PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

Aktuální informace: www.orlakademie.cz

Místo konání: Velká posluchárna Teoretických ústavů Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Hněvotínská 3, 779 00 Olomouc

Společenský večer: Svatováclavský pivovar, Mariánská 845/4, Olomouc

Odborní garanti:

Prof. MUDr. I. Stárek, CSc. Prof. MUDr. V. Chrobok, CSc., Ph.D. Prof. MUDr. P. Komínek, Ph.D., MBA Prof. MUDr. J. Klozar, CSc.

Vydavatel:

Sekce mladých otorinolaryngologů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, Sokolská 31, 120 26 Praha 2

Pořadatelé:

MUDr. M. Černý, Ph.D., Sekce mladých otorinolaryngologů, Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP MUDr. R. Salzman, Ph.D., Otolaryngologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Publikace neprošla jazykovou korekturou.

ISBN 978-80-7471-115-2

Program:

PÁTEK 2. 10. 2015

12:00

Oficiální zahájení

12:10 - 14:10

Chirurgie nedoslýchavosti V. Chrobok, J. Skřivan

14:10 - 14:30

Přestávka

14.30 - 14.40

Společné foto

14:40 - 15:40

Prezentace vybraných posterů

15:40 - 16:10

Přestávka

16:10 - 18:10

Dušnost, dušení, zajištění dýchacích cest P. Komínek, K. Zeleník

20:00

Společenský večer

SOBOTA 3. 10. 2015

8:00 - 10:00

Poruchy spánku v ORL J. Klozar, J. Betka

10:00 - 10:20

Přestávka

10:20 - 12:20

Onemocnění slinných žláz I. Stárek, M. Zábrodský

12:20 - 12:30

Oficiální ukončení

Seznam posterů: Albrecht V., Černý M., Chrobok V. Oboustranná laryngokéla - kazuistika Čábalová L., Čabanová K., Bielniková H., Kukutschová J., Dvořáčková J., Komínek P. Nanočástice a mikročástice ve sliznici dutiny nosní – pilotní studie Černý M., Šatanková J., Staníková L., Zeleník K., Mandysová P., Chrobok V. Překlad a validizace české verze dotazníku SWAL-QOL-CZ Gernertová L., Vicherová-Urbanová G., Jurovčík M., Skřivan J. Recidivující papilomatóza hrtanu u dětských pacientů a její terapie Heřman J., Heřmanová Z., Salzman R., Vomáčka J., Stárek I. Stanovení normálních hodnot elasticity u vybraných měkkých tkání hlavy a krku pomocí ultrazvukové elastografie a zhodnocení vlivu věku, pohlaví a BMI na tyto hodnoty Hybášková J., Novák V., Matoušek P., Komínek P. Léky navozená spánková endoskopie (Drug-Induced-Sleep-Endoscopy) Kalivoda I., Syrovátka J., Brejcha M., Kudělka L. MALT lymfom hrtanu Simonidesová S. Pooperační komplikace po uvulopalatopharyngoplastice Staníková L., Kučová H., Walderová R., Zeleník K., Komínek P. Význam Narrow Band Imaging v hodnocení leukoplakií hrtanu Šatanková J., Černý M., Chrobok V. Význam Narrow Band Imaging v předoperační diagnostice lézí hrtanu Šonová K., Školoudík L., Dědková J., Chrobok V. Epineurální pseudocysta n. VII – kazuistika Uhercová D., Kraus J. Parafaryngeální absces pod lební bazí u dítěte - kazuistika Zogatová K., Syrovátka J. Management pacientů s poleptáním jícnu – nejednotný postup napříč republikou Živicová V., Fík Z., Strnad H., Kolar M., Smetana K., Dvoranková B. Role tenascinu v růstu nádorů hlavy a krku

