projektů lze posoudit na základě uplatnění kvalitativních kritérií. Definice a stanovení počtu těchto fází a kvalitativních kritérií je zapracována do Programového dodatku a

stanovena usnesením Společného

monitorovacího výboru. Pro výběr projektů budou zavedeny dva standardy, na jejichž základě se bude posuzovat kvalita přeshraniční spolupráce při přípravě projektů: §

Minimální standard: přeshraniční spolupráce se uplatní nejméně v jedné fázi přípravy a realizace projektů projekty kategorie B.

§

Vyšší standard: kooperační aktivity přesahují rozsah požadovaný pro minimální standard a vykazují vyšší intenzitu přeshraniční spolupráce - projekty kategorie A.

b) Předpokládaný přínos pro funkčně integrovaný přeshraniční rozvoj

Předpokládané efekty projektů pro přeshraniční funkční integraci budou v žádostech o schválení projektu podrobně rozepsány podle oblastí předpokládaného přínosu, přičemž jednotlivé indikátory definované pro úroveň projektů budou specifikovány v Programovém dodatku, který musí schválit Společný monitorovací výbor.

Pro výběr projektů budou zavedeny dva standardy, na jejichž základě se bude posuzovat kvalita efektů spojených s realizací projektu:

§

Minimální standard: předpokládá se aspoň jeden signifikantní efekt – projekty kategorie B

§

Vyšší standard: předpokládají se dva nebo více signifikantních efektů – projekty kategorie A

n Výběr projektů na základě agregovaného kvalitativního indikátoru Pro poskytnutí podpory v rámci společného programu INTERREG musí projekty splňovat v obou výše uvedených dimenzích aspoň minimální standard.

Celkový přehled typů podporovaných projektů posuzovaných z hlediska kvality přeshraniční spolupráce je uveden v následující tabulce uvádějící klasifikaci typů projektů. Obě dimenze, tj. 121



a) kvalitu kooperace při přípravě a realizaci projektů a b) předpokládané efekty, slučuje klasifikace do jediného agregovaného kvalitativního indikátoru:

kvalita spolupráce pří přípravě projektů: předpokládané efekty pro funkční integraci:

vyšší: A

minimální: B

vyšší: A

AA

AB

minimální: B

AB

BB

Celkem tak můžeme rozlišit čtyři typy projektů: AA, AB, BA, BB. Typ AA by zahrnoval projekty špičkové úrovně, typy AB a BA by z hlediska stanovených indikátorů představovaly průměrnou úroveň, zatímco typ BB by obsahoval projekty, které splňují jen minimální požadavky. Kooperační vztahy Všichni partneři účastnící se na programu se snaží podporovat vznik a schvalování skutečných společných projektů splňujících požadavek vysoké kvality. Takové projekty se mohou objevit jen při úzké přeshraniční spolupráci. Jednou z možností jak přistoupit k interní organizaci projektů je uplatnění principu vedoucího partnera. Ten se pokládá za jeden z řady nástrojů k dosažení komplexních cílů společných projektů. Jak už bylo uvedeno, hodnocení projektů se zaměří na přeshraniční rozměr a očekávané efekty činností.

122


9.


INDIKATIVNÍ TABULKA FINANCOVÁNÍ

INTERREG IIIA - Česká republika - Rakousko

123



INTERREG IIIA Česká republika- Rakousko INTERREG IIIA – Phare-CBC Česká republika - Rakousko Tabulka financování Česká republika/ Rakousko celkem Částky v EUR, v běžných cenách ČESKÁ REPUBLIKA 2000–2003

Celkem 2000–2006 národní kofinancování náklady celkem

příspěvek Unie ERDF

celkem

kofinanc. z veř. zdrojů celkem

soukromé kofinanc.

náklady celkem

Phare CBC

prostředky z národních zdrojů

20.710.444

11.591.222

9.119.222

6.677.922

2.441.300

4.250.000

3.259.000

991.000

8.481.953

5.088.300

3.393.653

3.393.633

20

3.748.000

2.771.000

977.000

9.512.489

5.492.911

4.019.578

2.913.578

1.106.000

2.090.000

1.720.000

370.000

P IV: Lidské zdroje

10.083.889

5.448.611

4.635.278

4.301.578

333.7000

1.225.000

990.000

235.000

P V: Trvale udržitelný územní rozvoj a tvorba životního prostředí

15.466.606

7.989.970

7.476.636

6.598.636

878.000

12.625.000

7.200.000

5.425.000

Index

1,062823

P I: Přeshraniční ekonomická spolupráce P II:

Dosažitelnost

P III: Přeshraniční organizační struktury a sítě

PVI: Speciální podpora příhraničním regionům

1,651.794

825.897

825.897

825.897

0

0

0

0

Technická pomoc

3.321.334

1.844

1.477.334

1.477.334

0

60.000

60.000

0

69.228.509

38.280.911

30.947.598

26.188.578

4.759.020

23.999.000

16.000.000

7.999.000

Celkem

Koncept finančního přehledu bude upraven po předložení návrhu Iniciativního programu Společenství v závislosti na indexaci rakouský prostředků. Příspěvek EU bude vypočten na základě celkových nákladů. Procentní příspěvek spolkové země Vídeň je omezen na 24,62 % v souladu se strukturou alokace prostředků pro východní Rakousko. Uvedené soukromé prostředky v celkové výši 4,759 mil. EUR je třeba chápat pouze jako odhadnutou indikativní částku, protože objem poskytnutých soukromých prostředků na zpravidla komplexní projekty INTERREG nelze a priori objektivně odhadnout.