Oboustranná laryngokéla - kazuistika V. Albrecht, M. Černý, V. Chrobok

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Úvod: Laryngokéla je vzácné benigní cystické onemocnění vznikající při dilataci laryngeálního sakulu vzduchem nebo nahromaděným hlenem. Bývá vnitřní nebo kombinovaná. Příčinou vzniku je zvýšení intralaryngeálního tlaku nebo obstrukce laryngeálního ventrikulu. Obvykle se objevuje až v dospělosti, častěji u hráčů dechových nástrojů a foukačů skla. Vnitřní laryngokéla se může projevovat stridorem, chrapotem, dušností a dysfagií, kombinovaná také jako hmatná měkká nebolestivá rezistence na krku. Pro diagnostiku je nejvhodnější CT nebo MR. V diferenciální diagnostice musíme zvažovat mediální a laterální krční cystu a nádorové expanze na krku. Léčba je endoskopická - resekce CO2 laserem, u větších kombinovaných laryngokél chirurgické odstranění zevním přístupem. Kazuistika: Představujeme 46letou pacientku hospitalizovanou pro krátce vzniklou bolest a náhlou progresi velikosti čtyři měsíce trvající dosud nevyšetřované rezistence vlevo na krku doprovázenou dušností a polykacími obtížemi. Laryngoskopicky bylo zjištěno zúžení hrtanového vchodu podmíněné hladkým vyklenutím paralaryngeálního prostoru vlevo a současným zánětem hrtanu. CT vyšetření prokázalo zahuštěnou tekutinovou kolekci velikosti 6 x 2,5 cm zánětlivě změněnou, uzavřeno jako kombinovaná laryngokéla. Současně byla popsána vzdušná laryngokéla i vpravo. Při konzervativní ATB léčbě došlo k rychlému ústupu subjektivních potíží, regresi zduření na krku i intralaryngeálního nálezu. Direktní laryngoskopie vyloučila nádorovou etiologii laryngokély, k primární chirurgické resekci pro vymizení nálezu nebylo přistoupeno. Pro časnou nezánětlivou recidivu do 1 měsíce byla provedena exstirpace laryngokély vlevo ze zevního přístupu, klinicky němá druhostranná vzdušná laryngokéla nebyla řešena. Diskuse a závěr: Oboustranná laryngokéla je velmi vzácné onemocnění. Byla popsána přibližně u 15 % všech případů pacientů s laryngokélou (1). Do roku 2013 bylo v literatuře prezentováno pouze šest případů s oboustrannou vnitřní laryngokélou (2). Reference: 1. Zelenik K, Stanikova L, Smatanova K, Cerny M, Kominek P. Treatment of Laryngoceles: What Is the Progress over the Last Two Decades? BioMed Research International [online]. 2014, 2014: 1-6 [cit. 2015-08-24]. DOI: 10.1155/2014/819453. ISSN 2314-6133. 2. Aksoy EA, Elsürer C, Serin GM, Unal OF. Bilateral internal laryngoceles mimicking asthma. J Res Med Sci. 2013 May;18(5):453-6.

Nanočástice a mikročástice ve sliznici dutiny nosní – pilotní studie L. Čábalová 1,2, K. Čabanová 3, H. Bielniková 4, J. Kukutschová 3, J. Dvořáčková 4, P. Komínek 1,2 1

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava

2

Lékařská fakulta, Ostravská Univerzita v Ostravě

3

Centrum nanotechnologií, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

4

Ústav patologie, Fakultní nemocnice Ostrava

Úvod: Nanočástice (částice menší než 100 nm) jsou v prostředí všudypřítomné. Jsou to částice na bázi uhlíku (např. saze) či ve formě oxidů kovů (železo, chrom, nikl, hliník, měď, zinek, titan aj.) a jejich nejvýznamnějšími zdroji je doprava a metalurgický průmysl. Díky svým velmi malým rozměrům vykazují odlišné fyzikální i chemické vlastnosti než mikročástice stejného materiálu a odlišné chování vůči živému organizmu. Prozatím bylo jejich působení na živé tkáně zkoumáno především in vitro či na hlodavcích a byl prokázán jejich toxický vliv na plicní tkáň ve smyslu vyvolání zánětlivých změn. Klinických studií ale bylo prozatím provedeno velmi málo. Autoři prezentují první výsledky studie zabývající se detekcí a kvantifikací nanočástic a mikročástic ve sliznici dutiny nosní. Materiál a metodika: Ve studii prováděné ve spolupráci s Centrem nanotechnologií VŠB-TUO od roku 2013 byla zkoumáno složení, množství a distribuce nano- a mikročástic ve sliznici dolní skořepy získané při mukotomii u pacientů s chronickou hypertrofickou rinitidou Ramanovým a skenovacím elektronovým mikroskopem. Bylo zkoumáno složení a rozložení částic vzhledem ke vzdálenosti od nozder a povrchu sliznice a získané údaje byly porovnány s profesionální anamnézou pacientů. Výsledky: V této pilotní studii bylo vyšetřeno 6 pacientů. Ve všech vyšetřených vzorcích sliznice dutiny nosní byly objeveny nano- a mikročástice různého chemického složení. Nejčastěji zastoupeným prvkem bylo železo (dále barium, měď, titan a zinek) a nejvyšší koncentrace částic byla zjištěna ve vzorcích sliznice nejvíce vzdálených od nozder. Částice byly zastiženy v hlubších vrstvách sliznice i těsně pod jejím povrchem. Byly zjištěny interindividuální rozdíly mezi množstvím a složením částic ve sliznici. Závěr: Studie ověřila možnost kvantifikace nanočástic ve vzorcích tkáně, což byl doposud jeden z hlavních problémů klinického výzkumu na poli nanopatologie. Ve studovaných vzorcích byla ověřena přítomnost nano- a mikročástic a zjištěna jejich rozdílná koncentrace v různých anatomicky definovaných částech sliznice a interindividuální rozdíly v množství a složení částic. Nebyly zkoumány možné histologické změny ve sliznici, které mohou tyto částice způsobovat, což je předmětem další probíhající studie na tuto studii navazující.

Práce vznikla s podporou Institucionální podpory MZČR č. 2 RVO-FNOs/2013.