124



TABULKA FINANCOVÁNÍ Částky v EUR, v běžných cenách

2001

náklady celkem Index 1,062823 P I: Přeshraniční hospodářská spolupráce P II: Dosažitelnost P III: Přeshraniční organizační struktury a sítě P IV: Lidské zdroje P V: Trvale udržitelný územní rozvoj a tvorba životního prostředí Technická pomoc Celkem


2.280.000

1.140.000

1.140.000

840.000

300.000

838.000

419.000

419.000

419.000

0

930.000

465.000

465.000

325.000

140.000

1.062.000

531.000

531.000

521.000

10.000

2.252.000

1.126.000

1.126.000

1.096.000

30.000

388.000 7.750.000

194.000 3.875.000

194.000 3.875.000

194.000 3.395.000

0 480.000

Částky v EUR, v běžných cenách

2002


kofinancování z národních zdrojů soukromé celkem kofinanc. kofinanc. z veř. prostř. celkem


kofinancování z národních zdrojů celkem kofinanc. soukromé z veř. prostř. kofinanc. celkem

2.586.000

1.293.000

1.293.000

952.000

341.000

952.000

476.000

476.000

476.000

0

1.054.000

527.000

527.000

368.000

159.000

1.204.000

602.000

602.000

591.000

11.000

2.554.000

1.277.000

1.277.000

1.243.000

34.000

438.000 8.788.000

219.000 4.394.000

219.000 4.394.000

219.000 3.849.000

0 545.000

125




2003



kofinancování z národních zdrojů soukromé celkem kofinanc. kofinanc. z veř. prostř. celkem

2.578.000

1.289.000

1.289.000

949.000

340.000

948.000

474.000

474.000

474.000

0

1.052.000

526.000

526.000

368.000

158.000

1.200.000

600.000

600.000

589.000

11.000

2.546.000

1.273.000

1.273.000

1.239.000

34.000

438.000 8.762.000

219.000 4.381.000

219.000 4.381.000

219.000 3.838.000

0 543.000


2004 kofinancování z národních zdrojů náklady celkem

Index 1,062823 P I: Přeshraniční hospodářská spolupráce P II: Dosažitelnost P III: Přeshraniční organizační struktury a sítě P IV: Lidské zdroje P V: Trvale udržitelný územní rozvoj a tvorba životního prostředí Technická pomoc Celkem


celkem

kofinanc. z veř. prostř. celkem

soukromé kofinanc.

4.270.688

2.583.288

1.687.400

1.244.400

433.000

1.627.916 2.052.372

981.937 1.261.357

645.979 791.015

645.979 631.015

0 460.000

1.799.221 3.063.560

1.033.994 1.610.170

765.227 1.453.390

754.227 1.024.270

11.000 406.120

665.971

388.978

276.993

276.993

0

13.479.728

7.859.724

5.620.004

4.599.884

1.020.120

126







celkem


soukromé kofinanc.

3.756.915

2.108.522

1.648.393

1.263.093

385.300

2.498.277 2.001.850

1.714.058 1.207.494

784.219 794.356

784.219 551.536

0 243.000

2.369.992 2.475.870

1.288.750 1.317.903

1.081.242 1.157.967

858.542 926.887

222.700 231.080

670.480

392.360

278.120

278.120

0

13.773.384

8.029.087

5.744.297

5.015

1.082.080





celkem


soukromé kofinanc.

5.238.841

3.177.412

2.061.429

1.429.429

632.000

1.617.760 2.422.267

1.023.305 1.506.060

594.455 916.207

594.435 670.207

20 246.000

2.448.676 2575.176

1.392.867 1.385.597

1.055.809 1.189.279

987.809 1.046.479

86.000 142.800

720.883

430.662

290.221

290.221

0

15.023.603

8.916.203

6.107.400

5.081.580

1.088.820

127



128

INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko 2006

10.