Překlad a validizace české verze dotazníku SWAL-QOL-CZ M. Černý 1,2, J. Šatanková 1, L. Staníková 3, K. Zeleník 3, P. Mandysová 4, V. Chrobok 1,2 1


2

Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze

3


4

Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Úvod a cíle: Sledování kvality života (QoL) se stalo nedílnou součástí hodnocení diagnostiky a terapie. Pro pacienty s poruchou polykání bylo vytvořeno více nástrojů pro sledování kvality života, jak všeobecných, tak specifických pro dysfagii (MDADI, UW-QOL, DHI, SWAL-QOL a SWAL-CARE). Často užívaným nástrojem pro pacienty s dysfagií je dotazník Swallowing Quality of Life (SWAL-QOL) publikovaný autory McHorney et al., který byl již přeložen a validizován do mnoha dalších jazyků (francouzština, holandština, čínština, švédština a další). Cílem studie bylo přeložit a validizovat jeho českou verzi (SWAL-QOL-CZ). Materiál a metody: Na třech pracovištích vznikly 3 nezávislé překlady anglického originálu dotazníku, které byly následně předány k posouzení a sjednocení do konečné verze odborníkovi v oblasti lingvistiky, anglistiky a translatologie. Výsledný dotazník SWAL-QOL-CZ byl spolu s validizovaným dotazníkem WHOQOL předložen pacientům s diagnózami spojenými s rizikem dysfagie. Jako kontrolní skupina byli použiti pacienti s extraezofageálním refluxem, u nichž při flexibilním endoskopickém vyšetření polykání (FEES) nebyla dysfagie zjištěna. Byly provedeny „intra-class“ korelace, konfirmační faktorová analýza (Varimax rotations) a vypočten Cronbachův koeficient alfa. Do studie bylo zařazeno celkem 337 pacientů (209 mužů, 128 žen) s diagnózami spojenými s dysfagií (chirurgická léčba či chemoradioterapie nádorů hlavy a krku, cévní mozkové příhody, neurodegenerativní onemocnění, úrazy a další). Výsledky: Kromě domény Eating Desire, u níž Cronbachova alfa vyšla v pásmu nižší, však stále použitelné spolehlivosti (0,54), ostatní skupiny měly dobrou (Cronbachova alfa > 0,7) či vynikající (Cronbachova alfa > 0,9) spolehlivost (Burden 0,84; Symptoms 0,91; Fatique 0,87; Sleep 0,81; Food Selection 0,83; Eating Duration 0,86; Communication 0,93; Fear 0,84; Mental Health 0,94 a Social functioning 0,93). Diskuze a závěr: Výsledky studie byly v souhlase s výsledky validizací do ostatních přeložených jazyků. Nižší Cronbachova alfa v doméně Eating Desire se vyskytuje již v originální verzi dotazníku, obdobně nízkou hodnotu jako v naší verzi měla např. čínská jazyková mutace dotazníku. Analýza ukázala, že český překlad dotazníku SWAL-QOL-CZ je validním nástrojem pro hodnocení kvality života pacientů s poruchou polykání. Validizovaná česká verze dotazníku je dostupná na www.otorinolangologie.cz k dispozici všem

pracovištím, které se zabývají poruchami polykání. Práce byla podpořena grantem Ministerstva zdravotnictví ČR IGA MZČR NT 13725-4/2012.

Recidivující papilomatóza hrtanu u dětských pacientů a její terapie L. Gernertová, G. Vicherová-Urbanová, M. Jurovčík, J. Skřivan

Klinika ušní, nosní a krční UK 2. LF a FN v Motole, Praha

Úvod: Recidivující papilomatóza hrtanu je nejčastější benigní nádor hrtanu u dětí. Je způsoben infekcí lidskými papilomaviry typy 6 a 11. Materiál a metodika: V našem posteru prezentujeme soubor dětských pacientů, kteří jsou v péči ORL kliniky 2. LF UK, od r. 2005 do r. 2015. Nejdříve léčeni mikrochirurgickými technikami, eventuálně s adjuvantní terapií a nyní hlavně v kombinaci s očkováním kvadrivalentní HPV vakcínou. Výsledky: Na klinice bylo ošetřeno za dané období 20 pacientů, z nichž 15 jich je nebo bylo našimi trvalými pacienty, 5 pacientů bylo u nás pouze k diagnosticko-terapeutickému konziliárnímu vyšetření. V těžkých případech se chirurgické zákroky opakovaly až 6x ročně, ve dvou případech byla nutná urgentní tracheostomie. Závěr: V případě tohoto onemocnění neexistuje kauzální léčba, ale kombinací mikrochirurgické a adjuvantní terapie, v posledních letech i HPV vakcinace je možné docílit významného snížení recidiv či až negativního nálezu.

Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL).