Program Iniciativy Společenství 2000(4) -

SPOLEČNÉ STRUKTURY SPOLUPRÁCE A FINANČNÍHO ŘÍZENÍ PŘI REALIZACI PROGRAMU INTERREG III A ČESKÁ REPUBLIKA – RAKOUSKO

Implementační struktury popsané v následující kapitole byly dohodnuty mezi příslušnými orgány České republiky a Rakouska, a jsou formálně ustanoveny ve společném Memorandu o porozumění, které bylo podepsáno: •

Ministerstvem pro místní rozvoj (Odbor programů EU) ve funkci Národního orgánu pro Iniciativu Společenství INTERREG IIIA v České republice, a

•

Rakouským spolkovým kancléřstvím

10.1 Organizační struktury pro implementaci program (funkční organizace) 10.1.1 Administrativní struktury •

Řídící orgán (MA)

Partneři v Rakousku a v České republice se dohodli, že odpovědnost Řídícího orgánu ve smyslu článku 9 (n) a článku 34 nařízení Rady (ES)č. 1260/99 bude svěřena Rakouskému spolkovému kancléřství Odbor IV/4 Hohenstaufengasse 3, A-1010 Vienna Aby mohl dostát odpovědnosti svěřené členskému státu v České republice podle ustanovení článku 38 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a článku 2 nařízení Komise (ES)č. 438/2001, bude Řídícímu orgánu pomáhat Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Odbor Programů EU Staroměstské nám. 6, 110 00 Praha 1.

129


•


Společný technický sekretariát

Řídící orgán ustavil pomocnou instituci nazvanou Společný technický sekretariát (JTS) ve smyslu bodu 30 směrnic INTERREG pro administrativní realizaci svěřených úloh: ÖIR- Managementdienste GmbH A-1010 Wien, Franz-Josefs-Kai 27 www.at-cz.net Český člen JTS bude zaměstnancem Centra pro regionální rozvoj v Brně, a bude v plném rozsahu spolupracovat při plnění všech úkolů svěřených JTS. Pracovní zázemí pro českého člena JTS bude i připraveno v sídle JTS ve Vídni. Společný technický sekretariát bude zejména odpovědný za následující společné úkoly v rámci svých pravomocí a v souladu s ustanoveními článku 34(1) nařízení Rady (ES) 1260/99: •

sekretářské činnosti pro Monitorovací výbor a Řídící výbor, včetně přípravy a rozesílání dokumentace pro schůzky a zápisy ze schůzek [v případě potřeby ve dvou jazycích];

•

příprava zpráv o realizaci programů v angličtině;

•

příprava rozhodnutí Řídícího výboru ve spolupráci s zprostředkujícími subjekty (IB) (viz dále) v souladu s postupem stanoveným v 10.2.2., příprava projektové dokumentace, kontrola projektových žádostí z hlediska úplnosti a dodržení kritérií definovaných v Programu Iniciativy Společenství nebo v Programovém dodatku, a to zejména těch, které se týkají přeshraniční rysů projektu;

•

příprava a distribuce standardních formulářů projektových žádostí a formulářů určených

pro

hodnocení

projektů

programu

INTERREG

IIIA

ve

spolupráci

s Monitorovacím výborem a IB; •

společné propagační činnosti (např. vytváření, údržba a aktualizace webové stránky) podle pokynů Monitorovacího orgánu a IB;

•

administrativa spojená s (externími) úkoly a službami, např. tlumočnické a překladatelské služby podle potřeby tak jak může vzniknou v kontextu střednědobého hodnocení, včetně požadovaných zpráv a sdělení;

•

příjem

projektových

žádostí

a

-

v případě

zprostředkujícímu orgánu; 130

potřeby

-

předání

příslušnému



• Centrální monitorovací systém (CMS) Jménem Monitorovacího orgánu byl zřízen Centrální monitorovací systém pro sběr dat podle článku 34.1(a) nařízení Rady (ES) č. 1260/99 při: ERP Fund Ungargasse 37, A-1030 Wien Technický rámec, struktura a obsah zpráv podávaných CMS byly dohodnuty programovými partnery na základě platných předpisů EU. Monitorovací orgán, PA a organizační složky budou okamžitě předávat potřebná data do CMS a potvrdí jejich správnost. Předávající orgán nese odpovědnost za správnost a úplnost předaných údajů. Údaje předané do CMS se budou pokládat za oficiální. Informace o implementaci, které se od oficiálních údajů odchylují, je možno použít pro účely kontroly, ani nebudou použity v oficiálních zprávách. CMS dá monitorovací údaje k dispozici Monitorovacímu orgánu, MMR, IB a Evropské komisi, a pravidelně také kontrolním finančním orgánům. Na využívání monitorovacích údajů se vztahují ustanovení rakouského zákona o ochraně dat. •

Zprostředkující subjekty (IB)

Dále uvedené orgány (zprostředkující subjekty, IB ve smyslu článku 2 nařízení Komise (ES) 438/2001) převezmou odpovědnost za operativní řízení programu na úrovni projektů (s výjimkou projektů týkajících se technické pomoci na úrovni Monitorovacího orgánu a JTS): RAKOUSKO

Česká republika

Dolnorakouský úřad vlády, Oddělení RU 2, Odbor regionální politiky EU. Landhausplatz 1, A-3109 St. Pölten

Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6, 110 00 Praha 1 a

Hornorakouský úřad vlády, Oddělení pro koordinaci regionální politiky EU. Annagasse 2, 4010 Linz

1. Regionální rada (Jihomoravský, Vysočina, Jihočeský) prostřednictvím Sekretariátů regionálních rad ustavených v rámci administrativní struktury příslušných Regionálních rad, společně s

Úřad vlády Vídně, Oddělení pro financování EU, Schlesingerplatz 2, A-1080 Wien (Adresa: Rathaus, A-1082 Vienna)

2. Centrem pro regionální rozvoj (CRR) ve funkci implementačního orgánu MMR). A) a)Sekretariát regionální rady Jihomoravského kraje Žerotínovo nám.3/5, 601 82 Brno b) Sekretariát regionální rady kraje Vysočina Žižkova 16, 58601 Jihlava c) Sekretariát regionální rady Jihočeského kraje

131



U Zimního stadionu 1952/2, 37076 České Budějovice B) Centrum pro regionální rozvoj, Vinohradská 46, Praha 2, 120 41

Uvedené orgány nesou odpovědnost za: •

regionální PR a poradenskou činnost pro strany požadující pomoc ve věci cílů programu, a podmínek stanovených pro pomoc ze programu INTERREG

•

příjem projektových žádostí, podrobnosti viz 10.2.2

•

hodnocení projektových žádostí, zda splňují organizační, právní, technické a ekonomické požadavky

•

uzavírání smluv o financování z fondů ERDF na základě rozhodnutí SC

•

kontrola finančních výkazů a zpráv o projektech, které jsou příjemci podpory povinni předkládat (ve věci dodržování podmínek stanovených ve smlouvě o financování z fondů ERDF a předaných dokladů o uznatelných výdajích a veškeré další podpory, které se projektu dostalo), s potvrzení o správnosti finančních výkazů z hlediska obsahu a souladu s účetními pravidly.

•

žádosti o platbu prostředků ERDF ze strany Platebního orgánu konečným příjemcům, a žádosti o jejich případnou refundaci

•

předávání zpráv do CMS.

Aniž by se to jakkoli dotklo jejich odpovědnost navenek, IB jsou oprávněny v odůvodněných případech a interně svěřit vykonávání uvedených činností jiným orgánům. •

Platební orgán a Sub-Platební platební orgán

Funkce Platebního orgánu, který má na starosti finanční řízení prostředků ERDF ve smyslu článku 9(o) a článku 32 nařízení Rady č. 1260/99, zejména pak uskutečňování plateb konečným příjemcům, vymáhání částek k refundaci. a vedení účtů o příchozích a odchozích platbách včetně zřízení zúčtovacího systému, který je k tomu nezbytný podle článku 34(1)(e) nařízení Rady 1260/99 - byla svěřena Rakouskému spolkovému kancléřství Odbor IV/4 Hohenstaufengasse 3, A-1010 . Platební orgán na základě uzavřené smlouvy svěřil operativní činnosti 132



ERP Fund Ungargasse 37, A-1031 Wien. Příslušný účet je veden u PSK (IBAN ...) účet č. 90.022.421 Ve věci financování z fondu ERDF v České republice byly činnosti Sub-Platebního orgánu svěřeny odboru Národnímu fondu při Ministerstvu financí, za podpory Platební jednotky zřízené při MMR. Sub-Platební orgán nese odpovědnost za: -

otevření a správu účtu vedeného v EUR v České republice

-

příjem žádostí o platbu konečných příjemců

-

předávání Platebnímu orgánu žádostí o platby spolu s certifikátem a výkazem výdajů

-

příjem prostředků ERDF od Platebního orgánu a jejich převod z účtu Sub-Platebního orgánu na účet Platební jednotky při MMR

-

uskutečňování plateb ve prospěch konečných příjemců

-

kontrola, zda existuje řádný systém finančního řízení a kontroly

-

předávání odhadu žádostí o platby Platebnímu orgánu

-

převod zůstatku účtu ve prospěch Platebního orgánu v případech uvedených v článku 32.2, tzn. když Platební orgán neobdržel žádnou žádost o platbu po dobu 18 měsíců po jeho rozhodnutí přispět