Stanovení normálních hodnot elasticity u vybraných měkkých tkání hlavy a krku pomocí ultrazvukové elastografie a zhodnocení vlivu věku, pohlaví a BMI na tyto hodnoty J. Heřman 1, Z. Heřmanová 2, R. Salzman 1, J. Vomáčka 2, I. Stárek 1 1

Otorinolaryngologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

2

Radiologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Cíl práce: Cílem této práce tedy bylo stanovení normálních hodnot elasticity (modulu pružnosti ve smyku [Pa])

vybraných

měkkých

tkání

krku

(štítné

žlázy,

krčních

uzlin,

příušní

a podčelistní žlázy, musculus masseter a musculus sternocleidomastoideus) a zjistit, zda jsou závislé na věku, pohlaví nebo body-mass indexu (hmotnost v kilogramech / druhá mocnina výšky v metrech, BMI). Popis souboru a metodika: Do studie jsme zařadili 128 dobrovolníků (83 žen, 45 mužů). Za každou dekádu věku (20–29, 30–39, 40–49, 50–59, 60–69, 70+) bylo ve studii minimálně 20 subjektů. Po důkladném standardním ultrazvukovém vyšetření krku jsme u subjektů bez zjištěných patologií provedli elastografické vyšetření štítné žlázy, podčelistních a příušních slinných žláz, krčních uzlin, musculus masseter a musculus sternocleidomastoideus. Používali jsme ultrazvukový přístroj Supersonic Imagine Aixplorer s lineární sondou 4–15 MHz. Měřením jsme získali hodnoty modulu pružnosti ve smyku (dále jen elasticity) tkání v kPa. Konkrétně jsme zjišťovali průměr, minimum, maximum a směrodatnou odchylku ve vybraném kruhovém regionu uvnitř daného orgánu pro obě strany. Zjištěné hodnoty elasticity jednotlivých orgánů jsme korelovali s věkem, pohlavím a body-mass indexem pacientů. Výsledky: Mediány elasticity všech sledovaných tkání byly v rozmezí 7,8–10,4 kPa, naměřené hodnoty nepřekročily 26 kPa. Neprokázali jsme statisticky významný vliv věku na hodnoty elasticity vyšetřovaných orgánů, mimo svaly. Pohlaví rovněž nemělo statisticky významný efekt. BMI mělo určitý malý statisticky významný vliv na hodnoty elasticity, v klinické praxi je možné ho ovšem pominout. Závěr: Věk a pohlaví nemají vliv na hodnoty elasticity, BMI má malý, klinicky nevýznamný vliv.

Léky navozená spánková endoskopie (Drug-Induced-Sleep-Endoscopy, DISE) J. Hybášková 1, V. Novák 3, P. Matoušek 1,2 P. Komínek 1,2 1


2

Lékařská fakulta, Katedra kraniofaciálních oborů, Ostravská univerzita

3

Centrum pro poruchy spánku a bdění – spánková laboratoř Kliniky dětské neurologie, Fakultní nemocnice Ostrava

Úvod: Obstrukční spánkové apnoe (OSA) je charakterizované opakovanými epizodami částečného nebo úplného uzávěru horních cest dýchacích během spánku. Nejčastějšími příčinami obstrukce jsou patologie dutiny nosní a nosohltanu, zúžení velofaryngeálního či retrolinguálního prostoru, kraniofaciální deformity nebo obezita. Diagnostickým ale i léčebným problémem nemocných je určení místa (lokalizace), kde dochází k obstrukci horních cest dýchacích. V posledních letech se do popředí dostává tzv. spánková endoskopie (drug-induced sleep endoscopy – DISE), pomocí níž je možno právě tato místa obstrukce objektivizovat. Metodika: Spánková endoskopie je flexibilní endoskopie horních cest dýchacích v uměle navozeném spánku pomocí propofolu a midazolamu. Je prováděna za monitoringu základních životních funkcí na operačním sále. Při uměle navozeném spánku dojde k uvolnění svalstva horních cest dýchacích a tímto k obstrukci, kterou můžeme přímo vizualizovat a objektivizovat provedením flexibilní endoskopie. Spánková endoskopie je indikovaná u pacientů s lehkým a středně těžkým OSA a pacientů, kteří netolerují léčbu přetlakovou maskou. K hodnocení obstrukce je používána celosvětově uznávaná klasifikace dle Keziriana (2011), podle které je hodnocena obstrukce ve čtyřech oblastech horních cest dýchacích (oblast měkkého patra, hltanu, kořene jazyka a epiglottis). Je hodnocen jednak stupeň obstrukce, a jednak její charakter (předozadní, cirkulární, laterolaterální). Výsledky: Vyšetření bylo provedeno doposud u 6 pacientů, je prezentován přehled výsledků. Závěr: Léky navozená spánková endoskopie je jediná metoda, pomocí níž lze přímo objektivizovat místo/a obstrukce horních cest dýchacích během uměle navozeného spánku a tímto optimalizovat léčbu pacientů s OSA. Metoda by měla být zavedena do algoritmu vyšetřovacích metod.

MALT lymfom hrtanu I. Kalivoda 1,J. Syrovátka 1, M. Brejcha 2, L. Kudělka 3

1

Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Nový Jičín a.s.

2

Hematologická ambulance, Poliklinika AGEL, Nový Jičín

3

Oddělení patologie, Nemocnice Nový Jičín a.s.

Cíle: Cílem sdělení je popsat kazuistiku vzácného, maligního nádoru v oblasti hrtanu a upozornit na nutnost i opakované biopsie při podezření na onkologické onemocnění Materiál a metodika: MALT (Mucosa-associated lymphoid tissue) lymfomy jsou extranodální, B buněčné lymfomy z marginální zóny. Jedná se o nízce maligní, lokálně se šířící lymfomy. Jejich výskyt v oblasti hrtanu je vzácný. Nejčastěji se vyskytují v žaludku, v plicích, synovii, a slinných či slzných žlázách. Predilekční místo rozvoje primárních laryngeálních lymfomů je supraglottis. Nejčastějším symptomem je chrapot, dysfagie, dyspnoe a krční lymfadenopatie. Léčba MALT lymfomů je v rukou hematoonkologa a radiačního onkologa. Kazuistika: 64 letý pacient byl vyšetřen na ORL ambulanci pro 4 měsíce trvající pocit cizího tělesa v krku. Fibrolaryngoskopicky bylo zjištěno asymetrické vyklenutí v oblasti supraglottis vlevo. MRI vyšetření prokázalo 20x10x27mm velký tumor a pacient byl indikován k mikrolaryngoskopii v celkové anestezii. Protože byla léze podslizniční, byl proveden výkrojek bločku tkáně. Histologie byla přesto nespecifická. Pro trvání asymetrie byla za dva měsíce provedena rebiopsie s předchozí konzultací s patologem. Histologicky byl prokázán MALT lymfom. Pacient byl předán do péče hematoonkologa a podstoupil kurativní radioterapii. Po léčbě je pacient rok a půl bez známky lokoregionální recidivy. Závěr: MALT lymfomy jsou v oblasti hrtanu vzácné. Při jejich diagnostice a léčbě je nutná mezioborová spolupráce ORL lékaře, patologa, hematoonkologa, radiodiagnostika a radiačního onkologa. MALT lymfomy mají dobrou prognózu, léčba časných stadií spočívá v radioterapii.

Pooperační komplikace po uvulopalatopharyngoplastice S. Simonidesová

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, Praha

Úvod: Uvulopalatopharyngoplastika (UPPP) je nejčastější typ operace používaný pro léčbu obstrukčního syndromu spánkového apnoe (OSAS). Studie zaměřené na počet a charakter komplikací nám mohou pomoci vyhodnotit otázku, zda je UPPP výkon vhodný k jednodenní chirurgii. Metodika: Retrospektivní studie byla provedena na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FNM za období 3 let. V průběhu tohoto období bylo celkově operováno 108 pacientů s operačním výkonem UPPP. Cílem studie bylo sledování počtu a druhu časných a pozdních komplikací. Časnou komplikaci jsme definovali jako komplikaci, která se objevila první 2 týdny po operaci. Jako pozdní komplikaci jsme definovali jakoukoli komplikaci, která se objevila s odstupem 2 týdnů od operace. Také jsme komplikace rozdělili na lehké a závažnější (s nutností revize na operačním sále). Výsledky: V našem souboru jsme zaznamenali 25 časných komplikací. Nejčastěji se vyskytla přechodná pooperační velofaryngeální dysfunkce v počtu 14. U 2 pacientů přetrvávala velofaryngeální dysfunkce i při kontrole několik týdnů po operaci. Celkem 9 pacientů mělo pooperačně krvácení z operační rány. Krvácení bylo většinou 6.-7. pooperační den, 1x se vyskytlo v den operace. Mezi ostatní časné komplikace byly zařazeny: porucha chuti a zánětlivá reakce rány. Celkově byly zaznamenány 4 pozdní komplikace: globus sensation (3x) a xerostomie (1x). Při analýze komorbidit pacientů jsme zjistili, že 20% pacientů mělo pooperační komplikaci v souvislosti s hypertenzí, 50% pacientů se závažnou komplikací byli hypertonici. V souboru pacientů mělo 66 pacientů (61%) provedenou radiofrekvenčně indukovanou termoterapii kořene jazyka (RFITT). Paradoxně u pacientů s RFITT bylo zaznamenáno 10 časných komplikací (40%). Sedm z 9 pacientů s pooperačním krvácením bylo bez provedení RFITT. Závěry: UPPP je nezastupitelná chirurgická metoda při léčbě OSAS. Většina pooperačních komplikací je krátkodobého charakteru, procento pozdních komplikací je však nízké (3,7%) a pro pacienta nezávažné. Je však nutno bedlivě monitorovat rizikové skupiny pacientů s komorbiditami (hlavně hypertenzí), kteří mají vyšší riziko komplikací. Souvislost pooperačních komplikací s věkem nebo obezitou jsme neprokázali. Pacienti, kteří měli kromě UPPP proveden RFITT, měli signifikantně nižší počet časných komplikací než pacienti bez RFITT ( P value: 0,08).