-

použití úroků z prostředků ERDF pro účely programu

-

příjem finančních prostředků vymožených v důsledku nesrovnalostí

-

podpora činnosti Platebního orgánu

Sub-Platební orgán pověří Platební jednotku výkonem operativních úkolů jako např. provádění plateb jménem Sub-PA. Na české straně budou finanční toky probíhat podle Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, schválené českou vládou. Platební orgán předloží Komisi odhad žádostí o platba na běžný rok a odhad na následující rok 133



ve shodě s Článkem 32(7) nařízení Rady 1260/99. Předpovědi budou vycházet z rozboru údajů o projektech a souhrnných údajích získaných z monitorovacího systému. Náklady v této souvislosti vzniklé ponese Spolkového kancléřství respektive Ministerstvo pro místní rozvoj, a ERDF na ně bude přispívat podle předpisů EU o strukturálních fondech. Podle pravidla 3 nařízení Komise 1145/2003

je možno transakční náklady hradit z ERDF;

kofinancování z národních zdrojů ponese MMR. Řídící orgán, Platební orgán, Sub-Platební orgán a zprostředkující orgány budou navzájem spolupracovat s cílem zajistit efektivní správu prostředků a garantovat, že prostředky alokované z ERDF nebudou překročeny ani nepropadnou. Poslední tranše z ERDF ve výši 5 %, která podle poslední věty článku 32(3) nařízení Rady 1260/99 se stane splatnou ze strany Komise teprve po závěrečném vyúčtování, bude profinancována předem. 10.1.2 Orgány pověřené podporou implementace a výběrem projektů Uvedené orgány budou ustaveny a volební práva rozdělena po vzájemné dohodě obou partnerů. •

Monitorovací výbor (MC)

MC už byl zřízen v souladu s ustanoveními článku 35(1) nařízení Rady 1260/99, a bude dále vykonávat své úkoly ve shodě s ustanoveními článku 35(3) citovaného nařízení. O složení MC bude rozhodnuto podle ustanovení článku 8 nařízení Rady 1260/99 ve spolupráci se sociálními partnery a regionálními orgány odpovědnými za trh práce, stejný přístup a ekologické otázky. MC stanoví svá vlastní procedurální pravidla. Podle článku 35 nařízení Rady 1260/99 nese MC odpovědnost za následující úkoly: •

Podle článku 15 nařízení Rady 1260/99 potvrdí nebo upraví Programový dodatek, a to včetně věcných a finančních indikátorů, jimiž se řídí podpora poskytovaná programu. Jakékoli pozdější změny vyžadují předchozí souhlas.

•

Zkoumá a schvaluje - během 6 měsíců po schválení příslušné intervence - výběrová kritéria pro jednotlivá financovaná opatření.

•

Periodicky bude zkoumat dosažený pokrok z hlediska cílů intervence.

•

Přezkoumá výsledky implementace, zejména splnění cílů jednotlivých opatření, a uskutečňovat střednědobé hodnocení podle článku 42. 134


•


Zkoumá a schvaluje každoroční zprávu o implementaci jakož i závěrečnou zprávu ještě před odesláním Komisi.

•

Kontroluje a schvaluje všechny návrhy na obsahové změny usnesení Komise o účasti ve fondech

•

Zkoumá a schvaluje všechny návrhy na revizi intervencí, které by mohly urychlit dosažení cílů specifikovaných v článku 1. nebo zlepšit správu intervencí z hlediska správy financování. Případné změny intervencí budou probíhat v souladu s Článkem 34(3).

•

Řídící výbor (SC)

Řídící výbor už byl ustaven podle bodů 29 a 38 prováděcích pokynů

INTERREG

vypracovaných Komisí a bude i nadále pracovat jako orgán odpovědný za společný výběr všech projektů a koordinované monitorování realizace projektů. S cílem dosáhnout harmonizace rozhodovacího procesu a vyvíjet společné projekty budou partneři usilovat o spojování projektů na úrovni SC. SC zavede interní pravidla s přihlédnutím k institucionálním, statutárním a finančním systémům platným v zemích účastnících se programu. 10.1.3 Finanční kontrola Finanční kontrola u všech projektů spolufinancovaných z fondu ERDF v rámci programu INTERREG III A bude prováděna v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 438/2001 a s příslušnou národní legislativou. Kontroly vzorků operací podle článku 10 a konečná deklarace podle článku 15 nařízení Komise č. 438/2001 provedou:

RAKOUSKO

Česká republika

Úřad spolkového kancléřství, Odbor IV/3 Tel.: +43-1-53115-2908 Fax: +43-1-53115-4120 e-mail: [email protected]

Ministerstvo pro místní rozvoj (kontrola vzorků operací)) Odbor zahraniční pomoci a financování programů – Oddělení jednotky inspekce projektů Staroměstské náměstí 6, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 2 2486 1302 Fax: +420 2 2486 1324 e-mail: [email protected] Ministerstvo financí Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu

135



(vydání prohlášení při ukončení pomoci) Letenská 15, 118 10 Praha 1 Tel.:+420 2 57 04 23 40 Fax: +420 2 57 04 25 45 e-mail: [email protected]

Národní orgány finanční kontroly budou spolupracovat ve smyslu administrativních dohod, které už byly nebo budou uzavřeny mezi orgány finanční kontroly Komise, Evropským účetním dvorem a národními kontrolními orgány na úrovni zemí (regionů), bude-li to vhodné.