Význam Narrow Band Imaging (NBI) v hodnocení leukoplakií hrtanu L. Staníková 1, H. Kučová 1, R. Walderová 1, K. Zeleník 1,2, P. Komínek 1,2 1


2

Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

Úvod: Narrow Band Imaging (NBI) je endoskopická zobrazovací metoda využívající rozdílných vlnových délek úzkého světelného spektra k zobrazení patologické vaskularizace. Je určena k diagnostice slizničních lézí, které nejsou viditelné při endoskopii bílým světlem a přitom jsou charakteristické pro přednádorové a včasné nádorové změny na epitelu. Metoda nachází uplatnění v screeningu, ale i při kontrole pacientů po prodělané onkologické léčby, při provádění cílených biopsiích či detekci nádorových okrajů při onkologických operacích. Cílem studie bylo prokázat NBI v hodnocení leukoplakií hrtanu v porovnání se zobrazením lézí bílým světlem. Metodika: Na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava byla v období 6/2013 6/2015 u 126 pacientů s chronickou laryngitidou, chrapotem či makroskopickou lézí hrtanu provedena HD videolaryngoskopie v bílém světle i v NBI modu. U 26/126 (20,6%) pacientů byla nalezena plošná leukoplakie na sliznicích hrtanu bez jasného průkazu makroskopického exofytického tumoru, tito pacienti byli zařazeni do studie. Pacienti byli rozděleni do 2 skupin – skupina I (leukoplakie s maligní slizniční vaskularizací v NBI modu v okolí léze) a skupina II (leukoplakie s benigní vaskularizací dle NBI kolem léze). U skupiny I bylo provedeno histologické vyšetření, výsledky byly srovnávány s předhistologickým NBI nálezem. U skupiny II bylo endoskopické vyšetření bílým světlem i NBI opakováno s odstupem 2 - 3 měsíců, přičemž byl hodnocen rozsah samotné leukoplakie i změny v mikrovaskularizaci sliznice. Při progresi růstu leukoplakie bylo doplněno histologické vyšetření a porovnáno s předoperačním endoskopickým nálezem. Výsledky: Do skupiny I bylo zařazeno 7/26 (26,9%) pacientů, do skupiny II 19/26 (73,1%). V skupině I bylo histologicky vyšetřeno všech 7/7 pacientů, přičemž carcinoma in situ nebo invazivní spinocelulární karcinom byl verifikovaný u 5/7 pacientů (71,4%). Ve skupině II byla zjištěna při kontrolní laryngoskopii progrese růstu leukoplakické léze u 11/19 (57,9%) pacientů, histologickým vyšetřením byla prokázána hyperkeratóza nebo lehká dysplazie, spinocelulární karcinom nebyl prokázán v žádném ze vzorků. U ostatních pacientů (8/19, 42,1%) byl zaznamenán při kontrolní HD flexibilní endoskopii stejný nebo menší rozsah leukoplakie, v NBI modu byla zobrazena benigní vaskularizace okolní sliznice. Závěr: Metoda NBI umožňuje na základě „optické“ předhistologické diagnostiky spolehlivě zhodnotit charakter plošných leukoplakií, jejichž makroskopický vzhled může být v bílém světle velmi variabilní. Díky úzké korelaci NBI obrazu s výsledky histologického vyšetření může být negativní slizniční nález dle NBI dlouhodobě pouze endoskopicky sledován i bez provedení histologické verifikace. Podpořeno MZ ČR – RVO – FNOs/2012.

Význam Narrow Band Imaging v předoperační diagnostice lézí hrtanu J. Šatanková, M. Černý, V. Chrobok


Úvod: NBI (Narrow Band Imaging) je optická endoskopická metoda schopná časného zachycení patologické slizniční neovaskularizace. Použitím speciálně filtrovaného světla (modré 415 nm a zelené 540 nm) zobrazuje povrch sliznice s větším kontrastem mezi epitelem a slizničními cévami ve srovnání s bílým světlem. Využívá se především v předoperační diagnostice prekanceróz a suspektních epiteliálních slizničních lézí, při pátraní po neznámém primárním nádorovém ložisku. Peroperačně má význam pro lepší vizualizaci okrajů léze s možností cílené biopsie, případně pro re-staging a identifikaci duplicitních nádorů. Význam NBI u pacientů po radioterapii je spíše limitovaný v důsledku postiradiačních změn. Soubor, metodika: V období od 10/2012 – 7/2015 bylo na ORL klinice FNHK pomoci NBI endoskopie vyšetřeno předoperačně celkem 170 pacientů se slizniční lézí v oblasti hrtanu. Pacienti byli vyšetřeni endoskopicky bílým světlem a následně pomoci NBI. Při identifikaci patologické cévní kresby pomocí NBI jsme použili klasifikaci IPCL pro hrtan. Poměr mužů a žen činil (69% vs 31%), průměrný věk byl 59 let, polovinu souboru tvořili kuřáci (50%), nekuřáci 34% a stopkuřáci 16%. Výsledky: V bílém světle byly detekovány změny charakteru chronické laryngitidy (25x), leukoplakie a erytroplakie (43x), papilomatózy (6x), exofytické tumory (86x) a Reinkeho edémy (10x). Suspektní NBI nález (stádium IV-Vc dle klasifikace IPCL) byl u 67/170pacientů (39%), z nichž pozitivní histologie byla zjištěna v 48/67 (72%) a negativní histologie ve 19/67případech (28%). Ze všech nálezů byla pozitivní histologie v 69/170 případech (41%). Ve 35/69 vzorcích (51%) to byly středně těžké až těžké dysplastické změny, ve 13/69 (19%) karcinom in situ a v 21/69 (30%) invazivní dlaždicobuněčný karcinom. V 62/170 případech (36%)byl pomocí NBI zaznamenán větší rozsah léze ve srovnání s bílým světlem, v 15/170 (9%) byly zastiženy nové léze, které nebyly detekovány v bílém světle. Z našich výsledků vyplývá senzitivita vyšetření pomoci NBI 70 %, specificita 81 %, pozitivníprediktivní hodnota testu 72 % a negativní prediktivní hodnota testu 80 %. Závěr: Na základě sledovaného souboru lze usuzovat, že NBI flexibilní endoskopie je velmi užitečnou metodou v předoperační diagnostice nádorů hrtanu. V 9 % případů NBI metoda odhalila léze, které nebyly vizualizovány konvenčním bílým světlem,v 36 % případů byl rozsah rozpoznané léze ještě větší ve srovnání s bílým světlem. V 11 % byl výsledek falešně pozitivní a ve 12 % falešně negativní. Literatura: 1. Ni X.G., He S., Xu Z.G. et al.: Endoscopic diagnosis of laryngeal cancer and precancerous lesions by narrow band paging. J. Laryngol. Otol., 125, 2010, s. 288 - 296

2. Piazza C, Cocco D, Benedetto L.D. et al.: Narrow Band Imaging and High Definition Television in the assessment of laryngeal cancer: a prospective study on 279 patients. Eur Arch Otorhinolaryngol 2010; 267: 409 - 414 3. Watanabe A, Taniguchi M, Tsujie H et al.: The value of narrow band imaging for early detection of laryngeal cancer. Eur Arch Otorhinolaryngol 2009; 266 (7): 1017 – 1023

Tato studie byla částečně podpořena grantem IGA MZ ČR NT 13725 – 4/2012.

Epineurální pseudocysta n. VII – kazuistika K. Šonová 1, L. Školoudík 1, J. Dědková 2, V. Chrobok 1 1

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové

2

Radiologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové

Kazuistika: Autoři prezentují kazuistiku 30letého muže vyšetřovaného pro náhodný nález expanzivního procesu ve spánkové kosti vpravo na MR mozku. Pacient byl odeslán k vyšetření na ORL kliniku FN Hradec Králové s diagnózou primárního cholesteatomu spánkové kosti. Pro velmi neobvyklou lokalizaci expanze v oblasti mastoidního úseku n. VII bylo doplněno vyšetření HRCT spánkové kosti a MR s restrikcí difúze HASTE. Vyšetření vyloučilo cholesteatom. Svou lokalizací a charakterem signálu na MR je nález typický pro epineurální pseudocystu n. VII. Bylo upuštěno od chirurgické terapie, jelikož uvedená léze nepůsobila potíže a pacient je dále sledován, 6 měsíců od prvního vyšetření MR je bez klinických obtíží. Diskuze: Epineurální pseudocysta n. VII je vzácné benigní onemocnění temporálního segmentu nervu. Může způsobovat neurologický deficit n. VII, spasticitu, obrnu, bolesti v obličeji, ale může se vyskytovat i ve zcela asymptomatické formě. Pro diagnostiku je nejvhodnější vyšetření MR. Léčba je v případě asymptomatické

léze

konzervativní.

Pokud

je

pseudocysta

spojena

s klinickým

obrazem

neurologického deficitu n. VII, přistupuje se k léčbě chirurgické. Z důvodu nedostatku informací a raritního výskytu uvedené léze nicméně optimální postup léčby není známý. Závěr: Epineurální pseudocysta n.VII je velmi vzácné onemocnění, jejíž raritní výskyt vede k obtížné diagnostice a může být snadno zaměněno za cholesteatom či benigní tumor spánkové kosti. Rozhodující roli v diagnostice onemocnění má vyšetření MR včetně doplnění difúzně váženého zobrazení.

Parafaryngeální absces pod lební bazí u dítěte - kazuistika D. Uhercová, J. Kraus ORL oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Úvod: Parafaryngeální absces řadíme mezi hluboké krční záněty, může představovat až život ohrožující stav. V terapeutickém postupu je na prvním místě intravenosní aplikace širokospektrých antibiotik v kombinaci s chirurgickou drenáží abscesu. Chirurgický přístup může být velmi obtížný, především při nepříznivé anatomické lokalizaci ložiska s potencionálními komplikacemi výkonu. Kazuistika: Dvou a půlletý chlapec byl vyšetřen na ORL oddělení Nemocnice RaS pro zduření na krku vpravo v oblastech I-III., febrilie, otalgii. Klinickým vyšetřením byla zjištěna rozsáhlá lymfadenopatie s vyklenutím parafaryngeálního prostoru. Pro podezření na absces v parafaryngeální, event. retrofaryngeální oblasti bylo indikováno statimově CT vyšetření s kontrastní látkou, kde bylo prokázáno abscesové ložisko, uložené vysoko parafaryngeálně - pod lební bazí, v těsném kontaktu s arteria carotis interna. Byla zavedena parenterální antibiotická terapie, zvažováno bylo dále jak chirurgické, tak konzervativní řešení. Vzhledem k obtížné dostupnosti a rizikům poranění a. carotis interna v případě chirurgického postupu bylo přistoupeno k léčbě konzervativní. Po třech týdnech parenterální a následné měsíční perorální antibiotické terapii došlo k úplné regresi původního onemocnění. Závěr: Metodou volby v léčbě parafaryngeálních abscesů zůstává parenterální antibiotická terapie a současně chirurgická drenáž ložiska. Ve vybraných případech, kdy je chirurgický výkon spojen s vysokým rizikem komplikací, lze úspěšně postupovat i konzervativně. V prezentovaném případě došlo k úplné regresi původního onemocnění a vyléčení pacienta.