10.2 Směrnice pro zajištění průběhu programů (procedurální pravidla) 10.2.1 Koordinace na úrovni programů Podle článku 34 nařízení Rady 1260/99 buď MA nebo - na základě pověření MA - JTS ponese odpovědnost za koordinaci mezi orgány uvedenými v oddíle 10.1 a pověřenými implementací programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko. Kromě ustanovení nařízení Rady 1260/99 ohledně úkolů svěřených MA a PA byly dohodnuty následující koordinační postupy: a)

V souvislosti s následujícími otázkami programově-strategického významu bude rozhodovat MA

ve shodě s IB, stejně jako

v otázkách týkajících se financování

programu, a vždy ve shodě s ministerstvy financí obou partnerů: •

Příprava návrhů pro rozhodování MC ve věci změn Programu Iniciativy Společenství nebo Programového dodatku;

•

Příprava a - v případě potřeby - účast na výročních schůzkách s Evropskou komisí podle ustanovení článku 34(2) nařízení Rady 1260/99;

• b)

příprava střednědobého hodnocení podle článku 42 nařízení Rady 1260/99;

Údaje o implementaci programu bude poskytovat JTS a (v otázkách finančního rázu) PA - vždy v nejpříhodnější formě, kterou existující technické vybavení umožňuje - MA, IB, oběma ministerstvům financí a pověřeným orgánům Evropské komise.

c)

MA, příslušné IB a obě ministerstva financí budou dostávat okamžité informace o všech žádostech platbu předávaných PA Komisi. PA bude informovat MA i IB okamžitě o obdržení prostředků ze

SF.

V případě nedostatku prostředků ze SF na účtu 136



programu se PA, MA a IB společně domluví na prioritách, jimiž se bude řídit přidělování podpory příjemcům. A navíc, IB, PA a MA se budou vzájemně a neprodleně informovat o všech případech zpoždění, problémech s implementací nebo nesrovnalostech, ke kterým došlo při finančním řízení programu, budou navzájem koordinovat opatření k eliminaci takových problémů a sledovat úspěch implementace. d)

Koncem dubna kalendářního roku PA pošle Komisi (s kopií pro ministerstva financí a IB) odhad týkající se žádostí o platby v daném i v následujícím kalendářním roce. Tento odhad se bude

vztahovat jak na úhrn všech uznatelných výdajů tak i na

prostředky ERDF. 10.2.2 Správa programu na úrovni projektů Administrativní práce spojené s postupy, jimiž se přiděluje podpora jednotlivým projektům v rámci programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko se budou řídit následujícími postupy, které mohou být blíže specifikovány na základě dohody mezi MA, IB a JTS: a)

Informace a poradenství

IB ve spolupráci s JTS bude informovat potenciální příjemce podpory o cílech programu, požadavcích, na jejichž základě lze získat prostředky ERDF a o jednotlivých postupech, kterými je třeba se řídit. Bude uskutečňována aktivní propagace po dohodě mezi MA, IB a JTS a - ukáže-li se to užitečným, také za spoluúčasti existujících institucí činných v oboru poradenství a řízení projektů, regionálních rozvojových agentur a státních institucí účastnících se na spolufinancování. V rámci Programového dodatku bude vypracován plán komunikace a informací podle nařízení Komise 1159/2000. b)

Podávání žádostí o financování z ERDF

Žádosti (také i v elektronické formě) o financování z ERDF v rámci programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko budou podávány žadatelem příslušnému IB nebo JTS. Úplné projektové žádosti splňující nezbytné formální požadavky budou automaticky zaregistrovány. Tímto způsobem budou informace o všech podaných žádostech

k dispozici

prostřednictvím CMS partnerům programu. V případě, že v SC existují důkazy o závažných důvodech, proč některý projekt nedoporučit. Bude v CMS zaregistrován jen základní záznam o takovém projektu. Protože JTS obdrží od IB seznam všech registrovaných projektů (včetně úplných formulářů žádostí) bude schopna zkontrolovat veškeré informace vložené do CMS. Navíc, veškeré podrobné údaje o všech projektových žádostech budou k dispozici u JTS. 137



V případě, že byla některá žádost doručena JTS, JTS ji okamžitě odešle příslušnému IB k registraci. V případě nejasností o tom, která IB je místně příslušná, JTS rozhodne o postoupení předmětného projektu orgánu odpovědnému za koordinaci projektu. Žádosti budou obsahovat informace o právní a ekonomické situaci žadatele, o všech partnerech účastnících se na projektu v České republice a v Rakousku, cíl projektu, který má být podpořen, lokalitu nebo (v případě nemateriálních projektů) území projektem ovlivněné, očekávané náklady projektu a plánované financování (spolu s podrobnostmi o veškeré další podpoře z veřejných zdrojů). c)

Hodnocení žádostí

IB vyšetří následující technické a ekonomické aspekty: •

ekonomickou a organizační kapacitu žadatele,

•

výši a odůvodněnost nákladů na projekt,

•

zajištěné financování, vyhovující poměr mezi vlastními prostředky a podporou z veřejných zdrojů (s přihlédnutím k možnému spolufinancování z prostředků ERDF a případných dalších veřejných prostředků, o něž bylo žádáno nebo které už byly přiděleny nebo přislíbeny),

•

dodržení specifických požadavků kladených na podporu v rámci INTERREG IIIA podle Programu Iniciativy Společenství a Programového dodatku,

•

soulad s požadavky kladenými na podporu z prostředků ERDF podle nařízení Rady 1783/99 a podle pravidel, jimiž se řídí přípustnost financování ze Strukturálních fondů podle nařízení Komise 1685/2000, ve znění nařízení Komise 1145/2003.