Management pacientů s poleptáním jícnu – nejednotný postup napříč republikou K. Zogatová K., J. Syrovátka

Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Nový Jičín, a.s.

Úvod: Poleptání jícnu je závažným postižením s možnými těžkými komplikacemi (mediastinitis, píštěle do velkých cév a průdušnice) a následky (postkorozivní striktury jícnu). Uvádí se, že správná diagnostika, stanovení rozsahu a tíže poleptání a odpovídající léčba jsou prioritní pro průběh hojení. Přesto není v České republice při poleptání jícnu jednotný diagnostickoterapeutický postup. Materiál a metodika: Cílem studie je porovnat postupy některých pracovišť v naší republice (klinika v Praze-Motol, Brně, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové, ORL oddělení v Novém Jičíně a na Bulovce, oddělení gastroenterologie ve Vítkovicích), poukázat na nejednotnost a porovnat jednotlivé způsoby léčby s nejnovějšími doporučenými postupy dostupnými na PubMed (up-to-date). Výsledky: Z dotazníkové studie vyplývá, že postupy jednotlivých pracovišť se výrazně liší jak v diagnostice, tak v léčbě. Zde je nejednotnost především v podávání kortikoidů (dávka, délka léčby) dle tíže poleptání, v délce ponechání nasogastrické sondy a v načasování kontrolního endoskopického vyšetření. Závěr: Pro mladé ORL lékaře je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o managementu pacientů s poleptání jícnu jejich vlastní oddělení. Jelikož se nicméně postupy jednotlivých pracovišť někdy i výrazně odlišují, pro lékaře (nejen mladé), diskutující dané téma s ostatními kolegy, či studující v zahraniční literatuře, mohou být tyto protichůdné informace matoucí. Cílem této studie není jen poukázat na rozdílnosti při léčbě daného onemocnění napříč republikou, ale také vyvolat širší diskuzi k ustanovení jednotného postupu.

Role tenascinu v růstu nádorů hlavy a krku Živicová V. 1,2, Fík Z. 1,2, Strnad H.3, Kolár M. 3, Smetana K. 2, Dvoranková B 1,2 1

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, Praha

2

Anatomický ústav 1.LF UK, Praha

3

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.

Úvod: Vzájemná souhra mezi nádorovými buňkami a jejich prostředím, které se nazývá stroma, vede k některým molekulárním procesům, které určují biologické chování nádoru. Tenascin je zkoumán kvůli jeho roli v embryogenezi, hojení ran, zánětu a nádorovém růstu. Ve spojení tenascinu a nádorového růstu bylo definováno několik mechanismů. Upregulace tenascinu v nádoru vede k jeho onkogenní stimulaci, zvyšuje se invazivita nádoru a podněcování angiogeneze. Sdružení exprese tenascinu a špatné prognózy bylo popsáno v gliomech, karcinomu plic, ovaria, prsu , jícnu a kolorektálním karcinomu. Materiál a metodika: Tato práce studuje stroma za in vivo a in vitro podmínek a porovnává je s průběhem nemoci. Vzorky HNSCC byly odebrány od 54 pacientů, zpracovány technikou zmrazených řezů s následnou přípravou histologického preparátu. Dále byly ze 4 nádorových a 3 zdravých tkání získány primární fibroblasty. Fibroblasty byly kutivovány jednak za standardních podmínek, jednak za stimulace TGFb-1. Výsledky: Tenascin byl detekován ve zmrazených řezech téměř v 80% případů. V porovnání se zdravou tkání, kde se tenascin nachází pouze v bazální vrstvě, v nádorech je v celé šíři epitelu. Z dat pacientů byla vytvořena Kaplan-Meierova analýza přežití, ve které bylo dokázáno, že pacienti s pozitivitou tenascinu žijí kratší dobu. Zjištěná závislost však nebyla statisticky významná. V in vitro kultivaci zdravých fibroblastů za standardních podmínek se tenascin nenachází. Nádorově asociované fibroblasty jsou naproti tomu heterogenní. Na stimulaci neodpovídají. Závěr a diskuze: Nádorové stroma a jeho protein tenascin ovlivňuje přežití pacientů a proto je vhodný jako cíl protinádorové terapie. Práce byla podpořena grantem GA UK 165015

Partneři

PROGRAM A SBORNÍK ABSTRAKT

Recommend Documents