•

soulad s dalšími ustanoveními předpisů Společenství (předpisy o státní podpoře, pravidla, jimiž se řídí veřejné zadávání zakázek, zákony na ochranu životního prostředí atp.)

•

komplementarita s jinými regionálními nebo národními programy SF.

Po skončení hodnocení se žádosti přidělí kladné nebo záporné hodnocení v jednotlivých zkoumaných aspektech. Výsledky uvedeného hodnocení ve formě zprávy obsahující doporučení o poskytnutí podpory, IB (nebo JTS) předloží SC k rozhodnutí. Ze své strany JTS zkontroluje zprávy (projektové listy) a prověří je

zejména z hlediska vnitřní koherence, aspektů spolupráce a partnerství, a 138



uplatňovaných indikátorů. Dojde-li ke sporu, může SC získat externí prohlášení (např. expertní posudek, hodnocení ze strany ovlivněných obcí, Euroregionů atd.). d)

Rozhodnutí o spolufinancování z ERDF

SC vybere projekty a zhodnotí prostředky ERDF na základě doporučení IB o poskytnutí podpory. Spolufinancování projektu z prostředků ERDF ve stanovené výši by mělo být poskytnuto (pokud jsou prostředky k dispozici) jen v případech, kdy výsledek průzkumu je následující: •

Jsou splněna kritéria pro poskytnutí podpory ve smyslu minimálních kritérií programu INTERREG IIIA, kritéria výběru definovaná v Programovém dodatku, která schválila MC, a pokyny a další národní předpisy a předpisy Společenství;

•

Přislíbený objem spolufinancování je srovnatelný - s ohledem na celkovou částku podpory - s obsahem projektu a v případě potřeby splňuje ustanovení legislativy EU ve věci státní podpory (horní hranice, akumulační pravidla, ohlašovací povinnost);

•

Částku spolufinancování ERDF je možno pokrýt v rámci schváleného finančního plánu Programu a tato částka nepřekračuje horní hranice financování podle článku 29 nařízení 1260/99.

SC se může rozhodnout převést spolufinancování na dostatečný počet malých projektů (maximální výše celkových přijatelných výdajů bude definována v Programovém dodatku), které byly definovány odpovídajícím způsobem pokud jde o typ a přeshraniční kvalitu odpovědnému orgánu (např. euroregion) ve formě dispozičního fondu (DF), pokud ovšem je zaručeno splnění úkolu spočívajícího v dodržování požadavků spolufinancování podle ERDF spolu s prostředky z programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko, a rozhodovací proces probíhá v rámci rozhodovacích přeshraničních struktur. Na základě projektu vybraných SC přijme příslušná IB rozhodnutí v souladu se specifickými právními předpisy. e)

Smlouva o financování z ERDF

Příslušná IB vydá právně závazný písemný souhlas se všemi prostředky ERDF poskytnutými projektu, a to ve formě smlouvy o financování; souhlas bude předán žadateli, a jeho přijetí představuje smlouvu o financování z ERDF. 139



Kromě alokované částky ERDF smlouvy o financování musí obsahovat: •

informace uvedené v bodě (b) o žadateli a o projektu,

•

podmínky programu INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko a všechna další pravidla EU a národní předpisy významné pro realizaci projektu;

•

definici přípustných nákladů (teritoriální dopady, časový rozvrh a obsah).

Jestliže se na některém projektu účastní několik partnerů, vedoucí partner musí koordinovat všechny ostatní partnery vyjmenované ve smlouvě o financování, a musí také splňovat podmínky a požadavky ve věci podávání zpráv, auditu a refundace. Kofinancování z národních veřejných zdrojů musí být poskytnuto na základě příslušných národních předpisů. Příslušná IB ohlásí CMS uzavření smlouvy o financování z ERDF spolu s požadovanými informacemi. Smlouvy o financování z ERDF poskytnuté českým žadatelům budou uzavřeny v CZK, ale do CMS zaneseny v EUR podle směnného kurzu uvedeného ve formálním rozhodnutí o uzavření smlouvy o financování. Smlouvy o financování z ERDF v rámci DF budou hlášeny CMS teprve po (předběžném) vyrovnání účtů a vyplacení prostředků (podle (g)). f)

Kontrola podle článku 4 nařízení Komise 438/2001 (kontrola 1. úrovně)

Z prostředků ERDF je možno spolufinancovat pouze skutečně uhrazené a uznatelné výdaje (uznatelné výdaje, které jsou podle předpisů EU pokládány za ekvivalentní). Prostředky ERDF je proto možno vyplácet pouze na základě doručených faktur (nebo stejně průkazných účetních dokladů), které se nepochybně vztahují na příjemce podpory, na podporovaný projekt a na příslušné časové období. Příjemce podpory musí proto předložit IB, která je stranou smlouvy o financování z ERDF, finanční výkazy spolu s převzatými fakturami na přípustné výdaje, jakož i seznam všech skutečně uhrazených faktur a potvrzení o platbě. IB pak ověří kofinancované produkty a služby a pravost nárokovaných výdajů a zajistí soulad s podmínkami poskytování podpory uvedenými ve smlouvě o financování z ERDF, prověří faktury a - podle typu projektu také provede finanční kontroly na místě případně prověří odpovídající zprávy o projektu a obdobnou dokumentaci. V této souvislosti je třeba dbát na odpovídající oddělení (eventuelně také organizační a 140



funkčních oddělení) osob, které provádějí finanční kontrolu, od konzultační činnosti pro projekt, zejména pak od řízení projektu tak, aby se zamezilo konfliktům zájmů a snížilo se riziko nesprávností. Ve všech případech, kdy je projekt rovněž kofinancován z národních nebo regionálních veřejných prostředků, je žádoucí pokusit se svěřit úlohu kontroly 1. úrovně jen jedinému odpovědnému orgánu a vynasnažit se, aby takovou kontrolu ostatní odpovědné orgány uznávaly. g)

Platby z fondů EU

RAKOUSKO

ČESKÁ REPUBLIKA

Po kontrole realizace projektu a vyúčtování předá IB výsledky kontroly PA společně s potvrzením o věcné a kalkulační správnosti (vztahující se na všechny položky uvedené v článku 9.2(b) nařízení Komise 438/2001) a s nárokem na vyplacení. Na základě těchto dokladů PA převede ERDF prostředky na účet (rakouského) příjemce. Informace o projektu obsažené v (průběžných nebo konečných) finančních výkazech a také částky, které PA vyplatila, budou nahlášeny CMS.

Na české straně kontrolu 1. úrovně konečných žádostí žadatelů o uskutečnění plateb provede IB (CRR) a schválí MMR. Schválená žádost o platbu se odešle Platební jednotce na MMR, která provede další kontroly, vypracuje souhrnnou žádost o platby a pošle Sub-platebnímu orgánu. Poté, co Sub-Platební orgán prostředky uvolní, Platební jednotka na MMR uskuteční platby ve prospěch konečných příjemců. Částky budou českým projektům vypláceny v Kč. Aby mohl Sub-Platební orgán sestavit výkaz o výdajích, budou výdaje denominované v Kč vyjádřeny v EUR s využitím směnného kurzu definovaného v článku 2 nařízení Komise 643/2000.

PA vystaví certifikát o výdajích a žádost o platby podle Dodatku II nařízení Komise 438/2001 na základě agregovaných údajů převzatých z CMS a na základě certifikátu, výkazu výdajů a žádosti o platbu předložené sub-Platebním orgánem. V případech, kdy prostředky ERDF je třeba získat zpět, vyžádá si IB odpovědná za projekt /finanční orgány České republiky refundaci. Prostředky ERDF tímto způsobem refundované se převedou na zdrojový účet v Rakousku / účet Sub-PA v České republice. Informace o refundaci se vloží do CMS. h)

Kooperace s finanční kontrolou

Ve spolupráci s MA a JTS bude IB předávat EU a národním českým a rakouským orgánům pověřeným vykonáváním finanční kontroly veškeré informace o projektech kofinancovaných z ERDF a významných pro implementaci programu.

141



Obr. 1: Znázornění úkolů a odpovědnosti MA, PA a OAA Úkoly svěřené Řídícímu orgánu (MA) podle článku 34(1) nařízení 1260/99: Rozdělení mezi jednotlivé entity odpovědné za implementaci programu. Úkoly SÚ podle čl. 34 (1)

MA/NA (JTS)

a) zřízení monitorovacího systému

+

b) úprava programu

+

c) zprávy o činnosti

+

d) dílčí hodnocení

+

e) systém vyúčtování

PA/

IB

Sub-PA

+

f) řádné provádění a kontrola na úrovni projektů

+

g) kontrola kompatibility s politikami Unie

+

h) publicita

+

10.3 Pokyny týkající se kofinancování EU Jednotlivá rozhodnutí o financování přijatá vládami spolkových zemí Horní Rakousko, Dolní Rakousko a Vídeň se vztahují na financování EU. Na české straně se rozhodnutí řídí ustanoveními zákona o státní podpoře č.59/2001 Sb. Ustanovení týkající se dodržování politiky Společenství jsou uvedena v Oddílu 5.2.

142

INTERREG III A ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO

Recommend Documents